Středa 8. března 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu
Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 263/ - třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili dne 22. února, rozprava byla přerušena. Připomínám, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 263/3, ten byl doručen dne 17. ledna 2023, a usnesení garančního výboru, to bylo doručeno jako sněmovní tisk 263/4. Děkuji, že už místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr kultury Martin Baxa a také bych požádala pana zpravodaje, kdy předtím určeného zpravodaje poslance Martina Kolovratníka zastoupí pan poslanec Ondřej Babka.

Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě, do níž je přihlášena řada poslanců, ale ještě předtím zde mám čtyři faktické poznámky. Ovšem vzhledem k tomu, že jsou to poznámky z února, tak se ptám pro pořádek pana poslance Jakoba, jestli chce využít svou faktickou? Chce, takže prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, jak tady zaznělo, pokračujeme v tomto jednání, už jsme se tomuto bodu věnovali ve třetím čtení pět hodin. Já bych chtěl fakticky poznamenat, že třetí čtení je primárně určeno na načítání technických úprav. Myslím si, že jak z naší diskuse vyplynulo, tak my jsme jasně zdůvodnili, proč je ten zákon důležitý. tak zazněly ty argumenty z opozice. Takže apeluji na to, abychom opravdu jednali tak, jak se ve třetím čtení jednat má.

Zazněly tady i obavy. Já chci potvrdit, že v případě, že dojde na to, abychom dnes ve třetím čtení hlasovali, tak veřejně opět garantuji to, abych vyvrátil jednu z obav opozice, tak pokud k tomu hlasování dnes dojde, tak já budu první, kdo v pátek navrhne, abychom projednali ony dvě výroční zprávy, abychom vyvrátili to, že bychom snad chtěli odvolat celou Radu České televize. To ještě jednou opakuji a pevně věřím, že ta diskuse ve třetím čtení bude mít ratio odpovídající této fázi projednávání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě jednou připomenu, že poněvadž toto projednávání bylo přerušeno dne 22. února, tak nyní navazujeme na tu přerušenou rozpravu. A stejně tak mají právo reagovat svými faktickými ti poslanci, kteří byli tehdy k přerušené rozpravě přihlášeni. Další s faktickou byl tehdy přihlášen pan poslanec Pavel Svoboda, kterého ovšem nevidím nyní v sále. Není-li přítomen, tak propadá. Potom pan poslanec Tom Philipp, ten je myslím i omluven, taktéž nevidím. A paní poslankyně Romana Bělohlávková. Stahujete? A poté byla přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Jakoba. Pane poslanče, můžete mi vysvětlit, prostřednictvím paní předsedající, na koho jste reagoval? Faktická poznámka je určená k tomu, že máte reagovat na toho předřečníka, který mluvil před vámi. Vy jste zneužil faktickou poznámku k tomu, abyste nám tady sdělil svůj nějaký postoj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Jenom připomenu, že se vracíme a reagujeme na tu přerušenou rozpravu z února. Pan poslanec Aleš Juchelka je další, který chce reagovat s faktickou. (Poslanec Juchelka zakopl o schůdek.) Jste v pořádku?

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, jsem, děkuji. (Směje se.) Normálně jsem jednou prostě zakopl. Já jenom budu reagovat na pana poslance Jakoba, protože ty dvě zprávy o České televizi mohly být už dávno před těmi několika týdny, kdy jsme tady schvalovali jednu po druhé, už dávno schváleny. My víme, proč se to dělá. Já si myslím, že ta nabídka je jednoduše špatná, protože kdybychom ty dvě zprávy měli schvalovat a neměly by být jako pojistkou toho, že se odvolá Rada České televize, tak by měla být prostě dána předtím, než budeme projednávat třetí čtení tohoto zákona. To prostě není vůbec žádná jako nabídka nebo pojistka toho, nebo nějaký slib, že když se ve třetím čtení dodělá tady tento zákon, tato novela, že potom se schválí ty dvě zprávy České televize. Protože jednoduše když se už přijme ve třetím čtení tato novela, tak vy ty dvě zprávy už nebudete potřebovat a normálně je prostě můžete schválit, protože máte právě díky tomu, na co my pořád upozorňujeme, a to je, že se vlastně v průběhu volby generálního ředitele budou měnit podmínky, budou se měnit kvora, bude se měnit složení a počet radních. Že se to prostě děje uprostřed běhu, uprostřed závodu, že to tlačíte už třetím mimořádným čtením právě z toho důvodu, o kterém my tady pořád hovoříme dokola, a to je, že chcete mít pod kontrolou média veřejné služby. To je jediné, proč to děláte. Všichni to tady vědí, všichni to akceptují kromě vládní koalice, která samozřejmě říká něco úplně jiného, protože i přesto, že věří tomu, že to tak je, tak musí dělat opak, to je jasné.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Ano, hlásí se dále s faktickou pan předseda Jakob. Ještě načtu omluvu, pan ministr Ivan Bartoš od 15 hodin z pracovních důvodů. A prosím, vaše dvě minuty v reakci.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, musím zareagovat. Já tu diskusi 14 dní tuším starou pamatuji, reaguji, nebo reagoval jsem na své předřečníky. Ta diskuse zejména o těch výročních zprávách byla vášnivá. Tuším, že jeden z posledních byl právě i kolega Juchelka. A měli jsme tam dlouhou sadu, sadu faktických. Takže opravdu jsem fakticky reagoval na ty předřečníky před 14 dny.

