Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

112.
Ústní interpelace

určené panu předsedovi vlády České republiky a poté i ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno následující pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace poslanci nejprve na předsedu vlády pana Petra Fialu či na vládu České republiky, na pana premiéra v čase od 14.30 do 16 hodin a na ostatní členy vlády od 16 do 18 hodin. Seznamy podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji tedy všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na pana předsedu vlády, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Než přistoupíme k prvnímu vylosovanému, načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Václav Král dnes od 17 hodin do konce jednacího dne a zítra po celý jednací den z pracovních důvodů, dále Kamal Farhan dnes od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan ministr Vlastimil Válek dnes od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Kubík dnes mezi 16.15 a 21.15 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jan Lacina dnes mezi 19.30 a 21. hodinou do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jan Volný od 14.30 až do půlnoci, do konce jednacího dne, z pracovních důvodů. Tímto byly vypořádány zatím došlé omluvy.

My tedy můžeme přistoupit k interpelaci pana poslance Radka Vondráčka, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na pana předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Poté se připraví paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Pane premiére, stručně, rychle. Na jakém právním základu probíhá aktuálně boj s dezinformacemi, zejména blokování soukromých webů? Které státní instituce odpovídají za podklady a doporučení, na základě kterých aktuálně dochází k omezení svobody slova a blokování takzvaných proruských serverů? Za třetí, projednala tu problematiku za prvé a za druhé vláda? Pokud ano, z čí iniciativy, s jakým průběhem, s jakými závěry? Za čtvrté, pokud soudní přezkum blokace některých serverů bude konstatovat nezákonnost takového kroku, včetně spoluzodpovědnosti státu a jeho orgánů, kdo ponese politickou a právní odpovědnost? Za páté, kdo z členů vlády a který rezort nyní nese odpovědnost za problematiku takzvaného boje s dezinformacemi? Na jakém legislativním základě a na jakých legislativních návrzích se pracuje? Kdo stanovil zadání jejich obsahu a kdy budou tyto návrhy předloženy do legislativního procesu?

Právní stát může existovat pouze tam, kde názory, jakkoliv amorální nebo opovrženíhodné pro většinu společnosti, nejsou nijak postihovány. Pane premiére, jestli chcete být - a já věřím, že ano - premiérem právního státu, tak se k této situaci nemůžete promlčet, nemůžete tuto situaci odsedět a musíte se k tomu nějakým způsobem postavit. Všichni chápeme, že je informační válka a vypouštění dezinformací je součástí válečného konfliktu, můžeme být krátkodobě shovívaví. Ale já celý týden poslouchám, že se ta válka mění postupně v nějaký opotřebovací konflikt a ve zdlouhavou válku. A co čeští občané, také máme čekat, až se utaháme a opotřebíme?

Jsem přesvědčený, že si zasloužíme odpověď a že toto současné právní vakuum je to nejhorší řešení, které možná v Evropě ze všech máme. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení interpelace v rámci času. Nyní má slovo pan předseda vlády České republiky Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Vondráčku, prostřednictvím paní předsedající, jednak vám blahopřeji, že jste byl vylosován jako první. Já jsem se osm let o to snažil z opozice a nikdy se mi to nepovedlo, tak gratuluji. Vaše otázky jsou určitě relevantní a důležité, já vám na ně rád odpovím a myslím, že i uspokojivě.

My tady vlastně - je to jedna z mála věcí, kde to jde a já jsem za to rád - navazujeme na činnost předcházející vlády a na její rozhodnutí. To si myslím, že je dobře, že právě v boji s dezinformacemi a hybridními hrozbami obecně tady existuje kontinuita a i kontinuita rozhodování. Takže já bych jenom připomenul, že vláda Andreje Babiše 22. listopadu roku 2021 přijala Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridním hrozbám. Tento akční plán stanovuje konkrétní úkoly, odpovědnosti a časový rámec pro naplnění cílů stanovených v Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, kterou předtím vláda České republiky schválila dne 19. dubna 2021. Na základě toho rozhodnutí předcházející vlády už probíhala řada procesů, na které my samozřejmě navazujeme, a je dobře, že tady ta kontinuita je.

Jenom připomenu některé věci, které v tom akčním plánu schváleném vládou Andreje Babiše jsou. Je tam patnáct úkolů, například posílit roli odborné pracovní skupiny pro hybridní hrozby, zpracovat a předložit návrh systému strategické komunikace státu. To my teď, myslím, velmi úspěšně začínáme realizovat. Dále vytvořit národní síť vybraných expertů v oblasti čelení hybridnímu působení z řad odborníků z různých sfér. Začlenit - ono je to docela zajímavé, takže bych to klidně i četl celé, ale není na to čas, takže jenom stručně - začlenit mediální vzdělávání do strategií. Předložit vládě rozšíření současného systému. Školení k posílení odolnosti proti vlivu cizích mocí, a to včetně školení pro pracovníky státu. Využít nástroje mapování zranitelnosti prováděných ve spolupráci s NATO a EU. Zpracovat analýzu odolnosti kritické infrastruktury vůči hybridnímu působení, tedy i vůči dezinformacím. Zapojovat problematiku hybridního působení do cvičení a tak dál a tak dál. Spolupracovat tedy s NATO a EU. Vytvořit koncept cvičení zaměřeného na čelení hybridnímu působení. Vytvořit sadu doporučení v oblasti prověřování zahraničních investic pro soukromý sektor. V rámci aktualizace ústředního plánu obrany státu zohlednit problematiku čelení hybridnímu působení. Zohlednit hybridní působení, identifikovat související hrozby. Vytvořit rámec indikátorů, které mohou přispět k odhalení hybridního působení v České republice. Vytvořit sadu možných reakcí na odhalení hybridního působení v ČR včetně možnosti atribuce.

A - a to je důležité - bod 15 akčního plánu schváleného vládou Andreje Babiše zní: Zpracovat a předložit vládě návrhy změn právní úpravy pro posílení možnosti České republiky čelit dezinformacím. To je důležité, na to se ptáte. Na tom samozřejmě pracujeme a není to na vodě. Je to na základě akčního plánu, který byl schválen předcházející vládou. Naše vláda má samozřejmě plný respekt ke svobodě slova, na tomto postoji se nic nemění.

To, kdy byl schvalován tento akční plán - a už tehdy vláda identifikovala hybridní hrozby, dezinformace, jako něco důležitého, čemu je potřeba čelit, čemu se musí Česká republika aktivně bránit, pro co je potřeba vytvořit předpoklady na různých úrovních státu - už tehdy to vláda Andreje Babiše identifikovala. Ale to se všechno násobně zesílilo tím, co se odehrává dnes, válkou na Ukrajině, ruskou agresí na Ukrajině a tím vším, čemu je Česká republika vystavena, včetně mnohem silnějších a intenzivnějších dezinformací, dezinformační kampaně, které se musíme bránit.

Takže já s potěšením konstatuji, že tady navazujeme na rozhodnutí už předcházející vlády a kontinuálně pokračujeme v rozvíjení těch kroků a prostředků, které nám umožní (Předsedající: Čas.) chránit Českou republiku před hybridními hrozbami včetně dezinformací.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a je evidentně zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane premiére, blahopřeji, neodpověděl jste mi v podstatě ani na jednu z pěti konkrétních otázek. Já to zopakuji ještě jednou. Které státní instituce odpovídají za podklady a doporučení, na základě kterých aktuálně dochází k omezení svobody slova a k vypínání webů? Pokud soudní přezkum stanoví, že se jedná o nezákonný postup, kdo ponese politickou a právní odpovědnost? Kdo z členů vlády nese odpovědnost teď za ty legislativní návrhy, kdo na nich pracuje, kdo stanovil v zadání jejich obsahu a kdy budou tyto návrhy předloženy do legislativního procesu?

Já bych prosil o ty konkrétní dotazy, které jsou - chápu - spíše v právní rovině. Je to samozřejmě také dáno mým zaměřením. Nejedná se mi tedy o nějakou obecnou odpověď, ale opravdu, co se děje na legislativním poli v této věci, protože na Slovensku přijali speciální zákon - mně se nelíbí, podle mě je špatný, protože je tam vágní definice dezinformace. Ve všech zemích, které s tím mají zkušenost (Předsedající: Čas.), jako je Litva, Lotyšsko, je nějaká možnost (Předsedající: Čas, prosím.) soudního přezkumu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A pan premiér zareaguje. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jednak jsem vám odpověděl, na základě jakého rozhodnutí se některé věci dějí, a je dobře, že tady je kontinuita v rozhodování vlád, to si myslím, že bychom všichni měli ocenit.

Za druhé jsem vám odpověděl, že i na základě už rozhodnutí předcházející vlády a našeho rozhodnutí se na příslušných ministerstvech připravuje úprava legislativy. A za třetí - a to je jako podstatné - tady k žádné svobodě slova, k omezování svobody slova nedochází, takže nevím, jak bych vám na to mohl odpovědět, když se nic takového neděje. A pokud jde o činnost dezinformačních webů v České republice, která byla dlouhou dobu tolerována, tam došlo k tomu, že správce domén CZ.NIC svobodným rozhodnutím správce serveru se rozhodl prostě tyto dezinformační weby zastavit. Vláda nezakazovala a nezakazuje, nemůže zakazovat média, v případě dezinformačních webů ale nešlo o média. Za média lze považovat soubory informací připravovaných novináři podle standardních profesionálních pravidel, o to se v tomto případě nejedná. A pokud chcete ještě nějaké právní doplnění, ústavněprávní doplnění, tak vám mohu odcitovat Listinu základních práv a svobod, kde kromě svobody, projevu a práva na informace je také část, která říká: "Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost a ochranu veřejného zdraví a mravnosti." I toto říká naše Listina práv a svobod.

Pokud jde o koordinaci boje s dezinformacemi, jak víte, nedávno byl jmenován vládní zmocněnec. Byl jmenován také do čela komunikačního týmu v rámci strategické skupiny jako poradního orgánu vlády a ten v tuto chvíli buduje tým, který se bude v boji s dezinformacemi systematicky věnovat. Já myslím, že to je potřebné a že je to kontinuální (Předsedající: Čas, prosím.) a navazuje to na kroky předcházející vlády (Předsedající: Čas.), za které děkuji a předcházející vládu v tomto směru oceňuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím velmi o dodržování času. S další interpelací je na řadě paní poslankyně Alena Schillerová, ovšem nevidím ji přítomnou v sále, tudíž její interpelace propadá. Dále byl vylosován pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji vám za slovo. Vážený pane premiére, po vašem výstižném obecném definování pojmu dezinformace při minulých interpelacích si dovolím doplnit několik vět z Charty 77, a z myšlenek Václava Havla. Cituji z Charty 77: "Statisícům dalších občanů je odpírána svoboda od strachu, protože jsou nuceni žít v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti. Uplatnění práva vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně, nebo tiskem, i prostřednictvím umění, je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění". Konec citace. 14. listopadu 2009 Václav Havel řekl - cituji: "Neskončila éra diktatur a totalitních systémů. Ona možná skončila v té podobě, jak ji známe z 20. století, ale rodí se nové, daleko sofistikovanější způsoby ovládání společnosti." Konec citace.

A nyní dotazy. Jste schopný, pane premiére, formulovat aspoň tři konkrétní dezinformace, které mají tu moc destabilizovat či rozvrátit Českou republiku a proti kterým se nelze bránit pravdivými protiargumenty? Prokažte, že existují konkrétní dezinformace, pro něž by i Václav Havel obětoval svobodu slova a myšlení.

Vážený pane premiére, chovejte se slušně a férově a konečně vysvětlete občanům České republiky, kde končí svoboda slova a kde začíná dezinformace. Mnoho občanů, kteří nesdílejí vaši ideologii a váš pohled na řešení současných problémů (Předsedající: Čas, čas, pane poslanče.) na to netrpělivě čeká. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, samozřejmě můžete se ptát na cokoliv a já vám na to v rámci interpelací odpovím, ale neodpustím si jeden komentář. Srovnávat dobu totalitního režimu, nesvobody, dobu, kdy se občané skutečně nemohli vyjadřovat a pod hrozbou sankcí měli výrazně limitované možnosti projevovat svobodný názor, s demokratickou společností, kde každý může říkat, co považuje za potřebné a za dobré, bez ohledu na to, jakým způsobem se to vztahuje nebo nevztahuje k realitě, je nehorázné. Stejně tak tady není žádná vládnoucí ideologie, není tu žádný jeden světový názor, není tu nic takového, co jsme znali z minulosti, a používat argumenty Charty 77 a lidí, kteří za to zaplatili skutečně ztrátou svobody, často i zdravím a někteří i životem, využívat to k nějaké kritice současné situace, opravdu považuji za minimálně nepřípadné a určitě, určitě nevkusné.

V České republice je samozřejmě dodržována svoboda slova, vláda nic takového neomezuje, nechce omezovat ani omezovat nemůže, a to je dobře. Nemůžete srovnávat dobu před listopadem 1989 s tím, co se děje tady teď v České republice. Mimochodem, i tato Poslanecká sněmovna, to, že tu zaznívají různé názory, to, že já se zodpovídám vám, poslancům, zodpovídáme se veřejnosti, probíhají tu svobodné volby, to je přece jako naprosto zásadní a diametrální rozdíl, a pánbůh zaplať za něj.

Já jsem ten - a můžete se podívat na mou životní historii i politickou historii - který jednoznačně hájí svobodu a svobodu slova, vždycky jsem to dělal a vždycky to budu dělat a budu hájit i vaši svobodu, přestože s vašimi názory hluboce nesouhlasím. Takže o omezování svobody slova, o tom, že by se někdo bál, když řekne svůj názor, nemůže být ani řeč. A já také neznám lidi, kteří by se báli říct svůj názor. Nevím, s jakými lidmi se potkáváte vy, ale já se potkávám se svobodnými, hrdými občany, kteří se vyjadřují kriticky, říkají, co mají na srdci, publikují to na sociálních sítích, publikují to v médiích, a je to tak dobře a je to tak v pořádku.

Něco jiného ale je, že se musíme bránit, nejenom Česká republika - prosím vás, nevykládejte našim občanům, že to je něco zvláštního. Každý demokratický stát se brání hybridním hrozbám, brání se novým formám války a nátlaku. Brání se novým způsobům ovlivňování obyvatelstva, ne z hlediska různých názorů, ale přímo a cíleně ve prospěch cizí velmoci. A tomu je potřeba čelit, je potřeba tomu čelit aktivní kampaní, je potřeba tomu čelit strategickou komunikací, je potřeba tomu čelit tím, že se na to poukazuje, a je potřeba také vypnout některé kanály, které nemají nic společného s médii tak, jak jsou média ve světě definována a chápána. Proto také řada států přistoupila k vypnutí některých Ruskem placených médií, a proto provozovatel serveru v České republice vypnul některé dezinformační weby.

Je tisíc jiných možností, jak občané, kteří chtějí vyslovit svůj názor, mohou svůj názor vyslovit bez jakéhokoliv postihu, to jsou úplné nesmysly, a bez obav, že by se jim cokoliv mohlo stát. Jediné, co se jim může stát, že budou čelit jinému názoru a musí se vyrovnat s jiným názorem, tak, jak vy se musíte vyrovnávat s mým názorem. To je na tom jediné, co je nepříjemné, ale nic víc se vám ani nikomu jinému stát nemůže.

Ale nezaměňujme tady svobodu slova s hybridními hrozbami a s bojem s dezinformacemi. A jak jsem vám ukázal v předcházející odpovědi, tedy v odpovědi na předcházející interpelaci, je tu kontinuita. Tento stát, a určitě mě nemůžete podezřívat, že mám stejné názory jako Andrej Babiš na většinu věcí, ale je tu kontinuita v tomto. I vláda Andreje Babiše i naše vláda, vědoma si povinnosti vůči občanům České republiky, posiluje boj s hybridními hrozbami, mezi něž zcela prokazatelně patří dezinformace. To děláme a budeme to dělat, protože je to naše povinnost. Se svobodou slova to nemá společného vůbec nic. A vy to dobře víte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a je očividný zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Paní předsedající, děkuji za slovo. Musím reagovat a budu reagovat podobně jako pan poslanec Vondráček, protože jsem tady vznesl konkrétní dotazy, kde bych tedy, nechci je opakovat, ale chtěl bych skutečně slyšet konkrétně, co to ta ruská dezinformace je, aspoň ty tři nejčastější, aby ti lidé si dokázali pod tím něco představit - ti občané, kteří mě oslovují a kteří nemají pocit úplné svobody, že mají obavy z toho, aby nepronesli a nešířili ruské dezinformace.

A druhá věc je, že je třeba definovat ten rozdíl, kde končí svoboda slova a kde začíná dezinformace, protože bez té definice ti lidé teoreticky ty dezinformace budou šířit i nadále, takže já bych prosil přesně definovat, co je a co není dezinformace.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan premiér zareaguje. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vy mě, vážený pane poslanče, chcete zřejmě donutit, abych tu citoval slova vašeho předsedy. Já jsem to udělal minule, když jsem uváděl tady při interpelacích příklad výroku, který lze považovat za dezinformaci. To ale neznamená, že každá dezinformace, která je řečena ve veřejném prostoru, je trestná, ale prostě mohu říct o výroku někoho jiného, protože neodpovídá realitě a je to záměrná lež, že má charakter dezinformace. Já jsem vám minule na konkrétním příkladu, já nevím, jestli jste to byl vy nebo někdo jiný z vaší politické strany, tak jsem tady ten konkrétní příklad uvedl.

Ale já se znovu vrátím k tomu podstatnému, co jsem vám vysvětlil a v čem jsem jasně odpověděl na vaši interpelaci. Mimochodem, jako vždycky, když já něco odpovím a vy přijdete a řeknete: No, vy jste neodpověděl, no tak vy se mě ptáte a já vám odpovídám. Vám se ta odpověď nelíbí, to já plně respektuji, ale prostě odpovídám na vaši otázku.

Takže znovu, já nevím, proč by se měl někdo bát, a vy jste mně to ani v té otázce nevysvětlil, a já jsem vám podrobně řekl, že to tak není, proč by se měl někdo bát říkat svůj názor. Nikomu nic nehrozí. Nemanipulujte občany, nevykládejte jim takové nesmysly, nestrašte je, není to prostě pravda. Vypnutí dezinformačních webů, naprosto konkrétních a naprosto ve službách Ruské federace, které nemají nic společného s médii, nijak nesouvisí se svobodou slova a se šířením názorů svobodných občanů. A ty názory mohou být jakékoliv a mohou občané prostě říkat, co si myslí o ruské agresi na Ukrajině, z jakékoliv strany, nikdo je za to nepostihuje a postihovat nebude. Tak prostě nestrašte lidi, nevyvolávejte dojem - možná nemáte jiná politická témata, tak si vymýšlíte tyto nesmysly a ony jsou nebezpečné. Ony jsou nebezpečné, protože podrývají důvěru v demokracii, a ta je cenná a měla by být cenná i pro vás.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: S další interpelací paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane premiére, vážený pane profesore, já bych obrátila pozornost na školství, a to nikoliv z pedagogického pohledu, ale jsem lékař, takže bych tam chtěla vysvětlit některé věci. Tím, že vláda odpovídá jako celek, tak to spadlo na vás. Je tomu tak, ale té zodpovědnosti se nelze vyhnout.

Za prvé se jedná o prevenci školní kriminality na základních i středních školách - bez ohledu, prosím pěkně, na celou situaci v Ukrajině už tak měli hodně práce a teď se ozývají s tím, že samozřejmě práce přibývá, zejména ve vyloučených lokalitách, což teď vidíme, takže otázka zní, zda vláda nějakým způsobem podpoří Ministerstvo školství v tom, že by měli sníženou dotaci hodin, eventuálně tedy výrazné ohodnocení své činnosti. Myslím si, že bez nich to je špatně.

Za další se zeptám na hygienické podmínky žáků ve třídách, kde víme, že může být až 35 žáků ve třídě, což za prvé znamená, že jistě je tam zvýšená možnost i přenosu některé infekce, za druhé musíme dodržovat teplotní pohodu pro ty žáky, a to, co jsme slyšeli z novin, že tedy mají méně topit, my tam k tomu trošku nekorelujeme, myslím si, že to byl nešťastný výrok příslušného pana ministra a že to jistě bude sledováno i na vládě.

A další velmi významný podnět, který mám v posledním týdnu, je od našich učitelů 1. až 3. třídy. Řada ukrajinských rodin, a to je dobře, má možnost, aby děti měly ukrajinské vzdělání distančně, to znamená, že tyto malé děti mají 9 až 10 hodin výuky denně a opravdu se to na nich už začíná podepisovat. Tak jestli s tím tedy bude nějak jednáno, třeba s ukrajinskou stranou, že bychom to nějak koordinovali, protože to jistě není dobře.

Za další, je tady dotaz, jakým způsobem eventuálně bude probíhat další školní rok, co se týče v mateřských školách, tedy očkování, neočkování, zda tam jsou nějaké novinky.

Domnívám se, že jsem dodržela i čas, a prosila bych o odpovědi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, dodržela. Nyní je čas na reakci pana předsedy vlády. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, vážená paní profesorko, abych vám vrátil - samozřejmě v dobrém - to, jak jste mě oslovila, i když tady tituly nepoužíváme. Položila jste mi řadu otázek. V tomto případě musím konstatovat, že na všechny vám asi teď neodpovím, ale můžeme vám pak odpovědět písemně nebo samozřejmě moji kolegové.

Možná začnu tou přeplněností škol a tříd a snižováním hygienických podmínek. Za prvé bych chtěl říct, že průměrný počet dětí ve třídě v České republice v žádném případě není 35, ani není 30. Budete se divit, dokonce není ani 25, ale pohybuje se kolem 20. To je realita a to je potřeba, abychom věděli. Já jsem se s tím setkával už v době, kdy jsem byl ministrem školství, kdy vlastně se objevovaly ojediněle třídy třeba v Praze, v okolí, tam, kde je opravdu nedostatek škol, kde počet dětí dosahoval takového množství, jaké jsem já běžně zažíval, když jsem chodil do školy. Dnes to standardem není. Tehdy bylo kolem 19 dětí, průměr dnes je něco mírně přes 20. Takže se to týká jenom některých škol.

Já myslím, že v žádném případě bychom neměli, a nikdo to nechce, snižovat nějaké hygienické návyky a hygienické standardy, to asi cesta není. Na druhé straně, a to možná bylo racionálním pozadím toho zjednodušeného výroku - já jsem ho úplně nezaznamenal, ale musíme přemýšlet i o tom, jak třeba v případě krátkodobého navýšení kapacity některé předpisy mírně redukovat. Je to namístě, protože jak víte, třeba vytvořit další třídu mateřské školky není vůbec jednoduchá věc. Tím samozřejmě neříkám, že se nemá topit nebo něco podobného.

Dopad samozřejmě i uprchlické krize, které čelíme, a přílivu ukrajinských dětí do České republiky na školy bude nerovnoměrný a my přemýšlíme nad různými variantami, jak tomu pomoci, abychom třeba nějakým způsobem tu zátěž rozptýlili. Zatím se ukazuje, kdybych to rozdělil podle typu škol, tak z registrovaných uprchlíků ve věku 3 až 5 let je nyní ve školkách zapsaných, tedy mateřských školkách, zapsaných 19 %. Samozřejmě, pokud se zapíše zbytek dětí, tak bude pořád ještě převis kapacity celostátně, ale nedostatek míst bude pravděpodobně v Praze a okolí, popřípadě také v Brně, Plzni nebo Pardubicích, a tam to bude potřeba řešit. Pokud jde o základní školy, tam z registrovaných uprchlíků ve věku 6 až 14 let je v základních školách zapsáno necelých 38 %. Zase podobně mohou být v některých regionech a v prstenci kolem Prahy problémy s kapacitou, jinde ta kapacita nebude, například v Moravskoslezském kraji bude pořád obrovské množství dětí. Musíme se - a řešíme to velmi intenzivně na vládě - jakým způsobem se k té situaci postavit, aby to dobře dopadlo.

Ještě bych chtěl říct ale, aby tady, kdo nás poslouchá, a vím, že se občané občas dívají na interpelace, aby z toho nevznikl špatný dojem: žádné české dítě nebude znevýhodněno při tom, aby mělo místo ve školce nebo ve škole na úkor ukrajinského dítěte. Zápisy českých dětí probíhaly dřív, jak do školek, tak do základních škol, takže z tohoto hlediska někdo nemusí mít obavy a nikdo nemusí nikoho v tomto směru strašit.

Teď jsem možná zapomněl i nějakou otázku, na kterou bych ještě dokázal odpovědět, ale vy určitě využijete tu zbývající možnost a doplníte svoji otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, ano, paní poslankyně rozhodně využije. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Ano, přesně tak, pane premiére, mám tady dvě - vypíchla bych dvě věci, které bych ještě chtěla slyšet. Za prvé je to, jak se postaráte tedy o ty preventisty, protože to je opravdu velmi důležitá úloha ve školách. Pomáhají učitelům a nemají to jednoduché. A oni mají dva problémy: jeden je, zda to bude ohodnoceno, a tedy zda budou mít snížený počet úvazkových hodin, což prosím je poměrně jednoduché, a druhý je ten podnět, který vyšel v minulém týdnu, a to je přetíženost ukrajinských dětí, které mají obě dvě výuky. Dopoledne mají čtyři, pět hodin u nás a pak mají třeba čtyři hodiny odpoledne distančně. Ony po těch několika týdnech už samozřejmě chodí do té školy velmi unavené, tak jestli je tam, a velmi bych za to plédovala, jestli by byla možná nějaká dohoda na úrovni vlády, že by tyto děti měly nějaký průnik, nějakou konjunkci, protože jistě není možné, děti 7, 8 let, takhle to přichází, 7, 8 let, prostě jsou unavitelné, a abychom je nepřetěžovali, protože by to potom pro tu výuku ani v našich třídách nebylo dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za doplňující dotaz a pan předseda zareaguje. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, já vím, pokud jde o to přetěžování, že se tím pan ministr školství intenzivně zabývá. Ono to ale není tak jednoduché, protože rodiče ukrajinských dětí si volí to, zda dítě chce chodit do školy s českou výukou, anebo chce chodit do školy, kde se vyučuje ukrajinština, nebo se, abych to ještě zkomplikoval, a to je také spousta dětí, účastní on-line vyučování přímo z Ukrajiny. A ono to není tak, že by ty děti často musely, ale je to i proto, že vlastně rodiče přemýšlejí nad tou správnou strategií, a v tuhle chvíli úplně nelze odpovědět, jaká ta většinová strategie bude, protože, abych to řekl jednoduše - vám to říkám nemusím, ale kdo nás poslouchá, tak aby tomu rozuměl - vlastně rodiče, kteří spíš předpokládají, že zůstanou v České republice, se snaží, aby se dítě rychle naučilo česky, a snaží se je dávat do českých škol nebo tam, kde se vyučuje česky, a začlenit je do kolektivu. Rodiče, kteří spíš počítají s tím, že se prostě, jak to půjde, vrátí zpátky na Ukrajinu, samozřejmě preferují ukrajinský jazyk. A někteří rodiče volí tu dvojí strategii. Předpokládám, aspoň z těch informací, které mám, že to je velmi dočasné a bude záležet na tom, jak dlouho bude trvat ruská agrese, a i kdyby trvala dlouho, ti rodiče se prostě rozhodnou. Jinak s vámi souhlasím, já dobře vím, co to znamená třeba jenom odpolední vyučování pro dítě, protože jsem to sám zažil a se mnou moji rodiče v sedmdesátých letech a není to něco, co bychom dlouhodobě měli dětem doporučovat (Předsedající: Čas.) a vystavovat je tomu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a zatímco se připraví pan poslanec Martin Kukla, přečtu došlou omluvu, a sice se omlouvá pan poslanec Zdeněk Kettner dnes mezi 18. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů.

A prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, mám jednoduchý dotaz na pana premiéra, a to konkrétně, jestli má vláda nějakou strategii, nějaký plán, jak lidem pomoci. Když se podíváme na současný ekonomický stav, tak se plní akorát státní kasa. Podíváme se na inflaci - ta v říjnu loňského roku byla 4,9 %, dneska máme dubnovou inflaci roku 2022 a je 14 %. Když se podíváme na ostatní státy, tak ostatní státy lidem pomáhají. Česká republika, vláda, vaše vláda lidem nepomáhá téměř vůbec. Podíváme se na ceny pohonných hmot, ceny energií, ceny potravin, ti lidé na to prostě přestávají mít peníze. Do toho je další zásek, a to růst úrokových sazeb. Takže ono to má jakousi jistou setrvačnost, ale lidem začnou chodit vysoké zálohy, začnou refinancovat hypotéky a sáhnou si na své dno. Já bych se vás chtěl zeptat, jaký máte plán, jakou strategii, jestli vůbec chcete lidem v České republice pomoci, nebo je nechat padnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení interpelace v čase a nyní má slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za otázku, protože já mám jako spoustu konkrétních věcí, které vám tady mohu připomenout, tak možná mně ani nebude stačit těch pět minut, kolik toho vláda udělala pro občany a jak jim pomohla na rozdíl od předcházející vlády, která prostě nechala občany v mnoha směrech na holičkách. Podílela se na zvyšující se inflaci a neudělala nic pro to, abychom měli energetickou bezpečnost. Ale já se tady nechci pouštět do kritiky předcházející vlády, tak jak vy jste paušálně zkritizoval naši vládu, že nic nedělá, což je jako v podstatě absurdní a myslím, že to vidí každý, kdo sleduje svět kolem sebe s otevřenýma očima.

Takže já vás mohu odkázat, kdybych to všechno nestihl, na včera představený Deštník proti drahotě. Je tam i webová stránka, kde si nejenom vy, ale každý občan České republiky může najít, co pro něj vláda udělala, co se ho týká, podle skupiny, do které patří - maminky s dětmi, senioři a tak dál, podnikatelé. Najde i rozcestník pro konkrétní pomoc, aby nemusel procházet web jednotlivých úřadů. Uvidí tam, na co má nárok, uvidí tam, co jsme pro něj připravili, jak o to může požádat nebo zda se ho to týká. Je to web destnikprotidrahote.cz a já vám ho vřele doporučuji.

Jinak mohu konstatovat, že vláda na pomoc občanům celkově už dala peníze ve výši zhruba 100 miliard korun. Mimochodem, třeba růst důchodů bude letos nejvyšší v historii, budou se valorizovat třikrát za rok. Udělali jsme řadu opatření, která se týkají cen energií. Mimochodem jsme také udělali řadu opatření, která pomáhají sociálně slabým. Rozšířili jsme příspěvek na bydlení. Pracujeme teď na zjednodušení jeho vyplácení. Zajišťujeme to, aby byl dostatek plynu, ropy a dalších věcí a děláme pro občany v tomto směru opravdu hodně. Mohu všechny ujistit, že vláda nikoho nenechá padnout do chudoby, ale nebudeme postupovat cestou plošných opatření, protože tím bychom jenom roztáčeli inflační spirálu a lidem bychom nepomohli.

Zmínil jsem tady valorizaci důchodů, že budou zvýšeny třikrát. Při lednové valorizaci se průměrný starobní důchod zvýšil o 810 korun, od června to bude dalších 1 017 korun, třetí zvýšení přijde na podzim o 700 korun. Procentní díl penze vzroste o 5,2 %.

Schválili jsme nedávno balíček rodinné pomoci, který je zaměřen právě na rodiny, kterých se dotýká skokový nárůst cen a inflace. Zaměřili jsme se na rodiny s dětmi, které jsou nejvíce postiženy. Jednorázový příspěvek na každé dítě do 18 let ve výši 5 000 korun už vláda připravuje a budou to lidé dostávat v průběhu srpna. Zvýšili jsme maximální výši čerpání rodičovského příspěvku z 10 000 korun na 13 000 korun. Připravili jsme legislativní změny na podporu zkrácených a flexibilních úvazků, větší podporu dětských skupin, aby rodiče mohli lépe sladit práci s péčí o dítě.

Připravili jsme pomoc s vysokými cenami pro nejzranitelnější skupiny. Vyčlenili jsme na to 2 až 3 miliardy korun, může to být i víc, pokud o to bude zájem. Zvýšili jsme příspěvek na bydlení. Rozšířili jsme tu možnost o stovky tisíc domácností. Navýšili jsme životní a existenční minimum o 10 % od dubna.

Snižujeme ceny pohonných hmot. Zrušíme povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot, které ji prodražují. Snižujeme spotřební daň z nafty a benzinu o 1,5 koruny na litr od 1. června do 30. září. To se taky projevuje.

Pomáháme i malým a středním podnikatelům rozšířením programu Záruka. (Předsedající: Čas.) A tak bych mohl ještě pokračovat dalších pět nebo deset minut. (Předsedající: Čas, prosím.) To všechno jsme pro občany připravili a udělali.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Ono to chce možná jít občas mezi běžné lidi a oni vám to řeknou, jak se měli dříve a jak se mají nyní. Prostě lidé chudnou a lidé nemají na zaplacení složenek. Ono by bylo možná dobré, kdybyste tedy ten deštník proti chudobě každému poslal, protože nevím, co si pod tím mám představit. Co se týká valorizace důchodů, tak si tady nalijme čistého vína a řekněme: Ano, může za to předchozí vláda, která zajistila zákonem, že se budou důchody valorizovat. Pohonné hmoty - tak můžeme se podívat teď na aktuální ceny, jak rostou. Myslím si, že koruna padesát v tuto chvíli nikoho nevytrhne. Ty ceny se blíží opět k padesátikoruně. Tolik všechno ode mě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o reakci? Ano. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já právě, pane poslanče, s lidmi mluvím a vím, co potřebují. (Smích v lavicích ANO.) Určitě nechtějí vaše recepty, protože ty už si vyzkoušeli a vědí, k čemu vedou. Plošná opatření a nedbání na hospodárné chování státu vedou k tomu, že tady máme tak vysokou inflaci, jaké teď čelíme, a vedou k tomu, že jejich finanční prostředky, které mají a které si naspořili ze své práce, se znehodnocují, a mají obavy z toho, čemu čelí. V důsledku toho, že se předcházející vláda nestarala o energetickou bezpečnost, samozřejmě se obávají i toho, jestli budou mít vůbec nějaké energie. Já je mohu uklidnit, že budou, protože naše vláda udělala všechny potřebné kroky pro to, abychom zajistili dostatek plynu, abychom se postarali o to, aby do České republiky dál proudila ropa, i kdyby došlo k zastavení ruských dodávek. A udělali jsme kroky, které předcházející vláda vůbec neudělala.

A já tedy, pane poslanče, nevím, ale když pomáháme těm, kteří jsou opravdu zranitelní a mohou se dostat do problémů, tak je to přece správná cesta. Já bych nezpochybňoval to, že jsme pomohli seniorům a výrazným způsobem se jim zvýší penze tak, aby si poradili s cenami energií. Oni už si nemají, jak vydělat a jak si pomoci. To je přece správná cesta, že pomáháme těm, kteří se dostávají do existenčních potíží. A proto jsme rozšířili sociální dávky a počet jejich příjemců. Je přece správná cesta, že pomáháme těm, kteří mají děti. Patří do střední třídy, nejsou na tom tak špatně, aby se dostali do nároku na sociální dávky, ale současně potřebují pomoc, protože zvýšené ceny se jich dotýkají, tak těm dáme jednorázový příspěvek 5 000 korun, aby si s tou situací poradili a abychom jim pomohli. Současně bojujeme proti cenám energií, bojujeme proti dalšímu růstu cen pohonných hmot. (Předsedající: Čas, prosím, čas.) A to jsou ty konkrétní kroky, které lidem pomohou a které lidé potřebují. (Předsedající: Prosím o dodržování času.) Deštník proti drahotě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o dodržování času. Musím měřit všem stejně. A nyní s další interpelací pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, já bych se vás tady chtěl zeptat na několik věcí ohledně energií. Už je to takový evergreen mých interpelací. Nicméně vzhledem k tomu, že více jak polostátní organizace ČEZ, ve které máte jako stát 70% podíl, tady vyrábí elektřinu a poté ji prodává na burzu, naprosto nesmyslně. Pochopil bych, kdyby se tam prodávaly jenom ty přebytky, ale vy ji tam prodáváte všechnu a pak distributorské firmy si ji kupují pro naše spotřebitele. A řekněme na rovinu, nyní je cena energie včetně distribuce 10 korun za kilowatthodinu pro nové odběratele. Myslím si, že bude poměrně výrazné probuzení pro spotřebitele, až jim přijdou nové zálohy. To za prvé. (Řečník postupně přidává na hlase.)

Dále jsem se chtěl zeptat, jaký je důvod zdražení pohonných hmot mezi týdny - minulým týdnem a dnešním - zhruba o korunu padesát. Já tomu tedy nerozumím, jestli tedy nešel ani o jeden dolar barel nahoru, proč se tedy zvyšují ceny pohonných hmot v České republice? Jak vidíme v Maďarsku, maďarský premiér se stará o občany Maďarska a tam mají ceny na loňských, předloňských cenách, tam je to všechno v pořádku. Ale vy tady tvrdíte, co všechno děláte pro občany České republiky, ale bohužel občané to nijak neregistrují. Takže mým dotazem je, zda se tedy budete chovat podobně jako maďarský premiér, který tedy pro občany Maďarska dělá to, co dělá, anebo jestli se budete stále servilně chovat probruselsky, proamericky nebo nějak jinak a na občany České republiky budete naprosto kašlat. Protože to, co se děje, to zdražování, to tady nakonec za chvíli neupečeme ani chleba, protože Ukrajina naprosto v rozporu s mezinárodními dohodami zastavila plyn směrem na Slovensko.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. A ještě bych poprosila o takovou intenzitu, která bude maličko nižší. Bylo to opravdu velmi nahlas. Prosím, pane premiére, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vy jste řekl, že energie nebo diskuse o energiích je nějaký evergreen těchto interpelací, v tom s vámi souhlasím a je to tak dobře. A já vám děkuju, že se na to ptáte, protože to je opravdu velký problém pro občany České republiky. Je to i problém pro Českou republiku. A ten problém má několik rovin. Jedna rovina jsou samozřejmě ceny, které lze do jisté míry ovlivnit, velmi obtížně krátkodobě, ale střednědobě určitě, které ale lze ovlivnit jenom v tom rozsahu, ve kterém na to mají vliv národní vlády a kde vlastně, když o tom mluvíme, musíme opravdu dobře rozumět tomu, jak cena energie vzniká a jak vzniká u jednotlivých druhů energií. A musíme také rozumět tomu, jaký je způsob obchodování třeba s elektřinou, jaký je způsob obchodování s plynem, jak se obchoduje s ropou, jak se naplňují zásobníky, co je možné a co není možné na základě naší legislativy, na základě mezinárodních smluv, na základě struktury majetku, který mají k dispozici jednotlivé země v oblasti energií. A pak to teprve můžeme srovnávat. Pokud si nedáte tu práci a nezjistíte si, jak to skutečně je, tak vám některé věci připadají, že by se tak daly udělat, že jsou strašně jednoduché. Ono to tak ale není, prostě to tak není.

Pokud si nedáte tu práci a nezjistíte si, jak to skutečně je, tak vám některé věci připadají, že by se tak daly udělat, že jsou strašně jednoduché. Ono to tak ale není, prostě to tak není. Já nemám radost z toho, v jakém stavu energetická bezpečnost v České republice je, v jakém stavu jsme ji převzali, nemám radost z toho, jaké nástroje má v rukou stát a věřte mi, že děláme všechno pro to, abychom ty nástroje měli lepší.

Proto jsme taky například, abych uvedl jeden příklad, koupili za 8,5 miliardy korun plyn do zásobníku, abychom garantovali to, že občané v případě náhlého výpadku těch dodávek plyn skutečně mít budou, protože, jak víte, Česká republika patří k několika málo zemím, jejichž závislost na ruském plynu překračuje 90, i 95 %. A proto jsme třeba v této oblasti zranitelní. A to není banální otázka, protože jedna věc jsou ceny, ale to, co je primární, je, abychom vůbec tu energii měli a pro to děláme, co můžeme a mohu občanům garantovat, že ji mít budeme.

Kromě toho, že jsme koupili plyn, tak jsme taky vytvořili podmínky pro to, aby se začaly naplňovat zásobníky. Dneska jsou zásobníky naplněny už ze 40 % a to je obrovský posun a je to v minulosti nejvíc v tomto ročním období a dosáhneme toho, že před nástupem zimní sezony budou naplněny zásobníky minimálně z 80 %.

Jednáme taky o rozšíření kapacity ropovodu TAL, protože jinak sem v případě toho, že sem nepoteče ropa z Ruska, tu ropu nedostaneme. A musím vám říct, že ta jednání jsou zatím úspěšná a posunujeme věci, které tady prostě x let stály a nikam se neposunuly. A pak nemáme vliv na ceny energií.

Jednal jsem v Polsku o terminálech LNG, jednal jsem o plynovodu - obnova diskuse o plynovodu STORK II.

Děláme spoustu dalších kroků pro to, aby Česká republika měla dostatek cenově přiměřené a pro občany a pro firmy přijatelné energie.

Taky to byla naše vláda, která spustila tendr na dostavbu Dukovan, což je nesmírně důležité z hlediska nejenom energetické bezpečnosti a rozumného mixu pro Českou republiku do budoucna, ale je to důležité i pro to, abychom tady měli cenově přijatelnou energii.

A pokud jde o ty burzy a to, co tady pořád slyším dokola, velkoobchodní ceny, tak se podívejte, jak se s tou elektřinou obchoduje, jak dlouho dopředu, kdy je co koupeno a kdy je co prodáno. Takže tady nemaťme občany, že teď nějaká vláda takhle něco rozhodne a oni zítra budou mít jiné ceny energie. Tak to prostě není, protože to vůbec neodpovídá realitě, realitě, které je ale potřeba rozumět, jinak se o tom tady prostě nemůžeme kompetentně spolu bavit.

A vláda kromě toho, že zajišťuje tu energetickou bezpečnost, tak samozřejmě dělá i kroky, některé jsem tady připomenul, a neměl jsem na to dost času, pro to, abychom ve střednědobé perspektivě dokázali s těmi cenami energií dělat mnohem víc, než kolik dokážeme teď, když energetická bezpečnost České republiky... (Předsedající: Čas, prosím.) ...je v tak špatné situaci, v jaké jsme ji prostě převzali.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane premiére. Mně to je samozřejmě, to, co říkáte, jasné. Ale tady je základní problém v tom, že my v České republice v českých elektrárnách, které byly vybudovány mnohdy ještě za minulého režimu, nebo já tedy nevím, jestli ten režim po roce 1989 tady vyprodukoval kromě Temelína, který jenom dostavěl, jinou elektrárnu, možná ještě Dlouhé stráně, která byla začata taky před rokem 1989, vyrábíme elektřinu za dvacet jeden haléř a spotřebitelům ji prodáváme za deset korun. Tato disproporce je naprosto evidentní a vidím, že na to nechcete slyšet, takže bych očekával, že řeknete, že elektřina vyrobená v České republice se bude prodávat českým občanům za přijatelnou cenu, a nikoliv, že se bude prodávat na burze, aby z toho tedy vaše polostátní firma nebo tři čtvrtě státní firma měla obrovský zisk. To je první věc.

A další věc. Pane premiére, já vás mám rád, protože děláte všechno pro to, aby tady příště vaše vláda nebyla.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Pan předseda vlády Petr Fiala má zájem o reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Asi jsem rád, že mě máte rád, ale to, jestli tu naše vláda bude, nebo nebude, to budou rozhodovat naštěstí občané a ne vy a to je přece jenom kompetentnější rozhodování.

Já bych vám chtěl ještě říct k té vaší otázce, že hájíme zájmy Evropy, a ne českých občanů. To prostě není pravda. A kdybychom se tady energeticky uzavřeli, jak to zřejmě navrhujete vy, tak bychom si s těmi věcmi prostě vůbec nedokázali poradit.

My naopak to, co děláme, je, že hájíme zájmy České republiky na evropské úrovni a podařilo se nám prosadit řadu věcí do rozhodnutí Evropské unie, které jsou pro Českou republiku nesmírně důležité. Byla to naše vláda, která například prosadila do závěrů Evropské rady svobodu energetického mixu. To mimochodem znamená, že můžeme dál rozvíjet jadernou energii způsobem, jakým chceme a bude to mezi podporovanými zdroji energie. A to je pro Českou republiku naprosto zásadní.

Mimochodem my jsme také prosadili do závěru Evropské rady z 24. a 25. března tohoto roku větu, že se zavedou nezbytné mechanismy solidarity a kompenzace a členské země budou usilovat o zajištění bezpečnosti dodávek pro všechny členské státy. Abych to vyložil a přeložil, tohle politické usnesení znamená, že v případě zastavení ruského plynu nebo ruské ropy, na kterých je bohužel Česká republika závislá a závislejší než jiné země, máme garantováno to, že solidárně dostaneme ty dodávky od jiných zemí i do České republiky. A to je nesmírně důležité z hlediska toho, co se tady může stát. Takže nemaťme veřejnost, staráme se o zájmy České republiky a prosazujeme je... (Předsedající: Čas.)... tam, kde je potřeba. Tam, kde je to potřeba.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. S další interpelací vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, paní předsedající.

Pane premiére, moje interpelace je poměrně jednoduchá. Jednoslovně - inflace. Co s inflací? Víme, že na podzim byla 4,9 a podle vašich proklamací to byla naprostá katastrofa, byla to hrůza a mohla za to vláda. Tak teď je 14,2 - a myslím si, že ještě nejsme na konci - tak řečeno vaší logikou za to tedy může vláda. Vy říkáte, že za to může ta předcházející vláda, já si to nemyslím, to už dlouho nevydrží - tato rétorika - ale to není podstatné. Podstatné je, že bych chtěl slyšet opravdu ne signály, ale jednoznačně kroky, jak to tedy vláda může ovlivnit. Vy jste tvrdili, že na to prostě máte recept, a i to je možná jeden z důvodů, proč jste dneska vládnoucí, tak bych chtěl vědět konkrétně, jaké kroky, protože ta situace je tristní: ze sta korun čtrnáct korun dvacet haléřů je teď pryč a lidi, kteří si šetřili na důchod, chtějí dostavovat domky a tak dále, pro ně je to smutné. A naše akademické řeči to nijak nemění.

Já si pamatuju dobu, kdy jste tady chtěli svolávat mimořádné schůze kvůli ceně másla. To bychom se tady teď uschůzovali, protože všecko se absolutně zdražuje obrovským způsobem. Mnohdy za mě laicky naprosto neopodstatněně, ale já bych rád, kdybyste mi řekl konkrétní jednotlivé kroky, které máte přichystané, které by mohly snad vést k tomu, že ta inflace už aspoň neporoste. Neříkám, že se sníží, ale aspoň už neporoste. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní má slovo pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, určitě se shodneme na tom, to mě těší, že inflace není nic pozitivního a že je prostě potřeba proti tomu bojovat.

Já bych jenom opravil to tvrzení. Já jsem v těch debatách, když jsme byli v opozici, právě varoval před tím, že ta inflace může vzrůst. A byl to pan předseda Babiš, se kterým jsem vedl polemiky, který byl optimističtější, pokud jde o inflační čísla, než jsem byl já, což je snadno dohledatelné. A právě moje argumentace tehdy byla, že pokud budeme pokračovat v té politice, kterou tu dělala tehdejší vláda, tak vytváříme dobré předpoklady pro to, abychom tady měli vysokou inflaci, což jsem nechtěl.

A já vám jenom připomenu, že my jsme převzali zemi opravdu ve stavu neutěšených veřejných financí, rostoucí inflace, složité ekonomické situace. Česká republika, a to neříkám jenom já, to říkají nezávislí ekonomové, Česká národní banka, to říká Nejvyšší kontrolní úřad, můžete se podívat na statistiky, se v letech 2020, 2021 zadlužovala rekordním tempem, které nemá obdoby v novodobých dějinách. A kdybychom tento nepříznivý vývoj nekorigovali, tak bychom dopadli špatně a ta inflace by byla ještě horší. Nijak nezpochybňuji to a nebudu tady říkat, že prostě celá inflace je v důsledku působení předcházející vlády, to mě nikdy ani nenapadlo, je tam spousta mezinárodních faktorů, které my přiznáváme, ale to, že ta inflace je takto vysoká i ve srovnání s okolními zeměmi v České republice, to nepochybně má i vnitrostátní příčiny a ty jsou identifikovány ekonomy a k těm právě patří nehospodárná politika z minulého období.

Takže pokud chcete slyšet konkrétní kroky, jeden už jsme udělali, a to je to, že jsme připravili protiinflační rozpočet. To byl zásadní krok a je tak hodnocen nejenom Národní rozpočtovou radou, je tak hodnocen ekonomy z různých ideových táborů, protože vláda má v ruce právě tento nástroj, a to je odpovědná rozpočtová politika. Chtěl bych ale také připomenout, a to je důležité, a na to nezapomínejme, že systém je konstruován tak, že vedle vlády existuje Česká národní banka, která má klíčovou roli ve zvládání inflace, a Česká národní banka je v tomto směru nezávislou institucí a měla by dělat kroky, které ke snížení inflace povedou. Zatím se o to Česká národní banka snažila. Já se teď nebudu pouštět do polemiky, jestli ty úroky jsou příliš vysoké, nebo nízké, mně to ani nepřísluší a nemohu to komentovat, nechám to ekonomům. Teď existují obavy, že to bude jinak. Já doufám, že ne a že Česká národní banka bude nadále velmi intenzivně bojovat proti inflaci.

Další krok, který proti inflaci děláme, je to, že nezvyšujeme její příčiny tím, že bychom dělali plošná opatření, a nedáváme plošnou pomoc lidem, ale zaměřujeme ji cíleně, dáváme ji sociálním skupinám, které pomoc opravdu potřebují. Já jsem tady připomenul některé věci, které jsme udělali, a myslím si, že v Deštníku proti drahotě se na ty konkrétní příklady může každý podívat.

Když říkám, že jsme připravili protiinflační rozpočet, jenom připomenu, že náš rozpočet je se schodkem 280 miliard korun, tedy o 96,6 miliardy je to nižší schodek, než byl původní návrh minulé vlády. Meziročně se pak jedná o 220 miliard korun a to je jasné protiinflační opatření. Zmrazili jsme platy úředníků, snížili jsme provozní výdaje státu o 13 miliard korun, přitom jsme ale nezapomněli na sociální skupiny, které potřebovaly, aby měly navýšeny mzdy, jako jsou zdravotníci a učitelé. Přes naše úsporná opatření máme dost peněz na důchody, kompenzace pro podnikatele, které minulá vláda nenachystala. Máme taky dost prostředků na investice. Investujeme mnohem víc, než to bylo v minulosti, v předcházejících letech, a to je taky důležité i z hlediska toho, abychom vytvářeli nějaké podmínky pro prosperitu státu v budoucnosti.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím! A s doplňující otázkou opět, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, paní předsedající. Já bych jenom uvedl, že váš poradce pan Křeček tento týden na svém Twitteru uvedl, že boj s inflací jsme prohráli. To je pro mě docela zdvižený prst. Co se týče České národní banky, o tom mám velmi silné pochybnosti, protože evidentně to, co ona dělá, nefunguje. Takže to nevím, jestli se pouští do nějakého pokus-omyl, když okolní centrální banky postupují úplně opačným způsobem, tak mi to připadá jako občanovi minimálně podivné. Pořád cílí na nějaké inflační cíle, pořád nás straší deflací. Já bych tedy strašně rád za svůj život aspoň jednou rád tu deflaci zažil, protože pořád mě celý život někdo straší inflací, ale deflaci jsem nikdy nezažil a mohlo by to být zajímavé, zajímavá zkušenost. Rád bych to zažil, že přijdu do obchodu a věci budou stát polovinu místo toho, aby stály dvakrát tolik. Ale nevím, jestli to všechno... máte pocit, že to bude stačit, anebo máte nějakou delší perspektivu, nejenom tady (Předsedající: Čas, pane poslanče!) ty kratší kroky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě je zájem o reakci, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Inflace samozřejmě roste v Evropě a roste nejenom v Evropě. Do jisté míry vidíme některé trendy, které jsme třeba znali ze sedmdesátých let. A teď jde jenom o to, když se podíváme na Českou republiku, jestli inflace třeba odpovídá inflaci v okolních zemích, anebo je vyšší. A pokud je vyšší - a ona je, bohužel - tak se prostě musíme bavit o příčinách. A tam se asi neshodneme, protože já jsem popsal, kde já a opravdu spousta ekonomů napříč různými tábory vidíme ty příčiny. A řekl jsem, že naše vláda svou hospodářskou politikou a rozpočtovou politikou se snaží inflaci čelit.

Mně opravdu nepřísluší, a z pozice předsedy vlády to ani nemohu dělat, komentovat kroky české centrální banky, České národní banky. Je tam jmenovaný nový guvernér, který měl disentní stanoviska, tak uvidíme, jak se bude politika České národní banky vyvíjet. Nechci ani komentovat kroky Evropské centrální banky. Proč ta nepracuje s vyššímu úrokovými sazbami? Zase některé jiné banky začaly už s tím pracovat, podívejme se do Spojených států, takže ty strategie jsou různé.

Samozřejmě to, že Česká republika má inflaci třetí, druhou nejvyšší ze zemí Evropské unie, je pro moji vládu skutečně zvednutý prst a nutí nás to k tomu, abychom pokračovali v tom, co děláme. To znamená, byli úsporní, byli hospodární, pomáhali těm, kteří pomoc skutečně potřebují, a snažili se o to, abychom nevydávali zbytečně peníze - jak jsem například ukázal (Předsedající: Čas!), šetříme na provozu státu, (Předsedající: Čas, pane premiére, prosím.) nechceme prostě pumpovat víc peněz do... (Předsedající: Musím měřit všem stejně, prosím. Děkuji.) Já toho mám tolik co říct, omlouvám se. (Již mimo mikrofon.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vím, že toho máte mnoho na srdci, ale musíme přistoupit k další interpelaci. A já mám jednu prosbu, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci: zazněly tady neztišené mobilní telefony. Moc prosím o ztišení mobilů, ať máme důstojné projednávání. A prosím, pan poslanec Andrej Babiš s další interpelací. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, vy neustále opakujete, že nenecháte nikoho padnout a že každý, kdo se dostane do problému, má možnost požádat si o sociální dávky nebo o příspěvek na bydlení. Takže já se vás chci zeptat: Byl jste někdy vůbec jednou v životě na úřadě práce? A tušíte vůbec, jak to v reálu funguje? Víte, jak to dlouho trvá, než se běžnému českému občanovi podaří vyřídit příspěvek na bydlení? Viděl jste někdy, jak vypadá žádost o takový příspěvek a jaké všechny papíry k tomu musíte doložit? A to nikoli jednou za rok, ale čtyřikrát do roka! Vy jste asi zatím vůbec nepochopil, že lidé, kteří se dostanou do krizové situace, kterým hrozí ukončení nájemní smlouvy, protože už nemají na měsíční platby za nájem a energie, potřebují pomoc hned, a ne až za několik měsíců. Vaše vláda zahltila chudáky úředníky na úřadech práce. Všichni mají nějakou kapacitu. Všechny lidi v nouzi včetně 300 000 uprchlíků na ně navalíte, ale nepřemýšlíte nad tím, že úřady práce mají nějakou kapacitu a že prostě nejsou nafukovací. A to ani nemluvím o tom, že jste těm přetíženým úředníkům, co pracují od vidím do nevidím, zmrazili platy. To je totální arogance. Víte vůbec o tom, jak se zpožďují výplaty příspěvku na bydlení, když už se člověku podaří projít procesem jeho přidělení? Že jsou to třeba maminky samoživitelky nebo vdovy seniorky, kterým se výplata příspěvku na bydlení zpožďuje pravidelně, takže jejich pronajímatelům došla trpělivost a nájemní smlouvu jim vypověděli?

Tahle země se řídí do průšvihu. Do chudoby se propadá stále více a více lidí a vy pro ně neděláte vůbec nic. Jenom slibujete, vysíláte signály, tady nějaký deštník zase, ale konkrétní a rychlou pomoc jste jim neposkytli ani jednou. A lidi nejsou hloupí a tu vaši strategii už prokoukli. Vy vždycky vystřelíte nějakou bombastickou zprávu, jak pomůžete, a pak se postupně ukáže, že vlastně ta pomoc nebude pro ty, které jste původně zmínil, že vlastně nebude tak velká a že vlastně bude až za několik měsíců, pokud vůbec bude. (Předsedající: Čas. Čas, prosím!) Já se ptám, jestli tomuto... (Předsedající: Čas vypršel.) Dořeknu větu. (Předsedající: Možná v doplňující otázce.) Dořeknu větu: Tohle, vážně tomu říkáte, že je to pomoc?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím pana premiéra o reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedo, já nejenom že vím, jak vypadá žádost o příspěvek na bydlení, ale já s vámi sdílím i nespokojenost s tím, jak je to složité a co to všechno znamená. Ale mně to nepřísluší, protože já tady mám odpovídat na otázky. Já bych vám opravdu jednu rád položil - víte, proč to tak je? Kdo to takhle udělal, že to je tak komplikované a že občané čelí tak strašné byrokracii? No, to nebyla naše vláda, to jsme my nevymysleli. To je prostě takto nastaveno a my děláme všechno pro to, abychom to zjednodušili. Pracuje na tom intenzivně pan ministr Jurečka a vůbec s tím nejsme spokojeni. Ale to bohužel nelze opravit za několik měsíců, co je naše vláda u moci. Takže ano, příspěvek na bydlení je komplikovaný a i jiné sociální dávky jsou možná komplikované, a my to chceme zjednodušit, chceme stát digitalizovat a chceme zjednodušit všechno. Ale bude to nějakou dobu trvat, protože jsme to převzali od vás v situaci, na kterou oprávněně poukazujete, že prostě není dobrá a že není pro lidi úplně příznivá. Tak já to beru jako sebekritiku bývalé vlády a mohu vám slíbit, že uděláme všechno pro to, abychom to zjednodušili.

Na druhé straně musím říct, že zase není tak úplně pravda, že se to k lidem nedostane, že o ten příspěvek vlastně nemohou požádat nebo že je to odrazuje, protože nejenom že jsme rozšířili ten nárok, kdy na to mají nárok další stovky tisíc domácností, zrovna na ten příspěvek na bydlení, a díky úpravě normativů se ten příspěvek taky navyšuje, ale velmi střízlivý odhad je, že letos by si na to mohlo sáhnout 220 až 280 tisíc domácností. A to mně tedy vůbec nepřipadá málo.

A když říkáte, že pro lidi nic neděláme, no, tak navýšení existenčního a životního minima o 10 % od dubna 2022, to už je, to také není málo. To opatření se dotkne 360 000 příjemců dávek. A od životního a existenčního minima se odvíjejí další sociální dávky, takže to málo určitě není. A jak už jsem tady říkal, a ještě to rád zopakuji, my se soustředíme nejenom na ty, kteří se dostali už do problémů - to by bylo pozdě - a kteří už nemohou pokrýt náklady na bydlení, a proto mají nárok na sociální dávky nebo náklady vůbec spojené s drahotou, která teď je, protože se zdražují ceny potravin a všechno, ale - my se soustředíme i na střední třídu, na tu střední třídu, která to vždycky všechno nese na svých bedrech, a nejprve na ty z střední třídy nejzranitelnější, a to jsou ti, kteří mají děti, ať už jsou to rodiny, domácnosti, nebo samoživitelé a samoživitelky. Těm jsme připravili jednorázový příspěvek 5 000 korun a to lidé poznají. A není pravda, že nevědí, kdy, a že se na ně, že to... My jim už dopředu říkáme: Ten příspěvek budeme vyplácet v srpnu. Všichni s tím mohou počítat, všichni, kterých se to týká, všichni se na to mohou připravit, chceme to udělat maximálně jednoduše, aby tam právě ta byrokracie, o které vy mluvíte v případě příspěvku na bydlení, aby tam žádná taková byrokracie nebyla. Je to úplně jasné, budou to mít domácnosti s hrubým příjmem do 1 milionu korun, na každé dítě v domácnosti, tedy dítě rozuměno do 18 let, a v srpnu to ty domácnosti a ti lidé, kteří na to mají nárok, dostanou. To si myslím, že je správná, seriózní politika. Teď jsme to oznámili a vědí, kdy se toho příspěvku dočkají. Ale neudělali jsme jenom zase jednorázové opatření, to je zase balíček pomoci těm rodinám s dětmi. Zvýšili jsme maximální čerpání rodičovského příspěvku z 10 000 na 13 000 korun a to nemá význam jenom toho navýšení, to má i význam možnosti rychlejšího nástupu do práce, kdo chce, a zase si může tímto způsobem ta rodina pomoct.

Připravujeme legislativní změny na podporu zkrácených a flexibilních úvazků. To už tu mělo být dávno, ale děláme to my teď, aby se zase dala lépe spojit péče o dítě s přiměřenou prací, a tedy i přiměřeným výdělkem. A to je zase konkrétní pomoc (Předsedající: Čas.) rodinám. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A poprosím nyní o doplňující otázku pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Nebudu polemizovat, jestli za to může Nečas, Drábek nebo Maláčová nebo Topolánkova vláda. Já myslím, že každý ví, že ODS a ČSSD definitivně poškodila tuto zemi svojí aliancí až do roku 2002, ale to by bylo na hodiny.

Já mám konkrétní návrh, pane premiére. Říkám - prodlužte dobu na schválení příspěvku na bydlení ne na čtvrt roku, ale na jeden rok. Zajistěte automatickou výplatu dávek k jednomu konkrétnímu datu, tedy nastavte systém tak, aby už jednou schválenou dávku vyplácel opakovaně každý měsíc ve stejný den. Tím každý příjemce dávky bude vědět, kdy dostane peníze, a tedy i kdy bude schopen nájem uhradit.

Takže já jsem konstruktivní, a když jste byli schopni udělat aplikaci pro uprchlíky, kde každý žadatel jednoduše se přihlásí přes bankovní identitu, vyplní pár základních údajů, takto si požádá o humanitární dávku, proč to neuděláte pro žadatele o příspěvek na bydlení? Jednoduchá aplikace, starosta si to stáhne do mobilu, obejde vesnici (Předsedající: Čas.), všechny seniory (Předsedající: Čas, pane poslanče.), o kterých ví, a ve finanční tísni (Předsedající: Prosím o dodržení času, musím měřit všem stejně.), vyplní jednoduché, rychlé, efektivně, odešle... (Předsedající vypne poslanci Babišovi mikrofon.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu není možné, musím měřit podle jednacího řádu. (Poslanec Babiš hovoří mimo mikrofon.) Prosím, pane premiére... (K Petru Fialovi.) Prosím o opuštění pultíku. (K poslanci Babišovi.).

 

Poslanec Andrej Babiš: (Mimo mikrofon k předsedající:) Laskavě mě nechte domluvit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Musím měřit všem stejně, v doplňující otázce má každý jednu minutu. Pane premiére, máte zájem o reakci? Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já bych velice rád, kdyby naše vláda přišla ke státní správě a státu, který by byl digitalizovaný, který by byl nebyrokratický, kde by byly naplněny některé sliby, se kterými jste přicházeli do vlády a kde bychom teď v těch těžkých časech, kdy všichni čelíme vážné krizi, kdy se zvyšuje nápor na sociální systém, kdy se zvyšují i nároky na to, co státní úřad nebo státní úřady vlastně musí dělat a ověřovat, kdybychom to měli digitalizované, měli to zjednodušené, kdyby tady byla připravena legislativa, kdyby se prostě stalo to, co jste tady měli čas během osmi let, když jste byli u vlády, udělat. A my bychom vám v tom pomohli. Vzpomeňte si, že jsme podpořili všechny digitalizační kroky. Všechny antibyrokratické kroky, jste udělali - které jste vůbec udělali, ono jich bohužel mnoho nebylo - jste udělali s našimi hlasy a s naší podporou, takže mě teď těší, že mně tady slibujete podporu pro to, když my budeme zjednodušovat ten systém, a věřte mně, my na rozdíl od vás ho opravdu zjednodušíme. A pracujeme i na zjednodušení příspěvku na bydlení a budete vidět, že jednorázový příspěvek tak, jak ho budeme vyplácet, bude maximálně jednoduchý. Pokusíme se využít všechny moderní digitální nástroje, které tady máme k dispozici.

Já bych tady nestavěl to, co se dělá pro ukrajinské uprchlíky a české občany, proti sobě. Moderní stát musí fungovat pro všechny stejně dobře a to, že jsme zvládli tak dobře tak nebývale obrovskou, nesrovnatelnou vlnu uprchlíků v České republice, jenom svědčí o tom, že jsme ty věci nastavili dobře. Bohužel, v jiných případech jsme převzali naprosto špatné systémy, těžkopádné, byrokratické, a budeme mít velkou práci... (Předsedající: Prosím, čas.) s tím, abychom je zjednodušili. (Předsedající: Čas, prosím.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než přistoupíme k další interpelaci, načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá dnes mezi 15.30 a 18 hodinami z rodinných důvodů.

Tímto vypořádáno a prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vy jste představil vznik nového webu Deštník proti drahotě, kde by měla být přehledně zveřejněna všechna opatření, která by lidem měla pomoci během zdražování. To by bylo chvályhodné, kdyby to nebylo jakési odkaziště, protože když jdete například do sekce Deštník pro pohonné hmoty, tak když si tam přečtete tu chválu, že jste snížili litr benzinu o 1,5 koruny od 1. června do 30. září, tak dojdete k odkazu a kliknete na odkaz Národní rozvojové banky, která nabízí produkty. A podobně je to i u pomoci pro rodiny s dětmi, tam se dostanete na stránky Úřadu práce, u pomoci pro seniory zase na stránky MPSV. To jsou stránky, které fungují i bez vašeho webu. A mě by zajímalo, kolik tato sranda stála, kdo ten web vytvořil, zda vzešel z výběrového řízení? Jak jsem říkala, kolik to stálo, popřípadě i jeho další správa, kdo zajišťuje propagaci toho webu, kdo objednal i jeho případnou reklamu a zda vzešel také z výběrového řízení? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za velmi výrazné dodržení času a pan předseda vlády se ujme slova. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vám děkuji za otázku a za to, že jste i svou interpelací upozornila na existenci webu Deštník proti drahotě.cz a názorně jste ukázala, jak můžeme šířit informace o tomto webu. My spoléháme na to, že i tímto způsobem, když na to budeme poukazovat, si toho občané všimnou, a je důležité, aby si toho občané všimli.

Nesouhlasím s vaším výkladem, že se tam dostanete jenom na stránky, které už existují. Samozřejmě samo o sobě toto tvrzení je pravda, tam odkazujeme na stránky, které existují, jinak by to ani nedávalo žádný smysl, ale to, co je smyslem toho webu, je to, že tam velice přehledně každý získá informaci o tom, na co má nárok, kde se k tomu dostane a jakým způsobem o to může požádat. A to si myslím, že je velice důležité. Když se na ten web občané podívají (ukazuje na notebooku) - a velice doporučuji, aby se na to každý podíval - uvidí nejenom nějakou obecnou formulaci a celkový přehled toho, co vláda už pro občany udělala a jakým způsobem jsme využili těch zhruba 100 miliard korun, které občanům šly na pomoc s drahotou, ale uvidí tu také to, co jsme udělali pro konkrétní skupinu, ať jsou to senioři, rodiče s dětmi, ti, kteří potřebují pomoc s bydlením, pohonné hmoty, podnikatelé a firmy, ohrožené skupiny obyvatel. Mohou si tu najít konkrétní opatření a mají tu přímo odkazy na konkrétní stránky, které jim pomohou zjistit, jak se k těm věcem dostanou, o co mohou žádat. A myslím si, že to je velice přehledné, velice srozumitelné a vytváří to na jednom místě pro každého občana přehled o tom, na co má nárok a jak mu můžeme pomoci.

Problém samozřejmě je, že řada občanů se teď dostává do situace, na kterou nejsou zvyklí, protože najednou o sociální dávky - a to je třeba problém příspěvku na bydlení - si vlastně mohou a mají požádat i lidé, kteří nikdy o žádnou sociální dávku nežádali, neumí v tom chodit, je to pro ně něco úplně nového. Není to ani psychologicky jednoduché. A my jim říkáme - nebojte se, požádejte si o to, máte na to nárok, pomůže vám to. A tady opravdu každý, kdo by i pochyboval nebo si nebyl jistý, jestli se na něj vztahuje nějaká pomoc, tak to tady v přehledné podobě najde. Takže já jenom mohu odkázat na Deštník proti drahotě, na tyto stránky, které si myslím, že jsou pro občany rozhodně užitečné.

Pokud vím, tak webové stránky Deštník proti drahotě vznikly při Úřadu vlády, detailní informace k tomu samozřejmě nemám, ale rád vám je zjistím, a určitě v tom nemusíte hledat žádný problém. Veškerá legislativní, finanční a jiná pravidla jsou u takovéto věci respektována. A myslím si, že to je věc, která i kdyby něco stála - všechno něco stojí - se určitě vyplatí a je nesmírně užitečná, protože právě tady občané vidí konkrétní kroky této vlády. To je přesně to, co vy vidět nechcete, protože i v těchto interpelacích pořád slyším: Nic jste neudělali, jenom něco připravujete, jenom cosi vykládáte. Ale ona to není pravda, a občané vědí, že to není pravda, a tady navíc, když si nejsou jistí, jestli se na ně to opatření vztahuje, na webových stránkách Deštník proti drahotě zjistí, zda ano a kde se k té konkrétní pomoci mohou dostat. 100 miliard korun, to opravdu není málo a to občané pocítí. Pocítí to ti, kterým se zvyšují důchody, pocítí to ti, kteří mají rodiny s dětmi a začínají se dostávat do problémů, pocítí to ti občané, kteří se dostávají do existenčních potíží v důsledku zdražujících se cen energií, zdražujících se cen potravin, kteří mají problémy s tím, zaplatit svoji domácnost. Mají tady nárok na podporu. Občané uvidí, jak bojujeme se zvyšujícími se cenami pohonných hmot, co jsme pro ně udělali. Tady bych si dovolil opravit vaše tvrzení. To není snížení ceny o 1,5 koruny, to je snížení spotřební daně, tedy odstranění překážky na české straně, která by mohla vést k navyšování cen. Takže jsou to jasné věci, které si může každý zkontrolovat (Předsedající: Čas) a uvidí, jestli máte pravdu vy (Předsedající: Čas, prosím.), nebo mám pravdu já.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A paní poslankyně - doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. To mě mrzí, pane premiére, že u tak důležitého webu neznáte takové detaily. Ale nevadí, požádám si písemně.

Vy a vaši kolegové ve vládě často říkáte, že nemůžete lidem pomáhat plošně, protože by to státní finance neunesly. Chápu. Proč tedy ale plošně pomáháme lidem z Ukrajiny? Řadě našich občanů, když si přijdou žádat o příspěvek, je na úřadech řečeno: Prodejte třeba auto. Proč neřekneme lidem, kteří přicházejí z Ukrajiny a mají prokazatelně finanční prostředky, aby se o sebe postarali sami? Pomáhejme jen těm, kteří to skutečně potřebují.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A vnímám zájem o doplňující reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, paní poslankyně, to, že všechno nenosím v hlavě a nevím, to mně, myslím, nemusíte vyčítat, ani já to nikdy nevyčítám třeba svým studentům, protože člověk prostě všechno (v hlavě) mít nemůže, ale musí vědět, kde ty informace získá. A já jsem to věděl, takže jsem se zeptal svých kolegů a už mě nemusíte žádat o písemnou odpověď. Byla to malá zakázka za 30 000 korun, reklamu na to zaplatíme, není to žádná kampaň Úřad vlády, takže tyhle odpovědi určitě máte.

A znovu vás žádám, abyste nestavěla proti sobě ukrajinské uprchlíky a české občany. Je to nevkusné, nepřípadné, je to špatné. To, že jsme zvládli obrovský příliv ukrajinských uprchlíků, to, že jsme dokázali více než 330 000 lidí, kteří sem přišli, z velké většiny zaregistrovat, to, že řada těch lidí díky tomu, jak jsme ten systém nastavili - a to není jenom zásluha vlády, to je zásluha krajů, měst, je to zásluha občanů, jejich solidarity, to, že ti lidé jsou z velké většiny ubytovaní a část z nich už je na pracovním trhu - to přece pomáhá českým občanům. To je přece věc, která brání tomu, aby tu vzniklo nějaké sociální napětí, abychom tady měli problémy, které si nikdo z nás nepřeje. Takže nám nevyčítejte, že jsme dokázali zvládnout obrovský příliv uprchlíků, pohyb lidí, jaký nemá v Evropě po druhé světové válce obdoby, a Česká republika to zvládla výborným způsobem. A vy si budete na to stěžovat? No to přece, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, to přece nedává žádný smysl. To není buďto Ukrajinci, nebo Češi, to je absolutní nesmysl. Musíme zvládnout příliv Ukrajinců a současně se starat o české občany. Když si český občan otevře Deštník proti drahotě, uvidí, co tato vláda pro něj udělala, aby se nedostal do existenčních potíží, když se do nich dostane, jak mu pomůžeme, jak pomáháme důchodcům, střední třídě (Předsedající: Čas.), co děláme s cenami energií (Předsedající: Čas, prosím.), prostě uvidí, že tato vláda myslí na české občany.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím velmi o dodržování času. A nyní do 16 hodin může být podána poslední interpelace. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, po pár měsících vládnutí vaše vláda ignoruje své programové prohlášení. Cituji bod, který mám na mysli: "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou. Před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády."

Má otázka zní: Proč tento bod programového prohlášení vlády koalice ignoruje?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je čas na reakci pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, skutečně závazek na zvýšení kvality legislativy je obsažen v programovém prohlášení naší vlády. My se k němu hlásíme, my tento závazek nijak neignorujeme, naopak, je to nadále naše priorita. A to je řečnická otázka: Víte, proč tam ten závazek je? On je tam mimo jiné v reakci na praxi zavedenou za předchozí vlády Andreje Babiše, kdy došlo k nadužívání zrychlených a zjednodušených procedur projednávání zákonů, a to jak ve fázi projednávání na úrovni exekutivy, kdy se zejména velmi často neprovádělo mezirezortní připomínkové řízení, nebo se výrazně zkracovalo, a to je dohledatelné, to jsou fakta, a to i u věcně významných a kontroverzních zákonů. Čili tato praxe bohužel v minulosti byla už na úrovni exekutivy, ale bohužel pokračovala i při projednávání v parlamentu použitím procedury projednávání ve stavu legislativní nouze i na návrhy zákonů nebo části jejich úprav, u nichž nebylo nezbytně potřebné jejich co nejkratší, co nejrychlejší projednávání, a to přesto, že se například bezprostředně netýkaly opatření nezbytných pro boj s pandemií onemocnění covid-19, což bych chápal, a na něž nedopadaly podmínky pro zkrácení projednávání v tomto stavu.

Naše vláda má i nadále v úmyslu u každé nové regulace, vy jste to zmínila, zhodnotit její dopady, tedy vymezit alternativy možných řešení dané problematiky, a na základě analýzy - a to se prostě dřív nedělalo, nedělalo se to v dostatečné míře - na základě analýzy jejich očekávaných dopadů vybrat optimální řešení. To děláme a budeme to dělat. Nadále také platí závazek naší vlády, že legislativní návrhy realizující úkoly z jejího programového prohlášení budeme projednávat nebo předkládat standardně až poté, co budou projednány v legislativních orgánech vlády. Tohle všechno platí, to budeme dodržovat a budeme to dělat jinak, než to dělala předcházející vláda.

Je nicméně potřeba si uvědomit, že naše vláda se také dostává do situace, že svůj závazek k návratu ke standardnímu legislativnímu procesu nemůže ve všech případech zcela naplnit. To se týká zákonů, u nichž se agresí Ruska vůči Ukrajině zcela změnila jejich naléhavost a naléhavost jejich co nejčasnějšího přijetí. A moje kritika nebo to, že jsem zmínil, že to je reakce na praxi přecházející vlády, to se netýkalo opatření, která tehdy byla přijímána bezprostředně z důvodu covidu. Tam jsme tu naléhavost chápali a také jsme řadu těch věcí bez řečí podpořili. A teď je potřeba v případě dopadů a naší reakce na ruskou agresi na Ukrajinu přijímat opatření, která musí být přijata rychle, bezprostředně a kde nelze uplatnit všechna ta pravidla, která pro normální legislativní proces patří k závazkům naší vlády. Takovým případem, abych uvedl příklad, jsou třeba opatření, kdy se musí nezbytně reagovat na situaci v oblasti dodávek plynu nebo ropy a podobně, když musíme reagovat na turbulence na trhu s energiemi a tak dále, protože prostě jsou zde záležitosti, kde by standardní proces se všemi časovými limity, které to vyžaduje, bránil tomu, abychom dělali rychlá opatření, která čeští občané v tuto chvíli potřebují. Ale to se netýká a nebude týkat standardní legislativy, kde se hlásíme k závazku, že chceme zvýšit kvalitu legislativy, a budeme dbát na všechny ty věci, které jste z našeho (Předsedající: Čas, prosím.) programového prohlášení citovala.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s doplňující otázkou paní poslankyně. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane premiére. Já řeknu jednoduše - poslanecký návrh zákona, tisk 110, poslanecký - střet zájmů, máte to v programovém prohlášení vlády a je to poslanecký návrh zákona, a na rovinu, nejlepším obstrukčním materiálem je stanovisko vlády, v němž jsou uvedeny všechny nedostatky tohoto návrhu zákona. Kdyby prošel tento návrh zákona standardní legislativní cestou, nemuselo by stanovisko vlády obsahovat tolik připomínek legislativního charakteru k tomuto tisku. Máte to v programovém prohlášení. Je to poslanecký návrh zákona a prosazujete to na mimořádné schůzi do programu. Takže je to v rozporu s tím, o čem jste teď pět minut hovořil. Proto jsem tento bod nazvala Ignorace programového prohlášení vlády, protože ono to platí jenom někdy. Chápu body spojené třeba s agresí na Ukrajině (Předsedající: Čas, prosím.), o tom se nebavím. Na tohle byl čas.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní poslední reakce pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já teď nemám možnost si to ověřit, ale zrovna to, co jste vy zmiňovala, tak to se týkalo zákona, který jsme vlastně předkládali poslaneckou iniciativou právě v době nebo ještě v době, kdy nevznikla vláda, naše vláda, takže tam prostě ta možnost, aby to byl vládní návrh, ani reálně nebyla. A naše vláda je samozřejmě postavena do situace, kdy aby vůbec mohla realizovat své zásadní priority obsažené v programovém prohlášení, měla omezený časový prostor pro pozastavení nabytí účinnosti úpravy prosazené předchozí vládou. Musela velmi rychle a bez náležitostí standardního legislativního procesu na úrovni legislativy reagovat legislativní úpravou, která nám vytvoří časový prostor pro změnu již v předchozím období přijaté, ale dosud fakticky neúčinné úpravy. Vy asi víte, co tady mám na mysli, to je příklad nového stavebního zákona. A jde tady pro všechny stavebníky a i jiné uživatele jeho úpravy zcela jistě o lepší a přehlednější řešení než měnit jeho úpravu až po nabytí účinnosti celé jeho úpravy a včetně zřízení celého systému stavební správy, s jehož původně schválenou podobou naše vláda nesouhlasí.

Takže jsou tady výjimečné případy, kdy musíme, abychom právě naplnili programové prohlášení, které jste zmínila, postupovat velmi rychle. Ale podle nás toto vytváří větší přehlednost legislativy, než kdybychom postupovali jiným způsobem. Ale vytýkat nám, že ještě před tím, než naše vláda - víte, jak to bylo složité, ne z našeho důvodu - vznikla, tak bylo prostě potřebné některé věci přijmout a ty jsme dělali formou poslanecké iniciativy. (Předsedající: Čas, prosím. Předsedající: Čas, prosím.) Ale jinak postupujeme standardně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní tedy uplynul čas na ústní interpelace na předsedu vlády a já předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeji všem hezké odpoledne. Přecházíme na interpelace na jednotlivé členy vlády a já tímto vyzývám paní poslankyni Hanzlíkovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, pana Mariana Jurečku, a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. A připraví se prosím pan poslanec Kubíček. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, již několik měsíců v České republice drtí jednotlivce i rodiny vysoké ceny energií, potravin, pohonných hmot a dalších komodit. Vláda na to doposud reagovala zvýšením životního a existenčního minima o 10 % a snížením spotřební daně o 1,50 koruny. Jedná se tedy o opatření nedostatečná a z pohledu reálné pomoci lidem spíše symbolická.

Situace s extrémně vysokými cenami pohonných hmot dopadá velmi negativně na situaci lidí, kteří jsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nuceni se pravidelně dopravovat na lékařská ošetření, rehabilitaci, ergoterapii nebo jiné specializované terapie. Jedná se většinou o osoby, jejichž jediné příjmy jsou invalidní důchod, příspěvek na péči nebo příspěvek na mobilitu. Obrací se na mě mnoho těchto lidí s tím, že se dostávají do naprosto zoufalých situací. V médiích jsme mohli slyšet doporučení vlády občanům omezit jízdy automobilem. To ale tato skupina lidí udělat nemůže, protože návštěvy lékařů či pravidelné rehabilitace jsou pro jejich zdravotní stav zcela zásadní.

Proto se ptám, jaké kroky MPSV či vláda učiní, aby pomohly vyřešit závažné finanční problémy této ohrožené skupiny lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí, pan Marian Jurečka. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Děkuji za tuto interpelaci paní poslankyni. Myslím si, že to téma je opravdu teď tématem, které je důležité, je ho potřeba řešit a my ho také řešíme.

Chtěl bych říci, že když se podíváme na historii příspěvku na mobilitu osob se zdravotním postižením, ten příspěvek byl zaveden v roce 2021 a od té doby došlo pouze k jedné jediné úpravě tohoto příspěvku a došlo tenkrát ke zvýšení ze 400 na 550 korun. Samozřejmě za období od roku 2012 do roku 2018 i doteď vliv a dopady inflace jsou opravdu výrazné. Proto jsme také i před zhruba třemi týdny na vládě rozhodli, že součástí opatření, která mají cílit na podporu osob s handicapem, máme připravit celý komplex opatření, která budeme mít připravena a budeme je prezentovat na konci května a následně také logicky realizovat tak, abychom neřešili jenom tuto jednu část, protože pro tyto lidi tady nejsou jenom zvýšené náklady, které dopadají na ceny pohonných hmot a na jejich mobilitu, ale jsou to náklady, které dopadají například na jejich různé speciální dietetické požadavky. To řešíme společně s panem ministrem zdravotnictví, abychom i na tyto nástroje pamatovali a pomohli těmto lidem i v této oblasti nákladů, právě třeba na specifické potraviny, bezlepkovou mouku a tak dále.

Děláme také opatření, která by se týkala například nejenom toho, že zvýšíme příspěvek na mobilitu - čímž odpovídám, že ho zvýšíme, počítáme s tím - ale také abychom udělali třeba úpravu těch částí, které se týkají zaměstnávání osob se zdravotním postižením tak, abychom udělali i úpravu příspěvku, který stát dává zaměstnavatelům v této oblasti.

Zároveň je potřeba také připomenout, že současná i minulá vláda Poslanecké sněmovny udělaly kroky, které se v letošním roce promítají do podpory těchto skupin osob s různým typem handicapu. Je to právě například zvýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni. O tom se rozhodlo vlastně v loňském roce a tento zvýšený příspěvek platí od 1. ledna letošního roku. Je to poměrně výrazná částka, která směřuje k těmto osobám a jejich rodinám.

Také veškeré valorizace, které děláme v rámci valorizací důchodů tak, jak ukládá zákon - ať už valorizace, která byla k 1. lednu, tak ta, která bude nyní k 1. červnu, nebo ta ještě mimořádná další, která bude k 1. září - i tady se logicky nezvyšují jenom starobní důchody. Tady se touto valorizací, která je procentická, zvyšují všechny důchody včetně invalidních důchodů, takže je potřeba brát ta opatření v kontextu, že už se některá z nich dějí. Na podporu těchto osob a jejich domácností stát dává zvýšené finanční prostředky. Dávat bude, počítáme s tím, stejně tak jako v oblasti toho, jakým způsobem a o kolik zvýšíme příspěvek na mobilitu.

Co je také důležité připomenout: vláda udělala ještě jednu úpravu, která se týká slev v hromadné dopravě. My jsme rozšířili skupinu osob, na které se tyto slevy vztahují, to znamená právě i na větší skupinu osob, nejen na držitele průkazu ZTP/P, ale i na skupinu osob, které jsou ve III. a IV. stupni, aby i ony měly nárok na stejnou výši slevy v hromadné dopravě.

Takže těch opatření, která se udělala, je tady vícero. Samozřejmě plánujeme i v této oblasti zvýšení příspěvku na mobilitu, udělat úpravu a i tuto částku zvýšit. Takže tolik asi odpověď na to, o čem hovořila paní poslankyně. Jsem připraven podat ještě doplňující odpovědi na případnou otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministru a táži se paní poslankyně, zdali chce dát ještě doplňující otázku? Ano.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji, určitě chci reagovat. Děkuji, že jste mi to tady tak podrobně vysvětlil, ale já jsem se ptala na reálné dopady a ty reálné dopady na ty osoby nejsou. Já s nimi hovořím, oni se na mě obrací. Je to opravdu velké množství těch lidí a oni žádnou pomoc od vlády nepociťují. Já jsem o tom hovořila, jsou v naprosto zoufalé situaci. Mě těší, že jste teď rozhodli o příspěvku na mobilitu. Já jsem čekala, jestli se o tom zmíníte, protože jsem na něj také myslela, ale pro mě je nepochopitelné, že o tom teď přemýšlíte. Je to plán, takže ještě nějakou dobu to bude trvat, ale ti lidé se dostávali do prvních problémů už na konci měsíce února. Pro ně je to obrovský problém, každý ten měsíc, takže já se ptám reálně, protože reálná pomoc doposud žádná nebyla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já se tady musím ohradit, nemáte pravdu, paní poslankyně. Ta reálná pomoc je v několika opatřeních, která jsem zmínil a která jdou i za minulou Sněmovnou. Zvýšení příspěvku na péči ve III., ve IV. stupni je krok, který se děje od 1. ledna. Zvyšování důchodů včetně invalidních je krok, který se děje k 1. lednu, k 1. červnu a bude se dít k 1. září. To jsou konkrétní věci, které se dějí. Rozšíření okruhu slev těch, kteří potřebují cestovat a mohou cestovat městskou hromadnou dopravou a veřejnou dopravou, byť jsem si vědom, že pro určitou skupinu toto není úplně ta ideální cesta, jak se dopravovat, a je de facto pro některé z nich i nemožná. Ale i tady se udělaly konkrétní kroky, které to rozšiřují. Zvyšují se normativy na pomoc lidem, například právě v oblasti cen energií.

Takže odmítám to tvrzení, že se tady neděje nic a že pomoc není žádná. Pomoc už tady je a na konci května představím celý komplex opatření, která mají pomoci osobám se zdravotním postižením, s různým typem handicapů tak, aby to byla opatření nejenom z ranku Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i s přesahem do oblasti Ministerstva zdravotnictví, protože to jsou ty dvě věci, které se u těch lidí potkávají.

Takže ty kroky děláme, připravujeme je, některé už jsou v realizaci, některé z hlediska finančních prostředků už dotekly na účty těch lidí a jejich domácností.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s interpelací je pan poslanec Kubíček. Současně omlouvám za neúčast na dnešním jednání Sněmovny od 17.45 z pracovních důvodů pana poslance Šimka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegové, vážený pane ministře, reaguji na včerejší článek, kde jsem si přečetl, že budete reagovat na takzvaný sociální tarif na energie. Byl to článek, takže jsem v tom pochopitelně nenašel úplně všechny věci. Vím, že tady ta spolupráce musí být nastavena i mezi vámi a panem ministrem Síkelou, jednoznačně. Mám na vás některé otázky, protože jsem zjistil, že v globálu byste přenesl tu zodpovědnost na dodavatele energií. Pochopil-li jsem správně, byla to energie elektrická i plyn dohromady. Je to trošku cesta složitější, protože já bych preferoval ty energetické vouchery.

Nicméně mám na vás některé otázky. Budou velmi, velmi, konkrétní. Za prvé, konzultujete od začátku s dodavateli tento postup? Protože se to dotýká především jejich nákladů a to jsou například nutné investice do IT systémů, do správy těchto systémů. To znamená, že jsou tam vysoké personální náklady a nějakým způsobem musí být připravena koordinace. Za druhé, jakou metodu zvolíte pro definici energetické chudoby? Vy jste to tam nazval institut sociálně zranitelného zákazníka. Jenom podotýkám, že jsem některé definice tady četl, které byly, a vycházejí z Francie, Anglie a ze Švédska. Za třetí, energetická chudoba se týká zásobování energiemi především pro vytápění, ohřev, popřípadě vaření. A plánujete rozlišit tarify s nízkou a vysokou hodnotou? Já třeba mám takový pocit, že tohle je ta základní potřeba, na kterou je potřeba přispívat, ale asi nechcete přispívat, já nevím, na vánoční osvětlení baráku.

Takže bych prosil odpovědi na tyto otázky a jsem připraven i na nějaké odborné bázi se bavit o systémech, které jsou jinde v Evropě. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má nyní opět místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, děkuji za tu interpelaci, protože opět je to jedna z věcí, která je teď velmi aktuální, kdy vidíme vývoj za posledního skoro tři čtvrtě roku s narůstajícími cenami energie, elektřiny, především plynu, ale řekněme i tepla, kdy jako vláda hledáme řešení, abychom dokázali pomoci domácnostem tu situaci zvládnout, protože situace je evidentní v tom, že zatím jsme nedosáhli toho vrcholu, stále vidíme, že ty nárůsty a dopady na lidi dopadají a my se snažíme hledat řešení tak, abychom opravdu lidem dokázali pomoci, protože řešení, která můžeme nabízet my z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou svým způsobem limitovaná. Jsou limitovaná kapacitou a propustností sociálního systému, který zase má nějaká přesná pravidla, přesné definice v tom, co všechno po zákazníkovi musíme chtít, a i když hledáme cesty - a teď připravujeme do jednání vlády novelu zákona o státní sociální podpoře i o hmotné nouzi, abychom dokázali ještě zjednodušit příspěvek na bydlení - tak je evidentní, že tady opravdu nejsme schopni obsluhovat řekněme velká množství lidí tak, aby to bylo komfortní, rychlé a nezatěžovalo to žadatele a stát do nějaké větší míry.

Proto jsem za Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně říkal, že bych byl rád, abychom na úrovni vlády ve spolupráci s ostatními rezorty našli nástroje, které by dokázaly být vstřícnější v tom, jakým způsobem kompenzovat náklady, které domácnosti dneska mají, a mají je poměrně výrazné. My se inspirujeme v debatě tím, co vidíme v zahraničí, tím, jaká jsou doporučení Evropské komise, která jednoznačně říkají: i výnosy, například z emisních povolenek, je možné využívat právě pro podporu domácnosti, pro podporu sociálně zranitelných zákazníků. Samozřejmě je to potom klíčové v tom, jakým způsobem tu podporu jsme schopni - a ten institut -v budoucnu definovat. Jsme opravdu v téhle situaci ještě na začátku příběhu.

Jsou tady různé varianty, různé cesty. Já jsem za Ministerstvo práce a sociálních věcí řekl, že by mně byla blízká varianta právě definování sociálně zranitelného zákazníka, kde můžeme být v situaci, kdy máme několik jasných okruhů, kdy například hodnotíme příjmovou skupinu a její výši, hodnotíme zdravotní stav, indispozici toho dotyčného, například to, že to je poživatel invalidního důchodu v určitém stupni, hodnotíme tam například i věk a tak dále, případně to, že ten člověk pobírá některé jiné dávky v rámci hmotné nouze nebo státní sociální podpory. Pak samozřejmě to může být také z pohledu specifických způsobů ochrany zákazníka. Není to jenom o tarifu, není to jenom o ceně, ale je to například o podmínkách, kdy zákazník může a nesmí být odpojen, abychom zase věděli, že klient, například v zimním období, prostě i mimo režim, který jsme viděli teď v DPI, bude mít nějaký statut ochrany a tak dále.

Pak si myslím, že je důležité, aby v debatě jsme také vnesli například i zase třeba možnosti poradenství, ať už by to třeba mohli zabezpečovat lidé právě z oblasti pracovníků sociálních služeb, nebo případně lidé z jiné oblasti státní správy, kteří by mohli také lidem pomoci orientovat se v tarifech, hledat cesty ke snížení energetické náročnosti a tak dále. Takže to jsou další věci, které si myslím, že je nutno do toho zahrnout, nejenom otázku, zdali tarif má být nějakým jasným způsobem ohraničen, a potom případně, jakým způsobem by to distributorům stát kompenzoval, ale zároveň aby tam byly provazby na to, abychom hledali to řešení úspory - využití například Nové zelené úsporám a tak dále.

My jsme v této věci jako MPSV ty věci konzultovali, když jsme řešili otázku dodavatelů poslední instance, kdy jsme poslední čtyři měsíce řešili to, jakým způsobem můžeme pomoci zmírnit dopady z hlediska odpojování zákazníků, a v těchto debatách sami zástupci například dodavatelů poslední instance říkali: Je tady nutné hledat i jiné řešení, než je sociální systém, protože evidentně vy i my cítíme, že sociální systém má určité limity. Tady je samozřejmě klíčový i pohled, jaký bude mít finálně Ministerstvo průmyslu a obchodu, zdali jsou ještě jiné varianty řešení, například energetické vouchery a podobně. Nejsem tady v situaci, kdybych říkal: Toto řešení je jediné správné. Já jsem v situaci, kdy říkám: Sociální systém má své limity. Nejsme schopni tady obsluhovat 300 000, 400 000 lidí, pokud si to situace vyžádá, potřebujeme hledat i nějaký jiný nástroj, který bychom byli schopni aktivovat, který by prostě byl systémově jednodušší, než je systém státní sociální podpory v hmotné nouzi.

Takže ta diskuse je teď v nějaké řekněme fázi počáteční, uvidíme, jakým způsobem dokážeme najít dobré technické, legislativní, ale i administrativní řešení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má doplňující dotaz.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za vaši odpověď. Jenom bych ještě poprosil, zda se opravdu jedná s dodavateli o jejich systémech, které fungují. Pochopil jsem správně, že to není definitivní řešení, ale jedno z mnoha řešení, která fungují. I pan ministr Síkela kýval, všiml jsem si, že to prostě je spolupráce těchto dvou rezortů, musí být.

A potom, skutečně tady momentálně nejde o tu Zelenou úsporám, to je pro ty příjmové skupiny trošičku někde jinde, kde je to pro ně také pomoc a nezatěžuje jim to domácnost. Ale tady se opravdu jedná o sociální tarif pro ty nejpotřebnější, ty, kteří by mohli utrpět i zdravotní problémy nedostatkem tepla, nedostatkem vody a podobných záležitostí.

Takže bych jenom poprosil, když budete nakládat s těmi věcmi, jestli byste nás do té diskuse přizvali a nějakým způsobem informovali. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já za to děkuji. Jak jsem tady říkal před chvílí, jsme opravdu na začátku toho procesu, jak to dobře nastavit a jak to parametricky zvládnout, samozřejmě s dodavateli, potom v situaci, kdyby bylo už jasnější, které konkrétně řešení můžeme realizovat, tak je nutné, aby u té debaty oni byli. Vítám i konstruktivní přístup, že i vy o to stojíte z pohledu člověka, který je dlouhé roky v hospodářském výboru.

Myslím si ale, například tady ta otázka Nová zelená úsporám, to není něco úplně vzdáleného. My jsme s paní ministryni Hubáčkovou teď v posledních třech měsících pracovali také na tom, aby finance z Nové zelené úsporám, z kotlíkových dotací, nebyly ničím, co je jenom pro střední a vyšší třídu. Proto jsme například teď u kotlíkových dotací nastavili to, že u kotlíkových dotací sociálně nízkopříjmové skupiny budou mít šanci si na tu dotaci sáhnout, a je tam možnost kofinancování ze strany státního fondu životního prostředí až 95 %. Takže o tom je ten příběh, dát lidem opravdu finální řešení, které jim pomůže, vymění ten zdroj, mít ho levnější, mít ho efektivnější, a budou na to mít peníze.

A takhle je potřeba se podívat i na ostatní programy Nová zelená úsporám, kde můžeme kofinancování státu navýšit podle toho, jaký je sociální příjmový status toho zákazníka a jeho domácnosti, aby opravdu si na to lidé sáhli, a ne že budou v situaci, kdy my jim tady roky říkáme, že tady je Nová zelenám úsporám - mějte fotovoltaiku, tepelné čerpadlo - ale ti lidé za stávajících podmínek na to vůbec neměli šanci dosáhnout, protože neměli třeba 50 % na kofinancování. To je něco, co už měníme, a je potřeba s tím pracovat i do budoucna. Takže věřím, že i toto systémové řešení je možnou cestou, jak snížit závislost na Rusku. Každá ušetřená kilowatthodina, každá kilowatthodina vyrobená doma na střeše, na fasádě, má velký smysl a na tom pracujeme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další s interpelací je pan poslanec Lang, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové. Já mám opět jedno ze svých témat, které se týká interpelace. Vznesl bych dotaz. Dám si teď takové třaskavé věci v rámci příchozích Ukrajinců a dalších lidí přicházejících z místa bojů. Kolik příchozích běženců z Ukrajiny tvoří osoby se specifickými potřebami? Jsou to ukrajinští Romové. Jak se prověřují, zdali mají zdvojené občanství, tudíž by neměli být příjemci humanitárních dávek? Jsou to i lidé s tím jiným životním stylem a jinými potřebami. Tady použiji i citaci pana ministra z jeho tiskové konference, kde hovoří o tom: "Policie začne lidi přicházející do České republiky důkladněji prověřovat. Budeme kontrolovat pasy příchozích, zda skutečně obsahují razítko a překročení z Ukrajiny do EU. V prvních dnech jsme toto nedělali, bylo to příliš živelné." Tuto větu považuji za poměrně alarmující. Se svým ukrajinským protějškem hodlám opět také řešit, aby ukrajinská policie se více věnovala případnému organizovanému zločinu. Ještě potom bych se k tomu zmínil.

Já se ptám pana ministra: Proč nevycházel ze svého vlastního materiálu, který mělo k dispozici Ministerstvo vnitra, kde se hovoří v jednom z bodů případných nebezpečí nebo nebezpečných situací nebo případných rizik: "Zneužívání identity dočasné ochrany může být použito osobami, které nesplňují zákonem stanovené podmínk, žádost o dočasnou ochranu z řad jiných, třetích zemí či občanů Evropské unie."

Je to přesně na ty Romy, kteří přicházejí v současné době a čerpají velké dávky. Nepřipadá mi normální, aby přijeli Romové z Ukrajiny, načerpali humanitární dávku a druhý den se opět na Ukrajinu vraceli. Ptám se, proč Ministerstvo vnitra nereagovalo na svoje vlastní materiály a na tuto situaci se nepřipravilo? Z mého pohledu se na ni připravit mohlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana vicepremiéra Rakušana o reakci. Dále se potom připraví paní poslankyně Fialová. Pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, děkuji za vaši interpelaci, která je opravdu přiléhavá k akutní situaci, kterou teď v České republice řešíme.

Dovolte mi říct jednu věc, a to jistě, prostřednictvím pana předsedajícího, jako člověk pracující v oboru víte: už od druhé světové války v evropském prostoru, a díky bohu za to, neevidujeme lidi podle jejich etnického původu. Tedy my samozřejmě neevidujeme na krajských asistenčních centrech lidi podle toho, zda jsou romského, neromského nebo jakéhokoli jiného původu, a myslím si, že kdyby toto Česká republika dělala, že by byla skutečně v mezinárodním prostoru zemí výjimečnou, vracející se k evropským tradicím, o kterých jsem si myslel, že už jsou dávno překonané.

Ale co samozřejmě evidujeme, a tady neuvádíte, prostřednictvím pana předsedajícího, pravdivou informaci, zda tito lidé mají pouze ukrajinský pas, nebo mají dvojí občanství, to znamená občanství jiného státu Evropské unie. Pokud daný příchozí má občanství jiného státu Evropské unie, většinou v tomto případě Maďarska, jak bylo i zmíněno, tak mu samozřejmě žádná humanitární dávka vyplacena není, protože to odporuje legislativnímu rámci evropské legislativy dočasné ochrany, kterou jsme implementovali do našeho právního řádu.

Pokud věříme reportážím různých televizí o tom, že dvě stě lidí vtrhne na úřad práce do Brna, aby dostali sociální dávku - ano, tito lidé tam skutečně před otvírací dobou čekali, ano, ti lidé po otvírací době - a já se nedivím personálu, že s tím nebyl spokojen - se na úřad práce do Brna skutečně dostavili, ale ani jeden z těch lidí se nedostal k jedné jediné koruně naší sociální podpory, protože těmto lidem, nikomu z nich, nebyla udělena v České republice dočasná ochrana, protože tito lidé zároveň měli maďarské občanství anebo nebyli po procesu lustrace, kdy by bylo prověřeno, že jejich jediným občanstvím je občanství ukrajinské.

A pokud se bavíme o vážném problému, který tady je, tak on skutečně je, s proto máme tu situaci na Hlavním nádraží. Proto teď stavíme nějaké stanové městečko v Praze v Troji, protože ty lidi musíme prověřit, abychom jim nedali statut dočasné ochrany předtím, než budeme mít zjištěno, že nemají dvojí občanství. To nejsou žádné uprchlické kempy, které stavíme, to je ubytování pro lidi, kteří čekají na tuto lustraci. Tu lustraci provádí ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci policejního prezidia a adresuje prověření maďarské straně. Dnes jsem o tom půl hodiny telefonoval s maďarským ministrem vnitra a žádal jsem ho o to, aby za prvé ty lustrace byly co nejrychlejší, a za druhé, aby byly důkladné, a informace, které přicházejí z Maďarska, byly skutečně jasné. Pan maďarský ministr vyšel vstříc v jedné věci, že nám dal kontaktní osobu pro celou záležitost, a to samotného ředitele maďarské cizinecké policie. Kontaktní osobou na české straně je policejní prezident.

Ještě mám chvíli času, abych odpověděl na všechny části vaší interpelace. Pokud se bavíte o tom, že jsme v prvních dnech nekontrolovali pasy: my jsme pasy kontrolovali. Pasy jsme kontrolovali od začátku, a když ten člověk pas neměl, byl prověřován cizineckou policií. Kde jsme ovšem byli benevolentní - a teď mě, prosím, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, důkladně poslouchejte: v případě, že byly vypravovány humanitární vlaky přímo z Ukrajiny, které jely přímo do České republiky, ti lidé v první fázi ani to razítko v pase o překročení ukrajinské hranice prostě mít nemohli. Tam byly tisíce lidí na nástupištích a k samotné lustraci docházelo logicky až tady, na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, případně pak na pracovištích cizinecké policie. A to byl jediný postup, jak jsme v první fázi, když přicházelo patnáct, sedmnáct tisíc denně, mohli tu humanitární krizi a humanitární katastrofu zvládnout. Teď to samozřejmě při příchodu patnácti set lidí denně zvládnout lze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte doplňující dotaz?

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych se chtěl tady ohradit vůči tomu, že jsem se tady nějak vymezil vůči Romům nebo Neromům. Ta situace opravdu je, že ty tři tisíce osob, které v tom obrovském množství příchozích činí určitý problém, a to je ten problém, který máme dnes na Hlavním nádraží v Praze, v Pardubicích a v Brně, jsou Romové. To prostě tak je a já nemám vůči Romům nic a nikdy jsem toto neřekl, takže bych si vyprosil, abyste mi říkal, co od druhé světové války se může a nemůže a jak se má kdo chovat. Já nejsem žádný rasista a takto jsem to nepodal.

Já jsem tady jenom chtěl upozornit na to, že už jsme 70. nebo 74. den od vypuknutí té krize, vy jste i na bezpečnostním výboru vždycky říkal, že nikdo nebude v žádných stanech, nebudou žádná stanová městečka, všechno zvládáme, všechno je to super, všechno je to bezvadný. Já se jenom ptám, proč jsme se nepřipravovali na to, že samozřejmě můžou přijít i tyto osoby? Já jsem to zde již jednou zmiňoval, že může v rámci obrovského množství slušných lidí, kteří prchají před válkou, přijít i určité procento, a logicky v každém státě, v každém národě, se najde nějaké procento (Předsedající: Pane poslanče, čas vám vypršel.) lidí, kteří jsou problémovější. A o to šlo.

Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. No tak dobře, tak si ale nevkládejme vzájemně nějaká slova do úst. Nikdy jsem nepoužil, že je všechno skvělé a všechno je super, to je zase nějaký výklad váš, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče. Je tady řada obrovitánských problémů a problém s těmi, u kterých musíme ověřovat dvoje občanství, je opravdu obrovský. Řadu věcí samozřejmě řešíme v nějakém postupu, jak přicházejí.

Zároveň ale vy jste se mě ptal přímo v názvu vaší interpelace, kolik osob se specifickými potřebami, ukrajinští Romové, máme v České republice, a já jsem vám odpověděl, že neidentifikujeme lidi podle jejich původu. Já si myslím, že ta odpověď je poměrně přiléhavá. Já vám nejsem schopen odpovědět, kolik z těch lidí jsou Romové. Já jsem vám schopen odpovědět, že na Hlavním nádraží je pět set lidí, kteří procházejí nějakým prověřováním. Já jsem vám schopen odpovědět, že prověřováním nám už tady prošly asi tři tisíce lidí, ale já vám nejsem schopen říci, jestli to jsou nebo nejsou Romové.

A ještě mám padesát sekund, zkusím říct co nejvíc informací. Ještě se mě bude ptát jeden kolega v další interpelaci, tam to bude podrobněji. My máme sérií opatření, která můžeme udělat. Můžeme jednat s Maďary a s ukrajinskou stranou o tom, aby sem těch lidí přicházelo co nejméně, aby byl postihnut případný organizovaný zločin. Můžeme zpřísnit vydávání druhé až šesté dávky, na čemž kolega Jurečka na MPSV pracuje, aby ti lidé neměli motivaci se vrátit a museli doložit trvalý pobyt. Máme možnost těm, kterým poskytneme ubytování, finanční dávku nahradit dávkou hmotnou, to znamená jídlem a nějakým základním zabezpečením. To jsou prostředky, které děláme.

A za další se samozřejmě pokoušíme i o to, motivovat ty lidi k návratu, případně jim umožnit návrat do země původu. O tom jednáme jak s maďarskou, tak s ukrajinskou stranou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Fialová, která bude interpelovat ministra průmyslu Síkelu. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, statutární město Ústí nad Labem mě požádalo o podání této interpelace ve věci dobudování infrastruktury na jezeře Milada, která je aktuálně ve správě státního podniku DIAMO, a na realizaci rekultivace bývalého dobývacího prostoru dohlíží odštěpný závod PKÚ. Do doby, než bylo PKÚ převedeno pod DIAMO, svou úlohu plnil podnik odpovědně a naplňoval úkoly - vybudování komunikací, elektřiny, vody a kanalizace, realizoval architektonicko-urbanistickou soutěž.

Interpelace souvisí s nedodržením termínu vybudování přípojek a sociálního zázemí pro stánkaře na tuto sezonu. V roce 2015 bylo jezero Milada otevřeno veřejnosti a realizovaly se kroky, aby území sloužilo po mnoha letech drancování této krajiny k rekreaci a trávení volného času. Pro rok 2022 byl na PKÚ schválen investiční záměr vybudování přípojek do lokalit budoucího umístění stánků. Pro tento úkol byly dle informací PKÚ ze závěru roku 2021 zajištěny i finanční zdroje. O této skutečnosti byla města a obce sdružená v dobrovolném svazku obcí jezera Milada informována na pravidelném setkání. Poslední proběhlo 31. 1., kde byla podána informace o podmínkách Krajské hygienické stanice pro umístění stánků, však o pozastavení kroků pro vybudování přípojek nepadlo ani slovo, spíše naopak. Dne 25. 1. vydal stavební úřad rozhodnutí o umístění stavby. Od tohoto momentu nic nebránilo PKÚ v zahájení prací. Termín dokončení byl stanoven na 30. 6. 2022. O změně, která znamená odsunutí investiční akce do jiného období, nikdo informován nebyl. Dne 20. 4. 2022 byla rozeslána poskytovatelům občerstvení informace o nových skutečnostech vycházející z aktuální situace financování procesu zahlazování následků hornické činnosti ze strany MPO. Dle rozhodnutí ředitele státního podniku jsou k datu 19. 4. 2022 zastaveny všechny provozní akce, které bezprostředně nesouvisí s nezbytným chodem podniku.

A já se tedy ptám, proč byly pozastaveny investice do slíbených přípojek?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana ministra průmyslu a obchodu o reakci. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní poslankyně, revitalizací okolí jezer například Milada, Most, která vznikla v důsledku zahlazování následků hornické činnosti, se stát dlouhodobě velmi aktivně zabývá. Pro vybudování okolí jezera Milada k rekreačnímu sportovnímu, relaxačnímu či edukativnímu využití byla vyhlášena mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonická soutěž, která byla ukončena v polovině roku 2021 a její výsledky byly zveřejněny a prezentovány koncem června 2021. Po skončení mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonické soutěže jezera Milada s názvem Vize Milada současně pokračují práce na koncepční studii území, která má mimo jiné určit konkrétní body pro vybudování přípojek k inženýrským sítím.

Státní podnik DIAMO, odštěpný závod PKÚ, připravuje vyhlášení veřejné zakázky na realizaci těchto přípojek s předpokládaným dokončením v dubnu příštího roku. Vzhledem k tomu, že přípojky budou vybudovány v oblasti pláží s největším pohybem lidí, není možná realizace těchto stavebních prací již v průběhu letošní návštěvnické sezony. Ve výzvě z 30. 12. 2021 k podání nabídek na poskytování služeb v zájmovém území Milada v sezoně 2022 je uvedeno: "Vyhlašovatel předpokládá v průběhu roku 2022 výstavbu elektrických přípojek k pozicím na Hlavní pláži a pláži Trmice. Vyhodnocení nabídek na poskytování služeb provedlo DIAMO, státní podnik, odštěpný závod PKÚ. Vzhledem k tomu, že mezitím došlo k tomu, že Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem nepovolila provozovatelům stánků výjimku na jejich provoz, vedou zástupci DIAMO intenzivní jednání s vybranými zájemci včetně zástupců obcí a kraje, kde se pravděpodobně dospělo k prozatímnímu řešení, kdy stánkaři budou schopni alespoň částečně splnit podmínky Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem, a letošní sezona tak není z hlediska poskytování služeb ohrožena. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se paní poslankyně, jestli má doplňující dotaz. (Poslankyně Fialová mimo mikrofon: Určitě.)

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo a děkuji za to vysvětlení a upřesnění, že opravdu je to na bedrech Diama, případně PKÚ, a moc mě mrzí, že nebyly ty spolky nebo obce, které jsou v tom dobrovolném svazku, informovány o malinko dříve. Opravdu se to dozvěděly až po urgencích jednotlivých stánkařů, že nedochází k naplnění slibu, který jim byl dán. Chápu, že tedy bude situace nějakým způsobem vyřešena.

A jenom mám prosbu na vaše stranické kolegy, jestli byste do Ústí nad Labem mohl sdělit, že spravujete státní podnik DIAMO vy, a ne město, které se tak domnívá, že za tu situaci může město. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr už asi nebude reagovat, tak můžeme přejít k další interpelaci, a to je paní poslankyně Balaštíková, která má zájem interpelovat paní ministryni Hubáčkovou. Paní poslankyni nevidím, takže můžeme k další interpelaci, a to je pan poslanec Janulík, který má zájem interpelovat pana ministra Válka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, moje interpelace je jednoduchá. Týká se očkování, samozřejmě očkování proti covidu-19, protože jsme v minulém období sedávali spolu na zdravotním výboru a já jsem slýchal pravidelně kritiku toho, jak z vašich úst, jak to očkování je špatně a jak to všechno nepostupuje. A teď tedy se situace obrátila. Denně dostáváme zprávy o tom, jak covid mizí, a on tedy nemizí samozřejmě tak úplně optimisticky, jak vyznívají ty zprávy. To já můžu potvrdit ze své praxe. Samozřejmě statistiky máme velmi zkreslené už jenom tím, že se třeba nehlásí, ale samozřejmě že s námi v populaci je a bude dál a zcela jistě se objeví na podzim, nejpozději v zimě, ale já bych to spíš viděl na ten podzim, další vlna. To, že už máme a řešíme postcovidové věci a tak dál, ale teď se v podstatě neočkuje. Vůbec, úplně se zastavilo očkování. Izraelci očkují rizikové skupiny čtvrtou dávkou, my vlastně vůbec neočkujeme. O Novavaxu ani slovo. Nic, vůbec nevím. Vy jste říkali, že špatná strategie, jak to bylo, strategická komunikace se tomu říkalo, nebo jste říkali, že to zlepšíte a že ty nonvaxery přesvědčíte, ale teď tedy nepřesvědčujete vůbec nikoho, protože očkování se zastavilo a podle mě nám tady trošičku tiká taková bomba, protože já, nikdo nevíme, jak to bude, protože on se chová strašně nevyzpytatelně, ten virus. To by tady profesor Dušek mohl vést dlouhé přednášky.

Ale já bych tedy rád slyšel odpověď na moji otázku, jaká je tedy strategie očkování vaší vlády, protože teď to vypadá, že není vůbec žádná. Přitom jsme slyšeli tedy, že všechno připraveno, sáhne se do šuplíku, raz, dva, tři, bude to, no a teď není vůbec nic. Já tedy doporučuji, pokud se na to nějaký masochista dívá, na ty interpelace, tak aby se, pokud není zaočkovaný, tak aby se zaočkoval, protože nás asi nečeká úplně jako že klidný podzim. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, čas. Děkuji. Pan ministr Válek je omluven.

Můžeme přejít tedy k další interpelaci, a to je pan poslanec Flek, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Flek: Dobrý den, vážení kolegové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se omlouvám, že jsem zadýchaný, já jsem právě měl jednání s panem ministrem v exilu z barmské vlády, který - na počátku bych chtěl jenom říct - je velice fascinován tím, jak pomáháme Ukrajině, a tím směrem budu i cílit otázku na pana ministra vnitra, kde bych se chtěl zeptat, jak nahlíží Evropská unie na dvojí občanství uprchlíků, kteří k nám nyní proudí, a jestli mají nárok na finanční podporu nebo dočasnou ochranu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za stručný, jasný dotaz a poprosím pana vicepremiéra Rakušana o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo, já vlastně tematicky, jak jsem se díval na ty interpelace, většinou budu navazovat na to, co už začal pan kolega Lang ve svém dotazu. Tady se pokusím o stručnou odpověď v rámci citace dané normy. Institut dočasné ochrany vychází z práva Evropské unie, je upraven směrnicí Rady o dočasné ochraně. Byl vytvořen v roce 2001, když to zjednoduším, ale poprvé spuštěn na evropské úrovni byl až ve spojitosti právě s migrační vlnou z Ukrajiny, přičemž tak rozhodlo setkání ministrů vnitra v Bruselu několik týdnů po začátku ukrajinské krize.

Do té doby jsme aplikovali vlastní právní instrument, potom jsme to právě v rámci lex Ukrajina přetavili do našeho právního systému po projednání ve Sněmovně, Senátu, podpisu pana prezidenta. Na národní úrovni to máme jasně vymezeno tím lex Ukrajina, ale zjednodušeně na tuto otázku lze odpovědět úplně jasně, a to tak že příslušníci nebo občané jiného státu Evropské unie, jakéhokoli jiného státu Evropské unie, ať je to Maďarsko, Německo, Polsko, je to jedno, nemají nárok na dočasnou ochranu v jiném členském státu Evropské unie. Je to explicitně vytvořeno pro prchající z Ukrajiny, definováno podrobně v našem zákoně, o kterém jsme tady diskutovali. Ale ta základní otázka - nikdo s dvojím občanstvím nemá nárok na tuto ochranu, pokud je občanem země Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli máte ještě doplňující otázku? Nemáte. Můžeme přejít k další interpelaci, která bude opět na pana vicepremiéra Rakušana, a to od paní poslankyně Karly Maříkové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, z veřejných dostupných zdrojů vyplývá, že jste ustanovil pracovní skupinu k přípravě novelizace zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle informací od jednotlivých složek bezpečnostních sborů tato pracovní skupina již nějakou činnost skutečně vyvíjí. Součástí pracovní skupiny mají být dle vašeho vyjádření také zástupci odborových organizací. V dopise členkám a členům bezpečnostních sborů výslovně uvádíte: "Platí také, že vše samozřejmě budeme konzultovat s odbory bezpečnostních sborů, jejichž zástupci jsou členy zmiňované pracovní skupiny Ministerstva vnitra."

Mě by, pane ministře, zajímalo, na základě jakých kritérií jste do pracovní skupiny vybíral zástupce odborových organizací? Které odborové organizace jsou v pracovní skupině zastoupeny? A z jakého důvodu jsou to právě tyto odborové organizace, a nikoli další, které u bezpečnostních sborů prokazatelně působí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana vicepremiéra Rakušana o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Ještě věcně odpovím, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, na vaši otázku. Jenom potvrdím informaci, že tady existuje pracovní skupina pro novelizaci zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Chtěl bych jenom říci - a to není v rozporu s tím, co vy jste tvrdila, pouze na doplnění - že ta skupina není politická, nezasedá v ní jediný politik. Zasedají tam skutečně příslušníci jednotlivých ozbrojených sborů, jsou tam příslušníci policie, Celní správy, hasičů, jsou tam příslušníci i Vězeňské služby a skupina je vedena prvním náměstkem ministra vnitra, tedy rovněž ne politikem, ale odborným náměstkem.

Chci říci jednu věc, která se v rámci nejrůznějších fám objevovala ve veřejném prostoru. Tématem této skupiny nejsou výsluhy, tématem této pracovní skupiny není rušení výsluh. Žádné rušení výsluh se v rámci novelizace zákona o služebním poměru nepřipravuje. Je to jedna z těch fám, které se často objevují ve veřejném prostoru, a já děkuji za příležitost ji tady vyvrátit. Novelizace bude mít technický charakter. Bude se snažit odstranit málo srozumitelné pasáže zákona, bude odstraňovat nejasnosti panující ohledně způsobu výpočtu příjmu za službu přes čas, podmínek práce z domova, systému cestovních náhrad, vztahu mezi obecním správním řádem a řízením ve věcech služebního poměru a tak dále.

Cílem této skupiny je vyprodukovat odborný návrh, se kterým budou srozuměny veškeré svazy zaměstnanců v České republice, které zastupují ty nejdůležitější odborové organizace. Je to pět nejdůležitějších hlavních odborových organizací. Pracovní skupina je se svými 30 členy na hranici velikosti umožňující efektivní expertní spolupráci a domnívám se, že pět nejpočetnějších odborových organizací, které ve sborech spadajících pod zákon o služebním poměru působí, je velmi dostatečná a reprezentativní skupina, reprezentující skutečně terénní zaměstnanecký pohled jednotlivých příslušníků sborů.

Domnívám se, že vy asi míříte na odborovou organizaci Pro Libertate, ta skutečně přizvána nebyla, to je pravda, ale pět těch nejdůležitějších a nejpočetnějších ano. Spousta dalších menších organizací, které v rámci sborů fungují, prostě přizvána nebyla. Vycházeli jsme podle počtu jednotlivých odborářů, vycházeli jsme z toho, kdo je dlouhodobě partnerem Ministerstva vnitra při vyjednávání o veškerých zaměstnaneckých podmínkách. A troufám si říct, že tady nikdy nebyla na Ministerstvu vnitra ustanovena pracovní skupina, která by čítala dokonce pět odborových svazů. Ten počet považuji za dostatečný a reprezentativní.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se paní poslankyně, jestli má zájem ještě položit doplňující dotaz? Ano, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, můžete tady jmenovat konkrétně, o jakých pět organizací jde a kolik mají jednotlivé organizace členů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za stručný dotaz. Slovo má opět pan vicepremiér Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, nemůžu. Jedná se o ústní interpelace, na kterou ministři nemají až tak dlouhou přípravu. Já vám samozřejmě toto doložím s velkou radostí písemně, z hlavy si nepamatuji, ale vezmu si to jako úkol na trénování paměti, kolik členů má pět nejpočetnějších odborových organizací. Příště vám to řeknu z hlavy, ale do té doby jistě dostanete odpověď písemně. Díky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji i za tuto reakci a můžeme přejít k další interpelaci. Paní poslankyně Pastuchová má zájem interpelovat pana ministra Jurečku. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Pan ministr tu není, což mě mrzí, i přesto mě možná někde slyší.

Znovu se vracím k tématu, o kterém se hodně mluví. Tím tématem je slibovaný příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun. Jsem ráda, že se vláda rozhodla tímto způsobem pomoci rodinám, které nyní musí bojovat s rychle rostoucími cenami, i když já bych si tu podporu osobně představovala trochu jinak a trochu koncepčněji. Nechám asi stranou, že ačkoli jste říkali, že nebudete vypouštět komunikační bubliny a budete vždy o něčem mluvit, až když je to hotové, abyste nemátli veřejnost, tady se vám to zjevně nepovedlo. Z původní informace ministra Jurečky, že nárok na příspěvek budou mít domácnosti s ročním čistým příjmem do milionu korun, se stal příjem hrubý. Ale co mě zaráží? Zaráží mě omezení věku příspěvku do 18 let, kdy pan ministr řekne, ať jdou děti na brigádu a tím si přivydělávají.

Chci se zeptat, jestli jste opravdu nezvažovali, když už jste tolikrát změnili parametry tohoto příspěvku, jestli opravdu nezvažujete to, že tam věk navýšíte, protože jde o budoucí studenty, kteří se připravují na maturitu, na vysokou školu, a myslím si, že zrovna jim a matkám samoživitelkám těchto studentů by tento příspěvek patřil.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr není zde, poprosím dalšího s interpelací, a to je pan poslanec Síla, který bude interpelovat pana ministra Rakušana, pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, v současné situaci na Ukrajině je patrná snaha poskytovat informace i dezinformace jako součást taktiky válčících soupeřů. Pokud je mi známo, naše republika s nikým ve válečném stavu není. Abychom mohli nějaké sdělení akceptovat, musíme být schopni pochybností a musíme být schopni sehnat si co nejvíce relevantních informací. Vláda nám bohužel v tomto základním lidském právu brání. Cenzuruje a doslova vypíná weby, které přinášejí jiná než oficiální stanoviska, a hrozí vězením těm, kdo mají na konflikt na Ukrajině jiný než oficiální názor. To samo o sobě není s demokracií slučitelné.

V této souvislosti je třeba připomenout, že není legální blokovat internetové stránky bez rozhodnutí soudu či policie. Měli bychom být především myslícími bytostmi, ne roboty, kterým naprogramují, co a kde mají říkat. Měl by nás v první řadě zajímat skutečný stav věcí bez ohledu na to, s kým sympatizujeme, nebo kdo je čí spojenec, což je v hledání pravdy irelevantní. Kdo má nějaký názor, který nekonvenuje současné vládě, okamžitě je v masmédiích onálepkován, perzekvován, očerňován a čelí nenávistným útokům. Tato netolerance nemůže vést k ničemu dobrému.

SPD protestuje proti návratu do dob Dobrého vojáka Švejka, kdy obrazně řečeno za každým facebookovým rohem bude číhat nějaký ten Pepek Vyskoč, aby nás udal, když někde píšeme, že císařpán je vůl či že tuhle válku nevyhrajeme.

Ještě jednou opakuji otázku. Kdo bude mít patent na určování, co je a co není pravda?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana vicepremiéra Rakušana o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Děkuju, prostřednictvím pana předsedajícího, za vaši otázku.

Kolegyně a kolegové, já určitě ne. Nechci být ten, kdo bude určovat, co je pravda a co pravda není, ale přece nebudeme popírat, že dezinformace jako takové existují. Jsou to záměrně nepravdivé či manipulativní informace, které mají ovlivnit rozhodování, názory těch, kteří je přijímají, a některé z nich mohou být samozřejmě i závažnou hrozbou pro Českou republiku. Mohou být hrozbou pro její ústavněprávní uspořádání, vnitřní a vnější bezpečnost, veřejný pořádek. Některé typy dezinformací, covidové dezinformace vypijte dva litry saponátu a covid zmizí, mohou dokonce ohrožovat lidský život. Tedy dezinformace jako takové nejsou ničím, co bychom si vymysleli, co bychom my nějakým způsobem definovali, ale je to existující skutečnost, které čelíme.

A samozřejmě že žijeme v jiném světě, než jsme žili dříve. Tady se nevedou jenom konvenční útoky, jako vidíme na Ukrajině, ale vedou se i útoky skrze informace, skrze informační válku, skrze falšování a zkreslování reality. Máme tady nejrůznější deep fake videa, kde pan prezident Zelenskyj vyzývá k tomu, aby se ukrajinští vojáci vzdali, a podobně, činěná ruskou protistranou, propagandou. A to byla evidentní lež, on to nikdy neřekl. Tak se nebojme toto označit za lež, za dezinformaci a za něco, co si dovolíme stahovat z veřejného prostoru, protože v té chvíli přece neexistuje možnost: buďto mu věřím, nebo nevěřím. Ten člověk to neřekl, prokazatelně to neřekl, je to prostě lež a lež jako taková v tomto důležitém strategickém momentu šířena být nemůže, může ovlivnit to, jakým způsobem se třeba zachovají ukrajinští vojáci. Tedy samozřejmě že boj proti dezinformacím je důležitou součástí ochrany zájmů České republiky a každá vláda, která ctí demokratické uspořádání, samozřejmě válčit musí.

A nemáte ani pravdu, prostřednictvím pana předsedajícího, že vláda vypnula nějaké weby. Vláda weby nevypnula, ale v současné chvíli nebo v začátku války se provozovatel CZ.NIC rozhodl, a vláda tomu nijak aktivně nebránila, weby plné lží a propagandy ve prospěch ruského agresora, který je snad jasný, vypnout.

Neříkejme, že neexistuje pravda a že existuje jenom x skutečností a každý máme právo na vlastní pravdu. Pokud půjdete takhle Prahou a vyfotíte si Prahu z Karlova mostu, potom si vezmete dron a vyfotíte si Prahu z dronu, potom půjdete do metra a vyfotíte obrázek v metru a potom si poskládáme vedle sebe ty obrázky, tak všechno to bude Praha, ale pokaždé jiná Praha. To je ten úhel pohledu, to je ten názor. Ale pokud mně začnete tvrdit, že na té fotce není Praha, ale je to Berlín, tak v tom případě lžete. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz? Ano.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom podotknout, že ten CZ.NIC, ta firma, nezastavil weby jenom tak mírnix týrnix sám od sebe, ale dostal pokyn od vojenské rozvědky, aby to takhle učinil.

Jinak bych chtěl ještě podotknout, že vy nemáte jenom dva metry pro posuzování informací, vy máte metr jeden a funguje vám to. Nemusíte srovnávat vraždu s vraždou, jen se podíváte, kdo tak činí. Pokud jde o lež, nezajímá vás, co říká, ale kdo to říká. Co se nehodí vám a vašim chlebodárcům, je dezinformace, i kdyby byla informace stokrát ověřená. Vaše lež je prostě takzvaná informace. Cenzura, kterou zavádíte, má jediný cíl, obranu proti mnohdy jinak neudržitelné lži před pravdivou takzvanou dezinformací. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má zájem o reakci. Ano.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, velmi krátkou, byť nepadla otázka, ale ta reakce bude velmi krátká. Tohle je přesně ono, tohle je podávání informací bez jakéhokoliv ověření. Vy tady řeknete: Něco je označeno jako lež jenom proto, že to někdo říká. Nějaký příklad? Vy tady zavádíte cenzuru. V čem jsme zavedli cenzuru? To je právě ono. Když mám nějaké tvrzení, dokládám zdroje.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Můžeme přejít k další interpelaci. Paní poslankyně Dražilová má zájem interpelovat pana ministra Jurečku. Máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážený pane ministře, všichni to vidíme a potvrzují to i dnešní média, kdy budu citovat, že "svoboda v podobě vlastního bydlení, ať už koupeného, nebo nájmu, musí jít u mnoha mladých lidí stranou, ceny jsou příliš vysoké". Mnoho mladých lidí se opravdu začíná smiřovat s tou myšlenkou, že si nikdy nepostaví vlastní dům, že na nemovitost nikdy nedosáhnou a budou muset zůstat v pronájmu. Proč? Protože ceny jsou pochopitelně velmi vysoké, jak nemovitostí, tak ceny hypoték. Ceny hypoték jsou nejméně dostupné za posledních třináct let. Průměrná česká rodina vydá za hypotéku 65 % svých čistých příjmů, v Praze je to dokonce 86 % čistých příjmů. A jak jsme se mohli dneska dočíst, je to rekord, který patrně letos nebude poslední.

A teď už k mé otázce. Úrokové sazby hypoték rapidně stoupají a s nimi také ohrožení českých domácností. V mém volebním obvodě se na mě obrátilo několik mladých lidí s dotazem, co dál, protože jim končí fixace úrokové sazby, a sdělili mi, že budou platit o několik tisíc korun víc, což pro některé rodiny může být opravdu katastrofický scénář, nehledě samozřejmě na to, o čem tady pořád dokola mluvíme, a to jsou ceny energií, potravin a tak dále. Takže bych se ráda zeptala, jestli vaše ministerstvo připravuje nějakou formu pomoci těmto rodinám, které zasáhne vysoký úrok, protože se fakt domnívám, že rodiny nebudou schopny plnit své závazky, a mohou dokonce přijít o své domovy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, čas. Děkuji. Pan vicepremiér Jurečka bude reagovat. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, děkuji za tuto interpelaci, protože si myslím, že otázka bydlení, podpory bydlení, dostupnosti bydlení je opravdu téma, které pro naši vládu je velmi důležité.

Já osobně ho vnímám jako zásadní právě proto, abychom vůbec vytvořili podmínky pro to, aby mladí lidé měli podmínky pro to, aby založili rodinu, měli děti, měli zázemí. Sám jsem si tím obdobím prošel. Já si pamatuji, v roce 2005 po ukončení studia vysoké školy jsem si bral hypotéku, úroková sazba byla tehdy kolem 5 %. Nicméně jsem si vědom toho, že ta situace je trošku jiná v tom, že za posledních zhruba deset let jsme zažívali období poklesu hypotečních úrokových sazeb. Teď přichází doba díky obrovské inflaci způsobené Putinovou válkou na Ukrajině, která přináší nestabilitu i do tohoto sektoru, a nárůsty sazeb jsou tady evidentní.

A to téma, já ho vůbec nechci zlehčovat, já ho beru jako velmi vážné, proto jsem také měl jednání, respektive moje paní náměstkyně a můj tým, před asi zhruba čtrnácti dny se zástupci České bankovní asociace, kdy jsme s nimi projednávali otázku, jak oni vidí v tento okamžik vývoj a dopad na své klienty, zdali pozorují nějaké zvýšené riziko u klientů, kteří by nezvládali splácet své hypotéky. Zatím v tento okamžik oni ty informace nemají, komunikují s klienty, jsou schopni uzavírat dodatky, jsou schopni při refinancování upravovat délku splácení tak, aby nárůsty měsíčních splátek nevedly k tomu, že klient není schopen případně nebo nebyl by schopen uhradit výši měsíční hypotéky.

Nicméně problematika oblasti bydlení není přímo gesce ministra práce a sociálních věcí, je to především gesce Ministerstva pro místní rozvoj. Tady vím, že pan vicepremiér a ministr Ivan Bartoš připravuje konkrétní úpravu, na kterou se tady čeká roky, a to je nový zákon o dostupném bydlení, aby v tomto zákoně byly i podpůrné mechanismy, které by opravdu podporovaly nejenom konkrétní rodiny, domácnosti, ale na například i bytová společenstva k tomu, aby nabízela dostupné, rychlé, levné bydlení, které tady v České republice bohužel zoufale chybí, proto tu situaci se tady x mnoho let předtím nepodařilo řešit.

Za nás, Ministerstvo práce a sociálních věcí, děláme opatření v sociální oblasti, která vedou k tomu, abychom pomáhali rodinám s narůstajícími výdaji v oblastech řekněme nárůstu cen energií, nárůstu cen potravin - ty kroky se dějí, vláda o těch věcech rozhodla. Finanční prostředky směřujeme na pomoc i rodinám nejenom v oblasti zvýšení životního a existenčního minima, které už se udělalo od 1. 4. Pomohlo to zhruba 370 000 lidí, u kterých se zvýšily další typy dávek sociální podpory nebo hmotné nouze. Rozšířil se ten okruh a počítáme s tím, že krok zvýšení životního a existenčního minima vláda udělá opět od 1. 7. Také na pomoc rodinám směřuje konkrétní finanční podpora 5 000 korun pro rodiče na dítě. Proto to spouštíme teď, abychom opravdu co nejdříve toto dokázali vyplácet.

Takže děláme komplexní opatření, která pomáhají rodinám v této těžké situaci, abychom podpořili jejich příjmy, jejich řekněme ekonomickou stabilitu, a garantuji za vládu, že ty kroky budeme dělat i nadále. Budeme sledovat i vývoj na hypotečním trhu, budeme sledovat i nárůsty hypotečních sazeb, budeme sledovat případné ohrožení a rizika, která by vedla k tomu, že by se mohlo zvýšit riziko, že lidé by případně mohli přijít o střechu nad hlavou. A jsme případně připraveni hledat to, jakým způsobem pomocnou ruku podat.

Takže my to téma nepodceňujeme, kroky jsme připraveni realizovat, budeme je - a v případě konkrétního řešení, které by se vztahovalo například k otázce řešení úrokových sazeb a podobně, tam je to potom více otázka na kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj a za Ministerstva financí, to už není úplně moje kompetence. Ale garantuji, že nejsme ti, kteří by nevnímali tu složitou situaci. A když to situace bude vyžadovat, budeme hledat další řešení, jak ještě posílit příjmovou situaci domácností, a především mladých rodin, které patří mezi zranitelné skupiny obyvatel. A to musím říci, že i za mě jako za předsedu KDU-ČSL je to téma, které je pro mě opravdu velmi důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, jestli má zájem ještě o doplňující otázku?

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Už nemám otázku, už mám jenom takovou připomínku. Jednorázový příspěvek 5 000 korun nám asi nevyřeší ty hypotéky. Ten úrok 5 %, jak jste zmínil, když jste si bral vy, to byla jiná doba a ceny nemovitostí byly opravdu úplně jinde. Ale já už jsem vlastně nestačila říct otázku, že jestli chystá vaše ministerstvo něco ve spolupráci s jinými ministerstvy nebo třeba jednání s bankami, a to jste mně odpověděl, takže za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pan vicepremiér už nebude reagovat.

Já bych teď, prosím, udělal jednu vsuvku, a to z toho důvodu, že přišla paní poslankyně Pastuchová s tím, že jí nebylo umožněno vlivem toho, jak kolegové mačkají čas, nedostala správný časový prostor na to, aby se zeptala - a je to pravda, bylo to méně, takže já bych využil této situace, mezitím dorazil pan vicepremiér Jurečka, že by tedy zopakovala svůj dotaz. Budete na to mít přesně už teď svůj čas a pan vicepremiér bude moci reagovat. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Mně zbyla minuta dvacet, kdy měl odpovídat ještě pan ministr, takže jsem se dívala na hodiny a hrozně jsem se divila, že čtu tak pomalu. Jsem ráda, že tu je pan ministr. Já bych se tedy znovu zeptala ohledně příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun. Jak jsem řekla, jsem ráda, že vláda jde tímto krokem, i když za mě by to mělo být jinak, ale chtěla bych se zeptat na to, protože pan ministr si může předchozí interpelaci dohledat, zaráží mě tam to, že tam věk 18 let. Pan ministr, vaším prostřednictvím, sdělil, že tito mladíci a děvčata by mohli jít na brigády, což si myslím, že u maminek samoživitelek z osobní zkušenosti vím, že tomu tak je, a ne od osmnácti, ale od šestnácti, aby si přivydělali. A ptám se, když už jste změnili nebo řekli v té bublině, která ještě nevíme, jak bude vypadat, kdo to bude vyplácet, jak se o to bude žádat, jak se to bude posuzovat, když budou nesezdané manželské páry, jestli se doloží jeden plat, nebo oba, jestli opravdu nezvažujete ještě změnu toho, že by to dostaly děti i nad 18 let, které studují, protože se připravují na svůj další život. A myslím si, že zrovna když vás znám tolik mnoho let i vaši stranu KDU-ČSL, která má v programu podporu rodin s dětmi, jestli opravdu nepřemýšlíte o tom, ten věk zvýšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a pan vicepremiér Jurečka bude reagovat.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, já se omlouvám, já jsem předtím nestíhal doběhnout sem na interpelaci z jednoho důležitého jednání, tak jsem rád, že to nemusíme vyřizovat korespondenčně, ale že to můžeme vypořádat takto. Musím říct a říkám to za posledních zhruba deset dnů, že všechny detaily a všechny konkrétní parametry včetně způsobu výplaty, administrace zveřejníme v okamžiku, kdy budeme mít připravený hotový návrh zákona, který budeme předkládat na vládu. Věřím, že se nám to podaří stihnout tak, aby tento návrh mohla projednat vláda 25. května, abychom ještě v průběhu měsíce června dokončili legislativní proces a mohli začít potom už i tu realizaci.

Z hlediska toho, jak jsme nastavovali věk pro ty děti, bylo více variant. Debatovali jsme, kde je ta míra zranitelnosti, kde případně přichází už i období, kdy děti mohou ekonomickou aktivitou pomoci krýt část nákladů, které jsou spojeny s jejich vzděláním, s jejich výchovou. Nakonec po debatě na vládě jsme došli k tomu, že stanovíme věk na hranici 18 let. A jsem si vědom toho, že tady jsou potom následně studenti, kteří někteří dokončí studium na střední škole ve čtvrtém ročníku, nebo potom na vysokých školách, vyšších odborných školách, ale je tady samozřejmě také objektivně potřeba vnímat to, že tito studenti mají také možnost opravdu jít si sami přivydělat. Velká část z nich to dělá, je tady situace na trhu práce, kdy opravdu o tyto lidi je zájem, o jejich brigády, o jejich částečné úvazky. Ostatně i ty částečné úvazky u těch studentů do 26 let budeme podporovat v legislativní úpravě, kterou taktéž teď Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje.

Takže při vědomí toho, že tato opatření děláme v extrémně mimořádné situaci, děláme tyto výdaje, které jdou opravdu na zvýšení, na vrub zvýšení dluhu tohoto státu, v situaci, kdy i tyto děti budou muset tento dluh zaplatit v okamžiku, kdy začnou naplno pracovat a budou daňovým poplatníkem, tak jsme hledali vyvážení toho, aby to bylo tak, že opravdu cílí na ty nejzranitelnější a zranitelné rodiče samoživitelky, samoživitele, ale při objektivní situaci, kdy ať už dcera, nebo syn může si jít i sám přivydělat, tak přivydělat si 5 000 korun v průběhu roku, a teď to řeknu, i mimo zimní semestr, mimo letní semestr, přímo jen o prázdninách, tak si myslím, že ta šance opravdu reálná pro každého, kdo chce a kdo může.

Takže to si myslím, že je potřeba také brát. Já vím, že ne každý to rád slyší. Když to vztáhnu na sebe nebo to vztáhnu i na své děti, své syny, prostě všichni jsme už od hranice patnácti, šestnácti let, když jsme mohli, tak jsme byli schopni chodit na brigády, pracovat, a případně na vysoké škole - já jsem se živil už potom i sám, začal jsem podnikat. Takže i touto optikou se na to díváme. Chápu, že můžeme volat po tom, aby to bylo ještě více sociální, ale kdybychom měli rozdávat z čeho, kdybychom tady měli úspory zanechané od předchozích vlád, tak bychom to rádi udělali, ale v takové situaci tato země bohužel není.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se paní poslankyně, jestli má doplňující dotaz? Nemá. Děkuji a děkuji všem za korektnost. Dalším s dotazem, respektive s interpelací, je pan poslanec Králíček. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobré odpoledne. Před reklamní pauzou kolegy z hnutí STAN ještě bych udělal jednu opoziční interpelaci na pana ministra Jurečku.

Vážený pane ministře, jistě si pamatujete, že jsme v minulém volebním období schválili balíček podporující elektronizaci veřejné správy, takzvané DEPO. V rámci pozměňovacích návrhů na žádost tehdejší ministryně paní Maláčové nebyl načten návrh, který se týká elektronizace doručování v pracovněprávních vztazích. Motivem tohoto návrhu bylo hlavně reagovat na rozvoj digitálních technologií v posledních patnácti letech, zjednodušit elektronické doručování důležitých pracovněprávních písemností, neměnit pravidla doručování listin a nerezignovat na ochranu zaměstnanců tam, kde je to ospravedlnitelné. Jistě se mnou budete souhlasit, že současná úprava je již zastaralá, překonaná a neslouží svému původnímu účelu, což je ochrana zaměstnanců, a je spíše administrativní překážkou a komplikací pro zaměstnavatele, protože znalý zaměstnanec se může efektivně vyhýbat doručení písemností od zaměstnavatele. Také se mnou budete souhlasit, že toto téma je velice důležité, a to i v době pandemie, kdy mnoho zaměstnanců začalo pracovat na home office, a tento stav přetrvává.

V rámci schvalování zmíněného zákona bylo přijato usnesení, které vyzývá Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby vytvořilo pracovní skupinu odborníků složenou ze zástupců sociálních partnerů Ministerstva vnitra, MPSV a odborníků z aplikační praxe. Proto se vás, vážený pane ministře, chci zeptat, zdali vaše ministerstvo bude na tomto tématu pracovat, zdali obnoví tuto pracovní skupinu a zdali bude možné se této pracovní skupiny účastnit i z pozice opozice? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a s reakcí vystoupí pan místopředseda vlády Marian Jurečka. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, taktéž děkuji za tuto interpelaci, protože si myslím, že jednak je velmi korektní, je k aktuální problematické situaci naprosto správně cílená, a já musím říct, že ta otázka digitalizace na našem rezortu je zcela zásadní. Jsme vlastně rezort, který obsluhuje největší počet občanů této země, zhruba 7,5 milionu lidí v této zemi je našimi klienty, ať už přes Českou správu sociálního zabezpečení, přes úřady práce a tak dále, takže pro nás je to naprosto zásadní věc, jakým způsobem zpříjemnit lidem život, nastavit klientské prostředí, dostupné prostředí služeb státu a zároveň také snížit tu šílenou administrativní zátěž, kterou máme.

Já si někdy připadám, že jsme v situaci, jako kdybychom skoro mohli pouštět poštovní holuby, protože systém práce s informacemi a s dokumenty je v 21. století opravdu zoufale pozadu. Takže my tady děláme věci, které - v soukromém sektoru, v bankovním sektoru už deset let dávno neznají papír a tužku, u nás bohužel pořád úřednice na úřadech práce, na České správě sociálního zabezpečení to takhle překlápí, přepisují to do systémů, které to neumí ať už strojově načíst, nebo to neumí přímo přes elektronický formulář a digitální rozhraní, takže v tomhle ohledu máme před sebou kus práce.

My jsme teď udělali první dva průlomové kroky, a to je administrace humanitární dávky, která nám dneska už z poloviny běží plně digitálně, a ta solidární dávka nám běží dneska naprosto plně digitálně, byť říkám, že zhruba u prvních žádostí, které byly podány do 20. března, byla poměrně vyšší chybovost, protože to bylo způsobeno také tím, jakým způsobem a v jaké podobě byla vydávána víza strpění. Ale s tím se umíme teď řekněme docela dobře vypořádat a ukazuje to, že ta cesta je možná, že je možná poměrně rychle a my se o to maximálním způsobem snažíme.

Já jsem stáhl i lidi řekněme z komerčního, bankovního prostředí, aby přišli dělat tuto oblast digitalizace, protože to není otázka ajťáka, který umí a ve spolupráci s právníkem vysoutěží nějaký systém. To je otázka změny filozofie a přístupu lidí, kteří opravdu jako digitální proces umí nastavit z hlediska toho, jak napíšeme zákon, až po to, jak to celé administrujeme, jak to máme technicky zajištěné, až po to klientské rozhraní. Takže na tom pracujeme.

A k té vaší konkrétní otázce. Jsem velmi rád a musím říct, že na jedné straně mě potěšilo, že ta rezortní komise vznikla, a opravdu 5. 3. usnesení bylo přijato, ale když jsem pátral v análech Ministerstva práce a sociálních věcí, tak jsem zjistil, že ona sice vznikla, ale vznikla a sešla se jenom jednou, od té doby nic.

Takže pro mě je to určitě prostor, kdy budu rád, a děkuji za tu nabídku, a já oslovím tedy v tom případě i zástupce nebo vaše představitele z klubů, ať už ANO, nebo SPD, aby vyslali experty, a za každý klub určitě jednu nominaci rád přijmu, abyste i vy byli u tohoto procesu, abyste i vy mohli přispět k těmto věcem. Beru to jako hozenou rukavici, myslím to vážně. Já jsem člověk, který má rád, když se i na půdě Sněmovny, kde ne vždycky se shodneme, kde někdy je to bohužel něco, co není úplně reprezentovatelné široké veřejnosti, ale když u věcí, u kterých je možná shoda, aby ta shoda byla, takže vás k tomu velmi rád, někoho z vás, jestli to budete vy nebo někdo jiný, tak vás velmi rád přizvu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Také děkuji. Pan poslanec má ještě doplňující dotaz.

Já mezitím ještě přečtu jednu omluvu, a to předsedy vlády Petra Fialy dnes od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Děkuji a máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Moc děkuji za tu odpověď. Jenom v krátkosti ještě bych možná připomněl - nebo souhlasím s vámi, protože ono tady bylo i doprovodné usnesení, kdy my, myslím, že i vašimi hlasy, obecně tehdy opozice, bylo přijato doprovodné usnesení, které ukládá vládě nebo vyzývá vládu, aby připravila právě novelu zákoníku práce, ve které navrhne nová pravidla pro zjednodušení doručování. Takže pokud to usnesení je, určitě rádi budeme spolupracovat i na tomto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér chce ještě reagovat.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, já to jenom doplním. Počítáme s tím, že v plánu legislativních prací vlády máme v roce 2023 i novelu zákoníku práce, kde chceme tady tyto principy digitální komunikace zakotvit, protože zase není úplně standardně normální, a doba covidu to ukázala v plné nahotě, že nejsme schopni operativně vyřešit i u lidí, kteří mají plnou elektronickou nebo bankovní identitu, to, aby mohli spolu ať už uzavřít svůj pracovní vztah, nebo ho modifikovat, nebo ho případně i ukončit, nebo dát informace v digitálním prostředí, že to prostě není normální.

Takže počítáme s tím, že toto by se v roce 2023 do novely zákoníku práce mělo podařit dostat. Nebude to jednoduché, už dneska mám signály, že jsou skupiny lidí, které s tím budou mít řekněme určité problémy nebo výhrady, ale podle mě to prostě dává smysl.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s interpelací je pan poslanec Letocha, který bude interpelovat pana ministra vnitra a vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, dámy a pánové, má interpelace se bude týkat nouzového přístřeší a věřím, že bude zajímat i opozici vzhledem k tomu, že v tomto týdnu tady padla i od paní Válkové obava právě ohledně krize, která je na hlavním nádraží. Na pražském hlavním nádraží, jak všichni asi víme, se řešila potřeba ubytování pro skupinu lidí, kteří k nám dorazili a čekají na ověření občanství.

Já jsem rád, že Ministerstvo vnitra společně s vedením hlavního města Prahy a samozřejmě taky hasičů tuto situaci intenzivně řeší a tím řešením je právě stavba nouzového přístřeší, tedy jakéhosi stanového městečka, které vzniklo ze včerejška na dnešek právě díky hasičům v pražské Troji. Pane ministře, jaká je kapacita tohoto stanového městečka a jak dlouho se počítá, že by ve stanech lidé měli pobývat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím pana vicepremiéra o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo, děkuji za slovo, děkuji, pane poslanče za otázku. Jsem rád, že tady v Poslanecké sněmovně zvládáme na straně opozice i vlády přejímat příklady dobré praxe. My jsme se poučili, jak se vládlo v minulém období, a vy jste se jistě poučili, jak se dělá opoziční práce, takže to je přesně tak a já jsem rád, že máme aktivní vládní poslance, kteří se nebojí interpelovat vlastní ministry, takovou odvahu musí projevit. Co se týká situace na hlavním nádraží, opravdu dobrá není. Ta skutečně - a tady dávám paní profesorce Válkové za pravdu - má blízko k humanitárnímu problému. Skutečně tam vidíme spát matky s dětmi na studených chodbách a ta situace musí mít řešení.

My jsme dlouhodobě vyzývali kraje napříč politickým spektrem - teď to není žádný politický šťouchanec - aby se pokoušely zajistit ubytovací kapacity i skupinám uprchlíků se specifickými potřebami ubytování, protože víme, že tady byly veliké požadavky na nějaké ubytování většího typu, nerozdělování rodin a podobně. Vytipovali jsme jako stát 23 objektů, některé objektivně nevhodné byly, některé ovšem použity být mohly. Znamená to ovšem převzít na sebe i regionálně nějakou dávku politické odpovědnosti a rozhodnout o tom, že v takových objektech se prostě ubytovávat skutečně bude. K tomu už vůle, možná i s blížícími se komunálními volbami na podzim, až tak silná nebyla.

My jsme skutečně říkali, což už tady připomněl pan kolega Lang, že nechceme stavět žádné uprchlické tábory, a to také neděláme. Zatím situace s počtem migrantů zaplaťpánbůh není taková, abychom museli stavět někde nějaké uprchlické kempy, tábory, velkokapacitní zařízení na zelené louce. Toto je ovšem specifická skupina příchozích, kde dochází k prověřování toho, zda nemají dvojí občanství. To prověření jako takové musí proběhnout do 30 dnů, ale většinou proběhne výrazně rychleji, tedy ti lidé by tam skutečně měli být ubytováni pouze v horizontu nějakých několika jednotlivých dnů a potom, pokud budou mít jenom ukrajinské občanství, budou zařazeni do klasického ubytovacího systému na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině jako kdokoli jiný, kdo z Ukrajiny do České republiky přichází a splní všechny náležitosti uložené zákonem. Kapacita tohoto zařízení bude 150 osob. My si uvědomujeme, že na hlavním nádraží je lidí více v tuto chvíli, ale chceme tam dostat především matky s dětmi, a zároveň vyjednáváme i s Hlavním městem Prahou o jednom kamenném nebo o dvou kamenných objektech, kam bychom mohli krátkodobě ubytovávat lidi, kteří jsou v současné době na hlavním nádraží.

Systémově se to dá skutečně řešit pouze jednáním s ukrajinskou stranou, s postihnutím kriminální činnosti, která láká s vidinou nějakého zisku lidi k tomu, aby přicházeli do jednotlivých zemí Evropské unie - není to jenom Česká republika. Konzultujeme i s německými kolegy, s polskými kolegy, prostě takové pokusy se objevují i v jiných členských zemích Evropské unie. Ztížit příjezdové podmínky, to už jsem zmínil v odpovědi na interpelaci panu kolegovi Langovi, a také zajistit, aby ta humanitární dávka, na čemž s panem kolegou Jurečkou pracujeme, mohla být v tom prvním případě ve chvílích, kdy je lidem zajištěno ubytování, nahrazena ta finanční dávka, dávkou materiální, to znamená jídlem, to znamená základním zajištěním pro ty příchozí. A samozřejmě s panem ministrem dopravy se bavíme i o možnosti, jakým způsobem lidem, kteří nemají nárok na dočasnou ochranu v České republice, umožnit rychlý návrat do země původu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem ještě o doplňující dotaz. Dnes je to velmi korektní režim interpelací, tak uvidíme, jestli to teď zajiskří.

 

Poslanec Petr Letocha: Já už jsem tedy původně nechtěl mít ten dotaz, a o co větší hrdinství musím udělat, když pan ministr opomene odpovědět na jednu moji otázku, a ta tedy zní: Jak dlouho se počítá, že by ve stanech lidé měli pobývat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan vicepremiér chce reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, dneska to máme i s moderací pana místopředsedy, takže děkujeme. Pane poslanče, skutečně maximum pobývání pro jednoho jednotlivého člověka, což vyplývá ze zákona, je 30 dnů. Za tu dobu musí dojít k jeho prověření, k jeho ztotožnění. Pokud je to člověk s ukrajinským pasem, jde zpátky do systému ubytování, pokud je to člověk s maďarským pasem, Česká republika nemá žádnou povinnost mu poskytovat jakoukoli ochranu, vlastně jakoukoli sociální pomoc, to je z pohledu práva Evropské unie člověk, který se volně pohybuje v schengenském prostoru. A my uděláme všechno pro to, abychom takové lidi motivovali k návratu domů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme další interpelaci a to je pan poslanec Stržínek, který bude interpelovat pana ministra Síkelu. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi vznést dotaz nebo spíše požadavek směřující na pana ministra. Týká se řešení kritické situace měst a městských organizací, které se ocitly v režimu DPI.

Z důvodu ukončení činnosti některých dodavatelů energií se totiž mnohá města anebo jejich organizace ocitly právě v tomto režimu. Problém je následující. Stávající zákon o zadávání veřejných zakázek nás starosty totiž v této kritické situaci dostává do pasti. Dodavatele energií musíme soutěžit, ale do soutěží se nikdo nehlásí. Dosud jsme energie nakupovali na komoditní burze. Na této platformě se ale v této době téměř neobchoduje. Jsme v režimu DPI, snažíme se opakovaně soutěžit dodavatele, ale de facto to není možné. Museli jsme tak zrušit zadávací řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na dodávku elektřiny, neboť jsme neobdrželi žádnou nabídku. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže říká: "Zadavatelé jsou povinni postupovat dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky jsou povinni zadávat zásadně v zadávacím řízení. Výjimečně lze využít jednacího řízení bez uveřejnění. V případě využití takzvaného JŘBU je však zadavatel oprávněn poptat plnění jen v nezbytném rozsahu, rozhodně tedy nelze v jednacím řízení bez uveřejnění uzavřít dlouhodobou smlouvu." Stávající dodavatelé energií ale krátkodobou smlouvu například do konce roku 2022 uzavřít odmítají.

Jedná se tedy o naprosto patovou situaci. V současné době nelze naplnit zákon o zadávání veřejných zakázek, neboť trh nefunguje a nabídky nikdo nepodává. Deset krajů údajně nemá nakoupeno energie na příští rok a v našem Zlínském kraji končí 130 obcím smlouvy na energie ke konci roku. Měst a jejich organizací (Předsedající: Pane poslanče...), které se dostaly do režimu DPI a marně se snaží získat nového dodavatele, je mnoho.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, budete to moci když tak doříct ještě v doplňující otázce, ale musím být spravedlivý vůči všem. (Poslanec Stržínek: Dobře, děkuji.) Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Stržínku, vážené paní poslankyně, páni poslanci, ve věci řešení kritické situace měst v režimu DPI bych chtěl nejprve obecně uvést: institut dodavatele poslední instance je legislativně ukotven v energetickém zákoně primárně proto, aby v případě náhlého ukončení činnosti dodavatele energie nedošlo k přerušení dodávek zákazníků. Nikdo z klientů dodavatelů energie, kteří náhle ukončili svou činnost, se neocitl bez dodávek. Problém byl vysoká cena. Dodavatel poslední instance pro nové zákazníky neměl nakoupenou elektřinu a plyn, proto je nakupoval za aktuálně vysoké ceny.

Institut dodavatele poslední instance je omezen délkou trvání maximálně šesti měsíců. Během této doby si zákazník musí najít standardního dodavatele. Z tohoto důvodu a z důvodu rozpočtu záloh pouze na zimní období, kdy jsou platby za energie vysoké, byly zálohy pro zákazníky dodavatele poslední instance mnohem vyšší než u běžného dodavatele, který zálohy rozpočítává na období celého roku. Podle informací operátora trhu 99,7 % zákazníků opustilo režim dodavatele poslední instance. Bohužel se v režimu dodavatele poslední instance i po uplynutí lhůty šesti měsíců stále nacházeli zákazníci, kteří neuzavřeli standardní smlouvu s dodavatelem energie, i přesto, že obchodníci s energií, kteří plní roli dodavatele poslední instance, podnikali různé kroky k tomu, aby zákazníky v režimu dodavatele poslední instance kontaktovali a informovali je o jejich situaci. Velmi úzce spolupracovali s úřady práce, obcemi i s Energetickým regulačním úřadem. Snažili se zákazníky individuálně kontaktovat s odkazem na dostupnou pomoc státu, pokud se nacházejí v tíživé životní situaci.

Jak jsem již zmínil, dodávka poslední instance je ze zákona omezena na dobu šesti měsíců. Poté dojde k automatické odregistraci dodavatele poslední instance. Odpojení pro nesplácení je jasně definovaný a regulovaný postup, který v energetice standardně nastává a probíhá. Bohužel, podle zkušeností obchodníků mnozí zákazníci jsou ochotni svoji situaci řešit až ve chvíli, kdy k odpojení skutečně dojde. Pokud by k odpojení neplatičů v režimu dodavatele poslední instance vůbec nedocházelo, šlo by o nedovolené zvýhodňování oproti běžným zákazníkům mimo režim dodavatele poslední instance. Z těchto důvodů se zákazníkům, kteří se ocitli v režimu dodavatele poslední instance, doporučuje uzavřít řádnou smlouvu s dodavatelem energie, kterého si mohou sami vybrat. Znovu opakuji, že dodávka poslední instance byla od počátku chápána jako dočasné řešení a záchranná síť.

Pokud jsem ale ze zadání vaší interpelace dobře vyrozuměl, mají některá města problém se zajištěním standardního dodavatele energie poté, co přešla k dodavateli poslední instance. Problém má spočívat v tom, že dodavatelé nejsou ochotni uzavřít smlouvy o dodávce energie na krátkou dobu, například na půl roku. K tomu sděluji, že vztah mezi zákazníkem a dodavatelem je vztahem soukromoprávním, do něhož stát nemůže vstupovat. Stát ani nemůže dodavatelům přikázat, aby s vybranou skupinou zákazníků uzavřeli smlouvu. Nicméně nabízím zprostředkování jednání například mezi Svazem měst a obcí či Asociací krajů s významnými dodavateli, na kterém bychom společně hledali možnosti řešení.

Závěrem chci zdůraznit, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se problematikou dodavatele poslední instance intenzivně zabývá. Pro pomoc všem, kteří se ocitli v režimu dodavatele poslední instance, připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu také legislativu, novelu energetického zákona, která zkrátí režim dodavatele poslední instance na tři měsíce, aby po této době ten, kdo řádně platil faktury, mohl automaticky přejít na standardní roční produkt u daného dodavatele. Zvýšit by se měly i kontrolní pravomoci Energetického regulačního úřadu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a pan poslanec Stržínek ještě bude mít doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane ministře, určitě máte pravdu v tom, že se pomáhá takzvaným fyzickým osobám, občanům. Ti, když se dostanou do režimu DPI, je umožněno se přeregistrovat a přepojit k některým velkým hráčům na trhu. Já ale mluvím o situaci, která se týká měst, obcí, krajů anebo jejich příspěvkových, případně obchodních organizací. Ti jsou vázáni striktně zákonem o zadávání veřejných zakázek a opravdu tady narážíme na bariéru, kdy vysoutěžit nejsme schopni, protože se nám dodavatelé do těchto soutěží nehlásí. My nemůžeme jít napřímo a domluvit se s ČEZem například na dodávkách za spotové ceny, protože bychom porušili zákon. Za mě bude tento technicko-legislativní problém třeba řešit změnou zákona o zadávání veřejných zakázek, protože jednak jsou tady společnosti, které jsou v režimu DPI, a potom společnosti, kterým končí termín stávajících dodavatelů, a ty budou řešit úplně stejný problém.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz a táži se pana ministra, jestli má... Nemá zájem už vystoupit, děkuji.

A poprosím paní poslankyni Jaroslavu Pokornou Jermanovou, která bude interpelovat pana ministra kultury Martina Baxu. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedající. Všechny zdravím a přeji hezký podvečer. Pane ministře Baxo, já bych se vás ráda zeptala prostřednictvím interpelací, zda byste nám mohl osvětlit situaci, která nastala při rozdělování grantů pro hudební festivaly, to znamená z oblasti živého umění. Mezi odbornou veřejností totiž finální rozhodnutí ministerstva vyvolalo poměrně velký negativní ohlas, a to včetně členů komisí, kteří hodnotili předložené žádosti. Já si totiž nejsem jista, zda rozhodování bylo úplně objektivní, protože některá odůvodnění jsou totiž opravdu poněkud zarážející.

Například festival Struny podzimu získal jednu z největších dotací, téměř 7 milionů korun, což je zhruba třetina rozpočtu festivalu. Důvodem je údajně skutečnost, že se festival v době covidu rozrostl, což si tedy úplně neumím představit při všech těch restrikcích, které byly. Moc důvěry ve mně nevyvolávají rozhodnutí, která padla na půdě Ministerstva kultury, protože to vypadá, že podle přidělených dotací se ministerstvo snaží zavděčit zejména akcím, které se konají v Praze. A já se chci ptát nebo chci se vás zeptat, jaký je důvod. Pokud uvedu konkrétní případy, možná si uděláte obrázek sami. Dva velmi srovnatelné jazzové festivaly jak rozpočtem, tak návštěvností byly podpořeny naprosto rozdílně. Zatímco akce Mladí ladí jazz získala grant ve výši 1,2 milionu korun, Bohemia JazzFest ostrouhal kolečka, nedostal ani korunu. Tradiční festival Let It Roll dostal méně než mnohem, ale mnohem menší festival Respect World Music Festival. A například festival Soundtrack, který si vydobyl za dobu své existence mezinárodní věhlas, liší se poměrně významně od ostatních svým zaměřením a je navštěvován hudebními hvězdami světového formátu, nedostal nic. (Předsedající: Musím vás rovněž přerušit...) Ano, a já se chci, pane ministře, vás zeptat, zda byste nám mohl osvětlit všechny ty změny, které proběhly v rámci tohoto hodnocení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce reagovat. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy... I tady se to má používat, při interpelacích?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já si nejsem jistý, ale možná...

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Prostřednictvím pana místopředsedy. Děkuji za tu otázku. Je to téma, které vzbudilo poměrně hodně pozornosti, tak si teď dovolím říct základní údaje. Jedná se o takzvaný festivalový dotační program Ministerstva kultury, kde se mají soustředit vlastně v jednotlivých oblastech největší a nejvýznamnější festivaly. Program byl založen z toho důvodu, aby se odlišily běžné dotační projekty, které často zahrnují akce poměrně malé, od těch opravdu velikých, které mají ať už žánrově, nebo co se týká velikosti, nebo co se týká třeba mezinárodního přesahu nějaký větší význam.

Festivalový program byl bohužel od samého počátku své existence nedostatečně dotován. Předpokládalo se, že budou finanční prostředky do tohoto festivalu narůstat, a samozřejmě se ten problém velmi významně nasvítil, řekl bych, v době covidové pandemie, kdy se najednou ukázalo, že festivaly sice neprobíhaly, nebo některé z nich mohly probíhat velmi omezeně, na straně druhé ale řada z nich čerpala mimořádnou covidovou podporu tak, aby zůstaly vlastně ty festivaly zachovány při životě.

Podtrženo a sečteno, výsledek byl ten, že do letošního ročníku festivalového dotačního programu se přihlásilo žadatelů, kteří podali žádosti v součtu za téměř 300 milionů korun, a já jsem v době, kdy se sestavoval návrh rozpočtu, stál před obtížnou otázkou, jak se vyrovnat s tím, že nějaké míry úspor se prováděly i v těchto oblastech, a nakonec jsem se rozhodl, že právě festivalovému programu nebudou omezeny prostředky vůbec. To znamená, do festivalového dotačního programu směřovalo fakticky nejvíc peněz v rámci celého programu živé kultury. Věc jedna.

Věc druhá je samotný systém hodnocení, který se dlouhodobě u tohoto festivalového programu řeší velmi intenzivně. Nechci v tuto chvíli hodnotit postup úředníků Ministerstva kultury, kteří koneckonců za to jsou zodpovědní. Jak mi ten způsob, kterým projekty hodnotili, vysvětlili, se mi zdál srozumitelný, to je podle mě adekvátní slovo, srozumitelný, a proto jsem se rozhodl - a to chci, paní poslankyně, podtrhnout - odepsat návrh rozdělení dotací jednotlivým žadatelům v rámci takzvaného velkého festivalového programu beze změn. Nijak jsem do toho nezasáhl. Všechny příklady, které jste tady tedy zmiňovala, jsou návrhy, nebo tedy dnes už poskytnuté dotace, které byly mým podpisem schváleny, ale na základě postupu mých úředníků, kteří udělali ten další krok v hodnocení poté, co je projednaly jednotlivé dotační komise.

Záměrně to říkám možná trochu komplikovaněji, neb chci říci to, že způsob hodnocení je vlastně dvoustupňový, kdy nejprve žádosti projednávají odborné komise, následně provádějí klíčový definitivní návrh úředníci příslušné sekce mého ministerstva. Jak říkám, ten systém tam již existoval, já jsem na něm nic neměnil, neměnil jsem ani navržené výsledky, ale vzhledem k tomu, že jsem zaznamenal tyto reakce, a velmi mě mrzely v době, kdy se prováděly v jiných programech ministerstva ne úplně zanedbatelné úspory nebo přesuny částek, festivalového programu se to nedotklo, tak jsem vydal pokyn k tomu, že se uskuteční série debat s jednotlivými aktéry, se všemi asociacemi, které sdružují potenciální žadatele v tomto festivalovém programu, tak, aby dopředu byla jednoznačně známa v dotačním programu na rok 2023 všechna kritéria a aby nemohla zaznívat výtka, která nyní zaznívala, že hodnoticí komise nerozuměly, nebyly včas seznámeny, neakceptovaly následný způsob hodnocení jejich návrhů, které předložily úředníkům mého ministerstva.

Takže tolik asi k té samotné věci. Nemyslím si, paní kolegyně, že by docházelo k nějakým disproporcím Praha versus mimopražské akce. Vyjma Pražského jara, které dnes začíná, které získalo 27 milionů korun - vůbec největší částku, další nejvyšší dotace v pořadí získaly už akce mimopražské. Připomenu velký festival Smetanova Litomyšl - myslím 14,5 milionu korun, 11,5 milionu korun festival Janáček Brno. V tom si myslím, že žádný problém ani zádrhel není, ale určitě si zaslouží ten program diskusi jednotlivých aktérů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a s doplňujícím dotazem ještě vystoupí paní poslankyně. Máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane ministře, já jsem si tu tabulku prošla a sečetla jsem si to, je to jednoduchý počet. Uvidíte, kam ty peníze šly, a uvidíte, že Praha je preferována. Nicméně ve mně vzbuzuje poměrně nedůvěru hodnocení některých festivalů, protože hodnoticí komise podle mě ani ty festivaly pořádně nezná. Teď budu mluvit konkrétně o Soundtracku, který patří do mezinárodní koncepce a každý rok ho v Poděbradech navštíví více než 30 000 návštěvníků. Komise napsala, že se jedná o rodinný festival a že si má požádat z veřejných zdrojů. Chci jenom upozornit, že Soundtrack si vždy žádá z veřejných zdrojů, má podporu jak z kraje, tak z obce. Považuji za velmi důležité, aby ti, kdo hodnotí ty festivaly, je doopravdy znali. Musím říct, že je neznají, protože by jinak nemohli napsat to hodnocení, které napsali.

Jde také o významnost jednotlivých festivalů. Já jsem si tu práci dala, našla jsem si weby, srovnala jsem návštěvnost, fotky odtud a tak dále, a opravdu to nesouhlasí s tím, jak byly dotace přiděleny. Já jsem si tu práci dala a chtěla bych vás požádat, abyste si tu práci dal také. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má ještě zájem reagovat. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. To už je, paní poslankyně, debata jiného typu. Já jsem netušil, že vám jde o jeden konkrétní festival, na který se zaměřujete tímto způsobem. Samozřejmě můžeme podiskutovat o tom, jak byl hodnocen festival Soundtrack. Jenom chci zdůraznit, že do práce odborných komisí jsem nezasahoval a myslím si, že není férové tvrzení, že na základě jednoho konkrétního příkladu, který vy jste si vybrala, zpochybňujete práci těch komisí jako takových. Jestli máte pocit, že komise festival neznají, nevím. Na to můžu reagovat v tom smyslu, že každý konkrétní příklad u každé jednotlivé komise je možné asi doložit tak, že ho znají i neznají. To jsem netušil. Určitě vám mohu odpovědět na nějaké kontexty festivalu Soundtrack.

Ale chci zdůraznit jednu věc. Samozřejmě se v Praze koná velká většina těch akcí, tak logicky potom, když si mechanicky sečtete jednotlivé položky podle místa konání festivalů Praha versus mimopražské, tak vám potom pražské vyjdou. Ale jinak mně vlastně není srozumitelné, jak by mohlo dojít k tomu, že jsou preferovány jenom pražské festivaly. Kromě festivalů vážné hudby, když řekneme, že Pražské jaro stojí mimo kategorie, festival Litomyšl je druhý s největší dotací. V kategorii festivalů alternativní hudby nejvyšší dotaci získal festival Colours, který je v Ostravě, a tak bychom mohli jít případ od případu. Ale samozřejmě, když v Praze žije 10 % populace České republiky, tak asi i logicky se tady koná nejvíce akcí.

Já si určitě nemyslím, že bychom měli komise, které by byly neodborné, které by neznaly situaci. Hodnocení vždycky vyvolá nějakou protireakci. Jak říkám, nevím, zda konkrétně. Pokud vám jde tedy speciálně o festival Soundtrack v Poděbradech, tak to nemohu říct, jestli ho komise zná nebo nezná, nebo jestli ho ošidila nebo neošidila. Na to se podívat mohu, ale nemyslím si, že by naše komise nebyly odborné ve své práci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Můžeme přejít k další interpelaci a tou je pan poslanec Jiří Hájek, který by měl interpelovat pana ministra Síkelu. Pana poslance nevidím - pardon, tady, omlouvám se. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Hájek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já jsem přišel tady ukázat odvahu a zeptat se svého ministra. Takže se ptám pana ministra Síkely, jaký je současný stav naplnění plynových zásobníků a jakým opatřením a jakým způsobem byste rád splnil to, co jste říkal, že je budeme mít do zimy naplněné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Pan ministr chce reagovat. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče. K vašemu dotazu ve věci stavu naplnění plynových zásobníků vám mohu sdělit, že zásoby plynu velmi rychle rostou. Jejich stav k dnešnímu ránu přesáhl 1 287 000 000 metrů krychlových. Znamená to, že tuzemské zásobníky jsou naplněny téměř na 40 %. V porovnání se spotřebou v předchozích letech by v případě zastavení dodávek z Ruska měly bez omezení spotřeby vydržet současné zásoby přinejmenším do konce léta, tedy do konce srpna, v případě omezování spotřeby i výrazně déle.

K tomuto pozitivnímu vývoji přispěly i kroky našeho ministerstva. S obchodníky jsme v intenzivním kontaktu a již v březnu jsme v jejich prospěch řešili záruky u OTE. Motivovat k naplňování zásobníků je chceme také prostřednictvím krizového opatření, které jsme vydali 28. dubna tohoto roku. Na jeho základě již probíhají první aukce, v jejichž rámci je státem finančně podpořeno ukládání plynu do zásobníků tak, aby byl obchodníkům s plynem kompenzován jak cenový rozdíl mezi aktuální cenou plynu a takzvanými futures na nadcházející zimu, tak i omezení nakládání - a to je velmi důležité - s takto uskladněným plynem. K naplnění zásobníků napomáhá i pořízení plynu do státní hmotné rezervy v držení Správy státních hmotných rezerv. Nejčastějším příspěvkem je pak krok Energetického regulačního úřadu, který dne 10. května vydal upravené cenové rozhodnutí zavádějící 100% slevu na roční cenu na rezervovanou pevnou přepravní kapacitu pro virtuální body zásobníků plynu. Současné zásoby zemního plynu jsou tak více než dvojnásobné oproti loňsku, kdy v čele země stála vláda Andreje Babiše. Ta energetickou bezpečnosti trestuhodně zanedbávala. Vzpomeňme si jenom na fakt, že ke dni 17. 12. 2021, tedy kdy nám vláda pana Andreje Babiše předávala úřad, byly zásoby plynu v tuzemských zásobnících nejnižší minimálně od roku 2014.

Nyní tempo růstu zásob plynu patří k nejvyšším v Evropě. V porovnání toho, o kolik procent se navýšily zásoby od konce topné sezony, jsme dokonce nejúspěšnější. V přepočtu počtu naskladněných megawatthodin na počet obyvatel jsme na třetím místě za Rakouskem a Holandskem. Krizové opatření, které jsme předminulý týden vydali, posílí vliv státu na to, jakým způsobem budou s plynem naskladněným s naší pomocí nakládat. Připravujeme i další opatření, která vliv státu na nakládání s plynem v tuzemských zásobnících ještě posílí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se, jestli máte ještě doplňující dotaz? Nikoliv. Další je paní poslankyně Adámková a bude interpelovat paní ministryni Hubáčkovou, která je omluvena.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nejprve chci popřát paní ministryni hlavně zdraví, protože pokud vím, tak se omlouvala ze zdravotních důvodů, takže doufám, že příště se setkáme z oka do oka. Nicméně přečtu dotazy, které jsou ohledně životního prostředí, které, jak dobře víte, je velmi významným faktorem zdraví obyvatel.

Za prvé jedná se o kvalitu naší půdy, protože velmi dobře víme, že hygienici zjišťují pesticidy, a bohužel není jasné, jaká farmaka. Není to jednoduchá otázka, takže bych prosila, zda probíhá nějaká studie o zjišťování farmak ve vodě a podobně. Dále co se týče znečištění ovzduší, ročně umírá v Evropě zhruba 280 000 lidí z důvodu nekvalitního ovzduší, jak ukazují velké sestavy, a hlavním důvodem tam jsou respirační choroby, nádory, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, ale bohužel také reprodukční a vývojové poruchy.

Takže moje otázka na paní ministryni je, zda probíhá pod Ministerstvem životního prostředí nějaká podobná analýza, abychom mohli vědět, co ovlivňuje zdraví obyvatel v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní ministryně je omluvena.

A protože máme přesně naplněn čas, konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Já všem děkuji.

A pouze připomínám, že se sejdeme v 18.15, kdy bude zahájena 23. schůze Poslanecké sněmovny.

Nyní přerušuji 19. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do pátku 13. 5. do 9 hodin.

A ještě jednou opakuji, že v 18.15 se sejdeme na 23. schůzi, za patnáct minut. Děkuji.

 

(Schůze přerušena v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.