Čtvrtek 16. června 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

27.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání
veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - prvé čtení

Přerušili jsme v obecné rozpravě, u stolku už vidím pana zpravodaje pro prvé čtení pana Adamce a vidím, že pana ministra pro místní rozvoj zastoupí paní ministryně životního prostředí paní Anna Hubáčková.

V tuto chvíli jsme v obecné rozpravě, kde vidím, že v tuto chvíli je řádně přihlášen pan poslanec Roman Kubíček, kterému v tuto chvíli předávám slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Navážu na, čím jsme tady zahájili. Já jsem si k této problematice stáhl projekt e-Road. To je skupina lidí, kteří podporují nízkoemisní zdroje, elektromobilitu a tak dále, ale varují tady před velkou spoustou problémů, které to může přinést. Vynechám asi téma kogenerační výroby elektřiny z tepláren, protože vidím, že je tam přihlášen můj ctěný kolega Václav Král, a myslím si, že tomuto tématu on se bude věnovat. A teď tady máme tedy ty záležitosti, kterým máme zabránit, a máme se nějakým způsobem dostat k té nízkoemisní podpoře vozidel. No a ta nízkoemisní podpora vozidel bude fungovat v rámci toho vozidla, ale já se budu ptát, jaké zdroje budou dodávat energii pro tato vozidla, ať už se to týká vodíku, ať už se to týká elektrické energie, ale současně i plynu, a zatím tedy rozvinutá soustava je pouze LNG a CNG, tam asi nebude problém v doplňování, ale pořád se bavíme o vozidle nízkoemisním, a ne bezemisním, to znamená, že to je do toho 31. 12. 2025, a od roku 2026 už jsou to bezemisní vozidla. Takhle to tam dává ta směrnice v těch procentech, která jsou tam určená.

A do toho určitě poběží podpora elektromobility pro běžné občany - a teď se ptám, zda máme dostatek zdrojů. Já jsem nikde neviděl nějaký výpočet těch jednotek, protože když se budeme bavit o vodíku, a v minulém období tady seděl pan podnikatel Juříček, který se tomu intenzivně věnoval, ale úspěch dosáhl pouze zatím v Americe a v České republice zatím infrastruktura pro výrobu vodíku není vyvinuta. A ten problém tam bude další, protože v globálu je to chemická výroba, která bude nějakým způsobem zase zatěžovat ekologii a životní prostředí, a musí se vytvořit síť.

Pro mě to dává nějaký smysl řekněme v nákladní dopravě na velké vzdálenosti, ale úplně smysl pro municipality mi to nedává, tam asi jednoznačně se budeme bavit o elektromobilitě. Jenom pro příklad. V Českých Budějovicích existují už dvě linky, na kterých jezdí malé elektrobusy, a problém logistický byl s jejich nabíjením, s jejich vzdáleností, kterou odjede, a jakým způsobem se to musí udělat, takže nakonec vlastně dochází k nějakému trakčnímu nabíjení a ty linky se musely uzpůsobit tak, aby to bezpečně zajistilo dojezd toho vozidla. Potom to vozidlo stojí nějakou dobu, poměrně dlouhou, a tam potom ten smysl je především u trolejbusů, u tramvají. Tam zase problém není, ale ne všechna města mají trolejbusové linky, už vůbec ne tramvajové linky. A budeme přecházet vlastně na dopravu klasickými autobusy, tak skutečně si nedokážu úplně představit, jakým způsobem posílíme infrastrukturu v tom městě tak, aby byl dostatek elektrické energie v dané době na daném místě.

A teď další problém, který je, to je prostě otázka, protože řekla to tady má ctěná kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, Berenika Peštová, která řekla, že dvě komise se rozhodly vyjmout plyn a vyjmout jádro z podporovaných zdrojů, to znamená, že v České republice to budeme muset nahradit něčím - jestli to bude fotovoltaika a tak dále. To bude asi jedna z mých otázek. Možná i tady paní ministryně mi bude schopna odpovědět. Zatím jsme se soustředili na fotovoltaiku především pro běžné občany. To ano, rozumím, existuje podpora, ale zapomněli jsme na municipality. Zatím. Zatím. Tak se spíš chci potom zeptat, jestli je připraven nějaký plán, nějaký program? Starostové se mě na to ptají. Pochopitelně se jedná už o jiné zdroje na ty veřejné budovy. Jedná se i o nějakou dostupnost fotovoltaiky, panelů a tak dále. A teď se ptám, zda každé město bude schopné postavit a produkovat řekněme tyto bezemisní zdroje výroby elektrické energie? Ale je to takové trošičku s uvozovkami, protože ona ta bezemisnost říká, že ta vozidla elektro jsou vozidla s nulovou emisí, ale existuje takzvaná nepřímá zátěž a nepřímá zátěž přesně závisí na těch zdrojích, které to vyrábějí.

A teď jsme se dostali do doby, která je velmi nepříznivá. Můj ctěný kolega pan poslanec Adamec to tady říkal. Přišla válka. Přišla energetická krize. Přišlo velké zdražení. A v globálu by se dalo říct, že v současné době, pokud se podíváme na zamezení přístupu suroviny z Ruska, je omezení těch zdrojů. Bude to velmi negativní a podle mě celý svět se snaží hledat určitou diverzifikaci. A my nejsme schopni předpokládat ty ceny.

Pak jsem se díval na nějaké rádoby vyhodnocení ceny těch vozidel, autobusů a tak dále a tak dále, které predikuje Ministerstvo dopravy. Já jejich optimismus nesdílím, protože při výrobě baterií se používají vzácné kovy, to všichni víme. Největším producentem těchto kovů a vůbec prvků je Čína, ona má velké zdroje. A nebudeme se bavit o našem lithiu, které máme také. A při poptávce, to všichni ekonomové znají, že čím se zvyšuje poptávka, tak roste cena. To tak bude. Takže já prostě nevěřím tomu... Ano, spoléhalo se na masovou produkci. Ale podívejte se, jak se dneska zahýbal trh automobilů. Automobily, které jsme kupovali před rokem a půl, jsou dneska cenově o 20 % vyšší. Zvedla se poptávka, protože se to nedokáže vyrobit. Nejsou kabely z Ukrajiny, není nic, nejsou baterie.

A jakým způsobem si s tím tedy poradíme? Já bych chtěl slyšet tu koncepčnost, to znamená Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj - ty moudré hlavy by si měly sednout dohromady a vytvořit takzvanou strategii přežití. Jestli se to děje, nevím. Říkám, vznáším tady takovýto dotaz. A tam by vlastně mělo vyplynout přesně to, jakými kroky budeme postupovat. Takže na začátku zajistíme nějaké zdroje, abychom mohli produkovat nízkoemisní přepravu. Ty zdroje musíme nakoupit, musíme postavit. O cenách úplně moc nevím, protože teď jsem se díval, že už společnosti, které montují fotovoltaiku, opět při zvýšeném zájmu a nárůstu cen energií a tak dále, se chystají k nějakému zdražení. Teď nedokážu odhadnout, jestli bude 10 %, 15 %. Tak to bude. Pro rodinné domy díky podpoře to asi ještě zůstane úplně v pořádku, ovšem pro municipality ta prvotní investice bude velmi vysoká, velmi vysoká. Protože víme... A kdyby to mělo být skutečně ekologické a skutečně perfektní, tak by to osazení mělo být na všech veřejných budovách. Ty by měly prostě za prvé samozásobovat se a za druhé pak poskytovat ten zdroj pro nízkoemisní přepravu.

Další věc, která k tomu je, ta studie upozorňuje právě na to, aby se velmi pečlivě zvážila výroba elektrické energie. A říkám, nechci vstupovat do teritoria Vaškovi Královi, protože on bude hovořit určitě o teplárenství a jeho přínosu. A v každém případě města, která mají dneska cévétéčka, by si je měla udržet a měla by se soustředit přesně na tu kogenerační výrobu elektrické energie a popřípadě na svých pozemcích a na svých plochách instalovat fotovoltaiku tak, aby pomohla celému systému. Ale zase tam je to náročné v tom, že ne všechna cévétéčka patří městům a obcím, některá jsou prostě v soukromých rukách. A investor, který by do toho měl vstoupit, pochopitelně počítá s nějakou návratností, s nějakými profity, které jsou. Nemůžeme jim říct: Udělejte to jako dar lidu. A tam bude muset zase následovat nějaká podpora, bude to muset mít ekonomický smysl a budeme do toho muset soukromé investory zaangažovat.

Pak tu máme některé problémy, na které ta studie upozorňuje, a je to prostě rozšíření emisí CO2, NOxů, SO2 a pevných částic a upozorňují na energetický mix státu. A já jsem měl informaci, že skupina z Francie posílala na Evropskou komisi nějakou poměrně zajímavou studii, která právě mapovala celý životní cyklus elektromobilu od začátku výroby až tak dále. A tady se trošku obávám, že si Evropa zahrála na chytrou horákyni a říká: My budeme bezemisní a ty emise si dělejte někde v Číně, tam to bude bezvadné a je nám úplně jedno. Ale nicméně svět je jenom jeden, atmosféra je jenom jedna a ony se ty emise v dlouhodobém horizontu vlastně budou usazovat a rozšiřovat ozonovou díru. Takže ten problém můžeme jenom odložit. Můžeme si říct, že jsme hrdinové. A upozorňuji na to, že v globálu emisní zátěž Evropy se pohybuje někde mezi 7 až 9 % z celého světa. Největší emitenti jsou Čína a Spojené státy americké. Díval jsem se tedy i na Spojené státy americké, které také používají fotovoltaiku, nicméně nemají to žádným způsobem nějak normované a omezené legislativou s tím, že musejí. Nemusejí, prostě nemusejí. Buď chtějí, nebo nechtějí. Takový je tržní princip, který tam funguje.

A já budu velmi souhlasit, protože jsem se bavil s některými europoslanci a vznášel i nějaké dotazy - oni skutečně kritizují, že odborníci nejsou úplně zváni na jejich kulaté stoly a že nedostávají ten prostor. A pak dochází k tomu, že vlastně něco odhlasujeme, něco uděláme a řekneme: Budete to tak dělat ve všech zemích Evropské unie, ale nevytvoříme pro to tu cestu. Trošku se obávám, jak tady říkala moje kolegyně Berenika Peštová, že by nám oni měli ukázat ten cíl. No, oni nám ho neukážou. Ten cíl musí ukázat opravdu vědecké studie, které jsou podložené nějakým dlouhodobým výzkumem a které budou zvyšovat energetickou účinnost jednotlivých prvků v energetické soustavě.

Z mého pohledu pořád stabilita zdroje a tak dále je jádro. Jádro budu vždycky podporovat, je to dobrá věc. A kde narazíme na úzké místo? Tak to bude rozvodná soustava. Rozvodná soustava bude velký problém. Jestli si vzpomínáte, tak v době, kdy vypínali Němci své elektrárny a přecházeli na elektřinu z větrníků a na fotovoltaiku, tak se na hranicích s Českou republikou musely postavit dva velké vyrovnávací transformátory, aby nedocházelo k přetokům a k poškození přenosové soustavy v České republice. A jak víte, problém s přenosovou soustavou je ještě ten - ono už taky není kde stavět ty cesty. My jsme poměrně velmi zasíťovaná země. A když budete rozšiřovat, není možné vést to vedení ve stávajících sloupech. Ono to má nějaké parametry, co tam může být, jak je to bezpečné, nebezpečné. Takže i tohle bude problém. Ano, slyšel jsem nějaké studie na to, že by se to táhlo v zemi. Tomu rozumím, ale to je ještě dražší než vedení vzduchem. A především potom problém v časovém horizontu jsou opravy, protože na těch sloupech je to poměrně rychle. Ale zase to má jednu výhodu. Víme, že bouřka to nepoškodí v tu chvíli.

Takže všechny tyto otázky bychom si měli položit a myslím, že úplně odborná debata by měla připadnout na hospodářský výbor. Tímto poprosím pana předsedu hospodářského výboru, aby pro tento bod vyčlenil poměrně velký čas. Toto skutečně nebude záležitost na půl hodiny. Skoro bych řekl, že by se tomu nejdříve mohl věnovat i energetický podvýbor, předjednat to a potom nějakou formou udělat diskusi s odbornou veřejností. A pak se budeme muset nějakým způsobem dohodnout.

A znova opakuji: my chápeme ten cíl, my chápeme, kam chceme dojít. To není vůbec nic proti nízkoemisním vozidlům, proti ničemu, ale pokládáme si spoustu otázek, jak toho dosáhneme. Teď momentálně nevíme, na všechny otázky odpovědi nedostaneme, a já ani nebudu tady trápit paní ministryni, protože to přesně na výborech asi položíme ty otázky, a pak nám na to odpovíte, a bude to asi soulad několika ministrů, nebudete vy sama schopna odpovědět na všechny otázky, které tady padly.

Takže to jsem tady nastínil. Velmi podrobně to rozeberu na hospodářském výboru. Já bych tady měl spoustu podnětů, které fungují, ale právě že tohle není odborné fórum, tak bychom to tady asi nevyřešili, jenom bych tady trošku přinesl zmatek. Takže já vám děkuju, že jste mě vydrželi poslouchat, a asi vám popřeju dobrý oběd, protože už bude konec jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám sice tady jednu faktickou poznámku, ještě byl přihlášen pan Michálek s přednostním právem, ale jak vidíte, je 13. hodina.

Já si dovolím ještě přečíst omluvy. Pan poslanec Miroslav Zborovský dnes mezi 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, ministr vnitra Vít Rakušan od 9 do 13 hodin, od 18 hodin do konce jednacího dne, pak je zde omluva Ondřej Kolář dnes 13.15 až do půlnoci, do konce jednacího dne z pracovních důvodů, Karla Maříková od 12 hodin do 12.30 z pracovních důvodů a poslední Eliška Olšáková se omlouvá mezi 12.15 a 13. hodinou z pracovních důvodů. Tak to jsem si dovolila ještě přečíst na mikrofon omluvy.

Tímto tedy přerušuji projednávání tohoto tisku a schůze bude pokračovat ve 14.30, takže přerušuji projednávání tisku i přerušuji schůzi, a to do 14.30, kdy budou probíhat ústní interpelace. Přeji vám dobrou chuť a děkuji vám.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vítám vás dnes odpoledne zde opět po polední přestávce. Dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace určené panu předsedovi vlády České republiky či celé vládě České republiky a poté ostatním členům vlády.

Nejprve načtu došlé omluvy, které v mezičase dorazily, a sice z poslanců se omlouvají paní poslankyně nebo místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová dnes mezi 14.30 a 18. hodinou z rodinných důvodů, poté se omlouvá pan poslanec Antonín Tesařík mezi 14.45 až 16.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Ondřej Babka dnes mezi 15. hodinou až do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Kašník taktéž dnes od 18 hodin a v pátek 17. 6. ze zdravotních důvodů. A z členů vlády je třeba načíst, kdo se omlouvá - sleduji, kdo dorazil navíc. Máme tady kompletní omluvy načtené.

Čili dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, s nímž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly rozdány do lavic a já upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na pana premiéra, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní již dávám slovo paní poslankyni Jaroslavě Pokorné Jermanové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Připraví se poté pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Hezké odpoledne všem. Vážený pane premiére, chtěla bych se vás zeptat na váš osobní postoj ke kauzám, které se množí u jednoho z vašich koaličních partnerů, u hnutí STAN. Naposledy včera, jak jistě víte, byl obviněn mimo jiné i náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Do té doby zastával významné veřejné i stranické funkce. Podle médií údajně vyšetřování sahá až k ministru školství, mládeže a tělovýchovy Petru Gazdíkovi. Zda to je pravda, to se nejspíš dozvíme až v průběhu vyšetřování. Předtím to byly pro změnu skandály kolem pánů Stanislava Polčáka, Jana Farského a dalších.

Když jste šel do vlády, tak jste tvrdil, že přinesete změnu. Chci se proto zeptat, zda je tato změna, kterou jste sliboval a kterou měli lidé očekávat? Jaký je váš osobní postoj ke kauzám hnutí STAN? Vyvodíte z toho nějaké důsledky? Jak hodnotíte v této situaci důvěryhodnost celé vaší vlády? Je nadále udržitelná pozice Víta Rakušana, předsedy problematického hnutí STAN, ve funkci ministra vnitra? Nechci vůbec ani naznačovat, že by pan Rakušan měl nějakým způsobem ovlivňovat vyšetřování, to by bylo bezpochyby tou poslední kapkou pro tuto vládu. Nicméně už jeho setrvání v této funkci je vzhledem k vaší předvolební i dřívější opoziční rétorice velmi konfliktní. Pokud by se do stejné situace dostalo hnutí ANO, byl byste vy první, kdo by požadoval rezignaci ministra vnitra, ne-li celé vlády. Nyní jste předsedou vlády vy, proto mě zajímá, jak se k této situaci postavíte a jaké z ní vyvodíte důsledky, případně osobní zodpovědnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se ujme slova pan předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dobrý den, dámy a pánové, nejprve mi dovolte říct, že jsem rád, že opět se mohu účastnit interpelací a odpovídat v tomto vymezeném čase na otázky opozice a že se snažím, nakolik je to možné, a myslím, že to bylo zatím možné vždy, se interpelací zúčastnit. Už to je samozřejmě něco, co ukazuje náš politický styl.

Ale k otázce paní poslankyně, která je určitě otázkou závažnou a důležitou. Já nemám radost z žádných kauz tohoto typu. Jsem přesvědčen, že je potřeba všechno řádně vyšetřit, a pokud se někdo dopustil nějakého trestného činu nebo pochybení, tak je potřeba ho za to taky potrestat, spravedlnosti musí být dán průchod. A nemám nejmenší pochybnosti o tom, že tomu tak také v tomto případě bude.

Samozřejmě vy jste sama řekla, že máte informace z médií. Já mám informace také z médií, což je v pořádku, protože je to živá kauza a já nemám mít jiné informace než z médií. Mohu přemýšlet nad tím a musíme nad tím přemýšlet všichni, jestli informace z živých kauz, které se v tomto rozsahu dostávají do médií, jsou takto v pořádku a jestli tímto způsobem, jestli tímto způsobem důvěru ve spravedlnost v České republice posilujeme. Ale to je jiná otázka, o které se určitě budeme bavit při jiných příležitostech.

Abych odpověděl na vaši otázku úplně jasně. No rozdíl, jestli je nějaký rozdíl, jestli jsme přinesli změnu. No samozřejmě ano. Podívejte se na reakci hnutí STAN, na kauzu, kterou jste zmínila. Žádné kličkování, žádné říkání, žádné vykládání, no tak to policie, účelovka před volbami, uvidíme, počkejme, až se něco odehraje, tak jak to předvádělo vaše hnutí ANO. Ale pan Hlubuček byl vyzván, aby okamžitě opustil všechny funkce, a to se také stalo.

Stejně tak jste zmínila případ, některé další případy v hnutí STAN. Ale rozlišujme, jsou případy, které jsou vyšetřovány policií, jsou případy, kde se jedná třeba o otázku morální nebo politické etiky, i v případě pochybení v oblasti politické etiky. Hnutí STAN reagovalo tak, že bývalý předseda poslaneckého klubu, který získal stipendium ve Spojených státech, rezignoval na svůj mandát. Takže je tu rychlá reakce, je tu rychlá reakce i v případě podezření z trestného činu prakticky hned první den. A to je opravdu velký rozdíl mezi tím, jak k tomu přistupovalo vaše hnutí ANO.

Podívejte se na brněnský případ Stoka, kde ti lidé jsou už odsouzeni. Taky jste všichni z vlády odstupovali kvůli tomu? No určitě ne. Podívejme se na problém ve Středočeském kraji, kde jste byla hejtmanka. Můžeme si tady ty kauzy připomenout. Vyvodila jste z toho politickou odpovědnost? Jste poslankyní Poslanecké sněmovny, kandidovala jste. Takže tady vidíte ten rozdíl. Nic, účelovka, jedeme dál, všichni jsou proti nám. A tady vidíte, při podezření, morálním pochybení, jsou vyvozeny jasné závěry. To je ten rozdíl. A já myslím, že pokud ho nevidíte vy, paní poslankyně, tak to určitě vidí voliči a vidí to ti, co se na nás teď dívají a co nás sledují.

V případě pana ministra vnitra já nemám žádný signál ani z médií, že by ta kauza zasahovala jakkoliv do činnosti vlády. A ten případ, který jste tady jmenovala, to znamená to, co se odehrává v Praze, jasně ukazuje, že ani náznak nějakého, vy jste tak naznačila, že doufáte a tak. Tady není ani stín pochybností. Kdyby byl, tak se taková kauza neodehrává. Samozřejmě že všichni postupují nestranně včetně pana ministra vnitra, v jehož nestrannost mám důvěru. Takže tady jasně vidíte ty zásadní rozdíly v přístupu k podezřením, v přístupu k pochybením, v přístupu k morálnímu selhání. Vám je to úplně jedno a my z toho vyvozujeme odpovědnost. (Potlesk z řad poslanců pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane premiére, a paní poslankyně chce položit doplňující dotaz. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Samozřejmě, že chci. Pane premiére, klesl jste někam, kde jsem si myslela, že vy nikdy v životě nebudete. Zaútočil jste osobně, aniž byste znal celou tu kauzu Středočeského kraje, čeho se týká. Dobře, já to beru, je to váš styl politického vystupování, nikoliv mého. Mě nikdo neodvedl na policii, nikdo mě nevyšetřoval, nikdo mě neobvinil. A všechny mediální kauzy pořád jsou jenom mediální kauzy. Takže v tuhle chvíli bych byla ráda, abychom se této roviny drželi. Pro mě je závěr z vašeho vystoupení - je vám to jedno, takže STAN si může dělat, co chce, vy prostě udržíte pětikoalici, protože teď jste u vlády a chcete být navždy u vlády, a máte pravdu, voliči to vědí a vidí to a vnímají to. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je opět zájem o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Můžeme spolu diskutovat, ale nemůžeme tady lhát a překrucovat navzájem to, co kdo řekl. Já jsem vůbec neřekl, že mně je to jedno. Naopak jsem řekl, že z toho byly vyvozeny závěry, jaké jste vy z toho nevyvodili. Já jsem nemluvil o tom, že vás někdo odvedl v železech, jak jste to řekla vy nebo jste použila nějaký podobný termín. Já jsem řekl, když jste vy volala po politické odpovědnosti, že vy jste ji nevyvodila. Státní zástupkyně podala obžalobu na někdejší vedoucí odboru kanceláře bývalé středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové. To je také zpráva z médií. Voláte po politické odpovědnosti na základě zpráv z médií. My jsme ji, nebo hnutí STAN, ji vyvodilo a vy jste ji nevyvodila.

Takže prosím pěkně, měřme všem spravedlivě. Připomenul jsem vám kauzy hnutí ANO. Já to nedělám rád, j á bych je tady nikdy nevytáhl. Váš pan předseda tady vzpomínal na deset, dvanáct let staré kauzy některých politických stran včetně ODS. Já jsem to tady nikdy neudělal. Nikdy jste to ode mě neslyšeli.

