Čtvrtek 13. října 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

157.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Odpověď na písemnou interpelaci, se kterou poslanec vyslovil nesouhlas, a proto byla zařazena na pořad 41. schůze Poslanecké sněmovny. Předseda vlády Petr Fiala byl interpelován panem poslancem Patrikem Nacherem ve věci nastupující cenzury na sociálních sítích a omezování svobody slova, což je sněmovní tisk 239. Minulé jednání bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Na pořad jednání 41. schůze Poslanecké sněmovny byla předložena celkem jedna odpověď na vznesenou interpelaci, s níž poslanec nebyl spokojen, a z toho důvodu požádal o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani dále o ní nejedná."

Nyní přistoupíme k projednání odpovědi na písemnou interpelaci, pan poslanec přítomen je, a předseda vlády odpověděl na interpelaci pana poslance ve věci nastupující cenzury na sociálních sítích a omezování svobody slova. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 239.

Projednávání této odpovědi tedy bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy dne 8. září 2022. Nyní tedy můžeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec má zájem vystoupit. Pan premiér je opět omluven, ale prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní předsedkyně, členové vlády, my jsme minule přerušili na můj návrh tuto písemnou interpelaci, kterou jsem tedy mimochodem podal prapůvodně v dubnu, ústní v březnu, dubnu. Odpověď přišla 3. června, vám byla zaslána 6. června jako tisk 239. Dostalo se na to na začátku září, byla nějaká předběžná dohoda, že se to bude projednávat tuším 29. září, to přerušení. Nicméně na základě rozhodnutí koalice tady byla mimořádná schůze, takže se na to dostalo až dnes. A jak již bylo řečeno na mikrofon, pan premiér je omluven do 10.30, takže já možná, vzhledem k tomu, že tady není přítomen, tak by se tahleta písemná interpelace měla tedy přerušit do 10.30, protože interpelace jsou do 11 hodin, jestli já dobře chápu, a potvrzuji, že i ze sekretariátu mi oficiálně přišlo, že pan premiér přijde v 10.30.

Tak aby bylo naplněno to, co jsme si řekli minule, abych já tady neměl interpelaci na premiéra, který tady není, tak jestli můžeme tedy přerušit v tom případě tu interpelaci do přítomnosti pana premiéra do 10.30. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová B tuto chvíli se jedná o procedurální návrh přerušení do přítomnosti premiéra do 10.30 přesně. Pan poslanec to takto... jestli to můžu zformulovat, o čem budeme hlasovat? Ano, podle omluvy. Takže je nutné přistoupit k tomuto procedurálnímu návrhu, jak to chápu, tedy jako procedurální návrh. Já zagonguji, abychom přivolali kolegyně a kolegy. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já tedy namítám to, že my to máme přerušeno. My máme přerušenu tuto interpelaci do přítomnosti pana premiéra, takže já si myslím, že není nutné o tom teď hlasovat znovu. My jsme o tom hlasovali posledně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ne, nicméně teď jde o časový údaj a ve chvíli, kdy my máme přerušeno pouze obecně, tak jako je v tom minulém přerušení, tak v tuto chvíli musíme rozhodnout o dalším postupu, a ten procedurální návrh je možné samozřejmě hlasovat, respektive je nutné jej hlasovat bezprostředně právě proto, že je tam konkrétní časový údaj, který pan poslanec zmínil.

Ano, vyplývá z omluvy pana premiéra, ale my se musíme vypořádat s tím, jestli budeme pokračovat dále v jednání, anebo jestli skutečně přerušíme až do 10.30, do konkrétního času, který tady je zmíněn. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No ne, já jsem to myslel nikoliv jako procedurální návrh, ale jako že to skutečně přerušujeme, že to přerušujeme proto, že pan premiér je oficiálně omluven do 10.30. Ta celá interpelace je přerušena do jeho přítomnosti. Já to respektuji, nechci tady mluvit, protože teď kdybych mluvil na mikrofon, tak vlastně porušuji usnesení Sněmovny, protože pan premiér tady není. To znamená, že by se to teď mělo přerušit automaticky do přítomnosti pana premiéra v 10.30 a pak máme půl hodiny na vyřízení té interpelace. Takhle to chápu já tu proceduru.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nicméně další se hlásí s přednostním právem pan předseda Výborný. Není to tak, jak popisuje pan poslanec, já myslím, že v tom to je jasné, že se přerušuje do přítomnosti předsedy vlády obvykle a je nutné, pokud není přítomen, se s tím vypořádat znovu.

Takže prosím, pane poslanče, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, předesílám, že dám procedurální protinávrh, proto tady mohu teď vystoupit vůči tomu, co říkal kolega Nacher. Já jsem přesvědčen o tom, že to přerušení projednávání sněmovního tisku 239, interpelace kolegy Nachera, bylo na té schůzi, kterou on zmiňoval, na té minulé, nikoliv na té dnešní, takže v tuto chvíli, abychom vyšli vstříc tomu, aby byla interpelace projednána, tak navrhuji, abychom bod projednání písemné interpelace Patrika Nachera na premiéra Petra Fialu, sněmovní tisk 239, zařadili dnes napevno na 10.30, kdy podle omluvy má být premiér přítomen. A nyní, protože už - pokud se nepletu, a to prosím případně o korekci ze strany paní předsedkyně - tam žádná další písemná interpelace a odpověď na ni není v programu, tak abychom nyní otevřeli program schůze tak, jak byl schválen na začátku, tedy v úterý tohoto týdne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se omlouvám, ale v tomto případě se domnívám, že tento návrh není hlasovatelný, a to z toho důvodu, že my se musíme ještě také vypořádat s návrhy na změnu pořadu schůze, a tudíž nemůžeme hlasovat o tom, že bychom jeden bod pevně zařadili tak, jak navrhujete. Myslím si, že tento návrh hlasovatelný v tuto chvíli není, ale je hlasovatelný procedurální návrh na přerušení interpelace, kterou tady máme pod tiskem 239, do 10.30 dnešního dne, kdy v ní můžeme pokračovat, ale je nutné se následně také vypořádat s tím pořadem nebo změnami na pořad schůze, protože už máme jak pevně zařazené body na dnešní jednání, tak tady máme hned několik přihlášek k tomu, abychom pořad schůze změnili.

Nicméně navrhuji, abychom se teď na pět minut poradili mezi předsedy klubů. Přerušuji tedy jednání na pět minut a prosím všechny předsedy klubů, jak vládní koalice, tak opozičních, abychom se poradili o dalším postupu.

 

(Jednání bylo přerušeno v 9.13 hodin na 5 minut. V 9.20 hodin předsedkyně oznámila, že předsedové klubů zatím nedospěli k dohodě, takže jednání bude pokračovat až v 9.30 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.30 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestávka určená pro jednání předsedů klubů vypršela. Máme 9.30 hodin, takže pokračuji v naší debatě. Nyní nevidím, že by se někdo z kolegů hlásil s přednostním právem - hlásí se paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Možná by bylo dobré, kdyby někdo ze zástupců pětikoalice vystoupil a řekl nám tedy, jak to je s panem premiérem, jestli nám přijde v 10.30 hodin, nebo nám nepřijde vůbec v tom vymezeném čase, protože jsem dostala teď kuloárovou informaci - opakuji, kuloárovou - že snad nepřijde vůbec.

Já bych tady chtěla zopakovat, že čas mezi 9. a 11. hodinou je vymezen na písemné interpelace. Ta písemná interpelace je tady už další dobu. Bylo to přerušeno do přítomnosti pana premiéra, takže my bychom rádi slyšeli, jestli se pan premiér dostaví, nebo nedostaví. My skutečně trváme na projednání té písemné interpelace a na tom, že tento čas je nedotknutelný pro cokoliv jiného než pro písemné interpelace, takže já první očekávám zprávu o tom, jak to bude s panem premiérem, a pak případně učiním další návrhy, až poté, kdy budu slyšet, kdy se dostaví a co vlastně pětikoalice navrhuje. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, interpelace pana kolegy Nachera byla podána někdy v březnu, vypořádána byla v červnu, do Sněmovny se dostala v září. V podstatě dnes se zase dozvídáme, že pan premiér nepřijde. Podle mého názoru to je precedentní rozhodnutí tím, že jak řekla paní předsedkyně Schillerová, v ústavě, v zákonu o jednacím řádu, je napsáno, že čas od 9 do 11 hodin je vymezen na písemné interpelace. Takže když pan premiér nebude chodit už do konce roku, tak se vlastně přeruší na základě většiny ve Sněmovně, 108 hlasy, a my budeme začínat v 9 hodin ráno. My si nemůžeme vzít žádné přestávky. Nám nejde o přestávky, ale o vypořádání písemných interpelací, na které pan premiér nechodí. Já teď nebudu spekulovat, jestli úmyslně, nebo neúmyslně, aby koalice mohla začít v 9 hodin ráno. O tom si sami v sobě rozhodněte a zkuste se nad tím zamyslet, jak to vypadá. Ale my jako opozice přece nemůžeme tady trpět to, že pan premiér nebude chodit na písemné interpelace, byť je jenom jedna. To prostě je jeho povinnost a je to věc, která je daná zákonem.

Takže já tady apeluji na pana premiéra, aby začal chodit do Sněmovny. On se zpovídá Poslanecké sněmovně, byť tady máte stoosmičkovou většinu. To jsou věci, které prostě i on musí dodržovat.

To znamená, že my si žádnou přestávku nevezmeme, my žádnou přestávku nechceme. My chceme, abyste dodržovali zákon, to znamená, že od 9 do 11 hodin budou probíhat písemné interpelace. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Benda, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, byl jsem informován o tom, že pan premiér dorazí až po 11. hodině. Bude dnes odpoledne na ústních interpelacích, můžete mu klást aktuálně dotazy dnes během odpoledne. Netvařme se, že zrovna interpelace Patrika Nachera, která je z března, je tou nejdůležitější, kterou musíme teď projednávat.

Všichni víme, o co v tuhle chvíli jde. Jde o souboj o to, jak dlouho budete zdržovat projednávání bodu, který byl na dnešek zařazen. Já vám neberu právo vzít si přestávky. Jenom říkám, a bylo to v minulém volebním období to samé, když tady nebyl příslušný ministr, nebyl příslušný premiér, tak se příslušná interpelace přerušila do další schůze, kdy tady ministr nebo premiér bude.

To, že máte jenom jednu písemnou interpelaci, tím pádem nemůže být projednáváno jiné, a že se tváříte, že jakoby za to může premiér, protože tady dnes není přítomen - já jsem měl dojem, že jsme tady měli nějakou nepsanou gentlemanskou dohodu, že přece jenom v době předsednictví budeme lehce tolerantnější k tomu, v jakých chvílích tady musí být premiér, ministři, že chápeme, že mají celou řadu zahraničních povinností. Ale je to asi podobné jako s tím, když váš pan předseda Babiš vyhlašoval, že v době předsednictví se nebude hlasovat o nedůvěře vládě, a pak se o ní přece jen hlasovalo. Bohužel, úplně se vám vždy věřit nedá. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já bych prosila svého ctěného kolegu Marka Bendu, prostřednictvím paní předsedkyně, aby nechal na nás, co je či není důležitá písemná interpelace. Ano, právě proto, že je jenom jedna, nemůžete tvrdit, že vás tady nějak zatěžujeme. Ono je jich tedy více, jenomže Úřad vlády je nevypořádává, nechodí nám ty odpovědi v termínech tak, jak by tady měly být, a tudíž nemohly doputovat do Sněmovny, ale to teď nechám být. Tady je na pořadu jedna jediná. To je velká zátěž v době předsednictví, vypořádat jednu jedinou písemnou interpelaci? Jednu jedinou písemnou interpelaci!

Takže já znova opakuji, nebudu si brát žádnou přestávku, tento čas je vymezený písemným interpelacím. Pan premiér se opakovaně nedostavil. Včera byla omluva Patriku Nacherovi z jeho sekretariátu, že přijde v 10.30 hodin. Teď jsme se tedy na mikrofon dozvěděli, že nepřijde vůbec. Takže já se domnívám, že začít se může v 11 hodin, ale pokud má pětikoalice jiný návrh, nechť ho učiní na mikrofon a já případně učiním také protinávrh. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní se tedy hlásí s přednostním právem pan předseda Výborný, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Je to jenom zdržování toho, abychom se nedostali k bodu, který byl řádně schválen do programu. Ale, ale... (Poslanci z levé strany sálu pokřikují na řečníka.) Já myslím, pane kolego Juchelko, že nebudeme na sebe pokřikovat, že, prostřednictvím paní předsedající.

Po dohodě předsedů koaličních poslaneckých klubů prosím, aby bylo procedurálně hlasováno s vědomím toho, že zde, u té jediné písemné interpelace kolegy Nachera, která tady je, že není možno ji vypořádat, protože pan premiér je dnes omluven. Kolega Nacher tu interpelaci může položit, aby to bylo jasně řečeno tady na mikrofon, dnes ve 14 hodin v rámci ústních interpelací. Pokud skutečně tak touží po odpovědi, má jedinečnou šanci, nic mu v tom nebrání. I tak bude ta písemná interpelace kolegy Nachera vypořádána na příští schůzi Poslanecké sněmovny.

Nechci se tady vracet k tomu, jakým způsobem tady bylo odpovídáno vašimi ministry a vaším premiérem v minulém období, nemá to smysl. Navrhuji, aby teď z důvodu nepřítomnosti omluveného pana premiéra byl bod Odpovědi na písemné interpelace přerušen do příští schůze Poslanecké sněmovny.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Předpokládám, že to by bylo nehlasovatelné - do příštího týdne.

 

Poslanec Marek Výborný: Příští čtvrtek, to znamená tak, abychom plnili jednací řád, to znamená, příští jednací den, kdy bude čtvrtek a budou v pořadu z jednacího řádu interpelace, písemné odpovědi, tak do té doby. V tom okamžiku bude naplněn tento bod dnes a můžeme v souladu s jednacím řádem pokračovat tím, co máme, to znamená debatou o případných změnách v programu schůze na dnešní den. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy je procedurální návrh, který bychom měli bezprostředně hlasovat. (O slovo se hlásí předsedkyně Schillerová.) Pokud má paní předsedkyně protinávrh, samozřejmě vystoupit může. Takže prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já se domnívám, že to je protinávrh, i když to bylo tak podivně navrženo.

Já mám protinávrh, aby bylo přerušeno jednání do 11 hodin, protože tento čas je vymezen na písemné interpelace. To znamená, navrhuji, aby řádné jednání Poslanecké sněmovny začalo v 11 hodin.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní máme tedy protinávrh, který budeme hlasovat jako první.

S dalším procedurálním návrhem? Protože jedině tak můžete vystoupit.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já chci být vstřícný ke koalici, navrhuji přerušit do 10.59 hodin. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Takže tady máme další protinávrh proti původnímu protinávrhu. Budeme tedy hlasovat v pořadí tak, jak jsou hlasovatelné. Nikdo další se s návrhem nehlásí? Přivolala jsem...

Ještě máte další protinávrhy? Výborně, tak máme tady další protinávrh, paní poslankyně Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Tak já se pokusím být ještě vstřícnější a navrhuji přerušení do 10.58 hodin. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se hlásí paní poslankyně Malá s protinávrhem, jinak by se hlásit nemohla.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dobré dopoledne. Já budu ještě vstřícnější a navrhuji přerušení do 10.56 hodin.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se hlásí pan poslanec Kobza, opět s protinávrhem, předpokládám.

 

Poslanec Jiří Kobza: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl být také vstřícný k panu premiérovi a navrhuji přerušení do času 11.05 hodin. Děkuji. (Výkřiky z pléna: To nejde.) Aha, tak omlouvám se, omlouvám se, dobře. Tak 11.00 hodin už tady bylo, takže 10.56 hodin.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To už tady ale taky bylo. (Smích a veselí v pravé části sálu.) Když už tedy navrhujete, tak aspoň dejte přehled tomu, co už zaznělo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Omlouvám se, paní předsedající. Jenom jsem chtěl být vstřícný k panu premiérovi, aby nebyl tak tlačený tou jedenáctou. Ale budiž, takže dáme 10.50 hodin. To tady ještě nebylo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře, 10.50 hodin. Pan předseda Fiala, prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Asi si nevysloužím takový potlesk jako kolega Kobza, navrhuji 10.54. To ještě nebylo, ne?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ne, to ještě nebylo. Pan poslanec Juchelka se svým protinávrhem.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Já mám také protinávrh: když na to šlápne pan premiér a jeho ochranka s majáčkem, tak tady můžou být i v 10.47 hodin, to je můj protinávrh.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak jdeme tedy hlasovat o jednotlivých protinávrzích. Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí. Ještě jeden protinávrh pana poslance, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Já navrhuji přerušit do 10.46 hodin. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Máme tady tedy celkem osm protinávrhů, které budeme nyní hlasovat v časovém pořadí tak, aby byla dodržena logika jednotlivých návrhů. Takže ještě jednou prosím, aby se kolegové a kolegyně dostavili k hlasování.

 

Nyní tedy začneme návrhem, který přednesl jako poslední pan poslanec Koten, což je 10.46 hodin.

Zahajuji hlasování (číslo 55) o přerušení schůze do 10.46 hodin tak, jak bylo navrženo v protinávrhu pana poslance Kotena. Kdo je pro? Kdo je proti?

(Poslanec Okamura namítá z pléna, že nejde o poslance Kotena.) Omlouvám se, možná jsem se - pardon, omlouvám se, spletla jsem jméno pana poslance, nebyl to záměr, ale hlasovali jsme o jeho předloženém návrhu, takže není to... Ano, pana poslance, já si totiž teď nemůžu vybavit jméno, já se vám omlouvám... pan poslanec... Rozvoral. Omlouvám se, ale byl to návrh pana poslance Rozvorala. Pokud to považujete za tak velký problém, nechám to hlasovat znovu a prohlásím tady toto hlasování za zmatečné. Ještě jednou se omlouvám.

 

Ano, zaznamenávám váš zájem o odhlášení, proto jsem vás odhlásila. Přihlaste se znovu svými kartami. Jakmile se počet ustálí, budeme hlasovat.

 

Připomenu, o kterém návrhu, a je to návrh pana poslance Rozvorala na přerušení do 10.46.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, je přihlášeno 149 přítomných, pro 72 proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh přednesl pan poslanec Juchelka, a to konkrétně na čas 10.47.

Zahajuji hlasování o přerušení do 10.47. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 150 přítomných, pro 74, proti 75. Návrh byl také zamítnut.

 

Následuje návrh pana poslance Kobzy, který navrhoval 10.50.

Zahajuji hlasování o přerušení do 10.50. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 150 přítomných, 73 pro, proti 75. Ani tento protinávrh nebyl přijat.

 

Návrh pana předsedy Fialy na přerušení do 10.54.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přerušení do 10.54? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 150 přítomných, pro 74, proti 75. Ani tento protinávrh nebyl přijat.

 

Dále přednesla návrh paní poslankyně Malá, která má návrh na přerušení do 10.56.

Zahajuji hlasování o tomto protinávrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Paní poslankyně Dostálová má protinávrh na přerušení do 10.58.

Zahajuji hlasování o tomto protinávrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, je přihlášeno 150 přítomných, pro 74, proti 74. Návrh byl taktéž zamítnut.

 

Konečně protinávrh pana poslance Vondráčka, který navrhl přerušení do 10.59.

Ano, zaznamenávám, že máte zájem o odhlášení. Opětovně tedy všechny odhlašuji, prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami.

A než tak učiníte, tak načtu další omluvy. Pan poslanec Ondřej Lochman se omlouvá od 9 do 9.45 z rodinných důvodů - tak přišla mi tady odpověď, musím ji přijít zrušit, když tak - Salvetr Rudolf od 9 do 18 hodin pracovní důvody, Smetana Karel z celého jednacího dne z pracovních důvodů a pan ministr Válek se omlouvá od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Lochman ruší omluvu, ta byla do 9.45, takže je otázkou, jestli si rozumíme, na kdy ta omluva byla.

Nicméně už se počet přihlášených ustálil a já zopakuji, o čem hlasujeme.

 

Je to protinávrh pana poslance Vondráčka na přerušení této schůze do 10.59.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 62 přihlášeno 150 přítomných, pro 74, proti 75. Návrh taktéž nebyl přijat.

 

Nyní se dostáváme k protinávrhu paní předsedkyně Schillerové, která navrhovala přerušení do 11 hodin.

Zahajuji hlasování o tomto protinávrhu, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 63 přihlášeno 150 přítomných, pro 74, proti 75. Návrh byl taktéž zamítnut.

 

A nyní se dostáváme k samotnému návrhu, proti kterému byly vzneseny tyto předchozí protinávrhy. K hlasování, paní poslankyně? Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, já bych se pouze chtěla zeptat, abych věděla, o čem tedy budeme v tuto chvíli hlasovat, protože pan Marek Výborný řekl, že tato písemná interpelace by se tedy měla řešit až na další schůzi. Takže jenom jestli...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já to samozřejmě zopakuji. Když budeme hlasovat, zopakuji, o čem budeme hlasovat. Pan předseda Výborný navrhl přerušení bodu písemných interpelací, písemných interpelací, takto to mám zaznamenané. Přerušení bodu Písemné interpelace do příštího jednacího čtvrtečního dne, na který musí být zařazeny písemné interpelace.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Tak já jsem zaregistrovala do příští schůze. Ale...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To původně, ale pak se opravil.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Pak jste se opravil. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak to bylo, ano, tak se opravoval. Ještě se hlásí pan předseda Benda, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám, ale teď tedy jdu opravit i kolegu Výborného: přerušení interpelace Patrika Nachera do příštího projednávání písemných interpelací. Tím je bod vyčerpán, protože žádné jiné nejsou, pak následují další body. Souhlasím s tím a je mi jasné, že by opozice křičela. Bod Písemné interpelace asi opravdu, fakt hlasováním přerušit nemůžeme. Můžeme v souladu s tím, co jsme mnohokrát dělali minule, přerušit konkrétní interpelaci do přítomnosti příslušného ministra, premiéra. Takhle jsme to dělali vždycky v minulosti. Mnohokrát to bylo z umpire, mnohokrát se o tom ani nehlasovalo. Chápu, že je dneska nějaký válečný stav, ale to, co musíme přerušit, je interpelace Patrika Nachera na premiéra Petra Fialu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Hlásíte se s protinávrhem, pane poslanče?

