(pokračuje Věra Kovářová)

11.
Vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci
/sněmovní tisk 371/ - prvé čtení

Z pověření vlády uvede tento návrh pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova, ale ještě než se ho ujmete, poprosím kolegy o ztišení. Prosím, kolegové v pravé části, děkuji. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, než si dovolím tady k materiálu, který je rezortně pana ministra Blažka, ale on mě požádal z pracovních důvodů, abych tento materiál v tento okamžik v prvním čtení tady představil já za vládu, zároveň chci požádat, jestli bychom mohli sloučit rozpravu k těmto dvěma bodům, to znamená, jak k tomuto sněmovní tisku 371, tak k sněmovnímu tisku 372 z důvodu určité logické provázanosti, tak jestli o toto mohu požádat.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře, ale vzhledem k tomu - pochopila jsem správně, že tady byl příliš velký hluk - že navrhujete, aby byla sloučena rozprava? Ano? (Ano). Já o tom tedy dám hlasovat. Ještě zagonguji a přivolám kolegy z předsálí.

Pro přicházející kolegy a kolegyně jenom zopakuji návrh na sloučení rozpravy sněmovního tisku 372 a 371.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 151 poslanců a poslankyň, pro 118, proti žádný. Návrh byl přijat.

Prosím, pane ministře, pokračujte.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona o preventivní restrukturalizaci... (Hlasitý smích zprava.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, že vás přerušuji. Netušila jsem, že sloučení rozpravy vyvolá takový smích v řadách kolegů v pravé části, a poprosím, zkuste ještě vydržet do projednání těchto tisků. Děkuji.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji vám. Tedy Ministerstvo spravedlnosti připravilo tyto návrhy zákona - jak o preventivní restrukturalizaci, což je sněmovní tisk číslo 371, tak návrh zákona, tedy takzvaný insolvenční zákon, sněmovní tisk číslo 372. Současně připravilo návrh minimalistické novely jedenácti právních předpisů, které věcně souvisí s návrhem zákona o preventivní restrukturalizaci. Především se jedná o novelizaci insolvenčního zákona, zákona o insolvenčních správcích, zákona o soudních poplatcích, notářského řádu, zákona o soudech a soudcích nebo zákona o dani z přidané hodnoty.

Účelem zákona o preventivní restrukturalizaci je zpřístupnit obchodním korporacím v České republice efektivní nástroje pomoci, kterými lze řešit přechodné finanční potíže a odvracet riziko hrozícího úpadku. Účelem doprovodné novely je toliko přizpůsobit vybrané právní předpisy z oblasti civilního práva, procesního a daňového práva, institutu preventivní restrukturalizace. Zejména se jedná o minimalistické funkční propojení restrukturalizačního a insolvenčního řízení, zajištění řádného fungování profese restrukturalizačních správců, způsobu určování zákonného soudce v restrukturalizačních věcech nebo specifické daňové souvislosti restrukturalizačních plánů, například dopadu ozdravných opatření na výpočet základu daně podle zákona o DPH.

Institut preventivní restrukturalizace se nachází na rozhraní závazkového, korporátního a insolvenčního práva. Vychází z předpokladu, že se podnikatel v pozici dlužníka dosud nenachází ve stavu úpadku, a neexistují tedy důvody pro zahájení formálního insolvenčního řízení. Insolvenční řízení totiž automaticky vyvolává řadu negativních účinků vůči dlužníku, omezení nakládání s majetkem podřízení dohledu soudců a správce, negativní publicitu insolvenčního rejstříku a tak dále. Základem celého procesu je příprava takzvaného restrukturalizačního plánu, který předpokládá přijetí efektivních ozdravných opatření s cílem obnovit normální fungování obchodního závodu podnikatele. Plán sestavuje podnikatel na základě výsledků vyjednávání se svými klíčovými věřiteli, od kterých žádá podporu a poskytnutí různých úlev, například prodloužení splatnosti pohledávek. O jeho přijetí tito věřitelé, takzvané dotčené strany, následně hlasují. V průběhu vyjednávání a přípravy restrukturalizačního plánu může podnikatel využít časově omezené ochrany před věřiteli - institut moratoria. To chrání podnikatele před exekucemi, realizací zástavního práva ze strany věřitelů nebo ukončováním dodávek nezbytných surovin.

Návrh zákona obsahuje i řadu pojistek proti zneužití a pravidel na ochranu věřitelů. Nesouhlas kterékoliv dotčené strany s restrukturalizačním plánem vyvolává nutnost soudního přezkumu takového plánu, a to na základě přísných kritérií. Pro tyto účely má soud vedle znalců k dispozici též osobu restrukturalizačního správce, který je odborníkem s licencí zvláštního insolvenčního správce, a tedy specialistou na řešení nejtěžších podnikových krizí. K vyloučení účelové manipulace s pohledávkami rovněž mohou dotčené strany nechat soudem přezkoumat pravost či výši své nebo cizí pohledávky. Soud může rovněž zrušit účinky moratoria chránícího podnikatele před jeho věřiteli.

Pro účely přípravy návrhu zákona, která probíhala déle než dva roky, byla vytvořena zvláštní expertní pracovní skupina složená z předních českých odborníků na korporátní a insolvenční právo, ekonomiku a účetnictví.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za pozornost a dovoluji si vás požádat o podporu těchto dvou sněmovních tisků a jejich projednání v prvním čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Pavel Staněk. Prosím, máte slovo.

Poslanec Pavel Staněk: Dobrý večer. Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, nebo minimálně vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že tady bylo dost podrobně už představeno celé martyrium právě panem vicepremiérem, tak se budu snažit ve své zpravodajské zprávě být co nejstručnější, ale jelikož se jedná o dva předpisy, je potřeba je alespoň trochu zopakovat.

Jak jsem říkal, jedná se o dva návrhy, které jsou předkládány vládou, kdy první z nich, tedy návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, což je sněmovní tisk 371, je hlavním transpozičním předpisem, který do českého právního řádu zavádí institut preventivní restrukturalizace. Na tento návrh potom navazuje technická novela insolvenčního zákona, sněmovní tisk 372, který má za cíl doprovodit zmíněný hlavní transpoziční předpis, kdy je hlavním cílem uzpůsobit platnou legislativu tak, aby tento konkrétní zákon správně zapadl do českého právního řádu, a spolu s tím řádně provést požadovanou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2017/1132, směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.

Jak jsem již před chvílí avizoval, a bylo to vlastně tady už předneseno i panem vicepremiérem, současná česká právní úprava nezná institut preventivní restrukturalizace v podobě, která je obsažena v navržené transpozici z Evropské unie, tedy v takové formě, že včas odhaluje finanční i nefinanční potíže podnikatelů a spolu s tím spojenou iniciaci ozdravného procesu. V současné době je kromě možných smluvních řešení jediné možné řešení, takzvaná reorganizace podle insolvenčního zákona, která je ale zacílena na už faktický úpadek podnikatele. Oba zmíněné instituty se nepřekrývají, protože preventivní restrukturalizace necílí na faktický úpadek podnikatele, ale snaží se mu včas předcházet, a tím pádem mu i zamezit.

V tomto smyslu ostatně návrh zákona reaguje i například na existující úpravy ve Velké Británii, Nizozemí či Německu, kde již k transpozici došlo nebo podobnou úpravu už dávno znají. Již dnes totiž z praxe víme, že zahraniční věřitelé či zahraniční mateřské společnosti poptávají podobná řešení, která znají ze svých vlastních domovských právních řádů a která mají být díky transpozici dostupná ve všech členských státech Evropské unie.

Jako další, co považuji za důležité ve vztahu k preventivní restrukturalizaci zmínit, jsou tyto věci. Mezi klíčové výhody patří to, že již zmíněná restrukturalizace by měla podnikatelům ve finančních potížích umožnit, aby nadále vedli jejich obchodní závod, ovšem za předpokladu, že došlo k přijetí kombinace různých restrukturalizačních opatření předvídaných sanačním projektem, a následně by mělo dojít k jejich zakotvení do samotného restrukturalizačního plánu, o kterém budou posléze hlasovat podnikatelem oslovení věřitelé v postavení dotčených stran. Cílem celého procesu je revitalizovat životaschopný závod a tím odvracet možný úpadek, nikoliv však udržovat různé formy takzvaných zombie firem. Dále bych chtěl uvést, že celá preventivní restrukturalizace je založena na tom, že zachovává dispoziční oprávnění a spolu s tím možnost zachovat vlastnický podíl společníkem, jenž je v Česku obvykle součástí statutárního orgánu. Cílem návrhu je podpořit racionálně a včas jednající podnikatele a motivovat je k jasnému popisu stavu věcí a možnému řešení.

Jako poslední bych chtěl uvést, že v porovnání s insolvenčním řízením budou u preventivní restrukturalizace osloveni pouze určení věřitelé, tedy takzvaní klíčoví věřitelé, které určí podnikatel a rovněž jsou označeni dotčenými stranami. Zbylí věřitelé, kteří nebyli určeni jako klíčoví pro celou restrukturalizaci, budou v samotném procesu označeni jako nedotčení a jejich právní postavení nebude nijak dotčeno. Osobně jakožto zpravodaj daných návrhů se domnívám, že tento institut preventivní restrukturalizace, pokud bude schválen a bude zaveden do českého právního řádu, bude jedině přínosný, neboť nebude díky nemá docházet k tolika nečekaným pádům a nešťastným koncům českých podnikatelských subjektů.

Organizační výbor, pokud připomenu, projednání návrhu zákona doporučil svým usnesením ze dne 25. 1. 2023. Jako zpravodaje určil mou osobu a navrhl jako garanční výbor výbor ústavně-právní. Jelikož byla už rozprava sloučená, v tomto nenavrhuji žádné další procesní postupy. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní bychom z důvodu, že jsme sloučili rozpravu k sněmovnímu tisku 371 a 372, přerušuji tento bod a otevřu bod následující, tedy bod

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.