Čtvrtek 16. června 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

27.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel
prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 28. dubna 2022.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele opětovně paní ministryně životního prostředí, která tím nahradí pana ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, a také poprosím zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Adamce, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci v tomto pořadí - pan poslanec Vrána... Pan poslanec Vrána tu asi není, tak ho posuneme na konec. Další v pořadí se hlásil do obecné rozpravy pan poslanec Sládeček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé dámy i pánové, v důvodové zprávě jsem se mimo jiné dočetl, že návrh zákona přispěje ke splnění závazků EU přijatých ke snížení emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší z dopravy, takzvaný Green Deal, jelikož opatření podporující využívání zadávání zakázek k podpoře čistých vozidel představují jeden ze způsobů, jak dosáhnout dekarbonizace dopravy. To je jistě důležité, ale dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty bude do značné míry závislý na druhu pořizovaného vozidla a na volbě alternativního pohonu. Z tohoto důvodu nelze vyčíslit náklady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty přesným způsobem, nýbrž lze pouze vytvořit určité kvalifikované odhady. Toto se přitom týká jak nákladů spojených s pořízením vozidla, tak i nákladů provozních.

Ministerstvo dopravy vytvořilo následující odhad dopadů nové právní úpravy na objednatele veřejných služeb v přepravě cestujících s tím, že tento dopad bude do značné míry záviset na vývoji na trhu autobusů na jednotlivá alternativní paliva, který lze předem jednoznačně predikovat. V současnosti jsou například autobusy na CNG na úrovni 130 % ceny dieselového autobusu, bateriové elektrobusy se pohybují na úrovni 200 až 250 % ceny dieselového autobusu a vodíkové autobusy pak na úrovni 300 až 400 % ceny dieselového autobusu. V případě vodíkových autobusů lze odkázat na studii k vodíkové mobilitě pro Ministerstvo dopravy, ze které vyplývá, že cenová hladina jednoho vodíkového autobusu pro evropský trh by měla ze současných cca 625 až 650 tisíc eur, přibližně 17 milionů korun, poklesnout již v roce 2020 na 570 až 600 tisíc eur a dále pak na 420 až 450 tisíc eur v roce 2025 a v roce 2030 dokonce na 400 až 450 tisíc eur, což je stále více než 10 milionů korun za jeden autobus.

Podobný pokles cen lze předpokládat též u bateriových elektrobusů. Podle vyjádření Evropské komise při projednávání novely směrnice o čistých vozidlech by přitom již kolem roku 2025 měla být cena bateriových elektrobusů srovnatelná s cenou dieselového autobusu. To sice zní dobře, jenže zatím jsem se nikde nedočetl například, jaká je životnost elektrobusů, jak se budou likvidovat například použité baterie a kolik to bude stát, bude-li dostatek nabíjecích stanic či zda budeme mít dostatek elektrické energie a mnohé další.

Takto bych mohl pokračovat ještě velmi dlouho. V budoucnu zřejmě bude vedle sebe koexistovat celá řada technologií, zejména ty bateriové a vodíkové. Vodík má ale největší potenciál uplatnit se zejména v nákladní dálkové dopravě, protože nabízí lepší poměry dojezdu a dobu tankování v porovnání s bateriovými protějšky. V osobní dopravě má vodík potenciál zejména jako palivo pro dodávky, které se potřebují pohybovat po dálnicích ve větších rychlostech, a také větší automobily. Bohužel neumíme predikovat budoucnost, ale do množství vodíkových aut na silnicích bude promlouvat i ekonomika provozu, nákupní cena a přístup k infrastruktuře plnicích stanic.

Jeden autobus vyjde přibližně na 15 milionů korun. To je téměř třikrát více, než stojí běžný autobus na naftu v kategorii 12metrových vozidel pro městskou hromadnou dopravu. Můžeme si to dnes dovolit? Předpokládám, že dopravci tím pádem budou muset nuceně zvýšit cenu jízdného pro naše občany, a to v době raketově rostoucích cen energií, potravin a dalších surovin, ještě více zatíží rozpočty českých domácností. Jelikož současná vláda velmi otálí s jakoukoli podporou českých občanů, bude nejlepší, když tento vládní návrh zamítneme a necháme našim občanům více peněz v jejich peněženkách.

