(pokračuje Věra Kovářová)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 96/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Poprosím pana ministra Válka, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Dovolím si, dámy a pánové, ctěné Sněmovně předložit do prvního čtení návrh zákona, který připravovala předchozí vláda a s jehož textem se v podstatě ztotožňuji. Je to návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Velmi zjednodušeně - návrh umožní, aby očkovali proti nemoci covid-19 i ti, kteří v současné době nemohou, tedy aby okruh těch, co mohou očkovat, byl širší, a to včetně zubařů a farmaceutů. Bude-li třeba do budoucna naočkovat nárazově větší množství osob v krátkém čase, bude takový úkol snáze zvládnutelný. Zubaři a farmaceuti budou moci očkovat proti nemoci samostatně po absolvování potřebného školení. Návrh stanoví očkovací látky proti nemoci covid-19, které budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Úprava by měla fungovat jen do konce letošního roku. V posledním bodě bych si pak dovolil upozornit, že tato změna umožní zpřístupnit očkování proti covid-19 v delším období a umožní se lépe proti němu bránit.

V souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu tedy předkládám tento zákon k projednání do prvního čtení a dovoluji si tímto vysvětlit, proč se domnívám, že stojí za schválení a posunutí dál do výborů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A nyní prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Pan poslanec Bohuslav Svoboda byl určen zpravodajem pro prvé čtení a prosím tedy, aby vystoupil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý den. Vystupuji zcela výjimečně s jiným názorem, než jaký má pan ministr. Jsem přesvědčen o tom, že tento návrh byl předložen předcházejícím ministrem Vojtěchem Adamem za jiné situace než v současné době, kdy ve velkých špitálech očkovací centra rušíme, už neběží, protože nikdo na očkování nechodí. To za prvé. A za druhé, tento zákon je nedopracovaný. Tam jsou zásadní věci, se kterými nemůžu souhlasit nebo nemůžeme souhlasit. Je tam uvedeno, že očkovat může lékař, pokud má odbornou způsobilost, to znamená kmen a atestaci, a lékař bez kmene a bez atestace může očkovat jenom pod odborným dozorem. Naproti tomu je řečeno, že farmaceut, magistr a zubař může očkovat bez jakéhokoli dozoru, protože na to má vzdělání. Já se bohužel obávám, že vzdělání v tomto případě je vzdělání o oblasti urgentní medicíny, akutní péče, a ne o typu toho vzdělání. Urgentní vzdělání mají zubaři například také, ano, prostě proto, protože oni ve svých praxích musí mít vybavení pro urgentní medicínu a musí být schopni řešit náhlé stavy, které mohou po očkování vzniknout. Žádné takovéto vzdělání nemají magistři.

Domnívám se, že vytváření zákonů ad hoc z nějakého zevního důvodu je možné, jistě, pomůžeme-li nám to. Ale nesmíme narušit základní princip našeho povolání, to znamená noli tangere, neškodit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já myslím, že je jasné, když teď vystoupím s návrhem jménem klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD dát veto na projednání v takzvaném zkráceném dění, tak se nikdo ani nebude divit, protože vidíte, že je zásadní rozpor i mezi předkladatelem a zpravodajem, byť jsou ze stejné vládní koalice. Předpokládám, že tady bude nějaká debata, a předpokládám, že mí kolegové přijdou ještě s dalšími návrhy, takže já teď dávám jménem dvou klubů hnutí ANO a SPD veto na projednání ve zkráceném řízení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Dále do rozpravy máme přihlášenou paní poslankyni Karlu Maříkovou a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, novela zákona umožní očkovat proti covid-19 poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotním ústavům, zubním lékařům a farmaceutům. Minulá vláda postavila očkování proti onemocnění covid-19 na úroveň prodeje v obchodních centrech. Očkovalo se na místech, kde to za normálních okolností nebylo obvyklé, bez toho, aby byl dostatečně zhodnocen přínos a rizika pro konkrétního pacienta. Řada pacientů nezná dostatečně svůj zdravotní stav a řekněme si, že ani v některých případech léky, které berou, a bez zdravotnické dokumentace, kterou má jejich praktický lékař, do jehož rukou by mělo očkování výlučně patřit, nemůže být dostatečně dobře zhodnocen přínos takového očkování pro konkrétního pacienta a možné riziko v tu danou dobu.

Novela zákona ještě z dílny minulého ministra Adama Vojtěcha dává možnost očkovat proti onemocnění covid-19 také lékárníkům a zubním lékařům, ale už tu možnost nemají například proti chřipce. Je snad tedy očkování proti chřipce mnohem nebezpečnější než třeba očkování proti onemocnění covid-19?

V současné době se nenacházíme v takové epidemiologické situaci, aby tato novela byla nutná, a o očkování proti covid-19 celkově - můžeme vnímat - zájem klesá. Připomínám, že se stále očkuje vakcínou vyrobenou na základě původního wuchanského viru a nyní tady máme už několikátou mutaci. Účinnost vakcín tedy rychle klesá. K dispozici je hned několik studií. Jedny z prvních dat o tom, jak se omikron šíří vysoce proočkovanou populací, poskytla skupina britských vědců - čtyři měsíce poté, co lidé dostali druhou dávku vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech, byla její účinnost v prevenci symptomatických nákaz variantou omikron zhruba 35 %. Je to výrazný pokles oproti účinnosti proti variantě delta. Podobné sdělení vyplynulo i z dánské studie.

Pozitivem určitě může být snížení rizika vážného průběhu u rizikových osob, ale sama Světová zdravotnická organizace se vyjádřila, že posilující dávku nelze aplikovat věčně. Je nutné, aby vakcíny proti covid-19 vyvolávaly široké, silné a dlouhotrvající imunitní odpovědi, aby se snížila potřeba dalších posilujících dávek. Očkovací strategie založená na opakovaných posilujících dávkách vakcíny s původním složením pravděpodobně není vhodná nebo udržitelná, upozorňují odborníci z technické skupiny Světové zdravotnické organizace.

Očkovat znamená nést s sebou také rizika a řešit určité problémy. U pacientů můžou vzniknout náhlé reakce, které můžou končit až smrtí. Ale znamená to také řešit technické problémy - jaké budou podmínky na prostor, kde se bude očkovat a personální vytížení. Do očkování by se tak nemusely vůbec zapojit zvláště malé lékárny, protože nebudou mít zkrátka možnost jednoho ze zaměstnanců postrádat právě na očkování. Tím pádem nebude naplněn argument Ministerstva zdravotnictví dostat vakcíny i do malých obcí. Chápu, že to může být zajímavé zvláště pro velké lékárny, které po tom volají zvláště z ekonomických důvodů, ale přínos, kterým Ministerstvo zdravotnictví argumentuje, na malých obcích skutečně asi mít nebude.

To, proč praktičtí lékaři nedostatečně očkovali, jak bylo kritikou, bylo spíše tím, že nedostávali dostatečné množství vakcín, ale ne až tak z kapacitních důvodů. Vzhledem k nízkému zájmu o očkování, nedostatečnému zajištění, aby nebylo ohroženo zdraví pacientů a bezpečnost pacienta, dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení, protože očkování by mělo patřit výhradně do ordinace lékaře, který svého pacienta zná a jeho zdravotní stav může dostatečně dobře zhodnotit. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil a já poprosím pana poslance Špičáka, aby ještě vyčkal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, kolegové, mnozí z vás si řeknou - proboha, očkování, co to je, vždyť to umí každý diabetik si vpravit inzulin, Fraxiparine si dávají lidé, někdo si dá bé dvanáctku intramuskulárně, to přece není problém! Je, kolegyně a kolegové, je. A věřte mi. Jako lékař, který třicet let pracuje na záchranné službě, anafylaktická reakce, toxická reakce na základě toho, že máme přehnaně udělanou imunitu na to, že zareagujeme celotělově humorálně, buněčně, vede k tomu, že ten člověk během pár minut téměř končí v zástavě, v dechové tísni, a pokud nedokáže někdo na místě něco udělat - a to umí jenom lékař a školený lékař, a musí být školený, a dokonce jsou na to pravidla, tito lékaři, i praktičtí lékaři, jsou školení, aby uměli provádět resuscitaci do příjezdu záchranné služby - je to problém. Doma mám manželku, magistru farmacie, která má klinickou farmačku, tedy ne na čtyři, ale na pět let, a když jsem to s ní probíral: Zvládla bys to? Bojí se toho, nechtějí to dělat.

Tudíž já plně souhlasím s panem docentem Svobodou a i s tím, co tady bylo řečeno. To prostě patří do rukou lékařů a nechme jim to, oni to zvládnou. A myslím, že i ta situace je už dneska za námi a že se to zvládne i jiným způsobem, a zvládlo se to. To jenom moje technická připomínka.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr, nebo s přednostním právem? S přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Budu stručný. Pro mě je to takové trošku déjà vu. Stále hájím pana ministra Vojtěcha a poslanci z jeho strany zase nadávají na zákony, které on nachystal. Ale já si nemyslím, že je to tak černobílé. Já si opravdu myslím - a myslím to teď smrtelně vážně - že debata o tom, jestli bychom neměli umožnit očkovat i jiným než jenom atestovaným lékařům, například lékařům po kmeni nebo lékařům po škole nebo opravdu i - teď opakuji to, co tady říkali v minulém roce tři ministři zdravotnictví - například lékárníkům, tedy farmaceutům, což je řekněme v osmi evropských zemích možné, nebo i zubařům, což je možné v dalších sedmi evropských zemích, tak já v tom nevidím až takový problém. Pravidla pro to jsou silná.

Já bych byl velmi rád, kdyby ten zákon prošel do prvního čtení, intenzivně se diskutoval ve výborech. Souhlasím s tím, že ten zákon nikam nespěchá, nechvátá. Já jsem velmi zvažoval, zda nevyužít toho, že se změnila vláda, a nestáhnout ho, ale myslím si, že část práce na něm byla odpracována. V Poslanecké sněmovně je řada špičkových lékařů, mých kolegů a kolegyň, ve zdravotním výboru je silný potenciál na to dopracovat ten zákon, ministerstvo s tím bude spolupracovat. Možná to úplně není politické, co teď tady říkám, ale myslím si, že máme na to, abychom dali dohromady kvalitní zákon poté, co bude projednán zdravotním výborem a případně schválen, a aby finálně ten zákon pomohl k tomu, že větší množství lékařů bude moci očkovat, a možná i zubařů a farmaceutů. Koneckonců my nevíme, co se stane za půl roku, nevíme, kdy nebudeme potřebovat tady tuto vlnu, a tímto směrem se - málo platné - ten vývoj na světě ubírá. My mu můžeme vzdorovat, my se můžeme bránit, ale stejně ho nezastavíme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A nyní poprosím pana poslance Špičáka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem skutečně překvapen tímto jednáním, protože je to jednání velmi rozporuplné a je to jednání, které nevede k cíli. Takže nejdřív bych si dovolil definovat kýžený cíl. Kýžený cíl je velká proočkovanost, a jak víme, situace vypadá tak, že v podstatě očkování tak, jak probíhá, přírůstek je marginální. A na jedné straně nám v podstatě v jednotkách přibývají plně naočkovaní jedinci, na druhé straně se nám zase zvyšuje počet těch, kde ať už prodělané onemocnění, nebo očkování je tak vzdálené, že v podstatě jejich imunita je nedostatečná.

Já bych si dovolil popsat současnou situaci třemi základními fakty. Za prvé, je tady jakási úmrtnost. Ta úmrtnost dosahuje až 50 jedinců denně. Já tady nesouhlasím s kolegou Brázdilem, že problém je za námi, on za námi prostě není. Ta úmrtnost je prostě obrovská. Představme si, že denně umírá normálně přibližně 330 lidí a nyní jich umírá 50 navíc. Byly dny, kdy jich umíralo 200 navíc! Ale stále je to 50 navíc, je v podstatě více, než dalo by se říct jakékoli jiné onemocnění. Ale my jsme k té situaci nějakým způsobem otupěli, což je lidská přirozenost. Za prvé je to už s námi dlouho a za druhé v podstatě vnímáme nějak podvědomě, že my, společensky aktivní lidé, jsme tím, že jsme vesměs proočkovaní, jsme tedy chráněni. My bychom se měli zamyslet nad tím, kdo to vlastně umírá. Kdo je to těch 50 lidí, kteří tady umírají? Tato analýza z řady důvodů není dostatečná.

Já bych si dovolil říct druhý naprosto nesporný fakt - přestože tady kolegyně Maříková samozřejmě zmínila to, že omikron se tady šíří bez nějakého většího vlivu na očkování - z těchto přibližně 50 nadúmrtí denně nikdo není očkován třemi dávkami. Já bych rád, aby toto explicitně zaznělo buď z úst pana ministra, anebo z úst ředitele ÚZISu. Já jsem tuto explicitní formulaci neslyšel a považuji ji za naprosto zásadní a důležitou. Ta by měla mít ten jakýsi motivační význam.

No a pak je tady třetí faktor, který se kupodivu nezmiňuje, a to je počet - my sledujeme počet nakažených a v podstatě dochází samozřejmě k úlevě, že ten počet klesá - ale ne všichni sledujeme počet proočkovaných a počet testovaných. Počet testovaných za dva měsíce klesl na nějakých 20, 25 %. Jinými slovy, my počet pozitivně testovaných musíme dnes násobit třemi, čtyřmi, abychom se dostali k reálné hodnotě skutečně nakažených lidí. Já se mohu podívat kolem sebe do reálné situace našeho zdravotního institutu a já tam vidím, že tam je doslova exploze pozitivně testovaných, ale i poměrně vážně nemocných kolegů. Nikdo z nich se nedostane k hospitalizaci, nikdo z nich neskončí na jednotce intenzivní péče, pochopitelně, to zní dobře, nicméně jsou zkrátka... mají poměrně výrazné potíže, podobně jak například referoval tady pan premiér Fiala, jsou vyřazeni z pracovního procesu a musím říct, že naprosto reálně v současné době ambulance IKEMu je v podstatě paralyzována nemocností na covid-19.

Takže když to všechno shrnu, situace je poněkud jiná, než tady situace byla na podzim, protože byla jiná varianta. Zásadní faktory jsou tady dva: omikron se rychle šíří, šíří se nekontrolovatelně. On se šíří tak nekontrolovatelně, že se domnívám, že žádné společenské restriktivní opatření nehraje žádnou roli, kromě zabalení se do igelitu a absolutní izolace. Vidíme to například i na Číně. Takže to je jeden parametr, to je ten omikron, který se nekontrolovaně šíří. A pak je tady ten druhý, další, zásadní, že společnost zkrátka proti problému otupěla, ale ten problém tady je a je velmi závažný. Takže my skutečně musíme dát maximální akcent k tomu, aby se vakcinovalo. Samozřejmě jakási kolektivní imunita je v podstatě hypotetický termín, který nemá de facto žádný obsah, a samozřejmě to neznamená žádných 70, 80 %. Vakcinace se musí blížit v podstatě hodnotám absolutním.

A teď se vrátím k navrhované novele. Tato navrhovaná novela vyšší provakcinovanost prostě neslibuje. Tím, že to jenom mechanicky rozšířím o další poskytovatele, pokud není dopracován způsob - já jsem zaprvé zásadně proti tomu, aby se to rozšiřovalo na tyto navrhované poskytovatele, protože zcela souhlasím s předřečníky, že farmaceut a zubní lékař není vybaven, aby mohl podávat takovouto dávku, a já se domnívám, že z důvodů legislativních oni ani nebudou chtít vakcinaci provádět. Takže nemyslím si, že vakcinace se zvýší tím, že rozšířím počet dalších poskytovatelů. Musíme stále pracovat s motivací za prvé těch, kteří jsou v nejbližším kontaktu s nemocnými, což jsou praktičtí lékaři, takže stále pracovat s organizacemi praktických lékařů, pracovat s odbornými společnostmi, aby zde byla maximální angažovanost, maximální motivace, to je jedna věc. A dále musíme analyzovat skupinu lidí, kteří se stále nedostali k vakcinaci. A znovu musím říci - ono to není tím, že oni byli absolutní odpůrci. Oni už se prostě necítí býti pod tlakem kampaně.

Takže znovu musím říci: Maximální motivace dosavadních poskytovatelů, hladká organizace a maximální motivace těch, kteří dosud proočkovaní nebyli. Takže mně tato novela, tak jak byla předložena, se nelíbí a já navrhuji, aby byla přepracována. Navrhuji tuto novelu k přepracování předkladateli. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Navrhujete tedy vrácení návrhu navrhovateli k dopracování? Děkuji.

A nyní s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Fifka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fifka: Děkuji. Kolegyně, kolegové, je hezké poslouchat debatu, kdy tady návrh z pera bývalého ministra zdravotnictví je podroben jisté kritice. Já jsem také pro to, abychom si to vzali do výborů a tam to projednali. Tohleto je skutečně široká problematika a tady pan profesor Špičák nastínil, že se to netýká jenom rozšíření očkovacích míst. Jako farmaceut vám můžu říct, že předpokládám, že kolegové nestojí příliš o to, aby očkovali ve svých lékárnách. Možná o to budou stát nějaké řetězce, které v tom budou vidět jistou obchodní příležitost, ale my musíme řešit jinou záležitost, a to je to, že covid tady s námi bude, pravděpodobně se z něj stane klasické normální předsezonní očkování tak, jako jsme byli zvyklí u chřipky, a ten systém očkování nevíme, jestli půjde dál masivními očkovacími centry, jako to bylo doteď. Takže pojďme se k tomu vrátit, pojďme o tom debatovat, pojďme hledat nějaké praktické řešení, které bude proveditelné nejen na příští sezonu, ale na příštích několik let, dokud nás bude tady covid jako sezonní viróza trápit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková a připraví se pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážená paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi nejprve několik slov, abych uvedla, kdy věc, která je v dané době vhodná, posléze již vhodná není, a to se stalo tomuto návrhu zákona. V době, kdy byl připravován, jsme samozřejmě byli v jiné situaci, čili naprosto souhlasím s panem ministrem Válkem, že v současné době tady probíráme něco, co již bylo. Musíme si říci, že jsme opravdu měli strach z očkování, proočkovanost nebyla. Víte, že kampaně probíhaly sice velmi aktivně, ale samozřejmě se lidé také báli. A to není nic špatně, člověk má právo na to, mít k něčemu negativní postoj, čili bylo potřeba vysvětlovat, bylo potřeba lidi edukovat. Čili v současné době, kdy máme proočkovanost, jakou máme, je v naší zemi vakcín dostatek, ale bohužel jsou to stále tedy ty vakcíny řekněme prvního typu. My bychom samozřejmě byli rádi, kdyby se nyní ucházela o registraci nějaká vakcína řekněme vyšší kategorie. Zatím nemáme validní informace, že by tomu tak bylo. Jsme v jiné situaci, čili přesný stav tohoto zákona je, že sice byl v dané době vhodný, a nyní je opravdu nevhodný.

Pojďme se ještě podívat proč. Byly tady zmíněny varianty, které nám v současné době hrozí, což samozřejmě nemusí být výčet konečný, ale víte, že celá řekněme vyspělá Evropa a vyspělé státy se v současné době bojí kombinace varianty delta a varianty omikron. Je proto vžitý název deltakron anebo odborníci říkají deltamikron. Proč? Protože ten omikron už lidé vzali - tak nás nakazí, budu týden doma a nic se nestane. Samozřejmě i omikron může mít těžký průběh, to jistě všichni víme, ale bohužel to vedlo k tomu, že část veřejnosti - a já jsem dneska měla v ambulanci dva lidi, zodpovědné, upozorňuji, sedmdesátníky, oba dva po infarktu, je to moje profese a denní chleba, ani jeden z nich nebyl očkován, přestože u mě byli před půl rokem, důsledně jsem je upozorňovala, varovala, tak přišli neočkovaní. Ten jeden žije na chalupě, odkud neodchází, a domnívá se, že mu už nic nehrozí. To je chyba, to nemůžeme zaručit. Doufáme, že by samozřejmě žádná příští vlna nebyla taková, aby nás uvrhla do takového řekněme chaosu, jaký byl, ale zaručit, že nepřijde žádná závažná varianta, nemůžeme. Proto je důležité se této problematice věnovat.

Na druhou stranu, kdyby se stalo - a teď nechci nikoho strašit, ale slyšeli jsme to i na zdravotním výboru, ty predikce udělané prostě jsou - že by opravdu byla taková varianta, že je tak nakažlivá jako omikron, a přitom tak nebezpečná, jako byla delta, nebo více, to nikdo neví, tak bychom skutečně nutně potřebovali ten systém udělat robustnější. Čili naprosto rozumím tomuto návrhu zákona, ale znovu opakuji, v současné době již, tak jak je napsán, je nevhodný, nevyhovuje.

Cílem návrhu zákona pro kolegy, kteří zde nebyli, bylo umožnit provádět očkování proti nemoci covid-19 vlastně všem poskytovatelům zdravotních služeb s tím, že by to tedy prováděly nebo indikovaly osoby vykonávající zdravotnické povolání, kterým je tato činnost povolena. Víte velmi dobře, že obecně očkují, jak už tu řekl pan ministr, lékaři s jakoukoliv specializovanou způsobilostí, anebo potom ostatní lékaři v režimu podle toho, jak dokončili podle standardních pravidel stanovených zákonem č. 95/2004 Sb., který samozřejmě zase upravuje pro kolegy, kteří se zdravotnictvím nezabývají, získávání a uznávání odborné způsobilosti, specializované způsobilosti jednak k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, ale i farmaceuta, jak už jsme tady slyšeli. Proto se tady o něm také hovoří.

V současné době, abychom si uvědomili, nejsme venku z této nemoci, protože koronaviry tady s námi prostě byly dlouho a tyto typy s námi dále budou. A víte, teď několik dnů stará informace, že třeba sousední Rakousko, které nás samozřejmě velmi zajímá jednak ve smyslu přeshraniční spolupráce, ale také v době dovolených, a blíží se nám léto, opět zavádí zpřísnění hygienických protiepidemických opatření. To se nám může stát i v jiných zemích nejenom Evropy. Jinak zase pro kolegy, kteří tady nebyli, musím říci, že přeshraniční spolupráce s Rakouskem je opravdu velmi dobrá v různých směrech, takže to je dobře.

Co se týče toho, že nám tedy klesá počet pozitivních, ono to není úplně pravda. Za prvé klesá také testování, protože víte, že v současné době dominanta lidí, kteří přicházejí pozitivní, je proto, že přicházejí proto, že jim něco je, anebo se testují proto, že mají v rodině pozitivitu. Plošné testování již neprovádíme, což by jistě ani nebylo trvale možné, takže to chápeme. A tady mělo být umožněno pouze do konce roku 2022, prosím, jak zubním lékařům, tak farmaceutům, aby jim pod odborným dozorem lékaře se specializovanou způsobilostí nebo jiné oprávněné osoby, která v tomto zákoně podle mě ani nebyla dobře definována, bylo umožněno očkování, aby to také indikovali samostatně.

K očkování teď obecně - od toho, že jsme v omikronu: jakékoliv očkování znamená, že lékař - protože to stále provádí lékař, tak zůstaneme v této situaci - za prvé musí znát aktuální zdravotní stav člověka, který přichází na jakékoliv očkování. Víte, u dětí, když přichází k pediatrovi a tam říká maminka, že dítě mělo dva dny teplůtku, tak ji automaticky objednává za čtrnáct dnů, protože do akutního infektu neočkujeme, mohli bychom tomu člověku výrazným způsobem zhoršit jeho zdravotní stav. Kdežto tady samozřejmě, a víte zase velmi dobře - jste zkušení lidé a pohledem tady vidím, že opravdu žáci střední školy mezi námi většinou nesedí - že český člověk je velmi vzdělaný, umí si najít informace, umí s nimi pracovat, takže občas říká to, co je výhodné, a na to má pacient, prosím pěkně, právo, jenom je potřeba věci ověřovat. Čili aby se nestalo, že potom jenom proto, že někam doběhl, byl vlastně naočkován non lege artis.

V současné době, v době krize, která byla, pandemie, kterou moderní svět nepamatuje, jsme všichni toto chápali, byl tam určitý pardon v tom, dodržovat všechna pravidla, ale to se nebude opakovat, takže ti kolegové by potom byli vystaveni opravdu velmi tvrdým dotazům ze strany orgánů, se kterými se člověk obvykle nerad setkává jinak, než když je potká na chodbě. Tomu úplně rozumím.

Dalším cílem bylo předejít sporům, jak má být ta očkovací látka hrazena, zda z veřejného zdravotního pojištění a tak dále, nebo ze státního rozpočtu. To se domnívám, že opět už má v tomhle ministerstvo jasno a bude na tom dále pracovat, protože znovu říkám, že doufám, že se do té situace, která byla v roce 2020, nedostaneme, protože už tady máme nějaké zkušenosti a jsou nastaveny některé procesy. Čili naprosto souhlasím a také jste viděli návrh našeho klubu v devadesátce. Je to nesmysl, protože tuto situaci nemáme, nemáme tady neznámou noxu, kterou bychom museli zvládat.

A co všechno nám tato novela upravuje? V § 47 odst. 1 věta 3. se tam různě vkládají, nebudu to všechno číst, slova "není-li stanoveno jinak". Chápu dobu, kdy to bylo podáno, ale současná doba je jiná a bylo by mi líto, musím říci, pana ministra, pana profesora Válka, kdyby měl být popotahován za to "není-li stanoveno jinak". Nejsem právník, tady je řada slovutných právníků, jak vidíme, kteří určitě už teď vidí, jak by se toto slovo dalo vyjasnit a objasnit a jaký by tam byl právní názor v daném případě. Takže podle mě i toto je tam dáno nešťastně - nebo šťastně v dané době, ale v současné době zcela nejasně, nedá se s tím pracovat. A nedovedu si upřímně dost dobře představit soukromého poskytovatele zdravotní služby, což může být i zubní lékař nebo i farmaceut na malém městě, jak tam bude mít "není-li stanoveno jinak". To tedy aby z toho chudák nespal.

A pak je ještě jiná věc. U těch zubních lékařů zase víte - a hovořím pouze to, co je pravda - většina z nich je soukromých. Mnoho z nich nepracuje trvale se zdravotní sestrou. Proč říkám zdravotní sestra? Tady je velký rozdíl mezi zubní instrumentářkou a zdravotní sestrou. Zdravotní sestra má minimálně maturitu, prošla školením kardiopulmonální resuscitace a v současné době, kdyby chtěla pracovat samostatně, musí k tomu mít ještě nějakou další vzdělávací akci, ať už je bakalářka, nebo má jedno další roční studium. Proč to tam je? Je to proto, že, jak tady už řekl, můj předřečník, koneckonců píchnout si injekci, prosím vás, v současné době to opravdu umí miliony lidí, víte, kolik máme diabetiků, děti si aplikují samy. Máme tady lidi, kteří jsou alergici a nosí EpiPen v kapsičce, kdyby bylo nejhůř, aby neumřeli někde na paloučku. To je všechno technikálie.

Ale tady jde o to následné. To znamená, vakcína obvykle má v sobě nějakou cizorodou proteinovou složku. Farmaceuti tady by nás mohli samozřejmě okamžitě bych řekla umlátit argumenty, kde tomu tak je, a být i konkrétní. Já nechci býti konkrétní, hovoříme obecně. A bohužel, alergická reakce, jak o ní hovořil pan doktor Brázdil, která by přešla do anafylaktického šoku, je život ohrožující situace. A představa, že někdo někam někoho doveze, je nesmyslná, zejména tedy z nějakého malého města, a zejména pokud by tam byl někdo, a zákon by mu to umožňoval, který by chtěl vyhovět svým spoluobčanům, a tedy by řekl, ano, budu tam až do večera, až půjdeš z práce, stav se. To je bič na ty zdravotníky zcela velký a podle mě nepřiměřený, protože by tomu nemohli vzdorovat. Čili musím znova odkázat na § 47aa, kde se jasně říká, že toto mohou provádět poskytovatelé zdravotních služeb, zdravotní ústavy, jsou vyjmenovaní lékaři, a dokonce se píše, že zubní lékař nebo farmaceut bez odborného dozoru nebo odborného dohledu to může provádět u osoby, která dosáhla osmnácti let věku, a pokud - a je tam celá řada, která mu to omezuje. Takže už vidím, jak ti kolegové tedy budou mít tohle napsané a budou vždycky sledovat, jestli se zcela vejdou do těchto výjimek.

Čili dále je tam, že jim může poskytovat školení někdo jiný, kdo má odbornost. Nechci samozřejmě malovat čerta na zeď, ani nic jiného, ale už si dovedu živě představit, jak řada velmi byznysově schopných lidí tam udělá tyto kurzy, zejména tedy on-line. Takže se domnívám, že kvalita i tohoto certifikátu, byť není přesně dáno, který by to měl být, by byla velmi otazná - někdy. Ale zase, není to přesně vymezeno, čili toto se opravdu úplně nepovedlo.

Pak se tady jasně upozorňuje na to, že každý, kdo se rozhodne očkovat, musí odebrat anamnézu včetně očkovací historie a zjištění aktuálního zdravotního stavu. Je tady několik klinických farmaceutů mezi námi. Přátelé, řekněte mi, jak budete zjišťovat zdravotní stav, jak budete vyšetřovat toho člověka. Věřím, že by to byla vaše noční můra. Farmaceut je vysoce vzdělaný odborník, kde samozřejmě lékař nemůže přijít a nahradit ho, protože zase není vzdělán v jeho oboru, ale zjišťovat zdravotní stav patří do kompetence lékaře. To není možné hodit na farmaceuta, že by si tam tedy pan lékárník přečetl propedeutiku a pak by něco takového mimo rank svých možností udělal. To se prostě nepovedlo. A myslím, že bychom tím na ně dávali opravdu takovou zodpovědnost, kterou už vidím, jak by nám samozřejmě - a právem - vyčetli. To prostě nejde. Anamnézu, to je v pořádku, to se ještě umějí velmi dobře zeptat. Navíc musím říci, u farmaceutů - samozřejmě máme velkou lékárnu a velmi často, netvrdím, že stále, ale často se nám stává, že se domlouváme s kolegy, až tam přijde pacient pro daný lék, jsou to samozřejmě závažní pacienti a je jich pár, jestli by s ním ještě nepohovořili - protože byste nevěřili, ale farmaceutovi se ti lidé velmi často svěří s tím, co neřeknou v ordinaci, protože tam si myslí, že by dostali zákaz, kdežto u farmaceuta si popovídají. Čili anamnézu nevidím problematickou, ale chtít od nich, aby zjišťovali zdravotní stav pacienta, je prostě nonsens.

Takže domnívám se, že už z těchto důvodů plyne, proč ten zákon v současné době prostě není. My nemáme stav, kdy bychom nezvládali. Naopak, očkovací centra se již ruší, neboť není potřeba, aby byla v provozu, takže se domnívám, že situaci je třeba řešit proto, kdybychom se náhodou dostali opět pod variantu, která by nám procházela republikou opravdu nevhodně a muselo by být očkování dáno, nicméně v současné době musím říci, že Světová zdravotnická organizace není úplně v souladu, a tedy ani Evropská léková agentura, s tím, že by další posilovací dávky se měly dávat plošně. Čili uvidíme, co nám tam přinesou jejich dobrozdání. Zatím je to všechno v tomto daném.

Čili bych se k tomu uvedla: víme třeba, že očkování stomatology, farmaceuty měla třeba Spolková republika Německo, ale je to trošku jinak, v naší situaci se domnívám, že to není vhodné, nevedlo by v žádném případě toto ke zlepšení ani v současné době už nepotřebného, tedy rozšiřování očkování, a já bych chtěla říci, že jednak mám výhrady k tomu, že v současné době již tento zákon takto nepotřebujeme. Není tady zmíněno opravdu to, co by mohlo přijít, to je těžké poškození zdraví těch lidí, a převáděli bychom tu zodpovědnost na kolegy, kteří by asi v dobré víře i chtěli vyhovět, ale bylo by to podle mě zatěžující pro ně. A notabene víme i velmi jistě, že kdyby k nějakému poškození zdravotního stavu došlo, tak by nikdo z těch poškozených neřekl: On pan lékárník mi chtěl vyhovět, on je hrozně hodný, ale okamžitě by ho dal samozřejmě k soudu. A já nevím, jestli by tento zákon byl dostatečný - jak říkám, jsou tu slovutní právníci, já to neumím právně vysvětlit - jenom proto, že on by pak řekl: Ale oni v tom píšou, že můžu. To si nejsem tedy vůbec jistá, myslím, že bychom je vystavili velkým problémům.

Znovu opakuji, že velmi otazné je povolení podávání vakcín pro stomatology, kteří často jsou bez sestry, nebo jsou opravdu spíše v zástavbě, která nemá s dostupností zdravotnického zařízení mnoho co dělat, mnohdy bez výtahu, takže to je velmi otazné, nicméně tam samozřejmě by to dovzdělání nebo by ta kompetence byla nejjednodušší.

Dále musím říci, že se domnívám, že padl tady návrh na zamítnutí, to už jsme slyšeli. Já jsem víceméně s ním i souzněla, protože si myslím, že je třeba tady to nějakým způsobem zvážit, na druhou stranu se domnívám, že máme na ministerstvu tolik odborníků, že jistě by dokázali nám nabídnout jinou variantu, přepracovanou rychle, asi pravděpodobně podle toho, co je potřeba, takže určitě se domnívám, že za prvé v této podobě ten zákon není vhodný, mohl by poškodit zdraví našich obyvatel a vystavuje notabene některé zdravotnické pracovníky dalším řízením, jejichž právní dohled neumím dohlédnout, ale zdá se mi pro ně nepřiměřený, čili já se domnívám, že tento zákon by měl být minimálně přepracován, a to komplexně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám pěkné odpoledne. Děkuji vám, paní poslankyně, za váš příspěvek do rozpravy. Jak jste zmínila, máme návrh jak na zamítnutí, tak na přepracování. Nyní s přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já jsem rád, děkuji, pane předsedající, že debata takhle probíhá. Tak ještě jednou bych tu genezi. Opravdu, ten zákon se připravoval v prosinci. Tehdy pan premiér Babiš slíbil stomatologům, zubařům a farmaceutům v IKEMu, bylo to takové to televizní vystoupení, na které si vzpomínáte, že je do zákona dostane, aby mohli očkovat proti covidu. Ten zákon byl úplně stejný jako teď. Všechny ty námitky, že jsou tam věci v rozporu s právem a já nevím, co všecko, ty byly i v prosinci. Zákon tehdy prošel tehdejší Legislativní radou vlády, prošel připomínkovým řízením a všem, kdo ten zákon chystali, pokud aspoň trošičku nad tím přemýšleli, muselo být jasné, že aniž by se zbláznili, tak to předchozí vláda není schopna předložit Poslanecké sněmovně, protože ten zákon tak tak prošel vnitřním připomínkovým řízením. Když jsem přišel na ministerstvo, bylo absolutně vyloučeno, aby ten zákon byl schválen předchozí vládou. To znamená, nemohl jít dřív do Sněmovny než teď. Tak to prostě je.

To, že se může objevit na podzim další vlna, je určitě pravda a podle mě je zase nesmysl, aby se hystericky na poslední chvíli chystal nějaký zákon v září. Tak já si myslím, že když ten zákon projde do prvního čtení, může Poslanecká sněmovna debatovat o filozofické stránce věci, jestli nechat očkovat někoho jiného než lékaře. Ta debata byla takhle ostrá už předtím, byla velmi vyhrocená, samozřejmě ty skupiny řekněme měly na to svůj jasný názor. Farmaceuti, část z nich, měla zájem očkovat, část neměla. U zubařů to zase bylo komplikované. Určitě to nebylo ani lobbování farmaceutické komory, ani to nebylo lobbování stomatologické komory. Byla to naprosto legitimní diskuse.

Samozřejmě se ten zákon může zamítnout. Já ani s tímto nemám nějak problém, koneckonců ho chystala předchozí vláda, předchozí ministr. Já jsem akorát považoval za slušné ho nechat v procesu a nestahovat ho. Považoval jsem to za korektní, stále si myslím, že to je to korektní, a myslím si, že když se člověk chová slušně, že je to daleko lepší. Určitě se dá ten zákon vrátit k přepracování, může se přepracovávat, nebo se s tím vůbec nic nemusí dělat, ale myslím si, že toto je typický zákon, který v podstatě znamená, že musí být široký konsenzus v Poslanecké sněmovně na to, co v něm je, protože je to jednak debata o tom, jestli by měli očkovat - je to stejné jako zásilkový prodej léků - jestli by měli očkovat nelékaři, jestli by tedy farmaceuti a stomatologové, to jsou také lékaři, měli očkovat a jestli povolit eventuálně očkování i těm, co mají kmen. Můžeme samozřejmě ten zákon zamítnout a pak vést zase dlouho tu diskusi a bavit se o tom, abychom našli nějaký konsenzus, ale myslím si, že by bylo špatné a nevhodné, aby se podobný typ zákonů prosazoval čistě silou, ať té, či oné koaliční většiny.

Je to zákon, který by měl být konsenzuální. Je to zákon, který by měl být ku prospěchu pacientů. A není to tak, že je nějaké jednoznačně převažující řešení v Evropě nebo na světě, prostě ta řešení jsou různá, a jedno z těch řešení je, že v řadě zemí se posunuje očkování dokonce i k nelékařům ve smyslu magistrů a neočkují jenom lékaři a farmaceuti, ale dokonce v některých zemích očkují i magistři. Takže jenom tolik ke genezi zákona, k tomu vzniku, a co bylo možné a nebylo možné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní tedy řádně je přihlášený pan poslanec Farhan Kamal, připraví se pan poslanec Janulík. Máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře. Já jsem měl připravenou tady i napsanou svoji řeč, kterou jsem si zase schoval, protože už většina byla řečena. Už prvním vystoupením pan docent Svoboda, vaším prostřednictvím, ji tak lehce pohřbil, protože ta moje řeč byla - nevím, jestli jde lehce nebo v dobrém slova smyslu něco pohřbít, ale tu moji řeč prostě de facto vymazal.

Tak já se na to zkusím podívat z jiného úhlu pohledu, budu tedy stručný. Za prvé, opakovaně tady zaznělo, že se jedná o návrh novely z dílny bývalého ministra Adama Vojtěcha. Určitě je to pravda, částečně jenom, protože vznikla za doby jeho působení na ministerstvu, ale v současné době bych chtěl připomenout, že vy na začátku, pane ministře, jste řekl, že se s tím ztotožňujete, což je velmi důležité. Vy jste ministr, určitě znáte tu budovu velmi dobře a jedním slovem de facto tuto novelu můžete hodit... nebo můžete ji stáhnout, můžete ji zrušit, můžete udělat cokoliv, můžete ji nechat přepracovat, můžete prostě udělat cokoliv. A máte lepší vyjednávací pozici - já si myslím, že ministr ani nemusí na svém ministerstvu moc vyjednávat - máte lepší vyjednávací pozici než třeba ředitel nadnárodního korporátu, a to jsem si jako stoprocentně jistý, protože jsem si zažil jak práci na ministerstvu, tak práci v zahraničním korporátu. Takže to je natolik. Takže kdo to připravil, v tuhle chvíli z mého pohledu není až tak podstatné, ale rozumím vám. Rozumím vám, chci být také slušný, nebo nechci, aby se to na vás v tuto chvíli zase tolik svezlo.

Na druhou stranu, vy jste předkladatel této novely. Za druhé, když se předkládá taková novela, bylo zde zmíněno, že může nás samozřejmě potkat další vlna během třeba půl roku. S tím souhlasím, může nás potkat na podzim. Víceméně nejsme schopni úplně matematicky predikovat, kdy tato vlna projde. Pak by dávalo smysl, aby se rozšířil řeknu počet odborníků, kteří mohou očkovat. Ale chtělo by to dát do kontextu, protože já v současné chvíli... nebo další věc, aby se dal do kontextu - rozumím tomu, potřebujeme více očkovat, máme zde migrační vlnu, přichází sem ukrajinští... Ukrajinci, což je samozřejmé, kterým chceme pomáhat. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že proočkovanost na Ukrajině je - 34 % má ukončenou druhou očkovací dávku. Boostrovací dávku, kterou jste opakovaně zmiňoval jako velmi důležitou, na Ukrajině mají 2 % lidí. To jsou úplně jiná čísla a patří k nejnižším v Evropské unii. Takže pokud samozřejmě chceme hodně očkovat jak naše občany, tak je třeba dát to do nějakého širšího kontextu, aby mělo smysl tuto novelu podpořit, a pak bych tomu rozuměl.

Čemu zase nerozumím, že z mého pohledu třeba očkovací kampaň - já jako občan ji vůbec nevnímám. Podle mě svým způsobem neexistuje. Data třeba ze 4. 4. je nějakých 2 086 očkovaných, unikátních dávek, z čehož je nějakých třeba - teď to přesně neřeknu, ale možná je to 160, ale nějakých 7,5 % lidí, co absolvovali druhou dávku. S předchozími týdny se nám to snižuje, protože těch unikátních dávek bylo přes 3 000 a 260 cirka, což je necelých - nebo 260, už si to přesně nepamatuji - ale de facto se ten počet snižuje. Takže kampaň není žádná, a přesto chceme něco posilovat. Takže je třeba posílit i tu kampaň i tohle, i tohle, i tohle. A co se týká jenom ve stručnosti těch farmaceutů, to není nic proti nim - souhlasím tady se svými předřečníky, ať už je to, můžou se setkat s anafylaktickým šokem, s nějakou alergickou reakcí, a myslím si, že k tomu kompetence, aby to řešili, úplně v tuhle chvíli nemají.

A za mě tedy: nenavrhuji ani zamítnutí, které nepodpořím, ani nepodpořím v tuhle chvíli přepracování. Ale já zase budu rád, když tato novela projde do dalšího čtení, dojde do výborů a budeme moci o ní diskutovat a eventuálně nějakým způsobem se tím zabývat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík a připraví se Jiří Mašek. Máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Myslím si, že bylo řečeno mnohé v podstatě několikrát. Já k tomu samozřejmě musím mít také několik poznámek. Je pravdou, že jsme tady zažívali časy, v těch - v podstatě jako důsledek toho - vznikal návrh této novely. To, že to bylo jakési v podstatě nouzové řešení tehdy, v době, kdy jsme tady měli ty obrovské nárůsty a v podstatě v zásadě nikdo moc nevěděl, co od toho můžeme čekat, tak logicky prostě vzniklo to, co vzniklo. To, že jsme s tím nebyli všichni konformní - koneckonců my jsme si od vás jako od tehdejší opozice svoje vyslechli. To my tady naprosto mollově a v klídečku diskutujeme, nezažíváte tady žádný opoziční agnosticismus a výkřiky o tom nebo onom.

Koneckonců, podívejte se do nedávné minulosti na mnohé vaše výroky a podívejte se i na to, jak se očkovalo. Na to bych chtěl upozornit, protože opravdu ten slib, že se bude očkovat - v podstatě jsme to, myslím, že s drobnou odchylkou, vytáhli na těch 100 000 očkovaných, tak jak to bylo slíbeno, což bylo vlastně bez takovéto novely - tehdy se to dělalo v centrech, dělali to praktici, dělaly to špitály a prostě to fungovalo. A samozřejmě, narazili jsme na to - protože žijeme v takovém bych řekl až skoro postmediálním světě, to je mediokracie, protože média určují, co je správné, co není správné, co je pravda, co není pravda - tak se nám tady vyvinula skupina lidí, je jich poměrně značné procento, kteří se prostě očkovat zásadně nechtějí a mnozí z nich upadli do dojmu, že to vlastně není vůbec potřeba. Řekl bych, že současný stav jim k tomu nahrává, protože jak jsme tady slyšeli, že je potřeba to proočkovat a že je potřeba - ten citát si neodpustím - strategickou komunikací ty lidi přesvědčit. No, ptám se, kde je ta strategická komunikace, když se dneska neočkuje vůbec? Všechna centra se zavřela a ten klamný dojem, který média vytváří, že covid je pryč - no, není, přátelé, to už tady bylo řečeno. Protože se netestuje, tak nemáme záchyty. Ale protože žiju na hranici s Rakouskem, tak jeďte se podívat do Rakouska. Rakušáci jsou zpátky na těch - protože mají ta čísla vysoká - jsou zpátky na rouškách, zpátky na těch opatřeních. My tedy neděláme nic. Navíc jsme přijali, jak tady bylo řečeno, v podstatě mraky neočkovaných lidí.

Teď samozřejmě uvidíme, co to udělá. To je už spíš otázka pro superspecializované odborníky, jak to bude mutovat, nebude to mutovat, deltakrony a jiné krony, to se uvidí. Ale ze své praxe můžu říct, že jsem nikdy za ty dva roky neviděl tolik covidu u těhotných. To dřív nebylo. Dneska je to prostě - a samozřejmě mnohdy to v rámci postcovidového syndromu, pan docent Svoboda potvrdí, končí fatálně, intrauterinními úmrtími a tak dále. To nebylo. A samozřejmě, ptám se: Jste očkovaná, nejste? Máte to v úmyslu? Ne, ne, protože vlastně proč? Ale když potom nastane ten stav a ti dotyční, ať ten či onen, se octnou v ohrožení, najednou jim začne být těžko, začnou se dusit, tak to prostě pak v nemocnici: Pomoc, pomoc! a my jako zdravotníci říkáme: Zase nikdo neposlouchá naše dobré rady, tak jako desítky let dozadu a u všeho ostatního, tak tady jsme tam, kde jsme byli.

A když si pustím televizi, tak už vidím reklamu na očkování proti klíšťovce, že je hrazeno nad 55 nebo kolik z pojištění, ale neviděl jsem vůbec reklamu na očkování na covid, jo? Máme tady Novavax - měl by tady tedy být asi, já nevím, jestli tady je, nebo jestli s ním už někdo očkuje, neočkuje. Nemám ty informace. Nevidím to nikde, ani tu strategickou komunikaci nevidím.

Toto považuji za - jak říká básník - umřelé hvězdy svit a zborcené harfy tón. To vzniklo v určité době, dneska už to tak asi podle mě už ten smysl fakt nemá, nebo asi tedy v nějakém horizontu - nechci malovat čerta na zeď, ale myslím si, že nás další vlna, minimálně jedna, možná víc, já nevím, čekají - jestli to bude léto, podzim. Ale my už jsme si vyzkoušeli, jak to proočkovat, protože pak zas, jakmile přijde nějaká agresivnější varianta a začne to dopadat na lidi, oni okamžitě zjistí, že očkování je dobré, a zase se budou chtít očkovat. To je podle mě otázka času. Teď už to samozřejmě v médiích opadlo, teď je jiné téma, že už covid prostě není tématem, takže už to lidi neděsí, a už ti odpůrci nebudou tak významně odporovat, ale my už jsme si to ověřili - víme, jak se ta centra dají udělat, jak se to dá rychle proočkovat, praktici se docela dobře zapojili a tak dál.

Takže já si myslím, že asi v nějaké podobě, jak řekl smířlivě pan ministr, by bylo dobré to nějak asi dopracovat a do nějaké podoby to dát, protože by to byla taková pojistka nebo budeme nachystáni na věci příští. To určitě, proč ne, ale posuzujme to prizmatem toho, co bylo. A jak říkám, některé výroky, co jste tady třeba na tomto místě, jak stojím já, vyslovili, byste si měli přečíst a podívat se do těch zápisů, co bylo třeba před rokem nebo rokem a půl nebo před půl rokem, a trošku sebereflexe by to také chtělo. My opravdu tímto způsobem nechceme jít, protože je nás tady dost těch, co jsme slíbili spondeo ac polliceor, takže teď jde o to, abychom byli trošku nějak připraveni.

Mě opravdu mrzí, že vůbec neprobíhá očkovací kampaň, to jsme fakt podcenili. A protože když nestojím tady, jsem v ordinaci a vím, že opravdu vznikl takový klamný pocit, že ono to vlastně není potřeba, protože ono to nějak vymizelo. No, přátelé, nevymizelo to, to ani omylem, my ty lidi jenom netestujeme. Vím ze svého okolí o lidech, kteří jednoznačně příznaky mají, netestují se, nehlásí se to nikam, nikde se to neobjevuje v systému, oni nám propadávají systémem, ÚZIS to tam prostě nemá a mít nebude, takže jak říkali kolegové, vynásobme si ty počty čtyřmi. A tady to jásání a ukazování křivek na ČT1, to je v podstatě štvavá vysílačka - tam ukazují, jak to krásně klesá, a vzbuzuje to v lidech dojem, že ono už je to vlastně za námi a nic nebude. A teď se ještě oteplí, bude léto a v létě, jak známo, se nám virózy vždycky trošičku utlumí. Ale znovu říkám, ta infekce - kolegové to řekli správně - s námi je, bude a zůstane, věřím, že se dopracujeme sezonního očkování, ale ona mění charakter. Opravdu mění charakter, protože tak, jak studie byly ze začátku, že těhotné nějakým způsobem těhotenství chrání, ta hormonální nebo jejich imunologická situace - už je to nechrání. Opravdu, tolik covidu u těhotných nikdy nebylo a říkám, důsledky postcovidových syndromů jsou mnohdy fatální. V lidech vznikl pocit, že to vlastně žádný problém už není, a když na to potom narazí nebo se s tím setkají tváří v tvář, tak samozřejmě v lidské psychologii vždycky je někoho z toho obvinit. Nikdy člověk neřekne: Já jsem pitomec a měl jsem se jít očkovat. Každý řekne: Za to můžou doktoři, ti jsou samozřejmě na ráně. To jsou biologické zákonitosti a ty nikdo nezmění.

My jenom můžeme do toho nějakým způsobem zasáhnout třeba touto novelou. Já bych také prosil třeba o to, aby se to nějakým způsobem přepracovalo, také bych prosil o to, aby to bylo lidské. Když ukážete kterémukoliv praktikovi z ordinace znění té novely, on si ho přečte, tak spáchá sebevraždu, protože to je tak hrozně napsané... Vždycky, jak se toho zmocní právníci - a oni jsou tam asi furt ti stejní na tom ministerstvu - tak to je vždycky tak strašně nevstřícné, že to člověk přečte pětkrát a vůbec moc nepochopí, co tím vlastně básník chtěl říci. I za to bych plédoval, aby ty věci byly napsány tak, jak se zákony píšou, ale nějakým řekl bych lidštějším a srozumitelnějším způsobem, abychom pochopili, co tím chce zákonodárce říci, protože já tedy nemám pocit, když si to přečtu jakožto zákonodárce, že bych zrovna tohle tím chtěl říci, protože si to přečtu pětkrát a úplně moudrý z toho nejsem. To bych také chtěl, aby to bylo, myslím, že ty věci se dají popsat daleko jednodušším a kratším způsobem, abychom došli k tomu, jak říkal pan profesor Špičák - musíme si ujasnit, co chceme, k jakému cíli chceme dojít.

Než tady, jak říkal pan ministr, na podzim něco rychle horkou jehlou šít, tak to teď prostě přežvýkejme standardním legislativním procesem, jestli by ministerstvo - protože na to má odborný aparát - aby do toho ti odborníci zasáhli, tím mám na mysli legislativní odborníky, aby to zjednodušili, aby to bylo připraveno pro ty, kdo přijdou po nás, protože my už tady za nějaký čas určitě nebudeme, aby se prostě vědělo, že se tento systém dá okamžitě aktivovat a vrátit se k tomu, o čem jsem tady mluvil.

To znamená, před rokem jsme dokázali očkovat kvanta lidí a nemuseli jsme na to tuto novelu mít, ale budeme ji mít připravenou. A znovu tedy prosím, nevzbuzujme v lidech pocit, že to je za námi. Není to za námi, covid je tady. Je mnohem horší, než to vypadá. Je to jenom mediální obraz, ale ten je falešný, ten je pokřivený. Musíme prostě přesvědčit lidi, aby si minimálně třeba tu třetí dávku dávali, protože tam jsou průběhy jasné, statistiky hovoří naprosto jednoznačně, to přece všichni tady jako doktoři víme. A víme také, že existují státy, které už dávají rizikovým skupinám čtvrtou dávku. Já třeba o tom silně uvažuji, že si tu čtvrtou dám. Nepouštějme to ze zřetele. Mluvili jsme o kampaních. Rád bych, abych se ještě něčeho takového v letošním roce dočkal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Mašek, v tento moment poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, dámy a pánové, já bych se také pokusil trochu přispět do diskuse k tomuto sněmovnímu tisku, a to z pohledu, jak vlastně na tom jsme dneska s epidemií. Bylo tady řečeno, že se čísla výrazně zlepšila. Ano, skutečně se zlepšila. Pro mě jsou referenční čísla v nemocnicích. V nemocnicích je to v současné době 1 500 pacientů, z toho zhruba 160 na JIP a zhruba 60 s podpůrnou nebo řízenou ventilací. Ta čísla jsou nepochybně výrazně lepší.

Platí to, co tady předřečníci řekli, a to, že se testuje výrazně méně a zůstává poměrně vysoké procento pozitivních. To ukazuje na to, že virus je pořád v populaci rozšířen, a můžeme být rádi za to, že jeho klinická významnost se v současnosti ukazuje jako nižší.

Souhlasím s tím, že se musíme připravit na podzim, ale tu přípravu nevidím v tom, že si vyberu třeba takovou věc, jako že začnu očkovat v lékárnách. Má to několik důvodů. Jednak tady, a to budu mluvit k panu ministrovi - on tady připomněl, že vlastně s touto myšlenkou přišel předchozí premiér Andrej Babiš. Já to zarámuji do situace, kdy epidemie vypadala úplně jinak, a v tu dobu se nabídla skupina lékařů s tím, že by právě s tím zubaři, eventuálně farmaceuti, mohli pomoci, a tehdy se zdálo, že by to mohlo být potřeba, a proto se na tom zákonu začalo pracovat.

Ale ta situace prosinec nebo listopad loňského roku a situace duben tohoto roku je diametrálně odlišná, čili toto opravdu potřeba v současnosti není.

Navíc jsme si v průběhu očkování, které začalo v lednu roku 2021 a vyvíjelo se v celém roce jak s elektronickou podporou přihlašování na očkování, tak se vznikem velkých očkovacích center - co se nedařilo zpočátku, to bylo přenést očkování do ordinací praktických lékařů, později praktických pediatrů, což se ale všechno v průběhu roku 2021 podařilo a my jsme v úplně jiné situaci. Pokud skutečně dojde ke vzniku nové mutace a potřebě očkování, na což je jistě potřeba se připravit, tak my už se umíme vrátit do systému, který tady fungoval, a umíme to cestou jednak praktických lékařů, jednak tím, že očkovací centra obnovíme, jejich chod. Vrátíme se prostě k řešení, které se v minulých vlnách osvědčilo. Takže tady já vidím, to je důležitý moment, že my řešení máme a teď se do toho z mého pohledu nemusíme nabourávat.

Už tady také bylo řečeno mými kolegy, že jsme teď, respektive nová pětikoaliční vláda se očkování vůbec nevěnovala. A já myslím, že to tady musí zaznít, protože skutečně úplně zmizela očkovací kampaň, a já si vzpomínám na slova pana ministra, kdy si myslel, že v uvozovkách zresuscituje zájem o očkování tím, že doveze Novavax, vakcínu, na kterou se dlouho čekalo, vakcínu proteinového typu. A jestli mám dobré informace, tak z těch 700 000 ampulí, které se přivezly, se uplatnila možná ani ne desetina, což je smutné, protože aspoň za předchozí vlády řada lidí, kteří se chtěli nechat očkovat, tak se chtěli právě nechat očkovat tou v uvozovkách klasickou vakcínou proteinového typu, což Novavax by splňoval. Nicméně v podstatě nulová propagace očkování znamenala, že to s očkováním dopadlo, jak dopadlo.

Ale právě na této vakcíně bych chtěl demonstrovat veliké nebezpečí případného rozhodnutí dát očkování do rukou lékárníkům, farmaceutům. Je to proto, že právě se předpokládá, že nové očkovací látky toho klasického typu budou na proteinovém základu, a tady je prostě určité promile z těch očkování ohroženo skutečně možností anafylaktické reakce. A já, podobně jako Milan Brázdil, který k tomu tady vystupoval, jsem také bývalý záchranář, na záchrance jsem dělal třicet let, a ta anafylaktická reakce je tak prudce probíhající děj, že pokud tam nezahájíte okamžité resuscitační úsilí, nezajistíte žilní vstup, nenahradíte tekutiny, nepodáte patřičné léky do žíly a dále nezajistíte dýchací cesty, tak ten člověk je bezprostředně ohrožen na životě, a lékárníci nejsou školeni k tomu, aby dokázali kvalitně resuscitovat. U zubařů je to možná diskutabilní, těm se to může stát, tam může dojít k podobnému typu reakce při aplikaci třeba anestetik a podobně, nicméně u lékárníků je to skutečně nonsens.

Chápu, že se můžeme podívat třeba do Spojených států, kdy v době nejvíce vrcholící epidemie projížděla auta očkovacím centrem, byla stažená okýnka a do paží lidí, co byli v autě, se dávalo očkování. Ale tady, pane ministře, opravdu nejsme, situace je v současné době úplně jiná. (Ministryně Černochová z vládní lavice mimo mikrofon: To bylo za války.) A já jsem rád - ano, správně, tady kolegyně paní ministryně říká, že se to dělo za války, ale skutečně takováto medicína, k níž by mohlo teoreticky dojít, ale my opravdu ve válečném stavu v současnosti nejsme. A já jsem strašně rád, že zpravodaj pan docent Svoboda se k tomu staví také kriticky, byť v rámci koalice se to může zdát nekolegiální, ale je to prostě pravdivé a je potřeba si říct, že takhle to skutečně je.

Jinak z naší strany určitě maximální podpora přípravě na podzim, maximální podpora očkovacího úsilí. A pane ministře, tady bych chtěl připomenout, a na tom jsme se v minulosti opakovaně shodli, že bychom měli dotáhnout očkování v uvozovkách starých a zranitelných. A ono se nám to pořád nedaří. Měli jsme tady docela dobře nakročeno, protože vy jste myslím byl u také toho, když jsme v červnu loňského roku přijali usnesení zdravotního výboru a apelovali na vládu, aby se očkování seniorů a zranitelných zintenzivnilo, abychom to nějakým způsobem dohnali. Nešlo to úplně dobře na svět, nicméně nakonec vláda navrhla, přijala vyhlášku právě o povinném očkování vybraných skupin včetně seniorů. Bohužel, na tohle jsme nenavázali a myslím si, že to je náš velký dluh, že by bylo potřeba toto napravit, že na to čas budeme mít a že bude potřeba se na tuto skupinu zaměřit i při předpokládané podzimní vlně.

Takže z mého pohledu očkování určitě ano, ale očkování ve standardních zdravotnických zařízeních v rukou praktických lékařů, případně v rukou sester, zdravotních sester pod dozorem lékařů na očkovacích centrech, protože tam se to vycizelovalo k dokonalosti, že skutečně tam stačilo několik lékařů na tom centru, kteří očkování dozorovali, brali anamnézu od pacientů a eventuálně řešili případné komplikace.

Čili znovu chci říct, že ty látky byly v minulosti na jiném principu, nevyvolávaly ty alergické, anafylaktické reakce v takovém měřítku, ale nyní už můžeme očekávat při těch v uvozovkách standardních očkovacích látkách, že se to bude dít ve větším rozsahu, a my bychom si neměli dovolit riskovat životy našich pacientů při očkování mimo zdravotnická zařízení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane poslanče, já vám děkuji. Eviduji faktickou poznámku od pana poslance Víta Kaňkovského. Máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jenom krátkou poznámku. Samozřejmě chápeme všichni kontext doby, kdy vznikal tento návrh zákona. Bylo to v době, kdy tady řádila delta a situace nebyla úplně jednoduchá. Nicméně důvody, které tady kolegové z hnutí ANO v tuto chvíli vznášejí - a já s nimi souhlasím, jsem přesvědčený od začátku, že tento návrh zákona byl připraven špatně, a ty věcné zdravotnické důvody jsou naprosto jasné. Jenom nechápu, že jste v té době už nepřesvědčili svého vlastního tehdejšího ministra, že ten návrh je prostě napsán špatně, že je napsán špatně v každé době, protože to, že může pacient dostat anafylaktický šok v lékárně, kde mu bude podávat očkování farmaceut, anebo v ordinaci stomatologa, i když myslím si, že stomatolog na anafylaktický šok přece jenom nějakým způsobem vyškolen je, tak to platilo i v listopadu, kdy se ten návrh zákona připravoval z dílny pana exministra Vojtěcha. Takže možná trošku na odlehčení se chci zeptat: Vy tady navrhujete vrátit ten návrh k dopracování, tak se chci zeptat, jestli ho budeme posílat do Finska, na České velvyslanectví ve Finsku? (Ojedinělý potlesk a smích v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a v tento moment nevidím žádného přihlášeného do rozpravy. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. (O slovo se hlásí poslanec Výborný.) Eviduji vaši žádost s přednostním právem. Než vám udělím slovo, pane předsedo, chci se pouze zeptat, zda dovolíte, abych se zeptal na závěrečná slova?

Pane ministře, pane zpravodaji, chcete závěrečná slova? (Ministr Válek mimo mikrofon: Určitě ne.) Určitě ne. Prosím, v tom případě, pane předsedo Výborný, vaše přednostní právo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych poprosil o přestávku na poradu předsedů poslaneckých klubů koalice do 18.00 hodin, tedy na 13 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, vaší žádosti vyhovuji a přerušuji jednání do 18.00, kdy budeme pokračovat v jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.48 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na poradu předsedů klubů vypršel a já mám avizováno, že s přednostním právem se hlásí pan ministr. Jenom avizuji, že v okamžiku, když vystoupíte, opět otevřete rozpravu. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, já tedy opět otevírám rozpravu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, ocitáme se zpět tedy v obecné rozpravě a hlásí se pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Přihlásil jsem se do otevřené rozpravy s tím, že vidím, že tento zákon má řadu funkčních problémů ve svém textu. Je tam řada věcí, které je potřeba ještě doladit, otázka kvalifikace a tak dále, to je všechno na diskusi, a já navrhuji, abychom dobu pro projednávání prvního čtení tohoto zákona prodloužili o 20 dnů, a poté budeme moci jednat dál.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tedy o 20 dnů, tedy na 80 dnů projednávání, prodloužení lhůty na projednávání. Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte do obecné rozpravy? V tento moment neeviduji a z toho důvodu končím obecnou rozpravu.

I v tento moment se ptám, zda si pan ministr nebo pan zpravodaj chcete vzít závěrečné slovo? Není tomu tak.

V tom případě přistoupíme k hlasování. Já jsem evidoval žádost o odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Zavolám kolegy a kolegyně z předsálí. Budeme hlasovat o návrzích tak, jak byly načteny. Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu na vrácení, poté o návrhu na zamítnutí.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o tom, kdo je pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování tak, jak přednesl pan poslanec Špičák.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, je to hlasování s pořadovým číslem 107, pro návrh 76, proti 79. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který předložila paní poslankyně Maříková.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 108, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 17, proti 85. Tento návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v dalším projednávání, a to je, že nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru a já se ptám, zda někdo navrhujete přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh neeviduji.

 

Přistoupíme tedy k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 109, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 167. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda máte návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Prosím, paní kolegyně Maříková. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Navrhuji ústavně-právní výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ústavně-právní, dobře. Je návrh na nějaký další výbor k projednání? Nevidím.

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto tisku ústavně-právnímu výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? (Hluk v sále.) Současně poprosím o ztišení v sále.

Je to hlasování s pořadovým číslem 110, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 71, proti 77. Tento návrh byl zamítnut.

 

V obecné rozpravě ještě nám padl návrh na prodloužení lhůty na projednání o 20 dnů, tedy na 80 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 111, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 165, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas, lhůtu na projednání jsme prodloužili o 20 dnů a já končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání, a to je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.