A zároveň si dovolím zareagovat na kolegu Juchelku. My se tady začínáme točit v kruhu. Mám obavu, že to budeme dělat dalších pět hodin, že ty argumenty tady jasně zazněly a ten stávající zákon zatím platí, dokud tahle novela neprojde celým legislativním procesem. A já jsem rád, že ta možnost odvolání celé rady po neschválení dvou výročních zpráv z toho zákona vypadne. Je to, a to už jsme si tady také říkali, jedna z těch zásadních pojistek. Nicméně když my to tady projednáme a schválíme ve třetím čtení, což bych byl velmi rád, aby dneska nastalo, tak pořád ta možnost bude, dokud nebude dokončen legislativní proces. A opět garantuju, že jsme připraveni ty výroční zprávy schválit tak, abychom tuto obavu vyvrátili. Já doufám, že k tomu hlasování ve třetím čtení, tak jak je v jednacím řádu, se dnes dostaneme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Toto vystoupení vyvolalo tři přihlášky k faktickým. Jako první se hlásí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se opět pan poslanec Aleš Juchelka poté. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobré ráno. Já bych chtěl reagovat na svého kolegu Honzu Jakoba, který říkal, že se točíme v kruhu. No, já mám recept, abychom se netočili v kruhu, a to jest, že vy to stáhnete, tenhleten návrh, nebo přerušíte, já navrhovat přerušení nebudu z určitých důvodů. Ale to mně přijde, že by bylo fér. Protože my jsme doposud nedostali odpověď na tu úplně nejzákladnější otázku: Proč na to tak spěcháte? Proč ta věc nemůže platit za tři měsíce, za půl roku a tak dále? A je to vlastně to, co jsme zažili ten minulý týden, je to retroaktivita. Protože ono to někam směřuje, že díky schválení té novely se změní poměry v radě, které změní potenciální hlasování pro volbu ředitele České televize. Takže my jsme si zažili nějakou retroaktivitu minulý týden zde. Koneckonců jste to slyšeli od vlastních senátorů, jak jsem slyšel. Teď je tady retroaktivita znovu. Takže možná poučeni z toho vývoje - já bych doporučil, přestaňme se skutečně točit v kruhu, stáhněte to, dejte to o dva, o tři měsíce později. Tím rozptýlíte veškeré pochybnosti, že to má souvislost s aktuální volbou ředitele televize, všichni jsme spokojeni a celé dopoledne můžeme věnovat nějakým obsahově výživnějším tématům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji za dodržení času. Nyní tedy pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Okleštěk.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem jenom chtěl říct panu poslanci Jakobovi, vaším prostřednictvím, že se netočíme v kruhu. Já mám například ve své řeči spoustu dalších podnětných otázek na pana ministra Baxu. Doufám, že se dnes k tomu dostaneme, protože jsem tuším třetí odzadu. Myslím si, že ty další mé otázky vnesou potom světlo do toho, abychom prostě a jednoduše tady tento zákon ve třetím čtení zamítli. Protože je prostě vlivový, mocenský, protože není ten, který transparentně by byl v tuto chvíli tím zákonem, který by garantoval transparentní volbu generálního ředitele. Nechme to tak, jak to je, neměňme pravidla uprostřed běhu. Už se nám to stalo minulý týden, kdy jsme tady museli trávit několik dnů a několik nocí právě kvůli retroaktivitě, kvůli tomu, jakým způsobem vládní koalice znásilňuje některé právní normy, jak využívá třeba stav legislativní nouze. A tady toto je jeden z těch zákonů právě, které mají více bych řekl pro vládní koalici uzurpovat moci a vlivu právě ve vztahu k veřejnoprávním médiím. Bohužel takhle to je, my to budeme pořád dokola opakovat. A je to jenom z toho důvodu, že to je před tou volbou. Kdyby to bylo po ní, tak pojďme se samozřejmě na tom domluvit. Ale máme tady celou řadu pozměňovacích návrhů, které si myslím, že můžou tady tento stav, tady tyto pochybnosti rozptýlit a napravit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. A zatím s poslední faktickou pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, vaše reakce na průběh rozpravy.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já nejsem určitě fundovaný odborník na Radu České televize, ale za tu dobu, kterou to tady projednáváme, toto téma, tak tady zaznělo plno podnětných návrhů. A když jsem poslouchal zodpovědně kolegu Jakoba, tak mi z toho vychází, že tam není žádná takzvaná kulišárna, že je to prostě nastaveno jenom tak v nějakém procesu. A protože pan Jakob se tady vyjádřil několikrát jako velice vstřícný člověk s tím, že určitě potom schválíme hospodaření a podobně, tak - bohužel jsem se dostal na řadu až teď - tak bych rád zmínil, že přece nic nevadí tomu, abychom nezasahovali do procesu, který je v běhu, a okamžitě po volbě ředitele České televize nastavili ta pravidla tak, jak si teď všichni představujete. Já se přizpůsobím, můžeme se o tom bavit. Když jste vstřícní, zůstaňte vstřícní, udělejme to hned po volbě. Prokážete, že to neměla být žádná kulišárna, že tam není žádná akce z pozadí, a bude všechno tak, jak má být.

A ještě bych, když mám tu příležitost, z tohoto místa popřál všem ženám v Poslanecké sněmovně tady v sále, ale i pracovníkům Sněmovny vše nejlepší k svátku žen. (Slabý potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se dostáváme k přihlášce paní poslankyně Margity Balaštíkové a připraví se pan poslanec Hrnčíř poté. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Novela zákona o České televizi má podle předkladatelů rozšířit Radu České televize o další tři členy volené v Senátu. Co přesně se tím sleduje, se dá asi tušit. Co je ovšem velmi důležité z pohledu rozpočtu, že se Rada České televize prodraží, ale na tom, co veřejnost skutečně zajímá, se tím nezmění ale vůbec nic.

Všichni máme v živé paměti výkon naší České televize v prezidentské kampani. Ve srovnání s komerčními stanicemi byl nejhorší a nejméně objektivní. A to je asi smutné, protože oni by měli být právě ti nejvíce objektivní. Na tom se shodují mediální odborníci bez ohledu na politickou orientaci a shodují se na tom také zahraniční mediální agentury. O tom jsem tady už v předešlých svých vystoupeních hovořila. Tedy i ti lidé, kteří některému kandidátovi nepřáli, dnes uznávají, že zpravodajství České televize přinášelo tendenční, jasně proti některému kandidátovi důležité příspěvky. Vrcholem byla i diskuse kandidátů v druhém kole, která byla dramaturgicky slabá a její vedení ve srovnání s komerčními stanicemi velmi tendenční. Těmito názory se ovšem v České televizi nikdo nezabývá a pro všechny už je to minulost.

Prošla jsem si různé diskuse o České televizi tady na půdě Parlamentu a zaujal mě jeden výrok, byl to výrok pana Karla Schwarzenberga, se kterým musím souhlasit. Řekl: Komu vlastně patří Česká televize? Patří těm, kteří v ní pracují. Myslím si, že to je hluboká pravda, že ona nepatří nám, byť ji platíme vlastně z našich peněz. Je to hluboká pravda, když mluvím o tendenčnosti ve vysílání. A rozhodně to nespojují s tím, že by Česká televize nadržovala vládní koalici na základě nějaké politické dohody nebo vůle ze strany politiků. Jsem... a chci doufat, že je to vlastní iniciativa lidí, kteří v televizi pracují a kteří tam prosazují své vlastní zájmy.

Nedávno byla zveřejněna jména nějakých redaktorů známých z obrazovky, na které si veřejnost nejvíce stěžuje. Nebudu ty lidi jmenovat, to není vůbec podstatné, ale jejich práci vidím jako divák a mám k nim všem také výhrady. Jasně je na jejich výkonu vidět, koho mají v oblibě a koho chtějí poškodit. Existují doložené příklady překrucování, návodných a zavádějících otázek. A tito lidé tam stále pracují, stále mají právo vykládat veřejně svá hodnocení, kárat a nabádat. A nikdo je nekontroluje. Vypadá to, že tyto lidi ani nikdo neřídí, jejich práce se nehodnotí a z chyb se absolutně nic nevyvozuje. Příslušný pan ředitel je prakticky neviditelný, údajně má své nějaké dětinské koníčky, kterým se věnuje, a na hodnocení objektivity si najímají agentury, které počítají vteřiny. Ale to je přece úplný nesmysl. Za minutu nemusím říct vůbec nic, a pak mohu říct všechno jen vytažením obočí nebo tónem hlasu.

Vzpomínám si na politické zpravodajství v dobách totality. Já jsem to zažila. Tehdy byl nějaký zpravodaj v Bonnu, tedy v hlavním městě tehdejšího Německa, a v reportáži z prvomájových oslav řekl: Oslavy svátku práce se letos v Bonnu obešly bez krvavých střetů s policií. Přišlo mi to tehdy zábavné jako ukázka totalitní ideologické manipulace. Na obrazovce šlo pár lidí s nějakou vlajkou. A tak je to tady. Oni nelžou, oni jenom vytvářejí dojem, protože mají pocit, že na to mají právo a že jejich názor je jediný a jediný správný a možný. Ostatní názory jsou nedemokratické, populistické a já nevím jaké.

Jaké mocenské boje v této veřejnoprávní instituci probíhají, se teď ukazuje na aféře kolem údajného šikanování a sexuálního obtěžování. A teď vidíme, jak někdo podporuje toho, druhý onoho a jak se to všechno před veřejností tutlá. Novináři, kteří nelenili jet do Švýcarska a někde v činžáku na chodbě tam pokoutně natáčet v soukromí politického protivníka, nám dnes říkají, že se stížnosti projednávají za zavřenými dveřmi a že svědectví jsou tajná? To si z nás dělají legraci? A Rada České televize se na to všechno jenom dívá. Lidé z České televize říkají do veřejného prostoru, že se bojí svých kolegů a nadřízených? No tak to jsme to opravdu dopracovali. Já věřím a budu tomu věřit do té doby, dokud se podrobnosti nezveřejní a nevyplyne z toho nic jiného.

A tak se musím připojit ke svému kolegovi, panu Juchelkovi, který podal návrh na zamítnutí tohoto zákona, abychom se tím zabývali podrobněji a opravdu zpracovali to tak, aby i ta Rada České televize právě kontrolovala jiné věci, a ne kolikrát jel pan ředitel taxíkem, čím se kdo zabývá, ale aby tahle ta naše Česká televize byla (nebyla?) tendenční.

Proč současně souhlasím s tím zamítnutím? Protože mám tady jeden návrh jako členka rozpočtového výboru. Co kdybychom zrušili televizní poplatky a přenesli financování České televize na státní rozpočet? Na poplatcích vybere Česká televize něco kolem 6 miliard ročně. Nemusíme však stanovit pevnou částku na financování ČT. Můžeme například určit jednu desetinu HDP, tedy za loňský rok právě těch 6 miliard. Ta částka by byla proměnlivá, v časech ekonomického růstu vyšší a při poklesu HDP nižší. Rozhodně by tedy nebylo po vůli kohokoliv, aby přes financování televize někdo někoho k něčemu nutil nebo ho za něco postihoval. Už by to vůbec nezáleželo na nás politicích. Nezávislost by byla určitě vyšší. A ovšem televizi by mohl kontrolovat NKÚ, což dnes úplně možné není, a víme, k čemu to vede. Rada České televize se zabývá financováním, odvolává dozorčí komisi, ta se brání. Rada jmenuje novou, máme tak dvě dozorčí komise, protože se tam pohádali a zase je to jenom jeden nechutný zmatek.

Financování ze státního rozpočtu má svou logiku. A koneckonců máme tu docela dobrý příklad na Slovensku. Ten model se tam schválil s platností od loňského července a nezávislost Slovenské televize kvůli tomu nikdo nezpochybňuje. Měli bychom prostě takovou televizi, na jakou si ekonomicky vyděláme. Nebudu tedy zacházet do detailů, ale mám to docela promyšlené a i s odborníky z televizních stanic jsem to konzultovala.

Výběr televizních poplatků je sám o sobě určitě nákladnou záležitostí. Nevidím žádný přínos v tom, že se vybírají odděleně od daní. Přitom to nic jiného jako daň není. Řešíme tu problém, kdo má být vlastně plátcem, jak zpoplatnit sledování televize na počítačích a v mobilech. Kasírují se hotely i kdejaká ubytovna, posílají se výzvy a urgence a vymáhají se dluhy a nikdo neví, proč ten poplatek musí platit i policie, armáda, školy a proč to platí důchodci a proč ve stejné výši jako miliardáři. Všechno tohle to by nám prostě odpadlo. Každá domácnost by měsíčně ušetřila 180 korun a veřejnoprávní média by ušetřila náklady výběru. Byla by tu tedy jasná finanční úspora, lepší kontrola financování a snad i větší transparentnost dovnitř České televize. Pak nemusíme rozšiřovat Radu České televize a můžeme se v klidu dohodnout, že se vrátíme ke stávajícímu zákonu a budeme do Rady ČT vybírat vhodné osobnosti absolutně bez stranického klíče, a skutečně tak, jak předpokládá zákon, tedy z nominantů společenských organizací, kteří budou věrohodně reprezentovat veřejnost a snad nám i obsah České televize zlepší.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou se hlásí pan poslanec Brázdil. Ale ještě načtu omluvy, které v mezičase došly. Omlouvá se paní poslankyně Pavla Golasowská od 15 hodin ze zdravotních důvodů, dále od 14 do 15 hodin pan poslanec Patrik Nacher z pracovních důvodů a od 16 hodin z rodinných důvodů.

Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Ve své faktické bych chtěl reagovat na mou předřečníci, která kritizovala, co se v té televizi děje. Myslím, že jste to zažili pravděpodobně všichni. Přijde redaktor, dává vám otázku. Proč za vámi přijde? Pravděpodobně chce znát vaši odpověď. Ta otázka je položena a následuje to, že začnete vykládat tedy svůj názor, ale v tento moment se to nehodí do krámu. Co se stane? Jste přerušeni. Jinými slovy, vy jste neodpověděli tak, jak si to představoval ten dotyčný redaktor. Toto se děje opakovaně a vy vlastně odcházíte s tím, že vlastně oni o mě stáli, ale nechtěli mě nechat hovořit. Já nevím, kdo ty redaktory učí, jakou navštěvují školu nebo jaký mají kodex. Když se podívá člověk do zahraničí, pravděpodobně je dotázán, on něco řekne a lid, který to poslouchá, si udělá názor. Tady asi není žádná jiná rada než říct: Ještě jednou mi, pane redaktore, do toho skočíte, tak já odejdu. Vždyť vy jste chtěl mě a já jsem vám chtěl něco povědět, ale vy jste mi to znemožnil. Ale my se chováme tak, že pokračujeme a snažíme se trpělivě odpovídat, a ten redaktor si z nás dělá dobrý den.

Tak takovou televizi já nechci! Ještě jednou, toto není veřejnoprávní televize, která má informovat. Objektivita je velmi složitá, ale alespoň nechat mluvit toho, když už se ho ptají, a když už to poví, tak to potom třeba i odvysílat nebo neodvysílat. Ale tohle je neslušnost! Vy všichni, kteří se takhle chováte, se chováte neslušně! Tak si nás nezvěte a my nebudeme odpovídat. Vy budete spokojeni. No nebudete, protože vy nás potřebujete. Vy potřebujete ta naše ústa, ale chcete říct vlastní názor. Nepodílejme se, kolegové, nepodílejme se na tom!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Jenom poprosím, opravdu reagujme ve faktických na průběh rozpravy. Pan poslanec Foldyna nyní se svou faktickou. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám. Promiňte, že se vracím a nereagoval jsem bezprostředně na pana předsedu Jakoba. Já jsem nad tím přemýšlel, co tady řekl. To znamená, pokud vy byste dali veřejný slib, že schválíte ty zprávy České televize a neodvoláte tu radu, tak bychom se o tom mohli bavit. Ale je to otázka toho, jak vy k tomu přistupujete. Takhle jsem se zamyslel nad pokračováním té diskuse, protože to je velice vážné. Vy jste řekli, že ty zprávy schválíte, že radu neodvoláte. Tak kdybyste dali veřejný slib, tak pojďme se o té věci bavit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zareagovat chce s faktickou pan předseda Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Já jenom velmi stručně budu reagovat na kolegu Foldynu. Já nevím, jak to udělat jasněji, než když tady na mikrofon a stenozáznam tohle uvedu. Takže to zaznělo a je to dáno a garantováno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě z místa pan poslanec Foldyna. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já se tedy omlouvám, že budu trošičku oponovat. Víte, vy jste před volbami a v průběhu dali také veřejný slib, že nebudete zvyšovat daně, že budete valorizovat důchody. Ono se těm veřejným slibům totiž jenom složitě dá věřit, nebo vůbec těžko se jim dá věřit. Tak já jsem to chtěl slyšet a ten obrázek si udělejte všichni sami.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále na průběh rozpravy zareaguje paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já bych si také dovolila zareagovat na pana Jakoba. Chtěla bych se ho zeptat, když tady přišel s tímto návrhem, proč ho nepředložil například včera, když jsme schvalovali program schůze, a proč to nebylo tedy zařazeno a schváleno například včera? Nic takového jsem z vaší strany nezaregistrovala. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět se s reakcí hlásí pan předseda Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Tento návrh postupu jsem paní předsedkyni klubu včera navrhl. Z klubu ANO nebyl prozatím akceptován. Proto to ani nezaznělo na grémiu, protože pak jste se tomu měli věnovat na klubu. Ta nabídka platí. Pokud se rozhodnete ji akceptovat, tak my jsme na to připraveni. Takže směrem k vám zazněla. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem se hlásí s faktickou pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem měl doteď za to, že to byla spíš jakoby bohulibá činnost, že skutečně nechcete tady ty dvě zprávy o činnosti České televize držet jako pojistku proto, že kdyby neprošel tento zákon, že odvoláte celou Radu České televize tím, že se neschválí na plénu většinou vládní koalice ty dvě zprávy. Já jsem měl za to, že prostě když to udělat nechcete, že tu pojistku jako takovou tady mít nebudete.

Vy teď, pane poslanče Jakobe, vaším prostřednictvím, tady normálně otevřeně přiznáváte, že když tady tato novela zákona neprojde, tak pravděpodobně se k tomu uchýlíte. Že tady dáváte prostě nějaké nabídky místo toho, aby se řeklo OK, když my to tedy chceme jako vládní koalice schválit a máme na to většinu 108 hlasů, tak to jednoduše prostě uděláme. My si nebudeme klást nějaké další podmínky nebo nějaké obchody. My to prostě, protože na to máme sílu vládní koalice, uděláme, a tím dáme vzkaz, že nechceme mít to, co vy tady celou dobu tvrdíte, a to kontrolu nad veřejnoprávními médii. Protože to tak bohužel nedopadlo, tak to podezření se neustále prohlubuje, tedy hlavně u mě. Mám potom skutečně i další otázky, které budu klást možná i v průběhu faktických poznámek, anebo potom ve svém projevu, kdy budu obhajovat své pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou paní předsedkyně. Připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, pane předsedo Jakobe, prostřednictvím paní místopředsedkyně, já nemám ve zvyku komunikaci, která proběhla víceméně na čtyři oči, zveřejňovat. Vy jste si s tím začal, potom ji tedy musím zveřejnit celou. Ano, vy jste mi dal nabídku, že projednáte a odhlasujete zprávy, pokud my dnes umožníme, aby prošla třetím čtením novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Já jsem to odmítla. To je celé. Já nebudu tady lámat svoje kolegy, aby stáhli to, co mají na srdci a co chtějí říci. Nehledě na to - tady navážu na svého ctěného kolegu Aleše Juchelku - ano, naše podezření, že chcete politizovat veřejnoprávní instituci, velmi a velmi posílilo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní chce zareagovat paní poslankyně Nina Nováková, poté pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat, vaším prostřednictvím, především na vystoupení pana kolegy poslance Juchelky. To, o čem tady mluví pan poslanec Jakob, abyste měli jistotu, že není naším úmyslem dělat to, co vy tvrdíte, to znamená politizovat jakýmkoliv způsobem veřejnoprávní média, tak byla tady nabídka, že projednáme zprávy, o kterých vy se domníváte, že vyvineme úsilí, aby na základě projednání těchto zpráv České televize byla odvolána celá rada. Ale to vůbec není pravda. Stalo se jenom to, že v mediálním výboru, a ještě ne jednoznačně, nebyly ty zprávy doporučeny ke schválení. Ale to vůbec není žádný pokyn pro Poslaneckou sněmovnu, tím to vůbec nikdy nebylo řečeno. Tohleto stavět do protikladu je úplně špatně. Bylo to jenom to, že pan poslanec Jakob řekl jednoduše, abyste měli jistotu, že díky tomu, že Poslanecká sněmovna nerozhodne o tom, že by byli odvoláni všichni radní, tak bude jistota, že tedy tenhleten politický tlak, o kterém vy neustále mluvíte, by nějakým způsobem se měl vůbec realizovat.

Já například už jsem v předminulém volebním období patřila k těm, kteří chtěli nový zákon o veřejnoprávních médiích, a jsem například ten člověk, který se neustále ptá při projednávání zpráv Rady České televize, jak zacházejí se stížnostmi. Také se nedomnívám, že je to všechno úplně v pořádku. Nikdy nebylo řečeno, že mediální výbor bude vyvíjet tlak na Poslaneckou sněmovnu, aby odvolala radu. Děkuji. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opravdu poprosím o dodržování času. A nyní pan poslanec Milan Brázdil, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ještě ve své faktické bych znovu ještě rád reagoval na kolegyni Balaštíkovou v té kritice. Dámy a pánové, všimli jste si i minule, i dnes, že tady není žádná televize, lépe řečeno, ta Česká? Všimli jste si, že minule o tom, co jsme tu projednávali, nebylo v televizi téměř, v té České, ani ň? Tak my jednáme, vlastně oni, oni by pravděpodobně měli objektivně informovat, oni to nedělají. Oni nechtějí slyšet tu zpětnou vazbu, žijí si tam, dělají si, co chtějí. A jenom jsem chtěl upozornit, tak toto je, to je ta objektivita, to je to, jak se chová veřejnoprávní médium v momentě, kdy projednáváme ji samotnou. To je špatně! Takhle se Česká televize rozhodně chovat nemá a doufám, že do budoucna nebude.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To byl pan poslanec Brázdil a nyní paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Stále jsme ve faktických. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na oba své předřečníky, jak pana poslance Jakoba, prostřednictvím paní předsedající, tak paní poslankyni Novákovou, prostřednictvím paní předsedající. No, tato schůze, nebo respektive o České televizi a Českém rozhlasu už je to třetí mimořádná schůze, pokud se nepletu, myslím si, že se nepletu. Takže jestliže vám o to tak šlo a nechcete nás v uvozovkách vydírat, jak jste říkali, protože vydírat to přece není, tak proč jste do této mimořádné schůze nedali ty dvě zprávy a nepředřadili je tomuto bodu? Proč to necháváte ex post? Když tedy jste chtěli uklidnit opozici, mohli jste ty dvě zprávy dát a předřadit, ty by byly schváleny, a potom jste mohli přejít k tomuto bodu. A byla by to taktéž mimořádná schůze. Proč ty zprávy jsou vždycky až mimo? Protože to je to vydírání právě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Margita Balaštíková a připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych chtěla zareagovat na svoji předřečnici, paní poslankyní Novákovou, prostřednictvím vás, paní předsedající. Paní kolegyně, kdyby to tedy tak bylo, tak to odložíme a přijmete třeba i ten můj návrh, že to budeme financovat ze státního rozpočtu, vážeme to na HDP, tím pádem nemá nikdo z České televize důvod jakkoliv politiky ovlivňovat, protože podle toho, jak se bude téhle zemi dařit, tak budou bobánci financováni. Pan ministr by mohl udělat analýzu, kolik se ušetří peněz tím, že se nebudou vybírat poplatky. Můžeme to nějakým způsobem zakomponovat, budeme o tom mluvit otevřeně, budeme dělat to, co vy říkáte, že děláme, že se transparentně domlouváme, a bude klid. Ale tak to není! A jenom pro vás, prosím vás, odpovědi na stížnosti - nad tím bych se opravdu pousmála. A podívejte se, každou chvíli běží nějaké sledování na Seznamu, čemu lidi věří, co si lidi myslí. Té České televizi dneska věří míň lidí než této vládě. To je docela smutné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já také děkuji. Já budu hovořit ke své ctěné kolegyni, vaším prostřednictvím, Nině Novákové. Tak za prvé, pokud by to takhle mělo být, tak já bych moc prosil, abyste otočili tedy to projednávání této novely zákona s těmi zprávami o činnosti České televize. Nejdříve schvalme je a potom se vraťme k tomuto zákonu, aby to nebylo samozřejmě takhle podezřelé. To je úplně jakoby jasné. Nový zákon o České televizi, ta velká novela zákona o České televizi, kde může být samozřejmě zahrnuta i tady tato malá novela, tak ta určitě bude v tomto volebním období, to je veřejný slib pana ministra Baxy a už se to určitě na ministerstvu píše. A my jsme k tomu také přizváni, i když jsme neměli jedinou schůzku, ale pan ministr Baxa říkal, že k tomu budeme přizváni a že se týká toho zpolitizování.

Bohužel jediný, kdo tady zpolitizoval Radu České televize, tak byla vládní koalice. Bohužel je to tak. Bylo to před několika měsíci, kdy jste Radu České televize zpolitizovali tím, že jste volili aklamací nové radní České televize. Že se vám prostě dvakrát nepovedla tajná volba, a proto jste se rozhodli hlasovat veřejně o personáliích do Rady České televize, a tím jste už tu Radu České televize bohužel zpolitizovali, protože celá opozice odešla a bylo jasné, jak to dopadne a že to jsou vaši kandidáti, kteří byli napotřetí navoleni bohužel vládní koalicí, a tím pádem jste už zpolitizovali Radu České televize.

Pokud tedy máte ty bohulibé úmysly, tak já bych to otočil a navrhuji procedurální hlasování. A to takové, že bychom přerušili projednávání této novely zákona o České televizi a o Českém rozhlase do doby, než budou schváleny dvě zprávy o činnosti České televize. Prosím, paní předsedající, nechte hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom tedy si poznamenávám váš návrh... do doby, než budou schváleny obě zprávy. Znělo to tak? A protinávrh pan poslanec Lacina. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: Vážení kolegové, dovolte, abych se také vyjádřil k tomuto projednávanému tisku číslo 263 a učinil protinávrh, abychom přerušili toto projednávání do 10 hodin přesně. Děkuji pěkně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Takže protinávrh do 10 hodin dnes. Je to tak? A pan poslanec Letocha chce také protinávrh.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi přednést také protinávrh k tomuto návrhu na přerušení projednávaného bodu s názvem novela zákona o České televizi a o Českém rozhlase, sněmovní tisk 263, a to podle zákona o jednacím řádu. Můj protinávrh zní přerušit tuto schůzi do dnešního dne 8. března 9 hodin 53 minut. Děkuju a prosím, abyste nechali o mém procedurálním, respektive protinávrhu hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to zcela jasné, děkuji. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Ještě je zájem o protinávrh nebo o odhlášení? Teď nerozumím těm zvednutým rukám. O náhradní kartu. A tady pan poslanec Lochman ještě protinávrh?

 

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkné dopoledne, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážené kolegyně. Já si cením návrhu pana kolegy Juchelky, nicméně navrhoval bych jiný protinávrh, a to je přerušit do 9.56.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže toto projednávání tohoto bodu do 9.56.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Takže projednávání tohoto bodu do 9.56.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Mám tři protinávrhy, jeden výchozí návrh a s náhradní kartou (Poslanec Lochman: Je to srozumitelné?) číslo 37 bude hlasovat pan poslanec Michal Kučera. Ano, všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se opět svými registračními kartami. A tedy v pořadí protinávrhů, jak byly předneseny.

 

Nejprve tedy o protinávrhu pana poslance Laciny.

Zahajuji hlasování. Kdo chce přerušit do 10 hodin dnes, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

hlasování číslo 9 přihlášeno 143 hlasujících, pro 4, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Druhý protinávrh, pana poslance Letochy, přerušit dnes do 9.53 minut.

Kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 10 bylo přihlášeno 148 hlasujících, pro 4, proti 81. Návrh byl zamítnut.

Třetí, protinávrh pana poslance Lochmana, přerušit do 9.56.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento protinávrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 11 přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 4, proti 86. Návrh zamítnut.

 

A nyní k výchozímu návrhu pana poslance Aleše Juchelky, a sice na přerušení tohoto bodu do doby, než budou schváleny obě zprávy.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

hlasování číslo 12 přihlášeno 151 hlasujících, pro 69, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Prosím, k hlasování, paní poslankyně? Ano.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, já bych jenom chtěla upozornit, nebudu dávat námitku proti postupu předsedající, ale pan Letocha navrhl přerušení schůze, ano? Ne přerušení bodu. Tak si myslím, že byste to měla jako předsedající registrovat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Přiznám se, nevybavuji si. Myslím, že to bylo přerušení bodu. (Nesouhlasná stanoviska opozičních poslanců.) Protože to je jediné, co lze nyní navrhovat od těch, kdo nejsou předsedy poslaneckých klubů. Já se nyní optám, jestli už nikdo nechce k hlasování, tak můžeme pokračovat v rozpravě, která byla přerušena těmito návrhy. A sice pan poslanec Jan Hrnčíř vystoupí. A ještě se hlásí, chce s faktickou reagovat pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. No a teď se tímto hlasováním právě ukázalo, jaké ty bohulibé úmysly té vládní koalice jsou. Že prostě ona nechce schválit zprávy o činnosti České televize, protože drží těmito zprávami jako rukojmí tu radu tak, aby tam potom - a i díky tady tomuto zákonu - mohl být navýšen počet radních, tím pádem aby tam měla vládní koalice většinu, se kterou počítá, a tím pádem aby si připravila svého kandidáta na post generálního ředitele. A tím, jak nám tady pan Jakob slibuje na tento mikrofon pořád, že to vůbec nesouvisí s těmi zprávami o činnosti České televize, že když se neschválí dvě zprávy, že tím nebude samozřejmě odvolána Rada České televize, tak tímto hlasováním prostě a jednoduše ty sliby padly. Takže znovu říkám, že se neustále prohlubuje ta nedůvěra právě v to, co vy tady říkáte, že máte ty bohulibé úmysly tímto zákonem. Nemáte. A každým svým hlasováním, každým svým vystoupením, tím, co děláte, jak zpolitizováváte Radu České televize od začátku vašeho mandátu, jsou důkazem. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Na průběh rozpravy chce reagovat ještě pan poslanec Babka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl ještě jenom dotázat ohledně procesního hlediska, které tady teď proběhlo. Protože pan kolega Juchelka dal procedurální návrh, který přerušoval tento bod, a podmínil ho projednáváním jiných dvou bodů. A mě by zajímalo, zda je možné dávat na tento návrh protinávrhy, které jsou časové. To znamená přerušení bodu do nějakého času. Já si myslím, že to není protinávrh, a myslím si, že by bylo dobré si tohleto do budoucna vyjasnit. Pokud je návrh přerušení bodu podmíněn schválením nějakých jiných bodů, v tomto případě dvou bodů výročních zpráv o hospodaření a činnosti, tak podle mě protinávrhem nemůže být přerušení bodu do 9.56. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dotaz. Můžeme se otázat legislativy na stanovisko, to je myslím nejlepší postup. Já to vyřídím, materiálně šlo o přerušení bodu podmínkou nebo na čas. Předám.

A nyní se vracíme do rozpravy, a sice pan poslanec Jan Hrnčíř, který je řádně přihlášen už velmi dlouho, se dostává na řadu. Připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se i já dnes vyjádřil k navrhované novele zákona o České televizi a Českém rozhlase. Již před časem jsem řekl, že je načase, aby se Česká televize změnila od základu. Ať už její financování, způsob vedení a zejména pak tvorba zpravodajství, vše je potřeba opravdu důkladně ošetřit, neboť současný stav je nadále neudržitelný.

Televize, která tendenčně podsouvá divákovi jediný správný názor, zatímco jiné upozaďuje, označuje za špatné, případně vůbec nezařadí do programu, nemá ani právo, ani nárok sama sebe nazývat médiem veřejné služby. Nedá mi to nepřipomenout dobu ne tak dávno minulou, kdy vše, co se nehodilo do tehdejší propagandy, bylo označeno za provokaci, akci západních agentů, případně rozvracečů republiky. Bohužel musím říci, že poslední dobou opět sleduji příklon k této rétorice. Pokud se opačný názor potlačuje a jeho nositel je dehonestován, označen za cizího agenta nebo dezinformátora, je nutné si přiznat, že jsme opět na cestě k totalitní, jediné přípustné pravdě.

Diskuse se nepřipouští, výměna a různorodost názorů již není brána jako potřebný nástroj demokracie, ale velmi často jako věc nevhodná a nežádoucí. Není přece přípustné, aby byl ve veřejnoprávní televizi propagován jeden názor na úkor druhého a aby byla touto televizí společnost rozdělována na tu správnou, tedy tu, co zastává podle televize vhodný názor, a pak na tu, která zastává názor opačný, jenž ovšem v této televizi často vůbec nezazní a jehož nositelé jsou dehonestováni a nálepkováni. A právě toto se v České televizi děje.