Dočetl jsem se, že francouzské město Montpellier přišlo před lety s plánem na obnovu flotily autobusové dopravy nákupem celkem 51 vodíkových autobusů, které měly být do provozu nasazeny v letech 2023 až 2025. Město však zatáhlo za záchrannou brzdu a od vodíkových autobusů se v poslední chvíli odklonilo. Důvodem byla provedená kalkulace odhadovaných nákladů na provoz, kterou si město nechalo zpracovat. Z ní mělo vyplynout, že náklady na 1 kilometr mají činit u elektrobusu zhruba 0,15 eur na kilometr, zatímco u vodíkového autobusu mělo jít o 0,95 eur na kilometr, tedy více než šestkrát tolik. Není ale zřejmé, co vše bylo nebo spíše nebylo do kalkulace započítáno. Každopádně shoda o výrazně vyšších nákladech na provoz vodíkových autobusů panuje v odborných kruzích napříč Evropou obecně.

Návrh zákona sice přispěje ke splnění závazků Evropské unie přijatých ke snížení emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší z dopravy, jelikož opatření podporující využívání zadávání zakázek k podpoře čistých vozidel představují jeden ze způsobů, jak dosáhnout dekarbonizace dopravy. To je jistě důležité, ale v době, kdy již v Evropě opadá původní nadšení ze zavedení nízkoemisních vozidel, jsem přesvědčen, že v této nelehké době bychom měli mít jiné priority a měli bychom řešit mnohem závažnější problémy, které dnes bezesporu trápí naše občany, proto podávám návrh na zamítnutí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, zaznamenal jsem návrh na zamítnutí.

A nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě. Další v pořadí je paní poslankyně Dostálová. Pardon, faktické poznámky tu mám dvě - pan poslanec Koten první a na druhou se přihlásil pan zpravodaj Adamec, tak paní poslankyně ještě chviličku počká. První faktická poznámka. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já bych tady velmi rád zareagoval na svého předřečníka, protože to, co tady vyjmenoval, bylo velmi důležité. Bohužel, o osudu Evropy a evropských občanů rozhodují lidé, kteří nejsou odborníky na technické detaily a zároveň absolutně vůbec neřeší takové to klasické otřepané - kam s nimi, až doslouží. Co se týká elektromobility, tak je to naprostá chiméra, kdy za několik let budeme řešit, co s autobateriemi, které tedy nyní se používají v elektromobilech, které jsou velmi nebezpečné. Elektroauta a i elektroautobusy poměrně často hoří, ale už nikdo neřeší ten ekologický dopad tady těch požárů a potom ekologickou likvidaci baterií.

Já si tedy myslím, že by měli skutečně ti, kteří určují normy v Evropské unii, by měli velice rychle se probrat a oslovit odborníky, co je technicky možné a co není možné, než budou dávat takovéto normy a budou direktivně přikazovat fyzikální záležitosti, protože to jsou fyzikální záležitosti. A v případě, že si nějaký úředník v Bruselu vzpomene, že to bude podle něj, ale ono to fyzikálně neodpovídá, tak to prostě fungovat nebude.

A je nutné v ekologii zohledňovat i další aspekty, tedy ekologickou likvidaci a podobně a energetickou náročnost při výrobě. To také nikdo nezohledňuje. Zatím odborníci na vysokém učení spočítali, že energetická náročnost a uhlíková stopa jakéhokoli elektromobilu je na 170 % běžného spalovacího motoru. (Předsedající: Čas.) Takto té dekarbonizace rozhodně nedosáhneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, stručně zareaguji, co jsem tady teď slyšel v rozpravě. Já si myslím, že než technologický problém je to problém ekonomický. To si řekněme na rovinu, to prostě tak je. Myslím, že technologie jsou na vývoji. Neřešil bych tady to, jestli elektroautomobily hoří lépe než normální automobily. Ono zas těch případů nebylo tolik a média to zveličují. Ale na druhou stranu ekonomicky to nevychází a tahle směrnice, kterou máme aplikovat, byla připravena před 24. únorem, vlastně před válkou na Ukrajině, kdy bylo plynu dostatek a mohli jsme bez nějakého uzardění vypisovat výběrová řízení na autobusy na CNG a případně elektrobusy, o kterých bych možná mluvil někdy jindy, protože to je docela zajímavé téma, rád bych vám možná představil, jak to může ve městě fungovat bez problémů. Tady jde o ekonomiku, jde o dostatek, a myslím si, že prostě tady nikdo nereagoval na tu situaci, která v tuhle chvíli je. Myslím si, že tomu trendu se postupně neubrání, ale musíme mít před sebou jasnou vizi, jak to s těmi komoditami do budoucna bude vypadat.

V obecné rozpravě jsem tady navrhoval prodloužení lhůty, myslím, že na 72 dní. Samozřejmě jsem mluvil s panem ministrem Bartošem o tom problému. Oni se všichni bojí, že budeme platit pokuty, sankce. Já si to nemyslím, protože projednáváme v tuto chvíli. Ale nebudu v podrobné rozpravě navrhovat prodloužení lhůty na projednání, ale rozhodně nepodpořím zkrácenou lhůtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kobza, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych se vrátil k otázce elektromobility, kterou se zabývám už několik let, a myslím si, že zásadní chyba, která se děje teď v tento moment, je, že veškerou elektromobilitu se snažíme sesypat do jednoho pytle, protože ono to tak nebude fungovat. Jiná situace je posouvat se po městě, kde jsou nabíječky a kde jezdíte relativně krátké tratě do nějakých já nevím 10 kilometrů, 15 kilometrů, po Praze třeba, a druhá věc je, když se potřebujete posunout z Prahy do Břeclavi. Tak to je zapotřebí také chápat.

Druhá věc je, samozřejmě že elektromobily teď jsou natolik drahé a natolik problematické, že v podstatě lidé, kteří jsou na autech závislí, si je pořizovat nebudou. A jde o to, že v současnosti, když máme plán všechno elektrifikovat, si uvědomte, jaký máme plán výstavby dalších elektráren a dalších zdrojů elektřiny, protože je otázka, aby to celé unesla přenosová síť, a je otázka, abychom tu elektřinu vůbec byli schopni dát dohromady.

Takže prosím vás pěkně, uvědomte si, že řešení, že to sesypeme všechno dohromady jako vodáky na Sázavě a kapitána Primátora Dittricha na Vltavě, tak to je cesta do pekel a nebude to fungovat. Věřte mi, nebude. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Prostřednictvím pana předsedajícího, já vůbec teď nechci útočit na vás, pane poslanče, máte pravdu. Máte pravdu, ale tady ten problém je podstatně závažnější. To není jenom o tom, že se nám teď drakonicky zvedly ceny a přemýšlíme, jak to udělat. Tady je spíš ten problém, co je, to je to, co neustále chrlí z toho Bruselu. Vezměte si, kolik tady máte cílů, co musíte splnit. Ve své podstatě máte pravdu. Posunutí v čase - s tím souhlasím, ale teď si vezměte, že - a to je to, co jsem tady zmiňovala už dávno, ať je to RED II, ať je to RED III - to jsou prostě cíle, které jsou na nás dány, na naši republiku, a nejenom na nás, na všechny členské státy, a ony ty cíle musí splnit a ty cíle jsou opravdu velice ambiciózní.

A jestli teď - to je to, co jsem tady říkala včera nebo myslím, že jsem to zmiňovala včera - jestliže dva klíčové výbory v Evropském parlamentu, výbor životního prostředí a hospodářství, řekne, že nebudou započítávat jádro a že nebudou započítávat plyn, tak se dostáváme do drakonických problémů, opravdu drakonických problémů. Takže ono by bylo fajn, když někdo něco v Bruselu vymýšlí, tak aby nejdřív, než něco vymyslí, hodí na papír a řekne: Musíte, tak musí říct, jak k tomu cíli dojdeme. Protože my najdeme cestu a oni nám za chvíli řeknou: Ale touhle cestou nepůjdete, protože tu započítávat nebudete. Takže ono to je opravdu velký problém. To není malý problém, to je velký problém, protože ty cíle jsou ve všech oborech, to není jenom elektromobilita. To je životní prostředí, to je průmysl, a teď najednou zjistíte, že ty cíle vám do sebe nezapadají. Takže jeden splní cíl, ale tomu druhému zabráníte, aby ten cíl splnil, protože nemá jak ten cíl splnit.

Takže si myslím, že by se mělo tlačit v rámci předsednictví na to, aby se udělaly revize všech směrnic a vůbec se řeklo, jestli je to splnitelné, nebo to splnitelné není. Aby se řeklo: Ano, my si to uvědomujeme, chceme snižovat uhlíkovou stopu. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ale řekněte nám, kurňa, tu cestu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Děkuju. Vracíme se do obecné rozpravy a tentokrát už se dočkala paní poslankyně Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně, v podstatě plynule navážu na to, co se tady teď odehrálo v rámci faktických poznámek, protože v podstatě dneska opravdu projednáváme návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel, to znamená povinné kvóty pro nákup elektroaut pro veřejné a sektorové zadavatele. Prosím vás, veřejní a sektoroví zadavatelé a ta debata, která tady proběhla v rámci faktických poznámek, je opravdu alfa omega. Prostě to se týká všech obcí, krajů, státu a tak dále. A je nutno si připomenout v kontextu tohoto zákona, že v podstatě máme povinnost to udělat do určitého časového úseku, to znamená, máme ze zákona přímo stanovená procenta, kolik v rámci veřejných zakázek musíme naplnit, a to do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 do prosince 2030. A v tomto kontextu bych možná připomněla, abychom si tady všichni byli vědomi toho, co nás všechny čeká na obcích, krajích i u sektorových zadavatelů a tak dále, pro silniční kategorie M1, M2 a N1 29,7 % ode dne nabytí účinnosti do 31. prosince 2025. Opravdu toho času není mnoho v kontextu toho, co tady bylo řečeno, že vlastně ani není jasné, jak to s tou elektřinou a tak dále bude, jestli to opravdu pro ty zadavatele bude vůbec ekonomicky rentabilní. Vždyť všichni na úrovni obcí, krajů, státu se musíme chovat hospodárně. A ten dialog - já chápu, že teď předběhla tyto návrhy, tyto implementace směrnic, právě ta energetická krize a vůbec to dění, co se děje i s Ukrajinou a tak dále.

Otázkou je, zda by se nemělo vyvolat jednání s Evropskou komisí a říct jí, zda v této situaci, za této energetické situace je vůbec smysluplné se o takovýchto věcech bavit na úrovni členských států, nebo vyvolat s Komisí jednání o tom, že musí prodloužit tu lhůtu, že to takto není možné, protože všechny obce a kraje si to musí vyhodnotit.

Půjdu dál. Dalších skoro 30 % potom od ledna 2026 do 31. prosince 2030. Pro silniční vozidla třídy I kategorie M3 a třídy A kategorie M3 a vozidla určená k provozu na dráze trolejbusové 41 % ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2025, dalších 60 % potom do prosince 2030. Pro silniční vozidla kategorie N2 a N3 1,9 % do prosince 2025 a dalších 11 % do prosince 2030. Jinak prosím je to § 4. Já to tady nechci číst, abych to nezdržovala, ale prostě považuji za důležité to zmínit.

A v kontextu toho, protože když jsme to předávali, tak jsme měli rozpor s Ministerstvem vnitra - naše vláda - a ten rozpor se nepodařilo odstranit. Samozřejmě bych se hrozně ráda zeptala, jak to s tím rozporem Ministerstva vnitra dopadlo, protože Ministerstvo vnitra trvalo na tom, že chce rozšířit výjimku pro vozidla Ministerstva vnitra - to znamená policie, integrovaného záchranného systému a bezpečnostních sborů - tak, aby do výjimky z povinnosti pořizovat stanovené podíly nízkoemisních vozidel spadala veškerá vozidla těchto složek. A já si myslím, že to je zcela zásadní, protože pokud nebyla vyřešena ta výjimka s Ministerstvem vnitra, tak ty podíly spadnou na ostatní zadavatele, to znamená, že se jim to procentuálně navýší o vozy, které nesplnilo Ministerstvo vnitra.

A tady považuju za zcela zásadní - já chápu, že dneska zastupuje paní ministryně, že to je asi velmi těžké, protože to řeší jiný pan ministr - ale zase bez odpovědi na toto, abychom tady s čistým štítem mohli ten tisk projednávat dál, si myslím, že by toto odpovězeno být mělo, protože si neumím představit, že za někoho ty povinnosti potom spadnou na obce, kraje a další zadavatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První z nich pan poslanec Koten. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Před chvilkou tady zaznělo, že Ministerstvo vnitra by mělo mít vyjednanou nějakou výjimku, co se týká nahrazování klasických aut se spalovacími motory elektromobily. Je samozřejmě nad slunce jasné, že policie při plnění svých úkolů a celý Integrovaný záchranný systém musí mít vozidla, která jsou schopná dojet z bodu A do bodu B, aniž by jim došly mezitím baterky. To je první připomínka. Osobně si nedokážu představit, že záchranáři, kteří jedou k zásahu zachraňovat život českého občana, budou mít elektromobil a budou se modlit, aby dojeli na místo, protože kapacita baterií se blíží k 20 %, tedy bude omezená rychlost a budou omezeny další věci, jako například topení a podobně v případě, že to bude v zimě.

