Neautorizováno!

Poslanec Marian Jurečka: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobré poledne. Já bych tady rád pozdravil naši drahou a nejdražší paní ministryni financí, ale ta odešla z jednacího sálu, protože měla docela zajímavý úvodní vstup do této schůze po zhruba pěti týdnech pauzy jednání Poslanecké sněmovny. Musím říct, že na některé věci prostě je nutné reagovat.

Ona tady mluvila o tom –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to mě zaujalo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ona by přece nepřinesla na vládu návrh rozpočtu, který by byl v rozporu se zákonem. Paní ministryně Schillerová, v roce 2026 stále tady teď v České republice díky vám, vaší vládě a vaší vládní koalici je stav takový, že je tady rozpočet, který je v rozporu s platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Je to tak. Vy tady opakovaně jste schopna neříkat pravdu. Když jste tady před zhruba pěti měsíci ten rozpočet na rok 2026 představovala, hájila, tak opakovaně řada expertů, odborníků říkala: Je to v rozporu s platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Tak to prostě je.

Teď jste tady v situaci, kdy přicházíte s návrhem zákona, který pan prezident vetoval, proto, abyste si rozvázali ruce, abyste nemuseli respektovat pravidla, která by vedla tuto zemi k tomu, že se postupně deficity mají snižovat. Mají se snižovat deficity především v dobách, kdy se české ekonomice daří. Máme poměrně slušný hospodářský růst. Máme stále velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Máme dobré předpoklady pro to, aby česká ekonomika, která poslední dva roky velmi slušně rostla, rostla i dál. To není důvod, pokud má kdokoliv na obci, normální člověk na kraji jako politik, normální člověk ve firmě, pokud má dobré minimálně tři roky za sebou a má výhled, že by se mělo dařit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a vy s tím výhledem pracujete –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aby přicházel, říkal: Jdeme se víc a víc a víc a víc zadlužovat.

Problém vašeho přístupu je navíc ještě ten, že vlastně nic konkrétního za tím obrovským nárůstem dluhu pro ty budoucí generace nezůstane. Kdo si vzpomene za deset, patnáct let, co díky tomu, že během dvou let naroste schodek státního rozpočtu o víc jak 150 miliard korun, co se tady konkrétně vybuduje? Je to spojeno s nějakou převratnou reformou? S nějakým zásadním posunem české společnosti, ekonomiky, vzdělanostního systému nebo přípravy na stárnutí? Ne, s ničím takovým přístup vašeho vládnutí spojen není. Vy jste prostě tady těm voličům natvrdo lhali. Vy jste neřekli: Přijdeme k vládě a uděláme daleko větší zadlužení toho státu než za vlády Petra Fialy, kde jste to tady z tohoto místa, paní ministryně, tak silně kritizovala. Stála jste tady a říkala jste: Je to nezodpovědné, máte lépe hospodařit, máte být zodpovědnější hospodáři. Nic z toho dnes, když jste ve vládě, ani váš premiér, ani vy, ani vaši vládní kolegové nedělají.

Přicházíte a řeknete další lež: Zlevnili jsme účty za elektřinu občanům této země a firmám. Jak zlevnili? Tak, že to zaplatí v budoucnu na nákladech vyšší dluhové služby? To je ta vaše politika? Vy těm lidem říkáte: Teď, letos na té faktuře to bude o 150 korun měsíčně míň, ale během příštích deseti let si to od vás vezmeme na daních a k tomu přičteme náklad na obsluhu státního dluhu, kdy ty náklady jsou nejvyšší v této době. To je nějaká úspora? To je nějaká levnější cenovka toho, co ti občané budou muset zaplatit? Dává vám to, někomu z této Sněmovny, když nad tím uvažujete, logiku? Přijde vám smysluplné, že někomu řeknete: No, tady sice teď, když budete kupovat v tom obchodě ta jablka, tak ona budou teď zadotovaná, ale až přijdete na konec toho obchodu k té pokladně, tak pak vám to naúčtujeme s přirážkou, kdy tam dopíšeme náklad na slevu, kterou jsme vám dali. To je skutečnost, kterou tady děláte.

Vy jako vláda přistupujete k tomu tak, že říkáte: Nebudete muset platit poplatky – nebo možná někteří – poplatky za veřejnoprávní média a bude to platit stát. Může tady někdo z těch členů vlády vysvětlit, kdo je to ten stát? Kde se berou peníze v tomto státě? Může to tady pan ministr Juchelka, který tady sedí jako jediný z té vlády, může vysvětlit, kde se berou peníze v tomto státě, když říkáte s vážnou tváří občanům této země: Ne, vy to platit nebudete, zaplatí to stát.

Pane ministře, kdo je to tady stát? Kde bere stát peníze? Mě vždycky učili, že stát má jen jediné peníze a to je to, co vybere od občanů a firem této země. S žádnými jinými penězi politici jakékoliv vlády nehospodaří. Tak jim říkejte pravdu, těm lidem: Teď to sice nezaplatíte, ale zaplatíte to za rok, za dva, za tři. Půjčujete si to tak, takže to budou platit i vaše děti a vnoučata. To je skutečnost té vaší politiky.

Já umím pochopit, že na některé investice v některých momentech se musí obec, kraj, firma, rodina i stát zadlužit. To všichni pochopíme. Chceme si koupit vlastní bydlení, hypotéku potřebujeme, tak se zadlužíme jako domácnosti. Potřebujeme třeba mít fotovoltaiku, díky které ušetříme v kombinaci s baterkou, tak si třeba na to část půjčíme, protože se nám to vrátí. Firma potřebuje investovat do nové technologie proto, aby rozšířila výrobu, byla efektivnější, měla nové zákazníky. To pochopím. Ale můžete mi vysvětlit, co je za rozumnou investici, to, že řeknete: Teď nebudete platit 150 korun, zhruba nějakých 8 miliard korun ročně v souhrnu, a my si na to za vás půjčíme a vy to zaplatíte v budoucnu i s úroky? Pro občany přeložím: 8 miliard korun ročně, které vláda chce v uvozovkách nám ušetřit za poplatky veřejnoprávním médiím, bude znamenat to, že když si na to vláda na jeden rok půjčí, na deset let, tak jenom za ty úroky za těch deset let se zaplatí necelé 4 miliardy korun. Chápete to? Půjčíte si v jednom roce 8 miliard korun na období deseti let a bude to každého daňového poplatníka v této zemi stát 4 miliardy. To je to vaše „nechci slevu zadarmo“. Takhle má vypadat odpovědná vláda v době, kdy se zemi daří, v době ekonomického růstu?

Já nevidím –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nevidím –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve vašem vládním programu, ve vašem vládním snažení, žádnou smysluplnou, konkrétní reformu, se kterou byste přišli a řekli jste: Ta reforma bude znamenat, že tato země bude konkurenceschopnější, vzdělanější, že díky té reformě budeme garantovat lidem nižší náklady a firmám nižší náklady a vyšší výdělky. Žádnou takovou konkrétní reformu v tom vašem programu nemáte.

Přicházíte v situaci, kdy máte za sebou jenom za poslední dva, tři měsíce celou řadu neuvěřitelných kauz. A já je tady připomenu. Je tady pan ministr práce a sociálních věcí. Není možné, aby ministr přijal na ministerstvo člověka, ze kterého udělá klíčovou poradkyni, paní Semancovou. On to musel vědět –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už v té době ho na to upozorňovali úředníci, když ji veřejně hájil –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ta paní je ve střetu zájmů, protože vlastní firmu, která dělá dotační poradenství. Pan ministr ještě chodil a říkal: Je to skvělá odbornice, doporučili mi ji kolegové z hnutí ANO z Prahy 8. Vážené občanky, občané této země, tato paní vás bude stát zhruba 60 až 80 milionů korun z vašich daní, protože peníze, které by nám normálně proplatil evropský rozpočet, nám velmi pravděpodobně neproplatí. Za mě v rozporu se zákonem a s péčí dobrého hospodáře to pan ministr chce nechat zaplatit státní rozpočet, tedy občany této země. Já si umím představit, že bych takovýto postup zvolil jako ministr, když jsem byl v minulosti jako ministr zemědělství nebo ministr práce a sociálních věcí. Vědomě hájit někoho, kdo je ve střetu zájmů, kdo porušil interní předpisy ministerstva, vydávat ho za skvělého odborníka, po čtyřech měsících zjistit, že to je naobhajitelné, pak tedy ji nechat potichu odejít –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo nevím jestli odešla –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zároveň říct: Tak ty peníze, my je nenecháme proplatit evropský rozpočet a půjde to ze státního. To fakt není normální.

Máme tady Andreje Babiše, premiéra, který tady kritizoval v minulosti Petra Fialu za poradce na Úřadu vlády, a on má za polovinu tohoto roku víc vyplacených peněz na své poradce, než měl Petr Fiala za celý rok. Přijde vám to normální? Já bych to ještě pochopil, protože každý politik na úrovni ministra, člena vlády, má mít kolem sebe dobré poradce. Někteří to dělají zadarmo, někteří za to potřebují nějakou finanční odměnu, protože jsou s tím spojeny nějaké náklady a tak dále. Ale on tady chodil, tak tepal a kritizoval Petra Fialu a teďka má tady poradkyni, dokonce největší část odměny dostala poradkyně pro svobodu slova, která je jednou nohou v Rusku. Tak takové lidi tady platí tato vláda.

Když se půjdu podívat dál, Letiště Praha. Neuvěřitelný příběh amatérismu fungování této vlády. Jeden den tady paní drahá, nejdražší ministryně financí říká do televizních kamer: Ne, nepočítáme s tím, že by se prodávala část Letiště Praha nebo že by se privatizovalo Letiště Praha nebo že by se šlo na burzu. To říká s vážnou tváří ještě večer v Televizních novinách. ***