 

Poslanec Radek Vondráček: Námitka. (Předsedající: S námitkou.) Pan předseda Benda má pravdu, já s ním souhlasím, akorát zase namítám, že my budeme přerušovat přerušenou interpelaci. Ona je přerušená a pan premiér tu není, tudíž ji nemůžeme dál projednávat. Takže tím je to vyřešené, takže abychom nehlasovali. To je spíš můj pohled na věc, že nemůžeme přerušovat už jednou přerušené. A má pravdu, nelze přerušit písemnou interpelaci do příští schůze, do jiného termínu, protože je to dáno jednacím řádem, v podstatě vychází z ústavy.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Situace se má tak, že je ujednocená nebo sjednocená praxe právě u písemných interpelací, jejich přerušování úplně není. My jsme tady toto konzultovali i s organizačním a opravdu v minulých obdobích docházelo k různému typu přerušení, jak tady už i zaznělo od obou předchozích řečníků.

Nicméně nyní se zeptám, zda se pan předseda Výborný ztotožňuje s úpravou hlasování? To by měl asi říct na mikrofon, protože je důležité, abychom měli přesnou formulaci toho, o čem hlasujeme. Jako předkladatel tohoto procedurálního návrhu by bylo dobré, aby jej přednesl on sám.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Souhlasím s tím, co říkal pan předseda Vondráček, tohleto je nejčistší varianta. Nicméně pokud tady byl načten procedurální návrh, který odpovídá tomu, co říkal pan kolega Vondráček, s tím připomenutím, že tedy přerušujeme přerušené, je to protimluv? Ano, přerušujeme něco, co bylo přerušeno a co nemůže nyní pokračovat, ale když to tady odhlasujeme, tak to nebude v rozporu s tím, co říkal kolega Vondráček. Jenom připomínám, že v tom okamžiku je vyčerpán bod Písemné interpelace a můžeme pokračovat dle jednacího řádu v dnešním programu, tedy debatou o případných změnách.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Což doplním, jak bylo v souladu s dohodou z grémia.

Nyní tedy budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance předsedy Výborného a je to přerušení písemné interpelace Patrika Nachera na premiéra Petra Fialu, sněmovní tisk 239, a to do příštího jednacího dne, kdy jsou zařazeny písemné interpelace, tedy čtvrtka v druhém týdnu Poslanecké sněmovny.

Ještě jednou se hlásí pan poslanec Nacher s námitkou.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ne, spíš s dotazem. teď tím, že je to dvakrát přerušeno, protože to je moje interpelace, tak mám snad právo se na to zeptat, pane kolego?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ne, podle jednacího řádu máme hlasovat bezprostředně o předneseném návrhu. (Poslanec Nacher: Ano.) A já jsem benevolence sama, že tady vůbec tato diskuse probíhá.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuju. Co když neprojde tenhleten návrh, platí to přerušení z minula? Nebo - rozumíte, abychom věděli, co nastane, když je to - sám pan Výborný řekl na mikrofon, že to je dvakrát přerušeno v této chvíli, tak mě zajímá, co se stane, kdyby tenhleten návrh neprošel.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pokud tento návrh neprojde, tak se s tím vypořádáme dále, ale nicméně tento návrh je hlasovatelný. Je to procedurální návrh.

Já jsem vás už před chvílí všechny odhlásila, proto vás prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. A abych zopakovala už úplně naposled, o čem budeme hlasovat.

 

Jedná se o návrh pana předsedy Výborného na přerušení této písemné interpelace, tedy sněmovního tisku 239, do čtvrtka v příštím jednacím týdnu Poslanecké sněmovny, této schůze.

Zahajuji hlasování o předneseném návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 149 přítomných, pro 76, proti 69. Návrh byl přijat.

 

A konstatuji, že jsme tedy přerušili projednávání této interpelace, čímž jsme vyčerpali bod Písemné interpelace, a já jej tedy uzavírám.

K hlasování, pane poslanče? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Já jsem hlasoval proti a na sjetině mám "zdržel se", takže tímto zpochybňuji hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, dobře. Budeme hlasovat - hlásí se pan předseda Benda, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já moc prosím tedy, aby toto zpochybnění nebylo uplatněno. To fakt jako z té Sněmovny uděláme úplný guláš. Říkali jsme si to tady v minulých osmi letech x-krát: "zdržel se" a "proti" je ve výsledku samé, to se na mě nezlobte. Já jsem vždycky vstřícnost sama, když se fakt někdo splete, hlasuje jiným způsobem, aby to mělo vliv na hlasování. Ne, nenechám tohle na poslancích, pane kolego Okamuro, nekřičte na mě, nebo si začneme přehlasovávat námitky a z toho se zblázníme. Dávejme ty námitky fakt tak, aby byly korektní. Když někdo napsal "pro" a má tam něco jiného nebo..., ale ne "zdržel se" a "proti". To je to samé ve výsledku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S tím se ztotožňuji a nyní se hlásí pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Chápu Marka Bendu, že to je to samé, ale přece nemůžete říkat poslancům, co si mají myslet nebo co je správně a co není správně. Má právo poslanec zpochybnit svoje hlasování? Má právo? Má, pane kolego, poslanec právo zpochybnit svoje hlasování? Já myslím, že má právo každý poslanec, ať už je v koalici, nebo v opozici. Nebo máme nějaký nový jednací řád, kdy se část vztahuje jenom na koalici, a na opozici ne? To já myslím, že zákon platí pro všechny, nejenom pro všechny poslance, ale pro všechny lidi v České republice. Tak já bych nechal pana poslance. Chápu, že jsou nějaké dohody, já tomu rozumím, ale jestli to chtěl zpochybnit, tak ať to zpochybní. No tak tady budeme hlasovat o jedno hlasování déle. Co se stane? Co se stane?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan předseda Benda se hlásil znovu s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Benda: Mohli jsme to hlasování mít za sebou. Ale prosím, nastolujeme tady úplně děsivé precedenty, které... Už způsob projednávání těchto interpelací. Podívejte se na organizační odbor, jak trpí. A já neříkám, že žádný - každý poslanec má právo jít říct: Já jsem chtěl hlasovat jinak, chci, aby to bylo do záznamu. Ale nemůžu zpochybnit hlasování, když můj výsledek hlasování na něm nic neměnil. Nemůžu přijít a říct: Hlasoval jsem pro, zpochybňuji hlasování, protože tam mám pro. To prostě fakt nejde. To fakt nejde, a jestli tohle zavedeme, tak se tady úplně zblázníme. Moc prosím, abychom se chovali alespoň trochu racionálně. V minulosti tyhle spory - nevím, kde je pan kolega Vondráček - tady byly x-krát a vždycky jsme vycházeli z toho, že opravdu to hlasování by muselo změnit výsledek, ne počtově, ale muselo to být obrácené hlasování, než jaké jsem chtěl projevit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nicméně tento návrh byl vznesen a v jednacím řádě není napsáno úplně přesně, jestli to je tak, jak takhle je výklad pana předsedy, a já se přikláním k tomu, abychom tady tuto debatu neextendovali a rozhodli ji hlasováním. Bude to myslím úplně nejjednodušší. Ať se rozhodneme. Vnímám atmosféru tady v sále, nicméně, pane předsedo Bendo, já si myslím, že bude jednodušší námitku pana předkladatele této námitky hlasovat.

To znamená, zpochybníme nebo respektive hlasujeme o zpochybnění předchozího hlasování. Všichni tušíme, víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování o této námitce. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, je přihlášeno 151 přítomných, pro 74, proti 4. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy pokračujeme dále. Načtu došlé omluvy. Paní poslankyně Hanzlíková od 10.30 do 13 hodin se omlouvá z pracovních důvodů a pan ministr Šalomoun Michal se omlouvá od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů.

Nyní bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu 18, sněmovní tisk 263, Česká televize a Český rozhlas, první čtení. Poté bychom případně pokračovali body dle schváleného pořadu schůze. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 158, což jsou ústní interpelace. V případě nedoprojednání bodu 18 se jím budeme zabývat i po projednání bodu 158, tedy po ústních interpelacích nebo v 18 hodin. Případně bychom pokračovali v projednávání dalších bodů dle schváleného pořadu schůze.

Nyní je tedy možné vystoupit k změně pořadu schůze a mám zde už desítky přihlášených. To znamená, v pořadí tak, jak byly tyto přihlášky vzneseny, s přednostním právem je nejdříve přihlášen k pořadu schůze pan předseda Tomio Okamura, (Hluk v sále.) následuje pan předseda Radim Fiala a následuje pan předseda Babiš.

Nyní tedy poprosím pana předsedu Okamuru a vás ostatní, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení v sále, případně své rozhovory přesuňte do předsálí, ať se můžeme věnovat projevu pana předsedy a všichni i slyšíme. Ještě prosím, pane předsedo, posečkejte, než se kolegyně a kolegové ztiší. Opakovaně vás žádám o ztišení či opuštění sálu v případě, že chcete cokoliv řešit. Prosím, myslím, že už můžete vystoupit. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, takže jako první, já bych chtěl navrhnout změnu pořadu schůze, abychom zařadili jako první bod dnešního jednání tisk číslo 8, a je to zákon o referendu. Jedná se o návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Jana Hrnčíře a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu a o změně Ústavy České republiky. (Hluk v sále neustává.) A já samozřejmě každý ten svůj bod v souladu s jednacím řádem podrobně zdůvodním, proč chci, aby to bylo zařazeno přednostně na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Samozřejmě problémem je, že Česká republika nemá zatím zákon o referendu. Jak víte, tak hnutí SPD... (Otáčí se k předsedající.) Já bych jenom poprosil ještě o klid, paní předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano. Kolegyně a kolegové, ještě jednou vás žádám, abyste v případě, že chcete cokoliv rozebírat, odešli ze sálu, a to platí úplně pro všechny kluby, a ztišili se. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: My jako SPD, jak známo, tady v podstatě jako jediná strana dlouhodobě prosazujeme demokracii, to znamená, aby byl i v České republice zákon o referendu, aby občané mohli mít kontrolní možnost právě se vyjádřit i během volebního období na závažná témata, která hýbou Českou republikou. My jako SPD navrhujeme tento zákon s přesvědčením, že přijetí referenda jako běžně užívaného institutu v jiných demokratických zemích - a tady právě má Česká republika kvůli vládě Petra Fialy, kvůli pětikoalici Petra Fialy máme tady deficit demokracie, protože vláda Petra Fialy odmítá zákon o referendu, celá ta pětikoalice, protože vy nechcete, aby občané mohli něco rozhodovat v referendu. My jsme naopak jako SPD přesvědčeni, že to povede ke kvalitnější demokracii v České republice. Podmínkou z našeho pohledu je, aby otázka v referendu byla co nejméně omezená a možnosti přímého rozhodování občanů byly co možná nejširší.

Podívejme se, jaká je tedy situace a proč je z našeho pohledu důležité tento zákon skutečně už předřadit poté, co ho vládní pětikoalice tady neustále blokuje a brání tady tomu, aby byl v České republice zákon o referendu. Dneska je ta situace taková, že od 1. 1. 1993 Česká republika postrádá zákon o obecném referendu, ačkoliv k němu čl. 2 odst. 2 ústavy v podstatě vyzývá.

Česká republika je přitom jednou z mála evropských zemí - v tuto chvíli tuším, že jsme pouze jednou ze dvou evropských zemí - zemí Evropské unie, které ve svém právním řádu obsažen zákon o obecném referendu nemají. Podle těch informací, co mám, tak je to pouze Česká republika a Kypr. Ústavní listina z roku 1920 sice institut referenda znala, ale zákon o obecném referendu, který měl § 46 ústavy z roku 1920 provést, byl jako vládní návrh zákona Národním shromážděním tehdy zamítnut. Vzhledem k tomu, že zákon, který ústava z roku 1920 předpokládala, nebyl nikdy schválen, tak nemohlo být ani žádné obecné referendum realizováno.

Určitý prostor pro uplatnění přímé demokracie v podobě referenda poskytlo až ustanovení čl. 21, odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen Listina, abych to tedy zkrátil, a jeho reálným naplněním se stal ústavní zákon č. 327/1991 Sb. o referendu, podle něhož mohly být v referendu občanům České a Slovenské Federativní Republiky předloženy k rozhodnutí jen zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky, přičemž o návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky bylo možno rozhodnout jen referendem. Referendum tedy mohlo být tehdy vypsáno jen v tomto jediném a velmi specifickém případě, přičemž tato právní úprava nakonec nebyla realizována.

A tady si myslím, že už u toho bodu je potřeba se zastavit a podrobněji to rozebrat, protože vždyť podívejme se na to, že i v tom zákonu ještě z doby České a Slovenské Federativní Republiky tak v podstatě byla možnost, aby občané České nebo Slovenské republiky vystoupili z nějakého svazku, a já už tam vidím analogii třeba i s Evropskou unií, ano? Takže vidíte, jak je to poučné, jak to moje zdůvodnění jde přímo k věci a od samého počátku, protože tady už vidíme ty důvody, proč by bylo dobré, aby ten zákon o referendu tady byl, má to hlavně tu historickou paralelu, má to tu historii tady.

No, a když trošku odbočím - ale stále mluvím k věci, protože zdůvodňuji návrh zákona o referendu, jeho potřebu, jeho aktuálnost a urgentnost toho, proč to chci zařadit - tak se tady podívejme, co tady říkali vládní představitelé zrovna dneska před chvílí? Oni říkali, že je potřeba nechat čas premiérovi Fialovi, prý na to, že předsedá Evropské unii, Radě EU. Jako čas na co? A vy jste zase utratili z našich veřejných peněz 50 milionů korun za - promiňte mi to slovo, snad není vulgární - žranici a nějakou pijatiku, která občanům nepřinesla vůbec nic. Vůbec jste nezlepšili životy občanů, 50 milionů korun jste vyhodili do luftu za ten summit, který tady byl v pátek.

A já, když jsem se ptal občanů i na svých sociálních sítích, a mě sleduje na sociálních sítích 400 000 občanů dohromady, což je poměrně hodně vzhledem k počtu obyvatel České republiky, tak jsem se ptal, jestli mají pocit, že jim to zlepšilo nějak životy, premiér Petr Fiala a vláda tímhle summitem za 50 milionů korun, že předsedáte Radě EU - a občané jsou rozčileni, pochopitelně, protože žádné zlepšení svých životů nevidí, protože výsledek byl nula. Takže výsledek byl absolutní nula, kdy premiér Petr Fiala a vláda ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL si tam prostě zachlastali, popili si tam, pobavili se v luxusních prostorech a výsledek byl nula. Takže vidíte, že to referendum, o kterém hovořím, je neustále aktuální, protože vy naštváváte občany čím dál víc a občané by zajisté rádi rozhodli v referendu o tom, zdali s tou vaší vládou, souhlasí nebo ne. A úplný vrchol byla tedy tisková konference premiéra Petra Fialy po tom summitu v pátek. No, já jsem to tedy čekal, takže mě to nepřekvapilo, když řekl, že výsledky jsou nula a že v podstatě se tam domluvili, že se domluví a že mají zrychlit to, aby se domluvili na řešení energetické krize. Tak ona je tady ta krize už téměř rok a oni se domluvili na tom, že mají zrychlit nějaké řešení, které nepřichází. Domluvili se, že se domluví, a korunu tomu nasadil premiér Petr Fiala, když nakonec řekl, že se čeká na to, co navrhne Evropská komise - která ale už tři čtvrtě roku nic nenavrhla a evidentně ani nenavrhne.

Takže tyhlety záležitosti dnes a denně, které ukazuje vaše vláda, dávají další a další důvody pro to, aby zákon o referendu tady byl, protože jak víte, vaší vládě v tuto chvíli už nevěří cca 80 % občanů, vládě Petra Fialy. A je úplně nabíledni, aby tady byl právě zákon o referendu, aby se občané mohli vyjádřit.

Chápu, že vy ho nechcete, protože samozřejmě, kdyby tady byl, tak už vám mnoho věcí neprojde, které vy prosazujete. Například kdyby tady byl zákon o referendu - a právě proto i vaše roční vládnutí ukazuje právě na aktuálnost mého návrhu, návrhu SPD - tak třeba jenom připomenu, jak jste vzali teď před třemi měsíci 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám. Vláda Petra Fialy vzala 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám! Zhoršili jste dostupnost zdravotní péče v České republice. Už dneska lidé nemají například ani na to, aby si třeba nechali opravit zuby, mnozí lidé nemají, protože je to velmi nákladné, a na specializované zákroky se čeká i mnoho měsíců a tak dále, péče bývá často nedostupná pro občany, a vy vezmete 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám! My jsme to tady obstruovali. Protože není zákon o referendu, samozřejmě využíváme další prostředky, politické prostředky pro to, abychom samozřejmě alespoň vytvářeli tady maximální politický tlak a v rámci zákona o jednacím řádu Sněmovny, který vy si tady vykládáte po svém, tak samozřejmě, abychom tomu bránili. Ale kdyby tady byl zákon o referendu, a proto o tom hovořím - takže mluvím samozřejmě stále k věci, to tady schválně zdůrazňuji, když tady vidím paní předsedkyni Pekarovou, protože má někdy tendence taky si to trošku upravovat - to znamená, kdyby tady byl zákon o referendu, tak vám to, abyste doslova ukradli veřejné peníze zdravotním pojišťovnám, které tam - ale to jsou peníze občanů, kteří je tam zaplatili ze svých odvodů. To je neuvěřitelná krádež za bílého dne, co předvedla vláda Petra Fialy. Kdyby tady byl zákon o referendu, tak vám v tom občané zabrání, já jsem si tím jistý, protože každý občan chce mít zdravotní péči a vy jste vzali zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, zneužili jste stav, kdy je tady zákon o referendu není, takže občané se nemohou bránit, a místo toho jste ty miliardy poslali například na Ukrajinu, Ukrajincům. Nejenom na Ukrajinu, ale tady i Ukrajincům, protože pro vás není český občan na prvním místě.

A právě zákon o referendu by způsobil právě tu pozitivní situaci, že by vlastně vládnoucí garnitura byla pod permanentním politickým tlakem, aby i během volebního období jste jednali řádně, protože by tady byl Damoklův meč pochopitelně toho, že občané by se mohli vyjádřit v referendu.

Tady bych rád zdůraznil, a k tomu se pochopitelně ještě dostanu - protože samozřejmě zákon o referendu si zaslouží podrobné zdůvodnění, proč to chci předřadit, protože už to tady navrhuji v podstatě osm let a ostatní strany tady v tom brání - tak právě je důležité říct, že my navrhujeme závazné referendum - k tomu se pochopitelně ještě dostanu, až se dostanu do podrobností, proč je to tak důležité tady opravdu ten zákon zařadit - takže tady je důležité, aby to bylo závazné referendum, aby se podle toho samozřejmě vládnoucí garnitura musela řídit, aby musela podle toho samozřejmě jednat, podle vůle občanů.

Takže těch příkladů bych tady mohl dávat vícero, co vláda Petra Fialy tady předvádí a co už by mohlo být právě otázkou zákona o referendu. Ostatně nemusím chodit daleko. Včera - no, to se děly věci tedy, co tady předvedla vláda Petra Fialy, a opět už tam vidím další otázky, ke kterým by zajisté občané se rádi vyjádřili v námi navrhovaném zákonu o referendu. Například ministr Jurečka z KDU-ČSL řekl jménem vlády, že - on je ministrem práce sociálních věcí, předseda KDU-ČSL, lidovců - že uvažujete nad tím, vláda uvažuje nad tím, ministr Jurečka, že chcete zvýšit věk odchodu do důchodu nad 65 let. No to je neuvěřitelné vyjádření! A já už předem říkám, že my jsme jako SPD zásadně proti tomu, jo, abyste vy tady navrhovali, vláda Petra Fialy, zvýšení odchodu do důchodu nad 65 let. To je neuvěřitelné! A už tady vidím další prostor pro to, aby právě na tyhle vaše škodlivé návrhy už si občané mohli sbírat podpisy a aby už mohli i tím, jenom tím sběrem podpisů a ukázáním toho, že prostě s tím tématem, že to vidí jinak než vaše vláda, tak už by se mohli vyjádřit. To znamená, urgentnost mého návrhu, aby zákon o referendu byl skutečně zařazen přednostně - je to tady číslo tisku 8, návrh zákona SPD - to je úplně jasné a já budu zdůvodňovat samozřejmě dál podrobně ten svůj návrh, proč si myslím. Takže včera tady ministr Jurečka z KDU-ČSL, ministr práce a sociálních věcí, normálně úplně beze studu, úplně bezskrupulózně normálně řekne, že uvažuje, v podstatě navrhuje, aby se zvýšil věk odchodu do důchodu nad 65 let. No to je šílené, tomu musíme opravdu - to je šílené, je to šílené hlavně v tom kontrastu, hlavně taky, samozřejmě nejenom, že je to šílené samo o sobě a my s tím zásadně nesouhlasíme, ale teď si uveďme do kontextu to, co on vlastně řekl a co by občané zajisté v referendu rádi vyhodnotili.

Takže na jednu stranu vaše vláda Petra Fialy, pětikoalice, navrhuje koupit nejdražší americké stíhačky za 100 miliard korun - a ty náklady budou pochopitelně mnohem vyšší - F-35, místo aby se násobně levněji zmodernizovaly stávající gripeny, a ta nabídka je tady nabíledni, je tady v podstatě na stole. Takže 100 miliard najednou chybí a více než 100 miliard vám bude chybět. Nebo vám nechybí, protože vy jste se zaprodali ve Washingtonu samozřejmě a je vám úplně jedno, jestli tady budou mít občané na důchody. Vy nehájíte zájmy České republiky, vy hájíte zájmy Washingtonu a dalších míst. K tomu se dostanu postupně, co by občané rádi vyhodnotili ručně v tom referendu. Takže vydáte 100 miliard na nejdražší americké stíhačky. Pak ještě lžete, že někdo je proti moderní české armádě. My nejsme proti moderní české armádě, naopak, SPD prosazuje modernizaci, ale musíme na ni mít peníze a musí to mít samozřejmě význam, takže modernizace gripenů byla namístě.

Následně necháte vyplácet desítky miliard solárním baronům, tady projekt EU, bůhvíkdo z vašich politiků je do toho taky... je skrytými majiteli solárních elektráren. Dále jste nám tady odmítli náš zákon na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými a prostě najednou peníze - takže vy v podstatě dáváte peníze všude možně, na Ukrajinu tuším, že v tuto chvíli je to cca 10 miliard, co už jste do toho investovali jak Ukrajincům, tak ještě na tu výzbroj, a teď řeknete, že důchodci, tedy že nemáte na důchody, zároveň řeknete jedním dechem, vláda Petra Fialy řekla, ministr Jurečka, a že tedy je potřeba zvýšit věk odchodu do důchodu.

No, tak to je samozřejmě úplně nepřijatelné, co tady předvádí vaše vláda, a typická otázka na referendum, ale vy to referendum nechcete umožnit, aby se lidé v takto závažných momentech mohli sami vyjádřit a vystavit vám ihned vysvědčení, co si přejí a co si nepřejí.

No, vy jste tady včera předvedli samozřejmě několik ještě horších věcí, například včera s tou VZP, tady vládní koalice, nejenom že jste vzali - to už se vám povedlo, SPD to půl roku obstruovalo, a hrdě se k tomu hlásím, že jsme tady ze všech sil obstruovali vládní návrh zákona, kde jste v podstatě ukradli občanům jejich peníze, které poslali do zdravotních pojišťoven, aby měli dobrou zdravotní péči - a ty peníze jste přesunuli na tyhlety věci, o kterých jsem hovořil. To je opravdu úplně neuvěřitelná drzost z vaší strany, ale vy té VZP chcete vzít ještě další peníze. Včera jste tady celý den navrhovali zákon, který tady předložili právě představitelé vládní koalice, aby se zrušil monopol VZP na komerční pojištění cizinců, kteří mají v Čechách povolení k pobytu, ale těch jsou statisíce. Nejsem pro nějaké monopoly, ale u strategického odvětví, například ČEZ nebo energetická infrastruktura nebo voda, tu by měl mít pod kontrolou stát. Právě vaše dosavadní vlády, ve kterých byla hlavním exponentem ODS, ale i ČSSD - ta už ve Sněmovně není - nechaly zprivatizovat, jinými slovy v uvozovkách rozkrást všechno, co šlo, a teď samozřejmě jsou občané České republiky kvůli vašim dosavadním všemožným vládám - SPD tam nebylo v těch vládách - tak jsou v problémech. A vy teď chcete vzít VZP další prostředky, protože vládní představitelé podlehli evidentně lobbingu jiných pojišťoven. Přitom VZP má ty nejnákladnější pacienty, kteří vyžadují nejkomplikovanější léčbu a nejnákladnější léčbu, protože ostatní pojišťovny je samozřejmě nechtějí vzít. Takže VZP z logiky věci by měla mít nějaké prostředky navíc, aby mohla zajistit samozřejmě adekvátní péči těm nejtěžším pacientům, nejnákladnějším pacientům, kteří jsou opravdu velmi těžce nemocní, a vy ještě tomu VZP chcete vzít další peníze.

Já jsem takhle šílenou asociální vládu, která jde přímo proti lidem, ještě nikdy neviděl, jako je vláda Petra Fialy z ODS a tady paní Pekarové Adamové z TOP 09 a tady ještě pan Jurečka z KDU-ČSL a pan Rakušan ze STANu a pan Bartoš z Pirátů. To je ta pětikoalice, to jsou předsedové pěti koaličních stran. A opět, to jsou všechno otázky na referenda, která, kdyby občané tu možnost měli, tak by měli příležitost se k tomuto vyjádřit. To jsem teď jenom tady, už jenom ze včerejška vidím témata, proč si myslím, že je dobré ten náš zákon, návrh zákona SPD o referendu, předřadit, abychom dali lidem možnost toho, aby se demokraticky mohli vyjádřit a aby vládě mohli dát jasně najevo, co si o tom všem myslí.

Samozřejmě, už jsem to tady teď zmínil, ale i nákup nejdražších amerických stíhaček F-35 za 100 miliard korun - a to odborníci říkají, že samozřejmě náklad bude mnohem větší ještě, protože se jedná o údržbu, změnu infrastruktury, školení, výcviky a tak dále - tak to je taky typicky otázka na referendum, protože jestli je tady na misce vah - a je to na misce vah, že stát zmodernizuje stávající gripeny, což je násobně levnější, a to ani nemluvím o nákladu na letovou hodinu, která je taky násobně levnější u gripenů, anebo nakoupit nejdražší americké stíhačky, o kterých se tady ještě proslýchá, že nejsou ani nové, že jsou už staršího data - což by taky mimochodem měl premiér Petr Fiala, potažmo paní ministryně Jana Černochová z ODS, ministryně obrany, vyjasnit konečně, nemlčet k tomu a tenhle ten vládní kšeft by měli prostě osvětlit, protože řada občanů mi hodně toho píše - tak to je další typická otázka na referendum, protože jestli tedy občané na úkor toho, že vy utratíte peníze za nejdražší americké stíhačky, místo abyste rekonstruovali gripeny, a potom říkáte, že tedy občané mají jít do důchodu, že chcete zvýšit věk odchodu do důchodu, protože nebudou peníze na důchody, tak to je typická otázka na referendum. A já už předem vím, jak to referendum dopadne.

Jenže vy jste naslibovali před volbami v Americe hory doly a teď samozřejmě nehledě na to, že Česká republika nemá peníze a občané nemají na energie, kvůli vaší vládě nemají na energie peníze, protože jste nekompetentní a vůbec občanům nepomáháte, jenom pomáháte Američanům tady a Němcům, k tomu se ještě dostanu - další otázka typická, která by byla vhodná na referendum. Tak samozřejmě občané se dostávají do problémů.

A když už jsem nakousl, vidím další aktuální téma, proč je potřeba tady ten návrh předřadit. Zmínil jsem to, že jste servilní. Chtělo by se mi říct, že lezete do zadku - ale aby to zase nebylo moc, aby mě někdo neokřikl, že třeba říkám něco moc neslušně, mně to připadá tedy poměrně slušný výraz - ale právě k tomu Berlínu: proč prostě nezastropujete ceny elektrické energie přímo u výrobců a proč nejprve tou levnou elektřinou, které máme v České republice dostatek, proč nejprve nenaplníme - SPD to navrhuje tady celou dobu už od jara - aby se nejprve tou levnou elektrickou energií naplnily potřeby českých občanů a českých firem a na lipskou unijní burzu aby se posílaly až případné přebytky? My máme dostatek levné elektřiny. No jo, ale vy se bojíte Německa, protože Německo potřebuje naši elektrickou energii, protože dělají ten nesmyslný Green Deal, pochopitelně. A teď se dostávají tyhlety země samy do své pasti, do své aktivistické ideologické pasti, nesmyslný projekt Zelených a Pirátů. Zelení rovná se Piráti - to všichni víme, jsou spolu a Piráti jsou jenom přejmenovaní Zelení. Jsou ostatně spolu i v Evropském parlamentu v jedné frakci. To jsou Zelení Piráti, tam je rovnítko. To znamená, vy nehájíte české zájmy. A opět typická otázka, aktuální otázka z letošního roku na referendum - kdyby tady platil zákon SPD, aby se občané vyjádřili, a my bychom to referendum, samozřejmě všechny ty otázky bychom iniciovali my jako SPD formou sběru podpisů, ale k tomu se ještě dostanu, k parametrům mého návrhu, aby bylo jasné, jak je to aktuální a že je to skutečně potřeba předřadit dneska na schůzi. Času máme pochopitelně dost, abychom to zdůvodnili, protože jak tady říkám, tyto návrhy, urgence, aktuálnost toho našeho návrhu je samozřejmě tady zcela jasná, už to nesnese odkladu. Takže je potřeba té škodlivé vládě dát jasné znamení ze strany občanů a demokraticky samozřejmě, politickým způsobem. To je taky samozřejmě problém, protože kdybychom nastolili otázku, a SPD by ji rádo v referendu nastolilo, jestli tedy máme prodávat naši levnou elektřinu, jak to dělá vaše vláda, na unijní energetickou burzu, kde se našim občanům zdražuje původně naše levná elektřina, až o 2 000 % je dražší, jak říkají odborníci na energetiku, a pak si naši původní levnou elektřinu kvůli vaší vládě tady a kvůli Evropské unii a kvůli vládě Petra Fialy tady občané kupují draze zpátky. A my bychom dali tu otázku, právě přesně tu jinou, jestli občané s tím souhlasí, nebo ne. A náš alternativní návrh je ten, o kterém jsem hovořil - levnou elektřinou nejprve zastropovat ceny přímo u výrobců, a nikoliv u obchodníků, jako jste to udělali vy. A teď jim ještě chcete dávat 100 miliard z našich daní, abyste jim kompenzovali zisky. No to je neskutečné, co předvádí vaše vláda. My bychom chtěli, aby se naopak tou levnou elektřinou naplnily nejprve potřeby českých občanů a firem. Typická otázka na referendum, ale vy ho nechcete umožnit. Vaše vláda nechce umožnit tuto otázku, protože nechcete, aby tady byl zákon o referendu. A takhle bych mohl pokračovat, co tady v letošním roce předvádíte.

Mimochodem, teď se mluvilo o energetice, mluvilo se o tom, jak zhoršujete dostupnost zdravotnictví, ale nehovořil jsem třeba ještě o potravinách, protože jak víme, tak se zdražují potraviny markantním způsobem, ale za téměř rok vládnutí vlády Petra Fialy tady neslyšíme ani jedno slovo, že by vláda Petra Fialy chtěla řešit drahé potraviny a zdražování potravin. Vy jste se na to téma úplně vykašlali.

Jenom připomenu, že SPD tady už od jara navrhuje nejenom konkrétní návrhy k řešení energetické krize, to znamená, co se týče plynu - taky otázka na referendum. A já už jsem viděl, byl na to průzkum přece, teď nevím, která to byla agentura, ale proběhlo to i mainstreamem, že co se týče plynu, 50 % občanů si přeje, aby vláda nasmlouvala plyn přímo s Ruskem, ten levný plyn, 50 % občanů České republiky a je to mainstreamový průzkum. To znamená, neříká to Okamura, ale občané si to přejí. Já to teda říkám taky a pro tuto zimu nemáme jinou alternativu. Pro tuto zimu nemáme jinou alternativu! Samozřejmě tady bych jedním dechem zdůraznil, protože někteří vládní poslanci permanentně lžou o mých výrocích, že už jsou zoufalí asi z těch svých klesajících preferencí, tak my říkáme: diverzifikovat zdroje, my říkáme: zajistěme energickou bezpečnost. To jsem tady říkal jako jediný v minulém volebním období, tady na mikrofon jsem to říkal, nikdo mě... Andrej Babiš neposlouchal a poslanci vládní současné pětikoalice, ti se tomu smáli. Takže diverzifikujeme zdroje, zajistěme energetickou bezpečnost, nebuďme závislí na Rusku, nebuďme závislí na jiném zdroji, a teď pro tuto zimu jiná alternativa levného plynu prostě není. Takže po vzoru demokratického Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska by to bylo dobré nasmlouvat napřímo, ať máme levný plyn, a 50 % občanů si to podle průzkumu myslí. Takže o tom chci hovořit teď a vy to nechcete udělat. Takže typická otázka na referendum by to byla, zvláště když tady máme ten průzkum a byla to nějaká mainstreamová agentura, prošlo to i mainstreamovými médii. Takže občané by mohli v referendu rozhodnout, co si tedy přejí, a podle toho by se vláda měla potom závazně řídit. Ale vy to nechcete, vláda Petra Fialy to nechce takto udělat.

Takže těch důvodů, proč by tady měl být zákon o referendu, je skutečně obrovské množství, a já znovu bych chtěl zdůraznit, zákon o referendu už tady navrhuju devátým rokem a ostatní strany mně tady v tom brání, přestože, znovu zdůrazním, v drtivé většině zemí Evropské unie zákon o referendu už existuje. Tady je dobré říci, kdo se dokonce explicitně vyjadřuje proti tomu, aby tady vůbec byla demokracie. Je to například TOP 09, ti přímo jsou proti demokracii, protože ti tady řekli, že nechtějí žádný zákon o referendu, nechtějí, aby občané měli kontrolní roli. Říkali to tady lidovci, KDU-ČSL, říkal to tady STAN - no pochopitelně, protože kdyby tady byl zákon o referendu a kdyby se například uzákonila přímá hmotná odpovědnost politiků, jak by to dopadlo s hnutím STAN, do kterého prorostl organizovaný zločin? Takže to je prostě současný stav.

Hnutí ANO sice jakoby říká, že by jim zákon o referendu nevadil, ale nechce, aby součástí toho byla možnost hlasovat o vystoupení z EU nebo například z NATO, takže v podstatě je to takový postoj - jak se to řekne - ani nahá, ani oblečená, ale ve skutečnosti je to taky proti demokracii, protože občané by měli mít možnost hlasovat o své budoucnosti ve své zemi, zdali chtějí být součástí nějakého svazku, nebo ne. To je, jako kdyby se někdo oženil a pak mu tady ostatní bránili, aby se třeba rozvedl, že jo, to je přece úplně stejná záležitost. Takže ve svých osobních životech tomu bránit nechcete, sami sobě, ale občanům tomu bránit chcete z té politické roviny, když nějaký svazek uzavřete a pak to má nějaký vývoj a vznikne nespokojenost. Tady je vidět přesně to pokrytectví, pokrytectví ostatních politických stran kromě SPD.

Podstatou námi navrhované právní úpravy zákona o referendu je, že je jejím předmětem referendum, nikoliv plebiscit, jak je znám především z francouzské praxe Napoleona III. a Charlese de Gaulla. Zatímco plebiscit se omezuje na základní otázky, potažmo věci politiky, tedy výkonu státní moci, jako je ústava či suverenita, referendum je širší a jeho předmětem jsou všechny politické otázky. Referendum má být proto předem neomezené vyjma základních povinností státu vnitrostátních i mezinárodních. A tady už je přesně ten střetový bod mezi tím, že SPD chce tu plnou demokracii, protože my jsme přesvědčeni o tom, že stát vlastní občané, nikoliv politici, ale ve Sněmovně ostatní strany jsou přesvědčeny, že stát vlastní oni, politici, a nikoliv občané. Takže my žádáme plnou demokracii, ale tady jsme v tomto bohužel ve Sněmovně osamoceni. Ale jak vidíte, bojujeme ze všech sil, abychom demokracii skutečně pro naše občany prosadili. Je úplně směšné samozřejmě to, co předvádí některá mainstreamová média, označují návrh SPD, když prosazujeme referendum, za nedemokratický, protože už neví, co na to říct, a naopak strany vládní pětikoalice, které referendum nechtějí, označují jako demokratické. No tak to snad není možné už vůbec, tomu už opravdu nemůže uvěřit vůbec nikdo.

Mimochodem, příznačné je, že si toho minimálně někteří občané už všimli, takže když jsem viděl včerejší preference KDU-ČSL, že klesly na 2,5 %, tak minimálně tady už to občané reflektují. Ale jak říkám, někdy nahoře, někdy dole, my také se můžeme dostat samozřejmě - každá strana, jak víte, tak během volebního období může jít nahoru, dolů. Uvidíme, jak to bude, takže tady se nechci ani více věnovat těm preferencím, protože jak říkám, říkám pokorně, jednou nahoře, jednou dole a uvidíme, jak to všechno potom dopadne s námi, s každou stranou, občan potom rozhodne.

Chci jenom říci, že právě referendum by mělo být předem neomezené, protože občan by si měl určit, na jaké téma, na jaké otázky referendum chce vyvolat. Tady už trošku předběhnu, ale samozřejmě se k tomu dostanu, očekávám tak za hodinu, za dvě, k tomu, abych trošku rozebral parametry toho referenda, vzhledem k interpelacím možná až po 18. hodině, ale chtěl jsem říci, protože my chceme, aby samozřejmě bylo kvorum na sesbírání těch podpisů takové, aby to samozřejmě ukázalo na závažnost té otázky. My samozřejmě nechceme, aby tady ti, kteří lžou o referendu, aby tady bylo referendum, prostě pořád byla samá referenda. Tady má prostor přece Parlament, má prostor Sněmovna, to všechno má fungovat, ale u závažných otázek - přece není cílem, aby se tady někdo ureferendoval - ale u závažných otázek, na které si občané sesbírají například 50 000 podpisů nebo 100 000 podpisů, samozřejmě my těch variant tady máme víc, abychom vyšli vstříc i ostatním stranám, kterým se do referenda nechce, tak aby právě palčivost té otázky byla projevená adekvátním množstvím podpisů. To znamená, mně připadá ideální, nám připadá ideální, aby na základě 100 000 sesbíraných podpisů na danou otázku aby mohlo být vyvoláno referendum, ale k tomu se ještě dostanu. Ale už to předem říkám, že se jedná o to, že tím je vlastně doložena palčivost té otázky pro občany a závažnost té otázky, že to pálí skutečně signifikantní množství občanů, a že tedy má smysl takové referendum realizovat.

Takže chtěl jsem říci, že náš návrh zákona vychází z přirozeného práva i z ústavního principu, že suverénem v České republice jako i v každé demokracii jsou občané, kteří buď svoji moc delegují na své zástupce, nebo ji vykonávají přímo, a to je přesně ta záležitost toho referenda. Ale stávající systém to dnes občanům neumožňuje. Zastánci toho v uvozovkách čistě zastupitelského systému tvrdí, že občané odevzdali dobrovolně mandát svým zastupitelům, a ti proto mají právo rozhodovat. Ignorují ovšem skutečnost, že tento druh mandátu vytváří vnitřní rozpor. Legitimní mandát je jako legitimní dar, je možné ho darovat pouze dobrovolně. A dobrovolnost znamená, že občan musí mít možnost mandát nedarovat, ale zvolit si možnost přímo rozhodnout prostřednictvím referenda. Mandát vynucený je falešný, je falešným, ukradeným mandátem.

A teď vlastně, na to jsem zapomněl, mi dovolte zdůvodnit, proč vlastně tady takto už déle tady vystupuji, aby nebylo řečeno, že tady něco zdržuju nebo že něco obstruuji jen tak. Podívejme se, co tady navrhuje vláda za zákon, co má být dneska na programu. Ano, to je důležité, to jsem měl říct hned na začátku, proč tady vlastně teď navrhuji prioritně jiné body: protože vládní koalice Petra Fialy tady dnes zařadila zákon, který chtějí za každou cenu prosadit, že chtějí politicky ovládnout Českou televizi. Vláda Petra Fialy chce politicky úplně ovládnout Českou televizi, aby Česká televize vysílala, aby to byla vládní televize, Fialova vládní televize, a aby vysílala prostě v souladu s vládní linií vlády Petra Fialy a aby potažmo byla šikanována opozice. To tady dneska vláda předkládá návrh a my s tím prostě v SPD zásadně nesouhlasíme, protože my chceme demokracii! My chceme názorovou různorodost v souladu se zákonem o České televizi, který vy chcete změnit. My chceme, aby Česká televize, protože je placena z koncesionářských poplatků, reflektovala názory celé společnosti, ty hlavní názorové proudy, které jsou mimochodem právě zastoupeny v Poslanecké sněmovně do značné míry, ty hlavní určitě, protože tady se dostaly názorové proudy, které mají podporu více než 5 % občanů České republiky. A proto já se v podstatě hlásím k tomu, že tady děláme všechno pro to a budeme dneska dělat všechno pro to, abyste nemohli politicky ovládnout Českou televizi, aby se z toho nestala totalitní televize - totalitní televize v rukou vlády Petra Fialy. A místo toho já si myslím, že bychom měli projednat například zákon o referendu, proto tady teď stojím. Ano, měl jsem to říct na začátek, tak to říkám radši teď, proč tady teď stojím.

Samozřejmě, návrhů zákonů tady budu mít více, které budu chtít předřadit, ale už jsem o tom hovořil. Pro nás je důležité, aby se tady dneska projednávaly způsoby, jak přimět vládu, aby pomohla občanům v energetické krizi. To je pro nás priorita v SPD, ne to, co chcete vy, že chcete politicky ovládnout Českou televizi! To je priorita vlády Petra Fialy. Vy chcete politicky ovládnout Českou televizi a zneužít koncesionářské poplatky občanů, zneužít i koncesionářské poplatky voličů SPD! A vám to vyhovuje, že už jsem nebyl pozván osm let do Otázek Václava Moravce, přestože ten pořad platí i voliči SPD. Já jsem ani jedno pozvání neodmítl, oni mě prostě nepozvali. A vám to plně vyhovuje, protože umlčujete politickou opozici! A v tomhle vy chcete pokračovat, v tomhle vy chcete pokračovat, vládní pětikoalice Petra Fialy.

Takže jenom aby bylo všem jasné, i veřejnosti, proč tady teď mluvím a budu ještě mluvit a budu mluvit poměrně dlouze, protože návrhů, které chci předřadit, tady mám minimálně deset, protože SPD samozřejmě pracuje naplno, takže tady máme spoustu důležitějších zákonů než ten váš, kdy chcete ovládnout politicky Českou televizi. To není zákon, který by tady měl vůbec dneska být. Vy jste se zbláznili úplně, vaše vláda! Vy podle našeho názoru byste měli řešit pomoc lidem s energiemi, s drahými energiemi lidem, firmám a podnikům, kde hrozí krachy a už utlumují výrobu, hrozí propouštění, respektive už začíná propouštění lidí z práce - kvůli vaší vládě, kvůli vaší nečinné a nekompetentní vládě, a vy místo abyste tady řešili a navrhovali, tak jako to dělá SPD, kdy už tady od jara navrhujeme řešení drahých energií, tak vy tady dneska chcete na sílu protlačit zákon na politické ovládnutí České televize, abyste si politicky vy ovládli Českou televizi! No, to je neskutečné! Proto to tady říkám na rovinu a my tady tomu budeme jako SPD bránit, protože chceme, aby se tady projednávala pomoc lidem proti zdražování. Proto tady jsem a proto tady budu a budu navrhovat tady ty důležité zákony.

Mimochodem, to, co také budu navrhovat předřadit, ale k tomu se dostanu až v nějaké fázi, to bude až za delší dobu - chceme zestátnit exekutory. Proč jsem si to teď jenom vytáhl a malinko předbíhám? Protože za vaší vlády - a mluvila o tom i paní, teď jsem zapomněl její jméno, ale článek byl na Novinkách, ze Sociologického ústavu Akademie věd - za vaší vlády o 40 % narůstá podíl nových exekucí, kdy svou nečinností uvrháváte lidi do exekučních pastí, a také to vůbec neřešíte! Vám je to úplně jedno, že jdou slušní pracující lidé na dlažbu, nebo i důchodci. Vám je to úplně jedno, vaší vládě! A s tím prostě my nesouhlasíme. My prostě nechceme, aby tady byl zákon, abyste mohli ovládnout politicky Českou televizi. Chceme, aby místo toho tady byly zákony na pomoc lidem. Jednoduchá věta, proč já tady teď jsem a proč budou vystupovat i poslanci SPD, je to úplně jednoduché. Je to jednoduché jak facka, proč tady teď jsme a proč dneska se to bude prostě protahovat, protože vy máte opravdu divné priority, přímo škodlivé priority, přímo protinárodní priority bych řekl, řekl bych až vlastizrádné priority, protože tohle není normální. Tady lidé padají na ústa kvůli vaší vládě, nemají peníze, a vy navrhujete zákon a stojí vám to za to, že tady jste avizovali dokonce, že tu budete i přes noc kvůli tomu zákonu. Ano, to tady avizovala vládní pětikoalice. Její zástupci nám avizovali před dnešním jednáním, že tu budete i klidně přes noc, abyste protlačili zákon na politické ovládnutí České televize. To jsou vaše priority, místo abyste pomáhali lidem! To je neuvěřitelné! Já vám na to řeknu jinou věc. Já tady klidně budu přes noc, pakliže budeme pomáhat lidem, pakliže necháte prosadit naše zákony na pomoc lidem s drahými energiemi. Pochopitelně budu tady přes noc i dneska, když to bude přes noc, s tím problém nemám. Ostatně víte, že já jsem stejně plný energie pořád, takže mně je to v podstatě jedno, jestli tady budu přes noc nebo jak to vlastně bude.

Takže chtěl jsem pokračovat dál. Právo hlasovat v referendu má prostě podle našeho názoru každý občan a měl by ho mít, kdyby tady byl náš zákon, který se tady snažím předřadit. Podle našeho návrhu by právo hlasovat v referendu měl mít každý občan České republiky, který nejpozději v den konání referenda dosáhl zletilosti, tedy od 18 let. Rozhodnutí v referendu podle našeho návrhu by bylo přijato, pokud se pro něj vysloví nadpoloviční většina hlasujících, jestliže se zároveň referenda zúčastnilo alespoň 20 % občanů České republiky oprávněných v referendu hlasovat. A tady už jsme vyšli právě vstříc kritikům, protože samozřejmě pro mě by bylo ideální a čirou demokracií by bylo, kdyby tam to 20% kvorum nebylo, a tady zase je tedy obrovské pokrytectví stran vládní pětikoalice, a když si vzpomínám na debatu z minulého volebního období o tom našem návrhu, jak říkali: Přece nemůže být referendum bez kvora. A jak to bylo s referendem o vstupu České republiky do EU, se kterým vy jste tak rádi souhlasili - já také, protože já jsem pro referendum, pro referendum jako takové, souhlasil jsem, aby proběhlo to referendum - tam kvorum přece nebylo. Tam kvorum nebylo! Takže když se vám to hodilo, tak jste tam žádné kvorum nedali. To znamená, kdyby přišel pouze jeden jediný občan k referendu o vstupu do EU, Česká republika vstoupila do EU. Ono jich přišlo víc, samozřejmě. To referendum už bylo téměř před dvaceti lety, proto by také bylo dobré, aby se to referendum zopakovalo, protože Evropská unie se od té doby zásadně změnila, a rozhodně tady nikdo neříkal, že bude zcela neomezeně přijímat nelegální muslimské migranty a že nám tady z centra budou diktovat všechno, co máme tady dělat. To je přece úplně něco jiného ten Green Deal a podobně a další věci, solární baroni a všechno možné. To znamená, bylo by dobré to zopakovat, ale teď to, co jsem chtěl říci, je, že u toho referenda to kvorum nebylo. Ale tady v tomhletom okamžiku už vlastně my jsme jako SPD vyšli vstříc vám, odpůrcům referenda, a trošku jsme v našem návrhu ty podmínky změkčili. My jsme je změkčili, aby to mělo větší šanci, aby ten zákon prošel, ale je vidět, že vy nechcete evidentně ani žádné referendum.

Ustanovení článku 10a ústavy - to bych také okomentoval - které je v navrhované právní úpravě referenda ve vztahu lex specialis. Na referendu vyhlášeném na základě ústavního zákona ve smyslu čl. 10a ústavy, to je za účelem vyjádření souhlasu s ratifikací mezinárodní smlouvy, kterou se přenesou některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, se právní úprava obsažená v tomto předloženém návrhu ústavního zákona o celostátním referendu nepoužije a bude se postupovat podle zvláštního ústavního zákona podle čl. 10a ústavy. Postup podle zvláštního ústavního zákona je v tomto speciálním případě zvolen proto, neboť podle čl. 10a ústavy se rozhoduje o přenosu některých konkrétních pravomocí orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci a je na posouzení a rozhodnutí ústavodárce, zda k ratifikaci konkrétní mezinárodní smlouvy, kterou se přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, bude třeba souhlasu parlamentu, nebo zda bude přijat ústavní zákon, který stanoví, že k ratifikaci bude třeba souhlasu daného v referendu. K vyhlášení referenda podle čl. 10a ústavy by mohlo být přistoupeno například při přenosu dalších pravomocí orgánů České republiky na Evropskou unii. Právní úprava obsažená v tomto návrhu ústavního zákona se nepoužije ani na referendu ve věci výpovědi mezinárodní smlouvy podle čl. 10a ústavy.

A podívejme se, jaký je mimochodem stav, tedy abyste viděli, že to, že já to tady navrhuji předřadit, ten tisk 8, zákon SPD o referendu, že to není nějaký ojedinělý návrh, jak už jsem hovořil, naopak. Ve většině zemí EU nějakou formou je - tedy země od země je různá ta forma, tak to funguje. Pojďme se podívat, jak je tedy právní řád ve vybraných evropských zemích, jak je institut celostátního referenda upraven, a je to následovně. Takže za a) se pojďme podívat na Francii. Na Francii, to je tady, jak premiér Petr Fiala tady říká, jak hovoří s prezidentem Macronem, ale opět jsou to jenom prázdná slova, protože příklad si tam evidentně nebere, v těch věcech, ve kterých by si příklad měl brát. No, ale my už jsme si u něj zvykli, u premiéra Fialy, jenom prázdná fotografie a žádný přínos pro občany, skutek utek. Takže francouzská ústava na celostátní úrovni rozlišuje takzvané ústavní a legislativní referendum.

Jak tam tedy mají upraveno legislativní referendum? Legislativní referendum je zakotveno v čl. 11 francouzské ústavy. Tento článek umožňuje prezidentu republiky na návrh vlády nebo na společný návrh obou komor parlamentu předložit občanům návrh zákona. Takovým návrhem zákona lze upravovat otázky týkající se organizace veřejné moci, reforem národních, hospodářských, sociálních a environmentálních politik a veřejných služeb, které k nim přispívají, a schválení ratifikace mezinárodní smlouvy mající vliv na fungování orgánů za podmínky, že mezinárodní smlouva není v rozporu s francouzskou ústavou. Od 1. ledna 2015 může být k těmto otázkám uspořádáno referendum takzvané sdílené iniciativy. Lze jej vyhlásit na základě iniciativy pětiny členů parlamentu, která musí být podpořena desetinou voličů zapsaných na seznamech voličů. Tato iniciativa má formu návrhu zákona a nesmí derogovat ustanovení právního předpisu v době jednoho roku od jeho vyhlášení. Referendum ke stejnému návrhu je možné konat po uplynutí dvou let od konání referenda, v němž byl návrh schválen. Byl-li návrh schválen, zákon je přijat.

Tady tu pasáž je dobré, abyste si zapamatovali, protože mimochodem tady si právě bere i v tom návrhu SPD příklad, třeba v tomto momentu si bereme příklad. Přesně tady si bereme příklad právě z toho francouzského modelu. Takže jestli vládní pětikoalice chce aspoň trochu tedy přejít v činy, a nikoliv jenom v prázdné proklamace a prázdné sliby, tak byste měli podpořit náš návrh o referendu.

A co se týče Francie, abych to ještě dokončil, toto referendum je ve Francii blíže upraveno v ústavním zákoně č. 2013-1114 ze dne 6. prosince 2013 o použití čl. 11 francouzské ústavy. Ústavní rada přezkoumává ve lhůtě jednoho měsíce od předložení návrhu zákona veškeré výše uvedené podmínky. Dále přezkoumává rozpor s francouzskou ústavou. O těchto otázkách Ústavní rada rozhoduje odůvodněným rozhodnutím. Ano, další okamžik, kde jsme si vzali právě příklad i z francouzského modelu v našem návrhu zákona SPD, který chci předřadit, protože my také chceme - a máme to tam, jak je to ve zvyklosti právě v demokratických zemích - aby tu otázku samozřejmě přezkoumal Ústavní soud, zdali je v souladu s ústavou.

O co jde: SPD v žádném případě nechce a nebude omezovat občany, aby si mohli udělat referendum, ale otázky typu: Můžeme někoho vraždit, můžeme někoho oloupit, můžeme někoho a tak dále, tak ty samozřejmě jsou podle mého názoru nepřípustné a jsou v rozporu s ústavou a potažmo se základní Listinou práv a svobod, která je součástí ústavy. Takže o to tady jde, o to tady jde. Ne o tom, že by se měly snad omezovat otázky, ale o porovnání s ústavností jde právě ohledně takového typu otázek, kde se doufám shodneme všichni, že jsou určitě nepřípustné, to je v rozporu, aby k tomu někdo vyzýval, to nechceme.

Pojďme k té Francii pokračovat. Začátek období sběru podpisů voličů - takže vidíte, jaká je to přesně ta metoda sběru podpisů - je stanoveno do měsíce od zveřejnění rozhodnutí Ústavní rady o splnění podmínek referenda. Sběr podpisů trvá devět měsíců - takže je to tam ohraničeno určitou lhůtou - a provádí se v elektronické formě, což samozřejmě tady jsme v České republice také pozadu. Mimochodem, my to řešíme i na petičním výboru, v kterém jsem, že vlastně by bylo dobré ještě více zjednodušit možnost podávání, elektronického podávání petice, protože dneska samozřejmě v podstatě všichni lidé mají internet, nebo téměř všichni, a velmi by to ulehčilo. A byl by to určitě další krok k demokracii, který SPD podporuje, samozřejmě, protože my podporujeme demokracii na rozdíl od vládních stran. A v případě, že - tady je zajímavá poznámka, že sběr podpisů trvá devět měsíců, provádí se v elektronické formě a zpětvzetí podpisů není možné. To má logiku, samozřejmě. K voličům je prostřednictvím největších obcí v každém kantonu umožněn přístup k elektronickým službám, kterými mohou podpořit návrh zákona. Ústavní rada zajišťuje řádnost celého procesu sběru podpisů a také přezkoumává všechny stížnosti.

No, a to je přesně to, co my bychom chtěli v podstatě taky, aby vlastně byl co největšímu možnému množství občanů zpřístupněn přístup k elektronickým službám tak, aby mohli připojit podpis k referendu. To znamená, tady v Čechách, prostě je tady nějaká ta identifikace občana a tak dále, je to prostě komplikovanější záležitost pro mnoho občanů, ale kdyby prostě to bylo uděláno tak, že na obecním úřadě člověk ukáže občanku a připojí podpis k tomu, co považuje za vhodné k nějaké petici, tak by to bylo opravdu myslím že velký posun, byl by to velký posun mimo samozřejmě i fyzické podpisy na tu listinu.

No, pojďme se podívat na druhý typ referenda, který mají ve Francii - protože teď jsem popisoval takzvané legislativní referendum - a jedná se o ústavní referendum. To je upraveno v čl. 9 francouzské ústavy a jeho účelem je schválení novely francouzské ústavy. Změna francouzské ústavy může být iniciována prezidentem republiky na návrh předsedy vlády nebo členy parlamentu. Po schválení v obou komorách je návrh novely francouzské ústavy předložen ke schválení občanům v referendu. Je tedy pojistkou změny francouzské ústavy, a tady tedy musím říct, že to je opět zajímavý bod Francie, že změnu ústavy schválí sice, v první fázi ji schválí v podstatě v obou komorách parlamentu, ale následně je ještě změna francouzské ústavy předložena ke schválení občanům v referendu. No, to mi připadá, to mi samozřejmě připadá velmi demokratické, protože ta země patří všem. A teď si vezměte, že Senát v České republice, který má v podstatě minimální legitimitu, ostatně viděli jsme to teď před týdnem, že ke druhému kolu senátních voleb třeba přijde jenom pár tisíc občanů, což samozřejmě každý hlas občanů má stejnou váhu a je to v pořádku, že občané hlasují, nikdy bych si nedovolil zpochybnit hlas občana, ale mluvím o legitimitě Senátu. A samozřejmě potom, když třeba Sněmovna, když u voleb do Sněmovny je účast voličů cca 60 % a volí ji skutečně miliony občanů a teď návrh ústavy blokuje třeba Senát, který v podstatě volil jenom zlomek občanů, tak samozřejmě to všechno vzbuzuje ty otázky, zdali Senát je vůbec namístě. A já si myslím, že samozřejmě na zemi velikosti České republiky, že by tady Senát vůbec nemusel být, to je názor SPD, a právě že tím, tou pojistnou rolí, že by mohl být zákon o referendu. My si myslíme, že by roli Senátu mohl právě nahradit široký zákon o referendu, aby kontrolní moc místo Senátu měli přímo občané, a to si myslím, že je dobrá varianta. Takže to je, takto by to bylo samozřejmě podle mého názoru ideální.

Nicméně ve Francii vypsání referenda se nevyžaduje v případě - a je to vlastně po vzoru i Francie, je to i po vzoru Francie to, co jsem teď řekl - nicméně vypsání referenda se nevyžaduje v případě, kdy prezident návrh předloží na společném zasedání obou komor parlamentu a získá už přímo třípětinovou většinu odevzdaných hlasů. Takže opět je tam taková hezká pojistka. Vzájemně se všichni vlastně jistí vzájemně, aby změna ústavy nemohla proběhnout prostě účelově. A ze změny francouzské ústavy jsou vyloučeny otázky integrity území a republikánské formy vlády. Vidíte, to jsou v podstatě jediné dvě záležitosti, které jsou tam vyloučeny ze změny ústavy. Tak vidíte, jak to funguje ve Francii, a bylo by dobré si z toho vzít příklad alespoň dílčím způsobem.

Pochopitelně návrh, který já chci předřadit na dnešní schůzi Sněmovny, zákon o referendu, tisk 8, my jsme si, to je vlastně kompilace právě dobrých bodů různých návrhů z různých demokratických zemí. Pojďme se podívat, jaká je situace v Německu, protože opravdu, proč to tady takhle rozebírám a zdůvodňuji ten svůj návrh na předřazení toho bodu, no protože když slyším ty lži představitelů vládní pětikoalice a s nimi spřažených novinářů - a zároveň jedním dechem dodávám, že řada novinářů je slušných, není spřažena s vládní koalicí a snaží se vyváženě psát - že zákon o referendu je špatně, že to není demokratické, a tady zástupci a podporovatelé vládní pětikoalice říkají, že někteří občané jsou hloupí, že nemůžou rozhodovat o referendu, a uráží ještě občany elitářsky, to se opravdu nedá poslouchat. To se opravdu nedá poslouchat, protože jestli je z tohletoho pohledu chytřejší například předsedkyně Sněmovny paní Pekarová Adamová, která doporučuje jako řešení energetické krize ze strany vlády, doporučuje občanům, aby si vzali dva nebo tři svetry, tak to mi připadá vysloveně hloupý návrh, který by běžného občana opravdu nenapadl, že by toto mělo být řešení energetické krize. To je šílené úplně. Takže se pojďme podívat na to Německo. Ačkoliv čl. 20 odst. 2 základního zákona Spolkové republiky Německo, německé ústavy, výslovně stanoví, že státní moc vykonává lid mimo jiné prostřednictvím voleb a hlasování, obsahuje jinak německá ústava také ustanovení o lidovém hlasování, a to v čl. 29 týkajícím se změny členění spolkového území na země. V tomto případě jsou však oprávněni hlasovat pouze občané na území, kterého se změna má dotknout, nejde tedy o celostátní hlasování. Jiné lidové hlasování se na federální úrovni hlasovat nemůže.

Ano, já to tady čtu z toho pohledu a avizoval jsem to na úvod, že jak v které zemi to mají upravené různým způsobem, ale zákon o referendu tam prostě je. Zákonodárnou iniciativu má podle čl. 76 odst. 1 pouze spolková vláda, poslanci Spolkového sněmu, tedy Bundestagu, a Spolková rada, tedy Bundesrat. Lidová iniciativa tedy není na federální úrovni možná. Ale pozor, znovu říkám, budeme mluvit o zemské úrovni, kde už je to samozřejmě v Německu jinak. Právě proto lidová hlasování jsou upravena na zemské úrovni, a to v právních řádech všech spolkových zemí. Úpravy v jednotlivých zemích jsou velmi rozdílné. Jako příklad lze uvést Bavorsko a Braniborsko, takže na tyto dvě spolkové země se pojďme tedy blíže podívat, jak to tam vlastně funguje.

Základy jsou dány v zemské ústavě, jejíž čl. 71 stanoví, že návrhy zákonů předkládá zemská vláda, poslanci zemského sněmu nebo lid - takzvaná lidová žádost, Volksbegehren. Podle čl. 72 odst. 1 zákony přijímá zemský sněm nebo lid takzvaným lidovým rozhodnutím. Čl. 73 vylučuje z příjímání lidovým rozhodnutím - tedy lidové rozhodnutí rovná se referendum - státní rozpočet, ten musí být přijat zemským sněmem. Postup při podávání lidové žádosti, respektive lidového rozhodnutí, upravuje přímo zákon v § 62 až 82.

Jaká je tam procedura v podstatě k referendu? Mluvím o Bavorsku. Návrh na povolení lidové žádosti se podává zemskému ministerstvu vnitra, stavebnictví a dopravy. Musí se jednat o vypracovaný a odůvodněný návrh zákona, opatřený podpisy 25 000 oprávněných voličů. A tady bych chtěl zdůraznit, mám to tady v poznámce, že jsou to neověřené podpisy, jo? Takže opatřený neověřenými podpisy 25 000 oprávněných voličů. Jejich oprávnění volit se prokazuje při podání návrhu. Ministerstvo tuto lidovou žádost, žádost občanů, jinými slovy, zveřejní a určí čtrnáctidenní lhůtu, ve které mohou voliči žádost podepsat, takže ta lhůta je tady 14 dní, takže na spolkové úrovni v Bavorsku je poměrně krátká, dá se říct.

Obce stanoví místo a čas k podpisování žádosti, takže vidíte, že tam na druhou stranu je sice krátká, ale je tam spolupráce už těch měst a obcí. Podpis musí být vlastnoruční. Kdo na daném formuláři místopřísežně prohlásí, že se po celou dobu určenou k podepisování žádosti kvůli nemoci nemohl dostavit na místo určené k podpisu, může svou podporu žádosti na formuláři potvrdit a jím pověřená osoba tento formulář donese na místo určené k podepisování. Podpis opět nemusí být ověřený. Takže to je potřeba přesně tady říct a zdůraznit si tyhle zákonitosti, které jsou v demokratických zemích.

K platnosti lidové žádosti je třeba, aby ji podpořilo 10 % oprávněných voličů, tam je to kvorum, to je přesně to kvorum a my se tomu vůbec nebráníme, to už jsem tady říkal v úvodu. Takže znovu říkám, je lež to, co tady říkají odpůrci referenda, že se tady ureferendujeme. Není to pravda. Právě určeným kvorem nebo množstvím podpisů je zaručeno, že ta otázka prostě zajímá signifikantní množství občanů.

K takové žádosti následně musí vyjádřit své stanovisko zemská vláda a postoupit ji s tímto zemskému sněmu. Ten ji projedná do tří měsíců. Takže tady je potřeba si zase říci tu lhůtu, jak to mají pěkně, hezky, odstupňované těmi lhůtami, aby prostě referendum, ta žádost občanů nezapadla. Pokud ji nezměněnou přijme, nekoná se lidové rozhodnutí, ano, takže pokud to přijme, odsouhlasí žádost občanů, přijme to už napřímo, tak samozřejmě logicky není potřeba už dělat referendum. Když si prostě na základě podnětu minimálně 10 % občanů zemský sněm uvědomí: Ano, občané mají pravdu, je to tak, měli bychom toto přijmout, měli bychom to řešit, tak už není potřeba referendum. Ano, to mi připadá velmi logické a v podstatě to velmi usnadňuje tu proceduru. Ale pokud zemský sněm žádost odmítne, může k lidovému rozhodnutí předložit spolu s lidovou žádostí i vlastní návrh zákona s alternativou. Návrh zákona je schválen, pokud obdrží více hlasů "ano" než "ne", tedy prostou většinou. K přijetí zákonů měnících ústavu je však třeba, aby hlasy "ano" tvořily alespoň 25 % hlasů všech oprávněných voličů.

Takže vidíte, jak to mají hezky udělané. Kdyby zemský parlament v podstatě dobře nepracoval, jak si přejí občané, a občané mu to dají najevo svojí peticí, že chtějí na tuto otázku referendum, tak dokonce v Německu, v Bavorsku, ještě umožní politikům zpytovat svědomí a rychle ještě alternativní návrh připravit v souladu s tou žádostí občanů, aby tedy politici neodešli s ostudou, takže aby na tom ještě rychle zapracovali a v podstatě si mohli také udělat nějaké politické body, byť opožděně, ale je tam ten prostor - což také není od věci, proč ne.

Lidové rozhodnutí je v Bavorsku dále podle čl. 75 odst. 2 zemské ústavy potřeba ke schválení každé změny ústavy. Změnu nejdříve schválí zemský sněm dvoutřetinovou většinou a poté musí být potvrzena lidovým rozhodnutím prostou většinou.

Takže já vidím, že je tady řada vládních poslanců, kteří se opět pořád zaštiťují Německem, ale tady vidíte, jaké je to pokrytectví z jejich strany. Říkají Německo, Německo, mohl bych některé ty poslance, kteří tady pořád mluví o německém příkladu, dokonce i jmenovat. Ale když má skutečně přijít na to, aby se podle německého příkladu řídili, tak se řídit nechtějí. Zase je to lež ze strany vládních poslanců, protože v Německu například změnu ústavy musí potvrdit občané v referendu a jsou tady široké možnosti podávání referenda. Já si myslím, že je to tak správně, protože je to na spolkové úrovni.

Pojďme se podívat na Braniborsko. Protože jsem zkraje řekl, že ta řešení jsou v různých spolkových zemích různá, tak samozřejmě tady nebudu vyjmenovávat všechny spolkové země, protože jak jste si všimli, mluvím čistě k věci a v žádném případě zdůvodňování bodů neprotahuji, takže se tady naopak budu věnovat přísně jenom těm důležitým momentům. Tak Braniborsko. Ústava Braniborska jednak v čl. 75 stanoví, že návrhy zákonů může vedle poslanců zemského sněmu a zemské vlády předkládat lid formou lidové žádosti, jednak mají podle čl. 76 odst. 1 upravujícího lidovou iniciativu všichni obyvatelé právo předkládat zemskému sněmu v rámci jeho příslušnosti určité věci politického rozhodování, mezi které patří i návrhy zákonů a návrhy na rozpuštění zemského sněmu. Lidová iniciativa tedy není omezena na zákonodárnou iniciativu jako v Bavorsku. Čl. 76 odst. 2 označuje za nepřípustnou lidovou iniciativu týkající se zemského rozpočtu, platů státních zaměstnanců, dávek sociálního zabezpečení, poplatků a personálních rozhodnutí. Takže tady vidíme a s tím my už tak problém nemáme, v SPD, proto ostatně - a k tomu se teprve dostanu v další fázi, abych zdůvodnil náš návrh o referendu a ještě zdůvodnil aktuálnost toho, proč to chci předřadit, abych na to ještě více apeloval - tady vidíme, že o státním rozpočtu ne, ale to si myslím, že je v pořádku, ale my také nějaké otázky z toho vyjímáme. Ale k tomu se ještě dostanu.

Ale dávky sociálního zabezpečení? No, tak tady bych s tím nesouhlasil, s tím braniborským modelem, protože to by tady musela být normální vláda v České republice. Naopak by to mělo být otázkou referenda, protože vláda Petra Fialy zamítla letos na jaře návrh SPD, kdy SPD chtělo ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Takže vláda Petra Fialy - je to vláda KDU-ČSL, lidovci jsou tam nejhorší, protože oni mají ministra práce a sociálních věcí - KDU-ČSL přímo podporuje nepřizpůsobivé. To je vysloveně škodlivá strana. Také jak jsem říkal, občané už si to v tuto chvíli vyhodnotili, máte 2,5 % preferencí. Ale třeba to dáte nahoru, kdo ví, to nevíme. Jednou nahoře, jednou dole, to může potkat SPD i jakoukoliv jinou stranu samozřejmě. Ale ministr Jurečka, předseda KDU-ČSL, ten je přímo odpovědný za rezort práce a sociálních věcí. Takže samozřejmě je to plná odpovědnost celé vlády, celé vlády pětikoalice Petra Fialy. Ale vy jste zamítli návrh zákona z pera SPD. Navrhli jsme tam sedmdesát změn, pracovalo na tom velké množství odborníků, příprava toho zákona nám trvala dva roky. Vy jste nám zamítli návrh zákona na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, protože vy podporujete nepřizpůsobivé. Přitom by ten zákon přinesl úsporu do státního rozpočtu cirka miliardu korun. Pak říkáte, že nemáte peníze na důchody, a chcete zvyšovat věk odchodu do důchodu. Stejný Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, to řekl včera. To je neskutečné, to je neskutečné. Řekl bych, že je to humus, přímo - snad to není sprosté slovo - co vy předvádíte vůči slušným pracujícím lidem.

Takže abych šel zpátky k tomu návrhu. Zrovna v kontextu vlády Petra Fialy musím říct, že dávky sociálního zabezpečení bych na rozdíl od braniborského modelu referenda, u těch by určitě bylo dobré, aby o tom občané hlasovat mohli, aby zastavili vaši vládu Petra Fialy, hlavně lidovce, kteří v podstatě úplně otevřeně - oni to ministerstvo mají na starosti - oni úplně přímo škodí lidem tím, že jejich ministr a celá strana přímo podporují nepřizpůsobivé. Takže takhle bych to viděl. Myslím, že to vidíme takhle všichni, protože jsou to jasné činy, hlasování o našem zákonu. Celá vládní pětikoalice zamítla náš návrh na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. Zároveň - Ministerstvo práce a sociálních věcí mají na starosti lidovci - ještě ministr Jurečka, předseda KDU-ČSL, chce zvyšovat věk odchodu do důchodu. S tím SPD zásadně nesouhlasí. Takže miliardy na nejdražší stíhačky a na Ukrajince ano, ale pro české důchodce na důchody nemáte. Strašné, strašné. Strašná vláda.

Pojďme ale dál. K přípustnosti lidové iniciativy, tedy referenda, tento zákon v Braniborsku dodává, že nepřípustná je iniciativa ohledně věci, o které se již v uplynulých dvanácti měsících neúspěšně konalo referendum. To bylo i u toho bavorského vzoru, potažmo u Francie, a to my máme také v tom návrhu. My tam také máme lhůtu, že když to referendum jednou proběhne, ať úspěšně nebo neúspěšně, tak aby se neopakovalo za půl roku znova, protože to pak ztrácí smysl, takže je tam lhůta určitých let, kdy by se to referendum zase mohlo opakovat. Takže referendum, ta lidová iniciativa, musí obsahovat odůvodněné znění návrhu zákona nebo jiného návrhu. K jejímu vzniku v Braniborsku je potřeba 20 000 přezkoumatelných osobních a opět neověřených podpisů oprávněných osob s uvedeným jménem, datem narození a bydlištěm. A tato lidová iniciativa, tedy tady ty podpisy, aspoň 20 000 přezkoumatelných podpisů, se v Braniborsku předkládá zemskému sněmu. Pokud zemský sněm do čtyř měsíců přijme nezměněné znění lidové iniciativy, nepřistoupí se k lidové žádosti. A to je opět v podstatě ten pěkný okamžik, který už vidíme v Bavorsku, a vidíme, jak to funguje v demokraciích na rozdíl od České republiky, kde vláda Petra Fialy neustále drží v podstatě nedemokratický systém, respektive není tady plná demokracie. Ale to tedy musím vytknout i hnutí ANO, protože také jsme se v minulém volebním období a v předminulém se zákonem o referendu nikam neposunuli, přestože SPD to tady opakovaně navrhovalo, takže také tam byla laxnost. Ale to už jsem říkal, že SPD je tady jedinou stranou, která prosazuje zákon o referendu v plné míře, v plné míře! Takže tady je hezký ten moment, že když občané si sesbírají v Bavorsku, Braniborsku, potažmo v jiných spolkových zemích tu lidovou iniciativu, tak ještě tam vzniká prostor pro politiky, aby ještě zabrali, jak jsem říkal, aby zpytovali svědomí, aby šli do sebe a aby prostě ten zákon rychle napsali, to, co si přejí občané, a v podstatě to rychle přijali předtím, než ještě proběhne referendum samotné, což mi připadá, že je hezký nápad a že by to i v České republice celou tu záležitost urychlilo. Jenže to by tady musela chtít nějaká jiná strana zákon o referendu, jako chce SPD, protože vládní pětikoalice Petra Fialy nechce žádný zákon o referendu, nechce demokracii, protože jinak byste si nemohli samozřejmě dovolit ty věci, co tady teď předvádíte s tím, že jste uvrhli miliony lidí a našich firem, tisíce firem, jste uvrhli do obrovských finančních problémů. Jenže občané už by vám dali v referendu dávno stopku, že jo, pochopitelně, zvlášť když důvěra občanů ve vaši vládu už je jen asi 20 %, jak vidíme ty průzkumy.

Ale pojďme dál. Žádost o referendum je zveřejněna spolu se jmény, adresami zástupců lidové iniciativy a je určena šestiměsíční lhůta k jejímu podepisování, takže v podstatě tady je dostatečná lhůta. My tam taky máme lhůtu několikaměsíční v tom našem návrhu, aby se občané v klidu mohli podepsat, vyjádřit, aby byl dostatečně demokratický prostor k tomu, aby si to občané mohli podepsat, promyslet si to a tak dále. Podepsání může být provedeno dvěma způsoby, buď na určeném místě, nebo korespondenčně. Při podpisu na určeném místě se musí osoba dostatečně prokázat. Pro korespondenční hlasování se obdrží formulář a obálka a hlasující na formuláři místopřísežně prohlásí, že se jedná o jeho osobní rozhodnutí. Podpis nemusí být ověřený. Podporu žádosti je navíc možné učinit i před starostou, notářem nebo jiným zmocněným místem. K platnosti lidové žádosti je třeba 80 000 podpisů oprávněných osob.

Takže tady vidíte, a já myslím, že je to právě v pořádku, jak jsou v různých zemích a v různých zemích a v různých místech Evropy, v demokratických státech, jak mají třeba různé počty podpisů. A my se tomu nebráníme. Prostě pojďme se o tom bavit, kolik podpisů by mělo být na vyvolání zákona o referendu. Jenže problém je, že vy se nechcete bavit vůbec o zákonu o referendu. Nebo když se tady někdo v minulém období jakoby na oko, čistě teatrálně chtěl bavit, mám na mysli ČSSD, přišli s návrhem na 800 000 podpisů. My se na to tady všichni pamatujeme, respektive já jsem byl v komisi pro ústavu, takže jsem to podrobně sledoval - 800 000 podpisů! No, tak taky ČSSD dopadla, jak dopadla, protože oni říkali, že chtějí referendum, a dali tam takové kvorum, aby žádné referendum nikdy nebylo realizováno. Ale občané nejsou hloupí, občané to prokoukli a vyhodnotili ve volbách tohleto, co tady předváděla ČSSD. Ale oni předváděli i další věci samozřejmě, ale tohleto je jedna z mnoha věcí v tom negativním slova smyslu, samozřejmě.

Pokud zemský sněm do dvou měsíců lidové žádosti nevyhoví, koná se ve lhůtě dalších tří měsíců lidové rozhodnutí. Tak to je přesně ono. Takže politici dostanou prostor, aby tedy, když si nevšimli nebo nepracovali dostatečně pro občany, tak občané jim dají najevo svoji vůli. Politici dostanou prostor, aby tedy ten zákon přijali urychleně bez referenda, ale jestli ho nepřijmou, tak prostě bude referendum. Tak, prostě občan by měl mít poslední slovo. Zemský sněm může žádost prohlásit za vyřízenou, i když přijme žádost v pozměněné formě, která stále odpovídá základnímu smyslu žádosti. Toto rozhodnutí však mohou zástupci lidové iniciativy napadnout u zemského ústavního soudu. Pokud soud žádost odmítne, může k lidovému hlasování připojit vlastní konkurenční návrh. A tohleto je super, protože když si vzpomínám na dlouhé diskuse s odpůrci referenda, což jsou strany vládní pětikoalice Petra Fialy, tak oni právě říkali: A jak bude v tom referendu, jak budou občané formulovat ten zákon? Jak to budou formulovat nebo jak to bude probíhat? Tady máte odpověď. Kdybyste to četli, kdybyste se zajímali a neplácali jenom nesmysly proti, tak to tady máte přece na demokratických zemích jasně dáno. Když zákon, který přijme zemský sněm na základě, že vidí iniciativu občanů - tak přijmou nějaký zákon. A v nuanci se to může lišit, tak znova tady mají právě ti zástupci té lidové iniciativy možnost to napadnout u ústavního soudu, pakliže by se to příliš lišilo od toho principu. Vždyť je tady všechno dané. Prostě vy máte vždycky nesmyslné argumenty, jenom jak se vymluvit z toho, aby tady nebyl zákon o referendu, hloupé argumenty, a proto to tady rozebírám trošku déle, protože konečně je prostor tady vám to vysvětlit.

A znovu zdůrazňuji, proč tady takhle dlouho stojím - to ještě zdůrazním jednou, kdyby to někdo neslyšel: protože vládní koalice tady dneska chce protlačit zákon na politické ovládnutí České televize, protože chcete ovládnout politicky Českou televizi, vládní pětikoalice, chcete totalitně normálně ovládnout - je to taková až bych řekl fašizující metoda z vaší strany. Je to tak. Vy chcete mít ten jediný správný názor, aby státní televize vysílala jeden správný názor, je to tak. A my prostě nechceme, abyste totalitně ovládli Českou televizi. My naopak chceme, abyste tady řešili pomoc občanům se zdražováním, a abychom tady řešili, to prostě SPD chce. My chceme pomoct občanům se zdražováním, vy chcete zákon na totalitní ovládnutí České televize vládní pětikoalicí Petra Fialy. Tak takhle teda prostě ne, my s tím nesouhlasíme a děláme tady z toho důvodu všechno pro to.

A říkám to z toho důvodu, protože zase některá média - neříkám všechna, protože je tady i řada slušných médií - ale některá média zase budou lhát, že Okamura zdržuje jednání Sněmovny a kolik to stojí. Takhle někteří novináři - znám spoustu slušných novinářů, musíme to oddělit - ale někteří také lhali, když jsme tady bránili tomu, jak tady vláda chtěla vzít 14 miliard korun - už se vám to povedlo, že jste vzali letos 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám - že prý protahujeme jednání Sněmovny a že to stojí hodina 600 000 korun. No, tak já vám říkám na rovinu, já tady budu obstruovat, obstruovat a obstruovali jsme tady hodiny za to, abyste nevzali občanům České republiky 14 miliard korun ze zdravotního pojištění, protože jsme tím zhoršili dostupnost zdravotní péče. A já si za tím stojím, je to správně, protože my prostě nechceme, aby vy jste vzali, už jste to tedy udělali, že jste jim to nakonec vzali. Půl roku jsme tady snažili se tomu zabránit, ale je nás jen dvacet poslanců SPD z dvou set, a nakonec jste si to protlačili. Ale prostě pro mě má zdraví občanů větší hodnotu a my vám tady prostě budeme bránit v těchhletěch vašich škodlivých návrzích, abyste lidem zhoršovali dostupnost zdravotní péče. Některá média lhala, že Okamura a SPD tady zdržovali Sněmovnu. No, jak zdržoval? My jsme zdržovali a bránili jsme vašemu návrhu, abyste zhoršovali lidem zdravotnictví, to je správně a to budeme dělat.

Stejně jako teď nechceme, aby vy jste ovládli politicky Českou televizi, abyste tady věnovali dny a hodiny takovému zákonu, a místo toho my chceme, aby se tady řešilo zdražování. A proč jsem si tady vytáhl jako první náš zákon o referendu? Protože vy to zdražování nechcete řešit, nechcete pomáhat lidem, proto je tady namístě zákon o referendu, aby občané vás přitlačili demokraticky tím zákonem. Proto to tady navrhuji, protože vy si prostě nedáte říct a škodíte občanům. Takže to je ten důvod. Budu to tady průběžně ještě zdůrazňovat, kdyby to někdo neslyšel, proč tady teď jsme. Nejsme tady proto, abychom tady zdržovali jednání Sněmovny. Jsme tady proto, protože chci, abyste konečně začali řešit zdražování a pomoc lidem a firmám a podnikům, a vy to udělat nechcete a místo toho tady tlačíte politické ovládnutí České televize, že chcete. To je neuvěřitelné, neuvěřitelná vláda.

Pojďme dál. A odchylky - jsme u toho Braniborska - odchylky jsou stanoveny pro návrh na rozpuštění zemského sněmu, kdy lidová iniciativa vyžaduje 150 000 podpisů, to je vlastně rozpuštění zemského parlamentu, lidová žádost musí být podpořena 200 000 podpisy ve lhůtě čtyř měsíců a k přijetí lidového rozhodnutí je třeba dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která musí představovat alespoň polovinu všech oprávněných voličů.

U toho je potřeba se taky chvilku zastavit, protože jak vidíte, v Braniborsku mají možnost občané referendem rozpustit parlament. Samozřejmě, kvora jsou tam hodně vysoká, ale to by tedy byl opravdu zajímavý návrh, protože kdyby tato iniciativa byla tady v České republice, tak si myslím, že vaše vláda už končí, vláda Petra Fialy končí. A to si myslím, že by byl skvělý návrh, protože potom by samozřejmě nemohlo dojít k tomu, že vy nebudete pomáhat lidem, a k tomu, co děláte, respektive že neděláte nic pro pomoc občanům, protože občané by mohli rozpustit tady Sněmovnu a byly by nové volby. A tomu vy se bráníte zuby nehty. Já jsem někde říkal - bráníte se zuby nehty - já jsem to říkal někde před volbami, já bych byl pro to. Klidně ať jsou předčasné volby, ať občané tady rozhodnou do Sněmovny, ale do Sněmovny teď, klidně dneska, protože vy podle opakovaných průzkumů nemáte už většinu ve Sněmovně, že jste to zpackali. A vy čekáte, že to bude v budoucnu jinak, ale vidíte, že by to nemělo být o Okamurovi ani o SPD. Ale když občané by si teď sesbírali podpisy, tak jsem si jistý, že kdyby součástí referenda v České republice bylo toto ustanovení jako Braniborsku, tak vůbec nedojde k tomu, že vy budete nakupovat stíhačky za 100 miliard a že budete podporovat nepřizpůsobivé a že budete brát peníze zdravotním pojišťovnám, aby naši občané měli horší zdravotní péči, a naopak budete pracovat, budete se snažit pracovat pro občany na rozdíl od toho, co děláte teď, respektive neděláte, a fungovalo by to jinak. Takže si berte příklady, prosím vás, z demokratických zemí.

SPD, jak říkám, my tady prosazujeme demokracii po vzoru demokratických zemí na rozdíl od vás a musím se smát - opravdu se vždycky tomu směju, je to takový vtip dne vždycky - když vidím některé ty servery, které jsou financované bůhví odkud, takové ty servery, ty sluníčkářské servery, které plně podporují pětikoalici Petra Fialy, a píšou, že SPD, potažmo i druhá opoziční strana, která tady je, že jsou ohrožením demokracie. Vy jste ohrožením demokracie, vy bráníte těmhle těm demokratickým zákonům, vy chcete totalitně ovládnout Českou televizi! Je to přesně naopak. Ohrožením demokracie nikdy nemůže být strana, která chce zákon o referendu, protože tu moc dostává občan, nikoliv politik. Je to přesně naopak, tak už nelžete. I ti novináři ať už nelžou, stejně to nezabírá. Takže je potřeba tohleto říct úplně, úplně na rovinu: ten, kdo chce zákon o referendu a přímou demokracii - ale pojďme mluvit o zákonu o referendu - naopak prosazuje demokracii, a ten, kdo nechce zákon o referendu, je proti demokracii. A znovu zdůrazňuji, v drtivé většině evropských zemí je zákon o referendu, je, proto to tady popisuji, takže ten nestandardní stav je v České republice kvůli vládě Petra Fialy.

Pojďme se podívat, jak je to v Rakousku, a schválně, jak vidíte, se blížím k České republice, abych probíral, protože občas tady vždycky slyším ty výmluvy typu: Měli bychom se řídit podle zemí v našem regionu. No, tak proto o nich mluvím, proto jsem mluvil například o Bavorsku, ale pro srovnání jsem dal i Braniborsko. A teď pojďme se podívat na Rakousko. V Rakousku je lidové hlasování rozsáhleji upraveno i na spolkové úrovni. Podle čl. 43 rakouské ústavy se lidové hlasování koná o každém návrhu zákona, pokud tak rozhodne Národní rada nebo to požaduje většina jejích členů. Podle čl. 44 odst. 3 je lidové hlasování i obligatorní v případě celkové změny spolkové ústavy. V případě částečně změny se koná jen tehdy, když to požaduje třetina členů Národní rady nebo Spolkové rady, takzvaný Bundesrat. Při lidovém hlasování se rozhoduje absolutní většina. Pardon, při lidovém hlasování rozhoduje absolutní většina platně odevzdaných hlasů, kvorum stanoveno není. No tak vidíte, jak to je s tím kvorem. To je přesně tak, to je demokracie. Obligatorní lidové hlasování se koná také v případě odvolání spolkového prezidenta, kdy musí být tímto způsobem potvrzeno rozhodnutím Národní rady o jeho odvolání.

Vedle hlasování o legislativních návrzích, které již byly projednány v Parlamentu, nabízí rakouská ústava v čl. 41 odst. 2 i možnost lidové iniciativy. Podrobnosti upravuje zákon, který má takové složité německé dlouhé slovo, ale to tady nebudu číst, protože německy neumím, německy umím jenom pár slov, ale tohleto je příliš dlouhé. Lidová žádost může mít formu návrhu zákona nebo podnětu a musí podpořit 1 promile oprávněných voličů. Prohlášení podpory potvrzuje obec, ve které je osoba oprávněna volit, a musí být buď podepsáno na úřadu obce, nebo musí být podpis soudně nebo notářsky ověřen. Poté spolkový ministr vnitra ve lhůtě tří týdnů rozhodne o předložení lidové žádosti k podepisování. Lhůta k podepisování je zpravidla osmidenní. Obce určí místa, kde mohou lidé žádost podepisovat, a korespondenční hlasování není možné. Jo, to je jenom pro ty zastánce. Lidovou žádost musí Národní rada projednat, pokud se shromáždí 100 000 podpisů oprávněných osob nebo podpis jedné šestiny oprávněných osob ze tří spolkových zemí. Nemusí však žádostí požadovaný návrh přijmout.

Dále rakouská ústava upravuje v článku 49b) lidové hlasování, o jehož vyhlášení se usnáší Národní rada na návrh svých členů nebo Spolkové rady. Může se týkat všech záležitostí zásadního nebo celorakouského významu s výhradou voleb a záležitostí, o nichž přísluší rozhodovat soudům nebo správním úřadům. Výsledek toho hlasování je nezávazný.

Pochopitelně my jako SPD žádáme závazné hlasování o referendu, ale tady já popisuji ty modely, jak to funguje v různých zemích. Někde je to závazné, někde je to nezávazné a tak dále. V každém případě také to tak platí, že zákon o referendu tam je, to je ta pointa. U nás není žádný, protože to Fialova pětikoalice nechce. A Senát to taky nechce. Senát to taky nechce, to víme. Miloš Vystrčil, to je předseda Senátu za ODS, ten nám to řekl přímo na rovinu, že v Senátu zákon o referendu nechtějí. Takže to je představa demokracie Senátu.

Takže pojďme se podívat, jaká je situace na Slovensku. Právní úprava referenda je v rámci Slovenské republiky zakotvena v čl. 93 a následně Ústavy Slovenské republiky a v zákoně č. 564/1992 Sb., o způsobu vykonání referenda. Na Slovensku je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. V rámci fakultativního typu referenda můžou být řešeny otázky veřejného zájmu kromě záležitostí základních práv svobod, daní, odvodů a státního rozpočtu. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 350 000 - u toho se samozřejmě ještě pozastavím - přičemž pro platnost referenda je nutná nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Tady musím říci, a já Slovensko schválně jsem si tady zařadil do toho vystoupení, protože Slováci přijali takový zákon o referendu, který v podstatě není reálně funkční, ale přesto jsem to tady zařadil, abych vám ukázal: přestože i v zemích, kde nechtěli referendum, prostě ho nechtěli, tak přesto se přiklonili alespoň k nějakému náznaku posílení demokracie a referendum přijali tak, že kvora jsou tak vysoká, že v podstatě na Slovensku není možné téměř realizovat platné referendum, protože pro vypsání referenda je sice 350 000 podpisů, ale pak je tam zároveň druhé kritérium nadpoloviční většiny oprávněných voličů, což samozřejmě nemá úplnou logiku, protože třeba i u voleb do Poslanecké sněmovny, kde následně poslanci rozhodují o zákonech, vlastně zásadních zákonech pro všechny občany, kvorum není u účasti u voleb. Protože u voleb do Senátu, tak tam je to vidět úplně flagrantně, že v podstatě i kdyby přišel jeden člověk k volbám, přijde jich prostě poměrně málo, tak ty volby, platí. Takže ta kvora u voleb nejsou a najednou politici vyžadují v nějaké zemi nestandardně vysoké kvorum. Ale já jsem to sem schválně dal, to Slovensko, aby byl můj projev zcela vyvážený, a o to se tady snažím, podat prostě pravdivou informaci, proč chci předřadit tento tisk 8 z pera SPD prioritně na pořad této schůze místo vašeho návrhu, místo vládního návrhu, že chcete politicky ovládnout Českou televizi, což je úplně mimo, že ano. To vůbec neřeší problémy občanů, že ano. Já chci, aby se tady řešilo zdražování energií a pomoc občanům, ale to už jsme tady návrhů předložili x, všechno jste tady nám tady zamítli, vládní koalice, to jenom tady musím dodat. Všechno zamítáte a sami žádný návrh nemáte, proto na to jdu přes referendum teď, protože by bylo dobré přijmout zákon o referendu, abychom přitlačili na vaši vládu, aby občané tedy přitlačili, také mohli přitlačit, že jsou nespokojení. Takže můj návrh má logiku, proč tady jdu s návrhem o referendu, protože využíváme všech možností k tomu, abychom vytvořili tlak na vaši neschopnou vládu, která škodí lidem. A samozřejmě ti Slováci, parametry jsou mimořádně vysoké, ale já říkám, aspoň nějaký zákon o referendu než žádný. Prostě pořád je to lepší než nic, jako je to u nás v České republice, kde zákon o referendu není.

Slovenská právní úprava také nezakotvuje povinnost následného ověřování pravosti podpisů a možnost lidové iniciativy návrhu zákona prostřednictvím referenda není Ústavou Slovenské republiky vyloučeno. Takže to ke Slovensku. Slováci, kteří mají v podstatě stejnou historii s námi po desítky let, byli součástí stejného státu, Československa, tak i ti už přijali zákon o referendu, byť tedy musím říct, ve velmi řekl bych pro občany nekomfortní formě, ale už tam je taky. Takže vidíte, jakou my jsme tady výjimkou kvůli vládě Petra Fialy, která je proti demokracii.

Pojďme k Polsku. Právní úprava referenda, abych tedy vzal - vidíte, že beru všechny sousední země, o to mi tady šlo, a bude to teď už poslední země, na které vysvětlím potřebnost toho našeho návrhu, vzal jsem prostě ty země kolem - tak Polsko, právní úprava referenda je v Polsku zakotvena v čl. 62 a v čl. 125 polské ústavy a zákonem č. 57 o celostátním referendu. Je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. V rámci fakultativního typu referenda můžou být řešeny věci zvláštního významu pro stát kromě záležitostí výdajů, příjmů, obrany státu či amnestie. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 500 000, přičemž pro platnost referenda je nutná účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů.

Pochopitelně, u těch parametrů se tady zase musím chvilku zastavit, protože jenom bych rád řekl, že samozřejmě nemůžeme porovnávat 350 000, množství podpisů na Slovensku, které je hodně vysoké nebo příliš vysoké z mého pohledu, a nemůžeme dávat rovnítko nebo podobně to vidět u Polska, které má 500 000 podpisů, protože Slováků je 5 milionů a Poláků je 40 milionů, to je rozdíl, takže v poměru 40 milionů obyvatel versus 500 000 musíme říci, že polský návrh na počet podpisů je poměrně vstřícný naopak, i když mám v hlavě třeba počty podpisů na vyvolání referenda ve Švýcarsku a podobně, takže to je poměrně k počtu obyvatel, to není zas tak hrozné, bych řekl. A tady samozřejmě musím znovu zopakovat to, co tady předváděla ČSSD v minulém volební období, kdy pro desetimilionovou Českou republiku chtěli zazdít referendum tím, že tady jenom verbálně navrhovali 800 000 podpisů nebo navrhli 800 000 podpisů, a podívejte se, že Poláci, kteří mají 40 milionů, v pohodě 500 000 podpisů. Takže podívejte se, jak ten návrh ČSSD, jaké to bylo plivnutí do tváře občanů, v podstatě to byl výsměch. Asi by udělali líp, kdyby vůbec nic neříkali v tomhle ohledu, protože v podstatě naštvali jenom občany, že ano, kteří chtěli referendum nebo chtějí referendum.

No, samozřejmě nadpoloviční nutná účast oprávněných voličů, to je v Polsku hodně vysoké, to je hodně vysoké, ale znova říkám, férově tady říkám podmínky i v okolních zemích, kde vidíte, že třeba v Německu je to hodně vstřícné, v Německu, které je naším největším sousedem v podstatě, podmínky v spolkových zemích jsou poměrně hodně vstřícné na to referendum, a oproti tomu je kontra slovenská, které v podstatě má zákon o referendu, ale ta vstřícnost tam příliš není, myslím, co se týče parametrů, řekl bych ta realizovatelnost. Polská právní úprava zakotvuje povinnost následného ověřování pravosti podpisů. Je to v čl. 63 zákona č. 57. Možnost lidové iniciativy návrhu zákona je zakotvena v čl. 118 polské ústavy a zákonem č. 62 o výkonu legislativních iniciativ ze strany občanů. Následné použití je podmíněno schválením ze strany parlamentu.

Takže teď jsem tedy probral v úvodní fázi, protože to je pochopitelně jenom moje úvodní fáze mého vystoupení, ještě jsem se nedostal zdaleka ani, v podstatě možná tak o malý krůček jsem se dostal dál, tak co je ta pointa celého tohohle úvodu? Ta je ta, že ve všech okolních zemích kolem České republiky je zákon o referendu. To je to, co jsem tady chtěl vlastně říct, to je potřeba podtrhnout a zvýraznit. Takže ve všech zemích kolem České republiky platí zákon o referendu.

Jedinou zemí, ve které neplatí zákon o referendu ve střední Evropě, je Česká republika kvůli vládě Petra Fialy, kvůli koalici ODS, TOP 09, hnutí STAN KDU-ČSL a Pirátů. Kvůli těmto pěti stranám my jsme jedinou zemí ve střední Evropě, kde není zákon o referendu, nějaký zákon o referendu. Takže to je potřeba opravdu zvýraznit, podtrhnout, mluvit o tom, že vláda premiéra Petra Fialy z ODS s Piráty, kteří původně obelhali občany před pěti lety, že chtějí referendum, a pak nakonec na to zapomněli a zapomněli na tyhlety sliby úplně, tak vlastně vy jste uvrhli naši Českou republiku do absolutně nedemokratické menšiny. Vy nás sunete úplně někam do zemí mimo demokratickou Evropu! To je realita s vládou Petra Fialy. Vy ukazujete na tamtu zemi, na tamtu zemi, na tamtu zemi, kde je demokracie a kde není demokracie, přitom vy sami jste žábou na prameni a bráníte demokracii v České republice zcela nestandardně, a řekl bych i extrémně a extremisticky ve srovnání s jinými zeměmi středoevropského regionu. Protože jaký je význam slova extrémní? Podívejte se, progooglujte si. Extrémní znamená, když někdo prosazuje názory mimo hlavní názorový proud. No tak to je vaše vláda evidentně, protože ve všech středoevropských zemích je zákon o referendu. A podívejte se, co předvádíte vy! Takže abych vám trošku nalil čistého vína, co předvádíte a jak mluvíte, jak nevíte, která bije vůbec, jak jste proti demokracii. Prostě vám jde jenom o ta vaše koryta, držet se prostě jak klíšťata, protože vám už nevěří 80 % občanů, tak jenom sát, sát, sát. Teď budete zakládat nový úřad. Pan Bartoš z Pirátů zakládá nový úřad. Kolik jsem to četl - 250 zaměstnanců nových? SPD prosazuje digitalizaci, my jsme celou dobu mluvili o digitalizaci, na každém ministerstvu jsou odbory pro digitalizaci. Ne, oni si budou stavět pomník, 250 úředníků nebo kolik jich je tam, takhle to nějak bylo. Vy jste si dali nové tři ministry, 70 milionů na platy navíc to tam stojí s těmi sekretariáty. Přitom vzpomínám, jak jste tady vloni touto dobou lhali, že ti tři ministři navíc nebudou stát ani o nic navíc. Ano, v médiích přímo jste to říkali. Prostě protože je vás tam pět v té koalici, tak co nejvíc funkcí, aby se dostalo na všechny, a na občany kašlete. No, kdyby tady byl zákon o referendu, tak vám to navýšení ministrů už by vám taky mohli třeba zamáznout občané. Já jsem přesvědčen, že by to zamázli, protože buďme upřímní, o činnosti těch tří nových ministrů vůbec neslyšíme. Je to pan Šalomoun, je to paní Langšádlová a je to pan Bek. My vůbec nevíme, co dělají, protože je nevidíme ani ve Sněmovně. Tady pana Šalomouna vidíme po mnoha měsících. (Reaguje poslanec Jan Bureš z místa.) Vždyť já říkám, že ho vidíme po mnoha měsících! A že je nevidíme ve Sněmovně, to je nevidíme. Znamená, že když někdo přijde do Sněmovny jednou, dvakrát nebo třikrát, tak to vám připadá, že ho vidíte v práci? No tak, pane poslanče za ODS, to si děláte legraci! To je možná vaše docházka do práce, ale ne naše. (Poslankyně Jana Bačíková z místa: Prostřednictvím pana předsedajícího!)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Musím vás napomenout, pane předsedo, abyste oslovoval ostatní poslance prostřednictvím předsedajícího.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem pana poslance, nevíte ani, koho jsem oslovil, protože já neznám jeho jméno.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, mluvil jste k němu, tak prosím, abyste se toho vyvaroval. Děkuji pěkně.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem mluvil do toho prostoru. V pořádku, já jsem si myslel, protože neznám jméno toho pana poslance, protože taky nebyl ani jednou zřejmě na mikrofonu, tak jsem si ho nezapamatoval. Ale v každém případě, prostřednictvím pana předsedajícího, je to poslanec ODS, který obhajuje to, že ministři nechodí tady do Sněmovny. Tak to mi připadá trošku zvláštní, ale dobrá, je to váš způsob práce. Ale tak jako tak tady ve Sněmovně, není to jenom o Sněmovně, je to o tom, že ti tři ministři jsou neviditelní, a podle mého názoru zbyteční tím pádem. Protože jste navýšili počty ministrů, mluvím o tom, že jste navýšili počet těch funkcí.

Takže pojďme dál - já vím, že tady pan ministr je, já jsem ho viděl, když jsem přicházel k pultíku, to mi nemusíte vykládat, já mám periferní vidění, takže to tady ukazujte si mezi vámi vzájemně v ODS. Takže předpokládaný finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. No, taky odpůrci referenda říkají, že to bude stát nějaké peníze, že vlastně demokracie bude stát peníze. No, to jsou neskutečné formulace. A já bych vám chtěl říct, že výdaje ze státního rozpočtu na realizaci tohoto ústavního zákona budou záviset na frekvenci využití institutu referenda v praxi. V případě referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2003, kdy bylo možno hlasovat pouze na území České republiky, činily tyto celkové výdaje podle Státního závěrečného účtu za rok 2003 přibližně 401,6 milionu korun, přičemž byly hrazeny z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa.

Ještě jenom panu předsedajícímu Skopečkovi, vaším prostřednictvím - ten, kdo na mě první volal v rozporu s jednacím řádem, byl poslanec ODS a já jsem reagoval až na něj, takže by bylo dobré sledovat řízení schůze, pane místopředsedo, opravdu pečlivě. Kdyby on na mě nezavolal, tak já nereaguji, a jak víte, v jednacím řádu je napsáno, že poslanci mluví na mikrofon, takže jestli jste měl někoho opravit a vyzvat, tak jste měl opravit i toho vašeho poslance spolustraníka, jehož jméno vy znáte. Takže ještě můžete napravit chybu, kdybyste chtěl být o opravdu spravedlivý, jenom pro vaši informaci. Takže byste měl být vyvážený a napomínat toho, kdo tady v rozporu s jednacím řádem to porušuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, napomínám, když vidím a slyším, napomínám všechny poslance bez ohledu na jejich politickou příslušnost.

 

Poslanec Tomio Okamura: No tak vidíte, že slyšíte a vidíte jenom někoho, to je ten problém. Proto vás musím já naopak napomenout.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Na rozdíl od vás pan kolega nemá mikrofon, tudíž...

 

Poslanec Tomio Okamura: No vždyť vám říkám, že podle jednacího řádu poslanci mají mluvit na mikrofon, takže si má počkat, až bude mluvit na mikrofon. Tak dodržujeme tady zákony, nebo ne? Já nevím, tak to si tady ještě chcete ohýbat zákony? Ano, je to tak, jsou přihlášeni poslanci v pořadí a do toho problému se dostal někdy každý poslanec, že chce neprodleně reagovat, ale protože v demokracii v parlamentu funguje to, že mluvíme podle pořadí, tak holt všichni čekáme na to, až na nás prostě dojde pořadí. Nebo jak to má teda být jinak? To se tady máme překřikovat podle vás, nebo co? To já se tady nechci překřikovat. Já chci, aby tady panoval řád, abychom postupovali podle zákona, tak je to. Tak jestli to nemůže vydržet pan poslanec, tak ho máte napomenout, protože poslanec mluví na mikrofon. Je to v jednacím řádě jasně napsáno, tak se do toho podívejte.

A já jdu ale dál. Takže v případě referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2003, kdy bylo možno hlasovat pouze na území České republiky, činily tyto celkové výdaje podle Státního závěrečného účtu za rok 2003 přibližně 401,6 milionu korun, přičemž byly hrazeny z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. Konkrétně bylo z kapitoly 398 převedeno do kapitoly Ministerstva vnitra cca 51 milionů korun, do kapitoly Českého statického úřadu cirka 50 milionů korun, do kapitoly Ministerstva zahraničních věcí 3,6 milionu korun a územním samosprávným celkům bylo převedeno 293 milionů korun. Bude-li zákon upravující provádění referenda umožňovat i hlasování v zahraničí, náklady na konání referenda se přiměřeně zvýší. V případě, že bude referendum spojeno s řádnými volbami, budou tyto náklady rapidně nižší. Předpokládaný návrh nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

Tak vidíte, já tady přesně, férově vás o tom informuji, a právě proto my navrhujeme, aby referenda byla spojena s volbami. Když budou v termínu krajské volby, eurovolby, prostě jsou to ty celostátní volby, kde se hlasuje všude. Samozřejmě Praha by v takovém případě, u krajských voleb tam by to muselo proběhnout, ale ty náklady by byly už rapidně nižší - spojit prostě společně s jinými volbami, v termínu jiných voleb, takže i tuto otázku máme vyřešenou.

Jinak co se týče souladu navrhované úpravy s mezinárodními závazky a ústavním pořádkem - to je totiž takový nešvar - ještě se jenom vrátím k tomu, co tady před chvílí bylo - to je nešvar totiž vládních poslanců, že vykřikují z místa, protože jsou nervózní. Takže já bych chtěl opravdu požádat vládní poslance, aby byli ukáznění. Já vím, že jsou nervózní, možná i vzteklí, a vadí jim, že je tady opozice, ale prostě se uklidněte a vezměte si prášek třeba, že jo, nebo něco takového, abyste se uklidnili, protože prostě poslanec mluví na mikrofon. Jestli to nemůžete vydržet, tak prostě to...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím kolegy, aby nepokřikovali na pana předsedu, a pana předsedu prosím, aby si nechal rady, co se týče medikace pro někoho jiného. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jenom bych chtěl říci, že na mě poslanci nepokřikovali, pokřikoval na mě pouze jeden poslanec, jinak se ostatní tady dneska chovají slušně, takže je to v pořádku, protože zase média minule napsala, že na mě tady někdo pokřikuje, přitom on to pokřikoval někdo, koho jsem ani neznal, a byl to takový jednotlivý výkřik jenom. Takže takhle asi tak.

Doufám, že už jsem vám teď dostatečně vysvětlil - a to jsem jenom v úvodu ještě - že to naopak je zcela standardní a že navrhovaná právní úprava, kterou my navrhujeme, je v souladu s mezinárodními závazky České republiky včetně závazků vyplývajících z práva Evropské unie, například s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech z roku 1966 a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, ve znění dodatkových protokolů, a je v souladu s principy ústavního pořádku. To znamená, je to plně v souladu - plně v souladu - s ústavním pořádkem, plně v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Návrh ústavního zákona je v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2012 k povaze petice připojené ke kandidátní listině kandidáta na funkci prezidenta republiky a návrh námi navrhovaného ústavního zákona nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy Evropské unie a není s nimi v rozporu.

Návrh ústavního zákona z pera SPD předpokládá, že k němu bude vydán prováděcí zákon. Vzhledem k tomu, že procedura hlasování v referendu je obdobná, jako je procedura hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny, budou do prováděcího zákona zapracovány instituty shodné s instituty uplatňovanými při těchto volbách, a zejména instituty obsažené v zákoně č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů - zákon o provádění referenda, který se při provádění prvního referenda osvědčil. Návrh ústavního zákona vylučuje hlasování o základních právech a svobodách zaručených ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, stejně jako vylučuje hlasování vedoucí k porušení mezinárodních závazků České republiky.

Takže to je v podstatě první část mého zdůvodnění, proč bych chtěl předřadit tisk 8, zákon o referendu z pera SPD, jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny místo vládního zákona, kterým chcete ovládnout politicky Českou televizi a zneužít tak koncesionářské poplatky voličů jiných stran - v podstatě aby vysílali jenom to, co chcete vy, což už se v České televizi v některých pořadech děje, že vám jdou na ruku, ale k tomu se ještě dostaneme určitě taky během schůze Poslanecké sněmovny. To je to, jak Reportéři ČT, jak šéfredaktor Reportérů ČT Marek Wollner, jak vlastně říkala redaktorka, co tam pracovala, že zastavil reportáž o organizovaném zločinu ve STANu, v hnutí STAN. Takže to je úplně... Podle vyjádření té redaktorky, které jsme slyšeli, se ukazuje, že to je, respektive potvrzuje se, že to je podle mého názoru zmanipulovaný pořad, a my jsme na to poukazovali už delší dobu. Je to tak a pořád dál. Ten člověk tam vůbec nemá pracovat, takový člověk, který kryje organizovaný zločin, podle toho, co říkala ta redaktorka.

Takže pojďme teď k tomu zákonu. Návrh našeho zákona vyjadřuje náš zájem SPD na tom, aby sami občané České republiky mohli rozhodovat o věcech v případě, že budou mít zájem a sesbírají si podpisy, aby mohli rozhodovat o věci obecného zájmu zásadní povahy, týkající se vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Náš návrh zákona má na zřeteli uplatnění vůle většiny, ale zároveň klade nezbytné meze výčtem věcí, které se nemohou stát předmětem referenda. Ale vidíte, že to je v souladu i s demokratickými návrhy v ostatních zemích.

Právě tady k tomu bych dodal, že na základě našeho zákona o referendu bude samozřejmě možné i ohledně mezinárodních smluv České republiky, to znamená, bylo by možné rozhodnout i o členství, respektive vystoupení České republiky z Evropské unie nebo z NATO a podobně, prostě co bude vůle občanů. Na základě čeho si sesbírají podpisy, budeme moci hlasovat na základě našeho návrhu i o těchto věcech, protože my jsme přesvědčeni v SPD, že občané České republiky by měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti ve své zemi v takto zásadních otázkách. Jsme o tom prostě přesvědčeni, my v SPD, protože jsme ryzí demokraté, my prosazujeme demokracii na rozdíl od vlády Petra Fialy, která referendum nechce. Sledujeme tímto ochranu ústavně zaručených práv a svobod jedince a skupin obyvatelstva, takže to je samozřejmě naším cílem.

Koncepce námi předloženého návrhu spočívá na věcném předpokladu, že pod ochranou musí být iracionalita státní finanční politiky, neboť odpovědnost za správu státu má výlučně vláda. Proto se v našem návrhu stanoví, že v referendu nelze rozhodovat o státním rozpočtu nebo přijmout rozhodnutí, které by znamenalo zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění. To, že se v referendu nebude moct rozhodovat o státním rozpočtu, to my tam navrhujeme, ale v podstatě máme tam těch výjimek ještě několik, ale v podstatě principiálně občan může rozhodovat o všem zásadním, o všem zásadním. Mimochodem to, že se rozhoduje o daních - slyšel jsem, že tu taky jsou odpůrci referenda, kteří říkají, že o daních se nemůže rozhodovat - tak tady bych jenom chtěl připomenout Švýcarsko, které v referendu rozhoduje o daních, protože ono rozhoduje o změně ústavy, probíhá referendem, a oni mají v ústavě sazbu DPH. To referendum už proběhlo nedávno, bylo to o zvýšení DPH, takže i o daních se v tradičních demokraciích může rozhodovat, například je to Švýcarsko. To jenom upozorňuju, že i ten argument, že o nějakých daních nemůžou rozhodovat občané, že jsou země, kde naopak to takto mají, konkrétně o DPH. Jinak my v podstatě umožňujeme - já se k tomu ještě dostanu - umožňujeme rozhodovat v podstatě o všem, kromě několika explicitně konkrétně vyjmenovaných bodů, ale k těm se ještě dostanu.

Dál tedy samozřejmě z toho také vylučujeme zasahování do rozhodnutí soudů, protože to si myslíme, že bychom nechali tedy na těch, že by nebylo obsahem referenda, ale jak jsem říkal, v podstatě jinak se může hlasovat téměř o všem. Také upravujeme požadavky kladené na formulaci otázky pro referendum, která má být v referendu položena. Vycházíme z toho, že v rámci referenda může být k jedné věci položeno i více otázek, pokud nejsou ve vzájemném rozporu. V tomto ohledu nelze vyloučit ani to, že otázka k rozhodnutí v referendu bude formulována sugestivně nebo tak podobně. A samozřejmě bylo by dobré, aby otázka byla formulována, ale to tady samozřejmě explicitně nepřikazujeme, aby na ni bylo možné odpovědět "ano" nebo "ne", to by byl samozřejmě ideální stav.

Jinak navrhujeme - můj původní návrh jsme navrhli, aby konání referenda bylo možné, podpoří-li návrh petice podepsaná nejméně 100 000 občany. My jsme v tomto návrhu právě po minulé diskusi v minulém volebním období zvýšili to kvorum na 250 000 podpisů. My s tím sice nesouhlasíme v SPD, náš návrh je 100 000 podpisů, ten původní, a taky jsme měli k tomu připraveno v minulém volebním období a máme připraveny pozměňovací návrhy - 100 000, 250 000, ale když jsem slyšel tu nechuť ostatních stran přijmout zákon o referendu, tak jsme se právě rozhodli trošku ty podmínky - vyjít vstříc jiným stranám a doufali jsme, že byste pro to mohli hlasovat, aby tady byl aspoň nějaký zákon o referendu. Ale ukazuje se, že vy nechcete žádný zákon o referendu na rozdíl od ostatních demokratických států v Evropě. V našem návrhu je sice 250 000, ale to už je ten druhý návrh, který jsme podali, protože 100 000 se ukázalo, že je tady úplně neprůchodné, že to nechce ani hnutí ANO. Vládní pětikoalice nechce ani referendum jako takové. Proto jsme se snažili vyjít vstříc, ale evidentně marně.

Doba sběru podpisů na této petici: tady dáváme poměrně široký mantinel právě proto, aby se mohlo demokraticky zúčastnit co nejvíce občanů, a dáváme časové rozpětí dvanáct měsíců ode dne, kdy počíná běžet den od zahájení sběru podpisů. Samozřejmě den zahájení sběru podpisů začíná rozhodnutím Ústavního soudu, kterým byl vysloven souhlas s návrhem na konání referenda v souladu s ústavním pořádkem a referendum se stalo vykonatelným. To už jsem hovořil, že tam máme posouzení Ústavním soudem, protože otázky typu "je možné někoho zavraždit", "je možné někoho oloupit" a podobně by byly v rozporu s ústavním pořádkem, takže proto je tam kontrola Ústavního soudu. Ne že bychom chtěli omezovat občany v těch otázkách, to v žádném případě nechceme, ale je to z tohoto důvodu, protože jinak by bylo nemožné ten zákon tady i navrhnout, logicky - byl by možný, ale byl by to nesmysl.

Jinak podpisy pod peticí, stejně jako jsem tady dával příklady z ostatních zemí ve střední Evropě, kde všude zákon o referendu mají, podpisy i v našem návrhu nemusí být úředně ověřeny, neboť by to představovalo přílišnou administrativní překážku. Každopádně podobně jako v případě petic v rámci volby prezidenta republiky bude v zájmu navrhovatele sebrat vždy vyšší počet podpisů, aby se předešlo zpochybnění takové petice, respektive relevantního počtu podpisů pod ní.

Navrhovat konání referenda je oprávněn také Parlament České republiky. K podání návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů. To tam máme také, to bychom chtěli, aby byla možnost, že referendum podá i Sněmovna nebo Senát. Takže abychom jenom správně rozuměli této mé větě: to není, že s referendem, které navrhnou občané na základě petice, musí souhlasit také poslanci či senátoři - ne, ne, ne, v našem návrhu je to odděleno, takže občané samostatně mohou navrhnout, anebo může navrhnout i samostatně - chceme nově zavést, aby mohla referendum navrhnout i Sněmovna i senátoři, abychom rozšířili možnosti na návrh referenda. A říkáme jasně v čl. 4 návrhu, že návrh na konání referenda musí obsahovat konkrétní otázku nebo otázky k téže věci, o níž se má v referendu rozhodnout. Návrh na konání referenda se podává prezidentu republiky. Takže to je krok jedna, který tam navrhujeme. Je to taková standardní varianta, která je navrhovaná i v demokratických zemích, takový ten mechanismus. Můžeme se bavit o parametrech, samozřejmě se rád budu bavit, ale samozřejmě tam není nic nestandardního.

K čl. 5 našeho návrhu zákona o referendu: jak už jsem avizoval, poté, co občané podají podpisy, Ústavní soud posoudí, zda je návrh na konání referenda v souladu s ústavním pořádkem a také se zákonem o provádění celostátního referenda podle čl. 11 - ale to mluvím o tom našem zákonu. Navrhuje-li konání referenda navrhující občan, předloží návrh na konání referenda k posouzení Ústavnímu soudu. Navrhne-li konání referenda Parlament, předloží předseda Senátu návrh Ústavnímu soudu neprodleně po jeho schválení oběma komorami. To znamená, ano, musí ho schválit obě dvě komory a pak bude předložen. A tady je důležité, že jsme tady dali lhůtu i Ústavnímu soudu, aby Ústavní soud nemohl zmařit to referendum. Lhůtu pro rozhodnutí Ústavního soudu jsme stanovili nejdéle na šest měsíců od podání návrhu. Takže skutečně musím říci, že náš návrh na konání referenda je hodně vstřícný i vůči těm, kteří nechtějí referendum, aby byl čas na veřejnou diskusi po podání referenda, aby se nic neuspěchalo, aby proběhla veřejná diskuse i nad tím tématem. Takže vidíte, že ty lhůty jsou poměrně dlouhé, abychom vyšli vstříc i vám, kteří referendum nechcete, abyste to eventuálně podpořili, i když vím, že tady házím hrách na zeď, protože vy žádné referendum nechcete podpořit. Ale to neznamená, že SPD rezignuje na to, abychom prosazovali demokracii a svobodu. My budeme vytrvale prosazovat svobodu a demokracii.

A poté, co Ústavní soud musí rozhodnout o tom, zdali otázka o tom referendu je v souladu s ústavou, a pakliže je v souladu s ústavou, prezident republiky, ale to už jsem u čl. 6, vyhlásí referendum do 30 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl vysloven soulad návrhu na konání referenda s tímto ústavním zákonem a zákonem podle čl. 11, stalo vykonatelným. Aby byl vytvořen následně potřebný časový prostor pro řádnou přípravu referenda a současně bylo zajištěno, že referendum se uskuteční v přiměřené době od jeho vyhlášení, navrhujeme, aby se referendum konalo nejdříve 90 dnů a nejpozději 180 dnů ode dne, kdy ho prezident republiky vyhlásil. A u toho se ještě jenom zastavím, protože tímhletím právě vycházíme vstříc kritikům z řad odpůrců referenda, což je Fialova vládní pětikoalice, kteří říkají: Nebude čas na nějakou diskusi, občané by se mohli rozhodnout unáhleně. To znamená, představitelé Fialovy vládní pětikoalice dělají z občanů hlupáky. To znamená, ten stejný občan jim vyhovuje, když jednou za čtyři roky jde k volbám, a pak říkají představitelé vládní pětikoalice: Už držte hubu a krok, říkají občanům. Tak s tím tedy nesouhlasím, protože hlas občana má stejnou váhu. Má stejnou váhu, ať je to u referenda, nebo má stejnou váhu, ať je to hlas u voleb. Vždyť ten občan je pořád ten stejný občan. Takže je úplně neuvěřitelné, že vám ve vládní pětikoalici Petra Fialy z ODS vyhovuje a pro vás je dostatečně tedy občan edukovaný a dostatečně způsobilý, když vám má hodit hlas u voleb jednou za čtyři roky, a najednou říkáte, že ten stejný občan není způsobilý hlasovat u referenda. To je neskutečná arogance vůči občanům, co předvádí Fialova vláda a vaše vládní pětikoalice, neskutečná arogance.

A tady bych se ještě zastavil u jednoho z nejhloupějších argumentů odpůrců referenda z řad vládní pětikoalice, protože jsem to tady slýchával minulé volební období i předtím, že přece občan nebude způsobilý, že nebude mít tolik informací o nějaké jedné otázce, aby o ní mohl rozhodnout. To už si děláte úplnou srandu z občanů. To znamená, u voleb, kde občan rozhoduje o volebních programech jednotlivých politických stran, které má každá strana třeba na deset stran a je to na celé spektrum témat, tak u voleb ten stejný občan pro vás je způsobilý, když rozhoduje o komplikovaných programech politických stran - a voleb se účastní desítky stran - a najednou vám ten stejný občan nepřipadá způsobilý, když rozhoduje pouze o jedné jediné otázce z volebního programu té které strany nebo o jedné aktuální otázce? Vždyť to si přece protiřečí, vždyť vy říkáte úplné nesmysly. Přece z takového pohledu z logiky věci by tedy rozhodování v referendu bylo jednodušší logicky pro občana, protože ta otázka je jenom jedna, není to soubor programových bodů, a ještě x stran politických. Takže je to přesně naopak, než vy říkáte. Jenom to svědčí o tom, jak už jste úplně bezradní, jak se zuby nehty bráníte demokracii, zuby nehty se bráníte tomu, aby občan mohl něco rozhodnout v referendu, a už vaše argumenty úplně ztrácí jakoukoliv logiku, jakoukoliv logiku. Ale příznačné je, že na tento způsob argumentace naskakují i provládní média, ta, která jsou provládní. Takže ta v podstatě argumentují úplně už podobně, což je úplně neuvěřitelné, že vůbec na to někdo může skočit, na takovýhle úplně nelogický způsob argumentů, kterým ale ve finále děláte vy z občanů hlupáky, co já si myslím, že naopak, že občané naopak vůbec hlupáci nejsou. Občané jsou velmi inteligentní a jsou velmi způsobilí rozhodovat o své republice a o všech věcech, které my tady naopak navrhujeme v referendu.

A my samozřejmě pamatujeme v našem návrhu i na případ, kdy by se konání referenda v rozmezí šesti měsíců časově překrývalo s volbou prezidenta republiky, s volbami do Poslanecké sněmovny, s volbami třetiny senátorů, s volbami do Evropského parlamentu nebo s volbami do zastupitelstev územních samosprávných celků. Pro tyto případy především z důvodu hospodárnosti navrhujeme, aby se referendum konalo spolu s těmito volbami. Má-li se konat více referend a umožňují to lhůty, prezident by měl vyhlašovat referenda tak, aby se konala současně. Takže i na to tady myslíme, aby to referendum nestálo tolik peněz, aby to bylo komfortní a aby to bylo komfortní v podstatě pro všechny.

Takže všem, i těmhle argumentům, které se nám tady snaží odpůrci referenda, což je vládní pětikoalice Petra Fialy, podsouvat, tak všechny, jeden po druhém, tady máme zpracovány a v zákoně to je tak, aby to bylo prostě co nejkomfortnější. Navíc všichni víme, že když to pustíte konečně do prvního čtení, kdybyste to pustili, jako že vy to nepustíte, tak formou pozměňovacích návrhů přece můžeme udělat tady diskusi a může se to všechno vyladit tak, aby aspoň něco prošlo, nějaké referendum.

Tady bych rád připomněl, že se nám podařilo v minulém volebním období, podařilo se to SPD poprvé v novodobé historii České republiky, v parlamentu protlačit zákon o referendu přes první čtení, bylo to minulé volební období. To bych tady jenom připomněl, že se nám to podařilo v minulém volebním období. Prošlo to přes první čtení, ale tam už se to zadrhlo a už jsme se neposunuli dál. Ale ten historický krok se SPD povedl, že aspoň přes první čtení se to povedlo. A tady musím samozřejmě poděkovat i zástupcům hnutí ANO, protože přestože oni nechtějí referendum v takovém rozsahu jako my, nechtějí hlasovat o možnosti vystoupení z EU nebo z NATO, kdyby si to přáli občané, tak umožnili aspoň v minulém volebním období hlasy poslanců ANO to, aby to prošlo přes první čtení, ten návrh SPD. A to si myslím, že vidíte, že tady férově přiznávám. Ale já to neříkám samozřejmě tady samoúčelně, že bych tady chtěl za každou cenu někoho pochválit, ale říkám to z toho důvodu, že právě ta opozice, která tady dneska je, prosazuje demokracii. To je ten důkaz, černé na bílém. A kdo tady prosazuje - je proti demokracii a prosazuje totalitní manýry, je přesně vládní Fialova pětikoalice. Tak to přece je! Tak to přece je ve skutečnosti! To tady vidíme i na hlasování, tak to přece je ve skutečnosti. Nemá smysl mít slova. Je krásné české přísloví: Ne slova, ale činy. A činy se přesně ukázalo, kdo je pro referendum a kdo ne, i kdyby v osekané formě.

Takže pojďme dál. Navíc znova připomenu, proč tady dlouhosáhle o tom mluvím, o tomhle, že chci předřadit tento bod, protože teď vládní koalice Petra Fialy dneska chce tady na sílu prosadit a zařadit, a prosadit hlavně, zákon na totalitní politické ovládnutí České televize vládní pětikoalicí, a s tím my prostě nesouhlasíme. Takže totalitní manýry má samozřejmě tady vládní pětikoalice, a znova zdůrazňuji, hodlají zneužít i koncesionářské poplatky voličů SPD, protože si to chtějí tady ohnout podle svého. Přitom jde o to, ale k tomu se ještě dostaneme, k tomu zákonu - já už jsem to říkal na tiskové konferenci - protože si neumíte prosadit v plné míře své radní v Radě České televize ve Sněmovně, tak chcete, aby to také byl Senát, který ale nemá dostatečnou legitimitu, protože Sněmovna je volena největším množstvím občanů neboli koncesionářů, to znamená, logicky by Sněmovna měla volit členy Rady České televize, z tohoto pohledu je nejlegitimnějším zástupcem koncesionářů. A vám, protože se tady nedaří zvolit, dokonce jste si udělali po vzoru Severní Koreje veřejné hlasování, protože jste neměli pod kontrolou ani své vlastní poslance, tak aby bylo přesně vidět, jestli všichni hlasují správně při minulé volbě Rady ČT. Média v každém jiném případě by o tom psala, u vás, protože jsou většinou, tedy mainstream médií, na vaší straně, tak to nějakým způsobem tady nerozmázly, ale vy máte úplně totalitní praktiky v té pětikoalici. To znamená, když zjistíte, že vaši poslanci nechtějí hlasovat podle diktátu svrchu, tak jste si tady prohlasovali veřejné hlasování jako v Severní Koreji, aby každý z šéfů vašich pěti koaličních stran viděl na to, jak poslanec ve skutečnosti hlasuje, pro jakého radního, protože se vám prostě nedařilo navolit ty nadiktované radní seshora. Některým poslancům pětikoalice se to prostě nelíbilo, ten váš diktát ve vašich stranách, ty vaše totalitní praktiky ve vašich politických stranách, nedemokratické praktiky, diktátorské praktiky, tak jste si tady udělali veřejné hlasování jako v Severní Koreji, aby nikdo nemohl hlasovat jinak a aby případně mohl být perzekvován, kdyby hlasoval jinak. A teď tady navrhujete, pár měsíců po tom, co k téhle ostudě tady došlo ze strany vládní pětikoalice, tak teď navrhujete, aby se zvýšil počet radních na osmnáct, to znamená, aby to stálo ještě více peněz občany České republiky, protože ti radní mají odměnu samozřejmě. Takže to je další věc, že navrhujete zbytečně vycucnout z peněz daňových poplatníků další peníze, ale navíc ještě to chcete přesunout do Senátu, který ale volí zlomek občanů, takže nezastupuje ani adekvátní množství koncesionářů. Takže logicky, z logiky věci, by ti radní České televize měli zůstat u volby ve Sněmovně, protože tady je největší množství zástupců koncesionářských poplatků. Anebo snad chcete říct, že v Senátu zastupují téměř 600 000 voličů SPD? Tam nezastupuje v Senátu ani jeden senátor voliče SPD, přitom prokazatelně nás volí při sněmovních volbách více než půl milionu lidí. Takže to je nesmysl. Je to nesmysl, aby volil radní České televize Senát, a vy to chcete pouze a jenom z toho důvodu, protože v Senátu, v té dvoukolové volbě, tam máte většinu, a samozřejmě chcete ovládnout tím Českou televizi. Samozřejmě, kdyby volba v Senátu byla jednokolová, složení Senátu je úplně jiné, to je potřeba si pochopitelně říci, to by bylo jiné složení Senátu. Takže to je jasné. A už by byli úplně jiní vítězové v Senátu, protože... A pak by to samozřejmě mnohem více odpovídalo náladám ve veřejnosti. Ale tomu se teď nebudu věnovat, protože k takové změně samozřejmě kvůli pětikoalici nikdy nemůže za stávající situaci dojít. To je ústavní změna.

A teď právě ještě bych rád řekl, a to už jsem tady avizoval párkrát, už jsem to tady říkal, že navrhujeme, aby ve stejné věci bylo možné konat referendum nejdříve po uplynutí nejméně tří let ode dne oznámení výsledku hlasování v předchozím referendu, což má logiku. Vidíte to, že je to i v těch jiných návrzích v zahraničí, protože samozřejmě když už v referendu jednou občané rozhodnou, asi nemá smysl, aby za půl roku bylo stejné referendum, zase by třeba rozhodlo stejně a bylo by to pořád dokola, takže to je v souladu s demokratickými principy.

Ještě těch detailů tady mám samozřejmě vícero, ale ještě bych snad zmínil tady to, že jsme původně chtěli do našeho návrhu referenda dát, aby bylo neomezené kvorum účasti u referenda, což považuji za skutečně demokratickou variantu, ale po diskusi ve Sněmovně - je to diskuse samozřejmě v minulém volebním období, kdy jsme návrh o referendu hned následně navrhli v tomto volebním období a podali jsme ho do Sněmovny, takže vycházeli jsme z diskuse v minulém volebním období - jsme tam určité kvorum účasti u referenda zavedli, abychom vyšli vstříc ostatním stranám, protože proto, aby se prosadil zákon o referendu, pochopitelně to si nemůže prohlasovat SPD s 20 poslanci. Potřebujeme tady ústavní většinu 120 poslanců, protože je to ústavní zákon, takže i tady jsme to velmi změkčili, dali jsme tam kvorum minimální účasti aspoň 20 % občanů České republiky a tak podobně, takže opět jsme vyšli vstříc i odpůrcům referenda. Takže jsou tam různé pojistné mechanismy, aby skutečně to referendum proběhlo v závažných věcech, aby občané svoji vůli těmito způsoby, těmito parametry projevili, že skutečně je to věc, která je zajímá, která je prostě pálí, a má to relevanci. To jsme tam také dali, aby to bylo vstřícné.

Takže proč to všechno tady říkám: není opravdu jediný důvod kromě toho, že vládní pětikoalice odmítá demokracii, abyste odmítli zařazení tohoto mnou navrhovaného bodu jako prvního bodu dnešní schůze Poslanecké sněmovny, toho bodu 8, proto to tady celé takto podrobně zdůvodňuji. Ve srovnání s návrhem zákona o referendu, který jsem tady posledně navrhoval před osmi lety, kde to opravdu byla stoprocentní demokracie v čirém pojetí, ten můj návrh, to znamená, nebyla tam kvora, maximální množství otázek, aby si občané mohli vyvolat referendum, a tak dále, tak ten návrh jsme upravili tak, aby měl teoretickou šanci, co největší teoretickou šanci projít tady Sněmovnou, aby tady aspoň nějaký zákon o referendu v České republice začal platit. Protože jak říkám, jsme jedinou zemí, jedinou zemí dokonce ve střední Evropě, jak říkám, tuším, že jsme jedinou ze dvou zemí pouhých v celé Evropské unii, která nemá nějaký zákon o referendu. Znovu zdůrazňuji, proč to tady pořád opakuji, tenhleten údaj, protože to právě ukazuje, jak vládní pětikoalice Petra Fialy je proti demokracii ve skutečnosti, brání demokracii a brání občanům v demokracii. Je to nedemokratická vláda v tomto smyslu, o kterém tady hovořím, nebo antidemokratická spíš, bych řekl.

Jinak, jak jsem říkal, my chceme, aby se ve stejné věci mohlo referendum konat nejdříve po uplynutí nejméně tří let ode dne oznámení výsledků hlasování v předchozím referendu, protože my samozřejmě ctíme - a to bych chtěl zdůraznit - my tady samozřejmě chápeme a respektujeme politické prostředí založené na zastupitelské demokracii - to tady ještě nepadlo - protože samozřejmě stát nějakým způsobem funguje a musí fungovat, musí fungovat tady legislativa a tak dále. Ale současně navíc připouštíme, právě chceme připustit možnost referenda a chceme zároveň připustit i možnost opakování referenda ve stejné věci po uplynutí určité doby, a minimálně tříletá doba se v tomto ohledu jeví jako přiměřená na to opakování. Samozřejmě, o tom už jsem tady říkal, že k provedení ústavního zákona o referendu, pakliže by prošel - což tady tedy přes vládní pětikoalici evidentně neprojde, ale my samozřejmě politicky za něj bojujeme, to je jasné - je nezbytné zároveň vydat zákon, který upraví způsob ověření správnosti údajů na petici podle čl. 4 tohoto zákona a dále podrobnosti provádění a vyhlašování referenda, jakož i soudní přezkum ve věcech referenda tak, aby nemohlo dojít k nesrovnalostem při interpretaci a aplikaci ústavního zákona o referendu a aby se referendum mohlo realizovat tak, aby práva oprávněných občanů byla naplněna a výsledek hlasování v referendu byl zjištěn včas a bezchybně. Ony ty postupy při provádění referenda budou v podstatě do značné míry shodné s postupy při provádění voleb do Parlamentu České republiky.

Jinak samozřejmě ten zákon máme poměrně hodně propracovaný, takže skutečně nic nebrání tomu, abychom ho předřadili jako bod 1 na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny. My tam samozřejmě se věnujeme i rozšíření kompetencí prezidenta republiky o pravomoc vyhlašovat referendum a oznamovat jeho výsledek. Z našeho pohledu stačí, když to bude pravomoc nekontrasignovaná - proč by ji měl kontrasignovat premiér? To je tady zbytečné u této věci. Samozřejmě tu pravomoc teď prezident nemá, takže také to navrhujeme rozšířit.

To jsem v podstatě nějakým způsobem zdůvodnil, jakým způsobem chceme pojmout zákon o referendu. Takže já bych chtěl znova zopakovat tady, aby se na to nezapomnělo, že navrhuji jako první svůj návrh navrhnout zákon o referendu, číslo tisku 8, jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

Teď pojďme dál, mám tady další návrh. Jako další navrhuji předřadit tisk 12 a tisk 12 je návrh zákona, z pera SPD pochopitelně, který má pracovní název "Můj dům, můj hrad". To je důležitý zákon, který my se tady snažíme protlačit už téměř osm let. Spočívá to v principu jednoduché věci. Dnes, když občana přepadne doma nějaký zločinec, pachatel, překoná dokonce nějakou překážku, tak vlastně, a bráníte se, třeba v noci vás někdo přepadne doma, ve tmě, vy jste rozespalí, vy se bráníte, třeba ho přizabijete toho útočníka, tak ještě na základě dnešních věcí jste popotahováni, zdali vaše obrana byla přiměřená. No to snad není možné, co se tady dneska děje. Slušný člověk, kterého přepadnou doma, je ještě dneska popotahován za to, když toho zloděje třeba... já nevím, nějak se mu bránil, fyzicky ho zneškodnil, nějakým způsobem, má tam manželku, rodinu, ta oběť a podobně, nebo i třeba sám, tak dneska aby se vlastně bál se občan bránit na základě stávajících zákonů, protože ta obrana může být nepřiměřená. A jak to má ten občan rozpoznat ve tmě, v noci, kdy ten pachatel tam hlavně nemá co dělat vůbec u něj doma? A ten případ je skutečně aktuální, je to velmi aktuální zákon, takže my navrhujeme, SPD - a já bych vás rád požádal, abych mluvil k věci, to dát jako druhý bod dnešního programu schůze, číslo tisku 12.

Vlastně my to posouváme, chceme posunout jako SPD ten takzvaný institut nutné obrany tak, aby ten, kdo je napadený doma, a ten pachatel přitom překonal překážku, aby byl vždycky v právu ten, kdo je napaden. Je to v podstatě poměrně jednoduchá novela trestního zákoníku, kde v § 29 odst. 3 nově vkládáme jednu větu, že "o nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby". A já myslím, že je to úplně jasné. To znamená, pakliže nějaký člověk, pachatel tím pádem, vnikne do cizího obydlí, kde za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředním násilím, nebo překoná-li překážku, to znamená vypáčí okno, vylomí zámek, vykopne vám dveře, tak pakliže vnikne za použití násilí nebo pohrůžky násilí, to znamená přijde, pistoli vytáhne, otevřete dveře, nebo já nevím, co všechno, a pakliže vyvolá toto u toho obránce neboli u toho obyvatele oprávněnou obavu z ohrožení života, tak se bude jednat nově také o nutnou obranu.

Je to úplně jednoduché. SPD prostě brání slušné občany, SPD je na straně slušných občanů, ale vy ten návrh zákona nechcete, vládní pětikoalice ho nechce. Já vím, jak to tady probíhalo v minulém i předminulém volebním období, tady to tedy musím vytknout pochopitelně hnutí ANO, protože ani vláda Andreje Babiše tento zákon nechtěla. Dokonce v předminulém období jsme to tady navrhovali, a dokonce, jestli si pamatuju dobře, tak to prošlo přes první čtení, ale pak se to zadrhlo, jo, jo, jo. Bylo to tak, bylo to ještě za Úsvit tenkrát, já se na to moc dobře pamatuju. To znamená, ten zákon tady leží, my jsme ho chtěli několikrát předřadit i v minulém volebním období, a i vláda Andreje Babiše nám ho odmítla předřadit a zařadit a toto projednat, takže o pětikoalici ani nemluvě, pochopitelně. A dokonce jsem slýchával v kuloárech nějaké řeči: co když dítě kopne míč na zahradu a pak si chce pro ten míč jít? Tak o tom tady vůbec nemluvíme, o žádné zahradě. Mluvíme tady o obydlí, které je násilím tady, prostě pod pohrůžkou násilí nebo násilím tady vniknete. O tom tady vůbec nikdo nemluví, jo, takže to byly zase jenom výmluvy.

To znamená, SPD je jedinou stranou ve Sněmovně, která stojí na straně slušných lidí, a chceme bránit jejich obydlí a jejich bezpečnost. A já bych chtěl, aby tento zákon prošel v České republice, aby se všichni občané mohli cítit doma plně bezpečně. A pojďme si dát příklad z minulého roku. Minulý rok, vzpomeňte na tu kauzu, kdy u Plzně na samotě byl právě propuštěným recidivistou přepaden doma manželský pár v noci, normálně vloupání do domu a v noci tam byli, spali tam starší manželé. Ten pán vytáhl legálně drženou pistoli a střelil toho pachatele do břicha. Bylo to i v médiích všude a policie a všichni ho začali popotahovat v souladu se stávajícím zákonem a zkoumali měsíce, zdali to byla nutná obrana, nebo ne. A pak se ještě během vyšetřování, během krátké doby se ukázalo, že to nebyl jenom nějaký recidivista propuštěný zrovna z vězení, on to byl propuštěný vrah. On to byl propuštěný vrah dokonce, který si odpykal trest, recidivista. Takže takový člověk v noci u Plzně na samotě na okraji města či obce přepadl v noci manželský pár, který tam spal, a v podstatě za to, že se ten manžel bránil, sebe a svoji manželku, a legálně drženou zbraní střelil doma v podstatě tohohle kriminálníka, tak ještě byl popotahován a měsíce se řešilo, jestli to byla nutná obrana, nebo ne. To je neuvěřitelné. Proto se dneska lidé, občané, bojí i bránit sami sebe, svoji rodinu, protože zákony nejsou na jejich straně, zákony jsou na straně různých nepřizpůsobivých lidí, gaunerů, kriminálníků a dalších, chtělo by se mi říct nějaké tvrdší slovo, ale nebudu, jo, protože pro tyto typy lidí já nemám prostě hezkých slov, jo?

To znamená, musím říci, že náš zákon na to, abychom posunuli institut nutné obrany, je úplně namístě. A i pro ty, co se v tom nevyznají - protože jsem si všiml, že tady ve Sněmovně rádi mluví lidé hlavně z vládní pětikoalice, kteří si vůbec ty zákony nepřečetli, a jenom proto, že to navrhuje někdo jiný než vládní pětikoalice, už prostě útočí a špiní a podobně, a taky to tak vypadá tady s touhletou vládou ve finále a občané to vidí, jo, že chybí věcnost a chybí konkrétní řešení vládě - tak jenom vám chci říct, že to není americký model, protože ten americký model jde mnohem dál. My jsme si plně vědomi toho, že jsme ve střední Evropě, proto jsme přizpůsobili náš návrh právě něco mezi americkým modelem, který platí v některých státech USA, to znamená, že skutečně tam lze v podstatě člověk, co se brání nebo je toho pozemku, má ta práva ještě vyšší, než my navrhujeme, na obranu, ale my jdeme prostě mezi. Takže opět je to velmi takový vstřícný návrh, aby i ti lidé, i zástupci vládní pětikoalice, kteří nejsou na straně občanů a nechtějí bránit bezpečnost našich občanů, tak aby se cítili alespoň poměrně komfortně. Takže já si myslím, že to je velmi dobrý návrh. Já si myslím, že bychom byli opravdu rádi, abyste tento návrh nám zařadili jako druhý bod dnešního jednání.

A já samozřejmě jsem ho ještě ani nezdůvodnil, takže jdu zdůvodnit to, proč chci, aby byl zařazen - protože platná právní úprava, která platí dnes, příliš limituje případy, respektive možnosti nutné obrany, a my si myslíme, že právě institut možností takzvané nutné obrany, že je to naopak nutné posílit s ohledem na stále rostoucí agresivitu pachatelů zločinů, která se týká zejména porušování domovní svobody, kdy se pachatelé snaží násilně vniknout do obydlí či obdobných soukromých prostor bez ohledu na skutečnost, je-li v nich někdo přítomen. A musím říct, že hlavním principem posílení nutné obrany, právě našeho zákona z pera SPD, je prostě a jednoduše poskytnout občanům vyšší míru jistoty a bezpečnosti, aby se nemuseli obávat použít adekvátní nástroje a prostředky, když někdo poruší jejich domovní svobodu, když se někdo bude snažit vniknout do jejich obydlí a vyvolá v nich pocit, že pachatel může ohrozit jejich zdraví, nebo dokonce život.

Naše nová námi navrhovaná úprava zakotvuje zásadu "můj dům, můj hrad", která je ale součástí některých zahraničních úprav. Posiluje postavení a sebevědomí občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit, aby se nemusel obávat následného stíhání ze strany státních orgánů, když použil přiměřené nástroje proti pachateli, který bývá často ozbrojen. V takovém případě podle našeho návrhu útočník na sebe bere riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení majetku, zdraví či života oprávněné osoby, bude se napadený bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu.

A tady, u tohoto momentu, je potřeba se pochopitelně zastavit, protože to je právě ten dnešní problém, že o občanech už jsem mluvil, že občané budou mít na základě našeho návrhu možnost se účinně a beze strachu bránit, když se jim někdo vloupá domů a překoná násilně překážku, ale ještě jsem nehovořil o tom, co to znamená pro pachatele, protože dneska v podstatě ten pachatel si myslí, že má Eldorádo, myslí si, že mu v podstatě nic zásadního nehrozí. A náš zákon, a to chci tady teď trošku rozebrat, nemá právě jenom pozitivní vliv na občana, protože ten občan se bude cítit lépe, bezpečně, protože pochopitelně mu náš zákon rozšiřuje pocit možnosti, aby se adekvátně bránil, když se mu někdo vloupá domů, do bytu nebo do domu, ale zároveň je to i signál vůči pachateli přece, protože dneska když se pachatel cítí beztrestně, nebo se cítí, že mu hrozí malý trest, a nehrozí mu nebezpečí, tak samozřejmě kriminalita eskaluje a jsou s tím problémy. V okamžiku, že pachatel bude vědět, co může očekávat, když překoná násilně překážku k někomu domů a vloupá se mu tam, a že tím pádem bude v plném právu ten napadený, tak samozřejmě je důvodný předpoklad, že bude té násilné trestné činnosti mnohem méně.

Tady bych rád jenom zdůraznil, že to na základě našeho zákona, návrhu, nebude fungovat tak, že pachatel se vloupá a někdo ho může jen tak střelit, ne, ne, ne, tady bych připomněl pasáž v té naší větě, kterou tam vkládáme: "Pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života, zdraví jeho či jiné přítomné osoby." To znamená, je tam prostor pro to, to posoudit. Takže to není, že to bude jako na Divokém západě. Musí se tady samozřejmě zvážit i ten napadený, zdali je tam oprávněná obava, nebo ne. To samozřejmě se bude posuzovat.

Ale v každém případě to už nebude tak, jako je to dneska. Rozhodně se to právo posune na stranu slušného občana na základě našeho návrhu. Samozřejmě, když ten kriminálník, ten zločinec, bude očekávat, že třeba doma může být někdo se zbraní a právem se tam potom bude adekvátně bránit, takže ho nečeká nic dobrého, tak samozřejmě to potom může velmi zásadně pomoci v poklesu trestné činnosti.

Vzpomeňme ostatně na minulé volební období, kdy s tím měla problémy vláda Andreje Babiše, konkrétně ministr vnitra Hamáček, jak tady byla série vloupání a trestné činnosti ve Středočeském kraji, kdy se prostě nedařilo dopadnout pachatele. Občané mi zoufale psali, už se doma ozbrojovali zbraněmi, a dělali dokonce hlídky, nějakou domobranu a podobně, protože ti pachatelé tam vykrádali sériově rodinné domy a stávající zákony je prostě vůbec neodradily. Takže to je prostě dnešní stav, nad kterým SPD rozhodně nebude zavírat oči. Vládní pětikoalice nad tím zavírá oči, ale my nad tím nebudeme zavírat oči. Proto vás žádám o to, aby se tento náš návrh zákona zařadil jako druhý bod.

Jenom dodám, že změna trestního zákoníku tak, jak ji navrhujeme, má sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy v nechráněném prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo. Současně zpřesňujeme požadavek zákona, že se musí jednat o přímo hrozící nebo trvající útok, neboť podle stávající úpravy musí obránce například ve svém domě nejdřív čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání. Tak to je opravdu úplný vrchol. Takže občan je doma rozespalý, spí s rodinou doma, přepadnou ho tam a občan má jako ve tmě čekat, až ho ten druhý napadne? Jak má asi ve tmě rozeznat, jestli ten pachatel, který tam vůbec nemá co dělat, u něj doma pochopitelně v noci, když má občan zamčeno a zavřená okna, a občan má tedy čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání? Tyhle zákony vy tady tolerujete? Jak má asi ve tmě občan poznat, jestli proti němu je někdo s nožem, s pistolí nebo jestli je to mistr světa v karate, to znamená, že sice není ozbrojen, ale jednou ranou toho občana uzemní? To je prostě úplně absurdní, co se tady děje.

Takže za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který do chráněného prostoru pronikl. Ano, to znamená, někdo se vám vloupá do domu, vyzývá vás, a dneska abyste čekali na to, až k vám skrze dveře do ložnice vstoupí, a vy ještě čekáte na to, co bude. Ten současný stav je přece úplně neúnosný, proto SPD navrhuje novelu toho trestního zákona. Námi navrhovaná nová úprava současně pokrývá situaci, kdy je útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce zasahuje v její prospěch. Ano, to je důležité, to jsme tam právě vložili, protože třeba doma spí dítě nebo manželka nebo přítelkyně a tak podobně, manžel nebo partner se probudí a v podstatě dneska aby málem čekal, jestli bude na ně veden útok, ale to už je pozdě. Jestli má doma své blízké lidi a je na ně veden útok, tak aby už mohl samozřejmě zasáhnout, respektive aby ten útočník věděl, že už se nepotká s ničím dobrým, pakliže už vůbec vnikne do takového objektu a vloupá se tam, ať tam pak napadne kohokoliv, tak prostě že už zákon není na straně útočníka, jako je tomu dneska.

Teď - to už jsem tady zmiňoval - meze použití nutné obrany jsou nastaveny takzvanou oprávněnou obavou, která potlačuje možnost případného zneužití. Oprávněnou obavou obránce nemůže být například vedení obrany na velmi vysokou vzdálenost nebo proti prchajícímu útočníkovi, to je potřeba říct, takže i tyhle věci jsme ošetřili. Takže i ty argumenty, že by to mohlo být nějak zneužito a že prchající osoba, že na velkou vzdálenost, to jsme prostě v tom zákoně vyřešili. Takže ten zákon je napsán velmi dobře, aby skutečně posílil adekvátní nutnou obranu na straně slušného občana, aby byl pro slušné lidi, aby to prostě fungovalo, takže v podstatě, proč o tom tady takhle sáhodlouze hovořím. V podstatě to tady vysvětluji a mám tady všechny důvody, proč byste to měli podpořit. Samozřejmě platí, že závěr o naplnění či nenaplnění podmínek nutné obrany při ochraně obydlí bude mít soud, takže to je v podstatě také velmi důležité pro ty z vás, kteří by se obávali nějakého zneužití toho institutu. Ne, ne, ne, ta obava není namístě.

Nicméně podstatné je, že při vyhodnocení adekvátnosti nutné obrany se bude vycházet z toho, jak se okolnosti napadení jevily obránci, nikoliv útočníkovi. To je právě důležité, to je to podstatné, protože dneska se situace vyhodnocuje - přiměřená obrana - tak ještě se přihlíží k tomu útočníkovi. To snad není možné, co se tady děje. Takže člověk, který vůbec nemá co dělat u vás doma, tak se přihlíží k němu. To snad vůbec není možný. Takže samozřejmě my tady chceme, aby se při vyhodnocení adekvátnosti nutné obrany přihlíželo k tomu, jak se to jevilo tomu obránci, tedy tomu, kdo byl napadený, protože to, jak se to jeví útočníkovi, to si už umíme představit, že?

Jinak námi předložená úprava následuje současný vývoj judikatury, který směřuje ke stále vyššímu respektování a posílení chování a oprávnění poškozeného v neočekávané životní situaci, na kterou je nutné okamžitě reagovat.

Jinak můžu se jenom zeptat, jestli je ve 13 hodin pauza? (Obrací se na předsedajícího. Předsedající: Je.) Je, ve 13 hodin je pauza, škoda, protože já mám těch bodů ještě víc, takže budeme pokračovat ještě v další fázi.

Protože mám tedy ještě dvě minuty, tak bych znova ještě jenom zdůvodnil, proč tady navrhujeme tyto body - protože vládní koalice Petra Fialy, pětikoalice, místo aby ve Sněmovně řešila pomoc lidem s drahými energiemi, místo aby tady iniciovala mírová jednání, například v konfliktu na Ukrajině, a prosazovala mír, tak tady dneska za každou cenu chce protlačit zákon, kterým chtějí politicky ovládnout Českou televizi. Takže prioritou vlády Petra Fialy je politické ovládnutí České televize, aby Česká televize, potažmo Český rozhlas v další fázi, vysílali jenom to, co vyhovuje vládní většině, vládě Petra Fialy.

My tomu prostě chceme tady zabránit, proto říkáme jasně: chceme, aby se tady projednávaly zákony na pomoc občanům s drahými energiemi, potažmo tady máme x zákonů, já je ještě budu postupně představovat. Chceme předřadit zákon - nejenom zákon o referendu, zákon "Můj dům, můj hrad" na posílení možnosti obrany slušných občanů. Chceme tady zvýšit daňové zvýhodnění dětí z pracujících rodin. Chceme předřadit zákon zvýšení daňových slev na poplatníka pro pracující lidi, aby měli více peněz. Chceme zestátnění exekutorů. Chceme ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, což už jste nám tady jednou zamítli. Chceme také zavést přímou volbu a odvolatelnost politiků, ten zákon nám tady také leží. Chceme taky zamezit vyvádění nezdaněných dividend zahraničními nadnárodními korporacemi z České republiky, což je výjimka, kterou si tady prosadila Evropská unie na úkor České republiky, na úkor českých firem. Chceme také předsadit návrh zákona na minimální důstojný důchod, na výši minimální mzdy za splnění zákonných podmínek a u té částky zásluhově, protože za ty malé důchody se prostě nedá vyžít. To znamená, my tady chceme zvýšení příspěvků na péči o zdravotně postižené.

Tyto zákony tady chceme předřadit, a ne abyste si tady prosazovali politické ovládnutí České televize vládní pětikoalicí. My chceme zákony, aby lidé měli více peněz, slušní lidé bezpečí a spravedlnosti, a vy chcete politicky ovládat Českou televizi, a s tím my zásadně nesouhlasíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: (Vstupuje do řeči.) Je 13 hodin. Pane předsedo, je čas na standardní polední pauzu, takže bych vás nyní přerušila. Vy potom můžete dostat slovo.

Nicméně dostala se ke mně informace, že tedy než vyhlásím pauzu, je třeba oznámit, že na základě dohody všech předsedů klubů dnešní jednání končí v 18 hodin.

A já tedy jenom zrekapituluji, že se sejdeme zde v sále ve 14.30 hodin na ústní interpelace a potom budeme končit v 18 hodin. Přeji klidnou polední pauzu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážený pane premiére, vážení kolegové, zahajuji odpolední jednání a dalším bodem našeho pořadu jsou

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP