Středa 7. září 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Olga Richterová)

30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2022
/sněmovní tisk 284/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Poprosím vás, ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Chtěl bych v krátkosti představit hlavní změny zákona o státním rozpočtu, které obsahuje tento návrh novely státního rozpočtu pro letošní rok. Důvody předlužení jsou poměrně jasné a myslím, že pochopitelné: dopady pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, jehož důsledky nebyly v době sestavení rozpočtu na rok 2022 známy, růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný jak inflací, tak vysokými cenami energie, reakce na energetickou krizi či zajištění strategických zdrojů a úprava příjmové stránky rozpočtu, která vyplývá z dosavadního pokladního plnění k 30. 6. letošního roku, a kvalifikované prognózy, jak bude probíhat daňové plnění do konce letošního roku.

Státní rozpočet v této novele počítá s celkovými příjmy 1 bilion 678,3 miliardy korun. To znamená nárůst o 65 miliard na straně příjmů a výdaj ve výši 2 biliony 8,3 miliardy, to je nárůst o 118,15 miliardy. Deficit státního rozpočtu tak vzroste o 50 miliard na navržených 330 miliard.

Pár informací k zvýšeným příjmům. Celkově je to 65 miliard korun a to obsahuje po analýze a vyhodnocení daňového plnění za první pololetí zvýšení DPH o 25,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu právnických osob 9,2 miliardy, zvýšení daně z příjmu fyzických osob o 10,2 miliardy, zvýšení daně z hazardních her o 0,8 miliardy. Ale současně obsahuje snížení příjmů ze spotřební daně z minerálních olejů o 3,8 miliardy korun. Dále v kapitole Ministerstva zdravotnictví dojde ke snížení příjmů ve výši 4,9 miliardy z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců o očkování proti covidu-19. Současně navyšujeme zase po analýze a vyhodnocení prvního pololetí zvýšení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 9 miliard korun. To jsou hlavní změny na příjmové straně.

A nyní hlavní změny na výdajové straně - znovu připomínám, příjmy se zvyšují o 65 miliard. Posílení sociálních výdajů v důsledku rostoucí inflace, zvýšení cen energií včetně druhé mimořádné valorizace důchodů, celkem 29 miliard korun, posílení oblastí týkajících se energetické bezpečnosti je částka 30,3 miliardy korun, takže jenom tyto dvě položky jsou 59 miliard. Navýšení výdajů souvisejících s covidem-19 - 4,4 miliardy. Zvýšení výdajů souvisejících s krizí na Ukrajině a s válečným konfliktem na Ukrajině o 21 miliard, což je mimochodem částka zhruba ani ne poloviční proti původním odhadům, které jsme učinili na začátku března, kdy těch neznámých bylo příliš mnoho.

Dále se bohužel navyšují výdaje na obsluhu státního dluhu o 4 miliardy. Zvyšujeme základní kapitál EGAPu kvůli pomoci českých firem (českým firmám?), které podnikaly nebo podnikají na Ukrajině. Je tam - protože se daří dobře výkupy pro pražský okruh, silniční okruh kolem Prahy - takže tam posilujeme částku potřebnou na výkupy o 800 milionů korun. Zvyšujeme platby státu do veřejného zdravotního pojištění díky tomu, že uprchlíci z Ukrajiny se stali státními pojištěnci, takže o 1,4 miliardy korun. Dofinancováváme starý dluh z filmových pobídek ve výši 570 milionů korun. Zvyšujeme výdaje na vodní hospodářství o 500 milionů korun. Uvolňujeme peníze na obnovu policie v Kunraticích a na nákup vozidel pro Policii České republiky v celkové výši 1,5 miliardy celkově a taky zvyšujeme vládní rozpočtovou rezervu na další neočekávané výdaje o 7,4 miliardy, takže celkem 115 miliard výdajů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní je prostor pro slovo zpravodaje, ale poněvadž jsme v prvém čtení, musíme změnu zpravodaje, která je avizovaná, hlasovat. Já tedy jenom rychle zagonguji, přivolám kolegyně, kolegy do sálu.

 

Jde o to, že je omluven pan poslanec Bernard, a my musíme hlasovat v prvém čtení změnu zpravodaje.

Tak a já tedy, kolegyně, kolegové - už se nám počty ustalují - já tedy zahajuji hlasování o změně zpravodaje v prvém čtení. Kdo je pro změnu zpravodaje na pana poslance Miloše Nového? Kdo je případně proti?

hlasování číslo 34 bylo 155 hlasujících, pro 107, proti 0, čili změna zpravodaje byla schválena.

 

A nyní mohu pana poslance poprosit, aby přednesl úvodní slovo zpravodaje pro prvé čtení u pultíku. Prosím.

 

Poslanec Miloš Nový: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych v rámci prvního čtení návrhu na změnu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 vystoupil za omluveného předsedu rozpočtového výboru, pana poslance Josefa Bernarda.

Návrh novely o státním rozpočtu na rok 2022 byl vládou předložen do Poslanecké sněmovny dne 17. srpna tohoto roku. Předpokládaná změna zákona vychází z nutnosti reagovat na nepředvídatelné události, ke kterým patří válečný konflikt na Ukrajině, prohlubující se energetická krize a pokračující pádivá inflace. Všechny tyto události se zcela logicky negativně promítají do vývoje veřejných financí, což v předchozím vystoupení důkladně popsal a vysvětlil pan ministr financí Stanjura.

Ve své zpravodajské zprávě bych stručně zopakoval základní parametry předkládané novely. Plánované příjmy státního rozpočtu činí 1 bilion 678 miliard korun, což představuje navýšení o 65 miliard korun. Předpokládané výdaje státního rozpočtu činí 2 biliony 8 miliard korun, což představuje navýšení o 115 miliard korun. Z uvedených údajů vyplývá navýšení schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. Největší část navýšených příjmů tvoří daňové příjmy ve výši 41 miliard korun, následují příjmy nedaňové ve výši 14,4 miliardy korun a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 9 miliard korun. Největší část navýšených výdajů směřuje do kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa, jedná se o 52,6 miliardy korun, a dále do kapitoly 313, kterou tvoří Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zde se jedná o 26 miliard korun.

Z pozice zpravodaje doporučuji uvedenou změnu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 postoupit do druhého čtení. Zároveň předpokládám, že Sněmovna bude souhlasit i s jejím přikázáním rozpočtovému výboru. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já ještě opět načtu v mezičase došlé omluvy, a sice omluvu pana premiéra Petra Fialy do 11.30 hodin z pracovních důvodů a pana ministra Víta Rakušana od 12 do 23.59 hodin z pracovních důvodů.

A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemně přihlášeného s přednostním právem pana ministra a vicepremiéra Ivana Bartoše. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení paní poslanci, já bych chtěl v souvislosti s novelou státního rozpočtu na rok 2022 vyzdvihnout pár věcí týkajících se Ministerstva pro místní rozvoj, a to zejména z toho důvodu, že i když jsme zde třeba projednávali jiné okolnosti a když jsme se zde bavili o důvěře vládě, tak zde zaznívaly i třeba výhrady, že nejsme tím správným partnerem, že obce mají problémy s energiemi a že i třeba ze státního rozpočtu a Ministerstvo pro místní rozvoj na ně nemyslí, nesnaží se splnit své úkoly v rámci tohoto roku. Proto já bych jenom chtěl vypíchnout pár věcí v návrhu této novely, které se týkají Ministerstva pro místní rozvoj a které mají přímé dopady na obce a partnery v regionu.

My jsme na rok 2022, kdy jsme přebírali rozpočet, kromě nespotřebovaných výdajů nebyly v rámci MMR vyčísleny žádné peníze, žádné finanční prostředky na národní dotační programy, které Ministerstvo pro místní rozvoj standardně poskytuje, v kterých pomáhá městům a obcím. Jedinou výjimkou snad byly finance pro Horskou službu. A v rámci této novely i po dohodě na vládě Ministerstvo pro místní rozvoj žádá o navýšení 2,75 miliardy korun.

Jenom v krátkosti bych vás seznámil, jak s těmito prostředky hodláme naložit, zejména a právě proto, že partneři v obcích, vedení obcí a lidé, kteří v nich žijí, jsou v současné chvíli zasaženi i tou krizí, a jak v rámci tohoto se jim snažíme pomoci. Já to považuju za velmi podstatné, protože právě národní programy, kam směřuje větší část peněz, jsou klíčové pro realizaci potřebných projektů, a i v současné situaci vzhledem k otázce energetiky kladu velký důraz na to, aby malé obce byly podpořeny v energetických úsporách, které samy nejsou samozřejmě ze svých rozpočtů schopny financovat.

A ještě bych chtěl zdůraznit podle mě velmi důležitý rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, což je odvětví, které bylo nejvíce postižené právě v pandemii covidu a i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Tedy pouze v rychlosti a přehledně: na národní dotační programy chceme obcím a městům poskytnout ještě 2,55 miliard korun, protože ze strany žadatelů v tomto roce je stále velmi vysoká poptávka. Z nově schvalovaných prostředků chceme podpořit zejména žádosti, které byly ministerstvu podány do výzev minulých, ale vzhledem k tomu, a to jsem zmínil, že tam nebyly od předchozí vlády ponechány alokace v návrhu rozpočtu, nemohly být uspokojeny a i poptávka byla výrazně vyšší. Přesto se jedná o kvalitní projekty, které budou mít významný dopad na obnovu a rozvoj území.

Možná co bych chtěl zmínit - důležitá částka z té celkové je 700 miliard korun, půjde na program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách. To byl slib vlády z roku 2021, tedy vlády minulé. Ty peníze jsou určeny na pomoc obcím na Děčínsku a Liberecku, tam byl majetek poškozen intenzivními lokálními povodněmi právě v letních měsících roku 2021, takže tam teď bude mířit celková částka. A my víme poptávku, která může být až 700 milionů korun. Taky počítáme s uvolněním části prostředků na řešení aktuálních škod, které vznikly požárem na území národního parku České Švýcarsko, i když tam ze svých prostředků již pomáhá i Ministerstvo životního prostředí. Tam ta částka, o které jsem hovořil, může být až 100 milionů korun. Obě výzvy - podávání žádostí o dotace - jsme připraveni i vyhlásit.

Zhruba 1,3 miliardy ministerstvo počítá na program podpora rozvoje regionů, kde zejména u menších obcí, jak už jsem zmínil, je vysoký převis poptávky, a tedy vysoký převis úspěšných, leč neúspěšných žadatelů ve smyslu pořadí, takzvaných náhradníků na tuto pomoc, na tuto dotaci. Pro vaši informaci, v takzvaných náhradních žádostech jsou aktuálně požadavky za 4,4 miliardy korun, ale velkou část třeba tvoří opravy silnic. V tuto chvíli se zaměřujeme spíše na energetickou část, jde o rekonstrukce, přestavby veřejných budov, ale i podporu sportovní infrastruktury a další.

Chceme z toho spektra národních dotací podpořit zejména ony rekonstrukce a přestavby veřejných budov. Na to jde částka zhruba 1,3 miliardy korun a celkově by to mělo být 975 milionů korun, což by mělo uspokojit všechny žadatele v tomto typu programu. Je tu asi 180 dalších projektů, přičemž jedním z efektů by měla být i zlepšená energetická bilance takto rekonstruovaných budov. Veřejné budovy jsou třeba školky, školy, obecní úřady, knihovna, další objekty, samozřejmě slouží obyvatelům právě těchto nejmenších obcí.

Ještě v závěru možná říci, že půl miliardy korun MMR poskytne na podporu rozvoje bydlení. Je to jedna z priorit vlády. My jsme i v předchozím volebním období často na výboru zde ve Sněmovně řešili, jakým způsobem jsou ty pomoci směřovány, zda je to efektivně, jak program, který podporuje sociální bydlení. Třeba je odpovědí, když se podívám na procento čerpání, skutečně to nastavení se musí změnit. My s ministerstvem, jak na SPFI, tak v rámci národních programů, máme již připravený model financování bydlení, který bude platit už od příštího roku 2023. Jenom zdůrazním, že nyní se bavíme o novele rozpočtu ještě pro tento rok, protože dostupnost bydlení se jeví i v souvislosti s tím, jak rostou ceny, jakými krizemi procházejí občané, jako zásadní, klíčová. Je to jedna z priorit Ministerstva pro místní rozvoj a je i významně podtržená v programovém prohlášení vlády

Podpora bydlení samozřejmě není jenom přímá výstavba bytů v obcích. Byty nepostavíte, pokud k tomu nebudou patřičné předpoklady, to je příprava pozemků, technická infrastruktura a dále. Toto máme také na paměti, ostatně v programech Ministerstva pro místní rozvoj jsou zohledněny. Takže zbylé finance, když jsem vyjmenoval ten balíček, budou použity v národním programu na podporu cestovního ruchu, na programy územněplánovacích činností obcí či podporu architektonických soutěží. Často jsem na to dotazován, zda tento program dostane ještě peníze. Je to zohledněno v rámci národních dotací v navýšení, o které nyní žádáme.

Já asi s tím přehledem již budu končit. V podstatě krátce jsem zde chtěl, než třeba budou vystupovat další lidé, seznámit s tím, na co míří prostředky v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Uznáte jistě, že bydlení, zvýšení energetické účinnosti budov nebo řešení následků živelných pohrom si finance zaslouží, a já bych chtěl proto požádat Sněmovnu a všechny paní poslankyně a poslance o podporu této novely.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji, a než udělím slovo dalšímu řečníkovi s přednostním právem, načtu opět v mezičase došlé omluvy. Paní poslankyně Renáta Zajíčková se omlouvá od 10 do 11 hodin ze zdravotních důvodů, paní ministryně Anna Hubáčková od 9 do 11 hodin z osobních důvodů a - to je zde myslím opakovaně - pan ministr Vít Rakušan od 12.30 do 23.59 z pracovních důvodů. Tak, došlé omluvy jsou vypořádány.

A nyní v pořadí přednostních práv je přihlášen pan předseda Tomio Okamura a po něm paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vláda Petra Fialy z ODS hodlá zadlužit naši republiku o rekordních více než bilion korun. Česká republika je státem, jehož veřejný dluh roste kvůli Fialově vládě dokonce nejrychleji ze všech členských zemí Evropské unie. S tím SPD nesouhlasí.

Jsme země, která má kvůli Fialově vládě nejdražší elektřinu v Evropě a díky tomu má stát rekordní příjmy jak z DPH, tak i přímo očekávané příjmy z ČEZu. Máme tu rekordní ceny pohonných hmot a opět rekordní příjmy z DPH. Spotřební daň za litr byla od loňského ledna 9,95 haléřů za litr a vláda ji sice v létě snížila o zanedbatelnou korunu padesát, ale pohonné hmoty ještě zatěžuje 21% DPH. A samozřejmě, pokud cena benzinu vyskočila až na 50 korun za litr, tak jen DPH je víc než 10 korun. Vzhledem k výkyvům v cenách je těžké odhadnout konkrétní příjmy, ale faktem je, že stát zdražuje daněmi naftu a benzin v průměru o 15 korun za litr, to je něco okolo 30 %. Když potom vláda přechodně na pár měsíců sníží spotřební daň o směšnou korunu padesát, je to skutečně výsměch - výsměch občanům a gesto, které vládu téměř nic nestojí, protože má navýšené příjmy na straně DPH, a občanům fakticky pohonné hmoty nezlevní, což si myslím všimli i občané. A to ostatně Fialova vláda ani nechce. Je jak feťák, který se nechce vzdát své drogy, protože mnozí ministři nebo koaliční politici už předpokládám vědí, že tohle chování je sebezničující.

Ale druhá věc je, že ničemné chování vlády Petra Fialy ničí celou zemi, ničí přímo občany, ničí firmy, likviduje naši konkurenceschopnost, ničí celou naši ekonomickou strukturu. Likvidace zemědělců znamená závislost na dovozech a na diktátu cen zvenčí. Viděli jsme to, když minulé české vlády společně s Evropskou unií pomocí kvót zničily český cukrovarnický průmysl. Ze světového vývozce cukru jsme se stali dovozcem a cena cukru vystřelila až na trojnásobek. Jakmile byly kvóty zrušeny, cena z téměř 30 klesla na 10 a i dnes lze koupit cukr v akci za 13 korun za kilo. To je jen ukázka, jak tuhle zemi Západ spolu s kolaborantskými českými vládami likvidoval a vykrádal. Vláda Petra Fialy není výjimkou - jak ve vlastizrádné kolaboraci, tak v likvidaci vlastních občanů.

Na dani z přidané hodnoty, DPH, stát získal letos v prvním pololetí 252,1 miliardy korun, meziročně tedy o 47 miliard korun více. Na dani z příjmů právnických osob stát vybral 128 miliard korun, meziročně o 16,5 miliardy korun více. U daně z příjmů fyzických osob příjmy v pololetí stouply meziročně o 17 % na 83,2 miliardy korun. Samotný státní rozpočet získal v pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 385,1 miliardy korun, tedy o 62,2 miliardy korun více. A zatímco stát má za vedení Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury rekordní příjmy, rozdává miliardy do zahraničí, ale na české občany úplně kašle, na pomoc českým občanům a firmám se vláda Petra Fialy úplně vykašlala. Takže na jednu stranu rekordní příjmy, ale ty peníze k občanům a k českým firmám nejdou. Takže co je to za peníze? To jsou peníze, o které Fialova vláda okradla naše občany a firmy. Rozpočet počítá s 9 miliardami navíc za sociální pojištění. Přeložme to do češtiny. V čase, kdy jsou firmy na pokraji kolapsu, se tahle vláda těší, že jen na sociálních odvodech sebere firmám 9 miliard navíc.

Z tohoto celkového pohledu pak nemá smysl se bavit o jednotlivých položkách rozpočtu, ale o tom, co tento rozpočet signalizuje. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS jen tak mimoděk v srpnu oznámila, že cena dronů, které chce nakoupit z Izraele, nebude 1,5 miliardy korun, ale 2,7 miliardy korun. Musím říct, že jejich nákup je opravdu vrcholem ekonomické i vojensko-obranné idiocie. Tyto drony jsou třicet let staré, a už se dokonce ani nevyrábí. Za necelé 3 miliardy dostaneme celé tři - ano, slovy tři - drony. Drony, které při maximální rychlosti 200 kilometrů mají v opravdovém boji životnost pár hodin.

Tohle opravdu překonává i vládou plánovaný nákup předražených amerických stíhaček za 100 miliard korun, který Fialova vláda naslibovala Američanům, přestože na to nemá naše republika peníze a ani tyto stíhačky nepotřebujeme, protože nám Švédové násobně levněji nabízí naše gripeny včetně modernizace. Ano, při pohledu na současnou ODS chápu vehemenci, s níž se snaží paní ministryně Černochová pokorně a servilně vlísat Washingtonu. Vláda Petra Fialy je totiž tak zaprodaná zájmům Bruselu, Berlínu a Washingtonu, že v klidu hodila přes palubu naše občany a firmy, kteří nemají na drahé energie.

Z naší země tečou miliardy na Západ ve všech myslitelných oborech a naše vláda dělá vše, aby české firmy ještě víc zlikvidovala a dostala nás ještě do větší závislosti na západních firmách. Banky, pojišťovny, telekomunikace, energetika, ale také zemědělství, tady jsou stamiliardy, které tečou ven i formou u nás nezdaněných dividend a které pak chybí naší zemi, našim firmám, našim lidem. Co vám, pane premiére Fialo z ODS, naši občané udělali, že je chcete víc a víc zadlužovat a peníze ukradené z jejich kapes vyvádět svým pánům na Západě?

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z ODS navrhuje na příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 270 miliard korun, a to přesto, že odhaduje pro rok 2023 celkově o 120 miliard vyšší příjmy z DPH, spotřební daně a daní z příjmů fyzických a právnických osob než letos. Pro letošní rok chce vláda zvýšit rozpočtový deficit na 330 miliard korun a dle výhledu na další dva roky plánuje další deficity každoročně okolo 250 miliard korun. Vše tedy nasvědčuje tomu, že vláda Petra Fialy z ODS hodlá Českou republiku zadlužit za dobu svého plánovaného čtyřletého mandátu celkově více než o 1 bilion korun. Přitom před volbami Fialova pětikoalice lživě slibovala snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty.

Znova to opakuji, lživě - a slyšela to celá republika, obelhali jste lidi - lživě jste slibovali to, co jste nikdy nechtěli splnit, a to, co jste nikdy nechtěli udělat. Slibovali jste snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty. Je to vaše obrovská lež. Takto vámi koncipovaný státní rozpočet je neufinancovatelný, protože plánované výdaje státu jsou tak vysoké, že si na ně stát není schopen zajistit dostatečné příjmy. Jde tedy o další z řady vládních cynických a vědomých lží. Česká republika je nyní státem, jehož veřejný dluh roste kvůli nekompetentní Fialově vládě a kvůli nekompetentnímu ministrovi Zbyňkovi Stanjurovi z ODS nejrychleji ze všech zemí, ze všech členských zemí EU.

A znova to zopakuji, veřejný dluh v České republice roste kvůli Fialově vládě, za vlády Petra Fialy nejrychleji ze všech členských zemí EU. To znamená, proč to říkám, tuto větu, proč ji opakuji: nelze tady mít výmluvu ze strany vlády, že je taková nebo onaká krize, protože vaše vláda je nejhorší v Evropské unii, co se týče růstu veřejného dluhu. To znamená, jinde to dělají lépe a jinde to dělají jinak a lépe než vy. Takže až se tady bude někdo z vás vymlouvat, že je tady krize a konflikt na Ukrajině a nevím co všechno, tak zase to bude jenom lež a výmluva, protože jste nejhorší v Evropě, stejně jako byl ten mezinárodní průzkum - to znamená, všichni jsme ho viděli, teď průzkum z minulého týdne, že premiér Petr Fiala je nejméně oblíbeným předsedou vlády ve všech zemích Evropské unie, nejméně - věří mu jenom už 20 % lidí, vaší vládě, respektive premiérovi.

Opět, to nesnese výmluvu. Kdybyste byli někde uprostřed, ale vy jste nejhorší ve všech parametrech, v obou těchto zásadních parametrech. To znamená, děláte to nejhůř ze všech, krátce řečeno. Tak to je. Takže už právě tady tuším výmluvy, já nevím, v jaké jste situaci a takhle, ale jestli to nezvládáte a jestli jediným výsledkem vaší práce za tři čtvrtě roku, téměř za rok, je, že jsme nejhorší v Evropě, tak je to na okamžitou demisi a měli byste si to přiznat, že na to prostě nemáte schopnostně, vést Českou republiku. A to už vidí ale i 80 % občanů České republiky, jenom vy to nechcete vidět. V čase krize není zločin si půjčit, ale jakákoliv půjčka musí mít skutečně ekonomické opodstatnění a každý výdaj musí být efektivní a mít závažné odůvodnění. To ovšem návrh státního rozpočtu z pera Fialovy vlády neobsahuje.

