Historie budov a jejich architektura
Thunovský palác - hlavní budova Poslanecké sněmovny
Thunovský palác - doba barokní
Hlavní stavební vývoj Thunovského paláce, v němž se dnes nachází sídlo Poslanecké sněmovny, se odehrával v baroku, kdy Thunové postupně skoupili všechny okolní zastavěné pozemky.
Thunovský palác - doba klasicismu
Roku 1801 byl palác Thunů prodán za 30 000 zl. stavům Království českého, kteří v něm hodlali zřídit sněmovnu, kanceláře a stavovský archiv. Zemský výbor přikoupil v této době další část pozemků, čímž stavební plochu vhodně doplnil.
Thunovský palác - doba novorenesanční
Dne 6. dubna 1861 proběhlo první zasedání zemského sněmu. Po uvedení sálu do provozu následovaly po dobu několika let ještě další stavební práce, neboť komplex zcela nevyhovoval z hledisek provozu. V paláci pracoval rovněž zemský výbor v čele s nejvyšším zemským maršálkem, stálým a výkonným orgánem zemského sněmu.
Thunovský palác - novodobá historie
Se vznikem samostatného Československa se mění po roce 1918 i charakter a funkce malostranských paláců - řada z nich začíná sloužit institucím nového státu. A tato tradice pokračuje i po vzniku České republiky v roce 1993.
Šternberský palác a palác Smiřických
Patří k dominantám Malostranského náměstí. Na počátku 17. stol. patřil jeden z těchto domů nejbohatší feudální rodině v tehdejších Čechách, Smiřickým. 22. května 1618 se zde radili vůdcové české stavovské opozice a při jejich poradě uzrál plán k násilnému činu, defenestraci.
Auersperský palác a měšťanské domy v Tomášské ulici
Jeden ze dvou domů, z nichž v 17. století vznikl Auersperský palác, patřil v minulosti Václavu Hájkovi z Libočan a patrně zde začal psát svou proslulou Kroniku českou, která poprvé vyšla v roce 1541. V jednom z domů v Tomášské ulici bydlel krátce i T. G. Masaryk.
Bývalé jezuitské gymnázium a kanceláře zemského místodržitelství, Sněmovní 1
Dům vznikl v 17. století postupným spojením několika původně gotických domů ohraničených blokem ulic Thunovská, Sněmovní (Pětikostelní) a horní částí Malostranského náměstí. V první polovině 18. století došlo ke dvěma výrazným přestavbám, které určily stavební podobu dnešní budovy. Na realizaci projektu se podílel stavitel Kryštof Dientzenhofer.