(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 52. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak jsem vás právě všechny odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 52. schůze Poslanecké sněmovny dne 25. ledna tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

A nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Oldřicha Černého a poslance Toma Philippa. Má někdo jiný návrh? Nevidím, že by se kdokoliv hlásil s jiným návrhem na určení ověřovatelů.

Proto zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navržené ověřovatele? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 110 přítomných, pro 110. A já konstatuji, že jsme ověřovateli 52. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Oldřicha Černého a poslance Toma Philippa.

 

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Babka Ondřej z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Balaštíková Margita do 17 hodin z pracovních důvodů, Bělor Roman od 15.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, Berki Jan od 15.30 do 9 hodin z pracovních důvodů, Brázdil Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bžoch Jaroslav z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Carbol Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Feranec Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Foldyna Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Hájek Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Havel Matěj Ondřej z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hendrych Igor z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Jáč Ivan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kolovratník Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Krejza Karel z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Levko Jarmila z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Liška Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Metnar Lubomír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Mračková Vildumetzová Jana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Sládeček Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Šimek David do 15 hodin z pracovních důvodů, Štolpa David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Vlček Lukáš od 15.30 do 9 hodin ráno z pracovních důvodů, Volný Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vondrák Ivo z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Ženíšek Marek z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvají: Fiala Petr od 17.30 z pracovních důvodů, Balaš Vladimír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Baxa Martin od 17.15 z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Langšádlová Helena do 15.30 z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Rakušan Vít z celého jednacího dne z osobních důvodů, Síkela Jozef z celého jednacího dne z osobních důvodů a Šalomoun Michal do 17 hodin z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 52. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme za prvé zařadit do návrhu pořadu nové body: sněmovní tisk 270/7, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - vrácený Senátem. Zákonné lhůty jsou splněny, od úterý 7. února lze sněmovní tisk projednat. Sněmovní tisk 374, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v prvém čtení, a to do bloku Zákony - první čtení. Zákonné lhůty jsou splněny a od úterý 7. února lze sněmovní tisk projednat.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 7. 2., zahájit jednání nově zařazeným bodem, sněmovním tiskem 270/7, vráceným Senátem, o podpoře sportu, a nově zařazeným bodem - sněmovní tisk 374, první čtení, o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Dále pokračovat body z bloku Zákony - druhé čtení, a to v pořadí: bod 2 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 288, o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele; bod 3 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 346, o elektronických komunikacích; a dále případně pokračovat body z bloku Zákony - první čtení.

Toto seřazení bodů by pak platilo po celý jednací týden: bod 13 návrhu pořadu, sněmovní tisk 371, o preventivní restrukturalizaci; bod 14 návrhu pořadu, sněmovní tisk 372, o úpadku a způsobech jeho řešení; bod 5 návrhu pořadu, sněmovní tisk 350, o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění covid-19, podle § 90 odst. 2; bod 9 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 366, o provozu na pozemních komunikacích; bod 8 návrhu pořadu, sněmovní tisk 362, zákon o oběhu osiva a sadby; bod 6 návrhu pořadu, sněmovní tisk 360, o veřejných dražbách, a bod 7 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 361, o veřejných dražbách - související. V případě vyčerpání všech těchto bodů navrhujeme pokračovat dalšími body z bloku Zákony - první čtení, a to od bodu 15.

Zítra, tedy ve středu 8. 2., projednávat body z bloku Zákony - třetí čtení, poté případně pokračovat, jak již bylo zmíněno, body z bloku Zákony - první čtení v určeném pořadí a dále body dle schváleného pořadu schůze.

Informace na závěr: vláda svým usnesením číslo 43 ze dne 18. ledna 2023 vzala zpět vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 96. Škrtněte si tedy prosím body 1 a 89 návrhu pořadu, tedy druhé a třetí čtení. O tomto se nemusí hlasovat, nicméně tyto body nebudeme projednávat. To je z mé strany vše. (V sále je hluk.)

Já vás poprosím o ztišení. S náhradní kartou číslo 38 hlasuje pan předseda Marek Výborný.

A nyní je tedy několik přihlášených k pořadu schůze, my bychom vyslechli jejich návrhy. Nejdříve je přihlášen pan předseda Marek Benda, s přednostním právem následuje pak paní předsedkyně Schillerová.

Prosím, máte slovo. A ještě jednou, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení v sále. V případě, že chcete cokoliv řešit, přesuňte své rozhovory do předsálí.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, pokusím se být maximálně stručný, ale nad rámec dohody, která vznikla na politickém grémiu, si dovoluji za vládní koalici přednést ještě další seřazení bodů.

Proti tomu, jak to je dneska, nemám žádných námitek. Zítra, kdy mají být body třetího čtení, navrhuji, aby byly seřazeny v tomto pořadí: první bod 88, sněmovní tisk 312, sdružování v politických stranách; pak bod 86, sněmovní tisk 249, zadávání veřejných zakázek; pak bod 85, sněmovní tisk 238, investiční společnosti a investiční fondy; posléze bod 84, návrh poslanců Patrika Nachera a dalších, občanský soudní řád, sněmovní tisk 48. Tolik zítřek, s tím, že samozřejmě pokud by se skončilo, pokračovali bychom body v prvním čtení tak, jak byly seřazeny paní předsedkyní po jednání grémia.

Dále druhý návrh je, aby na čtvrtek 9. února po skončení písemných interpelací nebo od 11 hodin byly zařazeny dva body z bloku prvních čtení, to bod 11, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, sněmovní tisk 368, navrženo první čtení podle § 90; dále bod 12, vládní návrh zákona o financování obrany České republiky a o změně dalších zákonů, sněmovní tisk 369. To myslím, že nám vystačí na čtvrtek.

Poslední návrh, který mám na pátek, abychom projednali třetí čtení bodu 87, sněmovního tisku 263, zjednodušeně řečeno, návrh zákona o České televizi a Českém rozhlasu, jako první bod v pátek ráno. Toto jsou tři návrhy, které mám. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je tedy přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová, následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo. Kolegyně, kolegové, poprosím o ztišení v sále.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte mi, abych předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s návrhem na zařazení nového bodu s názvem Nedostatek léků a žádám o jeho zařazení jako první bod dnešního jednacího dne. Teď mi dovolte, abych tento bod před vámi odůvodnila.

Jak všichni dobře víme, české nemocnice a lékárny se již několik měsíců potýkají s nedostatkem či úplnou absencí antibiotik, léků pro chronicky nemocné pacienty, ale i úplně běžných léků na horečku včetně dětských sirupů. Bohužel, uplynulé týdny potvrdily, že Ministerstvo zdravotnictví nekomunikuje, nejedná a není dostatečně aktivní, aby tento naléhavý a závažný, bohužel i životy ohrožující problém koncepčně řešilo.

Protože ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nefunguje, svolali jsme v minulém týdnu do Poslanecké sněmovny zástupce klíčových profesních komor a oborových asociací, abychom mu pomohli nalézt řešení. Účast vrcholných představitelů českého zdravotnictví jasně potvrdila, že nedostatek léků chápe jako velký problém úplně každý. Přišli zástupci České lékařské komory, České lékárnické komory, České stomatologické komory, České asociace farmaceutických firem, Svazu zdravotních pojišťoven, ředitelé nemocnic, poslanci výboru pro zdravotnictví, ale i zástupci pacientů.

O to více je alarmující, že tím, kdo nepřišel, a dokonce za sebe nevyslal ani žádného zástupce, byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, tedy ten, který nese za situaci hlavní zodpovědnost. Mohu vám říct, že odborníci byli v šoku a během setkání se netajili tím, že takovou ignoranci ze strany ministra ještě nezažili, nejen vůči opozici, ale i vůči těm, kteří pracují v první linii a kteří očekávají od svého ministra podporu, nebo alespoň nějaký náznak strategie. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedající se žádostí o zjednání klidu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já tedy neměla pocit, že je to tak strašné, ale prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení. Možná to slyšíme každý v sále jinak, ale ať může paní předsedkyně pokračovat.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně, děkuji.

Vážené dámy a pánové, za úplný vrchol považuji informaci, kterou dnes ráno umístil pan ministr zdravotnictví na svůj twitterový účet. Cituji tweet ministra zdravotnictví ze dne 7. února v 8.59 hodin: "Včera jsem jednal s eurokomisařkou pro zdraví Stellou Kyriakides. Téma bylo jasné, léčiva a jejich nedostatek v EU. Shodli jsme se, že problém musíme řešit i na EU úrovni. Už na přelomu roku jsme vyzvali švédské předsednictví, úřady HERA, EMA, k řešení. Na jednání Rady EU toto téma zvednu." Opravdu, po skončení půlročního předsednictví České republiky v Radě EU se 7. února 2023 dozvídáme od ministra zdravotnictví, že téma nedostatků léků zvedne na jednání Rady EU? Zatímco ostatní země EU dávno jednají, ministr zdravotnictví České republiky avizuje, že téma hodlá v Evropě zvednout? Zatímco jiné země už dávno brzdí vývoz, aby ochránily domácí dodávky. Zatímco jiné země, například Řecko, rozšířily seznam léků, jejichž další prodej do jiných zemí, známý jako paralelní obchod, je zakázán. Zatímco jiné země, například Rumunsko, již dočasně úplně zastavily vývoz některých antibiotik a léků proti bolesti pro děti. Zatímco například Belgie přijala dekret, který úřadům umožňuje v případě krize zastavit vývoz léků. Zatímco německá vláda zvažuje změnu zákona, aby flexibilně upravila požadavky na zadávání veřejných zakázek, které v současnosti nutí zdravotní pojišťovny nakupovat léky tam, kde jsou nejlevnější, a soustředit dodávky do rukou několika cenově nejkonkurenceschopnějších výrobců. Tamní ministr zdravotnictví již oznámil, že spolková vláda nastaví takovou cenovou politiku léků, aby se distributorům vyplatilo stáhnout současné tenčící se zásoby z dalších zemí Evropy, a raději je prodali v Německu. V Německu také byla přijata legislativní výjimka, podle níž mohou být na německém trhu vydávána i léčiva v baleních popsaných v jiném jazyce než německém. Do německých lékáren se tak velmi rychle dostaly desetitisíce dávek léků a čípků v originálním balení v angličtině nebo třeba francouzštině. Potřebné informace v němčině jsou k dispozici na internetu po oskenování QR kódu na cizojazyčně popsaných lécích. Zatímco Nizozemsko přijalo zákon, který prodejcům ukládá povinnost uchovávat zásoby na šest týdnů, aby překlenuli nedostatek. Podobná pravidla se připravují ve Švédsku. Nejen ve Francii tamní vláda napíná všechny síly k tomu, aby přesvědčila farmaceutické firmy k přesunu jejich výrobních kapacit.

Je evidentní, že v Evropě se rozhořel boj o to, která vláda pro své občany usmlouvá co největší dodávky, že jednotlivé země, které se potýkaly a potýkají s podobným problémem jako Česká republika, realizují funkční opatření, která tuto nepřijatelnou situaci řeší. Já se ptám, jestli si Česká republika v této situaci opravdu může dovolit takto neakceschopného ministra zdravotnictví. Jaký je plán českého ministra zdravotnictví? Jaký je akční plán naší vlády k dlouhodobějšímu vyřešení nedostatku léků v našich lékárnách a nemocnicích? Žádný plán jsme neviděli. Naopak vidíme ministra zdravotnictví a premiéra, kteří před problémem strkají hlavu do písku, kteří tento problém zlehčují, protože mu buď nerozumí, nebo nechtějí rozumět, nebo obojí. Každopádně platí, že pan ministr zdravotnictví selhal a jeho dnešní sdělení, že téma otevře na Radě EU, považuji za výsměch. Nejedná se o ohrožení kritické infrastruktury státu?

Dámy a pánové, žádám o zařazení tohoto mimořádného bodu. Žádám - a zpřesňuji ho jako bod Absence koncepčního řešení nedostatku léků ze strany Ministerstva zdravotnictví, a prosím, pojďme umožnit, ať můžeme slyšet ministra zdravotnictví, když na speciálně svolaný kulatý stůl organizovaný mými ctěnými kolegy, profesorkou Adámkovou, profesorem Špičákem, doktorem Maškem a samozřejmě dalšími kolegy, kteří tam byli přítomni, prostě nedorazil, byť to slíbil, a absolutně tedy s námi, ani s touto odbornou veřejností, která z toho je zhrozena, nekomunikuje. Pojďme chtít slyšet, co bude dělat dál. Toto se týká všech lidí, všech lidí v této zemi. Děkuji vám. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další přihlášený k pořadu schůze je pan předseda Okamura a připraví se pan ministr Válek, který je připraven následně s přednostním právem. Prosím, máte slovo, a kolegyně a kolegy požádám ještě o ztišení.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl navrhnout jménem hnutí SPD několik mimořádných bodů na schůzi dnešní Poslanecké sněmovny.

Za prvé navrhuji mimořádný bod s názvem Fialova vláda obelhala voliče a chystá bezprecedentní ožebračení občanů formou zvyšování mnoha daní. Plány vlády Petra Fialy z ODS na zvyšování daní občanům získávají konkrétnější obrysy. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS prohlásil, že jeho cílem je, aby změny v této oblasti byly připraveny již během letošního jara a aby byly účinné od 1. ledna 2024. To znamená zvyšování daní, přičemž všechny strany vládní pětikoalice před volbami slibovaly, že daně v žádném případě nezvýší. Voliče tedy jasně podvedly. Dle dostupných informací by se mělo jednat ze strany vlády o zvýšení daně z přidané hodnoty, tedy DPH, tedy se bude jednat o zdražení u mnoha druhů zboží a služeb posunem snížené sazby DPH o několik procentních bodů nahoru. Fialova vláda chce lidem zdražit vodné a stočné, chce zdražit lidem léky, kojenecké potřeby, točené pivo, knihy a další zboží a služby. Vláda přiznala, že zvažuje i zvýšení daně z nemovitosti, kterou dosud vybírají do svých rozpočtů obce, a mohou regulovat i její výši. Ministr Stanjura z ODS, je to zároveň místopředseda ODS, požaduje, aby její případný zvýšený výnos byl příjmem státního rozpočtu, a nikoliv měst a obcí. Přitom právě Stanjura v roce 2021 na své oficiální facebookové stránce uvedl, že nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný a že nechápe, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. To znamená, tady přímo vidíme, jak místopředseda ODS a ministr financí lže v přímém přenosu. Ministr Stanjura rovněž připustil, že by vláda mohla zvýšit i odvody živnostníkům, takzvaným OSVČ, na zdravotní a sociální pojištění, což by zásadním způsobem fakticky zvýšilo daňové zatížení živnostníků a pro značnou část z nich by šlo o likvidační opatření. Takže vláda je také totálně proti všem živnostníkům a malým podnikatelům a v tomto případě by šlo také o bezprecedentní porušení a popření předvolebních slibů stran Fialovy vládní pětikoalice. Hnutí SPD důrazně protestuje proti jakémukoliv zvyšování daní českým občanům a firmám a požadujeme, aby vláda své návrhy na zvyšování daní spojila se žádostí o vyslovení důvěry. Takže já bych ještě jednou zopakoval ten můj první mimořádný bod, který bych chtěl navrhnout na dnešní schůzi, název tedy je: Fialova vláda obelhala voliče a chystá bezprecedentní ožebračení občanů formou zvyšování mnoha daní, a rád bych to zařadil dneska jako první bod.

Jako další bod, mimořádný, na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bych rád jménem SPD navrhl bod s názvem Pod hranicí chudoby žije již 40 % rodičů samoživitelů, Fialova vláda se jim nesnaží efektivně pomoci. Tak to je ten název. Podle výsledků průzkumu agentury PAQ Research jsou příjmovou chudobou nejvíce ohroženy domácnosti rodičů samoživitelů, ale také senioři, také zdravotně postižení spoluobčané. Pod hranicí chudoby žije již 40 % rodičů samoživitelů, přičemž s jedním rodičem nyní vyrůstá celkem zhruba 336 000 dětí. Samoživitelé jsou proto nuceni omezit své vlastní životní potřeby jen na to nejnutnější a nemají žádné finanční rezervy. Jakékoliv neočekávané výdaje nebo výpadky v příjmech mohou mít pro ně a pro jejich děti fatální důsledky. Je smutnou skutečností, že se Fialova vláda nesnaží rodičům samoživitelům efektivně pomoci, zatímco podporuje zbytné výdaje. To je naprosto nepřijatelné a jedná se o důkaz nezájmu vlády Petra Fialy z ODS o občany, kteří jsou nuceni vychovávat děti za nepříznivých podmínek. Hlavní míru zavinění za tento stav lze přisoudit nejen premiérovi Petru Fialovi z ODS, ale také ministru práce a sociálních věcí a zároveň předsedovi KDU-ČSL Marianu Jurečkovi. Vláda pětikoalice způsobila extrémní zdražení základních životních potřeb českých občanů a nedokáže pomoci ani těm sociálně nejohroženějším z nich, mimo jiné i kvůli tomu, že svojí nekompetentní politikou přivedla úřady práce, které mají sociální podporu a pomoc lidem v nouzi na starosti, na pokraj kolapsu. Hnutí SPD požaduje demisi neschopného rezortního ministra a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky a zároveň předkládáme řešení situace rodin s dětmi ohrožených chudobou. Jedná se o naše návrhy a o kombinaci našich návrhů na snížení jejich daňového zatížení, zlevnění bydlení, energií a potravin prostřednictvím snížení daně z přidané hodnoty a zvýšení dětských a prorodinných sociálních dávek slušným a pracujícím občanům. Příslušné návrhy zákonů jsme již předložili do legislativního procesu tady ve Sněmovně, ale Fialova vládní koalice nám naše návrhy neustále blokuje. Takže ještě jednou zopakuji: na dnešní schůzi jako bod 2, mimořádný bod za SPD navrhuji bod s názvem Pod hranicí chudoby žije již 40 % rodičů samoživitelů, Fialova vláda se jim nesnaží efektivně pomoci.

Jako třetí mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vládní pětikoalice navrhuje zvýšit věk odchodu do důchodu na 68 let, což by byl nejvyšší důchodový věk v Evropě. Je to cynická a asociální bezohlednost. K tomu dodám hned na úvod, že hnutí SPD s tím zásadně nesouhlasí. Ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka i další představitelé vlády prosazují zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu nad současných 65 let. Podle návrhu důchodové reformy Ministerstva práce a sociálních věcí by se měla tato hranice posunout až na 68 let. Hranice pro důchodový věk by tak v České republice byla nejvyšší v Evropě. Některé státy mají 67 let, ale například Francie má naopak 62 let. Teď tam probíhá diskuse, že by zvýšili na 64 let, a probíhají ohledně toho masivní demonstrace občanů, kteří to nechtějí. Pro hnutí SPD je jakékoliv zvyšování hranice pro vznik nároku na starobní důchod absolutně nepřijatelné, naopak požadujeme její zachování na 65 letech, či případně i její snížení. Odmítáme, aby byli čeští občané nuceni pracovat v náročných podmínkách do velmi vysokého věku na úkor zaslouženého odpočinku. Jedním z klíčových argumentů je pro nás i to, že zatímco celková doba dožití se průběžně pomalu zvyšuje v České republice, takzvaná délka života ve zdraví již cca padesát let zůstává prakticky stejná. Přidávají se léta k životu, ale ne život k létům, krátce a stručně řečeno. U mužů takzvaná délka života ve zdraví je nyní 61 let v průměru a u žen je to 62 let, jak vyplývá z informací Českého statistického úřadu a Ministerstva zdravotnictví. To znamená, že už i současná hranice 65 let věku pro odchod do důchodu je z tohoto pohledu vysoká a jakékoliv úvahy o jejím dalším zvyšování jsou jen další cynickou a asociální bezohledností vůči českým občanům ze strany současné Fialovy pětikoaliční vlády, která stále není schopna připravit a schválit dlouhodobě odkládanou důchodovou reformu.

A tady se ještě musím krátce pozastavit u neuvěřitelně arogantního a asociálního vyjadřování předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Pekarové Adamové, která v neděli před dvěma dny v partii na Primě na oprávněnou výtku místopředsedy SPD Radima Fialy, jakým způsobem si představuje, že si lidé budou hledat, tedy v šedesáti sedmi, v šedesáti osmi letech práci, paní Pekarová Adamová zcela arogantně odpověděla, že přece lidé nemusí zůstávat celý život v jedné práci. No, to je neskutečné, co si tady předsedkyně Sněmovny paní Pekarová Adamová dovoluje vůči občanům. A jak si asi budou v šedesáti osmi letech hledat manuálně pracující občané práci? A jakou tedy mají jinou manuální práci dělat, kdy se řada občanů nebude moct už ani ohnout, protože zdravotní stav po celoživotní těžké práci, po celoživotní náročné práci, už to ani neumožňuje? Arogance opravdu nejvyšších představitelů Fialovy vládní pětikoalice je do očí bijící a vůbec se nedivím, že paní Pekarová Adamová, předsedkyně Sněmovny a TOP 09, je nejméně důvěryhodnou političkou v České republice a že vám drtivá většina lidí už vůbec nevěří, protože to je neuvěřitelné, ten váš způsob vyjadřování, to, jak vy neustále plivete slušným lidem do obličeje. Takže já bych to zopakoval, že navrhuji jako bod, jako třetí mimořádný bod na schůzi Poslanecké sněmovny dnes bod s názvem Fialova vládní pětikoalice navrhuje zvýšit věk odchodu do důchodu na 68 let, což by byl nejvyšší důchodový věk v Evropě. Je to cynická a asociální bezohlednost.

K tomu bych snad ještě dodal v rámci svého návrhu, toho třetího bodu, že jak Fialově vládě klesá důvěra občanů, podle toho posledního průzkumu už vám věří jenom něco přes - čili přibližně - 20 % občanů v České republice, tak Fialova vláda používá čím dál více podvodné metody proti politické konkurenci. Teď nejnověji, a to jsem se tedy musel opravdu zasmát zhluboka, dali ministr vnitra Vít Rakušan - a tedy Fialova vláda, protože je to vicepremiér Fialovy vlády, předseda hnutí STAN - dal SPD do jakési zprávy o extremismu. A když jsem četl, proč SPD je dáno Fialovou vládou do zprávy o extremismu, tak je to z toho důvodu, že se SPD v druhé polovině roku zaměřilo na kritiku zdražování, energetickou krizi, to znamená kritiku toho, že vláda neřeší drahé energie, a na válku v Ukrajině, to znamená, že chceme mír a nechceme válku. A proto je SPD uvedeno ve zprávě o extremismu. Nic jiného konkrétního v té zprávě uvedeno není na naši adresu. To znamená, ministr vnitra a vicepremiér Fialovy vlády Vít Rakušan - a jeho parťačkou je tady například i paní Pekarová Adamová z TOP 09 - otevřeně zneužívají, i s premiérem Fialou, zoufale, zoufale zneužívají Ministerstvo vnitra k útokům proti politické konkurenci. Už tak hluboko spadli tihleti rádoby demokraté, pseudodemokraté. Těmito metodami se s Fialovou vládou vracíme do hluboké totality a myslím, že by to Fialova vláda měla okamžitě položit, protože když neumíte, když vám to nejde politickými, demokratickými prostředky, tak jdete na to totalitními metodami a používáte ty nejhorší metody jako z padesátých let. Začínáte už používat - cenzura, názorová šikana, zneužívání Ministerstva vnitra k odstranění názorové a politické konkurence.

Mimochodem - těžko se to říká sám o sobě - ale na základě asi dva dny starého průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, CVVM, mimochodem mně konkrétně věří 43 % občanů České republiky, já jsem těsně druhý nejdůvěryhodnější politik České republice. Takže arogance Fialovy vlády, že vy jste označili 43 % občanů České republiky za extremisty, to je úplně neuvěřitelná situace. Vy polovinu lidí, téměř polovinu lidí v České republice, jejich názory označujete za extremismus, tak už jste zoufalí, tak už padáte na dno. A já se tomu jenom můžu smát, protože kopete kolem sebe, a místo abyste pracovali pro občany, místo abyste něco pozitivního přinášeli občanům, tak tady předsedkyně Sněmovny paní Pekarová Adamová doporučuje vzít si dva svetry, pak řekne v televizi Prima, že vláda není pro lidi, teď řekne, osmašedesátiletým lidem doporučí, přece nemusí být v jednom zaměstnání, ať si najdou nějaké jiné, když chcete zvýšit věk do důchodu na 68 let - to je extremismus. To je extremismus jak vyšitý, paní předsedkyně Pekarová. A abyste se podívala taky do slovníku třeba cizích slov, co znamená slovo extrémní, tak vás poučím. Je to to, když někdo prosazuje názory mimo hlavní názorový proud. A podle všech průzkumů i důvěry vaší vlády, ten, kdo je tady totálně mimo, jste vy se svojí nedůvěrou 65 % od občanů.

Takže bych šel ještě k dalšímu bodu, chci navrhnout další mimořádný bod. Je to bod 4, čtvrtý mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny, a ten bod má název Počet nelegálních imigrantů byl vloni rekordní do České republiky. Počet nelegálních migrantů do České republiky byl loni rekordní, 29 235 osob. Cizinecká policie České republiky loni odhalila při nelegální imigraci 29 235 cizinců, tedy o 18 065 více než v roce 2021 a i více než v letech 2015-2016, tedy v období dosud největší migrační krize. Dle informací cizinecké policie mezi nelegálními imigranty jasně převažují Syřané s určitým druhem dočasné ochrany v Turecku a mezi převaděči je nejvíce Ukrajinců. Jelikož ostraha vnější hranice takzvaného schengenského prostoru proti ilegálním imigraci je dlouhodobě nefunkční, a na to tady SPD dlouhodobě upozorňuje, a mnohé členské státy EU nedodržují migrační pravidla a legislativu, požaduje hnutí SPD v rámci bezpečnosti země a českých občanů trvalou kontrolu naší státní hranice. Tady bych jenom připomněl, že SPD už léta tady upozorňuje na nefunkčnost ochrany hranic Evropské unie, schengenského prostoru, a byly to právě strany vládní pětikoalice Petra Fialy, které tady tvrdily neustále opak a volaly po nějakém unijním řešení. Pořád tady říkají, že se má počkat na Brusel. Zase jste lhali, nebo jste byli naivní, anebo nekompetentní, ono je to prašť jako uhoď, protože výsledek je, že počet nelegálních migrantů do České republiky byl vloni rekordní - rekordní, 29 235 osob.

A já tady navrhuju ten mimořádný bod, protože bych se rád zeptal v diskusi představitelů vlády: Bude tedy vláda tlačit na změnu migrační politiky Evropské unie? Protože zatím s ní celou dobu souhlasíte nebo ji obhajujete, ale přece ten pes je u té příliš benevolentní migrační politiky Evropské unie, protože v jiných supervyspělých demokratických zemích typu Japonsko, Austrálie tyto problémy nemají, protože samozřejmě kde není nabídka, není poptávka. A to jsou tam třikrát vyšší platy než v České republice a jsou to země obklopené spoustou, spoustou rozvojových zemí. Ale žádná migrační vlna se nekoná, protože převaděči případní nemají ani co nabídnout, a logicky, proč by někdo chodil tam, kde azyl stejně nedostane.

Takže já bych se rád na to zeptal, jaká je tedy koncepce, protože teď je zima, teď ten proud samozřejmě, že je mráz, nějakým způsobem přes zimu se to vždycky ztlumí, ale blíží se jaro. Máme únor, to znamená, je zase jasné očekávání toho, že migrační vlna znovu naroste a může narůst do rekordních rozměrů. A já jsem tady jako předseda petičního výboru, přijímali jsme na našem výboru na žádost turecké strany zástupce petičního výboru z Turecka - a nebyl jsem to jenom já u toho jednání, byli tam i zástupci ODS, byl tam zástupce hnutí ANO - a na přímý můj dotaz, jakým způsobem si tedy představují to řešení obrovského množství migrantů, v podstatě v milionech, kteří jsou na území Turecka, právě ti Syřani a další, tak ta turecká strana nám na rovinu odpověděla, ti turečtí poslanci nám na rovinu odpověděli: Měli byste se o ně postarat. Takže Turecko má jasný politický náhled na to. Měli byste se - no, ono je to součástí takového toho jejich džihádu, rozšířit islám, že jo, samozřejmě do Evropy, a podobně. Ostatně i Erdogan se s takovými názory ani netají.

Ale mě by tedy zajímalo, protože ty vaše nesmysly, co tady říkala Fialova vláda a vedoucí představitelé EU, že se Turecku bude platit výpalné a že se to nějak řeší - tak to se nevyřeší, protože ta ideologie, ideologie islámu a ideologie tureckého vedení, je přece úplně jasná, politická linie, politická ideologie - prostě Evropané by se měli postarat. Ne Saúdská Arábie bohatá, ne Emiráty, ale Evropa by se měla postarat. To znamená, proto tady dávám ten mimořádný bod, co s tím tedy chcete dělat, protože odvolávat se pořád na nějakou... azylová a migrační politika EU prostě nefunguje. Já už vám to tady říkám od roku 2015 a všichni jste tady na mě útočili, že Okamura si vymýšlí, že straší migrací, tyhlety nesmysly jste tady říkali. Nakonec se ukázalo, že jsem měl pravdu a že přesně došlo na moje slova. Takže já se vás ptám, co s tím chcete dělat? Co s tím chcete dělat? To znamená, bod číslo 4 - navrhuji mimořádný bod na dnešní schůzi, bod s názvem Počet nelegálních imigrantů do České republiky byl vloni rekordní, 29 235 osob.

Jako pátý mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vláda prosazuje zákon, kterým nás chce zavléct do války. Tento týden má Sněmovna projednávat vládní návrh branné legislativy, která zásadním způsobem mění některé zákony v oblasti obrany. Má to být ve čtvrtek, ale z našeho pohledu SPD je to tak závažné téma, že o tom chceme diskutovat už dnes, protože ve čtvrtek - vy to tlačíte zase na sílu a já si myslím, že je potřeba dostatečné množství času, a víme, že to tlačíte tady za každou cenu, aby to prošlo co nejrychleji, nechcete dát prostor opozici ani, aby se to diskutovalo, chcete to zkracovat, to jednání. Proto jsem se rozhodl, rozhodli jsme se v SPD, že to navrhneme už dnes jako mimořádný bod, abyste nám dali prostor k diskusi. Nejzásadnější vládou navrhovaná změna je změna kompetenčního zákona, kde se zřizuje na Úřadu vlády mimo jiné nové pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Tato působnost je mimořádně silná, mimochodem navíc v době, kdy již je jmenován poradce premiéra pro národní bezpečnost, což je člen ODS Tomáš Pojar. V dalších čtyřech zákonech chce vláda mimo jiné upravit nasazení vojáků mimo naše území, zajištění vojenské dopravy pro cizí státy, sbírání informací o našich občanech od ministerstev a z různých databází jimi vedených, ale zejména povolávání předurčených vojáků v záloze do tří dnů. Do války, povolávání do války, a to pouze na základě mimořádného opatření vlády, tedy bez vyhlašování stavu ohrožení státu anebo bez válečného stavu se souhlasem Sněmovny. V tom vládním návrhu se uvádí výjimka například pro poslance a europoslance, tedy ty, kteří vojáky do války posílají. To jen taková perlička.

Takto navrhované změny jsou zcela zásadní, protože velmi usnadňují zavlečení České republiky do války, a je potřeba je odmítnout. Navíc pětikoalice je chce projednávat ve zkráceném jednání, jak jsem řekl, což takto závažnou věc přece nelze projednávat podle mého názoru ve zkráceném jednání. Jsme jednoznačně proti. Tahle Fialova vláda nás prostě chce zatáhnout do konfliktu na Ukrajině za každou cenu a to je potřeba jasně odmítnout. A za SPD znovu opakujeme, že chceme mír a nechceme válku. Takže já jako pátý bod na schůzi Poslanecké sněmovny dneska navrhuji bod s názvem Fialova vláda prosazuje zákon, kterým nás chce zavléct do války.

A samozřejmě také řešíme už tady, už řešíme od loňska nedostatek léků v České republice. Vyjadřovali jsme se k tomu před chvílí na tiskové konferenci. Bod ohledně řešení nedostatku léků jsme už tady navrhovali opakovaně. Za nás tento bod půjde navrhnout pan doktor Síla, náš poslanec, který to také podrobně zdůvodní, a ministr zdravotnictví z TOP 09 Vlastimil Válek by konečně měl přestat strkat hlavu do písku a konečně tu věc vyřešit, anebo odstoupit, protože v okamžiku, kdy lidé si dovážejí léky ze Slovenska, z Polska a z Německa, tak ty vaše lži, pane ministře, že je to globální problém, nechte si je pro někoho jiného, to si říkejte u vás v TOP 09 a u vás ve vládě. Prostě je to fatální selhání premiéra Fialy a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Jste zároveň vicepremiérem vlády, proto jste odpovědný, celá vláda je za to odpovědná, a vy jste prostě zanedbal tu věc, vy jste se na to úplně vykašlal. Já nevím, co tam děláte. Vy hrajete ty svoje hry na mobilu, ale vůbec nepracujete pro občany, a dáváte si nějaké přezdívky tady s paní ministryní, že jste - co bylo? Že jste gepard nebo leopard nebo nějaké takové zvíře. Prostě vy si tady z toho děláte úplně srandu, ale tady je to skutečně vážný problém. My už jsme bod na to, abyste tady vysvětlil ten nedostatek léků a co v tom hodláte udělat, a hlavně abyste z toho vyvodil nějakou odpovědnost, už jsme tady navrhovali v prosinci, navrhovali jsme to v lednu, navrhneme to v únoru, ale pořád to trvá, ale hlavně ve srovnání s okolními zeměmi, to znamená, je to totální selhání vaší vlády. A nejhorší na tom je, že se to týká nejenom seniorů, kteří se - dneska je ta situace taková, pane ministře, vy jste úplně mimo, evidentně, že senioři dostanou předepsány léky a u výdeje v lékárně některé léky nechávají na přepážce, protože na ně nemají dokonce už peníze. Je to strašná situace, do které vy jste uvedli Českou republiku. Senioři volí mezi tím, jestli si koupí jídlo, anebo lék, který nutně potřebují, takže si koupí radši jídlo, protože bez jídla nemůžou být už vůbec, ale zeptejte se v lékárnách, jak to tam vypadá. Stejně tak děti. Děti mají teplotu a podobně a jezdí nakupovat do Polska léky. Jenže to můžou udělat lidi z Moravskoslezského kraje, ti mi píší, co bydlí někde na Třinecku, Český Těšín a podobně, ale jak to mají dělat lidi jinde?

To znamená, já bych byl rád, aby ten bod, který navrhne - já už jsem ho tady navrhoval několikrát, ale dnes to za nás navrhne pan doktor Síla, náš poslanec - tak abyste ho také odsouhlasili, ohledně nedostatku léků. Když už tady pan ministr Válek přišel, tak abyste tady jen tak neseděl a zase si tady nehrál nějaké své hry, ale abyste konečně vysvětlil, jak to vlastně všechno bude. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s přednostním právem přihlášen pan ministr Válek a následuje pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedkyně. Milé poslankyně, drazí poslanci, než se dostanu k aktuální situaci, dovolte mně zopakovat příčiny nedostatku léků, protože soudě podle některých příspěvků na sociálních sítích a podle vystoupení, která tady zazněla, bohužel, bohužel některé tyto příčiny stále nejsou jasné, a to ani některým z vás.

Prvním problém je výrazně vyšší nemocnost, to lékaři v našich řadách vědí, vědí to lékaři z opozice, vědí to lékaři z koalice, nemocnost na chřipková onemocnění a další se výrazně zvýšila. Na to jsme se mohli připravit a na to jsme se připravili, a vysvětlím dál, jak.

Problém, který byl daleko větší a je daleko větší, jsou výrobní důvody, kde u řady léčiv chybí některé z komponent léčiv nebo obalový materiál. Ten důvod, proč se to děje, je jednak covid, protože v Číně došlo k naprostému rozpadu některých vztahů, takže dodávky aktivních látek z Asie v podstatě přestaly. Narušily se dodavatelské řetězce, a to nejenom z jihovýchodní Asie, takže tento nedostatek je nejenom v celé Evropě, ale je i v zámoří, je ve Spojených státech, je v Austrálii, dá se to snadno dohledat, a tento problém řešíme na úrovni Evropské unie už někdy od začátku prosince. Já jsem toto téma zvedl. Možná si vzpomenete, že jsem tady upozorňoval na to, že bychom chtěli v rámci našeho předsednictví zahájit diskusi o společných nákupech léků pro Evropskou unii právě proto, abychom zvýšili odolnost evropského trhu. Jsem rád, že postupně získávám podpisy dalších kolegů ministrů pro tuto aktivitu a jsem rád, že tento bod bude zařazen na EPSCu předsednictví, které po nás následovalo, švédského předsednictví.

Problém, který je třetí, je nedostatek plánování výrobců. Je potřeba si uvědomit, že výroba léků se plánuje s velkým předstihem. U některých velmi jednoduchých léků je ten předstih zhruba šest měsíců, ale u většiny léků je ten předstih plánování, kdy se vyrábí ten lék pro to období, 12 až 18 měsíců. Ti z vás, kteří jsou lékaři, to vědí, ti z vás, kteří jsou lékárníci, to také vědí, ti ostatní to možná nevědí, tak teď jim tuto informaci dávám. Je snadno ověřitelná, je snadno zjistitelná, snadno dokumentovatelná. Ta výroba probíhá tak, že firma vyrábí lék postupně pro jednotlivé země na světě. Většinou pro velké země výroba trvá řádově týdny, do měsíce, pro malé země pak ta výroba trvá dva, tři, čtyři dny tak, aby vždycky ten lék měl příslušnou šarži, měl obal, měl návod. Tady velmi správně zaznělo, že ty návody musí být v jazyce té země. Vy si vzpomenete, že v minulém volebním období jsme o tom vedli diskuse, měnili jsme kvůli tomu i některou legislativu. Zase je to snadno ověřitelný fakt. Pokud se stane, že chyba v dodavatelsko-odběratelských řetězcích nebo v jednotlivých řetězcích - kde v jedné zemi se vyrábí aktivní látka, bohužel řada z nich se vyrábí v Číně, v jiné zemi se vyrábí obaly, v jiné zemi dochází ke kompletaci - tak ta šarže zrovna dopadne na některou z těch zemí, prostě konkrétní lék tam chybí. Proto v některých zemích chybí jeden typ antibiotika, v jiných jiný typ antibiotika. Bohužel jsou země Evropské unie, které jsou na tom tak, že jim chybí cytostatika, chybí jim některé základní léky pro léčbu pacientů s poruchou krvetvorby.

A samozřejmě u některých léků, které jsou volně prodejné na trhu, tedy nedá se nijak regulovat jejich cena jinak než trhem, a je to tak po celém světě. Typickým příkladem je Nurofen - došlo k tomu, že vznikla panika, která vedla pak ke skupování toho léku. To znamená, my jsme během necelého měsíce vyprodali zásobu Nurofenu, která normálně stačí na půl roku. Zase je to snadno dohledatelné a snadno zjistitelné. Pak bohužel tento lék chyběl. V roce 2022 dorazilo do České republiky výrazně více léčiv pro léčbu respiračních onemocnění než v roce 2020 nebo 2021. Současná situace je tedy částečně způsobena i tím, že tady vlastně nebyly vůbec žádné zásoby. Prostě ty dodávky v roce 2020, 2021 byly tak malé, a je to logické. Tady byl covid a nikdo na to nemyslel, takže jsme neměli ani žádné zásoby. Musíme si uvědomit, že expirace některých těch léků jsou dva, tři roky, to znamená, ty léky mohou být v zásobách v lékárnách, ale ony nebyly.

Ministerstvo zdravotnictví má v takové chvíli velmi omezené pravomoci, co s tím dělat, což ale je dědictví po mých předchůdcích, ale naše ministerstvo na tom začalo velmi intenzivně pracovat již na začátku loňského roku. A ano, výsledkem bylo to, o čem můj kolega v Německu sní, můj kolega v Belgii sní. My můžeme dovézt na základě zákona, který jsme přijali - a za to vám, dámy a pánové, velmi děkuji, přijali jsme ho rychle - na základě tohoto zákona mohu dovézt lék v podstatě z jakékoliv země, která má ten lék současně schválený v České republice. Ano, může to být lék s řeckým popisem, s francouzským, s anglickým, s německým, a cenu toho léku mohu určit tak, abych mohl to, co plánuje, že někdy německý ministr zdravotnictví udělá, jak tady, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně Schillerová zmínila, tak to já už mohu udělat a dělám to. Na vládu nosím seznamy léků, které se takto podařilo získat, a řekněme přeplatit ten trh, nakoupit je pro české občany a dovézt do České republiky, a vláda toto pravidelně schvaluje. Takže výsledkem toho je, že jsme dovezli statisíce, statisíce balení různých typů penicilinových antibiotik, ale dovezli jsme i balení antibiotik pro děti v sirupu. Minulý týden jsme distribuovali 20 000 takových balení. A tím, že přímo jednám s výrobci už od poloviny prosince, se podařilo dovézt řadu léků, které jsou na trhu volně. Typickým příkladem je Nurofen, kdy jsme celkově dovezli nad rámec toho, co bylo vyrobeno pro Českou republiku, 400 000 balení Nurofenu, 400 000! 400 000 balení Nurofenu, tedy pro každé dítě, které by ho hypoteticky mohlo potřebovat, jedno balení. A tento Nurofen jsme distribuovali plošně do všech lékáren.

Tedy chtěl bych říct, že pro zajištění dostatku léků děláme absolutní maximum, ne já, ale celé Ministerstvo zdravotnictví a všichni, kteří na tom intenzivně pracují. Každý týden opakovaně jednám s různými výrobci, distributory a týmy, které jsem sestavil, dělají totéž. Pravidelně informujeme lékárnickou komoru, pravidelně informujeme Asociaci praktických lékařů, protože to jsou ti, kteří předepisují především ty léky pro ambulantní léčbu, pravidelně informujeme Asociaci praktických lékařů pro děti a dorost. A ti z vás, co mají specializaci z tohoto oboru a sedí v našich řadách, toto velmi dobře vědí, protože ty informace k nim putují. Jak tyto asociace, tak lékárnická komora opravdu intenzivně spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví a každý týden dostávají lékárníci i tito lékaři aktuální informace, který typ ze škály penicilinových antibiotik a jiných skupin, s, kterými jsou problémy, máme k dispozici, který mohou předepisovat. Proto bych doporučil každému občanu České republiky, pokud půjde k lékaři a on mu předepíše například penicilinové antibiotikum, aby požádal toho lékaře současně o informaci, zda toto antibiotikum je v té konkrétní chvíli zrovna k dispozici, anebo je vhodnější předepsat variantu tohoto jinou, jiný typ ze škály penicilinových antibiotik, jak zmíním dál, které k dispozici je. Tyto informace posíláme operativně online a zrychlili jsme to informování tak, že dochází řádově ve dnech k informacím, respektive v jednom dnu tato informace dochází. Stejně tak jsme výrazně zrychlili administrativní kroky, takže jsme schopni během několika dnů dovézt ten lék, zaregistrovat, určit jeho úhradu a distribuovat ho do lékáren. Tady je potřeba poděkovat distributorům, kteří nad rámec svých povinností vyšli vstříc našim požadavkům, které my přetavujeme teď do legislativy, kterou předložím Poslanecké sněmovně v prvním pololetí tohoto roku. Tato legislativa zajistí odolnost českého trhu na daleko vyšší úrovni. Bohužel ji zatím k dispozici nemám, ale to opravdu není moje chyba. Škoda že na to moji předchůdci nemysleli.

Mě ta věc trápí osobně. Možná ještě nejsem senior, ale přesto řadu léků beru a chci, aby ty léky nejenom pro mě, ale pro moje děti, pro moje čtyři děti, pro mého vnuka, pro všechny, na nichž mně záleží, byly k dispozici, ale chci to především jako lékař. Ano, jsem poslanec, jsem ministr zdravotnictví, ale jsem lékař. Jsem lékař, který skládal Hippokratovu přísahu, a ta mě zavazuje, abych dělal všechno pro svoje pacienty bez ohledu, v jaké funkci jsem a v jaké pozici jsem. Možná někteří z vás to takto nevnímají, ale každý lékař v této Sněmovně, a já jsem o tom pevně přesvědčen, to takhle vnímá a cítí. Je jedno, v které politické straně sedí.

S panem náměstkem Dvořáčkem jsme zřídili speciální pracovní skupinu, která právě ze všech těchto zástupců sestává, která se pravidelně schází a informuje na tiskových konferencích o krocích, které v konkrétních týdnech děláme. Na základě jednání této skupiny a aktuální situace pravidelně zasíláme tyto informace do sítě lékáren a všem lékařům. Jednáme s výrobci léčiv, a to nejenom já a náměstci, ale v případě některých výrobců i pan premiér. Díky jednání s výrobci a distributory se také podařilo urychlit dodávky léčiv, protože ty dodávky jsou rozplánované na jednotlivé měsíce, na jednotlivá čtvrtletí, abychom dramaticky urychlili některé ty dodávky a zajistili jejich mimořádné plnění, a to v kategorii antibiotik v řádu, jak jsem říkal, statisíců balení. Minulý týden bylo dodáno, jak jsem říkal, 20 000 balení dětských penicilinových antibiotik, bylo dodáno dalších 40 000 balení Nurofenu. Takto bych mohl pokračovat.

V posledních šesti týdnech se nám podařilo tímto mimořádným způsobem získat azitromycin, amoxiciliny, standardní V-penicilin či amoxiciliny s kyselinou klavulanovou a další léčiva z řad antibiotik z penicilinové řady, kolegové vědí, o čem mluvím. Další dodávky jsou na cestě a my v tom úsilí nepolevíme, protože ta situace není dobrá, a já na to upozorňoval, není dobrá v celé Evropě, po celém světě. Je prostě fakt, že problém s dostupností antibiotik je v celé Evropské unii i v řadě mimoevropských států, je to snadno ověřitelný fakt. Ty informace si snadno každý získá na příslušných ministerstvech, mají je na svých stránkách. Kdo to popírá, tak buďto není ochoten a schopen si ty informace ověřit, anebo lže vědomě, což by bylo smutné. A já věřím, že nikdo v této Sněmovně nechce lhát vědomě.

Už na přelomu roku Ministerstvo zdravotnictví vyzvalo švédské předsednictví a Radu Evropské unie, aby pokračovalo v naší iniciativě, kterou jsme nastartovali, a aby byla připravenost a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví, tedy aby HERA v tomto směru byla daleko aktivnější. Chceme celoevropské řešení, které bude výhodné především pro malé státy. My jsme jednali s řadou ministrů. Problém v tomto směru má celá řada států. My jsme jednali v poslední době s ministerstvem Rakouska, Finska, Francie, Lotyšska, Chorvatska, Slovinska, Španělska, Německa, Řecka. Ti všichni mají podobné nebo ještě větší problémy než my a většina z těchto zemí nemá tu legislativu, kterou se nám podařilo v loňském roce připravit a předložit. Ano, tady správně zaznělo, že Němci bohužel musí kupovat přes centrální výběrové řízení, a nemohou provádět to, co já jsem provedl, a proto jsem dokázal dovézt takové množství statisíců balení antibiotik.

Nicméně, a to musím zdůraznit, v oblasti antibiotik v tuto chvíli v žádném případě nehrozí, že by pacient nedostal léčbu, a nehrozí to u žádného léku, vždycky je nějaká varianta. Ani omylem to nehrozí u pacientů hospitalizovaných, to je čistá lež, pokud to někdo tvrdí. Neexistuje žádný z klíčových zásadních léků, centrových léků, onkologických léků, vzácných léků, který by chyběl. My tu situaci pravidelně sledujeme a monitorujeme. Vždycky existuje nějaká účinná alternativa, pouze se musíme naučit s těmi účinnými alternativami pracovat.

A nyní ke komunikaci Ministerstva zdravotnictví a mě samotného na téma řešení nedostatku léčiv. Nejenom během ledna jsem na Ministerstvu zdravotnictví na toto téma pořádal řadu tiskových konferencí, stejně jako po vládě, ale i tady v Poslanecké sněmovně, byl jsem v médiích, mluvím opakovaně s novináři a samozřejmě i s vámi, kolegyně a kolegové, víte to stejně dobře jako já. Vydali jsme řadu tiskových zpráv, řadu informací, přehledů. Ale cílem není vydávat přehledy, cílem je poskytovat informace lékárníkům a lékařům, jak postupovat, tyto informace poskytovat aktuálně, a toto děláme a daří se nám. A jsem rád, že to uznává jak prezident Lékárnické komory, tak předseda Asociace praktických lékařů pro dospělé doktor Šonka, tak vedení Asociace praktických lékařů pro děti a dorost. Protože ano, souhlasím, děti, to je to zásadní, na co musíme myslet, a především pro ně, a nejenom pro ně musíme ty léky mít.

O krocích ke zvládání výpadku pravidelně informuji ministry i premiéra. Vystoupil jsem také na tiskových konferencích po jednání vlády. Na otázky novinářů ohledně léčiv jsme já či můj náměstek Jakub Dvořáček samozřejmě odpovídali a i na tiskových konferencích konaných k jiným tématům, stejně jako mimo ně, kde se nás na tyto problematiky ptají, vždycky odpovídáme. Tématu se věnuji na svých sociálních sítích a jsem velmi rád, že, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, paní poslankyně Schillerová, paní předsedkyně Schillerová z nich čerpá informace a snaží se z nich poučit. Děkuju. Samozřejmě tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví je plně k dispozici médiím a jejich dotazům.

Teď tedy, a je mě to ne úplně příjemné, ale přesto něco k akci poslaneckého klubu hnutí ANO 2011. Mě to mrzí, mě to mrzí, že se asi zbytečně poslanci ANO rozčilovali a že se, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně ANO rozčilovala. Mrzí mě, že ta situace je taková, ale mě na tuto akci nikdo fakt nepozval. Pokud to někdo říká, já jsem opravdu žádnou oficiální písemnou pozvánku nedostal, nepřišla na Ministerstvo zdravotnictví, nepotvrdil jsem účast, nedostal. Prosím, pokud jste ji posílali, ukažte mně tu pozvánku, kde já jsem potvrdil účast. Pokud jste mně ji neposílali a já jsem účast nepotvrdil, prosím, neříkejme si tyto věci. Ano, paní profesorka Adámková mně řekla, že hodlá udělat ve čtvrtek kulatý stůl, tím končil náš telefonický rozhovor. Rád vám ho pustím, mám ho nahraný - ano, protože většina hovorů se mně zaznamenává na ten mobil, který jsem nafasoval. Technicky... (Rozruch v levé části, potlesk několika poslanců z lavic ANO.) Je potřeba se chránit, protože pak se objevují různé nepravdy a člověk pak vypadá jako někdo, kdo dělá věci, které jsou špatné. A já opravdu si velmi vážím, a říkám to tady opakovaně, spolupráce se všemi kolegy, se všemi lékaři, se všemi poslanci a členy zdravotního výboru, nicméně v životě bych nemohl říct, že přijdu na akci, která se koná v den, kdy máme jednání se zástupci hejtmanů, s lékaři a zástupci sdružení a organizujeme, respektive debatujeme o pohotovostních službách a urgentních příjmech, ta akce je naplánovaná několik týdnů předem, a v den, kdy mám jednání s šéfem vědecké rady České lékařské komory doktorem Mrozkem, kdy řešíme vzdělávání lékařů. Všichni víme, jak standardně probíhají pozvánky na podobné akce. Tedy znovu opakuji, já jsem byl překvapen tím, jak je formulováno to, že jsem někam nešel, ale oficiální pozvání na ministerstvo nedorazilo. Já jsem svou účast písemně nepotvrdil, naopak. Na Ministerstvu zdravotnictví proběhl zdravotní výbor ve středu před touto akcí, kde nepadlo jediné slůvko, že by následující den podobná akce byla. Nikdo z členů zdravotního výboru tam akci neavizoval, nikdo o ní nemluvil. Prostě to je pravda, zase z toho zdravotního výboru existuje záznam. Budu rád, když se podobným nedorozuměním vyhneme, budu rád, když k nim nebude docházet. Jsem rád, že zdravotní výbor plánuje na 28. února, a to v tu středu, kdy byl zdravotní výbor na Ministerstvu zdravotnictví, to v tu středu zaznělo, kulatý stůl na téma, jak do budoucna řešit nedostatky léků. Tady jsem dostal oficiální pozvánku. Ladilo se datum tak, aby opravdu mohli jít zástupci ministerstva, nejenom já, ale aby tam mohli jít relevantní zástupci všech těch, kterých se to týká. Určitě tato akce tak jako všechny akce bude otevřená, budou na ni pozvaní bezesporu předpokládám všichni poslanci.

Tři dny před konáním té akce, která proběhla ve čtvrtek, a já se omlouvám, ale velmi mě to mrzí, dorazila pozvánka na tuto akci, toto je ta pozvánka. (Ukazuje.) Tato dorazila, kde jsou uvedení: Účast potvrdili. Ale já jsem nikde účast nepotvrdil. Pokud jsem písemně potvrdil účast, prosím, ukažte mně to. A kdybych chtěl být stejně zlý, tak bych řekl: Pozvánka - poslanecký klub hnutí ANO 2011 si vás dovoluje pozvat na kulatý stůl pod záštitou předsedkyně hnutí ANO 2011 JUDr. Aleny Schillerové, Ph.D., na téma... Nemyslím si - i když možná ta informace ke mně zatím nedoputovala, vaším prostřednictvím - že paní předsedkyně klubu jste už i nová předsedkyně hnutí. To je možné, že se stanete osmého, ale takhle ta pozvánka zní - zve mě pod záštitou předsedkyně hnutí ANO 2011.

Já bych mohl zařadit mimořádný bod na tuto schůzi: Gratulace nové předsedkyni hnutí ANO 2011 ke zvolení. To nebudu zařazovat. (Potlesk v pravé části sálu.) Ale abych ten bod nějak navrhl.

Nicméně tak jak toto vnímám jako chybu, která se tady objevila, a jsme lidé, děláme chyby, naprosto jasně si uvědomuji, že tam mělo být předsedkyně klubu hnutí ANO, je to velmi správně, tak stejně tak prosím, akceptujte, že tam byla další chyba - účast potvrdili, protože já jsem opravdu účast nepotvrdil. Ani by to nešlo, nemohu potvrzovat účast takto rychle a opravdu jsem žádné oficiální pozvání, písemné pozvání, tak, jak se to standardně dělá - vy to děláte, když jste byli v koalici, my to děláme, když jsme v koalici, dělají to všichni poslanci - tak nedostal.

Pokud jsem tím někoho rozčílil, tak se za to velmi omlouvám. Já se vždycky snažím spolupracovat, snažím se být maximálně korektní, a toto mě, musím říct, osobně velmi mrzí. Naprosto beru jakékoliv výtky, naprosto beru práci opozice, já jsem byl taky tvrdý jako předseda klubu, pokud jsem byl v opozici, ale toto považuju za nespravedlivé. Mrzí mě to a omlouvám se, beru si to osobně. O to víc mě to mrzí, že tam figurují moji kolegové lékaři, kterých si lidsky a odborně velmi vážím. Opravdu se toto nedělá a nepovažuji to za slušné. Nechci to dál pitvat, je mně to prostě osobně velmi líto a nečekal jsem to, jsem zklamán.

Tedy, dámy a pánové, mimořádný bod jsem navrhl, předpokládám ale, že takto se mimořádné body asi navrhovat nedají, a navíc to byla trošku nadsázka. Opravdu pro dovoz léků děláme maximum. Těším se na kulatý stůl. Těším se na další zdravotní výbor, kde vše budeme diskutovat. Měníme legislativu, část jsme jí změnili, část jí ještě změníme. Dovážíme opravdu statisíce balení Nurofenu, a tak, byť to tady zaznělo, jak se nedají koupit čípky, fakt ne, v Polsku na benzinové pumpě - já jsem šel tak daleko, že jsem volal ministrovi zdravotnictví, jestli jsem se řekněme nepomátl a opravdu se to dá - nedají, tak opravdu situace s léky je ve všech zemích Evropské unie vážná. Nezlehčujme tu situaci. Ta situace je velmi vážná, je složitá ve Spojených státech, je složitá v Kanadě, v Austrálii. My opravdu děláme maximum, vůbec není problém zastropování cen, právě proto, že jsme vaší zásluhou měli schválenou legislativu, která nám umožňuje ty léky dovést za cenu, kterou určíme, kterou schválí vláda a která nám umožňuje skupovat léky, a děláme to. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní eviduji ještě několik přednostních práv, takže paní předsedkyně bude v pořadí - nyní je přihlášen pan předseda Fiala, následuje pan místopředseda Havlíček a pak paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych ještě velmi krátce zareagoval na velmi sugestivně, verbálně sugestivně silný projev pana ministra Válka. Pane ministře, já vám aspoň za hnutí SPD rozhodně přeji, aby se vám podařilo sehnat všechny léky, aby žádné léky nechyběly. Jsem rád, že jste nám to tady tak řekl, a jenom doufám, že všechno, co jste řekl, se v budoucnu potvrdí, protože samozřejmě lidé nám píší, že něco nemohou sehnat a podobně. Takže já opravdu ze srdce si přeju, aby všichni, kteří půjdou do nemocnice nebo do lékárny a budou potřebovat nějakou léčbu, aby ty léky sehnali. Ale jestli nám budou psát, že ty léky nejsou, tak se samozřejmě na vás budeme obracet, a pokud je nebudete schopen zajistit, tak budeme vás nutit k rezignaci a budeme chtít někoho, kdo je prostě zajistí.

Dovolte mi, paní předsedkyně, abych navrhl nový bod, a ten bod by se jmenoval, že Lidé se propadají do chudoby kvůli vládě Petra Fialy. Téměř třetina Čechů totiž aktuálně žije s rostoucími dluhy nebo jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jejich průměrné životní náklady. Každá desátá česká domácnost pak žije zcela bez rezerv, přičemž v nedávné minulosti řada z nich část vydělaných peněz dokázala ušetřit. Vyplývá to z aktuálních výsledků indexu finančního zdraví Čechů České spořitelny, Sociologického ústavu Akademie věd a portálu Evropa v datech. Už jsme si totiž zvykli vždy citovat zdroj z toho důvodu, abyste nás nemohli nazývat dezinformátory, dezoláty a lidmi, kteří si vymýšlejí a straší lidi. Takže takoví opravdu nejsme a tady znovu cituji ten zdroj, ten průzkum, abyste věděli, že to tak prostě skutečně je. A že to, že někoho nazýváte nějakým dezinformátorem, už je velmi laciné. Dle tohoto indexu 57 % domácností vychází se svým rozpočtem jen s obtížemi. Nejvíce znepokojující na výstupech průzkumu je to, že dvě třetiny z domácností, které si dnes nedokážou tvořit žádnou finanční rezervu, deklarují, že donedávna toho byly schopny, že donedávna měly doma nějaké peníze, které mohly v případě potřeby použít. Dneska už je nemají, protože jsou vyšší ceny, obrovské zdražování, a samozřejmě ty rodiny mají daleko vyšší výdaje, než měly.

Je evidentní, že hlavními příčinami této sociální krize jsou pokles reálných příjmů a značný nárůst cen všech základních životních nákladů a potřeb. Jde o tristní vizitku a odpovědnost vlády Petra Fialy, která toto zdražování částečně způsobila, ale hlavně proti němu nechce - anebo nedokáže - efektivně bojovat. Obě dvě varianty jsou samozřejmě špatně.

Návrhy řešení, které předkládá hnutí SPD, abychom jenom nekritizovali, ale řekli, co s tím můžeme dělat, jsou dlouhodobě známé a jasné. Například je třeba okamžitě snížit daň z přidané hodnoty na co nejnižší možnou míru, zejména u energií, základních potravin a léků. Zároveň se musí snížit vládou nesmyslně vysoko nastavené cenové stropy na elektřinu a plyn, zvlášť na elektřinu, které jsme jedním z největších výrobců v Evropě a jedním z největších vývozců - zatím. Jsme přesvědčeni o tom, že pro české firmy a české občany elektřina by se měla prodávat za výrobní cenu plus přiměřený zisk, že by se neměla prodávat za cenu, která se obchoduje na lipské komoditní burze, za kterou se prodává, a pouze přebytky, které se neprodají v České republice lidem a firmám, by se do zahraničí měly prodávat za obchodní ceny, protože jak jsme si mohli všimnout, jednotný energetický trh už je jenom fikce. Je to věc, která prostě nefunguje, a jenom blázen by v něm zůstával dál. Současně musí vláda vytvořit podmínky pro zvýšení čistých příjmů domácností, zejména snížením přímých daní, respektive zvýšením daňových slev a výrazným zvýšením základní složky důchodů, například na úroveň minimální mzdy.

To jsou prostě věci, které by lidem pomohly, a já jsem přesvědčen, že je o tom tady třeba hovořit, že je o tom třeba diskutovat. A to je také důvod, proč na dnešní schůzi, paní předsedkyně, navrhuji tento bod a žádám, aby byl zařazen. Ještě nemáme vlastně žádné pevně zařazené body - ale za ty návrhy, které padly přede mnou, to znamená, myslím, že to je asi jako třetí v pořadí, je to tak?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová No, ono jich padlo mnohem víc, takže záleží také, které z nich budou zařazeny skutečně na program. Takže doporučuji možná navrhnout nějaké pevné zařazení jako třeba pátý bod, kdybyste předjímal, že všechny body vašeho pana předsedy budou zařazeny, tak je to dokonce šestý.

 

Poslanec Radim Fiala: Tak je to šestý bod, navrhuji, aby to bylo zařazeno jako šestý bod dnes. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy je přihlášen pan místopředseda Havlíček a následuje paní předsedkyně Schillerová, stále jsme v přednostních právech. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já mám dva body dnes a první se nazývá Cenzura médií. Dovolím si nastínit podstatu tohoto bodu, protože považujeme za nezbytné, abychom o tom diskutovali.

Jak všichni víme, tato vláda instaluje jednoho vládního zmocněnce za druhým. Zbavuje se tím odpovědnosti, nebo nemá kompetenci, neumím přesně odpovědět, ale je to pochopitelně na rozhodnutí této vlády. V každém případě jsem toho názoru, že si poté musí ručit za práci svých vládních zmocněnců. Jedním z nich je vládní zmocněnec pro média a dezinformace. Tento vládní zmocněnec, který funguje už takřka rok pod Úřadem vlády, se zviditelnil zejména na konci minulého roku. Abychom si rozuměli, my chápeme to, že je třeba bojovat s dezinformacemi, naše vláda řešila podobný problém. Nikdy v historii nebylo tolik dezinformací jako v době covidové. Nikdy jsme si nedovolili ale sortýrovat média a ukazovat: Vy ano a vy nikoliv. Vládní zmocněnec přišel s Akčním plánem a tento Akční plán vzbudil obrovské emoce, oprávněné emoce. Co vlastně říká? Rozdělíme média na ta uvědomělá a na ta méně uvědomělá - rozumějme na ta, která šíří, či nešíří dezinformace. Kdo a jakým způsobem to bude specifikovat, toť velký otazník, protože to, co se nám dneska zdá jako dezinformace, je otázkou, jestli třeba bude za dva nebo za tři roky. Co je ještě horší, je to, že ta uvědomělá média budou dostávat dotace. Já tvrdím, dochází k uplácení těchto médií - 100 milionů ročně je v tom takzvaném akčním plánu. A ta neuvědomělá média, ta, která šíří dezinformace, ta potrestáme, a potrestáme je rovnou tím, že změníme zákon a postavíme je před soud. A neziskovky, které budou šířit osvětu a vychovávat k tomu, abychom psali uvědoměle, těm dáme 50 milionů korun ročně. Naprosto absurdní, šílené, staví se proti tomu i celá řada novinářů a troufám si tvrdit, že i otrlým mediálním harcovníkům spadla brada.

Dobře, vládní zmocněnec udělá chybu, ale je třeba, aby se k tomu vláda postavila, aby tedy jasně řekla, že buď si stojí za tím Akčním plánem, anebo si za ním nestojí. Pokud řekne, že za ním stojí, potom logicky bude podrobena drtivé kritice a nebude se moci vymlouvat na vládního zmocněnce - a tady možná hledejme ten důvod, proč si ho vůbec takto zvolila. Anebo si za ním nestojí, což by bylo správné, shodí to ze stolu, ale poté předpokládáme, že tento vládní zmocněnec skončí, protože je neslýchané, aby se něco takového skutečně vážně skloňovalo. Takže vyzýváme vládu, aby se jasně vyjádřila k tomu, jestli si stojí za tímto Akčním plánem, či nikoliv, a já věřím, že zde dnes budou aktéři vlády, ministři, kteří se k tomu jasně vyjádří.

Druhý bod, který navrhuji, je nazván Demotivace učitelů. Můžeme se stokrát bavit o tom, kdo měl lepší koncepci v oblasti školství, jestli náš ministr Plaga, nebo vaši ministři, ať už to byl pan ministr Gazdík, nebo pan ministr Balaš. Jsem toho názoru, že tato vláda nepřevedla v oblasti školství na rozdíl od pana ministra Plagy vůbec nic, ale můžete mi oponovat a můžete tvrdit, co všechno jste předložili. Co ale není možné nijak logicky vysvětlit, je to, co se vám jakožto pětikoalici podařilo s příjmy a mzdami učitelů. Velmi dobře jsme si uvědomovali v době, když přišla naše vláda v roce 2017, že jsou mzdy v této oblasti silně podhodnoceny. Snažili jsme se je srovnat a nikdo nám nemůže odepřít to, že jsme zásadním způsobem zvedli příjmy učitelů na všech úrovních. Za chvíli zde řeknu konkrétní příklady. Máme poslední analýzu starou několik dní, kterou předložila Rada vysokých škol, která se na to dívá z úhlu pohledu mediánu, z úhlu pohledu průměrných mezd, z úhlu pohledu tarifu, a když se podíváme na ten statisticky nejvíce spravedlivý parametr o měsíčních příjmech učitelů, čili takzvaný medián, tak prosím dobře poslouchejme: učitel střední školy anebo druhého stupně základní školy v roce 2017 měl příjem 31 750, v roce 2021, když končila naše vláda, to bylo 49 250 a v roce 2022 klesl tento příjem na 47 250. Mateřská škola: učitel 26 450 v roce 2017, v roce 2021 39 300 a v roce 2022 36 850 - opět pokles. A ještě se podíváme na vysoké školy. Nejtypičtější profese, odborný asistent: 36 900 v roce 2017, v roce 2021 45 900 a v roce 2022 - dobře poslouchejme - 43 400. U všech profesí učitelů, jak z úhlu pohledu mediánu, tak z úhlu pohledu průměrné mzdy, došlo k poklesu jejich příjmů. Teď si k tomu připočtěme to, že máme inflaci, a když si to přetočíme na reálnou mzdu, zjistíme, že poklesly mezi 20 až 25 procenty. A možná mi řeknete: Ale jsme v mimořádné době, musíme se všichni uskromnit - jak řekl správně, nebo nesprávně?, dneska se k tomu moc nemají, pan premiér Fiala a někteří ministři - jsme ve válce. V každém případě jsme v energetické krizi, tomu rozumím, ale nevím, jak vysvětlíme učitelům, že ve stejné době, kdy jim klesá mzda tímto způsobem, kdy jsou demotivováni, si pětikoalice protlačí to, že rostou mzdy poslanců, ministrů a ústavních činitelů, a to v průměru o 13 %. (Ministr Jurečka: 12.) 12 %, omlouvám se. Myslím si, že by bylo férové, aby se toto vysvětlilo, aby se řeklo, proč se nepracovalo se mzdami učitelů jinak. Nebo jestli se domníváme to, že učitelé si nezaslouží ty příjmy, které měli, tak to prosím natvrdo a jasně řekněme. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nezaznělo ale pevné zařazení. Chápu to správně, že nechcete pevně zařadit?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Omlouvám se. Já jsem tak byl v zápalu, že jsem zapomněl říct...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ani u jednoho z těch bodů, podotýkám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Takže u toho bodu prvního, Cenzura médií, i u toho druhého, Demotivace učitelů, bych poprosil, aby to bylo zařazeno, když tady byl před chvílí šestý bod, tak jako sedmý bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Sedmý a osmý bod dnešního jednání, dobře, děkuji.

Mám tady oznámení, že pan místopředseda Skopeček hlasuje s kartou číslo 23.

Nyní tedy poprosím o slovo paní předsedkyni Schillerovou s přednostním právem a následuje pan poslanec Špičák. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Přicházím pod vlivem vystoupení, silným vlivem vystoupení pana ministra Válka s dalším bodem, který nejdřív zdůvodním a pak ho budu formulovat na samém závěru.

Tak, pane nepřítomný ministře... (Ministr Válek se voláním hlásí z galerie hostů.) Aha, výborně, na galerii přítomný pane ministře Válku, ministře zdravotnictví, co jsme teď slyšeli? Já jsem vystoupila po konzultaci se svými kolegy, experty na zdravotnictví, pod vlivem kulatého stolu jsem tady vyzvala ministra zdravotnictví, když už to neudělá sám, aby nám řekl, jaký je jeho plán, jaké je jeho systémové řešení, dokonce jsem tady po konzultaci s kolegy uváděla, jak k tomu přistupují jednotlivé země Evropské unie, a co jsme slyšeli místo toho? Místo toho jsme slyšeli, že pan ministr si nahrává hovory. Já nevím, možná by se k tomu měl vyjádřit ministr vnitra nebo ministr spravedlnosti, jestli je to v pořádku, jestli je v pořádku, že si někdo nahrává hovory, že musí být obezřetný. Pak jsme tady slyšeli glosování překlepu mých kolegů... No, oni to taky zorganizovali během tří až čtyř dnů, tak to byla ohromná legrace, že se prostě překlepli a že tam uvedli jinou pozici moji než tu, kterou aktuálně zastávám. Velká legrace, velká legrace! Ale to podstatné, to jsme neslyšeli. Neslyšeli jsme, co bude ministr Válek, ministr zdravotnictví, dělat. On nám tady vysvětluje, jak nepotvrdil účast, jak vlastně tady musí být potvrzená účast a proč a tak dále. Proč vůbec jsme ten kulatý stůl museli svolávat my? (Poslankyně hovoří velmi rázně.) Proč vůbec my se musíme doprošovat a prosit ho, aby přišel plnit svoje povinnosti, aby přišel říct, co bude dělat? (Potlesk poslanců ANO.) Aby přišel říct těm lidem, za které my tady mluvíme, kdy konečně ty léky budou? A to příštipkaření, že teď přijede tolik léků... Jaké je to systémové řešení? Říkal: do konce února vyřešené, do konce března, teď už dokonce řekl do konce června. No bodejť, v červnu už žádné respirační choroby a podobné nebudou, protože bude teplo, takže nic, to jsme neslyšeli.

A milý pane ministře, že se vyhýbáte komunikaci - nejen s opozicí, s odbornou veřejností - to na tom kulatém stole potvrdila celá řada z nich. Ale potvrdila to i televize Nova, když jste vystupoval, tuším, v sobotu v hlavním vysílacím čase v Televizních novinách, tak tam řekl moderátor, že jste byl několikrát opakovaně na toto téma zván a že jste vždycky odmítl. Takže bojíte se, nemáte co říct, to je to podstatné.

Takže já si dovolím, milý pane ministře, navrhnout - a všichni přítomní - další bod a zařadit ho jako bod číslo 2 dnešního jednacího dne, a to je Výzva k rezignaci ministra Válka. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je tady ještě přednostní právo, se kterým se hlásí pan ministr Válek. Pan poslanec Špičák stahuje svoji žádost o vystoupení k programu, tudíž následuje paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji. Paní předsedající, milé a vážené poslankyně, drazí a vážení poslanci, já bych mohl znovu zopakovat ty informace, které jsem poskytl, ale já se domnívám, jednak jsou ze stenozáznamu, koho to zajímá, může si i přečíst. V tak závažné situaci, jako je nedostatek léků a jako je problém s léky - a ten je a je celosvětový, je celoevropský - a pokud ho nevyřešíme v rámci celé Evropy, nejsme schopni ho vyřešit v jednotlivých zemích. Ten problém celoevropský je a já ho celoevropsky řeším. Tak si netroufnu při tak vážné situaci dál laškovat a zlehčovat ji, jenom stručně shrnu, co jsme udělali, děláme a uděláme.

Dovezli jsme několik set tisíc balení různých typů antibiotik, především penicilinové řady, a ano, ne vždy antibiotikum, které jsou zvyklí lékaři předepisovat, je k dispozici, ale vždycky nejméně jedno antibiotikum z této řady k dispozici je. Dovezli jsme navíc půl milionu balení Nurofenu, což je v normálních letech půlroční spotřeba České republiky, tedy ne v covidových letech, ale v předcovidových. Další Nurofen dovezeme.

Jakýkoliv lék z jakékoliv řady, který chybí, sháníme a můžeme to dělat, protože jsme přijali - a to je třetí věc - zákon, kterým mně umožňuje po dohodě s distributorem a výrobcem dovézt lék, určit mu cenu vládním rozhodnutím - a to pravidelně dělám - a pak ten lék pustit do distribuční sítě. Mohu ho koupit v jakékoliv zemi, pokud ten lék ovšem splňuje bezpečnost pro občany České republiky.

A prospektivní záležitost, která pomůže situaci řešit, já doufám, už na podzim, ale v každém případě v následujících letech, protože výpadky léků se opakují - víte všichni, jste členové zdravotního výboru, že každý rok řešíme výpadky léků, delší nebo kratší, typickým příkladem je Pendepon, kdy výpadky Pendeponu provází české zdravotnictví posledních patnáct let, a mohl bych v jednotlivých lécích pokračovat, a ano, experti z jednotlivých stran, kteří zdravotnictví mají na starosti, to jistě potvrdí - tedy připravujeme zákon, který bohužel moji předchůdci nepřipravili, ale já jim to nezazlívám, protože řešili jiné problémy. Ten zákon připravujeme od května loňského roku, teď je v připomínkovém řízení. Doufám, že do Poslanecké sněmovny půjde v prvním pololetí letošního roku a že Sněmovna k němu bude vstřícná a rychlá, a s některými z vás již to předjednáváme - bavíme se s nimi, jestli tedy budeme mít jejich podporu. Ten zákon mně umožní za prvé dát povinnost distributorů mít zásobu léků, za druhé umožní nakupovat léky primárně přes pojišťovny, cíleně, aby mohly tuto zásobu financovat pojišťovny, za třetí mně umožní, abych měl přesný přehled na základě eReceptu - ono to tady zaznělo, ale bohužel to není možné zatím z legislativních důvodů - o tom, jaká je aktuální spotřeba jakéhokoliv léku, jak se ten lék pohybuje v síti. Pomůže mně tedy udělat některá systémová opatření, která zabezpečí Českou republiku proti výpadkům jakéhokoliv základního léku v jakékoliv kategorii.

Prostě nemohl bych se jako lékař podívat sám sobě do očí, pokud by nějaký pacient byl ohrožen na životě proto, že lék, který je pro jeho život nezbytný, není. Prostě tak to je, je jedno, kdo si o tom co myslíte, ale takto to je. Proto možná méně chodím do televizí a o to více času věnuji jednání s výrobci, distributory a těmi, kteří nám ty léky mohou dodat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne, kolegové, kolegyně. Nyní je připravena a přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová, připraví se pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěla požádat o zařazení bodu, který se týká prodeje státního majetku, a to konkrétně zámku Štiřín. Všimla jsem si tohoto záměru na stránkách Ministerstva zahraničních věcí a též jsme se na to ptali na jednání zahraničního výboru zástupců Ministerstva zahraničních věcí při projednávání rozpočtu. Bohužel, bližší konkrétní informace jsme se nedozvěděli. V současné době, jak jsem již zmiňovala, záměr prodeje ministerstvo muselo uveřejnit, aby tak dostálo své povinnosti, bohužel učinilo tak velmi nenápadně a ve velmi strohé formě. Nicméně jsem přesvědčena, že prodej takovéhoto státního majetku stojí - nebo by stálo - za mnohem větší pozornost, obzvláště když se ve veřejném prostoru objevují informace o tom, že kupující je již dopředu známý. Jedná se o majetek, jehož hodnota je obrovská, a veřejnost by se měla o prodeji dozvědět maximum informací. Mělo by být proto známo, zda je prodej skutečně potřebný, a také jakou formou bude probíhat. Vláda se ve svých prohlášeních zaštiťuje transparentností, ale v tomto případě ji i při vší snaze hledám marně.

Zámek Štiřín je, jak známo, v majetku Ministerstva zahraničních věcí. S jeho prodejem i s nadhodnocenými fakturami je spojeno už několik korupčních afér z minulosti. Byl vždy lukrativním zbožím. Historicky se už i v minulosti o prodej pokoušeli především zástupci stran, které jsou zastoupené i v současné vládní pětikoalici, prožíváme tedy určité déjà vu. Zámek Štiřín je vzhledem ke své poloze i stavu velmi atraktivním objektem. Je v těsné blízkosti Prahy, dlouhodobě se štědře investovalo jak do samotného zámku, tak i do přilehlých objektů a parku. Park je pozoruhodný i z dendrologického hlediska. Rozhodně se o něm nedá říci, že by byl zanedbaný. Stát ho využíval pro vícestranná setkání, ať už na platformě V4, středoevropských zemí, Evropské unie a podobně. Kromě toho je to příhodné místo pro kongresy, setkání nebo školení. Pro mezinárodní účast je příhodný i tím, že je k němu téměř ideální doprava z pražského Letiště Václava Havla. Cesta totiž zabere i ve špičce zhruba půl hodiny. Kromě toho je využívaný i komerčně, atraktivní je i s ohledem na přilehlé golfové hřiště.

Samozřejmě zastánci prodeje argumentují ohranou písničkou o energetické náročnosti a malé obsazenosti. To je však otázka managementu a správy majetku. Mě by zajímala reálná ekonomická kalkulace bez obecných frází. Troufám si tvrdit, že pro nového majitele bude bezpochyby zajímavou investicí. Nejsem si jista, zda však bude jeho prodej lukrativní i pro stát. Mám odůvodněné obavy, že zvažovaná transakce nebude win-win pro stát, ale spíše pro aktéry, kteří se budou na prodeji podílet jeho jménem.

Veřejnost má právo se dozvědět, jakým způsobem, proč a komu má v úmyslu vláda tento objekt prodat. Určitě by bylo dobré vědět, jaký další majetek státu chce vláda zpeněžit a co všechno zmizí z majetku státu pod pláštíkem nepotřebnosti. Myslím, že v době, než se prodej rozjede do nezvratitelné fáze, je potřeba tuto transakci vyargumentovat a prodiskutovat i na půdě Poslanecké sněmovny. Jak už jsem řekla, právě z tohoto důvodu by se mělo postupovat transparentně, a nikoliv doufat, že si toho nikdo nevšimne. Věřím, že k tomu přistoupíte s tímto vědomím.

Prosím tedy o zařazení bodu s názvem Informace vlády o záměru prodeje zámku Štiřín a o koncepci prodeje zbytného státního majetku. Prosím zařadit jako první bod dnešního jednání, případně jako první bod jednání dnes po pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Síla a připraví se paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolte, abych také já se zmínil o současném problému, který tíží velmi naše obyvatelstvo, a to je nedostatek léků, těch nejběžnějších, nejlevnějších léků na trhu. Ten bod, který já bych chtěl uvést - raději ho přečtu už teď: Fialova vláda a ministr zdravotnictví Válek nesou odpovědnost za nedostatek léků na našem trhu - kdybyste byla tak moc milá, paní předsedající.

Kritická situace spojená s nedostatkem léků dále eskaluje a vláda tuto situaci účinně bohužel stále neřeší. Já sám jsem opakovaně vystupoval nejen tady na mikrofon, ale i na různých tiskových konferencích a tak dále tady o tomto problému a chtěl bych jenom zdůraznit, že jde o nedostatek základních antibiotik, léků na běžné infekce horních a dolních cest dýchacích, cukrovku, astma, epilepsii, různých kapek do nosu, do uší a tak dále. Z republiky přitom bylo vyvezeno, dle údajů ředitelky SÚKLu 130 000 balení těchto léků v hodnotě 66 milionů korun v poslední době a sama uvedla, že nelze vyloučit, že těchto léků je podstatně víc, minimálně dvakrát tolik.

Distributoři léků upřednostňují velké nemocnice a vlastní řetězce lékáren, navíc dva z největších distributorů léků jsou monopolními dodavateli některých léčiv, což podle odborníků, lékárníků odporuje českým zákonům. Česká lékárenská komora sdělila opakovaně - samozřejmě bez odezvy - že nebyla zatím navržena změna zákona o léčivech, která by umožňovala účinnější odhalování a trestání nezákonných vývozů léků. Hnutí SPD s touto kritikou souhlasí a v současné době pracuje na tomto zákonu.

Za zamyšlení jistě stojí nedostatečné využívání levných generik oproti originálním lékům. Neřešeným problémem zůstávají takzvané reexporty léků, popřípadě otázky reklamy a promítání marketingových pobídek do cen. Toto bych chtěl, tyto dva body bych chtěl zdůraznit, protože pan ministr nám tady sdělil všechny možné případy, proč vlastně léky nejsou k dispozici, nicméně tady tyto dva důvody opomněl, a sice to je ten důvod, že generika, na která se nevztahují licenční ujednání, jsou podstatně levnější, vyrábí je prakticky kdekdo a farmaceutické firmy pochopitelně nemají zájem na výrobě tady těchto léků, které jsou velmi levné, a proto je to také jeden z důvodu nedostatku těchto léků.

Reexporty léků do zahraničí jsou vlastně legální podle směrnice EU, kdy léky jsou brány jako kdejaká běžná komodita, tudíž se na ně vztahují všechny zákony o volném pohybu přeshraničním. Naši občané jsou přitom nuceni nakupovat léky v Polsku, Německu a na Slovensku. V tom bych také nesouhlasil s panem ministrem, který se zmínil, že tento problém je ve všech okolních státech, a nejen okolních státech, a můžu to dokázat tím, že můj syn pracuje v Německu jako lékař a schválně jsem mu telefonoval, říkal, že tam ty léky běžně v lékárnách sežene. Já jsem z Ostravy, moji kolegové sousedé jezdí nakupovat léky běžně do Polska, těsně za hranice. Další z rodiny mám v Bratislavě na Slovensku, také jsem tam telefonoval, jak je to s léky. Všichni mi řekli, že běžně léky jsou k mání. Čili tady tento argument pana ministra, že léky nejsou nikde, není příliš založen tedy na pravdě. Naši občané nakupují tyto léky v Polsku a Německu za koruny, jde pochopitelně o léky bez receptu. SPD tuto situaci kritizuje už několik měsíců, uvedli jsme dokonce i její návrhy řešení, bohužel bez jakékoliv odezvy. Přijali jsme do naší země asi půl milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž vláda neudělala nic pro navýšení dodávek léčiv do České republiky a naopak část léků objednaných do našich lékáren bylo vyvezeno na Ukrajinu. SPD je politické hnutí, které je solidární s ukrajinským lidem, trpícím současným válečným stavem, ale neodpustím si připomenout, že na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví byl již v září 2022 uveden údaj, že Česká republika vyvezla na Ukrajinu již deset kamionů léků. Je třeba také připomenout, že léky se objednávají u výrobců zhruba 6 až 18 měsíců před dodáním. Je to z toho důvodu, že výrobci vyrábí určitou sortu léků vždycky pro jeden stát, s českým nebo tím příslušným jazykem, s popisy, eventuálně s letáčky v tom kterém jazyce. Náměstek Dvořáček uvedl, že takzvané darované léky, které byly v březnu roku 2022 vyvezeny na Ukrajinu, byly to dva kamiony, měly české popisy, ergo tyto léky byly určené na náš trh.

Vláda Petra Fialy reaguje zatím pouze ústně, ale skutek utek. Nedostatek léků i nadále vážně ohrožuje zdravotní stav občanů v České republice. Hlavní vinu za současný nedostatek léků na českém trhu nese naprosto neschopná vláda, která nebyla schopna za půl roku pomoci, nebo po vyvezení léků na Ukrajinu sehnat další léky, které by je nahradily, nejen pro naše občany, ale ani nepočítala s tím, že přijde asi 200 000 dětí z Ukrajiny. SPD se domnívá, že toto je konkrétní a flagrantní důkaz nekompetentnosti vlády Petra Fialy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan ministr Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážená paní předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. I já jenom... nebudu komentovat, to samozřejmě nemá smysl a není to ani správné, a určitě to můžeme s panem doktorem probrat, vaším prostřednictvím, s panem poslancem. Ta situace je kazuistická. Jistě, v některých zemích může být jiná než oficiální data, která mám ze SÚKLu těch zemí a od ministrů zdravotnictví. Prostě nedostatek léků v těch kategoriích, o kterých se bavíme, je skutečně celoevropský, skutečně ve všech zemích, a samozřejmě se může stát, že pokud ta šarže, jak jsem vysvětloval - ale vaším prostřednictvím, pan poslanec to také samozřejmě velmi dobře ví, protože se vyzná i v tom, že ta výroba je 6 až 18 měsíců předem - může se stát, že ta šarže v té době, kdy měla dorazit do některé konkrétní evropské země, nebyla ohrožena právě těmi distribučními kanály. Ta šarže se vyráběla někdy řekněme na konci roku 2021, nebo v polovině roku 2021, na rok 2022, a tím pádem ten lék je v některé konkrétní zemi, ale bavíme se o jedné z kategorií léků z celé té skupiny.

Ale co se Ukrajiny týče, tady to opravdu není pravda, že kterýkoliv z těch léků, kterýkoliv z těch léků, který nám dneska chybí, byl vyvážen na Ukrajinu. To prostě není pravda. Můžeme si udělat přehledy toho, co bylo vyvezeno, nebylo to na úkor českých občanů a z českých lékáren. A zkusím velmi stručně vysvětlit i ten logický důvod. Vývozy těch léků probíhaly v době, kdy konflikt na Ukrajině začínal, tedy někdy v květnu, v červnu, v červenci, v srpnu, v měsících, kdy v žádném případě není chřipková epidemie, kdy nejsou angíny, kdy by těm občanům na Ukrajině léky na chřipku, na angíny, na nachlazení byly na nic, protože sezona virových onemocnění, ta nastává v podzimních měsících, velmi podobně na Ukrajině jako u nás. Tam byly vyváženy léky a zdravotnické prostředky, které v té době Ukrajina opravdu potřebovala. Byly to materiály pro zraněné civilisty, zraněné vojáky, tedy které sloužily právě k první pomoci a k ošetření pacientů, kteří byli různě zraněni během barbarského ruského útoku. Vy z vás, co máte specializaci z chirurgie, vy, kteří se zabýváte touto problematikou, víte, jaké kategorie léků to jsou, jsou to mnozí z vás. Bezesporu to není Nurofen, bezesporu to nejsou dětské antibiotické sirupy, bezesporu to nejsou penicilinová antibiotika. Tak to jenom na vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. (O slovo se hlásí s přednostním právem poslanec Okamura.) Omlouvám se. Prosím, pane předsedo Okamuro, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, bohužel, pan doktor Síla, náš poslanec, nemá přednostní právo, proto nemůže teď reagovat na pana ministra, ale pan ministr neříká pravdu, v podstatě lže, protože přímo ze stránek Ministerstva zdravotnictví vyplývají tyto informace: již 14. 3. 2022 byly dovezeny do centrálního distribučního místa v Polsku dva kamiony léků, odkud putovaly zejména na západ Ukrajiny. V prvních dvou kamionech bylo asi 130 palet léčivých přípravků. Léky údajně darovaly farmaceutické společnosti. Šlo zejména o analgetika, antibiotika, léky proti bolesti, léky používané k akutní medicíně a při resuscitaci. 7. 4. 2022 náměstek Ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček prohlásil, že jsou odesílány jeden až dva kamiony léků na Ukrajinu týdně. Zmínil se, že léky mají příbalové letáky v češtině. V rámci poslední várky léků na Ukrajinu šlo o léčivé přípravky vhodné pro tlumení bolesti a horečky účinné v léčbě různých infekcí, mezi něž patří infekce horních a dolních dýchacích cest, kožní infekce a tak dále, jak prohlásil náměstek ministra zdravotnictví. 6. 9. 2022 Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo informaci, že na Ukrajinu bylo odesláno již deset kamionů s léky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Pastuchová, připraví se pan poslanec Nacher.

Ještě než dám paní poslankyni slovo, přečtu omluvy: omlouvá se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš Zdenka po celý jednací den z rodinných důvodů a pan poslanec Žáček Pavel po celý jednací den z osobních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Tak já počtvrté, já už budu jako Patrik Nacher, který zařazoval pořád, vaším prostřednictvím, jeden bod. Znovu navrhuji bod Aktuální situace na úřadech práce. Jsem ráda, že tu pan ministr sedí. My jsme v minulém týdnu měli výbor pro sociální politiku, kde jsme diskutovali hodně dlouze o tom, co se na úřadech práce děje. Přítomen byl na tomto výboru pro sociální politiku i pan ombudsman Křeček, který nám tam řekl velice znepokojivé informace.

Když si přečtu z 12. 1. článek nebo nadpis v médiích Slzy, bezmoc, fronty v zimě, lidé čekají na podporu měsíce, úředníci nestíhají. Všichni víme, že dávek se vyplácí více, úředníků je čím dál tím méně. Kdo přijde, po zkušební době odejde, protože práce tam přibývá více a více. Nyní se budeme bavit i o lex Ukrajina V, z čehož vyplývá i další práce pro úředníky Úřadu práce. Pan ministr nám řekl, že není spokojen s tím, jak Úřad práce funguje.

Takže já si myslím - na dopolední výbor se mnoho občanů nedívá, i když má možnost, teď máme čtyři hodiny, nebo dnešní den se třeba někdo podívá - myslím si, že tato problematika lidí, kteří řeší svoji životní situaci v tom, jestli budou mít na zaplacení nájmu, nebo si budou moct jít nakoupit jídlo, potažmo léky, zajímá tato situace a její řešení víc než zákony, které teď tato vláda předkládá jako své prioritní.

Takže já znovu, počtvrté, zařazuji tento bod, Aktuální situace na Úřadu práce, na tuto schůzi. Termín bych dala - protože si myslím, že to je opravdu závažná věc a lidé chtějí vědět, co se děje nebo se bude dít, a jestli budou čekat v zimě, teď budeme mít těch minus 13 stupňů, tak to nebude moc příjemné - takže bych to zařadila, pokud to bude zařazeno, jako druhý bod dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Nacher, připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já jsem tady také počtvrté, a to se stejným bodem, a to je Informace vlády o boji s dezinformacemi. Počtvrté vás tady o to žádám a prosím, abychom zařadili tento bod, protože do médií se dostávají jenom útržky. Je tady nějaký Akční plán, dvacetistránkový materiál, který nemůže být údajně zveřejněn, takže ty útržky z toho začnou za chvilku dělat dezinformace. Takže vláda, která bojuje proti dezinformacím, je vlastně začne spoluvytvářet. Ale je to vaše vina, protože u tohoto bodu obzvlášť platí, že má být naprostá transparentnost.

To znamená, co připravujete, kolik peněz to bude stát, jaká média budete podporovat, jaká tam budou kritéria, kteří lidé za tím budou stát, které neziskové organizace, jaké paragrafy chcete změnit, protože tam se mluví i o změně zákona, to přece je ve vašem vlastním zájmu, abychom se tady o tom bavili. Já vám nebudu radit, ale kdyby třeba někdo přišel, ministr vnitra, nebo nevím, ministr kultury, a třeba řekl, že tady udělá kulatý stůl k tomu nebo nějaký seminář, tak i třeba tohle by pomohlo, nebo cokoliv. Ale vy o tom vůbec nemluvíte, neinformujete opozici, nikoho.

Tudíž ten váš boj proti dezinformacím je takový stínový. A paradoxem toho potom je - a to tady přečtu - že to byl právě ministr vaší vlády Ivan Bartoš, který šířil a sdílel falešné příspěvky na Twitteru a na Facebooku, které se bavily o tom sázení. Já vám tady něco přečtu. Jeden z těch falešných profilů píše: "Kdyby měl Ivan Bartoš rozum, ověří si to. Kdyby to nesdílel on, nemá to takový dosah. To, že by to sdílelo pár bezejmenných hlupáků" - to je citace - "by nezpůsobilo takový poprask." No a teď pozor, reakce pana ministra Bartoše, který hájí ten svůj příspěvek, je, že nelze situaci bagatelizovat. Příspěvky trollů označil za ilustrační příklady. Takže tady máme krásný příklad. Vy bojujete proti dezinformacím, a když potom nějakou dezinformaci přesdílíte, retweetujete, a pak vám někdo dokáže, že to je falešný profil, falešný příspěvek, tak je to ilustrační příklad. Tak to už jako lepší situace tady nemůže být na můj oblíbený dvojí metr, jo? Takže boj proti dezinformacím je v zásadě boj proti nepohodlným informacím, a pokud je šíříte vy, je to ilustrační příklad. A takhle to přece být nemá.

Takovýchto příběhů a případů je tady celá řada, takže je ve vašem zájmu, abychom se o tom bavili. Já to proto navrhuji zařadit buď ve středu jako první bod, nebo v pátek jako první bod, anebo v pátek na pevný čas ve 13 hodin, kdy už se blíží konec v Poslanecké sněmovně, abychom tomu hodinu věnovali. Hodinu bychom věnovali v Poslanecké sněmovně boji s dezinformacemi. Myslím si, že to je v zájmu úplně všech, i tamhle mladé generace, která se tady s námi loučí. (Z galerie pro návštěvníky mává skupina studentů.)

Přeji zdar dnešnímu jednání a děkuji za podporu tohoto bodu. Takže jsem navrhl, paní místopředsedkyně, tři alternativní časy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, zaznamenala jsem si vaše návrhy.

Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a připraví se pan poslanec Farhan. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo - zbytky, milé dámy, milí pánové, dovolte mi, abych také opakovaně obrátila vaši pozornost na zdravotní stav obyvatel této republiky. O nedostatku léků jsme již slyšeli, bod je navržen k zařazení, čili samozřejmě nebudeme se opakovat, ale já bych chtěla říci, že i závažné choroby mají nefarmakologickou léčbu a ta spočívá zejména v dietních opatřeních. Už jsem tady o tom hovořila, zařazeno nebylo, čili dovolte mi, abych i v tom světle tedy určitých nedostatků léků obrátila vaši pozornost na cenu potravin. Existují léky, které jsou naprosto zásadní pro některé choroby, ale bohužel existují také choroby, které nemají farmakologickou léčbu a musíme se řídit jinými opatřeními, takzvanými režimovými. Máme tady třeba celiakii. Víte velmi dobře, že lidí, kteří jsou alergičtí na lepek, je poměrně dost, malé děti, dospělí lidé a tak dále, a jejich opravdu jedinou léčbou je, že prostě ten lepek jíst nebudou. Musím říci, že v současně době trh již nabízí některé potraviny, ale musíme si také říci, že jsou drahé. Zatímco vy koupíte běžný chléb řekněme okolo 40 korun - nevím, kde nakupujete, ale když to zprůměrujeme, tak se dostaneme. Oni se víceméně pod 90, 100 korun nedostanou. Samozřejmě že pojišťovny tam mají některé příspěvky z fondů prevence, jsou různé, od 6 do 10 tisíc, ale to opravdu není dostatečné. A pak tady máme druhou skupinu lidí, další metabolickou vadu, a to jsou diabetici. Při velmi střízlivém odhadu 8 % populace diabetiků, a to víme, že je takový ten ledovec, že jich je významně více, s poruchou vstřebávání cukru, tak se opět dostáváme k potravě. My totiž dokážeme vhodně volenou stravou oddálit nástup farmakologické léčby, což je velmi důležité. Za prvé ušetříme, za druhé ten člověk samozřejmě nemá nežádoucí účinky, protože je třeba si uvědomit, že neexistuje lék, který by neměl nežádoucí účinky. Farmacie ho stále hledá, my na něj čekáme, ale on samozřejmě není, taková je realita. O to více se musíme samozřejmě ptát, jakým způsobem mohou naši pacienti dodržovat naše doporučení. (Poslankyně se odmlčela, protože ji ruší hovor stojících poslanců Výborného a Haase.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pánové, že jste ukončili váš hovor.

 

Poslankyně Věra Adámková: Máte, pánové, hlasitější nebo spíše hlubší hlas a on je lépe slyšet. Nejsem schopna vás překřičet.

Takže u těch diabetiků je třeba si uvědomit, že my u nich chceme racionální plnohodnotnou stravu, žádné hladovky se v současné době samozřejmě již nedoporučují, a to také něco stojí. Takže prosím pěkně, řeknu vám příklad ze své praxe. Diabetik, 58 roků, průměrně vydělávající člověk samozřejmě, a teď přichází to, co od něj chci, to znamená, aby jedl pestrou stravu, dostatek bílkovin, samozřejmě maso, zeleninu, tam to ovoce už nám trošku zachází, a představte si jednu věc. On přichází, jeho cukr je vyšší, než bych si přála - je to příklad z pátku minulého týdne - tak probíráme znovu ta doporučená opatření a já mu říkám: A proč tedy to neděláte? A on tedy po dlouhé době, velmi nerad, a musím říci, že se cítil dehonestován, ten člověk, mi řekne: No, víte, my máme tři děti na škole, já na to prostě nemám. A to mě nesmírně zamrzelo. Takže prosím pěkně, to není úplně do gesce Ministerstva zdravotnictví jenom, máme k tomu Ministerstvo průmyslu, obchodu, zemědělství a tak dále. Prosím pěkně, všichni jsme občas nemocní, všichni občas mohou mít nějaké závažné problémy, které se dají řešit i nefarmakologickou cestou. Pojďme zařadit bod, a protože si myslím, že není vůbec politicky ovlivněn, tak bych to prosila jako první bod po pevně zařazených bodech - jak budou, nevím - abychom si o tom promluvili, a to proto, že se domnívám, že komunikace je základ úspěchu, a jak jste viděli na našem víceméně apolitickém kulatém stolu o nedostatku léků, kvůli komunikačním nejasnostem došlo tedy k ne úplně řekněme chvályhodné situaci. A já jenom bych tady chtěla úplně pod čarou na pana ministra (Poslankyně se obrací na ministra Válka, sedícího ve vládní lavici.), protože se nezúčastnila také ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která mi také slíbila, že přijde, a napsala mi potom, mám to také v mobilu, že ministerstvo vyhodnotilo tuto akci jako akci, kterou nebude podporovat. Takže prosím pěkně, v tom případě opravdu nevím, kde je pravda, nebudu tady dále eskalovat tyto věci. My v rámci komunikačních věcí tedy si o tom popovídáme s panem ministrem (Poslankyně se znovu obrací na ministra Válka.), proto mu to říkám s plnou zodpovědností toho, co říkám, a budeme v tom dále pokračovat.

Prosím tedy o zařazení bodu podle mě nekonfliktního, nepolitického: Cena potravin a její vliv na zdravotní péči občanů České republiky. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu. Poslankyně Adámková při odchodu od řečnického pultíku krátce hovoří s ministrem Válkem.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Farhan, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych zde chtěl načíst nový bod, který se týká také nedostatku léků. Částečně zkrátím to, co jsem si připravil, protože už tady toho hodně zaznělo, ale v druhé polovině v rámci zdůvodnění toho bodu se pověnuji tomu, co nám tady pan ministr říkal. Ministerstvo, co se týká, a pan ministr, v této situaci jednoznačně zaspalo. Jedná se o nekompetentnost, neschopnost a neřešení celé této situace s léky. Situaci, která vznikla, ministerstvo dostatečně neřešilo. I v minulých týdnech jsme se dozvěděli, a i dnes, co všechno ministr zajistil. Já potom mu položím několik otázek, aby nám řekl, kdy to zajistil a kdy to přijde. Pokud pan ministr říká, že je v krátké době schopen vyřešit nedostatek některých druhů léků a že je zajistil, já se ptám, proč nereagoval dříve? Protože nedostatek antibiotik úzkospektrých způsobuje i to, že vlastně lékaři jsou nuceni předepisovat širokospektrá antibiotika, že vlastně tím nám narůstá rezistence a samozřejmě tím se potom bude zhoršovat i jejich účinnost do budoucna. Samozřejmě to přináší i problémy těm pacientům, kteří když nedostanou lék v lékárně, musí se vrátit k lékaři, a prostě absolvují takovéto kolečko.

A teď mně dovolte i v rámci svého zdůvodnění toho bodu, abych tady zmínil některé věci, které považuji za... teď použiji slova pana ministra, nikdo zde nechce vědomě lhát, já věřím, že ani pan ministr vědomě nelže, ale určitě to, co tady říkal, z mého pohledu nejsou úplně přesné údaje. Dovolím si zde citovat některých pár věcí. Co třeba pan ministr prohlásil: "Ministerstvo zdravotnictví v úterý vyjednalo dodávku 300 000 balení Nurofenu pro děti do České republiky. Do Vánoc by měla dorazit první část, zhruba třetina." Dnes jsme se dozvěděli, cituji, tady v tom prvním vystoupení, že se jedná o 400 000 balení Nurofenu, v druhém vystoupení pan ministr řekl: "Dovezli jsme půl milionu, zajistili a dovezli jsme půl milionu těchto balení." A já se zde ptám, pane ministře - jelikož jsem pochopil, že jste člověk, který, teď to řeknu, nahrává si telefonní hovory, tak určitě existují i nějaké zápisy z těch jednání - takže moje otázka na vás, až otevřeme ten bod - nebo věřím, že ho otevřeme: Kdy jste zajistil tyto dodávky Nurofenu a kdy byly dodány? Přece tuhletu odpověď tady nikdo z vás neslyšel. A jak jsem tady citoval, co prohlásil pan ministr, ten článek vyšel 14. prosince, že domluvil a zajistil - já jsem nikde nezaznamenal ve veřejných zdrojích, že by byly tyto léky dovezeny. Já jsem zaznamenal z veřejných zdrojů, že na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv firma, výrobce Nurofenu, říká 1. 11.: Hlásíme výpadek, dodávky budou obnoveny 16. 12.

Já jenom doufám a předpokládám, pane ministře, že nemluvíte o tom, že 14. (prosince) jste zajistil, co tato firma slibuje 11. listopadu. Protože pokud pracujete takhle, tak sám víte, jak je důležité, aby ve zdravotnictví se jednalo rychle, záleží na každém životě. A vy tuto informaci podáváte 54 dní poté, co je veřejně dostupná, 54 dní potom! Pokud samozřejmě jste vyjednal těch půl milionu balení nad rámec toho, pak je to nová informace a stojí za to, abyste ji řekl novinářům, abyste ji sdělil vládě a abyste o tom informoval veřejnost. Ale pokud je to stará informace, tak nevím, proč přicházíte 54 dní po tom, abyste oznámil nám něco, co už všichni dávno vědí, tak to za prvé.

Za druhé jsem se chtěl zeptat, pane ministře: řekl jste, že jste dovezl statisíce antibiotik, balení. Já se vás ptám, kdy jste je objednal a kdy jste je dovezl, protože není možné dohledat tyto statisíce balení, které se do České republiky dostaly. Zmínil jste zde třeba azitromycin. Vím, že sem byl dovezen. Je za cenu nějakých 185 korun, takže člověk - vlastně normálně úhrada je 54, vláda rozhodla, že bude 184. Když si běžný občan přijde pro ten lék původní, doplatí 115 korun, když dostane ten, co objednala vláda, ten je hrazený, takže je tam ten rozdíl. Ale to je legitimní, je to zákonné, takže na tom není asi nic špatného, akorát občan některý zaplatí, některý nezaplatí.

Dále bych chtěl ještě reagovat na jednu věc, která zazněla v televizi v neděli, kdy paní předsedkyně Markéta Adamová Pekarová říkala, že se jedná o výpadky léků, celoevropský problém. Samozřejmě že se jedná zčásti o celoevropský problém. Na druhou stranu naši občané si jezdili některé léky nakupovat do Polska, do Rakouska, do Německa, a to já považuju stále Polsko, Německo i Rakousko jako za evropské země. A co tam ještě zaznělo v televizi, a to mě docela zaskočilo až překvapilo, řekla, že Státní ústav pro kontrolu léčiv - a teď ta citace nebude úplně přesná, za to se omlouvám - ale bylo to něco v tom smyslu, že ne včas informoval ministra o této vzniklé situaci.

Já jsem zde chtěl říct, že před třemi roky Adam Vojtěch, Adam Vojtěch zavedl - nebo na jeho ministerstvu tenkrát byl zaveden - systém, který propojuje Státní ústav pro kontrolu léčiv s Ministerstvem zdravotnictví. Já předpokládám, že o tom víte. To znamená, že se každou minutu, každých pět minut, každých deset minut se může kdokoliv z vašeho úřadu do tohoto systému dívat. A tam je více informací o výpadcích, nedostatcích léků, než které mám běžně já, protože já se musím dívat na veřejné zdroje nebo na stránky SÚKLu. Takže to si myslím, že nebyla přesná informace, která zazněla, protože jak říkám, kdokoliv z ministerstva se tomu může pověnovat. Ale je třeba, aby někdo ty úředníky řídil, aby tu informaci po nich chtěl, protože ten systém je. A vláda Petra Fialy, předpokládám, že i někteří tak chtějí hodně digitalizovat, což my jsme chtěli taky, samozřejmě, a tady máte jeden z příkladů propojení úřadů, ale nikdo ho nevyužívá. Takže je otázka vůbec toho, jak dalece se využívají tyto věci.

Takže ještě jednou mi dovolte, abych položil otázku, pokud ten bod bude zařazen, kdy jste objednal ty léky, těch půl milionu toho Nurofenu, kdy byly dovezeny? To je moje první otázka. Pokud ne, budu vás ve čtvrtek interpelovat a budu to chtít, takže budete se moct připravit do čtvrtka, pokud to nevíte. Já si myslím, že tady nejsou, ale ve čtvrtek nebo prostě pokud se dostane na moji interpelaci, tak se to dozvíme.

A potom další otázka. Které druhy antibiotik, statisíce balení, kdy byly objednány a kdy se do České republiky dostanou?

Tohleto, co jsem tady řekl, mě opravňuje k tomu, abych vás požádal, paní předsedající, o zařazení nového bodu Nedostatek léků v České republice, s můžeme ho zařadit jako poslední bod dnešního jednání. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, zaznamenala jsem si. Nyní vystoupí paní poslankyně Šafránková, ta má dvě přihlášky, ale každopádně můžete mluvit - ano, v jednom bodě - a připraví se poté pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím dneska už opakovaně navrhnout předřazení dvou bodů, které jsou důležité pro naše nejohroženější skupiny občanů, a jedná se o zvýšení příspěvku na péči a také o zvýšení rodičovského příspěvku o 60 000 korun.

Za prvé jde o bod 20, což je sněmovní tisk číslo 9, a konkrétně se jedná o zákon o sociálních službách. Jak už jsem říkala, jedná se o zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené občany, závislé na péči jiných osob, v prvním a druhém stupni závislosti, který se naposledy zvyšoval před hrozivými sedmi lety. V prosinci zde ve Sněmovně vládní poslanci tím, že se nepřihlásili do svých hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, záměrně zablokovali možnost tento zákon řádně projednat v prvním čtení, a to přesto, že pětikoaliční vláda od ledna změnou úhradové vyhlášky zvýšila ceny sociálních služeb pro tyto zdravotně postižené občany, což vede k dalšímu zhoršení kvality jejich životů i ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Víte například, kolik činí příspěvek na péči pro zdravotně postižené občany v prvním stupni závislosti? Je to 880 korun. A já navrhuji tento bod zařadit jako druhý bod dnešního jednání, případně jako první bod zítřejšího středečního programu.

A dále navrhuji předřadit bod číslo 70, což je sněmovní tisk 266, zákon o státní sociální podpoře. Tady se jedná o zvýšení rodičovského příspěvku o 60 000 korun a také zavedení automatické valorizace přímo do zákona. Rodiny s nejmenšími dětmi jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin, což platí nyní o to více i vzhledem k vysoké inflaci, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposledy zvyšován. A vláda není schopna návrh zákona na jeho zvýšení sama předložit stejně tak, jako už více než rok není schopna předložit návrh na zvýšení příspěvku na péči právě pro zdravotně postižené občany. A tento bod číslo 70, sněmovní tisk 266, navrhuji zařadit jako třetí bod dnešního programu, případně jako druhý bod zítřejšího středečního programu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Vondráček a připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dobrý den, paní místopředsedkyně. Na úvod několik řekněme formálních záležitostí. Navrhuju nový bod na pořad této schůze. Jestli si to dobře pamatuju, jak jsem vám to napsal na lísteček, je to Netransparentní postup vlády České republiky v boji s dezinformacemi a byl bych rád, kdyby tento bod byl zařazen dnes jako první bod, nebude-li zařazen, zítra jako první bod, nebude-li zařazen, v pátek jako první bod.

Cílem našeho snažení by měla být nějaká debata o tom, o čem v současné době koluje spousta dezinformací v sociálních sítích, protože vláda České republiky, a zejména premiér nebo Úřad vlády a Ministerstvo vnitra, mlží. Mlží a neříkají nám ty informace, a proto vznikají ty takzvané dezinformace.

My víme, že vznikl nějaký odbor na ministerstvu, odbor, nějaký útvar na Ministerstvu vnitra, který se jmenuje KRIT, Krizový informační tým. Už jsem tady o něm několikrát hovořil. Několikrát jsem interpeloval jak premiéra, tak ministra vnitra. Každou schůzi tady navrhuji zařazení tohoto bodu. Jestli něco nemám rád, tak když se opakuju. Nerad se opakuju, ale co mi zbývá, když ani jednou můj návrh nebyl vyslyšen, a s výjimkou krátké reakce ministra Rakušana, který přišel na ústní interpelace, jsem se žádných odpovědí nedočkal. Přijde mi to jako nekonečný seriál - nová schůze, nový program, přijde Vondráček a mluví o dezinformacích.

Ale já se ani nemusím opakovat, protože pokaždé, pokaždé přijde do toho veřejného prostoru nějaká informace, která je nová. Teď nejnověji si můžete přečíst na jednom zpravodajském serveru o tom, že novináři se skutečně obrátili na příslušné státní instituce, podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádali informace o tom akčním plánu, o tom takzvaném akčním plánu o boji proti dezinformacím, a bylo jim odpovězeno, že ty informace jsou tajné a že nebudou poskytnuty podle zákona 106. Tak mě by zajímalo, v jakém režimu tedy vzniká ten akční plán, utajovaném, podle jakého zákona, podle jakého konkrétního ustanovení se jedná o utajenou skutečnost? A jestliže něco takového skutečně vzniká, tak tím spíš neměli by o tom poslanci Parlamentu České republiky vědět? Vždyť my máme výbory, my máme instrumenty, kterými můžeme projednat i utajované informace, a kdy se můžeme zajímat i o to, co je tajné. A to je přece základní role Poslanecké sněmovny, ta kontrolní, protože v rámci toho akčního plánu se mimo jiné mluví o tom, že se 100 milionů rozdá nezávislým médiím. Když takovému médiu dáte peníze, tak potom asi je otázka, jestli zůstává nezávislé. Má se rozdat 50 milionů neziskovým organizacím nevládním, ale když je platí vláda, tak už potom asi nejsou nevládní, když jsou to všechno profesionálové, kteří berou výplatu, tak už asi se nedá ani mluvit o těch neziskových.

Na tyto všechny otázky jsme chtěli opakovaně odpověď a té odpovědi se nám nedostalo. Teď naposledy dal pan vládní zmocněnec pro boj proti dezinformacím Klíma rozhovor na Seznam.cz, kde řekl několik opravdu zase perel, které nevím, jestli má smysl tady citovat. Jenom jimi chci demonstrovat, že ta věc má neustále vývoj, a jestliže to budeme řešit v Poslanecké sněmovně, tak si zaděláváme na velký problém v rámci české společnosti. Zeptali se třeba pana Klímy: "Média dnes nejsou jen tištěné noviny nebo zpravodajské servery, máme různé blogy, videa, posty na sociálních sítích. Kdo bude rozhodovat, kde je hranice mezi názorem, interpretací a dezinformací?" A pan Klíma na to: "To vůbec nikdo rozhodovat nebude, tím se vůbec nikdo nezabývá." "Kdo rozhodne, jestli jde o dezinformační web?" "Proč by to rozhodoval?" Otazník. A podobné odpovědi.

K čemu tedy ten zákon bude? Aby v případě ohrožení národní bezpečnosti mohl za dané situace někdo posoudit, co je v informačním prostoru za dezinformace, a v tu chvíli reagoval, a tak dále, a tak dále. Otevřeně se tady mluví, že skutečně má vzniknout nová skutková podstata trestného činu - šíření dezinformace, a přitom ta základní otázka, co je dezinformace, co to tedy vlastně ta dezinformace je a co je názor, to je to základní, co nás tady všechny zajímá, a na to doteď nikdo nebyl schopen odpovědět a nikdo nám to neřekl.

Já jsem si připravil velice jednoduché usnesení, které už jsem tady také četl, které by mělo být na závěr tady téhle debaty, a to usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby jí a všem jejím členům předložila veškeré materiály o realizovaných a připravovaných opatřeních v oblasti boje s dezinformacemi a umožnila tak diskusi na plénu Poslanecké sněmovny."

Ptám se všech přítomných: Vidíte v tom něco závadného, že nám vláda dá nějaké informace, že zde zařadí bod a že se o tom budeme bavit, a budeme se o tom bavit jednou, obětujeme tady třeba tři hodiny, nebo třeba dopoledne, celé to probereme a půjdeme od toho, a vláda nám vysvětlí, že je všechno v pořádku, jak se aspoň doteď tváří - anebo něco tam opravdu není v pořádku? Jak my to máme vědět, když jsou ty věci utajované, a nacházíme akorát takové drobné zlomky v jednotlivých materiálech KRITu, ve kterých se píše třeba v souvislosti s nelegální migrací, že to není zajímavé téma pro mainstreamová média, nicméně nelze vyloučit, že se jich chytnou média ve vlastnictví nebo pod vlivem hnutí ANO nebo dezinformační scéna - to byla skutečně citace z toho materiálu - nebo kde členové KRITu se pohoršují nad tím, že se jim nedaří přesvědčit občany České republiky o narativu, že jsme ve válce. To je také přesná citace, to jsem si nevymyslel.

A samozřejmě v nás to vzbuzuje otazníky. My jako společnost jsme citliví na cenzuru, zažili jsme to, pamatujeme si to velice dobře, a myslím si, že je namístě, aby tady před nás předstoupil premiér, premiér vlády České republiky a řekl nám, jak to je, jestli je pravda z rozhovoru s tím vedoucím KRITu, který říká: "Ano, my jsme tým, který připravuje už komunikační strategie, a kromě toho na každém ministerstvu již vznikají konkrétní oddělení." To cituji z rozhovoru vedoucího KRITu. Já jsem následně interpeloval ministra vnitra a ministr vnitra mi ale řekl, že interpeluji špatně, protože on má na starosti jenom ten KRIT, celá ta koncepce a to všechno vychází z Úřadu vlády a všechno to má šéfovat zmocněnec pro boj proti dezinformacím pan Klíma, hlavní cenzor pan Klíma.

Z tohoto důvodu navrhuji, abyste konečně pochopil, jak je strašně důležité tento bod zařadit na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Minimálně bych vás chtěl požádat, aby byl zařazen, aby byl uveden v programu této schůze, protože samozřejmě jestliže to neuděláte, tak to také o něčem svědčí. Já jsem chtěl říct: je to také signál. My už nechceme signály, my bychom byli rádi, kdybyste nám začali odpovídat na naše otázky a kdybyste se tomu věnovali, protože jak kdysi řekl George Orwell, nejtěžší ze všeho je se soustředit na věci, které máte před očima každý den. A já bych opravdu nerad, aby tímto postupným utahováním, tímto vznikem vládní propagandy, aby tímto vznikem omezení svobody slova v České republice to zašlo do konců, které si nepřeje snad nikdo v této Poslanecké sněmovně. Ale bohužel díky tomu, že pomaličku vzniká ta byrokratická mašinerie, která se týká omezování slova a propagandy, vládní propagandy, tak ona prostě vznikne. A já se ptám vás, kolegů z koalice: Potom se změní ta vláda, přijde někdo jiný, a co? Tak tam přidá ještě jednu nulu a místo 100 milionů dá 1 miliardu - to jsem přehnal, nebo vynásobí to dvěma, bude tam jiná vláda, ale ti úředníci už tam budou sedět, oni už to budou mít nastaveno, oni prostě budou vědět, jak s veřejným míněním pracovat. Copak to někdo chceme, aby něco takového vzniklo? Když něco takového založíte, tak se to pak velice, velice těžko ruší.

Takže teď je ten čas to probrat, teď je čas, pane premiére, to vypnout, a jiné řešení než to vypnout není. A já vám tady dávám seriózní nabídku, konstruktivní - pojďme se o tom napřed bavit v Poslanecké sněmovně. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Juchelka, připraví se paní poslankyně Dražilová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Mockrát děkuji, paní předsedající. Jenom navážu na svého ctěného kolegu Radka Vondráčka, poněvadž my jsme tady tuto problematiku ohledně dezinformací řešili na volebním výboru, kde byl přítomen i pan Michal Klíma jako vládní zmocněnec, a taktéž jsme se tam nic nedozvěděli. Takže já jsem také pro, abychom otevřeli tento bod programu ve Sněmovně. Byl tam i zástupce ministra vnitra pan náměstek Kolařík, který nám také k tomu nebyl schopen nic moc říct speciálního.

Ale já jsem tady v tuto chvíli z toho důvodu, že rezonují, a to i v médiích, některé věci, které se týkají Ministerstva práce a sociálních věcí. Budu velmi stručný, protože budu navrhovat dva programy podle toho, jak jsem se přihlásil u paní předsedající.

Tím prvním je, že tady velmi rezonuje v médiích penzijní reforma. My ji ještě nemáme vůbec předloženu, ona ještě ani neprošla vládou, podle mě se ještě možná dopisuje někde na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ale média jsou jí plná. Všichni z nás se k tomu nějakým způsobem mají vyjadřovat, zdali bude odchod do důchodu v 68, anebo ne, jaké tam budou podmínky, a pořád pan ministr Jurečka vypouští nějaké balonky, na které máme reagovat. Asi si takovýmto způsobem testuje, jak bude reagovat veřejnost, a potom možná podle toho tu penzijní reformu upraví.

A já bych chtěl, abychom se už konečně o tom bavili i na plénu Poslanecké sněmovny, nejenom v médiích, protože ten dokument v tuto chvíli prostě vůbec nemáme a nerozumím tomu, jakým způsobem tedy máme reagovat na všechny věty, které se dozvídáme v médiích.

Takže bych chtěl zařadit tento bod i z toho důvodu, že se týká například valorizačního mechanismu pro starobní důchodce, který se má změnit, poněvadž, jak bylo řečeno, a to i ústy pana ministra financí Stanjury, ten mimořádný valorizační mechanismus nebyl prý experty nastaven správně, protože nikdo netušil, že by mohla Česká republika dojít k takové vysoké inflaci, kterou v tuto chvíli máme. Tu máme přes 16 %, máme ji pátou nejhorší v Evropské unii a máme ji nejhorší i v průměru za rok 2022, kdy dosáhla 15,1 %. To znamená, že mě tady kolegové tak jako bedlivě poslouchají. S tím souvisí samozřejmě penzijní reforma jako taková, protože ten valorizační mechanismus - my jsme proti tomu, aby se změnil, protože jako pojistka ta mimořádná valorizace zafungovala, byly dvakrát mimořádně zvednuty starobní důchody. A já rozumím tomu, že de facto finance u MPSV na to nejsou, že pan Stanjura na Ministerstvu financí opravdu musí hledat další a další desítky miliard. A třeba rozumím tomu, že například ta pětistovka za vychované dítě, kterou jsme tady před zhruba dvěma měsíci přijali, bude v rozpočtu necelých 20 miliard korun, které tam ale v tuto chvíli nějakým způsobem nejsou a musí tam být nebo budou, abych byl přesný.

Co týká penzijní reformy jako takové, mé dotazy jsou, kdy teda bude, abychom to otevřeli, jakým způsobem, protože jsem v pátek natáčel rozhovor s Českou televizí, kde se dozvěděli o tom, že by se nějakým způsobem měl upravovat právě ten valorizační mechanismus i s návazností na tu pětistovku, jestli by se měla snižovat, nebo jakým způsobem to vláda zamýšlí po dvou měsících, kdy se tady tento zákon přijal, a vlastně první starobní důchodci už byli tou pětistovkou vypláceni. Toto bych chtěl zařadit jako druhý bod v pátek.

Jako další bod, který tam mám, a navážu rovnou plynule na to, ten jsem nazval jako Ohrožení fungování sociálních služeb nadregionálního charakteru v dotačním programu B. O co se jedná? Jedná se o to, že minulé vlády pravidelně vyplácely takzvané nadregionální dotace u sociálních služeb. Vždycky okolo ledna už měli všichni své peníze na svých účtech, ale v tuto chvíli v lednu nebyly jasné ani podmínky, za jakých by se měl tady tento dotační titul vyplácet, a pravděpodobně bude vyplácen až v polovině května s příslibem toho, že 60 % těchto dotací by mělo být na konci března. Ale kdoví, jakým způsobem to bude fungovat, protože MPSV a pan ministr Jurečka rozprášil na ministerstvu odbor II, což je odbor rodinné politiky a sociálních služeb. Doteď se z toho ti lidé vzpamatovávají. Není jasná metodika, není jasno, kdo se bude hlásit nebo za jakých podmínek v rámci toho dotačního titulu. Připomínky, které i ty neziskovky vypořádávaly, tak je u nich, u většiny, napsáno "neakceptováno", a některé mají strach i podle slov MPSV, že by mohly tady z tohoto nadregionálního dotačního programu vypadnout, pravděpodobně do krajské sítě, ale to se také neví. A já bych tady chtěl tento bod otevřít z toho důvodu, aby bylo jasno, jakým způsobem budou chráněny nadregionální sociální služby, které mají v péči 200 000 lidí, 200 000 klientů, kteří jsou v domácí péči a kterým hrozí to, že de facto se budou buď omezovat, anebo rušit sociální služby, protože doteď ty peníze nemají. A jediné, co jim MPSV poradilo podle tady těchto organizací, je, aby si vzaly překlenovací úvěry. Takže to je skvělé, například mobilní hospic by měl jít do banky - mluvím úplně o konkrétním, který se mi ozval - a říct: My potřebujeme překlenovací úvěr, protože nám možná přijde někdy v polovině května, možná na konci března 60 % dotací. Prosím, pomozte nám. Oni řeknou: Máte nějaký příslib? Oni řeknou: Ne, to se vždycky dávalo, ale v tuto chvíli MPSV žádný takový příslib nám jako organizacím nedalo. Dostává se skutečně 200 000 klientů, a hlavně i těch pracovníků v sociálních službách do nebezpečné situace. Někteří ani nechtějí samozřejmě si brát úvěry a rovnou třeba začnou tyto lidi propouštět, možná s tím, že do budoucna je zase naberou.

Chtěl bych, aby tady prostě v tom už pro jednou, aby v Poslanecké sněmovně zazněla jasná slova - udělat pořádek, jak to ve skutečnosti MPSV myslí, jakým způsobem v rámci systemizace ten odbor II dalo dohromady, který má na starosti výplatu tady těchto dotací. A to bych chtěl, prosím, paní předsedající, zařadit jako třetí bod v pátek, hned za ten bod ohledně penzijní reformy.

Já vám mockrát děkuji a už nebudu déle zdržovat, abychom už mohli všichni, kteří tady v poslaneckých lavicích jsme, začít hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pane poslanče, jenom bych vás poprosila o upřesnění... Pane poslanče, o upřesnění... Ano, to jsem zaznamenala, název bodu máte trošku jiný.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Název bodu je Ohrožení sociálních služeb nadregionálního charakteru v dotačním programu B. Trošičku komplikovanější, ale ještě jednou: Ohrožení...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: (Vstupuje do řeči.) Děkuji, i když je to komplikovanější, tak zdá se, že jsem to zvládla.

Nyní je přihlášena paní poslankyně Dražilová a připraví se pan poslanec Mašek, který je zatím posledním přihlášeným.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych i já požádala o zařazení bodu s názvem Plán Ministerstva práce a sociálních věcí na potírání chudoby mezi seniory a rostoucí chudoby rodin.

Pojďme začít daty. I když letos porostou mzdy, lidé si za ně opět koupí méně než před rokem či dvěma. Vysoká inflace stále ukrajuje z platů a úspor občanů. Podle Českého statistického úřadu loni ceny vzrostly o více než 15 % a letošní prognóza České národní banky očekává 9,1 %. Mzdy se přitom podle očekávání firem a odborů zvýší maximálně o 7 %. Tuzemská úroveň reálných mezd je nyní zhruba na úrovni roku 2018. Pokud se vyplní předpovědi ohledně vývoje inflace a nárůstu platů v letošním roce, tak budou Češi na konci letošního roku - co do kupní síly - na úrovni roku 2017. Zpět na předcovidovou situaci se pak podle dostupných modelů dostanou nejdříve v roku 2026, a to ještě za předpokladu, že všechno půjde dobře.

A máme tu ještě jedna čísla z dnes publikovaných dat Českého statistického úřadu o tržbách v maloobchodě. Ve srovnání s průměrem roku 2019 platí domácnosti o 21 % více, ale odnášejí si o 4 % méně. U potravin je to pak ještě markantnější. Lidé platí sice o 17 % více, ale odnášejí si domů o 10 % méně. To vše dokazuje jedinou věc. Dopady současné situace a bezradnosti vlády v sociálních tématech dopadají především na seniory a sociálně slabší občany. Ostatně téměř 900 000 Čechů patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy mezi ty, kteří mají problém uhradit si své živobytí a zároveň propadávají systémem státní pomoci. Potýkají se s osamělostí, s příjmovou chudobou anebo rezignací na život.

Svoji nečinnost vláda obhajuje tím, že nám vždycky připomene, že valorizovala důchody, tak si vlastně nikdo nemá na co stěžovat. A už jaksi zapomíná říci, že ta valorizace vždycky dorovnává zdražení až s několikaměsíčním zpožděním, takže na seniory prostě dopady katastrofální sociální hospodářské politiky krutě dopadají. A teď se dokonce dovídáme, že se plánuje zpomalení valorizace důchodů.

Nejde však jenom o peníze. Tato vláda a její poslanci dlouhodobě vytváří ve společnosti atmosféru mezigenerační nenávisti, mimo jiné i tím, že neustále naznačují svými výroky, že důchodci, senioři, jsou vlastně něco drahého a že na důchody nebude. Dokonce, jak zde zmínil můj ctěný kolega Juchelka, chce prodlužovat věkovou hranici odchodu do důchodu. Český občan si dokáže udělat i legraci z toho, takže dneska jsem dostala esemesku, kde bylo napsáno: Až si pro mě přijdou funebráci, nebudu doma, budu v práci.

Jak jinak si chcete vysvětlit výroky ministrů o tom, že penze neúměrně zatěžují státní rozpočet? Jak jinak má člověk pobírající penzi vnímat podobná vyjádření než tak, že vlastně zatěžuje systém? A to znovu připomínám, že plných 86 % českých seniorů je zcela odkázaných na důchodový systém. Nemají úspory ani doma, ani v bance, nemají žádné miliony, a jejich prohřeškem je pouze to, že důvěřovali českému sociálnímu systému, spoléhali na to, že žádná vláda ho nebude chtít omezovat. A jak jsem řekla před chvílí, nejde jenom o peníze. Trvám si na tom. Tato vláda totiž vytváří v seniorech neustále atmosféru strachu a úzkosti. Jak jinak mají senioři interpretovat prohlášení ministra zdravotnictví, že uvažuje o zpoplatnění zdravotnictví? Jak se mají dívat na prohlášení ministra dopravy o tom, že slevy na dopravu jsou plýtváním? A stejná situace je i u sociálně slabších a u těch, kteří neměli v životě tolik štěstí.

Chtěla bych tedy od ministra znát nejen jeho dlouhodobý plán boje s chudobou a chudnoucím Českem, ale především konkrétní kroky, které jeho úřad proti tomuto trendu chce učinit ještě v letošním roce. Poprosím, aby tento bod byl zařazen jako třetí bod dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Jako poslední přihlášený je prozatím pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, budu se snažit být krátký a navrhnu jeden bod: Léky chybí i dnes - kdy to vláda opravdu vyřeší?

Protože jsem dbalý pokynů pana ministra, který doporučuje obvolávat lékárny a zjišťovat aktuální situaci, ostatně to v pozici praktického lékaře dělám pokaždé, abych věděl, co si vůbec můžu dovolit napsat na recept, anebo ne, tak zároveň dneska jsem se zeptal, jaká je aktuální situace. Aktuální situace je taková, že Nurofen pro větší děti nad šest měsíců skutečně ve většině lékáren je, Nurofen pro menší děti není. Panadol lékárna od lékárny - někde je, někde není. Můžeme slavit, právě přišel amoxicilin s klavulátem, což je novinka, na kterou jsme dlouho čekali. Augmentin ale stále není dostupný, pořád výpadek. V-penicilin ze Slovenska, který byl dovezen v množství několika tuším desítek tisíc, mluvilo se o 20 tisících balení, už přestává být, už je vydodán. A je vydodán v okamžiku, kdy konečně byla stanovena jeho úhrada, čili byl tady k dispozici v lednu ve většině lékáren, ale musel se psát na papírový recept a nebyla na něj stanovena úhrada, lidé za něj platili 150 korun. Teď už není ve většině lékáren a úhrada stanovena je, takže se to lepší. Azitrox, azitromycin deklarovalo ministerstvo, že je objednán ve statisících kusů, měl tuším přijít z Itálie a z Portugalska, dle údajů lékáren zatím nepřišel. Ale zaplaťpánbůh je na něj stanovena už úhrada, takže kdyby přišel, tak se doplácet nebude. A takhle je to případ od případu.

Mohu říct ze včerejška informaci od svého asistenta - kterou tedy mám ověřenou, od koho jsem se to dozvěděl - že když nesehnal Nurofen pro svou vnučku, kupodivu se obešel (uspěl?) na benzinové pumpě, řetězce, který zde nebudu jmenovat, abych nedělal nějakou reklamu, takže některé benzínky ty nedostatkové léky mají a skutečně ten trh, jak tady říká pan ministr, zřejmě trošku vítězí.

Nicméně pan ministr tady ve svém sdělení nebo vysvětlení řekl, že nemůže ovlivňovat trh s léky, které nejsou na recept, že jsou volně prodejné a že to je otázka trhu. Ale protiřečil si, protože záhy řekl, že ministerstvo mimořádně objednalo Nurofen v řádu statisíců kusů a lidé v panice ho rychle skoupili. Pan ministr tady říkal i jiné věci, ve kterých si vlastně protiřečil, a to, co řekl na začátku, záhy popřel. Řekl například, že nebyl pozván na kulatý stůl - to byla opravdu vstřícně podaná ruka k tomu, abychom si to vysvětlovali na odborné úrovni předtím, než tady nějaké závěry se řeknou ve Sněmovně - řekl, že nebyl pozván, a potom tady za chvíli mával pozváním, které přišlo tři dny předem, s tím, že ho nepovažoval za zcela oficiální. Takže těch rozporů - léky jsou, léky nejsou, pozvání bylo, pozvání nebylo - je celá řada. (Hluk v sále.)

Budu se to snažit zkrátit, čili my jsme skutečně o nedostatku léků poprvé začali hovořit v létě loňského roku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane poslanče, že vás přerušuji. Prosím o klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Mašek: V říjnu již byl ten nedostatek jasně definován a mělo se na něj reagovat, ale první reakce byla až v době kolapsu nejen nedostatku léků, ale i kolapsu pohotovostních služeb. Pan ministr první pracovní skupinu na léky ustanovil až v polovině prosince loňského roku, a tady deklarované jednání, dokonce za účasti pana předsedy vlády Fialy, s distributory a s výrobci léků skutečně proběhlo, ale až v polovině ledna tohoto roku. Skutečně, všechno pozdě. A jestliže pan ministr dneska uveřejnil na svém Twitteru, že oslovil zodpovědné za zdravotnictví v rámci Evropské unie, a dává to za nějakou přednost, tak já bych se s tím na Twitteru rozhodně tedy nechlubil.

Absence na kulatém stolu - to považuji za fatální selhání ministra s tím, že se bál tu problematiku tam řešit. Je zvláštní, že na stejný typ pozvání, čili mailové, respektive telefonní, přišla řada těch pozvaných.

Znovu zopakuji název toho bodu: Léky, které chybí i dnes - kdy to vláda opravdu vyřeší? A poprosil bych o zařazení jako druhý bod dnešního jednání. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vyčerpali jsme všechny přihlášené k návrhu pořadu schůze. Táži se, zda má ještě někdo zájem? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Nejprve bychom se vypořádali s návrhy z grémia. Pokud nejsou námitky, nechali bychom hlasovat o všech návrzích z grémia najednou - není tomu tak.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, proto vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Zagonguji a počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

A pro příchozí jen zopakuji, že budeme hlasovat o návrzích z grémia jako celku. Ještě chviličku vydržíme, vidíme přicházet kolegy a kolegyně. Prosím o strpení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Hlasujeme návrhy z grémia. Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 158 poslanců a poslankyň, pro 158, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme pokračovat v dalších návrzích. Jako první budeme hlasovat návrh pana předsedy Bendy, který navrhuje zařadit bod - předřadit bod číslo 88, sněmovní tisk 312, což je zákon o sdružování v politických stranách, na středu jako první bod. Je tomu tak, pane předsedo? Středa? (Poslanec Benda se hlásí o slovo.) Ano, prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Benda: Jestli mohu, já jsem navrhoval zařazení všech těch čtyř třetích čtení, ale to je spíš otázka, jestli to máme hlasovat jednotlivě individuálně, nebo jestli můžeme zítřek hlasovat ta třetí čtení tak, jak jsem navrhoval, to znamená 88, 86, 85, 84 jednotlivě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, návrh zní, že budeme hlasovat jednotlivě. Já tedy nechám hlasovat o prvním návrhu.

 

Ještě zopakuji, sněmovní tisk 312 se navrhuje zařadit na středu jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 107, proti 55. Návrh byl přijat.

 

Další návrh pana předsedy Bendy je předřadit, respektive zařadit bod číslo 86, sněmovní tisk 249, což je zadávání veřejných zakázek, na středu jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 161, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem, který navrhuje pan předseda Benda, je předřazení bodu číslo 85, sněmovní tisk 238, což jsou investiční společnosti, na středu jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 161, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Čtvrtým návrhem pana předsedy Bendy je předřadit bod 84, sněmovní tisk 48, což je občanský soudní řád, na středu jako čtvrtý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 161, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda dále navrhuje předřadit bod číslo 11, sněmovní tisk 368, což je oblast obrany, na čtvrtek jako první bod po písemných interpelací bezprostředně nebo po písemných interpelacích v 11 hodin. Zahajuji hlasování a ptám se - pardon, já se omlouvám, znamená to tedy po písemných interpelacích bez variant, dáme to takto? Nebo v 11, čili to je jakoby jeden návrh? Takže tento bod by se zařadil tedy, opakuji, jako první bod po písemných interpelacích nebo v 11 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 90, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Další návrh pana předsedy Bendy je předřadit bod číslo 12, sněmovní tisk 369, což je financování obrany, na čtvrtek jako druhý bod po právě zařazeném bodu, o kterém jsme hlasovali.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 145, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Pan předseda Benda dále navrhuje předřadit bod číslo 87, sněmovní tisk 263, což je zákon o České televizi a Českém rozhlase, na pátek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 89, proti 69. Návrh byl přijat.

 

Paní předsedkyně Schillerová navrhuje zařadit nový bod s názvem Nedostatek léků.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod s názvem Fialova vláda obelhala voliče a chystá bezprecedentní ožebračení občanů formou zvyšování daní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje zařadit nový bod s názvem Pod hranicí chudoby žije již 40 % rodičů samoživitelů, Fialova vláda se jim nesnaží efektivně pomoci.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje zařadit nový bod s názvem Fialova vládní pětikoalice navrhuje zvýšit věk odchodu do důchodu na 68 let, což by byl nejvyšší důchodový věk v Evropě, což je cynické.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 88. Návrh byl zamítnut.

Pan předseda Okamura... Prosím o klid! Pan předseda Okamura navrhuje nový bod s názvem Počet nelegálních migrantů do České republiky byl vloni rekordních 29 235 osob.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 24, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhuje nový bod s názvem Fialova vláda prosazuje zákon, který nás chce zavléct do války.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 164 poslanců a poslankyň, pro 17, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Radim Fiala navrhuje nový bod Lidé se propadají do chudoby kvůli vládě Petra Fialy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Pan ministr Válek navrhuje zařadit nový bod Gratulace ke zvolení předsedkyně hnutí ANO 2011 Aleny Schillerové. Pane ministře... (Hluk i smích v sále, ministr Válek vysvětluje mimo mikrofon předsedkyni.) Pan ministr stahuje svůj návrh. (Smích v sále.) Budeme pokračovat v hlasování.

 

Pan místopředseda Havlíček navrhuje nový bod s názvem Cenzura médií.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Pan místopředseda Havlíček navrhuje nový bod s názvem Demotivace učitelů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Paní předsedkyně Schillerová navrhuje nový bod Výzva k rezignaci ministra Válka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Pokorná Jermanová navrhuje nový bod Informace vlády o záměru prodeje zámku Štiřín a koncepci prodeje zbytného státního majetku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 49. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura k hlasování. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: U předešlého hlasování k rezignaci pana ministra Válka jsem byl pro, ale na sjetině mám "zdržel se". Ale nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Budeme tedy pokračovat, je to tedy pro stenozáznam...

 

Poslanec Tomio Okamura: (Po krátké poradě s předsedkyní Schillerovou.) Já tedy zpochybním hlasování. (Smích v plénu.) No, protože je to přece jenom trošku citlivá věc. (Ozývá se: Po konzultaci s paní předsedkyní poslaneckého klubu ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, tedy zpochybňujete hlasování? (Ozývá se: Které hlasování?) Kolegové a kolegyně, bylo to hlasování - nevím to číslo - pravděpodobně číslo 19, je to tak? Tak vyčkáme, než si pan předseda Okamura ujasní, jaké číslo to bylo... (Poslanec Okamura potvrzuje po chvilce číslo hlasování 19.) Ano, pan předseda Okamura tedy zpochybňuje hlasování číslo 19.

 

Pokud nejsou námitky, hlasovali bychom nejprve o této námitce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Hlasujeme o námitce. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 156, proti 7. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy budeme znovu hlasovat o návrhu paní předsedkyně Schillerové, který zní Výzva k rezignaci ministra Válka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Návrh paní poslankyně Pokorné Jermanové jsme odhlasovali.

 

Nyní bychom pokračovali v hlasování o návrhu pana poslance Síly, který navrhuje nový bod s názvem Fialova vláda nese zodpovědnost za nedostatek léků na našem trhu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Návrh paní poslankyně Pastuchové je o návrhu nového bodu, který zní Aktuální situace na úřadech práce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 81. Návrh byl zamítnut.

Pan poslanec Nacher navrhuje zařadit nový bod, který zní: Informace vlády o boji s dezinformacemi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Adámková navrhuje nový bod s názvem Cena potravin v České republice, vliv na zdravotní péči.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Farhana, který navrhuje zařadit nový bod s názvem Nedostatek léků v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh paní poslankyně Šafránkové, která navrhuje předřadit bod číslo 20, sněmovní tisk 9, což je zákon o sociálních službách, a to ve variantách jako druhý bod dnes, anebo jako první bod zítra, tedy ve středu. Budeme tedy nyní hlasovat o první variantě, zařazení tohoto bodu jako bodu druhého na dnešní den. Je to tak, paní poslankyně?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy hlasovat o druhé variantě, zařazení tohoto bodu jako bodu prvního na zítra, tedy ve středu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je opět paní poslankyně Šafránkové, která navrhuje předřadit bod číslo 70, sněmovní tisk 260... (Hluk v sále.) Kolegové a kolegyně, prosím o klid! Bod 70, sněmovní tisk 266, zákon o státní sociální podpoře, v první variantě jako třetí bod dnes, anebo druhý bod zítra, tedy ve středu. Čili hlasujeme o první variantě - jako třetí bod na dnešní den.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu jako bodu druhého na zítra, tedy ve středu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 71, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Vondráček navrhuje nový bod s názvem Netransparentní postup vlády České republiky v boji s dezinformacemi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Juchelka navrhuje nový bod s názvem Důchodová reforma. Zaznamenala jsem si to správně? On tu není, tak pravděpodobně ano, měl to takto na přihlášce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Juchelka dále navrhuje zařadit nový bod s názvem Ohrožení fungování sociálních služeb nadregionálního charakteru v dotačním programu B.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Dražilová navrhuje nový bod Plán MPSV na potírání chudoby mezi seniory a rostoucí chudoba rodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

A posledním bodem, o kterém nyní budeme hlasovat, je návrh pana poslance Maška. Navrhuje nový bod Léky, které chybí i dnes, kdy to vláda opravdu vyřeší?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Ano.

Hlasování číslo 36, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Vypořádali jsme se tedy se všemi návrhy, které jste předložili k návrhu pořadu.

A nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 52. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 85, proti 25. Návrh byl přijat.

 

Nyní mám zde s přednostním právem pana předsedu Marka Výborného, poté se hlásí paní předsedkyně Schillerová.

Než vám dám slovo, přečtu omluvy: omlouvá se Pavel Svoboda od 17 hodin z pracovních důvodů, Štefanová Iveta od 16.30 - zdravotní důvody a Marek Výborný od 17.10 - ale vidíme, že je zde přítomen - z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo, a já předávám řízení schůze. Děkuji za spolupráci.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, pane premiére, kolegyně, kolegové, jednak revokuji svoji omluvu na čas od 17.25, a současně vzhledem k tomu, že jsme strávili víc jak tři hodiny jednáním o programu 52. schůze, spíše z preventivních důvodů prosím, aby na základě dohody a návrhu pěti předsedů poslaneckých klubů - ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti - abychom si odhlasovali, že dnes budeme jednat i hlasovat do doprojednání sněmovního tisku 374, pracovně nazvaného lex Ukrajina V. To znamená ty dva tisky - zákon vrácený Senátem a lex Ukrajina V. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Zazněl procedurální návrh o tom, abychom jednali a hlasovali meritorně i procedurálně po 19. a 21. hodině, respektive... (Nesouhlasná stanoviska z lavic.) Ujal jsem se řízení schůze, zopakuji to ještě jednou. Do projednání sněmovního tisku... lex Ukrajina, 374, tak zněl procedurální návrh.

Eviduji žádost na vaše odhlášení. Ještě předtím přečtu omluvy, které zde mám: paní poslankyně Iveta Štefanová..., ale tyto omluvy už byly načteny. To znamená, nejprve vás odhlásím, požádám vás, abyste se opětovně přihlásili.

 

Procedurální návrh byl načten, všichni víme, o čem dát hlasovat. Není rozpor s postupem.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh, tak jak byl načten? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti 4. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A já otevírám první bod dnešního jednání a tím je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.