Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2022
/sněmovní tisk 284/ - prvé čtení

Nacházíme se stále v obecné rozpravě, kde je s faktickou poznámkou přihlášená nyní paní poslankyně Oulehlová. Prosím tedy paní poslankyni o její vystoupení a vás ostatní prosím naopak o klid, abyste přesunuli své rozhovory případně do předsálí a mohla paní poslankyně vystoupit. Ještě prosím, paní poslankyně, chvíli posečkejte. Ještě jednou, kolegyně a kolegové, zejména v pravé části sálu, prosím o ztišení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych tady chtěla reagovat, prostřednictvím paní předsedající, na slova pana ministra financí, že města, třeba města v našem regionu, v Karlovarském kraji, kde je velký počet dětí, které se svými rodiči utekly před válkou na Ukrajině, je vysoký, a nám opravdu ty finanční prostředky nestačí. My opravdu budeme muset žádat ministerstvo, aby nám nějakým způsobem pomohlo. Výdaje ve všech ohledech, co se týče energií, provozu škol, školek, vůbec té infrastruktury, které města mají, jsou enormně vysoké a ta města už to opravdu dlouho zvládat nebudou.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A nyní se vracíme... Ještě faktická poznámka pana ministra Stanjury. A ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, prosím o přesunutí vašich rozhovorů do předsálí, ať je důstojnější atmosféra pro vystupující. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Takovým dlouholetým heslem komunálních politiků - já pamatuju, že jsem ho používal, když jsem byl komunální politik - bylo, že městské, obecní a krajské rozpočty mají dýchat a souviset se státním rozpočtem. Velmi často jste ten argument používali, když jsme jednali o rozpočtovém určení daní. A já nezpochybňuji, že u některých měst ty problémy, které jste popisovali, mohou nastat, ale když se podíváme na čísla - posílal jsem to jiné kolegyni, paní poslankyni a očistím to klidně od statutárních měst a hlavního města Prahy - tak města jsou díkybohu v mimořádně dobré finanční kondici, a stát je tedy zadlužený 330, 280 miliardami letos, 420 ročně a ti, kteří mají přebytky, při každém drobném - a já to nezpochybňuji - dodatečném výdaji přijdou a říkají: Státe, dej! Ale tím zvyšujeme tu dluhovou službu.

Říkám, nevylučuju v konkrétních případech, že ty dopady mohou být takové, jaké jste popisovali. Ale to, co jsme slíbili, to jsme samosprávám uhradili. Mám i podrobnou statistiku po jednotlivých krajích, možná i po jednotlivých obcích, ale tu teď k dispozici nemám. A pokud říkáme, že jsme solidární a že něco řešíme společně, tak ano, tak nějaké náklady zaplatí i samosprávy, ať už obecní, či krajské, ale nepatrnou část té pomoci, o které mluvíme, nepatrnou, určitě mnohem méně, než je podíl na sdílených daních, to se vůbec nedá procentuálně srovnat. Tak já bych všechny prosil, abychom při debatě o veřejných rozpočtech a stavu veřejných financí jako celku to brali v potaz. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se hlásí s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. No, pane ministře, je to tak, já jsem tady také minulé volební období několikrát použila, že by měli všichni dýchat stejně se státem, ty municipality. Ale vzpomínám si, když jste mě tady vyzývali, že musíme kompenzovat za kompenzační bonus v době, kdy ty přebytky už tam byly. A myslím, že jsme společně prohlasovali navýšení rozpočtového určení daní od 1. ledna 2021, díky kterému zejména mají municipality přebytky.

A když se podíváte na zprávu NKÚ, kterou jste minulý týden tady citoval - myslím, že minulý týden - tak třeba jedna z věcí, kterou vytýká NKÚ, vytýká kromě zrušení superhrubé mzdy, ale zatím to byl náš společný deal a já si za ním stojím - tak nám vytýká i navýšení rozpočtového určení daní.

Takže já chci jenom říct, že netvrdím, že nemáte pravdu, já ta čísla četla k 30. 6. a vím, že ty přebytky tam jsou, i když náklady samozřejmě také porostou, notabene ale v minulém volebním období jste mluvili jinak. A já si pamatuji, spíš jsem překvapena, že Starostové mlčí, poslanci za Starosty. Ti tady byli schopni kvůli každé koruně, která ubyla, kvůli každému procentíčku díky kompenzačním bonusu... a teď je klid, teď je ticho po pěšině! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já už starostou nejsem od prosince loňského roku, ale na tu diskusi tady si vzpomínám a mám takový pocit, že jsem i paní kolegyni Schillerovou tady bránil v některých případech, protože samozřejmě chápu, že starostové jsou lobbistická skupina, na druhé straně ten výpadek tehdy, že jsme platili kompenzace a vlastně použily se na to daně z příjmů fyzických osob, tak ta čísla ale pro ty obce byla trošku řekl bych vysoká. Takže proto jsem tady říkal, že žádné dotace, ale ať se doplatí nějakým způsobem ten podíl obcí, protože nám to dělalo velké potíže.

Na druhé straně musím říct, že jste to doplatili, že dokonce těch peněz bylo i malinko více. Ono se to dá těžce spočítat, to chápu, tohle, ale situace byla trošku jiná, než je tady. Na to jsem chtěl jenom upozornit, a že samozřejmě tehdy i po diskusi, kterou jsme tady měli nakonec, jsme se dobrali toho správného výsledku a za to tady dodatečně ještě jednou děkuji, protože nám to opravdu pomohlo. Teď je to trošku v jiných číslech, jsem chtěl upozornit, takže bych ty případy moc neporovnával, i když to chápu samozřejmě, ale tehdy prostě ten výpadek byl výrazně vyšší a výrazně komplikoval život obcím na rozdíl od toho dnešního stavu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Jenom stručně potvrzuji slova pana ctěného předsedy hospodářského výboru, pana poslance Adamce, prostřednictvím vaším, co bylo. Já jsem nemyslela starostové jako funkce, ale Starostové jako hnutí. Takže to upřesňuji, že ti tady vždycky nejvíc křičeli, tak jako KDU křičelo kvůli sociálním službám a teď mlčí, tak Starostové a nezávislí, takže to upřesňuji, prostě křičeli tady kvůli těm kompenzacím. Ano, máte pravdu, pane předsedo hospodářského výboru, prostřednictvím paní předsedkyně, protože jsme kompenzovali více, ono se to dopočítat dalo, tak potom jsem se rozhodla v tom dalším roce, že budeme zpětně kompenzovat podle skutku, aby to už bylo přesně. Ale že nám to vyčítá NKÚ, tady musím třeba říct, že NKÚ si myslím, že má pravdu. A je pravda, že vy jste se mě, prostřednictvím paní předsedkyně, v tomhle ohledu vždycky zastával. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se vracíme do obecné rozpravy, nicméně paní poslankyně Šafránková ještě posečká, protože se s přednostním právem právě přihlásila paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se především ráda vyjádřila k rozpočtu Ministerstva vnitra. Chtěla bych připomenout, že jsme měli rozpočtové provizorium a že když se tady rozpočet tedy v lednu, v únoru, v březnu projednával, tak jsem při všech čteních vystupovala a poukazovala jsem na to, že finanční prostředky v rezortu Ministerstva vnitra chybí.

Podali jsme mnoho pozměňovacích návrhů. Těch pozměňovacích návrhů bylo opravdu mnoho a dotýkaly se především policistů a hasičů, lidí, kteří nám pomáhají, pomáhali v době covidu, pomáhali s migrační krizí, pomáhali teď v rámci požáru v Českém Švýcarsku. Jsou to ti, kteří jsou nenahraditelní, nepostradatelní a naše vláda v minulém roce schválila nařízení vlády, kde se hasičům a policistům měly navýšit jejich platy o 1 400 korun. Když přišla tato vláda, tak to změnila, respektive pan ministr vnitra vystupoval s tím, jakým způsobem vítězně vybojoval, že tedy policisté a hasiči od 1. ledna dostanou 700 korun. Před několika týdny jsme se dozvěděli, že se navýší od 1. září státním zaměstnancům platy o 10 %, což bude skupina zhruba 260 000 lidí, a mě velmi překvapilo, že mezi touto skupinou právě nejsou hasiči a policisté.

Když se podívám na návrh změny rozpočtu, který předložil pan ministr vnitra, pan Vít Rakušan, v tom návrhu rozpočtu v žádném případě nevidím to, co tady avizoval několikrát na mikrofon, že policisté a hasiči dostanou zaplaceny přesčasy, že policisté a hasiči dostanou nějaké odměny. V rámci kolonky jejich platů není navýšení žádné. Když srovnám desetiprocentní navýšení od 1. září a 700 korun, tak to v žádném případě nejde srovnávat, protože 10 % ze základu určitě není těch 700 korun. Několikrát jsme tady slyšeli na mikrofon, že se policistům nebudou odebírat stabilizační příspěvky. Poté jsme mnohokrát v médiích slyšeli z různých krajů a pak i od policejního prezidenta, že se bohužel na ty stabilizační příspěvky musí sáhnout. Několikrát jsme říkali, že v této době, která zde je, určitě není dobré slučovat obvodní oddělení, tak jak se tomu například stalo v Libereckém kraji, v Karlovarském kraji a v jiných krajích, a musím říct, že jsem měla osobní možnost i při výjezdu naším obytňákem mluvit s některými policisty, kteří jsou velmi právě znepokojeni tím, že v některých městech k tomu slučování dochází. Kdo byl starostou, ví, že policistů je vždycky nedostatek i v rámci veřejného pořádku a že lidé se velmi dobře cítí, pokud policistu v té popřípadě problémové lokalitě vidí, že tam chodí, že to tam nějakým způsobem kontroluje a monitoruje. O to víc mě tedy mrzí, že když jsem se podívala na návrh změny rozpočtu, tak jsem se dozvěděla, že dojde k navýšení o 870 milionů pro azylový migrační fond. To je jasné, je to spojeno s těmi krajskými asistenční centry, která v rámci migrační krize velmi dobře zajišťovaly všechny kraje a která snad už dostala a dostanou všechny finanční prostředky. Policie v rámci návrhu změnu tohoto rozpočtu dostane navýšení 1,2 miliardy korun, ale dostane to na nákup ubytovny v Kunraticích. Tam nevím, jestli by se mi k tomu mohl nějak vyjádřit pan ministr financí, myslím si, že především by se k tomu asi měl vyjádřit pan ministr vnitra, proč a jestli je to opravdu tak důležité, a pak je to na nákup nových automobilů, 900 milionů korun pro policisty.

A hasičům se vzala miliarda z rozpočtu. Když jsem tady prosila, ať aspoň na ten dotační program, který každý rok mají dobrovolní hasiči v rámci obměny svých cisternových automobilových stříkaček, dopravních automobilů, rekonstrukce hasičských zbrojnic, tak ani ten jeden pozměňovací návrh s částkou 100 milionů korun nebyl ze strany koalice podpořen. Teď přichází koalice, respektive vláda, s tím, že hasičům dá 300 milionů korun na obměnu a doplnění techniky, ale uplynulo devět měsíců. Všichni víme, že ten proces není jednoduchý v rámci výběrového řízení na nákup automobilů a tak dále, a já jsem tady neustále vysvětlovala, a když jste se podívali na požár v Českém Švýcarsku - ano, zasahovali profesionální hasiči, ale zasahovali v obrovské míře dobrovolní hasiči, bez nichž bychom se tam v žádném případě neobešli. Byli to oni, kteří to zvládli s těmi profesionálními hasiči.

Já jsem tady neustále opakovala, že my - a kdo dělal starostu, tak to ví - máme takzvané JPO II, JPO III, které mají dneska ke svému užívání 2 350 cisternových automobilových stříkaček. Tím, že se každý rok dávalo do dotačního programu, tak se průběžně obměňovaly. Já jsem tady vysvětlovala, že se to nesmí zastavit. Také jsem říkala to číslo, že z toho množství je jich 1 300 po své životnosti .

Takže my jsme řekli v lednu, únoru, březnu: Peníze v žádném případě nedáme, vezmeme jim miliardu. Teď v návrhu je 300 milionů. Je tady napsáno "pro potřeby hasičského záchranného sboru". Takže ještě je otázka - a to je určitě otázka na ministra vnitra - jestli je to tedy pro profesionální hasiče, pro dobrovolné hasiče, jestli je to na cisternové automobilové stříkačky, nebo na nákup výškové techniky, nebo popřípadě na něco jiného. Myslím si, že v rámci toho, jak jsou hasiči důležití a nepostradatelní, ta částka pořád není taková, jakou by si hasiči a policisté zasloužili.

Pan ministr vnitra tady také několikrát řekl, že hasiči a policisté dostanou zaplacené všechny přesčasy v rámci pomoci - migrační krize, covid a tak dále. Já jsem tady několikrát říkala, že tu částku, kterou řekl, že dostanou - 100 milionů korun - tak ta částka nemůže v žádném případě ty přesčasy pokrýt, protože když to vydělím počtem policistů a počtem hasičů, tak mi to na jednoho policistu a hasiče vychází 2 600 korun. Pořád nevidím v návrhu rozpočtu to, co se avizovalo, a to je to, že hasiče a policisty za jejich práci a pomoc odměníme a všechno jim zaplatíme. To v návrhu rozpočtu opravdu nevidím.

Za hnutí ANO mohu říct, že určitě předložíme pozměňovací návrhy, a byli bychom rádi, kdyby ty některé... Protože pan ministr financí několikrát říkal: Nedali jste pozměňovací návrhy. V rámci rozpočtu jsme dali mnoho pozměňovacích návrhů, ale ani jeden nebyl podpořen. Děkuji vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vaše vystoupení vyvolalo hned několik faktických poznámek. Nejdříve pan poslanec Brázdil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já bych rád zareagoval na tu řeč, kterou tady paní poslankyně vedla. Jasně, hasiči, policajti. Nikdy nebude dost peněz a vždycky ty prachy tam prostě budou muset přijít, ať chceme, nebo ne. Ale o to smutnější je, že třetí hlavní složce, záchrance, dokonce nemůžeme ani my, nikdo z nás, pomoci. Ta není totiž ani vlastně ve státním rozpočtu. Záchranná služba je krajská. Ta nejvíc upracovaná, kde je nejvíc výjezdů, kde je nejmíň lidí - a o život jde vždycky až na prvním místě - tak tam to podléhá ne státu, ale čtrnácti krajům. Tam je úplně lidová tvořivost. Tam někdy dají peníze, tam nedají peníze, a mě to mrzí. Devět let tady jsem a tak hrozně rád bych přinesl svým pozměňovacím návrhem nějaké peníze, které by tuto složku daly někam na výsluní a ohodnotily, a hlavně daly tam prostředky na to, aby ta sanitní vozidla byla kvalitní a tak dále. Bohužel to není, tak jsem jenom na to chtěl zareagovat. Snad se jednou podaří, že záchranka bude státní a budeme se tady moci o těch třech složkách bavit naráz a pomoci Zdravotnické záchranné službě České republiky, státní Zdravotnické záchranné službě České republiky. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Lang. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo, paní předsedající, členové vlády. Já bych chtěl také podpořit naši stínovou ministryni vnitra v jejím vystoupení. Ve své podstatě s tím, co tady zaznělo, se ztotožňuji. Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě je přihlášeno ještě čtrnáct kolegů přede mnou, tak se zkusím vlomit sem také faktickou poznámkou. Chtěl bych upozornit na to, že opravdu v současných bezpečnostních sborech to trošičku vře. Ono jak policistům, hasičům a dalším příslušníkům bezpečnostních sborů bylo něco slíbeno, potom dostali vlastně minimální částku, dneska se slíbila nějaká částka 10 %, přitom ve své podstatě ta inflace je kolem 20 %. Ti lidé také musí platit hypotéky, starat se o své rodiny a podobně.

Musíme si uvědomit, že ti lidé se rozhodli, že budou pracovat pro stát, rozhodli se, že obětují všechno pro stát a ten stát se dneska neadekvátně z mého pohledu o ně stará. Policista si nemůže přivydělat jiným způsobem než nějakou překladatelskou činností, například. Co má potom ten člověk dělat? Opravdu bych se nerad dočkal toho, že se může situace vyhrotit tak, že by kromě policistů, kteří budou ve službě, tak by na protější straně stáli jejich kolegové, kteří momentálně v té službě nejsou. Opravdu je toto velice krátkozraké, protože vyškolení, vycvičení policisty nebo profesionálního hasiče trvá nějakou dobu. Stát do nich vlastně od počátku investuje velké finanční prostředky. Specialistou ve svém oboru podle toho, kde pracuje, se stává až po nějaké době a stojí to stát velké peníze. Dneska víceméně mám signály z policejního sboru, že je připravena odejít celá řada starších policistů, kteří již mají po těch patnácti a více letech nárok na nějaké příspěvky, výsluhy. To znamená, přijde opět nějaká vlna odchodovosti, pakliže nedokážeme tyto sbory zasanovat, a bude nás to, přátelé, ve finále stát daleko větší množství finančních prostředků než to, co jste teď na nich ušetřili. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní se tedy už vracíme do obecné rozpravy. Pan ministr se hlásí ještě s faktickou, takže prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Omlouvám se, myslel jsem si, že jsem se přihlásil dřív.

K těm dotazům. My jsme vyjednávali se sociálními partnery a první, s kým jsme udělali dohodu, byli policisté a hasiči, první sociální partneři, s kterými jsme udělali dohodu o navýšení platů od 1. ledna o 10 %, navýšení tarifů, ještě před tím, než byli ostatní, a zdůrazňuji, že to byla dohoda.

Za druhé, paní místopředsedkyně tady autoritativně prohlásila, že desetiprocentní zvýšení tarifů pro stupeň 1 je méně než 700 korun měsíčně, o které jsme zvedali od 1. ledna. Prosil bych, aby doložila tento výpočet. Nepleťme prosím 10 % zvýšení platu a 10 % zvýšení tarifu. To jsou úplně jiné pojmy. I v té veřejné debatě se říkalo - vláda schválila navýšení platů všem státním zaměstnancům o 10 %. Není to pravda. Pro ten stupeň 1 - a kteří měli zamražené tarify od 1. ledna roku 2021, to znamená i za vaší vlády, ale já vám to nevyčítám, jenom konstatuji - jsme se po těch 21 měsících domluvili - a zase po dohodě - že zvedneme o 10 % tarify pro tu skupinu lidí - myslím, že jich je ještě víc než 260 000 - po dohodě se sociálními partnery. A je to v novele rozpočtu. Pokud uděláme dohodu se sociálními partnery, kteří zastupují policisty a hasiče, že to bude od 1 2023 - opět zdůrazňuji slovo dohoda - tak to nemůže být v této novele, to je naprosto jasné.

Já to nestihnu. Přihlásím se ještě jednou, abych vysvětlil odměny za přesčasové hodiny v době nouzového stavu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S faktickou poznámkou chce však reagovat nejdřív paní poslankyně Mračková Vildumetzová, která se přihlásila. Následuje pak znovu pan ministr. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Určitě děkuji za to vysvětlení. Jsem prostě přesvědčena o tom, že pokud někomu navýším plat od 1. ledna o 700 korun - pokud tedy budeme vycházet 10 % navýšení v tarifu, prakticky v tom základu - tak jsem opravdu přesvědčena o tom, že tak, jak tady vystupuje pan ministr vnitra a neustále říká - a říkáme to všichni a všichni to i víme - že bez hasičů a policistů bychom se neobešli, pomáhají nám v každodenních záležitostech, tak jsem přesvědčena o tom, že jestli mělo dojít od 1. září k desetiprocentnímu navýšení, tak že v této skupině měli být i policisté a hasiči.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy prosím pana ministra Stanjuru s jeho faktickou poznámkou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nezbývá mi než doporučit hasičům a policistům, aby do čela svých odborových organizací nominovali paní místopředsedkyni, protože my jsme se s nimi dohodli, a vy nám říkáte, co byste udělala, že je to špatně. Rozumíme slovu dohoda, že s tím souhlasí obě dvě strany? To nebylo jednostranné rozhodnutí vlády. Takže kritizujte nejenom jednu, tak říkejte, že to udělali špatně i ti, kdo si to vyjednávali na druhé straně, a ne, že jedna strana dohody to udělala špatně a druhá výborně, to mi nedává žádnou logiku.

A k těm přesčasům za služby v období nouzového stavu. Bavíme se o období nouzového stavu. Jak to bylo za nouzového stavu za Babišovy vlády? Kolik jste kompenzovali přesčasů? Já myslím, že nula. Já říkám myslím, tak mě můžete přesvědčit, že to tak nebylo. Já mám zprávy od policistů a hasičů, že to tak bylo. Možná nejsou správné, ale tuhle zprávu jsem dostal. A vláda už o tom rozhodla. Vy zpochybňujete částku. Částku předložili generál Vlček a policejní prezident. Nemám žádný důvod, abych to přepočítával, ani žádný nástroj, abych si vzal tabulky, výkazy práce všech policistů a zkontroloval, zda policejní prezidium to spočítalo dobře, nebo špatně. A ty peníze budou z vládní rozpočtové rezervy, proto není (nesrozumitelné), že usnesení vlády je platné, teď jsem jenom technicky dopracoval, to rozpočtové opatření. Takže to, co jsme řekli, jsme slíbili, částky kvantifikovaly Hasičský záchranný sbor a policejní prezidium a tyhlety peníze budou vyplaceny.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní s faktickou poznámkou přihlášená paní poslankyně Oulehlová a následuje pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych chtěla reagovat na to, co zde bylo řečeno. Já se nechci pouštět do nějakých tabulek, do nějakých..., ale já vám chci říct zkušenost z praxe. Jsem šéfka bezpečnostní rady a policistů stále ubývá a ubývá. My už jsme v našem kraji docela výrazný podstav. Pro srovnání třeba vám řeknu: cizinecká policie, území hranic, které chrání cizinecká policie České republiky, u nás v regionu je 50, na německé straně 500. Ti policisté, já z nich cítím, že nevnímají zastání i společenské uplatnění nebo společenskou hodnotu, jakou mají. Týká se to jak policistů, tak hasičů. Máme za sebou covid, máme za sebou nebo prožíváme krizi utečeneckou. Všechno jde na vrub Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru a ti lidé opravdu nejsou ohodnoceni tak, jak by měli. A to je fakt, na tom se nic nedá měnit. Bohužel, a já už jsem to tady zmínila při minulém jednání, je to i tak, že třeba co se týče teď utečenecké vlny ze Sýrie, do konce měsíce, aniž by to věděli v regionu, do konce měsíce srpna to je opravdu tak, že z Moravy se vozí na výslechy ti lidé po celé České republice, a bohužel je to tak, že je opravdu pouštějí v městech po výslechu do ulic a ti starostové to ani nevědí, co se děje. Pan ministr tady zmínil, že budou teď fungovat... (Předsedající: Váš čas vypršel, paní poslankyně!) Dobře, omlouvám se. Takže jenom podpora policie.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Je třeba dodržovat dvě minuty. Prosím následně pana poslance Maška.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, vážení ministři, kolegyně, kolegové, já jsem si tady vzal z toho materiálu tabulku Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol a tady bych se chtěl zeptat pana ministra. Sice tady je 3,2 miliardy nárůst pro vnitro, ale už jsme si tady říkali, z čeho se skládá ten nárůst, a ten je hlavně na investice, na auta, na nějakou stavbu. Ale vy jste říkal, že bude dostatek prostředků pro policisty. Dnes se ukazuje, že policisté jsou stále ve stejném podstavu, hledají peníze na to, aby si mohli vyplatit nebo aby jejich nadřízení mohli vyplatit mezi 15. a 25. rokem nějaké bonusy, aby zůstali u policie a neodcházeli. Mimochodem, teď hodně odcházejí. A Národní bezpečnostní úřad, tady čtu, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost tady má ve změně jednu velikou nulu, a přitom my ve výboru pro bezpečnost od nich slyšíme nářky, že prostě peníze potřebují, ale že údajně je mají od vlády slíbené, že se to na konci roku dorovná.

Takže jsem se chtěl zeptat, jestli ta změna s tou nulou bude pravda, anebo jestli tam ty peníze dodáme, konkrétně třeba u NÚKIB, který je velmi důležitý a tady má tu nulu. A když jsme jednali na výboru pro bezpečnost o jejich potřebách, to jsou řekněme v nízkých desítkách milionů, 10 až 20 milionů, tak jsme se všichni tvářili včetně koaličních poslanců, že jim s tím pomůžeme. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášena paní ministryně Černochová, následuje pan ministr Stanjura. Všechno jsou faktické. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní předsedkyně. Já to tady docela dlouhou dobu poslouchám a nestačím žasnout. Chci se zeptat všech kolegů z hnutí ANO, kteří kritizují pana ministra Rakušana, který je ve své pozici osm měsíců, kde byli oni osm let. Osm let tady fungovala vláda, kde hnutí ANO mělo dominantní podíl. Nikoho nezajímá, že ministr vnitra byl zástupce sociální demokracie. Kde byla paní Mračková Vildumetzová, když jsem tady navrhovala, abychom dávali stabilizační příspěvky policistům tak, aby se skutečně dokázalo oddělit to, že někteří policisté, zejména ve velkých městech, svoji pozici vykonávají skutečně bez nároků na proplácení přesčasů, a jejich pozice ve velkých městech díky nárůstu kriminality je složitější než - dělala jsem si tady z toho legraci, zmiňovala jsem Modravu. Kde jste byli, kolegové? Proč jste s tím nic nedělali? Proč jste nenavrhli rezortu Ministerstva vnitra více finančních prostředků? Proč jste nepodporovali návrhy, které jsem tady jako opoziční poslankyně a členka výboru pro bezpečnost předkládala? Teď jste největší farizejové ze všech. Přesto ve chvíli, kdy jste s tím vy mohli něco dělat, tak jste nedělali nic a hlasovali jste, jak ministr vnitra Hamáček pískal.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nuly v těch kapitolách, pane poslanče Mašku, prostřednictvím paní předsedkyně, zůstanou, pokud to nezmění Sněmovna. NÚKIB je vyřešen. Nebylo to 10 nebo 20 milionů, ale 40. Už je to dávno vyřešeno rozpočtovým opatřením. Byl za mnou tehdejší ředitel NÚKIB, přinesl dobré podklady, uznali jsme, že to jsou oprávněné požadavky, a z vládní rozpočtové rezervy to dávno bylo vyplaceno. Vlamujete se do dveří, které nejenže jsou otevřené, ale už je to i vyřízeno za těmi dveřmi. Od těch ostatních jsem žádný požadavek nedostal. Nemůžu vyloučit, že si někdo někde stěžuje, ale připadá mi standardní, že pokud nějaký šéf instituce chce změnu rozpočtu, osloví příslušného ministra a pak se to projednává u těch ostatních institucí. Ke mně nedorazilo nic, nicméně říkám, NÚKIB je vyřešen. Neznám z hlavy, je to už ale několik měsíců, takže jsem schopen dodat rozpočtové opatření, bylo to kolem 38 nebo 40 milionů korun uhrazeno z vládní rozpočtové rezervy. Právě na tyto případy je vládní rozpočtová rezerva, aby se věci, které nesnesou odkladu a nebyly v návrhu rozpočtu, aby se řešily v průběhu roku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášena paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych si dovolila reagovat na své předřečníky. Myslím si, že to, co tady zaznělo prostřednictvím paní ministryně obrany, bylo podle mého názoru velmi nefér, protože my jsme to opravdu, paní ministryně prostřednictvím paní předsedající, dělali. Běžte za hasiči, běžte za policisty, jak za poslední roky se jim zvýšily jejich platy. Já si myslím, že za naší vlády byli velmi spokojeni. A je také nefér tady říkat, že když byl covid, tak že se jim nedalo v rámci odměn. Já jsem si to byla u naší paní ministryně financí, exministryně financí, ověřit a všichni dostali na odměnách finanční prostředky. Proto mě udivuje, že se tady neustále říká - a já samozřejmě tím, že mám na starosti vnitro, vím, že jsou důležití vojáci, vím, že jsou důležití záchranáři, vím, že jsou důležití lidé ve zdravotnictví, jsou to i ty další skupiny - ale já v tuto chvíli v tom rezortu mám policisty a hasiče. Proto je tady v tuto chvíli zmiňuji.

A myslím si a poukazuji na to, že pan ministr vnitra řekne: Nebudou se brát stabilizační příspěvky, nebudou se rušit služebny - a ono je to všechno pak úplně opačně. Takže nám se tady říká, že se ty věci dělat nebudou, ale ty věci se pak dělají. A ti policisté dneska mají strach, protože pan ministr udělal ještě pracovní skupinu na změnu zákona v rámci služebního poměru, a všichni se bojí, že se budou měnit výsluhy! A tak jak tady zaznělo, policisté nejsou a nebudou. A je vidět, že už dnes jich řada odchází.

A poslední věc: 3 500 tabulkových míst policistů schválila paní ministryně financí Schillerová! Navýšil se stav i finance v rámci toho, aby se konečně mohl zvýšit stav policistů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za příspěvek a další přihlášený je pan Hubert Lang, poté paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych chtěl, abych byl korektní, říci k panu ministrovi financí, protože jsem členem jak NÚKIBu, tak NBÚ, tak FAÚ, tak opravdu NÚKIB, tam finanční prostředky doputovaly. Tím asi moje vstřícnost končí, proto já také nemůžu věřit této tabulce nebo této změně, protože jako člen komise Národního bezpečnostního úřadu, pane ministře financí, my jsme se dvakrát sešli. Na první, když se projednávala rozpočtová kapitola, přišel pan generál Lang, přišla ekonomická náměstkyně a jasně řekla, že s rozpočtem, který má, končí s mandatorními výdaji někdy do října. My jsme prostě řekli, ať nám předloží ještě nějakou další finanční rozvahu. Bylo to v rozsahu od 3 do - poslouchejte - pouze od 3 do 10 milionů korun, které potřeboval Národní bezpečnostní úřad, aby zajistil své základní funkce.

Kolegové, kteří jsou i z pravé strany spektra, mi dají jistě za pravdu. A my jsme přijali doprovodné usnesení a bylo řečeno, že v této věci, která se nyní projednává, že se na to podíváte a že zkusíte to dofinancovat. Pan generál Lang jasně řekl: Nemám obsazenou tabulku svého tiskového mluvčího. Nemáme člověka, který v Bruselu v rámci našeho předsednictví zajišťuje určité bezpečnostní věci. Tři roky jsme se nedostali na zastupitelské úřady vykonávat určité dozorové věci, protože na to nemáme finanční prostředky. Nejsme schopni plnit určitá nařízení vlády, případně nějaké věci vyplývající z nějakých dalších nařízení.

A já když se dneska podívám na tabulku, kolik tedy dostal NBÚ na základě toho, kdy bychom jako poslanci byli ubezpečeni v kontrolní komisi, že se na to podíváte a že tam ty finanční prostředky doputují, tak je tam, prosím vás, co? Je tam jedna velká nula! Mně je úplně hanba se podívat do očí panu generálu Langovi, paní ekonomické náměstkyni, které jsme slíbili, že se o to pokusíme. Je to opravdu úplně marginální částka a NBÚ, aby jim neteklo do střechy, aby byli schopni obnovovat techniku, aby byli schopni vykonávat základní činnosti, které jsem tady vyjmenoval, a bylo jich daleko víc, potřebovali rozsah od 3 - to byla ta úsporná - do 10 milionů korun navýšit svůj rozpočet. A je tam, prosím vás, (Předsedající: Pane poslanče, čas. Děkuji.) jedna velká nula. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dále je přihlášena paní předsedkyně Schillerová a poté je přihlášen pan poslanec Mašek, poté pan poslanec Ryba. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, no, paní ministryně při vším respektu k vám, já myslím, že vnitro neřídíte, nemáte vhled do této kapitoly, ani jste se na to nepřipravovala, jste ministryní obrany, takže já jenom čísla. Poskytnutá pomoc ke 30. 11. roku 2021 - pak to ministerstvo přestalo sledovat - vykazovaná podle metodiky bruselského institutu Bruegel, takže přímo je tam položka, určitě to ještě visí i na stránkách Ministerstva financí. Je tam položka, už to hledám, navýšení prostředků na platy, bezpečnostní sbory, vojáci z povolání a tak dále, myšleno odměny, a částka je tam 2,7 miliardy. Ještě klidně dohledám, kolik to bylo v roce 2020. No logicky, jestliže jsme měli nouzový stav, kdy těm lidem se nevyplácí přesčasy, potvrdí mně to určitě bývalí zástupci ozbrojených sborů, tak jsme jim to museli nějak kompenzovat - to nasazení, různé pohotovosti, to, že to tam táhli v nouzových stavech bez toho, aniž by jim byly proplaceny přesčasy, a to jsme samozřejmě dělali. Nedělali jsme to jenom zdravotníkům. Možná jsme o tom méně mluvili.

To, jak rostly platy ozbrojeným složkám za působení našich vlád, kde hnutí ANO bylo, tak to je naprosto bezprecedentní. Tak jak jsem mluvila před chvílí o zaměstnankyních úřadů práce, úplně stejně se na mě obrací i zástupci ozbrojených složek. My jsme si jich vždycky nesmírně vážili a ten stabilizační příspěvek, paní ministryně, prošel za naší vlády. Za naší vlády se tady prohlasoval, ale samozřejmě, stabilizační příspěvek znamená, že je tam jakási zákonná možnost ho vyplácet, ale musíte na to dát peníze. A když si porovnávám rozpočty - já už se připravuji, až se tady bude probírat rozpočet na rok 2023 - a porovnávám si náš návrh, porovnávám si současný rozpočet 2022, novela 2022 a 2023, tak vnitro rozhodně na tom lépe není.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek, pan poslanec Ryba poté a potom pan ministr Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Pane ministře, já bych se chtěl omluvit za ten NÚKIB, já nejsem členem kontrolní komise pro NÚKIB a je to pro mě dobrá informace. Možná je škoda, že nebyla více prezentována, hlasitěji, ale to je dobře. To ostatní tady řekl pan kolega Lang, o těch ostatních jako NBÚ a podobně.

Zároveň bych chtěl ale zareagovat na ctěnou kolegyni paní Janu Černochovou, protože se tady musím ohradit. My jsme spolu seděli v bezpečnostním výboru v minulém období a není pravda, že bychom nějakým způsobem v uvozovkách šidili Policii České republiky nebo hasiče. Je to přesně naopak, bojovali jsme za ně, a řekl bych docela, společně. Naopak se nám dařilo na to získávat finance, právě i na stabilizační příspěvky a podobně. A to, čím začala vaše vláda, a to je snížením z těch 1 400 na 700 korun přídavku, je prostě vaše vizitka. A to, že v průběhu roku od 1. září státní zaměstnanci dostali těch 10 % a policisté a hasiči si na ně musí počkat, byť to bylo předjednáno předtím, ale bylo by bývalo čestné to vzít jedním vrzem v uvozovkách, tak si na to prostě do ledna počkají. Oni to vidí, oni si to určitě vyhodnotí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a dalším z přihlášených je pan poslanec Ryba, poté pan ministr Stanjura a poté paní ministryně Černochová.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si tady rychle našel několik čísel, když jsem končil. Pravdu má paní Schillerová v tom, že zákon hovořil o tom, že prvních 150 hodin přesčasových v době nouzového stavu jsou hodiny neplacené, ale abychom nějakým způsobem odměnili ty příslušníky, tak jen v září roku 2021 za covid dostali příslušníci v průměru v průměru 20 000 korun, v roce 2021. A co se týká paní poslankyně Černochové (Reakce z ministerských lavic.) - pardon, já jsem myslel, že jste i poslankyně, takže paní ministryně Černochové - rozpočet Hasičského záchranného sboru České republiky v ostatních běžných výdajích a výdajích programového financování bez evropských peněz v roce 2010 byl 1 miliarda 928 milionů 540 korun. Potom všichni víme, když se ujala vlády ODS a spol., a rozpočet byl bezprecedentně zkrácen na 1 miliardu 287 milionů korun. Kč. Bavím se o ostatních běžných výdajích. Z 1 miliardy 928 milionů byl zkrácen na 1 miliardu 287 milionů, pane ministře. To krácení bylo naprosto bezprecedentní a já musím říci, že rozpočet se navyšoval a abychom věděli, o čem se bavíme, v roce 2021 byl 2 miliardy 420 milionů korun. Takže ještě jednou: 1 miliarda 928 milionů, v roce 2010 zkráceno na 1 miliardu 287 milionů a navýšeno opět až v roce 2021 na 2 miliardy 420 milionů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším přihlášeným je pan ministr Stanjura. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura My jsme si tady ráno řekli, že je třeba faktické držet ve faktických, a neděje se to. Tak zkuste se v tom vedení, bohužel je tam zase místopředseda za ANO, ale není to nic stranického. Nevím, na koho reagoval pan poslanec Ryba. Nevím - já vím, že nám řekne nějakou informaci, ale měl se přihlásit do řádné.

Já budu reagovat na zmínku NBÚ - ke mně to nedoputovalo. Ale zase, klidně se jim podívejte do očí, když tu žádost neposlali na Ministerstvo financí. A buď ta čísla jste spletl vy, nebo oni. Měly jim dojít peníze v říjnu a stačilo by jim 3 až 10 milionů. Ale roční rozpočet je skoro 300, takže 25 milionů měsíčně. Takže kdyby byla pravda, že jim dojdou peníze v říjnu, tak jim chybí 50 milionů na konci října. Kdyby bylo na začátku října, tak jim chybí 75 milionů.

Tak buď není pravdivá informace, že jim došly peníze v říjnu, nebo na začátku, nebo na konci - jestli je to 3 až 10, tak by jim ty peníze měly dojít 15. prosince. Takhle si řekněme, jak to je. A když nemáte žádost, těžko můžete něco dělat. 3 miliony fakt není částka, se kterou by se zhroutila ani novela. Myslím, že bychom tady nedávali (nesrozumitelné), jak jsme řešili NÚKIB. Takže se jim klidně do očí podívejte a klidně se jich zeptejte, proč tu žádost neposlali, když vám to říkali, a proč vám říkali říjen, když ta částka odpovídá zhruba 12 dnům ročního rozpočtu NBÚ.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další přihlášenou je paní ministryně Černochová, poté paní předsedkyně Schillerová, poté pan poslanec Lang. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, pane místopředsedo. Já budu reagovat také na paní předsedkyni klubu ANO Schillerovou, vašim prostřednictvím. Ano, paní Schillerová, jenom vy rozumíte úplně všemu. V době, kdy jste řádila na Ministerstvu financí, já jsem seděla ve výboru pro bezpečnost, seděla jsem v něm osm let, takže si myslím, že té problematice rozumím. K té problematice jsem tady opakovaně vystupovala, a možná jste zrovna nebyla v sále, ale celé minulé volební období jsem navrhovala několik věcí, které měly zlepšit situaci u Policie České republiky, stejně tak u Hasičského záchranného sboru. A když už tady mluvíte o těch pozměňovacích návrzích a o stabilizačních příspěvcích, tak se podívejte, jaký stabilizační příspěvek jsem navrhovala já. Já jsem navrhovala mnohem vyšší stabilizační příspěvek a vy jste ho tehdy nepodpořili.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme. Další je přihlášená paní předsedkyně Schillerová, poté pan poslanec Lang a poté paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Určitě nerozumím všemu, paní ministryně, to bych si v životě netroufla tvrdit ani myslet. Tak já jenom doplním ta čísla, reaguji ještě buď na vás, nebo i na pana ministra Stanjuru. Já jsem řekla, že šlo 2,7 miliardy v roce 2021. Já jsem si mezitím dohledala podklad, je na stránkách Ministerstva financí. V roce 2020 šlo na to navýšení prostředků, myšleno odměny - jsou v tom i sociální služby, ale to byla menší část - bezpečnostní sbory, vojáci z povolání, tak tam šlo 3,3 miliardy, takže 3,3 šlo v roce 2020 a 2,7 šlo v roce 2021. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další z přihlášených - pan poslanec Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo. Já nevím, kdo kde řádil, jak řádil, co řádil. Prosím vás, jedna z věcí, proč já jsem se vůbec ucházel a chtěl jsem jít do politiky, když jsem byl předtím skoro třicet let státním úředníkem, který do toho nemohl mluvit a mohl to sledovat, jak to možná sledují příslušníci bezpečnostních sborů tady, kteří mají tedy sílu na to se dívat na to jednání, tak opravdu, když se vrátíme do historie... A já tady prostě nemůžu reagovat nebo nemůžu se bránit proti tomu, co říká paní ministryně Černochová, kde byla v bezpečnostní výboru. Ano, ona tam byla mnoho let, mohla tam dávat nějaké návrhy, ale prostě z nějakého důvodu se to nepovedlo. Byla to koaliční vláda. Hnutí ANO tam nemělo ministra vnitra, byla to forma nějakého kompromisu. To, že vy dneska si vládnete podle mě svojí stoosmičkou, protože jste se poslepovali, poskládalo se to všechno, jak se dá, to je, to máte dneska jednoduché. Možná kdybyste byla v předchozí vládě a byla jste v pozici našich ministrů nebo našich zástupců, kteří v té době byli v té vládě a museli samozřejmě vycházet z nějaké míry kompromisu, tak asi by se to nedařilo.

A když se vrátím k tomu, co bylo mezi roky 2010 až 2013, já už jsem tady zmiňoval několikrát, došlo tehdy k obrovské destrukci bezpečnostních sborů, obrovské množství lidí odešlo nenahraditelně, prostě ti lidé byli pryč a strašně dlouho jsme se, v té době ještě sloužící policisté, z toho vyhrabávali. Prostě jsme ze dne na den museli omezit svoje finanční prostředky, omezit lidi na odděleních, bylo to jak na houpačce. Když potom ta vaše slavná tehdejší vláda skončila, nastoupila konsolidace, nastoupilo hnutí ANO, které vlastně jste vy vybudili tou vaší politikou, takhle vlastně vzniklo hnutí ANO, že jo, jinak by asi spousta z nás vůbec třeba do politiky vůbec nešla, tak prosím vás, je to opravdu těžké. Nemůžeme si dovolit ještě v této těžké době, kdy vy často se obracíte na to, že kousíček od nás je válka, podobně máme tady migrační krizi, máme tady uprchlickou krizi, máme tady teď Syřany, kteří nám zase běhají. Všechno to spolu souvisí. Bezpečnostní sbory potřebují jasnou stabilizaci, potřebují mít prostě nějakou perspektivu, nějakou jistotu. Když toto ti lidé mít nebudou, tak o ty lidi přijdeme, už je nedostaneme a bude to pro stát daleko dražší. Já nechápu, co je na tom k nepochopení. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Tři reakce. Článek 4. 8., deník Právo: "Policisté přišli o část stabilizačních příplatků. Až 80 % policistů od 1. července přišlo o část stabilizačních příplatků. Ty mají sloužit jako motivace, aby příslušníci v práci neskončili. Změnu popsal policejní prezident Martin Vondrášek v dopise příslušníkům, který má Právo k dispozici." Tak já se omlouvám, ale chci se zeptat, paní ministryně obrany, také ve vší úctě k vám, prostřednictvím pana předsedajícího, proč jste tedy v tuto chvíli nebojovala za to, když jste tedy bojovala za to, aby to měli vyšší, to je určitě dobře, tak aby se jim to teď vzalo?

Druhé - ohledně toho, co se tady pořád hovoří - faktické poznámky. Já vím, že pan ministr financí je odborník na jednací řád, byl skvělý předseda poslaneckého klubu, ale přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nesmí překročit dvě minuty, takže poslanec může reagovat i na předešlou faktickou poznámku a samozřejmě i k rozpravě.

A moje poslední otázka na vás, pane ministře: to, že se nepřidá policistům, hasičům, samozřejmě za to budu bojovat, protože jsem přesvědčena o tom, že si to opravdu zaslouží. Nebo kdyby přišel pan ministr vnitra aspoň s nějakou odměnou, kterou sliboval - žádná není. Ale vy jste tedy s odbory - já se na to zeptám, jestli odbory policistů a hasičů souhlasí s tím, aby to bylo od 1. ledna? Tu informaci si určitě ověřím. Ale od 1. září se přidá státním zaměstnancům. Je to v tom návrhu rozpočtu? Mohl byste mi ukázat v návrhu rozpočtu, kde je navýšení pro těch 270 000 zaměstnanců? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším z přihlášených je pan ministr Zbyněk Stanjura a je to zatím poslední faktická poznámka.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Mohl bych vám to ukázat. Ale ještě se vrátím k tomu... Někdo tady z kolegů zapomněl mobil. (Místopředsedkyně Mračková: Já. Ministr jí mobil podává.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já to zohledním v čase potom.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Plamenným hlasem tady paní místopředsedkyně říkala: Paní ministryně Schillerová zajistila 3 500 míst pro policisty a peníze. Ta místa jsou prázdná a žádné peníze na ně nejsou. U policie za neobsazené místo se rozpočtuje nula. Tak to jenom konstatuji, tak to prostě je. A když pořád mluvíme o tom, jak máme málo policistů, já bych poprosil, abychom udělali evropské srovnání, kolik máme policistů na 1 000 obyvatel. Ne, já si myslím, že to je korektní, abychom si řekli, jestli jsme v první třetině, v polovině, v druhé třetině nebo třetí třetině. Nebo máme mít nejvíc policistů na obyvatele na světě? Opravdu? No, možná si to někdo přeje, ale já bych to mezinárodní srovnání byl rád, kdybychom použili v debatě. Máme nakreslené číslo policistů a roky je tam 3 000 volných neobsazených míst, takže my tam klidně můžeme nakreslit dalších 10 000 a říct, že máme rekordní počet policistů - podívejte se proti Babišově vládě, máme o 10 000 míst pro policisty víc. Ale realita bude, že budeme pořád stejně, protože nebude 3 000, ale 13 000 neobsazených míst, a rozpočtově to nic nestojí, že tam se rozpočtuje jedna velká nula u policie za neobsazené místo, takže tam nejsou ani peníze, ani ti policisté.

A ty peníze na těch 10 % v stupni I jsou rozložené do dvou částí. Jedna část je v rozpočtu kapitoly Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy - to jsou v zásadě zjednodušeně nepedagogičtí pracovníci, druhá je ve všeobecné pokladní správě - to je pro ty všechny ostatní. Odpovídá to přesně, je to zhruba 2 miliardy, odpovídá to přesně dohodě, kterou jsme uzavřeli s odbory.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z přihlášených je pan poslanec Lang, poté paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já bych tady to téma, které pan ministr financí tady otevřel, a proto reaguji faktickou, to je věc, na kterou jako... to se protíná takovou nití, celou mojí službou, prakticky třicet let. Vždycky když došlo na nějaké finanční prostředky, tak se začalo, když se argumentovalo, srovnáváním. Je to srovnávání nesrovnatelného. Každý bezpečnostní sbor i v každém členském státu Evropské unie prostě je na tom trošku jinak. Spolková republika Německo jako spolková země má Bayerische Grenzpolizei, to je spolkový stát Bavorsko. Potom mají Landespolizei. Francouzi mají gendarmerii. Prostě je to na ten počet lidí... Jestliže to někdo potom smíchá, udělá z toho takový mišmaš, tak mu potom z toho vypadne, že ve své podstatě my policistů, jak říkáte vy, s čímž já zásadně nesouhlasím, na hlavu nebo normohlavu máme prostě hodně. To jste ve své podstatě řekl. (Reakce ministra.) Já nechci... Teď mluvím já, pane ministře. Můžete potom reagovat. (Reakce ministra.)

Prostě já nelžu a chtěl bych se ohradit, že tady něco lžu, to je prostě můj názor.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím, případně se přihlasme s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, když tak s faktickou poznámkou. Děkuji.

 

Poslanec Hubert Lang: Já bych poprosil o těch 20 vteřin, co mě tady pan ministr napadal.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dostanete je. Dostanete je, prosím, pokračujte.

 

Poslanec Hubert Lang: No dobře. Tak když potom se dostaneme tedy do této situace, tak potom asi děkuji za pozornost, asi někomu, komu se něco vysvětlit nedá a nechce argumentovat, tak prostě mu to asi nevysvětlím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším z přihlášených je paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom korigovala trošku slova mé ctěné kolegyně paní místopředsedkyně Mračkové. To samozřejmě schválila naše vláda, ne já, ta místa. Naše vláda to schválila. A ona to tak myslela, akorát to nepřesně řekla, takže abychom mluvili přesně. Bylo to v souladu vlastně s reorganizací policie a s výhledem, takže to bylo, tam byl zpracovaný podklad. Já jsem - o to se dost vedla pře, jestli tolik, tak to ne, a tak dále - ale pak mě přesvědčili, měli tam analýzy, podklady, to je určitě dohledatelné, byl u toho pan prezident, bývalý policejní prezident Švejdar.

Ale pane ministře, dovolím si malou korekci vašich slov. My jsme tady společně v minulém volebním období schválili mnou předložený návrh, který jsem jménem naší vlády předkládala, kde jsme měnili poskytování prostředků za neobsazená místa, a dali jsme tam, že počínaje druhým měsícem dostanou vždy - nedostanou plný obnos těch peněz, ale dostanou první stupeň v dané platové třídě. Takže není to úplně pravda, že dostávají nulu, pokud ta místa jsou neobsazená. Takže tak.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak s další faktickou pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nejdřív k panu poslanci, který mluvil před paní předsedkyní. Já tu statistiku nemám. Já jsem říkal, že by bylo zajímavé, a klidně to zpracujte vy a dejte tam komentář k specifikům členských států. Neřekl jsem, že jich máme hodně, a vy jste řekl, že jsem řekl, že to je hodně, a to je lež, to se na mě nezlobte. Já jsem tady tím neargumentoval. Já jsem říkal, že ta statistika by byla zajímavá. A klidně zpracujte i s přihlédnutím k národním specifikům, kde mají spolkové složky, kde nemají, já s tím nemám žádný problém. Ale myslím, že to je užitečné v debatě, jestli jich máme málo, nebo hodně. A nemusíme mít, nemusíme být první ani poslední podle mě. Ale když ta data nemáme, proto jsem nepoužil, tento argument, tak si neuvědomujeme, kolik je to "hodně".

Paní předsedkyně Schillerová se mýlí - to platí u všech ostatních, ale ne u ozbrojených složek. Tam se vyplácí nula na neobsazená místa. Jo, jo, to je tak, vím to z rozpočtu, který jsme připravili pro rok 2022, protože jsem říkal, že jim tam ty 3 000 volných míst nenecháme, když je tam to snížené, že to je zbytečné, aby tam ty prostředky měli, a argument Ministerstva vnitra byl, že na ně se (nesrozumitelné). Není to tak, že peníze na ta neobsazená místa se použijí například na odměny obsazených míst, protože mě vždycky zajímá průměrný plat, to myslím, že je klíčové, průměrný plat člověka, který tam je, a mám to dělit počtem skutečných zaměstnanců. Tím se mimochodem i v jiných rezortech docela zkresluje průměrná mzda, když se celkové platové výdaje vydělí počtem všech pracovních míst bez ohledu na to, jestli jsou obsazená, nebo neobsazená. Pak průměrný plat zákonitě klesá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Byly vyčerpány všechny faktické poznámky.

Předtím, než se připraví poslankyně Šafránková, kterou tímto prosím do debaty, musím přečíst několik omluv. Pan Oldřich Černý od 14.10 do 16.30 z pracovních důvodů, pan Kobza Jiří od 16.15 do půlnoci z pracovních důvodů, pan Ondřej Kolář od 14 do 15 z pracovních důvodů, pan Václav Král od 17.30 do půlnoci z pracovních důvodů, paní Karla Maříková od 14.20 do 16.30 z pracovních důvodů, paní Jana Pastuchová od 15.45 z rodinných důvodů, paní Petra Quittová od 14.30 z pracovních důvodů, pan Karel Smetana od 14.30 bez udání důvodu, pan Jan Volný od 14 hodin z pracovních důvodů a paní Renáta Zajíčková od 14.30 do 15.30.

A nyní máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi se také krátce vyjádřit k vládní novele zákona o státním rozpočtu z pohledu kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, respektive z pohledu aktuálního financování priorit našeho sociálního systému.

Vláda Petra Fialy ve své dosud platné a účinné verzi státního rozpočtu, kterou změnila návrh rozpočtu předchozí končící vlády, značně osekala některé velmi důležité rozpočtové sociální položky. Zejména se jednalo o dávky zdravotně postiženým, o příspěvek na péči pro osoby závislé na péči jiných osob a o prostředky na náhradní výživné pro rodiče samoživitele. Tedy v zásadě šlo o naprosto necitlivé a nepatřičné odebrání peněz některým sociálně nejohroženějším skupinám občanů.

Je proto velmi smutné a zarážející, že se vláda ani takříkajíc na druhý pokus vůbec nepokusila o nápravu a nepřidala ani korunu na příspěvek na péči pro zdravotně postižené ani na náhradní výživné, a dokonce ani na platy zaměstnanců v rezortu sociálních věcí, kterým zrušila pravidelné, byť drobné plánované zvýšení platů hned krátce po svém nástupu loni v prosinci jako specifický dárek k Vánocům a k Novému roku. Jediné, co jim přidala, byla další práce, agendy a povinnosti. To se týká zejména zaměstnanců - nomen omen - úřadů práce, a to přesto, že meziročně stouply daňové příjmy státu jen za první pololetí letošního roku o 90 miliard korun. Ale vládě nestálo za to věnovat ani haléř navíc na položky, o kterých jsem hovořila. Zdravotně postižení, samoživitelé a jejich nezletilé děti, poctiví a loajální zaměstnanci. Co dodat?

Vláda rovněž přes opakované sliby do dnešního dne nepředložila návrhy zákonů na zvýšení příspěvku na péči pro osoby závislé na pomoci jiných osob v domácí péči, kde současná výše těchto příspěvků absolutně nestačí na důstojný život a pořízení základních asistenčních služeb, zejména po jejich letošním zdražení.

Stejně tak vláda a Ministerstvo práce a sociálních věcí dodnes nepředložily návrh na zvýšení neuvěřitelně nízkého příspěvku na mobilitu pro tělesně postižené. SPD oba tyto návrhy již dávno vypracovalo a čekají zde ve Sněmovně na projednání, které vládní koalice bohužel stále blokuje. Když vidíme novelu rozpočtu, je nám jasné, proč. Přitom pomoc nejohroženějším skupinám obyvatel doporučuje vládě i její odborný poradní orgán, Národní ekonomická rada vlády. Její podněty se do velké míry překrývají s návrhy SPD, z nichž velkou většinu jsme zde ve Sněmovně již předložili do legislativního procesu. Jde zejména o zvýšení enormně nízkých a zastarale nastavených normativů u příspěvku na bydlení, zvláště u máločlenných a seniorských domácností, o podporu nízkopříjmových seniorů pobírajících důchod, kdy mimořádné valorizace nezvyšují základní výměru důchodů, a tedy pomáhají více vysokopříjmovým důchodcům a jsou vrcholně nespravedlivé, či větší daňové zvýhodnění zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Vláda však tato expertní doporučení prozatím ignoruje a odráží se to i v její rozpočtové politice.

Dle výsledků průzkumu projektu Život k nezaplacení společnosti PAQ Research počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na současných 16 %, tedy téměř o polovinu. Nejvíce ohrožení jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. Lidé v příjmové chudobě jsou podle definice Českého statistického úřadu ti, kteří žijí s příjmem maximálně 14 782 korun na osobu na měsíc. Příjmově chudá je tedy podle výzkumu každá šestá česká domácnost. Dalších 16 % českých domácností má nízké příjmy a úspory, které jim vydrží maximálně na jeden měsíc. To už jsme na třetině domácností. U samostatně žijících seniorů vzrostla příjmová chudoba od listopadu 2021 do konce o drsných 40 procentních bodů.

Z výzkumu dále vyplývá, že momentálně žije 43 % ze samostatně žijících seniorů v příjmové chudobě, u samoživitelů je to zhruba polovina. Jejich situace je nesmírně tristní a neudržitelná a vláda proti tomu nedělá naprosto nic. Přitom to měla být jedna z absolutních priorit, když už se vůbec nějaká novela rozpočtu předkládá. To by mělo smysl. Pád do chudoby hrozí dle průzkumu minimálně polovině z rodičů samoživitelů a jde tak i o nepřijatelné ohrožení životní úrovně, kvality života a vývoje desetitisíců dětí. Tady není na co čekat ani jeden jediný den.

Vyspělost každé společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své nejohroženější obyvatele. Měřeno tímto ukazatelem selhává vláda Petra Fialy na celé čáře. Klíčovým nástrojem sociální politiky je státní rozpočet, výdaje, které stát hodlá alokovat na sociální podporu a pomoc těm občanům, kteří jsou nikoli vlastní vinou, a přestože pracují, anebo už pracovat nemohou z důvodu vysokého věku či trvale a nevratně špatného zdravotního stavu, v tíživé příjmové a sociální situaci. Z tohoto pohledu je sociální politika této vlády špatná a neúspěšná, jde spíše o politiku asociální.

To potvrzuje i předkládaná novela zákona o státním rozpočtu, kterou i z tohoto důvodu nemůžeme jako SPD podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším z řádně přihlášených je paní poslankyně Pokorná Jermanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobré odpoledne. Vážení páni ministři, paní ministryně, vážení kolegové. Asi to není úplně překvapením, já budu samozřejmě komentovat kapitolu kultury, protože je to oblast, která mě velmi zajímá a která je velmi a velmi podfinancovaná. Skoro se mi chce říct - a já to řeknu, že zažíváme příběh, kdy při schvalování rozpočtu jsme 1 miliardu vzali, pane ministře, a vzápětí po půl roce tu miliardu vracíme plus minus. Ale to přerozdělení nepovažuji za úplně šťastné. Za tu dobu se spousta věcí posunula, inflace vzrostla, strašně zdražily energie a všechny ostatní záležitosti, které do kultury vstupují.

Teď bych se ráda pověnovala jednotlivým číslům. Vy navyšujete (k ministru Stanjurovi) - nebo omlouvám se, že mluvím na vás, pane ministře, ale pan ministr Baxa tady není, ale určitě mě poslouchá - navyšujete kapitolu... navyšujete příspěvek pro příspěvkové organizace Ministerstva kultury o částku 614 milionů korun. Částka je to poměrně veliká v tom velkém rozpočtu, ale je potřeba ji rozklíčovat. Vy to i píšete v důvodové zprávě, 314 milionů je totiž pokuta NPÚ. A já tady nechci obviňovat pana ministra Baxu, že za to může. Nemůže za to. To je chyba, která vznikla při administraci projektu, a vrátit ty peníze se prostě musí. Zůstává tam 280 milionů na činnost příspěvkových organizací, ale v 280 milionech je i částečné zvýšení platů, jak bylo řečeno na jednání tripartity panem ministrem Baxou zástupcům zaměstnavatelů v kultuře. Je tam samozřejmě zohledněno i to, že se zdražily zásadním způsobem energie. Já jsem tady na to upozorňovala. Upozorňovala jsem na to při schvalování rozpočtu, že škrty v této oblasti jsou krátkozraké a že to ty příspěvkové organizace velmi brzy doběhne. A ano, můžeme se tady bavit o tom, že je potřeba šetřit energií, o tom ani debatovat nechci. Ale jsou příspěvkové organizace, které úplně omezit spotřebu energie nemůžou, protože jejich úkolem je schraňovat a ochraňovat sbírky, které potřebují specifické požadavky, jako například Národní filmový archiv. Předpokládám, že pan ministr Baxa se tam byl podívat. Je to poměrně nová budova, ale v jejím archivu za speciálních podmínek, za určité teploty a vlhkosti jsou uchovávány filmy, které pokud vyndáme z toho archivu, budou navždy zničené. A takhle tady můžu pokračovat, Národní muzeum, můžu tady mluvit o Národní galerii a tak dále, a tak dále. Á, pan ministr Baxa je tady, děkuji za to. Je potřeba říct, že těch 280 milionů prostě stačit nebude a víme to.

Pan ministr Baxa kýve, předpokládám, že s tím počítá, protože například hospodaření Národního divadla nevypadá úplně dobře. Předpokládám, že tam bude ztráta. Ale nebude to jenom tam, bude to i v jiných příspěvkových organizacích, protože v covidu začal odliv návštěvníků. Začal, to tak prostě je, bylo to dáno restriktivními opatřeními a návrat ve velkém, který jsme očekávali, se prostě nekonal. Nekonal se, protože po covidu přišla situace energetické krize a první škrty, které rodiny dělají, jsou škrty na kulturu a na sport. Myslím si, pane ministře Baxo, že je potřeba vybojovat větší částku, protože pro příspěvkové organizace, které dlouhodobě nemohou být v červených číslech, a to vy mi potvrdíte, to bude existenční.

A teď se zastavme u platů. Jsem velmi ráda, že aspoň od září se podařilo zvýšit základní platy o 10 %. Ale řekněme si, jak na tom zaměstnanci v kultuře jsou. Jejich průměrný plat je zhruba 27 000 korun a nemyslím si, že jsou tam nějaká výrazná prázdná tabulková místa, že se ty peníze dají použít na odměny. Ono to tak úplně není. Řekněme si, že těch 27 000 je zhruba, a omlouvám se za ten výraz, ale je to zhruba polovina průměrného platu v České republice. (Ministr Stanjura namítá, že tomu tak není, protože průměrný plat je asi 40 000 korun.) Zhruba. Je to 47, podle mě je. Dobře, nebudu se s vámi přít, pane ministře. V pořádku, nicméně pořád je to výrazně pod průměrem.

A řekněme si, že takové klišé ve společnosti je - řekněme si, že to nejsou jenom umělci, kdo jsou tam zaměstnaní. Jsou tam knihovníci, jsou tam odborná řemesla, jsou tam archiváři a další a další a další. Jsou to odborníci, často vysokoškolsky vzdělaní, srdcaři, kteří se dostanou do situace, že plat jim nebude stačit na zaplacení základních složenek, které dostávají doma, a skončí to tak, že stejně jako v covidu si budou hledat práci někde jinde. Řetězce zajásají, protože Lidl, který například bere pokladní, nabízí přes 40 000 korun. Tak já se ptám, jestli tenhle způsob je ten správný pro to, abychom zachovali kulturu, která samozřejmě v této velké množině problémů, které máme, se zdá jako malý problém, ale význam kultury je obrovský. A pokud tam zasekneme takhle sekeru, tak se obávám, že spoustu věcí nenávratně, ale opravdu nenávratně ztratíme.

Pan ministr Baxa rád říká při jednání s tripartitou, protože já s nimi samozřejmě jednám také, že jsme ve válečném stavu. Teď trošku poopravil rétoriku na poloválečný stav. Můžeme o tom diskutovat, můžeme souhlasit, nesouhlasit. Samozřejmě chápu i ten apel, že zaměstnanci musejí mít porozumění, ale oni prostě ty složenky zaplatit musí, jim nic jiného nezbude. Mají rodiny, mají děti a ty náklady opravdu jim stoupají jako všem ostatním.

Já bych, pane ministře Baxo, přivítala, kdybyste přišel s nějakým plánem postupného růstu, nejenom v letošním roce, ale v příštím roce. Ale oni v příštím roce nemají příslib žádný. Oni mají jenom ten příslib, že peníze nebudou a že vlastně nikdo neví, jestli bude na zvýšení platů. Moc bych si přála - chci tady apelovat na pana ministra financí - aby při tvorbě rozpočtu myslel na zaměstnance v kultuře. My dlouhodobě, a teď budu sebekritická, já jsem tady nebyla ty čtyři roky, ale i minulé vlády trošku žehrají na to, že pracovníci v kultuře jsou srdcaři a že to dělají z lásky. Ale na to se opravdu nedá spolehnout, oni v této chvíli musí z něčeho žít. Takže chci apelovat na vás, pane ministře Stanjuro, myslete na to, až budete přidělovat peníze kultuře. Prosím, vzpomeňte si na můj apel, protože já se nechci dočkat chvíle, že opravdu budeme zavírat muzea, galerie, protože tam ti lidé nebudou chtít pracovat, nemůžou si to dovolit. Budou sice smutní, budou zhroucení, protože pro ně je to mnohdy životní náplň, ale nic jiného jim prostě nezbude. To je jedna velká částka.

Pak je tady druhá velká částka a za to chci poděkovat i panu ministrovi financí, panu ministrovi Baxovi, a to je navýšení filmových pobídek. Myslím si ale, a v tom s panem ministrem Baxou úplně souhlasit nemůžu, že zastropování není šťastná cesta. Nezlobte se na mě, není. Rozumím, je potřeba podporovat naše české filmy, naše české produkce, ale takto odpálit - promiňte mi ten výraz - velké produkce, které tady utrácejí peníze a dělají obrovskou reklamu České republice, turistickým cílům v České republice, to považuji za nezodpovědné, protože tyto produkce odejdou. Odejdou do zemí, kde ty filmové pobídky jsou větší, ta procenta, než jsou u nás - my si řekněme, že jsme na průměru, možná mírně pod průměrem - ale už se nevrátí. Už se nevrátí! Já to považuji za velkou chybu a myslím si, že to zastropování - a mluvila jsem i s producenty - oni z toho také nadšení nejsou. To si řekněme, tak to prostě je. Takže to je těch 570 milionů.

Teď se chci zeptat na investice, pane ministře. Já jsem od vás ještě nedostala jedinou konkrétní odpověď, jaké investice budou v letošním roce realizovány. Já jsem si odpověděla sama, já jsem pochopila, že žádné. Žádné, prostě ty peníze tam na to nejsou, v těch příspěvkových organizacích, nemůžou být, s myslím si, že je to škoda. Ty projekty jsou připravené a je potřeba na ně dát peníze. Chápu, že rozpočet je napjatý, ale pokud neopravíme Novou scénu Národního divadla, tak nám za chvíli spadne. To je realita, s těch projektů je mnoho a mnoho dalších.

A teď bych se ráda pozastavila u toho, abychom si shrnuli, co všechno tato vláda proškrtala při schvalování rozpočtu. Já to považuji za velmi důležité, protože z toho vyplývá, co je prioritou v kultuře a co není. Je tady podpora živého umění, ale tam se omlouvám: tam jste navýšil 15 milionů na Mezinárodní filmový festival ve Varech, ale (nesrozumitelné) činí částka? Já se na to chci pana ministra zeptat, protože já to z toho nevyčtu, a chci se zeptat, proč teď, jestli je to na příští rok, na letošek, co bylo důvodem, a ten zbytek, 10 milionů - jestli jde do jiných, tak je to v pořádku a jsem za to ráda, ale já nemám podrobný položkový rozpočet, abych zjistila, jak se rozpadá ten rozpočet dál.

Ale co zůstalo seškrtáno? Program péče o národní kulturní poklad a dědictví, program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních orchestrů a pěveckých sborů, program ochrany a péče o kulturní statky, program na záchranu a obnovu kulturních památek, podpora rozvoje a obnovy materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení. K tomu není co dodat. Není.

Jenom na závěr bych chtěla říct, že kultura je malý rezort, to bezesporu je - velikostí rozpočtu, velikostí příspěvků na činnost - ale její význam je prostě obrovský. A jestli si to neuvědomíme teď, tak to budoucna nebudeme mít našim dětem co předávat. A jestli tady mluvíme o tom, že národ je důležitý, a já jsem o tom přesvědčena, tak kultura dělá národ. A pokud ji nepodpoříme, národ půjde směrem, kterým si nepřejeme nikdo z nás, ani pan ministr financí a ani já jako člen opozice, na tom se doufám shodneme, a doufám, že tady nebudu nazvána, že jsem proputinovskou političkou, protože to bych se tedy opravdu hodně naštvala.

Já tady křičet nechci, protože si myslím, že to sem nepatří. Já mám dojem takový, že kultura už není ani Popelkou, kultura se stala pro tuto vládu nechtěným a vyděděným dítětem. A já vám děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak v dobrém. My jsme si ten rezort nakonec dobrovolně vybrali v rámci koalice, že ho považujeme za důležitý, z šesti křesel. Vy jste byli deset křesel ve vládě a ten rezort jste si nevybrali. To jenom, kdo tomu dává prioritu. Já s vámi naprosto souhlasím, že to je velmi důležitý rezort a nezávisí na výšce rozpočtu, v tom se shodujeme, a my se často s panem ministrem na různých kulturních akcích potkáváme, aniž bychom věděli, a potkáme se až v hledišti.

Teď k těm... tam je to nešťastně popsané s tou dotací na karlovarský festival a to určitě vysvětlí pan ministr Baxa. Je to 5 milionů, důvodem je rekonstrukce hotelu Thermal a zvýšené ceny hotelu Thermal, to je úplně jednoduché. Ten důvod je legitimní, navíc ty zvýšené výdaje skončily v příjmu státního hotelu. Takže tolik na vysvětlení, proč jsme (nesrozumitelné).

Filmové pobídky - my jsme jednali s Asociací producentů audiovize. Tam jsem nezaznamenal, kromě Netflixu, ale ten není v naší české asociaci, výhrady k zastropování, spíše naopak. Těch 570 milionů, řekněme si to otevřeně, to je starý dluh, který jste tam nechali. To není zvýšená podpora, ta teprve přijde poté, co budeme mít nastavená pravidla, že vy jste nechali běžet... a já chápu, že ten systém, když byl nastaven, byla jiná doba a ty malé produkce vlastně nebyly, nebo small screen, jak se tomu říká, ještě nebylo.

V okamžiku, kdy přišly tyhle velké produkce, tak jste nezareagovali a je to vlastně nárokový systém doposud, to znamená, kdo splní formální podmínky, formální podmínky, tak má nárok. A je jedno, kolik je v rozpočtu, protože stát se zaváže, že ty peníze dá. Takže těch 570 milionů pouze kryje staré dluhy a teď vytváříme systém, aby to nebyl nárokový systém, abychom realisticky pustili tolik peněz, kolik je potřeba, do toho systému.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a hlásil se pan ministr, když přišel. S faktickou poznámkou? Tak potom, jestli je to s faktickou poznámkou, máte přednost, paní poslankyně, protože pan ministr, předpokládám, že chtěl v rámci přednostního práva.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane ministře Stanjuro, děkuji za odpovědi. Na druhou stranu k tomu dluhu, tak se podívejte, kdo refreshoval filmové pobídky a jak vždycky ty peníze Ministerstvo financí doložilo, aby mohly být čerpány. A tak to bylo připraveno i na letošní rok. (Hlas z pléna.) Ano, bylo to tak, ale já se s vámi hádat nechci, já to nepovažuji za správné, ale filmové pobídky je potřeba určitě změnit, o tom žádná, o tom vůbec diskutovat tady nechci, ale jenom bych se přimlouvala za to, aby to bylo mnohem a mnohem rychlejší, protože odliv těch velkých producentů prostě nastane a vím, jaký problém to byl ty produkce k nám nalákat zpátky. A u i s panem ministrem financí tehdejším, panem ministrem Babišem, jsme diskutovali o té výši, jestli 20, 25, 30 a tak dále, nicméně ono vám stejně nezbude nic jiného, než ta procenta navýšit, aby nám produkce neutíkaly.

Takže to jenom za mě, nicméně děkuji za odpovědi a budu na vás i na pana ministra Baxu apelovat pořád a pořád. Postarejte se o dostatečné platy v kultuře, protože ti lidi nám odtamtud utečou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura V návrhu rozpočtu vlády Andreje Babiše bylo jenom na filmové pobídky 800, ty jsme tam nechali a chybělo tam těch 570 - po prověření, doložení všech případů, můžu vám to dát rok po roku, jak ten dluh vznikal, a není řešením ad hoc řešení, tohle je naposled. Musíme ten systém změnit a rozpočtovat realisticky podle toho, co je. Producenti odhadují objem zahraničních investic v audiovizi pro roky 2022, 2023 a 2024 minimálně ve výši 12 miliard, v roce 2019, předcovidový rok, bylo 9 miliard, jo? To znamená, nemá cenu porovnávat covidové roky, ano? Před covidem bylo 9 miliard v roce 2019, 5 miliard v roce 2018, 5 miliard v roce 2017. Jejich odhad - ne náš - je 12 miliard letos, příští rok i přespříští rok, takže žádný odliv reálně nehrozí - zatím. Uvidíme, jestli to přijde, ta soutěž je trochu bizarní mezi státy, které se přeplácejí, ale my jako Česká republika díky profesionalitě našich lidí jsme schopni dohnat ten rozdíl v tom procentu, protože tady dostávají kvalitní služby, to mi říkají i profesionálové, proč si myslí, že ten objem zahraničních investic roste, přestože například v Maďarsku mají vyšší procento proplácení zpětně těch uznatelných nákladů.

A k těm platům - já s vámi souhlasím. Já jsem jenom říkal, že to není polovina průměrné mzdy, ale souhlasím s tím, že jsou nízké, a zase aniž bych se chtěl nějak pouštět do kritiky, tak my ty platy zvyšujeme od 1. 9. A víte, kdy byly zamrazeny? Od 1. ledna 2021, ne 1. ledna 2022. Takže my jsme pokračovali osm měsíců v té politice, která byla nastavena v předchozím roce, v této chvíli jsme si více nemohli dovolit, ale s tím popisem vzdělanostní struktury, to, že to jsou srdcaři a že to jsou malé platy, já naprosto, naprosto souhlasím (Předsedající: Čas.). V tom nemusíme vést polemiku, že souhlasíme spolu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Vidím, že z místa se v tuto chvíli s faktickou poznámkou hlásí paní Jaroslava Pokorná Jermanová. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Tak abychom byli fér, pane ministře, je potřeba říct, že minulá vláda navýšila platy v kultuře tím, že upravila tabulky, posunula zaměstnance kultury do vyšších tabulek, a ano, pak přišel covid a došlo k zamrazení. Takže to není tak, že my bychom na to rezignovali, to prostě není pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nemám teď zde na obrazovce další faktickou poznámku. Avizuji, že jsme v obecné rozpravě, do které je teď v tuto chvíli řádně přihlášen pan poslanec Jan Richter, ale vidím, že s přednostním právem se hlásí pan ministr kultury. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já si dovolím, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedkyně, jenom krátce okomentovat některé z těch věcí, které tady zazněly. Co se týká včerejšího jednání tripartity, jsou dvě varianty, jedna z nich musí být pravdivá. Buď neříkáte všechno, co na tripartitě zaznělo a co vám někdo řekl, anebo nám neříkáte úplně to, co jste se vy dozvěděla, nebo vám to někdo řekl špatně. Jiná varianta být nemůže, protože když jsme se na jednání tripartity bavili, byla to debata, která byla velmi náročná, ale ze strany - teď mluvím samozřejmě o straně nejenom odborářů, ale i ze strany zaměstnavatelů - byla velmi korektní.

A pokud tady, paní poslankyně, mluvíte o tom, že si vám některý z těch údajných účastníků nebo některý z těch účastníků údajně stěžoval v duchu, ve kterém jste tlumočila, tak já jsem přednesl na tomto jednání tripartity jednoduchý rozbor, který se týká financování kultury za současné vlády premiéra Petra Fialy a za vlád předchozích. Jenom připomenu jedno číslo. Za několik předcovidových let se příjmy státního rozpočtu zvýšily o stovky miliard korun. Myslím, že jednou pan ministr financí hovořil o čísle dokonce 600 miliard korun, z 1 200 miliard na 1 800 miliard korun, protože... pardon, výdaje, omlouvám se, protože prostě byla v té době bezprecedentní ekonomická prosperita.

Paní poslankyně, Ministerstva kultury se tato bezprecedentní prosperita takřka nedotkla. Já nevím, jestli jste se na ty tabulky dívala, já vám je rád poskytnu, ani o ně nemusíte žádat jakoukoliv cestou, kde jsme si nechali s kolegy spočítat, jaký v jednotlivých letech byl podíl výdajů Ministerstva kultury na státním rozpočtu. Bez jakýchkoliv problémů, paní poslankyně, by se bývávalo bylo dosáhlo toho jednoho procenta, které vy jste v programovém prohlášení vlády měli. Měli jste příjmy na to, aby se to dalo naplnit, a nestalo se to. Nestalo se to! Připomenu jenom drobné příklady, které tady byly už v covidové době - byly rozhodnutím vlády zřízeny dvě nové příspěvkové organizace. Příspěvková organizace Památník Bubny, byl do státního majetku převzat zámeček Petrkov na Vysočině, v obou jsem byl. Ani na jednu z těchto, v jednom případě organizací, v druhém případě organizací složek, ani těch několik milionů korun na to nebylo poskytnuto. Obě tyto akce zajistil pan premiér Babiš, který tam přijel, osobně jednal. Ano, Bubny převezmeme, památka holocaustu, ano, zámeček Petrkov převezmeme, památka Bohuslava Reynka. Peníze ve státním rozpočtu, místa - nic. A takhle to bylo se vším. Ministerstvo kultury v předcovidovém roce hospodařilo plus minus se stále stejnými penězi jako v letech 2018, 2017, minimálně navýšeným. Tak to zaznělo na včerejší tripartitě, paní poslankyně, z mých úst. A buď vám to ti zástupci tripartity neřekli, anebo jste to tady neřekla vy nám. Jedna z podstatných informací na téma, jak se která vláda chovala k rozpočtu Ministerstva kultury.

Co se týká filmových pobídek, jenom připomenu, že tento systém byl vlastně připraven už za vlád, ve kterých hnutí ANO ještě nebylo. Nemýlím-li se, v roce 2012 byla přijata velká novela zákona o audiovizi. Několik let ty filmové pobídky fungovaly bezproblémově. Pak se celý ten systém zasekl, to je podle mě jediné správné slovo - najel na mělčinu. Ano, paní ministryně Schillerová přidala v loňském roce jednorázově, nemýlím-li se, 300 milionů korun, ale za tu dobu se tam nahromadil dluh 1,2 miliardy korun, proto ty pobídky přestaly fungovat. Takhle to bylo. A my jsme na základě jednání s panem ministrem Stanjurou, a především s jednotlivými producenty hledali cestu, a pořád ji hledáme, k tomu, aby se ten systém odblokoval. Těch 570 milionů korun, který je v tomto návrhu rozpočtu, umožňuje částečné odstranění toho limitu a předtím, než bude přijata velká novela zákona o audiovizi, která systém pobídek výrazně změní, jsme navrhli strop 150 milionů korun. Nevím, s kterými producenty vy jste hovořila, já jsem hovořil s oběma velkými producentskými společnostmi, které tady natáčejí ty velké produkce, které spotřebovávají řádově stovky milionů korun. Samozřejmě že z toho nejásají, ale je, paní poslankyně, důležité pro ně, aby se systém pobídek rozběhl. Oni z něj mohou čerpat částky menší, než na které byli zvyklí, ale jsou rádi, že systém pobídek vůbec bude znovu fungovat, protože kdybychom tento zásah neudělali, tak by celý ten systém pobídek, o kterém vy tak plamenně hovoříte, ale aniž byste si zjistila dostatečné podklady, prostě zablokován byl.

Co se týká platů v kultuře, tady lze jedině souhlasit s tím, že samozřejmě zejména pro některé profese jsou ty platy nízké, ale když jsem odcházel od obrazovky v předsálí, tak jsem zaregistroval váš výrok, že v těch 280 milionech korun, které jsou v tomto návrhu novely státního rozpočtu, jsou částečně peníze na platy, nejsou, jak by mohly být. Novela se připravovala předtím, než bylo rozhodnuto o navýšení platů o 10 %, a tedy těch plných 280 milionů korun směřuje na zvýšené výdaje našich příspěvkových organizací souvisejících s tím, jaká je v současné době situace. K tomu jsme my přidali 80 milionů korun, které jsou nerozdělené v rámci ministerské kapitoly pro příspěvkové organizace. A s nějakým zapojením menších rezerv se dostaneme na částku zhruba 400 milionů korun, která díky naší komunikaci s příspěvkovými organizacemi v tuto chvíli pokrývá velkou většinu náhle zvednutých výdajů pro rok 2022. Toho se také týká letošní novela státního rozpočtu, o návrhu rozpočtu na rok 2023 se dále jednat bude.

Mluvíte tady, paní poslankyně, o investicích. Myslím, že by bylo opravdu dobré, abyste se někdy třeba zeptala přímo. Určitě, já vám to samozřejmě nabízím, protože pak byste tady nemohla hovořit o takových věcech, o kterých jste hovořila, že žádné investice neběží. Za měsíc budeme otevírat nové Muzeum literatury - Památník národního písemnictví. To je jeden z konkrétních, který začal v minulých letech. Jenom říkám, že paní poslankyně explicitně řekla: Žádné investice nejsou, tak, paní poslankyně, investice běží. Ale musíme udělat jinou věc. Já vždycky říkám, že každé ministerstvo řídí ministr za nějakou politickou stranu, o těch závažnějších věcech, které se týkají řízení ministerstev, rozhoduje celá vláda. A nemýlím-li se, byla to jedna z dvou předchozích vlád, která schválila velký dotační program pro velké státní investice, který se jmenuje Národní kulturní program, jinak se mu říká Národní kulturní dědictví. A řeknu to: Ministerstvo kultury za minulého pana ministra Lubomíra Zaorálka, za předchozího ministra pana Staňka, ale za celé této vlády, prostě v době, kdy dramaticky rostly ceny - a ne ještě energie v současné době, ale tehdy ceny stavebních prací - se prostě nechal na ten dotační program tiše sedat prach a ředitelé příspěvkových organizací byli drženi v přesvědčení, že peníze, které v tom starém vládním dokumentu mají, jim postačují, to znamená, že se rekonstrukce Nové scény třeba povede za 700 milionů korun. To je ta suma, která je dneska napsaná, paní poslankyně, v tom programu. Rekonstrukce Nové scény Národního divadla je dnes, řekněme, ve velmi realistickém, možná mírně optimistickém scénáři vyčíslena na 2,5 miliardy korun, 2,5 miliardy korun! Tak jenom abychom si, paní poslankyně, řekli, kdo se jak věnuje investicím a kdo se jak investicím nevěnuje. Rekonstrukce Památníku Bubny, což je jedna z věcí, na kterou nebyly v rozpočtu alokovány žádné peníze, jsme diskutovali s panem ministrem Stanjurou a budeme hledat nějaké nové zdroje, protože rekonstrukce tohoto významného památníku musí proběhnout nadstandardně rychle v kontextu rekonstrukce, která probíhá na té trati z operačního programu Doprava. A tak bych mohl určitě pokračovat.

Když jsou ústní interpelace, paní poslankyně, potkáváme se tam, já poctivě odpovídám na vaše dotazy. Nevím, jestli už jste podala i nějaké písemné interpelace. Ptejte se, já vám rád odpovím, protože vaše vystoupení - které samozřejmě chápu v nějakém opozičním kontextu kritiky, to je legitimní role opozice - akceptuji. Bohužel ale tady říkáte buď informace částečně nepravdivé, různě překroucené, tlumočíte tady údajné informace načerpané na jednání tripartity, aniž byste doplnila to, co tam opravdu zaznívalo. Nebo s těmi lidmi s tripartity mluvte normálně, řekněte jim... Řekněte mi všechno, o čem se tam mluvilo, abyste, paní poslankyně, tady neříkala jenom poloviční informace. A pokud budete mít pocit, že něco nevíte, my jsme připraveni samozřejmě vám informace podat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou... Paní předsedkyně dá přednost, takže v tuto chvíli paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já jsem nechtěla být útočná, pane ministře. Můžete mě obviňovat, z čeho chcete, ale já se vás vždycky ptám, na všech interpelacích, na všech, a odpověď nula. To je: Nevím, mluvil jsem, zjistím a tak dále. Já jsem se konkrétně ptala na Novou scénu Národního divadla, ta interpelace je dohledatelná. A jestli tady zpochybňujete to, co já říkám, a naznačujete, že lžu, překrucuju, vymýšlím si, tak to bych si prosím vyprosila. Já se k vám arogantně nechovám, ale vy ano. A co se týče akcí, které byly rozjeté, tak vám nezbude nic, než je zrealizovat do konce - to si tady povězme, to není váš úspěch, není. To je úspěch minulé vlády a na tom trvám. Já mluvím o nových investicích, které minulá vláda připravila, připravili je ředitelé příspěvkových organizací. Tak prosím, komunikujme tak, jak to je.

A já nebudu zpochybňovat zástupce zaměstnanců, nebudu, protože oni si stěžují a stěžují si právě na tento váš přístup. A já si myslím, že je to velká škoda pro kulturní scénu, takže možná byste mohl míň zesměšňovat, být méně arogantní a více naslouchat. Myslím, že by to bylo ku prospěchu věci. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr financí Zbyněk Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já jsem nechtěl používat ostrá slova, nebudu, ale je pravda, že paní poslankyně Pokorná Jermanová řekla, že v 280 milionech jsou peníze na zvýšení platů. A to je prostě chybná informace, lživá, chybná, nepřesná, jak to nazveme, můžeme to nazvat jakkoli, ale není to pravda, a to je důležité. Peníze jsou zajištěny v novele z jiných zdrojů, jak jsem o tom mluvil, to znamená, nepedagogičtí pracovníci přímo v kapitole školství, (nesrozumitelné) kultury je to ve vládní rozpočtové rezervě.

Ale k těm investicím. Já myslím, že (nesrozumitelné) jsou rozpočtové zdroje a všechno ostatní, pokud ty peníze nejsou, nemá váhu. Tak za mnou přišel pan hejtman Vondrák, pan primátor Macura, dali mi tři nebo čtyři podepsaná memoranda mezi krajem, městem a státem o podpoře různých důležitých kulturních investic v Moravskoslezském kraji. A tak jsem se zeptal pana hejtmana, když je to memorandum staré čtyři roky, co s tím za ty čtyři roky udělali kromě toho, že to podepsali, vyfotili se a dali toto. A teď nemluvím k přípravě. Zejména příprava koncertní síně běží výborně a rychle, ale rozpočtově nic, nula, nula, nula, nula. Já jsem dokonce jako opoziční zastupitel tady navrhoval poměrně malé částky jak na Černou kostku, tak na koncertní síň, na tu přípravu - stanovisko tehdejší ministryně záporné, hlasování tehdejší vládní většiny záporné. A my nejsme schopni v okamžiku, kdy podepíšete čtyři memoranda, v každém jsou stovky milionů, a oni se připravují a v jednom roce přijdou všichni a takhle řeknou: Tak zaplaťte, tady to memorandum bylo podepsáno. A ti, co ho podepsali, neudělali nic. Je to rozdíl. Brno má taky slíbenou akci a ty peníze má v rozpočtu - jsou v nespotřebovaných výdajích, ale jsou tam. A ten, kdo podepsal memorandum s Brnem, já nevím, jestli to byl ten samý ministr kultury (Předsedající: Pane ministře, čas.) nebo ten samý premiér, tam ty peníze poslal. Na akce v našem kraji nula, čtyři memoranda.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní mám avizováno, s přednostním právem že se hlásí paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová, a po ní pan ministr kultury. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. S přednostním právem jsem, že? (Předsedající souhlasí.) Ano, děkuju, abych nebyla ve stresu. Já jsem původně chtěla reagovat ještě na ty platy, ale to si řekneme když tak za chvíli. Teď musím reagovat na pana ministra kultury, protože to je opravdu neuvěřitelné, to jeho vystoupení.

Pane ministře, já nebudu tady teď s vámi - ani na to nejsem připravena, připravím se na to, až budeme tady řešit rozpočet 2023, to bude zajímavější - já tady s vámi nepovedu polemiku, jestli my jsme přidali na to nebo na ono. Vy jste sám teď řekl, že otevíráte Památník, teď jste to říkal před chvílí, takže ten jste asi za těch devět měsíců nepostavili. To jste nakonec i uznal, v pořádku. Takže já nebudu teď říkat, my jsme to a vy... Přece ukažte teď - vy jste ta změna, vy jste ti, kteří to chtějí dělat lépe, tak teď přijďte a řekněte: Toto bude, toto bude, toto bude, to jsem prosadil na jednání s ministrem financí nebo na vládě, to už je jedno, ať mě pan ministr Stanjura zas nechytá za slovo. A já, když se dívám na ta čísla, pojedu rozpočet naší vlády, protože já si to potom srovnávám, vezmu si kulturu a podívám se na náš rozpočet, který jsem ještě dohadovala s panem ministrem Zaorálkem, pak se podívám váš rozpočet 2022 novela, podívám se 2023, už si vytahuju, samozřejmě i když vláda to ještě neschválila, tak zatím tam žádné nárůsty nevidím.

Platy si pamatuju moc dobře. Kdysi, když jsem se stala ministryní financí a dojednávali jsme první a pak ještě druhý - já to beru před covidem, po covidu - rozpočet, tak si vzpomínám, že jsme v tom jednom roce - nevím, jestli to bylo 2018 nebo 2019, můžu to samozřejmě dohledat - jsme tehdy dávali nerovnoměrně, protože právě kultura a různé tyto profese, které byly, třeba zapisovatelky u soudu... Já jsem si nechala dělat tenkrát průměr a zjistila jsem hrůzu těch rozdílů - úřady práce tam patřily - a přidávali jsme nerovnoměrně, čili nejvíce jsme přidali tady těmhletěm profesím a pak jsme přidávali méně. Nedá se to dělat samozřejmě pravidelně, to se dá udělat jednou za čas. To zmrazení od roku 2021 jsem nikdy netajila. To bylo proto, že se nám podařilo zrušit společně s ODS superhrubou mzdu, na tom vydělali zaměstnanci 7 % čistého. Tehdy jsem do toho ještě započítávala, že se navýšila dvakrát po sobě sleva na poplatníka, a inflace byla úplně jinde. Takže nemůžeme srovnávat nesrovnatelné.

Investiční pobídky - určitě souhlasím s vámi, a když se vám to podaří - já jsem to pak už kvůli covidu nedotáhla, to budu říkat úplně upřímně - když se vám podaří nastavit nějaký zákonný mechanismus, naši podporu budete mít, my jsme připraveni o tom diskutovat. Jenom pro zajímavost, takový graf jsem si rychle našla. V roce 2013, to jste předávali vládu nad Ministerstvem financí hnutí ANO, od roku 2014 tam byl Andrej Babiš, bylo 500 milionů, 500 milionů, od roku 2014 se dalo 800, je tam nárůst, pak já jsem tam - ale uznávám, že to bylo ad hoc, to máte pravdu, že jsme to řešili ad hoc, a ne systémově - v roce 2019 tam bylo 1,3 a potom jsem se dohodla v roce 2021 s panem Zaorálkem na 1,1. Takže řešili jsme to, jednali jsme s nimi. Já jsem dokonce vyrazila se podívat i na dvě natáčení zahraničních produkcí, abych na vlastní oči viděla, jaký to je přínos pro ekonomiku, kolik je tam našich řemeslníků, živnostníků, architektů, stavitelů, pak jsem tam tenkrát viděla nějakého zemědělce, zpracovatele kožedělného průmyslu, švadleny, návrháře, prostě je neuvěřitelné, když to na tom vlastním místě vidíte, a opravdu to tu ekonomiku podporuje, takže to je forma investice. A až na tom samém místě jsem pochopila, že se nemůžu chovat úplně jako ten, kdo to brzdí, ale naopak to podpořím, protože to investice je.

Teď nárůst stavebních prací - no jistě, pane ministře, teď došlo k dramatickému nárůstu prací. Takže jestli tam oni měli alokované nějaké prostředky - a nikdy se ty prostředky nealokují tak, že by se ten ministr podíval, aspoň tedy za mě ne, z okna, ale měl k tomu vždycky nějaké podklady, měl tam nějaké rozpočty a podle toho jsme to alokovali - ale jestliže nám dneska ustřelily stavební práce tam, kde jsou, tak je logické, že 700 milionů vám stačit nebude a budete potřebovat třeba 2 miliardy, to já vůbec nezpochybňuju.

Petrkov - no, já si to pamatuju, já jsem tam dokonce byla, tehdy jsme tam nějaké peníze dávali, já si dám tu práci a najdu to ve svých poznámkách. Dávalo se tam na to, co bylo potřeba akutně. Vím, že jsme se tam trošku přeli tehdy, jestli tolik míst tam přidat, nebo nepřidat, já jsem nechtěla přidávat na kulturu, mně připadalo, že to mohou zvládnout, ale samozřejmě do toho Petrkova potom to jsem nezpochybňovala. Nějaké diskuse jsme tam měli, ale určitě jsem tam dávala nějakou částku menší už v tom roce. Jela jsem se tam podívat, je to úžasná věc, úžasná památka, podporovali bychom to.

A rozpočet Ostrava - pan ministr mně utekl, ale já jsem ho tady slyšela plamenně hovořit, když jsme mu vytýkali u rozpočtu 2022, že klesají investice, a budeme to vytýkat dál i na 2023 a tak dál, protože to klesá dál. Tak on říkal: Nebudu rozhazovat peníze a dám tam jenom tolik, kolik oni potřebují. To do určité míry pravda je, do určité ne, protože musíte počítat, když se ta stavba zahájí, tak musí oni mít nějakou záruku podle rozpočtových pravidel, že dostanou peníze i v následujících letech, protože málokterá stavba se dokončí za rok, v tom rozpočtovém roce, to se shodneme, takže určitá tam musí být, ale samozřejmě každý ministr financí se snaží dávat peníze co nejreálněji. Takže já tomu rozumím, ale nesmí to být na úkor toho, že se pak ty stavby nedodělají, nedostaví nebo se to protáhne na nějaké nekonečno. A to byla Ostrava. V době, kdy se podepisovala ta memoranda, tak to nebylo připraveno tak, aby bylo nutné - to tedy jste neříkal vy (K ministru Baxovi.), tak bych se měla dívat tam - že by se ty peníze měly alokovat. A samozřejmě v Brně to bylo v jiné fázi, tak ty peníze tam byly. Čili to je něco, co on sám hájil při rozpočtu 2022, teď tu tedy není, tak mluvím do zdi, ale prostě aspoň třeba si to potom poslechne.

Ještě jsem se chtěla vyjádřit k platům ozbrojených složek. Dala jsem si tu práci a už jsem si to nastudovala, ale protože tu není pan ministr financí, tak já se přihlásím pak s faktickou. To nemá cenu, abych to říkala vám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. To byla s přednostním právem paní předsedkyně poslaneckého klubu a nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr kultury pan Martin Baxa. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Jermanová, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já myslím, že toto už se stalo podruhé. Naposledy jsme vedli takovouhle debatu při jedné interpelaci, kdy já jsem nějak odpověděl, řekl bych, relativně věcně, a jenom jsem doložil to, co se mi nelíbí na tom, co vy jste říkala, a vy jste označila mou odpověď za arogantní a osobní. Nemyslím si ani, že jsem byl arogantní ani osobní, přesto pokud máte ten pocit, tak se za to fakt omlouvám. Nevím úplně, jakým způsobem pak budeme moci na tomto plénu vést diskuse, když tady vaše kolegyně, paní exministryně Schillerová, úplně věcně argumentuje na to, co já jsem řekl, a říká to nesouhlasně, protože má na to jiný pohled. Přesto pokud jste měla pocit, že moje předchozí odpověď byla arogantní a osobní, tak se za to omlouvám. Nevím, zda budu schopen vést tu diskusi tak, abyste vy v ní neviděla vždycky nějakou takovouhle věc.

Já to jenom ještě jednou zopakuji s tou tripartitou, je to důležité pro kontext té debaty. Tripartita, tedy jednání ministerstvo, zaměstnavatelé, zástupci odborových organizací, probíhá standardně. My jsme včera měli jednání tripartity k návrhu státního rozpočtu s aktéry v oblasti kultury a samozřejmě - a to říkám vám i všem, kteří toto jednání sledují - nemohli být a nebyli zástupci jak zaměstnavatelů v oblasti kultury, tak odborových organizací spokojeni s tím, co se v současné době děje - úplně logicky, rostou dramaticky ceny energie, válka na Ukrajině způsobila vlastně převrat v mnoha ohledech toho, jak funguje ekonomika, nedochází k úplné obnově návštěvnosti po covidových časech: Mě samozřejmě paní poslankyně vyzývaly k tomu, aby na to reagoval rozpočet v oblasti kultury, a já jsem na to reagoval nějakými argumenty, které jsou podle mě legitimní v současné ekonomické situaci, a myslím, že ta diskuse byla fér. Ale pokud vy tady řeknete, že si účastníci tripartity vám stěžovali na to, že já jsem - znovu jste řekla, nemýlím-li se, slovo arogantně - jednal povýšenecky, říkal jsem, že se nemůže nic dělat, tak jenom jsem měl potřebu, a řeknu to znovu, říct, že to prostě nebyl reálný obraz té diskuse, kterou jsme tam vedli. Prostě vás někdo z té tripartity informoval neúplně, nepřesně, anebo vy tady neříkáte všechno to, co jste se dozvěděla, protože na ty argumenty, které tam zaznívaly, ´jsem nějak věcně argumentoval prostřednictvím čísel a znovu říkám, doložil jsem to, že v předcovidových časech Ministerstvo kultury bylo onou Popelkou v době, kdy byly bezprecedentní příjmy státního rozpočtu, a na tom si trvám a můžu to doložit jednoznačnými čísly.

Samozřejmě že by pro moje ministerstvo bylo jednodušší současnou obtížnou situaci zvládat v době, kdy základna, která by odpovídala třeba tomu jednomu procentu, k němuž stále věřím, že existuje naděje, abychom se přiblížili, by se ta krize snášela snáz, to takhle je, ale já si myslím, že jedním z významných znaků parlamentní debaty je, že se ty informace mají říkat celé. Tak vzhledem k tomu, že vy jste ji neřekla celou, já jsem ji tady doplnil - včerejší jednání tripartity.

Myslím si, že systém filmových pobídek je naše společné téma a já tady s paní předsedkyní poslaneckého klubu ANO naprosto souhlasím ohledně těch dopadů. My se to pokoušíme řešit. Není to úplně jednoduché. A jenom také dodám jednu podstatnou věc. To, že ten systém najel na mělčinu, nebylo způsobeno jenom tím, že v něm byl nedostatek peněz, aby ta moje informace nevyzněla jednostranně, ale prostě také zásadní proměnou filmového trhu, o kterém tady hovořil pan ministr Stanjura, kdy filmové produkce jsou nahrazovány produkcemi small screen, které mají mnohem větší finanční nároky.

A co se memorand týče, shodou okolností ta takzvaná ostravská memoranda byla podepsána v čase, kdy řekněme neseděl v čele ministerstva přímo politik. Já bych nikdy takové memorandum nepodepsal a to jsem velkým sympatizantem, to chci zdůraznit, a podporovatelem projektu koncertního sálu v Ostravě. Je to mimořádný kulturní počin, to chci zdůraznit, je to mimořádný kulturní počin, ale tak i ze své samosprávné zkušenosti prostě přijet někam a podepsat memorandum, v jednom případě za 800 milionů korun, v druhém případě myslím za 600 milionů korun, bez dalšího je prostě druh konání, který logicky v příjemcích, ať už je to tedy statutární město Ostrava, nebo Moravskoslezský kraj, vyvolalo očekávání, která nebyla úplně rozpočtově kryta.

A co se týká stavebních investic - opravdu, paní poslankyně Pokorná Jermanová, veďme debatu v přesných termínech. Pokud řeknete slovo: V současné době žádné investice neběží, tak já na to mohu reagovat jenom tím, že to prostě není pravda. Tečka, protože investice rozběhlé za minulé vlády, včetně třeba Muzea literatury, které bylo v naprosté většině případů uskutečněno v období vlády Andreje Babiše, se během letošního roku intenzivně připravovalo a bude otevřeno. To je úplně jednoduchá, normální interpretace, kterou musím použít na vaši větu: Žádné investice neběží. To, co já říkám, je to, že stále vámi zmiňovaná Nová scéna je prostě akce, která je na základě současných vládou schválených dokumentů neuskutečnitelná, protože jestliže usnesením vlády schválený investiční program Národní kulturní dědictví alokuje na Novou scénu 700 milionů korun, tak za 700 milionů korun se rekonstrukce Nové scény neuskuteční, taková je skutečnost a my teď s mými kolegy v minulých měsících procházíme jednotlivé velké investiční akce. Byl jsem na místě, kde má vyrůst Muzeum železnic a elektrotechniky u Masarykova nádraží, byl jsem samozřejmě na detailní prohlídce Nové scény, byl jsem v Národní galerii a prostě hledáme cestu, jak ten program transformovat tak, aby byl uveden v život tak, aby mohly příspěvkové organizace tam, kde je to možné, vypsat výběrová řízení, aby měly kryty finanční prostředky. A vy přece minimálně ze svého hejtmanského působení musíte vědět, že investice má smysl zahájit ve chvíli, kdy vám k tomu dané dokumenty, dokumentace pro územní řízení, pro stavební povolení, a zejména realizační dokumenty, dokumentace k provedení stavby, realizační dokumentace, ukáže nějakou reálnou cenu, a podle toho se potom ta stavba může zahájit, když mám její krytí.

Takže jsem připraven s vámi vést diskusi, budu se opravdu snažit, abyste z toho neměla pocit, že je to debata arogantní, či dokonce osobní, ale prostě poslouchám každou větu, kterou řeknete, a na tu větu věcně reaguji. A pokud jsme na půdě Sněmovny, je to veřejný záznam, tak na větu "žádné investice nejsou" reaguji popisem stavu. Pokud vy řeknete, že v 280 milionech, v tom současném stavu návrhu novely státního rozpočtu, je částečné zvýšení platů, tak prostě není. A myslím, že to má zaznít tak, aby se tady na tomto fóru v záznamu říkaly věci pravdivě a tak, jak odrážejí realitu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: To byl s přednostním právem pan ministr kultury. Vaše vystoupení, pane ministře, vyvolalo tři faktické poznámky. První - pan ministr financí Zbyněk Stanjura, připraví se paní Pokorná Jermanová a paní předsedkyně Schillerová. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji, já nebudu potřebovat ani dvě minuty. Chci říct, že určitě minimálně jednu investici brzo podpoříme, a to je koncertní sál v Ostravě. V této chvíli debatujeme jak s panem primátorem Macurou, tak s panem ministrem Baxou, zda to bude čtyřikrát 150 milionů, to znamená 2023, 2024, 2025, 2026 - příspěvek státu, nebo třikrát 200 v letech 2024, 2025, 2026. Obě varianty jsou na stole. Analyzujeme, co by bylo výhodnější pro urychlení této stavby.

Takže to je konkrétní nová, ale která se nedá charakterizovat jako státní, protože investorem je statutární město Ostrava, ale tam to memorandum naplníme a konečně tam ty peníze dodáme. Já se spíš kloním k tomu čtyřikrát 150 než třikrát 200, ale ta debata ještě není u konce. Ale bude ukončena nejpozději do návrhu státního rozpočtu. A musí to být napsáno nejenom v rozpočtu na rok 2023, ať bude to řešení jakékoliv, ale i v rozpočtových výhledech pro roky 2024 a 2025. Tak to bude příklad nové, důležité, podle mě vynikající investice, ale investor nebude stát, ale statutární město Ostrava.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já už teď slibuji všem přihlášeným, že naposledy. Pane ministře, já se omlouvám, možná jsem to neřekla přesně. Já jsem se chtěla zeptat na nové investice. Samozřejmě, když je rozjetá investice, tak ji musíte dodělat. To byste prostě politicky neustál, to prostě není možné. Ale žádná nová investice rozjetá není. Chci poděkovat panu ministrovi Stanjurovi. Kdybyste nám ji řekl vy, tak jsme si tady polovinu té diskuse mohli odpustit. Takže děkuji.

Jinak opravdu já si nevymýšlím, nepřekrucuji, a jak mi bylo řečeno, posílám dál. Ale opravdu, lidé mají problém s vaším stylem komunikace. Nejsem sama. Možná by to chtělo trošku ubrat na té razantnosti a můžeme se tady bavit o čemkoliv. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní předsedkyně poslaneckého klubu Schillerová. Vzdává se - ano. S přednostním právem mám avizována pana ministra kultury Martina Baxu. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Já už opravdu jenom kratičce. Paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, řekněte těm lidem, kteří nejsou spokojeni s tím, jak já komunikuji, aby za mnou přišli, řekli mi to a budeme o tom mluvit. Jsem zvyklý při své práci ministra kultury fakticky neustále být v kontaktu s kulturními aktéry, bez toho se práce ministra kultury nedá dělat. A věřte mi, že v posledních měsících velmi často slýchám stesky, někdy kritiku, někdy stížnosti, někdy slova podpory. Tam určitě těm konkrétním lidem, kteří si na mě stěžovali ze včerejšího jednání tripartity, vzkažte, že moje dveře jsou otevřené, ať mi napíší a já si s nimi rád pohovořím na téma mé komunikace a toho, co dělám nebo nedělám špatně.

Ale když tady hovoříme o nových investicích, s velkou radostí zmíním jenom jednu. Mně se díky jednáním s velice schopným týmem paní ředitelky Jany Horváthové a samozřejmě s ní, paní ředitelkou Janou Horváthovou, podařilo rozpohybovat investici do památníku holocaustu v Letech u Písku, kterou mimochodem odstartoval výkup vlády, kde už bylo hnutí ANO. Chci to takto říct a děkoval jsem za to panu ministru Hermanovi osobně a veřejně. Ta investice prostě byla v nějaké fázi, kdy si ten tým nevěděl rady s tím, jak jej uvést v život. Já jsem k tomu našel cestu. Výběrové řízení, které bylo podle projektové dokumentace zpracované v době před současnými cenovými změnami, o kterých hovořila paní exministryně Schillerová, na 100 milionů korun na demolici, nakonec to proběhlo za cenu 10 milionů korun, protože najednou vzrostla dramaticky cena po těch materiálech, a to uvolnilo cestu k tomu, že se teď bude demolovat vepřín a v příštím roce se bude budovat památník holokaustu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, s kterou se hlásí paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já panu ministrovi Baxovi děkuji za věcnou reakci na moje vystoupení. Já si dovolím ještě zareagovat na pana ministra Stanjuru. Bylo to tedy před časem, ale mezitím se otevřela kultura. Já jsem si ověřila ta neobsazená místa u ozbrojených složek. Rozpočtová pravidla, která jsme tady společně tehdy schválili - myslím, že jste byli také pro, i když si nejsem úplně jistá - platí i pro ozbrojené složky, takže v tom jste pravdu neměl, že by se to týkalo všech ostatních, jenom ne ozbrojených složek. Týká se jich to, týká, fakt jsem si to šla ověřit.

Ale máte pravdu zase v tom - protože jsem spravedlivá - že se to nedává na celý počet neobsazených míst, ale vždy - jak za mě, pravděpodobně i za vás, to já už nevím, ale budu mluvit za sebe - vždy tam byla nějaká dohoda na jednání - to je právě důležité, to jednání o rozpočtu - kolik oni v reálném roce budou schopni obsadit. Takže se jim rozhodně nedoplácelo do 40 000 počtu policistů, ale tak, jak jsme se dohodli - budeme schopni reálně obsadit tolik a tolik, na to dostali. Ale pak se to už řídí rozpočtovými pravidly, to znamená, tím krácením od druhého měsíce neobsazení a poskytování jenom peněz v prvním stupni. Tak to jsem jenom chtěla doplnit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. V tuto chvíli nemám avizovanou žádnou faktickou poznámku, takže je na řadě v obecné rozpravě pan poslanec Jan Richter.

Než mu předám slovo, tak si ještě dovolím přečíst omluvy: Tomáš Helebrant se omlouvá z pracovních důvodů od 17.30, dále Jílková Marie od 15.30 rodinné důvody, Jan Kubík od 16 hodin bez udání důvodu a Miroslav Zborovský od 15.20 pracovní důvody. Takže to byly omluvy.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se zde pár slovy vyjádřil k novele státního rozpočtu na rok 2022, a to z pozice toho, že jako místopředseda podvýboru sportu Poslanecké sněmovny, zároveň místopředseda Fotbalové asociace, což znamená největšího svazu sportovních klubů v republice, a člověka, který je dnes a denně ve sportovním prostředí, mě nenechá nečinně koukat na to, jak sport a sportovní kluby jdou k likvidaci.

Poté, co sportovní kluby jen díky pomoci státu přežily epidemii koronaviru a s tím související útlum jejich činnosti, tak poté namísto jasné strategie financování přišlo rozpočtové provizorium, které zcela znemožnilo Národní sportovní agentuře vypisování nových dotačních titulů. To navíc přišlo ještě v době, kdy už inflace, a hlavně ceny energií začaly raketově stoupat.

Samozřejmě ceny energií v prvé řadě zasahují domácnosti, to víme asi všichni, tam by měla být primární pomoc na prvním místě. Ale zde, ani v tomto ohledu, vláda nedělá významné kroky. Ale pokud my nebudeme reagovat na prudký nárůst energií ve sportovním prostředí, tak se nám může stát, že do budoucna odepíšeme celou jednu generaci dětí, které máme, protože my potřebujeme v tělocvičnách svítit, potřebujeme v zimních halách vyrábět led, potřebujeme v bazénech ohřívat vodu a tak dále.

Tyto náklady, které teď jsou tak významně vysoké, jsou pro mnoho klubů likvidační. Ona může nastoupit cesta toho, že kluby budou chtít navýšit členské příspěvky od rodičů, ale dneska, když si na misku vah rodiče dají jídlo, dají si energie v domácnosti, nájmy a jiné věci, tak sport vytěsní a může se nám stát, že nám až o 50 % klesne počet dětí, které by do těch sportovních zařízení chodily, a s tím pak související jejich zdravý vývoj a tak dále.

Toto snížení se pak projevilo téměř výlučně ve formě zcela nepoměrného seškrtání dotaci na rozvoj a podporu sportu. Takže přesně z té podpory sportu, která tady dneska v té novele zrovna je, jde vlastně 500 milionů, které navrhujete na navýšení pro Národní sportovní agenturu, právě na provoz a údržbu. Tam je z toho alokovaných 385 milionů. Ale když se bavím se sportovním prostředím, a zejména s NSA, z těch 385 milionů, které jsou, už oni vyhlásili výzvu. Do minulého týdne byl jakýsi deadline, kam se přihlásilo v tuto chvíli 2 400 sportovních klubů. To ještě musím podotknout, že se to týká jenom sportovních klubů, které buď mají sportoviště ve svém majetku, anebo je to v majetku obce, státu, kraje. Ty kluby, které jsou v pronájmu u soukromých subjektů, neměly nárok na tuto dotaci a ani nemají, protože to by pak neuspokojili vůbec nikoho. Sešlo se, jak jsem říkal, 2 400 žádostí, které v loňském roce, když to tak porovnáme, se rovnaly cca 1 miliardě korun v požadavku právě na provoz a údržbu. Takže když to budeme srovnávat v letošních cenách s tím navýšením, tak se nebavíme o 1 miliardě v žádostech 2 400 žadatelů, ale o 3 miliardách.

Já už nechci dlouho k tomu hovořit, neboť se jedná o tu novelu. Něco připravím na pozměňovacích návrzích do druhého čtení, ale spíš se pak budu soustředit na rozpočet 2023, protože tam to může být úplně tak likvidační, že se můžeme dostat na šestinásobek energií a z miliardy roku 2021 jsme rázem na 6 miliardách, které by kluby a sportoviště potřebovaly.

Já vím, že tam pan ministr, prostřednictvím paní předsedající, kroutí hlavou, ale já si ta čísla nevymýšlím, já jsem si ta čísla zjišťoval a s těmi kluby se potkávám. Ono to není jenom o energii, o samotné elektřině, o plynu, někteří jsou zastropovaní nebo zafixovaní do konce roku, ale máme tam dopravu, máme tam jiné věci s tím související, sportovní pomůcky a tak dále a tak dále. Takže tohle jenom tak mými slovy k novelizaci rozpočtu v kapitole Národní sportovní agentury. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to panem ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já mám skoro pocit, že každý, kdo jedná s vládou, potřebuje nějakého stínového mluvčího z poslanců či poslankyň hnutí ANO. Tak tři věty: NSA chtěla 500 milionů, navrhl jsem vládě 500 milionů, vláda schválila 500 milionů. Tak nevím, kdo z NSA tady vámi jedná a stěžuje si. Co chtěli, to jsem navrhl a to vláda schválila. Tečka. Doufám, že to schválí i Sněmovna.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Koukám, že z místa se hlásí s faktickou poznámkou pan Jan Richter. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Pane ministře, já jsem vás nechtěl takto rozohnit, nicméně máte pravdu v tom, že ano, NSA na vás tlačila v červnu, v červenci, aby alespoň těch 500 milionů získala do navýšeného rozpočtu. Ale mezitím se dramaticky změnila situace. A já mluvím o tom, co to vlastně přináší dál, protože jak už tady bylo řečeno už při minulých jednáních jiných dnů, kdy vlastně kolegyně poslankyně z našich řad uváděla, že jí zvedli rázem zálohy na elektřinu z nějakých pěti, šesti tisíc na šestnáct, tak já tu zkušenost mám taky. Začal jsem v listopadu dva a půl, nejsem fixovaný, v květnu jsme dostali osm a dneska za měsíc jsem dostal šestnáct, aniž by se mě někdo ptal. A takto se neptají ani těch klubů nebo pronajímatelů, co to tam pronajímají sportovcům. Takže já mluvím o tom, co může nastat v situaci, pokud my se k tomu nebudeme chovat lépe, než se chováme. A váš rozpočet byl i na letošní rok snížený o 1,3 miliardy.

Zároveň použiji vaše slova, když jste před chvilkou srovnával to, jak se vlastně v jiných státech chovají k policistům nebo k vojákům v rámci svých rozpočtů. Tak já vám srovnám třeba srovnatelný stát, jako je Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko, kdy Švýcarsko dává 30 miliard do sportu, Rakousko 20 a 25 Maďarsko. To jsou s námi srovnatelné země a my jsme tam za 4,6 miliardy plus 500 milionů teď v rámci novelizace státního rozpočtu, 5,1 miliardy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je s faktickou poznámkou přihlášen, je pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já rozumím, že chcete všechny strašit. Neříkejte takové věci nebo nestrašte, anebo strašte, až se nestanou, tak přijďte a hluboce se omluvte. Takové: Představte si, když budou šestkrát, osmkrát dneska vyšší, to bude katastrofa. Ano, to bude katastrofa, kdyby to nastalo, to je pravda, ale to nenastane. Takže můžeme se strašit, ale podle mě tu nejsme od toho, abychom se strašili, abychom děsili občany, funkcionáře, kluby. Jak na mě NSA tlačila? Měli jsme jedno 26minutové jednání. Vy to popisujete, jak kdyby mlátili někde kladivem. Přišli, dali tabulky, probrali jsme. To je celý tlak, jedno pracovní jednání, necelých třicet minut. Jestli to bude tak, že na mě tlačili, no tak na mě tlačili a já jsem tlačil na ně těch třicet minut nebo dvacet šest. A říkám, s čím přišli oni, to jsem navrhl vládě a vláda to schválila, ani míň, ani víc. Tak nevím. Můžeme se strašit černými scénáři, ještě černějšími scénáři, ještě horšími, ale my jsme ve Sněmovně k tomu, ne abychom tu strašili, ale abychom těm scénářům zabránili. Tak se přestaňme strašit, už tady strašíme od minulého týdne každý den. 1 000 eur, spotová cena na burze. No, to je pravdivá informace. Víte, kolik se prodalo v Evropě na burze elektřiny ten den za 1 000 eur? Musíme si to říct, abychom měli kontext: 2 megawatthodiny, v celé Evropě. To je roční spotřeba jednoho menšího bytu v České republice. Ale v panice a ve strašení každý začal přepočítávat. A kdyby zůstala cena 1 000 eur za megawatthodinu, znamená to zvýšení pro každého zákazníka o 648 %. Tak ale nikam nedojdeme. Podle mě je důležitá i cena s tím objemem. Co to je za informace, že za 2 megawatthodiny? Dneska jsem četl docela dobrý příklad, že když všechno stojí korunu a někdo prodá za 500 (Předsedající: Pane ministře, čas!), pak budeme si říkat, že všechno bylo za 500. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Nyní mám avizovanou z místa faktickou poznámku, pan poslanec Jan Richter. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji za vaše vysvětlení a budu doufat, že jak to říkáte, že to bude optimistické, ale váš optimismus já úplně nesdílím. V roce 2021, to jsem tady říkal, bylo na provoz a údržbu 500 milionů a byl tam převis žádostí na miliardu, a to ještě zdaleka nebyla ta energie tam, kde je dneska. Dneska je tam 2 400 žádostí, z toho jsou vyjmuté kluby, které mají nájemné nebo si pronajímají sportoviště od soukromých subjektů. Ty tam vůbec nejsou a těch je taky spousta. A dneska je tam 2 400 žádostí, a když to přepočítáme jednoduše, jak to může vypadat, tak to jsou až 3 miliardy, a mají tam dneska 385 milionů. Nic víc já jsem neřekl, na to nepotřebuji ani tu NSA.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je s faktickou poznámkou přihlášen, je pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Je to takový nerovný zápas, ale já to vydržím. Vy se vždycky na mě vystřídáte s připomínkami k jednomu bodu a jdete fuč, ale já dostanu dalšího. Mně to ale vůbec nevadí. Vy to říkáte, jako by vláda vyjmula ty kluby. Vy jste jmenovali šéfa NSA. Pokud udělal nějakou výzvu špatně, někoho vyjmul, tak si stěžujte na toho, kdo to udělal. My jsme se nerozhodovali o tom, jestli nějaké kluby z nějakého programu vyndáme, nebo ne, to není ani naše pravomoc. No, můžete se chytat za hlavu. Tak proč to tady vůbec vykládáte, když to vláda - žádná vláda to nemůže ovlivnit, jak je ten program NSA vypsaný. Nebo ano? No, nemůže. Tak proč tady tím ztrácíme čas? A s tím šetřením a strašením.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Z místa avizovaná faktická Jan Richter, máte slovo.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji. Já tedy se zeptám, kdo to NSA řídí, to já teď asi nevím. A já jsem nestrašil tím... nebo že NSA nastavila pravidla na to, že vyřadila nějaké kluby. Ona dostala, tak malý objem peněz na to má, že musela nějaká opatření udělat. Ale protože dneska nejsme schopni transparentně řešit to, že soukromý vlastník pozemku si může dát cenu, jakoukoli chce, tím pádem může dostávat do daleko většího klinče sportovní klub a o to víc by žádali peněz, tak z nějakého důvodu opatrnosti vyřadili tyto kluby, jestli mi rozumíte, a dostávají to pouze ty kluby, které jsou v nájmu buď v obecních sportovištích, státních anebo v krajských subjektech, takže takhle je to nastavené. To, že oni to vyhlásili, to udělali všechno správně, ale aby bylo uspokojeno sportovní prostředí, je potřeba navýšit. My jsme měli za naší vlády v rozpočtu 11,5 miliardy, vy jste to stáhli na 4,6 miliardy, tak bohužel těch necelých 7 miliard chybí. To je všechno, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan ministr financí. Pane ministře?

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Vzpomeňme si na hlasování o vzniku NSA. Sehnali jste přesně 101 hlas a vyšlo vám to. A vy, který jste byl pro, se mě ptáte, kdo tu agenturu řídí? Vy to nevíte? Proč se mě ptáte? Vy jste pro to hlasovali, já jsem byl proti. Všechna rizika vzniku agentury se ukázala jako oprávněná. No, řídí ji šéf NSA, tečka, nikdo jiný, takhle je to napsané. Tak proč se mě na to ptáte, když jste pro ten zákon hlasoval? Já tomu vlastně vůbec nerozumím. Já jsem vám řekl, že kolik požádali, tolik dostali. 11 miliard - PR Andreje Babiše. Můžete nám říct, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, kolik z těch 11 miliard NSA loni proinvestovala, kolik bylo závazků a kolik zůstalo jen tak volně jako PR, že nemáme číslo? Prosím, můžete nám to sdělit?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času.

Já ještě - nechtěla jsem vstupovat do těch faktických - mám tady avizováno, že pan poslanec Oldřich Černý ruší svoji omluvu, kterou měl do 16.30. A pak tady mám ještě jednu omluvu, a to paní Helena Válková se omlouvá od 16 hodin z pracovních důvodů.

Mezitím se tady objevila jedna faktická, se kterou se hlásí pan poslanec Karel Haas. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Já jenom poznámku k NSA, věřím, že bude naprosto konstruktivní. Ve Sněmovně již je připravena novela, je podána, je projednána na straně vlády, má stanovisko vlády neutrální. Je podána novela, která by měla - já ji nazývám organizačně-funkční novela zákona o podpoře sportu - která by měla napravit některé organizačně-funkční nedostatky na straně NSA.

Věřím, že ta novela projde průřezově. Projednávali jsme ji, a to zase doufám, že kolegové potvrdí, projednávali jsme ji, byl jsem u toho osobně, jak s kolegy z opozice v červnu, projednávali jsme ji jak s kolegy z SPD, tak s kolegy z hnutí ANO, kteří mají ve své gesci sport. Takže to je taková řekl bych konstruktivní poznámka k NSA. Věřím, že NSA bude od příštího roku změněna způsobem, který bude průřezově přijatý touto Sněmovnou, tak, aby vznikl třeba dozorčí orgán v NSA, který tam dneska chybí, aby řekněme monokratická struktura NSA, kdy je NSA řízena skutečně jedním člověkem, to je ústřední orgán státní správy řízený jediným člověkem, aby byl nahrazen kolektivním řídicím orgánem. Podle selskorozumové úvahy víc hlav víc ví a nepochybně nejlepší řešení ve světě, v životě vznikají z konkurence více názorů.

Děkuju naopak kolegům, mezi nimi byl i cenný kolega Richter, prostřednictvím paní předsedající, že jsme absolvovali dvě velmi věcná osobní jednání s kolegy z hnutí ANO, to tady podepisuji, v červnu. Absolvovali jsme jednání s kolegy z klubu SPD. Tolik jenom na doplnění k NSA. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Robert Stržínek. A mám avizováno z místa ještě, že se hlásí Jan Richter. Tak pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji, paní předsedající, já budu rychlý. Tady pan Stanjura napadá všechny mé kolegy s tím, že nemají pravdu, a říká, že za 1 000 eur se prodaly pouhopouhé 2 megawatthodiny. Pane ministře, nemáte pravdu. Když se dívám na komoditní burzu Kladno, kde my jako obce často obchodujeme, tak za tu nejhorší cenu, což je 1 000 eur v přepočtu 24 701 kurz, se 29. 8. zobchodovalo 12 400 megawatthodin za cenu 306 milionů korun. Takže to číslo, které jste řekl, bylo buďto z úplně jiné burzy, nebo z jiných dat, ale za tuto cenu se obchodovalo, a to v řádech milionů korun. Na trhu OTE, který je výchozí pro Českou republiku, se také zobchodovalo násobně více než 2 megawatthodiny, takže, prosím vás, zjistěte si správná čísla, případně řekněte, kde se ty 2 megawatthodiny prodaly, protože na těchto trzích byly jiné obchody.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je faktickou poznámkou přihlášen - musím brát faktickou poznámku, kdo je přihlášen, to znamená, že v tuto chvíli je řádně přihlášen pan ministr financí, ten má přednost, pak teprve je přihláška z místa. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nemám sem tablet ani počítač, nebudu číst tabulky; bylo to na burze v Lipsku, na tom, kde každý druhý takzvaný energetický expert říká, je třeba okamžitě odejít z burzy v Lipsku. Takže v Lipsku 2 megawatthodiny, jsou to údaje z evropského tisku. To je celé. No, jestli někdo kupoval za 1 000 eur, tak je blázen, to mu říkám rovnou. To bych zjistil, kdo to koupil, a z těch firem, z těch institucí bych je vyhnal.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Teď je přihlášen z místa pan poslanec Jan Richter. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, já jenom prostřednictvím vás, paní předsedající, k panu Haasovi. Ano, máte pravdu ve všem, co jste řekl. Jednali jsme o tom, řeší se zákon o NSA a tak dále a tak dále. Ale bože, to neřeší ty finance, o kterých já tady mluvím. Já mluvím o těch financích jenom. Já jsem na pana ministra apeloval tady s ohledem finance. NSA struktura, fungování, tady to, tam můžeme mít na to různé názory. To všechno víme, to jsme si řekli. Ale nikdo neřeší na konci příběhu ty finance, protože ty jsou pro ty kluby důležité. A jestli je rozděluje Franta, nebo Pepa je ve finále úplně jedno, ale musí tam ty peníze být.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je pan poslanec Karel Haas. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Tak ještě k těm financím. Prosím vás, mohu na sto procent potvrdit, ta schůzka skutečně proběhla, že Ministerstvo financí, dokonce ani ne pan ministr, protože to není jeho pravomoc, Ministerstvo financí přidělilo v rozpočtu, ve státním rozpočtu na rok 2022 kapitole NSA 362 tu částku, kterou sportovní reprezentace u pana ministra projednávala. To mohu potvrdit, toto jednání proběhlo. Taky to ode mě zástupci sportovního prostředí slyšeli, že jejich kritika letošní částky, a já jako celoživotní sportovec podepisuji, já nad ní jsem taky smutný, ale byla to částka jedna ze tří variantních, se kterou přišli zástupci sportovního prostředí za panem ministrem financí při projednávání státního rozpočtu na rok 2022. To je fakt, to je objektivní skutečnost. Můžete si ověřit u zástupců sportovního prostředí.

A druhá věc, to, že vláda na sport nezapomíná, tak se podívejte na rozhodnutí vlády ze 17. srpna, nebo teď mě nechytejte za slovo, kdy v srpnu v druhé polovině jednala vláda a vláda navýšila rozpočet nebo navrhla navýšit rozpočet NSA o částku 500 milionů korun. V důvodové zprávě je jasně uvedeno, primárně na krytí provozních výdajů sportovních organizací, to znamená spolků, klubů a tak dále. Za b) menší část tady z toho řeknu doplnění rozpočtu NSA má jít na významné sportovní akce, kterých se zhruba dvě třetiny nemohly podpořit z původního rozpočtu NSA. Jinými slovy, řekl bych, že vláda, viz toto srpnové rozhodnutí vlády, sport bedlivě sleduje a finanční toky nebo finanční situaci ve sportu sleduje a reaguje na ni, jinak by toto srpnové rozhodnutí vlády neproběhlo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. V tuto chvíli nemám avizovanou další faktickou poznámku, vracíme se do rozpravy a mohu předat slovo paní poslankyni paní Kláře Dostálové. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Já vám děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nacházíme se v krizi, to asi není překvapující informace pro nikoho. Tato krize má množství podob. Souvisí jak se situací na Ukrajině, ale taktéž se zdražováním, které je pro české občany extrémní, a není vyvolaná čistou situací na Ukrajině. Máme tu také krizi v oblasti bydlení, máme tu krizi společenskou, kde desítky a stovky tisíc občanů mají existenční problémy, bojí se o svou budoucnost. Předložená novela státního rozpočtu, kterou dnes projednáváme, by měla reagovat na výše zmíněné problémy, řešit aktuální situaci, pomáhat občanům a firmám, stát na jejich straně. Bohužel však mám pocit, že tomu tak není, že pětikoalice na občany a firmy zapomněla.

Současná vláda má oproti nám, když jsme měli covidovou situaci, několik makroekonomických výhod a je potřeba si je tady připomenout. Jednak máme stále nejnižší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie, kterou se nám podařilo udržet v době pandemie. Stále máme predikovaný hospodářský růst na rozdíl od doby pandemie, kdy v důsledku bezprecedentní situace ekonomika klesala. Ale hlavně, vládní pětikoalice má desítky miliard nových inflačních příjmů, které může použít na pomoc nebo záchranu českých domácností a firem. Rozdíl mezi původním návrhem rozpočtu, na kterém jsem se ještě podílela také já za kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj, a aktuální novelou státního rozpočtu je na příjmové stránce 127,2 miliardy korun. Příjmy státu rostou v mnoha oblastech, rostou daňové příjmy, roste dividenda ČEZu a v důsledku růstu ceny dřeva se hospodářský výsledek Lesy České republiky přesouvá ze ztráty do zisku ve výši 4 miliard korun.

Roste také podíl na clu a kapitálové příjmy Ministerstva financí o 1 miliardu korun. Máme peníze z Evropské unie, a to v rekordním objemu, který tady doposud ještě nebyl. Všechny tyto prostředky by okamžitě měly být použity na pomoc českým domácnostem a českým firmám. Uvedu příklad z mého oboru. Cestovní ruch byl odvětvím, které mimořádně zasáhla pandemie. Po této ráně si musíme také přiznat, že změna globální politické situace také zasáhne český turismus jako takový. Asociace hotelů a restaurací České republiky opakovaně apelovala na vládu, aby využila dočasného krizového rámce, který schválila Evropská komise na podporu podnikatelů. Zdůrazňuji, že pokud budeme usilovat jenom o celounijní řešení, pak tento proces bude ještě poměrně zdlouhavý. V současné době totiž ceny elektrické energie pro hoteliéry představují až desetinásobek cen z konce minulého roku. Konkrétních příkladů bych zde mohla uvést mnoho. Pro příklad: hotel o 60 pokojích, který podle Asociace hotelů a restaurací z původních 80 000 korun měsíčně za energie očekává vyúčtování ve výši 800 000 korun za energie měsíčně. To vyvolává samozřejmě mezi podnikateli paniku. Já se musím logicky zeptat: když v době velké krize, v době pandemie, Ministerstvo pro místní rozvoj na podporu cestovního ruchu - pouze Ministerstvo pro místní rozvoj, nehovořím o kompenzačních bonusech a tak dále - jenom z MMR na podporu ubytovacích kapacit, lázní, průvodců, kempů a tak dále dalo 8 miliard korun, a v návrhu rozpočtu, který dnes projednáváme, je na podporu cestovního ruchu 50 milionů - tak to si myslím, že nemůžete myslet vážně.

Bohužel, předložená novela státního rozpočtu na situaci nereaguje dostatečně. Energetický balíček je nedostatečný - 2,5 miliardy na přestavbu teplárenství, 6,75 miliardy na snížení energetického tarifu a 0,9 miliardy na podporu kotelen společenství vlastníků jednotek - je opravdu zcela nedostatečný. Dnes již hovoříme bohužel o likvidaci podnikání v oboru hotelů a restaurací a vláda, vaše vláda, vláda pana premiéra Fialy, bude odpovědná za důsledky, kterými bude uzavírání provozů hotelů a restaurací, propouštění zaměstnanců a krach mnoha rodin. A přitom při pohledu na výdajovou stránku zjišťuji, že aktuální výdaje státního rozpočtu přesahují vůbec poprvé v historii výši 2 bilionů korun - 2 bilionů korun. 2 000 miliard.

Bohužel však musím konstatovat, že tento nárůst se téměř vůbec neprojevuje na kapitole, která je mi historicky nejbližší, a to Ministerstva pro místní rozvoj. Navržené posílení výdajů kapitoly o 2,75 miliardy korun vzhledem k oblastem, které Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době řeší, je zcela nedostatečné. Tyto výdaje se navýší v ukazatelích podpora bydlení, podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu a 50 milionů směřuje také do územního plánování a stavebního řádu. V těchto oblastech je skutečně poptávka od žadatelů, což jsou zejména obce, města a obce, opravdu obrovská. Já jsem velký podporovatel toho, že když už města a obce vynakládají peníze do přípravy projektů, že by se prioritně měly financovat zásobníky projektů, a tady za to chci panu ministrovi poděkovat, že jde touto cestou. Ale on sám moc dobře ví, že jenom třeba v programu rozvoje regionů ten převis poptávky je 4,4 miliardy, a já jsem si velmi pečlivě psala v jeho úvodní řeči, že on z toho tam chce dát 1,3 miliardy. Otázkou je, do jakých programů ty peníze chce pan ministr dát. On tady řekl - on se sice přeřekl, ale myslel tím, na živly že dá 700 milionů, nikoliv 700 miliard - to byl přeřek, na podporu bydlení 500 milionů, ale z toho samozřejmě určitě počítá, a doufám, že počítá, se zainvestováním zásobníku projektů na přípravu nebo zainvestování pozemků pro následnou bytovou výstavbu.

Pan ministr tady řekl, že také chce dát nějaký objem peněz do veřejných budov, do rekonstrukce veřejných budov. Už ale trošku podle mě, a teď nevím, jak to nazvat, trošku úplně mimo efekt toho, co ty veřejné budovy budou splňovat. Primární dotační titul na obnovu a rekonstrukci veřejných budov není na energetické úspory, to řeší Státní fond životního prostředí. Dotační titul na veřejné budovy je na rekonstrukce vnitřních prostor, to znamená, z toho obrovského objemu to skutečně bude velmi malá částka, která ty energetické úspory zajistí, odhaduju to někde kolem maximálně 30 až 40 %. Dalším, samozřejmě významným dotačním programem je místní komunikace, ale vzhledem k tomu, že se dofinancují všechny veřejné budovy, na místní komunikace určitě už toho tolik nezbude.

A pro mě je tedy záhadou, proč se teď bavíme o tom, že navýšíme prostředky například na podporu architektonických a urbanistických soutěží? Já je mám moc ráda, nicméně nejdřív jsme to v prvním návrhu škrtli, abychom to teď doplňovali. A já se ptám na to, v době krize jestli toto je skutečná priorita, jestli pro nás by neměla být priorita právě bydlení, které je skutečně v zoufalém stavu. Máme nejvyšší meziroční nárůst cen nemovitostí ze všech zemí Evropské unie. Stavební produkce v červenci reálně meziročně klesla o 2,7, meziměsíčně nižší o 2,9 %. Stavební úřady vydaly 6 936 stavebních povolení, meziročně o 9,2 % méně. Počet zahájených bytů meziročně klesl o 28,6 % a dosáhl hodnoty 2 726 bytů. Počet dokončených bytů meziročně klesl o 6 % a činil 2 755 bytů. To jsou extrémně pesimistická čísla a já věřím tomu, že když se podíváme na program Pirátů a Starostů, kteří se vlastně před volbami vychloubali, konkrétně paní Kovářová, pan Rakušan, pan Michalik, a hovořili o výstavbě 100 000 bytů téměř v hodnotě 200 miliard korun. Já samozřejmě předvolebním heslům moc nevěřím, ale tady je zcela zřejmé, že tento slib nehodlají nikdy splnit.

Pro mě je zarážející, proč se nebavíme o tom, že se zastavil program na Ministerstvu pro místní rozvoj, program Výstavba. Přitom program Výstavba v sobě zahrnoval i družstevní podíly pro mladé lidi tak, aby si skutečně mohli bydlení dopřát. Proč se pan ministr nezabývá vícegeneračními hypotékami, aby ulevil právě splátky hypoték? Protože ano, je pravda, že každý máme fixaci hypotéky na nějakou dobu, a musíme očekávat případné zvýšení. Ale určitě nemohli mladí lidé očekávat, že se tak razantně, tak razantně zvednou ceny energií. Dnešní mladé domácnosti po fixaci hypotéky razantní zvýšení nákladů na energii prostě nezvládnou.

Já bych chtěla, aby skutečně pan ministr využil navýšení rozpočtu na aktuální potřeby, na krize jako takové, a aby připravil nové finanční nástroje, které našim domácnostem a českým lidem pomohou. Děkuji. (Slabý potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju paní poslankyni. Její vystoupení nevyvolalo žádnou faktickou poznámku, a proto jsme v rozpravě a další řádně přihlášený je pan poslanec Jiří Kobza. Připraví se Jan Síla. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda nám předkládá návrh novely, kterou chce zvýšit zadlužení naší republiky o dalších 320 milionů korun. Je to o to pozoruhodnější, že nedávno jsme zde absolvovali dlouhou diskusi na téma, kdy vládnoucí koalice oškubala zdravotní pojištěnce o 14 miliard, a v době, kdy stávající inflace přináší do rozpočtu další velké nečekané zisky, které jsou odhadovány na nějakých 127 miliard, jak už tady zaznělo, takže ten postup je poměrně pozoruhodný. Je pozoruhodný také z toho důvodu, že vlastně k dnešnímu dni státní dluh činí nějakých 2,7 bilionu korun. A pakliže skutečně plán zadlužování, jak jsme měli možnost ho vidět, zhruba 250 miliard ročně, vláda dodrží, ke konci jejího volebního období, pakliže ho dovládne, by měl být necelé 4 biliony korun. Znamená to, že každý občan České republiky teď v tento moment včetně miminek dluží nějakých 270 000, když se to rozpočítá na počet obyvatel, a na konci by to bylo tedy o těch 100 000 víc.

Jde o to, že z těchto peněz nový rozpočet vlastně počítá, že by věnoval 120 milionů na položku Humanitární pomoc a 200 milionů na položku Ostatní výdaje na plnění úkolu Ministerstva zahraničních věcí. Do druhého čtení budu načítat pozměňovací návrh, aby tyto prostředky byly přesunuty do výdajového bloku Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, jehož navrhovaný objem je naopak setrvale velmi nízký a v současné době neodpovídá aktuální situaci a potenciálním rizikům nejrůznějšího typu, jak jsme viděli při likvidaci požáru v Česko-saském Švýcarsku.

To samé platí o rozpočtové položce Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve stejné rozpočtové kapitole. Případně lze část těchto prostředků převést do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra do položky Výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky. Zmíněný požár totiž ukázal mimo jiné i to, že kapacity tohoto sboru jsou z hlediska základních funkcí podceněné a může to znamenat velké riziko. Obdobně si nepochybně zaslouží zvýšení platů naši hasiči, o tom už tady byla řeč. Já si myslím, že jejich povolání je natolik důležité a natolik riskantní, že skutečně jeho společenská váha je vysoká a měla by být podle toho patřičně oceněná.

Za neodůvodněnou v dnešní situaci považuji vysoko předimenzovanou rozpočtovou položku Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím v zahraničí, jejíž objem přes 1,5 miliardy korun - navzdory tomu, že Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně konstatoval neúčelnost vynakládání značné části těchto prostředků a žádal o zjednání nápravy, tak to tam pořád je. Takže si myslím, že bychom se na to měli podívat.

A teď se dostávám k té nejzajímavější části, kterou je otázka, že zatímco vláda se snaží nějakým způsobem získávat prostředky tím, že nás zadlužuje, po špičkách chodí okolo velmi důležitého rozsáhlého zdroje financí, a to je, jak nám ukázal přístup Polska, to je otázka nezaplacených válečných reparací z Německa. Polsko se rozhodlo oficiálně požádat Německo o vyplacení válečných reparací za období nacistické okupace a oznámil to minulý týden u příležitosti připomínky 83. výročí od vypuknutí druhé světové války polský politik Jaroslaw Kaczyński, předseda strany Právo a spravedlnost. Náhrada škody, kterou má Polsku zaplatit, činí 6,2 bilionu zlotých, což je zhruba 32 bilionů korun. Tento polský požadavek zároveň ukazuje na - abych tak řekl - nepochopitelnou zdrženlivost, když to nenazvu zbabělostí, mnoha českých vládních politiků - a to se nevztahuje jenom na stávající vládu, prosím pěkně, abych byl férový, protože už jsem s tím přišel i u minulé vlády - kteří opakovaně tvrdili, že žádat Německo o úhradu válečných reparací není již právně ani politicky možné. Dokonce to mám písemně od nich. Hnutí SPD jako jediná politická síla se dlouhodobě veřejně hlásí k myšlence, že i Česká republika musí po Německu požadovat urychlené vyplacení reparací, které nám Československo - které nám Německo, promiňte, jako následnický stát nacistické Třetí říše za brutální okupaci českých zemí v letech 1939 až 1945 minulého století a smrt více než 360 000 našich spoluobčanů a způsobení ohromných hospodářských a majetkových škod dodnes dluží. Máme na to evidentní právní nárok a jsme tím povinni našim předkům i všem obětem nacistické okupace stejně jako našim dětem, kterým tento dluh zůstává. Právo na vyplacení těchto válečných reparací nám přiznala Postupimská konference i reparační konference v Paříži. Z celkové částky, kterou nám přiznala Pařížská reparační smlouva, což bylo 306 miliard korun v tehdejší měně, nám dosud Německo zaplatilo podle mých informací pouze 0,07 %, tedy necelou tisícinu. Podle hodnověrných odhadů a propočtů na základě vývoje hodnoty měny a cen nám tedy Německo dluží ještě nejméně 4 biliony korun, přičemž některé odhady hovoří dokonce až o 15. Hnutí SPD proto podporuje požadavek Polska vůči Německu jako oprávněný. Jsme hluboce přesvědčeni, že stejným způsobem musí postupovat i Česká republika, a myslím, že by to vyřešilo spoustu finančních problémů, do kterých se teď dostáváme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju také, dobré odpoledne vám přeji. Další v pořadí do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Síla. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vládo, rád bych se zmínil o kapitole zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že schodek státního rozpočtu za první pololetí tohoto roku vzrostl o 242 miliard na 2,7 bilionu a státní rozpočet, původních 280 miliard, nestačí, protože dochází k bezprecedentnímu navyšování cen energií, inflaci a tak dál, což má řešit tato novela zákona o státním rozpočtu, která má navýšit schodek na 330 miliard. Chtěl bych se zmínit z pohledu zdravotnictví, jak to vypadá. Já jsem se domníval, že těch 14 miliard, které byly odebrány ze státního rozpočtu v rámci snížení plateb za státní pojištěnce, bude jakýmsi způsobem reflektováno v tomto novém státním rozpočtu.

Bohužel jsem se dověděl, že z pohledu zdravotnictví tam jedna kapitola, 335, jako Ministerstvo zdravotnictví, a to v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19 a nastavenými platebními mechanismy s dodavateli vakcín a zdravotními pojišťovnami se výdaje kapitol Ministerstva zdravotnictví navýšily o 3,2 miliardy korun. A dále je v téhle kapitole vyhlášen dotační program o objemu 336 milionů, jehož prostřednictvím se budou nestátním nemocnicím refundovat náklady za molekulární protilátky, které nebyly využity. Došlo k jejich expiraci, a tím pádem likvidaci, a nemohly tak být proplaceny zdravotními pojišťovnami. V objemu 900 milionů korun je v tomto případě rozpočtová kompenzace připravená nebo plánovaná taky pro Fakultní nemocnici Bulovka.

Další kapitola, která je pojednána o zdravotnictví, je 336, kde příjmy této kapitoly se snižují o 4,9 miliardy a to z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců v systému veřejného pojištění o očkování pro onemocnění covid-19. V této souvislosti bych se chtěl zmínit, že nevím, jestli je to zrovna nejlepší takovýmto způsobem se chovat ke zdravotnictví, když neznáme za prvé chování koronaviru na podzim a příští rok na jaře, jak se bude chovat. To znamená, neznáme výšku investic nutných k řešení eventuálních dalších vln infekce. Za druhé nevíme, jaký bude vývoj války na Ukrajině, a proto neznáme, jaký bude počet nových uprchlíků, kteří se automaticky stávají státními pojištěnci. A za třetí máme značné nedodělky takzvaně v uvozovkách v zanedbané zdravotní péči z koronavirové pandemie, které budou muset zdravotní pojišťovny hradit. A za čtvrté podfinancované zdravotnictví dlouhodobě je jeden z hlavních faktorů nedostatku zdravotníků, který v současné době významně zhoršuje dostupnost a tím i kvalitu zdravotní péče, hlavně v regionech.

Vzhledem k inflaci 17 %, a tím nárůstu výběru zdravotního pojištění je financování zdravotnictví do konce letošního roku zajištěno, protože fondy zdravotních pojišťoven jsou až přeplněny, by se dalo říct. Co bude po Novém roce je těžko říct, protože neustále budou dobíhat faktury za energie, a ty se týkají i poskytovatelů zdravotní péče.

Zvyšování státního dluhu je obrazem práce nekoncepční, alibistické a válkychtivé vlády, která dala přednost ideologii před zabezpečením občanů. Vláda se nám snaží implantovat iluzi o dočasném charakteru státního dluhu a tvrdí, že jsme na tom vlastně dobře, protože ještě splňujeme kritéria vstupu do eurozóny. Ano, žijeme si nejlépe v historii, ale bohužel na dluh - na dluh, který budou muset splácet naši potomci. Schovávat se za válku na Ukrajině a uvádět tento konflikt jako hlavní příčinu současné ekonomické krize je pro naši společnost nejen zavádějící, ale při podrobném rozboru zásadně škodlivé, protože všem musí být zřejmé, že bez zásadní korekce politiky Evropské unie polovina až tři čtvrtiny z nás faktury za plyn a elektřinu příští rok nedokážeme zaplatit.

Česká vláda místo toho, aby se zasazovala o diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině, posílá na úkor bezpečnosti občanů další a další zbraně a finanční prostředky. Státní dluh roste po sobě geometrickou řadou už řadu let bez ohledu, nacházíme-li se ve skutečné krizi, anebo v konjunktuře. Správa dluhu si vyžaduje stále větší částky, které vláda vydává za úspory (úroky?).

Českou vládu lze přirovnat k rodině, kde jsou všichni na podpoře, nemají na nájem, energie, potraviny, ale přitom platí splátky za klimatizaci a eventuálně za letní dovolenou, kterou nemuseli mít, a klimatizaci nepotřebují, protože je zima. Vláda se v tomto duchu snaží investovat do supermoderních stíhaček, které jsou určeny pro útočnou válku, přitom jediný zdroj financování tohoto nákupu bude opět navýšení státního dluhu. Strýček Sam si to přeje, tak proč do toho nejít, po nás potopa. Lze konstatovat, že nebýt eurohujerské politiky naší vlády, dopady inflace a drahých energií na naše občany mohly být podstatně mírnější. Takto po destrukci vztahu s Ruskem budou dopady na naše hospodářství, a tím i občany fatální.

Všichni doufáme, že to nakonec přece jen dobře dopadne, tedy za předpokladu, že Evropská unie reviduje svoje ideologická tabu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Brabec, připraví se pan poslanec Kettner. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: (Začíná mluvit mimo mikrofon a není ho slyšet v sále.) ... předsedající. Jo, už jsem si myslel, že v odvetě za včerejší debatu jste mi vypnul mikrofon, děkuji za to, že se tak nestalo.

Budu relativně stručný, jenom se krátce vrátím - že se ukázalo, že částečně jsem byl celkem úspěšným vizionářem - ke svému vystoupení, když se projednával návrh státního rozpočtu na letošní rok, protože jsem k návrhu v oblasti životního prostředí navrhoval dvě změny. Jednou bylo navýšení prostředků vyčleněných na program Nová zelená úsporám o 350 milionů korun na původně plánovaných 500 milionů korun, takže tam ta částka byla navrhovaná v rozpočtu 150 milionů a původně tam bylo 500 milionů, tak tady jsem navrhoval, aby se to vrátilo na 500 milionů korun, protože program Nová zelená úsporám je právem odborníky považovaný za velmi úspěšný a efektivní nástroj snižování nejenom energetické náročnosti budov a podpory obnovitelných zdrojů, což je samozřejmě téma, které zvlášť v dnešní době je ještě desetkrát důležitější, než možná bylo před tou dobou, ale navíc je vysoce prorůstový také pro ty, kteří tyto akce realizují, což jsou často malé a střední domácí firmy, živnostníci. Také dalším důvodem, proč zvednout ty peníze, bylo, že státní rozpočet je daleko víc, než se původně očekávalo, krmen výnosy z prodeje emisních povolenek, a považoval jsem za velmi korektní a slušné, aby výrazně větší část těch peněz skončila tam, odkud reálně pochází, to znamená v úsporách - jestliže to byly úspory na emise CO2, tak by zase měly skončit v oblasti životního prostředí. A tady v rámci Nové zelené úsporám je to efekt, který jsem vždycky říkal, že potěší jak srdce ekologa, tak peněženku národohospodáře, protože efekt je tam dvojí, což ne vždycky se povede. A tady musím říct, že v novele státního rozpočtu na letošní rok, která je předkládaná, skutečně se posiluje podprogram Nová zelená úsporám, v tomto případě tedy podprogram Budovy veřejného sektoru, o částku 300 milionů korun, nově tedy na 450 milionů korun. Byl bych radši, aby to bylo ještě víc, z důvodů, které jsem uváděl, protože jsem opravdu přesvědčen, že emisní povolenky dnes přinášejí podstatně větší efekt nejenom do státního rozpočtu, ale i do Modernizačního fondu, než bylo plánováno, ale kvituji, že aspoň těch 300 milionů korun do podprogramu Nová zelená úsporám bude směřovat.

Druhá kapitola, kterou jsem navrhoval v rámci změn státního rozpočtu v kapitole 315, Ministerstvo životního prostředí, bylo navýšení prostředků, které jdou na program péče o krajinu. A tady musím říct, že k žádnému navýšení nedošlo, nejenom tedy v původně schváleném státním rozpočtu, ale ani v této novele, což považuji za chybu. Opět se pokusím v rámci pozměňovacího návrhu tyto prostředky získat, protože bylo tam navrženo 150 milionů korun, já jsem navrhoval zvýšení o 150 milionů na celkovou částku 300 milionů korun. A tady chci říct, že je shoda, myslím, že nejenom ve veřejnosti ochranářské, ale i ve veřejnosti, která zahrnuje řekněme obce a další subjekty, že zrovna tento program péče o krajinu je velmi zajímavý. Jsou to především menší akce, jsou to stovky, nebo dokonce tisíce menších akcí v přírodě, které bojují proti suchu. Zapadá tam třeba výsadba stromů, budování a obnova tůní a tak dále. Samozřejmě ve světle dnešních priorit se to může zdát jako malicherné, ale jsem přesvědčen, že ty peníze tam schází, nehledě na to, že teď se ty peníze docela obtížně, i těch 150 milionů, které tam dneska jsou, se hledají. Údajně se jedná o to, že by bylo financování z Národního plánu obnovy, a tam je samozřejmě problém s financováním DPH, to znamená, ani tento program, byť byl takhle plánován, podle mých informací není vůbec jednoduchý.

To znamená, k těm mým dvěma pozměňovacím návrhům: jeden byl částečně naplněn a já bych byl rád, aby tam skončilo těch peněz ještě víc. Druhý naopak byl naprosto nenaplněn a o to víc je tam ten deficit znát. Takže určitě budu v dalším projednávání se chtít vrátit k svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní se s přednostním právem hlásí paní ministryně životního prostředí, tak jí dám slovo.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jen pár slov a ujištění ke komentáři k rozpočtu životního prostředí. Nová zelená úsporám skutečně z původně navržených 500 byla snížena na 350, ale my ji teď doplňujeme ze státního rozpočtu tak, aby byly zabezpečeny všechny stavby, které jsou nyní rozestavěny. Do budoucna už budeme v našem rozpočtu mít, žádáme o 4 miliardy tak, jak říká zákon o obchodování s emisními povolenkami, které tam měly být už v letošním roce, de facto i v loňském, ale nebyly. Doufám, že pak už si s těmi 4 miliardami poradíme velmi dobře.

Co se týká programu péče o krajinu, my už v letošním roce jedeme z Národního programu obnovy. Skutečně má problém s DPH, ale zdá se, že se nám to podaří vyřešit, a tím pádem v této oblasti nebude jenom 300 milionů, ale podaří se nám zrealizovat akce za mnohem víc, možná se to bude blížit až 500 milionům korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Než se vrátíme k řádně přihlášeným, přečtu omluvy. Od 16.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Kučera, od 17.30 rovněž z rodinných důvodů se omlouvá paní předsedkyně Pekarová Adamová, pan poslanec Špičák se omlouvá od 16.30 z rodinných důvodů a paní poslankyně Zajíčková se omlouvá od 17 hodin do 23 hodin z pracovních důvodů.

Vracíme se do obecné rozpravy, další v pořadí je přihlášen pan poslanec Kettner. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, budu velice svižný a krátký, vyjádřím se pouze ke kapitole školství. Určitě pozitivně reaguji na splnění slibu, kdy platy nepedagogických pracovníků se budou řešit v září, to skutečně bylo splněno, což kvituji. Problém je jenom ten, že to přišlo až po roce, čili je tam roční skluz. Čili to navýšení o 10 % pro nepedagogické pracovníky, navýšení o 0,88 miliardy, je nedostatečné, a to z toho důvodu, že stále, když se potom podíváme na tabulkové platy, v rámci nepedagogických pracovníků stále tam najdeme zaměstnance, na které potom vyzbývá částka nižší, než je aktuální minimální mzda, nebo nižší, než je zaručená mzda, která se liší podle profesí. Čili stále tady zůstává ten problém, že ředitel poté musí sahat do nenárokové složky pro pedagogické pracovníky. Chápu současnou ekonomickou situaci, přesto podám pozměňovací návrh tak, aby tato částka... Rozhodně nebudu mít tak velké nároky, jako jsem měl při prvním schvalování původního rozpočtu, ale určitě nějaké menší zvýšení navrhnu tak, abych zároveň zmenšil i částku, pro kterou budou muset sahat ředitelé do nenárokové složky.

A pak samozřejmě také kvituji to, že se našly peníze na řešení problematiky ve školství týkající se uprchlické krize, že to nebude na svých bedrech nosit zřizovatel jednotlivé školy, což také kvituji.

Poslední ale, co mi tam stále schází, jsou ta ONIVka, ostatní neinvestiční výdaje. Ponížení, které bylo už v původním rozpočtu, prostě negativně dopadlo na školy, má slova se potvrdila, takže opět se pokusím navrhnout navýšení ONIVek alespoň - bez ohledu na inflaci - alespoň na úroveň roku 2021. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám děkuji. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Hrnčíř, takže ho poprosím, aby vystoupil. Připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předloženou vládní novelou se původně schválený deficit ve výši 280 miliard korun zvyšuje na 330 miliard a pokračuje tak i nadále masivní zadlužování státu. Výdaje rostou o 115 miliard, ovšem díky zvýšeným příjmům z výnosu daní bude deficit vyšší pouze o 50 miliard. Je naprosto jasné, že vláda na úspory rezignovala. Ministr financí Stanjura se neustále ohání válkou na Ukrajině a špatným hospodařením předchozích vlád, neboli za vše může Putin a Babiš.

Zajisté, dopady války na rozpočet, zejména pak zvyšování cen energií, se ve výdajích státu odráží. Stejně tak rozhazovačná politika předchozí vlády, která ani v dobách nejvyššího hospodářského růstu nejenže nevytvořila žádnou rezervu, ale založila gigantický dluh. Ovšem při pohledu na strukturu státního rozpočtu i bez války by byl v problémech. Dlouhodobě je totiž neúměrně zatěžován mandatorními, tedy povinnými výdaji. Ještě v roce 1995 tvořily tyto výdaje 45 % státního rozpočtu, v roce 2015 stouply na 58 %. Kvazimandatorní výdaje, tedy výdaje, které mají prakticky charakter povinných výdajů, kam patří třeba mzdy státních zaměstnanců, se na státním rozpočtu podílely dalšími zhruba 20 %.

Celkem se tak oba typy těchto výdajů podílejí na rozpočtových výdajích kolem 80 %. Nebezpečným trendem také je, že mandatorní výdaje dlouhodobě rostou rychleji než příjmy státního rozpočtu. V rozpočtu pro 2022 tak povinné výdaje představují 84 %, což s reálnými příjmy rozpočtu a bez dodatečných peněz ze státních dluhopisů není dlouhodobě ufinancovatelné. V roce 2021 povinné výdaje státu pohltily téměř 94 % příjmů státu. Pokud by stát chtěl udržet vyrovnaný rozpočet, na zbývající výdaje by mu nezbylo ani 100 miliard, což bez půjček nelze zvládnout.

Jen za první polovinu letošního roku státní dluh vzrostl o dalších 242 miliard korun na téměř 2 708 miliard, což odpovídá přes 42 % HDP. Více než výše státního dluhu je problémem rychlost jeho zvyšování. Díky tomu v roce 2025 zaplatíme až 100 miliard korun ročně na úrocích ze státního dluhu.

Ale zpět k navrhované novele státního rozpočtu. Hlavní výdajovou změnou je 16 a tři čtvrtě miliardy korun na pomoc s cenami energií, dalších 10 miliard má jít na uprchlíky z Ukrajiny, pak tam ještě máme 8,5 miliardy na nákup plynu do státních hmotných rezerv, na 8 miliard vychází předvolební příspěvek na dítě, dodatečných 5 miliard má dostat Ministerstvo dopravy kvůli výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Místní rozvoj pak dostane necelé 3 miliardy na vznik nových bytů.

Příjmy novelizovaného rozpočtu tak činí 1 678 miliard korun, výdaje pak 2 008 miliard korun. Proč vláda nechce reformovat zkostnatělý stát a prostřednictvím digitalizace nezeštíhluje státní aparát, jak slibovala? Přitom před volbami slibovali snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty. Zase jen lhali. Z tohoto pohledu tedy novela nic neřeší a jen udržuje státní rozpočet na sebevražedné trajektorii, která nezadržitelně směřuje ke státnímu bankrotu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí paní poslankyně Adámková, připraví se pan poslanec Vondrák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, paní ministryně, páni ministři, dovolte mi několik glos k předkládanému návrhu rozpočtu. A protože jsem si řekla, že tentokrát nebudu dávat svoje glosy, tak jsem vzala pouze podněty, které mi přišly od soboty od různých občanů, a jednak to byli zdravotníci, ale také pedagogové učící na zdravotnických školách. Mají tam některé nejasnosti. Mě spíše fascinuje - a tedy jsem velmi ráda, že máme tak aktivní občany - že měli naprosto přesná čísla, která se shodují s tím, jaké materiály jsme dostali my, takže mohu věřit tomu, co tam píší. To, co nás naprosto znepokojilo, a musím říct, že mě také po tom upozornění, domnívám se, že i deficit 330 miliard je nedostatečný, anebo ho dosáhneme za cenu toho, že se některým kapitolám nebudeme věnovat, což samozřejmě účetně jistě lze, tužka snese všechno.

V penězích pro Ministerstvo zdravotnictví jsem vůbec nenašla - a budu ráda, když mě vyvedete z omylu - žádné peníze pro program sociální prevence a kriminality, žádné peníze pro program protidrogové problematiky. Prosím pěkně, víte velmi dobře, že samozřejmě - a to není nic ani tajného, ani nového - léčba drogově závislých občanů je velmi drahá, velmi náročná, ale my tady nemáme nic na prevenci. Čili chceme skutečně snížit nějakým způsobem tento určitě velmi závažný jev v naší společnosti? Já jsem se dívala i do rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí v domnění, že tam bude nějaké navýšení na protidrogovou prevenci a že třeba potom dojde k nějakému možnému vyrovnání. Našla jsem nulu. Budu ráda, když mě vyvedete z omylu, že tomu tak není, prosím, ale opravdu jsem nenašla, ti lidé měli pravdu. Takže to považuji za velký nedostatek navrženého rozpočtu.

Dále by mě velmi zajímalo, jakým způsobem dojde k naplnění dikce zákona - upozornili mě na to lidé z pedagogické sféry, že není naplněn zákon, že pedagogové mají 130 % průměrného platu. Takže v tom případě bychom nedodržovali zákon, to bych byla velmi nerada. Ono to navýšení přineslo jednu věc, a to, že se nám zpátky do základního a středního školství vrátili muži. Jak dobře víte, určitě nemám tady žádnou slepou adoraci, nicméně musím říci určitě, že mužský podíl v pedagogice je velmi důležitý, a můžeme si říkat cokoliv, ale když si tam stoupne muž metr osmdesát, před tu třídu, stoprocentně má jenom svým zjevem větší autoritu než sebevíce vzdělaná žena. Což prostě tak je, děti tímto způsobem vnímají autoritu, a jenom na to upozorňuji a byla bych velmi nerada, kdyby kvůli tomu, že tam nedojde k naplnění slibu, odešli muži opět ze středních a základních škol. Bylo by to opravdu k nedobrému našemu vzdělávacímu systému, došlo by k degradaci i kvality výuky, a navíc my ty kantory opravdu nemáme tak, abychom si je mohli dovolit pouštět. Prosím, podívejte se na to, věřím tomu, že tito lidé ze školství měli správná čísla. Já jsem tam také nenašla tedy to navýšení, takže stále doufám, že jenom špatně hledáme, ale myslím si, že ne. Opravdu věřte tomu, že podíl mužů v pedagogice je nesmírně důležitý, jenom proto, že tam jsou. Samozřejmě že vzdělání splňují všichni pedagogové, o tom není pochyby. Prosím pěkně, podívejte se na to, ať máme toto vyjasněno, protože to by mě mrzelo, kdyby tedy tady toto byla pravda.

A potom je tam další věc, kde v kapitole Ministerstva školství jsem našla tedy už prevenci drogové problematiky, a teď opravdu doufám, že tam některé nuly scházely v tabulce, kterou jsem měla, a je tam 5 milionů. Za to tedy v republice moc prevence neuděláme. (Se smíchem.) Takže prosím o zvážení navýšení této kapitoly pro Ministerstvo školství, protože opravdu to je suma velmi malá a ta problematika je široká.

Dále jsem v kapitole Ministerstva vnitra ani Ministerstva pro místní rozvoj nenašla ani korunu na začlenění - tam je psáno Romů, říkejme nepřizpůsobivých menšin - a myslím si, že opět je třeba na toto myslet, protože víme velmi dobře, že města, která trápí tato problematika, určitě budou na rezortech něco požadovat, je potřeba potom tedy alespoň vědět, kam sáhnout.

A další věcí tedy je také jedna věc - a jak vidíte, dneska opravdu se odtahuji od zdravotnictví, aby nebylo, že jenom tady říkám zdravotnické problémy - a to je v kapitole Ministerstva kultury, kde na kulturu národnostních menšin, na její zachování, je 33 milionů, což jistě je dobře. Nevím, zda to není málo, ale víme dobře, v jaké jsme situaci, ale zase, pro Romy je tam 2 miliony. Za to prosím asi uděláte opravdu jeden větší festival, toho asi víc nebude.

A pak mám jeden dotaz, přece jenom ze zdravotnictví, a to je proto, že zdravotní pojišťovny podle predikcí samozřejmě předpokládaly navýšení platby za provedenou zdravotní péči zhruba o 4 %. Při této inflaci a při cenách energií jsem hluboce přesvědčena, že tady mají opět lidé pravdu, že toto stačit nebude. Prosím o opravdu přepočítání a podívání se na tuto kapitolu, protože to by určitě nestačilo.

Jinak je dobře, že od 1. 9. mají dostat nárůst mezd nezdravotničtí pracovníci, což je jistě dobře. Bez nich by zdravotnictví nemohlo fungovat. Ale upozorňuji znovu, že zdravotníci tam jsou opomíjeni, a to není dobře. A další otázkou, která tedy je, proč v kapitole Ministerstva zdravotnictví máme kráceno - on tady pan ministr není, já jsem s ním o tom hovořila, protože v uvozovkách teď díky tomu, že média se nevěnují covidu, jistě, do jisté míry je to dobře, aby nedocházelo až k nesmyslně podrobným informacím, které nebyly vždy pravdivé - na druhou stranu chci upozornit, že dnešní den - a dostali to všichni členové zdravotního výboru - máme 692 hospitalizovaných, 52 na JIP, což by nebylo číslo, které by zahltilo JIP, v žádném případě ne. Ale musíme určitě, a to, co by mělo být posíleno v kapitole Ministerstva zdravotnictví, je prevence obecně, a to je třeba i očkovací kampaň. Víme, že mají přijít nové vakcíny, ty budou také něco stát. Protože pro vaši informaci, a jsou to dnešní čísla z ÚZISu, máme z těch, kteří byli pozitivní, 26 % neočkovaných, tam očekáváme, že jistě se jich infekce dotkne, 18,5 % očkovaných, a pozor, 56 % po posilující dávce. Z toho vidíte, že ministerstvo musí nutně jednoznačně zesílit kampaň na nové typy vakcín, a je třeba, aby na tuto kampaň mělo a aby mělo na ty vakcíny. Takže tam určitě si myslím, že to ušetření asi nebude možné v takové míře, jak se předpokládá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Vondrák, připraví se pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jako obvykle nebudu hovořit dlouze. Pokusil se bych krátce se věnovat problematice rozpočtu Ministerstva školství, to znamená kapitoly 333, kde tedy je nárůst, který zcela určitě je důležitý v letošním roce. Pokud se nemýlím, tak by tento nárůst měl být směřován do mzdové podpory nepedagogických pracovníků, to si myslím, že je určitě potřeba. Samozřejmě, jsou tam další nároky na finance z pohledu integrace v souvislosti s ukrajinskou krizí, takže také bez komentářů negativních. Myslím si, že to je určitě dobře. Nicméně co si myslím, že tam chybí, je problematika, se kterou se tady pořád pereme a opakujeme každý den, a to je, jak se pokryjí náklady na energie. Nevidím problém v tom, že my zřizovatelé bychom nechtěli pomoci našim školám, které zřizujeme, ať už jsou to obce, nebo kraje. Někteří z nás energie vysoutěženy už mají, někteří v podstatě čekají na další kroky, které budou projednávány, abychom mohli tyto energie zafinancovat, a hlavně nakoupit, protože to si myslím, že je v daný okamžik možná ještě větší problém. A to je věc, která tedy bude řešena, tak jak je řešena standardně prostřednictvím zřizovatelů. V čem vidím problém, jsou energie a náklady na ně u vysokých škol a u výzkumných institucí. Tam si myslím, že ty finanční prostředky budou narůstat velmi razantně. A už jsme slyšeli z úst rektorů, že tedy hrozí nebezpečí v tom smyslu, že se výuka bude řešit distančně, aby se nemuselo zbytečně vytápět.

To samozřejmě je nepochybně věc nežádoucí, po letech covidu si myslím, že by to jenom zhoršilo současný stav kvality vzdělávání i na vysokých školách. Ale myslím si, že se to dotkne především výzkumných institucí, kde tedy to vidím už jako mnohem komplikovanější. Já dám teď příklad našeho superpočítačového centra v Ostravě, které samozřejmě se nemůže vypnout. Jsou tam závazky, které prostě máme vůči partnerům zemí EU i ostatním, a v podstatě ta spotřeba je poměrně významná. Není to v podstatě řekněme počítač, notebook, který máte na stole, je to v podstatě příkon až 3 megawatty, a ten samozřejmě musíte nějakým zajistit a musíte ho zajistit tak, aby byl stálý. Takže tam si myslím, že by stálo za to se na rozpočet ještě podívat, do jaké míry bychom tyto věci ještě pokryli v rámci úpravy tohoto rozpočtu.

Pokud se najdou nějaké mimořádné prostředky, nevím kde a nevím jak, tak samozřejmě to bude dobře, ale v daný okamžik vidím tady podle mě významné ohrožení funkčnosti těchto na energie náročných institucí, které samozřejmě budou ty finanční prostředky potřebovat. Takže to si myslím, že v návrhu rozpočtové úpravy chybí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Berkovcová.

Mezitím, než dorazí k pultíku, přečtu další omluvu. Pan poslanec Major se omlouvá od 15 hodin do půlnoci z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, vaše dvě minuty k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já bych jenom chtěla ještě doplnit pana profesora Vondráka a připomenout, že veřejným školám vláda seškrtala letos - všem školám - ostatní neinvestiční výdaje, což jsou finance na pomůcky a učebnice pro žáky, o třetinu a venkovským malotřídkám dokonce o 43 % oproti roku 2021. Řada škol se tak dostala do červených čísel a musejí chybějící finance dorovnávat na úkor platů učitelů. Konkrétní příklad z nedávna. Ředitelka jedné mateřské školy musela vzít letos každé učitelce z odměn 8 000 korun, aby dorovnala finance chybějící v ONIV - ostatních neinvestičních výdajích. Vy jste pro tento rok seškrtali v ONIV skoro o 1 miliardu korun, a přitom z této položky se na škole financuje téměř všechno kromě platů a nákladů na energie. A tak chybějící peníze na pomůcky či další vzdělávání či náhrady nemocenské pro prvních čtrnáct dnů potom ředitelé často berou z financí určených na odměny pro učitele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Vracíme se do obecné rozpravy, pan poslanec Kolovratník. Nevidím ho, píši si nepřítomen, a další v pořadí pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. V současnosti je nám předkládán novelizovaný materiál, kde deficit z 280 miliard se zvyšuje na 330 miliard. To bych řekl je takový deficit prostý, ale my tam musíme ještě započítat 127 miliard neočekávaného zisku v nadvýběru daní, čili to se dostáváme někde ke 460, a když k tomu připočítáme poměrnou část energetického balíčku na rok 2022, čili dalších 17 až 20 miliard, tak jsme na 475 miliardách, a to už se blížíme k půl milionu, ať to nazveme nákladů navíc, nebo deficitu, já nevím, jaké hledat slovo, ale není to jenom těch 330 miliard. Za to ale příliš nedostáváme. Vidíme v současnosti, že pomoc třeba v energetické krizi není taková, jakou by si naši občané a naše firmy představovali.

Tady bych chtěl říct, protože se chci věnovat především zdravotnictví, tak tam k mnoha změnám nedošlo. Ale některé změny tam přece jenom jsou a je to na výdajové stránce, protože připomenu, že na jaře pan ministr Stanjura pokrátil zdravotnictví o více než 20 miliard, a to sečteno ze zdravotních pojišťoven 14 miliard z rezerv a zhruba 8 miliard z kapitoly Ministerstva zdravotnictví, respektive z Ministerstva zdravotnictví jako takového. A co se děje nyní? Čili 8 miliard minus na jaře pro pana profesora Válka, který to přijal s úklonou a úsměvem, a najednou se tam ty peníze vrací. Já jsem rád, že se tam vrací, vrací se tam 3,2 miliardy na zakoupení očkovacích látek, kde jsme byli v prodlevě s jejich zaplacením, jde tam 0,2 miliardy, konkrétně 210 milionů na centra duševního zdraví, jde tam 336 milionů na dotační program pro stabilitu nestátních nemocnic a 0,9 miliardy úhrady za nevyužité monoklonální protilátky. Čili celkem sečteno je to asi 4,6 miliardy, které se tam vrací.

A ještě bych se rád zeptal pana ministra, protože pan Válek žádal ještě další 2 miliardy na pokrytí DPH ke kofinancování investičního programu z Národního plánu obnovy, a ty 2 miliardy jsou kruciální proto, aby se ty investice nezastavily. Pan ministr Válek na můj dotaz, podotýkám kuloární, řekl, že to je na dobré cestě a že i ty 2 miliardy by měl dostat. Ve výsledku potom je to 6,6 miliardy, které se vrací jenom Ministerstvu zdravotnictví z původně odebraných 8 miliard. Úplně tomu nerozumím.

K 14 miliardám pojišťovenským, o těch jsme tady hovořili hodně, a pan ministr má pravdu, že se to přežije pro tento rok. Ale už tento rok pojišťovny počítají s tím, že rezervy, které byly ve výši téměř 60 miliard, klesnou někde ke 40 miliardám, možná více, podle toho, jak se to bude dále ještě odehrávat.

Pro tento rok tady máme inflaci 17,5 %, cena energie roste astronomicky, řada nemocnic, a to jak krajských se zřizovatelem krajů, tak fakultních se zřizovatelem Ministerstvem zdravotnictví, nemá ještě vůbec zajištěné energie a předpokládá se mnohonásobný nárůst jejich cen. Já jsem si zjišťoval, že energie jako takové tvoří pro nemocnice už nyní kolem 2 % nákladů, u fakultní nemocnice jsou to stamiliony, a teď je jenom otázka koeficientu, kolika to budeme násobit. A všichni si musíme přát, abychom tu energii získali.

Nelze tedy udržet to, co je naplánováno, byť pro letošek zdravotníci nedostali přidáno, dostali přidáno jenom nezdravotničtí pracovníci. Já to malinko provážu i s výhledem na příští rok. Tam to neudržíme na těch 10 %, určitě přidání bude nutné. A v tomto kontextu jsme v situaci, že zdravotní pojišťovny plánují jenom 4% navýšení plateb nemocnicím a poskytovatelům zdravotní péče. My jsme se o tom bavili s pojišťovnami a ony to tak mají naplánované, drží to a řeknou, že ministerstvo je ochotno jednat maximálně o navýšení na úroveň 5 až 6 % nad dosavadní výši plateb zdravotnickým zařízením. To ale při 17,5% inflaci, předpokládaném 10% navýšení mezd a při narůstajících cenách energií je samozřejmě neudržitelné. A zase když se zeptáte těch, kteří v tom opravdu pracují, manažerů v nemocnicích, tak vám s menším nebo větším strachem, podle toho, jestli jsou z fakultních nemocnic, nebo z nemocnic zřizovaných kraji - tam ten strach tolik nemají - řeknou, že jim 4 % v žádném případě nemůžou stačit, a bavme se reálně o 10 až 14 %. Na to tady nikdo nechce slyšet, nikdo nepřipravuje ani krizový plán. Ale to není krizový plán ve smyslu strašení, to je naprosto reálný krizový plán, na který musíme být připraveni. Čili ve vztahu k příštímu roku, pokud nic neuděláme, se řítíme do problémů. Tento rok skutečně ustojíme.

A ještě bych chtěl říct - a já jsem to říkal soukromě i panu ministru financí - on mně také odvětil, že jsme udělali chybu, že jsme nedali pozměňovák na základnu pro valorizační automat pro výpočet plateb za státní pojištěnce. Skutečně jsme tu chybu udělali, ale já bych vás chtěl, pane ministře, vyzvat, abyste si to ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví propočítali, protože přesně tady vidím do budoucna - a nejenom pro rok příští, ale pro roky další - možnost nastavit ten automat tak, aby za 6 milionů pojištěnců - to je ohromná síla, tam každá stokoruna dělá za měsíc 600 milionů navíc, v tom valorizačním automatu - si to propočítat skutečně tak, aby se nám podařilo pokrýt alespoň z větší části platbu za státní pojištěnce, respektive náklady za státní pojištěnce, protože ty tvoří 75 % nákladů za všechny pojištěnce, jsou to ty nejdražší věkové skupiny. Takže to je jenom výzva, a až bude možnost o tom jednat, tak bych k tomu chtěl vyzvat, protože jestli se chceme bavit o nějaké zaručené budoucnosti pro zdravotnictví, tak tohle je jedna asi z lepších cest.

A potom, pane ministře, kromě otázek výdajů je tady na stránce 33 vašeho materiálu v důvodové zprávě asi chybně uvedena - doufám, že to nebyla kamufláž - kapitola 336 zdravotnictví, 336 tuším by měla být spravedlnost. A tady bych se vás chtěl zeptat - budu to citovat, jsou to tři řádky: "Příjmy této kapitoly se snižují o 4,9 miliardy korun z důvodu nastavených platebních principů se zdravotními pojišťovnami a nižším než očekávaným zájmem pojištěnců systému veřejného zdravotního pojištění o očkování proti onemocnění covid-19." Čili mám tomu rozumět, že se tam berou další 4,9 miliardy? Promiňte, je to pro mě složitě napsáno, ale tady bych se bál té predikce. Tady už to jeden z předřečníků říkal. My jsme opravdu covid v podstatě vymazali, je překryt ukrajinským konfliktem. A mně přijde, že naše vláda, konkrétně pan ministr Válek, v podstatě covid vymazal z mezinárodní klasifikace nemocí, prostě pro nás covid neexistuje, a přitom s covidem - ne na covid, ale s covidem - umírá v průměru pořád kolem osmi lidí denně. Takže to jsem jenom chtěl říct, že tady bych měl malinko strach z toho, predikovat, že na covid nebude potřeba vynakládat nějaké větší peníze. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Děkuji za upozornění, ano, je tam písařská chyba, kapitola je 335, to není žádný zásah. My jsme převzali vaši predikci, kolik se bude očkovat, a sám dobře víte, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, že nejdřív to platil stát, a pokud se to proočkovalo, tak to zaplatí zdravotní pojišťovny a byl by to zpětně příjem státního rozpočtu. Takže proto, že těch vakcín je hodně, neočkovalo se, tudíž to nebudou platit zdravotní pojišťovny, tak ten příjem je zhruba o 5 miliard nižší.

K ostatním částkám, o kterých jste mluvil - to jsou všechno věci, které jsme nejdřív škrtli, protože jsme je museli prověřit. Monoklonální látky na nás vyskočily, to jsme nevěděli, když jsme byli v únoru. Vůbec nechápu, já fakt nechápu, že vláda usnesením vlády uloží řediteli nemocnice fakultní nakoupit nějaký typ léků. Vaše vláda to udělala a výsledek je 900 milionů pryč. Já jsem se rozčiloval, protože (nesrozumitelné) je různě, a pan ředitel je opravdu z obliga, on splnil usnesení vlády. Tak za kým jde toto rozhodnutí? Vůbec nechápu, já si neumím představit, že my bychom na vládě usnesením ukládali kterémukoli řediteli nemocnice nákup konkrétního léku. Mně to přijde úplně absurdní a výsledek je 900 milionů a těch 336 pro kraje je ten stejný výsledek, ale bez usnesení vlády, abychom to řekli zcela poctivě. Tak je to skoro přes 1,2 miliardy za monoklonální látky, které jsou v této chvíli nepotřebné, neužitečné, nevím, jak bych to nazval. Myslím, že to je docela přesný popis.

To znamená, my už jsme to i v debatě o platbách za státní pojištěnce říkali, že musíme ten systém (nesrozumitelné) jako celek a že ty peníze tam jdou jinudy. (Místopředseda Skopeček: Čas, pane ministře.) Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Mašek, i vy máte dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Já na pana ministra. Vy si to dobře pamatujete, my jsme byli kvůli covidu pod ohromným tlakem. Sám jsem s vámi seděl jako místopředseda vaší komise, která tedy projednávala spíše ne zdravotnické věci, ale podporu podnikatelů, firem, OSVČ a podobně, takže vím, co se udělalo v tomhle. Chtěl bych říct, my jsme byli pod stejným tlakem, možná větším i ze stránky zdravotnických opatření, abychom měli dostatek vakcín. Nikdo nemohl predikovat, že se očkování zlomí na přelomu roku a že se prostě očkovat nebude. To bylo při tom přechodu. My jsme tam měli nějaké návrhy, pak to dopadlo naštěstí jinak, situace se zlepšila. Kdybychom měli nedostatek očkovacích látek, byl by to zase problém. Totéž je s monoklonálními protilátkami. Asi to byla cesta, možná si o to řekl ten ředitel nemocnice, aby byl pokryt, že to chce mít od vlády nařízené, ale kdybychom monoklonální protilátky neměli a umírali tady nějací lidé, byl by to zase veliký problém.

A připomenu jedinou věc. Tuším 21. 12. váš ministr Válek v loňském roce chtěl nakupovat další analyzátory na PCR testy, které označoval za ty nejlepší na světě, chtěl 600 000 testů denně testovat a o tom se vážně mluvilo. Takže vidíte, že ten covid si s námi trošku zahrával. Reagovali jsme na to různě a dneska, jenom pro vás, se testuje asi 10 000 lidí denně, shodou okolností dneska bylo asi 3 500 pozitivních. Takže kde by bylo těch 600 000? Kde by byly ty analyzátory? Co bychom s nimi dělali? Takže všichni v rámci toho průběžně dělali nějaké chyby a tím bych to asi ukončil. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K faktické poznámce je ještě jednou přihlášen pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, já jsem nekritizoval ty vakcíny. Vy jste se mě zeptal, proč je tam minus 4,2 miliardy, já jsem to jenom technicky popsal, to nebyla žádná kritika. Já jsem se podivil nad usnesením vlády, nad tím typem. Já nejsem schopen posoudit - protože tohle podle mě je věc ředitelů nemocnic, ne vlády jako celku, aby říkala a ukládala konkrétnímu řediteli nákup konkrétního léku. To mi přijde jako... Já to nechci kritizovat. Mně to připadá zvláštní a já bych o takové věci nechtěl nikdy hlasovat, protože si myslím, že to vládě nepatří, to rozhodování. A teď nechci vést polemiku, že to bylo dobře, nebo špatně, účinný, neúčinný lék. To ne. Jenom si myslím, že to nepatří na jednání vlády, je to možná na debatu Ministerstva zdravotnictví s řediteli fakultních nemocnic, které jsou zřizovány státem, to určitě ano, ale my jsme tu odpovědnost přenesli z ředitele na vládu jako celek, a to mi nepřipadá šťastné a říkám, doufám, že nic takového naše vláda dělat nebude.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě jednou faktická - pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Já doufám, že se to také nebude opakovat, ale šlo o mimořádné opatření v mimořádný okamžik. A jsem přesvědčen, že to bylo proto, že bylo nutné to koupit najednou a muselo se to koupit centralizovaně. Takže to bylo - prostě já se domnívám, že to bylo z tohoto důvodu, a myslím si, že asi ta diskuse další už je zbytečná. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Než se vrátíme k rozpravě - poprosím pana poslance Turečka - ale přečtu předtím tři omluvy. Paní kolegyně Maříková se od 17.35 do 21 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan Ratiborský Michal z pracovních důvodů se omlouvá od 17.30 a mezi 17.35 a 21. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá rovněž pan poslanec Zlínský.

Poprosím pana poslance Turečka o vystoupení v rámci obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych se chtěl podívat na návrh novely státního rozpočtu na rok 2022 z pohledu kapitoly 329, a sice Ministerstva zemědělství. Ta úprava je jednoduchá. Prakticky vláda počítá s navýšením příjmů kapitoly Ministerstva zemědělství o částku celkem 4 miliardy korun a tahleta částka 4 miliardy korun se sestává ze dvou částek, a sice 3,81 miliardy korun z prostředků Lesů České republiky a 190 milionů z národního podniku Budvar. Na straně výdajů částka pouze nekopíruje tuto částku 4 miliard korun, ale je to pouze a pouze částka 1 miliarda 40 milionů korun, kdy 540 milionů korun se uvažuje na kofinancování podpory z Evropské unie ve výši 270 milionů korun plus 540 milionů, celkem 810 milionů korun, a dále 500 milionů korun na podporu projektů ve vodním hospodářství. Zdálo by se to všechno v pořádku, nicméně já bych tady rád vládě a nepřítomnému premiérovi rád připomněl její programové prohlášení, které se dá definovat jako smlouva s občanem, dohoda s občanem, dohoda s Poslaneckou sněmovnu, a tam se doslova říká, co se týče prostředků Lesů České republiky, a teď budu citovat: "Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu" - a jdou - "namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vod" - a bohužel nepřispívají, protože ještě jsem si kontroloval kapitolu Ministerstva životního prostředí, jestli to náhodou není na straně výdajů posíleno o tuhle politiku ochrany vodních ekosystémů, bohužel není. Takže vláda tímhle krokem prakticky přímo porušuje své programové prohlášení v oblasti lesního hospodářství.

Já bych samozřejmě nebyl ani optimistou, co se týče důvodové zprávy, ve které se praví, že státní podnik Lesy České republiky už je už je dostatečně stabilizovaný, už bude mít pouze do budoucna zisky. Samozřejmě musím upozornit, že Česká republika, Lesy České republiky, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí se stále nevypořádalo s kůrovcovou kalamitou. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať. Je to běh, který potrvá minimálně pět let, nicméně o to je to řekl bych problematičtější krok, když vláda prostředky, u kterých se skutečně zavázala použít je k obnově lesních ekosystémů a ochrany vod, směřuje úplně jiným směrem a nenapravuje prakticky postižené lesy, lesní hospodářství tak, aby prakticky v budoucnu za pět až deset let se skutečně lesní hospodářství stalo významným zdrojem příjmů nejenom pro Lesy České republiky, tedy pro stát, ale i pro obecní a městské lesy a nakonec církevní lesy, ale nakonec i pro naše občany, kteří se z hlediska vlastnické struktury lesů významně podílejí na tom vlastnictví. Takže z tohoto plyne, že vláda prostě chce rozpouštět nadále prostředky Lesů České republiky ve státním rozpočtu.

Ještě bych se ještě rád vrátil k projednávání státního rozpočtu na rok 2022 tady v březnu v Poslanecké sněmovně, kdy jsme předávali nějaké pozměňovací návrhy, a já si pamatuji, že explicitně jsem předával dva poslanecké návrhy poslaneckou iniciativou, a sice navýšení programu rozvoje venkova o částku 1 miliardy korun a navýšení právě prostředků na zabezpečení ochrany vod a vodního hospodářství. Tehdy bylo argumentačně sděleno, že tyto návrhy jsou neakceptovatelné a že prostředků v kapitole pro tyto účely je dostatek. Tím, že vláda vyčleňuje dnes už nějaké finanční prostředky, sama o sobě popřela tu argumentaci, kterou nám tady tvrdila v březnu, že je tam dostatek prostředků. Víme, že tam nikdy dostatek prostředků nebyl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Nyní je poslední přihlášený do diskuse pan poslanec Kolovratník, který nestíhal svoji původní přihlášku, tak vystoupí na konci.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer. Ona jsou občas ta zpoždění v dopravě, tak jsem se symbolicky také mírně zpozdil. Ale omlouvám se, nechtěl jsem to zlehčovat. Hned se pustím do svého vystoupení a děkuji, pane předsedající, za slovo.

Říká se, to nejlepší na konec. To možná bude ještě jedno zlehčení tématu ode mě, ale já bohužel to, co vám chci říct - vím, že už je to dlouhé, ale prosím vás, abyste mi tu pozornost věnovali - trochu vnímám jako to nejhorší nakonec, protože už když jsme se věnovali státnímu rozpočtu - a v případě, o kterém teď chci mluvit a kterému jsme se tady věnovali, na rozpočtu rezortu dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury letos v březnu - tak už v srovnání jednotlivých rezortů právě doprava přicházela o nejvíc. Bylo to plus minus o 10 % celkového rozpočtu proti návrhu, který byl na letošek připraven ještě předchozí vládou. Možná si tu debatu pamatujete někteří z vás. Já jsem se v ní obracel právě na pana ministra Martina Kupku i na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru a apeloval jsem na to, že Zbyněk Stanjura historicky byl i ministrem dopravy, ten rezort dobře zná, a nevěděl jsem, proč mu tolik ubírá. To, co bych rád okomentoval, jsou tedy komparace nebo návrhy, s kterými vy dnes v novele přicházíte. Já jsem si dal do krásného srovnání ta čísla s tím, co jsem právě navrhoval, s čím jsme tu argumentovali v březnu při schvalování současné podoby státního rozpočtu 10. března 2003.

První z mých pozměňovacích návrhů, který byl bez mrknutí oka, jako vlastně všechny, zamítnut v tom březnu, bylo navýšení rozpočtu státní dotace, přesně Ostatní dotace, pro Státní fond dopravní infrastruktury o 3 miliardy korun navíc. Vy jste to zamítli, dnes se státnímu fondu přidává 5,8 miliardy. Tak to je zajímavé a je to, nezlobte se na mě, kolegyně, kolegové, je to přesně v tom duchu, který tady vám a občanům České republiky říkáme a trpělivě opakujeme den co den, týden co týden, od začátku tohoto volebního období.

Připomenu ilustračně odpuštění DPH na elektřinu v listopadu a prosinci loňského roku, krok tehdejší ministryně Aleny Schillerové, protiinflační. Krok, který pomohl lidem, byl tolik kritizovaný, Zbyněk Stanjura ho pak nechával prošetřovat. Dnes se k němu vracíme. Připomenu debatu o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Opět Karel Havlíček ho zde x-krát navrhoval. Byl odmítnut, dnes se k němu vracíme.

Stejné je to i v dopravě. Návrh na zvýšení rozpočtu alespoň o ty 3 miliardy korun - a to jsem ho bral tehdy jako velmi kompromisní, myslel jsem si, že by to mělo být mnohem více - odmítli jste to. Pan ministr Kupka tehdy hovořil, používal slova o rozumném hospodaření, o nějaké uvážlivé rozumné míře, a podívejme se, dnes už je skoro dvojnásobek.

Druhý návrh, který jsem tehdy přinesl a kde jsme bohužel s panem ministrem nenašli žádnou shodu, byla položka Ostatní výdaje spojená s dopravní politikou státu. Konkrétně a jednoduše, rozpočet na slevy na jízdném. Opět Alena Schillerová a Karel Havlíček byli panem ministrem Kupkou kritizováni za to, že jsou špatnými hospodáři, že tu položku špatně narýsovali, že je tam málo. Já jsem v pozměňovacím rozpočtu navrhoval, ať přidáte na ty slevy plus 1,5 miliardy navýšení. Upozorňoval jsem na to, že se mohou změnit dopravní výkony, že bude končit covid, lidí bude jezdit více, a že třeba, i přesto, že slevy na jízdném snížíte - a to jsem také říkal a platí to dodnes, to je vaše politické rozhodnutí, s kterým nemusím souhlasit, ale vy ho můžete udělat - že ty slevy na jízdné, že na ně bude potřeba více. Podívejte se, můj návrh na 1,5 miliardy právě na tuto položku byl v březnu odmítnut, ale dnes se navyšuje o 1,7 miliardy - dokonce ještě o něco více.

Takže jak říkám, ty argumenty tak, jak jsou zdůvodněny v tom materiálu, akceptuji, že jsou korektní. Říkáte, že snížení se projevuje až ve druhém pololetí, budou nabíhat postupně, rozšířili jste ty slevy i pro novou skupinu, pro invalidy třetího stupně, a tak dál a tak dál. Ale opakuji to, co vám dobíhá...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím všechny kolegy a kolegyně, aby se utišili, i ten hlouček u dveří poprosím, aby se případně přesunul do foyer. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Martin Kolovratník: I já, pane předsedající, děkuji. Věřím, že tím získám třeba alespoň drobet pozornosti pana ministra financí Stanjury k dopravě, která věřím, že je dodnes jeho srdeční záležitostí.

Takže tady se chci, kolegové i občané, vrátit jenom k tomu, jaká byla vaše argumentace. Je to naše politické rozhodnutí, takhle to chceme udělat, chceme být rozumnými hospodáři. A vidíte, že návrhy, které jsme vám v březnu dávali, teď se k nim vracíte, teď peníze do těch slev dáváte zpátky.

Druhý bod je to SFDI - Státní fond dopravní infrastruktury. Můj návrh v březnu byl - já ho dodnes považuji za kompromisní - přidejte alespoň, páni ministři, 3 miliardy. Vy jste to odmítli, dnes přidáváte 5,8 miliardy, téměř dvojnásobek. Když si tu částku rozanalyzuji na tři části, dvě z nich akceptuji a beru. Opět byly to kroky, které přišly až po tom březnu, vy na ně nějak reagujete. Je to 800 milionů na výkupy pozemků, to nemohu kritizovat. Pozemky se daří vykupovat. Koneckonců, daří se to díky novele zákona 416, na které se našla shoda v minulém volebním období napříč politickým spektrem. Dalších 500 milionů je na Ukrajinu. Opět rozumím tomu, nemohu k tomu být kritický. Ale ptám se, proč jste nenaslouchali tomu, abyste nechali alespoň ty 3 miliardy? Proč vracíte ty peníze až v tuto chvíli do Státního fondu infrastruktury, který jste vlastně podsekli, který jste obrali minimálně o 5, možná 6 miliard a teď ho vlastně vracíte zpátky na nulu? Totiž těch 5 miliard, ta hlavní částka, která se teď vrací - to je ta třetí část - je kompenzace za výpadek daňových příjmů. Je to za prominutí záloh na silniční daň, úprava silniční daně a tak dále a tak dále. Opět je to reakce na nějaké kroky, které jste prosadili. Některé z nich jsme i my tady ve Sněmovně podpořili, ale vy de facto - a to je tady potřeba říct - vy ten rozpočet nenavyšujete, vy ho vracíte na tu původní ani ne nulu z března 2022. To považuji za ohromnou chybu a za ohromný nedostatek. Opět mohu chápat, v jaké jste celkové bilanci. Ty debaty tady dneska už proběhly několikrát a nebudu s nimi zdržovat. Ale podle mně dostupných informací by ŘSD potřebovalo v ideální podobě na letošní rok, aby opravdu rozjelo a pokračovalo ve všech akcích, ale hlavně aby rozjelo ty nové, aby nezpomalilo tempo, alespoň 3 miliardy korun.

Správa železnic - i kdybych přimhouřil oči nad základní provozuschopností, nad opravami, do investic jí chybí minimálně 8 až 10 miliard korun, a to jenom pro letošní rok. Zatím, kolegyně a kolegové, nemluvím o rozpočtu na rok 2023, ty debaty přijdou. Když jsem si to sečetl, tak jsme minimálně v potřebě 10 až 12 miliard korun do dopravy, na které zatím vůbec nepřišla řeč. To je asi pointa nebo nějaký závěr mého vystoupení.

Z politického hlediska mohu rozumět nějaké vaší filozofii, strategii, politickému směru. Chcete dávat víc peněz tady paní ministryni obrany na náklady na zbrojení, na válku s Ukrajinou a tak dále. V pořádku, nikdy to nebudu kritizovat, je to vaše politické rozhodnutí, za které ponesete odpovědnost a za které buď sklidíte body a podporu u voličů, nebo nesklidíte. Ale to, co vám zazlívám a z čeho, vás, kolegové, viním, že jasně neřeknete to B, to znamená, děláme krok A, někam dáváme víc, ale bude to na úkor něčeho. V tomto případě to bude na úkor rezortu dopravy.

Jediné, co si přeji, abychom se nevrátili o nějakých těch jedenáct, dvanáct let zpátky, do volebního období 2010 až 2013, které opravdu tehdy bylo pro dopravu armagedonem. A bohužel se bojím, když vidím návrh rozpočtu na rok 2023, že něco podobného hrozí.

Za nás, za opozici, za hnutí ANO, můžu slíbit, že vždycky budeme bojovat za to, aby těch peněz v dopravě bylo více. Ale opakuji - to, že rezort dopravy přišel v březnu při tom návrhu rozpočtu o nejvíce, o skoro 10 % svého celkového rozpočtu, vy tou dnešní novelou vůbec neopravujete, vy pouze se vracíte na tu v uvozovkovách nulu, kterou jste v březnu 2023 (2022?) nastavili, a to vám, kolegové, zazlívám. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana ministra Stanjury, nicméně... Už je tady faktická poznámka. (Ministr Stanjura dává přednost ministru Kupkovi.) Tak v tom případě s přednostním právem pan ministr Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Martin Kolovratník se holedbá tím, že si zakládá na tom, aby jeho příspěvky byly korektní. Tohle ani omylem korektní nebylo. Byla to definice farizejství. Dobře ví, jak ty jednotlivé kroky opravdu probíhaly. A jasně zaznělo - a tady mimochodem i paní předsedkyně Schillerová se pouštěla do pana ministra financí a do mě, že když snižujeme spotřební daň a že když rušíme silniční daň pro vozidla do 12 tun, jestli to tedy vrátíme, jestli to je někde podepsané - tak tady máte jasný důkaz. To je dodržení slova, které jasně zaznělo na vládě i mezi námi a tady je zpět 5 miliard korun proto, abychom jinde na velmi důležitém místě dokázali pomoci. A na té pomoci tady panovala shoda. Teď říkáte, že vlastně jste na začátku navrhoval, ale to bylo několik měsíců předtím, aby tam finanční prostředky ve výši 5 miliard přibyly. Tak já chci říct, že tohle pominutí toho časového sledu je fakt nekorektní.

A hned k tomu přidám další konkrétní argumenty, proč to vystoupení kulhá na všechny nohy. Kulhá například proto, že kdybychom bývali nesáhli k odpovědným a nezbytným krokům v oblasti slev, tak by už tehdy chyběly v tom rozpočtu více než 4 miliardy korun. A teď kritizovat současnou vládu, že jsme vás nevyslyšeli, že jsme tam rovnou nenavrhli ony 2 miliardy - učinili jsme tak v okamžiku, kdy je to nezbytné nutné a kdy vidíme na konec. A ano, předpokládali jsme, že se lidé vrátí do vlaků a do autobusů a je to moc dobře, že se vrátili, ale kdybychom bývali zůstali u původních hodnot, tak teď budeme hledat další minimálně 2 miliardy korun, jinými slovy, o další miliardy korun prohloubíme státní dluh. Ale to se zdá, jako by vás nezajímalo. Tohle nás ale musí zajímat, pokud chceme Českou republiku nepřivést k horším koncům a nedopustit ve výsledku třeba i její bankrot. Tak, jak to navrhujete, odpovědná politika nevypadá.

Zmínil jste, jak jste vybízeli k tomu, jak je potřeba zařídit POZE. No ale co se stalo? V tom vašem původním návrhu nebyly finanční prostředky ani na program ROCET, který měl pokrýt právě náklady POZE pro nákladní dopravce v elektrifikované trakci za loňský rok. Taková je realita. Takže ve výsledku to byla tato vláda, která dosypala, zajistila z jiných prostředků další finanční prostředky právě na úhradu POZE.

A dostávám se k dalšímu důležitému bodu. V okamžiku, kdy se daří v tuto chvíli vykupovat pozemky, reagujeme na situaci a hledáme způsob, jak jednu z klíčových staveb, na které tady panuje absolutní shoda, že je potřeba dostavět, Pražský okruh, tak přinášíme navíc finanční prostředky na výkup pozemků. A místo - v žádném případě po vás nechci, abyste nás chválil - ale místo toho, abyste to myslím v tomto směru korektně přešel mlčením, tak je to předmětem vaší kritiky. Reagujeme na to, že se v tomto případě dokonce daří výkupy pozemků nad původní předpoklady, a protože je to tak potřeba, tak tam finanční prostředky vracíme. Tolik základní informace a základní odpověď na pokroucené informace, které jste u řečnického pultíku předal.

Ještě zareaguji na to, co zaznívalo dopoledne z úst pana místopředsedy Havlíčka. Projednávali jsme na Státním fondu dopravní infrastruktury nezbytný výhled na příští rok, kolik je potřeba pro investice, a férově jsme řekli, že to je opravdu 150,9 miliardy korun. Mimochodem, kritizovaný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na letošní rok, který jsme upravili tak, aby tam bylo 127 miliard korun, ve výsledku po úpravách, po všech těch změnách tam letos bude rekordních 133 miliard korun. To je také realita, kterou je možné velmi snadno dohledat. A znovu, nechci, abyste nás chválil, to bych od opozice nečekal, ale přinejmenším nekritizovat to, co si v žádném případě kritiku nezaslouží, je namístě.

Zpátky k tomu, co je nezbytné zajistit pro rok příští a hledat způsob, jak to udělat. Tak je to 150,9 miliardy korun, návrh, který musel podle zákona výbor Státního fondu dopravní infrastruktury schválit. Kdyby to neudělal, nemáme se dál o čem bavit. Je to poctivě posbíraný soubor investic a finančních prostředků na to, aby se žádná stavba nemusela zastavit a aby mohla běžet dál jednak příprava a jednak aby se mohly spouštět stavby, které jsou nejen nachystané, ale na které opravdu Česká republika čeká. A za těchto složitých okolností je na současné vládě, aby zajistila finanční prostředky, a přestože to bude mnohem bolestivější, hledáme nejrůznější způsoby spolu s ekonomy, spolu s odborníky na to, jak pro Českou republiku zajistit finanční prostředky. A samozřejmě že to bude souviset s tím, co v následných dnech a týdnech musíme udělat v oblasti nákladů na energetiku. Bez toho se to neobejde. Ve výsledku v rámci schvalování rozpočtu odpověď na to, jak zajistíme ty nezbytné prostředky, budete mít. Dřív to není možné a dřív by to bylo neodpovědné.

V žádném případě jsem se nechoval přehlíživě vůči panu místopředsedovi Havlíčkovi, jak naznačil. Přístup, který uplatňuji v rámci hledání řešení pro vážný problém investic v České republice, je v tomto směru korektní a koneckonců i diskuse, která na Státním fondu dopravní infrastruktury, na tom výboru, následně proběhla, to jednoznačně ukázala. A co doplním? No, ten problém je mimo jiné také proto tak velký, že v střednědobých výhledech schválených v předchozích letech, ano, byla to úplně iluzorní čísla, protože tam na rok 2023 bylo 97 miliard korun. To kdyby se bývalo mělo naplnit, tak to znamená, že se opravdu velká část staveb bude muset zastavit. Já jsem ale přesvědčený, že se podaří ten problém opravdu vyřešit a že přineseme konkrétní návrh, jak v České republice dál stavět a jak naplnit celou řadu klíčových příslibů, a navíc shody napříč celým politickým spektrem ohledně potřebnosti investic do dopravní infrastruktury, tak i potřeb lidí, kteří v České republice žijí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já ani ten čas nevyužiju a vezmu to odzadu. Pane ministře, mluvíte o těch 150,6 miliardy. Nechci, aby to bylo jako yetti, počkáme si na to, až to řešení přinesete, určitě se o něm budeme bavit.

Ale teď to vezmu odzadu, reakce na vaši reakci. Vy jste řekl, že nepotřebujete od opozice chválit. No vidíte, a já to občas rád udělám, někdy za to i od svých kolegů dostanu za uši, že chválím. A kdybyste mě prosím poslouchal, tak já jsem zrovna ty výkupy pozemků komentoval kladně, že prostě to je věc, která se povedla díky liniovému zákonu a nemám důvod k tomu být kritický. Tak to je ad jedna.

Ad dva, k POZE. Když už tady od vás slyšíme kritiku, jak jsme to nepřipravili, jak jsme to nepřichystali, tak já to doplním a upřesním. Máme oba, pane ministře, rádi fakta. POZE, to odpuštění bylo schváleno ještě předchozí Sněmovnou, bylo to někdy v říjnu 2021, a pokud vím, Ministerstvo dopravy dostalo mandát, aby o tom začalo jednat, o notifikaci s Evropskou komisí, až v březnu 2022, tedy skoro půl roku potom. Tak to je jen odpověď k tomu, kdo a jak to POZE připravil. Mimochodem, dodneška pro nákladní dopravce nefunguje a ty faktory dostávají v plné výši.

A do třetice k tomu farizejství a kulhání. Přece, pane ministře, moc dobře víte, že v březnu 2022 letošního roku už jsme věděli o plánech na snížení slev na jízdné, debatovali jsme tady právě o silniční dani a z toho důvodu jsem vám nabízel dva pozměňovací návrhy, na které jste prostě nereagovali. Mohli jste to udělat, bylo to vaše rozhodnutí, v pořádku, ale to je to, na co upozorňuji. Teď se k nim vracíte a prodáváte je vlastně jako svůj úspěch a svůj krok. Ne, je to věc, kterou jsme vám říkali už před půl rokem. Takhle jednoduché to je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura - vzdává se. Pak je na řadě pan místopředseda Havlíček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji. Pane ministře Kupko, já jsem neříkal, že jste byl na SFDI přehlížený, vy jste v zásadě jednal slušně. Vy jste akorát nedokázal vysvětlit zcela zásadní věc: jestliže máme několik týdnů před finálním schválením rozpočtu, že máte plán, který není vůbec špatný, na 150 miliard korun - na něm se asi shodneme, Správa železnic, ŘSD a tak dále - a vy přijdete s tím, že je krytý z 94 miliard. To je zásadní rozdíl. Já jsem říkal, že kdyby to bylo na úrovni plus minus 10 %, což jsem třeba míval já, a taky jsme se od dubna v dobrém slova smyslu trošku handrkovali a diskutovali jsme, nakolik to má být - naposledy jsme udělali 130 miliard, já jsem měl předjednáno 120 a dotáhli jsme to ve finále až na těch 130 miliard - ale vy tam máte tak velký rozdíl, že s ohledem na to, v jaké jsme době a že se musí závazkovat dneska projekty, a vy to velmi dobře víte, je tam obrovská nejistota.

Já jsem nechtěl nic jiného, nic víc, nic méně, než abyste mně vysvětlil, z čeho se to bude financovat. To je naprosto logický dotaz, když už jsme ve finále a máme tam takhle velký dysbalanc. A vy jste mi na to odpověděl, že máte vějíř finančních nástrojů. Nezlobte se, pane ministře, to je neuspokojivé, vějíř finančních nástrojů. S tím nemůže dneska nikdo závazkovat ani na Správě železnic, ani na ŘSD. Nevíme, co je to za nástroje. Vím, že něco připravujete, ale je neakceptovatelné, aby to byly cizí zdroje. Nevíme, kdo si je bude brát, jestli SFDI, nebo Správa železnic, nebo ŘSD, nebo to půjde ze státního rozpočtu, a to je to, co mně na tom vadí. A vadí mi na tom ještě to, že tato čísla víme už od konce června a já jsem předpokládal, že v průběhu prázdnin se to domluví. Já nevím, co se dělo v průběhu prázdnin, ale já bych si nedovolil jít jako šéf toho výboru před dozorčí radu, a tím pádem i nakonec přes Sněmovnu, protože se to posouvalo a už jsou tam zástupci Sněmovny, s tím, že to mám takhle nekryté. Vždyť přece vidíte, že je to obrovská míra nejistoty dneska u těch investorů.

A to je to, co nám na tom vadí, nevím, co je na tom divného, a nevysvětlilo se to ani tady. Pan ministr financí říká: Nekritizujte nás začátkem září, počkejte do konce října, my to určitě nějakým... září jste říkal (k ministru dopravy), ano, září, počkejte do konce října, my to určitě nějakým způsobem dopracujeme, dolepíme a tak dále. Ale chtěl bych jenom říct, že nám chybí 30 miliard korun vůči plánu na rok 2022 (Předsedající: Čas, pane ministře, pane místopředsedo, čas!), a 50 miliard, ano, vůči tomu, co plánujete vy. To je velký rozdíl.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí s faktickou poznámkou, pan ministr Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Tohle mi ale připadalo jako dokonalá ukázka odtržení od reality. V okamžiku, kdy reálně Česká republika bojuje s unikátní ekonomickou situací v energetické krizí, hledáme odpověď na to, jak zajistit energie pro podniky, pro domácnosti, jakým způsobem překonat těžké doby, přijdete s kontraproduktivní kritikou toho, že v tuto chvíli nemáme vyřešeno to, co ani předchozí vláda nedokázala předjímat. Protože mimochodem, těch 97 miliard ve výhledu střednědobého plánu prostě figurovalo černé na bílém. Tak tohle je opravdu totální faul.

A je to škoda, protože pokud máme změnit do budoucna podmínky i překonat krizi, tak to prostě nutně znamená dát dohromady finanční prostředky i pro investice a byla by zásadní chyba, kdybychom nehledali další možnosti, kdybychom prostě řekli: Nic, to se prostě vezme z takzvaně národních zdrojů. To není tak jednoduché udělat, vy to dobře víte. A pokud se k tomu máme postavit odpovědně, tak to znamená opravdu nabídnout mnohem větší škálu možností, porovnat je a i v souvislosti s tím, co nás čeká v následujících dnech a týdnech, tak to uspořádat vedle sebe, aby ta zátěž pro dluhovou službu a pro Českou republiku byla co nejmenší. To je přece jasná odpověď na to, jak to stojí.

Říkáte, že zásadně odmítáte využívat prostředky z cizích zdrojů, ale já jsem moc rád, že jste přinesli PPP projekt pro dálnici D4. To jsou cizí zdroje a je naprosto v pořádku, že se budou dostávat do české dopravní infrastruktury. Součástí práce Ministerstva dopravy je, že už v tuto chvíli plánujeme PPP projekty pro další rozsáhlé projekty, ať už se jedná o dálnici D35, o modernizaci čtvrtého koridoru na železnici mezi Nemanicemi a Ševětínem a například také o rychlotrať (Předsedající: Čas!) Praha-Kladno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana místopředsedy Havlíčka.

Jenom načtu ještě omluvy, než mu dám slovo. Pan Roman Kubíček se omlouvá od 17. 52 hodin do půlnoci z pracovních důvodů, pan poslanec Kukla se omlouvá od 17.35 do 20.59 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Síla se omlouvá od 17.35 do 21 hodin z pracovních důvodů a naopak pan poslanec Kohajda ruší dnešní omluvu.

Ve faktické poznámce nyní vystoupí pan místopředseda Havlíček.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře, já myslím, že máme přece stejný zájem a jenom se na to díváme každý z jiného úhlu pohledu. Já nerozporuji 150 miliard korun. Dobrá práce, všichni si přejeme, aby se to nakonec dostalo na těch 150 miliard korun. Já rozporuji to, že na výboru SFDI, kde se schvaluje rozpočet, je namalováno pěkných 150 miliard korun a že ten rozpočet nemáte krytý z 56, 57 miliard a že to nemáte kryto už několik měsíců. A já bych bral to, kdybyste přišel a řeklo se: Ano, toto máme rozjednáno ještě s Ministerstvem financí a vypadá to, že bychom mohli z národních zdrojů dostat 20 až 30 miliard korun, budeme hrát o posledních 10, 15 miliard korun a to bude někde třeba v nějakém - já nevím - cizím zdroji, bude se to brát z úvěru z takového, takového. Ale uvědomte si, že my schvalujeme něco jako dozorčí rada, zástupci Parlamentu, rozpočet, který je absolutně nekrytý. A znovu říkám, nekrytý ze zásadní částky. A to je to, co jsem vám vytýkal, proč se to nedávalo v průběhu prázdnin dohromady. Mohli jsme se posunout a mohla ta diskuse být daleko lepší. Jinak my souhlasíme s tím, co tam je.

A samozřejmě, cizí zdroje, pokud budou na bázi PPP - vůbec nic proti tomu. Sami víte, že jsme PPP projekt rovněž jeden zvládli udělat. Ale velmi dobře víte, že tohle se nedá na příští rok vyskládat z PPP projektů. PPP se připravují minimálně po dobu jednoho roku, a to jsem tedy ještě velký optimista. Pokud se to má skládat z cizích zdrojů, pak je jediná věc, že si na to někdo musí půjčit, a musí se říct, kdo si na to bude půjčovat, a jestli si to na to bude půjčovat někdo, jako je SFDI nebo SŽ, který si bude logicky půjčovat za vysoké úroky - podívejte se, jaké jsou dneska úrokové sazby - anebo jestli se tam doplní ze státního rozpočtu, anebo jestli se řekne: Bude se to muset holt zkrátit ten rozpočet, což bych byl nerad, ale aspoň víme, o čem se bavíme. Ale schvalovat rozpočet, který máme z víc jak třetiny nekrytý, tohleto jsem fakt nikdy nedělal.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla zatím poslední faktická poznámka. S přednostním právem se hlásí pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. V souladu s jednacím řádem chci navrhnout zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 42 dnů na 18 dnů. Zbytek si nechám do závěrečného slova.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji zkrácení na 18 dnů pro projednání mezi prvním a druhým čtením.

Ptám se, kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Pokud nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.

Prosím o případná závěrečná slova navrhovatele, případně zpravodaje.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Já bych chtěl ocenit takřka všechny vystupující v té rozpravě, všechny, kteří se zdrželi osobních útoků. Ano, jsou mezi nimi takoví, kteří nás všechny pozuráželi, a pak hned odešli a už se nevrátili, tak těm za účast v rozpravě neděkuji.

Těším se na rozpravu a na debatu v druhém a v třetím čtení a chtěl bych požádat opozici, zda by podpořila ten můj návrh na zkrácení. Pokud by neprošel, omlouvám se, tak jsem (nesrozumitelné) v rozpravě, (nesrozumitelné), pokud by neprošel, tak se vrátím ke zkrácení o 30 na 30. Já jsem ten návrh sladil s naším kalendářem, to znamená, já vlastně navrhuji, abychom v týdnu, kdy je plánována řádná schůze Poslanecké sněmovny, začíná ten týden 26. září, abychom v týdnu mohli případně projednat druhé čtení, abychom měli lhůty za sebou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Hlásí se paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, protože jste vznesl určitou prosbu, budu reagovat. Hnutí ANO, já jsem to řekla opakovaně, my považujeme ten rozpočet za špatný. Někdy ve třetím čtení ho rozhodně nepodpoříme, uplatníme pozměňovací návrhy, ale stejně tak nepodpoříme jakékoliv návrhy na vrácení k přepracování, na zamítnutí. Já se držím pořád zásady - a mí kolegové - že si nebudeme občany této země brát za rukojmí, že tato země potřebuje rozpočet, byť je špatný. A co se týče zkrácení lhůt, nebudu vetovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě se zeptám, jestli má zájem o závěrečné slovo pan zpravodaj? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování, protože v rozpravě zazněl návrh ze strany pana předsedy Okamury na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Jestli mám správné informace, návrh na zamítnutí nezazněl. Zagonguji, abych přivolal ostatní kolegy. Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Ano, eviduji váš zájem o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami opětovně přihlásili. Myslím si, že se počet přihlášených pomalu ustálil.

 

Zopakuji, že nyní budeme hlasovat o návrhu předneseném v obecné rozpravě, a sice na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který podal pan poslanec Okamura.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro návrh hlasovalo 12, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní přistoupíme k tomu, že se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo z přítomných přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Přistoupíme tedy k hlasování a já se ptám, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 125, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A já tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo z přítomných poslanců návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak, čili nebudeme hlasovat o dalších výborech.

 

V rozpravě rovněž zazněl návrh na zkrácení lhůty podle § 91, a sice návrh na zkrácení o 42 dní na 18 dní pro projednání ve výboru. Budeme o tom hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 79, proti nebyl nikdo. Tento návrh usnesení byl přijat, čili jsme zkrátili lhůtu na projednání ve výboru.

 

Jestli se nemýlím - a ptám se pana zpravodaje - tím jsme vyčerpali první čtení tohoto tisku, tohoto bodu. Projednávání tohoto bodu v rámci prvního čtení končím a děkuji jak navrhovateli, tak panu zpravodaji, i všem, kteří vystoupili.

Jestli se nemýlím, podle dohody tím bude končit dnešní jednání. Jenom mě poprosil pan předseda hospodářského výboru, že chce něco sdělit, tak ještě nějaká informace od pana předsedy, ještě vydržte.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, členové hospodářského výboru, vzhledem k tomu, že pan ministr Síkela zítra odlétá do Bruselu výrazně dříve, než bylo domluveno, prostě vládní speciál ze Kbel letí v jednu hodinu, tak vám oznamuji, že zítřejší hospodářský výbor se konat nebude. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Ještě informace k zítřejšímu jednání. Začínáme v 9 hodin písemnými interpelacemi. Po jejich skončení standardně začne projednávání dalších bodů, jakmile písemné interpelace skončí. To je pro dnešek všechno. Děkuju pěkně a zítra v 9 hodin na shledanou.

Pardon, ještě dvě omluvy, aby zazněly na mikrofon. Paní poslankyně Decroix se od 14 hodin omlouvá z pracovních důvodů a pan poslanec Teleky od 18 hodin z pracovních důvodů. To je poslední omluva. Pan Teleky stahuje, dobrá.

Hezký den.

 

(Jednání skončilo v 18.06 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.