(11.20 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Jaká spotřeba alkoholu je z hlediska rakoviny riziková? Alkohol je spojený s výrazným zvýšením rizika výskytu minimálně 7 různých typů rakovin. Odhaduje se, že tato příčina celosvětově stojí za téměř 6 % všech úmrtí na zhoubné nádory. To je obrovský a dlouho podceňovaný podíl. Velký vliv má alkohol například u rakoviny úst, hltanu a jícnu. Pokud někdo pije kolem 50 gramů čistého alkoholu denně, to je přibližně tři piva, zvyšuje se pravděpodobnost těchto nádorů pětkrát až sedmkrát, říká pan profesor. Prokázaná je také silná vazba mezi spotřebou alkoholu a rakovinou slinivky břišní. I poměrně velmi malá denní spotřeba alkoholu již na úrovni jednoho až tří standardních drinků denně zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu. U mužů je potvrzena souvislost mezi užíváním alkoholu a rakovinou prostaty. Obzvláště rizikové je, pokud jde konzumace alkoholu ruku v ruce s kouřením.
Kdy tedy nebezpečí vzniku rakoviny začíná růst? V tomto ohledu můžeme rozlišit dvě úrovně dlouhodobé spotřeby. První hranice je kolem jednoho či dvou standardních drinků na den, to znamená 18 až 36 gramů čistého alkoholu denně, kdy již pro některé typy nádorů dochází k mírnému růstu rizika. Kritická je však druhá hranice - překročení denní spotřeby na úrovni zhruba pěti standardních drinků, to znamená 80 až 100 gramů čistého alkoholu denně, říká pan profesor Miovský. Od této úrovně je nárůst rizika rychlý a s každým dalším zvýšením spotřeby letí strmě vzhůru.
Jak snížit riziko výskytu rakoviny spojené s užíváním alkoholu? Z hlediska prevence rakoviny je samozřejmě nejlepší nepít alkohol vůbec. Ale to samozřejmě všichni chápeme, že to je těžké. To je ale pro mnoho lidí obtížně dosažitelné a nerealistické. Klíčová je kontrola celkového množství konzumovaného alkoholu. Ta by pokud možno neměla být vyšší než jeden až dva standardní drinky za den, to znamená 18 až 36 gramů. V průběhu týdne bychom měli mít jeden až dva dny zcela bez alkoholu, říká pan profesor. Určitě bychom ale neměli překračovat denní spotřebu na úrovni přibližně čtyř či pěti standardních drinků, jinými slovy nedostat se nad cirka 80 až 100 gramů čistého alkoholu. Je současně lépe pít nízkoprocentní nápoje - piva s nižším obsahem alkoholu nebo víno, případně ředěný alkohol než vysokoprocentní alkohol. Zásadně se vyhýbejte požívání alkoholických nápojů s koncentrací nad 40 %.
Pan profesor Miovský říká, to, co můžete pro sebe udělat, je: Pokud je pro vás nereálné abstinovat, snažte se spotřebu alkoholu držet nízko. Jeden až dva dny v týdnu by měly být zcela bez alkoholu. Nebezpečný je souběh pití většího množství alkoholu a kouření, pomůže, když dostanete pod kontrolu alespoň jedno z toho. Vyhýbejte se tvrdému alkoholu.
A potom tady máme pana docenta Matoulka, to je specialista na léčbu obezity a tělovýchovné lékařství. Strašně důležité. Pohyb je opravdový lék. Máme ho stále při sobě, užíváme ho však čím dál méně. Martin Matoulek je obezitolog, endokrinolog a tělovýchovný lékař. Kromě toho je i aktivní sportovec, věnuje se především basketbalu, a to i jako trenér. Snaží se využívat všechny způsoby, jak mírnit dopady obezity v široké veřejnosti. Vytváří mobilní aplikace a edukační materiály, pro lidi s obezitou pořádá pobytové kurzy. Mimo jiné je autorem knížky Manuál úspěšného hubnutí. No prosím.
Pohyb, obezita a nádory. Obezita a některé typy zhoubných nádorů spolu velmi úzce souvisí. Až 4 % všech případů rakoviny jsou způsobena obezitou. Nejčastěji jde o karcinomy prsu, dělohy a tlustého střeva. Důležitou součástí onkologické prevence je tedy snaha o dosažení zdravé hmotnosti. To je samozřejmě v praxi velmi složité a málokdo je v tom trvale úspěšný. Nicméně nemusí jít o extrémní změnu. Ukazuje se, že již snížení váhy přibližně o 10 % vede k poklesu rizika vzniku nádorů souvisejících s obezitou zhruba o polovinu. Každý kilogram se počítá. Není přitom dobré se snažit o dosažení cíle jen redukční dietou. Efekt pohybové aktivity je dlouhodobější a udržitelnější, i když sám o sobě vede k mírnějšímu poklesu hmotnosti než výrazná úprava stravování. Díky současnému zvýšení fyzické zdatnosti se zlepšuje celková prognóza mnohem výrazněji než při prostém poklesu váhy. Zlepšením poměru sval/tuk, který se mění již po několika týdnech pravidelného pohybu, dochází nejen ke snížení rizika vzniku nádorů, ale také klesá riziko opakování nádoru - recidivy - u těch, kteří již rakovinou onemocněli. Současně se zlepšuje kvalita života. Dokonce se ukazuje, že efekt pohybové aktivity je významný i bez změny hmotnosti; když je člověk takzvaně fit a fat, zdatný a tlustý, má mnohem lepší prognózu než unfat a unfit, štíhlý, ale nezdatný.
Jak se hýbat? Doporučení, jak se hýbat, je dáno do značné míry nemocemi, které nadváhu a obezitu doprovázejí, to znamená cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění. Nicméně některé základní zásady jsou téměř univerzální. Většinou se dají shrnout do zkratky FIT - frekvence, intenzita, trvání pohybové aktivity. Na začátku je třeba vybrat správný druh pohybu, především s ohledem na pohybový aparát. Nevhodně vybraná pohybová aktivita, nebo dokonce jen nevhodně zvolená obuv může vést ke zhoršení obtíží, respektive bolestí, což pak ústí v omezení pohybu na několik týdnů i měsíců. Za vhodnou a univerzální aktivitu lze považovat i prostou chůzi, která splňuje v mnoha ohledech vše, co potřebujeme. Jde o jednoduchý pohybový vzorec, který všichni umí, dá se při ní dobře korigovat tempo, a je-li doplněna například holemi jako takzvaný nordic walking, stane se vysoce efektivní i pro snižování hmotnosti. Ve vyšším věku pak nabývá na významu i takzvaný odporový trénink - mírné posilování - který není náročný na koordinaci a šetří nosné klouby, a přesto vede ke zvýšení zdatnosti.
Frekvence. Obvyklé doporučování pohybové aktivity obden souvisí většinou s nedostatkem času a kompromisem mezi optimálním a minimálním cílovým stavem. Zvláště ve vyšším věku je významnější třeba kratší, ale každodenní zátěž než delší aktivita obden. Pro zvýšení tělesné zdatnosti je třeba na trénink navázat nejpozději do 48 hodin. Z toho tedy vyplývá, že minimální frekvence je třikrát až čtyřikrát týdně. Pohyb zařazený dvakrát týdně má význam sice menší, ale stále větší než nic.
Intenzita. Dá se zobecnit, že je třeba skloubit intenzitu, která nejrychleji vede ke zvýšení zdatnosti, a takzvanou bezpečnou intenzitu, která nezhorší stávající obtíže. V běžné praxi se můžeme orientovat například podle takzvaného testu mluvení, když zvládneme krátce mluvit v průběhu konání pohybové aktivity. To samozřejmě neznamená, že máme mluvit po celou dobu, kdy jsme v pohybu.
Doba trvání. Pokud s pohybem začínáme, tak bohatě stačí 15 až 20 minut s postupným prodlužováním například o 5 minut za týden k cílové době 40 až 50 minut na jednu pohybovou aktivitu. Máme-li čas, tak klidně můžeme jít na výlet na několik hodin. Bude to sice pohyb s mírnější intenzitou, ale zase dlouhý a při mírné zátěži se jako přednostní zdroj energie metabolizují, to je pálí, tuky. Musíme počítat s tím, že při takovém zatížení jde zdatnost nahoru pomaleji. Pohyb vám dá mnohem více než jen to, že snížíte riziko vzniku rakoviny. Zlepšuje kvalitu života, má antidepresivní účinky, snižuje krevní tlak, zlepšuje kompenzaci cukrovky, snižuje hladinu tuků v krvi, zlepšuje imunitní stav a v tomto výčtu by se dalo dlouho pokračovat. Začít se dá vždy, a pokud si nejste jisti, kterým směrem a jak se rozhýbat, třeba kvůli nemocem, nebojte se poradit se svým lékařem.
Co můžete pro sebe udělat, co říká pan docent Matoulek? Nevěřte na zázračné diety. Přísná dietní omezení vedou častěji k neúspěchu než k úspěchu. Snažte se o dlouhodobě udržitelná řešení. Není až tak důležité, jak rychle hubnete, ale zda jste schopní v nastaveném režimu setrvat. Zbytečně se nebojte léků, existují bezpečné přípravky, které hubnutí účinně podpoří. Pohyb je priorita, vymezte si na něj čas. Není to něco, na co dojde řada, až když jsou všechny povinnosti splněné. Pokud se vám podaří děti přivést k pohybu a ke sportu, budou z toho mít prospěch celý život. ***
