(pokračuje Věra Kovářová)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb.,
o ochraně označení původu a zeměpisných označení
a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 161/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení.

;Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh byl zpracován Úřadem průmyslového vlastnictví za účelem splnění legislativních závazků České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii a je předkládán Poslanecké sněmovně v rámci vykonávání koordinační funkce Ministerstva průmyslu a obchodu ve vztahu k ÚPV. Tímto návrhem se přizpůsobuje text zákona č. 452/2001 Sb. na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/1753 ze dne 23. října 2019, o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označení původu a zeměpisných označeních, které vstoupilo v platnost dne 13. listopadu 2019, a dále pak na další nařízení dotýkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, jež jsou ve výlučné unijní pravomoci. Současně se uvedeným návrhem reaguje na závěry vyjádřené v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-389/15, podle kterých je nutno odstranit dvojkolejnost ochrany označení původu a zeměpisných označení v případech, kdy je takovému označení poskytována výlučná ochrany unijním právem. Předloženým návrhem tak dochází ke zrušení národní úpravy ochrany označení původu a zeměpisných označení zemědělských výrobků a potravin včetně vína a lihovin, u nichž je ochrana označení původu upravena několika přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Návrh zákona rovněž odráží tu skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje získat pro unijně zapsaná označení původu vedle ochrany unijní i ochranu mezinárodní. Navrhovaná právní úprava předpokládá, že i Česká republika přistoupí k Ženevskému aktu Lisabonské dohody, s čímž již Poslanecká sněmovna vyslovila svůj souhlas 16. září 2021. Návrh zákona stanoví lhůty pro podání žádosti o unijní zápis a žádosti o mezinárodní zápis tak, aby mohly být žádosti včas vyřízeny a aby byla zachována kontinuita ochrany označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské výrobky a potraviny vyplývající z dosavadního národního a mezinárodního zápisu.

Zároveň se tímto návrhem zajišťuje včasné splněné oznamovací povinnosti České republiky jakožto členského státu Evropské unie podle zmíněného nařízení 2019/1753. Nad rámec zmíněných změn obsahuje předložený návrh jen drobné legislativně technické úpravy.

Vážené dámy a pánové, chtěl bych vás tímto požádat o podporu tomuto materiálu. Současně navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s tímto návrhem zákona již v prvém čtení, a to z důvodu zajištění ochrany práv uživatelů dosavadních národních označení původu a zemědělských označení, a dále pak s ohledem na blížící se termín stanovený nařízením 2019/1753 pro splnění oznamovací povinnosti členského státu ohledně žádosti o unijní či mezinárodní zápis.

Návrh zákona je předkládán Poslanecké sněmovně opakovaně, neboť v předchozím volebním období jej Poslanecká sněmovna nestihla včas schválit. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Michael Rataj. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Rataj: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, byl jsem pověřen, abych vás seznámil se sněmovním tiskem číslo 161. Jak už řekl ministr Síkela, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Byl připraven Úřadem průmyslového vlastnictví jako spolugestorem Ministerstva průmyslu a obchodu z důvodu plnění legislativních závazků České republiky, vyplývajících z členství v rámci Evropské unie.

Hlavním cílem návrhu je odstranění dvojkolejnosti ochrany označení původu ve prospěch unijní ochrany a zrušení národní ochrany označení původu a zeměpisných označení u zemědělských výrobků a potravin včetně vína a lihovin. V současné době je v rejstříkových databázích evidováno řádově několik tisíc položek označení původu a zeměpisných označení zapsaných národní cestou nebo na základě Lisabonské dohody, u nichž mnohdy ani nelze určit, zda jsou stále užívány oprávněným uživatelem.

Větší část zápisů pochází ze sedmdesátých a následujících let 20. století a v současnosti nesplňuje požadavky, které na zápis klade nyní platné právo Evropské unie. Proto uvedeným návrhem dochází ke zrušení národní úpravy ochrany označení původu a zeměpisných označení v případech, kdy je takovému označení nyní poskytována ochrana unijní, a k odstranění nedůvodných rozdílů v kvalitativních požadavcích na parametry národní a unijní ochrany označení původu a zeměpisných označení uvedených výrobků a potravin. Jak už řekl pan ministr, návrh zákona dále odráží skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu umožňuje získat vedle ochrany označení původu nebo zeměpisných označení podle unijních předpisů i ochranu mezinárodní pro unijně zapsaná označení. Jde například o označení jako je Budějovický Budvar, Žatecký chmel, Pardubický perník nebo Třeboňský kapr.

Závěrem své zpravodajské zprávy konstatuji, že předložený návrh je v zájmu českých zemědělců a výrobců potravin, neboť zajistí ochranu jejich výrobků na mezinárodní úrovni. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů.

A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu číst, ano, budu číst svá slova, která jsem si pro vás připravil, sám, a překvapivě jsem přišel tento návrh podpořit, pochválit, protože konečně po dlouhé době nám přišla z Evropské unie směrnice, která má opravdu pozitivní dopad na naše podnikatele, živnostníky, zemědělce, a za to jsem vás přišel pochválit, protože právě ochrana názvů jako například Olomoucké tvarůžky, Žatecký chmel a mnohé další právě tímto aktem posílí.

A je potřeba říci, že postupně rovněž přibývají i nově sjednané dohody o volném obchodu Evropské unie se třetími zeměmi, které tuto oblast upravují. To vytváří nové obchodní příležitosti pro držitele tohoto druhu práv k duševnímu vlastnictví jak na úrovni unijní, tak i právě ve specificky českém kontextu. Evropská unie loni v únoru přistoupila k novému rozšíření Lisabonské dohody Světové organizace duševního vlastnictví, k takzvanému Ženevskému aktu. Možnost samostatného přístupu má právě i Česká republika, a to je to, co je pro nás dnes důležité. Již z dřívějška mají ochranu parmská šunka nebo českobudějovické pivo.

Ochrana označení původu a zeměpisných označení má v Evropě a konkrétně i v Česku dlouhou tradici a buďme rádi, že Česko stále zachovává a bude mít možnost zachovávat své tradice. Šampaňské víno, portské víno, parmská šunka, českobudějovické pivo nebo olomoucké tvarůžky představují jen zlomek nejznámějších příkladů v celkovém počtu stovek až tisíců těchto produktů, jejichž vysoká kvalita, pověst nebo specifické vlastnosti jsou spjaty s určitým místem či regionem.

Na rozdíl od ochranné známky může být zeměpisné označení původu uděleno i sdružení držitelů práv, nikoli tedy pouze jednomu subjektu. Držitelé dokonce ani nemají povinnost registrovaný název po čase obnovovat. Zeměpisné názvy jsou chráněny proti napodobování zápisem do veřejného rejstříku a jsou určitou zárukou kvality pro spotřebitele. Nejčastěji se jedná o vína, lihoviny, piva a různé další potraviny. Spadají sem ale i produkty nezemědělské a tady je potřeba připomenout, že máme i české poklady jako český granát nebo vambereckou krajku. Ty však na rozdíl od produktů zemědělského původu nejsou v Evropské unii chráněny evropskou legislativou. V mnohých případech mají tato značení nespornou ekonomickou a kulturní hodnotu, pozitivně přispívají k turistickému ruchu a dodávají produktu unikátní příběh vyhledávaný spotřebiteli. A právě ten dále zvyšuje jejich atraktivitu. Česko má v původním systému Lisabonské dohody přes sedmdesát registrovaných označení.

Přidaná hodnota zeměpisných označení se pak odráží ve zvýšeném zájmu o jejich mezinárodní ochranu. Poprvé byla tato ochrana zakotvena v Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a jejich mezinárodnímu zápisu z roku 1958. Spadají do systému ochrany průmyslových práv v rámci Světové organizace duševního vlastnictví. Bohužel, slabinou tohoto systému byl jeho poměrně malý počet členů. V současné době jich má pouze třicet. Tehdejší Československo a následně Česká republika patřila vedle Francie a Itálie mezi tři země s nejvyšším počtem označení původu zapsaných v tomto systému. V případě České republiky se jedná, jak už jsem řekl, o více než sedmdesát záznamů v registru.

Prvním skutečně mnohostranným základem pro ochranu označení původu a zeměpisných označení je právě až Dohoda o obchodních aspektech práv k duševního vlastnictví v rámci Světové obchodní organizace. Ta je z roku 1995. Tato dohoda však poskytuje zeměpisným označením pouze určitý minimální standard a vůbec neumožňuje mezinárodní registraci. Silnější, takzvanou dodatečnou ochranou proti zneužívání pověsti zeměpisných označení přispívá takzvaný TRIPS pouze vínům a lihovinám.

V posledním čtvrtstoletí ale bohužel ztroskotaly všechny snahy o rozšíření této dohody právě v oblasti zeměpisného označení. Hlavní příčinou je bezesporu velmi odlišný přístup podporovatelů zeměpisných označení v čele s Evropskou unií na straně jedné a odpůrců tohoto konceptu v čele se Spojenými státy americkými na straně druhé. Spojené státy vynaložily velké úsilí, aby podporovaly princip druhových neboli generických jmen a poskytování ochrany zeměpisným označením zásadně odmítají. Příkladem vleklého sporu může být například sýr Parmigiano Reggiano versus americký Parmesan. Nová pomoc tak po přijetí této normy čeká i České pivo nebo Žatecký chmel, a to tedy velký dík.

Evropská unie se v reakci na tyto problémy začala stále častěji zaměřovat na rozšiřování ochrany zeměpisných označení cestou takzvaných dvoustranných dohod o volném obchodu. V posledním desetiletí jich uzavřela řadu. Příkladem mohou být dohody s Koreou, Japonskem či Vietnamem či budoucí dohoda se sdružením Mercosur. Zvláštním případem je v této oblasti dohoda Evropské unie s Čínou o ochraně zeměpisných označení. Ta by měla vstoupit v platnost na počátku roku a chránit v Číně české názvy - právě Žatecký chmel, Českobudějovické pivo a v budoucnu i České pivo.

Chráněné označení původu mohou získat produkty, jejichž výroba je ve všech stadiích spjata s určitou lokalitou nebo regionem. Chráněné zeměpisné označení mohou získat produkty, ale nejen ty, dokonce také některé procesy či suroviny. V roce 2015 byla po více než půl století rovněž modernizována Lisabonská dohoda WIPO. Stalo se tak prostřednictvím Ženevského aktu. Ten mimo jiné rozšířil oblast její působnosti právě i na zeměpisná označení ve smyslu dohody TRIPS a umožnil přístup mezivládním organizacím, včetně Evropské unie.

Evropská unie se stala členem dohody 26. února 2020 a Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních v tento den zároveň vstoupil v platnost. Cílem této revize bylo také učinit systém atraktivnější pro rozvojové země. Jejich zájem o oblast zeměpisných označení stále narůstá, jelikož právě přidaná hodnota investic do tohoto druhu místního rozvoje je nesporná. Proto také věřím, že i naše vláda bude místní produkty podporovat v souladu s tímto nařízením, které následně tomu pomůže. Některé názvy již dosáhly dokonce světového věhlasu. Destiláty, jako například tequila a jiné, na své reputaci postupně pracují.

Jako zajímavý může posloužit například Kampotský pepř z Kambodži. Za pomoci pěstitelů a zpracovatelů se právě na tomto pepři v rámci rozvojového projektu podílí i Česko. Tento produkt Kambodže je od roku 2016 zapsaný a chráněný v Evropské unii. Přibližně 70 % místní produkce je dokonce vyváženo, což se odrazilo i na růstu místní životní úrovně. Nechci si brát příklad přímo z Kambodži, ale rozhodně bych si vzal příklad z tohoto projektu. Tento projekt, jak už jsem zmínil, je podporován právě i českým projektem Pepper Field a od roku 2019 ho realizuje česká firma Cambodian. Jde o tříletý projekt, který kombinuje podnikatelské prvky s českou rozvojovou spoluprací a charitativní činností. Česká firma vykupuje tento kvalitní pepř od drobných zemědělců, kteří nemají dostatek technických kapacit a prostředků na samostatný vývoz. Většinou jim chybí obalové technologie a další zařízení na jeho zpracování. Místním partnerem projektu je sdružení KPPA, Kampot Pepper Promotion Association, které chráněné zeměpisné označení propaguje.

Pepper Field se věnuje také propagaci tohoto zeměpisného označení v České republice. Letos v létě spustil v České republice charitativní sbírku na pomoc svým farmářům zasaženým sociálními dopady covidu-19. Kampotský pepř ve snaze o omezení šíření falešně označené produkce nyní usiluje o postupné rozšíření mezinárodní ochrany, mimo jiné právě prostřednictvím Ženevského aktu Lisabonské dohody, který Kambodža ratifikovala jako první stát vůbec.

I když je členství České republiky v Ženevském aktu zajištěno prostřednictvím Evropské unie, České republice a dalším šesti členům Evropské unie, původním členům Lisabonské dohody, bylo evropskou legislativou umožněno, aby k modernizované dohodě přistoupili i samostatně. Tak bude zachována nepřerušená ochrana práv již dříve udělených podle původní Lisabonské dohody a zajištěna navazující ochrana podle Ženevského aktu. Přístup mají i řemeslné výrobky. To je další přidaná hodnota.

Přístup k Ženevskému aktu je především v zájmu českých zemědělců a výrobců potravin, případně i řemeslných výrobků. Zde bych zdůraznil tradičních řemeslných výrobků, regionálních řemeslných výrobků. Mezinárodní systém ochrany a registrace zeměpisných označení se postupně rozšiřuje, což přináší nové příležitosti pro vývoz tradičních českých potravinářských produktů - vína, lihovin, a především piva a chmele. Také může napomoci rozšířit dostupnost nabídky zahraničních regionálních specialit českým spotřebitelům.

Vážení přátelé, na základě všeho výše uvedeného a všeho, co jsem řekl, považuji tento návrh za velmi přínosný právě pro naše podnikatele, živnostníky a zemědělce a rozhodně jej podpořím. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se přihlásila paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych jménem klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD dala veto proti projednávání tohoto tisku ve zkráceném řízení podle § 90 jednacího řádu, protože upřednostňujeme jeho projednání ve výborech. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Do rozpravy se přihlásil ještě pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Rataj: Vzhledem k vetu klubu ANO na projednání návrhu zákona v prvním čtení navrhuji zkrácení lhůty na projednání zákona ve výborech na 30 dní.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Děkuji, pane zpravodaji, jedná se tedy o návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Táži se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Táži se, zda má pan ministr zájem o závěrečné slovo? (Ministr: Ne, děkuji.) Ano, nemá. Dále, jestli má zájem také pan zpravodaj o závěrečné slovo? Pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo. Nemá, děkuji.

Návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování nebyl podán ani na zamítnutí předloženého návrhu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Všechny vás odhlásím, neboť jsem zaznamenala zájem o odhlášení, a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Než přistoupíme k hlasování, přečtu omluvy. Upřesňuji omluvu pana ministra Lipavského - od 15.15 do konce jednacího dne se omlouvá z pracovních důvodů, dále potom pan předseda Okamura se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Také se omlouvá pan poslanec Sadovský dnes z jednání od 14.20 do 15.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Kobza se omlouvá od 15 do 16 z pracovních důvodů a pan poslanec Josef Flek se omlouvá mezi 15. a 16. hodinou z důvodu jednání. Toliko omluvy.

A nyní konstatuji, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 104, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Hlásí se pan poslanec Kott. Prosím.

Poslanec Josef Kott: Děkuji, paní místopředsedkyně. I tento dokument si myslím vzhledem k tomu, že se jedná o označení ryze českých potravin, že by se tím měl zabývat zemědělský výbor.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji.

Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Kotta, který navrhuje přikázat tento návrh zákona zemědělskému výboru. (Velký hluk v sále.) Ptám se tedy, pánové, a poprosím vás, zda byste se trošičku ztišili v pravé části sálu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby byl tento tisk přikázán zemědělskému výboru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 105, přihlášeno 159 poslanců a poslankyň, pro 83, proti 8. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali tento návrh k projednání zemědělskému výboru jako dalšímu výboru.

Zdá se, že tento návrh vzbudil velký ohlas mezi některými poslanci. Tímto bych vás poprosila o mírné ztišení, abychom se mohli soustředit na hlasování. Děkuji.

V obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech, v tomto případě na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 106, přihlášeno 159 poslanců a poslankyň, pro 87, proti 55. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu, zemědělskému výboru jako dalšímu výboru k projednání a zároveň jsme zkrátili lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů.

Končím projednávání prvního čtení tohoto návrhu zákona. Poděkuji panu ministrovi a též panu zpravodaji.

Nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.