Hnutí SPD opakovaně předložilo své programové návrhy v oblasti struktury parametrů státního rozpočtu. Patří mezi ně razantní snížení zbytných výdajů státu v oblasti veřejné byrokracie, snížení..., pardon, omezení plateb do rozpočtu EU, snížení výdajů na předražené zahraniční armádní zakázky - a my, tady zdůrazňuji, SPD podporuje armádu, jsme pro modernizaci armády, ale tím způsobem, aby to bylo skutečně efektivní a také abychom na to samozřejmě vůbec, Česká republika, měli, protože k čemu má smysl kupovat nejdražší americké stíhačky za 100 miliard korun, a to je jenom ten nižší odhad, včetně servisu potom, nákladů na údržbu a podobně, to má být ještě mnohem vyšší, když tady máme gripeny a Švédové nám je zdarma nabízí a nabízí i modernizaci? A k čemu to je, když zároveň občané České republiky, musím zároveň jedním dechem dodat to B, nemají na energie a nemají na základní životní potřeby? To je to, jak vy žijete mimo realitu, mimo realitu běžných lidí. My neříkáme ne modernizaci armády: SPD říká ano modernizaci armády, ale rozhodně ne tímto způsobem a v situaci, kdy miliony občanů nemají na živobytí kvůli vaší neschopné vládě, kvůli vám, je to všechno kvůli vám, že lidé a firmy nemají na energie. Vy jste vláda, vy to máte řešit. Vy jste říkali, že to vyřešíte, vy jste říkali, že budete změnou. Ovšem opět to byla další předvolební lež, protože jste zapomněli dodat, že budete změnou k horšímu.

Další záležitost je, že bychom také chtěli, abyste přijali razantní omezení vyplácení sociálních dávek nepřizpůsobivým. To tady SPD navrhlo, ale vy jste nám ten zákon zamítli. To znamená, pro slušné občany neděláte nic, pro slušné občany a firmy, abyste jim pomohli, ale nepřizpůsobivé podporujete. To vnímám taky jako problém téhleté vaší vlády.

Na straně příjmů potom SPD navrhuje například zdanění nadnárodních internetových gigantů typu Facebook a Google, které v České republice generují obrovské zisky bez zdanění v České republice, či zdanění dividend vyváděných zahraničními korporacemi z České republiky. Tady by to mohlo přinést podle odhadů až 75 miliard korun. Takže platí nadále to, co říká SPD, že my odmítáme zvyšování daní českým firmám a českým občanům. To je důležitá pointa. Odmítáme zvyšování daní českým občanům a českým firmám.

V každém případě, těch kroků, jak získat peníze, aniž bychom zatížili naše občany a naše firmy, je mnoho, tak jako je mnoho cest k tomu, prosperitu efektivně podpořit. V prvé řadě je třeba dělat, co dělá celý Západ, a to začít nakupovat levné suroviny přímo od producentů, a to bez ideologických brýlí. Vám přece nesmrdí nafta ze zemí, které svoje obyvatele terorizují, mučí, vraždí za to, že jsou sexuální menšinou, za to, že se žena potká s cizím mužem, za to, že mají jiný politický názor. V arabských zemích nemají ženy, menšiny a cizinci žádná práva. Například Turecko bez ostychu po desetiletí provádí genocidu na Kurdech, vraždí je, mučí je, ničí a zakazuje jejich kulturu a jazyk. Není asi válečný zločin, kterého by se tento váš spojenec v NATO nedopustil. Je gigantické pokrytectví, že se Fialova vláda vzdala nákupu levných surovin a ničí tím doslova ekonomiku a občany celé naší země, zatímco Američané nakupují zvesela ruský plyn, titan, palladium a další. Pravda, část těchto nákupů se odehrává přes čínské překupníky, což boji USA s Čínou a Ruskem dává opravdu bizarní nádech. Každopádně je vidět, že i Bidenovi šéfové razí heslo Amerika na prvním místě, Amerika First, tedy USA na prvním místě - a v byznysu odhazují ideologické brýle, které vy si naopak tak ochotně nasazujete, ať to stojí, co to stojí.

Tak jako Západ bojuje na Ukrajině do posledního Ukrajince, tak vláda Petra Fialy se zcela evidentně rozhodla bojovat do posledního českého občana, tedy zničit ho do poslední koruny v našich kapsách. Váš rozpočet je fakticky neekonomický, ale ideologický. Děláte to, co považujete za politicky a ideologicky správné ve vztahu k vašim zahraničním šéfům bez ohledu na ekonomickou logiku. Ze Strakovy akademie odejdete s ostudou a v činech proti lidem jste viditelně překonali i nejhoršího ministra financí v dějinách pana Kalouska a i extrémně neschopné vlády Petra Nečase a Bohuslava Sobotky.

Jsme v těžké situaci. Kvůli vaší vládě jsou miliony našich občanů a firem v těžké situaci, v kritické situaci. Čím dříve většina z vás odejde z vlády a přenechá vládu odborníkům a slušným lidem, pro které je Česká republika na prvním místě, tím lépe nejen pro nás a pro naši zemi, ale také pro vás. Lidé den od dne ztrácí i tu minimální trpělivost s tím, co předvádíte, přesněji s tím, co všechno zvládnete nedělat.

Hnutí SPD předloží k vašemu vládnímu návrhu rozpočtu pozměňovací návrhy, které přesunou peníze od zbytných výdajů směrem k našim slušným a potřebným občanům, i když popravdě Fialovou vládou navržený rozpočet si zaslouží úplné přepracování, protože je to takový paskvil, že ho nelze upravit ani dílčími pozměňovacími návrhy.

Hnutí SPD nesouhlasí s takto předloženým státním rozpočtem. Navrhuji tedy tímto vrácení předloženého návrhu navrhovateli, tedy Fialově vládě, k dopracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, návrh jsem zaevidovala. Tento příspěvek vyvolal dvě faktické poznámky. První faktická je paní ministryně Jany Černochové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuju, paní místopředsedkyně. Já nevím, jestli si kolega Okamura všiml, že se tady neprojednává státní rozpočet na rok 2023, ale že se tady projednává novela, úprava státního rozpočtu na rok 2022. To za prvé.

Za druhé, to, že je kolega Okamura demagog a lhář, na to už jsme si tady zvykli, ale já pokaždé, když tady nějakou lež od něj uslyším, tak mu budu oponovat, protože opět tady zaznělo, že nám společnost Gripen snad něco nabídla zadarmo. Já tady opět říkám: žádné gripeny zadarmo nám nikdo nenabízel a já vás žádám, prostřednictvím paní místopředsedkyně, abyste tuhletu lež tady ani vy, ani pan kolega Vích už nikdy neopakovali! Ministr obrany Švédského království se mi za chování pana velvyslance omluvil, kdy velvyslanec bez ohledu na to, jaká je realita, řekl, že by teoreticky Švédsko mohlo takhle postupovat. Doteď nedostal rezort Ministerstva obrany žádnou zprávu, žádnou informaci, žádnou nabídku o nějakých gripenech zdarma! Takže, pane Okamuro, prostřednictvím paní místopředsedkyně, přestaňte lhát.

Možná pan Okamura a kolegové z SPD nevědí, co znamená jednání G-to-G. Je to government-to-government neboli vláda-vláda. To znamená, že se v tuhle tu chvíli neuzavírá žádný kontrakt, že se pouze a jenom negociují požadavky armády ve vazbě na to, jestli příslušný stát může poskytnout to, co armáda potřebuje a co armáda žádá. Vláda si neurčuje specifikace. Specifikace si určuje armáda, a to jak na nadzvukové letouny, tak i na drony.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Dále je přihlášen s faktickou pan poslanec Milan Brázdil a další v pořadí pan poslanec Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já jsem se ve své faktické poznámce chtěl zeptat Zbyňka Stanjury, pana ministra. On uvedl, že v novele rozpočtu pro tento rok chce navýšit zdravotnictví - navrhuje 1,4 miliardy. Co se změnilo proti tomu, když jsme se před nedávnem snažili, aby zůstalo ve zdravotnictví 14 miliard, a teď se ty peníze tam musí vrátit? Čili už někde chybí? Je to můj dotaz, snad není úplně hloupý. Děkuji za vysvětlení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Množí se nám faktické. Nyní tedy pan poslanec Radovan Vích, poté opět paní ministryně a poté pan ministr. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova k faktické.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu reagovat na vystoupení paní ministryně Černochové. Já bych chtěl upřesnit, že švédská strana nám nabídla přenechání 14 letounů JAS-39 Gripen po skončení pronájmu, který končí v roce 2027, a následně nám nabídla další stroje, případně jejich modernizaci. Takže to je k této věci.

Pak bych chtěl taky říct, že švédský velvyslanec se distancoval od vyjádření jejich ministra. Takže jsem přesvědčený o tom, že ten pronájem, který končí v roce 2027, je pro naše podmínky ochrany vzdušného prostoru dostačující, že případný nákup letounů F-35 prostě je věc, kterou si v současné době, v jakém stavu je rozpočet, nemůžeme dovolit. A je to jenom o tom, že i my bychom chtěli moderní armádu, i my bychom chtěli mít moderní letectvo, ale jsem přesvědčený o tom, že letouny JAS-39 Gripen jsou pro ty úkoly, které mají plnit v rámci ochrany vzdušného prostoru naší republiky, dostačující. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou paní ministryně Jana Černochová. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Já bych se vaším prostřednictvím chtěla zeptat pana Vícha, jestli tu nabídku on viděl, jestli ji viděl na vlastní oči, protože já jsem celé minulé pondělí u večeře, celé minulé úterý na ministeriádě seděla vedle pana švédského ministra obrany a on vše, co tady říkal teď kolega Vích, popřel. Žádná nabídka letounů Gripen zdarma od švédské strany není. A asi se shodneme možná i s panem Víchem a s kolegy z SPD, že rozhodující roli v tomhle má ministr obrany. A jestli tedy vy jednáte s panem velvyslancem, tak to je možná na to, aby pan ministr zahraničních věcí poslal nějakou nótu, kdo tedy ve Švédském království vůbec řídí nebo je součástí vlády, jestli to je velvyslanec, anebo jestli je to ministr obrany. Takže pokud pan Vích tady říká, takto závažné věci, tak ať mi odpoví, jestli on to viděl, a jak je možné, že ta nabídka do dnešního dne nepřišla na rezort Ministerstva obrany a že o ní neví ministr obrany Švédského království!

K těm dronům. Tady bych ještě chtěla uvést na pravou míru to, že snad se jedná o nějaké rachotiny, střepy. Nic takového není pravda, je to zcela účelové. Tady u bezpilotního prostředku není žádná konstrukce důležitá. U té je naopak hodně dobře, že má hodně nalétaných hodin, že jsou odladěné různé chyby. To je mimo jiné důvod, proč nikdo neposílá na vrakoviště Boeing-747 jumbo jet. Pro tyto typy prostředků je klíčový software, zejména potom autopilot, jeho odladěnost a nalétané hodiny. Čím více nalétáno na daném typu je, tím lépe, protože jsou odstraněny softwarové nedostatky. A ta firma, za kterou vy tady veřejně lobbujete (Místopředsedkyně Vildumetzová: Paní ministryně, čas.), nemá ani militární zkoušky. Ta se nemůže účastnit výběrových řízení u armády.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Prosím, čas! Děkuji. To byla faktická poznámka paní ministryně obrany.

Krásné dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jsme u návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, prvé čtení, jsme u faktických poznámek a další, kdo je přihlášen, je pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Škoda že se neposloucháme, pane poslanče Brázdile, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Já jsem to tady říkal. Nemohli jsme vědět, když jsme sestavovali rozpočet na rok 2022, že přijdou ukrajinští uprchlíci, kteří utíkají před Putinovou agresí, a zcela logicky se stávají státními pojištěnci. Takhle jednoduché to vysvětlení je. A určitě víte z dostupných zdrojů, například z jednání dozorčí rady VZP, že vlastně dopad do rozpočtu veřejného zdravotního pojištění je pozitivní. To znamená, že ty platby jsou vyšší než čerpání zdravotní péče, v tom není žádné tajemství. Nic se nezměnilo kromě toho, že Putin vletěl na Ukrajinu, statisíce Ukrajinců uprchly a my jsme jim poskytli mimo jiné pojištění jako za státní pojištěnce. To je jednoduché vysvětlení.

Mě ještě zaujalo vystoupení pana poslance Vícha. Podle mě tvrzení, které by nemělo zapadnout jen tak. On říkal: Velvyslanec se distancoval od slova ministra obrany. Kdy, kde a jak? Představme si situaci, a jedno, kdo je ve vládě České republiky, představme si situaci, že vláda České republiky něco rozhodne nebo něco sdělí a velvyslanec České republiky se od toho distancuje. Co by se stalo takovému velvyslanci? Skončil by, protože nehájí zájmy České republiky! Takže tato mimořádně silná slova doložte. Já si rád přečtu distanc velvyslance, a pak si myslím, že to je na diplomatické řešení na úrovni ministrů. Vám to přijde normální, že se velvyslanec nějakého státu distancuje, pokud máte pravdu, od své vlastní vlády? Myslím, že paní ministryně obrany předložila zcela jasné dotazy. Je možné, že nabídka, takzvaná nabídka, skončila na sekretariátu SPD, to je možné, ale u státu neskončila. A pořád tady říkáte: Dostali jste nabídku, dostali jste nabídku, dostali jste nabídku!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, čas - děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Ondřej Lochman. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkné dopoledne, vážení kolegové a paní předsedkyně. Já tu nebudu reagovat na lži Tomia Okamury. Všichni víme, že je to soudně usvědčený lhář, takže k tomu se vyjadřovat nebudu.

Nicméně chtěl bych zde říct dvě věci. Pan poslanec Vích z SPD v minulém vystoupení mluvil o tom, že neví, co by měli naši vojáci dělat v Pobaltí. Vážení pane kolego, prostřednictvím předsedající, my tam máme už od roku 2009 naše letectvo - gripeny, a jestli jste si nevšiml, Rusko zaútočilo na nezávislý stát, a jestli jste si nevšiml, Česká republika je součástí NATO. Všechno to, co tu říkáte, co říkal pan předseda SPD, vyvolává otázku, koho zájmy vlastně hájíte. Ale naštěstí Tomio Okamura se odkopal a před chvílí zde řekl: Váš spojenec NATO. Tím pádem už víme, že Tomio Okamura nehájí zájmy České republiky, protože mluví o spojenci České republiky, a tím pádem je jasné, že hájíte zájmy někoho úplně jiného. Možná už se konečně přejmenujte na Svobodu a demokracii Vladimíra Putina nebo Stranu přátel diktátora, protože jediné, co tu děláte, že tady šíříte putinovskou kremelskou propagandu! (Potlesk poslanců vládní pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je s faktickou poznámkou přihlášen, je předseda hnutí SPD pan Tomio Okamura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, já bych tady zareagoval na některé záležitosti. Za prvé, paní ministryně Černochová, ta tady lže úplně od začátku, protože říká, proč mluvím o rozpočtu na rok 2023. Mluvím o tom proto, že vy jste nám tady zamázli všechny mimořádné schůze, kde jsme chtěli rozebírat to, že vláda likviduje občany i rozpočtově. Likviduje je tím, že jim nepomáháte, likvidujete firmy, a protože vždycky odmítnete program našich mimořádných bodů, tak holt nezbývá, než abych se vyjadřoval v rámci svého prostoru. Takže až se začnete chovat demokraticky a umožníte opozici prostor, tak se budeme vyjadřovat samozřejmě k jednotlivým bodům, které jsme tady už mnohokrát navrhovali.

Co se týče toho nákupu stíhaček, u amerických stíhaček je pořizovací cena 3,5 miliardy korun, u gripenů je 1 miliarda korun. Letová hodina u gripenů stojí 5 000 dolarů, u amerických stíhaček 35 000 dolarů. Takže to je asi to porovnání. A znovu opakuji, jste zaprodaní. Opravdu vy jste naslibovali totiž před volbami ve Washingtonu tyhle všechny možné zakázky a tohle to je výsledek, že úplně ničíte Českou republiku a poskakujete tam jako nějací mopslíci.

Co se týče, paní ministryně Černochová, vy jste nikdy nebyla ani v armádě. Vy jste si dělala zbrojní průkaz, jak jste říkala, až minulé volební období. Pravda, já mám zbrojní průkaz dvacet let a já si myslím, že takhle nekompetentní ministr obrany, kdy nikdy jste nesloužila ani v armádě, na rozdíl od našeho Radovana Vícha, který má střední vojenskou školu, vysokou vojenskou školu, je plukovníkem v záloze a pracoval i ve strukturách NATO, zastupoval Českou republiku i v zahraničí, v Bruselu několik let a tak podobně, umí jazyky a domluví se plynně anglicky, aby mohl reprezentovat v zahraničí, tak já si myslím, že bych moc nerozebíral vaši kompetentnost. Je to ostuda.

A úplně na závěr bych se tady vyjádřil, jsem si musel zjistit, kdo to tady mluvil vlastně, pan Lochman... A přihlásím se ještě jednou, protože už mi skončil čas. Hlásím se ještě jednou. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, čas - děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní ministryně obrany, paní Jana Černochová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Nevím, jestli si potřebuje pan Okamura něco dokazovat. Možná, nechám to bez komentáře jako žena. Ale jenom s úsměvem si tak říkám, jestli tedy, když pan Okamura tady hovoří úplně ke všemu, jaké on má pro to vzdělání a kompetenci. Myslím, že jsem dostatečně předvedla svoji kompetenci k tomu, abych byla dobrou ministryní obrany, myslím si, že jsem dobrou ministryní obrany, ty výsledky mám.

A jenom pro vaši informaci, to zadání, prosím pěkně, na vojenský návrh řešení ohledně nadzvuků, to ještě zadávala vláda pana premiéra Babiše, nikoliv vláda pana premiéra Fialy. To zadání probíhalo a ta analýza probíhala... (Odmlčení pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já bych požádala, aby byl klid v sále. Paní ministryně, ten čas samozřejmě, po který to teď bylo přerušeno, nastavím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuju. Ta analýza probíhala celý loňský rok. A možná kdyby pan kolega Vích častěji chodil na výbor pro obranu, tak by ty informace měl a nenechával by tady pana Okamuru povídat úplné nesmysly a lži a urážky. To, že má pan Okamura problém s ženami, toho už jsme si všimli... (Pobavení v sále.) A myslím si, že tím demonstruje pouze svoji slabost, malost a hloupost. (Potlesk z řad pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Další, kdo je přihlášen s faktickou, je pan předseda hnutí SPD pan Tomio Okamura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, pochopitelně, ty zoufalé výkřiky paní Černochové, to nemá smysl komentovat - jestli má někdo problém s ženami nebo muži, jestli má někdo děti nebo ne. Já se na to nebudu vyjadřovat, protože to mi připadá už příliš zoufalé.

Ale vyjádřím se k panu Ondřeji Lochmanovi z hnutí STAN, starosta Mnichova Hradiště. To je ten člověk, který tady celou dobu mlčí k organizovanému zločinu, k mafii v hnutí STAN, a který tady neřekl ani slovo. To je ten, který tady - protože mlčení je souhlas - který tady tiše souhlasí s tím, jak hnutí STAN, Mnichovo Hradiště - starosta, Ondřej Lochman, já jsem si musel zjistit vaše jméno, protože já jsem vás tady v životě... ani jsem vlastně nezaznamenal vaší činnost ve Sněmovně. Musel jsem se zeptat kolegů, jak se vlastně jmenujete, kdo vlastně jste. Pobíráte tady vysoký plat, ale nikdy jsem si nevšiml, že byste vyvinul aktivitu, promiňte, takže proto jsem se musel zeptat kolegů - prosím vás, najděte ho na internetu, kdo to vlastně je. Ale jste za hnutí STAN, jste za stranu, která je součástí organizovaného zločinu, která je součástí kontaktů s mafií, která je stranou, kde je korupce, a to je Ondřej Lochman z hnutí STAN. Nikdy jsem neviděl, že by se vymezoval proti tomu, co se děje u vás v tom hnutí. Takže vy kryjete organizovaný zločin, kryjete mafiózní praktiky, kryjete korupci, a to je Ondřej Lochman. Ještě mám třicet sekund, takže to zopakuji znova. Ondřej Lochman z hnutí STAN, to je ten starosta Mnichova Hradiště, který kryje, také tiše tady kryje - nikdy se nevymezil - organizovaný zločin, korupční praktiky, styky s mafií ve vašem hnutí. Podporujete v tomhletom konání i vaše představitele hnutí STAN, ale je to tak. Je to prostě fakt.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se Zbyněk Stanjura a Ondřej Lochman. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám tady připraveno, abych mohl vystupovat k rozpočtu a mohl konfrontovat pana Mariana Jurečku na MPSV. Mám to připraveno věcně a já bych strašně moc prosil, abychom veškerou tu atmosféru, která tady začíná pomalinku vznikat, a začíná to různými osobními útoky, alias muži, ženy, mopslíci a tak dále, zanechali za dveřmi této Poslanecké sněmovny, vrátili se zpátky k projednávání tady tohoto rozpočtu, poněvadž já mám spoustu otázek i na pana ministra financí, uklidněme tady tuto atmosféru a bavme se tady pouze politicky, klidně, úplně v pohodě - tvrdě, bavme se k rozpočtu také tvrdě, mějme otázky, ale prosím, zanechme veškeré osobní invektivy za dveřmi této Poslanecké sněmovny. Děkuji moc. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Souhlasím s tím, co říkal pan poslanec Juchelka, ale pokud tady někdo přijde, lže, uráží členy vlády, členy Poslanecké sněmovny, tak se brání - zcela logicky. Od toho, aby někdo sjednal pořádek, je řídící schůze. Paní místopředsedkyně, ve faktické poznámce, podle jednacího řádu, podle zákona, má poslanec reagovat na to, co zaznělo v rozpravě, a pan Tomio Okamura tady provádí osobní útoky a rozbory jednoho z členů Poslanecké sněmovny.

Já bych také mohl o něm mluvit, protože je skutečně usvědčený lhář. Když si řekneme staré české přísloví lže, jako když tiskne, tak kdybyste si, pane předsedo, otevřel tiskárnu, tak jste bezesporu velmi úspěšný podnikatel, kdybyste všechny ty lži, jako když tiskne, prodával. Ale od toho máme, paní místopředsedkyně, řídícího schůze a řekněte mi, kde v poslední faktické připomínce pana předsedy Okamury reagoval na průběh debaty. On tady říkal: Neznám poslance, no váš problém. To je váš problém, jste tady dost dlouho, abyste znal všechny členy Poslanecké sněmovny a pak hodnotil, a vůbec se nevyjadřoval k obsahu vystoupení. Takže porušil jednací řád za tichého přihlížení řídící schůze.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Mohu s tím určitě souhlasit. Jsem přesvědčena o tom, že je to u více lidí v rámci faktických poznámek, otázkou je, že vy musíte vždy řečníka nechat promluvit, nevíte, jaký je obsah, a poté ho můžete upozornit na to, že pokud by se to opakovalo, porušuje tento jednací řád.

Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Ondřej Lochman. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Ještě jednou pěkné dopoledne. Tak jsem rád, že je vidět, že pan Tomio Okamura utíkal od toho, o čem jsem mluvil. To, že tady šíří prokremelskou a putinovskou propagandu, nechce o tom mluvit, to je jednoznačné.

Pane kolego, jinak já mám vyšší účast ve Sněmovně než vy. Tak to jenom k tomu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já bych chtěla moc požádat všechny, pokud oslovujete poslance, prostřednictvím paní předsedající. (Poslanec Lochman: Prostřednictvím předsedajícího.) Ale nedodržují to i další poslanci.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Prostřednictvím předsedajícího. A prostřednictvím předsedajícího, pane kolego, kdybyste se podrobně díval na mediální výstupy, zjistíte, že pan poslanec Ondřej Lochman mockrát kritizoval pana kolegu Hlubučka. Mockrát s vašimi poslanci jsem vystupoval v médiích a říkal jsem, že jestli ten člověk něco ukradl, ať ho vyšetří policie, ať ho zavřou. Tak si prosím vás zjistěte podklady a přesná data.

Vy jste usvědčený lhář, takže víme, co tu říkáte, že lžete. A já bych se rád posunul již k tomu, o čem tu dnes debatujeme, a to je státní rozpočet. Pokud to chcete zneužívat v osobní invektivy a lži, tak to klidně dělejte, ale neděláte nic pro tyto občany, nic pro občany České republiky, pouze si tady ukájíte svoje ego a křičíte a křičíte. A nemluvíte o tom, co je potřebné zde vyřešit, a to jsou energie, je potřebné vyřešit tento rozpočet. (Potlesk z řad pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Znovu bych chtěla pro všechny poslance a poslankyně zdůraznit, že projednáváme sněmovní tisk 284, který se dotýká státního rozpočtu České republiky, a to jeho změny. Mám tady další faktickou poznámku, ke které je přihlášen pan předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak i tady jsme viděli na záběrech, že tento pan poslanec Lochman, jehož jméno už znám, obličej si ještě nepamatuji, přišel k našim lavicím a vyhrožoval nám tam. Dobrá, ale vyšší účast. Pochopitelně, vždyť jsem vám to říkal, protože vy tady jenom vysedíte důlek ve Sněmovně, na rozdíl ode mě, který neustále mluví i v médiích, chodím po kampaních po celé republice, připravujeme spoustu zákonů, SPD podalo desítky zákonů, tak pochopitelně možná o malinko nižší účast mám. Mám ji tuším přes 80 %, nejvíce ze všech předsedů parlamentních stran, mimochodem, ze všech předsedů parlamentních stran, tak pochopitelně s vámi se srovnávat nemůžu, když tady jenom sedíte.

Co se týče - "vyzval Hlubučka". Nikdy jste nevyzval ministra Rakušana, aby odstoupil. Ten tam dosadil Mlejnka, ten o všem věděl, protože vaše radní Marvanová ho informovala už na jaře... (Předsedající: Prostřednictvím paní předsedající.) Ano, informovala už ho na jaře, že tam je nějaký organizovaný zločin na pražském magistrátu. Nekonal. Takže vy, kdybyste byl férový, vyzvete ministra vnitra Rakušana, na to ale nemáte sílu ani odvahu. Takže takhle je to s vámi. Co se týče té omluvy, děkuji, že to můžu zopakovat, mám padesát sekund. Soud pravomocně - pan Zdechovský, jo? - soud pravomocně zamítl nároky europoslanců KDU-ČSL Zdechovského a Svobody, abych se jim omluvil skrze televizi, noviny a na půdě Poslanecké sněmovny, a rozhodl tak, že mám na svém facebookovém profilu uveřejnit, že pro sankce vůči České republice nehlasovali. Nadále tedy platí, jak už jsem říkal, že oba pánové hlasovali pro to, aby Česká republika a další země EU přijaly odpovědnost za přesidlování a přijímání uprchlíků. Dobře, když někdo hlasuje pro přijímání migrantů jako europoslanci KDU-ČSL, což se potvrdilo, že jsem měl pravdu - já jsem říkal, že to je sankce, že to je trest pro Českou republiku. Soudce se přiklonil, že to není sankce, že to není trest. Dobře, uznávám, formuloval jsem to špatně, nemám problém se omluvit, ale platí ta podstata. Hlasovali pro přijímání migrantů do České republiky, poškozují Českou republiku a je to prostě tak. (Předsedající: Pane předsedo, čas.) Takže příště si to zjistěte, o čem to bylo!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Připraví se pan poslanec David Šimek. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Budu velmi stručná. Chci požádat oba pány, velice vás prosím, vyříkejte si to venku v předsálí a nezdržujte nás tady svými osobními útoky. Mně se to nelíbí ani na jednu stranu, ani na druhou stranu. Myslím si, že to sem do Poslanecké sněmovny nepatří a degraduje to naši práci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je pan poslanec David Šimek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Já bych chtěl vás, paní místopředsedkyně, vyzvat, abyste se skutečně věnovala řízení schůze. Přišli jsme sem dnes diskutovat o státním rozpočtu. Pan ministr Stanjura vás před chvílí vyzval, abyste skutečně hlídala faktické připomínky, a zde jsme opět viděli, že pan Tomio Okamura nedodržel faktickou připomínku, nevěnoval se vůbec tématu státního rozpočtu. Je vaší povinností ho v této věci umravnit a upozornit, aby to víckrát neopakoval. Moc vám za to děkuji. Pojďme se věnovat skutečně rozpočtu, to je asi nejdůležitější téma, proč tu dneska jsme. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, vaši poznámku beru, ale beru ji jako nefér, protože bych to slovo musela odebrat jak ze strany opoziční, tak i ze strany koaliční. Bohužel, je to z obou stran a z obou stran to nebylo dodrženo. Bylo to v několika případech a je to neustále u těch faktických poznámek, takže kdo tady řídí tu schůzi, se dostává do velmi prekérní situace, protože je to vždy na obou stranách. (Potlesk z levé strany sálu.)

Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Tomio Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já se za prvé musím zastat tady paní místopředsedkyně Vildumetzové, protože faktická poznámka - a mohl byste se trošku orientovat v zákoně o jednacím řádu - je reakce na nějakého předřečníka. Takže já jsem reagoval na kolegu, a když půjdu tedy úplně na začátek, tak jsem měl druhý projev v pořadí a mluvil jsem o rozpočtu. Osobní invektivy vůči mně rozjela paní ministryně obrany Jana Černochová, od té doby to sklouzlo. Ano, ta mě tady označila invektivami a od té doby to sklouzlo. Takže pojďme na začátek, kde to začalo. Já jsem mluvil čistě k rozpočtu. Měl jsem úvodní projev na téma rozpočtu, což je nezpochybnitelné. S těmi invektivami, faktickou první poznámkou, přišla paní ministryně Jana Černochová. Ať obsah nehodnotím, ale ten, kdo přišel první s invektivou, byla paní Jana Černochová. Pak jsme vzájemně na sebe reagovali.

To znamená, souhlasím s vámi, pojďme zpátky k rozpočtu. Souhlasím s tím, co tady říkala paní poslankyně Jermanová, taky jsem jí zatleskal. Pojďme zpátky k rozpočtu a pojďme se prosím bavit o rozpočtu. Každý máme evidentně jiné politické názory, každý to politicky i rozpočtově vidíme jinak, takže v tom se neshodneme, ale prosím, pojďme to dělat bez nějakých osobních invektiv a pojďme se posouvat ohledně rozpočtu, na ten lidi čekají. Ale to, že se faktickou reaguje na předřečníka, přičemž nevíme, co předřečník řekne, takže logicky reagujete na něco a pak to sklouzává někam jinam, tak s tím už se potom těžko dá něco dělat. Ale pravdou je, že v takovém případě by to možná předsedající měl od začátku nějakým způsobem vést. Ale já jsem reagoval na paní poslankyni Černochovou, ta zase reagovala na mě, jasně, ale tam podle mě začala ta osobní rovina. Já jsem se snažil být stále věcný ve svém projevu, v tom svém původním projevu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: S faktickou poznámkou je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec David Šimek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Skutečně jsme se zacyklili momentálně. Možná to zacyklení bylo způsobeno i tím, že je potřeba, aby předsedající schůzi skutečně - ať je to diskuse poslance nalevo či napravo, je to úplně jedno - skutečně, pojďme se věnovat tématu, a pokud to téma je mimo, tak, paní předsedající, prosím, poučte nás, řekněte, ať do toho nevstupujeme, ať se věnujeme tématu. Myslím si, že se tak těmto zbytečným cyklickým věcem budeme moci vyvarovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, chápu, že v tuto chvíli tady sedím jako místopředsedkyně za hnutí ANO. Určitě jste si všiml, že jsem několikrát zdůrazňovala, co projednáváme, jaký sněmovní tisk, čeho se dotýká, a snažila jsem se k tomu poslance vyzývat. Znovu říkám, vystoupení i dalších poslanců nebylo v rámci faktických poznámek v souladu s jednacím řádem. Znovu opakuji, že všichni, kdo tady v tuto chvíli vystupují, říkají: Pojďme se vrátit k rozpočtu, a mám tu další čtyři faktické poznámky, respektive tři. Nyní je přihlášena paní ministryně obrany Jana Černochová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Možná by si pan Tomio Okamura mohl zvýšit dávky ženšenu, ten je dobrý na paměť. Při jeho úvodní řeči, která tady byla, a nebyla faktickou poznámkou, mě pan Okamura napadl. Já jsem reagovala ve své faktické poznámce na pana Okamuru. Pan Okamura mě zmínil, explicitně mě zmínil, hovořil tady o naší vládě jako o nějakých mopslících.

Já jsem reagovala ve svém projevu výhradně na urážky pana Tomia Okamury a uváděla jsem na správnou pravou míru to, jak je to s gripeny, že nám je nikdo zadarmo nenabízí a že v tuhle chvíli jedná naše vláda takzvaně G-to-G, že žádný kontrakt ještě není rozhodnutý a že vlastně pan Tomio Okamura tedy neříká pravdu, když ty věci staví do pozice, že už je hotovo. Nic hotovo není. Vysvětlovala jsem, jak je to s těmi drony. Takže já si stojím skutečně za tím, že já jsem čistě ve své faktické reakci reagovala na slova, která tady zazněla v hlavní debatě, kdy tady měl vystoupení pan předseda SPD Tomio Okamura, urazil členy vlády i hovořil o mně osobně. Takže ta reakce byla zcela v souladu s jednacím řádem a na tom si trvám. Pokud si to pan Tomio Okamura nepamatuje, ať si přehraje ten záznam.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní ministryně, za dodržení času. Další, kdo je přihlášený s faktickou poznámkou, je pan poslanec Robert Králíček, připraví se Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já budu reagovat na pana poslance Šimka. Pane poslanče, mně přijde, že si děláte legraci. Vy mi chcete říct, že za tu hádku mezi paní ministryní a panem Okamurou může paní předsedající? Vy do toho taháte paní předsedající a budete ji tady pérovat, jak má řídit schůzi, opravdu? Myslím si, že nikomu nenadržuje, že se chovala fér, prostor mají všichni. Pan ministr Stanjura řekl svůj názor, zkritizoval ji. Paní předsedkyně se omluvila, tak už do ní nekopejte. Nebo chcete rozdmýchat další hádku mezi námi a vámi, aby se to prodloužilo? Tak prosím vás, již nevystupujte, prostřednictvím paní předsedající. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, každý, kdo tady vystupuje za tím mikrofonem, je zodpovědný sám za sebe. Je nás tady 200 poslanců a každý, kdo tady vystupuje, je zodpovědný sám za sebe. Já, pan Stanjura, vaším prostřednictvím, paní Černochová, vaším prostřednictvím, pan Okamura, vaším prostřednictvím. Nemusíme tady dělat z předsedajících - ať je tam kdokoliv, jestli tady byla paní místopředsedkyně Vildumetzová, nebo Kovářová, je to úplně jedno - paní učitelku, která tady nás bude jako žáky pérovat. Každý jsme tady sami za sebe zodpovědní před tím mikrofonem za to, co tady říkáme. Pokud tady padají urážky z jedné nebo z druhé strany, tak je to zodpovědnost jednotlivých aktérů, kteří jsou samozřejmě vtipně sarkastičtí, kritičtí a rádoby tady dělají show pro televizní kamery. Tak už to prosím nedělejme. Já mám také spoustu různých otázek v rámci rozpočtu, jsem přihlášen jako první a už tady čekám třeba hodinu a půl. Prosím, uklidněme to a pojďme se zpátky věcně bavit o tom bez jakýchkoliv rádoby vtipných příkras. Děkuji moc. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Hayato Okamura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážená paní předsedkyně, vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové, chci připomenout, že lidé nám dali ve volbách důvěru, abychom jim sloužili. Je mimořádně těžká doba, pokračuje kremelská agrese na Ukrajině, která má těžké důsledky. Vysoké ceny, které trápí naše občany a občané čekají každý den, každou hodinu, na naše řešení. Myslím, že je tak těžká situace, že tady musíme opravdu postavit mosty mezi vládními stranami a opozicí. Často to tady cítím.

Takže pracujme dál teď na tom státním rozpočtu, aby se problémy řešily, a to bez odkladu, protože sociálně slabé lidi to může postihnout, třeba když se něco vyřeší o měsíc později, skutečně velmi citelně, může to vést i k lidským tragédiím. Takže děkuji za klid a spolupráci.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka a nyní je s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. V tuto chvíli je to poslední přednostní právo, ale může se ještě někdo přihlásit. Poté půjdeme na rozpravu, kde je přihlášených dvanáct poslanců v této chvíli. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jsem ráda, že se vracíme k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi nejdřív velmi stručně trošku teorie. Ne že bych tady chtěla poučovat vás, ctěné kolegy, vy to určitě znáte, ale vytvářím si jakýsi oslí můstek potom k tomu, co chci říct následně.

Státní rozpočet je základním nástrojem, prostřednictvím kterého jsou realizované cíle a záměry hospodářské politiky v rozvinutých zemích. Mezi tyto základní cíle a záměry řadíme alokování finančních prostředků, to je tak zvaná alokační funkce fiskální politiky, také prostřednictvím veřejných rozpočtů přerozdělujeme, to je funkce přerozdělovací, a taktéž prostřednictvím veřejných rozpočtů stabilizujeme, to je tak zvaná stabilizační funkce fiskální politiky.

V tyto dny v Poslanecké sněmovně často probíhá diskuse, jak jsme se dostali do dnešní krizové situace. To však z mého pohledu není tou nejpodstatnější otázkou dne. Tím nemyslím, že tato otázka není důležitá, ale máme před sebou ještě důležitější otázku. Já se ptám, co můžeme pro stabilizaci této krizové situace dnes tady na tomto místě udělat. Co proti poklesu reálných mezd, který je nejvyšší od roku 1993 a je na úrovni téměř 10 %, můžeme udělat? Co můžeme dělat s tím, že velká část české populace dnes míří do chudoby? Jak můžeme zabránit pádu českých firem, které tady zaměstnávají naše občany a díky kterým máme nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie? Abychom se s touto krizí efektivně vypořádali, potřebovali bychom efektivní protikrizovou politiku ze strany současné pětikoalice, po které voláme již měsíce. Dnes, tady na tomto místě, chci slyšet od představitelů vládní pětikoalice, jak slouží předložená novela státního rozpočtu naplňování jedné ze základních funkcí fiskální politiky, a to je právě funkce stabilizační. Námi požadovaná podpora by měla být v podobě přechodně navýšených vládních výdajů na podporu občanů, ale i agregátní poptávky. Současně by ale měla směřovat ke snížení dopadů zdražování na naše občany a firmy. V aktuální situaci je nesmírně důležité, abychom dnes udělali vše, co je v našich silách, pro nastartování plnohodnotného, skutečného a co nejrychlejšího zotavení se ze současné krize.

V roce 2022 české firmy, ale i domácnosti žijí ve stínu kolapsu, který se blíží s nadcházející zimou. To však bohužel netrápí vládní koalici, aspoň ne natolik, aby přicházela s rychlými řešeními. Bohužel, pan ministr Stanjura - bohužel pro české občany a firmy - nečerpá z vědomostí, které má k dispozici, z historických vědomostí. Všichni víme, jak v období krize 2008 až 2009 brutální politika dua Topolánek a Kalousek prohloubila ekonomickou krizi v České republice. Bohužel, pan ministr se rozhodl zapomenout na cenné a drahé lekce z historie a zcela zavrhuje jednu ze základních tezí tvůrců hospodářské politiky, že ke škrtům, či jinak řečeno restriktivní fiskální politice, musí docházet v době hospodářské expanze, hospodářského rozkvětu. Naopak v dobách krizových, v dobách ohrožení chudobou je na místě přistoupit k expanzivní fiskální politice, nebo pokud to chcete slyšet lidově, v dobách, kdy teče lidem do bot, jim stát má pomoci. Většina domácností v současnosti již začíná pochybovat nebo již pochybuje o budoucnosti. Mezi spotřebiteli důvěra klesala dokonce pět měsíců v řadě. Index spotřebitelské důvěry je na svých dlouhodobých minimech a domácnosti se bojí nadcházející zimy, svojí finanční soběstačnosti, stejně tak se zvyšuje i strach ze ztráty zaměstnání.

Nám se dařilo snižovat zadlužení v dobách hospodářské expanze. Naší vládě se podařilo snížit úroveň veřejného zadlužení, myslím v době, kdy jsme měli Ministerstvo financí, z úrovně 44,4 % HDP na 30 % HDP. Současně se nám v tomto období podařilo poprvé od doby vlády Václava Klause dosáhnout přebytkového státního rozpočtu, a to hned dvakrát. Současně se nám dařilo v dobách hospodářského růstu snižovat daňové zatížení občanů a firem. Jenže potom přišla zdravotnická krize a my jsme použili znalosti a nástroje, které jsme měli k tomu, abychom minimalizovali možné škody na našem hospodářství, a řídili jsme se heslem "nevzdávejme se, nevzdávejme to". Podařilo se nám to přes všechny chyby, přes všechny věci, které bychom třeba dneska udělali lépe, ale kdo kdy čelil takovéto krizi spojené s hospodářským propadem? Podařilo se nám udržet nezaměstnanost na nejnižší úrovni ze všech zemí Evropské unie. Podařilo se nám udržet jednu z nejnižších úrovní míry zadlužení ekonomik ze všech zemí EU a podařilo se nám také odejít z Ministerstva financí s mírou zadlužení, která byla na nižší úrovni, než když jsme na Ministerstvo financí - myslím zástupci hnutí ANO - vstoupili. Za období třicetileté existence ODS, která vláda, jejíž součástí byla ODS nebo TOP 09, se mohla pochlubit obdobným výsledkem? Ano, v období celé zdravotnické krize se zvýšilo zadlužení ve všech zemí EU a Česká republika na tom byla logicky podobně. Ale nárůst tohoto zadlužení byl průměrný ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Podařilo se nám však zachránit české firmy a udržet nízkou nezaměstnanost a z benefitu této nízké nezaměstnanosti čerpáme dnes všichni.

Nezapomínejme, že zaměstnaná osoba znamená pro státní rozpočet příjem daně z příjmů, odvádí pojistné, současně více spotřebovává, tím pádem se zvyšuje příjem na DPH, spotřebních daní, získávají veřejné rozpočty celkově více. Naopak člověk, osoba, která je nezaměstnaná - a samozřejmě teď nechci říct, že vlastní vinou, ne vlastní vinou - je příjemcem podpory v nezaměstnanosti, takže z pohledu státního rozpočtu, říkám z pohledu státního rozpočtu, se jedná o výdajovou položku. Ale také současně s nezaměstnaností je spojena řada dalších problémů, které bychom si my politici měli uvědomovat. Tolik k tomu, proč jsme dnes tady, protože se domnívám, že je dobré si to připomenout, že jsme tady pro české občany a pro české firmy.

A nyní mi dovolte po tomto obecnějším úvodu vrátit se k samotnému rozboru předložené novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022. Již začátek vládnutí současné pětikoalice byl spojený s mimořádným a zjevně úplně zbytečným chaosem. Historicky nejdelší rozpočtové provizorium, do kterého nás uvrhla tato vláda, nepřineslo nic pozitivního. Způsobilo jen chaos ve veřejných institucích, které nevěděly, s jakými finančními prostředky mohou počítat v aktuálním roce, a současně jeho impakt, samozřejmě myslím mimo vytvoření chaosu ve veřejných institucích, byl naprosto minimální.

Ostatně na tomto se se mnou shoduje i otec zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, který řekl, že úspora 34 miliard na výdajové straně určitě nestála za to extrémně dlouhé rozpočtové provizorium. A to ne, že by 34 miliard bylo málo. Kdyby šlo o rozumné úspory, byla bych první, kdo by návrh rozpočtu podpořil. Problémem bylo, nebo vlastně stále ještě je, že tyto škrty byly hloupé, ohrožující zdravotní péči. Šlo o marketingové škrty nebo podseknutí reálných výdajů. Tyto škrty neměly nic společného se zvýšením efektivity veřejného sektoru, odstraněním zbytečných výdajů nebo snižováním strukturálního deficitu.

Důvod, kvůli kterému nedošlo k rozhodným škrtům, je a byl pro mě zcela jasný již od počátku. Naše rozpočtové schodky nebyly způsobeny nezodpovědnou fiskální politikou tak, jak jste se to snažili naznačit v předvolební... nebo ne naznačit, říkali natvrdo v předvolební kampani. Naše rozpočtové schodky byly vynucené tehdejší situací a žádná lehká cesta ke snižování salda prostě není. Ostatně pětikoalice na to již přišla sama, a proto škrtá slepě, bez hlubšího rozmyslu.

Již při předložení aktuálně platného rozpočtu jsem upozorňovala na to, že je zcela nezbytné, aby ministr financí předložil novelu. Jednak upozorňuji na samotný fakt, že státní rozpočet je zákonem a už od momentu přijetí tohoto zákona bylo zcela zřejmé, že nebude dodržen. Pro mě jako právníka je to zcela nepřijatelné, zákony se mají dodržovat. Také to však vytvářelo reálné problémy institucím, které nevěděly a de facto do této chvíle ještě nevědí, s jakým objemem finančních prostředků mohou na tento rok počítat.

Uvedu příklad - budou o tom hovořit moji kolegové - 500 milionů korun pro sportovní organizace, přičemž tyto prostředky budou využity dle důvodové zprávy předložené novely na dotace na malé kluby nebo jednoty s dobrovolníky, kterým hrozí riziko ochromení až likvidace. Část prostředků bude také použita k podpoře významných sportovních akcí a opět cituji důvodovou zprávu, cituji, "jejichž počet by v případě nenavýšení prostředků poklesl o více než dvě třetiny oproti předchozímu roku". To je normální?

V první řadě musím konstatovat, že zatímco původní návrh kabinetu Petra Fialy přinášel alespoň jistou marketingovou snahu o úspory, novela státního rozpočtu na rok 2022 se této ambice zcela vzdala. A to tu nemluvím o snížení strukturálního deficitu, ale mluvím tady o jednorázových operacích. Jenže pokud mluvíme o rozumných úsporách, nejde uplatnit metodu slepých škrtů, ale musíme procházet položku po položce, řádek po řádku, kolonku po kolonce a hledat drobné úspory na zvýšení efektivnosti v jednotlivých rozpočtových položkách. V objemu 2 bilionů českých korun se jednotlivé úspory ze zvýšení efektivnosti určitě najdou. Bohužel však pětikoalice raději škrtne bez ohledu na následky 14 miliard zdravotnictví.

Jak jsem již řekla, výdaje poprvé v historii přesáhly 2 biliony korun a to skutečně nezní jako plán konsolidace. Samotná novela rozpočtu v drtivé většině přidává na výdajích jen minimální zákonnou úroveň a reálně podhodnocuje investice. Neřeší krizi bydlení, nedostatečným způsobem řeší energetickou krizi a zdražování.

Drtivá většina nových rozpočtových výdajů nesměřuje na Ukrajinu nebo na pomoc ukrajinským migrantům, což podporujeme. To je jen politická zkratka, kterou začala používat současná vládní pětikoalice k ospravedlnění aktualizace jednotlivých výdajů.

Když se podívám do střev novely, nemocenské pojištění se aktualizuje o 2,8 miliardy, podpory v nezaměstnanosti o 1 miliardu, příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením o 0,6 miliardy korun. Navyšují se kompenzace slev na jízdné o 1,2 miliardy nebo v souvislosti s očkováním nastavenými platebními mechanismy a zadavateli vakcín se výdaje Ministerstva zdravotnictví zvyšují o 3,2 miliardy. To ale jsou mandatorní výdaje. Za tři měsíce se takto tyto položky doplňují - no jasně, protože pod vidinou sníženého schodku se seškrtaly, s vidinou, že bude stejně novela a peníze se tam vrátí. Takto jsem se dopočítala - a to nejsou valorizace důchodů a tak dále, to říkám mimo, nad rámec - takto jsem se dopočítala částky vyšší než 14 miliard.

A kde je konkrétní pomoc lidem v energetické krizi, v krizi s cenami potravin, pohonných hmot, ale současně taktéž pomoc firmám, protože i ony se potýkají s mimořádnými problémy v souvislosti s aktuálním vývojem?

Je také zřejmé, že jsou mimořádně podseknuté investice, o tom budou mluvit mí kolegové. Správě železnic chybí miliardy na opravy a velké množství aktuálních investic má problém s jejich předfinancováním. Při aktuálním nárůstu cen stavebních materiálů je zcela zřejmé, že za 1 miliardu českých korun se na začátku roku postavil jiný počet kilometrů cest a dálnic než v září 2022.

Obdobně vidím zásadní problém v minimálním navýšení v podpoře bydlení v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Pan vicepremiér Bartoš tady mluvil, já doufám, že viděl ta čísla: 500 milionů v kapitole MMR na politiku bydlení? V době největšího nárůstu cen nemovitostí ze všech zemí EU? Ve výšce ceny bydlení u nás narostly nejvíce ze všech zemí EU, ve výšce asi 25 % - čísla Eurostatu zhruba čtrnáct dní stará.

O nedostatečném navyšování výdajů vzhledem k inflační krizi pro veřejné instituce v oblasti zdravotnictví, školství, v jednotlivých úřadech budou zcela jistě také podrobněji hovořit mí kolegové. Pan hejtman, poslanec, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, mí další kolegové.

V novele taktéž chybí prostředky na zvyšování platů policistů, hasičů a vojáků. Také navýšení příjmů SFDI o 5 miliard je navýšením jenom z pohledu státního rozpočtu. Z pohledu rozpočtu SFDI jde jenom o kompenzaci za výpadek příjmů ze silniční daně a spotřebních daní z minerálních olejů.

Přitom je zcela zřejmé, že subjektem, který za současné inflace nejvíce profituje, je stát. Stát počítá letos se zvýšenými příjmy v důsledku inflace o 127 miliard korun oproti našemu návrhu rozpočtu, který na rok 2022 schválila vláda Andreje Babiše. Pan ministr Stanjura zavedl do diskusí a do veřejného prostoru nový pravicový -dávám do uvozovek - pojem daň z mimořádného zisku, v rámci kterého chce danit energetiku, bankovnictví a rafinerie. Tak to aspoň čerpám z veřejných zdrojů, návrh jsem zatím neviděla. Nutno ještě dodat, že nemusí jít o konečný výčet, protože když cituji z jednoho rozhovoru pana ministra Stanjury, tak cituji, řekl: "Nikdo si nemůže být jistý." Čerpám z veřejných zdrojů. Zde pan ministr Stanjura zapomíná, že pokud mluvíme o mimořádném zisku, měli bychom mluvit především o státu. Čísla aktuálního pokladního plnění, teď to poslední bylo ke konci srpna, plně potvrzují to - čerpám z čísel Ministerstva financí - co zde říkám již několik měsíců, a tedy že pětikoalice se jen schovává za své inflací navýšené příjmy, které vybírá od občanů a firem. Stát letos podle tohoto posledního pokladního plnění vybral na daních a pojistném od občanů a firem o 91,1 miliardy korun více, než tomu bylo minulý rok. Schodek státního rozpočtu však klesl oproti minulému roku jenom o 66,9 miliardy. Takže prezentovaný výsledek hospodaření byl dosažen jen díky vyššímu inkasu od občanů a firem, a to už nehovořím ani o tom, že ke stejnému datu v loňském roce se vyplatilo asi 59 miliard ještě na kompenzacích.

Předložená novela státního rozpočtu na rok 2022 počítá se zvýšením inkasa DPH o 22,5 miliardy korun, inkaso daně z příjmu právnických osob se zvyšuje téměř o 9,2 miliardy korun, daň z příjmů fyzických osob se zvyšuje o více než 10 miliard korun, zvyšuje se také příjem na dani z hazardních her, a to téměř o 1 miliardu, obdobně se také zvyšuje o 1 miliardu podíl na clu a kapitálových příjmech, v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku se zvyšují příjmy o 9 miliard korun, státem vlastněný ČEZ dosahuje tento rok extrémně vysokých zisků a stát si zvyšuje inkaso na dividendě, které však mohlo a mělo být výrazně vyšší. Takže prezentovaný výsledek hospodaření byl dosažen jen díky vyššímu inkasu od občanů a firem, a to už nehovořím ani o tom, že ke stejnému datu v loňském roce se vyplatilo asi 59 miliard ještě na kompenzacích. A já předpokládám, že doufejme, že bude. Ale obdobně například státní podnik Lesy České republiky se v důsledku zvýšené poptávky po dřevě dostává ze ztrát do zisku. Příjem pro státní rozpočet - další 4 miliardy korun. Taktéž tu máme mimořádné prostředky z fondů EU, které by měl stát využít, a takto bych mohla pokračovat.

Vzhledem k tomu, co jsem uvedla, je zcela zřejmé, že novela státního rozpočtu čerpá pouze z navýšených příjmů. Vybraných 127 miliard korun navíc však necítí ani občané, ani firmy, a pokud tyto peníze cítí, tak je cítí jenom proto, že je museli odevzdat státu. Samotné výdaje poprvé v historii přesahující 2 biliony korun nesměřují do těch správných oblastí. V této podobě je pro nás novela státního rozpočtu zcela nepřijatelná. Děkuji. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr financí, pan Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Nebudu tak dlouze číst, jenom pár komentářů, a nebudou všechny kritické. My jsme poctivě přiznali, že výdaje spojené s uprchlickou krizí a s Putinovou agresí budou naštěstí menší, než je experti odhadovali na počátku března. To je dobrá zpráva. Paní poslankyně Schillerová to ocenila ve svém vystoupení, za to děkuji. Zkuste to ale prosím vysvětlit předsedovi vašeho hnutí, který kudy chodí, tudy říká: Pomáháme těm cizím a těm našim ne. Buď platí věta číslo jedna, nebo platí věta číslo dvě. Buď si řekneme, že ty náklady budou naštěstí jen 20 miliard, to jsou zhruba 3 dny výdajů státního rozpočtu, přibližně, nebo 3,5 dne, a zbylých 361,5 dne jsou výdaje pro Českou republiku, její občany a pro služby, které pro občany zajišťuje stát.

Kolaps se zimou, že se blíží - díky nezodpovědné politice bývalého dvojministra Karla Rosatom Havlíčka jsme neměli vůbec připraveno alternativní řešení dodávek energií. Ano, nám se povedlo - já jsem myslel, že to opozice ocení, a ona to přechází hlubokým mlčením - že jsme zajistili dodávky. Až v okamžiku, kdy ty dodávky zajistíte, se můžete vrátit k otázce cen. Je to logické a taky takhle postupujeme. Nejdřív ten plyn musíme mít zajištěn a pak můžete řešit cenu, nedá se to dělat naopak. Když máte nedostatek, vlastně cena neexistuje, protože nemáte co prodávat nebo co dodávat. Asi se shodneme, že plyn neprodukujeme a že jsme stoprocentně nebo takřka stoprocentně závislí na dovozu.

Chci jenom připomenout, že pozítří se otevírá první LNG terminál v Evropě po ruské agresi. Otevírá se v Holandsku a tu novou kapacitu budou využívat tři členské státy Evropské unie: samozřejmě Nizozemí, Francie a Česká republika. Je to zhruba v kapacitě jedné třetiny spotřeby. Vzhledem k tomu, že už letos dochází - řekl bych - k logickým úsporám ve spotřebě plynu, tak to možná vzhledem k celkové roční spotřebě bude vyšší procento než 30 % roční spotřeby. Včera jste slyšeli, že premiér České republiky a premiér Polska rozhodli o pokračování, urychleném pokračování výstavby plynovodu Stork II. Můžeme závidět - to není správné slovo, můžeme poblahopřát našim kolegům ze Slovenska, kteří to na rozdíl od minulých vlád nepodcenili, v minulé (Nesrozumitelné.) otevřeli nové plynové spojení Polska a Slovenska, a tím se Slovensku zvýšila možnost diverzifikace zdrojů. Takže kolaps se zimou nehrozí, dodávky jsou zajištěny.

V této chvíli řešíme ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou nízké, jak byly loni nebo předloni, to nikdo z nás netvrdí, a kdyby to někdo tvrdil, neříká pravdu a slibuje něco, co nemůže splnit, zejména u surovin, kde jsme plně závislí na dovozu. Ale řešení přijde a já myslím, že jako společnost zvládneme tuto i příští zimu. Myslím si, že do té doby se to na evropské úrovni, teď nemyslím na úrovni Evropské unie, ale Evropy jako kontinentu, vyřeší, protože naštěstí plynu je na planetě dost, jenom se musí vybudovat nové logistické trasy tak, aby Evropa nebyla závislá na tom, že diktátor používá energie jako zbraň ve svém politickém souboji - a to používá. Už se aspoň přiznal k tomu, že technické závady jsou vymyšlené, že to dělá z politických důvodů. A všimněme si - a je to zejména pro kolegy z SPD, kteří tak velmi rádi mluví o nefunkčních sankcích - jak Vladimir Vladimirovič Putin, ruský diktátor, je schopen během dvou dnů říci: Za prvé, sankce jsou úplně neúčinné, nemají žádný dopad na Ruskou federaci, všechno tam je v pohodě. A druhý den řekne: Plyn nepošleme, pokud nezrušíte sankce. Proč by je chtěl zrušit, když jsou neúčinné, nefungují, nedopadají na Rusko a dopadají jenom na evropské občany? Dopadají na evropské občany včetně českých občanů. Nejsou účinné sankce bez toho, že by byly dopady, dramatické dopady na evropskou i českou ekonomiku, to my ale říkáme poctivě celou dobu. To je fikce, uložit nějaké sankce, účinné sankce bez toho, že by to mělo dopad v globalizované ekonomice i na ty, kteří ty sankce uvalují.

A tady jsme volili, a podle mě jsme zvolili správně - a já jsem chápal, že máme podporu celé Poslanecké sněmovny, a za to zpětně děkuji. Vzpomeňme si, jak jsem se tady sešli 24. února 2022, nebývalá jednota. A myslím, že si máme připomínat okamžiky, kdy jsme byli ve shodě, kdy jsme se rozhodli pro svobodu, a ne levný ruský plyn za politických podmínek Putina. To nám přece muselo být jasné už tehdy, že to tak funguje.

Když se podíváte, co dělal Gazprom dva roky v Evropě - jak si systematicky vyhrával aukce na plnění zásobníků a systematicky je neplnil - tak to nebyla náhodná akce ze dne na den. Na to se Ruská federace připravovala dlouhodobě a věděla, že ta mnohdy krátkozraká evropská politika povede ke zvýšení závislosti díky tomu, že ten plyn, ropa, se mohou více používat jako zbraň v politickém souboji. To se neužívá jako ekonomická komodita v normálním tržním prostředí. To nemá s tržním prostředím nic společného, to, co převádí dlouhodobě Rusko. Říkám: podívejte se po Evropě, jak Gazprom neplnil zásobníky.

Opět chci ocenit tu shodu - ono to nevypadá, ale myslím, že jsme společně hlasovali pro novelu energetického zákona, která nám umožnila v České republice odejmout tu vysoutěženou kapacitu Gazpromu, a už ji plníme. Kdybychom to neudělali společně, myslím za podpory celé Poslanecké sněmovny, tak se díváme, jak nejmodernější zásobník plynu v České republice je prázdný. K dnešnímu dni tam máme skoro 3 miliardy kubíků plynu, v zásobnících jsme někde na 85 %. Naštěstí se vlastně to, že přijde okamžik, kdy budeme čerpat ze zásobníků - je to standardní, není na tom nic překvapivého, ale čím později začneme čerpat z těch plynových zásobníků, tím rychleji - i kdyby nic neteklo, jako že teče plyn, pořád teče, každý den doplňujeme. Kromě toho, že pokrýváme denní spotřebu, každý den se ještě zvyšují zásoby v těch zásobnících. Takže neděsme občany s tím, že dojde se zimou ke kolapsu tím, že nebudou energie. Budou.

Obavy občanů i podnikatelů z vysokých cen energií jsou oprávněné. To myslím, že nikdo nezpochybňuje. Přemýšlíme o řešení, debatujeme to s našimi kolegy. Slyším velký skepticismus k evropskému řešení, ale pokud to chceme zvládnout, potřebujeme alespoň nějaké evropské řešení, které by mohlo sloužit k tomu, že se sníží ty šílené spotové ceny.

Myslím, že příklad PHM je docela výmluvný. Neříkám, že to je šťastný příběh, ale pamatuju si, že jsme opět společně, říkám opět, celá Sněmovna, snížili spotřební daň na benzin a naftu o korunu padesát plus DPH. Ke stejnému okamžiku snížilo spotřební daň z nafty a benzinu i sousední Německo a viděli jsme novinové titulky: U nás, jak bych to řekl slušně, nevýznamných korunu padesát a v Německu významných 8,50 nebo 9 korun. Já jsem tehdy vysvětloval, že je to tím, že jsme na stejné úrovni po zásahu německého i českého parlamentu, že máme stejnou minimální evropskou úroveň, jenom oni do té doby měli vyšší. My jsme to v této chvíli... platí, že je to na čtyři měsíce, v Německu to platilo tři měsíce. Co se stalo 1. září letošního roku v Německu s cenou pohonných hmot? Zvedla se o 9 korun, logicky, protože připočtete ke stávající cenové úrovni zvýšenou daň. O tom už nečtu. Pokud se zvednou ceny o tu korunu padesát, tak už vidím komentáře, jak to bylo zbytečné. Mimochodem, byly to 4 miliardy daňových úlev pro ty, kteří pohonné hmoty nakupují. A čekám a těším na ty komentáře, že u nás to bylo jenom o korunu padesát a v Německu o 9 korun.

A vždycky je potřeba i ten balík pomocí jiných vlád posoudit nejenom vcelku, ale v konkrétních. Tady jsme všichni hlasovali pro 5 000 na každé dítě a teď nechci vést polemiku, jestli bylo dobře, nebo špatně, jaké byly protinávrhy. V rámci balíčku pomoci v Německu je pomoc 170 eur na jedno dítě v rodině - jsou tam taky nějaké limity - 170 eur, tak to spočtete, to je míň než 5 000, v Německu. Ale přesto čteme, jak ostatní státy pomáhají více. Není pravda a já jsem říkal, že se osvědčil valorizační vzorec u penzí, že všechny evropské státy mají automatickou valorizaci penzí a reagují i v průběhu roku na vysokou inflací. Inflace neroste jenom v České republice, nemáme žádnou radost z úrovně výše inflace v České republice. Ale podívejme se, jak to roste i v ostatních zemích, ptejme se a zjišťujme si to, a možná bychom to mohli zadat Parlamentnímu institutu, protože nám zpracovávají kvalitní analýzy, tak jestli by to třeba vedení Poslanecké sněmovny zadalo, aby nám zadalo, zda v členských zemích je zaveden tento institut. Já popravdě řečeno nemám informace, v kolika zemích, ale z debaty s mými rezortními kolegy vím, že v mnoha zemích to není. Takže myslím, že by to byla užitečná informace do té debaty, kolik který stát pomáhá, co se od toho počítá nebo ne.

A obecně k tomu, co říkala paní předsedkyně, Schillerová: nebudu polemizovat s každou větou, ale u těch investic bych se ohradil. Zatím se plní investice nejlépe v historii rozpočtu, to znamená, výdaje státu na investice. Ale jak jsem říkal i v minulých letech, počkejme na závěrečný účet investic na konci roku. Myslím si, že nemá cenu vést polemiku v dubnu, květnu, červnu, ale ani v září. Je to nějaký indikativní ukazatel, ale ten konečný ukazatel bude na konci roku. A pak to můžeme společně zhodnotit a říci, zda měli pravdu ti, kteří říkali, že investice jsou nedostatečné, nebo my, kteří říkáme, že budou nejvyšší v historii rozpočtu České republiky. Už to není tak dlouho, tak já myslím, že vydržíme. Neškrtli jsme žádnou investici ani v našem rozpočtu, ani v naší novele. Ano, do Státního fondu nezvyšujeme výdaje, ale dorovnáme, jak jsme slíbili, když jsme rušili významnou část silniční daně, protože to je příjem SFDI, a když jsme snížili daň z minerálních olejů a je tam 9,1 % příjmů SFDI, tak tyto peníze tam vracíme právě proto, aby objem investic neklesl.

Ale obecně, a teď to nemyslím ironicky - já se těším na pozměňující návrhy našich opozičních hnutí ve smyslu: jsme kritizováni, že schodek je příliš velký, a já jsem říkal, že z něho nemám radost. Ale kdyby byla pravda, že stát inkasuje zvýšené příjmy a ty peníze si nechává - co se stane se schodkem státního rozpočtu v takovém případě? Sníží se, to je přece jednoduché. Kdybychom nezvýšili ani výdaj a měli jsme zvýšené příjmy, které poctivě přiznáváme, tak by se snížil schodek státního rozpočtu. A přes ty zvýšené příjmy se bohužel schodek státního rozpočtu v našem návrhu zvyšuje o 50 miliard, takže nemůže být pravda a nemusí mít v detailu položku po položce, co se děje s příjmy. Vracejí se do rozpočtu, vracejí se občanům, vracejí se institucím, které se starají o občany, a ve větší míře, než jsou zvýšené příjmy, a proto se zvyšuje schodek státního rozpočtu. Kdyby to bylo naopak, tak by bylo pravdivé tvrzení, že zvýšené příjmy se používají na snížení schodku. Opak je pravdou. Takže ta kritika mi vlastně nedává smysl v okamžiku, kdy slyším, že výdaje, které dáváme, jsou málo. Dneska jsem to slyšel opět. Jak říkám, proto počkám na ty pozměňovací návrhy, které na jedné straně budou zřejmě snižovat některé z výdajů, když je taková kritika, jak nesnižujeme výdaje, zbytné, nadbytečné - neříkám, že všechny. A na druhé straně zřejmě budou, já to odhaduju, uvidíme, zvyšovat výdaje. Tak uvidíme, jestli ty pozměňovací návrhy povedou k vyššímu navrženému schodku, protože jsme v novele, dneska neschvalujeme základní parametry, takže schodek rozpočtu po novele bude určen tím, jaké se přijmou pozměňovací návrhy. Je to o něco jednodušší. Už to nebudou jenom přesuny, a uvidíme.

Já jsem říkal v pátek, ale zopakuji to. Těch 5 000 na dítě s limity, které jsou - říkám, nechci vést polemiku - odhadovaný výdaj je asi 8 miliard. Opozice navrhovala, aby to nebylo jedenkrát, ale pětkrát. Zase to nebudu hodnotit politicky a jenom říkám, tak místo výdaje 8 miliard by to bylo 48 miliard... pardon, 32 plus 8, 40, omlouvám se, celkem pětkrát, takže plus 4 krát 8 a půl. To vede ke zvýšení schodku v letošním roce, nebo ke snížení? Jak by vypadal ten schodek, kdybychom tento návrh schválili? Byl by nižší, nebo vyšší? A nehodnotím teď obsah, jenom se dívám z hlediska rozpočtu. No byl by vyšší, a to o desítky miliard.

Debata by byla mnohem pohodlnější, snazší pro nás všechny, kdybychom měli přebytkové státní rozpočty. Každé zvýšení rozpočtu - a to si musíme neustále opakovat, i když to není populární informace - je na dluh. A doby, kdy byly nulové úrokové míry, jsou nenávratně pryč a myslím, že se nevrátí.

Všichni, kteří se zaobírají finančními trhy, bankovnictvím, říkají, že tohle byla spíš anomálie, že tak dlouho vydržely tak nízké úroky. Měly své opodstatnění v době, kdy vznikaly, ale mnozí varovali už před krizí, která přišla před zvýšenou inflaci a vysokými cenami energie, že situace se jednou prostě zhorší a budeme si muset zvykat. Z každých 10 miliard zvýšeného deficitu zaplatíme zhruba 500, 550 milionů ročně už navždy, pokud se nějakým zázrakem nepodaří snížit absolutní výši dluhu. Teď nemluvím o relativní výši dluhu, která se porovnává v evropskému kontextu. Takže bohužel tato novela, pokud zvyšuje deficit o 50 miliard, generuje pro všechny příští roky dodatečné výdaje na platby za úroky za státní dluh o 2,5 miliardy ročně, jenom bychom si to uvědomili. A říkám a uvidíme, kudy budou směřovat pozměňovací návrhy. Byli bychom rádi, kdybychom mohli pomáhat více než doposud, ale jsou nějaké limity, abychom nerozvrátili veřejné finance.

A není pravda - nejdřív jsem tady slyšel těžkou kritiku dua Topolánek-Kalousek, aby poté bylo citováno, jak Mirek Kalousek to dneska říká dobře. Tak buď je kritika, nebo pochvala. Obojí v jednom je docela zvláštní a já se k tomu nebudu přidávat, k tomu hodnocení. Není pravda, že to je restriktivní rozpočet, že zvyšujeme deficit. To je úplně zmatení pojmů, mě to úplně rozčiluje. Teď nechci hodnotit jednotlivé položky, o tom veďme debatu, kolik budou sociální služby, nebudou, ale když zvyšuji deficit, tak to není restriktivní. Když snižuji deficit, tak je to restriktivní a budeme se bavit o míře. Takže když někdo říká, že to je restriktivní návrh novely proti stávajícím rozpočtu, tak prostě neříká pravdu. To není politický postoj, to jsou jenom fakta. Politický postoj je, že říkáme, kde mají být priority, kolik tam máme poslat, jestli tady, nebo tady. Nebo je politický postoj, jestli to bude více expanzivní o 50 miliard, nebo o 100, nebo o 150, ale je to expanzivní. Nikdy to není depresivní, a kdyby tam byla nula, tak je to neutrální, kdybychom snižovali schodek, tak je to restriktivní.

Tak to prostě je, a když ty pojmy takhle zamícháme, tak se v té debatě ztratíme. Jo a říkám, pak je legitimně politická debata o prioritách, výdajích, ale i příjmech.

K těm příjmům - windfall tax - ano, je to ve veřejném prostoru. Já jsem odpověděl na otázku - já jsem neříkal, že nikdo si nemůže být jist, to byla nějaká zkratka, já jsem proti tomu neprotestoval, protože v kontextu toho rozhovoru to bylo úplně jasné. V té době jsme zvažovali dva sektory a nakonec jsme dospěli k návrhu na tři, ale ještě vláda nerozhodla, v jakém tvaru to předloží Poslanecké sněmovně a Senátu. Jestli tomu říkáme windfall tax, dodatečné zdanění, zdaňování zisků... Tak se zase podívejme po Evropě. Je to česká specialita? Je to výmysl naší vlády? Není a přistupuje k tomu více a více států. A podle mé prognózy, která se nemusí naplnit, tak i ti, kteří to odmítali, k tomu přistupují.

Před několika týdny jsme z německé politické scény zaznamenávali výroky, které jsou zcela legitimní, a nechci hodnotit vnitřní politiku jiného členského státu - že nezavedou windfall tax, že to nepovažují za dobrý koncept. Minulý týden v pondělí oznámil kancléř, že se vládní koalice dohodla na zavedení windfall tax. Samozřejmě je to zatím jenom headline jako u nás ve smyslu: musíme porovnávat konkrétní řešení a konkrétní sazby. Ale mně to přijde logické, pokud jsou dodatečné vysoké výdaje na energie - a ty jsou - a platí je jak domácnosti, tak instituce, tak firmy, tak někde ty zisky vznikají.

Co je špatné na myšlence - je to mimořádné - na určitou dobu tyhle mimořádné zisky zdanit a použít na kompenzace? Nemusíme, můžeme ty velké zisky nechat a prohloubit deficit státního rozpočtu s dopady na platbu úroků, které jsou. Je to řešení jiné, my ho nepreferujeme. My říkáme, že má existovat solidarita s těmi, kteří díky vnějším okolnostem mají mimořádné zisky. Zisk není sprosté slovo, ale pokud je mimořádný zisk díky vnějším okolnostem, tak je namístě legitimní debata, jestli část toho zisku nepoužijeme na kompenzace těm, kteří v těch odvětvích nepodnikají. Na tom není žádné porušení předvolebních slibů, nic takového tam není. A uvidíme, já myslím, že brzo se budeme bavit o parametrech v Poslanecké sněmovně a věřím, že i tady najdeme nakonec větší shodu než jenom vládní většinu, protože mi to přijde efektivní, logické a myslím, že to chápou, když se tomu brání, i ti, na které ta daň bude bezesporu mířit. Anebo řekneme: Ne, nechte si ty zisky a my prohloubíme schodek veřejného rozpočtu. A třetí varianta je - a tu my odmítáme - třetí varianta, že nebudeme kompenzovat nikomu nic, a tu taky odmítáme. To jsou podle mě tři možné varianty.

My jsme se jako vláda a vládní většina rozhodla, že budeme kompenzovat, kolik jenom unesou veřejné rozpočty, a řekli jsme, že v rámci té bilance přemýšlíme o tom, že bychom neočekávané zisky nějakým způsobem zdanili. Mně to přijde logické, ale pokud někdo bude politicky říkat, že buď nemáme dělat, nepomáhat nikomu, anebo že máme zvyšovat jenom zadlužení a nemáme sahat na ty zisky, je to legitimní politický názor, který my ovšem nezastáváme.

U těch úspor - říkám, já se opravdu těším. My jsme žádné úspory... (Reakce v sále.) Na ty navržené úspory se těším ze strany opozice, a pokud budou proveditelné a rozumné, budu první, který je podpoří. To vám určitě můžu slíbit, že každý návrh velmi poctivě budu zvažovat, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně, protože říkám, že díky tomu, že jsme v režimu normálního zákona, máme větší prostor pro debatu a posouzení případných pozměňovacích návrhů, které podle mě budou padat jak z opozičních, tak z vládních lavic. Bylo tak vždycky a byl bych překvapený, kdyby to tak nebylo.

Já bych v této chvíli, než to navrhnu, chtěl dát ke zvážení naší opozici, jestli bychom nezkrátili lhůtu na 18 dnů, abychom v tom týdnu, kdy bude zasedat na Sněmovna, bohužel v tom týdnu je i státní svátek 28. září, měli prostor na případné projednání návrhu ve druhém čtení. Pokud proti tomu budou námitky, navrhnu 30 dnů. Myslím, že 30 dnů stačí, podle mě stačí i těch 18 dnů. Říkám to dopředu, než jsem ten návrh načetl, směřuje to k řádné Poslanecké schůzi, nesměřuje to k žádným brzkým termínům nebo mimořádným schůzím. A předpokládám, že ten materiál máme k dispozici déle než 10 dnů, že mnohé z těch pozměňovacích návrhů jsou bezesporu připraveny, a to bez ohledu na to, jak se k nim postaví rozpočtový výbor, o nich můžeme přemýšlet a pak svým hlasováním rozhodnout.

Určitě nepodpořím, a nedoporučuji to nikomu, vrátit rozpočet k přepracování, protože pokud to uděláme a pokud by taková většina vznikla - podle mě nevznikne naštěstí v Poslanecké sněmovně - tak veškerá pomoc se jenom oddálí, protože pokud nemáte rozpočtové krytí, tak i kdybyste chtěli, bez státního rozpočtu to neposkytnete.

Pokud pak budou konkrétní dotazy ke konkrétním položkám, k jednotlivým kapitolám, jsem připraven na ty dotazy odpovídat, případně hájit či vysvětlovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane ministře. Padl z vaší strany tedy nějaký návrh? V tuto chvíli nepadl, děkuji.

Nyní tu mám faktickou poznámku, se kterou je přihlášena paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já mám faktickou na odcházejícího pana ministra. On když byl ještě poslancem, tak vždycky v každém projevu...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: V tuto chvíli nevidím v sále žádného pana ministra, tudíž nemůže pokračovat jednání naší schůze. A v tuto chvíli tedy požádám a vyhlásím přestávku na tři minuty do 11.48, aby nějakým způsobem se to napravilo, a poté bychom se vrátili. Takže do 11.48 přerušuji schůzi z důvodu nepřítomnosti žádného ministra. (Do sálu vstupuje ministr Jurečka, po něm ministr Stanjura.) Už vidím pana ministra práce a sociálních věcí, děkuji, ale avizovala jsem, že bude... (Ministr Stanjura se omlouvá, že musel jít podepsat referát.) Určitě. Děkuju.

V tuto chvíli jsem tedy avizovala, že bude přerušeno do 11.48. Má někdo problém, když budeme pokračovat v jednání? Nevidím žádnou námitku, takže v tuto chvíli s faktickou poznámkou paní poslankyně. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den ještě jednou, kolegyně, kolegové. Říkala jsem odcházejícímu panu ministrovi financí, že on když byl ještě poslancem, tak se vždycky v každém projevu chytl takové nějaké drobnůstky, to roztočilo kolo takových velkých akcí a já jsem se taky chytla takové drobnůstky. Takže když bychom chtěli porovnávat, že tedy Německo nepomáhá nebo je na tom lépe... (Reakce ministra.) Ne, ne, ne, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, vy jste to přímo uváděl, že dávají méně, a já bych chtěla upozornit, že prosím, Německo má podstatně jiný rozpočet, a jaké mají prosím oni ceny elektřiny, elektrické energie a plynu na rozdíl od nás - jsou tedy za námi, tudíž mají nižší, a jaký mají průměrný příjem jejich občané a jaký mají průměrný důchod? Takže my jsme byli blíže tomu, když jsme říkali, že pomáhají více než my, nežli vaše tvrzení, protože kdybychom to opravdu porovnali číselně, tak se obávám, že by byla pravda na naší straně. Je to jenom taková poznámka na okraj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Další, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je pan poslanec Richard Brabec a připraví se pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Každá liška chválí svůj ohon, takže mě nepřekvapilo, že samozřejmě pan ministr financí chválí svoji novelu. To je asi normální, to bychom dělali taky. Mě ale zaujalo, že v poslední době jsme zavaleni velkými slovy, která říká nejenom pan premiér, ale i řada členů jeho vlády. Myslím, že možná dneska to taky padlo, že nikoho nenechá vláda padnout, já jenom tedy upozorňuji, že ty pády už nastávají.

Ale pan ministr financí tady hovořil o tom, že nehrozí žádný kolaps v zimě. To je poměrně odvážné tvrzení a mě by jenom zajímalo, co si pan ministr financí představuje pod pojmem kolaps, protože samozřejmě taková ta úplně největší představa kolapsu, že všichni doma zmrzneme, to asi opravdu nehrozí, pokud si navlečeme na sebe několik svetrů od paní předsedkyně Sněmovny. Ale samozřejmě hrozí podle mě dramatické kolapsy v ekonomice, hrozí kolapsy v průmyslu, speciálně zavírání podniků, propouštění lidí, takže opravdu říct v této chvíli, že nehrozí kolaps, což já si tedy překládám, že máme plně v pohodě zajištěné energie na celé to období, i když už dneska víme, že zatím dodávka plynu je zavřená, nevíme, kdy se otevře, tak to je velmi odvážné. A mě by pak zajímalo skutečně, jak si představuje pan ministr financí kolaps. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Našel jsem tužku... Já nevím, jestli potřebujete tlumočníka z češtiny do češtiny. Já bych vás požádal, abyste mi nevkládali do úst něco, co jsem neřekl, a pak to nekritizovali. Kritizujte to, co jsem skutečně řekl. Já jsem řekl, že situace je vážná - ne, že to je v pohodě, ale říkal jsem, že kolaps nehrozí. Co nehrozí? Nehrozí nedostatek energií, a to ještě před pár měsíci hrozilo - i díky nečinnosti vlády, v které jste vy, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, seděl. Řekl jsem, kolik máme v zásobnících a kolik máme nasmlouvanou kapacitu v LNG terminálu, to znamená, pro zimu máme zajištěný plyn a proudí do České republiky každý den včetně dneška.

To, že neproudí Nord Stream I, je úplně něco jiného. Myslím, že vy to moc dobře víte, stejně jako já, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že to není jediná roura z Ruska, v které proudí plyn, to za prvé, takže kolaps nehrozí ve smyslu, že by nebyly dodávky energií. Řekl jsem, že situace je vážná a že přijmeme opatření k tomu, aby poté, co jsme zajistili dodávky, byly přijatelné ceny, a řekl jsem, že nebudou nízké a že situace bude vážná, takže jsem to nezlehčoval, neříkal jsem, že je to v pohodě, tak mi to nevkládejte do úst.

Paní poslankyně Balaštíková se mě ptala, teď jsem teď mně to vypadlo... (Hlas z pléna.) Prosím? Jo, jo, já jsem neřekl, že Němci pomáhají málo. To zase mi vkládáte do úst něco, co jsem neřekl. Já jsem porovnal jenom dvě, dvě čísla, a to je spotřební daň z benzinu a nafty a příspěvek na dítě. A vlastně ta čísla potvrzují mé tvrzení, ne vaše. Ano, mají vyšší příjmy, ale mají i v absolutní částce nižší podporu na dítě, to znamená nejenom v absolutní částce, ale i v relativní částce je to nižší. Nic víc jsem neřekl. Já myslím, že to je férové. Já vlastně jednou týdně mám k dispozici, a určitě mnozí z vás také, porovnání opatření, které dělají jednotlivé vlády, a není to tak. (Předsedající: Pane ministře, čas.) Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, první pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Za prvé, faktickou k panu ministru Stanjurovi. Vždycky, když mluví o těch vládách předchozích, tak samozřejmě že myslí i vlády, ve kterých seděla ODS, určitě i vládu, ve které on seděl jako ministr dopravy, předpokládám, protože pravděpodobně za těch třicet let po revoluci nezávislost energetickou jsme měli budovat úplně všichni.

A za druhé, co se týká například Německa, v tuto chvíli víme, že už před pár dny to byl balíček 65 miliard euro, což zhruba, když to přepočteme nominálně na HDP, 1,7 % HDP. Kdybychom to přepočetli na HDP v České republice, tak je to 111 miliard korun, pokud jsem to správně spočítal, a tomu se samozřejmě vůbec nějakým způsobem Česká republika v rámci tady této hodnoty, v rámci pomoci neblíží, a to ani s mimořádnou valorizací důchodů pro seniory. A v neposlední řadě jsem před asi hodinou četl, že pan ministr Síkela vyndal zastropování cen plynu z jednání v pátek s energetickými ministry, což pro mě je překvapení, ale budiž.

Ale druhá část té věty byla, že tedy v tom rámci nebo tady v tomto kontextu už má téměř připraven balíček pomoci pro české firmy a české občany. To snad on nemyslí vážně, pane ministře Stanjuro. Já rozumím, že on tady není, ale opravdu vy jste za poslední týden vzhlíželi k tomu, že v pátek bude tady rada ministrů pod vedením pana Síkely, že se přijde s nějakým evropským řešením i v rámci plynu. To už teď asi pravděpodobně neplatí a vracíte se zpátky k národnímu programu, který už měl být hotov pravděpodobně i v rámci energetického balíčku - od března to slibujete? (Předsedající: Prosím, čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je paní Berenika Peštová.

Než jí předám slovo, dovolím si přečíst ještě omluvy. Paní poslankyně Klára Kocmanová od 11 do 12 hodin z pracovních důvodů, Taťána Malá od 14 do půlnoci ze zdravotních důvodů, Petr Sadovský od 12.30 - zdravotní důvody, Iveta Štefanová celý jednací den - pracovní důvody a z členů vlády se omlouvá Jan Lipavský od 9.55 z pracovních důvodů.

A nyní s faktickou poznámkou paní Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych tedy chtěla navázat na svého předřečníka, pana poslance Brabce, a chtěla bych se i zeptat pana ministra Stanjury. Samozřejmě reflektuji zprávy, které jsou v médiích, ať je to z hlediska plynu, energií, a uvědomuji si, že jste svolali na 9. září tu spásnou radu, kde se budete snažit najít řešení. Mě spíš zarazilo to, že Youngům jste zadali 1. září studii na zastropování, ta si myslím, že už měla být dávno zadána, ale říkám, nehodlám to tady nějakým způsobem kritizovat, ale spíše by mě zajímalo, že jestliže šéf impéria Tykač vám nabídl dvakrát pomoc s tím, že bude levnější energie, a vy jste vy jste neměli zájem, tak by mě docela zajímalo, jaká ta nabídka byla a proč ten zájem z vaší strany nebyl, jestli byste byl tak hodný a odpověděl mi na to. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já teď budu, vaším prostřednictvím, mluvit k panu poslanci Juchelkovi. Rozlišujme dva pojmy a vy jste smíchal zastropování cen plynu a zastropování cen ruského plynu. To jsou dvě úplně jiné věci. To druhé je na vstupu do Evropy a to druhé je na výstupu k spotřebitelům, to znamená, domácnostem a firmám. To spolu vůbec, ale vůbec nesouvisí. Proč jako Česká republika nepodporujeme myšlenku zastropování cen ruského plynu? Protože to je de facto sedmý sankční balíček. Obáváme se toho, že by se jednalo o tom týdny a měsíce, víte, jak byla komplikovaná debata o šestém sankčním balíčku.

Ale co podporujeme, je odstřižení cen elektřiny od cen plynu - ale to je úplně jiná věc. V okamžiku, kdy bychom zastropovali pouze ceny ruského plynu, znamená to, že zvýšíme cenu na světových trzích všeho ostatního plynu včetně LNG. Já myslím, že to je docela pochopitelné. Tady to nesouvisí se zastropováním cen pro domácnosti nebo pro firmy v České republice. Tady ovšem nemáme tolik nástrojů jako u elektřiny, protože nejsme, jak jsem říkal, jsme jenom dovozci, nejsme producenti. Takže, prosím, je to úplně jiné. A já se tedy divím - můžeme ironizovat, vy: Spásné evropské řešení, vy do toho... nic takového. My jsme neřekli, to je spásné. Já jsem jasně říkal, že k tomu, aby kompenzace nebyly příliš drahé pro všechny země, je lepší mít aspoň nějaký minimální základ na evropské úrovni, a jasně jsem říkal, že si myslím, že nám to nebude stačit a doplníme to opatřeními na národní úrovni. Můžeme to ironizovat?

Tak mi řekněte, když nebudeme jednat s partnery, jak budeme řešit cenu plynu? Jak budeme řešit cenu ropy? Jak budeme řešit dovoz ropy? Jak budeme řešit dovoz nafty a benzinu? V tom prostě soběstační nejsme! Tak nám řekněte. My se nemůžeme zavřít, protože nejsme soběstační. Tak co je na tom tak směšného, ironického, pitomého, že se snažíme najít nějakou dohodu mezi členskými státy? (Předsedající: Pane ministře, čas.) (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První - pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se Richard Brabec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Pan ministr Stanjura strašně nemá rád, když se mu vkládá do úst něco, co potom ten druhý kritizuje. Já jsem nic neironizoval, očekávám od vás omluvu, protože to není pravda. Já jsem se pouze ptal na to, jakým způsobem vy jste udělali něco v rámci třiceti let po revoluci v energetické nezávislosti, když jste seděl jako ministr dopravy ve vládě Petra Nečase. A také jsem říkal, že pan ministr Síkela chce vyjmout zastropování cen plynu z Ruska z pátečního mimořádného jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie. To je všechno. Já samozřejmě vím všechny ty věci, které jste mi tady říkal, když jsme se o tom bavili naposledy v neděli v Otázkách Václava Moravce s vaším vládním kolegou, a předtím tam byl pan ministr Síkela, kterého jsem velmi bedlivě poslouchal.

Ale co mě zaujalo, bylo to B, ta druhá věta, pane ministře. Zároveň uvedl, že ministerstvo má téměř plán pomoci pro domácnosti i firmy. Téměř plán. Vy jste tady, když jste tady měl dlouhou řeč, hovořil o tom, jakým způsobem se používá energie jako zbraň od Putina. Vypne to, zapne to, to všichni víme. Je to strašné, samozřejmě. Ale já se ptám, když máte tedy téměř připravený plán pomoci pro domácnosti i firmy, jakou tedy dáváte zbraň domácnostem a firmám jako vláda České republiky? Jak bráníte firmy a domácnosti před touto Putinovou energetickou zbraní? Jakým způsobem? Necháte tam všechny stát - a teď budu ironický, to určitě poznáte - a necháte je tou energetickou zbraní od Putina sekat hlava nehlava? Protože ty firmy padají v tuto chvíli - masný průmysl, potravinářský, pekaři, sklárny, všichni, kteří potřebují nějakým způsobem zastropovat ceny energií, tak jste se na ně vykašlali. A pan ministr Síkela v tom hraje první housle.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Máme tady další tři faktické poznámky. Teď v tuto chvíli pan poslanec Richard Brabec, připraví se Berenika Peštová a pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já fakt nechci slovíčkařit, ale když tedy říkáte, že vám něco vkládám do úst, pane ministře, tak nevkládejte zase do úst něco mně. Já myslím, že jsem vůbec neřekl slovo, že to je v pohodě, to se můžeme podívat do stenozáznamu. Jestli jsem to řekl, tak se omlouvám, ale já si myslím, že jsem to neřekl. Nicméně nebudeme si nic vkládat navzájem do úst, s tím souhlasím. (Smích.)

Ale co je daleko důležitější. Vy podle mě stále trváte na tom - a to bylo pro mě to hlavní sdělení - že ten kolaps - a tady já se trošku zastavím, tady bych slovíčkařil, protože to já myslím, že je poměrně důležité slyšet to od ministra financí a určitě významem dvojky této vlády, že tedy opravdu říkáte, já se jenom chci ujistit - že nehrozí, že máme dostatek energie na tuto zimu. Bavme se o zimě, ta může končit někdy třeba v březnu, v dubnu. (Nápověda od ministra mimo mikrofon.) V dubnu, dobře, domluvme se, do konce dubna, že opravdu říkáte, že i při neomezené spotřebě v této chvíli, plné spotřebě průmyslu bez jakýchkoli regulačních stupňů říkáte, že máme zajištěné energie, a tedy kolaps nehrozí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Všechny vás zdravím.

Další s faktickou poznámkou se hlásila paní poslankyně Peštová, poté pan ministr Stanjura.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, mně jste neodpověděl, tak já se jenom připomínám s tím Tykačem, jak vám dali dvakrát tu nabídku.

A ještě to rozšířím o jeden dotaz. Jestliže Německo má víc jak 50 % paroplynových a plynových elektráren, to znamená, že budou hodně kopat za to, aby se nepřecházelo od toho přepočtu na plyn, jakou strategii budete volit jako Česká republika, až toho 9. 9. s nimi zasednete? Protože si myslím, že tam bude velký tlak, aby zůstalo status quo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený je pan ministr Stanjura, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Aleši Juchelkovi se omlouvám. Já jsem v tom slově použil vy, ale myslel jsem malé v, reagoval jsem na ta tři vystoupení, tak se mu omlouvám, nebylo to osobně s velkým V jako Vy, takže se mu omlouvám, to se těžko vyslovuje malé - velké v, ale mohl jsem to upřesnit.

K panu poslanci Brabcovi, vaším prostřednictvím. S plnou vážností na mikrofon tady říkám, že do 30. dubna je zajištěn dostatečný objem energií. S plnou vážností. A nebudu říkat, že zima končí 21. března kalendářně. Já myslím, že konec dubna je takové datum, kdy výrazněji klesá pak v dalších měsících spotřeba plynu. S plnou vážností to říkám a zopakuji.

Co se týče nabídky od pana Tykače, tam jsme se nedohodli. Asi nejsem oprávněný mluvit o detailech. Ta nabídka nebyla tak výhodná pro stát, jak byla prezentována. Opravdu nemám ve zvyku komentovat neúspěšná obchodní jednání ve smyslu, že k té dohodě nedošlo. Kdyby to bylo tak výhodné, tak jsme to samozřejmě udělali.

Já si myslím, že není pravda, že v pátek nebude nic, možná to bude až v sobotu, já nevím, kdy ta rada skončí, není v Praze, ale je v Bruselu, ale to je jenom detail. Myslím si, že některá dobrá řešení pro Českou republiku budou přijata. Nechtějte po mně, abych tady říkal strategii české vlády. Předsednická země má roli moderátora, myslím, že to všichni dobře víme. My tam nejedeme jako jeden ten, který bude zastávat pouze národní pozici. Naším úkolem je najít a vyvážit jednotlivé postoje a to celá česká diplomacie v této chvíli dělá, zdaleka nejenom ministři, ale stálé zastoupení, a všichni pracují, na denní, na hodinové bázi se debatuje s kolegy z jiných vlád. Určitě když pak dáte zprávy, že rakouský kancléř podporuje české návrhy, polský premiér, tak to jsou dílčí zprávy, ale klíčové bude toto.

Takže já vám tu strategii neřeknu, jak budeme vyjednávat, nicméně například návrh, který říká, že by se zastropovaly ceny podle zdroje v elektrárně, je podle mě pro Českou republiku výhodný, pokud takový princip bude zaveden. Vzhledem k našemu energetickému mixu jsem přesvědčený, že pro nás je výhodný a že takový návrh budeme podporovat. Ale my nemůžeme prosazovat v roli předsednické země, my to musíme moderovat. Máme svoje návrhy a jednáme o nich trpělivě s našimi partnery. Takže pokud jste se ptal na toto, tak to je podle mě dobré a výhodné řešení pro Českou republiku, stropy pro výrobce určit podle zdroje, který elektrárna používá. A to není jenom jádro, to je černé uhlí, hnědé uhlí, obnovitelné zdroje v jednotlivých typech a tak dále. Myslím si, že to je férové a logické, a to když se povede, tak nám to usnadní národní řešení, které se tím doplní.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou už není nikdo v tuto chvíli. S přednostním právem je další přihlášená paní poslankyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu stručná. Jdu zareagovat - ale ty dvě minuty faktických mě vždycky stresují - jdu zareagovat na pana ministra. No, pane ministře, jak jste tady říkal - řekněte nám, jak byste to dělali a tak dále. Ne, vy to řekněte nám. Vy nám to řekněte, jak byste dělali. Zatím pořád jenom čekáme, teď myslím na energie. Nebudu rozebírat energie, protože po mně bude vystupovat, pokud se nemýlím, Karel Havlíček a to je jeho parketa, on to už několikrát říkal, takže já mu do toho nebudu zabrušovat, jak tady furt říkáte, jak jsme nic neřešili a nedělali, tak on vám to zase připomene, takže já mu to nebudu vůbec brát.

Investice. Ano, to si řekneme na konci roku, ale taky si řekneme, jak je to s těmi investicemi dál, jak jste je zajistili v těch následujících letech, jak s nimi počítáte, až sem doputuje rozpočet 2023, který jste poslal na vládu, jak tam počítáte s dalšími investicemi, protože pan ministr dopravy to není schopen ani hájit. Ale k tomu se také asi vyjádří Karel Havlíček, takže do toho mu nebudu zasahovat, já se budu držet toho svého.

Víte, ty daně z mimořádných zisků - nebo nazývejme to, jak chceme - řekněme si na rovinu, a vy to určitě dobře víte, to není žádné řešení strukturálního deficitu, to je řešení momentální situace. Sahá někam, kde je mandát vaší vlády, pokud vydrží celé volební období. A já si vzpomínám, jak jste sliboval, jak jste vystupoval, jak jste se tady bil vždycky v prsa, když jste byl v opozici, v rámci volební kampaně, různá vaše vystoupení, jak vy to vyřešíte, ty finance, jak my jsme je rozvrátili. Nejsou mimochodem vůbec rozvrácené, přečtěte si komentáře odborníků a podívejte se na čísla Eurostatu. Ale vy jste říkal, že uděláte strukturální změny. Ještě nedávno jste někde v nějaké televizní debatě, není to tak dlouho, znovu zopakoval, že musíte přerozdělit a snížit počty úředníků a tak dále. A kde je nějaký náznak řešení strukturální deficitu? My jsme to neslibovali, my jsme měli plán konsolidace veřejných financí. Byl pozvolný, to jsme samozřejmě do něj nemohli zahrnout ani ty nadstandardní příjmy.

A já vám připomenu jednu věc, když říkáte: Uvidím ty pozměňovací návrhy a já si je prostuduju, jak to tam najdete a kde to najdete. Znovu opakuji - vy jste říkal, že jsem tady četla dlouhý projev, ano, já přemýšlím o svých projevech a připravuji si je - ale já jsem vám tady říkala, jaké jsou základní úkoly státního rozpočtu, a jeden z nich je i funkce přerozdělovací. To je vaše zodpovědnost. Vy máte naložit tomu rozpočtu tak, abyste nepodškrtli investice, abyste zajistil sociální smír, abyste pomohl lidem tak, jak jste po tom volali, když jste byli v opozici. A my jsme to dělali a mnohdy jsme vám i naslouchali, mnohdy jsme i spolupracovali, když to byly věci, které tady nikdo nikdy nedělal, a my jsme chtěli, aby prošly Sněmovnou. My nevíme nic, já jsem neviděla jako šéfka největšího opozičního klubu, stínová ministryně financí, žádný návrh - já bych vám ho třeba už dávno poslala - návrh na nějaké zdanění mimořádných zisků. Určitě se budeme ptát, jak máte ošetřeno, aby to nedopadlo na občany.

Určitě, až to uvidím, tak budu mít x různých otázek, ale hlavně se budeme ptát, jak tedy budete řešit ten strukturální deficit, kde máte ten plán? Vím, že jste devět měsíců u vlády, to není moc, ale není to už zase tak málo, abyste nebyli schopni s nějakým plánem přijít, a poslal jste na vládu rozpočet na rok 2023 a tam také ten plán nevidím.

To znamená, na mě to působí tak, že rychle vymýšlíte, čím byste zachránili svoje deficity pod dobu vašeho vládnutí, ale do budoucna si říkáte, po mně potopa. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Vidím tady faktickou poznámku, pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ono se těžko reaguje, když ty věty si protiřečí. Tak nevím, jestli mám na tu, která jde jedním směrem, nebo druhým. Nemějte obavy, vy jste měla loni schodek 420 miliard, pro letošek 377 bez toho, co všechno přišlo, a 330 je moc těm, kteří měli loni 420, a příští rok 270 - také moc. Kolik jste vy měli v plánu? Zloděj křičí, chyťte zloděje, nebo pyroman trénuje hasiče, zda přijeli včas a nemají náhodou půl minuty zpoždění.

Já chápu funkci ministra financí úplně jinak než vy. Vláda rozhoduje o rozpočtu. Ano, my navrhujeme, zpracováváme, odborný aparát dělá ten návrh zákona tak, jak ho dělat má, ale ne ministr financí. Já vím, že vy jste si osobovala, že vy jste ten, kdo rozděluje peníze - vláda. Vláda! Já vím, že vám to nepřijde, možná je to jiné pojetí. Prostě to budu dělat tak, jak to vnímám já, vyjednáváme to jako rozpočet. A mimochodem, už se těším na vystoupení pana poslance a místopředsedy Havlíčka, jeho prostřednictvím, teď přesně nevím, jak to mám udělat... K těm investicím, pane místopředsedo... ale neřídíte, výborně, takže prostřednictvím paní místopředsedkyně. Spočetl jste si někdy akce, které jste podepsali za vás, s časovým harmonogramem, a porovnal jste to se střednědobým výhledem? Víte, že jste podepsali, nebo vámi řízené investiční firmy státu podepsaly, větší objem zakázek, než vy jste si nechal schválit nebo vaše vláda schválila výdajové rámce, že jste tam nechali deficit? To je po nás potopa! Podepíšu smlouvy a nenapíšu ty peníze do příštích let. A starejte se někdo, až přijdete!

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, čas! Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, odpusťte si hanlivé příměry. Já jsem nezvolila jediný hanlivý příměr, když jsem mluvila k vám. A ano, bylo 420 miliard, bylo, protože jsme kompenzovali a kompenzovali jsme velmi mohutně. Vy jste nás vyzývali, ať kompenzujeme ještě více. Ano, byl plán 376, ale také jsem nemohla počítat se 127 miliardami, které vy máte navíc. A pane ministře, neříkejte, že schodek bude 270 miliard. Vaše vláda to ještě neschválila a reportáž České televize jste asi včera viděl, že hlavní prioritu vaší vlády - energetický tarif 50 miliard - tam nemáte a další perly tam ještě asi najdeme. Takže prosím, neříkejte to! Neříkejte to! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku, se kterou se hlásí pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Představme si teoreticky, že sem přijdu a budu říkat poslancům či poslankyním opozičních stran, jak už zaznělo z úst jednoho poslance, nevystupujete nebo neříkejte tohle. To by bylo slov o aroganci těch a omezování práv opozice. Vy jste mluvila o návrhu, který jsem poslal, v návrhu je 270 miliard deficit. To je překvapení, že tam není energetický tarif! A také tam není ale windfall tax. Řekli jsme, že mimořádné příjmy budeme používat na mimořádné výdaje. To není žádná legrace. Já jsem vůbec nemluvil o strukturálním schodku. Samozřejmě že máte pravdu, že to neslouží ke snížení strukturálního schodku, samozřejmě že ano. Stejně tak máte pravdu, že dneska bude noc a zítra bude zase nový den. Já jsem netvrdil, že mimořádné zdanění a využití těch peněz na mimořádné výdaje slouží ke snížení strukturálního schodku, takovou blbost bych fakt neřekl, takže to nemusíte vyvracet, to je pravda, v tom se shodujeme, stejně tak, že zítra bude čtvrtek, v tom se také shodujeme, to se nemusíme ubezpečovat. Veďme polemiku o tom, kde se lišíme, tam to má smysl. To je všechno, co bych k tomu řekl.

Takže není to 50 miliard. Úsporný tarif má v sobě odpuštění plateb za POZE, to tam samozřejmě je, z úsporného tarifu tím zbývá 42 miliard a z toho 40 % je letos, 40 % ze 42 miliard je asi 16,8 miliardy. 42 bez 16 je 26, takže tam nechybí 50, ale 26. Víme o tom. Víme o tom a bude to tam, a možná tam bude něco jiného podle toho, jak to z evropského do národního řešení promítneme, možná tam bude jiný nástroj. Ta částka nebude menší, bude spíše vyšší. Ale víme také, že potom, až dopracujeme návrh windfall tax, tam dáme ty příjmy. A určitě ten zákon bude schválen do konce roku, dřív, než se bude hlasovat o návrhu státního rozpočtu. Co je na tom nepochopitelného? Kdo chce, to pochopí, kdo nechce, tak láme rukama a říká: Není to možné.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Děláte si legraci, pane ministře? Děláte si legraci tady z Poslanecké sněmovny? Poslanecká sněmovna schválila zákon o energetickém tarifu, vláda schválila příslušné nařízení a vy jste povinen, povinen! podle rozpočtových pravidel to dát do výdajové strany a poslat vládě, která o tom samozřejmě potom bude jednat. A povídat nám tady něco o windfall tax? Prosím vás, ten zákon není ještě ani napsán, není ani v připomínkovém řízení, a vy říkáte, že ho postavíte proti tomu? To snad nemyslíte vážně! Já si vzpomínám, když vy jmenovitě jste mě tady trénoval, že mám v rozpočtu pouhé 2 miliardy nebo kolem 2 miliard za digitální daň, která v té době už byla po vládě, a troufnu si říct, že v nějaké fázi i po prvním čtení. Takže prosím vás, nezlobte se na mě a vy to dobře víte, vy to dobře víte, jenom prostě tady zkoušíte naši trpělivost! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou je pan ministr financí pan Zbyněk Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Zvýšený hlas neznamená, že řečník má pravdu. To je prostě pravda. Takže všechna nařízení vlády, která vláda schválila, jsou buď v novele, nebo v návrhu státního rozpočtu. Parametry úsporného tarifu na rok 2023 schváleny ještě nebyly, to je normální. Před chvílí jste říkala, jak to, že si dovolujeme mluvit o tom, že deficit bude 270 miliard, když to ještě neschválila vláda, a současně mi říkáte, že si dělám srandu z Poslanecké sněmovny, přitom ta vláda ještě ten návrh neschválila, a v Poslanecké sněmovně ještě není. Tak si vyberte. Buď budeme kritizovat návrh, který je - a máte pravdu, neprošel, neschválila ho vláda, nepřišel do Poslanecké sněmovny, jsme u roku 2022. Takže do 30. září sem přijde rozpočet. Pak si můžeme říct, jestli tam mandatorní výdaje jsou, nebo nejsou, zda máme jiné politické priority, kde vidíme příjmy nebo výdaje a podobně.

Takže vy mě na jedné straně kritizujete za to, že to ještě vláda neschválila, a pak mi řeknete, že si dělám srandu z Poslanecké sněmovny, ale z ní si nemůžu dělat legraci - ani bych to nikdy neudělal - protože pak do Poslanecké sněmovny přijde návrh, který schválí vláda, ne který pošle Ministerstvo financí, opravdu, vy to moc dobře víte. Říkal jsem, že pokud máme vynulování plateb za obnovitelné zdroje na rok 2022, 2023, tak to v tom návrhu rozpočtu už je. To tam prostě je, neříkejte, že to tam není. Chápu, protože je to teprve v eKLEPu, tak mně ta debata přijde předčasná, ale proč ne, já jsem na ni připravený - už to tam je. Myslím, že to tam zůstane i po projednání vládou, že se tam nic v tom nezmění, co se týče plateb za obnovitelné zdroje. A říkal jsem, co se týče úsporného tarifu nebo jiného nástroje, kterým to můžeme doplnit, a částka nebude nižší, ale vyšší než těch 26 miliard, to tam určitě bude, až to vláda schválí a přijde to sem do Poslanecké sněmovny. Tak můžeme se bavit o materiálu, který je v eKLEPu, který neprojednala ani vláda, která tam může udělat změny, to já nevylučuji, a tím pádem ho nemá k dispozici Poslanecká sněmovna - nepřijde mi to produktivní v této chvíli, k pracovnímu materiálu vést debatu. (Předsedající: Pane ministře, čas!) Takže to není žádná legrace, to je pracovní materiál, je v eKLEPu. (Předsedající: Prosím, čas!) Já se tedy přihlásím znova.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní předsedkyně Alena Schillerová. Paní předsedkyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Je to marné, je to marné, je to marné. Pane ministře, já mám pocit, že vy jste tam tedy do počtu. Ono to tak není, já vím, že to tam řídíte na té vládě. Ale když jste poslal předběžný návrh rozpočtu v červnu, vedli jsme tady o tom debatu, tak jste tvrdil, že to je nějaká jenom úřednická verze. Teď zase tvrdíte, že to je věc vlády. Vy jako ministr financí máte kompetence a povinnosti ze zákona a z kompetenčního předpisu ze zákona. Vy jste povinen předložit návrh rozpočtu vládě a máte pravdu, vláda ho bude schvalovat, ale vaše povinnost se tím neztratila a jste povinen do toho rozpočtu dát veškeré výdaje - já toto už považuji za mandatorní výdaje, pokud je tady zákon schválený Poslaneckou sněmovnou a nařízení vlády schválené vaší vládou a vy jste to nedal. A teď neříkejte, že proti tomu budou nějaké příjmy. No prostě vám to nevyšlo, řekněme si to na rovinu. Namaloval jste si 270 miliard marketingových, to vám do toho prostě nevyšlo. Vy nevyjednáváte s kolegy, takže když jsem slyšela, jak reagoval pan ministr Síkela na dotaci - asi ví, že to v tom rozpočtu není - na dotaci České televize, tak řekl: No, já s tím počítám. A další ministři zaskočení. To znamená, něco jste si tam namaloval, aby vám to vyšlo 270 miliard, a teď tady prostě můžete říkat zleva, zprava, prostě je to tak. Je to tak, že jste to tam měl mít, a prostě to tam nemáte.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další dvě faktické poznámky. V tuto chvíli pan ministr financí Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já mám vlastně rád paradoxy, protože to je docela vtipné. Jsem tam do počtu a všechno řídím... No, já nevím. Podle mě ani jedno, ale z těch dvou tvrzení by mělo platit jenom jedno. Nemůže to být tak, že jste do počtu a pak všechno řídíte, v jakémkoliv kolektivu nebo v jakémkoliv orgánu. Já neříkám, podle mě není pravdivá ani jedna věta, ale pokud si myslíte, že jedna je pravdivá, tak nemohou platit současně. To opravdu nemůže. To prostě si musíte vybrat. To je první věc.

Druhá věc. Nebudeme s vámi vést polemiku, a děkuji za nevyžádané školení o povinnostech ministra financí, na rozdíl od vás jsem žádné nezákonné rozhodnutí zatím neučinil, takže fakt nemám rád školení, které jsem si neobjednal. Když budu nějaké potřebovat, tak si vyberu školitele sám, objednám si to a ten mě bude edukovat. Nebo máte pocit, že jsem porušil nějaký zákon? Pokud ano, tak to řešte.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, děkuji, děkuji. Já tomu nějak jako přestávám rozumět. To znamená, že teď to, co tady schvalujeme v prvním čtení, je nějaká pracovní verze novely rozpočtu? Rozumím tomu? (Obrací se na ministra financí Stanjuru, který odpovídá mimo mikrofon.) Tak dobře, fajn. To jsem se chtěl ujistit, protože já jsem nad tím strávil dva dny. Tady mám prostě plusy, minusy a tak dále, tak jsem jenom chtěl vědět, zdali se bavíme o kterém rozpočtu. Děkuju moc. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen, je paní předsedkyně Alena Schillerová. Paní předsedkyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak už asi doufám naposled, protože ať se dostanou ke slovu i ostatní. No, pane ministře, já vás neškolím. Já jsem členka této Poslanecké sněmovny, byla jsem sem legitimně zvolena tak jako vy, a vláda je povinna se zodpovídat Poslanecké sněmovně, takže já mám právo vám klást dotazy. A to, že jsme vedli spolu souboj právních názorů na prominutí nebo generální pardon DPH, to já prostě nevedu jako porušení, byl to souboj právních názorů, tam jste určitě mířil. Ano, já jsem přesvědčena, že jste porušil rozpočtová pravidla, že jste mandatorní výdaj, který vyplynul ze zákona, ze zákona, který schválila tato Poslanecká sněmovna, nebo vůbec vlastně i Senát, i podepsal pan prezident, a nařízení vlády nevložil do návrhu rozpočtu a vložit jste ho tam měl. A nebavíme se třeba o 2 miliardách nebo o 1 miliardě, jak jste mě tady trénoval za 2 miliardy za digitální daň, bavíme se o mnohem vyšší částce, sám jste přiznal 26. Já osobně si myslím, že je to více, ale to bude předmětem jednání o rozpočtu na 2023. Ale prostě neříkejte mi, že tady vás nemám školit. Já mám právo se ptát. Mám stejně hodnotný mandát, jako je ten váš. A já doufám, že už dostanou prostor i další kolegové, ale je to samozřejmě na vás.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vaše vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku. Jsou tady ještě přihlášena i přednostní práva. S faktickou poznámkou pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já jsem neříkal, že mě školíte, ale i kdyby, tak je to mnohem přívětivější slovo, než že někdo někoho trénuje. Takže já, když jsem byl v opozici a kladl jsem vám otázky, tak jsem vás trénoval. A já jsem neřekl, že mě tady trénujete, já jsem řekl, bude to školení o tom, jaké jsou povinnosti podle kompetenčního zákona, já jsem to pochopil, že to není ke mně, ale ke členům Poslanecké sněmovny, ale pokud jste to myslela, že je to ke mně, tak dobře.

A neřekl jsem, že mě školíte, používejme stejná slova. Když je hnutí ANO ve vládě a ptá se opozice, tak je trénuje vládu. A když se ty role otočí, my máme právo se ptát a vy máte povinnost nám odpovídat. Já s tím souhlasím, já také odpovídám, seč můžu. Když mám pocit, že něco nezaznělo přesně nebo nepřesně nebo že nebyla řečena celá pravda, reaguji a nesedím tady a nečekám na závěrečné slovo, snažím se bezprostředně i odpovídat. Někdy na nějakou otázku zapomenu, tak pak se slušně zeptám, ať mi to připomenete, a když budu vědět, rád odpovím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka. V tuto chvíli s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Poslanecké sněmovny pan Karel Havlíček.

Než mu předám slovo, dovolím si přečíst omluvy. Radim Fiala se omlouvá na celý jednací den z pracovních důvodů, Ondřej Lochman se omlouvá od 13 do 16 hodin z pracovních důvodů, Bohuslav Svoboda se omlouvá od 12.30 z pracovních důvodů, Vladimír Zlínský se omlouvá od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů.

A nyní pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře. Já jsem myslel, že moje vystoupení bude desetiminutové, že se budeme věnovat rozpočtu 2022, že to bude krátké, věcné, měl jsem připravenu dokonce jednu věc, za kterou jsem chtěl i pochválit nebo spíš poděkovat, druhou, kde jsem si chtěl trošku rýpnout, a mohlo to být velmi rychlé.

Nicméně opět se to zvrtlo do té diskuse energetické, kompetencí a tak dále, a musím tím pádem předtím na to reagovat. Já mám pocit, pane ministře financí, že vám to vládnutí vadí, že jste v situaci, ve které jste nikdy nechtěli být, a že vás trápí to, že musíte rozhodovat, že musíte hledat řešení. A místo toho, abyste je hledali, abyste ukazovali cestu, neustále pouze brečíte, hledáte výmluvy, díváte se do minulosti. A když už opravdu nevíte kudy kam, vytáhnete energetickou bezpečnost. Já už to snad ani nebudu komentovat, protože jiní tak činí, jiní vás upozorňují na to, že říkáte nepravdu, v některých případech že natvrdo lžete. Úplně poslední, kdo vás na to upozornil, byl server Demagog, který vládě vytkl to, jakým způsobem jste okomentovali takzvaný plyn z Polska, kde to řekli naprosto špatně. Stejně tak vás opravují analytici v rámci norského plynu, k Dukovanům bychom se mohli vracet i několikrát, ale nechci to udělat.

Ale připomenu jednu věc. Připomenu to, že když se oháníme nebo oháníte energetickou bezpečností, tak si musíme uvědomit, na čem je založená. Je založená na ceně, je založená na diverzifikaci zdrojů a je založená na dostupnosti. Tak se pojďme podívat, jak se s tím perete, s tou energetickou bezpečností.

Cena - fiasko, pane ministře. Ať se nám to líbí, nebo ne, v přepočtu na kupní sílu máme trvale jednu z nejvyšších cen elektřiny a plynu v celé Evropě a vládní boj s cenou je jedna velká fraška. Já to nevyčítám ani vám, je za to zodpovědný pan ministr průmyslu, ale konečně rozhodnutí přijímáte jako vláda, a to, že se s tím perete špatně, že to nezvládáte, na to vás už upozorňují i vaši kolegové z pětikoalice. Takže když už jsme u energetické bezpečnosti, první bod, který je ve vašich rukou - neříkám, že zcela, a neříkám, že to je jednoduché, to bych si nedovolil - tak tady prohráváte na plné čáře.

Druhá oblast energetické bezpečnosti je diverzifikace zdrojů. Ano, to je dlouhodobá záležitost, ale my jsme opravdu nebyli u toho, když se tady privatizovalo plynárenství, my jsme nestáli u toho, když se privatizovaly rafinerie, my jsme nestáli u toho, když se privatizoval ČEZ, my jsme nebyli u toho, když se privatizovala voda. Jestliže je všechno v rukou víceméně nadnárodních firem, velmi složitě se hledá - i vám, pane ministře - jakákoliv diverzifikace. Těžko je můžete přesvědčovat, aby udělaly to či ono.

Třetí oblast je oblast dostupnosti. Myslím tím oblast energetické bezpečnosti. Tady s vámi částečně souhlasím. Pokud chceme zabezpečit dostupnost, tak ji musíme zabezpečovat na krátkodobé bázi a na bázi dlouhodobé. Na bázi krátkodobé vám nevytýkáme, že zaplňujete nebo naplňujete zásobníky. Poopravujeme vás - a vy jste člověk, který si potrpí na čísla - poopravujeme vás, když to říkáte špatně. Jestliže říkáte: Byly zde poloprázdné zásobníky - tak říkáme, že na začátku topné sezony zde bylo 87 %. Poopravujeme vás, když říkáte, že dnes máte nejvíc v zásobnících, co kdy bylo, a je to mezi 85 až 90 %. Takže v roce 2020 - což není tak dlouho, jsou to dva roky - to bylo 98 %, pane ministře. To znamená, prakticky ve všem se pletete. Neříkám, že zásadně, ale jenom ať si to upřesníme. Pak je tady ta dlouhodobá dostupnost. Dlouhodobá dostupnost nemá co činit se zásobníky, ta je dána novými zdroji, například jadernými zdroji. Můžeme se stokrát bavit o tom, co se dalo udělat lépe na Dukovanech, a určitě se na tom nesejdeme, ale my jsme byli alespoň ti, kteří je zahájili. Souhlasím s tím, že se měl zahájit Temelín už někdy v roce 2013 nebo 2014, ale zahájili jsme Dukovany, dotáhli jsme to do nějaké fáze, vaše vláda to dostala a mohla spustit tendr. Proč nezabezpečujete totéž v rámci třetího a čtvrtého bloku v Temelíně? Neudělalo se pro to zatím vůbec nic na Ministerstvu průmyslu a obchodu, pouze se mluví o tom, že bychom měli být energeticky soběstačnější, na tom se asi shodneme. Ale to jsou fráze, pane ministře. Čiňte a dělejte něco. Zabezpečovat třetí a čtvrtý blok Temelína je dlouhodobá práce. Nezačalo se na ní pracovat a nevím, na co čekáme.

Takže cena, diverzifikace, dostupnost, a bavme se o tom, co kdo pro to mohl udělat lépe. Ale já se nechci v tomhle vracet. Není tady pan ministr průmyslu a určitě si to s ním vyříkám někdy jindy, ale musel jsem reagovat, protože vy jste s tím začal.

Pojďme se vrátit k rozpočtu roku 2022, který je. To je to, co jsem chtěl shrnout do těch deseti minut, ale částečně se musím ještě vrátit i k tomu, co jste říkal o investicích na rezortu dopravy. Ale začněme tím jednodušším a to je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Možná si vzpomínáte, v únoru, když jste představili nový rozpočet, novelu, tak jedním z vašich marketingových headlinů bylo, že ho redukujete - 80 miliard, 100 miliard a tak dále. Já jsem zde vystupoval a snažil jsem se to ukázat v pravém světle. Říkal jsem, že celá řada těch takzvaných úprav není nic jiného než triky, účetní triky, rozpočtové triky. Ukazoval jsem tady jednu věc za druhou, kde si myslím, že to trik byl. Říkal jsem: počkejme si na polovinu roku nebo na konec roku, já se vám pokusím dokázat to, že to nebylo nic jiného než švindl.

Tak se zastavme u jedné jediné věci a to jsou obnovitelné zdroje. Obnovitelné zdroje energie - nebavím se o tom, proč to vzniklo, jak to vzniklo, jak tady byl solární tunel a tak dále, všichni to víme - stát bohužel musí platit rok co rok kolem 26 miliard korun. Někdy je to 27, někdy 25, někdy 29, to teď není podstatné. Ano, to je bohužel ta daň v uvozovkách, kterou musíme platit za chyby v letech minulých. Naplánovali jsme bohužel na tento rok to, že to bude opět 26 miliard korun. Bylo to prodiskutováno na expertní úrovni a ten rozpočet podle našeho názoru byl připraven ještě naší vládou věcně a správně. Vy jste přišli s tím, že to nebude 26 miliard korun, ale že dokážete na tomto ušetřit, že to bude 19 miliard korun. Dokonce ještě pan prezident Zeman, který zde byl - tomu se to líbilo - vás za to pochválil. Ne že by se nám nelíbilo, kdyby to bylo 19 miliard, ale to by se k tomu musel změnit zákon a natvrdo by se muselo říct všem těm solárním investorům, že nedostanou nic. Říkal jsem si: Dobrá, možná se k tomu odhodláte, možná to uděláte, ale bylo mi jasné, že to není nic jiného než trik, protože jste řekli: Ale počkejme si, jak se to bude vyvíjet. Však ceny elektřiny byly vysoké, ono se to v tom ztratí, bůhví, jak svítilo sluníčko, a tak dále. My už jsme věděli, jak svítilo sluníčko v roce 2021, protože se to rozhodovalo v roce 2022, a ten expertní odhad 26 miliard byl přesný, byl správný. Říkal jsem vám, že to budete muset dostat zpátky a že zase budete ochuzeni v uvozovkách plus minus o 7 miliard korun. Ne, dali jste 19 miliard korun, abyste teď přišli a opět jste tam dali zpátky, abych byl tedy přesný, 6,6 miliardy korun. Takže to není 7 miliard korun, my jsme se sekli o 400 milionů korun, vy jste se spletli o 6,6 miliardy korun. Sestává se to ze dvou částek, a to 4 miliardy korun plus 2,6 miliardy korun, takže jste zpátky tam, kde jsme byli my, stačí si to jednoduše dohledat. Budu rád, když to vysvětlíte.

Druhá věc je Ministerstvo dopravy. Začnu tím pozitivním. Chtěl jsem vám poděkovat za to, že jste skutečně dali zpátky Ministerstvu dopravy těch 5 miliard korun, což je kompenzace daňových příjmů. To je zrušení silniční daně. Můžeme se bavit, jestli to bylo správné rozhodnutí nebo špatné rozhodnutí, možná se na tom neshodneme, ale já jsem měl opravdu obavu, že v tom necháte Ministerstvo dopravy a že tam ty peníze nedáte. Hráli jste v tomhle férově a ty peníze jste dali zpátky, takže to je ta zpráva dobrá.

Co je horší - ani jsem to nechtěl otevírat, protože jsem myslel, že to budeme řešit až na rozpočtu 2023, ale, pane ministře, vy jste to otevřel, tak já na to logicky musím reagovat - jsou to ty investiční akce a logicky s tím spojené plánování roku 2023 na Ministerstvu dopravy. (Je upozorňován, že se jedná i o rok 2024.) A 2024 na Ministerstvu dopravy, správně, dokonce je tam už ten střednědobý výhled, dokonce i na rok 2025.

Pane ministře, já jsem byl teď na výboru SFDI. Vy ho velmi dobře znáte, chodil jste tam jako člen dozorčí rady. Kdybych tam já předvedl to, co tam předvedl pan ministr Kupka, tam mě tam vypeskujete naprosto správným způsobem okamžitě poté, co bych přednesl tento rozpočet, protože v rozpočtu je v tuto chvíli 150 miliard korun, což nerozporuji, to dali pracovníci v zásadě správně, je to podle požadavku Správy železnic, ŘSD a tak dále. Krytí tohoto rozpočtu je pár týdnů před finále rozpočtu na úrovni 94 miliard korun. Velmi dobře to víte, chybí tam 56 miliard korun. Poté, když jsem jako člen dozorčí rady se zeptal, čím to chce pan ministr dopravy krýt, tak první, co mi na to řekl, že to je nevhodná otázka. Prosím pěkně, když to máme nekryto z více jak třetiny? Ale to čert vzal. Druhá věc je ta, že řekl, že má vějíř finančních nástrojů. To si z nás dělá legraci? Vějíř finančních nástrojů pár týdnů před rozpočtem? Tak si musíme říct definitivně, že buď chceme, aby byl 150 miliard korun, a vyfinancujeme to z toho, z toho a z toho, přičemž se bavme o tom, co má být tím finančním nástrojem. Já jsem zásadně proti tomu, aby se to přenášelo na SFDI, případně na Správu železnic, aby oni si brali úvěr. Ale to je věc druhá, to beru jako nějakou odbornou debatu. Ale my nevíme, z jakých zdrojů to půjde, za jaké úroky to půjde. My máme pár týdnů před finále rozpočtu a chybí nám na dopravě 56 miliard korun. Ale pozor, pane ministře, tyhle peníze tam chybí už od konce června. Ono se to totiž vůbec nezměnilo. Tak, jak jste dali první verzi rozpočtu, samozřejmě na dopravě vypukla panika a já jsem čekal, že za ty dva měsíce se tam něco vytvoří, že se tam přijde s nějakým normálním návrhem, možná že to nebude 150, že to bude třeba 140, nebo 135 miliard. Nelíbilo by se mi to, asi bychom to kritizovali, asi bychom ukazovali, co by se všechno dalo postavit, ale ve finále bychom viděli, že se to k něčemu blíží. Ale nám se to zhoršuje, ta situace. Já jsem odhadoval, že bude potřeba na dopravu nějakých 140, 145 miliard korun. Chápu, že z důvodu toho, že se asi zdražuje a tak dále, je to nakonec 150 miliard. Ale my jsme v situaci, že to máme totálně nekryto. Já si vůbec nedovedu představit, že by tohle se stalo za normální situace, že bych přišel před dozorčí radu a řekl, že mám takhle nekrytý rozpočet a že nevím, z čeho ho dokryji. Tak to je rok příští. Argument, že se mělo lépe dávat a lépe plánovat ve střednědobém výhledu, to máte pravdu. Ano, měli jsme tam dát víc, s tím s vámi souhlasím. Nechci se vymlouvat, že to bylo v době covidové a tak dále, ale to z mého pohledu je menší problém. Ten větší problém je v tom, že jsme pár týdnů před tím a vy to máte absolutně nekryto. A my jsme ty peníze na tu dopravu vždycky zajistili. Ano, byl tam velký skok - z 86 miliard jsme skočili za mého působení až na nějakých 130 miliard. Nekritizuji už ani rok 2022, i když bych si také mohl rýpnout, ale nechávám to. To k tomu prostě patří a v zásadě rok 2022 se dohraje docela dobře, ale rok 2023 je velký průšvih. To, že tam má pan ministr Kupka naplánováno na další roky někde okolo 200 miliard, to zní bombasticky, ale mě by zajímalo tedy, z čeho se to bude financovat.

Takže vy nemáte, pane ministře, na rok 2023 ani takové základní věci, jako je tarif a - což je asi možná nejskloňovanější věc - energetickou podporu. Máte nekryté investice z minimálně jedné třetiny a nám vyčítáte to, že jsme v roce 2021 v době covidu - ano, mohli jsme tam dát skutečně víc - že jsme do střednědobého výhledu nedali více. Co jste dělali celý ten rok? Vždyť jste to museli vědět. Na co jste se připravili za těch posledních několik týdnů? Vůbec na nic. Nechci zjišťovat, jestli je to chyba Ministerstva financí, nebo Ministerstva dopravy. Pro nás je to tak, že jste Ministerstvo dopravy v tuhle chvíli hodili přes palubu. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. To byl s přednostním právem pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Jeho vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, se kterou je přihlášen pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já se nenechám strhnout k debatě o rozpočtu 2023, to si fakt nechme na začátek října, až tady bude návrh, nemá to žádný smysl. Já chci ocenit, že pan místopředseda Havlíček si všiml toho, že jsme splnili svůj slib, a ty peníze do dopravy jsem tam nechal, takže takhle to bude příští rok, buďte v klidu. Buďte v klidu, v tom říjnu si o tom řekneme. Doufám, že pak řeknete, že jste se mýlil, když jste tady burcoval 7. září, že tam ty peníze nebudou.

Ale k tomu POZE. No, z těch 6,6 miliard je co 4,6 miliard, pane místopředsedo? Vy jste to tak potvrdil na mikrofon, jako já... To je odpuštění POZE, to není špatný odhad. Takže ano, ten odhad byl chybný o 2 miliardy, já si myslím, že pořád to číslo je nadnesené, to si řekneme, až uvidíme rozpočet. Takže jestli byl odhad, tak nebyla chyba 7 miliard, ale 2. Já jsem to nechtěl zpochybňovat, výpočty mého ministerstva ukazují, že tam je potřeba méně peněz. Dobře, řekli jsme si, řekneme si to na konci rozpočtu. Ale 4,6 miliardy není chybný odhad, žádný marketingový trik. Je to vědomé rozhodnutí vlády - za říjen, listopad a prosinec platí POZE místo domácností, institucí a firem. To se snad shodneme. To znamená, není pravda, že by stát, kdybychom mu nic neodpustili - ale to je jiný příběh - zaplatil letos 27 miliard, maximálně 21. Tak my jsme se spletli o 2 a vy jste se spletl o 6. Šest je třikrát víc než dvě, ani jeden z nás to netrefil přesně. Na konci roku si řekneme, podle mě to bude míň než těch 21, ale 4,6 není chybný odhad. Já jsem četl, že jste přivítal to rozhodnutí, že jsme to vynulovali na ty tři měsíce, ale to není chybný odhad. To je, že to platíme za ně, a proto se zvyšují výdaje státního rozpočtu. Kdyby to bylo podle vás, tak je tam 27, a kdybyste navrhli to samé, tak je tam plus 4,6, nebo 26, omlouvám se. Je to tak? To znamená, bylo by tam 30. (Předsedající: Čas!) Takže ta chyba tam pořád byla z vaší strany. Z naší taky, ale menší.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím dodržovat dvě minuty. Nyní tedy se nikdo s faktickou poznámkou už nehlásí. Hlásí se s přednostním právem pan předseda klubu ODS Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, na základě dohody poslaneckých klubů bych požádal, abychom si teď dali půlhodinovou přestávku na oběd, protože se nám to protahuje, někteří tady musí sedět permanentně, ti nemají šanci se ani jít najíst, a je nějaká dohoda, že bychom to dneska dodělat měli. Takže bychom si teď dali půl hodiny přestávku na oběd, během které by zasedl organizační výbor.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak jak je dohodnuto i napříč kluby, tak teď je vyhlášena tato přestávka, dejme ji do 13.15, ať je to zaokrouhlenější, a zároveň upozorňuji členy organizačního výboru, protože je svolán na 14. hodinu, kdy budeme velice pravděpodobně dále jednat, abychom se v místnosti 106, kde se organizační výbor klasicky koná, sešli tedy ve 13 hodin. To znamená, měli bychom stihnout to jednání bez problému, protože je dnes velmi stručné. Takže prosím, ještě jednou opakuji pro členy organizačního výboru, ve 13 hodin se sejdeme v místnosti 106. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 12.43 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.16 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme 13.15 hodin. Já ještě chviličku počkám.

Můžeme pokračovat. Vzhledem k tomu, že faktické poznámky byly vyčerpány v posledním příspěvku, dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji za slovo. Já budu skutečně stručný, řekl bych i věcný. Když jsem včera hledal návrh rozpočtu na rok 2022, tak mi vyskočil březnový tweet pana ministra financí. Já ho tady přečtu: "Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022, schodek 280 miliard, o 100 miliard méně proti návrhu Aleny Schillerové a Andreje Babiše, o 140 miliard méně proti výsledku roku 2021. Jde to i bez zvýšení daní." Toto byl tweet, ve kterém uvedl vlastně do života rozpočet po tříměsíčním rozpočtovém provizoriu pan ministr financí, a v tuto chvíli vidíme, že to neplatí.

Výdaje v březnovém rozpočtu roku 2022 právě v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí byly navýšeny po rozpočtovém provizoriu na 758 miliard korun. Nyní se navyšují o celých 26,7 miliardy, a to na 784 miliard korun právě v kapitole 313 Ministerstva práce a sociálně věcí.

Než se dostaneme k jednotlivým položkám, čím to je. Čím to je? Z tohoto rozpočtu totiž vyplývá několik politik. Rozhodně je to mimořádnou valorizací důchodů, kdy se mimořádně zvedly seniorům, ale i ostatním, například vdovám, vdovcům, invalidům, důchody díky zákonu, který je právě pojistkou před inflací. Nicméně tento zákon sám o sobě, protože jsme ho nepoužívali zase tak často, ukázal na nerovnost důchodů, kdy toto inflační navýšení se právě promítne do zásluhové části, a tam potom vznikají velikánské rozdíly mezi nízkopříjmovými důchodci a těmi, kteří mají důchod vysoký. Myslím si, že je načase otevřít debatu i v rámci důchodové reformy o navýšení základní části důchodu. My to v hnutí ANO už diskutujeme, aby jejich přerozdělování bylo rovnější, či například diskutovat klidně i o jiné pomoci, která by důchody u celoživotně pracujících či pečujících důchodců vyrovnala. V minulém volebním období to bylo, že jsme například přijali za vychované dítě tu pětistovku. Tématem tohoto volebního období bude určitě tedy v budoucnu důchodová reforma.

Pokud se podíváme na nerovnosti v důchodech, které vyhřezly právě díky této mimořádné valorizaci, ale hlavně na demografickou křivku naší republiky, která je v Evropě sice z hlediska porodnosti mírně nadprůměrná, ale z hlediska budoucnosti průběžného důchodového systému nedostatečná, je potřeba podívat se velmi vážně a obezřetně, hlavně tedy motivačně, na podporu rodin. Myslím, že to je právě klíčová otázka zachování stability celého systému. Podpora porodnosti souvisí s celou řadou aspektů, s našimi nějakými hodnotami, které vyznáváme, ale také podporou bydlení, zaměstnávání, školství. My jsme viděli, že tato vláda přidala například přídavek na dítě. Taktéž to je samozřejmě na podporu prevence rodin proti jejich rozpadu, jejich opaterou a vzkazem politiků, že na rodině, i té širší, záleží a že maminky a tatínkové v tom nezůstanou sami, pokud jim tedy chceme pomoci. Proto mě mrzí, že jsem v materiálech, které předložilo Ministerstvo financí, nevyhledal konkrétní položku týkající se prevence rodinné politiky. Ale domnívám se, že když to bylo v tom minulém rozpočtu na 150 milionech korun, což je opravdu málo, tak to zůstalo stejné.

Podívejme se nyní na jednotlivé položky. Tam příjmy se navyšují o 9 miliard, výdaje celkem o 26 miliard korun. Těch 9 miliard, to jsou pojistné na důchodové pojištění a nemocenské pojištění, které jako příjmy do tohoto rozpočtu vzrostly. A proto mám tady první otázku, pane ministře. Když de facto se navýšily příjmy na odvodech na pojistném, jak je možné, že se najednou navýšily také výdaje na podporu v nezaměstnanosti o 1 miliardu korun? Čím to je? Jestli to není tím, že se tam zase dokládají teď v tuto chvíli možná peníze, které měly právě marketingově vylepšit rozpočet, který byl po rozpočtovém provizoriu v březnu.

Když se podíváme teď konkrétněji na výdaje, samozřejmě vedle podpory v nezaměstnanosti vidíme, že vzrostly výdaje, a to dávky důchodového pojištění o 11 miliard korun, kam se promítly samozřejmě řádná valorizace, ale i mimořádné valorizace důchodů, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o 8,5 miliardy korun. Tam to pravděpodobně, což také nedokážeme rozklíčovat, to udělalo buď navýšení přídavků na dítě a nebo příspěvek na bydlení. To bych také moc prosil, jestli to můžeme nějak rozklíčovat, protože vedle přídavku na dítě a příspěvku na bydlení například rodičovská v tom asi nehrála žádnou významnější roli, protože navýšen rodičák nebyl. Domnívám se, že ani porodné a pohřebné s tím nějakým způsobem nezamávalo. Hlavně mi jde o tu 1 miliardu u nezaměstnanosti, protože plus minus se samozřejmě nevychýlila nezaměstnanost, která je 3,2 až 3,3 % u nás v České republice.

Pak tady máme dávky nemocenského pojištění, tam výdaje vzrostly o 3 miliardy korun. Tomu pravděpodobně rozumím, je to z hlediska možná částečně právě té uprchlické krize.

610 milionů tady máme dávky pomoci v hmotné nouzi. Tam se to pravděpodobně odrazilo, domníváme se, u mimořádné okamžité pomoci, ale také, jestli je možno rozlišit a rozklíčovat tu částku u příspěvku na živobytí. Potom je tam, tuším, doplatek na bydlení, a ta třetí částka, jak říkám, je mimořádná okamžitá pomoc.

To by mě moc zajímalo, a s tím vlastně souvisí mé další otázky, že čím vlastně došlo k navýšení výdajů u státní sociální podpory? Bylo to více v rozpočtu u přídavku na dítě, nebo u příspěvku na bydlení? A u těch dávek v hmotné nouzi, zdali to bylo u mimořádné okamžité pomoci? Dávky osobám se zdravotním postižením vzrostly na 320 milionů korun, to bylo pravděpodobně tam také asi doplněno z toho důvodu, že v březnu to bylo nějakým způsobem nedostatečně sanováno.

Také by mě zajímalo, kolik bylo vyplaceno nákladů na humanitární dávku 5 000? Poslední čísla mám stará dva měsíce a teď konkrétně to nevím, protože prostě aktuální čísla u těch 400 000 uprchlíků nemám, kolikrát se to už vyplatilo, to znamená po sobě, kolik to dělá. S tím vlastně souvisí i solidární příspěvek na ubytování pro ty, kteří těm uprchlíkům pomáhají, a čerpání okamžité pomoci jsem už zmínil.

Další, co mě samozřejmě zajímá, je, že vlastně tato vláda navýšila z hlediska dofinancování sociálních služeb částku 3,2 miliardy korun. Je to vlastně v té nižší, řekl bych bezpečné hranici, kdy jsme bezpečně zasanovali do sociální služby, ale domnívám se, že to je pořád málo, poněvadž, jak jsem říkal už včera, a opakuji to pořád dokola i na výboru pro sociální politiku, Asociace krajů i Asociace poskytovatelů sociálních služeb chtěly 4,5 miliardy a my i v obdobném duchu budeme dávat pozměňovací návrh, poněvadž se domnívám, že právě s navýšením cen všech energií, inflace a tak dále, to tady pořád do kolečka opakujeme, nebudou moci sociální služby vyjít, pokud je nebudou sanovat a dofinancovávat ještě do konce tohoto roku kraje, obce nebo třeba nějaké evropské fondy, což už si ale myslím, že není na pořadu dne, poněvadž se nám blíží konec roku a musely ty žádosti být předány v roce minulém.

Naopak za co jsem chtěl poděkovat, tak to je navýšení o 10 % u všech zaměstnanců, například u úřadů práce, které já mám moc na paměti, protože byly vždycky na chvostu příjmů ze všech organizací, tak tam vidím, protože úřady práce jsou skutečně... řekl bych, že kolabují právě pod tíhou toho všeho, co tady teď prožíváme, poněvadž jsme na ně opravdu naložili od začátku tohoto roku veškeré změny. Mají velkou zodpovědnost, vyplácí kromě všech humanitárních dávek a solidárních dávek pro uprchlíky změnu například také u rodičovského příspěvku, změnu u příspěvku na bydlení díky tomu, že se zvýšily normativy.

Také digitalizace pětitisícového příspěvku, která funguje tak nějak na půl plynu, skoro vůbec bych řekl, že nefunguje digitalizace u příspěvku na bydlení, poněvadž... Dobře, takže se vrátím k tomu pětitisícovému příspěvku. Tam je problém například v tom, jestli se vůbec párují - což já mám informace, že se nepárují - a můžete mi na to odpovědět? Právě z finančního úřadu všechny ty informace právě k lidem, kteří to podají, protože víme to, že se to vyplácí o něco později - vím, že na to mají 30 dnů, ale už mám takové zprávy, že se to prostě a jednoduše nestačilo dovyplatit, poněvadž tam hapruje právě komunikace systémů z Finanční správy s tím, co požadují úřady práce.

U příspěvku na bydlení to je jiná situace, tam se to opravdu, ta digitalizace, která funguje na půl plynu, a říkají, že stoprocentních žádostí je skutečně minimum, tak vždycky, když je vytisknou a ti referenti je proberou, tak musí, a to je strašně moc zdržuje, kontaktovat klienty zpátky, aby dodali podle zákona potřebné informace právě na příspěvek na bydlení, ale to asi nebude taková hrůza.

Takže dotazy jsem vznesl, jsem samozřejmě otevřený jakékoliv debatě. Znovu chci apelovat na to, aby i z hlediska sociálního polštáře, nějaké té trampolíny, o které tady vždycky tak hezky mluvíte, aby skutečně ti lidé byli co nejrychleji sanováni v průběhu podzimu a zimy. Vypadá to skutečně tak a byli jsme i svědky té sobotní demonstrace. Samozřejmě i nás také jako poslance zahlcují různí občané do našich schránek informacemi, že prostě a jednoduše mají strach z toho, že podzim a zimu nezvládnou - ne proto, že by nebyl plyn, ale proto, že nezvládnou samozřejmě ty účty. Tak jsem zvědav, s čím vláda přijde. My to všechno velmi pečlivě mapujeme, řekl bych naším žargonem, stínujeme a budeme samozřejmě otevření jakékoliv debatě i k jakékoliv pomoci, protože tady si myslím, že musíme táhnout za jeden provaz. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou přihláškou je zde pan poslanec Igor Hendrych. Připraví se prosím pan poslanec Navrátil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane předsedající. Já budu stručný. Navážu na pana kolegu Juchelku, taky bych chtěl poděkovat za přidání 10 % nejen zaměstnancům pro úřady práce, ale mám dotaz. Nevím, jestli mi odpoví pan ministr financí, pan ministr Jurečka? Ta částka se nezměnila v novém rozpočtu, a přesto se o 10 % přidává, tak jenom takový technický dotaz, jestli to stačilo už v tom původním rozpočtu, nebo jakým způsobem se ta věc, toto přidání, sanuje.

A potom otázka na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, kde přidáváme 8,5 milionu korun. Nebyl jsem schopen rozklíčovat, kolik z těch peněz je určeno přímo na příspěvek na bydlení. Ano, snažil jsem se o to celé dopoledne, komunikovali jsme i s ministerstvem a nějak jsme se nedobrali k celkovému číslu, protože informace, které mám z rozpočtu z února, byly, že se přidaly 3 miliardy korun na příspěvek na bydlení a teď tady máme ještě nějakou celkovou agregovanou sumu, kde předpokládám, že se ta suma ještě nějakým způsobem navyšuje. Tak tolik mé dotazy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další přihlášení s faktickou je pan poslanec Navrátil. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, pane místopředsedo. Prostřednictvím vás, k panu kolegovi Juchelkovi. Nevím, jak je možné, že lidé nemají vyplacené příspěvky na dítě ve výši 5 000 korun, když mohli žádat nejdříve 15. srpna na webu. To znamená, nemáme 15. září, takže 30 dnů ještě neuplynulo, takže Ministerstvo práce a sociálních věcí u těch prvních žádostí má stále 8 dnů. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, kolegové, nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, ano, to je sice pravda, nicméně u přídavků na dítě, kterých bylo 270 000 korun a tam se vlastně už to nějakým způsobem začalo vyplácet úplně ještě v průběhu samozřejmě začátku srpna nebo možná července, tak někteří to taktéž nemají, těchto 5 000 korun. Ale já se tady vůbec o tom nehádám nebo tak, jenom říkám, že jsou velké komplikace na úřadu práce pro všechny referenty úřadu práce právě s avizovanou a řekl bych hodně nafouknutou rychlou kvapíkovou digitalizací, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. A říkám to konkrétně u tady těchto dvou položek, a to je u příspěvku na bydlení a to je taktéž u pětitisícového jednorázového příspěvku. Ty komplikace tam jednoduše jsou, je s nimi špatně komunikováno, s těmi referenty, nemají skoro žádná školení, která by byla předtím, jsou hozeni do vody, kolabují někdy taktéž a musí se posilovat na obecních úřadech Czech POINTy, obzvláště u nás v Moravskoslezském kraji, ale také na Ústecku, kdy to za ně všichni de facto vyplňují, takže digitalizace skutečně samozřejmě trochu hapruje - ne díky tomu, že to někdo nedokáže vyplnit, to je jasné, máme tady samozřejmě spoustu lidí, kteří nemají ani internet, proto je tu Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale ten pětitisícový příspěvek samozřejmě měl být pro ty, kteří mají milion čistého, a tam si myslím, že už všichni nějakým způsobem by tu digitalizaci mít mohli, dělají to, ale bohužel zpětná vazba od referentů je taková, protože na druhé straně musí někdo sedět, a není to zas tak automatické, jak by si to někteří představovali.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou přihlášen pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych chtěl poprosit pana poslance Juchelku, aby kdyžtak ministru Jurečkovi řekl konkrétní příklad u těch přídavků na dítě. To vlastně není možné. Tam se nežádalo, netestovalo, jenom se zvedla v pravidelném termínu částka o 5 000 na dítě, která se vyplácí, takže byly v tom měsíci zvýšeny přídavky na děti. Ano, u přídavku na děti se samozřejmě netestovalo, to se testuje u přídavků na děti, takže tím pádem se ani... takhle - nemuselo se testovat, takže se nemuselo žádat. Já považuji skoro za vyloučené, že by to mohl být nějaký masový jev nebo nějaké procento, ani to ne. Jestli to je individuální, tak tam muselo něco... například změna účtu u toho, kam se mají posílat přídavky na děti. Tak abychom se neděsili něčím, co není. Digitalizace je velký krok dopředu, ne že ne - když se podíváte, kolik set tisíc žádostí se vyřídilo v průběhu několika dní, tak mi připomeňte jinou agendu státu, kde se statisíce žádostí... Nebojte se, testuje se to, není to milion čistého, milion hrubého, ale testuje se to - za prvé, z evidenčního listu důchodového zabezpečení, tím máte pokryty ty, kteří, kteří jsou zaměstnaní, z daňových přiznání například těch, kteří v zaměstnání nejsou. Proto je tam ta lhůta 30 dnů, aby to bylo otestováno. Jediné, proč se vlastně musí žádat, je to, že stát dosud neměl k dispozici - a to nekritizuji, jenom konstatuji - číslo účtu. My máme matriky, víme rodiče a děti, víme příjmy, ale co jsme nevěděli na rozdíl od té skupiny, kterým se posílaly přídavky na děti, nevěděli jsme číslo bankovního účtu, a to bylo vlastně podstatnou součástí žádosti.

Já myslím, že je dobré požádat, a to nejsem schopen v této chvíli, Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby pak třeba po měsíci, ale udělalo statistiku, kolik přijali žádostí za první měsíc, kolik jich vyplatili do 10 dnů, do 20 dnů, do 30 dnů, pak si myslím, že můžeme hodnotit úspěšnost nebo ne. Ta aplikace je podle mě uživatelsky (Předsedající: Váš čas vypršel.) přívětivá.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen opět pan poslanec Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já to nějakým způsobem nekritizuji, tady tento digitální kvapík, samozřejmě naopak, já to shledávám, že to je také velký krok kupředu, nicméně říkám, že od začátku tohoto roku se na úřady práce a na jejich referenty nahrnula taková spousta agendy různých změn od rodičovského příspěvku, přídavku na děti, změny u pěstounské péče, výplaty humanitárního příspěvku 5 000, solidárního příspěvku na ubytování, jednorázového pětitisícového příspěvku, a v tuto chvíli možná pravděpodobně uděláme na úřadech práce ještě z nich energetické poradce. Takže já se tady zastávám těch referentů, těch zaměstnanců, a také jsem poděkoval, že jste konečně navýšili po dvaceti měsících jejich platy, že tak jednoduché, tak, jak to tady tato vláda říká, s digitalizací to není, že to prakticky opravdu hlavně u příspěvku na bydlení, hapruje. A tak to prostě je. Zeptejte se tam přímo na úřadech práce lidí na přepážkách.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní chce reagovat s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já mám příklad, pane ministře, kdy se statisíce žádostí vyplatily v řádech dnů, byl to náš kompenzační bonus a byla to Finanční správa, tak to jenom na připomenutí. Podpořím svého kolegu, pana poslance Aleše Juchelku, protože jsem strávila tři dny výjezdu v Moravskoslezském kraji, navštívili jsme celou řadu měst - určitě je vám tento kraj také blízký, kandidoval jste za něj - a tam jsme mluvili nejen s lidmi, kteří nám tyto příběhy říkali, a já skutečně, pane poslanče, vaše jméno - moje vina že neznám, omlouvám se prostřednictvím paní předsedkyně, ale já nebudu, nebo by mně byla hanba jim říct, ještě si počkejte osm dní, protože neuplynula lhůta. Víte, možná zkuste mezi ty lidi zajít, ale za námi tam chodili, za mnou jmenovitě, i skupinky zaměstnanců úřadu práce, nebudu říkat města, abych někoho nevystavila nějakým problémům, ale skupinky, třeba šly o pauze, a prostě nám tam říkali, mně konkrétně říkali, a nebylo to v jednom městě, jak jsou zavaleni a v jaké jsou situaci, a v Brně se mi to samozřejmě stává taky. Takže podporuji to, co řekl můj kolega Aleš Juchelka.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Juchelka se hlásí s další faktickou. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já se jenom chci připomenout s těmi dotazy, jestli na ně dostaneme nějakým způsobem odpověď v této diskusi, anebo ne, nebo až... nebo vůbec, nebo jak to bude, pane ministře, protože já jsem vznesl nějaké dotazy, tak jestli mám očekávat jejich nějaké vyřízení v tuto chvíli, anebo až na konci, nebo jak to bude vypadat? Moc vás prosím, abyste nám to tady řekl. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále chce s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Král. Prosím.

 

Poslanec Václav Král: Já jenom snad na odlehčení takhle v té poobědové době. Nechci mluvit tady za pana ministra nebo pana premiéra, oni se umí obhájit sami, nicméně těžko se na to asi bude teď odpovídat. Vy na jednu stranu jako opozice říkáte, že naše vláda nedělá nic pro ty lidi, a na druhou stranu nám tady teď dlouze vyčítáte, kolik všech možných programů jsme právě pro ty lidi vypsali, a jak moc tedy se jim snažíme pomoct. To, že někdy ty žádosti samozřejmě se dají dělat rychleji, lépe, efektivněji, to se samozřejmě dá naučit a děláme to, ale musíte si odpovědět na tu bazální otázku: Tak děláme něco pro ty lidi, nebo neděláme? Já si myslím, že právě teď jste tady ukázali, že tato současná vláda pro lidi ve finále dělá docela dost. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále chce reagovat s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ta bazální otázka samozřejmě zní, zdali pomáháte, jak to bylo v tom minulém volebním období za covidu, když ještě, a vy jste tady nebyl, ale byli jste v opozici, zdali pomáháte dostatečně a dostatečně rychle. A ani jedno to tady pro tuto vládu bohužel neplatí, takže ona to jenom tak krásně hladí po povrchu. A máte pravdu. My se tady můžeme bavit o jednotlivých položkách pomoci, ale dohromady vlastně to těm rodinám moc nepomůže, protože to není vlastně žádné zásadní řešení, jako například vidíme v okolních státech Evropy, kde skutečně to vzali bych řekl plošněji, ale vzali na konkrétní položky, například odpuštění DPH, zastropování cen a tak dále.

Takže já se tady jenom bavím o tom, jakým způsobem to mají na úřadech práce těžké. Otevřeli jsme dokonce k tomu bod na výboru pro sociální politiku, kde se o tom budeme bavit hlouběji, a konkrétněji také s generálním ředitelstvím Úřadu práce. A já sám jsem řekl, že moc děkuji, že jste navýšili právě jim platy o 10 %. Nicméně ta pomoc prostě není dostatečná a není rychlá, protože jak jsme tady slyšeli od opozice v minulém volebním období: Kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále s faktickou poznámkou je přihlášen pan místopředseda Havlíček, až následně pak pan poslanec Hendrych. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já budu krátce reagovat, pane poslanče Králi, prostřednictvím paní předsedající, na vás, a v tuto chvíli v pozitivním slova smyslu, protože jste z mého pohledu možná jediný člověk z pětikoalice, který rozumí energetice, umí jí komentovat a ví, o co se hraje.

Ale ta podpora, ta je fakt žalostná. Já bych ji bral, tu sociální podporu, taková, jaká je, za předpokladu, že by fungovala energetická podpora. Pak se o tom můžeme bavit, jestli to má být ještě rychlejší, jestli čtrnáct formulářů se dá zkrátit na pět formulářů nebo tři formuláře - to bych docela bral. Ale když se opravdu podíváte všude kolem, tak je to nějaký balanc sociálně-energetické podpory. A vzhledem k tomu, že energetický úsporný tarif - a bavíme se o domácnostech, vůbec neberu firmy, to je úplné fiasko, tam se neudělalo vůbec nic, a to, co se tady říká o firmách, že se tam udělalo cosi pro energeticky náročné obory, to vůbec není přece, to všichni víme, otázka současné energetické krize, ale cen emisních povolenek, což bylo ještě za nás, to je pro padesát firem, pro firmy se neudělalo nic a pro domácnosti vůbec nic - sám velmi dobře víte, že energetický úsporný tarif je katastrofa a nemůžeme před tím uhýbat. To už teď fakt není ani kritika pana ministra Síkely, to je prostě konstatování smutného faktu. Kdyby tady taková podpora byla a vedle byla tato sociální podpora, kde se snaží nějakým způsobem to udělat, budiž, berme to a bavme se o tom, co se dá udělat rychleji. Ale v součtu je to opravdu fiasko. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy faktickou poznámku pana Hendrycha a připraví se paní poslankyně Oulehlová. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, já budu stručný. Také, prostřednictvím paní předsedkyně, na pana poslance Krále. V oblasti příspěvku na bydlení, když se bavíme o komplexní pomoci, opravdu nepomáháte moc, nebo respektive se pomoc od loňského roku téměř vůbec nezměnila, protože stále příspěvek na bydlení pobírá pouze 20, maximálně 25 % oprávněných domácností, a to přesto, že jste rozšířili okruh příjemců, že jste zavedli normativy, udělali reklamu všemožným způsobem pro tenhleten nástroj sociální politiky, ale nedaří se vám to. Proto jsem se ptal na začátku - odpověď zatím stále ještě nemám, věřím, že se jí dočkám možná někdy později - jestli jste i v novém rozpočtu zvyšovali částku na příspěvek na bydlení, protože jste ji zvedli už v letošním roce o 3 miliardy. Teď to vypadá, že v novém budgetu bude ještě nějaká další částka.

A já jsem zvědav na státní závěrečný účet, protože mám teorii, že v podstatě ty peníze ani nebudete potřebovat. Nebudete je podle mého názoru potřebovat, anebo jich spotřebujete jenom malou část. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně Oulehlová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající. Já bych se jenom chtěla připojit opravdu k tomu, co tady bylo řečeno od mých kolegů, hlavně od pana poslance Juchelky. Situace na úřadech práce je tristní. Vláda pomáhá stylem, že všechno hodí na obce, protože třeba i výplata těch 5 000 měla být hlavně na poštách, což je vlastně státní organizace. Od začátku to nefungovalo, všichni museli jít k nám na úřady na Czech POINT. Byli jsme opravdu velice zahlceni. Musím říct, že třeba co se týče navýšení těch platů 10 %, co je pro úředníky, tak si to máme najít ve vlastních rozpočtech. To je takové jakoby hezké gesto - navyšme 10 % a peníze si na to najděte.

Takže já bych jenom znova chtěla zopakovat, že veliká část vlastně všech problémů, ať se týká utečenecké krize, ať se týká různých doplatků, spadne na města a obce.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan ministr Stanjura, a já jenom připomenu, že na 13.50 máme pevně zařazený volební bod - velmi stručný, rychlý. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Byl jsem sedmnáct let komunální politik, tak trošku mi to připomnělo toho Cimrman -, chtěl by mít hospodu, aby tam nikdo nechodil. Tak buď tam je ten Czech POINT jako služba veřejnosti, anebo ne. Pochopil jsem z vystoupení paní poslankyně, že ideálně staví tam Czech POINT a nikdo tam nechodí. Já mám celková data, když říkáte utečenecká, je to uprchlická krize, za města a obce. Nebudu počítat humanitární dary, které rozhodla samotná zastupitelstva, to snad nikdo nemůže chtít, aby to kompenzoval stát v okamžiku, kdy zastupitelstvo poskytne někomu humanitární dar, tak všechny ostatní výdaje jsou refundovány ze strany státního rozpočtu.

A zase je tady ten paradox. Tak dáváme hrozně málo a pan poslanec Hendrych říká: Ještě vám ty peníze zbudou. Už si vyberte, už si vyberte. Zase nemůžou platit obě dvě věty najednou. Dáváte hrozně málo a v tom rozpočtu máte na to moc peněz.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Juchelka s faktickou poznámkou chce reagovat. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: O to přece nejde (Se smíchem.), kolik je to lidí. Vy sami říkáte, že děláte nějaký Deštník proti drahotě, a ten prostě a jednoduše nefunguje. Řekněme si to na rovinu. Ještě znovu zopakuji ty otázky tedy pro pana ministra financí, poněvadž bych se rád dočkal odpovědí.

Znovu tedy, protože si to pravděpodobně nezapamatoval ani nepoznačil. Pokud se navýšily příjmy na odvodech na pojistném, jak je možné, že se najednou navýšily výdaje na podporu v nezaměstnanosti o 1 miliardu korun, která zůstala samozřejmě stejně na 3,3 %. Také mě zajímalo, kolik se v tuto chvíli vyplatilo z rozpočtu, poněvadž tam nedokážeme najít - humanitární dávka 5 000, solidární příspěvek na ubytování a mimořádná okamžitá pomoc. A také čím došlo k navýšení výdajů u státní sociální podpory? Pokud tady do toho rozklíčujeme, dokážeme například říct, ano, pomáhali jsme tady nebo tady. U příspěvku na bydlení, u přídavku na děti, u doplatku, u porodného, já to sám nevím. Vy to víte? Protože vy máte střeva toho rozpočtu.

Tak já vám moc prosím, abyste mi na tyto otázky odpověděl. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak teď jsou tady další dva přihlášení s faktickou poznámkou, nicméně jak jsem avizovala, na 13.50 máme pevně zařazený bod. A já tady nejdříve načtu omluvy, které se tu načetly. Dovolím si přerušit projednávání bodu číslo 30, ke kterému se hned vzápětí po projednání bodu číslo 132 vrátíme, a samozřejmě ti, kteří jsou přihlášeni s faktickými poznámkami, dostanou slovo jako první. Nyní tedy přerušuji projednávání bodu číslo 30.

Načtu několik došlých omluv. Babka Ondřej se omlouvá od 14 hodin z pracovních důvodů, Bělor Roman se omlouvá od 13.55 hodin z pracovních důvodů, Bžoch Lubomír se omlouvá od 12.30 do 15 hodin z pracovních důvodů - ale myslím, že tady pana poslance Bžocha Lubomíra nemáme, máme tady poslance Bžocha Jaroslava, tak to je nějaké pochybení, ale hned vzápětí je tady omluven právě pan Jaroslav Bžoch, což je správně, od 14 do 19 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Faltýnek se omlouvá od 13.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Hájek se omlouvá od 13.59 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Hofmann se omlouvá, a to od 15 hodin z osobních důvodů, Jakub Janda se omlouvá od 14 hodin z pracovních důvodů, Pražák David od 15 hodin z pracovních důvodů a Wenzl Lubomír od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů. To je zatím z došlých omluv vše.

My máme 13.50, což je čas na pevně zařazený bod, kterým je bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP