(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

112.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky.

Než k nim přistoupíme, dovolím si přečíst omluvy z jednání Poslanecké sněmovny. Nejdříve u členů vlády se omlouvá: Martin Baxa od 14.30 z pracovních důvodů, Mikuláš Bek do 16.30 z pracovních důvodů, Pavel Blažek od 13 hodin z pracovních důvodů, Petr Gazdík do 13 hodin z pracovních důvodů, Anna Hubáčková - pracovní důvody, Marian Jurečka - pracovní důvody, Martin Kupka do 16 hodin - pracovní důvody, Helena Langšádlová od 15.30 - pracovní důvody, Jan Lipavský - zahraniční cesta, Zdeněk Nekula - pracovní důvody, Vít Rakušan od 14.30 - pracovní důvody, Michal Šalomoun do 11.30 - pracovní důvody, do 13 hodin ještě jednou Michal Šalomoun z pracovních důvodů, Vlastimil Válek do 11.30 - pracovní důvody, Jozef Síkela od 17.45 z pracovních důvodů.

Dále zde mám omluvu pana poslance Josefa Bělici, a to mezi 14.30 do 23.45 z pracovních důvodů, pak se omlouvá pan poslanec Roman Bělor, a to mezi 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, dále David Pražák mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů, dále Oldřich Černý mezi 14.30 až 23.45 z pracovních důvodů, David Štolpa se omlouvá od 14.30 do 19 - do konce jednacího dne - z pracovních důvodů a poslední pan poslanec Antonín Tesařík, a to od 14 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Takže to byly ty věci, které jsme museli učinit.

A tak, jak jsem už avizovala, jsme u bodu ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu, či na vládu České republiky, a to v čase 14.30 až 16, na ostatní členy vlády od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády. Nyní bych si dovolila dát slovo tomu, kdo byl vylosovaný jako první, a to paní poslankyni Karle Maříkové, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, obrací se na mě celá řada občanů, kteří topí tuhými palivy, že v současné době řada uhelných skladů už nemá brikety, nebo jen ve velmi omezeném množství, protože si Německo zásobuje především svůj trh a k nám dovezou už jen to, co jim zbyde. Totéž se dá očekávat samozřejmě i s plynem. Německo bude plnit plynem pouze ty zásobníky, které fungují pro německé spotřebitele.

Obava z nedostatku plynu a dřeva z východu povede k vyšší poptávce po dřevní surovině u nás. Skončila také kůrovcová kalamita, nové těžby jsou výrazně omezené a i palivové dřevo zdražilo na dvojnásobek. To povede i k rekordním cenám dřevěné štěpky a pilin, které jsou klíčové pro výrobu pelet. Mě by zajímalo, jak to chcete, pane premiére, řešit. Lidé v mnoha případech nebudou mít na drahé energie a také tuhá paliva, pokud vůbec tedy budou, a samozřejmě tohle všechno povede k zdražení absolutně všeho.

Kdy a jak budete toto řešit? Neomezíte třeba vývoz dřeva do zahraničí, tak jak to dělají naopak v Německu, nejdříve zásobí svůj domácí trh a pak řeší to, co vyvezou do zahraničí? Jak dlouho vám bude trvat, než podniknete nějaké kroky? Nebylo by spíše načase, aby se řešila domácí politika místo politika Ukrajiny, nebo chcete, aby v České republice byla stejná bída jako na Ukrajině před válečným konfliktem?

Česká republika je na všem závislá, a vy místo toho, abyste volili politiku diplomacie, děláte vše pro to, aby vaše kroky měly dopady na občany České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení interpelace a nyní bych poprosila pana předsedu vlády, pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zdravím všechny, kteří sledují dnešní interpelace, a budu teď odpovídat na otázku paní poslankyně Maříkové. Vážená paní poslankyně, problematiku tuhých paliv samozřejmě pozorně sledujeme. Sledujeme pozorně i vývoj jejich cen, věnujeme tomu patřičnou pozornost a také děláme potřebné kroky, abychom občanům situaci ulehčili, o kterých vás budu informovat nebo které tady připomenu.

Je potřeba říct, že nárůst cen například v případě uhlí nelze úplně predikovat, nelze odhadnout - a to říkají i odborníci, kteří se tím zabývají - další nárůst cen v letošním roce. Jak víte, u velkoodběratelů se jedná o individuální smlouvy s individuálním stanovením ceny, popřípadě s nárůstovým vzorcem a nelze prostě v tuto chvíli právě u uhlí a podobných komodit vývoj odhadnout. V čem máte určitě pravdu, je, že sílí poptávka po tuhých palivech v domácnostech. V případě hnědého uhlí je jasné, nebo je předpoklad, že poptávka bude nasycena, jedná se o tuzemský zdroj Severočeských dolů Sev.en Energy, takže tady ta poptávka nasycena bude.

U černého uhlí je situace horší. Tady je naopak předpoklad, že ve střednědobém výhledu bude problém se zajištěním. Dodávky jsou do značné míry závislé na Polsku a to má zase souvislost s tím, co se odehrává v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pokud jde o zásobování průmyslu, podle plánu těžeb a dosavadních dodávek se předpokládá dodržení plnění smluvních vztahů, které dnes jsou uzavřeny. To znamená, že by mělo tady dojít k uspokojení potřeb trhu, a to si myslím, že je důležitá, dobrá zpráva.

Musíme si samozřejmě uvědomit, že uhlí je v podstatě globální komodita. Záleží samozřejmě u té ceny na různých věcech - náklady na přepravu, typ daného uhlí, účelu, pro který se hodí, jestli je pro energetiku, pro ocelářský průmysl a tak dál. Ceny uhlí - to je bohužel pravda, v Evropě, ne v České republice, ale v celé Evropě stoupají na mnohaleté rekordy, zásoby uhlí jsou nejnižší za několik let. A kvůli rusko-ukrajinské krizi a samozřejmě také v důsledku sankcí na Rusko se tady ta situace ještě komplikuje. Uhlí je v České republice důležité z toho důvodu, že je jedinou možností krátkodobě, jak nahradit dodávky plynu. Elektrárny by dál spalovaly uhlí, některé ty kroky jsou připraveny. Elektrárna a teplárna Dětmarovice bude spalovat uhlí déle, než měla v plánu, a tím zajistíme větší bezpečnost energií.

A tak bych mohl pokračovat. Samozřejmě, i když jsem tady zmínil sankční opatření, pátý balík sankčních opatření EU je zaměřen mimo jiné na uhlí z Ruské federace, a to nějaké důsledky má, protože my, jak víte, jsme utlumili těžbu černého uhlí už v minulosti na Ostravsku. To zvyšuje závislost České republiky na dovozu a ten pochází hlavně z Polska. Z Ruska dováží Česká republika přímo asi jenom 7 % černého uhlí. Nicméně to, že se nebude dovážet uhlí z Ruska, může mít i sekundární vliv na dodávky z Polska. Výpadek dovozu ruského uhlí lze ale nahradit a neměl by to být větší problém.

Pokud jde o to, co děláme pro občany, tak vám tady jenom chci připomenout několik konkrétních kroků. Schválili jsme posunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Je to v zákoně o ochraně ovzduší. Vláda tím chce ulehčit domácnostem, na které dopadá inflace a růst cen. Podle našeho odhadu tím ulehčíme - a to není malý dopad - 150 000 domácnostem, které stále ještě nevyměnily starý kotel za nový.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády. Nyní se zeptám paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, ono je pěkné, že to sledujete, jak to na trhu je, ale já jsem to dneska ráno ověřovala a v jedněch uhelných skladech už dneska je omezené množství, kdy je pořadník třeba na brikety a na uhlí, a to množství je tam velmi omezené. Takže mě by zajímalo, když nebude, jak to budete řešit? Čím si ti lidé zatopí? Oni prostě nemají finanční zdroje, jak přejít na jiný energetický zdroj. Zajímalo by mě, jak to budete řešit s dřevem, že ho vyvážíme ve velkém množství do zahraničí. Jestli by nebylo načase, abychom řešili náš tuzemský trh, a samozřejmě, až co nám zbyde a budeme mít přebytek, budeme vyvážet.

Co se týká sankcí, tak já bych ještě jen zmínila, že ty sankce jsou velmi bezzubé, protože ve finále na ně doplatíme samozřejmě my. Rusko se bez Evropy obejde, ale my bez jejich zdrojů asi pravděpodobně ne. Toto sdílí samozřejmě i řada odborníků. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a poprosím o odpověď předsedu vlády, pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, tak jak už jsem říkal paní poslankyni, nejen že to sledujeme, ale také něco děláme. Pokud jde o hnědé uhlí, tam jsem vás informoval o tom, že poptávka bude naplněna, dodržena. U černého uhlí určité riziko je, nicméně jednáme s Polskem, aby neomezovalo svoje dodávky, naopak abychom měli potřebnou kapacitu. Budu o tom mluvit také s polským premiérem na své zítřejší návštěvě Varšavy.

Ale jde přece o občany, jde o to, jak jim pomůžeme. Já jsem vás už tady informoval, nebo jsem vám připomenul, naše rozhodnutí v případě kotlíkových dotací. Chci ještě k tomu dodat, že je možné získat na základě rozhodnutí vlády až 95 % dotace na výměnu kotle. Na tuto výši dosáhne například čtyřčlenná domácnost, jejíž příjem nepřesahuje 683 000 čistého.

Dále jsme udělali to, že jsme upravili podmínky kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti. Konkrétně došlo k navýšení dotace na tepelné čerpadlo o 50 000 korun, tedy na celkových 180 000 korun. Zároveň vstupuje v platnost časové omezení podpory směrem k plynovým kondenzačním kotlům, a to i v programu Nová zelená úsporám.

Všechna tato opatření, která jsme udělali, jsou zaměřena sociálně citlivě. Domácnosti, které jsou složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně a také domácnosti, které čerpají příspěvek či doplatek na bydlení, mají na dotaci nárok automaticky, peníze nemusí být zájemci předem našetřené. Dotaci bude možné čerpat na základě zálohových faktur.

Takže tady z těchto konkrétních případů a konkrétních rozhodnutí naší vlády vidíte, že jsme pro občany i v oblasti tuhých paliv a jejich cen udělali hodně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď na doplňující otázku. Přicházíme k další interpelaci, která byla vylosována s číslem dvě. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, připraví se Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obrací se na mě občané naší republiky, kteří mají obavu, že budou perzekvováni, pokud budou veřejně uvádět informace na různá témata. Jak budete tedy informovat občany, co je a co není dezinformace, aby nedošlo k potlačení svobody slova, a jakým způsobem budete trestat jejich původce a šiřitele na základě záměru či neznalosti problematiky?

Ještě mám jeden dotaz. Jakým způsobem bude postižen ten, kdo bude zakazovat dezinformace a trestat jejich původce a šiřitele, pokud se během určité doby ukáže, že dezinformace se stala pravdivou informací? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času k přednesení interpelace. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane poslanče, děkuji za vaši otázku a za možnost vysvětlit, co to jsou dezinformace a co znamená jejich šíření. Já bych tady citoval odborníky, abychom všichni věděli, o čem mluvíme a co ta dezinformace vlastně je. Tedy za dezinformaci je považována lživá, klamná, falešná informace, která má cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti tak, aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravosti. Někdy je cílem jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní hodnotu předstíráním, že existuje jakási alternativní pravda.

Podle odborníků, kteří se touto problematikou zabývají, je pojem dezinformace, cituji: "Šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají." Je pozoruhodné - to se objevuje v odborné literatuře - že tento dnes mezinárodně užívaný pojem pochází nejspíše z ruského dezinformacia, který byl poprvé zaznamenán v roce 1949. Ale to uvádím jenom na doplnění.

Samozřejmě že státy i na základě toho, jak rozumíme dezinformaci a co dezinformace je, se dezinformacím brání a musí to dělat i Česká republika. Ruská válka, ruská agrese na Ukrajině nás přivedla do nového stupně dezinformační války, které čelíme, už dlouhodobě jí čelí naši občané. Je to systematicky a profesionálně vedená dezinformační válka a ta samozřejmě urychluje a musí urychlovat - je to naše odpovědnost - některé kroky, které evropské země a samozřejmě i Česká republika v této věci dělají.

Myslím, že se nikdo tak, jak jsem to vyložil, nemusí bát, že bude někde trestán, nebo jak jste to v té otázce formuloval. O to tady nejde. Jde ale o to, abychom měli v rámci strategické komunikace a boje s hybridními hrozbami rozumné nástroje k tomu, abychom se mohli dezinformacím bránit. V souboji s dezinformacemi nejsme sami. Evropská komise vyzvala k zamezení přístupu k ruským propagandistickým a dezinformačním prostředkům, jako je Sputnik nebo RT, což se vlastně děje. Je potřeba v této věci postoupit dál.

Vláda nemůže, nechce a nebude zakazovat svobodu slova, nic takového dělat nebudeme. Vládě nevadí -samozřejmě, vítáme to - kritická žurnalistika, svobodné vyjadřování názorů, média, která nesouhlasí s vládní politikou, nic takového nám nevadí. Ale povinností státu je bránit se dezinformacím účelově šířeným vládou Ruska, které směřují k našim občanům.

Na základě rozhodnutí sdružení právnických osob byly zablokovány domény některých dezinformačních webů. To víte, že se stalo, a my jsme také v souvislosti s bojem proti dezinformacím na konci března rozhodli o zřízení funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Na této bázi chceme hledat cesty, jak posílit roli kvalitních a profesionálních médií a oslabit vliv dezinformací a dezinformačních médií. Děláme to i formou určitých kampaní. Jak asi víte, tak došlo ke spuštění webu Braňme Ukrajinu, braňme Česko, který vlastně je takovým praktickým příkladem toho, jak bojovat s dezinformacemi.

Čili jak vidíte, nejde o to, někoho trestat, nešiřte tady žádný strach, žádné obavy lidí. Každý může svobodně vyjadřovat svůj názor, také to spousta lidí dělá a dělají to i vaši členové a vaši voliči a je to tak dobře, ale to, o co tady jde, je bojovat proti profesionálně vedené dezinformační válce, kterou na našem území dělá jiný stát ve svém mocenském zájmu, a tomu je samozřejmě potřeba čelit.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády a zeptám se pana poslance, chce ještě dát doplňující otázku? Ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Bohužel tedy musím říct, že až předstoupím před své voliče, nebudu schopen jim to vysvětlit na základě tohoto vystoupení pana premiéra, co je a co není dezinformace, protože oni se mě ptají na konkrétní situace, do kterých se dostávají, a mají obavu, že zpětně budou perzekvováni na základě toho, že se případně dopustili nepravdy nebo nepřesnosti.

Pak bych chtěl poukázat na to, že vývoj od dezinformace k informaci je možný, protože to jsme viděli třeba na problematice covidu, kdy se udávalo, že očkování vyřeší problém covidu, a nakonec to tak úplně pravda nebyla.

Co se týká zablokování těch domén, z mého pohledu to bylo nezákonné bez soudního rozhodnutí a neviděl jsem nikde žádné důkazy, které by spojily tyto... (Předsedající: Pane poslanče, čas.) ... domény s působením Ruska nebo s tím, že by byly placeny z Ruska či řízeny.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za položení doplňující otázky a požádám předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já myslím, že ti, co se vás ptají, nemusejí - pokud mě poslouchali - mít nejenom žádné obavy, ale musejí v tom mít naprosto jasno. Samozřejmě nikdo není perzekvován za nějaký svůj názor, a pokud takový případ znáte, tak mně ho určitě řekněte. Vy jste se ale neptal na konkrétní případy, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající. Vy jste se ptal obecně na dezinformace a co hrozí za šíření dezinformací. Na to jsem vám velmi pěkně a důkladně odpověděl včetně toho, co je dezinformace, co není dezinformace a jak proti tomu naše vláda postupuje. Naše vláda proti tomu postupuje především aktivní pozitivní strategickou kampaní, naše vláda proti tomu postupuje tím, že poukazuje na to, co to jsou dezinformace. A to nedělá samozřejmě jen vláda, to dělá spousta dalších organizací, brání se občané, kteří nechtějí být vystaveni dezinformacím.

Ta situace úplně banální není. Zásah dezinformačních médií je vysoký: 66 % lidí uvedlo, že se s dezinformacemi setkalo, 12 % až 28 % odpovědělo, že věří jednotlivým dezinformacím, které byly zmiňovány ve výzkumech, které byly prováděny, takže to je poměrně velký zásah, zásah ve prospěch cizího státu na území České republiky. A bylo by neodpovědné, abyste vy, kteří se hlásíte k národní myšlence, k obraně národních zájmů v rámci SPD, pro to neměli pochopení. Tady se prostě Česká republika musí rozumným způsobem bránit. Ale nedělejte z toho, prosím vás, nějakou hrozbu pro české občany. Těm nic nehrozí.

Vy samozřejmě také šíříte dezinformace, vaše strana. Tady bych mohl citovat třeba vašeho předsedu, který na Twitteru 22. února napsal, že hnutí SPD považuje současné dění na Ukrajině za důsledek tlaku zpravodajských služeb pod taktovkou USA, Velké Británie, některých států NATO, které se snaží rozpoutat válečný konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Tak to je typická dezinformace.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Přicházíme k další interpelaci. Poprosila bych pana poslance Radka Kotena. Jako další se připraví pan poslanec Karel Tureček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený premiére, v souvislosti s nenaplněnými zásobníky plynu u nás v České republice a s tou kapacitou nyní jsem se dočetl ve veřejně dostupných sdělovacích prostředcích, že se zásobníky plynu již plní. Moje otázka tedy směřuje i k tomu, že probíhají nějaké spekulace, že německá RWE chce prodat tyto zásobníky - protože ty zásobníky nejsou ve vlastnictví České republiky - dále dva zásobníky, které vlastní skupina moravských naftových dolů, jsou v soukromých rukách. Já jsem se vás chtěl zeptat, jestli tedy počítáte s tím, že za peníze, které potom RWE bude požadovat, zda vláda pro Českou republiku tyto zásobníky koupí. To je první otázka.

Dále jsem zjistil, že kdyby běžely dodávky plynu tak, jak běží, tak všechny zásobníky, které jsou na území České republiky, by se naplnily na 75 % těsně před topnou sezonou. Tak jsem se chtěl zeptat, jak to máte ošetřeno dál, zda tedy budeme kupovat za tržní ceny stále na burze v Amsterodamu, protože jsou státy jako například Maďarsko, kde se cena plynu ještě dalších pět let nezmění. U nás se mění celkem dramaticky, protože megawatthodina stála ještě nedávno 1 500 korun a nyní budou domácnosti platit za jednu megawatthodinu plynu zhruba 6 000 až 7 000 korun. Jen mě zajímá, jakým způsobem jste schopni pro občany České republiky zajistit podobně jako v jiných státech cenu dostupnou pro občany, protože to samozřejmě bude cena i pro různé podniky. Vznikne obrovská nezaměstnanost a obrovský nedostatek, obrovská krize. Takže na to bych se vás chtěl zeptat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní bych požádala pana předsedu vlády Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, situace kolem plynu je určitě vážná a důležitá a je dobré, že se o tom tady bavíme, že se na to ptáte.

Proč máme trošku jinou strukturu jak obchodování s plynem, tak nákupu plynu, tak to, jaký je podíl státu a podíl soukromých dodavatelů, provozovatelů i majitelů těch zásobníků, to není otázka na moji vládu, to je otázka na vlády minulé. A proč nemáme zajištěny alternativní zdroje, proč se nevybudoval plynovod Stork II, proč se neudělaly některé kroky v minulosti, to jsou skutečně věci a otázky, které si samozřejmě můžeme společně klást, ale naše vláda za ně odpovídat nemůže.

To, za co odpovídáme, je, aby plynu i v této složité situaci bylo dostatek. My se tou situací intenzivně zabýváme a vidíme samozřejmě jako všichni i to, co se stalo s dodávkami plynu do Polska a do Bulharska v souvislosti s ukončením dodávek ze strany Ruské federace.

Já bych nicméně chtěl říct a ujistit všechny občany České republiky, že zatím nemáme žádné signály o zastavení dodávek ruského plynu do České republiky, a hlavně že jsme v trošku jiné situaci, než v jaké je Polsko a Bulharsko, protože Polsko a Bulharsko nakupuje na základě přímé smlouvy s Gazprom Exportem, tedy přímo, zatímco my nakupujeme převážně na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě a tam se nedá u plynu, který nakupujeme, tak úplně rozlišit - nebo Rusko nedokáže rozpoznat - který půjde do České republiky. Takže pokud by se nás dotkly výrazným způsobem sankce, respektive omezení nebo zastavení ze strany Ruské federace, tak by to muselo být především v tom případě, kdyby Rusko přestalo dodávat do většiny evropských zemí a přestalo by dodávat plyn do Německa.

Jinak samozřejmě naše závislost na ruském plynu, přestože nakupujeme takto a přestože nakupujeme na trzích v západní Evropě, přesahuje - ono se to trochu mění, ale v podstatě přesahuje většinou 90 %. To je nesmírně vysoká závislost a musíme se jí zbavit. Proto jsem také nedávno oznámil, že naše vláda připraví do několika týdnů pětiletý plán, jak se zbavit závislosti na ruských energetických zdrojích, jak zajistit energetickou bezpečnost České republiky do budoucna, která v tuto chvíli zajištěna není.

Pokud by přece jenom byly dlouhodobě přerušeny dodávky plynu z Ruské federace do Evropské unie, tak řešení, které by následovalo, by určitě nemohla dělat sama Česká republika, a to i z těch důvodů, že jsme na konci, tak to je - přestože jsme země uprostřed, jsme na konci všech těch tras, kterými je veden plyn, a bohužel nejsme z tohoto hlediska, bohužel nejsme přímořskou zemí, nemáme terminály, ve kterých bychom mohli skladovat LNG, ve kterých bychom mohli skladovat zkapalněný plyn a měli tyto zásoby, mohli si je vytvářet tak, jak to dělají jiné státy. Nicméně i na tomto pracujeme. Snažíme se obnovit jednání o nových plynovodech, jako je třeba Stork II. Snažíme se zajistit kapacity i v LNG terminálech, a hlavně nějakou přepravní kapacitu tak, abychom v případě toho, že dojde opravdu k snížení, výraznému snížení nebo k zastavení dodávek plynu z Ruska, abychom pro naše občany a firmy měli nějakou alternativu.

To, že se naplňují zásobníky tak, jak jste to tady sám zmínil, to určitě není náhoda, je to dáno i aktivitou naší vlády. V tuto chvíli máme zásobníky naplněny tak, že jsme schopni nebo že máme zásobu plynu na dva měsíce v letním období, a budeme dělat kroky k tomu, aby obchodníci naplňovali zásobníky tak, abychom měli dostatečnou kapacitu před zimními měsíci, které se samozřejmě začnou brzy blížit a kde spotřeba plynu je výrazně vyšší. Tyto kroky děláme i přesto, že jak jsem říkal, struktura toho hospodaření s plynem České republiky (Předsedající: Pane premiére, čas.) je výrazně jiná než v některých jiných zemích.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní se zeptám pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Ano, chce. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já bych se vás ještě chtěl jednou zeptat na ty zásobníky, protože na to jste neodpověděl. Ale víme, že máte signály z Evropské unie, to tady ta vláda má pořád nějaké signály., ale v podstatě to řešení mně uniká.

Já si myslím, že jste premiérem České republiky a měl byste se skutečně postarat o občany České republiky, aby neplatili zálohy 20 000 měsíčně na plyn místo toho, jak platili a jak byli zvyklí, třeba mezi 1 500 a 2 500, to byla běžná spotřeba domácnosti včetně zimního období. A jak tedy chcete pomoct lidem, kteří nyní budou postaveni před to, že jim přijde účet za plyn, a budou nové zálohy podle nových spotových cen, to je tedy taky pěkný... Já to ani nebudu říkat, protože to je velmi sprosté slovo. Řekl bych chlívek, protože to spotové obchodování, to je záležitost několika málo let, v podstatě všichni si na to zvykli a nakonec nikdo nemá dlouhodobé kontrakty (Předsedající: Čas.) a vy byste měli mít dlouhodobé kontrakty přímo s dodavatelem.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a poprosím nyní předsedu vlády o odpověď na doplňující otázku. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jsme v situaci, kdy energetická bezpečnost České republiky prostě byla dlouhodobě zanedbávána a my děláme kroky, aby to tak nebylo. Zítra jedu do Polska, budu jednat s Polskem o obnovení diskuse o výstavbě plynovodu Stork II a o posílení propojení například české a polské plynárenské soustavy. Děláme další kroky ve prospěch občanů České republiky. Já jsem tady nemluvil o žádných signálech, já jsem tady mluvil o propojenosti evropského trhu s plynem, o tom, že Česká republika je samozřejmě a bude závislá na dovozu s plynem a že musíme vytvořit alternativu k absolutní závislosti na ruském plynu, která, jak se snad shodneme, je prostě nevýhodná. Jestli se na tom neshodneme, tak se stačí podívat, co Polsko, jak na tom dneska je Polsko nebo Bulharsko, které mají dlouhodobé smlouvy s Ruskem - prostě nemají v tuto chvíli plyn. Touto cestou rozhodně nepůjdeme.

A pokud jde o ty zásobníky, ono je tomu potřeba rozumět, to není tak úplně jednoduché. To není stejné jako třeba u ropy. V případě těch zásobníků vůbec neplatí, že ten, kdo zásobník vlastní, v něm taky může, musí ukládat plyn a vytvářet si tam zásoby, naopak, takže tam to hospodaření nebo způsob, jakým se to provozuje, je legislativně celoevropsky nastaven úplně jinak. Takže je velká otázka - a bavme se o tom, je to velká ekonomická otázka i strategická - jestli má Česká republika vůbec investovat do něčeho takového, jako je zásobník, nebo raději investovat do plynovodů, které nám plyn budou přivádět a budou nám... vytvoříme si možnost získávat a dovézt do České republiky alternativní zdroje, což může být mnohem výhodnější než vlastnit nějakou část nebo nějaký zásobník, do kterého stejně si plyn bude ukládat někdo jiný.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane premiére, děkuji za dodržení času. S další interpelací nyní vystoupí pan poslanec Karel Tureček a připraví se Andrej Babiš. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se vás dotázal na váš osobní postoj jako předsedy vlády k českým zemědělcům a zda je vláda opravdu připravena se o ně opřít v dnešní složité době a využít jejich produkční potenciál k zajištění cenově dostupných potravin v České republice. Bohužel zatím mám dojem, že vláda dělá přesný opak a o produkční potenciál českých, moravských a slezských zemědělců nestojí.

Rád bych se vás zeptal na váš osobní postoj k plnění ze strany vlády usnesení zemědělského výboru číslo 34 z 5. dubna 2022, které bylo přijato i hlasy koaličních poslanců. Zemědělský výbor vyzval ministra zemědělství, aby vládě: I. navrhl dočasné rozšíření vratky ze spotřební daně ve výši 90 % i na rostlinnou výrobu; II. navrhl zahrnout zemědělství a potravinářství do výčtu energeticky náročných odvětví; III. přednesl návrh na zařazení segmentu zemědělství a potravinářství do systému kritické infrastruktury státu; IV. vyjednal maximální výši národního kofinancování evropského finančního balíčku, to je možné až do výše 540 milionů korun, a také představil návrh na sledování výše marží obchodních řetězců.

Pane premiére, je připravena vaše vláda podpořit tyto legitimní požadavky našich zemědělců, nakonec i vašich poslanců? Nechcete trochu rozpohybovat vašeho pana ministra zemědělství, aby plnil vůli i vašich koaličních poslanců a tyto návrhy na vládu přinesl? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení vaší interpelace. A nyní požádám o odpověď předsedu vlády pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, děkuji za interpelaci. Ony jsou to samozřejmě spíš otázky na ministra zemědělství, ke kterému je také určeno usnesení zemědělského výboru. Já to samozřejmě nijak nepodceňuji, pokládám to za důležité a bereme samozřejmě usnesení zemědělského výboru z 5. dubna vážně. V tom usnesení zemědělského výboru se například mluví o zrušení povinnosti nechávat 10 % orné půdy mimo produkci. Tak já bych tady chtěl k této věci říct, že jde o návrh zrušení povinnosti vyčlenit 10 % nereprodukčních ploch. Taková povinnost není součástí strategického plánu společné zemědělské politiky pro Českou republiku. Jde o obecný cíl Zelené dohody, který je závazkem na úrovni celé Evropské unie. Nicméně strategický plán obsahuje v návaznosti na evropské předpisy povinnost vyčleňovat nereprodukční plochy v rámci podmíněnosti.

Návrh strategického plánu předpokládá postup vyčlenění 7 % nereprodukčních ploch z výměru orné půdy. To procento se může jevit jako vysoké, ale je třeba zdůraznit, že z těchto 7 % mohou být 4 % tvořena plochami využitelnými pro produkci, a to plochami dusík vážícími plodinami a meziplodinami, pouze zbylá 3 % je třeba naplnit ryze neprodukčními plochami, tedy úhor, krajinnými prvky nebo ochrannými pásy. K uvedenému je také potřeba připomenout, že jde zatím o návrh České republiky. Aktuálně probíhá připomínkování, připomínkovací proces v Evropské komisi, takže jsou tu možné další úpravy.

Jednu z částí usnesení jste tady taky zmínil, to je vyjednávání maximální výše národního kofinancování evropského finančního balíčku ve výši 270 milionů korun. V současnosti probíhají jednání ze strany Ministerstva zemědělství s Ministerstvem financí na maximálně možném kofinancování evropského finančního balíčku ve výši 540 milionů korun z národních zdrojů státního rozpočtu. Zvažuje se tam několik variant, jak to udělat. Cílem samozřejmě je, abychom tyto prostředky mohli v nějaké formě uvolnit.

Zemědělský výbor svým usnesením ze dne 5. dubna vyzval také pana ministra zemědělství, aby se zabýval kritickou situací v zemědělství a jejími dopady na zajištění dostatku potravin a krmiv v České republice. Jedním z těch bodů jsou i cenové otázky. Pan ministr tuto věc také bere vážně, sleduje situaci. Víte, že i dal k tomu některá veřejná vyhlášení a hledají se cesty, jak toto realizovat.

Jedním z dalších požadavků zemědělského výboru bylo odložení povinnosti snižovat množství pesticidů a hnojiv. Tady je potřeba říct, že spotřeba hnojiv v České republice v posledních letech výrazně poklesla. Ve srovnání s rokem 2016 spotřeba dusíku klesla v loňském roce o 24,7 %. Je to zejména vlivem zavedených legislativních opatření, jako je implementace nitrátové směrnice v oblastech zranitelných dusičnany, kde jsou zavedeny postupy, které jsou vhodným nástrojem k omezení bilančního přebytku dusíku a snížení rizika jeho ztrát vyplavením z půdy. Co se týká spotřeby fosforečných a draselných hnojiv, potýká se Česká republika dlouhodobě s jejich negativní bilancí.

Vzhledem k prudkému nárůstu cen hnojiv, které se vyrábějí, o tom jsme tady už mluvili, primárně ze zemního plynu, tak ty se pohybují dnes až na šestinásobku cen z roku 2020. A zejména tady hrozí nedostatek, nebo on už tu určitý nedostatek je, takže lze očekávat další snížení spotřeby hnojiv. Z tohoto důvodu a také z důvodu omezené produkce na Ukrajině přistoupila Evropská komise k odložení návrhu na řízení o udržitelném využívání pesticidů, který měl (Předsedající: Pane premiére, čas.) využívání pesticidů dále snižovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády a zeptám se, jestli pan poslanec Karel Tureček chce dát doplňující dotaz? Ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji. Vážený pane premiére, já jsem se ptal na pět konkrétních opatření a odpověděl jste mi na jedno, a to je sice národní kofinancování evropského finančního balíčku 540 milionů korun, že možná. Využiji toho, co jste tady signalizoval, že zítra se máte potkat s polským premiérem Morawieckým, a chci se vás zeptat, jestli se budete taky bavit o zemědělství, o podpoře českých, ale i polských zemědělců? Ono u zemědělců platí to "kdo rychle dává, dvakrát dává". A v této souvislosti od usnesení zemědělského výboru uplynulo skoro třicet dnů a prakticky nic se nestalo. Chci upozornit, že Polsko za čtrnáct dnů notifikovalo národní podporu pro polské zemědělce ve výši 836 milionů eur, což je 20 miliard korun. (Předsedající: Pane poslanče, čas.) A už tu podporu zemědělci mají. Takže se chci zeptat, jestli budete diskutovat i na toto téma.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za položení doplňující otázky. Požádám o odpověď pana předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vzal jsem si k dispozici to usnesení zemědělského výboru, na které jste se ptal a na které jste se odvolával, zmínil jsem některé věci, které zemědělský výbor požaduje, a ukázal jsem, jakým způsobem to Česká republika nebo Ministerstvo zemědělství řeší. A byly to konkrétní kroky, které se zemědělců dotýkají. O řadě z nich s reprezentanty zemědělských zájmových skupin hovořím, takže mi nepřipadá, že by to nepatřilo sem do těch odpovědí na vaše interpelace.

Taky jste se mě ptal na můj osobní názor na zemědělství a na zemědělskou politiku. Ten jsem vám možná neřekl, ale z toho, co jsem tady odpovídal, je jasné, že této otázce přikládám velkou váhu, proto se taky stýkám s reprezentanty zemědělských zájmových skupin, bavíme se o některých problémech, které tu jsou, o některých sporech mezi velkými zemědělci, abych to řekl jednoduše, a malými rodinnými farmami. Bavíme se o cenách, o tom, jak pomoci zemědělcům s rostoucími cenami energií a vstupů, které potom samozřejmě mají vliv na produkci potravin. O tom všem mluvíme, protože naším zájmem je, abychom měli nadále kvalitní soběstačné zemědělství, aby naši lidé měli cenově dostupné zemědělské komodity a také potraviny.

Pokud se ptáte na to, jestli budu zítra mluvit se svým polským kolegou Mateuzsem Morawieckým o zemědělství, budeme se bavit o všech možných otázkách, ale ty klíčové otázky jsou samozřejmě v tuto chvíli bezpečnost a energetická bezpečnost, protože tady čelíme obrovským problémům, které musíme řešit v řádu několika dnů. Otázky zemědělství jsou samozřejmě také důležité, věnujeme se jim (Předsedající: Pane premiére, čas.) a věnujeme se i tomu, aby naši lidé měli kvalitní a cenově dostupné potraviny.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Andrej Babiš a připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Vážený pane premiére, dovolte mi, abych vás citoval z předvolební debaty, to bylo 26. září, na CNN Prima, cituji: "Zdražuje se a lidé mají oprávněné obavy. My chceme po premiérovi" - to jsem byl tehdy já - "a premiér, který je odpovědný, by to udělal, aby hájil zájmy českých občanů - aby se nezdražovala energie, je potřeba jednat o emisních povolenkách." Já jsem o těch emisních povolenkách jednal. Já jsem dokonce i zablokoval Evropskou radu, psal jsem tři dopisy. Dokonce jsme společně s Mateuzsem Morawieckým bojovali. A emisní povolenky mají samozřejmě zásadní vliv na cenu energií - až 23 % u elektřiny. Takže se chci zeptat, proč už jsem od vašeho nástupu na funkci premiéra vlastně to slovo "emisní povolenka" neslyšel, a jestli tedy budete o tom jednat, protože zkrátka ta směrnice MiFID je špatná. Jednoznačně vývoj emisních povolenek, které mají vliv na elektřinu, to dokazuje, že je tam spekulativní kapitál, že je potřeba změnit směrnici, že je potřeba zastropovat emisní povolenky. A já si myslím, že je to zásadní a je to vlastně místo, kde vy můžete něco pro naše občany udělat.

My jsme vybojovali na Evropské radě taxonomii spolupráci s Francií. Vybojovali jsme samozřejmě vůbec prosadit slovo jádro nebo plyn nebo emise našich lesů a tak dále, takže to jsme dělali. Vy se chlubíte, že budete stavět elektrárnu Dukovany - to je taky naše dílo. Takže vy byste měli pokračovat v naší strategii a ptám se, jestli tedy budete jednat o změně směrnice MiFID, o emisních povolenkách (Předsedající: Prosím, čas.), jestli budete pokračovat v této iniciativě, kterou já jsem začal a která se nepovedla, protože je potřeba na to unanimita.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a nyní poprosím předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane premiére, no, já se přiznám, že jako úplně nevím, jestli to tak je, jak to popisujete, že jste vy vybojovali taxonomii. Když jsem byl jmenován premiérem, jeden z prvních kroků, který jsem udělal, je, že jsem psal dopis předsedkyni Evropské komise paní von der Leyen, kde jsem ji žádal, aby Evropská komise neodkládala rozhodnutí o taxonomii, které tehdy ještě nebylo učiněno, a kde jsem jí připomínal, a tady to říkám rád, naši společnou aktivitu v rámci Poslanecké sněmovny, která se týkala požadavků, aby v energetickém mixu do budoucna mohlo být jádro. A to samozřejmě souviselo s tím, o čem se jednalo v době, kdy už jsme byli, naše vláda byla už v úřadu, kdy se ještě jednalo o taxonomii. Mimochodem, boj o tu taxonomii, který zatím vedeme úspěšně i díky naší diplomatické ofenzivě, ještě úplně dobojován není. Ještě je potřeba udělat ty závěrečné kroky.

Další věc, kterou jsme udělali a kterou jsme prosadili do rozhodnutí Evropské rady, je ujištění, potvrzení a jasné stanovení toho, že jednotlivé národní státy si mohou samy určovat podobu svého energetického mixu. A to je také důležité. To je důležité pro Českou republiku, protože jak víte, vzhledem k našim přírodním, klimatickým podmínkám a vzhledem i k tomu, že jsme průmyslová země s vysokou energetickou spotřebou, budeme do budoucna potřebovat jádro a budeme potřebovat a potřebujeme, aby jádro mohlo být legitimní součástí energetického mixu i do budoucna a patřilo k těm čistým podporovaným zdrojům. A to se nám podařilo do těch dokumentů dostat.

Další věc, kterou jsme do závěrů Evropské rady dostali také díky naší diplomatické iniciativě, je potvrzení toho, že bude zajištěna energetická bezpečnost všech členských států, což mimo jiné je politický předpoklad pro to, aby například ve chvíli, kdy bude nedostatek plynu, protože ho přestane dodávat Ruská federace, aby ty státy se musely o ty svoje zásoby dělit i s těmi, kteří jsou na konci plynového vedení. Takže děláme na Evropské radě, jak sám dobře víte, pane předsedo, jako expremiér, tak na Evropské radě se schvalují základní politické směry nebo základní politické formulace, na základě kterých se potom na Radě Evropské unie dotvářejí ta konkrétní rozhodnutí. Čili ty formulace jsou nesmírně důležité pro to, co se bude dělat potom v té další fázi. Takže my jsme vybojovali to, že tam je energetický mix jako právo členských zemí si ho vytvořit. Tím pádem jsme vlastně zafixovali jádro jako čistý podporovaný zdroj a zajišťujeme tímto způsobem i do budoucna jakousi energetickou solidaritu nebo energetickou bezpečnost, což je také něco mimořádně důležitého z hlediska budoucnosti.

Ano, zmínil jste tu tendr na dostavbu Dukovan - to jsme slíbili, ještě jsme ty kroky k tomu urychlili a ten tendr jsme vyhlásili. To se prostě v minulosti nepovedlo - on už mohl být vyhlášen za Sobotkovy vlády, to se nestalo. Vy sám určitě dobře víte, prostřednictvím paní předsedající, proč, ale my pokládáme to zdržení za příliš dlouhé, proto jsme ten tendr vypsali co nejrychleji. Vypsali jsme ho tak, aby byl bezpečný z hlediska České republiky a jejích strategických zájmů, to znamená, že tam se toho nemůže účastnit Rosatom nebo firmy spojené s Ruskem nebo Čínou. A to nám zajistí - a teď, aby nedošlo k omylu - to nám zajistí tu jadernou energii, kterou máme víceméně dnes, ale my musíme pokračovat v rozvoji jaderné energetiky, chystáme v této věci co nejrychleji další kroky, protože to nám stačit nebude. A současně musíme pracovat na - a to je taky úplně zanedbané - posilování obnovitelných zdrojů, těch rozumných a těch, které u nás mohou fungovat, jako je třeba fotovoltaika na střechách, ať už domácností, nebo soukromých domů, nebo veřejných budov, v tomto je Česká republika velice zanedbaná. A to je určitě cesta, kterou ten svůj energetický mix můžeme do budoucna posílit, zvlášť poté, co se musíme prostě zbavit té silné energetické závislosti na Rusku.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády a zeptám se předsedy hnutí ANO, zda chce položit doplňující otázku. Ano, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, emisní povolenky - zase jste to neřekl, to slovo. Vy mě fascinujete, jak prodáváte naši práci, moji práci. Vy jste nic neprosadili, vždyť taxonomii jsem řešil s Macronem v roce 2019. Já se omlouvám, tak si přečtěte ty závěry! Vždyť je to tam napsané! Energetická, samostatný mix, to jsme my prosadili, ano, já jako premiér, je to v zápisech. Tak si to přečtěte! To, že taxonomii, že trvalo Ursule von der Leyenové rok, než konečně napsala ten papír, a vy to teď prodáváte. Dukovany? Dukovany je Havlíčkovo dílo. A Sobotka? To bylo o Temelíně. Takže prosím vás, skutečně mě fascinujete - jsou to jasná data, jasná čísla, jasné zápisy a já chápu, že tyhle pozitivní věci si prodáváte, jako že vy jste to udělal. Ale není to tak.

Vy byste měli dělat věci skutečně, které můžete. OKD - šest milionů tun tam můžete vytěžit. Můžete ho prodloužit - a co jste udělali? (Předsedající: Pane předsedo, čas.) Akorát jste tam dodali za předsedu dozorčí rady člověka, který pomáhal vytunelované Bakalovy byty řídit a přihlížel (Předsedající: Prosím, čas!), jak Mittal si vytáhl 52 miliard dividend.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď na doplňující otázku.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Skutečně si to může každý srovnat, ať se každý podívá, kdy byla schválena taxonomie. A ať se taky podívá na závěry evropských rad, kterých jsem se já účastnil, co tam je a zda jsou tam ty věty, o kterých já tady mluvím - a zjistí, že ano. A to je výsledek nejenom mého vyjednávání, to je rozdíl mezi námi. Vy jste tam prostě přijel a myslel jste si, že na Evropské radě hned něco řeknete a dosáhnete toho, a pak jste toho nedosáhl, protože musí se vyjednávat dopředu, musíte do toho zapojit vyjednávací týmy a pak to funguje. Díky tomu prostě dosahujeme úspěchů.

A pokud jde o emisní povolenky, ano, téma to je, ale když se podíváte i na to, co dnes říkají o cenách energií a o energetické politice odborníci, tak dneska na tu cenu vlivem toho, co se stalo, emisní povolenka nemá takový vliv, jako měla v minulosti. Vůbec neříkám, že to není téma, jsem připraven o tom dál jednat, a hlavně hledat pro to spojence, které jsme v Evropské radě neměli, neměl jste je vy a v tuto chvíli tam ani dostatečná většina není, na té musíme pracovat. Ale upřímně řečeno, emisní povolenky dnes nejsou tou největší prioritou. Největší prioritou je zajistit dostatek energie pro Českou republiku do budoucna, krátkodobě, střednědobě i dlouhodobě. A to se nedá dělat bez toho, že v rámci Evropské unie, a to, co může dělat premiér, to je tedy na Evropské radě, prosadíme takové formulace a takové politické závěry, které nám umožní to, abychom se tady najednou neocitli bez plynu, abychom se neocitli v situaci, že nám někdo řekne: Nemůžete budovat jádro, protože to my nechceme. Abychom prostě neměli právo na vlastní energetický mix! A to já na Evropské radě prosazuji. Prosazuji to i s naším diplomatickým týmem na všech dalších úrovních a daří se nám to. Občané se o tom mohou přesvědčit, že se nám to daří. Nejenom v závěrech Evropské rady (Předsedající: Pane premiére, čas!), ale v tom, co bude naplňováno v budoucnu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral a připraví se pan poslanec Jaroslav Bašta. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, můj dotaz na vás jako na premiéra vlády České republiky, který plně zodpovídá za fungování a chod naší země, a to ve všech důležitých oblastech, zní takto: Jak chce vláda zabezpečit energetickou soběstačnost České republiky v dodávkách plynu, o kterém jste se už krátce zmínil, ale i ropy pro nejbližší období? Můj dotaz zohledňuje situaci, kdy ruský Gazprom zastavil od středy dodávky plynu do Polska a Bulharska, kdy lze očekávat, že stejně dopadnou další unijní státy včetně České republiky. Zásobníky plynu, které nejsou v majetku naší země, jsou nyní podle veřejně dostupných zdrojů naplněny něco málo přes 30 %, což představuje asi dvouměsíční zásobu plynu pro zajištění chodu naší země.

Takže se ptám: Jakou strategii má vláda připravenu, aby byla i po dvou měsících plně zabezpečena energetická soběstačnost České republiky v dodávkách plynu a ropy v následujících měsících?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a požádám předsedu vlády Petra Fialu o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Energetická bezpečnost, vážený pane poslanče, je určitě mimořádně důležitá věc, už jsme se tady toho několikrát dotkli, tak já nebudu opakovat věci, které jsem už řekl, a pokusím se rozdělit odpověď podle toho, o jaký typ energie jde.

Pokud jde o pohonné hmoty, a tedy ropu, tam je situace samozřejmě lepší než v případě plynu a je lepší vzhledem k struktuře, jak se s ropou obchoduje a co tady může dělat stát. Takže tady je možné říct, že Správa státních hmotných rezerv České republiky disponuje zásobami minimálně na 94 dnů, a pokud by došlo k úplnému zastavení dodávek ruské ropy, kde naše závislost není tak velká jako u plynu, tak by rafinerie v Litvínově a Kralupech potřebovaly zhruba 30 až 40 dnů, aby dokázaly tyto dodávky nahradit odjinud. A když tady máme zásoby na 96 dnů, tak je jasné, že by to stačilo, a tento problém by nebyl. Nicméně já se i v Polsku budu věnovat debatě o ropě a případně tomu, co by se dělo, kdyby nám Rusko zastavilo dodávky ropy, a to vzhledem k vlastnické struktuře rafinerií.

Ještě než se dostanu k plynu, tak ještě tady máme jeden klíčový zdroj, a to je jaderná energie, která tvoří zhruba 36 % našeho energetického mixu nebo energie vyrobené v České republice. Tady, pokud jde o energetickou bezpečnost, je zase velice důležité, kdo dodává jaderné palivo. A tady je důležitá zpráva, že do budoucna nebude palivo do Temelína dodávat ruská firma, ale dodavatelé z Francie a Spojených států. A důležité také je říct, že elektrárna Temelín v této chvíli disponuje zásobami paliva na dva roky, elektrárna Dukovany disponuje zásobami paliva na tři roky. Takže i tady vidíte, že se o energetickou bezpečnost staráme a děláme kroky pro to, aby byla zajištěna.

Pokud jde o plyn, o tom jsme tu mluvili již několikrát. Tady ta situace je samozřejmě jiná, i způsob obchodování je jiný i legislativa je jiná, takže stát tu má trošku omezenější možnosti než v případě ropy a jádra. Nicméně, vy jste to sám zmínil, v tuzemských zásobnících je dneska asi miliarda metrů krychlových plynu. To není náhoda, ty zásobníky se postupně naplňují. Sám jste zmínil, že to stačí na spotřebu zhruba dvou měsíců, ale podotýkám, v letních měsících. Budeme dělat všechny kroky k tomu, abychom ty zásobníky naplnili dostatečným způsobem před příští zimou tak, aby i v případě zastavení dodávek plynu z Ruska jsme měli jistotu, že tu situaci zvládneme. To ale nemůže stačit a nemůžeme se s tím spokojit, nemůžeme si říct - naplníme zásobníky, ono to nějak dopadne. Nedopadne. My se musíme bavit, a děláme to, jednáme o alternativních zdrojích plynu, o posílení dodávek a zajištění dodávek zkapalněného plynu do České republiky. To taky není úplně jednoduché, protože nemáme přístavy, nemáme úplně přímou možnost budovat terminály, jak to dělají jiné země. Musíme se bavit o tom, abychom měli podíl na některých terminálech, a hlavně abychom našli způsob, jakým plyn do České republiky dostat. Toto je významná věc, protože, jak víte, zkapalněný plyn LNG bude částečně nahrazovat zemní plyn. Je zde příslib zvýšených dodávek zkapalněného plynu z některých zemí, například ze Spojených států, ale i z jiných zemí. Je to něco, na co se ta evropská energetická politika docela soustřeďuje, a Česká republika tady nemůže stát mimo. Takže i o tom vedeme a povedeme jednání v příštích dnech.

A jak už jsem tu zmínil, chci se bavit i o tom, zda je možné obnovit ideu plynovodu Stork II z Polska (Předsedající: Pane premiére, čas.) do České republiky, protože to by nám určitě v hledání energetické bezpečnosti do budoucna pomohlo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády. Zeptám se, zda chce pan poslanec položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Já bych se ještě zeptal přímo na konkrétní kroky. Ve svém programovém prohlášení vlády schváleném dne 6. ledna mimo jiné uvádíte, že prioritou je energetická bezpečnost, soběstačnost, klimatické cíle a dostupné dodávky energií. Takže se ptám, jaký má vláda plán, pokud by přestal třeba zítra úplně proudit ruský plyn do České republiky, na kterém je naše země závislá ze 100 %, a prosím o představení konkrétních kroků, protože v médiích byly takové informace, že by dostaly přednost nějakým způsobem domácnosti, potom zdravotnická zařízení a tak dále, a jak by to bylo v případě toho, že by se plyn úplně zastavil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za položení doplňující otázky a poprosím pana premiéra o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, to jsou dobré otázky, a přestože jsou interpelace a odpovídám na všechno, tak na jednu část té otázky odpovědět nemohu ze strategických a bezpečnostních důvodů. Kdybych prozradil některé kroky, které děláme, a záměry, které máme, tak by to mohlo mít dopad na chování některých poskytovatelů, mohlo by to mít dopad i na ceny a to v žádném případě nemohu dopustit. Takže jenom ujišťuji všechny, že děláme strategické kroky a taková rozhodnutí, abychom do budoucna zajistili dostatek plynu pro Českou republiku.

Na tu podstatnou část vaší otázky vám ale odpovědět mohu, protože ono je to poměrně jednoduché. Kdybychom se dostali do situace - a prosím, kdybychom - že by ten plyn opravdu nebyl, a jak už jsem vysvětloval v jedné interpelaci - i v této vlastně: máme zásoby, zvyšujeme zásoby v zásobnících, abychom měli na delší dobu, kupujeme plyn, nebo naši dodavatelé kupují plyn na německých trzích, takže i kdyby se Rusko rozhodlo zastavit dodávání plynu do České republiky, ten plyn se prostě nepozná v tom Německu a šel by k nám dál. Kdyby nastala situace, že by Rusko zastavilo dodávání plynu do celé Evropské unie, tak by to problém byl. Evropská unie je ze 40 % závislá na ruském plynu jako celek, my z více než devadesáti, a pak bychom museli jednat. A pak by vstoupilo do hry to, co jste vy zmínil, ale ne na základě libovůle vlády nebo nějakých našich rozhodnutí, na to je legislativa, a ta legislativa přesně stanovuje, co se děje při nedostatku plynu. To znamená, že se nejprve zajišťuje to, aby plyn měly domácností, které jím topí, pak aby to měla kritická infrastruktura včetně nemocnic, a tímto způsobem se postupuje. A je tam i přesně v té legislativě stanoveno, kdo se nejprve vypíná (Předsedající: Pane premiére, čas.) a komu se ten plyn poskytuje déle. A doufejme, že to nenastane, není úplně pravděpodobné, že by to nastalo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jaroslav Bašta a připraví se paní předsedkyně, poslankyně Alena Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji. Vážený pane premiére, iniciativa Úřadu vlády s názvem Braňme Ukrajinu, braňme Česko vyzývá občany, aby udávali šiřitele ruských dezinformací, ale nedefinuje, co ty dezinformace vlastně jsou. Jako historik vidím jedinou analogii s tímto návrhem a tou je nařízení Rady pro obranu Říše o mimořádných rozhlasových opatřeních z 1. září 1939. To zakazovalo poslech zahraničního rozhlasu a ukládalo až tresty smrti za šíření informací z tohoto vysílání. Během německé okupace za to bylo popraveno několik desítek českých vlastenců, které předtím někdo udal. Vážený pane premiére, neinspirovali se náhodou vaši podřízení tímto říšským výnosem? 1. září 1939 je shodou okolností jediné historické datum zmíněné v materiálu této iniciativy Úřadu vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a nyní požádám o odpověď předsedu vlády Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já jsem také vzděláním i původním povoláním historik, takže tady můžeme vést i historickou debatu. Ale jako historik vám musím říct, že to vaše přirovnání je nejenom nepřesné, ale naprosto zavádějící a myslím si, že když bychom ho domysleli, tak je urážkou těch, kteří opravdu trpěli pod brutálním nacistickým režimem, byli vystaveni perzekucím, riskovali svůj život. A srovnávat to s dnešní situací je naprosto nepřípadné a podle mě i velmi nízké.

Našim občanům nehrozí vůbec nic. Já jsem tady už v předcházející interpelaci popsal, co a jakým způsobem vláda dělá proti šíření dezinformací. A nevím, co bych k tomu ještě měl z tohoto hlediska dodat. Jenom bych snad připomenul, že ten tolik kritizovaný jeden odstavec na webu, který jste zde zmínil, a jsem rád, že jste ho tady zmínil, Braňme Ukrajinu, braňme Česko - doporučuji všem, aby se na něj podívali -, tak ten jeden odstavec říká, že pokud objevíte, a to teď interpretuji nepřesně, omlouvám se, já jsem si to přečetl na základě toho podnětu, setkáte se s tou dezinformací, tak se nebojte na té sociální síti, kde se objeví, na ni upozornit. To tam je řečeno. A pak je tam řečeno, což je součástí našeho právního řádu, pokud narazíte na trestný čin, tak se ho nebojte nahlásit.

Já nicméně uznávám, že v této souvislosti tato věta je asi nadbytečná nebo není šťastná, takže jsem požádal kolegy, aby to vhodným způsobem upravili, ale to opravdu neznamená ani žádné udávání, ani žádné nebezpečí pro české občany. Každý může říkat, co chce, máme tu svobodu slova. Je to důležité a já budu první, kdo za ni bude bojovat. Ale nepleťme si svobodu slova se šířením dezinformací nebo s tím, že jsou tu weby, které slouží šíření dezinformací cizí mocnosti, která vede nespravedlivou válku a snaží se ovlivnit svými lživými informacemi situaci v České republice. To je potřeba pojmenovávat, proti tomu je potřeba se postavit, proti tomu je potřeba dělat i kroky, které mohou být pozitivní, jak jsem je tady popsal, může to být strategická komunikace, ale byli bychom asi jedinou zemí, která by se proti takovým věcem nebránila.

Já vám tady připomenu Listinu základních práv a svobod, kde kromě svobody projevu a práva na informace je také část, která říká: "Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti." Naše legislativa není uzpůsobena na šíření dezinformací a vidíte, že i v Listině základních práv a svobod se na toto myslí. My ale žádnou legislativu v tuto chvíli nezpřísňujeme, my jsme vytvořili pozici vládního zmocněnce pro média a dezinformace, který se má zabývat soustředěnými aktivitami proti šíření dezinformací. To taky děláme. Vládní zmocněnec byl nedávno jmenován do čela komunikačního týmu v rámci strategické skupiny jako poradního orgánu vlády a prostě tímto způsobem postupujeme.

Takže, prosím vás, nestrašme tady občany před tím, že když něco řeknou, tak je někdo bude někde perzekvovat. Vždyť to není žádná pravda. Každý může říkat, co chce, a tak je to dobře. A za to všichni bojujeme a o to všichni usilujeme. O to jsme usilovali celá léta a tak to prostě bude i nadále. Já jsem vlastně tomu vašemu příměru moc neporozuměl a musím říct, že jsem z něj smutný. Něco takového bychom si tady říkat prostě neměli, protože to, co jste řekl, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, je taky nepravda, hluboká nepravda a nepravda, která má za cíl poškodit to, co se v současnosti v České republice v rámci demokratických procesů a svobody slova děje, a to mě mrzí.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane premiére, čas. Děkuji předsedovi vlády za odpověď. Zeptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Svoboda projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem. Rozhodnutí nějakého sdružení zastavit weby, které byly označeny za dezinformační, takovým kruhovým důkazem, protože jsou to dezinformační weby, protože se na nich tisknou dezinformace nebo vydávají. Ale nemáte tam žádný důkaz o tom, že to dezinformace jsou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. A poprosím o odpověď na doplňující otázku pana předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono je to na dlouhou debatu. Já se pokusím v těch dvou minutách velmi stručně. Rozhodnutí správce domén CZ.NIC bylo svobodným rozhodnutím správce serveru, stejně jako se svobodně rozhoduje jakýkoliv jiný zpravodajský server. To, že vláda toto rozhodnutí vítá a že já osobně ho vítám, to na tom svobodném rozhodnutí nic nemění. Vláda nezakazuje, ani nemohla zakázat, nějaká média, ale v případě těch dezinformačních webů nešlo o média, protože za média se považuje soubor informací připravovaných novináři podle standardních profesionálních pravidel. Tady šlo prokazatelně o dezinformační prostředky šířící lži ve prospěch ruské vlády. A tohle prostě mějme na paměti.

Já vás z toho nepodezírám, pane poslanče, ale pokud jste tam chtěl psát, tak můžete ten názor napsat jinam. Nikdo vás za ten názor i jako běžného občana nebude nijak perzekvovat. Maximálně s ním někdo bude nesouhlasit, což se vám možná bude nelíbit, ale tak to prostě v demokratické společnosti je. A to je všechno, co se prostě stane. Ale nemůže toto dělat stát a nedělal to ani úplně v minulosti. Vedl boj proti hybridním hrozbám, proti hybridní válce, k níž patří i dezinformace, a dělal to český stát i v minulosti. Nedělal to dostatečně intenzivně, nebyla tu strategická komunikace, nedělal to s takovou naléhavostí, protože jsme prostě nečelili tak masivní dezinformační kampani, jaké teď čelíme v souvislosti s válkou na Ukrajině, v souvislosti s ruskou agresí, v souvislostí s tím bojem, který Rusko vede nepřímými prostředky nebo prostřednictvím hybridní války i proti nám. Tak o to je ta situace dramatičtější, o to víc je potřeba na to poukazovat, o to víc je potřeba se proti tomu vymezovat a o to víc je potřeba s tím bojovat. To je normální postup demokratické země, ale to prostě neznamená, že někdo bude perzekvován za svoje názory. Nebude.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane premiére, čas. Děkuji. S další interpelací nyní vystoupí paní předsedkyně poslankyně Alena Schillerová a připraví se i s tou další. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

Pane premiére, já bych chtěla upozornit na jednu věc. Mě velmi znepokojila zpráva, kterou vydal Český statistický úřad, tuším tento týden, že podle jejich dat, a ta víme, ta už nejsou z tohoto týdne, dosahuje inflace meziročně, je nad hranicí takzvané pádivé inflace, téměř 13 %, konkrétně 12,7. To znamená, že reálné mzdy většiny lidí dramaticky klesají, ve druhém kvartálu 2022 dokonce o téměř 10 %. Setkávám se pravidelně s českými občany, věřím, že i vy, a tento dynamický pokles už nelze nijak ignorovat. A to, co je z tohoto týdne, čeští spotřebitelé se dle Českého statistického úřadu obávají růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace. A důvěra spotřebitelů je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, a to na úrovni 81,3 bodu a stále dynamicky klesá.

Chápu, že v důsledku aktuální komplikované situace může dojít k poklesu životní úrovně, je to tvrdá pravda, kterou otevřeně opakuji, říkám i občanům, se kterými mluvím - problémem ovšem, který vidím, je to, že to vaše vláda nevnímá, že jde o volný pád (Předsedající: Paní předsedkyně, čas.) a vy máte možnost a prostředky to zbrzdit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní má slovo předseda vlády pan Petr Fiala. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní předsedkyně, jsem rád, že tady zmiňujete vysokou inflaci, protože se musíme bavit o tom, co zapříčinilo tu vysokou inflaci a co můžeme dělat pro to, abychom se té inflace zbavili. A není to jenom můj názor, je to názor řady ekonomů, je to názor i některých nezávislých institucí, že velký podíl na té inflaci má hospodaření předcházející vlády, tedy vlády Andreje Babiše, pod kterým jste také podepsána, a důsledky samozřejmě dopadají dneska na naše občany.

Můžeme se podívat na to, jak vysoká je inflace dnes v České republice, a srovnat si ji s inflací v jiných zemích, a to i zemích kolem nás, proč je vyšší. Tak podívejme se na to, co se dělo se zadlužením naší země. Za posledních šest let vzrostlo o 850 miliard korun, to je 85 000 korun na každého občana včetně dětí a penzistů. To je bohužel výsledek a to nesouviselo s covidovou krizí. Ale jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad, 90 % těch výdajů s covidem prakticky nesouviselo.

A těch příkladů, kde se ty peníze vydaly, aniž by to šlo na řešení covidu, a přitom se půjčovaly a zvyšovalo se to zadlužení, těch příkladů je celá řada. A co tady to extrémní půjčování, utrácení, plýtvání veřejnými penězi způsobilo? No, to roztáčí tu inflaci, to roztáčí inflační spirálu, to způsobuje drahotu, to znehodnocuje peníze, úspory českým občanům a s tím musíme něco dělat.

Na jedné straně je to Česká národní banka, která se snaží ten požár hasit, a na druhé straně je tu vláda, která připravila novou podobu rozpočtu, rozpočtu, který je úspornější, který snížil nejenom deficit proti tomu vašemu návrhu o 100 miliard korun, ale snížil také výdaje státu, což si myslím, že je právě z hlediska zvládnutí inflace důležité. A proč - ještě se k tomu vrátím - je takový rozdíl mezi inflací v České republice a v ostatních zemích, když ceny energií v Evropě rostou velmi podobně, možná stejně, a přitom ta inflace u nás je vyšší? No, je to právě v důsledku nehospodárné, rozhazovačské politiky.

Podívejme se na informace Eurostatu, to nejsou moje čísla, informace Eurostatu, který konstatoval, že většina zemí Evropské unie, naprostá většina, v minulém roce snižovala svůj dluh, tak Česká republika naopak zvyšovala. A to jsou samozřejmě zdroje současné inflace. Není pravda, že nic neděláme pro občany. Kromě protiinflačních opatření, která jsem zmínil, jsme udělali řadu kroků, které zde mohu připomenout. Pomáháme těm, kteří si pomoci nemohou, to jsou naši senioři. Valorizujeme penze, každý bude mít v průměru o 1 000 korun více, což mu pomůže. Ano, je to ze zákona, ale my jsme na to dali do státního rozpočtu peníze, 20 miliard, které tam nebyly. My pomáháme těm, kteří se dostávají - na jedné straně důchodci, na druhé straně ti, kteří se dostávají do existenční tísně. Rozšířili jsme počet - o statisíce - těch, kteří dosáhnou na sociální dávky. A to je důležité, není to jenom příspěvek na bydlení. Zvýšili jsme životní, existenční minimum a děláme další kroky. Takže když se někdo dostane do situace, že v důsledku drahoty nebude mít na svoje živobytí, na chod své domácnosti, tak má možnost díky našim opatřením dosáhnout na pomoc státu.

A co děláme teď? Teď jsme udělali další kroky, pomohli jsme těm nejzranitelnějším - sociálně - i seniorům a teď děláme kroky pro střední třídu, na kterou to nejvíc dopadá. A ti, co jsou nejvíc ohroženi, to jsou rodiny s dětmi, to jsou samoživitelky a samoživitelé, proto jsme včera rozhodli o opatření, například - to je jedno z mnoha - že dáme jednorázový příspěvek 5 000 korun na každé dítě do 18 let všem rodinám, domácnostem, jejichž příjem roční nepřekračuje 1 milion korun. To je konkrétní opatření, to každý pozná a to lidem v této těžké situaci pomůže.

A to jsem zde nevyjmenoval ani opatření, která děláme a dělali jsme například proti růstu pohonných hmot, což má taky dopad na domácnosti, a řadu dalších kroků, které právě českým občanům pomůže (Předsedající: Pane premiére, čas.), těm, kteří tu pomoc potřebují, překonat tuto složitou situaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Ano. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, určitě je. Budu mluvit velmi rychle, abych to stihla. K tomu zadlužení, pane premiére. Vy určitě víte, že podle Eurostatu jsme šestá nejméně zadlužená země v Evropské unii. A k tempu zadlužení - ano, já jsem vydala pokyn jako ministryně financí, abychom se předfinancovali, jinak by vás dneska z toho, těch úroků, díky České národní bance bolela hlava mnohem víc, než vás bolí.

A dvě zajímavá čísla. Dluh, zadlužení za vlád ODS dělá něco přes 16 % HDP, za vlád, ve kterých bylo hnutí ANO a mělo Ministerstvo financí, něco přes 2 % HDP. Zajímavá čísla! NKÚ jsem vysvětlovala x-krát. Co nám vyčítá? Že jsme navýšili sociální dávky? Že jsme změnili rozpočtové určení daní, aby municipality byly v přebytku? Že jsme zvedli zdravotní pojištění, aby nikdo v této zemi nebyl omezen? To se ukázalo jako velice, velice prozíravé díky tomu, že tady máte teď 300 000 nových státních pojištěnců (Předsedající: Paní předsedkyně, čas.), které samozřejmě chceme - bohužel potřebovala bych času více, napíšu vám písemně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poprosím o odpověď na doplňující otázku pana předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, jestli bolí hlava mě nebo nebolí, to není tak důležité, ale hlava bolí - obrazně řečeno - spoustu občanů, kterým se prostě v důsledku inflace znehodnocují jejich úspory, jejich peníze, všechno se jim zdražuje a část té inflace, která je prostě vyšší než v jiných zemích kolem nás, je prostě způsobena, a říká to skoro každý ekonom, je způsobena nehospodárnou politikou vaší vlády.

Ano, bavme se o celkovém zadlužení, to je ale jenom jeden aspekt. Ten mnohem podstatnější je rychlost zadlužování. A jestliže v minulém roce naprostá většina zemí svoje zadlužení snižovala, Česká republika byla právě mezi těmi několika zeměmi, dokonce nejvíc jsme to zadlužení zvyšovali. A to samozřejmě má negativní dopad na inflaci a inflace, jak víte, znamená zdražování a má spoustu dalších negativních dopadů, kterým musíme zabránit.

Právě proto naše vláda postupuje hospodářsky odpovědně. Proto jsme připravili rozpočet, který je protiinflační, bude s inflací bojovat, bude bránit tomu, aby inflace dál nekontrolovaně rostla, proto taky ale děláme opatření, a tím se lišíme od vaší vlády, která nejsou plošná, která nerozdělují peníze všem, to znamená i těm, kteří je nepotřebují, ale míříme cíleně, míříme na seniory v důchodu, míříme na ty, kteří se dostávají v důsledku energetické drahoty a zdražování potravin do existenční tísně. A teď míříme na ty, kteří jsou nakonec nejpostiženější, a to je střední třída a na prvním místě na rodiny s dětmi, na samoživitele a samoživitelky, protože ti s tím sami dlouhodobě pomoci nemohou. A těm pomáháme cílenými opatřeními (Předsedající: Pane premiére, čas.) a to je důležité.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní Alena Schillerová, je to poslední interpelace.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane premiére, ona navazuje právě na to, co jste teď řekl, jmenuje se pomoc zranitelným. a nebudu opakovat čísla, myslím si, že jsme si je řekli. Rozpočet, o kterém hovoříte, byl cárem papíru už v den, kdy byl schválen. Už dnes připouští váš ministr financí, že o desítky miliard ho budete muset navýšit, a za válku se všechno neschová.

Takže pojďme k těm zranitelným. Důchody: valorizace důchodů k 1. lednu, která díky našemu prosazenému zákonu - my jsme navýšili o 300 korun - pro který jste mimochodem nehlasovali, byli jste proti v roce 2021, dnes říkáte, že to je pomoc nasměrovaná k seniorům k 1. lednu, nicméně ta mimořádná valorizace, kterou dát musíte, protože vám to říká asi 15 let starý zákon, tak na tu čekají senioři samozřejmě už pět měsíců. A mezitím inflace drtí jejich úspory, drtí jejich prostředky a oni skutečně se ocitají v mnohdy velmi neřešitelných problémech, tak jak mi to sami píší.

Životní a existenční minimum jste skutečně zvýšili o 10 % před třemi týdny. My jsme ho v covidovém roce zvýšili o 13 % v době, kdy inflace byla kolem 3 %, abyste připustili, že budete opět po třech týdnech ho zvyšovat. Co to je za promyšlenou politiku této vlády? A střední třídě říkáte: Nebojte se, střední třído, klidně chudněte, a až budete hodně chudí, tak si přijďte pro sociální dávky. To jim říkáte. A žádných 5 000 jste nedali - zatím. Vy jste jenom vyslali signál a řekli jste: Připravíme legislativu, pak si přijdete vy, rodiny s příjmem do jednoho milionu, který asi se bude sčítat, donesete si přiznání anebo si donesete potvrzení od zaměstnavatele - jestli to bude za rok 2021, nebo za rok 2020, to nikdo neví (Předsedající: Paní předsedkyně, čas.) a potom vám to možná někdy v srpnu dáme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní předsedkyně, já bych tady chtěl teď jmenovat všechna ta opatření, která jsme udělali, které jste tady vy nezmínila, ale na to mně ani nezbude čas. Jenom snad řeknu na úvod jednu věc. To, že jsme přijali rozpočet, který byl naprosto realistický, je pravda, a do toho přišla válka na Ukrajině a všechny související otázky, tak my nijak netajíme, že budeme potřebovat upravit ten rozpočet. Jak to uděláme, ale až ve chvíli, kdy budeme vědět, jaké ty náklady skutečně jsou - nebudeme to dělat, jak jste to dělala vy, že tam prostě se nastřelí nějaká částka a trefujeme se, jestli ji utratíme, nebo ji neutratíme. My budeme postupovat odpovědně.

Jenom příklad některých opatření, která jsme udělali a jaký to má dopad. Ano, zmínila jste jednorázový příspěvek na dítě 5 000 korun. Bude se skutečně týkat - to se bude sčítat - rodin s příjmem do milionu korun. Bude se to týkat dětí do 18 let. Odhadem to zasáhne přes jeden milion domácností. To je důležité.

Rozhodli jsme také o zvýšení maximální rodičovské na 13 000 místo dosavadních 10 000. Budeme podporovat zkrácené úvazky, což je pro rodiny důležité, a chceme dát mimořádné dotace na zřizování dětských skupin, tím pomoct aktuálnímu nedostatku míst ve školkách a to zase umožní lidem, aby se mohli rychleji a snadněji zaměstnávat.

Připomenu také, že jsme zvýšili příspěvek na bydlení od ledna 2022. To pomůže s náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nižšími příjmy. Já bych tady až tak neříkal, že jsme nechali na holičkách střední třídu. On i někdo, kdo dosud neměl žádné problémy v důsledku cen energií, najednou problémy bude mít, a my mu říkáme: Nebojte se, nikdy jste nežádal o sociální dávku, teď o ni požádejte, máte na to právo. Ten příspěvek na bydlení mimochodem znamená, že letos by mohl pomoci 220 000 až 280 000 domácností. Tak to mně neříkejte, že je málo! To je prostě pomoc! A řeknu vám to na příkladu. Rodina - dva dospělí, dvě děti, kde je příjem obou rodičů ve výši minimální mzdy plus přídavků na děti, je to třeba 32 000 korun, normativní náklady na bydlení najednou činí 15 000 korun, výše příspěvku na bydlení bude po splnění těch podmínek přes 5 000 korun. To prostě je částka, kterou ti lidé poznají a která jim pomůže.

Také jsme zvýšili životní a existenční minimum o 10 % od dubna tohoto roku. To opatření se zase dotkne 360 000 příjemců dávek. To také není málo! A od životního minima, jak víte, se odvíjí hranice příjmů, při nichž vzniká nárok na další dávky - dávka v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti, pěstounská péče a tak dále a tak dále. A zase to řeknu na příkladu. Rodině s dvěma dětmi, tak jak jsem to tady zmiňoval, kteří nemají příjem, se od dubna zvýší příspěvek na živobytí, jedna z těch dávek, o 1 140 korun. To také poznají. Jestli měli předtím 10 000 a teď mají přes 11 000, tak to prostě poznají. A to je příklad jenom jedné té dávky.

Ano, další věc, kterou jste tady zmínila, je valorizace důchodů. Nijak netajím, že to je zákonná valorizace. Museli jsme na ni vyčlenit peníze, to jsme udělali. Procentní výměra starobního důchodu se zvýší o 8,2 %. Průměrný důchod se zvýší o 1 017 korun měsíčně a to prostě naši senioři, kteří jsou v penzi, kteří bojují s vysokými cenami, také poznají a nemusí se tolik bát vysokých cen.

Udělali jsme také opatření na pomoc pro nejzranitelnější skupiny s cenami energií. Na pomoc domácnostem půjdou 2 až 3 miliardy korun. Vytvořili jsme také možnost pro ty, kteří nemají momentálně na úhradu faktur za energie, aby požádali o mimořádnou okamžitou pomoc. Ta v některých případech může pokrýt plnou výši doplatku za energie. Udělali jsme opatření pro snížení cen pohonných hmot tak, aby to pomohlo jak podnikatelům, tak vlastně všem ostatním. Děkuji za podporu snížení spotřební daně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane premiére, čas! Děkuji. Zeptám se, jestli je... (Poslankyně Schillerová: Můžu ještě?) Ano, ta interpelace se může dokončit, pokud byla podána, a musí být kompletně dokončena.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za odpověď panu premiérovi. Byť s ním nesouhlasím, tak děkuji. Určitě to stačit nebude, pane premiére. Znova zopakuji, životní a existenční minimum, a nemusím uvádět žádný příklad, o 10 %, které nám vstupuje do osmi druhů sociálních dávek, vy jste z nich některé jmenoval, to děkuji, prostě nepomůže, když je inflace už 13 %a směruje k nějakým 15 %. Znova opakuji, v době covidu my jsme zvedli životní a existenční minimum o 13 %. A byla tehdy inflace kolem 3 %. Takže určitě právě ti nejzranitelnější, a tohle jsou oni, na tom se shodujeme, tak těm jste skutečně nepomohli - 220 000 domácností určitě není mnoho a ta střední vrstva, víte, ona nedosáhne na ty dávky, protože to jsou lidé, kteří chodí do práce, splácí hypotéky, starají se o své děti, mnohdy mají majetek (Paní předsedkyně, čas, čas.), a tudíž nenaplní žádné podmínky pro to, aby mohli o tuto dávku požádat. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Požádám pana premiéra o odpověď na doplňující otázku. Poslední. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, určitě můžete nesouhlasit s mou interpretací, ale ne s těmi fakty, která jsem říkal, protože to jsou věci, které naše vláda rozhodla a které konkrétně pomáhají občanům, a občané to buďto už pociťují, nebo to pocítí. Souhlasím s jednou věcí, musíme myslet na střední třídu. Ale střední třída je ta, která nakonec všechny výdaje státu zaplatí. Ty peníze tady někde nerostou na stromech v okolí Poslanecké sněmovny, ty peníze vydělávají lidé. My jim je na základě nějakých legislativních rozhodnutí vezmeme a prostě je nějak přerozdělujeme. A když ještě si k tomu půjčíme ty peníze, tak to zase někdo zaplatí. A zaplatí to ta střední třída! Vždycky to zaplatí ta střední třída, protože pokud myslíte na střední třídu, a to my děláme, tak nezvyšujeme nesmyslně dluh, nesnižujeme lidem úspory, nezadlužujeme lidi do budoucna, protože jediný, kdo to bude zase platit, bude ta střední třída. Tohle prostě není politika, kterou my chceme dělat.

A ano, my si uvědomujeme, že střední třída je zasažena tou situací, která teď nastává. Proto děláme ty kroky pro to, aby se snížily ceny energií, aby se snížily ceny pohonných hmot, abychom měli dostatek bytů a tím snížili cenu bydlení, ale proto jsme také rozhodli o tom, že střední třídě, která je nejvíc zasažena teď, její části, a to jsou rodiny s dětmi, to jsou samoživitelé a samoživitelky - stačí se podívat na jakýkoliv statistický přehled, to jsou ti nejpostiženější a často nemají skutečně nárok na sociální dávku - tak těm pomáháme třeba formou toho jednorázového příspěvku nebo větší flexibilitou ve zkrácených úvazcích, vytvořením větších možností pro péči o dítě a dalšími věcmi, které jim pomohou si s tou situací poradit.

Ale prostě nebudeme teď pomáhat těm, kteří mají velké příjmy a nepotřebují pomoc od státu (Předsedající: Pane premiére, čas.), to by nedávalo žádný smysl.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Takže nyní uplynul čas pro podávání interpelací na předsedu vlády, nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a já předávám řízení schůze své kolegyni. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, srdečně vás zdravím, přeji pěkné odpoledne, a zahajujeme tedy blok interpelací na členy vlády. Nicméně bych nejprve načetla omluvy, které v mezičase došly, a je jich značný počet, tak poprosím o chvilku strpení.

Omlouvá se pan poslanec Josef Bernard dnes od 15.20 hodin a celý zítřejší jednací den 29. 4. z pracovních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Martin Kolovratník dnes mezi 16 a 18 z důvodu jednání ve volebním kraji, pan poslanec Jaroslav Dvořák dnes od 15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Volný dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, také se omlouvá dnes paní poslankyně Alena Schillerová, a to bylo mezi 14 a 15.15 z pracovních důvodů, ještě je tady předposlední omluva, pan poslanec Petr Sadovský dnes od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Tomáš Helebrant dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a úplně poslední pan poslanec Robert Stržínek dnes od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů. Tímto by byly zkonstatovány všechny došlé omluvy.

A já mohu vyzvat paní poslankyni Balaštíkovou, aby přednesla interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra pana Víta Rakušana a aby tak zahájila blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. V mezičase se připraví pan poslanec David Pražák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se přece jenom rozhodla svoji interpelaci na pana ministra Víta Rakušana přečíst. Vážený pane ministře, jsem přesvědčena, že máme pomoci ukrajinským občanům prchajícím před válkou. Ptají se mne ovšem občané, odkud, tedy z kterých regionů a oblastí Ukrajiny pocházejí dnešní uprchlíci, vidí poznávací značky jejich vozidel a ptají se mne na to.

Občané nemohou porozumět tomu, proč mají u nás najít nový domov lidé z oblastí, které válkou vůbec zasaženy nejsou. Na veřejnost samozřejmě prostřednictvím médií prosakují informace, které mají charakter obav a obav z toho, že se do naší země dostanou i lidé, kteří zde mohou páchat trestnou činnost. Je jistě odůvodnitelné požadovat od vás informace, jak hodláte nastavit prověřování těchto osob, a zvláště jsou naši občané v současné době citliví na skutečnost, že právě i těmto lidem jsou z veřejných prostředků vypláceny finanční podpory.

Další moje otázka na vás tedy směřuje, zda máte již připraven plán, jak začnete prověřovat, zda jsou tyto podpory vypláceny oprávněně a zda budete i zpětně prověřovat oprávněnost výplaty těchto podpor. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Pan první místopředseda vlády je řádně omluven, takže vám přesně, jak jste říkala, odpoví písemně do 30 dnů. A my se přesuneme k další interpelaci, to je interpelace pana poslance Davida Pražáka, který, zdá se, že není přítomen, takže jeho interpelace propadá. Následuje interpelace pana poslance Igora Hendrycha, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, mám interpelaci na pana ministra Jurečku, na pana ministra práce a sociálních věcí. V kostce se jedná o dotaz, kdy hodlá zajistit finance na dokrytí kapitoly číslo 313, z nichž jsou financovány mzdy a platy zaměstnanců v sociálních službách. Platy v sociálních službách jsou historicky nastaveny tak, že jsou financovány z kapitoly 313 z Ministerstva práce a sociálních věcí a v letošním roce ta alokace v rámci státního rozpočtu byla ponížena o 20 % toho, co požadovaly, respektive co je reálné tady pro tuto oblast.

Podle reflexe, kterou mám z terénu - pravidelně komunikuji s poskytovateli sociálních služeb - vím, že jsou schopni vyplácet platy, respektive mzdy - záleží, jestli se jedná o neziskovou, nebo příspěvkovou organizaci - tak zhruba do července, možná do srpna, někteří tvrdí, že možná do září. Poté již nebudou mít prostředky na vyplácení mezd. A do toho ještě samozřejmě vstoupila energetická krize. Ta 313 je mimo jiné také konstruována tak, aby částečně kryla provoz těchto organizací, a tam také bude chybět poměrně dost prostředků. Celkově je ten odhad takový, že bude chybět pravděpodobně 1,5 miliardy korun, a já si třeba osobně nedovedu představit, že by nebylo plánováno na mzdy a na platy, respektive na platy státních zaměstnanců, ale v této oblasti tomu tak prostě zkrátka je a lidé žijí v obrovské nejistotě, respektive jejich zaměstnavatelé. Jistým paradoxem je, že se zaměstnancům v sociálních službách na platy přidalo, ale jejich zaměstnavatelům se na to mzdy nedaly, respektive prostředky se na to nedaly. Takže jak dlouho chcete zaměstnance držet v nejistotě a kdy ty prostředky a jakou formou je do toho (Předsedající: Čas.) systému dodáte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní v sále nevidím pana poslance Patrika Nachera, takže i jeho interpelace propadá. A posouváme se k interpelaci pana poslance Radka Kotena, ten není přítomen v sále. Je přítomen - tamhle, byl v zákrytu. Prosím, pane poslanče, jste na řadě se svou interpelací, a pak se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, já jsem zachytil teď na zpravodajském serveru iDNES takový zvláštní článek, protože tam byla uvedena nějaká statistická data, že v letošním roce tady máme 147% nárůst tuberkulózy v České republice. A zamýšleli se tam tedy, čím to může být, že to tady vědci musí vyzkoumat, nebo nevím, jestli tady u nás to bude zkoumat Ministerstvo zdravotnictví nebo nějaká jiná organizace nebo lékaři, ale vzhledem k tomu, že máme nějaké predikce o procentu ukrajinské populace, že jsou TBC pozitivní v různém stadiu, tedy až po otevřenou tuberkulózu, tak já bych si do této trojčlenky tedy dosadil, že pravděpodobně to bude tady tím, ale nevím, kteří odborníci se tím budou zabývat.

Očividně veškerá varování, která jsme tady dělali, tak zatím se to tedy nesetkalo nějak v našem zdravotním systému s tím, že bychom vytvořili nějaká opatření, aby se tyto nemoci nešířily dál v populaci. Dále jsem zachytil včera článek, myslím si, že to bylo na Novinkách na Seznam.cz, že je registrováno poměrně hodně případů HIV pozitivity u příchozích uprchlíků, a plus tedy že se tady rozšířily mezi dětskou populací poměrně značně naštěstí plané neštovice.

Chtěl jsem se tedy zeptat, jakým způsobem vaše ministerstvo bude zvládat a samozřejmě naše zdravotnictví, jak bude zvládat tyto výzvy, a zda tedy je na to Ministerstvo zdravotnictví připraveno a jakým způsobem to bude řešit, jestli se tedy bude doočkovávat proti tuberkulóze nebo jak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane poslanče, nesmíte věřit všemu, co přečtete. To se pak zbytečně stresujete. Máte ve straně spoustu lékařů. Kdybyste se jich zeptal, oni vám to vysvětlí a nemusíte se takhle trápit. Pochopitelně tady existuje zařízení, jmenuje se Státní zdravotní ústav. To zařízení ze zákona kontroluje tyto věci, sleduje to a dlouhodobě je monitoruje.

Tady se šíří taková, řekl bych cimrmanovsky, nepěkná věc, že na Ukrajině je nízká proočkovanost. Na Ukrajině je hodně vysoká proočkovanost, třeba větší než v Rakousku u dětí. Je dramaticky větší než na Maltě, dramaticky větší než na Kypru. Je to spíš v horní třetině toho, co je průměr v Evropské unii. Tady se vžilo jakési přesvědčení, že je i v České republice 100% proočkovanost dětí. To je hluboký omyl, není. Bohužel - moc děkuji za tu interpelaci, která upozorňuje na problém proočkovanosti - proočkovanost klesá. Není to dáno tím, že by nebyly očkovací látky, není to dáno tím, že by nebyly hrazené, není to dáno tím, že by nebyl systém očkování dobře nastaven. Je to prostě dáno tím, že dlouhodobě, dlouhodobě přibývá počet antivaxerů, a bohužel tyto počty přibývají i mezi rodiči děti. Tady tyto počty neočkovaných stoupají.

Já bych chtěl říct, že oproti stejnému období loňského roku se počet prokázaných tuberkulóz zvýšil z 39 na 57. Je potřeba si říct, že jednotlivé mutace mykobakterií tuberkulózy - a máte naprostou pravdu, ne všechny ty mutace jsou zcela běžné ve všech zemích Evropy, některé jsou běžnější na Ukrajině, ale v jižních zemích jsou zase jiné běžnější - obecně to nezáleží jenom na skladbě populace, ale také na lokalizaci. Je to jak hepatocelulární karcinom, jehož incidence klesá z jihu na sever, tak počet případů z 39 na 59 zatím není statisticky absolutně významný. Samozřejmě že státní zdravotní ústav nejenom sleduje výskyt jednotlivých infekčních onemocnění, ale také zjišťuje, o jakou mutaci se jedná.

Druhá věc, která je podstatná, tak to Mycobacterium tuberculosis je infekční onemocnění s relativně dlouhou inkubační dobou a také kultivace k průkazu této nemoci patří k časově náročným vyšetřením. To znamená, ani teoreticky se zatím nemůže projevit na výskytu pozitivních ta řekněme válka na Ukrajině a uprchlíci. Pokud se tam něco projeví, tak se to projeví na podzim, ale já se to nedomnívám.

Jsme samozřejmě připraveni očkovat. Úplně si nemyslím, že je nezbytně nutné začít znovu s očkováním v české populaci tam, kde jsme s očkováním skončili. Jsme připraveni proočkovat ukrajinské děti, a to ze dvou důvodů. První důvod je, že je to správné kvůli ochraně české populace, druhý důvod je, že je to etické, protože je potřeba si říct, že na Ukrajině nebylo zdravotní pojištění. Ten systém je tam poměrně velmi komplikovaný. Možná by někdy stálo za to, udělat seminář, jak složitý je systém zdravotnictví na Ukrajině a jak velmi se liší systém zdravotnictví v postsovětských zemích od toho, který je standardní v Evropě, a to včetně titulů. My chceme nastartovat vlastně standardní evropské očkovací schéma i na Ukrajině. Takhle zní i dohoda s některými kolegy, lékaři, nebo tedy ministry zdravotnictví, ze zemí Evropské unie.

U dalších infekčních chorob ano, máte pravdu, dochází k nárůstu a ten nárůst bude, bude i na podzim a bude pokračovat. Důvod je ten, že po dvou letech koronavirus vlastně přebil některá další virová onemocnění, typicky to byla kompetence, a musím po pravdě říct, že ani odborníci z Národního institutu pro to nemají relevantní vysvětlení. Ani v literatuře jsem nedohledal dostatečně přesvědčivé vysvětlení, proč to tak je, že koronavirus přebil některá virová onemocnění. Tím, jak řekněme omikron je v tomto směru slabší a jak odkládáme jednotlivá opatření, především respirátory, se bohužel zvyšuje počet respiračních onemocnění, dochází k brutálnímu nárůstu chřipkových onemocnění a samozřejmě se zvýší počet onemocnění infekčních u dětí.

Tady je potřeba si říct jednu věc. Je velice složité porovnávat statistiky, protože se nemůžeme orientovat úplně jednoduše podle statistik z uplynulých dvou až tří let, ale musíme se orientovat podle statistik před covidem. A tam, když to porovnání uděláme, ten nárůst není zase tak velký, on je v podstatě porovnatelný u těchto dětských onemocnění s tím, jak to bylo předtím. (Předsedající: Váš čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane ministře, za vysvětlení. Já bych měl ještě doplňující otázku. Je to samozřejmě vzhledem k tomu, že systém zdravotnictví na Ukrajině je úplně jiný oproti České republice - a já bych to shrnul do takového zjednodušení, že v podstatě většina ukrajinských občanů se léčila tak, že si šla něco koupit a v podstatě tím ta lékařská péče byla hotová, tak u nás samozřejmě lékařská péče je na úplně jiné úrovni. V tomto kontextu tedy zcela nechápu snížení plateb za státní pojištěnce, protože většina občanů, kteří k nám utekli, uprchli z Ukrajiny před válkou, tak ten zdravotní stav je u nich výrazně horší a samozřejmě to bude stát peníze, obrovské peníze navíc, takže právě v tomto smyslu bych chtěl vědět, proč tedy snižujete peníze za státní pojištěnce, když víte velice dobře, že bude daleko náročnější to ufinancovat. (Předsedající: Váš čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď, ještě o reakci. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Moc děkuji za ten dotaz a možnost to vysvětlit. Snížení v letošním roce - ty peníze se v podstatě nijak nedají využít, ty peníze v letošním roce už rozdány jsou. Dělá to takzvané dohadovací řízení a kompenzační vyhlášky a ty všechny už jsme schválili a všechny ty požadavky poskytovatelů byly pokryty. Naopak na rezervních fondech pojišťoven je víc než 60 miliard a ty peníze tam narůstají. To znamená, pojišťovny mají poměrně velké zdroje a ty predikce předchozí vlády - a nyní to je bezesporu jejich chyba - že na rezervních fondech bude 17 miliard, se ukázaly jako velmi, velmi chybné a je dobře, že se takto plete vláda, že peníze pojišťoven jsou ve vyšším množství, než se vláda bála.

Je potřeba si říct, že státní pojištěnci se podílí na výběrech pojistného minimálně. Gros jsou zaměstnanci a tady je třeba si říct, že populace z Ukrajiny se postupně dostává do zaměstnání - máme jich přes 30 000 zaměstnaných, tedy pokud to takto bude pokračovat, tak naopak, protože se jedná o mladou populaci, lidi, kteří chtějí pracovat, tak naopak tito ukrajinští zaměstnanci budou saturovat péči pro české státní pojištěnce. Vím, že to zní jako paradox, ale je to realita. Čím víc jich bude pracovat, tím více budou saturovat péči pro české pojištěnce.

Je zvláštní, že na Ukrajině je jinak nastavený systém, ale ta péče není horší. Dokonce na některé výkony jsou tam relativně krátké čekací doby a je ten systém spíš nastavený historicky velmi jinak. Je to na dlouhou debatu a rád tuto debatu někdy poskytnu, rád se jí zúčastním. Ono je to také vysvětlení pro to, proč je velmi komplikované nastavit - a nejenom pro Ukrajinu, ale Ruskou federaci, pro Moldávii a některé země - jednoduchý systém aprobačních zkoušek v České republice. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Nyní přistoupíme k další interpelaci, a sice pana poslance Vladimíra Zlínského, která bude taktéž mířit na pana ministra zdravotnictví. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, v souvislosti s vaší vládou doporučovaným používáním respirátorů a roušek z nanomateriálů vás zdvořile žádám o doložení studií, které vyvracejí závěry publikované v renomované publikaci Toxicology Toxicity Evolution Risk Assessment and Management, vydané nakladatelstvím Taylor & Francis Group v roce 2018, kde na straně 82 je uvedeno, že dochází ke kumulaci nanomateriálu po vdechnutí v plicích, v pleuře, játrech, ledvinách, srdci, mozku, a které vás a tým odpovědných odborníků tímto pádem vedly k povolení jejich masového používání během epidemie covid-19. Na straně 225 této publikace je také uvedeno, že také existuje možnost vzniku neléčitelných smrtících neurodegenerativních onemocnění po vdechnutí těchto nanomateriálů. Prosím také o doložení studií, které jednoznačně vyvrátí možnost vzniku celé plejády ostatních onemocnění, které by dle této odborné publikace mohly v důsledku inhalace nanomateriálu z roušek či respirátorů vyrobených z nanomateriálů vzniknout. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan ministr zdravotnictví. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já jsem dostal od ministerstva text odpovědi, ale já za to moc děkuju. V podstatě dvacet let vedu panel, teď už tedy pochopitelně ne biomedicínského výzkumu, ale jedna část toho panelu jsou nanotextilie. Je potřeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi nanočásticemi a nanotextiliemi a zkusím vysvětlit, proč jsou nanotextilie pro Českou republiku a pro ochranu proti virům zásadní.

Je potřeba si říct, že jsme fakt velmoc nanotextilií. My jsme vyvinuli přístroj na výrobu nanotextilií, bohužel patent prvního typu přístroje nebyl celosvětový a já velmi děkuji všem těm kolegům z Kladna a dalším, kteří ten druhý přístroj patentovali celosvětově a dá se říct, že my bychom dokázali, pokud bude dobrá podpora - a já věřím, že bude, pan ministr mi v tom určitě maximálně pomůže - s nanotextiliemi ovládnout svět.

V čem se liší nanočástice od nanotextilií? Vy to víte asi dobře, protože jste se připravoval na interpelaci, že nanočástice mají náboj a že to je jeden z problémů. Ty mají i nanotextilie. Nanotextilie ale neuvolňují nanočástice, takže de facto ta filtrační činnost nanotextilií je dána malinkými - řeknu laicky - otvůrky, a tím pádem kapénky - a my víme, že covid se šíří v aerosolech - se nedostávají přes ten respirátor ven a dovnitř. Ale navíc mají nanotextilie mezi těmi jednotlivými vlákny v otvůrcích náboj, takže vážou ty viry, takže o to více filtrují vlastně vydechování toho vzduchu s viry ven než normální respirátory.

Je fakt, že existují studie, které to potvrzují u nanotextilií, a jsou to studie, které právě byly v tom panelu, kterému já jsem předsedal, prováděny, byly samozřejmě prováděny na zvířatech. Potom to byly standardní studie, klinické studie. Nanotextilie se začaly používat hodně v praxi, ale faktem je, že cena nanotextilií byla vysoká. Tím, že tady byl covid, tím, že byl stimul výrobců, aby začali, jsme se dostali na relativně nízké ceny nanotextilií, velkokapacitní pletací stroje udělaly velkou produkci. Já jsem z opozice - a musím říci, ve spolupráci s některými členy vlády - toto velmi podporoval, říkám to takto otevřeně, a myslím si, že pozitivní efekt je, že máme jedny z nejlepších českých nanorespirátorů.

Jiná věc je debata, jestli vůbec nosit respirátor a roušku je nebo není problematické. Tady bych si dovolil upozornit, a ona je na PubMedu krásně dohledatelná, na metaanalýzu, myslím ze Spojených států - já teď nevím, jestli je z Pittsburghu, to bych si vymýšlel, a ta porovnávala sedmdesát studií, kdy srovnávala jednotlivé typy roušek, respirátorů, u zdravých, u lidí s různým typem onemocnění, o kolik se snižuje množství kyslíku ve vdechovaném vzduchu, o kolik se zvyšuje vlhkost, jaké je riziko vnitřní infekce, jestli to má nějaký vliv na srdce, jestli se nějakým způsobem zhoršuje řekněme telemetricky měřené EKG a další, a zjistili, že ten vliv je nulový. Byla to jedna z metaanalýz, asi největší, bylo to sedmdesát studií, která vlastně řekla, že rouška nebo respirátor nemá žádný negativní vliv. Samozřejmě, má to určité podmínky, nemůžeme nosit respirátor půl roku a různě ho povalovat všude možně, nechat ho sekundárně infikovat a tak dále, ale to oba jako lékaři víme.

Tak za mě - je potřeba dělat podporu nanotextiliím, je potřeba být velmi obezřetný k nanočásticím - já bych řekl textilie potažené stříbrem, antibakteriální, to víme, ponožky, spodní prádlo. Koloidní stříbro je úplně něco jiného, obojí je stříbro, a je potřeba, a s tím souhlasím, podpořit tento průmysl a nanotextilie v České republice tak, abychom opravdu s pomocí dalších studií přes panel AZV, přes ten biomedicínský panel, a já jsem se toto snažil maximálně forzírovat, abychom se stali exportéry i ve zdravotnictví do celého světa. Je to nesmírně užitečné pro český průmysl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující dotaz evidentně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Já samozřejmě jsem se ptal na ty možné vedlejší účinky, které mohou vzniknout, pokud se ta mikrovlákna na povrchu s nanočásticemi dostanou do plic. Z informací, co mám, bylo zjištěno, že části mikroplastů se dostávají dokonce až do krve, tak se obávám, že u těch mikročástic z vláken, které teoreticky by se mohly odštěpovat, že by k tomu také mohlo dojít. Tak já bych plédoval pro to, aby byly udělány studie nejlépe mnohaleté, jaký to má vliv na lidský organismus, tyto mikročástice obecně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za doplňující dotaz. Opět pan ministr zareaguje.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já moc děkuji. Opatrnost především, tomu naprosto rozumím a souhlasím, ale znovu opakuji: ty granty, které AZV a biomedicínský panel ohledně nanotextilií řeší, a v tomto panelu jeden z šesti grantů vždycky byl na tuto problematiku - nanotextilie a hojení ran, nanotextilie a různé materiály, nanotextilie a ochrana pacientů, nanotextilie a ochrana zdravotníků - ty jasně prokázaly, že je tam nulové riziko. Žádné částice z nanotextilií na těchto pletacích strojích. To je pořád třeba opakovat. Na českých patentech, které vymyslel tým z textilní univerzity a vyvíjí je a dělá je, myslím profesor Kůs a tady ta skupina, tak tady k tomuto uvolňování nedochází.

Jsem rád, že to téma zvedáte, a moc za to děkuji. Já bych byl opravdu rád, aby Česká republika - bohužel se to u předchozí vlády nestalo, ale chápu, že byly jiné priority - aby tady toto, já bych řekl dokonce české zlato, aspoň co se týče textilu a co se týče této problematiky - podpořila a abychom maximálně využili toho, že máme tento monopol, že jsme toto vyvinuli, a abychom se opravdu stali exportéry do celého světa, a dokonce abychom se stali hlavním vývozcem roušek, tedy ne z Číny do Česka, ale z Česka do Číny a nanoroušky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní přistoupíme k další interpelaci paní poslankyně Jany Berkovcové a ta bude interpelovat pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s revizí rámcových vzdělávacích programů, jejichž součástí má být mimo jiné zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základním vzdělávání a jeho převedení mezi takzvané povinně volitelné předměty. K tomuto závěru dospěl expertní panel Ministerstva školství, mezi jehož členy však není ani jeden odborník na výuku cizích jazyků.

Já se věnuji jazykovému vzdělávání celý svůj profesní život a s velkým znepokojením sleduji vývoj a diskuse ohledně cizích jazyků, kam se ubírá, a absolutně ignoruje všechny podněty ze strany odborné veřejnosti, profesních sdružení, sdružení angličtinářů, francouzštinářů, němčinářů, která volají po zachování povinné výuky dvou cizích jazyků. Podobně se vyjadřuje celá řada diplomatických zastoupení v České republice, zástupci obchodních komor i Hospodářské komory. A vy, pane ministře, tento rozruch nazýváte hysterií.

Nejčastějším argumentem pro zrušení druhého cizího jazyka je to, že některé děti nezvládají dobře ani češtinu či angličtinu, natož pak druhý cizí jazyk. Takto přece ale nemůžeme uvažovat. Některým dětem dělá problémy matematika, je pro ně těžká, a také jim přece matematiku nezrušíme. Navíc zkušenosti ukazují, že druhý jazyk, který se vyučuje od sedmé třídy, často děti baví více než ten jazyk první, což je většinou angličtina, která se vyučuje od třetí třídy, a často další jazyk znamená pro některé žáky novou motivaci ke studiu cizích jazyků, hlavně pro ty žáky, kteří si z nějakého důvodu neoblíbili první cizí jazyk nebo jsou v něm neúspěšní.

A navíc, na takto získané základy cizího jazyka, byť v něm třeba na střední škole nepokračují, mohou kdykoliv navázat v dospělosti a naučit se tak cizí jazyk rychleji, třeba kvůli zaměstnání. Znalost více jazyků je dnes pro uplatnění na trhu práce zásadní vzhledem k tomu, že německy a francouzsky mluvící země patří mezi hlavní investory v České republice a v interní komunikaci často dávají přednost svému jazyku před angličtinou. V případě zrušení povinné výuky další... (Předsedající: Čas, paní poslankyně, vypršel.) ... ano, zůstane školám povinnost jej nabídnout jako povinně volitelný. Otázka je, co bude s těmi učiteli jazykáři (Předsedající: Čas.), kde je ten výhled nejistý.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní má slovo pan ministr školství. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, na začátek fakta. Nejde o zrušení, ale jde o výběr pro žáky. Školy budou povinně, opakuji slovo povinně, nabízet druhý cizí jazyk. Žáci, kteří nezvládají ani jeden, si mohou vybrat třeba konverzaci v prvním jazyce, aby zvládli na solidní úrovni aspoň ten jeden.

Třetí, čtvrtá věc, řekla jste, že ignoruji podněty. Opak je pravdou, paní poslankyně, bohužel, sdružení jazykářů a Pedagogická fakulta Karlovy univerzity na svůj kulatý stůl nepozvala nikoho z expertního panelu ani z Ministerstva školství. Rádi bychom pozvání přijali. Určitě neignoruji podněty. Omlouvám se, máte mylné informace.

Zatím jde pouze o návrh, který je obsažen v pracovní verzi dokumentu Hlavní směry revize rámcových vzdělávacích programů, nyní je dokument ve fázi vypořádání připomínek. V žádném případě nejde o zrušení výuky druhého nebo dalšího cizího jazyka. Všechny základní školy podle návrhů budou mít nadále povinnost žákům další cizí jazyk nabízet. Jediný rozdíl bude v tom, že pro žáka bude další cizí jazyk volitelný tehdy, pokud sám ze své vůle nebo z vůle rodičů nebude mít zájem další cizí jazyk studovat, bude si moci vybrat jiný volitelný předmět, který bude daná škola nabízet. Jde o model, který obdobně funguje v jiných státech Evropské unie, například ve Španělsku, Švédsku či Belgii. V některých státech Evropské unie je další cizí jazyk volitelný bez povinnosti školy ho nabízet, například na Slovensku, v Irsku nebo v Maďarsku.

Odborná veřejnost se nestaví proti tomuto kroku. Naopak, jde o to, co definujeme odbornou veřejností. Pokud bychom hovořili o učitelích a ředitelích škol, pak na setkáních a workshopech k revizi rámcových vzdělávacích programů byl poměr námětů pro zrušení povinnosti a povinnou volitelnost versus pro zachování cirka devět ku jedné. Ministerstvo školství nyní chystá rychlé šetření ve školách na toto téma, aby se ta čísla potvrdila. Věřím, že se tam jazykáři zapojí. Právě množství podnětů ze strany učitelů a ředitelů bylo prvotním impulzem k tomuto kroku. Byli to oni, kteří vyvolali tento krok expertního panelu.

Pokud bychom brali v úvahu pouze učitele jazyků, byl by samozřejmě poměr jiný, ale podle našich dosavadních poznatků i v tomto případě, tedy výhradně mezi učiteli jazyků, převažuje podpora volitelnosti. Samozřejmě některé zájmové skupiny, jejichž jste zjevně reprezentantkou, se záměrem nesouhlasí vzhledem k partikulárním zájmům. Je to logické, jde pouze ale o určitou část odborné veřejnosti.

Cílem změny je zlepšení kvality výuky cizího jazyka, právě aby ti pomalejší nezdržovali, protože učitel, jak jistě víte, musí své tempo přizpůsobit těm slabším ve třídě tak, aby ti, kteří skutečně se chtějí dobře naučit druhý cizí jazyk nebo další cizí jazyk, aby nebyli zdržováni těmi slabšími, aby ty třídy byly menší. Uvažujeme už o třídě o pěti žácích, kdy výuka dalšího cizího jazyka bude výrazně kvalitnější než třeba ve třídě, kde je dvacet pět žáků. Chceme také posílit motivaci žáků, pomoct žákům, kteří výuku dvou cizích jazyků nezvládají. Chceme posílit faktor spoluzodpovědnosti žáka za své vzdělání. Větší svoboda volby pro žáky, individualizace, to jsou Principy strategie 2030, kterou váš ministr školství za ANO prosadil a já jsem mu za to velmi vděčen. Chceme také zlepšit vztahy ve škole.

Lze dodat, že také bohužel neexistuje návaznost výuky dalšího cizího jazyka na středních školách. Mnoho oborů středních škol tuto povinnost nemá. Ale i například na gymnáziích není žádná záruka, že student na základní škole, ze základní školy, bude studovat stejný jazyk. Proto se vše začíná od začátku.

Na závěr: povinnost výuky dalšího cizího jazyka na mnoha školách znamená, že žáci nemají volbu a musí se povinně učit určit konkrétní jazyk, který určila škola, což také není dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku? Prosím tedy.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Pane ministře, nejsem členkou žádné zájmové skupiny ani lobbistické, já jsem se posledních patnáct let věnovala dalšímu vzdělávání pedagogů, hlavně převážně v jazykovém vzdělávání. To znamená, mám spoustu kontaktů mezi lidmi v odborné veřejnosti, mezi zástupci vysokých škol, pedagogických fakult a profesních sdružení, oni se na mě obracejí s žádostí o pomoc a já jim rozumím. Já tomu rozumím.

K možnosti volitelnosti toho cizího jazyka, druhého cizího jazyka. Tam hrozí pořád riziko, že pokud se nepřihlásí dostatečný počet žáků, ten jazyk se neotevře, ta skupina se neotevře. To je rizikem. Ještě není řečeno, kolik žáků je minimum pro otevření té jazykové skupiny. Co bude s těmi učiteli jazykáři? Oni odejdou někam, kde jejich jazykové znalosti uplatní, a přijdeme o kvalifikované, dobré učitele němčiny, francouzštiny. A žáci, kteří jsou dnes slabí v cizích jazycích, podle současného RVP, žáci se specifickými poruchami učení, i dnes mají možnost být osvobozeni od výuky cizího jazyka a mít místo něj jazyk jiný. (Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr s vervou zareaguje.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Já jsem to říkal. O tom, jak velká ta skupina minimálně má být: jsem schopen uvažovat už o skupině od tří nebo od pěti žáků, což jistě potvrdíte jako lektorka, že znamená výraznou změnu kvality.

Nemyslím si ani, že by tady nastal problém s vyučujícími. Vyučujících jazyků je soustavný nedostatek a v případě, že ty skupiny zmenšíme, tak to řediteli školy v rámci PHmax umožní těch cizích jazyků otevřít víc. To znamená, že může být na škole francouzština o pěti, němčina o pěti a konverzace v angličtině pro ty zbývající jako první cizí jazyk například. Samozřejmě, v každé škole to bude jinak.

Takže si nemyslím, že by to pro učitele znamenalo cokoliv negativního. Věřím, že se to učitelů jazyků nedotkne žádným negativním způsobem. Naopak si myslím, že se jim bude lépe učit v menších skupinách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Tomáše Müllera a poté se může připravit již pan poslanec Josef Flek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Müller: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře Síkelo, dlouhodobě se ukazuje, že jeden ze zásadních způsobů, jak se Česká republika může zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruské federace a jak naši obyvatelé mohou dosáhnout výrazného zlevnění cen energií, je masivní budování obnovitelných zdrojů. Proto se vás chci zeptat: Jaké konkrétní kroky vaše ministerstvo podniklo v oblasti podpory nových instalací obnovitelných zdrojů, jaké jsou vypsané nebo ještě plánované programy finanční podpory výstavby obnovitelných zdrojů a jakou další formou chcete podpořit menší instalace na střechách tak, jak uvádíte a máte napsáno v programovém prohlášení? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi říci několik slov k podpoře instalace obnovitelných zdrojů energie, těch takzvaných OZE. Rozvoj OZE se snažíme podporovat několika způsoby, mezi které patří zejména investiční dotace, provozní dotace a další, řekněme takzvaná měkká opatření, mezi která patří zjednodušování povolovacích procesů, ale také usnadnění integrace do elektrizační soustavy.

Co se týče investičních dotací, zde hraje velkou úlohu Modernizační fond, který má v gesci Ministerstvo životního prostředí a administruje ho Fond životního prostředí. S ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů energie byly z Modernizačního fondu již vypsány první výzvy v programu RES Plus s alokací na úrovni 4 miliard korun českých.

Na základě předběžných výsledků by mělo dojít na základě těchto výzev k realizaci cirka 500 megawatt fotovoltaických zdrojů. V březnu 2022 pak naše ministerstvo spustilo výzvu na podporu fotovoltaických zdrojů pro podnikatele z Národního plánu obnovy ve výši další 1 miliardy korun. Celkově jsme z Národního plánu obnovy alokovali na rozvoj fotovoltaických zdrojů 5 miliard korun, což by mělo vést k rozvoji na úrovni cirka 270 megawatt v závislosti na cenách. Počítá se i s možným pořízením akumulace.

S rozvojem OZE specificky pro podnikatele se dále počítá v rámci Operačního programu pro technologie a konkurenceschopnost, takzvaný OPTAK. Podporu rozvoje OZE pro sektor domácností má na starost primárně Ministerstvo životního prostředí, které tak činí zejména skrze program Nová zelená úsporám.

Co se týče provozní podpory, tak zde byla na konci roku 2021 schválena novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, která dává rámec pro podporu OZE a ostatních podporovaných zdrojů. Tento rámec počítá s aukčním systémem přidělování provozní podpory pro větší zdroje nad 1 megawatt s určitými výjimkami, zejména na bázi takzvaného zeleného bonusu, což je nástroj podpory zohledňující tržní vývoj. Aktuálně finalizujeme prováděcí legislativu k tomuto zákonu a zároveň komunikujeme s Evropskou komisí za účelem notifikace tohoto schématu podpory.

Co se týče zjednodušení povolovacích procesů, v tomto ohledu jsme transponovali požadavky směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména se jedná o čl. 15 až 17 této směrnice, a to úpravami energetické legislativy, ale také ostatní legislativy, zejména stavebního zákona. Na zjednodušení povolovacích procesů se nyní také zaměřujeme v rámci takzvaného projektu SMED, který navazuje na evropský projekt RES Simplify, a již nyní se nám podařilo identifikovat některé bariéry, které se budeme snažit postupně odstraňovat. Dílčí zjednodušení administrativních procesů také umožní nový energetický zákon, který by měl určitým způsobem zjednodušit proces získávání takzvané energetické licence, respektive vymezit, které subjekty tuto licenci musí mít a které ne.

Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám za váš zájem o rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který považujeme za velmi důležitý i s ohledem na stávající situaci a příspěvek těchto zdrojů ke snížení energetické závislosti.

V této souvislosti chci ještě na doplnění uvést, já jsem byl toto pondělí v Bruselu, sešel jsem se dvěma evropskými komisaři a také s generální ředitelkou komise pro energetiku, včera jsem se sešel s dalším komisařem a na všechny tyto vysoce postavené politiky v rámci Evropské komise a odborníky jsem apeloval, aby nám pomohli s úpravou podmínek Národního plánu rozvoje tak, abychom mohli ještě více reagovat na vzniklou situaci a ještě více (Předsedající: Čas, pane ministře.) investovat do obnovitelných zdrojů, stejně jako aby nám pomohli urychlit veškerá stavební povolení, co se týká veškerých zdrojů energie. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není, čili přikročíme k další interpelaci, a sice pan poslanec Josef Flek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, budu pokračovat a navážu na kolegu s interpelací na pana ministra Síkelu. Chtěl bych se zeptat na už několikrát omílané bezpečnostní zásahy u pohonných hmot. Samozřejmě, jak bylo několikrát řečeno, jediné, co nejde uzásobit, je panika, a proto bych z vašich úst rád slyšel, jak jsme na tom s bezpečností dodávek pohonných hmot jak na úrovni České republiky, tak i na úrovni evropské. Dále bych se zeptal, jestli přemýšlíte i kromě dvou potrubí, která k nám dovádí ropu, jestli přemýšlíte i nad zavedením třetího potrubí, a později budu pokračovat doplňující otázkou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy má slovo pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ještě jednou, paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče Fleku, děkuji za ten dotaz a chtěl bych vás ubezpečit, že po období, kdy nás tady opozice tlačila do toho, abychom upravili ceny paliv v době, kdy tady byla nadprůměrná spotřeba až o 50 % více než v uplynulém období, tak se nám možný nedostatek pohonných hmot na čerpacích stanicích podařilo velmi hladce vyřešit, naši občané nic nepocítili a ceny pohonných hmot se díky našim opatřením stabilizovaly a poklesly.

K vašemu dotazu ve věci nových ropovodů sděluji, že na území České republiky jsou umístěny dvě rafinerie zpracovávající ropu: rafinerie Litvínov s kapacitou cirka 5,5 milionu tun ropy za rok a Kralupy, které mají zhruba 3,5 milionu tun. Obě rafinerie jsou v majetku polského koncernu PKN ORLEN a vy jste zaznamenali, že témata energetické bezpečnosti se staly i tématem prezidentské návštěvy z Polské republiky včera a určitě budou i předmětem jednání pana premiéra ještě tento týden. PKN ORLEN pro tyto rafinerie také nakupuje ropu od světových dodavatelů. Pro rafinerii Litvínov jde většina ropy z Ruské federace, je to zhruba cirka 50 % dovozu této komodity do České republiky, a to výhradně ropovodem Družba, který vede přes Ukrajinu. Pro rafinerii Kralupy je to pak převážně z kaspické oblasti, to znamená Ázerbájdžán, to je ta takzvaná sladká ropa s nízkým obsahem síry, a Kazachstán, neboť je koncipován na zpracování těchto lehčích, sladších rop a pro jejich dodávku byla napojena také na západní ropovod TAL, to je ten ropovod, který jde z Terstu, a k tomu byl dobudován ropovod IKL, který v uzlu Ingolstadt na TAL navazuje.

Případný krátkodobější výpadek dodávek ropy z Ruské federace ropovodem Družba je zajistitelný uvolněním ropy z nouzových zásob Správy státních hmotných rezerv. Její objem společně s objemy již hotových pohonných hmot skladovaných pro případ krize představují v tuto chvíli více než 94 dnů průměrné spotřeby. K nahrazení, k případnému nahrazení dodávek ropy z ropovodu Družba dodávkami ropy obdobného typu ropovody TAL a IKL potřebuje společnost PKN Unipetrol podle momentální situace na trhu zhruba 30 až 40 dní, což by zásoby ze Státních hmotných rezerv měly hladce pokrýt.

Ropovod TAL je však také pro zásobování tuzemských rafinerií z hlediska volné disponibilní kapacity tím úzkým místem, neboť zatímco navazující ropovod IKL má dostatečnou kapacitu pro potřeby obou našich rafinerií, v ropovodu TAL by tyto nové objemy bylo možné dopravovat pouze v některých částech roku, kdy ta spotřeba je nižší. Limitem je do určité míry celková kapacita ropovodu TAL z Terstu do oblasti Ingolstadt ve Spolkové republice Německo, neboť tímto potrubím je zásobováno kromě nás i Německo a také Rakousko. Z hlediska provozu našich rafinerií, tedy rafinerií na našem území, by to byl problém.

TAL na svém prvním úseku na území Itálie a Německa má kapacitu zhruba 38 milionů tun za rok. Po provozních úpravách navržených námi, Českou republikou, prostřednictvím českého akcionáře ropovodu, společností MERO Česká republika, v projektu, který nazýváme TAL+, lze dosahovat kapacity až 44 milionů tun za rok, což je navýšení o nějakých 6 milionů tun ročně. Přesto je spatřováno jako potřebné ještě navýšit celkovou kapacitu první části ropovodu až na 48 milionů tun, což řeší projekt TAL+, a je k tomu zpracována prováděcí studie, kterou zaplatilo nebo do které investovala právě Česká republika prostřednictvím společnosti MERO Česká republika, který je vlastně jedním z minoritních akcionářů tohoto provozovaného ropovodu.

V současnosti je v procesu konečného schválení provozní povolení pro navýšení maximálního průtoku ropovodu TAL na německém území (Předsedající: Čas, čas, pane ministře.) - pardon - a to až na 750 000 krychlových metrů za hodinu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o dodržování času. A pane poslanče, vy jste avizoval doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Josef Flek: Já bych vám chtěl poděkovat, protože jste zmínil odpovědi na mou následující otázku, takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže je to vyřešeno, už není doplňující dotaz?

 

Poslanec Josef Flek: Pokud se tedy můžu ještě zeptat, jestli bylo nutné do této chvíle sáhnout na rezervy pohonných hmot, nebo stále k nám proudí bez problému ze všech těch dvou potrubí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr se již blíží k řečnickému pultíku s reakcí. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ne, my v tuto chvíli na rezervy nesaháme, protože to není potřeba, a není to ani možné, to bychom museli mít k tomu důvod. Dodávky jsou zatím plynulé, a já tedy využiji toho dodatečného času, jenom abych dokončil tu tezi, protože se nám podařilo něco velmi důležitého, a to je vlastně technické navýšení kapacity TALu. Jedná se o dlouhodobý projekt, kterému předcházelo splnění celé řady technických a bezpečnostních požadavků ze strany provozovatele ropovodu. To schvalovací řízení je v kompetenci bavorského úřadu ochrany životního prostředí a já jsem vlastně osobně v této věci požádal při naší pracovní schůzce pana ministra hospodářství a ochrany klimatu Německa Roberta Habecka, aby podpořil co možná nejrychlejší průběh rozhodovacího procesu bavorského úřadu. Ta podpora byla přislíbena, kladné rozhodnutí by tak otevřelo cestu k tomu, aby akcionáři TAL mohli následně rozhodnout i o té druhé části, a to je to výraznější navýšení kapacity, to je ten projekt TAL+, který jsem zmínil, který by byl nezbytným a prioritním krokem pro omezení závislosti na dodávkách ropy z Ruské federace.

Nějakou dobu by to trvalo, museli bychom do toho dát nějaké investice. Společnost TAL tu investici podmiňuje perspektivou, že po provedení investic bude kapacita dlouhodobě využívána. Ale právě proto, že se jedná o ropovod, který bere jinou ropu než ruskou, to je ta azerská sladká ropa a ta kazašská, tak je to pro nás určitě řešení a cesta, kterou chceme jít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Nyní nevidím v sále pana poslance Kolovratníka, čili jeho interpelace propadá. A další na řadě je paní poslankyně Lenka Knechtová s interpelací na pana ministra školství. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracejí se na mě občané i starostové z Jihomoravského kraje v souvislosti s řešením problému nedostatku kapacit mateřských škol. Tento problém zesiluje i počet předškolních dětí z Ukrajiny. Jsme v situaci, kdy finance na projektovou dokumentaci a výstavbu mateřských škol nezvládnou obce čistě ze svého rozpočtu. Proto usilovně hledají nabídku možné dotační podpory. Bohužel, podpořitelnost projektů navyšování kapacit mateřských škol z prostředku integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI se výrazně snížila. Mám informaci, že došlo ke změně skóre právě u nástroje ITI, původně hranice 4+ na aktuálně 6+. Rozumím záměru a cíli Ministerstva školství, kterým je zajištění dostatečných kapacit pro děti v regionech ohrožených největším nedostatkem kapacit v oblasti předškolního vzdělávání. Můj požadavek, to jest snížení hranice podpořitelných ORP na úroveň 4+ však není v rozporu s tímto cílem. Navíc nástroj ITI vychází z logiky uplatňování takzvaných integrovaných řešení, jejichž synergické efekty přináší vyšší přidanou hodnotu do území.

Je možné, pane ministře, otevřít jednání a hledat řešení, které bude ke spokojenosti obou stran, a zejména pomůže k rozvoji území České republiky jako celku? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní s reakcí pan ministr školství. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Omlouvám se, jenom dodýchám. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, ten problém, o kterém mluvíte v současné době jak Ministerstvo školství, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo pro místní rozvoj řeším. Shodou okolností dnes jsem měl jednání s panem ministrem pro místní rozvoj o případném navýšení prostředků do této části nebo do programu, který je zaměřen na výstavbu mateřských škol.

Určení takzvaného skóre je v současnosti tématem jednání mezi rezorty MŠMT a Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo školství je v tomto případě obsahovým gestorem, přičemž téma vlastní intervence je primárně v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a řídicího orgánu IROP. S ohledem na vývoj situace se skutečně přikláníme ke skóre 4+ při zajištění zvýhodnění regionu s vyšším skóre, zejména těch o výši 9, 8 a 7, kde je dlouhodobě situace kritická. Nástroj v podobě určení skóre vzešel za situace s výrazně omezenou alokací IROP na oblast předškolního vzdělávání, která nedosahuje ani vzdáleně absorpční kapacitě obcí.

Ministerstvo školství pro účely podpory z prostředků IROP vytvořilo datový model zohledňující naplněnost mateřských škol při agregaci na správní obvod obcí s rozšířenou působností. V modelu jsme přistoupili k arbitrárnímu určení skóre jednotlivých území na základě dat a výkaznictví Ministerstva školství spolu s predikcemi Českého statistického úřadu se škálou hodnot 0 až 10. Území s hodnotami skóre nad 6, tedy v těch dotčených zamýšlenou podporou, se potýkají s plošným nedostatkem kapacit pro zajištění zákonného nároku na umístění dítěte do mateřské školy. U lokalit se skóre 4 a 5 může výjimečně docházet k nedostatečnému zajištění kapacit. Rovněž zjišťujeme možnost další podpory výstavby mateřských škol a obecné podpory dostupnost předškolního vzdělávání, jelikož jde o segment s největším kapacitním problémem.

Poslední částí je právě období, kdy přicházejí ukrajinští uprchlíci v tak masivních počtech, a o tom bylo dnešní jednání s panem ministrem pro místní rozvoj - navýšení této části kapitol IROPu. Pak jsme připraveni to skóre 4+ změnit v případě, že nedojde k navýšení prostředků. Tak o tom dále budeme jednat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. A je zájem o doplňující dotaz? Není, čili my můžeme přistoupit k následující interpelaci paní poslankyně Marie Pošarové, která cílí na pana ministra Ivana Bartoše. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych se jenom chtěla zeptat, že čeští občané měli doteď problém s bydlením, nebyly byty ve městech, a najednou se objevila ukrajinská krize a začaly se objevovat byty. Mne by zajímalo: Ty byty byly blokované, že ti lidé na to čekali x let? To je první otázka.

A dále bych se chtěla zeptat ohledně programu zvýhodněných půjček na bydlení pro mladé rodiny. Bylo tam alokováno zhruba 700 milionů korun, ke 14. dubnu byly vybrané, a co se týče Státního fondu na podporu investic, bylo řečeno, že došly peníze, že se půjčky pozastavily.

Mně jde o to, že já jsem k tomu dělala pozměňovací návrh, kde jsem žádala o zvýšení 1 miliardy korun, protože jsem věděla, že se zvyšují ceny energií, zvyšovaly se ceny stavebních materiálů, a jedná se mi o to, jestli bude nějaký nový rozpočet a jestli plánujete navýšení částek do tohoto programu, protože tímto způsobem tisíce mladých rodin přišly o možnost pořídit si vlastní bydlení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní pan místopředseda vlády, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za tu otázku, první i druhou. K té první pravděpodobně míří směrem k novele dvou nařízení vlády z 24. 2. 2022, kdy jsme je schválili na vládě. To byla nařízení vlády, která dlouhodobě administruje Státní fond investic, a na jejich základě vznikají nájemní byty pro specifické skupiny obyvatelstva. To jsou ty programy Výstavba a program Nájemní byty. Na základě tohoto programu pod SFPI vznikají takzvané sociální byty na obcích a ty sociální byty jsou potom určeny charakterem toho úvěru, jakým způsobem mohou být používány. Cílové skupiny v těch programech byly definovány poměrně striktně. U programu Výstavba je určujícím prvkem nízký příjem ve spojení s dalším handicapem a v programu Nájemní byty vedle toho nízkého příjmu pak ještě věk 65+, zdravotní stav, věk do 30 let nebo postižení životní katastrofou.

A právě skutečnost, která je tady v tomhletom definovaná, vede často, že se stává, že v některé obci jsou tyto byty neobsazené, neboť se v danou chvíli nikdo z cílové skupiny o tyto byty neuchází, protože se charakterem své životní situace o ten byt ani ucházet nemůže. Ale může se zase objevit třeba záhy kvůli nějaké životní situaci, že takovýto byt bude potřeba. A to byl zásadní důvod, kdy se nás dotázaly samosprávy směrem k Státnímu fondu podpory investic, zda by takovýto byt mohl být použit a mohly být změněné podmínky, které stanovují, za jakých podmínek ten byt může být použit, třeba doba trvání nájemní smlouvy. U národních programů pak není úplně potřeba rozšiřovat ty skupiny, protože tam platí, když není zájem cílové skupiny o takový byt, lze do nájemního bytu umístit na dobu jednoho roku kohokoli. Takže já vás můžu ubezpečit, že se jedná o jednotky bytů, pokud ta otázka mířila k tomu. A ještě jednou zdůrazňuji, že to je možnost pro samosprávy a byla to reakce na požadavek starostů, zda mohou takovými byty, protože jsou tam ty podmínky, disponovat, aniž by porušili pravidla, na základě kterých byly uvolněny peníze k jejich zřízení nebo k výstavbě.

Jinak když pominu bytovou krizi, máme v současné chvíli přípravu zákona o dostupném bydlení, což je návrh zákona, který podpoří bydlení, a jeho hlavním cílem je dát opět obcím nástroj, jakým způsobem rozšiřovat svůj bytový fond. Úmyslně nehovořím o sociálním, neboť toto je pouze jedna část z toho. My nechceme zapomenout na mladé lidi, na seniory, obecně na prospěšné profese, takže zákon je o vzniku dostupného bydlení.

A ta vaše druhá otázka - já se snažím vejít do časového limitu, a vejdu se. Já jsem ten program Moje výstavba zdědil. Sledoval jsem, jakým způsobem byl ten program historicky využíván. Tak vy jste říkala tisíce - já, pokud se nepletu, tak Moji výstavbu na půjčku s výhodným úrokem v minulém roce využilo asi 400 lidí. Já si úplně nemyslím, že by Ministerstvo pro místní rozvoj ani SFPI a priori mělo suplovat řekněme hypoteční produkty komerčního sektoru, nicméně v tom programu byly nějaké omezené zdroje, ani v rozpočtu tam napočítány nebyly, a byly vyčerpány v dubnu. A já jsem i deklaroval, že chci provést revizi, jak je to u programu Výstavba SFPI - proč ho obce nevyužívají, tam jsou zase limitující parametry, za kolik se může pronajmout metr - tak i těchto řekněme finančních programů a vlastně najít mix, který se dá pro to používat. V tomto směru jednám s Národní rozvojovou bankou, v tomto směru jsme jednali třeba o šablonách pro výstavbu větších dostupných bydlení, projektů s Evropskou investiční bankou. Nemyslím si skutečně, že ten program Moje výstavba v objemu, který mohl poskytnout, i vlastně v parametrech je to ta hlavní role Ministerstva pro místní rozvoj. Jsem rád, že to pomohlo uspokojit potřeby třeba 400 lidí, kteří si pak postavili baráček nebo mohli něco zrekonstruovat, ale z pohledu otázky dostupnosti bydlení je to skutečně malá kapička v moři. Raději bych do budoucna i v nových národních programech pracoval už s věcmi, které mají širší zásah a které - na rozdíl třeba od programu Výstavba v předchozím volebním období, kdy teď přišla zpráva NKÚ, jak nebyl čerpán, nehledě na to, jaké tam byly lokace - by fungovaly. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a vnímám, že paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já se ještě vrátím. Vy jste říkal, že ti lidé o to třeba nemají zájem, že jich bylo 400, ale přece vlastně teď se vidí, že lidé o to projevili naopak větší zájem. Vždyť tam bylo 700 milionů, už v dubnu to skončilo a byl tam minimální požadavek na 730 milionů korun, to znamená, že o to zájem je. Tak to je v první řadě.

A další, co se týče výstavby sociálních bydlení pro obce. Já vám řeknu ze své zkušenosti, konzultovala jsem to s několika starosty a oni mi řekli, že jsou v dnešní době naopak rádi, že ty sociální byty nebo prostě bytové jednotky nemají, protože to akorát způsobuje v obci problémy, ať už třeba teď v rámci uprchlické krize, tak s tím nemají žádné starosti. Ale další problém je, že pokud by je měli, tak většinou stát na ně tlačí a stěhuje tam problematické skupiny. A proto oni (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) to nechtějí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Reakce pana vicepremiéra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já ten druhý scénář si nedokážu představit, kde by stát tlačil na české občany, aby se přestěhovali do jiné obce, protože tam jsou dostupné sociální byty. Sleduju situaci jak třeba na Moravě, tak i v Ústeckém kraji, kde skutečně to funguje tak, že nějaká fiktivní firma vydává smlouvu o práci, na základě toho ti lidé se přihlašují v té obci a pak tam žádají třeba o dostupné bydlení. A proto - a já to zdůrazním - my hovoříme o zákoně o dostupném bydlení. I v evropském kontextu, i u jiných zemí, jako je Švédsko, jako je třeba Anglie, i když už není součástí Evropské unie, se hovoří o affordable housing - dostupném bydlení. To znamená, ekonomicky dostupné bydlení, ať nájemní, či možnost si koupit to bydlení.

Sociální bydlení jako takové vyžaduje samozřejmě související sociální služby, je určeno pro specifické případy, pokud se v obci objeví nějaký případ anebo to jsou třeba byty, které má ta obec pro nějaký kritický moment, když třeba je tam nějaké násilí v rodině na ženě, tak aby mohli toho člověka umístit. Samozřejmě, obce by měly posilovat svůj bytový fond obecně, mít možnost poskytovat svým občanům obecní bydlení. Já za to moc nemůžu, že se po devadesátkách mohutně privatizovaly bytové fondy, když potřebovaly třeba obce nebo jednotlivci hodně rychle vydělat. Já si myslím, že bychom měli jít cestou obnovy obecních fondů jednotlivých obcí, se kterými mohou disponovat. Mohou tím třeba do regionu dostat nějaké povolání, ať je to učitel nebo třeba lékař nebo třeba stomatolog a podobně. Takže bavme se o dostupném bydlení. Rozhodně odmítám, že by vláda nutila stěhovat se občany do nějakých měst, protože by tam byly sociální byty. A pokud obec nepotřebuje na svém území pro občany, kteří jsou tam zalistováni, sociální bydlení, tak to je jedině dobře, takové obci blahopřeji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře.

A než bude další interpelace, načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher, a sice z důvodu jednání ve volebním kraji od 15.30 do konce jednacího dne. A nyní poprosím všechny o ztišení zvonění a je na řadě paní poslankyně Zuzana Ožanová se svou interpelací. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji vám, vážená paní předsedající. Já bych měla interpelaci na pana ministra Beka. Pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci nerovného přístupu vůči stážistům v rámci českého předsednictví v EU.

V médiích se objevila zpráva, že někteří stážisté mají vládou financované ubytování i cestu. Ti, kteří byli vybráni později, si však z budgetu 750 euro z Erasmu+ musí platit sami ubytování i cestu. Studenti předpokládají, že by museli za šest měsíců investovat z vlastních úspor minimálně 3 000 eur, a při stáži nebudou mít čas si přivydělávat na pokrytí těchto nemalých výdajů. Zdůrazňují přitom, že pro ně cílem stáže není vydělat si peníze, ale získat zkušenosti, které by rádi zúročili následně v budoucích povoláních.

Já se tedy ptám, jak je možné, že některým stážistům budou náklady uhrazeny a druhým ne? Považujete tento přístup za transparentní? Provedete změnu ve financování ubytování u cest stážistů? Poprosila bych o odpověď, a nejenom to, já bych poprosila, jestli by mohla být dřív než za 30 dnů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vzhledem k tomu, že je pan ministr přítomen, bude odpověď bezprostředně. Prosím, pane ministře, můžete se ujmout slova. (Poslankyně Ožanová se ministrovi omlouvá.)

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní poslankyně, moc děkuji za tu otázku, protože je to pro mě příležitost k premiéře při interpelacích ve Sněmovně, a patří k ironii dějin, že ta interpelace na mě míří omylem, neboť dotaz se týká působení stážistů na stálém zastoupení, jehož finanční a personální řízení je svrchovanou pravomocí Ministerstva zahraničí. Nicméně vzhledem k tomu, jakou mediální pozornost ta věc vyvolala, jsem se snažil v posledních dnech sám dobrat jádra pudla a pokusím se vám pravdivě podat zprávu o tom, čeho jsem se dobral.

Já myslím, že ta věc má dva aspekty. Debata o působení stážistů na stálém zastoupení probíhá od minulého roku a je součástí vzrušené debaty, která nastala tehdy, když veřejnost a média zjistily, jak nízký rozpočet byl nastaven minulou vládou pro české předsednictví, a začala probíhat debata, která myslím mířila trochu nešťastným směrem, protože začala sugerovat dojem, že smyslem působení stážistů na stálém zastoupení je získat levnou pracovní sílu. Od té doby došlo k různým korekcím rozpočtu jak minulou vládou, tak naší vládou a dnes je jasné, že stážisté na stálém zastoupení nebudou nahrazovat diplomaty, ale je to standardní typ stáží, který má, jak jste správně říkala, za cíl nabídnout těm stážistům profesní zkušenost, kterou zhodnotí ve svém dalším působení, a my si děláme naději, že se z nich budou také rekrutovat třeba budoucí zástupci České republiky ve strukturách Evropské unie, kde máme v zastoupení českých pracovníků velký handicap.

Je třeba říct, že jak jsem dokázal prozkoumat tu situaci a dostal vyjádření stálého zastoupení, jsou dvě skupiny stážistů. Ta první je formována péčí Diplomatické akademie Ministerstva zahraničí. Prošla v minulosti speciálním kurzem a původně jim bylo nabídnuto stipendium 500 eur, které bylo rozpočtováno Úřadem vlády ve výši celkově 2 milionů korun, které byly postoupeny Ministerstvu zahraničí. Zároveň těmto stipendistům v první skupině byla nabídnuta možnost ubytování a transportu. To je skupina, která jde na takzvané diplomatické stáže, a dostali k tomu speciální školení. Pak ale část těch studentů - nebo všichni - zjistili, že podmínky stáží stipendií Erasmus+ jsou finančně výhodnější, a protože jsou to studenti svých univerzit, tak se rozhodli využít tohohle nástroje, který mají standardně univerzity, čímž získali stipendium Erasmus+. To je první skupina. Ta má tu nabídku ubytování a cesty.

Zájem studentů o stáže během předsednictví je mnohem větší, takže stálé zastoupení nabídlo další pozice, už jenom v rámci stipendií Erasmus+, která jsou prostě finanční částkou, která je pevná. Je to typ stáží, které jsou standardně organizovány univerzitami, já s tím mám bohatou profesní zkušenost. Takových stáží se realizují tisíce v nejrůznějších institucích v zahraničí a mají všechny stejné podmínky. Je to prostě to stipendium v rámci programu Erasmus+.

Na základě toho, co vím, se dnes domnívám, že poskytovat další výhody běžným stipendistům nad rámec stipendia by bylo diskriminací ostatních stipendistů, kterých je z vysokých škol vysíláno každoročně mnoho a vláda v tomhle směru nemá žádnou možnost, jak dodatečně vstoupit do hry nějakou speciální nabídkou. Také jsem byl ujištěn, že všichni ti stipendisté znali podmínky, do kterých vstupují. Chápu, že se část z nich cítí v horší pozici než první skupina, která ale prošla školením a je vysílána Diplomatickou akademií za podmínek, které jsou dohodnuty z minulého roku. Všechny ty podmínky byly nastavovány během minulého roku a ti stipendisté by měli mít v zásadě všichni jasno v tom, do čeho jdou.

Chápu, že to budí otázky, na druhé straně kdybychom sáhli k nějaké další mimořádné pomoci s ubytováním dalším stipendistům, tak vlastně znevýhodňujeme dalších několik set nebo tisíc stipendistů, kteří vyjíždí z České republiky v rámci programu Erasmus+. (Předsedající: Váš čas.) Takže to je moje odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Je evidentní zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Já vám děkuji za přípravu, pane ministře, nicméně já si pamatuji, že Ministerstvo zahraničních věcí vypsalo výběrové řízení, které viselo na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, a kde byla nabídka stáží, nikoliv stipendií. Já bych možná doporučila tuhletu verifikaci. Takže ministerstvo vlastně tyto stážisty vybíralo samo. A teď mě zajímá, jestli i u těchto stážistů jsou rozdílné podmínky.

Nicméně samozřejmě podám tuto interpelaci posléze i na pana ministra zahraničních věcí, protože jsem se domnívala, že vzhledem k vašemu zaměření na evropské záležitosti budete mít více informací, poněvadž se to týká českého předsednictví v Evropské unii. Nicméně dopřesním tyto své otázky na pana ministra Lipavského. Upozorňuji ale, že byla ještě těmi studenty podána petice. Protože na rovinu, já ty informace, které jsem dnes přednesla, nemám z médií, já je mám od těch studentů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Váš čas, paní poslankyně. Chce pan ministr ještě zareagovat? Prosím.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek Samozřejmě nemám přímé informace k tomu, zda mezi tou skupinou vybíranou Ministerstvem zahraničí jsou podmínky úplně shodné. To možná stojí za pozornost. Na druhé straně opakuji, zvýhodnit standardní stipendisty vysílané svými univerzitami kamkoliv je něco, co by byl krok, který vláda nemůže obhájit, protože bychom museli vytvářet rovné podmínky pro všechny stipendisty v rámci programu Erasmus+.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, paní poslankyně, můžete se ujmout slova.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace směřuje na nepřítomného pana ministra práce a sociálních věcí a je na téma mladí dospělí opouštějící ústavní nebo pěstounskou péči. V loňském roce se totiž novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí zavedl zaopatřovací příspěvek, který je vyplácen zletilé osobě, která je ještě nezaopatřeným dítětem, po odchodu z ústavní či pěstounské péče. Je to tedy nový institut, který se nám objevil v terénu. Takový mladý dospělý musí mít vypracovaný individuální plán a musí poskytovat součinnost sociálnímu kurátorovi. V individuálním plánu se řeší třeba samostatné hospodaření, praktické záležitosti ohledně hledání bydlení a udržení si bydlení nebo zaměstnání.

A kde je problém? Ten problém nastává u mladých, kteří vyžadují v tomto směru opravdu velmi intenzivní doprovázení a podporu, protože jim chybí informace, ale především jim chybí jakékoliv praktické zkušenosti. V takových případech nemohou postačit zhruba měsíční - někdy je to delší prodleva - schůzky se sociálním kurátorem, protože ty schůzky jsou navíc zaměřené většinou pouze na poradenství, ale je opravdu potřeba praktický nácvik, třeba i v domácím prostředí toho mladého. Mám z poslední doby několik podnětů a informací o problémech právě při zajišťování této intenzivnější podpory v praxi, také o velkých rozdílech v této podpoře v jednotlivých krajích a i o malé informovanosti samotných mladých dospělých o této možnosti.

Proto se ptám, jakým způsobem je zmíněná podpora zajišťována, zda existuje nějaká metodika či instrukce pro sociální kurátory, jak mají intenzivní podporu pro mladého dospělého zajistit (Předsedající: Váš čas.) a jakým způsobem jsou sami mladí dospělí o této možnosti informováni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o dodržování času. Děkuji za příspěvek. A nyní nevidím v sále paní poslankyni Andreu Babišovou, čili její interpelace propadá. Další na řadě je pan poslanec Lubomír Brož. Přistoupíme tedy k jeho interpelaci mířené na pana ministra financí. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážený pane ministře, nacházíme se v poměrně složité ekonomické situaci, která zasáhne nejen fyzické osoby, ale samozřejmě i fyzické podnikající osoby a pochopitelně také právnické osoby.

Můj dotaz směřuje právě k fyzickým podnikajícím osobám. V současné době je limit pro vstup do režimu paušální daně a pro vznik povinnosti platit DPH poměrně nízký. Limit pro plátcovství DPH ve výši 1 milionu vychází z částky, která byla vyjednaná při našem vstupu do Evropské unie v roce 2004, a nezměnil se tudíž již osmnáct let navzdory samozřejmě významným změnám cenových hladin. Po zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun a souběžnému rozšíření paušální daně podnikatelé volají a byl by to pro ně významný krok ke snížení administrativní zátěže i finanční zátěže a týkalo by se to více než 100 000 podnikatelů, jestli mám správnou informaci.

Samozřejmě jsem seznámen s tím, že již v listopadu odešla z Ministerstva financí žádost o možnost zvýšit hranici obratu pro osvobození od DPH na 85 000 eur, takže ten pomyslný míč je na straně Evropské unie. Nicméně právě i proto, že se v letošním roce potýkáme s vysokou inflací v souvislostí se situací, jsou tyto limity ještě více zatěžující a omezující. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je v této věci nějaký posun, zda se Evropská komise již vyjádřila Radě Evropské unie a zda není případně možné pomoci živnostníkům dříve tak, aby se zmírnily dopady současné situace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, a nyní pan ministr financí, jestli mohu poprosit. Ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Hezké odpoledne. Podle programového prohlášení vlády chceme zvýšit limit povinné registrace k DPH na 2 miliony a je v logice věci, abychom v tom okamžiku zvýšili limit pro možnost uplatnění paušální daně. Naší ambicí je to přinést do Sněmovny zhruba v pololetí roku, aby obě ty nové hranice platily pro příští zdaňovací období od 1. ledna 2023. Česká republika v listopadu dopisem - ničím jiným, dopisem - požádala o výjimku, že od 1. ledna 2025 to bude plně v kompetenci členských států, těch 85 000 eur.

Postupujeme kroky jako Ministerstvo financí, abychom tu výjimku dostali k 1. lednu 2023. Jsem v této chvíli optimista. Není to ještě dojednané, ale probíhají jednání na pracovní úrovni, a jsem optimista. Myslím si, z našich odhadů by se to mohlo týkat asi 105 000 subjektů, uvidíme, jestli někteří z nich zůstanou jako dobrovolní plátci, to už je jejich rozhodnutí podle jejich konkrétního podnikatelského záměru. Souhlasím s vámi, že to může mnohým přinést snížení byrokratické zátěže a je to dobrá věc.

A když jsem říkal, že vidím tu logiku, aby byla jedna hranice pro povinnou registraci k DPH, tak stejně tak připravujeme zvýšení té hranice pro možnost využití paušální daně na 2 miliony. Předpokládám, že nejpozději za dva týdny ten návrh Ministerstva financí bude v mezirezortním připomínkovém řízení, po vypořádání připomínek ho předložím na vládu a pak do Poslanecké sněmovny, nicméně z vyjádření všech politických stran, které jsou v Poslanecké sněmovně, očekávám spíše odbornou debatu, možná o nějakých parametrech, ale neočekávám žádný velký politický střet, protože mám za to, že všechny poslanecké kluby obě dvě ty podmínky podporují.

Takže já věřím, že ten návrh bude připraven tak, že ani těch změn případně nebude tolik, ale určitě to nebude debata, že bychom nemohli třeba v rámci pozměňovacího návrhu změnit některý z parametrů připraveného návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Není už zájem o doplňující dotaz. A my tedy přistoupíme k další interpelaci, s tou je na řadě pan poslanec Hubert Lang. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Nepřítomný pan ministr vnitra, který se omluvil... Jako člen bezpečnostního výboru a poslanec hnutí ANO mám dotaz na pana ministra vnitra, ten dotaz bych specifikoval: Jak se ověřuje totožnost migrantů z Ukrajiny romské národnosti, kteří se nám v poslední době objevili na území České republiky v rámci migrační krize a jsou značným problémem? Chtěl bych to uvést do určitého kontextu.

Na bezpečnostním výboru jsme přijímali postupně nějaké strategie od té doby, co se objevila migrační krize. Bezpečnostní výbor 10. 3., 31. 3., 14. 4., zcela otevřeně jsme hovořili o možných případech, kdy s tou velkou migrační vlnou - k dnešnímu dni je 314 583 víz dočasné ochrany - budou přicházet i osoby, které nebudou zcela přizpůsobivé, a i osoby, jak jsem někde zmínil, i kriminálně závadové. Bylo to používáno v určité zkratkovitosti. Já jsem nikdy neřekl, že z Ukrajiny budou přicházet pouze kriminálně závadové osoby, ale i osoby, které mohou mít nějaký neblahý vliv na naši společnost. A ejhle, už se tady objevují první případy, zaregistrovali jsme, i v tisku jsme zaznamenali více než 3 000 Romů ze Zakarpatí. Jsou to Romové, kteří jsou negramotní, Romové, kteří jenom využili situace a nejsou to z mého pohledu běženci před válkou, ale jsou to čistě ekonomičtí uprchlíci, mnozí z nich ještě se zdvojeným občanstvím, kdy se zjistilo u celé řady těchto lidí, že mají nejenom ukrajinské občanství, ale i občanství maďarské.

Ptám se v tom kontextu - je opravdu třeba těmto lidem poskytovat víza dočasné ochrany, poskytovat jim humanitární dávku 5 000 korun, když jsme tady svedli velký boj, kdy včera vláda schválila s velkou sílou, že domácnosti s příjmem do 1 milionu korun dostanou 5 000 korun, někdy na podzim, na jedno dítě? A zde budeme dávat 5 000 korun lidem, kteří podle mého názoru nejsou z oblasti bojů, jenom využívají této situace a jsou to čistě ekonomičtí migranti, kteří se přiživují (Předsedající: Čas.) na tomto neštěstí. (Předsedající: Váš čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A samozřejmě pan omluvený ministr vnitra odpoví do 30 dnů písemně. S další interpelací je přihlášena paní poslankyně Eva Fialová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já jsem chtěla interpelovat pana Mariana Jurečku ve věci financování komunální kampaně z rozpočtu MPSV. Pan ministr 11. 4. udělal výjezd do Ústeckého kraje, za což jsem velice ráda, je to naprosto v pořádku, a ukončil ho na konci debatou s občany, což je naprosto také v pořádku, kde aspoň se dověděl, jaký je skutečný stav úředníků z úřadů práce a frustrace jednotlivých občanů v Ústeckém kraji.

Ale co mě na jeho pozvánce zaujalo, bylo to, že události, kterou pořádá Ministerstvo práce a sociálních věcí a zveřejňuje ji na svých sociálních sítích, bylo takovým malým dovětkem uvedeno, že se bude také účastnit kandidát na primátora města Ústí nad Labem - já nebudu říkat jméno, ale je to člen hnutí KDU-ČSL - a současně byla úplně stejná pozvánka vytvořena pod hlavičkou na stejné místo na stejnou hodinu pod barvami KDU-ČSL, současně i pozvánka spolku, za který bude pan kandidát na primátora kandidovat.

A já se ptám, kolik tato kampaň stála, protože na Instagramu vyběhlo, že tuto kampaň s tímto dovětkem, nebo tuto událost, financuje, pořádá a sponzoruje MPSV? Takže by mě zajímalo, kolik peněz šlo na grafickou úpravu těchto akcí, kolik stál jednotlivý výjezd, případně pronájem sálu a samotný sponzoring na sociálních sítích. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Opět i zde pan ministr odpoví písemně. A nyní další na řadě je paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, já už jsem v této věci interpelovala pana premiéra, ale nebyl nijak konkrétní, tak doufám, že od vás se dozvím více informací. Obrací se na mě celá řada občanů, kteří topí tuhými palivy, že v současné době už mají různé pořadníky nebo můžou nakupovat jen omezené množství, ať to jsou brikety nebo uhlí, a dřevo podražilo až o 200 %. Mě by zajímalo, jak to budete řešit, protože tuhá paliva se může stát, že třeba nebudou nebo nebudou v dostatečném množství? Lidé sice, jak jsem se dozvěděla od pana premiéra, mohou změnit způsob vytápění za podpory státu, ale samozřejmě není to ze dne na den a samozřejmě ne všude je to technicky možné, a i ze strany občana to může být nemalá investice a nemusí na ni mít.

Takže já bych ráda slyšela, že pokud k něčemu takovému dojde, že opravdu množství těchto tuhých paliv bude natolik omezené, že lidé ho prostě nebudou mít a nebudou mít jak vytápět, jestli máte nějaký plán, jak to budete řešit, nebo jak to budete operativně v tu danou chvíli řešit? Jak si s tím poradíte?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, paní poslankyně, a nyní s odpovědí pan ministr. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vy jste uvedla, že jste mi položila stejné dotazy jako panu premiérovi Fialovi. Já se zase omlouvám vám dopředu, že se možná v některých těch tezích budu opakovat.

V první řadě mi dovolte, abych vás ujistil, že my samozřejmě ceny tuhých paliv a vůbec situaci ohledně jejich dostatku či nedostatku sledujeme. Jsme v neustálém kontaktu s těžaři uhlí a i s představiteli průmyslu, abychom byli detailně informováni o jejich potřebách a vhodně na ně dokázali reagovat.

Pokud jde o zásobování průmyslu, podle plánu těžeb tuhých paliv a dosavadních dodávek se předpokládá plnění smluvních závazků, a zároveň tedy také uspokojení potřeb trhu. Nárůst cen tuhých paliv je ale velmi těžké předpokládat. Závisí to samozřejmě mimo jiné i na vývoji války na Ukrajině. V návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině uvalila Evropská unie na dovoz ruského uhlí sankce. Ty by podle našich informací měly mít jen omezené dopady. Z Ruska jsme totiž v roce 2020 přivezli jenom 1,7 % naší spotřeby uhlí. Podle informací, které mám k dispozici, ale může mít tento zákaz - nebo by mohl mít tento zákaz - na Českou republiku nepřímý dopad kvůli tomu, že Polsko pro své energetické potřeby dováželo ročně cirka 10 až 12 milionů tun energetického černého uhlí z Ruska a Česká republika dováží přibližně 15 % své spotřeby uhlí právě z Polska. A my se zaměřujeme nyní na to, abychom zajistili dodržování pravidel vnitřního trhu Evropské unie a i dodržování těch smluv, které byly nasmlouvány.

Jak už vedl pan premiér, v České republice aktuálně poptávka po tuhých palivech v domácnostech roste. U hnědého tříděného uhlí je předpoklad, že poptávka bude nasycena. Jedná se o tuzemský zdroj ze Severočeských dolů a o dodávky od Sev.en Energy. U černého tříděného uhlí je situace horší. Já už jsem o těch dodávkách z Polska a jejich závislosti na dodávkách z Ruska mluvil a tam se to snažíme řešit dohodou s našimi partnery v Polsku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, a opět je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, i když toto je i současně otázka určitě pro ministryni životního prostředí, v rámci Green Dealu a celé situace s tím spojené se samozřejmě hovoří o ukončení těžby uhlí a že bychom měli přejít na obnovitelné zdroje. Vzhledem k situaci, která na Ukrajině je s nedostatkem energie, plynu a sám jste řekl, že roste poptávka po tuhých palivech, jak vidíte kroky vlády dál? Budete to, co v minulosti tady bylo, podporovat, nebo zůstaneme u současné situace, že lidé budou dál do nějaké výhledové doby využívat tento způsob vytápění?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr má zájem zareagovat. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já na to asi odpovím obecně a sice tak, že samozřejmě v rámci toho, co se teď na trzích s energií a s palivy děje, můžeme doufat v nejlepší, ale musíme se připravovat na nejhorší. Prioritou české vlády je teď krátkodobě zajistit dostatečné dodávky energií a všech potřebných surovin tak, abychom měli dostatek všeho prioritně pro domácnosti, samozřejmě také pro kritickou infrastrukturu a nejdůležitější průmysl, a pokud to půjde, tak samozřejmě i pro bezproblémové fungování celé ekonomiky. Podnikáme v této souvislosti celou řadu kroků. Pomáháme firmám najít nové zdroje surovin, alternativní místa, odkud některé komodity dovážet, a jak říkám, naší prioritou je zabezpečit stabilní chod ekonomiky a zajistit všechny potřebné dodávky pro domácnosti a kritickou infrastrukturu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, a nyní přistoupíme k další interpelaci, ale pan poslanec Zdeněk Kettner, rozhlížím se, není v sále, čili jeho interpelace propadá. Dále je na řadě paní poslankyně Margita Balaštíková, ta také není v sále, takže její interpelace také propadá, a přichází řada na pana poslance Huberta Langa. Upozorňuji, že pan poslanec Patrik Nacher je omluven, takže jeho interpelace také bude stažena. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Přítomný jediný člene vlády, opět vznáším další dotaz na pana ministra Víta Rakušana v rámci probíhající migrační krize. Ten dotaz, který potom odůvodním, bude znít: Je, či není pravdou, že prezident Zelenskyj, prezident Ukrajiny, otevřel vězení a pod nějakou amnestií řekl, že který z vězňů-mužů bude bojovat za Ukrajinu v ukrajinsko-ruském konfliktu, bude amnestován? To je moje otázka.

Teď bych se chtěl dostat k tomu, proč se na tu otázku ptám. Já jsem se na ni ptal pana ministra několikrát. Pan ministr se mnou svedl takový boj o to, jestli muže, kteří přichází v rámci migrační krize, posílat zpět na Ukrajinu, kdy ne. Upozorňuji, že na Ukrajině je vyhlášen výjimečný stav. Ukrajinci mají povinnost narukovat do armády a bránit svoji zemi. My tam dáváme všemožnou humanitární pomoc a jaksi se mi nelíbí v rámci migrační krize, že nám tady nějací muži pobývají. Nehovořím o mužích, kteří jsou v nějakém penzijním věku, nehovořím o mužích, kteří mají tři a více dětí, ti jsou z toho vyjmuti. Jak jsem už zmínil v předchozí interpelaci, v současné době máme zaregistrováno 314 583 víz dočasné ochrany. Jestliže se hovoří, že 20 % z toho jsou muži, a odečteme nějaké ty muže, tak tady máme řádově 40 000 mužů, kteří nesplňují podmínky starců, mužů se třemi a více dětmi. Opět se ptám, proč tito muži se nevrátí domů a nebojují za Ukrajinu, proč je máme tady, proč bychom jim měli poskytovat po dobu šesti měsíců 5 000 korun za jeden den (měsíc?). A ptám se, jestli na kacpech máme, nebo nemáme seznamy těchto propuštěných vězňů, protože ti příchozí mladí muži mohou být tito propuštění vězni, kteří logicky, jestliže několik měsíců nebo let byli zavřeni v Ukrajině, zcela určitě po svém propuštění se vrhnou bojovat proti Ruské federaci. Já se domnívám, že budou přicházet na území České republiky a že to není žádoucí pro naši zemi z hlediska bezpečnosti. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji za dodržení času a dostanete odpověď od řádně omluveného pana ministra do 30 dnů písemně.

Dále je tedy omluven pan poslanec Patrik Nacher, takže tato interpelace je stažena, a přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Jany Hanzlíkové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Opět děkuji za slovo. Moje interpelace se týká dopadu zvýšení cen pohonných hmot na sociální služby. O tom už tady bylo řečeno mnoho. V současné době opravdu zažíváme velkou vlnu zdražování v podstatě všech komodit, takže nejenom pohonných hmot, ale tady jsme zažili asi největší tempo zdražování a tato situace dopadá velmi negativně na všechny rodiny, organizace, ale způsobuje i opravdu velké závažné finanční problémy sociálním službám, a to především těm terénním, které poskytují pomoc a podporu, za prvé specifickým ohroženým skupinám, a poskytují ji v přirozeném prostředí, což pro ně znamená každodenní používání automobilů. Jedná se tady především o osobní asistenci a pečovatelskou službu. Tyto služby podle zákona 108 jsou financovány dotační formou. Většinou žádají v ročních intervalech a s takovým předstihem, že nemohou vlastně při zpracování svého rozpočtu zohlednit budoucí finanční výkyvy a změny. Některé ty větší sociální služby mají až čtyřicet aut, někdy i více, která každodenně najednou za klienty opravdu velký počet kilometrů, a jejich provoz je kvůli vysokým cenám pohonných hmot stále nákladnější.

Proto se ptám, jaké kroky MPSV přijme, aby pomohlo těmto tak potřebným a důležitým sociálním službám. Děkuji za odpověď, kterou dostanu písemně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, paní poslankyně, a nyní je na řadě s další interpelací pan poslanec Radek Koten. Může se připravit paní poslankyně Karla Maříková. Vítám i pana ministra. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se velmi rád zeptal na ubytovací kapacity, protože tady v ČR jsme měli poměrně nouzi o nájemní bydlení, o byty a tak dále, a nebyli jsme schopni pro občany České republiky, eventuálně matky samoživitelky, zajistit odpovídající bydlení, cenově dostupné si myslím, to by bylo to správné slovo. A nyní nám tu tedy nastala krizová situace a já se opravdu nestačím divit, jakou obrovskou kapacitu ubytovacích kapacit má Česká republika, a dokonce jak rychle dokázala tuto kapacitu zmobilizovat.

Takže já bych se velmi rád zeptal, ještě tedy další byty se mají stavět, co jsem aspoň zjistil z běžně dostupného tisku nebo z nějakých internetových serverů typu Novinky.cz, iDNES a tak dále. Takže já bych se vás rád zeptal, proč vláda nekonala, když to potřebovali tedy naši občané, naše mladé rodiny, naše matky samoživitelky, protože to je samozřejmě obrovská skupina lidí, a z jakého důvodu vlastně vláda na tyto naše občany vůbec nereflektovala. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci a pan vicepremiér Ivan Bartoš. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo, i vám za otázku, pane poslanče. Já už jsem částečně odpovídal při předchozí interpelaci. Ale tak. Situaci s dostupným bydlením na českém trhu, ať je to klasické nájemní obecní bydlení, ale i výstavba do té míry, aby vznikaly třeba byty, které jsou malometrážní - což často ty byty, které teď jsou používány třeba po rekonstrukci, jsou - je tristní. Je to osm let neřešená situace. Když jsme se dostali do Sněmovny, chtěli jsme pracovat s předchozí vládou jako opoziční strana na zákoně o sociálním bydlení, který spadl pod stůl jak u vlády pana Sobotky před čtyřmi lety, tak i u vlády Andreje Babiše. Bylo to nahrazeno tím programem Výstavba, který nebyl úplně dobře nastaven, a proto ty byty v těch obcích nevznikaly.

Když jste zmínil matky samoživitelky, samozřejmě v tuhletu chvíli i pomocí třeba doplatku na bydlení a různých subvencí a různých programů lze bydlet i v komerčním způsobu bydlení, zároveň z Integrovaného regionální operačního programu se staví na obci. Staví se byty, kde vedle obcí ty byty vlastní neziskové organizace a jiné subjekty. Já jsem i na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde tedy jsme měli těch sto dní vlády, nedávno připravil program, který sice v danou chvíli pomáhá řešit situaci s bydlením i pro lidi prchající před válkou na Ukrajině, ale všechny tyto byty a ty rekonstrukce jsou nastaveny tak, že jdou do obecního majetku ke vzniku, myslím, že to je 120 000 na lůžko, jsou v majetku obcí, a pokud nebude v danou chvíli zájem nebo bude už to KACPU rozdělovat třeba jinak, ty lidi, co prchají před válkou, nebo ti, co se budou vracet, stávají se z nich byty v dostupném bydlení, a my se snažíme všemi možnými způsoby vlastně aktivizovat i ten spící bytový fond.

Ona by ta otázka možná nemusela mířit úplně na vládu - v každý moment to asi to není stát, který staví byty, jsou to často obce, a teď záleží, jaké mají k tomu podmínky, zda mají k tomu finance, zda mají k tomu dobrou legislativu, o kterou se mohou opřít. Já jsem si dal za cíl toto změnit na Ministerstvu pro místní rozvoj a i nastavovat ty formy tak i v zákoně, které by mělo umožnit podporu výstavby a získávání bydlení i další možnosti, s jakými tato bytová výstavba může probíhat, ať je to třeba forma bytové výstavby, nebo bytových družstev, tak i využití sociálních družstev, která by se věnovala bydlení specifických cílových skupin, jako jsou třeba samoživitelé nebo samoživitelky. A tenhleten typ už je normálně legislativně uchopen v zákoně, takže toto se může dít. Stejně tak i pro část matek samoživitelek může sloužit i ten model baugruppe, kde se vytváří družstvo, které pomocí řízení staví to budoucí bydlení.

Nejpřirozenější však bude podle mě zákon o podpoře bydlení, který tyto všechny možnosti shrne, včetně možnosti garantovaného bydlení. Ten by mohl pomoci matkám samoživitelkám žít v běžném a kvalitním nájemním bydlení s výraznější jistotou. Já ten model během půlminuty představím. Není pravda, že všechny prázdné byty v České republice, které jsou, ti lidé mají jako investiční byty. Pokud jste třeba zdědil nějaký byt, nebo po rodičích, nebo jste se oženil a máte původně třeba hypotéku na nějaký byt, možnost pronajímat ten byt má spolu různé administrativní, ale i třeba ekonomická rizika. Viděli jsme to v covidu, kdy spousta lidí v danou chvíli neměla peníze na to, aby platila nájem, což přenášelo na toho člověka, který prostě měl ten svůj byt a druhý byt, náklady třeba s hypotékou. Tak i otvíráme variantu, kdy se může rozhodnout člověk vložit svůj byt do bytového fondu města. To s ním v danou chvíli může nakládat, třeba ho poskytnout matkám samoživitelkám, které třeba zde v Praze se Adam Zábranský snaží dostávat z azylových domů. Myslím, že se to daří úspěšně, umisťovat nebo dát jim možnost bydlení v zrekonstruovaných bytech. A právě takovéhle byty a obecní bytový fond by mohl tímto narůstat, aniž by obec fakticky stavěla ten byt, pouze by tam ten člověk poskytl ten byt a obec by se stala jakýmsi pronajímatelem, kde by mu samozřejmě hradila nájem i náklady. My ten návrh zákona chceme předložit vládě v říjnu příští rok, děláme na tom s MPSV. Víme, kde se udělala spousta chyb v minulém zákoně. Snažíme se jít cestou, která bude fungovat a zároveň budeme představovat i laické veřejností. (Předsedající: Váš čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a je doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Samozřejmě tady v tom vám budu naprosto stoprocentně fandit, protože všichni asi cítíme, že je dostupné bydlení pro mladé rodiny a i pro rodiče, kteří zůstali na výchovu dítěte sami, takže to je samozřejmě v pořádku.

Měli bychom mít i dostatek startovacích bytů pro mladé rodiny, aby se měly kam uchýlit, než nějakým způsobem... protože i vzhledem ke krizi, která nyní nastává, dostupnost bydlení se skutečně pro naše občany značně zužuje, a to i díky tomu, že úrokové sazby rostou poměrně strmě, a ve chvíli, kdy je úroková sazba na hypotéku okolo 5 %, tak už se to stává naprosto nedostupným v této situaci. Takže tam směřovala moje otázka, že v podstatě nyní jsme připravili nějakým způsobem tyto potenciální nájemníky o tu možnost se někde (Předsedající: Váš čas.) o to ucházet, o to bydlení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Chce pan ministr ještě využít možnost reakce? Již tam nebyla přímá otázka, jenom se ujišťuji. Tímto tedy jsme vyčerpali dnešní možnost položit interpelaci, protože poslední interpelace může být přednesena nejpozději v 17.55. A já tímto tedy děkuji všem a končím nejenom dnešní interpelace, ale i dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se opět zítra v 9 hodin ráno zde. Všem přeji klidný večer. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.