Neautorizováno!
(20.50 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Potřebujeme odpovědi na konkrétní otázky: Jaký je maximální dopad infrastrukturní výjimky? Jak bude parlament kontrolovat 10procentní překročení výdajů? Proč se oslabuje souhlas rozpočtového výboru u nezávislých institucí? Proč se ruší čtvrtletní zprávy? Jak zákon zabrání deficitu nad 3 procenty? Kde je korekční mechanismus? Kde je vyčíslení dlouhodobého dopadu na dluh? Dokud tyto odpovědi nemáme, není odpovědné veto přehlasovat.
Kritika bez návrhu řešení by byla málo. Proto chci jasně říct, jaký postup považuji za správný.
Za prvé, nepřehlasujme prezidentské veto. Nechejme tento zákon padnout v podobě, která kombinuje potřebnou harmonizaci s nebezpečným rozvolněním.
Za druhé, přijměme bezodkladně čistou harmonizační novelu. (Rušivý hovor v lavicích poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče.
Prosím, abychom zachovali v sále klid až do konce jednacího dne. Děkuji.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající.
Teď abych navázal... Za druhé – v tom postupu – přijměme bezodkladně čistou harmonizační novelu, takovou, která převede nový evropský fiskální rámec do českého práva, ale nebude k němu přidávat široké domácí výjimky. Jsem přesvědčen, že taková novela může získat širokou podporu napříč celou Poslaneckou sněmovnou.
Za třetí, pokud vláda považuje zvláštní režim pro infrastrukturu za nezbytný, ať jej předloží samostatně s přesným seznamem výdajů, s horním finančním limitem, s časovým omezením, s vyčíslením dopadu na deficit a dluh, s posouzením Národní rozpočtové rady a s pravidelnou kontrolou Poslanecké sněmovny.
Za čtvrté, pokud vláda potřebuje mimořádnou bezpečnostní doložku, ať je skutečně mimořádná, ať se vztahuje na přesně definované bezpečnostní a obranné výdaje, ať je časově omezená, ať vláda bezodkladně informuje Poslaneckou sněmovnu, ať její použití musí parlament v krátké lhůtě potvrdit, ať mimořádná situace není volnou vstupenkou k přepsání rozpočtu o stovky miliard.
Za páté, zachovejme parlamentní pojistky u rozpočtu nezávislých institucí. Zachovejme čtvrtletní zprávy, zachovejme veřejné projednání pololetního plnění rozpočtu Poslanecké sněmovny. Kontrola není zbytečná administrativa, kontrola je podmínkou odpovědného výkonu moci.
Za šesté, vraťme do zákona skutečné mechanismy odpovědnosti: bezpečnostní rezervu, jasný limit běžné odchylky, automatické korekční mechanismy, povinnost předložit nápravný plán, silnou a respektovanou roli Národní rozpočtové rady. To jsou nástroje, které z pravidel dělají skutečná pravidla. Bez nich máme pouze politickou deklaraci. Tento postup není blokádou, je opravou. Není odmítnutím evropského rámce, je jeho poctivou implementací. Není útokem na investice, je ochranou jejich dlouhodobého financování. Není oslabením vlády, je obnovením rovnováhy mezi vládou a parlamentem.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, minule prošla původní sněmovní verze přesně 101 hlasy, přesně minimem, které bylo potřeba. Dnes nebo zítra bude pro přehlasování prezidenta znovu potřeba nejméně 101 hlasů. To dává dnešnímu hlasování velmi konkrétní rozměr. Každý, každý hlas rozhoduje. Každý hlas má taky svoje jméno. Každý hlas nese osobní odpovědnost. Nikdo se nemůže schovat za to, že jeho hlas nebyl důležitý. Každý může být ten stoprvní.
Ano, i vy kolegové, co se tam bavíte.
Proto se právě na vás, kolegyně a kolegové, kteří minule hlasovali pro původní verzi zákona, obracím. Od té doby se situace změnila. Máte nové stanovisko prezidenta republiky, máte nové společné prohlášení 20 ekonomů, máte časový odstup, máte možnost podívat znovu na argumenty Senátu a máte možnost své původní rozhodnutí změnit. To není prohra. Není to slabost. To není zrada koalice. To je výkon poslaneckého mandátu. Poslanec neskládá slib vládě, neskládá slib ministryni financí, neskládá slib předsedovi svého klubu. (Hlas zleva: Jó, jó.)
To je dobře, že to víte.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě jednou prosím poslance, aby opravdu dodržovali klid v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Poslanec Jan Jakob: Poslanec skládá slib České republice a rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Položte si proto před hlasováním několik jednoduchých otázek: Chci dát vládě možnost navýšit výdaje o víc než 200 miliard korun bez souhlasu Poslanecké sněmovny? Chci schválit infrastrukturní výjimku, jejíž celkový dopad dnes neumíme kvantifikovaně vyčíslit? Chci oslabit parlamentní pojistku u rozpočtu institucí, které mají být na vládě nezávislé? Chci dostávat méně pravidelných zpráv o plnění rozpočtu? Chci přijmout národní pravidla, která mohou umožnit deficit hlubší než 3 procenta HDP? Chci ignorovat Senát, prezidenta, Národní rozpočtovou radu i odbornou veřejnost? Chci se spolupodílet na nebezpečném zadlužení příštích generací našich dětí a našich vnoučat? Pokud je odpověď na některou z těchto otázek „ne“, pak nemůžete poctivě hlasovat pro přehlasování veta prezidenta.
Někteří z vás možná souhlasí s evropskou harmonizací, ale nesouhlasí s oslabením kontroly. Pak hlasujte proti přehlasování veta a podpořte čistou harmonizační novelu. Někteří z vás možná podporují investice do infrastruktury, ale chtějí znát jejich cenu. Pak hlasujte proti přehlasování veta a požadujte samostatný zákon s jasným limitem. Někteří z vás možná chtějí dát vládě nástroje pro bezpečnostní krizi, ale nechtějí vyřadit parlament. Pak hlasujte proti přehlasování veta a požadujte doložku s parlamentním potvrzením.
Dnešním nebo spíš zítřejším hlasováním bohužel nemůžeme zákon opravovat, nemůžeme přijmout pozměňovací návrhy, nemůžeme odstranit jednu problematickou část a jinou zachovat. Máme jen dvě možnosti: buď prezidentovo veto přehlasujeme, zákon vstoupí v platnost se všemi svými riziky, nebo veto nepřehlasujeme a vytvoříme prostor pro lepší zákon. Já volím druhou možnost.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, při minulém projednávání jsem řekl, že zákony buď platí, nebo neplatí, že nemohou platit pro občany, ale ne pro vládu, že pravidla bez následků jsou jen doporučení. ***