A když tady vykládáte navzdory faktům, navzdory realitě, kterou vidí celý národ, že se tu nevyvozuje politická odpovědnost a že my nejednáme eticky, tak se musím bránit. A mohu se bránit velmi jednoduše, protože vy jste tu politickou odpovědnost nikdy nevyvodili. A tady řeknete: Mám zprávy z médií, ale ti by všichni měli odstoupit. A když se to týká vás, tak řeknete: To je mediální kauza, to tak vůbec není. My jsme úplně nevinní. Vy jste vinni. No tak měřte všem stejně. Víte, co je spravedlnost? Spravedlnost mimo jiné je, že se měří všem stejným metrem. A to vy neumíte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní přistoupíme k další interpelaci, k interpelaci pana poslance Aleše Juchelky, ten byl vylosován jako druhý. Připraví se pan předseda Andrej Babiš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, paní předsedající. Vážený pane premiére, několik měsíců slibuje tato vláda balíček pomoci pro zdravotně handicapované. Je to skupina, která je dlouhodobě touto vládou v rámci zdražování opomíjena. Ministr Jurečka slibuje balíček pro zdravotně handicapované již několik měsíců, naposledy na tiskové konferenci před osmi dny s tím, že to předloží příští týden, poté co, cituji, "doladí parametry a dopady pomoci této skupině". Ten týden uběhl včera a žádný balíček nemáme, nic na tiskovce nebylo, a hlavně na vládě pro zdravotně handicapované prostě jedna velká nula.

Lidé, kteří jsou zdraví, těm radíte, respektive váš poradce, ať si najdou druhé zaměstnání. Ti už ho třeba mají. Studentům říkáte, od 18 let vám už pěti tisíci nepomůžeme, jděte do práce nebo na brigádu, což, pokud to je jen trochu možné u studia, tak už to dávno dělají. Každý se snaží si pomoci, pokud to jde, a pokud může, tak to prostě dělá. Ale po zdravotně postižených a jejich rodinných příslušnících to prostě chtít nemůžete. Nemůžete po nich chtít, aby si našli druhé místo ve druhé chráněné dílně nebo aby maminka zdravotně postiženého dítěte šla do druhého zaměstnání a dítě do nějakého dalšího odpoledního stacionáře. To prostě nejde. Jsou to lidé, kteří naopak potřebují naši pomoc, potřebují, aby se na ně myslelo, poněvadž jejich život je do jisté míry určen solidaritou zdravých s nemocnými a sociálním smírem.

Nerozumím, že tato vláda jen slibuje a slibuje, prohlubuje zoufalství lidí svou nepomocí, o které jenom mluví, vzbuzuje v lidech plané naděje, jako například u této skupiny lidí neustálými proklamacemi a prázdnými řečmi. Přitom stačí tak málo. I dnes vládní koalice mohla přijmout návrh novely zákona o zvýšení příspěvku na mobilitu. Vždyť je to ostuda.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji moc za dodržení času. Jenom poprosím o dodržování maličko nižší hlukové intenzity. Nyní s reakcí pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vy jste se dotkl určitě závažného tématu. Jestli jsem správně pochopil, protože vaše interpelace končila spíš takovou výzvou nebo zvoláním, tak otázka spočívala v tom, jestli skutečně chystáme nějaký komplexní balíček pomoci pro zdravotně postižené. Na to samozřejmě odpovídám, že ano, že chystáme a že ten balíček považujeme za důležitý, protože tady existuje celá řada dávek, ale to je potřeba si říct a připomenout, celá řada dávek, která se za několik let včetně doby, kdy jste vládli vy, nijak neměnila. A tito lidé, kteří si sami pomoci nemohou, velmi často si pomoci nemohou, v tom s vámi souhlasím, naši pomoc potřebují. Týká se to například příspěvku na mobilitu nebo na zdravotní pomůcky. My samozřejmě tyto chyby vaší vlády postupně napravujeme, ale určitě chápete, že těch chyb je tolik, že se to nedá všechno zvládnout najednou. Pan ministr Jurečka skutečně připravuje pomoc, balíček pomoci pro zdravotně postižené, v němž tyto problémy, způsobené minulými vládami, napravíme.

My jsme se v programovém prohlášení naší vlády zavázali k tomu, že zajistíme valorizaci finančních zdrojů pro sociální služby a příspěvku na péči, teď cituji: "Zjednodušíme a zrychlíme proces přiznávání finanční pomoci pro osoby se zdravotním postižením, zejména příspěvku na péči a invalidních důchodů". A to také uděláme.

Zdravotně postižení lidé ale stejně jako všichni ostatní už nyní mohou využít některých nástrojů Deštníku proti drahotě, který vláda navzdory tomu, co vy říkáte, připravila pro pomoc občanům v době inflace, vysokých cen energií, pohonných hmot a potravin. Zvýšili jsme životní a existenční minimum o 10 %, životní minimum o 390 korun, existenční o 250 korun. Navýšením těchto dvou dávek jsme zpřístupnili většímu počtu lidí nárok na další dávky, a to je důležité, dávku v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti, příspěvek na pěstounskou péči, zvýšili jsme příspěvek na bydlení a nově na něj mají nárok třeba i podnájemníci. V rámci balíčku rodinné pomoci jsme připravili jednorázový příspěvek na každé dítě do 18 let ve výši 5 000 korun. To je opatření, které schválila už i Sněmovna. Zasáhli jsme proti zvyšování cen pohonných hmot a tak bych mohl pokračovat.

Chtěl bych vyzvat zdravotně postižené občany, aby se nebáli požádat o příspěvky, které už teď mohou využít, například ti, kdo mají nižší příjem než osminásobek životního minima jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Mohou využít příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky nižší než 24 000 korun. Existuje příspěvek na mobilitu ve výši 550 korun měsíčně, který pomáhá občanům, kteří mají zhoršenou pohyblivost nebo zhoršenou schopnost orientace. Samozřejmě připravujeme také energetický tarif, který pomůže domácnostem, které mají problémy s vyššími cenami energií, což jsou vlastně všechny, a to samozřejmě pomůže i zdravotně znevýhodněným spoluobčanům a jejich rodinám.

My jsme si dobře vědomi toho, jak na ně inflace a všechny ty faktory, které se teď kumulují dohromady, jak na ně dopadá. Pracujeme s daty, pracujeme s poznatky z praxe, a právě proto chceme prosadit balíček opatření, který je konkrétní a který cílí specificky na osoby se zdravotním znevýhodněním.

Jak už jsem říkal, tak jsme připravili podporu pro rodiny s dětmi, připravili jsme podporu pro ty, kteří mají sociální problémy, připravili jsme trojí valorizaci důchodů, ale samozřejmě teď se soustředíme také na pomoc těm, kteří jsou zdravotně znevýhodněni a jejich blízké.

Já ale chci říct, že ten balíček, který skutečně v nejbližších týdnech bude na stole, je jen první várkou rychlých změn. My pracujeme i na tom, abychom provedli konečně po letech systémové změny, na které zdravotně postižení čekají.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní doplňující otázka pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já mám pocit, že si s panem premiérem moc nerozumíme, protože pokud jsem neschopný, tak to prostě hodím na předchozí vládu nebo na někoho jiného. Vážený pane premiére, my jsme zvýšili v minulém volebním období rodičák z 220 na 300 tisíc, mým pozměňovacím návrhem se zvýšily dávky v pěstounské péči, navýšení dlouhodobým pěstounům, mým návrhem jsme navýšili ve III. a IV. stupni zdravotního postižení příspěvek na péči a také jsme mým pozměňovacím návrhem doplatili rodičák těm, kteří mají mladší dítě v rodině. Ale v tuto chvíli se bavíme o zdravotně handicapovaných, kde je navýšen příspěvek na mobilitu z 550 na například vašich avizovaných, trapných 825 korun. Není nikde. Ta legislativa, a vy to moc dobře víte, znamená udělat jednu změnu v jednom řádku v zákoně, vyměnit tu částku, a už jste mohli dávno a rychle pomoci. Neděláte nic, jenom tady kecáte. (Potlesk z levé části poloprázdného jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, pane poslanče, my si skutečně nerozumíme a nemůžeme si rozumět. Vy tady vedete politicko-ideologický boj a já vám říkám fakta. Tak fakta jsou ta, že příspěvek na mobilitu, zdravotní pomůcky, kdy jste zvedali? Jak jste si s tím poradili? Ten je nedostatečný už nějakou dobu. Vaše vláda neudělala nic v této věci. Tak se podívejte na fakta, s nimi sem přijďte a můžeme se potom o nich bavit. Ano, my souhlasíme, příspěvek na mobilitu je nedostatečný a teď je ještě s ním větší problém v důsledku růstu cen pohonných hmot. Jsme připraveni zvednout ten příspěvek na mobilitu, zvažujeme různé varianty, abychom vybrali tu, která bude co nejvěrněji odrážet skutečné náklady a lidem pomůže. Ano, již v programovém prohlášení vlády jsme se zmiňovali, že chceme aktivně začleňovat osoby se zdravotním postižením do společnosti a na pracovní trh. Proto se chystáme podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením a navýšením tohoto příspěvku.

Musíme provést i úpravu podpory osob s nákladnou dietou. Tato úprava byla zavedena v roce 2011, od té doby nebyla valorizována. Valorizovali jste ji, pane poslanče? Ne, vůbec jste se na ni ani nepodívali v době, kdy extrémním způsobem se dařilo ekonomice a kdy rostla životní úroveň ostatních lidí. Pro tyto lidi jste neudělali nic. Je potřeba zvýšit příspěvek na zvláštní pomůcku, zdvihací a zvedací plošiny, i na tom pracujeme. A mohl bych tady jmenovat některé další věci, které se v tom balíčku objeví. A když se podíváte na fakta a podíváte se, jak jste vy těmto osobám pomohli v době, kdy jste mohli, kdy jste neměli problémy s rozpočtem, s inflací a s tím vším, tak zjistíte, že jste pro ně udělali velmi málo, ne-li vůbec nic. A teď říkáte: No, vy tady za půl roku tohle máte všechno napravit. My to napravíme, možná ne za půl roku, možná za sedm měsíců. Ale to, co vaše vláda zanedbala... (Předsedající: Čas.) ... naše spraví.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. Děkuji. A nyní s další interpelací pan předseda Andrej Babiš, připravit se může paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, vy mě fakt překvapujete stále víc a víc. Vy normálně za ten organizovaný zločin budete bojovat podle našeho hesla až do roztrhání těla. (Smích v levé části jednacího sálu.) Vy nevíte, kdo je STAN, kdo je Polčák, který kamarádí s Krejčířovými lidmi? Který chtěl obrat obce z okolí Vrbětic? Bernard Cycle obchody? Farský? Ano, lhal voličům, ale pod tlakem rezignoval. Půta šmelil se zakázkami a nechal sledovat politickou konkurenci jako mafián. Gazdík volal na Seznam, vyhrožuje novinářům a zasahuje do vyšetřování Bečvy. A potom máme tady Hlubučka. Organizovaný zločin pod vlivem kokainu. No, to tady ještě nebylo. Paní Marvanová před dvěma roky napsala Rakušanovi. Co se tady děje? Je to jeho zodpovědnost. Jeho zodpovědnost! A vy, co děláte? Místo toho, abyste řekl: Ano, je to záležitost STANu, musí to vysvětlit, presumpce neviny, tak vy zase útočíte. Vy stále útočíte na hnutí ANO. A co je Stoka? Kdo byl Švachula? No člen ODS! V roce 2013, když jsme překvapivě skončili druzí, tak k nám nalezlo plno členů ODS, zločinci jako Švachula, a byla to chyba organizace. Já jsem ji zrušil. Rakušan nezrušil nic. A potom přišla i Vildumetzová z ODS, i Jermanová z ODS, Faltýnek z ČSSD. Ano, ti přišli. A co dělá Rakušan? Donutil Švejdara rezignovat. Ještě nebyl ministr a normálně se ho ptal, údajně se ho ptal, jestli NCOZ vyšetřuje kauzu Hlubučka. Všichni jsme to věděli. Takže pan Rakušan tam šel proč? No proto, aby ovlivňoval to vyšetřování. Takže my říkáme, že tam nemůže zůstat, a pokud vy budete bránit STAN, co je pro nás organizovaný zločin, kteří tam šli jenom proto, aby... (Předsedající: Čas.) ... zkrátka loupili... (Předsedající: Čas.) ... státní peníze, veřejné peníze.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím, vypršel čas. Děkuji. (Potlesk z levé části jednacího sálu.) A nyní je prostor pro pana předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. No, já už to vezmu krátce. Já vám něco zkusím zopakovat, pane předsedo. Věci, kde existuje podezření, nebo kauzy, kde existuje podezření, ať se vyšetří, ti, kteří spáchali nějakou vinu, ať jsou postiženi. Ale nadto tam, kde existuje podezření, že politik spáchal nějaký čin, tak má odstoupit, vzdát se svých funkcí a odejít z politiky. Když to nedokáže udělat sám, má ho k tomu vyzvat jeho vlastní hnutí nebo politická strana. Takové jsou zvyky v demokratických zemích. A tak, podle mého názoru, nikoho nehájím, ale podle mého názoru, popisuji situaci, podle mého názoru takto jednalo hnutí STAN. Informace, které vy máte, že někdo jednal pod vlivem kokainu a byl jako součást nějakého organizovaného zločinu, já nemám. Pokud je máte vy, tak o nich informujte policii, orgány činné v trestním řízení, oni určitě se tím budou zabývat a budou to vyšetřovat, protože v této zemi se vyšetřování neovlivňuje a orgány činné v trestním řízení mohou konat tak, jak jim to ukládá zákon. Takže pokud těmito informacemi disponujete, tak je použijte. A jenom bych byl rád, kdyby se v politice všem měřilo stejným metrem, to znamená, pokud někde je třeba někdo obviněn, obžalován, tak aby prostě z toho ta politická strana vyvozovala ty závěry, po kterých tady voláte a ke kterým já se nepochybně mohu připojit. (Větší potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a táži se, zda je zájem o doplňující otázku. Evidentně ano, takže prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Andrej Babiš: Jasně, pane premiére. Čapí hnízdo, patnáct let stará věc, Čapí hnízdo. (Poslanec Babiš se pousmál.) O tom mluvíte? Řekněte mi jednu věc, od mé politické kariéry, kde jsem měl nějaký problém? Žádný jsem nikdy neměl, nikdy. A vy máte problém, protože zkrátka Rakušan jako ministr vnitra donutil policejního prezidenta k rezignaci. Důvod je ovlivnit vyšetřování sponzorských darů STAN a plnění úkolů od Mináře (Mynáře?). A kdo to říká? iRozhlas, 3. ledna 2022. A kokain? Copak vy nečtete média? Kokain jede. (Smích v jednacím sále.) A bůhví, co ještě dělali v tom bytě. (Smích.) Slyšíme od února, co se tam dělo. Někdy rozdělovali zakázky, teď paní začala mluvit, pan Rychetský jak ovlivňoval, Jurečka ovlivňoval zakázky na sport. Takže prosím vás, Rakušan tam nemá co dělat. A já vás prosím, abyste svolal koalici, odvolal Rakušana... (Předsedající: Prosím, čas.) ... a ať ten rezort... (Předsedající: Čas.) ... má někdo jiný z pětikoalice... (Předsedající: Čas prosím vypršel.), ... ale ne STAN, co je organizovaný zločin. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A reakce, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale tak já opravdu tomu úplně nerozumím. Teď jste říkal, pane předsedo, že Rakušan jako ministr - cituji - "jako ministr vnitra donutil Švejnara k rezignaci". Předtím jste říkal, že ještě než byl ministr, donutil Švejnara k rezignaci. A ještě teď zase jste k tomu přidal, že tam nějakým způsobem se snažil zasáhnout do nějakého vyšetřování. No, pokud ten pan Švejnar, nechci zkomolit teď jméno... (Hlas z pléna: Švejdar.) ... já se omlouvám, má nějaké podezření nebo důkazy, tak měl určitě jednat tak, jak by jednal každý občan, to znamená, by se prostě proti tomu příslušnými kroky bránil. Já nevím, proč bych to tady teď vytahoval.

Já jenom vidím, že policie - alespoň to vím tedy z médií - vyšetřuje něco na pražském magistrátě, že obvinila, nebo vzala do vazby nebo jak je přesně teď ta formulace, omlouvám se, neměl jsem čas to číst podrobně - pražského zastupitele a člena rady pana Hlubučka a že na základě toho ho hnutí STAN vyzvalo, aby odstoupil ze všech funkcí, což se zřejmě také nějakým způsobem stalo nebo stane. Ale současně vidím, že v době, kdy je ministrem vnitra předseda hnutí STAN Vít Rakušan, tyto kauzy probíhají, nikdo jim nebrání, nikdo je neovlivňuje a my tady máme možnost o nich mluvit. Tak pro mě je to důkaz toho, že všechno probíhá nestranně a správně. Já jenom mohu podtrhnout ta slova, která jsem říkal před chvílí, že věřím, že všechno bude řádně vyšetřeno a ti, kteří se dopustili trestných činů, budou po právu potrestáni. A že také věřím, že politická kultura, kterou uplatňuje naše koalice a kterou uplatnilo teď hnutí STAN, že v případech podezření ten člověk odstoupí, že se rozšíří a že jej budou uplatňovat i jiné politické strany.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Můžeme přistoupit k další interpelaci paní poslankyně Karly Maříkové. Připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, včera tady on-line vystoupil prezident Ukrajiny, kde žádal o další podporu a další pomoc. Já se tedy ptám, jak velkou pomoc jsme jako Česká republika poskytli Ukrajině od samého začátku válečného konfliktu. Kolik bylo na Ukrajinu vyvezeno pohonných hmot a v jaké finanční hodnotě, kolik zbraní jsme odvezli na Ukrajinu a v jaké finanční hodnotě? Poskytli jsme jako stát také finanční pomoc? Pokud ano, kolik a víme vůbec, na co byla použita? Pokud jsem se tady o něčem nezmínila, tak co dalšího jsme poskytli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní po přednesení otázek zareaguje pan předseda vláda se svou odpovědí. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně, za tu otázku. Samozřejmě že Ukrajině pomáháme a děláme to z dobrých důvodů, protože jednak je to správné a spravedlivé pomáhat Ukrajině, která je napadena ruskou agresí a která se brání proti přesile a kde dochází k neuvěřitelnému utrpení lidí. Vidíme to skoro každý den nebo můžeme se na to podívat skoro každý den, bohužel. Je to země, která trpí a je tam spousta nevinných lidí, kteří prostě musí utíkat, aby si zachránili svoje životy. Těm všem různým způsobem pomáháme a je to správné.

Česká republika patří i k těm zemím, které pomáhají s dodávkami zbraní a vojenského materiálu. Děláme to v podstatě od počátku toho konfliktu nebo této agrese a budeme v tom i pokračovat. Ty konkrétní částky vám říkat nebudu ani je nebudu v tuto chvíli potvrzovat. Samozřejmě že se objevují informace, že jsme vyvezli materiál ve výši 3,7 miliard korun a tak podobně. Ani teď nebudu říkat jednotlivé typy toho vojenského materiálu, ale mohu samozřejmě říct, že to je od lehčí munice až po těžkou vojenskou techniku. A nebudu to dělat z bezpečnostních důvodů i z toho důvodu, že pomáháme straně, která je napadena, která je ve válce, která je ohrožena. Já podrobnějšími informacemi nechci v tuto chvíli ohrožovat ani ty české občany, kteří tuto pomoc nějakým způsobem zajišťují a podporují.

Důležité také je, že nepomáhá jenom stát, ale že pomáhají i občané, že občané sami se účastní sbírek, které jsou přímo určeny na pořízení vojenské techniky, a že tímto způsobem byly vybrány sta, miliardy, respektive více než miliarda korun. To také ukazuje, že česká společnost dobře vnímá tu potřebu pomáhat Ukrajině, chápou, že Ukrajina bojuje nejenom za svoji nezávislost, ale bojuje i za naši bezpečnost a naši nezávislost. Proto je potřeba, abychom jim pomáhali.

Pokud jde o některé konkrétní věci, tak prostřednictvím programu MEDEVAC a Pomoc na místě poskytuje vláda zdravotně humanitární pomoc na Ukrajině. Celková dosavadní částka vynaložená v těchto programech Ministerstva vnitra je 130 milionů korun. V rámci programu Pomoc na místě jsme poskytli čtyři peněžní dary mezinárodním organizacím, každý ve výši 25 milionů korun.

Co je ale také důležité, je pomoc, kterou poskytujeme lidem, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou. Jsou to většinou maminky s dětmi. My jsme už na našem území poskytli dočasnou ochranu 376 000 lidí. Jenom abych doložil čísly to, co jsem teď řekl. Z dospělé populace jde hlavně o ženy - přes 72 %. Děti tvoří 37 %. Souběžně ale ti, kteří už se mohou vrátit, tak se také zpátky do země vrací.

A hlavně přes 74 000 Ukrajinců se díky tomu, jak jsme nastavili ten systém, už může podílet na našem pracovním trhu, mají práci. To také znamená, že odvádějí příslušné prostředky do našeho sociálního a zdravotního systému, což je také důležité. Ten počet bude narůstat. Z toho je jasně vidět, že ti lidé utíkají proto, aby si zachránili život, a v první chvíli, kdy mohou, tak nevyužívají naše sociální systémy, ale snaží se postavit na vlastní nohy a vrátit naší společnosti to, co jim svou otevřenou náručí, svým přijetím dala.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je očividný zájem o doplňující dotaz. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, můžete mi říct, co je tajného na těch částkách? To nejsou finanční prostředky vaše nebo vaší vlády, ale tohoto státu, občanů České republiky. Myslím si, že nejen my, ale i oni mají právo vědět, jak velkou finanční pomoc jsme poskytli Ukrajině, protože se disponuje s jejich finančními prostředky. Částkou nikoho neohrožujete, to si úplně nemyslím.

Proč se na to ptám? Stoupají ceny energií, potravin, inflace roste. Vaše vláda podporuje sankce, které nás vedou do chudoby a energetické krize. Vaše koruna padesát na litr benzinu a nafty není ani vidět. Takže by mě zajímalo vlastně, čí zájmy hájíte. Jestli to je Ukrajiny, nebo občanů České republiky, protože do krize se propadá i střední třída. Pak tady budeme mít jen bohaté a chudé a dopadneme jako v rozvojových zemích. To jsou samé balíčky, deštníky, ale ve finále nepomáháte nikomu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To byl doplňující dotaz a pan předseda vlády využije svoji možnost zareagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ten základní problém, který v té vaší úvaze je, je, že když pomáháme Ukrajině nebo Ukrajincům, kteří sem utíkají, aby si zachránili svoje životy, tak že to je proti zájmům českých lidí. Je to naopak. Samozřejmě že je to v zájmu naší země a našich lidí. My musíme pomoci těm, kteří si chtějí zachránit svůj život, musí si zachránit svůj život, nejdou sem jako šťastní. My je prostě přijímáme proto, že nevím, kdo by z vás, když mu před domem zazvoní maminka s dítětem, která přišla o všechno, že by jí nepomohl. No, tak to asi málokdo. My jako český stát jim samozřejmě také pomáháme. Já jsem vám na konkrétních číslech a příkladech ukázal, jak to s tou pomocí je a jak rychle se tito lidé dokážou postavit na vlastní nohy.

Ano, nakládáme s penězi českých daňových poplatníků, jsme si toho vědomi a já o tom opakovaně mluvím, proto také nerozhazujeme peníze, jak tomu tady bylo v minulosti, ale nakládáme s nimi opatrně. A pokud se ptáte, co děláme pro české občany, a chcete to srovnávat, což já tedy srovnávat nechci, protože i to je pomoc českým občanům, tak vám jenom připomenu ten Deštník proti drahotě, ze kterého zjistíte, že vláda poskytla na pomoc lidem ze státních prostředků, lidem, kteří mají potíže s cenami energií, s cenami potravin, s inflací více než 100 miliard korun od začátku tohoto roku, a to si můžete potom srovnat s těmi částkami, které jsme třeba poskytli na to, co vy chcete oddělovat, to znamená pomoc Ukrajině a pomoc uprchlíkům. Já to oddělovat nechci, protože i toto je součástí toho, jak zvládáme dopady války na Ukrajině, a to, abychom dobře zvládli uprchlickou vlnu, která nemá v Evropě obdoby, to je náš úkol. (Předsedající: Čas.) A ten úkol děláme nejenom v zájmu celé Evropy a Ukrajiny, ale především v zájmu České republiky. Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím o dodržování času. A nyní přistoupíme k další interpelaci, pan poslanec Radek Koten, potom se připraví paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane premiére, mám na vás spoustu otázek, nevím, jestli to stihneme v těch dvou minutách, ale doufám, že tedy i v té doplňující otázce. Vy jste tady jako reakci na jednu z mých minulých interpelací odpovídal, že jste v Evropské unii vyjednali nebo že jste pomohli k tomu, aby jádro a plyn byly v tom ekologickém mixu. Nyní, jak vidíme, tak Evropská unie si z vás asi dělá blázny, protože ve výborech do parlamentu to neprošlo. Chtějí tedy jak jádro, tak plyn vyřadit z toho ekologického balíčku, tak to jsem zvědav tedy, co budeme dělat.

To, že Němci zpackali svou dekarbonizaci, to vidíme, protože vypnuli spoustu tepelných elektráren, spoustu jaderných elektráren, a já vůbec nevidím důvod, proč jim dodávat naši levnou energii tady z České republiky a naši občané aby ten rozdíl museli platit, protože si to budou kupovat na té burze zpátky, naši spotřebitelé. To je problém Německa. Nějaká solidarita s Německem v energetické zpackané jejich dekarbonizaci, to rozhodně nehodlám platit.

Dále EU svazuje cenu plynu a elektřiny, protože si myslí, že to je jedno. No, z mého pohledu to není jedno, protože nám to zdražuje elektřinu, našim spotřebitelům. Co se týká benzinu a nafty, ta vaše koruna padesát, kde je? Já si toho nevšímám! Teď je zase cena nafty 48, 49 korun. Teď akcionáři ČEZu. Co se týká drobných akcionářů ČEZu, tak zhruba polovina z těch 30 % patří takovým velikánům, jako je JP Morgan plus další hedgeové fondy se sídlem v daňových rájích. Ty vy tady hájíte? Vždyť máte 70 %, tak zařiďte, ať nemají dividendy anebo ať ty dividendy se zdaňují! Ať zůstávají v České republice pro občany České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Jenom bych opět poprosila o jemnější práci s hlasem, bylo to dosti intenzivní. Pan premiér zareaguje ve svém vyměřeném čase. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, to byla řada skutečně otázek najednou. Já se zase pokusím v tom vyměřeném čase, který mám, aspoň na některé z nich zodpovědět. Samozřejmě že vy jste tady zmínil tu otázku, která je pro Českou republiku skutečně zásadní, a to je svoboda energetického mixu a možnost, abychom v tom energetickém mixu mohli nadále pracovat s plynem a jádrem. A zmínil jste, nevím, jestli jste to tak označil, ale to, co máte teď na mysli, je projednávání takzvané taxonomie.

A já musím říct, že nikdo nás... já nevím, jaký jste použil termín, to není důležité, že si z nás dělá někdo legraci. Ne, nikdo si z nás nedělá legraci, ale je potřeba vědět, jak ten proces probíhá. My jsme dokázali dostat do toho původního návrhu taxonomie ve všech klíčových rovinách projednávání to, že obsahoval i plyn jako přechodný zdroj i jádro jako čistý podporovaný zdroj. To je v zájmu České republiky. A spravedlivě říkám, přestože řada věcí bohužel byla odsouhlasena minulou vládou, včetně těch základních závazků, tak v tomto se už předcházející vláda snažila, aby to jádro v rámci té taxonomie bylo zahrnuto. Nám se to podařilo. A teď probíhá jiný souboj, a ten je neméně důležitý, a doufám, že nám s tím pomůžete napříč politickým spektrem. To už není souboj v Radě nebo s Evropskou komisí, kde se nám podařilo, nejenom České republice, ale tím, že jsme vytvořili skupinu podobně smýšlejících zemí a vytvořili jsme tlak, tak se nám tam podařilo to jádro dostat. Ale teď při projednávání v Evropském parlamentu, při klíčovém hlasování, které bude na začátku července, potřebujeme, aby jádro a plyn v té taxonomii zůstaly, a o to se teď vede boj, o tom jsem i dnes mluvil s představiteli jednotlivých frakcí Evropského parlamentu na dnešním společném jednání vlády a předsednictva Evropského parlamentu, což je už vlastně součást těch příprav na české předsednictví nebo možná už jedna z prvních akcí českého předsednictví. A znovu jsem jim zdůrazňoval, jak je nesmírně důležité pro některé země, jako je třeba Česká republika, aby byla zachována ta volnost energetického mixu včetně jádra.

A chci k tomu říct, ono to nestačí tady jako vykřikovat, že je všechno špatně a že prostě to špatně dopadne. Je potřeba jednat a je potřeba přesvědčovat naše partnery, že jádro je pro Českou republiku potřebné, nejenom pro Českou republiku, že bez toho se nezbavíme ani závislosti na ruských energetických zdrojích, ani závislosti na fosilních palivech, a že prostě v rámci té taxonomie to jádro musí zůstat zachováno. Nejsem v tom sami. Jsou země, které také vsadily na jadernou energii, z nich nejvýznamnější a největší je Francie, proto jsem také jednal s Emmanuelem Macronem a opakovaně se snažíme vytvořit tu koalici zemí, které jádro podporují a prosazují. Ale tady si nemusíme nic tajit. Jsou také země, které jádro nechtějí a dlouhodobě se snaží, aby mezi těmi podporovanými zdroji nebylo. A o to se vede ta diskuse. O to se vede ten boj. A v tom boji zatím nemůžeme v žádném případě říct, že jsme prohráli.

Nebyl jsem to ale já, který se shodl s dalšími lídry EU na tom, že Evropa bude 2050 bezuhlíková, v roce 2030 se sníží emise o 55 % a tak dál a tak dál. Ale už se to stalo, je to realita. My ty cíle budeme muset naplňovat. A my se snažíme, abychom v tomto úsilí dosáhli co nejlepší podmínky pro české občany a české firmy. Samozřejmě jsou to opatření, která souvisejí s tímto závazkem a která třeba já považuju za předčasná a nepromyšlená, což je třeba zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Budeme se snažit v těch příštích týdnech v našem vyjednávání ten návrh upravit, aby nebyl tak striktní (Předsedající: Čas.) a aby byl pro občany méně problematický.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan poslanec avizoval zájem o doplňující otázku, takže prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych měl... já vím, že není možné odpovědět na všechny otázky, které jsem vám položil, nicméně je tady privatizace všech těch energetických firem, ta má nějaké pozadí. Samozřejmě, bylo to i za vašich vlád, i za vlád ČSSD, jak to postupně přicházelo. A váš pan poradce v televizi radí, jak ušetřit peníze, protože energie budou drahé, tak si lidé mají vzít dva svetry nebo chodit do dvou zaměstnání nebo maso jíst jen o víkendu. To jsem včera viděl mimochodem na televizi Prima.

No, já mám takový pocit, že Česká republika nemá závazek z Evropské unie, aby zkrachovali lidé tady v České republice a aby se dostali do potíží finančních. Já si myslím, že v říši zvířat nikdy zvíře neudělá vůdcem smečky toho největšího hlupáka. Bohužel, v EU se to stalo!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A pan premiér má zájem o svoji reakci. Takže za okamžik se slova ujme pan předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No ale nemůžeme se tvářit, že jsme pro to, abychom zajistili energetickou bezpečnost České republiky, abychom zajistili rozumnou cenu energií, neudělali nic. Bohužel přišli jsme do vlády v situaci, kdy energetická bezpečnost České republiky zajištěna není, kdy jsme závislí na ruské ropě, kdy se v minulosti nevytvořila nějaká alternativní cesta, nepodařilo se rozšířit ropovod, my na tom pracujeme, nebyly dostatečně zprovozněny plynové cesty, nebyly nalezeny alternativní zdroje, na tom taky pracujeme, LNG terminály, Stork II a další a další, já to tady ani všechno nestihnu vyjmenovat, co všechno děláme. Ale pomáháme i lidem, na které to aktuální zdražování cen dopadá. Na pomoc domácnostem, které mají potíže s platbami energií, jsou letos vyčleněny téměř 3 miliardy korun. Vytvořili jsme podmínky pro okamžitou pomoc pro ty, kteří si nemohou dovolit zaplatit složenku na energii. Zvýšili jsme příspěvek na bydlení, což pomáhá stovkám tisíců lidí. Připravili jsme program pro firmy, kterým může pomoci. A samozřejmě chystáme - a to už jsme oznámili - jak založení státního obchodníka s energiemi, abychom měli lepší nástroje v ruce, než má zatím Česká republika a česká vláda, a připravujeme také takzvaný úsporný tarif, to znamená tarif, který pomůže všem s nějakou spotřebou energie, kterou získají za státem sníženou cenu, a to povede jak k úsporám, tak to povede k tomu, že si domácnosti a jednotlivci budou moci s těmi rostoucími cenami (Předsedající: Čas.) lépe poradit. Naše vláda je v tom (Předsedající: Čas, prosím.) určitě nenechá.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Díky. Děkuji. A ještě v mezičase, nežli se připraví paní předsedkyně, načtu došlou omluvu, a sice dnes se mezi 18 a 19 až do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Lacina.

A nyní prosím se může ujmout slova paní předsedkyně Alena Schillerová a připravit se může pan poslanec Martin Kukla. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, z aktuálních veřejně dostupných informací vyplývá, že sociální služby, které jsou financovány především kraji jakožto zřizovateli, opravdu finančně dodýchávají, a to se primárně týká nedostatku finančních prostředků na mzdy sociálních pracovníků. Poskytovatelé i kraje si stěžují na nedostatek financí a reálně hrozí sociálním službám kolaps. Výpadek těchto finančních prostředků mají podle plánu dorovnat vyšší úhradu od klientů, a to v dnešní době, kdy většina populace chudne. Dle našich kvantifikací sociálním službám v České republice chybí přes 4,5 miliardy korun, takže to jistě chápete, že není malá suma. A já se ptám, na co čeká ministr práce a sociálních věcí, respektive jestli je nějaká dohoda mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jestli je finalizována? Zajímá mě, kolik finančních prostředků by mohlo poskytovatelům péče dodatečně doputovat?

A chci na tomto místě ještě upozornit, že vláda, které jsem byla členkou, finanční prostředky pro sociální služby pravidelně navyšovala. My jsme za období naší vlády peníze na sociální služby zdvojnásobili. Ale tady bych chtěla říct, že pokud šetříte na sociálních službách, tak šetříte opravdu na těch nejpotřebnějších, o kterých mluvíte, že jsou vaší prioritou, a skutečně ten kolaps je podle mě neodvratný.

Takže já jsem se chtěla zeptat, jestli o tom víte vůbec jako premiér a zda s tím hodláte něco dělat? Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní se ujme slova pan předseda vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, já o tom jako premiér vím. Já se snažím rychle všechno naučit, takže i o problémech sociálních služeb už mezitím vím. Možná kdybyste tu interpelaci nazvala o něco přesněji než Dopady inflace, tak bych vám mohl o něco přesněji odpovědět, protože zase úplně všechno v hlavě nenosím, ale přece jenom nějakou odpověď vám dám.

Pokud jde o financování sociálních služeb, tak schválený rozpočet pro rok 2022 pro oblast poskytování sociálních služeb byl ve výši 20,5 miliardy korun. Není ale možné říct, že se tady nic neudálo v tom mezičase, protože proběhlo navýšení příspěvku na péči, který do systému sociálních služeb přinesl další 2,4 miliardy korun. A kromě toho, že byl zvýšen příspěvek na péči, který, jak jsem říkal, do systému přinesl 2,4 miliardy korun, tak ještě proběhlo navýšení úhrad za sociální služby a toto navýšení přineslo dalších 910 milionů korun. Čili nějaký pohyb směrem nahoru tady skutečně nastal.

Nicméně při projednávání státního rozpočtu - a to je potřeba říct jasně - se nepočítalo ani s tak velkou inflací, ani s tak vysokými cenami energií, takže v tuto chvíli probíhá jednání ve vládě a na expertní úrovni mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí o navýšení alokace do systému poskytování sociálních služeb, kde jsme si vědomi toho, že přes ty pozitivní kroky, které jsem tady zmínil, to znamená 2,4 miliardy příspěvek na péči, 910 milionů navýšení úhrad na sociální služby, tak přesto tam ty finanční problémy prostě jsou. Jaké to přesné číslo, po kterém voláte, bude, to budeme vědět během několika týdnů. Já nemám ve zvyku dopředu říkat nějaké částky, dokud se na nich ve vládě nedomluvíme, nespočítáme si to, neanalyzujeme si dopad a nevíme přesně, co to znamená a co to přinese. Ale jsme si vědomi tohoto problému a během několika týdnů toto navýšení alokace provedeme.

Nad rámec toho bych chtěl ještě říct, že v rámci programového prohlášení vlády naším cílem je v této oblasti nastavit transparentní a stabilní systém financování sociálních služeb. To pokládáme za důležité, protože my jsme nebyli s tím systémem spokojeni už předtím, co s ním dělá inflace a co s ním dělá zdražování cen energií. My si myslíme, že je ho potřeba upravit dlouhodobě. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě vedle tady toho navýšení, o kterém tady mluvím, připravuje návrh změny, tedy novelizaci zákona o sociálních službách.

Současně chci ale říct, že vedle toho navýšení - a k tomu se hlásím a to provedeme a uznáváme, že v těch sociálních službách tento problém je - musíme dbát na to, abychom nepokračovali v těch tendencích, které v České republice způsobují takto vysokou inflaci. Proto jsme prosadili protiinflační úspornější rozpočet pro letošní rok, rozpočet se schodkem 280 miliard korun před válkou na Ukrajině, tedy o 96,6 miliard méně, než byl původní návrh vaší vlády, tedy bývalé vlády, a meziročně dokonce o 220 miliard korun méně. Ale i když toto děláme, tak jak jsem ukázal na konkrétních číslech, nešetříme na těch, kteří pomoc potřebují, kteří si pomoci nemohou, a proto jsme už tehdy provedli to navýšení. Ano, uznávám, my jsme nemohli vědět při přípravě státního rozpočtu, že bude válka na Ukrajině, že to bude mít tyto důsledky. Proto jsme připraveni teď peníze nebo alokaci částek, které jdou na sociální služby, zvýšit, a proto také, jak už jsme tady o tom mluvili minimálně při minulých interpelacích nebo někdy jindy, připravujeme úpravu státního rozpočtu, která ty vlivy ruské agrese na Ukrajinu na Českou republiku zohlední. (Ozývá se zvonění telefonu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi i za dodržení času. Poprosím o ztišení zvonění, opakuje se to tady v sále. A nyní prosím vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Moje to nebylo. Tak doplňující, budu rychlá. No, pane premiére, ještě uvidíme, kolik bude ten protiinflační rozpočet, protože novelu jsme nikdo neviděli, viděli jsme jenom plán do roku 2025 a tam je 1 200 miliard bez této novely. Takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Já jenom chci připomenout, že jestliže hovoříte o té částce, tak jste tvrdě podfinancovali sociální služby. Protože když začínal tenhle systém financování v roce 2017, na sociální služby šlo 7 405 milionů, pak to za vašich vlád klesalo, aby to za našich vystoupalo. V roce 2020 už to bylo 22 199 milionů a v roce 2021 plán byl 24 412 milionů. Takže pokud hovoříte o 20,5 miliardách, tak jsme doma! To jsou přesně ty peníze, které jste tam vzali a které tam dneska chybí. A to, co jste tam dodali, samozřejmě nemůže absolutně stačit. A stejně vám nezbude, než v novele (Předsedající: Čas.) zákona o státním rozpočtu, věřte mně, to tam prostě doplnit. (Předsedající: Čas, prosím.) Jinak to dopadne špatně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A opět je zájem o reakci na tuto doplňující otázku nebo komentář? Ano. Posečkáme... A můžete se ujmout slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jsem přesvědčen, že tohle je zrovna věc, ve které se shodneme, tedy aspoň v tom jednom aspektu. Shodujeme se určitě v tom, že sociální služby je potřeba dofinancovat. A ty příčiny jsou prostě jasné, inflace, zdražování, s tím si neporadí. Já k tomu dodávám, že už předtím to financování nebylo úplně optimální. Ono možná nejde jenom o ty částky, ale i o ten způsob, jakým tam ty finance jdou. Měl jsem možnost už jako opoziční poslanec opakovaně mluvit s lidmi, kteří se sociálním službám věnují, a ta nespokojenost tam byla dlouhodobá, ale přes to, co jsem tady říkal, že jsme přidali a navýšili a jak jsme to upravili, tak naprosto souhlasím s tím, že teď je na místě tu částku, která jde na sociální služby, zvýšit, a my jsme připraveni to udělat. Předpokládám, že do konce června budeme mít ten návrh na stole.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než přikročíme k další interpelaci, tak opět načtu došlé omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Barbora Urbanová dnes, a je potřeba to načíst zpětně, od 10.45 do 11.45 z pracovních důvodů, a pak se omlouvá pan poslanec Josef Kott dnes mezi 8. a 23. hodinou z pracovních důvodů.

A prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova s vaší interpelací. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené dámy a pánové, já mám jednoduchý dotaz, a to konkrétně rozpočtového určení daní. Když se podíváme do programového prohlášení vlády, tak tam je napsáno, že vláda změní a navýší rozpočtové určení daní. Já jsem tady pana premiéra už na to jednou interpeloval. On říkal, až bude mít konkrétní čísla a nějakou analýzu z krajů, tak se tím budou zabývat. V tuto chvíli jsem získal přes Asociaci krajů jakýsi návrh, který počítá s navýšením rozpočtového určení daní ze současných 9,78 % na 11 %. Je to zhruba 10 miliard pro kraje, které by si rozdělily. Já bych se chtěl zeptat pana premiéra, zda tento materiál má a zda počítá s navýšením RUDu pro kraje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní bude prostor pro reakci pana předsedy vlády Petra Fialy. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano. Vážený pane poslanče, my jsme se už tady o RUDu bavili a některé věci, které jsem říkal minule, mohu jenom připomenout, ale to teď nebudu dělat. Zkusím vám odpovědět trošku jinak. Ano, my máme v programovém prohlášení vlády některé úkoly, které se vztahují k RUDu. Mluvíme o tom, že udržíme stávající financování obcí a změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů České republiky a s tím bude souviset potom navýšení celkové alokace. Do finančního zajištění místních projektů více zapojíme Národní rozvojovou banku, budeme podporovat projektovou přípravu, absorpční kapacitu v krajích a obcích. To stojí v našem programovém prohlášení. To znamená, úplně jednoduše, udržíme stávající financování obcí a změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů a navýšení celkové alokace.

My plně respektujeme samozřejmě úkoly z programového prohlášení vlády, to znamená, že je potřeba připravit úpravu nebo změnu zákona o RUDu, která se týká daní. Ale my nepotřebujeme od Asociace krajů, a takto to nemůže ani fungovat, částku, o kterou se má zvýšit ta celková alokace. My potřebujeme, a na tom jsme s Asociací krajů domluveni, rámcovou dohodu na úrovni Asociace krajů o kritériích, na jejichž základě by se RUD přerozděloval. Já v tuto chvíli nemám na stole tu dohodu, neznám její parametry, nemohu ani předjímat, kdy a zda k té dohodě došlo a kdy k ní dojde, a ta dohoda, pokud uvnitř Asociace krajů vznikne, na spravedlivější přerozdělování té částky, kterou kraje dostávají mezi kraji, protože to byla ta hlavní námitka některých krajů včetně toho kraje, ze kterého jsem já a za nějž jsem poslanec, tedy Jihomoravského, že vlastně to, jak se to přerozděluje, už dlouhodobě neodpovídá tomu, co ty kraje financují, jaká je tam situace, a že potom některé kraje jsou na počet obyvatel třeba nebo podle jiných kritérií znevýhodňovány proti jiným, tak až k této dohodě dojde, že to je možné na základě jiných kritérií upravit, pak jsme připraveni zvýšit tu celkovou částku, protože je nám jasné, že ta úprava v tom bodě nula nemůže vypadat tak, že se to přerozdělí a zase se některým vezmou peníze, se kterými počítají. Takže tam jsme připraveni na to navýšení. Ale nemůžeme přistoupit k navýšení bez toho, že se kraje na těchto kritériích domluví.

A já už jsem zažil v různých svých rolích, nejenom v politice, debaty o nastavení těch normativů a kritérií, podle kterých se něco přerozděluje, a věřte mně, že to je nesmírně složité. Je takhle jeden koláč, a teď když z něj uříznete někomu víc, tak ten druhý má méně. My jsme řekli: Dobře, při tom základním nastavení, když někomu uříznete víc, tak my to na začátku doplatíme a upravíme podle toho ten RUD. To je v pořádku. Ale musí tomu předcházet ta dohoda, kterou shora, z vlády prostě neuděláme, ta dohoda, která vytvoří jiná kritéria, podle kterých se to bude přerozdělovat. Kdybychom to měli dělat my, tak samozřejmě si dovedeme představit pár jednoduchých objektivních kritérií - počet obyvatel, rozloha území a tak dál, ale vím z jednání s Asociací krajů, že to prostě nestačí a že s tím by nebyli spokojeni. Jedni argumentují tím, že mají rozsáhlejší síť silnic, jiní že mají krajské nemocnice, zatímco jiné kraje mají těch krajských nemocnic víc a mají fakultní nemocnice a tak dál a tak dál. Těch věcí, které do toho vstupují, je celá řada, a proto já říkám, a tady bych ctil ten princip subsidiarity. Kraje - a kraje řekly, že to udělají - se musejí domluvit na těchto kritériích a pak se my můžeme domlouvat na navýšení té celkové alokace. Bez tohoto prostě ale nejde!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Velmi děkuji za odpověď i za dodržení času a je zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Pane premiére, děkuji, ale já vám budu argumentovat. Já jsem tři roky seděl v té pracovní skupině, kde jsme RUD řešili, a ty kraje se prostě nedomluví, protože vždycky tam přijde kraj s určitými kritérii a váhou, která jsou pro ten kraj výhodná. To znamená, kdyby se domluvily, bude to znamenat, že některé kraje přijdou o peníze.

Tam se musí postupovat opačně a ty kraje s tím přišly. Ony s tím přišly. Mají tady kritéria. Je to návrh přístupu ke změně rozpočtového určení daní. Je to právě v Brně 21. 4., katedra veřejné ekonomiky, Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava. Mám to tady. Jsou to kritéria a ty kraje s tím pravděpodobně většinově souhlasí, ale dochází tam k navýšení, jak jsem již zmínil, 10 miliard. A to znamená, že by se ten RUD, to rozpočtové určení daně zvedlo právě z toho směrného čísla 9,78 % (Předsedající: Čas!) na 11 %.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan předseda vlády zareaguje. (Zvuk mobilu ze sálu.) Opět někdo nevypnul zvonění, upozorňuji, prosím. A prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: My musíme přece si připomenout, a to není nic proti tomu, co jsem teď říkal nebo co říkáte vy, ale musíme si přece připomenout, že rozpočtové určení daní, pokud jde o obce a kraje, bylo prostě pravidelně navyšováno. Bylo navyšováno na úkor státního rozpočtu. Vzpomeňme si na tu poslední úpravu RUD, ta dokonce vznikla z iniciativy našich senátorů po schválení daňového balíčku a opravdu stabilizovala krajské finance. Ten problém je jinde, já se teď tady do toho nechci pouštět. On není v tom, jak se to přerozděluje, ale je, v jakém stavu jsme ty veřejné finance po předcházející vládě převzali. Ale do toho se teď opravdu nechci pouštět. Já jenom říkám, že pokud nedospějeme k tomu, aby se vytvořila nová přerozdělovací kritéria, tak nedává smysl to jednostranné navyšování RUDu. Na čí úkor to bude? Tak máme zvýšit tu celkovou částku ze státního rozpočtu? Máme to udělat na úkor obcí? Tohle přece není řešení. A znovu opakuji: My jsme připraveni se o tom bavit a navýšit ten RUD pro kraje ve chvíli, kdy se naplní to, co si od toho kraje slibují. A kraje si od toho slibují spravedlivější kritéria při přerozdělování těch peněz mezi jednotlivými kraji. To mně připadá jako srozumitelné a důležité. A my jsme to Asociaci krajů neuložili, kraje samy řekly: Ano, my se na těch kritériích, která se budou používat, domluvíme. Ve chvíli, kdy toto nastane, tak pak je skutečně na místě, abychom postupovali tak, jak jsem říkal, a došlo k navýšení té celkové částky. Ale do té doby by to žádný smysl nemělo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s další interpelací vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, je to také dost nepříjemné, když vás mám za zády a nevidím na vás. V každém případě už jsem vás jednou interpelovala ohledně pohonných hmot, myslím nejenom vás, ale i pana ministra financí. A musím konstatovat, že od té doby se vlastně vůbec nic nezměnilo. Přesně ty predikce, které jsem měla, tak se naplnily. To znamená, to, co jste slibovali tím přimícháváním biopaliv, co jste populisticky zrušili tím paragrafem 19, tak se nestalo vůbec nic. Paragraf 20 vám vlastně ukládá - a je to transpozice směrnice. Pak jsem si poslechla vašeho poradce pana Křečka. A pane premiére, jestli mohu doporučit, dejte mu do ruky zákon o ovzduší, aby, když tedy ze sebe dělá odborníka na biopaliva, respektive na přimíchávání, tak ať se do toho zákona aspoň podívá, protože on slibuje občanům něco, co se nestane. On říká, že tento rok se přimíchávat bude dál a v příštím roce už to nebude. Není to pravda. Není to pravda a nestane se to! Je lepší, když opravdu si člověk ten zákon nastuduje a pak teprve něco těm občanům říká.

Ale k mé otázce: Mě by zajímalo, jakou medicínu jste si připravili, protože to, co jste aplikovali, to nezafungovalo, to se minulo účinkem, takže by mě zajímalo, jakou další medicínu máte připravenou, protože ostatní země kolem nás jdou cestou, kterou vy jít nechcete. Říkáte, že je zase pro vás populistická. Tak já bych ráda věděla, jak těm občanům pomůžete, protože cena pohonných hmot se vyšplhala na historickou hodnotu, kterou jsme ještě nezažili, takže teď jsme ji konečně viděli, že opravdu se tam dokáže dostat. Takže bych docela ráda věděla, co vláda udělá pro to, aby cena pohonných hmot pro občany, pro občany klesla dolů. Já rozumím tomu, že DPH neřeší podnikatele, ale občanům to řeší problém.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a s reakcí pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za tu otázku a vůbec mně nevadí, že se tady k tomu vracíme, protože já to považuji za důležité. Opravdu to dopadá na podnikatele, dopadá to na občany. U nás jsme v situaci, že řada lidí je skutečně závislá na tom, aby autem dojeli do práce, k příbuzným, cena pohonných hmot je extrémně zajímá a má to samozřejmě dopad i na další ceny. Takže je dobré, že se o tom bavíme.

Já trvám na tom, že to, že jsme udělali ta opatření, bylo důležité a dobré a že ta opatření fungují. Jenom připomenu, že ano, biosložka, to je jedna věc. Pak jsme také snížili spotřební daň a pak jsme taky začali kontrolovat marže u prodejců. A zrovna dnes Ministerstvo financí zveřejnilo zprávu o tom, že marže prodejců pohonných hmot klesají, dál klesají. V červnu byly průměrně o 1,7 koruny na litr nižší než loni, čili to naše opatření jednoznačně zabralo, jinak by to bylo ještě horší. U nafty byly v daném měsíci zhruba o 1,6 korun za litr nižší, než byl průměr loňského roku. Takže vidíte, že u nafty, u benzinu kontrola marží funguje a ty marže prostě nižší jsou. Kdyby nebyly, tak ta cena nafty a benzinu je prostě v České republice vyšší. Stojím si za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně - to je to další opatření - nepřistoupili, tak by byly ceny benzinu a nafty o 1 až 2 koruny vyšší. Vidíte to, když sledujete vývoj těch cen. Nedíváte se jenom, kolik je dnes, ale sledujete ten vývoj, tak hned po 1. červnu díky snížení daně ceny klesly, ale následně samozřejmě opět vzrostly. Ale ne kvůli tomu, že máme problém tady na české straně, ale hlavní faktor je růst ceny nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu. Takže kdybychom ke snížení daně nepřistoupili, tak ty ceny jsou určitě o 2 koruny vyšší. Pokud bychom nezačali sledovat marže, určitě by nebyly - to mi věřte - o 2 koruny nižší, než byly ve stejném čase loni. Takže díky těmto našim opatřením jsou ty ceny zhruba o 4 koruny nižší, než by byly, kdybychom ta opatření neudělali. To jsou prostě fakta, jasná čísla a tak to je.

Ano, v jednom s vámi souhlasím: ty ceny jsou vysoké, nám to vadí, ale netvařme se, že jsme schopni ovlivnit cenu ropy a pohonných hmot ve světě. (Ukazuje tabulku.) Škoda že to nemám ve větším, já bych to ukázal občanům, aby viděli: Toto je cena z dnešního dne, cena benzinu a nafty v České republice. To, co je červeně, jsou státy, kde jsou benzin a nafta dražší, a to, co je černě, tak jsou státy, kde je benzin a nafta levnější. Ale i z toho vidíte, že i tam, kde to je levnější, tak jsou to někdy jenom velmi malé položky. Ano, nejlevnější benzin a naftu mají v Bělorusku, ale to myslím není země, se kterou bychom se mohli srovnávat. Ale když se podíváte na okolní země anebo země s námi srovnatelné, tak vidíte, že ceny benzinu a nafty v eurech jsou buďto vyšší nebo stejné. Polsko je na tom o něco lépe.

Takže je vidět, že toto je problém, se kterým se potýká celá Evropa. To taky tato tabulka jednoznačně ukazuje, že tím faktorem jsou skutečně rostoucí ceny na burze. Není to něco, co by se dalo ovlivnit ze strany České republiky. Ale to, že v této tabulce jsme v lepší, ve výrazné části v té lepší polovině, tak to je dáno i těmi opatřeními a právě těmi opatřeními, která jsme udělali, protože bez kontroly marží, bez snížení spotřební daně bychom takovýchto výsledků nedosáhli. To, že to není nic uspokojivého, že to je pro nás všechny problém, to je jasné. Ale je to problém celoevropský a Česká republika na tom zdaleka není nejhůř.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane premiére. A opět je samozřejmě zájem a možnost vystoupit s doplňující otázkou. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Co se týče těch biopaliv, ta je daná dodavatelům těch pohonných hmot, že ano, nebudeme se tady bavit o prodejcích, kteří mají ty pumpy. To, že jste udělali a zaklekli jste na pumpaře, já si myslím, že tam ten problém není. Ten problém je v těch rafineriích. Ne tam, ale někde jinde. A chápu to, že ty rafinerie řešit je těžké a je to složité, protože ani jedna rafinerie není naše.

Další věc, co musíme říct, neříkám tady na mikrofon, ale přiznat si: z každého litru máte 50 % do státní kasy zhruba, ať je to nafta, nebo benzin. Takže rozumím tomu, že snižování cen je pro vás docela drakonické, protože by vám to sebralo peníze z vaší kasy. Ale neviděla jsem nikde, nikde jsem neviděla zpracovanou studii dopadů, jaký přínos by to byl nebo nebyl, pokud by došlo ke snížení spotřební daně a ke snížení DPH - já neříkám zrušení, ale ke snížení DPH - jak by se to projevilo (Předsedající: Čas. Čas, paní poslankyně.) z hlediska... (Otáčí se směrem k předsedající.) Já to jenom dořeknu, tu větu - já se omlouvám - jak by se to projevilo z hlediska prodeje. (Předsedající: Čas.) To znamená, jestli by nebyl (Předsedající: Musím měřit všem stejně.) náhodou větší prodej.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Musím měřit opravdu všem stejně. Poprosím o dodržování času. A zareaguje pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, my vidíme ty dopady zásahu do DPH, protože na to se můžeme podívat, co se děje v některých zemích, které k tomu přistoupily. A já myslím, že je jednoznačně vidět, že kromě výrazného zásahu do státního rozpočtu to žádný velký efekt na tu cenu v těch zemích prostě nemělo. Takže tohle určitě není cesta a my touto cestou nechceme jít. Naopak ta naše opatření, velmi rozumná, vedou k tomu, že jsme se dostali do té lepší poloviny, pokud jde o ceny. A myslím si, že tohle je cesta, kterou prostě my jít máme, rozumíte? To, že ochudíme státní rozpočet o výnosy z DPH, tak ty peníze nebudeme moci použít na tu pomoc lidem, kteří to opravdu potřebují, a nemáme žádnou jistotu, že ten dopad na ceny, vždyť se na to podívejte, na ty tabulky (Ukazuje materiál.), to jsou údaje z dnešního dne, to je veřejně dohledatelné, že ten dopad na ceny v zemích, které to udělaly, byl nějak výrazně lepší.

Dotkla jste se toho problému rafinerií. Ano, já si myslím, že Česká republika vlivem různých minulých rozhodnutí na tom z hlediska vlivu na infrastrukturu a na klíčové věci v energetice není úplně dobře, my nicméně taky nesedíme s prázdnýma rukama. Zrovna včera jsem měl tady jednání s vedením společnosti ORLEN a bavili jsme se o tom, jak budou rafinerie postupovat, co budou dělat pro to - protože to je taky problém v České republice - abychom měli dost nafty pro občany a firmy a aby ta nafta i benzin byly v přijatelných cenách. A myslím, že i tito majitelé rafinerií si uvědomují, jak je to pro Českou republiku důležité, a vláda vyvíjí takový tlak, aby skutečně to postavení na trhu (Předsedající: Čas.) nikým nebylo zneužíváno.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní, zatímco se připraví pan poslanec Martin Kolovratník, načtu omluvu pana poslance Stanislava Blahy a pana poslance Jakuba Jandy z dnešní schůze od 18 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pan poslanec se může ujmout slova. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, pane premiére, dobré odpoledne. Moje téma bude z rezortu dopravy, asi z toho titulu nebo názvu interpelace víte, tušíte jeho obsah. Já bych se vás rád zeptal na problematiku na vaše plánované kroky v otázce zákazu prodeje aut, automobilů se spalovacími motory. V rychlé rekapitulaci připomenu, že je to zpráva teď z minulého týdne ze začátku června, kdy Evropský parlament schválil návrh, který říká, že od roku 2035 bude zakázáno prodávat nové osobní auta a lehká užitková vozidla se spalovacími motory. A korektně taky říkám, že víme, můžete to odpovědět nebo navázat, že to bude ještě předmětem dalších jednání, není to definitivní závěr.

Mě tohle zajímá, rád bych se na to zeptal. Oba nebo všichni víme, že Česká republika je z velmi vysokého procenta práce na autoprůmyslu na výrobě vozidel závislá, to znamená, naše hospodaření, hospodaření velkých českých firem a automobilek, tohle rozhodnutí do budoucna dramaticky ovlivní. V té naší pozici, která je k tomu negativní, kde hnutí ANO tady s tím návrhem nesouhlasí, odcituji pro vaši představu moji kolegyni europoslankyni Martinu Dlabajovou, která to označila za ránu českému automobilovému průmyslu, ale taky za ránu pro spotřebitele, pro občany. "Musíme počítat s tím, že to způsobí do budoucna pořádný průvan v peněženkách občanů, a budu také doufat, že členské státy v následných jednáních najdou kompromisní řešení, které zmírní dopady na firmy a i zlepší výhledy lidí na koupi nových vozů," cituji europoslankyni Martinu Dlabajovou. Vy, pane premiére, a možná my všichni se shodneme na tom, víme, že tohle je velký problém, zvlášť v dnešní době. A já mám teď první otázku, jestli jste toto řešili v koalici, protože Piráti na té evropské půdě byli pro, jaká je tedy oficiální pozice české vlády.

A druhá - rychle - otázka (Předsedající: Děkuji. Čas.), jestli už jste o tom jednali (Předsedající: Čas.) s AutoSAPem, se Sdružením automobilového průmyslu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Velmi poprosím o dodržování času, je třeba měřit všem opravdu spravedlivě stejně. A nyní pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Samozřejmě že, vážený pane poslanče, toto rozhodnutí má velký dopad a mělo by velký dopad nejenom na automobilový průmysl, to s vámi taky souhlasím, i když, když se podíváme na třeba rozhodnutí některých velkých automobilových koncernů, kterým směrem půjdou a jakým způsobem samy ukončí výrobu automobilů se spalovacími motory, tak vidíme, že ty jsou na to už připraveny, ale ještě závažnější dopad to samozřejmě má na občany, to jste tam zmínil v souvislosti s citací z vystoupení vaší paní europoslankyně, protože ta zásadní otázka zní takto: jestliže takovýto zákaz bude schválen, tak musí být zajištěna pro občany rozumná, cenově dostupná alternativa.

To znamená, že já bych chápal takovýto zákaz ve chvíli, kdybychom měli jistotu, že v roce 2035 si každý občan bude moci pořídit nový nebo ojetý automobil, elektroautomobil v ceně, která pro něj bude dostupná, že těch automobilů bude dost, že bude vybudována dostatečná infrastruktura pro to, aby bylo dost energie na nabíjení všech těchto a že všechny tyto podmínky budou splněny. Zatím takovouto jistotu nemáme, a proto já považuji tento zásah nebo toto rozhodnutí za špatně načasované a nepromyšlené a v této kritické situaci za ne úplně vhodné.

Vy jste sám zmínil, že někteří europoslanci čeští hlasovali pro, většina hlasovala proti, a to včetně vašich, našich a koaličních europoslanců. Co budeme dělat? Tak za prvé, když říkáte, že hnutí ANO je proti, to já rád slyším, ale ten problém je, že prostě dřív se odsouhlasil Green Deal jako celek, klimatický zákon, nejsou v něm žádné ústupky vyjednané pro Českou republiku, ani to jádro nebo právě otázka faktického zákazu aut se spalovacími motory, takže tady už pláčeme nad rozlitým mlékem.

My chceme v rámci našeho předsednictví jednat o kompromisním znění legislativy v takzvaných trialozích a budeme usilovat aspoň o to, aby ten zákaz v roce 2035 nebyl 100 %, ale 90, což je šance, že v některých frakcích Evropského parlamentu by mohlo mít podporu. Tím pádem by bylo možné zachovat svobodu nebo možnost výroby aut se spalovacími motory ještě i po roce 2035. Evropský parlament schválil tedy svoji pozici k tomu návrhu, se kterou chce ještě vyjednávat - to jste taky řekl, že tu prostor pro jednávání je - s členskými státy, na úrovni členských států budou o tom jednat ministři životního prostředí 27. a 28. června v Lucemburku. Paní ministryně Hubáčková tam pojede s takovým mandátem, aby podpořila řešení, které bude výhodné pro české občany. My, jak říkám, se budeme snažit dosáhnout aspoň toho, aby prošel ten kompromisní návrh, který nám vytvoří podmínky pro to, abychom i po roce 2035 mohli ta auta vyrábět.

Jestli dojde k nějaké dohodě, není úplně jisté. Vypadá to, že se francouzskému předsednictví, ale já to nechci předjímat, třeba se mýlím, že se jim nepodaří dosáhnout shody mezi členskými státy, a potom bude úkolem českého předsednictví vyjednávat s Evropským parlamentem ten výsledek podle schválené pozice Rady. A tady si dovolím předjímat, že ta jednání nebudou ani jednoduchá ani krátká. Pozice České republiky je, že podporujeme postupné snižování emisí u nově vyráběných automobilů, ale považujeme za nevhodný plošný zákaz spalovacích motorů s datem 2035.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A je prostor pro doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ano, využiji svůj prostor. Děkuji za odpověď, pane premiére. Vnímám tedy vaše slova nebo chápu je tak, že pozice české vlády bude proti, že se budete snažit dále jednat o nějaké výjimce nebo zmírnění, za to děkuji. Zaznamenal jsem to. Za nás v tomto určitě tu podporu máte.

Moje doplňující otázky jsou dvě. Za prvé víme, že to nějak dopadne a že se na to musíme připravit, tudíž už s předstihem budovat infrastrukturu, dobíjecí stanice a tak dále. Vím, že pan ministr Kupka nedávno zrovna jednu další stanici otvíral. Proti tomu ale jde zatím váš současný návrh, aktuální návrh státního rozpočtu na příští rok, kde Ministerstvo dopravy přichází o peníze, tuším nějakých 45 miliard. Takže se ptám a prosím o jasnou, stručnou odpověď, jestli když si Ministerstvo dopravy řekne o více peněz právě na tuto infrastrukturu, jestli bude vyslyšeno, a za druhé - jak chcete zabránit tomu, aby ta auta pro lidi nebyla drahá, jestli uvažujete o nějakých dotacích elektromobilů, vodíkových vozů a podobně, anebo jestli zatím nic takového v plánu nemáte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, děkuji. Reakce, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za doplňující otázku. Pokusím se odpovědět velmi stručně. To, co jsme v souladu se zákonem, pokud jde o rozpočet, museli v tuto chvíli předložit, to opravdu bude ještě upraveno a dozná to výrazných změn, protože jsme v tak turbulentní situaci, že v tuto chvíli prostě nelze ta čísla dát přesně. My jsme už letos navýšili prostředky, které šly na investice, a hodláme v tom pokračovat.

Ale chci s vámi opravdu souhlasit v jedné věci. My budeme bojovat za zmírnění toho zákazu a za nějaké rozumné řešení, to nepochybně ano. Ale musíme si všichni uvědomit, co už se vlastně stalo, k čemu ten vývoj v Evropě směřuje a být na to připraveni. Proto jsem přesvědčen o tom, a vy jste to sám řekl, že se musíme soustředit na budování potřebné infrastruktury, dobíjecích stanic a dalších věcí proto, abychom pak nebyli překvapeni, že jsou tu najednou auta, lidé si je pořizují, že se je podařilo třeba vyrábět za cenu, která je srovnatelná nebo lepší, než jsou dnes auta se spalovacími motory, lidé je chtějí a my tady nemáme tu potřebnou infrastrukturu.

Musíme přemýšlet také nad tím, jak ta elektroauta pro lidi zlevnit, to s vámi taky naprosto souhlasím. Cesta, kterou jde Německo, že na každé elektroauto dá 9 000 euro, to asi není cesta, kterou by si český rozpočet mohl dovolit. My jsme uvažovali o jiných nástrojích. Pojďme se o nich společně bavit, může to být třeba zkrácení odpisů na elektroauta, které by vedlo k tomu, že firmy je budou rychleji vyměňovat, tím dostaneme víc ojetých elektroaut na trh, kde budou cenově dostupnější pro občany. To je třeba jedna z cest, kterou se dá jít. Ale pojďme ty cesty hledat, protože si myslím, že směr, kterým se automobilky už vydaly, je taky jasný. A my jako stát bychom měli pro občany vytvořit podmínky, aby se v tom mohli dobře pohybovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a tímto jsme vyčerpali čas, kdy je možné podávat interpelace na pana předsedu vlády. Nyní budou následovat interpelace na ostatní členy vlády a my se vystřídáme v řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji ústní interpelace a vyzývám tímto paní poslankyni Margitu Balaštíkovou, aby přednesla interpelaci na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. A prosím, aby se připravila paní poslankyně Malá. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, dámy a pánové. Já se vzdávám, protože pan ministr není přítomen, takže ho budu interpelovat příště.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, pan ministr je omluven. Takže bych poprosil paní poslankyni Malou, aby přednesla interpelaci na pana ministra vnitra, pana místopředsedu vlády Rakušana. Máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne. Vážený pane ministře, jistě jste zaznamenal v posledních dnech několik článků v tisku, jejichž tématem je sexuální zneužívání desítek dětí ročně, kdy je pachatelem člověk, který má na děti dohlížet. Jsou trenéry, učiteli, vedoucími kroužků, a to i přesto, že zneužívají děti opakovaně, pak dál pořádají dětské tábory nebo zakládají dětské spolky. Jak je to možné? Bude stát s tím něco dělat? Tyto otázky vznesl Český rozhlas v souvislosti s absurdní situací, kdy lidé, kteří opakovaně zneužívají děti, mohou kvůli značným mezerám v českých zákonech s dětmi dál pracovat. Naše zákony umožňují zakázat sexuálnímu delikventu pracovat s dětmi jen v případech, kdy už s nimi pracoval v době spáchání trestného činu, kvůli kterému je před soudem. Kromě toho ten trestný čin musel provést v souvislosti vlastně s tou danou činností. Kriminalisté dle statistik Policejního prezídia loni vyšetřovali 36 takových případů. Prezident soudcovské unie Vávra řekl, že pokud stát umožní zakazovat práci s dětmi jen tomu, kdo už s nimi pracoval a kvůli tomu spáchal zločin, je to jasná mezera v zákonech. Na Slovensku mají možnost udělovat zákony (zákazy?) činnosti preventivně i do budoucna, a to i když daná osoba aktuálně nevykonává žádnou činnost s dětmi, ale hrozí, že by do budoucna mohla. Co se týká doživotního zákazu činnosti s dětmi, tak jej využívá 11 států Evropské unie.

Co se týká vás, tak vy sám jste údajně podle serveru iRozhlas reagoval na všechny mezery v zákoně tak, že v České republice je v tuto chvíli 130 000 Ukrajinců a musíte dělat jiné věci a nezvládáte všechno. Jakým způsobem tedy budete řešit bezpečnost dětí a dospívajících, kteří chodí do školy, účastní se kroužků, mimoškolních aktivit nebo jezdí na tábory? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Interpelace byla na pana ministra Gazdíka, omlouvám se, že jsem to přehodil. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Hezké dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně. Rozhodně tu situaci nechci zlehčovat. Sexuální zneužívání dětí jejich vedoucími či vychovateli je otřesné. Mám sám čtyři děti, takže znám starost rodiče o ně a jejich blaho. Ten problém je bohužel dlouhodobý, kdy vaše vláda měla osm let na to, aby to vyřešila, ale neudělala v tom vůbec nic.

Každý z těch případů, kterých jsou naštěstí asi čtyři desítky za rok, vrhá špatné světlo na všechny vychovatele nebo vedoucí letních táborů. Nyní po široce medializovaném případu zneužití se objevují názory, zda by nebylo vhodné nějakým způsobem ukotvit zákaz práce s dětmi pro lidi s nějakým deliktem v minulosti nebo chtít po každém pracovníkovi s dětmi a mládeží výpis z rejstříku trestů. Částečně to tak mají skutečně ošetřeno na Slovensku. Chtěl bych ale dodat, že právě zapsané spolky neeviduje Ministerstvo školství, tudíž ten dotaz by byl spíše na ministra spravedlnosti. Nicméně jsme připraveni, já jsem se o tom s panem ministrem spravedlnosti bavil, a jsme připraveni tu situaci řešit. To, co jsem k tomu potřeboval a proč jsem i Českému rozhlasu říkal, že prosím o posečkání, je schůzka s Českou radou dětí a mládeže, kde se příliš nedomnívají, že povinnost a tak, jak to navrhoval onen reportér Českého rozhlasu, že ten, kdo vlastně zakládá tu organizaci, musí předat trestní rejstřík - to sice určitě možné je v zákoně upravit, že musí mít čistý trestní rejstřík, když zapisuje spolek, ale to samozřejmě neřeší to, kdo s těmi dětmi pracuje, protože v tom spolku pracuje celá řada dětí (lidí?). Sám jsem členem Junáka a skauti mají velmi vypracovaný, poměrně vypracovaný systém růstu, ať už je to čekatelská zkouška nebo vůdcovská zkouška, kde už ty podmínky jsou poměrně přísné a k té filtraci dochází.

Do budoucna je řešením, a tak jsme se dohodli s Českou radou dětí a mládeže, že chceme tak, jak existuje zákon o podpoře sportu, tak bychom rádi začali pracovat v tom příštím pololetí na zákonu o podpoře mládeže a v rámci tohoto zákona o podpoře mládeže bychom definovali i ty podmínky. Představa ale, že každý vedoucí před každým táborem nebo před každou akcí musí doložit čistý výpis z rejstříku trestů, je byrokraticky velmi náročná a nejsem si jistý, že zrovna toto by vedlo k řešení.

Řešení vidím ještě v jiných cestách, ve zvýšené aktivitě právě mládežnických organizací, které by měly vědět, koho přijímají, osvětě a komunikaci uvnitř, ale o tom se s mládežnickými organizacemi bavíme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně chce ještě reagovat.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo. Pane ministře, vaše odpověď mě absolutně neuspokojila, protože výpis z rejstříku trestů neřeší vůbec nic, protože v okamžiku, kdy jsou tresty zahlazeny tomu původně odsouzenému, tak se nezjistí, jestli je to člověk, který má nějakou trestní minulost, kterou páchal v souvislosti s dětmi. Takže já si myslím, že je potřeba k té problematice přistoupit úplně jinak.

Já vás zvu tímto na jednání podvýboru pro problematiku domácího sexuálního násilí, kdy bych byla ráda, abychom společně s Ministerstvem spravedlnosti, s vámi i s Ministerstvem vnitra k tomuto zasedli. Padlo tam na posledním jednání několik návrhů, kterými by se to dalo vyřešit, a mohlo by to být například osvědčení, které by vlastně nebylo ani výpisem z rejstříku ani ničím podobným, jenom by došlo k tomu, že bude vydáno osvědčení, že daný člověk je schopen pracovat s dětmi a nemá žádnou trestní minulost.

Ale ještě jedna věc. Já jsem vás dnes interpelovala podruhé a vy jste mi zase tady řekl, že neudělala něco naše vláda. Vy jste slibovali změnu, tak se pořád přestaňte (Předsedající: Čas) vymlouvat na nás.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr ještě chce reagovat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vidím, že jsem ťal do živého, ale chtěl bych vás ubezpečit, že s vámi naprosto souhlasím. Ten nápad na výpis z rejstříku trestů není můj, ale právě reportéra Českého rozhlasu, který mě tlačil k odpovědi, abych mu sdělil, že kdy už toto uděláme, a já jsem mu sděloval - vlastně souhlasím s vaším názorem - že toto není řešením toho problému, to, že si někdo, kdo zakládá spolek, přidá... Mimo jiné u pedagogů, ti to mají automaticky ze studia, to potvrzení, takže pedagogové to mít nemusí, a každý, kdo se hlásí do školy, to potvrzení, právě proto, že ten rejstřík trestů musí svému řediteli při vstupu do školy odevzdat, takže u pedagogů je toto vyřešeno, ten problém je skutečně u mládežnických organizací.

Rád přijímám vaši výzvu, velmi rád přijdu na ten podvýbor a budeme hledat společné řešení. A jsem strašně rád, že jste mně tu interpelaci podala a že jsme se shodli na tom, že výpis z rejstříku trestů zakladatele není řešení tohoto problému. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji. Další z poslanců, který má zájem interpelovat pana vicepremiéra Rakušana, je paní Lenka Dražilová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Vážený pane ministře, moje interpelace bude velice krátká a v podstatě vyplynula z dotazu občanů mého volebního kraje. Já bych se ráda zeptala, zda už má Ministerstvo vnitra strategii či plán, jak bude nadále probíhat ubytování běženců z Ukrajiny, které společně nyní s kraji ubytovávají podnikající fyzické osoby. Bylo mi sděleno a vím, že tyto osoby mají uzavřené dohody, které jsou většinou do konce roku, a já se tedy ptám, jestli se plánuje, že tyto dohody potom, samozřejmě v případě, že ta válka bude pokračovat, jestli budou prodlouženy, nebo jak to bude dál, protože lidé, kteří pronajímají svoje chaty nebo nějaké rekreační objekty, samozřejmě mají takové ty objednávkové kalendáře, tak by rádi věděli, co plánujete dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a než pan místopředseda vlády dojde ještě k pultíku, omluvím paní poslankyni Peštovou z dneška od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pana poslance Výborného od 16 hodin do konce jednacího dne, tentokrát z rodinných důvodů.

Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, v rámci teď schváleného, zatím ve Sněmovně schváleného lex Ukrajina III dáváme krajům možnost uzavírat smlouvy s poskytovateli ubytování tím způsobem, jako to bylo doposavad, až na to, že teď to bylo na základě vládních krizových nařízení, u lex Ukrajina III ten zákonný způsob bude jiný, bude to vytváření jakýchsi veřejnoprávních smluv a bude se jednat o veřejnou službu, která je zakotvena přímo v zákoně. Ten návrh vznikal přímo v koordinaci s kraji a v kooperaci s kraji.

Co se těch ubytovatelů týká, tak ty smlouvy, které byly uzavřeny, budou platit nadále, to znamená i po skončení nouzového stavu se ty smlouvy, které jsou uvedeny v systému ubytování, přelévají dál. Ty změny i v té koncepci dané smlouvy, smluvního dokumentu, budou i pro budoucnost jenom velmi malé, a pokud by se prodlužoval i na evropské úrovni institut dočasné ochrany, tak my samozřejmě na to budeme reagovat i tím, jakým způsobem se budou nadále uzavírat smlouvy. Ale tady bych chtěl říci, že ta kompetence se v té chvíli přenáší na kraje.

K té dočasné ochraně jako takové, to není rozhodnutí České republiky. Zatím dočasná ochrana je celoevropsky datována do 31. 3. Pokud by válka pokračovala, tak by se hledaly možné způsoby a cesty toho, v jakém právním titulu by ti lidé nadále pobývali na území České republiky, zda by se - nebo vůbec Evropské unie - zda by se zastavila dočasná ochrana a přešli bychom potom do režimu běžných azylových žádostí, anebo nezastavila. A tomu určitě bude v důsledku odpovídat i ten systém ubytování jako takový.

V této chvíli ale ty staré smlouvy budou platit. Jenom tedy záleží na krajích, jestli je bude v případě potřeby prodlužovat dále, nebo nebude prodlužovat. Já doufám, že jsme se věcně setkali v té odpovědi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem ještě s doplňující otázkou? Není, tak můžeme přikročit k další interpelaci a to je pan poslanec Nacher, který má zájem interpelovat pana ministra Gazdíka. Pan poslanec tady není, takže interpelace propadá. A další v pořadí je paní poslankyně Mádlová, která bude interpelovat pana ministra Gazdíka. Máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Dobrý den. Vážený pane ministře, obracím se na vás s dotazem, jak je systémově řešeno předškolní vzdělávání v souvislosti s válečnou krizí na Ukrajině. Z dostupných dat a informací od představitelů obcí, pedagogických pracovníků, rodičů a i ze samospráv je známo, že kapacity mateřských škol jsou a budou v některých krajích nedostačující. Například v Plzeňském kraji, oblast Tachovska, Praha, Středočeský kraj a tak dále, těch obcí, nebo jižní Čechy, těch krajů a obcí je v podstatě hodně. Je pravdou, že je to primárně problematika samospráv, ale nicméně válečná krize prostě je věcí státu a bez pomoci státu se samosprávy neobejdou.

Zaznamenala jsem i vaše vyjádření, kde sdílíte obavy mnoha lidí, že v podstatě budou nedostatečné kapacity v předškolním vzdělávání, a v souvislosti s tím bych se vás ráda zeptala, zda má váš rezort k dispozici konkrétní data o tom, jak budou v září kapacitně vypadat situace v českých školkách po krajích, a to konkrétně ve věkové kategorii pěti let, kdy je dáno zákonem povinné předškolní vzdělávání. A jestliže jsou, nebo předpokládáte, že budou někde nedostatečné kapacity, tak jak konkrétně budete tuto situaci řešit a jak konkrétně budete řešit z hlediska finančního, personálního, technického a materiálního vybavení pomoc těm samosprávám. Chtěla bych vás požádat o nějakou realistickou a případně i pesimistickou variantu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Než pan ministr přijde k pultíku, tak jedna zrušená omluvenka, a to pana ministra Lipavského od 16.45. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní poslankyně, začnu u těch kapacit. Kapacity mateřských škol, jejichž šetření realizovalo Ministerstvo školství od 28. 3. do 7. 4. tohoto roku v mimořádném screeningovém šetření ve vazbě na dopady ukrajinské krize, celkem k 7. dubnu 2022 vykázalo ze strany mateřských škol v České republice 12 896 volných míst. Celorepublikově jsou kapacity mateřských a základních škol dostatečné, problémy jsou, jak se shodneme, lokální, v Praze, v prstenci kolem Prahy, v Plzni, v Brně a také na Tachovsku, jak jste říkala. Nejvyšší aktuální volné kapacity mateřských škol pro umístění dalších dětí příchozích z Ukrajiny vykazuje Moravskoslezský kraj, který má v současné době 1 667 volných míst, to je 12,9 % ze všech volných kapacit mateřských škol, z toho 1 530 ve školách veřejných zřizovatelů.

Podle dat k 10. červnu 2022 je v mateřských školách, to jest řekněme k 10. červnu po zápisech, 11 600 volných míst. V mateřských školách je nyní 4 000 ukrajinských dětí a od září může být vytvořeno až dalších 9 000 míst. My jsme se tam také ptali v tom dotazníku a tu databázi vedeme, ona se průběžně aktualizuje od ředitelů škol. My víme detailně, kolik každá škola má těch volných míst, a ty informace také poskytujeme řekněme centrálnímu krizovému štábu.

V základních školách je mimo jiné k 10. červnu 146 000 volných míst, základní školy nyní navštěvuje 27 000 ukrajinských dětí a dalších 33 000 může být rozšířeno od září, takže 146 plus 33 tisíc může být rozšířeno. V tom případě jsou kapacity dostatečné. Ten problém samozřejmě bude lokálně, zejména v Praze, v prstenci kolem Prahy a opět v Brně, v Plzni, a navíc v Českých Budějovicích.

V souladu se zákony a opatřeními v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem jsme společně - věřím, že i vy jste pro něj zvedla ruku - schválili v tomto týdnu zákon lex Ukrajina II. Ten je určen pouze dětem, na které se vztahuje dočasná ochrana. Platí pro spádové školy včetně těch, které mají plnou kapacitu. On určuje, že ty školy vlastně nemusí dodržovat běžné hygienické podmínky ani kapacity, mohou si požádat o navýšení kapacit v případě, že je to potřeba. Ukrajinské děti mají teď do 15. července zápis, takže my 15. července kompletně budeme vědět, kde je problém.

V metodickém komentáři k zákonu je uveden přesný postup ředitelů mateřských škol pro průběh správního nebo zvláštního zápisu, postup, který při nepřijetí z důvodu plné kapacity nastává, tak pokud ředitel spádové školy z důvodu plné kapacity dítě nepřijme, bezodkladně informuje zřizovatele, zřizovatel projedná s řediteli ostatních mateřských škol, které zřizuje, možnost přijetí dítěte v některé z těchto škol. Pokud zřizovatel žádnou další školu nezřizuje nebo do žádné z ostatních jiných zřizovaných škol není z důvodu kapacity možné dítě přijmout, informuje zřizovatel příslušný krajský úřad. Krajský úřad určí po projednání s ostatními zřizovateli a řediteli škol jinou školu ve své působnosti, kam může dítě přijmout. Krajský úřad je oprávněn tímto postupem pro projednání určit nejen školu zřizovatelů, kterými jsou obce či svazky obcí, ale také školu soukromého či církevního zřizovatele. Pokud z důvodu plné kapacity všech škol zřizovaných v určitém kraji nelze dítě přijmout, krajský úřad o té situaci informuje Ministerstvo školství, odbor regionálního školství a my tu situaci budeme řešit.

Druhou možností, když nastane, hlavní možností, která je využívána už roky, jsou takzvané dětské skupiny a my v současné době spolupracujeme. Dětské skupiny patří pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně spolupracujeme a jsme připraveni v případě, že budeme vědět 15. července, že nastává problém masivně, administrativně co nejjednodušeji pomoci zřizovatelům ve zřizování dětských skupin tam, kde je to skutečně potřeba.

Další kroky budou v šetření volných kapacit od 15. 7. a právě ten zákon lex Ukrajina II.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane ministře, děkuji za odpovědi, nicméně úplně konkrétně jste mi neodpověděl. Chci se zeptat, jestli máte konkrétní přehled, kolik pětiletých dětí doteď je zejména v těch kritických oblastech, kde je nedostatečná kapacita, protože ony musí nastoupit. To se vztahuje i na cizince, kdy do 90 dnů se musí prostě účastnit předškolního vzdělání, čili jestli si vedete evidenci těch pětiletých dětí.

Potom by mě zajímalo, moc jste mi nenastínil ani tu realistickou, ani tu pesimistickou variantu v těch kritických oblastech, jestli to skutečně vyřeší, protože se jedná i o finance, jelikož třeba v Praze školky jsou ve starých budovách a tam není možné kapacity rozšiřovat. Budou muset být nějaká detašovaná pracoviště? Pak je otázka, jestli budou jenom ukrajinské třídy, nebo jestli se budete snažit je dávat dohromady, což by mělo logiku, ale ne všude to půjde.

Čili neodpověděl jste mi na tu druhou otázku. Budou nějaké výjimky z toho, že se někdo nebude moci účastnit předškolního vzdělávání z nějakého důvodu, co se týče třeba ukrajinských dětí pětiletých? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čas, čas.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Moc se omlouvám, nepochopil jsem nebo nezaznamenal jsem, že jste se ptala na pětileté děti konkrétně. Ano, ty evidujeme a tam by problém být neměl pouze kromě skutečně výjimečných oblastí Prahy podle těch dat, která v tuto chvíli máme.

Co se týká dalších věcí, omlouvám se, já jsem právě zmiňoval zákon lex Ukrajina II, ve kterém jsou všechny tyto věci a jednotlivé kroky popsány.

Co se týká financování, když se školám navýší počet žáků či počet tříd, tak se z toho stane běžný mandatorní výdaj.

Pokud se bavíme o vytváření čistě ukrajinských tříd, ano, je to možné podle zákona lex Ukrajina II. Naší snahou je maximální adaptace, ale tam, kde skutečně nejsou místa ve školách včetně mateřských, tak tam je možno vytvářet ukrajinské třídy i v jiných prostorách.

A co se týká finanční pomoci, to je spíše věcí Ministerstva pro místní rozvoj, na to se ale nechci vymlouvat, a samozřejmě věcí zřizovatele. V tuto chvíli se bavíme u mateřských škol zejména o IROPu, který v příštích letech přispěje k budování nových mateřských škol, to ale skutečně není otázka do září. Do září samozřejmě žádnou novou mateřskou školu nevybudujete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Další, kdo bude interpelovat, tentokrát pana ministra Baxu, je paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře Baxo, dnes se na vás obracím v souvislosti s Národním divadlem. V poslední době, a není to otázka dnů nebo týdnů, ale měsíců, se kolem mě množí velká kritika na vedení Národního divadla. Já myslím, že ta kritika doputovala i k vám. Já jsem si k tomu zjistila pár podkladů. Setkala jsem se s panem ředitelem a chci se vás zeptat, jak budete řešit tu situaci, že Národní divadlo se stává čím dál tím více závislejší na státu, to znamená, že jeho soběstačnost, to procento, se velmi rapidně snižuje a v tuhle chvíli je na 16 %. To znamená, že když se to přepočítá, na jednu vstupenku se doplácí částka 6 355 korun plus minus, není to možná úplně přesné. Je to více než pětinásobek toho, než nastoupil pan ředitel Burian. Je to samozřejmě dáno i tím, že je v tom covidová doba, ale na to se nedá úplně vymlouvat, protože ta doba nebude teď o moc lepší.

Ale jiným velkým problémem jsou také náklady na obsazování umělců, kdy vedle stálého souboru jsou velmi často obsazováni zahraniční hosté za vysoký honorář, a to i na vedlejší role. A to slyším ze všech stran. Naši domácí umělci jsou zatlačováni do pozadí a nejsou využíváni. A já to považuji za velmi špatný přístup a chci se vás zeptat, zda se Ministerstvo kultury seriózně zabývá kritikou, která putuje stoprocentně i k vám, stejně jako ke mně, zda prověřujete hospodaření první scény, anebo dokonce připravujete nějaký scénář na zvrácení nepříznivého vývoje našeho největšího, nejvýznamnějšího kulturního stánku.

A ještě jeden dotaz mám, a to je oprava Nové scény. Pan Burian mi říkal, že spolu o tom jednáte, že snad peníze jsou, ale že nic konkrétně neví, takže já se vás na to ptám. A v souvislosti s tím se ptám i na přípravu zákona o veřejných kulturních institucích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má pan ministr Baxa.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milá paní kolegyně, já děkuji za vaši interpelaci. Kdybyste možná upřesnila ten název interpelace, tak jsem mohl už teď mít nějaká úplně konkrétnější čísla, která samozřejmě v hlavě nemám, ale projevíte-li o to zájem, tak jsme připraveni je doplnit konkrétně. Já jenom obecně řeknu na úvod tři věci. Národní divadlo je samozřejmě naší nejvýznamnější institucí, příspěvkovou organizací, která je zřizována v oblasti živé kultury, a má samozřejmě naprosto zásadní význam, tak jak je definován ve zřizovací listině Národního divadla. Pokrývá vlastně všechny žánry, které k divadlu tradičně spadají. Provozuje několik velkých scén a je to prostě organizace, která v tom řekněme ekosystému české kultury vždycky přitahuje pozornost. Já nechci jakýmkoliv způsobem snižovat to, na co vy se mě tady ptáte, teď myšleno ve vztahu k tomu vnitřnímu provozu, jak jsou obsazováni jednotliví zaměstnanci nebo hosté do rolí. I já jsem obdržel několik podnětů, některých anonymních, některých konkrétních, které byly konkrétním oslovením, a tady na ně budu určitě reagovat. Jak říkám, nechci snižovat to, na co vy se ptáte, nebo to nějak zlehčovat, jenom chci říct, že ta pozornost je prostě na Národní divadlo vždycky v tomto směru přitažená, nasvícená a tomu také odpovídají reakce, které se objevují.

To, na co jste se ptala v úvodu ohledně soběstačnosti, je velké, důležité téma. Národní divadlo na to, že je příspěvková organizace, která poskytuje veřejnou kulturní službu, mělo před covidem vždycky úroveň soběstačnosti poměrně vysokou, přičemž to "poměrně vysokou" mám na mysli v porovnání s obdobnými institucemi nebo v porovnání s institucemi, které mají obdobný provoz. Po covidové pandemii se zatím ta čísla nevracejí zpátky. Má to úplně prostý důvod, protože velmi významnou část diváků v Národním divadle v segmentu opery tvořili zahraniční pražští návštěvníci, kteří jsou zvyklí na vynikající úroveň české opery, a vlastně návštěva Státní opery pro nějaký segment turistů byla vždycky velmi významnou událostí jejich programu tady v Praze. To se zatím nedaří a tomu také odpovídají snížené příjmy, které Národní divadlo má. Určitě to můžeme potom případně doplnit i nějakými dalšími čísly. To je jenom na vysvětlení toho, proč se v současné době zatím nevrátila kromě jiných důvodů i návštěvnost Národního divadla na ta původní čísla. Jinak obecně kulturní instituce v současné době trpí tím, že se diváci vracejí pomalu.

Co se týká rekonstrukce Nové scény, já jsem v současné době zadal nebo nedávno jsem zadal vlastně nějakou kompletní revizi všech investičních projektů Ministerstva kultury, které jsou zadané v tom speciálním investičním programu, řeknu-li to zjednodušeně, v tom takzvaném národním kulturním pokladu, kde jsou velké projekty zaměřené na ty naše největší příspěvkové organizace, a ne z toho důvodu, že bych měl nějaké pochybnosti o tom, jak jsou připravovány, ale ze zcela prostého důvodu, zda ty ceny, s nimiž jsou v tomto programu zaregistrované, odpovídají skutečnosti - neodpovídají samozřejmě tím, jak náklady rostou - a co to bude znamenat. My budeme čekat na vyhodnocení tohoto programu, řekl bych v řádech týdnů. Nová scéna Národního divadla rekonstrukci určitě potřebuje. Asi nejste jediná v tomto sále, kdo v poslední době na Nové scéně byl, ty podmínky jsou nevyhovující. Je ta rekonstrukce poměrně pokročilá v té přípravě, myslím, že jsme před vydáním stavebního povolení. To znamená, už se opravdu hodně vykonalo, ale i rekonstrukce Nové scény bude muset vlastně projít tímto procesem, zvážení našich možností ve vazbě na ty omezené zdroje. Ale každopádně stále s rekonstrukcí Nové scény počítáme. Národní divadlo Novou scénu potřebuje. Je to dáno tím, že historická budova Národního divadla i Stavovské divadlo na provozování určitých typů činohry jsou méně vhodné a prostě scéna pro řekněme moderní, alternativní nebo některé druhy činohry je zapotřebí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku?

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Určitě zájem mám. Zase jste mě nezklamal, pane ministře. Já ta procenta vím. Před nástupem pana ředitele Buriana 40 % byla soběstačnost, teď je to 16 %. A jak mi řekl, opět skončí v červených číslech, což považuji za velký problém, protože tady máme platný zákon. Jsem zvědavá, jak si s tím poradíte. Ale to jiná věc. Neodpověděl jste mi. Zahájí se letos rekonstrukce Nové scény, nebo ne? A pokud ne, tak kdy se zahájí, protože příští rok počítáte s dalšími škrty v oblasti kultury. A další dotaz, na který jste mi neodpověděl. V jaké fázi je zákon o veřejných kulturních institucích? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Tak na tu jednu otázku jsem opravdu neodpověděl a to se omlouvám. I kdyby test toho, jakým způsobem jsou teď nastavené naše investiční možnosti, byl u Nové scény příznivý, tak letos rozhodně rekonstrukce zahájena nebude, protože nemá ta akce stavební povolení. To je důležitá věc. (Poslankyně Pokorná Jermanová mimo mikrofon oponuje: Stavební povolení má.) Tak já ještě nemám tu informaci, jestli v nejbližších nebo v nedávných minulých dnech bylo to stavební povolení vydáno, každopádně ještě před několika týdny vydáno nebylo. Ale v tom ten základní problém není. Ale když si vezmeme: zatím tedy stavební povolení není, byť chybí maličko, vyhlášení soutěže, tak nejspíš by v letošním roce na zahájení rekonstrukce nedošlo. Ale samozřejmě pokud by peníze byly, tak příští rok by rekonstrukce zahájena být mohla. Ale jak říkám, u takových akcí je to odvislé od toho, zda tu základní dokumentaci mají a zda mají platné povolení.

Co se týká té soběstačnosti, to samozřejmě si můžeme říci na nějakých konkrétních detailech. Jak říkám, kdybyste napsala do interpelace: Stav Národního divadla, už teď bych je měl. Můžeme se o nich určitě pobavit později.

A co se týká veřejné kulturní instituce, já jsem sestavil pracovní skupinu, kterou tvoří zaměstnanci Ministerstva kultury a experti dvou klíčových asociací, což jest Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a profesionálních pěveckých sborů. Práce na zákoně o veřejné kulturní instituci byly zahájeny a my máme poměrně přísný termín pro to - do poloviny příštího roku musí být ten návrh zákona hotov a ve chvíli, kdy proběhne v nějaké vnitřní podobě shoda na návrhu toho zákona, tak do něj zapojím i vnější aktéry, kteří se o to živě zajímají: Asociaci krajů, odborové organizace a tak podobně a potom klasické připomínkové řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji. Dalším interpelujícím je poslanec Havlíček, který bude interpelovat pana ministra Síkelu. Tak než si udám slovo, tak prosím paní místopředsedkyni.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Mockrát děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace bude velmi krátká. Prosím o zodpovězení čtyř otázek, velmi stručně, týkajících se úsporného tarifu, o kterém se teď hodně diskutuje a který je pravděpodobně už v nějaké pokročilejší fázi přípravy.

První otázka: V jakých zemích tento tarif je, to znamená, kde jsme se inspirovali? Druhá otázka: Jestli se bude vztahovat na firmy i domácnosti, anebo jenom na domácnosti? Třetí otázka: Jaká bude podpora? Zde zatím běhá několik verzí. Jedna z nich byla vaše, pane ministře - mezi 16 a 25 miliardami korun, další byla pana ministra Gazdíka - kolem 50 miliard korun, takže je tam velký rozstřel. Za čtvrté: Pokud tam nejsou připojeny teplárny - což jsem zaregistroval - tak co je tím důvodem, že 4 miliony domácností, které jsou napojeny na teplárny, nebudou moci toto využívat? Což je typický příklad třeba toho, kdo je v panelácích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní poprosím pana ministra Síkelu o odpověď. Pane ministře, máte slovo, prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče Havlíčku, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte mi, abych krátce představil záměr Ministerstva průmyslu a obchodu, jak pomoci domácnostem. To je jedna z odpovědí na vaši otázku, pane Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající. Tarif se skutečně bude týkat pouze domácností. Pro firmy připravujeme jinou formu podpory, jak řešit ten bezprecedentní nárůst cen energií, způsobený zejména vojenskou agresí na Ukrajině, prostřednictvím úsporného tarifu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo slevu na odebranou elektřinu, respektive plyn, tedy úsporný tarif v novele energetického zákona, která bude vládou projednána 22. června 2022. Zmiňovaný tarif je určen pro všechny domácnosti, které odebírají plyn či elektřinu. Půjde o fixní částku, kterou za domácnost z ročního vyúčtování energií zaplatí stát. Její výše se určí podle toho, na co domácnost elektřinu - tedy podle principu svítí, vaří, topí - nebo plyn - tedy vaří, ohřívá vodu a topí - používá. Technicky se výše slevy pro elektřinu bude odvíjet podle distribuční sazby v daném odběrném místě a pro plyn podle odebíraného množství. Vše bude administrativně velmi jednoduché. Nikdo nebude muset o nic žádat. Slevu od státu dostane spotřebitel automaticky ve vyúčtování svého dodavatele energie ještě před začátkem topné sezony. O výši slevy bude rovněž možné snížit i zálohy, což bude mít pozitivní dopad na cash flow zákazníka. Kdo odebírá obě komodity, dostane slevu na elektřinu i plyn. Technicky bude zajišťovat tok peněz ze státního rozpočtu k obchodníkům s elektřinou a plynem, kteří slevu promítnou zákazníkům, operátor trhu, společnost OTE, a. s.

Toto řešení umožní vládě pružně reagovat na vývoj situace. Výši slevy, kategorie zákazníků, kteří slevu obdrží, a další podrobnosti stanoví vláda svým nařízením. Systém je tedy navržen flexibilně, aby v případě potřeby mohla vláda kdykoliv rozhodnout, zda slevu navýší. Nejde o rozdání lidem na spotřebu, jde o cílené snížení jejich účtů za energie. Více podrobností představím po jednání vlády 22. 6. 2022.

Pokud jde o otázku tepláren, jsem si vědom, že toto tento tarif neřeší. My se snažíme najít řešení formou podpory modernizace teplárenství. Toto řešení zatím vázne na tom, že nemáme notifikaci ze strany Evropské unie. Proto v tuto chvíli hledáme jinou cestu, jak podpořit teplárenství v České republice tak, aby tato podpora, kterou by teplárenství dostalo od státu, mohla být přenesena do cen u konečných odběratelů tepla. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku? Ano, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Ještě důležitá otázka, kterou jste mi nezodpověděl, to je, kolik se bude alokovat zdrojů, nebo kolik se předpokládá, že to bude stát, respektive jaká ta finální podpora bude. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já bych ty konkrétní obrysy včetně čísel a dopadů do státního rozpočtu chtěl představit na samostatné tiskové konferenci poté, co toto opatření a ta další opatření projedná vláda. Vy jste se tady zmínil o číslech. Já to asi mohu uvést tak, že ty částky, o kterých jsem mluvil já, jsou částky, které se budou týkat toho úsporného tarifu. Ta částka, kterou říkal pan poslanec Gazdík, zřejmě mluvil o celkové částce přibližně, kterou připravujeme jako opatření na pomoc domácnostem a firmám v rámci toho, co budeme projednávat na vládě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře. Nyní se budeme věnovat osmé interpelaci, kterou si vylosoval pan poslanec Miloslav Janulík. Interpeluje pana ministra Jana Lipavského ve věci podpory Izraele. Připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, jsme rozhořčeni vaším osobním rozhodnutím - teď mluvím za skutečné přátele Izraele - kdy jste odmítl se připojit k odsouzení zprávy Rady OSN pro lidská práva, neobjektivním a zaujatým způsobem opět kritizující Izrael. Vaše osobní stanovisko není stanoviskem České republiky a poškodil jste, podle mého názoru, naše zájmy. Takto manifestovaný postoj byl okamžitě vnímán i našimi klíčovými spojenci v USA a dalších zemích NATO. Celkem 22 zemí z celého světa odmítlo tuto zprávu a z toho z Evropy osm - Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Německo, Maďarsko, Severní Makedonie, Holandsko a Spojené království. Na předmětnou rezoluci S-30/1, která určovala mandát vyšetřovací komise vzniklé loni po napadení Izraele raketami z Gazy, již tehdy reagovala protestem řada států v této komisi zastoupených - Rakousko, Bulharsko, Německo a Spojené království včetně protestů z České republiky, tedy našeho.

Nyní, kdy se setkala zpráva této vyšetřovací komise s rozhodným odporem 22 zemí jak z celého světa, tak Česká republika k překvapení mnohých, a zejména nás, mlčí. Co znamená toto mlčení? Jak vysvětlíte, pane ministře, zásadní rozpor, kdy během krátké doby obracíte kormidlo české zahraniční politiky ve vztahu k Izraeli o 180 stupňů? Nebo to rozpor není a jenom pokračujete ve svém postoji vyjádřeném už v říjnu roku 2019? Tehdy jste byl v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny, zdržel jste se hlasování v bodech, které odsuzovaly bojkot státu Izrael, a mimo jiné vyzýval vládu, aby rozhodně vystupovala proti všem formám antisemitismu. Ani blížící se předsednictví ČR v Radě EU jako zdůvodnění neakceptuji. Žádný pokus domluvit se na úrovni EU jste dle mých informací ani v Radě EU ani v triu s Francií a Švédskem nepodnikl.

Proto bych v tomto případě považoval váš postoj za úplnou rezignaci na zahraniční politiku republiky a s právě blížícím se předsednictvím za krok, kdy už předem z aktivní evropské zahraniční politiky vycouváváte opatrnicky někam na okraj. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana ministra zahraničních věcí o reakci. Máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dovolte, abych vás ujistil, že Piráti neotáčejí kormidlem české zahraniční politiky tak, jak zní ten titulek v Lidových novinách. Stále platí, že s Izraelem nás spojují společné základní hodnoty, jako je demokracie, vláda práva, ochrana lidských práv. Také platí, že Izrael je bohužel osamocenou výjimkou v celém regionu Blízkého východu.

Prioritou naší vlády je i aktivní podpora lidských práv ve světě. Naše vláda o to usiluje různými prostředky. Jeden z těchto prostředků je právě i zapojení do práce Rady OSN pro lidská práva. Nám se podařilo to, že jsme tam byli před měsícem znovu zvoleni, nahradili jsme Rusko a získali jsme opravdu širokou mezinárodní podporu k tomuto zvolení. Ta naše ambice jde dál a rádi bychom se stali i předsednickou zemí příští rok v této radě pro lidská práva. Já věřím, že pokud tato ambice bude úspěšná, tak i právě ve vztahu k našemu strategickému partneru Izraeli to může být ve výsledku výhodou.

A co se týče konkrétního postoje České republiky, tak ten se nemění. Když se hlasovalo o zřízení toho speciálního institutu, tak Česká republika měla tu pozici v květnu 2021, kdy hlasovala proti. A jako země s ambicí předsedat Radu OSN pro lidská práva a jako země, jak už jste správně zmínil, která bude předsedat Evropské unii, dneska jsme se tomu velmi intenzivně jako celá vláda věnovali, tak jsme zaujali postoj, kdy jsme výrazně ovlivnili pozici Evropské unie vůči této otázce.

A v rámci aktuálního zasedání Rady OSN pro lidská práva jsme tedy připravili společný projekt Evropské unie a prosadili jsme do něj text, který vyjádřil obavy Evropské unie z širokého mandátu a trvalého charakteru dané vyšetřovací komise, což anglicky je concerns about its broad mandate and permanent nature, což bylo součástí i textu předkládaného Spojenými státy, a tyto formulace budou i nadále používány při dalších jednáních o té vyšetřovací komisi nejen na půdě Rady OSN pro lidská práva, ale také třeba ve valném shromáždění OSN v New Yorku, takže to já považuji za zásadní výsledek. A řekl bych třeba, že informace, které k tomu jsou nyní v médiích - a já tomu rozumím, my jsme to nějak šířeji za ministerstvo nekomentovali - tak nyní mám tu možnost, tak tento argument úplně nebyl veřejnosti sdělen. A my jsme tohleto i se Spojenými státy komunikovali. To, co považuji za částečně problematické, a vlastně mě vedlo k rozhodnutí se nepřipojit, byla obecná kritika všech těch prioritních mandátů, jak jsou schvalovány v Radě pro lidská práva. A právě s ambicí na předsednictví v situaci, kdy bychom se připojili k tomuto zpochybnění, tak by to zpochybňovalo třeba i vyšetřovací mandáty v Ukrajině nebo zvláštního zpravodaje k lidskoprávní situaci v Bělorusku. A tam vlastně to jejich budoucí prodlužování třeba nemusí být úplně automatické a řekněme, že si chceme nechat určitý prostor k projednání.

Jinak bych vás tedy chtěl závěrem své odpovědi ujistit o tom, že principiální pozice České republiky se nebude měnit, je to politika vlády, vláda to má ve svém programovém prohlášení. Česká republika dlouhodobě odmítá například existenci bodu 7 Agendy, což je vlastně jediný bod, který se specificky právě zaměřuje na jednu zemi, na Izrael. Když jsme byli členem Rady pro lidská práva, tak jsme hlasovali proti. Teď naposledy v březnu jsme nebyli teď, máme tu ambici opět být, takže se toho jednání budeme moci zúčastňovat. A to samé platí i pro naše aktivity ve Valném shromáždění OSN, o nichž již nemám prostor hovořit. Věřím, že jsem vám alespoň částečně odpověděl.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře za přesné dodržení času, a pan poslanec Janulík má ještě doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Já jenom na doplnění. Nedávno proběhla ve Sněmovně významná akce, za přítomnosti poslanců České i Slovenské republiky a významných hostů se zde konala konference ke Dni Jeruzaléma, a místopředseda Sněmovny a předseda meziparlamentní skupiny přátel ČR - Izrael, kolega Bartošek, vzpomenul své vystoupení na demonstraci před sídlem Rady OSN pro lidská práva v Ženevě v roce 2019, kdy na závěr řekl: "Dámy a pánové, buďte ubezpečeni" - a měl mandát přinejmenším čtvrtiny Sněmovny - "že Česká republika, skutečný spojenec Izraele, nebude tiše sedět a dívat se do země, když naši přátelé jsou pod palbou zneužitých mezinárodních institucí." Já věřím, my budeme samozřejmě pečlivě sledovat. Ale přece jenom bych víc vás žádal, abyste víc akcentoval tu specifickou situaci. Sám jste řekl, že Izrael je v podstatě jediným ostrůvkem v tom moři toho nepořádku, který tam vládne, a věřím, že to opravdu budete pečlivě zohledňovat, tak jako my pečlivě budeme sledovat vaše kroky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce ještě reagovat.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Děkuji. Já bych snad k odpovědi v reakci na ten váš druhý příspěvek doplnil, že ty česko-izraelské vztahy jsou opravdu plné vzájemných kontaktů, a to, o co já usiluji, je, aby se podařilo na úrovni Evropské unie nastartovat takzvaný proces Rada přidružení Evropská unie - Izrael. Je to záležitost, která byla nadnesena již vloni v létě, a je to o nějakém osobním jednání s panem Borrellem, který nyní je v situaci, že on je ten, kdo má takovouto Radu svolat. Takže toto je... Rada je forma dialogu mezi Evropskou unií a Izraelem a věřím, že jako předsednická země budeme schopni nějakým způsobem minimálně to téma vznášet.

Jinak samozřejmě v celé řadě dalších oblastí, a to asi zrovna vám nemusím rekapitulovat - oblast tedy výzkumu, kybernetické bezpečnosti nebo ve zdravotnictví, ale to není jako běžné zdravotnictví, transplantace orgánů, to znamená opravdu ty high-tech věci, nějakým způsobem velice běží a samozřejmě ministerstvo to intenzivně podporuje. Stejně tak jako letos se konaly i nějaké kontakty mezi ministerstvem. Já jsem se s panem ministrem telefonoval, organizovali jsme Česko-izraelské inovační fórum, které jsem zahajoval společně s paní ministryní a s pány ministry dalšími, bylo nás tam více.

Takže to jsou spíše příklady toho, co všechno v těch vztazích děláme a máme zájem dělat, tak věřím, že budeme úspěšně v tom pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další, kdo bude interpelovat, je pan poslanec Kubíček, který bude interpelovat pana ministra Síkelu. Máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, já jsem tedy zvažoval, koho budu interpelovat, zda vás, nebo ministryni životního prostředí, nebo pana vicepremiéra Bartoše, nicméně rozhodl jsem se pro vás. Jedná se o podporu fotovoltaiky pro municipality, to znamená instalace fotovoltaických systémů ve prospěch obcí.

Jak jistě víte, máme přes 6 000 obcí a zájem o tuto instalaci roste. Nicméně obce by chtěly informaci, zda bude vytvořen program a financování ve stejné podpoře, jako to mají dnes řekněme fyzické osoby. Všichni víme, že se připravujeme - a jsme vlastně v energetické krizi, a myslím si, že vlastně plocha těch třech využitelných, které ty municipality vlastní, ať jsou to jejich vlastní budovy, sídla úřadů či zřizovaných organizací, tak poskytují poměrně významnou plochu pro tuto instalaci. Má to dvě výhody. První, že se nezabírá žádná další půda v České republice, které nemáme dostatek, a za druhé, že by mohly sanovat určité typy dodávky energií pro své zřizované organizace, a včetně například krajských měst jejich městské dopravy. Proto bych se vás chtěl zeptat, zda se pracuje - a rozumím tomu, že to musí být práce v souladu se všemi ministerstvy - na takovémto programu a v jakém časovém horizontu bychom mohli těm starostům dát odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A slovo má pan ministr průmyslu a obchodu Síkela.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi říci několik slov k podpoře instalace obnovitelných zdrojů energie, respektive k podpoře výstavby fotovoltaických elektráren pro municipality. Nejprve mi dovolte uvést, že i přesto, řekl jste, že máme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědnost za celkový rozvoj obnovitelných zdrojů energie, respektive nastavení podmínek pro rozvoj, tak jak v oblasti zejména investiční podpory, kde se zaměřujeme na firmy a podnikatele, podpora rozvoje OZE ve veřejném sektoru je financována zejména prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.

Ale dovolte mi uvést aspoň ty informace, které mohu k celkovému rámci podpory, a budu se snažit se dotknout i těch municipalit. Rozvoj OZE se snažíme podporovat několika způsoby, mezi které patří zejména investiční dotace, provozní dotace a další, my tomu říkáme měkká opatření, mezi která patří kupříkladu zjednodušování povolovacích procesů, ale také usnadnění integrace do elektrizační soustavy. Co se týče investičních dotací, tak zde tu hlavní úlohu hraje Modernizační fond, který má v gesci již zmíněné Ministerstvo životního prostředí a ministruje ho Fond životního prostředí. S ohledem na rozvoj OZE byly z Modernizačního fondu vypsané již první výzvy v programu RES+ s alokací na úrovni 4 miliard korun. Na základě předběžných výsledků by mělo dojít na základě těchto prvních výzev k realizaci celkem 500 megawatt fotovoltaických zdrojů.

V březnu 2022 pak naše ministerstvo spustilo výzvu na podporu fotovoltaických zdrojů a akumulací i bez akumulace pro podnikatele z Národního plánu obnovy, která byla pro velký zájem navýšena na 5 miliard, což odpovídá celkové alokaci této komponenty v rámci Mezinárodního plánu obnovy. Tato podpora by měla vést k rozvoji dalších cirka 270 megawatt v závislosti na cenách. Počítá se i s možným pořízením akumulace. S rozvojem OZE specificky pro podnikatele se dále počítá v rámci operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, takzvaný OPTAK.

Podporu rozvoje OZE pro sektor domácností a veřejný sektor má na starosti primárně již zmíněné Ministerstvo životního prostředí, respektive Státní fond pro životní prostředí, podpora OZE v sektoru domácností probíhá pak zejména skrze program Nová zelená úsporám. Podle mých informací na podporu OZE ve veřejném sektoru a v sektoru domácností bude alokováno také minimálně 5 miliard českých korun.

Co se týká provozní podpory, tak zde byla na konci roku 2021 schválena novela č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, která dává rámec na podporu OZE a ostatních podporovaných zdrojů. Tento rámec počítá s aukčním systémem přidělování provozní podpory pro větší zdroje nad 1 megawatt s určitými výjimkami, zejména na bázi takzvaného zeleného bonusu, což je nástroj podpory zohledňující tržní vývoj. Aktuálně finalizujeme prováděcí legislativu k tomuto zákonu a zároveň komunikujeme s Evropskou komisí za účelem notifikace těchto schémat podpory.

Co se týká zjednodušování povolovacích procesů, tak v tom ohledu jsme transponovali požadavky směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména se jedná o články 15 až 17 této směrnice, a to úpravami energetické legislativy, ale také ostatní legislativy, zejména stavebního zákona. Na zjednodušení povolovacích procesů se nyní zaměřujeme také v rámci projektu SMED, který navazuje na projekt Evropské unie, takzvaný less simplified. A již nyní se nám podařilo identifikovat některé bariéry, které se budeme snažit postupně odstraňovat.

Úprava povolovacích procesů pro OZE se řeší aktuálně v několika předpisech, které jsou v legislativním procesu nebo které budou do legislativního procesu vloženy v nejbližším období. Jedná se o novelu zákona č. 283/2021 Sb., kde se aktuálně vypořádávají připomínky uplatněné v rámci rezortního připomínkového řízení, kde MP uplatnilo celou škálu návrhů a připomínek ke zjednodušení povolovacích procesů. Vypršel mi čas, tak...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem tam ještě nechal pár sekund, abyste to dořekl. Prosím pana Kubíčka.

 

Poslanec Roman Kubíček: Já děkuji. Nicméně, pane ministře, já bych ještě chtěl vědět, protože oni se přímo ptají na tu konkrétní podporu, která je podobná, jako mají ty fyzické osoby, to znamená, že objednám si za milion elektrárnu, dostanu z toho 50, 40 % zpátky, a ty obce dneska na to reagovat budou, protože ony se taky dostávají do problémů s tím, jak jim rostou fixní náklady na elektrickou energii. Takže jestli mi odpovíte na toto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Podobné podpory vypsány jsou a budou a já jsem zmínil, že ta částka, která je alokovaná, bude minimálně také ve výši 5 miliard českých korun. Takže tak, jak jsme vypsali podpory pro podnikatele, tak podobné podpory budou vypsány nebo už jsou vypsány pro veřejný sektor a domácnosti. (Poslanec Kubíček se ptá z místa na metodickou pomoc.) Metodická pomoc primárně je v gesci Ministerstva životního prostředí, ale my samozřejmě, protože jsme zodpovědní za ty prováděcí věci, tak velmi úzce spolupracujeme. (Ministryně Hubáčková mimo mikrofon chce něco dodat.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil, když tak si to potom řekněte. Děkuji. Dalším interpelujícím je poslanec Kolovratník, který bude interpelovat pana místopředsedu vlády Bartoše. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Pane ministře, kolegové, kolegyně, paní ministryně, členové vlády, dobré odpoledne. Pane ministře, rád bych s vámi hovořil o stavebním zákonu. Nebudu v těch dvou minutách rekapitulovat současný stav. Vy jste prosadili tady ve Sněmovně tu odkládací novelu. Mám informaci, snad i z dneška, že v Senátu, ale dalo se to předpokládat, byla vypořádána pozitivně. Ale my stále neznáme ten jízdní řád, jaká je vaše představa časová, jaké budou další kroky.

Zkusím vysvětlit, proč mě to zajímá, proč se na to ptám, a budu to ilustrovat na jednom příkladu. To je příklad dopravních investorů, jako je Správa železnic nebo Ředitelství silnic a dálnic, tedy se bavím o těch takzvaných vyhrazených stavbách liniových. Ono sice je z vaší strany jasno a je řečeno, že budou povolovány tím speciálním stavebním úřadem s integrovaným pravomocemi, ale teď jeden konkrétní příklad. Vy v tom návrhu měníte § 158, který v tom zatím našem původním znění velmi vypustil tu podrobnost dokumentace, omezil ji. Měla se týkat pouze dopadů záměru navenek, vy tohle tam vypouštíte. Ale ti projektanti, respektive ti investoři, Správa železnic, ŘSD, projekční firmy, už dnes soutěží na příští rok a neví, jaká bude podrobnost té dokumentace.

Já vám dám takovou sérii tří, uvidím, jestli stihnu, čtyř otázek a budu prosit o rychlé odpovědi, jasné, stručné. Za prvé, kdy předložíte tu věcnou novelu, jaký bude jízdní řád a kdy předpokládáte, že bude schválena? A prosím, aby ta odpověď neodkazovala na nás na opozici, že to blokujeme. Jste politik, víte, že když dojdeme k nějaké dohodě, tak my určitě nebudeme chtít a nebudeme muset trávit noci a neustále, neustále blokovat, tak jsme se i tu dohodu snažili udělat my. Takže kdy bude věcná novela, kdy bude hotová? A kdy řeknete investorům, jak konkrétně mají projektovat, jak ty změny budou zkrátka vypadat, aby se podle toho mohli zařídit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Také jsem nechal pár sekund ještě navíc, abyste to mohl dokončit. A pan ministr, pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den. Já vám děkuji za otázku. Ten harmonogram tak, jak je zachycen v legislativním plánu vlády, je poměrně transparentní. Já jsem dokonce slíbil na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ale i dalším partnerům, ať je to SMO ČR, Svaz měst a obcí, že dokonce - a bude to v pátek i v grafickém zpracování - ukážu celý komplex té legislativy včetně navazující digitalizace včetně financování tak, jak to do sebe zapadá.

Vy jste se ptal konkrétně na ten návrh. Ten zákon teď odkládací Senátem prošel, čekáme na 22. 6., myslím pak bude zapsán. A ten indikativní harmonogram je: předložení vládě do 30. 6., pak běží Legislativní rada vlády a já počítám, schválen vládou by mohl být září, říjen - předložení Sněmovně, Senát - květen, červen 2023 podpis, účinnost zákona 1. 7. 2023.

Já vám nemůžu zareagovat na ten inkriminovaný paragraf, v tomto detailu tady si nejsem jist, velmi rád to zodpovím anebo můžu, když to časově zvládneme, si pozvat kolegy, kteří mi řeknou. Ale myslím si, že tak, jak vypořádáváme připomínky, tak to, které připomínky byly akceptovány z naší strany a které ještě budou dále vypořádávány - a ten proces končí zítra v pátek, kde bude to resumé - tak to by mělo prakticky zafixovat. Pokud paragrafy jsou bez připomínky a neočekáváme nějaké pozměňovací návrhy zásadní z platformy, která není platforma koalice, tak v těch věcech, které jsou teď v tuto chvíli bezproblémové, bez připomínky, předpokládám, že jsou to verze konečné daných paragrafů. Takže jenom i vzhledem k odkládacímu zákonu, ten zákon by měl platit od 1. 7. 2023. Nicméně to třeba procesy digitalizace a další žádným způsobem nebrzdí, neboť to definuje pouze střeva třeba těch funkčních systémů, ale ve finále ten proces je daný tím zákonem a dalším.

Takže já velmi rád potom i vám i na ten výbor - já to mám zatím v tabulkách, v jedné velké tabulce, kde jsou všechny navazující aktivity, ať digitalizační, tak finanční, tak vznik toho specializovaného stavebního úřadu odvolacího pro ty liniové stavby - tak každý tento proces tam má svůj jasný harmonogram a jsou vidět jednotlivé vztahy mezi nimi. Je to ambiciózní, ale my to zvládneme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ano, je zájem, děkuji. Samozřejmě vás nebudu zkoušet z jednoho paragrafu, ilustračně mám ještě jiný § 16 odst. 1 a 2, kde zcela nesystematicky dáváte novou odpovědnost krajům a obcím kontrolovat průběh výstavby, přitom tohle má dělat stavební úřad, ale nechci vás z toho zkoušet, chápu, že nemůžete být úplně v detailu. A korektně se domluvme, já vám tyhle věci připravím písemnou interpelací tak, abyste je mohli s aparátem zpracovat.

Prosím ale ještě jednu doplňující otázku, jestli máte zpracovanou - pokud ano, tak jestli ji můžete předat, zaslat - analýzu, RIA, prostě analýzu, která jasně ukáže a dokladuje i na nějaké tabulce nebo srovnání, o kolik se vlastně zrychlí stavební řízení proti námi schválenému znění zákona č. 283/2021? O co budou ty procesy jednodušší? Jestli máte nějaký materiál, který jasně umí tohle popsat? A pokud ano, tak prosím o jeho dodání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr ještě.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Zareaguji. Ten zákon tak, jak jsme ho předložili, i včetně třeba spolupracujícího Ministerstva životního prostředí - ještě jednou děkuji za jednotné environmentální stanovisko - tak jeho součástí je RIA. V úbytku těch úkonů je to snížení náročnosti úkonů na 60 %. Musím říct, a to jsme nikdy nebyli ve sporu, že jsme šli tou cestou, a to jsme i podporovali v tom návrhu zákona, to je to jedno stavební řízení, na konci jedno razítko, jedno odvolání, takže ty lhůty, které jsou v tom procesně integrovaném, jsou dány i včetně odvolání, takže tam dochází ke snížení úkonů. Je tam vymahatelnost lhůt. Není to to dvoufázové stavební řízení, ale pouze jeden proces. A i v přiložené RIA, která je u návrhu zákona, dělali jsme ji paralelně, tak jak vznikaly jednotlivé paragrafy, které měníme, použili jsme i část, kterou jsme považovali za validní z té RIA, která byla k původnímu návrhu zákona, takže i ty očekávané úspory časové a finanční vám s tím můžeme ukázat a doložit. Velká část je zachycena v té RIA. Pokud tam budou nějaké další kalkulace nad rámec, o tom se můžeme bavit, jestli je třeba ještě něco dopočítat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Babiš, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Jurečku. Máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já bych se rád zeptal pana ministra práce a sociálních věcí, jak se vláda po dlouhých měsících analyzování rozhodla v otázce navýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené občany. Jak všichni vidíme u benzinových stanic, cena benzinu a nafty raketově stoupá, což jen potvrzuje, že vládou tolik vychvalované snížení spotřební daně absolutně nezafungovalo. To pochopitelně trápí úplně všechny v naší zemi, extrémně to ale ohrožuje lidi s postižením. Teď je příspěvek na mobilitu 550 korun měsíčně, to je čtvrtina nádrže, pane ministře. Rád bych upozornil, že lidé s průkazem ZTP, či dokonce ZTP/P, tedy ti, kteří mají na tento příspěvek nárok, se bez auta neobejdou. Mluvíme tady o 261 000 lidí s průkazem ZTP a téměř 100 000 lidí s průkazem ZTP/P, jejichž osudy jsou vám zcela lhostejné, bohužel. Vaše rady, ať jezdí méně, jsou v jejich případě zcela nemístné, protože oni se prostě jinak než autem dopravovat nemohou. Potřebují dovézt dítě s postižením do školy či stacionáře, přitom není vůbec výjimkou, že speciální školu mají vzdálenu i několik desítek kilometrů od domova. Potřebují tedy k lékaři, na nutné rehabilitace nebo prostě na nákup, aby měli co jíst.

Zároveň těmto rodinám raketově stoupají náklady na energie a na potraviny, kdy celá řada dětí s postižením navíc musí dodržovat speciální dietu. Pan Křeček, ekonomický poradce pana Fialy, lidem radí, ať sobě a svým dětem zmenší porce, takže to už snad nikdo nemyslí vážně. Zaznělo to na CNN Prima. Jezte menší porce, děti! Co má dělat matka, která vozí své postižené dítě každý den 30 kilometrů do školy a odpoledne ho zase musí přivést zpět? Má ho přestat do školy vozit? Takže tu budeme mít děti, které se nebudou moct vzdělávat. Jak dlouho ještě budete o navýšení příspěvku na mobilitu přemýšlet? Upozorňuji přitom, že se jedná o jednoduché a téměř okamžitě aplikovatelné opatření. Není nutné vymýšlet složité nové procesy jako u pětitisícového příspěvku pro děti. Máme konec června a o navýšení příspěvku na mobilitu se tady bavíme od února, tedy půl roku, a zatím jste neudělali vůbec nic!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, tak přejdeme k další interpelaci, a to je pan poslanec Růžička, který bude interpelovat paní ministryni Janu Černochovou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Vážená paní ministryně, služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru a se všemi vojáky při vytváření podmínek při výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu. Já bych se vás chtěl zeptat, jakým způsobem je to naplňováno na Ministerstvu obrany.

Proces výběru nového náčelníka Vojenské policie je skandální, protizákonný a diskriminační. Je to flagrantní porušení kariérního řádu v rezortu Ministerstva obrany a nevyhlášení výběrového řízení je možno považovat za omezení práv potenciálních uchazečů nejen z řad příslušníků Vojenské policie, ale i z řad příslušníků Armády České republiky. Výsledkem je předložení nevhodného kandidáta. Jaké má zkušenosti pan plukovník Foltýn z policejních činností? Já na to odpovím: vůbec žádné. On totiž není ještě vůbec vojenský policista a musí absolvovat základní kurz. Vojenská policie je podpůrnou službou pro bojové jednotky. Tady svoji specializaci - nasazení vojsk v boji - moc neuplatní. V dosavadní praxí podle přiloženého životopisu, který jsme dostali z Ministerstva obrany, mu rozhodně bude chybět zkušenost z řídící práce. Nikdy nikoho neřídil, nikdy nikomu nevelel. Nevelel družstvu, četě, dokonce nebyl ani náčelník oddělení. Vždy vykonával pouze funkci vedoucího staršího důstojníka-specialisty. Jak zvládne řídit sbor o 1 400 lidech, čtyřech velitelstvích, šesti policejních odbornostech, s ročním rozpočtem skoro 2 miliardy korun? Byl povýšen do hodnosti plukovníka teprve v dubnu, a to na místě vedoucího staršího důstojníka. Čím si vysloužil to, že je takto výjimečný a přeskočil všechny odpovídající funkcionáře? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím paní ministryni obrany Černochovou. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji. Je mi líto, že pan kolega Růžička poměrně dlouho sloužil této zemi v Armádě České republiky a neví, že na tyto pozice se skutečně výběrové řízení nevypisuje. Je tady nějaký okruh lidí, kteří mají buďto příslušnou hodnost, nebo mají příslušné vzdělání, mají případně příslušné kurzy, a to je podle služebního zákona tím kritériem pro výběr, ať už tedy náčelníka Vojenské policie, nebo i náčelníka generálního štábu. Já bych tady chtěla připomenout - a možná se může zeptat nebo se mohl zeptat pan kolega Růžička pana bývalého ministra obrany Stropnického, se kterým teď trávil týden pracovně v Izraeli - jestli když jmenoval pana podplukovníka Kříže po osmi letech služby u Vojenské policie, jestli na něj vypisoval výběrové řízení. Já vám, pane kolego, odpovím sama. nevypisoval. A byl podplukovníkem a sloužil u Vojenské policie pouze a jenom osm let na rozdíl od pana plukovníka Foltýna, který slouží v Armádě České republiky více než let dvacet. Pan plukovník Foltýn je vzděláním právník, takže má zcela stoprocentní přednost před jinými možnými uchazeči z řad Vojenské policie, kteří ani nesplňují to, co splňuje pan plukovník Foltýn. Například zástupce náčelníka Vojenské policie nesplňuje jazyk. Náčelník štábu hlavního velitelství nesplňuje jazyk ani kurz Generálního štábu. Velitel Vojenské policie v Táboře nesplňuje jazyk ani kurz Generálního štábu. Velitel ochranné služby nesplňuje jazyk. Tohle je výsledek osmi let práce ministrů obrany za ANO, že většina příslušníků Vojenské policie nemá kariérní kurzy, druhá polovina - ta, co kariérní kurzy má - zase pro změnu nemá jazyk! Do toho jsou rozhádaní tak, že atmosféra u Vojenské policie vyústila v to, že vedení Vojenské policie z obavy, že je někdo odposlouchává - a teď používám veřejné zdroje, aby tady nedošlo k mýlce, že tady zveřejňuji něco, co snad vím z nějakých spisů - vedení Vojenské policie si neoprávněně pořídilo detektor odposlechů a tímto detektorem odposlechů si testovali, jestli mají čisto na ubytovně! Vždyť to je absurdní! A z těchto lidí, pane kolego Růžičko, já mám vybírat nového náčelníka Vojenské policie?

Já si myslím to, že když tam bude člověk, který je z Armády České republiky s více než 20letou zkušeností, se zkušenostmi jak z bojových operací, tak i s trestním řízením, že to bude ku prospěchu Vojenské policie, která skutečně se těší, řadoví policisté se těší na to, že tam konečně bude nějaká změna, že to nebudou žádní lidé, kteří se tam dostávali z protekce, jako se tam dostal pan plukovník, respektive podplukovník Kříž, dneska generál, za pana ministra Stropnického. Pan Otakar Foltýn na rozdíl od všech těchto pozic, nebo i jednoho jsem jmenovala, pana podplukovníka Kříže, splňuje náležitosti dané zákonem 221 a nic nebrání tomu, aby se stal náčelníkem Vojenské policie.

A já vám garantuji, a ano, jde to za mnou, je to moje rozhodnutí, že pan plukovník Otakar Foltýn bude dobrým náčelníkem Vojenské policie, který policii posune dál dopředu tak, aby Vojenská policie měla odpovídající vybavení, které mimochodem stále ještě nemá. Zeptejte se pana bývalého ministra obrany Metnara, s čím chodí Vojenská policie, s jakou technikou chodili jeho ochránci. Tohle je všechno důsledek zanedbané práce u tohoto sboru ze strany ministrů obrany ANO, kteří tady byli na rezortu Ministerstva obrany posledních osm let. A já to tady po vás napravuji!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní ministryně, a prosím o doplňující dotaz pana poslance, pokud je zájem.

 

Poslanec Pavel Růžička: Určitě zájem je. No, paní ministryně, super, ale vy jste interpelovala mě! To je super! Vy jste neodpověděla vůbec na nic, mě jste interpelovala. Já vám držím palce. O lidech u Vojenské policie, co jste řekla, mě to hrozně moc mrzí, protože jsou tam skvělí lidé, skvělí vojenští policisté. Je to vaše rozhodnutí, vybrala jste si nevojenského policistu, který se všechno bude muset učit. A samozřejmě, všechno ostatní půjde za vámi. No ale je tedy pan plukovník Foltýn v současné době vojenský policista, nebo není? Musí do kurzu, že jo?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím o reakci.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Pan náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn má již jmenovací dekret a od 1. 7. - věřím, že se potkáme všichni 30. 6. na Vítkově - tak od 1. 7. bude náčelníkem Vojenské policie. Tedy bude vojenským policistou, samozřejmě.

Co se týče toho podivení se nad tím, že tedy není vojenský policista - chcete mi říct, pane kolego Růžičko, že když vybíral pan bývalý ministr obrany Metnar, respektive Stropnický, když vybíral bývalého náčelníka generálního štábu pana Bečváře, který zase shodou okolností byl vojenský policista, že to byla chyba? Prostě Vojenské policie i Armáda České republiky k sobě mají velice blízko. Tito lidé samozřejmě se i na těch pozicích nějakým způsobem v rámci služebního zákona, tak chodí z jednoho orgánu do druhého orgánu. Dokonce tady můžu i zmínit to, a já jsem strašně ráda, že tam pana generálporučíka Berouna mám, ale víte, jak se dostal pan dneska generálporučík Beroun do Vojenského zpravodajství za pana ministra Stropnického? Přišel tam z privátu. On nebyl ani voják a policistou byl kdysi dávno v nějaké minulosti. Přesto jsme tento postup nekritizovali, pan generál Beroun vždycky měl naši podporu, dělá svoji práci skvěle. A pevně věřím, že svoji práci skvěle bude dělat i plukovník Otakar Foltýn, který se stane 1. 7. náčelníkem Vojenské policie. A pevně věřím, že to bude skutečně i znamenat zklidnění u Vojenské policie, která je nyní rozhádaná do několika skupin.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším, kdo má zájem interpelovat, je paní poslankyně Andrea Babišová, a to na nepřítomného pana ministra Jurečku. Máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych interpelovat pana ministra Jurečku ve věci vyplácení vdovských důchodů. Tato interpelace je na popud občanů České republiky. Tak, jak bylo mnou zjištěno, tak v Moravskoslezském kraji, ale také třeba v Jihočeském kraji velice vázne vyplácení vdovských důchodů. V době, kdy tady máme hospodářskou a energetickou krizi, kdy tito lidé přišli o svého partnera, který se s nimi podílel na chodu domácnosti, tito lidé po úmrtí těchto partnerů zůstávají sami a samozřejmě veškerá platba jde pouze za nimi. Proto je mi velice líto, že i po řádné lhůtě 90 dnů zůstává obrovské množství nevyřízených žádostí o vdovské důchody, a musím říct, že se jedná v řádech stovek těchto žádostí.

Tito lidé se na mě obrátili s tím, abychom se pokusili najít příčinu, jakým způsobem a proč se toto děje a proč čekají skoro rok na to, než jim je vůbec vyplacen vdovský důchod. Bylo mi sděleno na úřadech ať Jihočeského, či Severomoravského kraje, že od nich veškerá dokumentace odešla dobře zprocesovaná, byla odeslána na centrálu do Prahy a zde to vázne.

Já bych chtěla jenom pana ministra poprosit, že samozřejmě v této chvíli se řeší důležité věci, ale aby se nezapomínalo na české občany a že by bylo třeba zajistit, aby lidé dostávali tento vdovský důchod včas a aby nebyli uvrženi do nějaké existenční krize. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra jdeme na další interpelaci a interpelujícím je pan poslanec Richard Brabec, který bude interpelovat paní ministryni Hubáčkovou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste přišla na tu interpelaci. Dneska je to hezký zvyk, udržte si ho. Já jsem se o toto za dobu svého ministerského úřadování také pokoušel si udržet ten zvyk chodit sem, byť tady mezi těmi pozůstalými jsme tady nakonec zůstali, tak je to vždycky takové spíš vzácnější. Já myslím, že už z názvu té mé interpelace je celkem asi jasné, na co bych se chtěl zeptat.

Ministerstvo životního prostředí po kritice v podstatě celého regionu nebo skupiny desítek starostů z Křivoklátska odložilo zahájení procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Původně k němu mělo dojít 9. června, ale protože jste tam několikrát byla, mluvila jste s těmi starostkami a starosty a ten odpor byl poměrně značný, tak já považuji za rozumný krok - protože říkám na rovinu, že jsem ho považoval za velmi uspěchaný ten krok původně - aby ten proces byl odložen na září. Ale i tak zůstává obava určité části starostů, že vzhledem k termínu komunálních voleb ke konci září a vzhledem ke lhůtě pro ustavující zastupitelstva může být i tato lhůta relativně krátká pro to, aby nová vedení obcí, až se ustanoví, stačila důkladně projednat připomínky k tomuto záměru.

Já bych se chtěl zeptat paní ministryně, zda garantujete, že Ministerstvo životního prostředí dá obcím opravdu dostatečný prostor, aby to nebylo opět uspěcháno? Já si myslím, že nějaký jeden, dva měsíce v tom nehraje roli. Koneckonců, ten záměr bude trvat několik let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má paní ministryně Hubáčková. Ještě předtím, než dojdete ke stolku, tak omlouvám pana ministra Lipavského od 17.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, dále paní předsedkyni Pekarovou Adamovou od 18.20 do konce dne z pracovních důvodů. A nyní už máte slovo, já potom to dotáhnu. Děkuji.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji. Děkuji i za ten dotaz k procesu vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Já se vrátím trošku do historie, protože Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko funguje dlouho, mapování toho území vědci a Agenturou ochrany přírody a krajiny probíhá velmi dlouho a vlastně taková myšlenka, že část toho území má být národním parkem, to znamená nejvyšší prioritou ochrany, vznikla už v roce 2009. A já, když jsem nastoupila a přebírala funkci na Ministerstvu životního prostředí, tak vlastně jsem zjistila, že už celou dobu probíhala jednání s městy, s občany, a to jednak pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny, jednak Středočeským krajem. Středočeský kraj dokonce přijal svým usnesením podporu vzniku národního parku a už to zapracovává i do svých strategických dokumentů.

Přestože ten proces projednávání byl tak daleko, dokonce jsem byla i ujištěna, že už byla připravena i vyhláška neboli návrh zákona, ale nakonec nebyl projednán, přes všechna ta jednání, která vedl Středočeský kraj, která vedla Agentury ochrany přírody a krajiny, což je naše organizace, jsem se rozhodla s těmi starosty setkat a zjistit jejich stanovisko, a tedy jsem je navštívila. Jednak jsem je přijala na ministerstvu, jednak jsem za nimi byla, dokonce dvakrát, jednak jsem se tam jela i potom podívat sama do terénu.

Nevím, kde došlo k nějakému bodu zlomu, kdy najednou vznikly velké obavy z vyhlášení národního parku a z omezení jeho rozvoje a pochybnosti. Rozhodně jsem musela vyloučit to, že by s nimi nikdo nejednal. Bylo to taky několikrát zveřejněno, že nemají dost informací, že je nikdo nekontaktoval. Můžu ubezpečit všechny, že kontaktováni byli, informace měli. Je otázka, jestli jsme si dobře rozuměli - my, co jsme se snažili předat informace, a oni, co je přijímali - a proto, když tady probíhaly procesy výměny informací a nebyl zahájen ještě samotný proces zákonný, tak jsem to chtěla využít ke sdělení a ke zjištění, co všechno není dobře vysvětleno.

Nakonec to poslední jednání se uskutečnilo ještě před avizovaným termínem 9. 6., kdy ještě před tímto termínem jsem měla jednání na Středočeském kraji, měla jsem jednání i s těmi obcemi a velmi pečlivě jsem zvažovala, který termín pro zahájení toho procesu je nejvhodnější. Je to velmi těžké, jestli znám délku toho procesu, jestli vím, kolik toho potřebujeme na zřízení, správy chráněné krajinné oblasti tam sice máme, nicméně národní park bude přece jenom větší, kolik toho potřebujeme, tak jsme si odečetli, abychom to všechno měli obhájit, v našem volebním období zajistit, zabezpečit a nechat ty náklady nebo nenechat na nastupující, tak mně to vycházelo, že to musí být v letošním roce.

Uvědomila jsem si, že ta obava, že to může být zneužito v předvolební kampani v neprospěch národních parku, existuje, tak jsem se proto rozhodla - září, avizované září - zdálo se mi, že je povinné, je povinnost informovat dále občany, a to budou budoucí zastupitelé. My chceme toho času využít tak, aby de facto i stávající i budoucí zastupitelé se mohli vyjadřovat. Ten proces se povede dál, tam bude 90 dní na vyjadřování a stejně za těchto 90 dní se budou ty připomínky ještě vyrovnávat, vypořádávat, zapracovávat, možná měnit ten návrh, tak já si myslím, že naší povinností je znova využít toho času k větší informovanosti, a já doufám, že září je ten termín, kdy ještě stihneme ty další zákonné procesy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Spíše ale trochu apel než dotaz, ale já myslím, že si s paní ministryní v tomhle rozumíme. Já mám za sebou samozřejmě tu šumavskou zkušenost, za kterou jsem strašně rád na jednu stranu, ale na druhou stranu vím, jak je hrozně vachrlaté, když použiji tohle hezké české slovo, jinými slovy, v tomto případě spíše asi nebezpečné nemít na své straně většinu toho regionu. To je prostě o vysvětlování, o desítkách jednání, protože jakmile se vloží ta mina doslova do základu toho národního parku, tak samozřejmě ti lidé to nikdy nevezmou za své a vždycky to bude tak, že nám to někdo z Prahy přišel nařídit, a to je pro vznik toho národního parku vlastně hrozně nebezpečné. To znamená, já bych určitě apeloval na to, že ta jednání musí být dál, někdy budou určitě nepříjemná a určitě se nepodaří přesvědčit všechny obce, a vůbec už ne všechny občany, ale přesto jim dát ještě ten čas, aby skutečně si to mohli projednat, takže ten spěch se obrátí proti ministerstvu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, paní ministryně má zájem ještě reagovat.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Já budu reagovat jen velmi krátce. Já jsem si toho velmi dobře vědoma a do té jámy lvové jdu - a nejenom tady, na Národním parku Křivoklátsko, ale jsou i jiné kauzy, kde se snažím být přímo osobně, právě aby se nestal nějaký ten výbušný problém, anebo abych o něm přímo věděla, mohla se naň připravit a vysvětlovat, a tady je to o té komunikaci s lidmi, protože já mám i reakce mladých lidí, kteří říkají: Vytrvejte, vysvětlujte, my chceme chránit přírodu. Nepřesvědčíme všechny, jsem si toho vědoma, budeme ale dělat pro to, aby to byla velká většina. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším, kdo má zájem interpelovat, je pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat pana místopředsedu Válka. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s interpelací, ale víceméně dotazem, zda Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o podpoře nemocnic toho takzvaného druhého typu, myšleno tím okresní nemocnice, které jsou velice důležité v systému zdravotnictví, s tím, kdy ročně nám končí v rámci studia na lékařských fakultách zhruba 1 800 lékařů, z toho je zhruba třetina, kteří studují ten modul v angličtině, to znamená, to jsou zejména cizinci, ale stále nám tady zůstává zhruba 1 300 nových lékařů a lékařek, kteří nastupují a zahajují kariéru, tu svoji profesní kariéru, jako lékař nebo lékařka.

Nemocnice typu okresní nemocnice se potýkají s nedostatkem personálu a stárne celá populace, stárne i lékařská veřejnost. Potřebujeme tu takzvanou mladou krev, a byť nemocnice v rámci svých možností dělají, co mohou, tak stále se jim nepodaří víceméně naplňovat ty počty a jsou schopny přijmout více lékařů, než se jim podaří sehnat. Ze svého okolí vím, a vzpomínají na to padesátníci nebo 45+ zhruba, že nejlepší pro jejich další profesní kariéru bylo začít v té takzvané okresní nemocnici, kde se museli víceméně každodenně setkávat s operativou, myšleno tím - musím se rozhodnout nějakým způsobem, mám samozřejmě nad sebou toho staršího, zkušeného kolegu.

Tyto nemocnice druhého typu mají akreditovaná pracoviště, to znamená i přípravu potom k získání kmenu, k získání atestace, jsou schopny poskytnout, a chci se tedy zeptat, zda ministerstvo uvažuje o tom, že by nějakým způsobem podpořilo formou nějakých dotací nebo nějakou jinou formou ze strany přednášejících na lékařských fakultách: Vážení studenti, běžte po promoci, běžte do těch okresních nemocnic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím pana ministra zdravotnictví o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já vám, vaším prostřednictvím, pane poslanče, pošlu asi písemnou odpověď a řeknu vám teď spíše ústně, co v ní není. To znamená, děkuji za tu interpelaci, která je jistě dobře míněna. Ale my máme decentralizovaný systém postgraduálního vzdělávání. To je něco, co nemá většina zemí. Prostě Česká republika se takhle rozhodla a de facto akreditaci má jakákoli nemocnice. Ona žádná nemocnice prvního, druhého typu není. To bylo za bolševika, od té doby už to není, ale spousta lidí v tom žije ještě. A navíc jsou tu ještě soukromé nemocnice a tak dále.

To znamená, máme demokracii, tím pádem absolvent lékařské fakulty si prakticky může vybrat jakoukoli nemocnici v České republice, která má akreditaci. Akreditace, které nemocnice má, to je vyvěšeno na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Do té nemocnice nastoupí a tam se vzdělává. Téměř neexistuje nemocnice, která by neměla akreditaci v některých oborech. A vcelku je na studentech, jestli tam nastoupí, nebo nenastoupí. Je na zřizovateli, jestli například nabízí těm studentům, a někteří hejtmani to dělají, některé kraje to dělají, nabízí studentům třeba už od prvního ročníku stipendijní místní místo a nabízí jim, aby se vrátili do svého regionu, odkud jsou. Je samozřejmě na schopnosti ředitele jednotlivých nemocnic - někteří jsou schopni, někteří jsou neschopni, jestli dělá dobře personální politiku, protože často se stává, že nemyslí na to, že lékaři stárnou, a shání lékaře až tehdy, když mu jeden odejde, místo aby měl jakousi rezervu. Ale principiálně ministerstvo s tímto nedokáže nějakým způsobem pomoci. Pokud student nechce někam nastoupit, nějaká nemocnice pro něho není atraktivní, tak těžko donutit v demokratickém systému toho studenta, aby tam nastoupil.

To, co ministerstvo může udělat, je podpora privátních lékařů, tedy praktiků a dětských lékařů, protože těch máme nedostatek. Máme jich nedostatek v terénu, a proto celá ta podpora finanční, ta rezidenční místa, budeme směřovat v tomto roce a v příštím roce stoprocentně právě do těchto oblastí, aby se nám navýšil počet praktických lékařů, aby se dramaticky zvýšila jejich dostupnost v co nejkratším horizontu stejně jako pediatrů.

Problém je, že u nás je jeden z největších počet nemocničních zařízení nejenom v Evropě, ale na světě na počet obyvatel, v Evropě nejvyšší. Máme taky obrovský počet lůžek, a tím pádem máme obrovskou spotřebu lékařů. My vůbec nemáme málo lékařů na počet obyvatel, ale protože máme hodně nemocnic, tak je potřeba v nich ty lékaře mít. Vzpomeňme si na náš společný Jihomoravský kraj, který má v každém bývalém okrese - dnes už okresy nejsou - okresní nemocnici a ve dvou okresech má dokonce dvě okresní nemocnice. A každá okresní nemocnice pochopitelně se chce srovnávat s jinou podobnou nemocnicí, velkou nemocnicí, protože okresní nemocnice nejsou malé, jsou kvalitní. Znojemská nemocnice, vyškovská nemocnice, břeclavská nemocnice, ale i kyjovská, hodonínská - to jsou všechno velké nemocnice, nechci zapomenout na Blansko a Boskovice, a takhle bych mohl jít kraj po kraji.

A samozřejmě určité řešení je vytvoření akciovek nebo holdingů, kde zřizovatel, v tomto případě kraj, ty nemocnice spojí do jednoho celku, pak se samozřejmě jednoduše získává akreditace a nabídka pro studenty je taky větší a mohou se mezi těmi nemocnicemi pohybovat. Holding pak bezesporu může vytvořit nějakou strategii, že si může říct, teď si vezmu příklad Kyjov - Hodonín, ty nemocnice jsou kousek vedle sebe. Kyjovská nemocnice bude řekněme zaměřena daleko více na gynekologii, naopak hodonínská třeba na pediatrii, Blansko, Boskovice. A pak samozřejmě ta konkurence je stále, ale lékaři si vybírají nemocnici, která se specializuje na určitou oblast.

To znamená, technické řešení, které řada zemí zvolí, typicky Rakousko vedle nás, Izrael, o kterém jsme tady mluvili, je, že i to postgraduální vzdělávání probíhá v takzvaných centrových nemocnicích, které ale lékaři poté, co se odatestují, opouštějí a odcházejí právě do těch okresních nemocnic. To se u nás nestalo. A vy de facto absolventa můžete přijmout na tabulkově volné místo, byť tabulky dneska nejsou, ale na to místo, kde vlastně vy ve skutečnosti chcete přijmout hotového lékaře, ten na trhu není, tak přijímáte absolventa ne proto, že byste ho chtěli vzdělávat, také když přijímáme studenta na vysokou školu, ale protože s ním potřebujete vyplnit to chybějící místo v nemocnici. Je to problém, který je samozřejmě dlouhodobý. Je to problém, který znamená, že zřizovatel musí mít opravdu prozíravou, dlouhodobou personální politiku. Asi těžko k tomu něco dalšího říct.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, jestli má zájem ještě o doplňující dotaz? Ano.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za odpověď panu ministrovi. Navážu na to, co on říkal. Tam opravdu vítám tu aktivitu ministerstva, že se zaměří na primární péči. Tam opravdu všichni cítíme, že tam je v tuto chvíli veliký problém, protože to jsou spojené nádoby. Není praktický lékař, není pediatr, ten pacient přijde do nemocnice. Přetíženost LSPP, urgentních příjmů a tak dále. Jsou to věci, kdy opravdu v tom prvopočátku by mohl pacienta ošetřit lékař v primární péči. Takže děkuji za tu aktivitu panu ministrovi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude ještě reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Jestli můžu, pane předsedající. (Předsedající: Ano, ano, samozřejmě.) Děkuji, já za to děkuji. Podporovat terén, to znamená praktické lékaře pro děti a dorost a praktické lékaře všeobecné, je důležité z toho důvodu, že oni vlastně nemají ta tabulková místa a de facto předatestační přípravu si platí v tomto případě ten jejich školitel, to znamená také praktik. Z toho důvodu bych chtěl, abychom vytipovali jakási školicí centra, především pro praktické lékaře pro děti a dorost.

Shodou okolností teď jsem si o tom mailoval s profesorem Štěrbou a probírali jsme, kolik studentů, kteří u něho stážují z lékařské fakulty v Brně v pediatrických oborech, chtělo jít na pediatrii a neměli volná místa, což považuji za velkou chybu loňského roku, která se dneska promítá, protože akreditační místa nebyla soustředěna na právě tyto obory. Já jsem teď hned nařídil, jak jsem nastoupil, že co zbydou rezidenční místa, musí jít do těchto oborů.

Ale chtěl bych říct ještě jednu věc. Ono i velké nemocnice mají takový problém, protože špičková medicína se dělá ve všech typech nemocnic. Ono spíš záleží na složení týmu a jiných věcech, ne jestli je to velká, nebo malá nemocnice. A málokdo si uvědomuje, že Fakultní nemocnice Motol je počtem lůžek a počtem zaměstnanců téměř srovnatelná s Allgemeines Krankenhaus ve Vídni. Jenže ve Vídni je jedna Allgemeines Krankenhaus, přímo řízená fakultní nemocnice placená ze státního rozpočtu, ale v Praze máme Fakultní nemocnici Motol, Homolku, máme tady VFN, Thomayerku, Bulovku a mohl bych pokračovat. A teď je otázka, jestli je česká populace o tolik více nemocná než ta rakouská, nebo jestli je potřeba posílit opravdu tu primární péči. A já si myslím, že tady se shodneme, a za to děkuji, že asi je potřeba posílit tu primární péči a začít se zamýšlet nad racionálním využíváním té péče.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení časového limitu. Dalším, kdo má zájem interpelovat, je pan poslanec Rais, který bude interpelovat pana ministra Gazdíka. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, předsednictvo STAN na svém středečním večerním zasedání navrhlo pozastavit členství pana Hlubučka ve vašem hnutí a proběhla řada aktivit, o kterých jsme v podstatě dopoledne poměrně podrobně hovořili, ale v médiích jste byl taky zmiňován vy. A v podstatě tam nešlo vlastně - a tam neznám přesně situaci - asi před hodinou jsem si vytáhl článek "Známe se jen společensky, tvrdil Gazdík o obviněném Redlovi. Podle policie si domlouvali schůzky a řešili STAN". A takhle by se daly vytahovat ty problémy.

Já osobně jsem samozřejmě STAN považoval za relativně transparentní stranu ve vládě a čekal jsem podobné skandály spíš od jiných politických stran, ale teď bych se soustředil víceméně na vás, protože jenom se o vás ta média otřela a vlastně neznám výsledek. Čili můj dotaz směřuje k tomu, jestli nám můžete říci, zda skandál v Dopravním podniku města Prahy souvisí nějak s vaším působením ve funkci ministra školství, protože je i o Ministerstvu školství, a zda je spjat s vaší osobou jako čelného představitele STAN? Vzhledem k tomu, že pan ministr možná úmyslně tady není, tak nebudu pokračovat. Děkuji za pozornost a předpokládám, že dostanu odpověď písemně tady na ty dva dotazy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že tady pan ministr není, můžeme přejít k další interpelaci, a to je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Síkelu. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, děkuji. Vážený pane předsedající, já bych se tady zastavil u jednoho takového neříkám problému, ale je to majetková účast nebo majetkový podíl státu ve společnosti ČEZ. Majoritním akcionářem společnosti ČEZ je tady český stát. Samozřejmě, v dozorčí radě tomu odpovídá i počet lidí, kteří zastupují stát. A já jsem si tady vypsal zhruba podíl těch ostatních vlastníků ČEZu: 10 % z toho jsou drobní akcionáři a dalších 20 % z celkového balíku 30 % jsou právnické osoby.

Já jsem se tady dočetl a byly to stránky, které jsou na Hlídacím psovi, tak v podstatě tam je rozepsána nějak ta vlastnická struktura ČEZu. A samozřejmě moje otázka zní: Proč stát, když má 70 % v této společnosti, proč tedy není schopen ovlivnit prodej elektřiny přímo tady v České republice, musí se prodávat přes ty burzy, přes Lipskou burzu, a proč není schopen se domluvit anebo nějakým hlasováním třeba neupravit podíly těch ostatních akcionářů? Nemyslím tím podíly, ale to, že se třeba nebudou vyplácet nějakou dobu dividendy nebo že budou menší a podobně, protože českým spotřebitelům by to samozřejmě velmi prospělo. Nyní tedy stát, který má podíl ve společnosti ČEZ, má abnormální zisky včetně těch drobných akcionářů a není schopen a ani nechce nějakým způsobem deprivatizovat tu část odkoupením části, aby to tedy byla celo-, polo- nebo celostátní společnost, a aby byla tedy schopná garantovat občanům této republiky rozumnou cenu energie, nikoliv přes burzu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A slovo má v tuto chvíli pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Mezitím, než ještě přijde k pultíku, omlouvám pana poslance Králíčka od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a dále pana předsedu vlády Fialu, a to od 18.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Kotene, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl s ohledem na tu interpelaci připomenout, že držitelem a vykonavatelem akcionářských práv ve společnosti ČEZ je Ministerstvo financí. To znamená, že si nejsem úplně jistý, jestli by ten dotaz měl být směřován na mě, ale pokusím se vám odpovědět jako člen vlády a jako člověk, který přišel na pozici ministra průmyslu a obchodu z vedení mezinárodní společnosti kotované na burze, která měla také strukturu akcionářskou takovou, že jsou v ní větší akcionáři, menší akcionáři a ve které figurovali akcionářsky i určité struktury, které mohly být spojeny s investičními aktivitami některých států.

V této souvislosti bych chtěl upozornit na zákony o akciových společnostech, které jasně stanoví, jaká práva mají majoritní akcionáři, jaká práva mají minoritní akcionáři, a chci v této souvislosti upozornit na to, že jedním z těch práv je například svolávání valných hromad, mimořádných valných hromad, schvalování účetní uzávěrky, rozhodování o rozdělení zisku. To jsou věci, které se dějí v nějakých lhůtách, které jsou stanovovány zákonem. A zároveň k těm právům akcionářským patří například právo jmenování statutárních orgánů, například dozorčí rady, a prostřednictvím dozorčí rady pak představenstva a vedení firmy. K právům akcionářů ovšem nepatří zasahování do přímých obchodních aktivit. A zde bych chtěl opravdu poukázat na to, abyste si dobře přečetl, jaká jsou práva a povinnosti členů dozorčích rad, případně managementu akciových společností, ale určitě tam nepatří možnost rozhodovat o nějakých konkrétních obchodních záležitostech.

Ale já jsem pevně přesvědčen o tom, že český stát prostřednictvím Ministerstva financí, a já vás o tom ubezpečuji, že já takto budu na vládě se i vyjadřovat, bude vykonávat svá akcionářská práva s ohledem na zájmy této země a občanů této země. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Mě spíš samozřejmě zajímalo, jaké možnosti má v tomto případě vláda v tom, aby mohla ovlivnit obchodování na burze s českou energií nebo s energií vyrobenou v České republice, protože všichni tady víme, že energie je tady vyráběna za daleko nižší ceny, než je potom finálně prodávána konečným spotřebitelům. A to je právě to jádro toho problému. Protože v případě, že tady vyrábíme energii za nějakých 20, 25 halířů a pak ji konečným spotřebitelům prodáváme za 10 korun, tak je to sice hezké, že skupina ČEZ má naprosto perfektní hospodářské výsledky, v tomto roce dokonce dosáhla obrovského zisku už v prvním čtvrtletí a bude to pravděpodobně pokračovat, takže mě spíše zajímalo, jakým způsobem stát bude reagovat tady na tento trend a jakým způsobem to bude schopen řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana ministra, jestli má zájem ještě vystoupit.

Mezitím přečtu ještě omluvu pana poslance Ferance od 18 hodin do 23.45 hodin z důvodu nemoci.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já nevím, jestli... Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, paní poslankyně, páni poslanci, jak už jsem uvedl, jsou nějaké zákonné lhůty, valné hromady a na těchto valných hromadách může stát jako majoritní akcionář rozhodovat například o výši a hlasovat o návrhu o výplatě dividend nebo o složení dozorčí rady, případně prostřednictvím dozorčí rady o složení vedení firmy, případně se vyjadřovat ke strategiím, konceptům, plánům na další rozvoj firmy a tak dále. Ale samozřejmě že cokoliv vláda v této věci dělá, musí dělat tak, aby jakékoliv informace, které jsou cenotvorné, prostě neunikaly jinou cestou, než kterou umožňuje zákon. A to je asi všechno, co k tomu mohu dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že mě upozornili z organizačního útvaru, že můžeme zahájit poslední interpelaci v 17.55 hodin, máme 17.57 hodin, bohužel už se na žádnou další interpelaci nedostane.

Zatím ještě přečtu poslední omluvenky, a to paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové od 18 hodin do 21 hodin z pracovních důvodů, dále pana poslance Bělobrádka od 18.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, poté paní poslankyně Ožanové od 17.45 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů a pana místopředsedy Skopečka od 16.30 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů.

Tak chybí nám poslední dvě minutky, takže já vyhlašuji přestávku na dvě minuty, respektive do 18.00, a poté zahájíme další bod. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další bod, a to je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP