(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách
informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách
informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 106/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který se tímto ujímá slova. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, předkládám vám k projednání sněmovní tisk číslo 106 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.

Návrh novely zákona je předkládán z důvodu adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line zprostředkovatelských služeb, kterým se stanoví vymezení obchodních vztahů mezi poskytovateli internetových zprostředkovatelských služeb a podnikatelskými uživateli těchto služeb. Konkrétně se jedná o zajištění přiměřeného a účinného vymáhání předmětného nařízení a určení dozorového orgánu, v tomto případě Český telekomunikační úřad.

Návrh zákona je ryze implementační povahy a je obsahově shodný s návrhem zákona, který již byl dne 7. října 2020 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tehdy se jednalo o sněmovní tisk číslo 1047. Vzhledem ke konci volebního období však nebyl legislativní proces dokončen. Oproti zmíněnému předchozímu návrhu došlo pouze k formální úpravě části důvodové zprávy týkající se upozornění dozorového orgánu, která se při minulém projednávání ukázala jako zavádějící.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, chtěl bych vás požádat o podporu předloženého návrhu zákona, a to ze dvou důvodů. Za prvé z důvodu časové naléhavosti, lhůta pro adaptaci právního řádu uplynula již v červenci 2020, a současný stav by tedy mohl negativně dopadnout na Českou republiku. Druhým důvodem je, že jde pouze o technickou novelu, která má zajistit přiměřené a účinné vymáhání předmětného nařízení. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, pane ministře, za uvedení návrhu, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, jak už řekl pan ministr, návrh novely zákona je předkládán z důvodu adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line zprostředkovatelských služeb, kterým se stanoví vymezení obchodních vztahů mezi poskytovateli internetových služeb a podnikatelskými uživateli jejich služeb. Cílem je doplnit do zákona ustanovení o vymáhání, dále doplnit dozorový orgán a napravit právní úpravu přestupků.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zde navrhuje určení Českého telekomunikačního úřadu jako dozorového orgánu nad dodržováním nařízení, který bude zároveň projednávat a vymáhat přestupky. Je doplněn institut upozornění na porušení nařízení, který má v méně závažných případech předcházet řízení o přestupku. Je stanoven výčet porušení povinností stanovených nařízením, jimiž se poskytovatel on-line služeb a poskytovatel internetového vyhledávače dopustí přestupku. Je stanovena horní hranice výše pokuty v případě porušení povinnosti plynoucí z přímo použitelného předpisu Evropské unie. Maximální výše pokuty za přestupek je stanovena jednotně hranicí 10 milionů korun. Nově se dále stanovuje možnost uložit za přestupek společně s pokutou správní trest v podobě zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

Vzhledem k technické povaze novely a naléhavosti zapracování předpisů Evropské unie do českého právního řádu je výjimečně navržena účinnost zákona 15. dnem po jeho vyhlášení a navrženo projednávání návrhu zákona tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. K tomuto následně vystoupím v obecné rozpravě, do které se, paní předsedkyně, následně přihlásím. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní obecnou rozpravu otevírám. Přihlásil se do ní nejdříve pan poslanec Kolovratník a pak pan poslanec a zároveň zpravodaj Novák. (Zpravodaj od stolku: Ještě jsem se nepřihlásil.) Říkal jste, že se přihlásíte, avizujete přihlášku. Nicméně nejdříve poprosím o vystoupení pana poslance Kolovratníka, který už je řádně přihlášen, a eviduji ještě přihlášku s přednostním právem paní předsedkyně Schillerové. Tak prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat. Já bych chtěla po konzultaci na našem klubu a po debatě i s druhým opozičním klubem SPD vznést námitku jménem dvou poslaneckých klubů, klubu hnutí ANO a klubu SPD nebo veto podle § 90 odst. 3 proti projednávání předloženého tisku v takzvaném zrychleném jednání podle § 90 odst. 2. Děkuji vám.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, děkuji. Eviduji tuto námitku. Nyní už přihlášený do rozpravy pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, přeji dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, tak se to hezky sešlo, že paní předsedkyně teď avizovala, pověděla právě veto na zrychlené projednání, a já vlastně na té časové ose na ni navážu.

Jedním z dalších důvodů, proč jako opozice o toto chceme požádat, že když jsem se zabýval obsahem tohoto zákona, tak jsem narazil na jednu záležitost, která je na pomezí řekněme elektronických komunikací světa IT, chcete-li ICT, ale na pomezí také práva a právního výkladu přístupu k možným přestupkům hráčů na trhu, kterých se nejen tento zákon, ale také zákon o GDPR, o ochraně osobních údajů, týká, a je to věc nevyřešená. Já během opravdu tří, čtyř minut zkusím stručně popsat a vysvětlit tady na plénu, a pochopíte právě tu linku, že i to je jeden z důvodů, aby se to dostalo standardně do výborů. Myslím si, že kdyby byla vůle v odpovědných výborech, které se tomuto zákonu budou věnovat, není to přímo asi téma výboru hospodářského, takže avizovat panu předsedovi Adamcovi - nebudu navrhovat žádné projednání navíc, asi by to bylo zbytečné, ale v těch vašich gesčních výborech to, co teď povím, byste mohli projednat a využít, jak se říká, toho, že je ten zákon otevřen, že je tam ta evropská implementace, tady tu chybu řekněme napravit nebo dopracovat.

Připomenu, že novela, ta implementace evropského práva, kterou tady máme, která je otevřena, tak dopracovává nebo reaguje na nařízení Evropské komise, které chce řešit hlavně dva aspekty nebo přesně tři aspekty. Za prvé vytvořit férovější podnikatelské prostředí pro menší podnikatelské subjekty, které získávají přístup ke spotřebitelům prostřednictvím poskytovatelů internetových zprostředkovatelských služeb, za druhé chce zajistit účinnější možnost nápravy a řešení sporů ve vztazích mezi poskytovateli těchto služeb a podnikatelskými uživateli těch služeb a do třetice chce vytvořit takové velmi pozitivní předvídatelné a inovativní prostředí na úrovni Evropské unie pro regulaci poskytovatelů těchto internetových služeb. Bavíme se tady o takzvaném jednotném digitálním evropském trhu. Takže to je to, co říkal pan ministr, co představil pan zpravodaj, co je nosičem nebo základní materií té novely. Ale co je ten problém, o kterém chci mluvit, je to dostupné z veřejných zdrojů: problém je, že s tímto zákonem pracuje nebo je zmocněn s ním pracovat Úřad pro ochranu osobních údajů, který řeší mimo jiné také jinou problematiku, a to porušení GDPR, a v reálné praxi, v té výkladové praxi, která se opravdu děje, se děje to, že za ten spam, za rozesílání spamu, zatím padají vyšší pokuty než třeba právě za to GDPR.

Jak jsem řekl, Úřad pro ochranu osobních údajů mimo jiné, mimo veškerých hlavních agend, které asi všichni více nebo méně známe, se zabývá právě i dozorem nad takzvaným rozesíláním obchodních sdělení, a právě pravidla tady těch obchodních sdělení jsou regulována tímto dnes projednávaným zákonem 480 z roku 2004. Bližší pozornost naši, předkladatelů a vás poslanců, si zaslouží dva body. Za prvé, meze odpovědnosti objednatele rozesílání obchodních sdělení, kterou si dnes Úřad pro ochranu osobních údajů vykládá poměrně široce - a není to kritika, je to konstatování stavu - a za druhé otázka, jak je při výkonu dozoru posuzována současná aplikace zákona č. 480, tohoto zákona, zároveň ve vztahu k GDPR, když ty materie jsou si často velmi blízké, jsou si velmi podobné.

Ten problém zkusím velmi stručně ilustrovat na jednom příkladu, který se opravdu stal. Úřad pro ochranu osobních údajů posuzoval obchodní případ, nějakou aktivitu společnosti, která sídlí v České republice. Objednala si rozesílku obchodních sdělení v zahraničí u jiné společnosti. Byla to shodou okolností společnost z Ukrajiny. Je to příklad z loňského roku, takže nijak nesouvisí s tím válečným konfliktem. V smlouvě i v komunikaci, kterou pak ta česká společnost, ten objednatel, prokázala, opravdu chtěli zajistit, aby rozesílání bylo prováděno v souladu s českými právními předpisy, ale bohužel i tak došlo při rozesílání, při té aplikaci, realizaci, k aktivitám, které byly v rozporu se zákonem. Byl na to dán podnět a Úřad pro ochranu osobních údajů právě tohle posuzoval. Objednatel si v smlouvě s tím faktickým rozesílatelem sjednal, že rozesílatel ručí za zákonnost posílání obchodních sdělení, že tedy dává tu odpovědnost na něj, a v okamžiku, kdy se dozvěděl, že došlo k pochybení, tak na to i poukazoval, požadoval po tom svém dodavateli, aby to napravil.

Přesto ale, a to je gros toho, co chci povědět, následně podle názoru jak tedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, tak i podle správního soudu první instance, to bylo málo - ten, kdo tohle chtěl zařídit a udělat, tak toho podle výkladu soudu zkrátka udělal málo a nekonal tak, jak by měl. Bohužel ani dozorový úřad, ani soud ale nenaznačily, jaká opatření by měl udělat. Neřekly v tom výkladu nebo ve zdůvodnění odsouzení, toho rozsudku, co by měl udělat. Jinými slovy řekly, co nepovažují za dostatečné, ale už neřekly, jaké opatření by měl ten, kdo to objednává, do budoucna přijmout. Je to ta výkladová praxe nebo judikát, aby se třeba podle toho mohli zařídit i ostatní.

A tohle je problém, protože pokud se o tu problematiku trochu zajímáte a dáte si pak otázku, jestli můžete dostat pokutu za rozesílání spamu i za porušení GDPR zároveň, tak se v tuto chvíli zdá, že můžete, že se ty zákony opravdu překrývají. U GDPR připomenu, že úřady, instituce a i soudy pracují se zákonem č. 250/2016 o odpovědnosti za přestupky. A jen pro vaši představu, vy, kteří nejste třeba tak v detailu, tak u zasílání nevyžádaných obchodních sdělení podle současné úpravy, nebo v uvozovkách našeho nebo teď projednávaného zákona, hrozí pokuta až 10 milionů korun, ale pozor, pokud budete posuzováni podle porušení GDPR a nedej bože zároveň, tak tam jsou ty pokuty mnohem vyšší, a to násobně. Ta pokuta může být až do výše 20 milionů eur nebo do výše 4 % ročního obratu skupiny podniku. Ty pokuty jsou opravdu ohromné, velmi velké, velmi vysoké a hrozí podle výkladové praxe, že by mohly být aplikovány.

Sečteno a podtrženo, ať na to upozorním opravdu věcně, děje se to, že vztah regulace toho elektronického zasílání obchodních sdělení a vedle toho pravidel pro zpracování osobních údajů není jednoznačný, není výkladově jednoznačný a nejsou na to dány judikáty. Jak jsem řekl, dozor nad oběma překrývajícími se oblastmi vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů, ale organizacím reálně hrozí, že budou postiženy za chyby svého dodavatele, za nějakou firmu, která to pro ně dělá, jak jsem ilustroval na tom jednom anonymním stručném ilustračním příkladu, anebo že by jim při kontrole týkající se zasílání obchodních sdělení v případě zjištění souvisejícího s GDPR mohla být uložena výrazně vyšší pokuta. Je to zkrátka pro firmy a pro podnikatele právní nejistota.

Takže jenom v dobrém chci upozornit na to, že existuje ten problém, ta výkladová nejasnost, a myslím si, že když je ten zákon otevřen, a to je apel na pana předkladatele, na pana ministra nebo zpravodaje, až s tím budete pracovat ve výborech, tak zkusit to uchopit i tady, zkusit se na to podívat formou nějakého pozměňovacího návrhu. Upřímně říkám, že nevím jakého, nejsem až tolik v detailu, ale možná ty z vás, kteří se tím zabýváte více, něco třeba napadne. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní se tedy hlásí pan poslanec Marek Novák. Prosím.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Jak jsem již předeslal, tak se vyjádřím k návrhu na projednávání dle § 90 a vlastně proč to veto.

Vzhledem k tomu, že se jedná o implementaci nařízení a Evropská unie ponechává České republice poměrně omezený prostor pro požadované legislativní úpravy, konkrétně se vlastně jedná o určení orgánů dozoru, kde je navrhován Český telekomunikační úřad, a dodržování povinností stanovených nařízením a také řešení postihů jako takových, tak je potřeba si říci, jaké postihy, jak je škálovat. My jsme tady v tomto návrhu slyšeli vlastně jenom jednu škálu - pokuta až 10 milionů korun. To znamená, že Český telekomunikační úřad vlastně nemá žádné škálování a sám na to upozorňuje, že vlastně by následně byl víceméně nucen téměř za každý přestupek udělovat maximální výši pokut.

A třebaže je ten obsah sněmovního tisku poměrně stručný, my bychom ho skutečně neměli jen tak bez povšimnutí přijímat bez toho, abychom nechali proběhnout diskusi. Jak jste slyšeli kolegu Kolovratníka, který vám přednesl další rozměr, který může nastat vzhledem k GDPR, je skutečně potřeba ten zákon doplnit. Neříkám opravit, říkám doplnit a dá se říci zkonkretizovat. Ono by si právě zejména to nastavení hranic pokut za přestupky vůči tomuto nařízení skutečně zasloužilo intenzivní debatu, aby tyto postihy byly účinné a odrazující, ale též, jak řekl v úvodním slově pan ministr, přiměřené. Nicméně přiměřenost v tom návrhu víceméně předpokládána není, je tam označena pouze slovem.

Jak upozorňují některé významné organizace, které se této oblasti věnují, navrhovaná výše pokut poslední podmínku přiměřenosti skutečně nesplňuje. Pro ilustraci, za přestupek dle § 11 odst. 3 bodu q) podnikateli hrozí pokuta 10 milionů, pokud nezpřístupní podnikatelskému uživateli informace o fungování a efektivnosti mediace týkající se jeho činnosti. Absurdita navrhované výše pokuty pak vynikne například ve srovnání se shodnou horní hranicí pokuty pro provozovatele jaderné elektrárny, který při provozu jaderného reaktoru nesplní všechny zákonné povinnosti při výměně jaderného paliva, či v případě porušení povinností v oblasti podnikání na kapitálových trzích o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Skutečně ta pokuta je stejná - 10 milionů korun.

Na problematiku vysokého rozpětí bez škálování dle reálné škodlivosti přestupku upozorňoval v rámci připomínkového řízení právě i dotčený Český telekomunikační úřad, který má vykonávat podle návrhu zákona dozor a má následně o těchto přestupcích rozhodovat. Nabízí se tedy přeřazení přestupku v § 11 odst. 5 navrhovaného textu z bodu c) do bodu b) - což už si klidně, pane ministře, můžete psát, protože takhle může vypadat ten pozměňovací návrh - tím dojde ke snížení tohoto širokého rozsahu možné výše pokut. A jak bylo zmíněno, implementační doba uplynula.

Ano, tlačí nás čas. Já jako poslanec, ale i jako zpravodaj si to uvědomuji. Budu velmi rád a intenzivně spolupracovat s ministerstvem na tom, abychom narovnali všechny nechci říkat nedostatky, ale potřebné změny, které ten návrh potřebuje. A tímto vlastně i zdůvodňuji to veto, které zde padlo na ten § 90. Já vám děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní neeviduji dalšího přihlášeného, stále tomu tak není, takže obecná rozprava je tímto ukončena. Končím obecnou rozpravu.

Táži se, zda je zájem o závěrečná slova - pana předkladatele? Vidím, že ano, proto prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ano. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych požádat, aby byl zákon schválen v tom znění, jak byl schválen vládou, ze dvou důvodů. Ten první je ta skutečnost, že lhůta pro adaptaci do českého právního řádu uplynula v červenci 2020. Česká republika je mezi posledními pěti zeměmi, které ještě neadaptovaly. Pokud si bude podnikatelský subjekt stěžovat na činnost platformy, a takovéto stížnosti podle mých informací už evidujeme, nebude účinný předpis, podle kterého lze postupovat. Za druhé nám hrozí postih ze strany Evropské komise v řízení pro nesplnění povinnosti, takzvaný infringement, z důvodu pozdní adaptace.

Já se vyjádřím samozřejmě i k těm pokutám. Během mezirezortního řízení po prvním předložení návrhu nesouhlasil Svaz průmyslu a dopravy České republiky s výší pokut. S výší pokut také momentálně nesouhlasí Sdružení pro internetový rozvoj. Maximální výše pokuty za přestupek je stanovena jednotně maximální horní hranicí 10 milionů korun, což je sazba plně srovnatelná s obdobnými případy upravenými v jiných právních předpisech České republiky, které se zabývají ochranou trhu a hospodářské soutěže, zde zejména podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kdy nařízení 2019/1150 obdobně jako tento zákon cílí na zajištění rovných podmínek trhu a ochranu soutěžitelů. Mám tady příklady pro srovnání, nebudu to celé opakovat. A jenom pro srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie: ve Francii je denní pokuta až 0,1 % ročního celosvětového obratu, v Nizozemsku a Rumunsku je to 1 % ročního obratu, Itálie - pokuta ve výši 2 až 5 % ročního obratu, v Řecku jsou to 2 miliony eur a v Lucembursku je to 1 milion eur.

Takže já z výše uvedených důvodů a vzhledem k nekonfliktnosti tisku žádám o schválení v prvním čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás zdravím a budeme pokračovat projednáváním tohoto tisku.

Jen připomínám, že byla vznesena námitka proti projednávání návrhu podle § 90 odst. 3, to znamená, že návrh bude pokračovat, jeho projednávání.

Nyní poprosím pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Ukončili jsme tedy obecnou rozpravu, závěrečná slova proběhla a nyní pokračujeme v projednávání.

Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se zatím nikdo nehlásí, čili končím podrobnou rozpravu.

Táži se, zda má pan ministr opět zájem o závěrečné slovo? (Ne.) Pan zpravodaj? Není tomu tak.

Budeme hlasovat. V tomto případě nebyl vznesen žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, a budeme se proto zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Ještě zagonguji, odhlásím vás a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Konstatuji, že předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak a nyní bychom přistoupili k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 98 přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro 153, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

(Pan ministr i zpravodaj odcházejí od stolku zpravodajů.) Pánové, ještě budeme hlasovat. Ano, děkuji.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru, proto se ptám, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Ano, je zde nějaký návrh? Ne, není.

A já nyní končím projednávání tohoto tisku a končím první čtení. Poděkuji panu ministrovi a panu zpravodaji. A rozhodli jsme tedy o tom, že tento tisk bude přikázán pouze hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

Konstatuji, mám zde jedno sdělení, že s náhradní kartou číslo 32 bude hlasovat paní poslankyně Barbora Urbanová.

A nyní přistoupíme k projednávání dalšího návrhu zákona, a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.