Mám pocit, že tyto směrnice, které přecházejí z Evropské unie a z Evropské komise a dávají členským státům povinnost implementovat do jejich právního řádu takovéto nesmysly, tak bychom se tady měli zamyslet, jestli opravdu tam nesedí blázni a ti blázni nás tady nechtějí zlikvidovat. Už jenom to, že se tady o tom musíme bavit a je to přikázáno, tak skutečně ta naše suverenita jako České republiky se pohybuje někde okolo nuly, protože tady většina kolegů říká - musíme implementovat, musíme implementovat. To už se všichni zbláznili? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za pozornost i za dodržení času a další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych tady chtěla připomenout jenom jednu věc. Všechny tyhle elektromobily vždycky byly zkoušeny v ideálních podmínkách. Pak ty ideální podmínky pominou. Já jsem jela s kolegou z Ostravy a my jsme si nemohli moc topit, byla zima, on mi řekl: Pořádně se obleč, to bychom nedojeli k té nabíjecí stanici - což mě tedy šokovalo. Takže takové auto bych skutečně opravdu nechtěla.

A pak bych se chtěla zeptat, jestli se zvažuje i to, že bychom to dali do záchranného zdravotního systému. To si nedovedu představit. To, pánové, sorry, to myslím, že bychom pohořeli všichni.

A za mě tedy - musím souhlasit s mým předřečníkem, prostřednictvím paní předsedající, že se rozčílil, protože opravdu nám tady berou zdravý selský rozum a to se mi nelíbí. A myslím si, že dobrý byl příklad toho, že bychom měli začít komunikovat o tom, aby tam vážené dámy a pánové zvážili, zda tahleta rozhodnutí jsou správná a odrážejí dnešní dobu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Adamec. Pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, my se moc neposloucháme dneska tady. Já tomu rozumím, že je tady obecný odpor části kolegů k elektroautům, ale ty technologie jdou hodně dopředu, to si řekněme na rovinu. Ale problém je úplně přece někde jinde. Problém je v dostupnosti těch energií a v ceně těch energií a to je ten zásadní problém, který já kritizuju.

A jen tak mimochodem, když se stala ta hrozná věc na Ukrajině, tak se sešli premiéři celé sedmadvacítky a diskutovalo se o tom, zda v Green Dealu budeme pokračovat tak, jak je nastaven, či nikoliv. A já vám řeknu něco, co je úplně pro mě děsivé. Tam se vůbec nebere ekonomický potaz. Tam prostě ta klimatická záležitost, to je ten prapor, který je potřeba nést až do roztrhání těla. Jenom čtyři země byly proti pokračování Green Dealu. A musím říct k naší cti, že my jsme mezi ně patřili. Patřili. Ale problém je, že ta Evropa je takto nastavená, prostě chce mít čisté klima za každou cenu nebo skoro za každou cenu.

A říkat v tuhle chvíli, že technologicky to nezvládneme, je podle mě velký omyl. Nezvládneme to ekonomicky. A já mám spoustu čísel, která mě děsí, a bojím se, že za deset let se všichni budeme ptát, jak je možné, že jsme to nechali dojít tak daleko. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za vaše vystoupení. K další faktické poznámce se hlásí paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já už slibuji, že tady dneska budu asi naposled, protože už za chvilinku bude půl. Ale my se posloucháme, pane kolego, prostřednictvím... (K poslanci Adamcovi.) Děkuji, že o mně nemluvíte... (S úsměvem.) To jsem ráda. Ale spíš jsem myslela, že to padlo na úrodnou půdu, že si to vezmete do teplejch a budete se v rámci předsednictví o to snažit. Opravdu ty cíle jsou nastavené tak, že jednotlivé úseky nebo jednotlivá ministerstva nejsou schopny ty cíle splnit, protože jdou proti sobě. A bylo by fajn, kdyby někdo řekl: Ano, my ctíme ten prapor, ale řekněte nám, kudy ta cesta vede. A to by bylo úplně to nejlepší, co by mohlo zaznít a co by bylo výstupem, protože aspoň by všichni věděli, že tato cesta je ta správná a už vám do ní nikdo ty vidle házet nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla faktická poznámka paní poslankyně Peštové. Vracíme se do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, ony nám zbývají čtyři minuty a já toho mám tak asi na hodinu. Nevadí, vezmu jenom nějaké body k tomu a budeme se bavit.

Za prvé, prostřednictvím vaším, bych poděkoval předsedovi hospodářského výboru, protože mi mluví z duše. Ty problémy určitě nebudou ve vývoji jednotlivých ekologických vozidel, protože norma hovoří o vodíku, hovoří o plynu, hovoří o elektromobilitě, a hlavně hovoří o municipalitách. My jsme se tady dostali na nějaké fórum individuální dopravy a toto o tom není. Nicméně je to jedna z těch norem, které přicházejí, a budou přicházet další. To bude ten velký problém.

A pro mě zásadní otázka je, kde ty zdroje vezmeme, a to ve všech těch komoditách. Vodíkové motory pro dopravu jsou pouze ve vývoji a pochopitelně asi všichni víme, že vodík jenom dělá elektrickou energii, to není tak, že by vodík byl ta pohonná jednotka, protože někteří si představují, že to nalejete místo benzinu a bude to jezdit. Tak to nefunguje. Druhá věc je plyn, ale plyn není úplně bezemisní, nicméně splňuje normu 50 mikrogramů na kilometr, to splňuje, to je pravda. Čerpací stanice - některá města to mají, některá to nemají. A je to opět ekonomický dopad na municipality, jakým způsobem to udělat.

A potom jsou to ekonomické dopady na obyvatele, protože někdo bude jezdit těmi vozidly v městské dopravě - teď jsem slyšel úžasný nápad - v Praze budeme jezdit zadarmo městskou dopravou. No dobře, to můžou, to není asi velký problém, ale investice do další infrastruktury se o to sníží. Takhle si to řekněme, takhle to funguje všude. No a teď chci vidět ty starosty, sedí jich tady spousta, jak přijdou před ty občany a řeknou: Ten lístek nebude za 15, ale bude za 30. To bude bezvadný, protože ti lidi potom začnou nějakou tu dopravu, která bude fungovat alternativně, a určitě to nebudou jenom kola, určitě to potom budou vozidla, která budou na standardní náplně - benzin, nafta a tak dál - a budou čím dál stárnout. A jak budou stárnout, tu ekologii budou ovlivňovat čím dál tím víc negativněji, negativněji a negativněji.

Já si osobně myslím, že bude potřeba se tím velmi pečlivě na hospodářském výboru zabývat. A já budu navrhovat v podrobné rozpravě to prodloužení na 72 dní. Tam asi můžeme potom jít do detailů, do těch jednotlivostí, protože chápu, že ne každý se tomu věnuje, a tak dále, a tak dále. Já jsem třeba podporovatelem částečné elektromobility - a to se týká právě měst a pak se to týká pohonů HEV, PHEV a tak dále, to znamená spojení elektrobaterie s normálním spalovacím motorem. A jsou velmi zajímavé studie při měření emisí dieselových motorů, které vlastně prokazují, že původní částka, která vycházela, nebyla úplně pravdivá a byla zkreslená. Takže já bych úplně nezabíjel tu standardní dopravu.

A co se týká dalších zdrojů, uvidíme. Protože když si vezmete, kdy chceme postavit další jádro? To je rok 2030, tím nenaplníme ty cíle. A pochopitelně...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás bohužel musím přerušit. Je 11.30 hodin, máme pevně zařazené body - smlouvy ve druhém čtení. Nicméně přerušujeme vás v obecné rozpravě, tudíž jak se k tomu na plénu jednání vrátíme, dostanete opětovně slovo. Já jsem rád, že je to přerušeno, protože k tomu rád vystoupím a neměl jsem tu žádného místopředsedu, takže se k tomu bodu vrátíme.

Než přistoupíme k projednávání smluv, dovolte, abych načetl omluvy, které během poslední doby dorazily. Omlouvá se pan poslanec Vít Vomáčka ze zdravotních důvodů 16. a 17. června. Další omluva je ze strany pana poslance Kolovratníka 16. 6. mezi 18. a 23.45, respektive do konce jednacího dne, z důvodu návštěvy lékaře. Omlouvá se pan poslanec Letocha 16. 6. mezi 17. a půlnocí z rodinných důvodů a je tu i omluva pana ministra Blažka, a to od 11 hodin do konce jednacího dne. Tak to by byly omluvy.

A přejdeme k pevně zařazeným bodům. Prvním je bod číslo 80. Jedná se o

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP