(pokračuje Karel Havlíček)

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 287/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Jenom upozorňuji, že je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj pan Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (Silný hluk v sále.)

Prosím všechny v sále, jestli by se mohli ztišit, případně aby si vyřídili, co potřebují, mimo sál. Ještě jednou prosím velmi, zejména pravou část. Děkuji.

Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych vám představit zákon, který je v souladu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy. Navazuje na aktivitu, která byla zahájena mimo jiné i vládou předchozí. Zhruba v roce 2018 bylo cílem předchozí vlády - a je to věc, na které se shodují odborníci - vybudovat silnou centrální autoritu, která dokáže velmi agilně a aktivně řídit a spoluřešit digitalizaci v České republice: nikoliv orgán nebo ministerstvo, které zapadne do vertikální struktury, ale podobně, jako je to v Anglii, Estonsku či třeba Dánsku, poskytovat skutečně ty mezirezortní služby, mezirezortní expertizu a know-how.

Myslím si, že teď je ten důležitý čas více než kdy jindy. Když se podíváme na vývoj v digitalizaci za poslední období, zejména ve srovnání se zeměmi Evropské unie a indexem, na který se dívají experti - on sice popisuje různé aspekty digitalizace dané země, dostupnost internetu, počet služeb, počet lidí s digitální identitou - tak Česká republika mezi roky 2020 a 2021 v tomto evropském srovnání poklesla. Řadí se v tuto chvíli na 19. místo z 27. Nám samozřejmě v tom indexu mohou pomoci dílčí dodávky služeb, které jsou realizovány na rezortech, ale skutečně, digitalizace kvalitní, rychlá, centrálně řízená ve smyslu standardů je alfou omegou úspěšného zvládnutí oné digitální transformace.

Zákon právě přináší změnu v koordinaci a řízení. Dvacet let, co já se IT věnuji, a velkou část z toho i nějakým způsobem konfrontuji dění v oblasti eGovernmentu, se stále více a více ukazuje, že s těmi stávajícími kapacitami a v současném uspořádání, kdy kromě RVIS, Rady vlády pro informační společnost, skutečně neexistuje centrum know-how, kam by se třeba rezortní ministr obrátil, zda jím poptávaný či vyvíjený systém je v souladu se standardy, je v souladu se strategií, skutečně toto chybí. Když jsme měli možnost bavit s kolegy jak z Estonska, tak z Dánska i Anglie, jsou to země, které se řadí mezi ty leadery a všude je toto uspořádání.

Proč agentura tak, jak je navržena? Já jsem dneska ráno vystupoval na konferenci. Byl tam i kolega Králíček, který bude vystupovat po mně, je zpravodajem tohoto tisku. Řešili jsme a na úvod to zaznělo - ta konference má takovou jednu vlastnost. Nehledě, kdo je v danou chvíli u vlády, kdo je opozice, sdružuje lidi z oblasti IT, kteří chtějí nějakým způsobem přispět k digitalizaci České republiky.

Zaznělo tam opakovaně, že digitalizace, ten efektivní a moderní stát, vlastně nemá politickou barvu, nemá politické tričko, jak se říká, podobně jako se nám podařilo - a já si toho velmi cením - vybudovat silného partnera rezortům v oblasti NÚKIB, které řeší kyberbezpečnost. NÚKIB je tady nehledě na to, kdo v danou chvíli utváří vládní koalici a drží agendu cybersecurity pro Českou republiku, je partnerem institucí v České republice a ministerstev. Stejně tak by měla být do budoucna řízena, a efektivně řízena, digitalizace a digitální transformace.

DIA nebo Digitální a informační agentura, jejíž vznik předkládáme a je součástí tohoto zákona, má skutečně umožnit České republice dohánět digitalizační leadery v EU a je před ní celá řada mezirezortních úkolů. Na návrhu balíčku legislativy - ono zaznívá zákon, zákon, je to samozřejmě změna více zákonů - pracovalo více jak půl roku přes osmdesát lidí nejen toho týmu centrálního, ale také týmy na Úřadu vlády, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu financí, Legislativní radě vlády, ale i lidé, kteří zastupují soukromé sektory - konzultanti, profesní sdružení, lidé, které jsme mohli přizvat do toho českého digitálního týmu, což je jakýsi orgán odborníků, kteří můžou benchmarkovat nebo vyhodnocovat kroky.

Tak, jak vznikala tato legislativa, kterou jsme předložili, stále pokračují kroky ke zřízení agentury od soupisu majetku, dislokace zaměstnanců, prostor, bezpečnostní prověrky. Bude-li zákon schválen včas - a ten termín je ambiciózní - tak od 1. dubna čtvrtého měsíce příštího roku by agentura již mohla plnit úkoly, které jsou podchyceny i v prioritách vlády Petra Fialy.

Chtěl bych upozornit na několik důležitých věcí, které se týkají tohoto způsobu řízení. Jak říkám, vycházíme ze zahraničních zdrojů. Zatímco na úrovni Rady vlády pro informační společnost se drží věci strategické, ať je to Digitální Česko, ať jsou to standardy rozvoje evropské legislativy, směřování na úrovni DIA jsou skutečně věci kompetenční, mezirezortní. Nejedná se tedy o nějaký nový software house, ale o agenturu, která pomůže koordinovat digitalizaci v České republice.

Jedním z důležitých prvků - a jistě jste se setkali ve své politické aktivitě, minimálně jako třeba zpravodajové na výboru nebo zde ve Sněmovně při projednávání - je to posílení role architektury a role hlavního architekta. V tuto dobu tato role je zastávaná panem Kuchařem ve všech fázích české digitalizace, nejenom při tom, když se navrhuje nějaké řešení na počátku projektu, ale skutečně v průběhu vývoje informačního systému, jeho nasazení, a i pak následně rozvíjení celých systémů jako konceptů. Každý informační systém, který by stát spouštěl, nebude tedy hodnocen pouze z pohledu: je to architektonicky správně, systémy spolu komunikují, ale měla by být hodnocena architektura, technické řešení, ekonomické řešení, hodnota za peníze, zda implementovaný systém nahradí lidskou práci, projektové hledisko, zda systém produkuje data a sdílí data, jaký je uživatelský zážitek - UX. Ve struktuře DIA je na toto všechno pamatováno.

V DIA budou - o tom zákon nehovoří, ale předpokládáme jejich vznik - týmy, takzvaná kompetenční centra. Když teď řešíme - a předpokládám, že minulá vláda měla ty úkoly velmi podobné - na nějakém rezortu vývoj, upgrade, řešení třeba zbavení se vendor lock-inu, vytvářejí se ad hoc týmy, které pomáhají danému ministrovi na rezortu třeba se potkat s těmi standardy, vymyslet, zda toto zadání je v souladu s architekturou, ale i třeba navrhnout řešení, kterým se do budoucna budeme moci vyvázat z nevypověditelných smluv, z tohoto lock-inu. Tyto týmy, které budou vznikat, budou pomáhat ministerstvům se zakázkami, s transformací, ale i se změnou přístupu digitálních služeb. Také se jim v zahraničí říká delivery units. Co je na nich důležité - když se podíváte i na byznysový sektor, velká část dodavatelských subjektů, které jsou ty, co programují ta řešení, nemá ve státu partnera, který by kompetenčně mohl odpovídat na jejich otázky. Zakázky se prodlužují upřesňováním, co to po nás vlastně chcete, abychom dodali. Delivery units by toto měly umět řešit.

DIA bude také provozovat sdílené služby, a to byla další část strategické úvahy už v předchozím volebním období, kdy jádro digitalizace si zaslouží speciální rozpočtovou kapitolu, posílení a skutečně trvalý rozvoj, protože jsou to centrální registry, registry smluv a další, které poskytují služby dalším subjektům, výhledově tedy základní registry, ale i nové věci, které se týkají nadrezortních řešení.

Co DIA není - není to hops ani software house, není to žádná státní - nevím - IBM či nějaká jiná firma. Úkolem má být nedodávat řešení, ale ve spolupráci s kompetentními ministry, s Úřadem vlády stanovovat vizi služeb a pomáhat ji realizovat, koordinovat. metodicky vést a sdílet know-how a další.

Část těch lidí, kteří budou pracovat pro tuto agenturu, bude oddělena z Ministerstva vnitra. Když se podíváte na nějaké třeba debaty, já pak rád budu probírat s vámi i otázky personální, vznikne oddělením ze zaměstnanců, kteří v tuto chvíli jsou například v oddělení pana Kuchaře či pana Vrby a řeší tu centrální digitalizaci, noví lidé jsou pak architekti, zakázkáři, odborníci na uživatelskou přívětivost a další.

Náklady projektu právě tím, že se k nim přesouvá základní registr, tak počet úřadů se fakticky žádným způsobem nezvyšuje. Přirozeně ovšem celý projekt si vyžádá rozpočtové náklady, i když jsou minimální. Konzultoval jsem to s ministry, velká část těch nákladů je fakticky přesun - možná teď trošku poschovávaný v té složitosti - nicméně nákladů, které mají systémy, které běží pod Ministerstvem vnitra. Ten odhad je během prvního roku, že by to mělo jít na 315 pracovníků, 187 jsou stávající zaměstnanci, kteří dělají právě na Ministerstvu vnitra nebo ve Správě základních registrů.

Jenom pro porovnání, Anglie má 900 lidí, Dánsko 350, na počet obyvatel téměř dvakrát více zaměstnanců, Estonsko 141 lidí, na počet obyvatel téměř pětkrát více zaměstnanců. Nová místa jsou nezbytná zejména k posílení dlouhodobě zanedbávaných agend a kompetencí. My náklady navíc odhadujeme zhruba na 300 milionů ročně, přitom - ale toto máme ověřeno - zaznívalo občas, že toto nelze, nicméně kompetenční týmy mohou být vylistovány a jsou počítány na vrub Národního plánu obnovy, tedy ten extra náklad vychází zhruba na 160 milionů korun ročně navíc plus peníze, které v tuto dobu jsou již alokovány právě v týmech pod Ministerstvem vnitra.

Jinak bych jenom zmínil vazbu v programovém prohlášení: "Vytvoříme již v roce 2020 centrální koordinační a transformační týmy podporující digitální transformaci jednotlivých úřadů." Stejně tak se v programovém prohlášení hovoří o posílení kapacit, posílení kompetencí projektového řízení.

Jenom závěrem k tomuto úvodu - stav eGovernmentu není uspokojivý, jednotlivé kroky, kterými chceme jít dál, jsou v současném rozpoložení bez mezirezortní koordinace týmů, nikoliv člověka, který to obíhá ze schůzky na schůzku, velmi těžko realizovatelné a představa, že se nám podaří cílů, kde digitální tygři nebo státy, které rapidně digitalizují, docílit pouze v struktuře stávající, je představa, která se nezakládá na realitě.

Já bych se pak dále vyjádřil v debatě, toto úvodem. Já bych vás chtěl požádat o podporu tohoto návrhu v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Robert Králíček. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vládo, kolegyně, kolegové, já se pokusím svojí zpravodajskou zprávu doplnit pana ministra. Moje zpráva se týká více fungování Digitální agentury, abychom si ji tady představili. Pan ministr to vzal obšírněji, takže já se budu věnovat hlavním principům navrhované právní úpravy zákona.

Jedná se o nadrezortní sdílení digitálních služeb veřejné správy, kdy lze efektivně a flexibilně zajišťovat vývoj digitálních služeb, kybernetické bezpečnosti, zájmy České republiky a efektivní řešení případných problémů, konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy včetně komunikačních platforem a know-how, kterýžto princip by sledoval i poskytování unifikovaných a harmonizovaných služeb pro klienty veřejné správy na celém území České republiky. Naplněním těchto primárních principů bude vytvořeno prostředí a institucionální zázemí, ve kterém lze sekundárně naplňovat další principy digitálně přívětivé legislativy, tedy zejména princip interoperability, tedy budování služeb propojitelných a využitelných ideálně i v evropském a mezinárodním prostoru,; princip digitalizace jako standard, rozvoj elektronizace veřejné správy, by měl být vždy podmíněn snahou zefektivnit uživatelskou přívětivost a uživatelský zážitek pro klienty veřejné správy, princip maximální míry sdílených dat a znovupoužitelnosti údajů a služeb neboli obíhají data, nikoli člověk - díky lepší komunikaci orgánů veřejné moci mezi sebou dojde mimo jiné k efektivnějšímu a snadnějšímu sdílení dat a údajů o občanech České republiky, díky čemuž občané nebudou muset při každé interakci s orgány veřejné moci znovu vyplňovat další a další formuláře - princip otevřenosti a transparentnosti dat a služeb.

Zákon přináší tyto hlavní změny: Zřízení Digitální a informační agentury, dále zkratka DIA. DIA bude zřízena jako ústřední orgán státní správy. V průběhu přípravy návrhu věcného řešení bylo zvažováno několik právních forem a ústřední orgán správní správy byl zvolen jako nejvhodnější. Forma správního úřadu je nezbytná, jelikož DIA bude vykonávat také státní správu, zejména na úseku elektronické identifikace kvalifikovaných prostředků. Bude se jednat o organizaci, která z povahy své činnosti poskytuje služby celé veřejné správě, nedává tedy smysl, aby byla podřízena jednomu z ministerstev. Kromě dopadů organizačních v praxi by docházelo ke střetu mezi zájmy DIA a další agenturou rezortu, jsou zde i dopady rozpočtové. Financovat určitou službu určenou všem úřadům pouze z rozpočtu jednoho ministerstva nelze považovat za spravedlivé uspořádání.

Rovněž dojde k převodu dvou organizačních útvarů z Ministerstva vnitra do tohoto nového ústředního orgánu, a to odbor hlavního architekta eGovernmentu a odbor eGovernmentu. Bude také převedeno několik zaměstnanců odborů koordinace informačních a komunikačních technologií a eGovernment cloudu. Působnost těchto odborů je nadrezortní. A přejde-li odpovědnost za digitalizaci na nový ústřední správní úřad, postrádá udržení těchto útvarů na Ministerstvu vnitra dalšího smyslu.

DIA bude rovněž provozovat takzvaná kompetenční centra. Kompetenčními centry se rozumí útvary, které soustřeďují experty či tematicky zaměřené odborné kapacity k jejich následnému využití napříč celou státní správou. Pro vytvoření moderního a udržitelného úřadu je třeba zřízení těchto zmiňovaných kompetenčních center jakožto dobré investice do budoucích období a jejich zakotvení v zákoně. Tím je zajištěna stabilita a možnost dlouhodobého plánování, včetně například projektového financování. Kompetenční centra vyplňují akutní a přetrvávající potřeby napříč státní správou, jsou základními kameny pro plnění úkolů DIA, která je schopna být lídrem koncepce digitalizace a zároveň pohledovým asistentem státních subjektů.

Zahrnuje také implementaci zahraniční praxe a útvary typu delivery units. V rámci DIA jsou plánována tři kompetenční centra. Já to trošku potom zkrátím, abychom tu nebyli příliš dlouho.

Další změnou nebo dalším novým motivem zákona je nové nastavení koordinace a řízení digitalizace, o tom tady mluvil pan ministr. Celá organizace, koordinace a řízení digitalizace může být shrnuta přehledem jejího rozložení do několika úrovní za využití veškerého know-how a špičkových expertů, které státní správa skýtá. Přeměnou stávajících struktur Ministerstva vnitra a Správy základních registrů vznikne nový ústřední orgán státní správy, Digitální a informační agentura, která převezme velkou část pravomocí a působnosti rezortu vnitra v oblasti digitalizace veřejné správy. Současně bude analogicky k ministrovi - předsedovi Legislativní rady vlády zakotven též ministr - předseda Rady vlády pro informační společnost. Tím bude zajištěno, že agenda digitalizace bude vždy zastoupena ve vládě, současně však není nutné, aby se jednalo o samostatného ministra, touto funkcí může být pověřen kterýkoliv člen vlády. Ministr odpovědný za digitalizaci bude vůči DIA plnit koordinační a informační funkci a současně bude vládě navrhovat jmenování a odvolání ředitele agentury. Strategická úroveň je charakterizována strategickou koordinací na úrovni ministra, předsedy RVIS, taktická a operativní, respektive exekuční úroveň náleží Digitální a informační agentuře. To s sebou nese i úroveň jejich provázanosti, přirozenou a žádoucí kooperaci obou subjektů a vzájemné doplňování.

Dalším bodem je přechod kompetencí na Digitální a informační agenturu. V souvislosti se zřízením DIA dochází k úpravě celé řady zákonů, které svěřují kompetence oblasti digitalizace Ministerstvu vnitra a Správě základních registrů. Nově budou tyto kompetence svěřeny DIA. Správa základních registrů jakožto správní úřad podřízený Ministerstvu vnitra změnou zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, transformuje do DIA. Transformace Správy základních registrů je v ohledu efektivní a nadrezortní centrální řízené koordinace, digitalizace veřejné správy vhodné řešení, a to především z důvodu přesunutí digitálních agend, které doposud byly v působnosti správního úřadu, který je podřízen jednomu rezortu, na nadrezortní ústřední správní orgán. Správa základních registrů v současné době mimo jiné realizuje vazby mezi jednotlivými základními registry a dále mezi registry a agendovými informačními systémy. Tyto činnosti jsou z povahy věci nadrezortního charakteru a týkající se více rezortů. DIA bude mít bezpochyby v mnoha ohledech účinnější nástroje a silnější postavení při prosazování nejmodernějších informačních technologií napříč celou státní správou i v rovině stávajících agend Správy základních registrů, které přebírá.

Dále je to úprava pravomocí hlavního architekta eGovernmentu. Odbor hlavního architekta eGovernmentu má dvě skupiny úkolů. První je strategická a koncepční činnost, která je zákonem svěřena Ministerstvu vnitra. Tato působnost bude částečně převedena na DIA, částečně na ministra, respektive předsedu RVIS. Druhá skupina úkolů se týká řízení vedených tímto útvarem a schvalování projektu eGovernmentu. Tato působnost bude rozšířena a převedena na DIA.

Dalším, již zmíněným bodem je samostatná rozpočtová kapitola. Velké digitalizační projekty bývají svou povahou nadrezortní. Slouží všem organizačním složkám státu, stejně jako samosprávám a tak dále. Přesto je nutné je financovat vždy z rozpočtové kapitoly některého ministerstva. Stejně tak není možné v těchto podmínkách vybudovat silné kompetenční centrum, ve kterém by se soustředily zkušenosti a odbornosti, které by pak mohly synergicky využít i ostatní úřady. Jako řešení je navrhován převod rozpočtových prostředků určených na digitalizaci do jedné rozpočtové kapitoly, jejíž správcem bude DIA. Z této kapitoly budou následně financovány digitalizační projekty nadrezortního a celostátního významu, které svou povahou slouží všem rezortům celostátně sdílených služeb. Tím bude dosaženo jednak transparentnosti při vyčíslování a monitoringu výdajů na digitalizaci, jednak bude zajištěno jasné účelové určení těchto prostředků a nemožnost je převádět na jiné účely bez rozhodnutí vlády, případě též příslušného výboru Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro dlouhodobé plánování.

Dále úprava kompetenčního zákona - kromě nezbytných změn souvisejících se zřízením DIA jako ústředního správního úřadu bude třeba zakotvit agendu digitalizace jako svébytnou agendu svěřenou členovi vlády. Na základě vyhodnocení variant jsme došli k závěru, že není třeba zřizovat samostatného ministra digitalizace, ale bude převzat model ministra odpovědného za legislativu, který může být buď samostatný, nebo může být spojen s jinou funkcí ve vládě. Jde o řešení v podstatě legislativně zakotvující současný faktický stav. Legislativní zakotvení je však nezbytné z technických důvodů, zákonem nelze ukládat úkoly orgánů, který je nyní zřízen toliko usnesením vlády.

Úprava zákona o státním podniku - v návaznosti na výše zmíněnou analýzu bude nutné zajistit, aby bylo možné podřídit státní podnik ústřednímu orgánu, v jehož čele není ministr. Předpokládaný zákon však vytváří pouze možnost této změny, zda bude skutečně využita a zda dojde k jakékoliv organizační změně na straně státních podniků NAKIT a střediska služeb, bude na rozhodnutí vlády, které tento zákon nijak nepředjímá.

Závěr - stávající právní rámec a struktura orgánů veřejné správy upravující digitalizaci nevytváří dostatečné podmínky pro úspěšnou a efektivní digitalizaci veřejné správy, jak zde zmínil pan ministr. Současné právní předpisy upravující strukturu, působnost a pravomoci orgánům veřejné moci v oblasti digitalizace veřejné správy a centrálních sdílených služeb jsou charakteristické určitou roztříštěností právní úpravy a absencí centrální autority, která by se mohla plně soustředit pouze na tuto agendu.

Současná struktura orgánů veřejné moci zabývající se digitalizací je pak pro adresáty právních norem obtížně čitelná a nepřehledná. Ústředním správním úřadem odpovědným za elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a za oblast informačních systémů veřejné správy je Ministerstvo vnitra. V rámci Ministerstva vnitra je však tato agenda vzhledem k šíři jeho působnosti spíše okrajová. Navíc se jedná pouze o oblast informačních systémů veřejné správy, nikoliv digitalizace jako celku. Pokud jde o takzvané sdílené služby, ty jsou nesystémově zařazeny pod jednotlivé rezorty. Vzniká tím ne zcela logická situace, kdy provoz systému, který je svou povahou určen všem, provozuje na svůj náklad a odpovědnost jeden rezort.

Tyto služby jsou často poskytovány prostřednictvím organizace podřízené danému ministerstvu. Například Národní agentura pro komunikační a informační technologie, státní podnik, je podřízena Ministerstvu vnitra. Státní pokladna Centrum sdílených služeb je podřízena Ministerstvu financí. Tento stav, kdy jsou některé státní podniky klíčové pro efektivní sdílení služeb podřízeny pouze určitým rezortům, v kterémžto stavu ani nemohou spolupracovat efektivně s jinými ministerstvy, a s jinými ústředními správními úřady, je z hlediska digitalizace celé veřejné správy zásadně nevyhovující. Při stávající struktuře orgánů klíčových pro digitalizaci veřejné správy nelze ani efektivně naplňovat principy digitalizace veřejné správy plynoucí z koncepčních a strategických dokumentů vlády.

Jenom zopakuji, že se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila navrhovaný zákon podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto otevírám obecnou rozpravu. A ještě před obecnou rozpravou... (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Tak ano, samozřejmě. Tak na obecnou, dobře. Takže tímto otevírám obecnou rozpravu a máme několik přihlášených, ale s přednostním právem se do obecné rozpravy hlásí paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych po vyslechnutí pana předkladatele, pana ministra Bartoše, i pana zpravodaje chtěla uplatnit veto podle § 90 jednacího řádu podle dvou poslaneckých klubů, klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD. My podporujeme digitalizaci, já si myslím, že na to, že jsme na tom i kus práce odvedli, naše vláda, ať si tedy vzájemně říkáme, co chceme, ale my si myslíme, že takováto úprava chce debatu, že by neměla být schválena v devadesátce. Neměla by být schválena v prvním čtení, protože tam se provádí celá řada zásahů institucionálního charakteru. Není nám jasné, jaké jsou vazby k Ministerstvu vnitra, není nám úplně jasný význam té agentury, nejsou nám jasné rozpočtové dopady, takže my bychom chtěli projednání v klasických třech čteních. A samozřejmě chceme mít možnost uplatnit pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Takže rozumím tomu správně, je to veto dvou klubů? Ano, tak tím pádem jedeme v běžném režimu.

V tomto případě tedy otevírám rozpravu, respektive rozprava byla otevřena, ale pokračujeme v rozpravě a máme několik přihlášených. Takže bych poprosil prvního a to je pan poslanec a zpravodaj současně Robert Králíček. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Takže ještě jednou dobré odpoledne. Teď už budu vyjadřovat své názory. Předtím jsem se snažil číst korektní zpravodajskou zprávu, teď se mohu vyjádřit.

Některé manažerské příručky vždycky říkají: Začněte pozitivně, tak já začnu pozitivně, než začnu potom kriticky. Prý je to lepší a ta diskuse je potom daleko příjemnější.

Já se domnívám, že ta myšlenka je dobrá. Jak bylo řečeno v té zpravodajské zprávě, a na tom se s panem ministrem shodnu, je to, že digitalizace by se měla řešit nadrezortně. Je pravda, že ani model vládního zmocněnce nebyl ten pravý. V minulé vládě vládní zmocněnec neměl právě tu sílu a neměl možnost, velmi těžko se mu úkolovala ministerstva, protože vlastně nebyl v legislativě nikde ukotven a nebyl tam žádný vztah. To si myslím, že je správně a na tom se shodujeme.

Kde už se neshodneme, je ta podoba té agentury. Když jsem připravil tu zpravodajskou zprávu, tak mě zřízení té agentury a vlastně tak, jak jsem to teď četl, ten úryvek, to zopakuji: "Jako řešení je navrhován převod rozpočtových prostředků určených na digitalizaci do jedné rozpočtové kapitoly, jejíž správcem bude DIA." Mně to strašně připomíná diskusi o vzniku Národní sportovní agentury. Je to velmi podobné v tom, že tady se vyčlení prostředky do jedné agentury, která bude vládnout poměrně velkým rozpočtem, a když si vzpomenu, jaká nevole ze strany Pirátů byla k řízení této Národní sportovní agentury, tak mě teď překvapuje ten koncepční obrat a zřizování Digitální a informační agentury.

Já se domnívám, že v této době a tak rychle, jak pan ministr chce - a tam ta devadesátka - já si myslím, že to není dobré a jsem rád, že tam to veto je, že to můžeme vzít na výbor, můžeme připravit pozměňovací návrhy a že to můžeme diskutovat, protože za mě osobně se té myšlence nebráním, naopak. Myslím si, že bychom ji měli rozpracovat a mohli bychom napříč politickým spektrem, jak jsme to dělali v minulém volebním období, přijít s nějakým komplexním pozměňovacím návrhem a shodnout se na podobě té Digitální agentury anebo najít v rámci stávající struktury jiné vhodné řešení, protože jak o tom mluvil i pan ministr, pojďme se podívat tedy podrobně a konkrétně, ať jsme konkrétní a věcní a apolitičtí, na jednotlivé body.

Nezačnu financemi, začnu něčím jiným. Když si vezmu ty naše připomínky, ta první, § 2 odst. 3, písmeno a): "Agentura plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona. Rozpor se zákonem o právu občana na digitální službu řeší jen front office služby dle katalogu služeb, tedy podání občana a výstup z veřejné správy. Neřeší úroveň za tím, jde o oddělení DIA veřejné správy, sdílení dat je na úrovni pro front office." Otázka zní: Kdo tedy bude koordinovat služby na úrovni back office? Možná jsem to z toho špatně navnímal, ale to je první dotaz nebo první výtka.

Za druhé - dle důvodové zprávy "zhodnocení platného právního stavu jsou současně právní předpisy charakteristické svou roztříštěností a absencí centrální autority". Tady jsem nezaznamenal jakoukoliv snahu a nápravu nejen za těch devět měsíců, kdy je tato vláda, ale ani - je třeba říci, v minulém volebním období naopak právě přišel vznik zákona o právu občana na digitální službu. Takže tady tomu moc nerozumím, ale určitě si najdeme odpověď.

Dále se píše, že "současná struktura orgánů veřejné moci zabývajících se digitalizací je pak pro adresáty právních norem obtížně čitelná a nepřehledná". Proto já bych právě řekl, že když vezmu z důvodové zprávy tuto stať, tak právě si myslím, že v současné době to roztříštění a to, že něco dělá pan ministr na MMR, něco je na Úřadu vlády a něco je na vnitru, tak tam je právě pro mě, jak bych řekl, ta nelogičnost v tom, že se tu přesouvají ne zcela logicky jednotlivé odbory z Ministerstva vnitra a mění se klíčové zákony, jako je ten kompetenční, o statistické službě, o státním podniku a další. Za mě tam chybí pochopení celé digitalizace jako celku, se domnívám. Je to pouze nástroj pro snadnější fungování veřejné správy, ale já to trochu vnímám, že tu jde, že vlastně to musíme pojmout. Vy jste to ale řekl, že nejde jen o IT technologie a informační systémy.

Dále píšete, že "dojde k převodu dvou organizačních útvarů Ministerstva vnitra, a to odboru hlavního architekta eGovernmentu, odboru eGovernmentu a několik zaměstnanců odboru koordinace informačních a komunikačních technologií a eGovernment cloudu". Tady bych se zeptal: Proč například nepřesunete pod DIA také dozor veřejné správy, dozoru a kontroly?

Zákon o právu občana na digitální službu byl reakcí, což též také uvádíte, na chybějící integraci a výměnu dat mezi úřady, na neochotu úřadů sdílet data a vzájemně si je poskytovat, a to přesto, že tato povinnost je uzákoněna od roku 2012. Mimochodem, v účinnosti je také tento zákon, který jsme schválili v minulém období, nicméně není naplňován. Takže tady musím konstatovat, že mi to též nepřijde příliš logické.

Za další - v odůvodnění také zmiňujete konsolidaci a propojení informačních systémů. Tam bych chtěl vidět nějaká konkrétní data, protože o datovém propojení se bavíme velmi dlouho, uteklo devět měsíců a zatím nic. Takže tady potom, když vidíme účinnost zákona od 1. 1. 2003, je otázka, jestli to opravdu začne fungovat, anebo to bude rok 2024, a zákon o právu občana na digitální služby má fungovat v lednu 2025.

Dále se zmiňuje, že "díky lepší komunikaci orgánů veřejné moci mezi sebou dojde mimo jiné k efektivnějšímu sdílení dat a údajů o občanech České republiky". Tady bych taky poprosil o vysvětlení, jak toho chcete docílit, protože v odůvodnění na začátku, tam je vaše kritika.

Za čtvrté - "DIA má být zřízena jako ústřední orgán státní správy". Já bych chtěl tady se potom zeptat, jak bude fungovat zákonodárná iniciativa. Pokud bude v čele agentury ředitel, může, nebo nemůže provádět zákonodárnou iniciativu? Kdo to tedy bude? Bude to předseda LRV, předseda RVIS? Za mě tam úplně chybí nadrezortnost a nemá to žádnou logiku.

Za páté píšete: "DIA má provozovat takzvaná kompetenční centra, mají soustřeďovat experty nebo odborné kapacity k jejich následnému využití napříč celou státní správou." Tady - a já se k tomu ještě dostanu později - jste zmínil, jestli se nemýlím, celkový počet nových míst, ne těch přesunutých, protože tady v rámci DIA se počítá s přesunem 185 míst ze stávajících transformovaných útvarů a celkový počet nových je odhadován na dalších, jestli se nemýlím, 120 míst. A moje otázka zní, kde je seženeme? Já si myslím, že to je poměrně ambiciózní plán do státní správy, která už tak postrádá odborníky na jakoukoli digitalizaci, na kybernetickou bezpečnost, na cokoli, co se týče i podle vás nové digitální transformace, takže tady já mám zásadní obavu, kde ty odborníky seženeme. A potom bych se chtěl zeptat, jak donutíte - v uvozovkách donutíte - jednotlivé rezorty k vzájemné spolupráci? Jak jim vysvětlíte nebo jak je přesvědčíte, aby naslouchaly odborníkům? Nebo vy naleznete 120 nových odborníků, a jak přesvědčíte rezorty a jejich oddělení, zejména IT oddělení, že mají právě odborníkům z DIA naslouchat, že mají spolupracovat? Jakým způsobem bude ta spolupráce probíhat?

Za další - chtěl bych se zeptat, nejsou mi jasné některé kompetence. Proč například nebude DIA správcem všech informačních systémů, například evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů?

Další bod - pravomoci odboru hlavního architekta. První skupina úkolů, strategická koncepční činnost, bude částečně převedena na DIA a částečně na ministra - předsedu RVIS, druhá, řízení a schvalování, bude převedena na DIA. Tady bych se zeptal na ten hlavní důvod, nedává mi to smysl ani logiku - proč to takhle tříštíte?

Za další - zákon předpokládá podřízení státního podniku ústřednímu orgánu, v jehož čele není ministr. Veřejně deklarujete, že se to bude týkat NAKIT, byť píšete, že tímto zákonem vytváříte pouze možnost této změny a že pokud bude využita, bude na rozhodnutí vlády. Chtěl bych se tedy zeptat, jaký je faktický plán? Bude převeden fyzicky? Bude to jen NAKIT, nebo to bude i středisko služeb z Ministerstva financí?

Za další - pokud vznikne nový státní podnik pod DIA, do té doby ho může zřídit pouze ministerstvo, jak to bude se zadáváním veřejných zakázek? Veřejně deklarujete, že účelem DIA je také posílení horizontálních veřejných zakázek. Znamená to tedy, že státní podnik pod DIA bude moci dodávat mimo působnost zákona o zadávání veřejných zakázek, a to všem rezortům?

A za další - finance. Projektové výdaje na transformaci, koordinaci a řízení digitalizace odhadujete ve výši 38,2 milionu korun. Jejich čerpání je plánované v letošním roce a finanční zajištění je navýšením rozpočtu Ministerstva vnitra. Běžné provozní náklady se odhadují na 260 milionů, z toho zhruba 159 milionů tvoří personální náklady, provozní náklady pak 54, programové vybavení, posudky, konzultace a jiné služby 36, 11 bude sloužit jako rezerva. Zdroje financování uvádíte tři - přesun stávajících rozpočtů útvarů, které se transformují, financování ze státního rozpočtu nad rámec stávajících rozpočtů těchto útvarů a maximální využití Národního plánu obnovy. V rámci DIA se počítá s přesunem 185 míst ze stávajících transformovaných útvarů, tam se počítá s přesunem finančního krytí, dále se počítá s nárůstem o 44 míst, které vyžadují financování nad rámec stávajícího rozpočtu, a celkový počet těchto míst je odhadován na 120 milionů. Dalších 81 potřebných míst je rozpočtováno s možností pokrytí z Národního plánu obnovy. Kompetenční centra - pracovníci si vyžádají zhruba 95 milionů, jejich technické vybavení, poradenství a tak dále budou vyžadovat 16 milionů, další provozní náklady vyjdou cca na 28 milionů, tedy celkové náklady na rok z Národního plánu obnovy pro rok 2023 vychází na 140 milionů. Dalším dopadem nad rámec rozpočtu stávajících útvarů je aparát ministra, respektive předsedy Rady RVIS. Ten bude obsahovat stávajících 16 míst a k nim přibude dalších 36 míst. Stávající místa a provoz je vyčleněn na 31,3 milionu, 36 nových míst vyjde na dalších 33 milionů a dalších 6,6 milionu jsou další náklady, tedy celkově skoro 40 milionů navýšení. Tady možná trochu popíchnutí - zeptal bych se, kde je to zeštíhlování státní správy? Zmiňujete tady návratnost 18 až 24 měsíců dle zahraničních zkušeností. Já bych se možná vsadil, a jestli se tu za tři roky sejdeme, jestli to vyjde, či nikoliv.

Další bod - píšete, že návrh zákona nepřináší v oblasti předávání důvěrných informací nové zásahy do ochrany soukromí či osobních údajů. A já se ptám, jak zaručíte, že se tak nestane? Návrh zákona se výrazně dotýká agend, které mají významné dopady na zpracování osobních údajů. Takže se ptám na ty záruky, jak to bude probíhat a jak se to bude přesouvat?

A na závěr asi ještě dvě věci. V důvodové zprávě píšete zhodnocení korupčních rizik. Já vím, že vás tím naštvu a popíchnu, ale píšete - cituji, že "návrh nezvyšuje oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika, neboť podstata navrhované právní úpravy je takového charakteru, který by neměl mít na míru korupce jako takovou vliv". Mně to trošku evokuje, že v současné době odbory Ministerstva vnitra jsou ohroženy korupcí, ale budiž.

A poslední - a je to tuším, teď se musím podívat, abych nelhal, myslím, že to byl § 60, ale opravdu se nechci mýlit... je to § 60a - a to byl jeden z důvodů, proč si myslím, že by to nemělo být v devadesátce, ale měli bychom to dát na výbor, a myslím, že by to mělo být diskutováno i na výboru pro bezpečnost. Ten § 60a je přístup tajných služeb a já si myslím, že to je věc doopravdy poměrně citlivé diskuse. Proto jsem i navrhoval, paní předsedkyně, abychom to mohli diskutovat dál.

Takže když to shrnu závěrem, a omlouvám se za tu délku, nicméně ta materie je poměrně komplikovaná a rozhodnutí pana ministra je poměrně zásadní. Myslím si, že by bylo opět dobré, abychom si na to opravdu sedli a pokusili se najít shodu. Vím, že se na všem určitě neshodneme, tak jako byla dlouhá diskuse u zákona práva občana na digitální služby. Nechci o tom diskutovat tři roky, jako jsme to dělali minulé volební období, ale myslím si, najít si na to čas na výboru pro veřejnou správu a možná tomu věnovat jeden celý výbor, abychom ty věci opravdu doladili a byla na tom nějaká shoda napříč politickým spektrem - protože tady se nesnažím útočit na Piráty jako politickou stranu, ale myslím, že některé věci jsou asi koncepční, kde se neshodneme, takže tam bych poprosil o nějakou širší diskusi. Akorát říkám, že je na zvážení v této době - a kandiduji jako řadový zastupitel na Praze 4, takže nedělám to z nějakého předvolebního důvodu - nicméně když si vezmete, že na zřízení agentury bude potřeba zhruba půl miliardy a potom se bavíme o 300 milionech ročně, je otázka, jestli v tuto chvíli nenajdeme i efektivnější řešení s tím, že zachováme základní myšlenku toho, aby digitalizace fungovala dál, abychom agendy centralizovali, což, jak říkám, na tom se s panem ministrem shodnu, a neudělali bychom to v tuto chvíli efektivněji a nevyužili třeba Národní plán obnovy, těch 140 milionů, které na to chcete využít, tak je třeba investovat právě do Správy základních registrů, kde jsou potřeba, a možná i na další projekty.

Ale říkám, tady prostě trochu koncepčně změnit tu věc. Za sebe tu největší Achillovu patu vidím to, že neseženeme odborníky do té Digitální agentury, protože si myslím, že je to obecný problém. A pokud ano, tak se obávám, abychom přechodem nebo tím, že zřídíme agenturu a vyhlásíme 140 volných míst, abychom třeba nevykrádali zase veřejnou správu a IT odborníky z menších městských částí, z menších obcí nebo něco takového.

To je asi pro tuto chvíli vše a děkuji panu ministrovi za pozornost, trpělivost. A vám taky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat s přednostním chce pan ministr.

A ještě jenom omluvím paní Janu Berkovcovou od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů a paní Renatu Zajíčkovou od 18 do 22 rovněž z pracovních důvodů.

Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat jak na paní poslankyni Schillerovou, tak na pana poslance Králíčka. Asi jen bych chtěl i poděkovat za férovou zprávu zpravodaje i ty věci, které zazněly v řekněme té kritičtější notě, neboť si myslím, že jsou to otázky, které zde mohu zodpovědět.

A jak jsem tedy zaznamenal veto devadesátky, já bych si dovolil ještě oznámit, že bych tedy navrhoval zkrácené projednání na výborech na 30 dní.

A teď k meritu jednotlivých výhrad, budu se snažit reagovat rychle. Nejsou jasné vazby na Ministerstvo vnitra: ony tam žádné vazby v tuto chvíli - nebo po té transformaci - nezůstávají. Orgány, které jsou v danou chvíli, a dojde k jejich oddělení - zde byla zmíněna architektura a další - se přesouvají do této nové entity a všechny vazby, které jsou v tuto chvíli, i pak třeba smluvní v souvislosti s NAKITem - a to je ta druhá otázka, která zde padla - prostě zůstávají v těch smluvních vztazích. Nicméně analýza legislativy a závislostí je jedna z částí práce, která byla odvedena za dobu od začátku roku, a v podkladech já dám tady panu Králíčkovi jen takovou jednu prezentaci, ale je to jenom věc, kterou jsem mu možná měl dát dneska ráno, když jsme se o tom spolu bavili v Mikulově.

A budu pokračovat dál. Já jsem se snažil vysvětlit funkčnost - nebo té agentury... není jasný význam agentury: význam agentury je koordinace digitalizace v České republice, podpora centrálních řešení a nadrezortních systémů.

O rozpočtových dopadech: já jsem to zmínil, když se podíváme na kapitoly nákladů, které jsou na Ministerstvu vnitra pro věci, které se budou vydělovat - to jsou náklady, které jsou stávající a jsou plánovány v tuto chvíli ještě v rámci rozpočtu Ministerstva vnitra, nicméně faktické dopady na státní rozpočet, odečtu-li plán obnovy, který chceme využít na kompetenční centra, je 160 milionů, přesné číslo je v těch materiálech.

Pak jsem chtěl reagovat to srovnání s NSA: já vím, že to je bolestné, sport, ovšem je spíše řekněme kros, doména Ministerstva školství a pak nevím. Myslím si, že sport nelze chápat jako nadrezortní věc, s kterou musí komunikovat a řešit všechna ministerstva tohoto státu, i když by bylo dobře, kdyby všichni sportovali. Tak porovnání s NSA nebo s agenturou sportovní není úplně na místě.

Já si pamatuju, když jsme vedli ty debaty, tak my jsme měli spoustu - a byl to poslanec Bartoň, který byl velmi aktivní - různých návrhů opatření, hospodaření pro zvýšení transparentnosti nakládání. Ono ne všechno se povedlo, ale neporovnával bych to s agenturou, Národní sportovní agenturou, neboť agentura DIA má sloužit jako partner jednotlivým ministerstvům v oblasti řízení digitalizace.

Další otázka, která zde byla - ano, současná soustava orgánů řady těch řekněme přidružených firem typu NAKIT, CPSS a dalších podobných, není úplně logická, proto se snažíme o konsolidaci právě těch centrálních agend. Chápu, že i vzhledem k problematice, jakým se obsazují odborné pozice, je atraktivní pro řadu ministerstev mít nějaký takový svůj vlastní NAKIT. Ještě když se podíváme na minulé volební období, tak jsem myslel - kdyby nepřišel covid, tak jsem předpokládal, že i jmenování pana Dzurilly do vedení těch dvou zde zmiňovaných, NAKIT a CPSS, byl předkrok k tomu, aby následně docházelo k nějaké transformaci. Myslím si, že právě covid a úkoly související s řešením digitalizace v covidu vedly k tomu, že ten proces se zastavil.

Proč se nepřesune do DIA odbor dozoru a kontroly: odbor dozoru a kontroly míří na výkon veřejné správy, nekontroluje stav digitalizace v ČR. Podle mě zcela adekvátně patří rezortu vnitra, je tam pan náměstek Sláma zodpovědný za ten nově zřízený odbor nebo sekci státní správy. Tak tam bych... možná byl zvolen špatně příklad zrovna, ale i jednotlivé agendy, popřípadě i jednotlivé systémy, jak se tady pan poslanec Králíček dotazoval - nejde vzít všechno najednou, převést. Samozřejmě všechny ty systémy, každý ten systém nebo centrální systém, který je analyzován, pak se buď přesune podle toho vyhodnocení, nebo ne.

Jak bude fungovat zákonodárná iniciativa u DIA: úplně stejně jako teď u všech orgánů státní správy, ať je to NÚKIB, SSHR, SÚJB, ÚHOS, ÚOU - bude tu člen vlády pověřený koordinační a informační úlohou. To je něco, co dávno funguje. Já si opět vypůjčím tu paralelu, protože si myslím, že cyber security je taktéž nadrezortní věc. V případě, že přichází NÚKIB s nějakým návrhem, buďto je to návrh, který předkládá sám premiér, protože ten vztah NÚKIB - je podřízený šéf NÚKIBu premiérovi. Samozřejmě to může být koordinaci s nějakým rezortem, pokud ta věc se týká specificky nějakého rezortu.

160 nových zaměstnanců: kdybych to chtěl bagatelizovat - ale není to tak, tak - řekl bych na trhu práce. Nicméně my velmi intenzivně jednáme se sekcí pro státní službu, zejména k tomu, abychom odborníky dokázali obecně zaplatit ve státní správě. To není úplně otázka toho zákona, je to i třeba otázka kultury odměňování. A pokud stát v danou chvíli nemůže najít lidi, není důvod rezignovat na to, se snažit. Já si myslím, že ten řekněme... agentura na rozdíl od jdu dělat IT na libovolný rezort - nechci se dotknout žádného rezortu, pokud bude mít kvalitní leadership, bude mít dobrého ředitele, bude mít kvalitní projekty a bude dávat ta její práce smysl těm lidem, takže je to atraktivní. Když si vezmu příklad právě třeba z Velké Británie, spousta lidí tam jde získat ostruhy, kdy část svého života dodávají pro státní správu řešení vzdělaní mladí lidé. Samozřejmě v nějaký moment již jim komerční segment nabídne s tou praxí daleko lepší finanční ohodnocení. Odcházejí, nicméně často se stávají zaměstnanci firem, kteří mají na starost komunikaci se státní správou jako budoucí dodavatelé, a know-how, které mají, je velmi vysoké.

Pak tady byla otázka ohledně toho převodu. Možná ještě k tomu: do konce roku se zpracovává harmonogram převodu jednotlivých informačních systémů. Registr obyvatel má ještě jednu specialitu, že do něj zadávají informace obce, matriky a další. Tady by musela proběhnout ještě reforma v rámci jednotného zadávání informací, takže to je otázka, která... centrální místo služeb třeba nějaký rok 2026 - není to věc, kterou bychom teď zasprintovali.

Možná jsem chtěl zareagovat na ještě jednu věc. Já jsem samozřejmě byl u práva na digitální službu a jsem rád za spolupráci, která byla velmi, velmi intenzivní, nehledě na to, kdo byl ve vládě, kdo byl v opozici, kdo byl na jakém rezortu. Nakonec jsme společnými silami ten zákon schválili. Beru to, že byl covid, že těch málo lidí, kterých je relativně málo v orgánech nebo v IT sekcích ministerstev, měli jiné úkoly, ale říkali jsme: hlavně bychom měli intenzivně na tom pracovat, abychom se nedostali do momentu, kdy naprostá většina služeb bude k digitalizaci v poslední rok, protože katalog služeb bude naplněn buďto formálně, nebo vůbec. Tady - a to musí akcelerovat, je to jeden z úkolů - je naplnit právo občanů na digitální službu právě tím, že když teď přijdete na rezorty, které řeší krizi, řeší systémy sociálních dávek, přijdete a řeknete, vystavují to teď data někde jako další práci, probíhá to pomalu, tím bychom to do roku 2025 v tuto chvíli nestihli bez koordinace a akcelerace.

Zadávání veřejných zakázek - nyní připravujeme změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, není v tomto balíku, bude existovat nezávisle a samozřejmě, ta horizontála je pak zcela žádoucí. Já jsem slyšel obavy i třeba z byznysového segmentu, že to jakýmsi způsobem zmenší prostor pro firmy dodávající státu. Já si to nemyslím. Když se kouknu na projekty v Národním plánu obnovy - celkové objemy peněz, které mají jít do digitalizace v následujících letech - a pak se podívám na faktické kapacity delivery softwarových firem, které třeba v tuto chvíli dodávají státu nějaká řešení nebo jsou v nějakých tendrech, tak si myslím, že to rozhodně nebude tak, že by díky horizontále v řešení nějakých služeb, nebo i třeba potom, že by se tím tratila nějaká kapacita spolupráce. Ale rád se o tomhletom pobavím, neboť - a to jsme deklarovali - i ta digitalidní (digitální?) transformace musí být spolupráce státu, firem, odborné veřejnosti, akademického sektoru, NGOs. Nicméně to neznamená, že bychom rezignovali na veřejné zakázky a na procurement.

Rozpočtové dopady - jedna z věcí, která je zásadní, jsou metriky výkonu státní správy, a pokud si pamatuju, Vlado Dzurilla dostal takový úkol, který se pak nerealizoval, a to bylo vlastně změřit, kolik nás stojí jednotlivé úkony, abychom věděli, kolik stojí jedno razítko, zpracování jednoho podání. Měl vzniknout jakýsi dashboard někde na Ministerstvu financí - možná byl interní, nevím, nenašel jsem teď nic takového - kde se má ukázat, že pokud nějaký úkon stát stojí tolik a tolik v počtu občanů obsloužených a pokud se zdigitalizuje či zautomatizuje, tak se ty investice nebo ty peníze již stát nebude muset vydávat. Myslím si, že to je zásadní princip právě digitální transformace. Jsou ty efekty snížení nákladů na procesy běžné oproti tomu, což pak ušetří ten počet lidí, pokud se nám transformace povede.

Dál už to nebudu asi protahovat. Záruky, že nedojde k zásahu do zpracování osobních údajů - tam se ve své podstatě nic nemění. Právní úprava je stejná, dokonce i zaměstnanci jsou stejní, změní se nálepka na dveřích. Konzultujeme tu věc s NÚKIBem, konzultujeme to se zainteresovanými složkami. A i když jsme konzultovali - a to se můžeme potom pobavit, protože předpokládám, že na výborech se tato část bude řešit - tak tam není přístup, v oblasti týkající se tajných služeb není přístup do těch systémů samotných. I já jako pirát vždycky zkoumám, co ona formulace v praktické rovině znamená, pokud je tam nějaká speciální část, která se týká státních nebo tajných služeb. Toto pojďme klidně probrat.

A samozřejmě otázka agend úřadů, že by se tím nějakým způsobem snižovaly agendy - není to tak. Rezortní systémy nebo agendové systémy, které podporují jednotlivé zákony, samozřejmě tam zůstávají. Ale pak je třeba plánovaný projekt Portál stavebníka nebo Portál podnikatele a tam už to není, že to je MMR, protože má stavební zákon. To už jsou skutečně potom systémy, které vyžadují vysoce nadrezortní přístup používání stávajících registrů dat z mnoha dalších oblastí.

A tady zaznělo ještě nějakých 500 milionů na zřízení DIA - to je podle mě nějaké nedorozumění. Tam takovéhle náklady nejsou. Jediné náklady, které jsme měli k dispozici na celou práci, která byla zahájena na začátku roku, bylo přislíbených 38,2 milionu korun celkem. Myslím, že jsme ani nečerpali - zdaleka ne v této míře, a byly to náklady projektu transformace.

Já jsem na začátku zmiňoval, kdo byli ti stakeholdři, těch 80 lidí - byli v tuhle chvíli zaměstnanci třeba spolupracujících ministerstev. Centrální tým na Úřadu vlády, který podléhá, nebo je tedy přímo pode mnou - není tam zřízená v tuhle chvíli sekce. A já jsem vlastně za to rád, že jsme i ty přípravné věci udělali řekněme společnými silami bez extra nákladů. A pak ty požadavky na první rok fungování - tam už se bavíme zhruba o 160 milionech ze státního rozpočtu, 160 nebo 150 milionech z Národního plánu obnovy. Opět ta částka ještě podle mě bude spíše v danou chvíli nižší, neboť pokud máme náběh k 1. 4., tak už vlastně se bavíme o pouze třech čtvrtinách roku. Ale samozřejmě ty nábory a vlastně plnění míst bude probíhat už od vzniku samotné agentury a v nějakém rámci řekněme odborné profesní komunikace. Já mám možnost se v tuto chvíli bavit s lidmi, kteří už teď deklarují zájem, že by měli na nějaké třeba pozici v takovéto agentuře z lásky k České republice a k digitalizaci pracovat. Tak já doufám, že tohleto nadšení bude trvalé a až se tady zřídí, tak tito lidé budou nastupovat do pozic v klasických výběrových řízeních.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. S faktickou se přihlásil pan zpravodaj.

 

Poslanec Robert Králíček: Jenom drobný komentář, co jsem si stihl zapsat. Já si myslím, že ani NÚKIB není ten ideální příklad. Jestli mi vyčítáte NSA, tak si myslím, že NÚKIB je taky něco trochu jiného, než předkládáte vy. A sám říkáte, že nevidíte problém v těch lidech. Já naopak tam vidím poměrně velký problém v tom, že pokud přicházíte s agenturou, která - teď mě neberte za slovo - má mít 320 lidí, z toho 180 se tam přesune... Já totiž nevím, kolik lidí jakoby... jednak nevím, kolik lidí může třeba z nějakého důvodu, že se nebude chtít přesunout, odejít, a myslím si, že 140 lidí dostat do státní správy v oblasti digitalizace je poměrně velký koláč nebo pro vás velký úkol. A tam ta moje otázka směřovala, pokud bychom například naplňovali, nechali třeba tu agendu nebo centralizovali tu agendu někde ve stávající struktuře a naplňovali tu ty věci postupně, tak by se mohla ta agentura zrodit nějakým způsobem v nějakém čase, neříkám zase deset let - neberte mě teď za slovo, ale v rámci třeba jednoho roku nebo dvou let, kdy bychom ty lidi tam dotlačili, zcentralizovali některé služby, agendy a systémy, tak bychom potom tu agenturu nebo tu Digitální agenturu mohli nějakým způsobem třeba tímto zákonem zřídit. Nezřizovat ji prostě takhle najednou v takhle velkém, protože se obávám, že budeme mít problém i potom s tou funkčností. Jednak tam taky byla ta obava, a vím, že to byl problém - a to není výtka přímo vám, pane ministře, ale problém obecně - zase, tak jak jsem zmínil, jak jsem to četl, tak nevím, jestli ta změna toho kompetenčního zákona donutí doopravdy rezorty spolupracovat s tou agenturou. Tam vidím velký problém, v tom rezortismu. Byl to problém v minulosti. Myslím si, že ani DIA to úplně nevyřeší.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás musím přerušit, už jsme přetáhli čas.

 

Poslanec Robert Králíček: Tak já se přihlásím potom, to se omlouvám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobře, děkuju. Můžeme jít k dalšímu řádně přihlášenému do obecné rozpravy a to je paní poslankyně Dostálová. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane ministře. No, úplně na úvod - samozřejmě nic proti digitalizaci, to si myslím, že tady nemá nikdo, ale musím se opravdu pousmát nad tím, že se tady, v této době, v době bezprecedentní krize, bavíme o vzniku nové agentury, která bude stát stovky milionů, bude muset přijímat nové úředníky a tak dále. V kontextu toho, co jsem tady zažila minulé volební období, tak centrální stavební úřad, který by měl přínos v rámci celé rekodifikace stavebního práva zhruba 7 miliard ročně, to byl obrovský problém, a vznik nové agentury pro digitalizaci s minimálně 350 úředníky je O. K. To najednou tedy nevadí, že máme již státní organizace, které to řeší, některé pod Ministerstvem vnitra, některé pod Ministerstvem financí?

A já si opravdu nejsem jistá, jestli si je pan ministr vědom toho, že agentura bude mít stejné problémy jako Státní pokladna Centrum sdílených služeb nebo Národní agentura pro komunikační a informační technologie, takzvaný NAKIT, v oblasti zakázek. Agentura nebude moci působit v rámci výjimky ze zákona o veřejných zakázkách v takzvaném in-housu, to znamená přímém zadání.

Za mého působení, protože jsme to řešili, digitalizace bylo pro nás obrovské téma, a také jsme chtěli právě NAKIT nebo prostě nějakou Státní pokladnu, aby byly tím centrálním koordinátorem, tak si ministerstvo nechalo zpracovat analýzu implementace čl. 12 směrnice o zadávání veřejných zakázek, zjednodušeně takzvaný in-house vztah, a to spolupráce na vertikální a horizontální úrovni, ze které vyplývá, že všechny okolní státy mají to své v rámci národní úpravy v souladu se směrnicí stejně, jako to transponovala i Česká republika. Ministerstvo požádalo o stanovisko Evropskou komisi, a to ve věci aplikace čl. 2 ve vztahu k čl. 12 směrnice, tedy o výklad definice veřejného zadavatele v případě státu a jeho organizačních složek ve vztahu k výjimce in-house. Problematika vertikální i horizontální spolupráce je ze strany ostatních rezortů vykládána tak, že Česká republika je údajně jeden zadavatel a její organizační složky mohou mezi sebou aplikovat využití horizontální a vertikální spolupráce, tedy vzájemně zadávat bez zadávacích řízení. S tímto výkladem Evropská komise nesouhlasí. Jako příklad lze uvést, kdy ministerstvo ovládá svoji podřízenou osobu, a to datové centrum, jež poskytuje ministerstvu služby v oblasti ICT, poté jsou vůči tomuto ministerstvu splněny podmínky pro aplikaci čl. 12 směrnice a ustanovení § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek.

Z hlediska nesprávného výkladu ostatních rezortů zde existuje názor, že vzhledem k tomu, že jsme všichni, Česká republika, jeden zadavatel, jsou tyto podmínky splněny i vůči ostatním organizačním složkám státu. Konkrétní dotaz na Evropskou komisi byl tedy podán v následujícím znění: Lze pojetí veřejného zadavatele státu ve funkčním smyslu chápat tak, že příkladmo v rámci jednotlivých organizačních složek státu, které jsou od státu funkčně odděleny a hospodaří s vlastním rozpočtem, je každá organizační složka státu považována za samostatného zadavatele? A dále, zdali v případě aplikace čl. 12 směrnice je nutno vycházet mezi aplikujícími subjekty z pojetí státu jako jediného zadavatele, a lze tedy tuto výjimku aplikovat i ve vztahu k jiným subjektům, organizačním složkám státu, které uzavírají smlouvy na veřejné zakázky jménem státu, či zda je ve smyslu funkčního pojetí v rámci eurokomfortního výkladu nutno považovat jednotlivé složky, organizační složky státu za samostatné zadavatele a nelze vůči nim aplikovat čl. 12 odst. 1 směrnice.

Bylo doručeno stanovisko Evropské komise DG GROW. Evropská komise konstatovala zejména následující: "Potvrzujeme, že i když stát tvoří součást definice veřejného zadavatele, v praxi koná prostřednictvím svých organizačních složek, jež pro účely zadávání veřejných zakázek vystupují jako samostatní zadavatelé. V kontextu České republiky by proto bylo obtížné připustit, že například pokud má jedno ministerstvo interní datové centrum, může být toto centrum automaticky sdíleno s ostatními ministerstvy z toho důvodu, že všechna ministerstva jsou interní právnické osoby ovládané státem Česká republika jako jediným veřejným zadavatelem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice. Třebaže se sdílení jednoho datového centra všemi ústředními orgány státní správy jeví jako rozumné a praktické řešení, doporučujeme členské zemi, České republice, pro jeho organizaci nalézt jiné právní uspořádání."

Závěrem lze tedy shrnout, že jak legislativa, tak dlouhodobý výklad v této problematice je zcela správný, a tedy opačné názory ve smyslu, že když jsou veškeré organizační složky jedna ČR, a tedy jeden zadavatel, a tyto organizační složky mohou aplikovat, které nemusí aplikovat pravidla pro vertikální in-house či horizontální spolupráci, lze s odkazem na výklad Evropské komise bezpochyby vyvrátit. Z praktického hlediska to tedy znamená, že jednotlivé rezorty nemohou na výjimku in-house zadávat dceřiným společnostem jiných rezortů, tedy například - teď si vezmu do úst Ministerstvo pro místní rozvoj - nemůže zadávat na výjimku Státní tiskárně cenin, které patří Ministerstvu financí nebo NAKITu, které patří Ministerstvu vnitra, a tudíž ani žádné nové agentuře.

A pokud to je o tom, že se má konzultovat nějaké zadání v rámci digitalizace státní a veřejné správy, tak ty konzultace již dnes dělá hlavní architekt na Ministerstvu vnitra.

Já bych chtěla jenom tady předeslat, že to je velmi složitá problematika, protože pokud samozřejmě ty rezorty se nejvíc potýkají s tím, jak zadat zakázku, jak se vyhnout vendor lock-inu, o kterém tady hovořil pan ministr, ale musíme si všichni uvědomit, že jediným statutárním zástupcem na rezortu je ministr. Ministr je zodpovědný za všechno, co se na tom konkrétním rezortu děje, a může mu radit jakákoliv agentura, jak to má udělat, ale ta agentura nemá žádnou odpovědnost, odpovědnost za to zadání ponese ministr a příslušný úředník, který mu to podepíše v takzvaném referátníku.

A já se ptám, co tím tedy sledujeme? Proč nová agentura vůbec vzniká, když nebude mít žádnou odpovědnost vůči dalším rezortům? A pokud bychom se chtěli vyhnout in-house zadávání, tak by to bylo o tom, že se všechny rezorty vzdají svých aktivit v rámci digitalizace, pan ministr Stanjura všechny peníze předá nové agentuře a ona bude digitalizaci dělat za všechny, ale taky s veškerou zodpovědností, s veškerým podepisováním a tak dále.

A neumím si představit, že bychom se tady měli bavit o návrhu zákona, když nemáme návrh změny kompetenčního zákona, nemáme návrh změny zákona o zadávání veřejných zakázek. Je tam víc problémů, dovolte mi tedy navrhnout, aby se tento návrh zákona vrátil předkladateli k přepracování. Pokud samozřejmě koalice toto přehlasuje - ale opravdu bych se divila, kdyby si to ministři nechtěli ještě znovu projednat v rámci v rámci vlády mezi sebou - navrhuji prodloužit lhůtu na 60 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já si zde píšu - návrh vrácení k přepracování. Pokud ne, tak zvýšit nebo prodloužit lhůtu a bylo to na 60... (Poslankyně Dostálová z lavice: Na 60.) Na 60 dnů. Děkuji.

Předtím, ještě než vyzvu pana Marka Nováka přihlášeného do rozpravy, přečtu omluvy, a to paní předsedkyni Pekarovou Adamovou od 18 do půlnoci z pracovních důvodů, dále pana Romana Bělora od 18.15 do tři čtvrtě na dvanáct z pracovních důvodů a poté pana Michala Šalomouna od 18.30 rovněž do půlnoci.

A v tuto chvíli další... (Ministr Bartoš gestikuluje.) Pardon, pan ministr se hlásí s přednostním. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl reagovat pouze na několik věcí, které zazněly od paní poslankyně Dostálové. Jak ono se to říká o té... Dej člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, nauč ho rybařit a on si tu rybu chytí sám. Já jsem tedy přesvědčen, že právě proto, že jsme v krizi a řešíme neustále nestandardní věci, které vyžadují vysokou koordinaci, akcelerace té automatizace procesů je naprosto zásadní. A když se pouštěl systém JENDA, tak kdyby tam nebyl automatický výpočet, tak to obhospodařuje sto lidí, takhle to neobhospodařoval nikdo.

Takže ty věci, které budeme řešit do budoucna, pokud budou digitálně automatizované a bude to na koordinaci rezortu, protože tu potřebujete data z Ministerstva financí, tu potřebujete jiná data, které poskytuje v rámci práva na informace a sdílení jiný úřad, tak si myslím, že právě ta agentura je odpovědí na mezirezortní koordinaci a na to, abychom akcelerovali automatizaci.

Jinak mně ta paralela s tím Nejvyšším stavebním úřadem moc nesedí, ten úřad měl být zaměřený ven v jedné agendě v jedné oblasti, stahoval do sebe lidi, kdežto ta agentura - a já pak se dostanu k tomu jménu, protože si myslím, že možná tady vznikla jakási nedorozumění - tak ten úřad byl zaměřený ven pro občany a sdružoval ty agendy. Toto je instituce, já tedy řeknu DIA, agentura, která je zaměřena jako služba dalším, tedy funguje v rámci eGovernmentu ven na ty orgány, které jsou, na ministerstva, popřípadě na další subjekty. My jsme měli trochu spor ohledně názvu, v zahraničí se tyto agentury nebo tyto úřady jmenují agentury, nicméně my nezřizujeme agenturu faktickou, pouze to je v názvu - byl tam spor v Legislativní radě vlády - ale ta DIA je ÚSÚ, to je úřad, ano?

Takže on vlastně nedělá ten shop, který dělá NAKIT, který poskytuje ty... Takže tam úplně vlastně ta jakoby výhrada k samotné agentuře a ten zákon neřeší další nějaké podniky v tuto chvíli. Řeší právě vznik agentury, takže kdybychom se bavili o horizontále, tak bychom se museli bavit o těch již v tuto chvíli, zda NAKIT na základě výjimky poskytuje i něco, nebo jestli se vejde do 20 % poskytování také někomu jinému než Ministerstvu vnitra, pod kterým v danou chvíli je zavěšeno.

Vy jste asi citovala pana Fiedlera z Ministerstva pro místní rozvoj v této věci. Podle našich právních rozborů samozřejmě ta horizontální spolupráce je možná, tak jak se vyjadřovalo k otázce DG GROW, tak ona ta formulace řešila jeden konkrétní případ. Já jenom, tak jak jsme spolu spolupracovali nebo se špičkovali, když jsem byl na výboru pro veřejnou správu předsedou, asi kdybych to - to není: A my jsme se nezeptali a my jsme si z prstu vycucali, že horizontála je možná. Samozřejmě právě řešení horizontálního zadávání v budoucnu jsme zkoumali jak z pohledu toho, jak je zaimplementováno v jiných zemích, jakým způsobem byla dotazována Komise, jaké byly odpovědi toho Regio, takže aspekty, které jste tady zmínila, zejména v tomto, samozřejmě máme zanalyzovány.

Chtěl bych dát takový jednoduchý příklad. Teď řešíme jiný tisk. Jsem rád, že jsme ho probrali právě na výboru pro veřejnou správu, kterému předsedáte, a ukázalo se, že doporučení komise v té implementaci neobstálo v testu. Zjistili jsme, jak je podobná legislativa zaimplementována v jiných zemích, a ukázalo se, že ten sporný paragraf jakési aktivní informovanosti o tom, že někde občan najde nějakou informaci, snad v těch čtrnácti testovaných zemích byl ve dvou. Takže samozřejmě tu otázku... Já to tady mám vypsáno, ale nechci tady tím nudit, tak jak byla otázka na horizontální možnost zadávání, tak tu máme ošetřenu a máme tedy stanovisko k tomu, že tato to jde, nicméně netýká se to samotné DIA agentury, tedy úřadu. Týká se to pak obecně právě horizontálního fungování, poskytování služeb napříč státní správou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se přihlásila paní poslankyně Dostálová. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já samozřejmě vím, pane ministře, že jde o ústřední orgán státní správy. Proto jsem schválně vytáhla to - jenom jak jste tady zmiňoval chudáka pana Fiedlera, že mně posílá nějaké informace. To je zpráva z roku 2018, kdy já jsem si samozřejmě dohledala ve svých všech materiálech, jak vlastně to tenkrát bylo komunikováno, protože my jsme přesně z těchto důvodů chtěli zapojit Státní pokladnu. A prostě jsme narazili na tenhle problém, který jakýkoliv jiný ústřední orgán, ať se bude jmenovat DIA, BIA, MIA, to je úplně jedno, bude mít stejné problémy v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek.

A znova, z nikoho to nesejme odpovědnost. Prostě ministr si může nechat poradit, ale stejně bude mít svoje týmy na rezortech, které mu to posvětí, tu poradu, protože lidé v té agentuře nebo v tom ústředním orgánu, ať tady nemateme, nebudou mít odpovědnost vůči ministrovi. Ten je ten, který to podepisuje, a ten si to bude chtít nechat okovat svými právníky na rezortu a tak dále Tohle se prostě žádnou agenturou ani ústředním orgánem nikdy nevyřeší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou anebo s přednostním se hlásí pan... S přednostním?

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já budu reagovat rychle. Samozřejmě pan Fiedler je zaměstnanec Ministerstva pro místní rozvoj. Já jsem ho jenom zmínil, abych referoval, že na ten stejný materiál nebo na to stanovisko, které se tedy týkalo specifické otázky, jak jsem řekl, tu odpověď znám.

A jinak dle existence zákona o informačních systémech veřejné správy, podle tohoto zákona už třináct let se musejí nově spouštěné informační systémy schvalovat OHA, a pokud nejsou schváleny, nesmí se proplatit, jinak je to porušení rozpočtové kázně, takže finanční odpovědnost má úplně stejnou jako ministerstvo. A to, že DIA bude mít rozpočtovou kapitolu, tak se také pak na ni vztahují stejná pravidla a všechny výdaje, investice musí být oprávněné a odůvodněné. A skutečně to není tak, že se sesbírají veškeré náklady na IT ve státní správě - což tady v nějakém náznaku zaznělo, což, jak jsem říkal, je podle NKÚ asi 17 miliard, jinak někdo tvrdí, že to je 15 miliard - a že se přesunou pod nějakou agenturu, která je bude distribuovat. Samozřejmě, rezortní agenda IT a agendové informační systémy jsou řízeny jednotlivými ministerstvy, jejich IT odděleními, mají svoje položky jak ve věci vývoje, tak mají své položky ve věci třeba licenční politiky a podpory, která je k nim vedena, a rozvoje. Tak jenom takto krátce.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce s faktickou paní poslankyně Dostálová. Než přijde k pultíku, jenom omlouvám pana Jana Lipavského od 18.15 do půlnoci bez udání důvodu.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Už opravdu jenom dvě věty. My si nerozumíme, pane ministře. To, co bude mít svěřeno do vínku ta agentura nebo ten ústřední orgán, za to si nese odpovědnost. Jenom říkám, že OHA schvaloval záměry, ale faktické naplnění zakázky, za to je vždycky zodpovědný ministr a samozřejmě se svým týmem. A jenom pokud to zůstane tak, jak je, a nebude nějaká výjimka ze směrnice ohledně in-housu, tak prostě vystavíte rezorty do toho, že budou muset soutěžit - soutěžit tu agenturu, a to já považuji za opravdu úplně mimo. Prostě proč třeba nerekonstruujete NAKIT? Proč musíme mít novou agenturu? Vždyť to nedává vůbec žádnou logiku! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se nikdo další nehlásí, tak můžeme přejít k dalšímu přihlášenému do obecné rozpravy, a to je pan poslanec Marek Novák. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už vidím, že nestihnu asi úplně všechno, co jsem si připravil, nicméně pokud to nestihnu, tak vás s tím seznámím v dalším projednání, až bude pokračovat.

Naprosto souhlasím s názorem, že je třeba zefektivnit strukturu IT, a možná bych se nechal i přesvědčit, že zřízení nové agentury DIA je nutné, nicméně ten návrh, jak byl předložen, jak byl projednáván, vzhledem k způsobu rychlosti projednání v připomínkovém řízení mi přijde vážně paradoxní, že vůbec vlastně tady byla odvaha přijít s návrhem na projednání v prvním čtení, a je skutečně dobře, že jsme tento návrh vetovali.

Za mě teď aktuálně stav předložené novely, to je například - já bych to mohl připodobnit: nejsem spokojen s prací uklízečky a místo toho, abych jí vysvětlil, že takhle ne, tak ji nechám být, vytvořím nové místo s názvem kosmetička podlahových krytin, na to místo přijmu nového zaměstnance a budu doufat, že to funguje.

V pár poznámkách vysvětlím proč. Návrh zákona byl projednán ve zkráceném připomínkovém řízení a byl vládě předložen s šesti rozpory. Už vedoucí Úřadu vlády namítl, že návrh zákona měl být poslán do nezúženého, nezkráceného připomínkového řízení a neměl být vládě předkládán, dokud nebude shoda na projektové úrovni. Takto významná transformace si žádá, aby byl ten proces skutečně nastaven tak, že bude ze strany státu zajištěno kontinuální poskytování služeb občanům tak, aby veřejnost nebyla zamýšleným převodem agend nějak dotčena, a ten proces skutečně není jednoduchý. Celý proces by se měl etapizovat a my v současnosti jednotlivé etapy neznáme. Poskytlo by to dostatečný čas na důslednou analýzu zajištění zdrojů, ale také řádný legislativní proces.

Zajistilo by to i hladký chod digitalizace na přelomu roku, kdy by mělo dojít také k masivnímu rozšíření datových schránek, jelikož všechny podnikatelské subjekty budou povinny mít od nového roku datovou schránku. Co se týká podnikatelů, ti už se nám ohledně datovek bouří. Oslovují nás: Odložte tu účinnost, není to dobře, nejsme na to připraveni, ale to je samozřejmě následek zákona na digitální služby, který jsme tady projednali v minulém volebním období.

Co se týká dalších rozporů, Ministerstvo financí nesouhlasí s dodatečnými požadavky na státní rozpočet. No, aby ne - alespoň že tak, protože občané aktuálně opravdu řeší fakt jiné problémy než vydávání prostředků na tyto pokusy. Ministerstvo vnitra také nesouhlasí s přesunem technického správcovství Registru obyvatel do Digitální a informační agentury. zejména proto, že zachování technického správcovství na Ministerstvu vnitra usnadní některé procesy...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás musím přerušit. Je 18.30 hodin a měli bychom se věnovat pevně zařazeným bodům, a sice bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.