Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 6. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili. Zatím eviduji dva poslance s náhradní kartou, s kartou číslo 27 dnes bude hlasovat pan poslanec Robert Stržínek a s kartou 35 pan poslanec Karel Smetana.

Dále sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: poslankyně Věra Adámková ze zdravotních důvodů, Andrej Babiš z pracovních důvodů, Vladimír Balaš ze zdravotních důvodů, Margita Balaštíková z pracovních důvodů, Jan Bauer z pracovních důvodů, Josef Bělica z pracovních důvodů, Pavel Bělobrádek ze zdravotních důvodů, Stanislav Blaha ze zdravotních důvodů, Richard Brabec ze zdravotních důvodů, Jan Bureš ze zdravotních důvodů, Oldřich Černý ze zdravotních důvodů, Jan Farský - bez udání důvodu, Milan Feranec ze zdravotních důvodů, Josef Flek z pracovních důvodů, Stanislav Fridrich z pracovních důvodů, Golasowská Pavla od 13.30 z pracovních důvodů. (V sále je silný hluk.)

Kolegyně, kolegové, já vás prosím částečně o ztišení, aby bylo rozumět, co říkám.

Dále se omlouvá pan poslanec Karel Haas ze zdravotních důvodů, Šimon Heller z rodinných důvodů, Igor Hendrych ze zdravotních důvodů, Jan Hofmann z pracovních důvodů, Jílková Marie ze zdravotních důvodů, Klára Kocmanová ze zdravotních důvodů, Josef Kott od 9.30 do 11.30 ze zdravotních důvodů, Věra Kovářová ze zdravotních důvodů, Jan Kubík ze zdravotních důvodů, Petr Letocha ze zdravotních důvodů, Taťána Malá z pracovních důvodů, Jiří Mašek ze zdravotních důvodů, Jiří Navrátil z pracovních důvodů, Zdenka Němečková Crkvenjaš ze zdravotních důvodů, Nina Nováková ze zdravotních důvodů, Zuzana Ožanová od 13.30 do 14 hodin z rodinných důvodů, dále paní poslankyně Jana Pastuchová z rodinných důvodů, Olga Richterová ze zdravotních důvodů, Pavel Růžička z důvodu zahraniční cesty, Jiří Strýček ze zdravotních důvodů, Julius Špičák z pracovních důvodů, David Štolpa ze zdravotních důvodů, Karel Tureček z rodinných důvodů, Helena Válková z pracovních důvodů, Lukáš Vlček ze zdravotních důvodů, Ivo Vondrák z pracovních důvodů, Milan Wenzl ze zdravotních důvodů.

Dále se dnes omlouvají tito členové vlády: Martin Baxa ze zdravotních důvodů, Mikuláš Bek z pracovních důvodů, Pavel Blažek z pracovních důvodů, Jana Černochová z pracovních důvodů, Anna Hubáčková ze zdravotních důvodů, Martin Kupka ze zdravotních důvodů, Helena Langšádlová z pracovních důvodů, Jan Lipavský z pracovních důvodů, Zdeněk Nekula z pracovních důvodů, Zbyněk Stanjura z pracovních důvodů, Michal Šalomoun z pracovních důvodů a Válek Vlastimil, taktéž z pracovních důvodů.

Dnešní jednání bychom měli zahájit projednáváním bodů podle schváleného pořadu schůze. Každopádně eviduji nyní tři přihlášky k pořadu schůze, a to v pořadí: nejprve paní poslankyně Alena Schillerová, potom pan poslanec Jan Jakob a potom pan poslanec Karel Havlíček. Požádám tedy paní předsedkyni Alenu Schillerovou o vystoupení k pořadu schůze.

A vás, kolegyně a kolegové, než udělím slovo paní poslankyni, požádám, abyste ti z vás, kteří chcete diskutovat, šli diskutovat do předsálí, aby bylo dobře rozumět, co paní poslankyně říká. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte, abych na základě usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, které schválil na své 2. schůzi - přijal usnesení, že zvolil předsedkyni výboru, poslankyni Ing. Kláru Dostálovou - požádala na zařazení do pořadu 6. schůze bod Návrh na potvrzení předsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jako bod číslo 1, pokud je to tak správně.

A dále mi dovolte, abych na základě usnesení výboru pro obranu, který si zvolil za svého předsedu pana poslance Luboše Metnara, požádala o zařazení bodu Návrh na potvrzení předsedy výboru pro obranu Poslaneckou sněmovnou, a to jako bod číslo 2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Jenom se chci, paní předsedkyně, zeptat: my tento bod máme připravený na dnešek s tím, zda budete souhlasit, že bychom to vzali jako jeden bod, to znamená potvrzení předsedů obou výborů, nebude-li rozpor s návrhem tohoto postupu, tak bych to vzal jako jeden bod potvrzení obou předsedů. Vzhledem k tomu, že nevidím rozpor s tímto návrhem, tak to vezmu jako jeden bod potvrzení těchto předsedů. Děkuji vám.

Nyní vystoupí k pořadu pan předseda Jan Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se vám musím takhle poránu k něčemu přiznat. (Rozruch z levé části sálu.) Mně letos bude čtyřicet let, a jak jsem starej - pardon, teď nevím, co jsem slyšel, nesuďte podle sebe mě - jak jsem starej, tak se nestačím divit. To, co se tady dělo včera, si asi zapíšu do deníčku, protože od rána tady opozice, zejména SPD, obstruovala, obstruovala tak dlouho, až když my jako vládní koalice jsme tady nabídli něco, co nebylo zvykem, obrovskou vstřícnost vůči opozici... (Rozruch z řad SPD, výkřiky.), že tady bude pravidelně bývat opoziční okénko takzvané, tak opozice tak dlouho obstruovala, až vyobstruovala sama sebe. Já nemám deníček, tak já si to tam nezapíšu, ale možná by politologové si měli zapsat do svých slovníků nový termín, já nevím třeba Okamurova - omlouvám se kolegovi Hayatovi Okamurovi, ten za to nemůže - Okamurova klička, jak obstruovat, obstruovat až vyobstruuji sám sebe.

A čeho jste dosáhli? Proč jste obstruovali? My nejsme hloupí, my to víme, že obstruujete proto, že nechcete dopustit korespondenční volbu krajanů ze zahraničí. A čeho jste dosáhli? Že korespondenční volba je dnes prvním bodem. Gratuluji, Okamurova klička. Takže na to jsem chtěl upozornit při schvalování úpravy programu, že jste dosáhli toho, že ten bod, původně 7, senátní novela o volbách, je bodem prvním.

Nicméně my respektujeme návrh kolegyně Schillerové. Je jasné, že kolegové, kteří byli v minulé vládě, nemohli být voleni jako předsedové výborů, takže to plně respektujeme. Podpoříme to, abychom je potvrdili v pozicích předsedů výborů, pevně věřím, že k tomu dojde, že opozice nepoužije tuhle kličku a nezačne opět v tuhle chvíli obstruovat.

Já se upřímně těším na diskusi o korespondenční volbě, kde si i řekneme, proč takto obstruujete, a je to zcela jednoznačné. (Potlesk z pravé strany sálu.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, než udělím slovo s přednostním právem Radimu Fialovi, jenom pro pořádek. Říkal jsem to včera, říkám to i dnes a říkám to všem předsedům poslaneckých klubů bez ohledu na to, jestli jsou z koalice, nebo z opozice: tento čas je určen k tomu, aby zaznívaly návrhy pro úpravy a změny pořadu schůze. Žádám o to jak vás, tak všechny ostatní. Nezneužívejte přednostního práva a v této první půlhodině mají skutečně zaznívat návrhy k úpravě pořadu schůze. Vše ostatní přesuňte do diskuse. Platí to pro všechny, děkuji. (Potlesk zleva.)

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jenom bych chtěl reagovat na slova pana Jakoba. Oni to samozřejmě úplně obracejí v tom, že jsme vyobstruovali sami sebe. Není to pravda, vy jste nám všechno zavetovali, a když v 18 hodin přijdeme na opoziční okénko a víme, že tam nemáme ani jeden zákon, tak přece není logické, abychom tu dále byli, abychom schvalovali vaše zákony o penzijní světové unii a další nesmysly a nějaké neziskovky, které tam máme. Takže není to Okamurova klička, je to koaliční klička, ale je to, jako kdybyste redaktorovi v České televizi řekli: Pane redaktore, tak tady máte pořad, ale vy tam nebudete. Je to totéž. Takže proč bychom tady byli?

My jsme se připravili na dnešek, věděli jsme, že bude korespondenční volba. Já tady na rovinu říkám, že hnutí SPD má zájem obstruovat dva vaše zákony, které jsou pro tuto zemi a pro společnost škodlivé. Za prvé je to pandemický zákon, který budeme obstruovat, který je bezprecedentním útokem na svobodu lidí v této zemi, a pak je to korespondenční volba, která zavdává obrovské možnosti k manipulaci s volbami a snižuje důvěryhodnost (důvěru?) občanů k volbám a ke zvoleným lidem. Můžu to dokladovat na spoustě států, na Spojených státech amerických, máme příklady při volbě prezidenta, na Rakousku při volbě prezidenta, kde to dokonce Ústavní soud zrušil - tady by se to nestalo, to chápu - nebo ve Francii, kde prostě korespondenční volbu museli úplně zrušit. Úplně ji museli zrušit, protože to byly takové podvody, že to svět ani koalice neviděly.

Děkuji, pane Jakobe, za tu vaši divadelní vložku. My jsme připraveni.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: S veškerým respektem k vašim přednostním právům, přesně toto jsou příspěvky, které patří k otevřeným bodům a do diskuse o korespondenční volbě. V tom případě, jestli chce kolega Jakob reagovat... ale skutečně, toto je půlhodina pro návrhy na změnu pořadu schůze. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Vážený pane předsedající, moc se omlouvám. Naprosto rozumím tomu, co říkáte, ale musím jenom velmi stručně reagovat. Pan předseda tady řekl, že korespondenční volba je škodlivý návrh. Já si opravdu nemyslím, že volební právo našich krajanů v zahraničí je něco škodlivého. Na rozdíl od SPD já si jejich názorů a hlasů vážím. (Velký hluk a výkřiky zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budu velmi rád, kolegyně a kolegové, když budete respektovat jednací řád. Já jsem na to upozorňoval, já vám nemůžu vzít právo vystupovat s přednostním právem, ale znovu upozorňuji na to, že se má vystupovat k pořadu schůze.

Přečtu omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Miloslav Janulík. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Karla Havlíčka. Připraví se pan poslanec Patrik Nacher k pořadu schůze. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si navrhnout bod, který by měl název Covidová podpora podnikatelů. Prosím, nechci to brát ani konfliktně ani konfrontačně. Mám tady na to pět minut, nechci nic zdržovat, a pokud se do toho bodu pustíme, je to otázka možná několika desítek minut, abychom si vyjasnili, jestli tedy podnikatelé dostanou podporu, nebo nedostanou. Myslíme tím samozřejmě covidovou. V podnikatelském sektoru to vře, já tomu rozumím. Já jsem rozuměl tomu, když jsme jako vláda byli pod tlakem opozice, aby se covidová podpora dávala rychle, aby se dávala všem, kteří jsou omezeni, a aby se dávala v maximálně možné výši, diskutovali jsme třeba i 100 %. Poslední covidová podpora za listopad a za prosinec byla připravena ještě naší vládou. Předali jsme covidové podpory COVID 2021 a Nepokryté náklady na Ministerstvo průmyslu a obchodu a znovu říkám, neberu to teď konfrontačně: Prosím pěkně, řekněme už podnikatelům, jestli nějaká podpora bude, jestli bude nulová, jak to bude dále s kompenzačním bonusem, řekněme jim, jestli se to třeba z těch dvou programů zredukuje na jeden nebo jestli se sníží míra té podpory, ale je třeba jim už něco říct. Rozumím tomu, že se bude diskutovat korespondenční volba, ale priorita dnes je někde jinde. Ti podnikatelé jsou od prosince bez jakékoliv podpory a očekávají ji, tím spíše, že jednotliví členové vlády na to mají zcela zjevně různé názory. Já tomu rozumím, je to pětikoalice, každý se na to dívá z jiného úhlu pohledu. Pan ministr Síkela tvrdí, že by bylo lepší, kdyby podpora byla už účelová, aby šla na konkrétní segmenty, pan ministr Kupka na to reaguje tím, že by chtěl uspokojit všechny, kteří v minulosti nebyli uspokojeni - podle mého názoru by měli být ti, kteří jsou tady omezeni, ale rozumím tomu, velmi rozumně mluvil pan vicepremiér Bartoš tento týden, který na svém twitterovém účtu zdůraznil, že podpora COVID 2021 a Nepokryté náklady by měla být v určité verzi, že se připravuje. Tvrdili jsme, nebo tvrdila vláda, že by to mohlo být v tomto týdnu, netrpělivě jsme čekali na vládní tiskovou konferenci, kde vystoupil pan premiér Fiala s tím, že potřebují ještě jeden až dva týdny. Takže jsme v situaci, kdy podnikatelé už tři měsíce jsou bez podpory. Jestli to bude za dva týdny, poté nejbližší možná podpora bude - a to je reálný čas - někdy na konci března, to je pět měsíců poté, co byli omezeni.

Dejme si pár desítek minut na to, abychom si to vydiskutovali, a prosím pěkně, představte nám už uceleně, k čemu ta podpora bude směřovat, jestli vůbec nějaká bude, v jaké bude výši a na co se mají podnikatelé připravit. V určité chvíli je lepší si stoupnout před firmy a říct: Nebude nic. Rozuměl bych tomu, protože to může být požadavek Ministerstva financí. Méně tomu rozumím, kdyby tento požadavek hájilo Ministerstvo průmyslu, které má hájit zájmy podnikatelů. Obvykle to bývá tak, že vždycky je to nějaký kompromis, ale je lepší říct: Nedostanete od nás vůbec nic, protože budeme šetřit, než to neustále posouvat a říkat: Možná něco bude, možná ne. Podnikatelé s tím musí začít pracovat. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, jenom abych tomu rozuměl, žádáte zařazení nového bodu, a ptám se, zda chcete i nějaké pevné zařazení, nebo pouze zařazení nového bodu?

 

Poslanec Karel Havlíček: Poprosil bych ho za ty body, co zde byly v tuto chvíli představeny, to znamená hned na začátku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Po pevně zařazených bodech.

 

Poslanec Karel Havlíček: Po tom bodu vlastně, co říkala paní předsedkyně Schillerové.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Po té volbě - dobře - potvrzení předsedů. Dobře, děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher k zařazení nového bodu a poté další jeho druhá přihláška k zařazení bodu 41. Nejprve první přihláška. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, není to zařazení nového bodu, ten bod je v programu, já bych ho chtěl ale předřadit. Jde o tisk 34, zákon č. 222/2002 Sb., o finančním arbitrovi.

Tato vláda říkala, že bude prospotřebitelská, že bude podporovat tuto legislativu. Tady přichází návrh, který si myslím, že můžeme relativně rychle tím projít. Je to rozšiřování možností, které má řešit finanční arbitr jako mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. To rozšíření se týká neživotního pojištění, protože dneska může řešit jenom životní pojištění, ne neživotní pojištění, a penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Pak jsou tam nějaké další věci ve vztahu k tomu - já jsem tu legislativní práci dělal s Ministerstvem financí, s jejich legislativními úředníky, předpokládám, že tam je nějaká kontinuita, takže vláda tu legislativní kvalitu, byť je to poslanecký návrh, zpochybňovat nebude. Koneckonců vláda na to dala, současná vláda, neutrální stanovisko, takže bych tady chtěl koaliční poslance - nebudu to číst celé, to si nechám pak na to čtení, pokud to zařadíte - ale přečtu vám jenom základní jeden odstavec z toho stanoviska vlády, abyste pochopili, že vláda s tím v zásadě má souhlas, i když oficiálně neutrální stanovisko: "Vláda si je vědoma problémů, které přináší stávající roztříštěná úprava mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, kdy příslušnost řešení těchto sporů je svěřena několika subjektům" - to je přece to, co my všichni chceme sjednotit, aby to spadalo logicky pod ty orgány, kam to patří, to jest pod finančního arbitra - "a způsob řešení sporů je u jednotlivých subjektů odlišný." Ano, jinak to řeší finanční arbitr, jinak to řeší ombudsman České asociace pojišťoven. "Zvlášť markantně se tato roztříštěnost projevuje zejména u sporů z pojištění, kdy k jejich řešení jsou v případě, že v rámci jedné pojistné smlouvy je sjednáno životní i neživotní pojištění, příslušné dva různé orgány." Dva různé orgány! My jsme právě v této situaci a já doufám, že jak opozice, tak koalice chce v tomhle případě pomoci spotřebitelům. "Tento stav rozhodně nepřispívá k jednoznačnému pochopení spotřebitelem, jak má při řešení svých sporů s poskytovali služeb na finančním trhu postupovat, jakož ani k právní jistotě v této oblasti ochrany spotřebitele. Navržené řešení stávajícího stavu považuje vláda..." Prosím o klid! "Navržené řešení stávajícího stavu považuje vláda za systémové a pro danou oblast všeobecně prospěšné." Za to jsem rád, za toto stanovisko vlády, byť celkově stanovisko vlády je neutrální.

Dále jsou tam další čtyři podněty ze strany vlády, které se týkají i rozšíření na spotřebitelské úvěry v momentě, kdy tam vystupuje nějaký ručitel. To klidně můžeme vyřešit v rámci druhého čtení nějakým pozměňovacím návrhem, protože moje původní představa byla skutečně to rozšířit o věci, které tam teď nejsou, ale není důvod takovouto věc oddalovat a odkládat.

Takže já bych si to dovolil zařadit dneska jako bod po těch bodech, které jsou domluvené, to znamená po potvrzení předsedů výborů, jestli jsem to správně pochopil, variantně před tím, co nahlásil Karel Havlíček, po něm a variantně i po té korespondenční volbě. Tolik tedy tento návrh.

Ještě mám třicet vteřin, já bych tady kolegovi Jakobovi, zároveň bych toho chtěl využít, abych mu přečetl, co jsem si včera přečetl na WhatsAppu, takže to není moje myšlenka, ale myslím si, že to je úplně precizní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já jsem byl ze začátku řízení mírný, já fakt nechci, aby se tady z toho stávala diskuse. Upozorňuji: dokončete tu řeč, ale příště budu odebírat slovo, nebude-li se mluvit k pořadu schůze.

 

Poslanec Patrik Nacher: To je k pořadu schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze pro pořádek. Bude se to týkat všech bez ohledu na to, kdo je z koalice nebo z opozice. Dokončete to.

 

Poslanec Patrik Nacher: Když byla TOP 09 v opozici, tak byla v obstrukcích naprostý mistr. Prý tím bránila demokracii. Když je TOP 09 ve vládě a opozice dělá obstrukce, je to prý ohrožení demokracie. Takhle to vnímají vaši voliči. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s přednostním právem paní poslankyně místopředsedkyně Mračková Vildumetzová k pořadu schůze. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych si dovolila navrhnout, protože včera došlo k té přestávce, kdy už jsme nemohli pokračovat v daném jednání - vím, že v tuto chvíli paní ministryně životního prostředí je dnes omluvena, z toho důvodu bych si dovolila navrhnout předřadit na dnešní den, po potvrzení předsedů výborů, popřípadě po návrhu Patrika Nachera, chtěla bych požádat, aby o každém návrhu bylo hlasováno zvlášť, a chtěla bych tam zařadit body ministra průmyslu a obchodu, a to bod 57 a 58. U bodu 57 je to sněmovní tisk 91, bod 58 je sněmovní tisk 92. Poté bych si dovolila navrhnout ještě zařazení nebo popřípadě hlasování o bodu 81, což je ten bod, o kterém jsme hovořili na grémiu pod tiskem 98e.

Myslím si, že jsem to řekla dostatečně srozumitelně pro pana místopředsedu, a myslím si, že tyto sněmovní tisky bychom dneska řádně mohli projednat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s přednostním právem k pořadu schůze se hlásí pan poslanec Radek Rozvoral, který nyní zastupuje pana předsedu klubu Radima Fialu, protože ten je nepřítomen. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi navrhnout mimořádný bod na dnešní jednání Sněmovny, a to s názvem Informace vlády o ukončení restrikcí a dělení společnosti na dvě kategorie.

Řekl bych k tomu pár slov, která vyplývají z otázky, kdy už konečně vláda přestane dělat z neočkovaných, ale přitom zdravých lidí občany druhé kategorie, kteří nesmí do restaurací, kin, divadel, zakazovat jim vstup do sportovních hal, bazénů a podobně.

Nejprve se vrátím k počátkům, kdy se vláda začala zabývat zvýhodňováním očkovaných osob v souvislosti s nemocí covid-19. Všechny tyto aktivity porušující základní práva občanů a svobody, vyplývající z našeho ústavního pořádku, definované v ústavním zákoně č. 1/1993 Sb., Ústavě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dále z usnesení č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, se začaly prosazovat v době, kdy Evropu zasáhla hysterie spojená s pandemií covid-19 a jednotlivé vlády pod taktovkou Evropské unie začaly prosazovat zavedení covid pasů. Tím se oficiálně přihlásily k tomu, že se lidé začali dělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří občané, kteří se dali poslušně očkovat proti nemoci covid-19, a těm byly navíc nabídnuty různé benefity, umožněno jim bylo bezproblémové cestování, vstup na sportovní a kulturní akce a celá řada dalších výhod. Druhá skupina z pohledu zastánců tohoto dělení je ta špatná, která se nechce podrobit, a tak jim je činěno co nejvíce překážek v rámci každodenního života, například zákaz cestovat bez příslušných covid pasů, chodit na pivo do hospody, navštěvovat sportoviště a podobně. Jednoduše řečeno, těmto takzvaným druhořadým občanům omezuje vláda svými restrikcemi a povinnými opatřeními významným a zřejmě i trvalým způsobem jejich život. Tímto svým nezákonným jednáním vláda významně přispívá k rozdělení naší společnosti, čímž došlo k zhoršení dobrých vztahů mezi lidmi v rámci jejich zaměstnání, výkonu volnočasových aktivit, jejich života v obcích a městech, čili v celé společnosti.

V hnutí SPD odmítáme zvýhodňování jedné skupiny nad druhou, ať už z jakýchkoli důvodů. V souvislosti se zvýhodňováním očkovaných osob už v několika případech Nejvyšší správní soud dal svým rozhodnutím jasně najevo, že dvojitému standardu nepřeje. Důležitá je totiž bezinfekčnost. To samé, co pro očkované, platí i pro testované či ty, kdo nemoc prodělali. Samotné absolvování očkovací dávky nemůže být jedinou podmínkou. Nejvyšší správní soud například minulý rok zrušil opatření resortu zdravotnictví z důvodu, že Vojtěchův úřad v květnu 2021 nezařadil do nabídky možností, jak dokázat bezinfekčnost pro vstup do vnitřních prostor, výsledky testů na protilátky. Ty si tělo vytváří po prodělání onemocnění a jejich dostatečná hladina brání propuknutí nemoci. Soudci konstatovali, že rozhodnutí ministerstva nebylo v mezích zákona. Tím navazuji na názor řady právníků, že jakékoliv opatření, které by poskytovalo výhody pouze očkovaným osobám, by bylo diskriminační a v kontextu dosavadní judikatury by bylo pravděpodobně shledáno jako nezákonné.

Hnutí SPD prosazuje dobrovolné očkování bez diskriminace neočkovaných. Kdo se chce očkovat, ať se očkuje, kdo nechce, ať není v žádném případě diskriminován. Též prosazujeme, aby se uznávaly protilátky, kdy by občané také měli mít možnost si nechat bezplatně udělat test na protilátky. Odmítáme dělení společnosti na očkované a neočkované, jelikož řada občanů se nechce očkovat například ze zdravotních důvodů nebo z důvodu, že mají protilátky. Ministerstvo zdravotnictví by mělo legislativně upravit opatření v rámci uznávání protilátek proti onemocnění covid-19 jako dokladu bezinfekčnosti a nenutit občany všech věkových kategorií včetně dětí od 12 let k očkování. Pro širokou veřejnost hladina protilátek v současné době stále definována není a současná právní úprava tyto skupiny občanů trvale diskriminuje. Přitom se jedná o statisíce občanů, kteří mají dostatek protilátek, protože již covid-19 buďto prodělali, anebo jsou očkovaní. Navíc podle odborníků těmto osobám by další vakcinace mohla ublížit. Stát by zároveň měl tedy tyto testy na protilátky nejen plně hradit, ale také uznávat.

Naším cílem je návrat všech občanů do normálního života. V souvislosti s koronavirovou pandemií musíme zabezpečit ohroženým skupinám, seniorům, zdravotně postiženým a podobně veškerou možnou dostupnou zdravotní péči. Ostatním občanům umožněme návrat do běžného předcovidového života. Českou společnost lze charakterizovat velkým počtem různých názorových proudů. Pokud chceme v praxi kvalitně řídit a rozhodovat, je dobré zohlednit všechny aspekty s rozhodnutím související. Podmínkou je ale umět dobře pracovat s různými názorovými proudy. Umění politiků je vydat takové rozhodnutí, které bude vyhovovat všem, respektive většině zastoupených stran.

Jiná, složitější situace je v období krize nebo pandemie. Politici vydávají rozhodnutí primárně s cílem eliminace rizik, s cílem odvrácení hrozby pandemie. V krizových situacích může hrozba poškodit kohokoli, a proto by měla být rozhodující jednotná a jasná. Tímto se dostáváme k podstatě problému, a to jsou rozhodnutí vlády v souvislosti s pandemií covid-19, která rozdělují občany na dvě kategorie, a to očkovaní a neočkovaní. Pandemie covid-19 zasáhla po dobu svého působení do všech sfér našeho života: zdraví, školství, ekonomiky i mezilidských vztahů. Pandemie trvá již dlouho. Hodně lidí je z této situace unavených, frustrovaných, nešťastných a zklamaných. Mnohokrát pozorujeme, že společnost je jako natlakovaný papiňák. Stačí malá jiskra a neštěstí je na světě. Proto je neseriózní přikládat v této situaci na oheň a vydávat rozhodnutí, která stav společnosti - frustraci - ještě více prohlubují. Proto vyžadujeme, aby se vláda při vydávání pravidel v souvislosti s pandemií koronaviru držela jednoduchých pravidel, jednotných pro všechny, jasných a srozumitelných, správných, to je řešících daný problém.

Demokracie má různé podoby. To, jak funguje demokracie v tom kterém státě, posuzujeme podle toho, jak jsou demokratické hodnoty uplatňovány v každodenním životě lidí a zda správa státu funguje v souladu s demokratickými procesy. Návrhy na povinné očkování, respektive vydávání opatření, která rozdělují společnost na skupiny očkovaní-neočkovaní jenom vyostřují dosavadní konflikty mezi lidmi a zcela zbytečně vytváří napětí ve společnosti. Politici ale musejí umět také lidi přesvědčit, získat na svou stranu. Přesvědčovat lidi bychom měli na základě relevantních informací, argumentů, vysvětlit podstatu problému a uvést logické argumenty. Nepenalizujme lidi pro jejich jiné přesvědčení. Svůj názor si vytvořili z informací, které měli k dispozici, vycházeli z vlastních dosavadních zkušeností. Není to jejich problém, že vidí věci jinak. Je to problém politiků - nedokázali lidi přesvědčit, neuměli jim předložit takové argumenty, na jejichž základě by svůj postoj změnili. Poukazovat na to, že máme společnost fragmentovanou na dvě skupiny, očkovaní a neočkovaní, je vlastně ukazatel kvality informací předkládaných společnosti. Sami ale nevíme, která z těchto skupin má vlastně pravdu. I názory na očkování se v různých zemích na světě odlišují. Některé země stanovují povinnost očkování pro starší občany, pracovníky veřejného sektoru, zdravotníky, policisty, zaměstnance v dopravě. Některé země přistoupily na tvrdší opatření, například na povinné očkování pro všechny osoby nad 18 let, jinde od 14 let. Různé přehledové tabulky lze snadno dohledat na internetu.

V řadě zemí už dochází k rozvolnění opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií a návratu k normálnímu životu. Tento názor zastáváme i my v hnutí SPD. Některé informační zdroje poukazují na to, že problém rozdělení naší společnosti spočívá v tom, že lidé nemají dostatek informací ve srovnání například s Velkou Británií. Britská zkušenost naznačuje, že když budou mít lidí dostatek informací, mnohem lépe se zorientují, jestli očkování, nebo ne, očkování ano, nebo ne, nakolik to chrání, jaké mohou být nežádoucí účinky. Na to poukazuje i skupina neočkovaných, že byla svědkem rozsáhlé kampaně pro očkování bez jakýchkoli informací o nežádoucích účincích, způsobu výroby, působení vakcín a podobně. Neočkovaní považují mediální kampaně za informačně nevyvážené a cílené propagaci nechat se očkovat.

Vraťme se tedy ve svém rozhodování o tom, jak budeme postupovat s pandemií, k této myšlence. Hledejme řešení, které bude platné pro všechny. Nedělme zbytečně společnost v krizových situacích na různé skupiny. Postupujme jednotně tak, aby se nikdo rozhodnutím necítil být diskriminovaný jenom proto, že má svůj svobodný názor.

Teď bych si ještě dovolil vás seznámit s otevřeným dopisem studentů lékařských fakult k současné situaci. Je adresován ministru zdravotnictví a je určitě dobré vědět, jak mladí lidé a studenti na tuto problematiku nahlížejí, studenti lékařských fakult, v Praze dne 24. 1. 2022, otevřený dopis studentů k současné situaci:

"Vážený pane ministře, jako studenti lékařských fakult se na vás obracíme se dvěma závažnými tématy, která jsou v současné době velkou obavou značné části obyvatel České republiky. Jedním z nich je diskriminace jedné skupiny občanů na základě jejich dobrovolného rozhodnutí nepodstupovat vakcinaci proti covid-19. Druhým z nich je novela zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, dále jen pandemický zákon, o kterém by měl v brzké době rozhodovat Parlament České republiky.

Rádi bychom se nejprve vyjádřili k novele pandemického zákona a také k pandemickému zákonu jako takovému. Zde chceme odkázat na otevřenou výzvu poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a senátorům Senátu Parlamentu České republiky, ve které se právníci z institutu Pro Libertate vyjádřili k celé výše zmiňované problematice. My jako studenti věříme, že s onemocněním covid-19 lze bojovat i v souladu s Listinou základních práv a svobod. Pokud totiž jednou začneme obcházet naše nejvyšší pravidla, tedy naši ústavu, je to konec společnosti, jakou jsme znali doposud. Proto vás, pane ministře, žádáme, abyste jakožto člen koaličního uskupení SPOLU, které ještě před volbami deklarovalo, že svoboda a práva občanů jsou na první místě, hlasoval proti přijetí této novely. Také vás žádáme, abyste v tomto smyslu apeloval i na ostatní členy vlády.

Dalším tématem, ke kterému bychom se chtěli vyjádřit, je diskriminace neočkovaných a těch s neplatným covid certifikátem. V první řadě chceme zdůraznit, že nezpochybňujeme význam vakcinace obecně jakožto nedílné součásti prevence mnoha onemocnění, avšak požadujeme, aby vakcinace proti covid-19 zůstala plně dobrovolnou záležitostí, a to z následujících důvodů:

1. Vysoké riziko závažného onemocnění a úmrtí na covid-19 je v naprosto většině u vyšších věkových kategorií a pacientů s komorbiditami. V České republice je průměrný věk zemřelých na toto onemocnění 79 let. Americká CDC do 2. 1. 2022 navíc poukazuje na to, že úmrtí, u nichž byl příčinou covid-19, připadají v průměru ještě čtyři další jiné příčiny nebo komorbidity, které vedly ke smrti. Pouze u 5 % pacientů bylo onemocnění covid-19 uvedeno jako jediná příčina úmrtí. Pro tyto pacienty představuje onemocnění covid-19 významné riziko a benefity vakcíny převažují nad jejími riziky. Věková kategorie, do které spadají studenti vysokých a středních škol, ale není z epidemiologického hlediska hrozbou pro zahlcení zdravotního systému. Na kategorii 15 až 24 let připadá 1 %procento hospitalizací s diagnózou covid-19, navíc se jedná z velké části o jedince zdravotně rizikové. Zemřelo v ní zatím 8 jedinců s pozitivním PCR testem, což představuje 0,03 % všech úmrtí na covid-19. Každé úmrtí člověka je tragédií, ovšem na základě těchto dat se domníváme, že pro převážnou část populace představuje covid-19 minimální riziko. Stejně tak očkování posilující dávkou pro všechny starší 12 let postrádá dle našeho názoru racionalitu a není podloženo empirickými daty dle standardů medicíny založené na důkazech. Hlavní vědecká pracovnice WHO v úterý 18. 1.2022 uvedla: ,V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by zdravé děti nebo mladiství potřebovali posilovací dávku.‘ Vůbec žádné důkazy. Netušíme, jaké důvody vás vedly ke schválení očkování posilující dávkou dětí starších 12 let.

2. Dle dostupných dat snižuje vakcinace riziko závažného průběhu onemocnění, nezabraňuje však nákaze. Vakcinace v prvních měsících po aplikaci riziko nákazy sice snižuje, ale po šesti měsících ochrana proti infekci významně klesá. Pokud dojde u očkovaného k průlomové infekci delta variantou SARS-CoV-2, pak je vrcholová virová nálož u očkovaného i neočkovaného stejná. U očkovaného však dochází k rychlejšímu poklesu virové nálože a může tak být infekční kratší dobu. Varianta omikron obchází postvakcinační imunitu ještě zřetelněji než varianta delta. Vakcinace bohužel neposkytuje slibovanou bezinfekčnost, a tak nemůže být považována za efektivní nástroj prevence přenosu onemocnění mezi osobami.

3. Postrádáme fakty podložená odůvodnění, proč není na stejnou úroveň jako očkování pokládáno prodělané onemocnění nebo přítomnost protilátek. V současnosti je publikováno více než 140 studií v renomovaných časopisech po celém světě, ze kterých vyplývá, že postinfekční imunita je superiorní nebo srovnatelná s tou postvakcinační. Jedinci, kteří onemocnění prodělali, se na jednotkách intenzivní péče téměř nevyskytují, a to jak ve skupině neočkované, tak i očkované. V období od 24. 12. 2021 do 6. 1. 2022 bylo na JIP hospitalizováno v přepočtu na 100 000 obyvatel 218 neočkovaných neprodělavších, 46 očkovaných neprodělavších, 2,1 neočkovaných prodělavších a 2,2 očkovaných prodělavších. Bohužel, ÚZIS takto zpracovaná data neposkytuje, a vycházíme tak z přepočtů vypracovaných JUDr. Ondřejem Dostálem, Ph.D. Analýza dat o sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků poskytuje podobné závěry. Z těchto dat vyplývá, že očkování přináší benefit pro určité skupiny populace, ale téměř žádný pro jedince, kteří onemocněním prošli. Nacházíme se tedy v situaci, že i přesto, že lidé mají vysoké hladiny protilátek, nemůžou se společensky realizovat. Je tak známo, že očkovat se bez předchozího zjištění hladiny protilátek může být i nebezpečné.

4. Taktéž vyjadřujeme nejistotu ohledně údajné vysoké bezpečnosti vakcín proti onemocnění covid-19. Dle americké databáze VAERS bylo ke dni 31. 12. 2021 hlášeno 1 016 999 000 nežádoucích účinků vakcín a 21 382 úmrtí. V databázi VAERS je také hlášeno velké množství myo/perikarditid. V porovnání s chřipkovou vakcínou je výskyt těchto nežádoucích událostí ve věkové kategorii 12 až 65 let téměř 290krát vyšší. Víme, že je to pouze farmakovigilanční systém, jehož účelem je hledání signálu o bezpečnosti, a nepoukazuje na kauzalitu. Avšak tento signál je velmi silný a nelze jej dle našeho názoru ignorovat.

Také bychom rádi poukázali na data z oficiálních dokumentů společnosti Pfizer, která byla získána ze soudního příkazu FOIA. Dokument se jmenuje Kumulativní analýza postautorizačních vedlejších účinků vakcíny. Ukazuje pasivně sbíraná data společnosti Pfizer z období od 1. 12. 2020 do 28. 2. 2021. Uvádí přes 1 200 úmrtí a 42 085 hlášení o nežádoucích účincích o podání vakcíny společnosti Pfizer a BioNTech. Již v tomto dokumentu je možno pozorovat výskyt nežádoucích účinků. Americká FDA tento nežádoucí účinek uznala až v červnu 2021. S podivem je, že společnosti Pfizer a BioNTech na tyto nežádoucí účinky nepřišly během klinických studií. Možný důvod tohoto opomenutí je podezření na špatné metodologické praktiky při třetí fázi klinické studie. British Medical Journal 2. 11. 2021 publikoval zprávu, že v klinické studii Prizeru byla falzifikována data, studie nebyla řádně zaslepena a nebyly dostatečně hlášeny nežádoucí účinky.

Ještě zmíníme některé znepokojující studie zabývající se výskytem myo/perikarditit po očkování covid-19. Doc. RNDr. Marek Petráš, Ph.D., uvádí, že po prodělaném onemocnění druhá dávka vakcíny zhoršuje imunitní odpověď a představuje zbytečné riziko komplikací. Evropská léková agentura varuje před opakovanými boostery, které mohou unavit imunitní systém. Jsme přesvědčeni, že očkovat v probíhajícím šetření varianty omikron vakcínou navrženou pro původní wuchanskou variantu může být potenciálně nebezpečné, viz imunologické fenomény ADE. Rovněž je nutno zmínit, že nejsou známa data vylučující dlouhodobé nežádoucí účinky. Z uvedeného vyplývá naše oprávněná obava, že rizika vakcinace naší věkové kategorie převažují nad jejími benefity. Z naší vlastní zkušenosti je nám známo, že se celá řada nežádoucích účinků nehlásí.

Chceme také uvést, že v případě schvalování nových léčiv platí princip předběžné opatrnosti. Nelze zde aplikovat presumpci neviny. Naším úkolem jakožto studentů není prokázat nebezpečnost vakcín, ale úkolem farmaceutických firem a agentur určených k jejich regulaci je prokázat jejich bezpečnost. Již nyní však existuje celá řada studií, které deklarovanou bezpečnost těchto vakcín vyvrací.

5. Při výuce na lékařských fakultách jsme vedeni k tomu, abychom všechny laboratorní nálezy posuzovali v souvislosti s celkovým klinickým stavem pacienta. V rámci plošného testování je ovšem tento princip zcela ignorován.

6. Pozastavujeme se také nad tím, že hromadná očkování jsou prováděna v naprosto nevhodných prostředích - nádražní budovy nebo obchodní střediska. Očkování by měl ideálně provádět ve své ordinaci praktický lékař, který nejlépe zná anamnézu a aktuální stav očkovaného. Dále bychom také připomněli jeden ze základních epidemiologických principů, a sice zásadu, že očkování se neprovádí v období probíhající epidemie.

7. Rada Evropy vydala 27. ledna 2021 rezoluci číslo 2361, kde klade důraz na členské státy, které mají zajistit, aby občané byli informováni o tom, že očkování není povinné a že na nikoho není vyvíjen politický, společenský nebo jiný nátlak, aby se nechal očkovat, pokud si to nepřeje, zajistit, aby nikdo nebyl diskriminován za to, že nebyl očkován z důvodu možných zdravotních rizik nebo že se očkovat nechce. Pacient by neměl být pod nátlakem a výhrůžkami nucen podstupovat medicínský zákrok, jak je uvedeno ve druhé kapitole čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat. Úmluva o lidských právech a biomedicíně jako ratifikovaná mezinárodní smlouva má dle čl. 10 Ústavy České republiky přednost při aplikaci před běžnými zákony země. Pokud je český zákon v rozporu s Úmluvou, zákon se neaplikuje a použije se Úmluva. Česká republika tuto smlouvu ratifikovala v červnu 2001 a publikovala ji pod č. 96/2001 ve sbírce mezinárodních smluv. Pokud bychom se nechali očkovat, náš souhlas s tímto zákrokem by nemohl být ani svobodný, ani informovaný a jednali bychom výhradně pod společenským nátlakem.

My sami jsme se v rámci výuky lékařské etiky na našich fakultách učili o principech nonmaleficence, beneficence a respektování autonomie běžného jedince. Bylo nám vždy kladeno na srdce, abychom ke každému pacientovi přistupovali individuálně s upuštěním od paternalistického přístupu. Bohužel vidíme, jak jsou výše uvedené etické principy pošlapávány. Tyto připomínky vám může pomoci řešit váš poradce, pan doktor Marek Orko Vácha.

8. Pochybnosti k očkování pod nátlakem vyjadřuje mnoho expertů. Vzniklo několik deklarací, pod které se podepsaly tisíce lidí. Deklaraci lékařů podepsalo 1 961 lékařů s celkovými 83 969 podpisy, deklaraci právníků podepsalo 351 právníků a 15 896 podporovatelů, deklaraci sester 7 489 zdravotníků, deklaraci studentů 1 026 studentů a deklaraci členů integrovaného záchranného systému a ozbrojených sil České republiky 6 296 členů a 20 799 podporovatelů. Mezinárodní deklaraci lékařů podepsalo již více než 17 000 lékařů a vědců z oblasti medicíny.

9. Jsme přesvědčeni, že svobodná a otevřená akademická diskuse je nezbytná pro pravdivé vědecké poznání. Každý den jsme svědky toho, jak jsou hlasy odborníků v odborné veřejnosti v médiích a na sociálních sítích umlčovány jen proto, že si dovolí vyslovit jiný názor než ten oficiální. Z toho důvodu jsme přesvědčeni, že předkládaná oficiální stanoviska nemohou být výsledkem adekvátní odborné diskuse.

10. Pro společnost je velmi nezdravé, pokud se rozděluje na dvě skupiny. V současné době je to rozdělení na očkované a neočkované. Tribalismus pouze upevňuje již existující předsudky, názory a postoje a přispívá tak k černobílému pohledu na problematiku. Vznikají tak vzájemné antipatie vůči opačné skupině a jakýkoli názor z druhého tábora bývá považován automaticky za nepřijatelný bez jeho nezaujatého pověření. To opět vyvolává obtíže při hledání pravdivého vědeckého poznání.

11. Podstatná část populace podstoupila vakcinaci nikoliv z důvodů zdravotních, ale spíše ze sociálních a existenčních. Mnoho našich spolužáků se nechalo očkovat již v lednu a únoru minulého roku v době, kdy pomáhali na covidových odděleních. Nyní jsou nuceni podstoupit dokonce třetí dávku očkování, aby mohli alespoň základním způsobem fungovat ve společnosti. Neočkovaní lidé nebo ti, kterým vypršel očkovací certifikát, stále nemohou navštívit restaurace, sportovní zařízení, jít si zalyžovat, poslechnout si koncert či se nechat ostříhat. To je pro nás zcela nepřijatelné a vyzýváme vás k urychlenému zrušení diskriminace občanů na základě jejich svobodného rozhodnutí nepodstoupit medicínský zákrok podmínečně schválenou vakcínou. Chybí nám také jakékoli racionální vysvětlení, proč jedinec s negativním PCR testem nemůže navštívit výše zmíněná místa. Domníváme se tedy, že toto aktuálně platné opatření jako jedno z mnoha je pouhým nástrojem, jak donutit občany podstoupit vakcinaci. Zároveň jsme ovšem přesvědčeni, že by vstup do těchto míst neměl být podmiňován ani testem, ani očkováním při prodělaném onemocnění.

12. Chceme vás jakožto ministra zdravotnictví vyzvat k důkladnému přezkoumání vašich výroků, že vakcinace je tou jedinou cestou k zamezení úmrtí na onemocnění covid-19. V současné době jsou vypracované léčebné postupy umožňující velice efektivní léčbu covid-19, a to i bez použití nákladných preparátů typu monoklonálních protilátek, molnupiraviru či Paxlovidu. Lze registrovat, že od jara 2020, kdy byla stanovena hlavní strategie v boji s pandemií pomocí protiepidemických opatření a vakcinace, se rezignovalo na nalézání léčebných postupů například již registrovanými bezpečnými léky. Jako jeden příklad z mnoha desítek léčebných látek uvedeme aplikaci naředěného roztoku dezinfekce Betadine do dutiny nosní a ústní. Principem je snížení virové nálože, čímž dochází k redukci mortality až o 88 %.

Sám jste ve svém facebookovém příspěvku navrhoval, že ,lékaři mají Ministerstvo zdravotnictví informovat o tom, jak vypadá nejmodernější péče, a úkolem ministerstva je zajistit potřebné prostředky pro její uvedení do praxe‘. Proto se s vámi rádi sejdeme a předáme vám naše návrhy k prevenci a léčbě covid-19, které vychází z řady důvěryhodných studií. Je podle nás velice důležité, aby existovala adekvátní doporučení pro včasnou primární léčbu a již nedocházelo ke zbytečným ztrátám lidských životů.

13. S onemocněním covid-19 bojujeme již přes dva roky a stále se jako jediné řešení doporučuje a propaguje pouze očkování, spojené s drakonickými diskriminačními opatřeními. Přitom ale existuje celá řada možností, jak se covidu-19 efektivně bránit. Jednou z nich je prostá prevence, na kterou se z našeho pohledu úplně zapomnělo. V počátku pandemie jsme mohli slýchat argumenty, že na prevenci není čas, avšak ani po dvou letech se v tomto ohledu nic nezměnilo. Možná by bylo vhodnější kromě kampaně na očkování upozornit také na možnosti, jakými lze zvyšovat odolnost imunitního systému - například spánek, pohyb, vyvážená strava, vitamin D, adaptogeny. Co se týče plošných opatření, zde je odkaz na více než 400 studií uvádějících minimální, žádný nebo negativní efekt plošných protiepidemických opatření.

Rádi bychom vás jako mladí, kriticky smýšlející lidé, toužící po pravdivém poznání, požádali o otevřenou diskusi. Také vás žádáme, abyste se vyjádřil k jednotlivým bodům tohoto dopisu. Jsme otevřeni novým informacím a ochotni změnit názor na základě věcných argumentů a jasných dat. Snažíme se uplatňovat znalosti tak, jak nás to učí na lékařských fakultách.

Na závěr bychom také připomněli, že primárním cílem nás studentů je především příprava na naše budoucí povolání. V důsledku nynější situace jsme ovšem nuceni místo studia apelovat na vás jakožto ministra zdravotnictví o navrácení se k původní myšlence medicíny, a tou je primum non nocere, protože kdo jiný než ministr zdravotnictví by měl mít tuto myšlenku obzvláště na paměti.

Děkujeme vám předem za možnost přehodnocení vašich stanovisek a umožnění vzájemné diskuse. S úctou a pozdravem níže podepsaní: Michael Kopecký - student 6. ročníku, Pavlína Kopecká - studentka 2. ročníku, Viktorie Tomancová - studentka 5. ročníku, Olga Ringelová - studentka 3. ročníku, Ján Dacho - student 1. ročníku, Natálie Jindrová - studentka 2. ročníku, Denisa Matláková - studentka 3. ročníku, Karolína Marklová - studentka 2. ročníku, Anna Straková - studentka 2. ročníku, Viktorie Žídková - studentka 3. ročníku, Anna Martincová - studentka 6. ročníku, Patricie Moravcová - studentka 2. ročníku."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, myslíte, že je nutné číst všechny podepsané? (Poslanec Rozvoral: Je to nutné.) Je to nutné, je to nutné pro zdůvodnění tohoto bodu. Dobře, pokračujte.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Ano, je to nutné, je to nutné. "Jakub Diviš - student 2. ročníku, Andrea Poljaková - studentka 4. ročníku, Barbara Filipová - studentka 4. ročníku, Emma Šlopková - studentka 5. ročníku, Magdaléna Šáchová - studentka 1. ročníku, Marek Špaček - student 2. ročníku, Marie Švecová - studentka 5. ročníku, Michal Harazin - student 4. ročníku, Tereza Doleželová - studentka 3. ročníku, Simona Kowaliková - studentka 1. ročníku, Alžběta Bláhová - studentka 1. ročníku, Eliška Lienertová - studentka 2. ročníku, Lucie Krátká - studentka 2. ročníku, Pavla Bukvová - studentka 1. ročníku, Anna Kolečkářová - studentka 2. ročníku, Karolína Bezecná - studentka 3. ročníku."

Pak jsou tady ještě zdroje, ze kterých studenti vycházeli.

Závěrem mi ještě dovolte tlumočit výzvu hnutí SPD ukončit restrikce a dělení společnosti na dvě kategorie Ukončeme restrikce a dělení společnosti na dvě kategorie v souvislosti s koronavirovou pandemií.

A prosím o zařazení tohoto bodu s názvem Informace vlády o ukončení restrikcí a dělení společnosti na dvě kategorie na dnes po již pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další řádně přihlášený s návrhem na úpravu schůze je pan poslanec Patrik Nacher.

Obdržel jsem řadu dotazů, proč pan poslanec mohl mluvit tak dlouho. Tak jenom pro pořádek - z toho důvodu, že zastupuje předsedu klubu a má přednostní právo - na vysvětlenou. Prosím, mluvte.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, mám tady druhý bod. Ten první se týkal ochrany spotřebitele, takže to má souvislost s mojí odborností, a ten druhý se týká, že tady vystupuji teď jako pražský poslanec, protože vás chci požádat o předřazení návrhu Zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, takzvaný živnostenský zákon. Najdete to jako sněmovní tisk 41.

Poprosil bych zejména koaliční poslance, jestli by mohli dávat pozor, protože tohleto by měl spíš navrhovat koaliční poslanec z Prahy. Teď to myslím opravdu vážně. Tohleto je návrh zastupitelstva hlavního města Prahy řešící Airbnb - krátkodobé ubytování - a problém, který máme v centru hlavního města Prahy. Já jsem tam v opozici, jsem v opozici i tady, i přesto to navrhuji já, i když bych měl mít teoreticky zájem na tom, aby se v tom máchala současná koalice v Praze. Ale neudělám to, já si myslím, že to je pro dobro věci. Takže bych poprosil poslance hnutí STAN, TOP 09, KDU-ČSL, kteří jsou v koalici v Praze, jestli by tento bod mohli podpořit.

O co jde? Jde o to, že ten návrh zmocňuje jednotlivé obce k vydání nařízení a k omezení krátkodobého ubytování, jak to známe z některých jiných metropolí v Evropě. Extrém je tuším Berlín, kde to je asi na 30 dnů v roce, ale je to na rozhodnutí těch obcí. Abyste věděli, že jsem konzistentní, že to tady nedělám jenom proto, že podle mého názoru a podle mých informací stanovisko koaličních poslanců a z téže strany koaličních zastupitelů je poněkud rozdílný, tak jsem to tady navrhoval i v minulém volebním období, na to navazuji. A jde o to, že obec bude moct, když to bude považovat za potřebné, omezit krátkodobé ubytování na určitý časový úsek, bude moct stanovit podmínky, za kterých bude možné takovou službu, zejména v bytových domech, poskytnout. Tahleta tematika se týká zejména hlavně města Prahy, v menší míře Karlových Varů, možná jsem něco slyšel v Brně a možná Český Krumlov.

Rád bych to zařadil jako bod po finančním arbitrovi, ale aby v tom neměl pan předsedající zmatek, já jsem tam měl tři různé varianty, tak bych poprosil o všechny tři varianty: buď jestli bude vůle, protože tady není co, tady to můžeme pustit do druhého čtení a tam si to pak můžeme vypovídat, a když nebude vůle, tak to zařadit i za tu korespondenční volbu, to znamená za finančního arbitra, který bude za korespondenční volbou, tedy za tyhlety dvě varianty vás poprosím.

A znovu opakuji, je to návrh, na kterém se shodlo Zastupitelstvo hlavního města Prahy, kde primátor - jo, pardon, já jsem předtím zapomněl ještě říci ještě Pirátskou stranu, tu bych o tu podporu požádal, to znamená STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti, Piráti tam mají primátora. Je to návrh zastupitelstva pod vedením pirátského primátora, a doufám, že to, kolegové, podpoříte, protože já o tom budu informovat na příštím zastupitelstvu, jak se poslanci koaličních subjektů postavili k zákonu řešící Airbnb. Rozumím tomu, že mimo Prahu to ty lidi a poslance třeba tak nezajímá, ale pražské poslance napříč politickým spektrem by to zajímat mělo.

Znovu opakuji, je to číslo 41. Děkuji za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za přečtení návrhu. Nyní vystoupí k pořadu schůze pan poslanec Radek Vondráček, připraví se Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Ani jsem nedoufal, že to bude tak rychle.

Přicházím se svým evergreenem, se zákonem o lobbování - tisk číslo 1 a související zákon, tisk číslo 2. Včera na něj málem došlo. Myslím si, že se stal takovou vedlejší nechtěnou obětí toho, co se tady včera ve Sněmovně dělo. Myslím si, že to byl výjimečně proces nechtěný, tak doufám, že když ten tisk měl šanci včera, tak by mohl mít šanci i dnes.

Navrhuji ho tedy jako úplně první bod dnešního jednání. Nebude-li takto prohlasován, tak ho navrhuji jako první bod po pevně zařazených bodech, které budou zařazeny hlasováním přede mnou. Legislativní snahy o zařazení lobbingu do našeho právního řádu se objevují opakovaně, nicméně doposud nevyústily v žádné komplexní řešení, které by mělo ambici zvýšit transparentnost lobbistické činnosti a legitimizovat lobbing jako činnost prospívající politickému systému.

Jak bylo ve věcném záměru zákona o lobbingu, schváleném usnesením vlády ze dne 21. února 2018 číslo 114 konstatováno, ke splnění cílů by bylo možné použít i nelegislativní prostředky, jako jsou etické kodexy, veřejné diáře politiků a podobně, ale i přes několik pokusů v minulosti nebyla nalezena dostatečná politická vůle k jejich realizaci. Tady připomínám, že jsme tento tisk nebo návrh zákona projednávali v minulém volebním období, ten zákon zůstal viset těsně před hlasováním ve třetím čtení. Bylo to i díky obstrukčním projevům tehdejší opozice. Bylo to i díky tomu, že nějakým způsobem se zdrželo usnesení ústavně-právního výboru o jeden den, takže jsme neměli splněnou lhůtu a nemohli už před koncem volebního období hlasovat o lobbingu. Byly to takové drobné obstrukční naschvály a já to beru sportovně. My jsme to vždycky brali sportovně a myslím, že v této Sněmovně by se někteří konečně měli naučit i rány přijímat, když už je chtějí rozdávat. To jenom ještě taková připomínka k včerejšku.

Já říkám, nemyslím si, že to byl nějaký naschvál, že včera nedošlo na lobbing. Byl zařazen do opozičního okénka jako pátý bod. A jenom tady v krátké reakci na kolegu Jakoba: někdy mi musíte popovídat, čí to byl tedy chytrý nápad do opozičního okénka opoziční straně nezařadit ani jeden bod. Pak se já nemůžu divit, že nepřijde řada ani na můj lobbing.

Co se týče etického kodexu, který by třeba mohl nahradit zčásti zákon o lobbování a který bychom si přijali usnesením, tak ten jsem také navrhoval v předchozím volebním období a nějakým záhadným způsobem nebyl projednán. Vlastně pořádně jako navrhovatel ani nevím, kde skončil, on někde propadl roštem na organizačním výboru a už se dále o etickém kodexu poslance nejednalo.

Takže myslím si, že je opravdu nepřijatelné, že tato vláda vůbec nemá lobbing ve svém programovém prohlášení, že o lobbingu zcela mlčí. Jsem přesvědčený o tom, že samoregulační mechanismy nestačí, že tady musí být regulace lobbování provedena na úrovni zákonné úpravy, a působení na představitele veřejné moci s cílem ovlivnit jejich rozhodování neprobíhá vždycky transparentně tady v této Sněmovně a podle jasných pravidel. To samozřejmě přináší riziko ohrožení veřejného zájmu ve prospěch skrytých parciálních zájmů. Lobbing tak může mít i negativní konsekvence, jako jsou nepřípustné ovlivňování, nekalá soutěž, politická korupce ve formě takzvaného zajetí regulátora, které nepříznivě dopadají na veřejný zájem, veřejné politiky, a tedy i ekonomiku. I proto v očích veřejnosti bývá lobbování často spojeno s korupcí, lobbista je vnímán jako negativní označení, ačkoliv to může být prospěšná instituce, a další příčinou negativního vnímání může být například i velmi tenká hranice mezi lobbováním a trestnými činy, jako například nepřímého úplatkářství.

Nestátní neziskové organizace, které dlouhodobě usilují o regulaci lobbování v České republice, ji považují za důležitý prvek v rámci boje s korupcí. Setrvání ve stávajícím stavu by také vedlo k tomu, že nebudou zohledněna mezinárodní doporučení a návrhy, (pakty?) v této oblasti, které byly České republice adresovány. (Předsedající: Čas.) Rovněž přijímané právní regulace lobbování v posledních letech v jednotlivých zemích v Evropě svědčí o aktuálnosti a naléhavosti této problematiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za přednesení bodu. Nyní s přednostním právem pan předseda Michálek, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já opravdu se pokusím být velmi stručný a věcný k těm návrhům, které předložili kolegové z hnutí ANO. Musím říct, že obsahově ten trend stoprocentně podporuji, to je věc, na které jsme společně pracovali hodně v minulém volebním období. Současně bych chtěl připomenout, že vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že zvýší kvalitu legislativy, že každou novou regulaci důkladně zváží na základě analýzy očekávaných dopadů a že legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády.

Pokud jde o Airbnb, vláda se v programovém prohlášení zavázala ke změnám v oblasti sdíleného ubytování, takže tuto problematiku bude potřeba řešit, a vzhledem k tomu, že zatím asi není úplně shoda, tak si nejsem jist, jestli se nám to podaří projednat tady na půdě Poslanecké sněmovny, nicméně Ministerstvo pro místní rozvoj určitě bude usilovně pracovat na tom, aby se tato část programového prohlášení zrealizovala. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupení k programu paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové, ráda bych předřadila bod 43, sněmovní tisk 56, což je změnový zákon, který, jak již bylo řečeno, měl být probírán včera. Bohužel na něj nedošlo a chtěla bych ho zařadit jako první bod. Uvědomuji si, že paní ministryně není přítomna, ale jistě všichni víme, že ministři mohou delegovat a jiný ministr může předložit za nepřítomného ministra.

A teď, co mě k tomu vede? Tento změnový zákon obsahuje novely souvisejících zákonů, především zákona o obalech, dále pak živnostenského zákona, zákona o daních z příjmů, zákona o Státní a zemědělské potravinářské inspekci a zákona o výrobcích s ukončenou životností, samozřejmě ještě další legislativně technické úpravy. Všichni víme, že takovýto zákon je vynikajícím nosičem. Nemusím říkat, co je to nosič - je to prostě zákon, na který se dobře dávají přílepky.

Už dnes v kuloárech rezonuje zase opětovné zavedení zálohování. Sama jsem si připravila rozsáhlou argumentaci, kterou bych ráda odprezentovala v této Poslanecké sněmovně, samozřejmě i s tímto tiskem, protože jsem zpravodaj. Ráda bych vypíchla negativa i pozitiva, která to může nebo nemusí přinést, a samozřejmě ráda bych i slyšela vaši argumentaci, zda jste na stejné lodi, jestli zálohování ano nebo zálohování ne, protože z mého pohledu, jestliže se to do tohoto zákona dostane, tak je to obyčejný přílepek, a zálohování jako takové by si zasloužilo samostatnou novelu a velkou, opravdu velkou diskusi, a ne to dát do tohoto změnového zákona jako přílepek. Takže já vám děkuji za pozornost a věřím, že tento bod bude zařazen jako bod číslo 1.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pouze pro pořádek dodávám, že ano, ministr může být zastoupen na základě toho, že je pověřen premiérem, případně je pověřen vicepremiér tím, aby je zastupoval, nebo člen vlády. Bude-li toto doloženo, samozřejmě projednávat ten bod můžeme.

A nyní s přihlásil k pořadu schůze pan poslanec Robert Králíček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl na tuto schůzi zařadit nový bod, protože se domnívám, že je velmi důležitý a že bychom jej měli projednat možná dříve než některé další zákony, a to je boj proti dezinformacím. V posledních dnech se v médiích objevily články o tom, že se boji s dezinformacemi nevěnuje dostatečná pozornost, a byly tam také útoky na vládu premiéra Andreje Babiše, že se tomuto tématu vůbec nevěnovala. Já si dovolím říct, že to není pravda a že tomu tématu byla věnována velká pozornost. Jak si jistě vzpomínáte, i v minulém volebním období jsme napříč politickým spektrem založili komisi pro hybridní hrozby a myslím, že i kolegové, kteří tady jsou z koalice, mi mohou potvrdit, že tomuto tématu byla věnována velká pozornost nejen na půdě Poslanecké sněmovny, ale na půdě Úřadu vlády i na půdě Ministerstva zdravotnictví a dalších ministerstev.

Byla zde i příkladná spolupráce se soukromým sektorem, protože často je státní správě vytýkáno, že si nemůže dovolit odborníky, a proto byli na spolupráci s tehdejší vládou, s tehdejším ministerstvem i Poslaneckou sněmovnou přizváni i odborníci ze soukromého sektoru. Výsledkem toho byla řada doporučení, která jsme připravili i my, členové této hybridní komise, komise pro hybridní hrozby, a ve vzácné shodě, stoprocentní všech členů, až tedy na člena KSČM, pro tehdejší vládu. A já věřím, protože v té komisi byli členové současné koalice, že tato doporučení má i vláda Petra Fialy.

Já bych byl rád, protože i současná ministryně pro vědu, vzdělávání, vývoj a výzkum kritizovala komunikaci předchozí vlády a byla iniciátorkou a průkopnicí, aby byla vytvořena strategická komunikace, respektive lepší komunikace, než bylo vyčítáno vládě Andreje Babiše. Tak bych chtěl tento bod zařadit, aby nám premiér řekl, jaké kroky jeho vláda podnikla, jaké kroky v boji proti dezinformacím podnikne, jaké informace z těch doporučení, která vypracovali i členové komise, kteří jsou členové současné koalice, jaké si z toho vzala informace a jak se to bude dále vyvíjet, protože i v médiích bylo zmíněno, že se tomu nikdo nevěnuje.

Dokonce i na Ministerstvu vnitra existuje expertní tým. Je to centrum, a teď se omlouvám, neznám přesně ten název, terorismu a hybridních hrozeb, které se tomu věnuje ze sta procent. Je tam spousta kvalitních odborníků, kteří denně analyzují různé dezinformace a připravují doporučení. Ten tým je kvalitní, jsou to odborníci. A já doufám a pevně věřím, že současný ministr vnitra tento tým bude rozvíjet a naším cílem bylo, aby tyto týmy vznikly i na jiných ministerstvech. A já věřím, že se to podaří.

A proto bych rád zařadil tento bod jako druhý bod, aby nám premiér Petr Fiala řekl strategii v tomto boji proti dezinformacím, protože jak jistě víte, pandemie ještě nekončí a minimálně v této oblasti pandemie a covidu dezinformace stále bují. Takže vás poprosím o podporu tohoto bodu a zařazení na program schůze jako druhý bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za přednesení návrhu k programu schůze, čímž jsme vyčerpali všechny návrhy. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí k hlasování.

A ještě se hlásí kolega Jakob s přednostním právem. Pane předsedo, chci říct jednu věc: nyní můžete vystoupit s přednostním právem, ale už ne k pořadu schůze, protože přihláška musela padnout do půl desáté. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Já jsem si značil ty jednotlivé návrhy, je jich poměrně hodně. Prosím pět minut pauzu na poradu klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Z toho důvodu, že předseda TOP 09 žádá pět minut na poradu klubu, vyhlašuji přestávku do 10.28 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 10.23 do 10.28 hodin.)

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zavolám kolegyně a kolegy do sálu k hlasování. Čas na přestávku vypršel. Ještě vás všechny odhlásím, eviduji žádost o opětovné přihlášení, požádám vás, abyste se svými kartami opět přihlásili.

Přečtu omluvu, respektive její zrušení. Pan poslanec Petr Letocha ruší svoji dnešní omluvu.

Půjdeme tedy bod po bodu tak, jak byly načteny, a dám o nich hlasovat.

 

Nejprve budeme hlasovat o zařazení prvního bodu dnešního jednacího dne, a to je potvrzení předsedů jak výboru pro regionální rozvoj, tak výboru pro obranu jako jeden bod. To je nejprve zařazení na program a poté zařazení jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 88, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 142, s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

A nyní budeme hlasovat o tom, že tento bod bude zařazen dnes jako první.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, že tento bod bude zařazen jako první bod dnešního jednání? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 89, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 146. Bylo schváleno, že tento bod budeme projednávat dnes jako první.

 

Dále mám zde návrh od pana poslance Karla Havlíčka, který přichází s návrhem na zařazení nového bodu, a to je Covidová podpora podnikatelům.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 90, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 65, proti 1. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Patrika Nachera. Je to sněmovní tisk 34, Finanční audit. Mám zde dva návrhy: před bod pana poslance Havlíčka, nebo po něm, což padá, a poté ho chce zařadit po korespondenční volbě. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Prosím, máte slovo, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Jenom maličkost, pane místopředsedo. Není to finanční audit, ale finanční arbitr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji za upřesnění. Takže sněmovní tisk 34, po korespondenční volbě dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 91, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 65, proti 22. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní je návrh paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové na tři body, to znamená bod 57, 58 a 81. Vzhledem k tomu, že neprošel bod pana poslance Nachera, tak jako druhý, třetí a čtvrtý bod dnešního jednání, přičemž je návrh každý bod hlasovat samostatně.

 

Nejprve hlasujeme o bodu 57 jako druhém bodu dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 92, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 145. Tento návrh byl přijat.

 

Jako třetí bod dnešního jednání by to měl být bod 58.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 93, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 145. Tento návrh byl přijat.

 

A další v pořadí dnes by měl být bod 81, tak zní návrh.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 94, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro návrh 46, proti 20. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní je zde návrh na zařazení nového bodu, který přednesl pan poslanec Rozvoral, a to je Informace vlády o ukončení restrikcí a dělení společnosti na dvě kategorie. Je to nový bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program schůze? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 95, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 63, proti 16. Tento návrh nebyl akceptován.

 

Dále je zde návrh pana poslance Nachera, sněmovní tisk 41 - živnostenský zákon, zařadit po bodu Finanční audit... (Z pléna: Arbitr!) ... arbitr, Finanční arbitr, ale vzhledem k tomu, že nebyl zařazen ani bod finančního arbitra, ani bod pana poslance Havlíčka, tak jsem přesvědčen, že tento bod není hlasovatelný. Nebo ho chcete zařadit po dnes pevně zařazených bodech? (Ano.) Dobře, v tom případě modifikace návrhu, aby tento bod byl zařazen po dnes pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 96, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 6. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Nikdo nerozporuje hlasování, v tom případě budu pokračovat.

 

Dále zde máme návrh pana poslance Vondráčka ohledně zákonů o lobbování, který přichází s návrhem, že chce, aby sněmovní tisk 1 a 2 byl dnes zařazen jako dnes první, a poté případně o pevně zařazených bodech.

Vidím zde kontrolu hlasování - ještě pan předseda Benda, prosím. (Probíhá kontrola hlasování. Následně výsledek nikdo nerozporuje.) Dobře, děkuji. V tom případě můžeme pokračovat.

 

Pan poslanec Vondráček, jak jsem řekl, přednesl svůj návrh, aby sněmovní tisky 1 a 2, zákony o lobbování, byly dnes zařazeny jako první, případně po pevně zařazených bodech. Nejprve tedy dám hlasovat, že by to měl být první bod dnes.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zařazení těchto dvou bodů jako prvních dvou bodů dnes? Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 97, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 64, proti 25. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále je zde návrh, aby tyto dva body byly zařazeny dnes po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 98, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 45, proti 8. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh paní poslankyně Peštové, abychom sněmovní tisk 56, bod 43, změnový zákon, zařadili jako první bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 99, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 62, proti 27. Tento návrh nebyl přijat.

A dále zde máme poslední návrh, a to je od poslance Roberta Králíčka, abychom zařadili nový bod, který nazval Boj proti dezinformacím.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 100, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 44, proti 30. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas, a z toho důvodu nebudeme hlasovat o jeho pevném zařazení.

 

Tím jsme se, předpokládám, vypořádali se všemi návrhy na úpravu dnešního pořadu schůze - nejsou žádné námitky.

Ještě pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Jenom pro stenozáznam, já jsem hlasoval teď pro, už mi to podruhé tam nešlo, nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze pro stenozáznam, děkuji vám. Já vám děkuji za odsouhlasení programu dnešní schůze a předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré dopoledne, dámy a pánové, i ode mě. Měli bychom pokračovat podle schváleného programu návrhem na potvrzení předsedů výborů Poslanecké sněmovny, nicméně vidím přihlášenou paní předsedkyni hnutí ANO s přednostním právem a dávám jí tedy slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom chtěla - samozřejmě beru jako realitu, jak byl program schválen, ale dovolte mi pár slov k tomu, že byl zamítnut návrh pana poslance Karla Havlíčka na to, aby se tu řeklo - nechtěl to nějak zdržovat, on chtěl skutečně, měl tam pár jednoduchých dotazů a chtěl na ně reakce - a to jsou covidové kompenzační programy.

Já jsem včera interpelovala pana premiéra, interpelovala jsem ho s dotazem na rozpočtové provizorium a problémy z toho vyplývající. Pan premiér mi dal odpověď, že nejsou žádné problémy, že pokud někdo je má, tak ať se obrátí, abych nestrašila, aby se obrátil na ministra financí, na Ministerstvo financí. A když jsem se večer vrátila domů, pustila si pořad České televize Devadesátka, kde v tom kontinuálu vystupovala generální ředitelka Asociace malých a středních podnikatelů, paní tuším Svobodová, pak tam vystupoval ředitel Divadla Broadway pan Lichtenberg, vystupoval tam ředitel Divadla Bez zábradlí pan Heřmánek a mluvili tam o obrovských problémech, které v současné době mají, o tom, že nemají v tuto chvíli žádné informace o kompenzacích, že nevědí vlastně, co bude, že nevědí, jaké budou kompenzace, kdy ty kompenzace budou, že snad je jim přislíbeno, že do čtrnácti dnů by se něco mělo rozhodnout. Každopádně paní generální ředitelka Svobodová tam velmi správně řekla, ona řekla: Pokud by se to i do těch čtrnácti dnů rozhodlo, a pánbůh zaplať, tak nejdříve dosáhnou podnikatelé na nějaké kompenzace na přelomu března, dubna, spíš později, protože se jedná na MPO o dotační programy a ty samozřejmě musí být nějak zprocesovány, musí být vyhlášeny, musí být posouzeny podle rozpočtových pravidel, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Také tam mluvili o tom - a já čerpám a odkazuji vás, já jsem to dala i na své sítě, odkazuji vás na to vystoupení ve veřejném prostoru, samozřejmě těch vystoupení je více - já jsem zaznamenala vystoupení pana Kastnera, který sdružuje stravovací služby, a dalších. Ale toto bylo včera naprosto čerstvé po interpelacích. Mluvili tam o tom, jak jim pomohly - ti ředitelé divadel - jak jim pomohly kompenzační programy, jak vlastně díky nim přežili. Mluvili o tom, ano, nejsou takové restrikce, jako byly za naší vlády, ale omezení vedou k tomu, že byť je tam třeba limit tisíce sedadel nebo tisíce návštěvníků, stejně jich tam chodí polovina, dokonce Divadlo Bez zábradlí - mluvil pan ředitel Heřmánek - ho zavřel, protože to bylo neekonomické, aby při této návštěvnosti toto divadlo provozoval.

Mluvili také o tom, že byl vypnut Antivirus B. A pane premiére, Antivirus A, ano, vy jste o tom včera mluvil, ano, ten funguje, ale to je prosím pár korun, to se týká karantén, skutečně to není příliš velký zásah. Antivirus B se týkal toho, když došlo k poklesu a zaměstnanci nemohli nebo nebyli z důvodů nejen epidemických a souvisejících s tím, protože samozřejmě nemáte lidi jenom v karanténě, ale máte to i v důsledku celkové situace ekonomické. Antivirus B, který posuzujete teď, tak ten - oni tam mluvili jasně a byly to jejich informace z praxe - jim pomáhal.

Čili já se na to odkazuji, absolutně to bylo v rozporu s tím, co jste mi tady řekl, protože já jsem přesvědčená jako bývalá ministryně financí, že právě rozpočtové provizorium je tím problémem, pro které nemohou být kompenzační programy, které byly připraveny bývalým ministrem průmyslu a obchodu, nachystány. Tam kdyby tomu nebránily tyto okolnosti, tak by dávno mohly být procesovány.

Zaznamenala jsem také, myslím, že v tomto týdnu v pořadu Události, komentáře, kde byl pan ministr kultury Baxa a hovořil tam o tom, že podnikatelé v kultuře mají kompenzační bonus. Ano, mají. Mají kompenzační bonus, pokud splňují podmínky, jsou živnostníci, jsou malá eseróčka nebo jsou dohodáři, tak mají kompenzační bonus, který prosadila ještě naše vláda, a ten naštěstí mají, protože to je zákon, tudíž mandatorní výdaje, takže ten je ze zákona vyplácen. Nicméně jsem zaznamenala - a už mě s tím konfrontovala i Česká televize - že se neví, jestli kompenzační bonus bude pokračovat. První kompenzační období bylo od 22. listopadu do 31. prosince. Druhé je od 1. ledna do 31. ledna a pak se to může prodlužovat v souladu se zákonem nařízením vlády. Ministr financí se vyjádřil, že on ještě neví, jestli to prodlouží, takže vlastně - pan ministr kultury tady není - takže vlastně ani už bych se na ten kompenzační neodvolávala.

Takže kompenzační programy nejsou, Antivirus se posuzuje a kompenzační bonus se neví, jestli bude pokračovat. Toto je realita a ta realita je ve veřejném prostoru, takže není možné, že by to pan premiér nevěděl. Včera odkazuji na úplně čerstvou zprávu, ale samozřejmě těch informací je více. To, že píší lidé mně, taxikáři a další, tak to samozřejmě je věc další. Věřím, že píší i vám. Já si to pamatuji, když nám psávali, když jsme byli ve vládě. Takže určitě o těch informacích víte, a to chtěl pan poslanec Karel Havlíček. On chtěl pár slov, jak to tedy bude, co bude.

Nám nezbývá než vás zase interpelovat a vyjadřovat se ve veřejném prostoru, ale apeluji (akceptuji?) to, o toto není, tady nejde o politický boj. Tady jde o to, že na tom konci jsou lidé, kteří dnes jsou omezeni, kteří mají obrovské problémy a vláda před tím zavírá oči. To je celé, to jsem k tomu chtěla říct. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. To bylo vystoupení paní předsedkyně Schillerové s přednostním právem.

Jenom přečtu dvě omluvy. Z dnešního jednání od 11 do 12.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan místopředseda Bartošek a další omluva je pana poslance Ženíška od 13.30 hodin do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Tak to byly omluvy.

A nyní se můžeme dostat k prvnímu bodu našeho dnešního jednání, a to je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.