Má slova potvrzuje i nedávna kauza porušení kodexu České televize v pořadu 168 hodin Nory Fridrichové. Reportáž s názvem Pro všechny, která obhajovala stejnopohlavní manželství, porušila hned tři články kodexu České televize. Dramaturgyně a zároveň moderátorka Nora Fridrichová v ní zveřejnila pouze příspěvky propagující manželství pro všechny, příspěvek opačný, hovořící pro tradiční manželství, tedy svazek muže a ženy, v této reportáži prostor bohužel nedostal. Pořadu je nadále vytýkáno nedostatečné označení jednoho z aktérů reportáže, u nějž nebylo uvedeno, že je aktivním lobbistou za manželství pro všechny, i návodný způsob dotazování zákonodárců. Mě osobně ovšem nejvíc šokovalo pejorativní označení obhájců tradičního manželství jako osob ultrakonzervativních.

Nora Fridrichová hájila podobu reportáže tím, že názor zastánců manželství coby svazku muže a ženy je dlouhodobě znám, a není proto jej třeba opakovat, což Rada České televize odmítla, neboť pominutí oponentního stanoviska je porušením kodexu České televize. Stejně tak uznala i další pochybení paní Fridrichové, na které upozornila Aliance pro rodinu i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Je samozřejmě dobře, že Rada České televize odmítla legalizovat takto nevyváženou a zavádějící reportáž, kdy byl dán prostor pouze jednomu názoru, zatímco názor druhý byl opomenut. Varovným znamením však je, že i přes jasné porušení hned několika článků kodexu České televize tak rada rozhodla pouze těsnou většinou osmi členů z patnácti.

Jak je možné, že některým členům Rady České televize nevadí porušování kodexu? Jsou spokojeni s návodnými reportážemi? Nevadí jim opomíjení podle nich nepotřebných názorů? Co stojí za tím, že i přes jasné stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nemají zájem o nápravu? A co by se stalo, kdyby tak uvažovali všichni členové Rady České televize? Rezignovali bychom již úplně? Právě proto opakovaně a soustavně varujeme před politizací Rady České televize. Je nutné a důležité, aby v ní byly zastoupeny názory co nejširší vrstvy společnosti. Je nezbytné, aby i nadále existovala takováto pojistka proti zvůli některých reportérů a dramaturgů. Stávající způsob volby členů Rady České televize tuto různorodost do značné míry zaručuje. Zaručuje, že i nadále bude rada fungovat jako záchranná brzda alespoň základních demokratických principů. Navrhovaná novela tuto pojistku bohužel odstraňuje a já před ní znovu a ještě důrazněji varuji. Nemohu ji samozřejmě podpořit a vás, milé kolegyně a kolegové, důrazně vyzývám k témuž. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A zatím se přihlásila s faktickou jedna poslankyně, paní poslankyně Ožanová. Prosím, dvě minuty pro vaši faktickou.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, navážu na projev pana poslance Hrnčíře, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Navázala bych ve své podstatě na reportáž, kterou zmiňoval, která se týkala manželství pro všechny. V této souvislosti bych chtěla zcela netradičně poděkovat Radě České televize, která tuto reportáž prohlásila za nevyváženou. Ale v rámci toho, jak jsem si o této reportáži četla, protože mě samotnou paní Fridrichová zpovídala, tak mě velmi zaujala jedna věc, a pokud je to rozšířené, tak se bojím, že opravdu komentátoři České televize nejsou nezávislí.

Dovolím si citovat z Echo24: Rada také odmítla argument Fridrichové, podle něhož je střet mezi příznivci a odpůrci manželství pro stejnopohlavní páry dalším bojištěm válečného konfliktu na Ukrajině. - Tak jsem se dozvěděla, že když si myslím, že manželství je pouze svazkem muže a ženy, že tím ve své podstatě podporuji Ruskou federaci a napomáhám válečnému konfliktu. Tak prosím vás, pokud tohleto redaktoři prohlašují, tak se opravdu mýlí. Já se hlásím k tomu, že jsem svým založením konzervativní, ale neznamená to, že souhlasím s jakýmkoliv konfliktem, kde umírají lidé. A takovéto podsouvání od redaktorů a takováto obhajoba mi přijde nemístná. Takový člověk by prostě v České televizi vůbec neměl pracovat. Prosím vás, byla bych ráda, kdyby konzervativní názory nevykládali redaktoři tak, že podporujeme boje na Ukrajině. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Ještě načtu tři omluvy. Karel Krejza se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vladimíra Lesenská od 14 do 17 hodin ze zdravotních důvodů a Jan Richter do 11 hodin z pracovních důvodů.

A nyní se dostáváme k přihlášce pana poslance Patrika Nachera a připraví se pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, jediný skoro tedy - ne, tamhle je druhý pan ministr - dámy a pánové, ještě bych doplnil kolegyni Ožanovou, že ono to není o tom boji proti konzervativismu pouze, on ten konzervatismus je popisován jako zpátečnictví. Jako zpátečnictví, že my, kteří jsme konzervativnější, (nesrozumitelné), konzervativní, tak vlastně pomáháme nepříteli. Občas ten slovník je skutečně neuvěřitelný, který člověk slyší.

Než se k tomu vyjádřím - a za mě, nezlobte se, kolegyně, kolegové, tohleto je jedna z nejbizarnějších norem, kterou jste tady předložili, nazval bych to bizarní norma tohoto roku a vysvětlím proč. Našel jsem tam minimálně tři zvláštnosti. Ale než to popíšu plasticky, a docela budu rád, když mi pan ministr na ty zvláštnosti odpoví, tak si tady pomohu článkem, který vyšel včera, od Daniela Kaisera. To určitě nikdo nebude napadat, že by to byl nějaký fanoušek hnutí ANO. Jenom aby bylo jasno. Nevyšlo to v Mladé frontě nebo v Lidových novinách, abyste se na to nevymlouvali. Ale myslím si, že popisuje tu realitu celkem trefně.

Po prezidentské volbě má vládní koalice naspěch. Člověk může nebo nemusí souhlasit se způsobem, jakým uchopila rozpočtové výdaje, že v legislativní nouzi upravuje důchody. Ale snad uzná, že u státního rozpočtu je spěch namístě. To je to, o čem já jsem mluvil, co jsme řešili minulý týden. Kdy naopak člověka zarazí, jaké priority pětikoalice má, je pohled na program mimořádné schůze svolané na druhý březnový týden. Koalice se tu bude zasazovat o něco, z čeho se důchodce nenají a rozpočet nezasanuje: o změnu způsobu volby do televizní a rozhlasové rady.

Já budu pokračovat, vždycky k tomu dám komentář. Jinými slovy, já jsem nesouhlasil ani s tím, co se odehrálo minulý týden, ale jakžtakž se to dalo, tedy aspoň z vašeho úhlu pohledu, odůvodnit tím, že je naspěch z hlediska financí. Tady mi chybí to odůvodnění toho, proč máme kvůli novele zákona o České televizi a Českém rozhlase mimořádnou schůzi, nebo proč pokračuje mimořádná schůze. Tak pokračuji dál.

Myšlenka rozprostřít výběr radních, kteří kontrolují ředitele veřejnoprávní televize, na obě komory, aby rada a nepřímo i generální ředitel žili v jiném rytmu, než jaký udává volební cyklus, je dobrá. Ale svolávat kvůli tomu už třetí mimořádnou schůzi, to působí nepochopitelně - do chvíle, než začneme uvažovat mocensky. Já to pak jako vynechám. Vy si ten článek na Echu24 přečtěte.

Co mně přijde jako zásadní, je poslední, nebo jeden z posledních odstavců. Pokus druhý, jehož jsme právě svědky, má opět na starosti Ministerstvo kultury. Daniel Kaiser totiž připomíná, že Ministerstvo kultury už takzvanou jednu malou televizní novelu předložilo, kde formálně bylo cílem vtáhnout do volby Senát. Tak. Celkově se ale v té chvíli snižoval v tom původním návrhu počet radních na 12 s tím, že by bylo spravedlivější, že budou vybírat pouze 3, že Senát bude vybírat pouze tři. Tak a teď pozor: Všech 12 míst by se obsazovalo znovu, tedy za situace, kdy v obou komorách měla konečně převahu pětikoalice. Jinými slovy, že by vlastně celá současná rada jako tím novým návrhem byla nahrazena novými jmény. Bylo to zjevně protiústavní, což konstatovala i Legislativní rada vlády. První pokus byl tedy zrušen. Jinými slovy, to je ten kontext, který je potřeba připomenout, tady už jednou byla snaha změnit členy rady, nikoliv řekněme touhle salámovou metodou, že z 15 jich bude 18, ale tím, že se nahradí celá rada přijetím nového zákona nebo novely.

Pokus druhý, jehož jsme právě svědky, má na starosti opět Ministerstvo kultury. Rok starou radikální představu o okamžitém konci stávající rady už opustilo. Ruší i možnost odvolat radu poté, co Sněmovna radě neschválí dvě výroční zprávy o hospodaření televize. Ale v této chvíli to ještě možné je, proto ten logický návrh mého kolegy Aleše Juchelky, abyste to předřadili, protože tím rozptýlíte ta podezření, že nechcete ve skutečnosti odvolat současnou radu. Záměr vtáhnout do hry Senát zůstává. Zvláštní ovšem je, že radních teď má být naopak víc. Takže předtím jich mělo být 12 v tom návrhu, dneska jich je 15, teď jich má být 18. A ti 3 mají být voleni tedy Senátem. V okamžiku, kdy novela vejde v platnost, Senátu nic nebrání své 3 radní zvolit a 18 dosavadních i nových radních už 7. června bude volit generálního ředitele. A o to se patrně hraje, jak je v článku Daniela Kaisera.

Já si myslím, že on to shrnul docela precizně, jakkoliv nezpochybnil to, že by se na té volbě radních měli podílet poslanci i senátoři. Ale připomněl nám, vám, že vlastně ta snaha tady byla před rokem. Jasně se konstatovalo, že to je protiústavní. A teď se tady vlastně jde s druhým pokusem. Takže to je taková za mě zvláštnost číslo jedna, tohleto. Že to je druhý pokus o něco, co předtím nevyšlo, co vám shodila Legislativní rada vlády.

Zvláštnost číslo dvě je za mě to, že tímhle, že to neustále navrhujete jako na mimořádnou, vy jste to navrhovali na normální schůzi, ale teď na mimořádnou, tak tím vlastně říkáte, že to je vaše priorita a že to má přednost před ostatními věcmi, nevím, daňovou reformou, úsporami v rozpočtu a tak dále, a tak dále. A to mně tedy přijde jako zvláštní, že vlastně vy tomuto věnujete tolik energie - a opakuji, že to už je druhý pokus - že to má přednost před ostatními věcmi. Vy tím ukazujete ty priority této vlády. Já si troufám říct, že počet radních v Radě České televize opravdu není priorita dnešní doby. Anebo neplatí teze, že jsme v hospodářské, v ekonomické krizi. Ale nemůže platit obojí. Nemůže platit, že jsme v nějaké krizi, a zároveň na mimořádné schůzi projednáme tuto normu.

Zvláštnost číslo tři je změna zpravodaje. Já bych docela rád slyšel od znalců, já jsem tady přece jenom druhé volební období, kolikrát se stalo, že organizační výbor změnil zpravodaje, kterého určil předseda volebního výboru Aleš Juchelka, Martina Kolovratníka, a zpravodajem byl určen kolega Lacina? To mně přijde také zvláštní. A nezlobte se, to se zas tak často neděje. Nebo mi řekněte, kolikrát organizační výbor změnil zpravodaje? Kolikrát se to stalo? A jaké jsou ty důvody? To je totiž podstatné. Je podstatné tohle vědět. On ten zpravodaj, to není jenom člověk, co tady sedí a dělá si poznámky, ono to má nějaký důvod. Ano, později, jak jsem pochopil, to bylo před prvním čtením, tak se ta situace podcenila, protože kolega Kolovratník, jestli jsem to správně pochopil, zůstal zpravodajem pro výbor, a tím se automaticky potom stal zpravodajem i tady na plénu, takže ta situace se podcenila, a v této chvíli je nemocný a nahradil ho kolega Babka. Ale to, že na začátku byla ta změna v rámci organizačního výboru, to si myslím, že stojí tady za zmínku a za poznámku. Kdyby se to dělo na každé schůzi, tak bych to tady nezmiňoval, to je potřeba si říct. Ale to, že se to děje teď zrovna v této citlivé normě, tak si myslím, že je zaznamenáníhodné.

Zvláštnost číslo čtyři za mě. To je ta rychlá změna, o které jsem tady už hovořil v těch faktických poznámkách. To znamená, že ta změna je rychlá, když to takhle rychle stihnete, proto jsou ty mimořádné schůze, tak se v zásadě dotkne už toho běžícího výběrového řízení na generálního ředitele České televize. No a to je prostě zvláštnost. Protože kdyby vám šlo o systém, tak je vám jedno, jestli to platí teď, nebo za tři měsíce, nebo za půl roku, od 1. ledna roku 2024, protože je to systémová nějaká změna, že rozšiřujete počet, vtahujete do toho Senát a podobně. Nemusel bych se vším souhlasit, ale respektoval bych, že to prostě je nějaké rozhodnutí většiny. Ale v momentě, kdy vy na to tak extrémně spěcháte, tak to prostě vyvolává tyhle otazníky a na vás je, abyste vy na ně odpovídali, protože samozřejmě ty otázky, co se týká toho současného procesu výběru ředitele, jsou logicky ve vzduchu a vy jste je doposud nerozptýlili. Pan ministr opakovaně říkal, že to je náš svět, váš svět, já si to pamatuju. To není ale odpověď na tu otázku, v čem je změna, že by to neplatilo teď, ale že by to platilo od 1. ledna. V čem je ta změna? No v tom, za mě, jediná uchopitelná a srozumitelná, že se mine ta volba ředitele. Což mi připomíná, si pamatuju - a já jsem byl ve volebním výboru v minulém volebním období, jednou jsem navrhl, měl jsem 21 otázek na Českou televizi, byl jsem zpravodajem výroční zprávy o hospodaření, tuším, že to bylo za rok 2016 nebo 2017, a měl jsem návrh to přerušit, dokud nedostanu ty odpovědi. No a tenkrát to byl téměř útok na nezávislost České televize. Dnes tady měníte pravidla uprostřed běhu, nejste schopni to vysvětlit, jak jsem řekl na začátku, je to už druhý pokus, jak změnit Radu České televize, a nic se neděje. Miliony chvilek nedemonstrují, neprotestují. Letná není plná, Václavské náměstí není plné, ani dokonce Malostranské náměstí. Takže bych se chtěl zeptat i tady, prostřednictvím nevím koho, Milionu chvilek, kde v této chvíli jsou? No a teď... A teď... (Ministr Baxa od zpravodajského stolku. - Řečník se směje.) Pan ministr mi tady něco říká, tak ať to řekne na mikrofon, protože kdybych na to reagoval, tak by diváci a ani vy ostatní byste neslyšeli, na co reaguju. Takže já pak poprosím pana ministra, že by tyto vtipné glosy pak řekl na mikrofon, ať se pobavíme všichni.

Teď ten obsah. Základní změnou je, že se zvyšuje ten počet radních z 15 na 18. A já jsem stále neslyšel, v čem to je. My jsme tady minule dělali nějaké dělítky devíti, šesti a tak dále. Tak si můžeme dát kurzy matematiky dole v jídelně. Nevím, jaké je to politické odůvodnění, proč má být 18? Já jsem se ptal, jestli tam je víc práce. Je tam víc stížností? Tomu rozumím. Ale ono to konzistentní moc není, když jste před rokem navrhovali 12, a teď 18. Takže musíte se nějak jako rozhodnout, kolegyně, kolegové z vládní koalice, jestli jdete jedním, nebo druhým směrem. Důležité je být konzistentní. Jednou navrhovat 12, podruhé 18 a vždycky to nějak odůvodnit... Kdybych bral tedy ty dělitele devíti, tak 12 děleno devíti moc jako nefunguje.

Poté, a to je důležitá změna, ta nesmí zapadnout, že se snižuje kvorum pro jmenování nebo odvolání generálního ředitele z dvou třetin na nadpoloviční většinu. To je podstatné. Protože dneska dvě třetiny z 15 je 10, zatímco nadpoloviční většina z 18 je také 10. Takže vám vlastně stačí pro volbu ředitele stejný počet jako dnes, ale máte o 3 radní více. Proč? Jinými slovy druhý dotaz, jestli můžu poprosit, v čem tkví ta přidaná hodnota této změny? Že už to nejsou dvě třetiny a je to jenom nadpoloviční většina? To jsem z toho já nepochopil. Zase z toho ční - a je to podezření a je na vás, abyste ho rozptýlili - aby se usnadnila ta volba, aby vám to jakoby početně vyšlo, protože nevidím ten důvod. Má-li mít ředitel nějakou oporu v té radě ve smyslu důvěry a důvěryhodnosti, tak mně přijde, že dvě třetiny je mnohem silnější mandát než mít jenom nadpoloviční většinu.

A poslední poznámka. Tak už jsem tady citoval novináře, řekl jsem vám čtyři zvláštnosti této normy, položil jsem několik otázek a teď to všechno zařadím do nějakého kontextu. A ten kontext je, co se tady děje od voleb v té oblasti mediální. Připomenu to, co už říkal dneska kolega Aleš Juchelka, aby to nezapadlo, že jedna volba do Rady České televize už tady proběhla, a tím, že vy jste nebyli úspěšní v té tajné volbě, tak jste ji udělali veřejnou. To je nějaký kontext té situace. Tenhle zákon se tady neobjevil jen tak zničehonic. My ho musíme vnímat v nějakých souvislostech. A ta souvislost je, že poprvé za několik volebních období vám došla trpělivost s vašimi vlastními poslanci, to je na vládní koalici, kteří měli svůj názor a v tajné volbě nezvolili ty radní, které jste chtěli, tak jste udělali veřejnou volbu, což mně příliš demokratické tedy nepřijde. Já si pamatuju, já mám ten printscreen - 99 přítomných, 99 pro. To vám přijde v pořádku? A to je ten kontext, to se přímo týká této věci. Je to volba radního do Rady České televize. Takže nemůžete izolovaně vzít tuhle normu, kterou projednáváme, to je prostě v nějakém kontextu několika kroků, které byly už předtím. Takže se ptám, jestli je v pořádku, že jsme ustoupili od té tajné volby a budeme tady volit veřejně, abychom se měli všichni pod kontrolu, aby předsedové klubů měli pod kontrolou svoje poslance, jak hlasují? Férově v tomhle musím přiznat, že vždycky pro veřejnou volbu byli Piráti, ti vždycky byli pro veřejnou volbu, ti jsou konzistentní, ostatní bohužel přešli na druhou stranu barikády, abych tak řekl, vždycky hájili tajnou volbu jako demokratický princip, a najednou přešli na veřejnou.

Stejně tak je potřeba vnímat v kontextu všechno, co se děje kolem boje s dezinformacemi, protože to s tím souvisí, co tahle vláda navrhuje, za mě - nastupující cenzura, aktivity skupiny KRIT na Ministerstvu vnitra, nějaké vize do budoucna týkající se finančních prostředků pro neziskové organizace nebo vybraná média. To všechno je v nějakém kontextu, který s tím souvisí, protože to souvisí s mediálním prostorem, jehož součástí je veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas. A vyústilo to v to, že skončil zmocněnec Michal Klíma.

Takže opravdu, za mě, tohle je velmi nebezpečné, řekl bych, prostředí, které ta vláda... nebo já bych řekl, prostředí je to normální, ale vláda ho uchopila nebezpečně, řekl bych, vyvolávajíc právě obavy z nastupující cenzury, z nadržování některým vybraným médiím a podobně. A to všechno je právě zaobaleno do kontextu, který v zásadě jakoby vyvrcholí schválením této novely o České televizi a o Českém rozhlase, který tak hrnete před sebou. Takže dámy a pánové, já jsem vám tady shrnul čtyři zvláštnosti, položil jsem několik, mám pocit, že pět, otázek, několik řečnických otázek, na které mi ani nemusíte odpovídat.

Já budu rád, když pan ministr se zapojí do té debaty, není to nic osobního, a jsou to jasné, doložitelné věci, nekonzistentní postup a věc, kterou jsem já naprosto přesvědčen, protože jsem byl ve volebním výboru v minulém volebním období, že kdybychom my udělali třetinu toho, co vy tady navrhujete, tak byste nás odsud hnali, tak byste organizovali demonstrace, třetinu toho, desetinu toho, jak říkám. Připomenu. Já jsem si dovolil jako zpravodaj přerušit jednání o výroční zprávě o hospodaření České televize, protože jsem tam položil, to se podívejte do záznamu, 21 otázek a jenom moje zpravodajská zpráva trvala 40 minut, na volebním výboru, a najednou se z toho udělal útok na Českou televizi a na svobodu slova a já nevím na co všechno, snaha o ovládnutí a podobně. Takže prosím pěkně, buďte v tomhle konzistentní, zkuste se i po té zkušenosti z minulého týdne jaksi podívat na to očima nás jako opozice. Znovu opakuji, tohle kdybychom udělali my, tak by tady byla revoluce. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To byl pan poslanec Patrik Nacher a nyní máme přihlášené tři faktické a dvě přednostní práva obou pánů, přítomných ministrů. S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se pan poslanec Martin Exner, poté pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, pane ministře, já ještě k pořadu 168. Stošedesátosmička, už dlouhodobě hlásná trouba progresivismu, napadá a zesměšňuje všechny, kteří mají jiný názor. A stejně tak já musím říct, že třeba co se týká mé osoby, tak si na Silvestra dělali legraci z mojí diagnózy. Já jsem nemocný člověk, ta nemoc se nějak projevuje, a oni si z toho dělali legraci na Silvestra. To já považuji za velice nevkusné. A musím říct, že to všechno, přes všechny výhrady ale si myslím, že nemá být Česká televize zestátněna, že má zůstat veřejnoprávním médiem, a že přestože se tam vyskytují různé aberace a různé odchylky od toho, co bychom si mysleli, že má být standardem, jak má vypadat skutečně médium veřejné služby, tak by veřejnoprávním médiem zůstat měla, i když se nám mnohdy nelíbí a i když mnohdy dochází k selhání jednotlivců nebo jednotlivých pořadů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní zareaguje pan poslanec Martin Exner.

 

Poslanec Martin Exner: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych měl také možná řečnickou otázku na pana poslance Nachera, prostřednictvím paní předsedající. Co konkrétně, když mluvíte o té cenzuře, co konkrétně nějaký KRIT, nebo vláda, někde cenzuroval? Pokud vím, tak Agrofert ve svém portfoliu má dvoje noviny, má tam televizi, rozhlasové stanice. Co mu kdo kdy cenzuroval? No co mu kdo kdy cenzuroval, když mluvíte o té cenzuře? Tak prosím, to je ta otázka, kterou kladu já na vás. Vy jste tady také kladl otázky, tak prosím odpovězte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Bylo zmíněno, že to je prostřednictvím předsedající. A nyní pan poslanec Ondřej Babka a dále se hlásí s faktickou pan poslanec Marek Novák. Jen upozorňuji, že jsou ta dvě přednostní práva také přihlášena. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já právě využiji toho, že je přihlášen s přednostním právem pan ministr pro legislativu Šalomoun, a já jsem zde už při projednávání, myslím, že i ve druhém i ve třetím čtení, zde zmínil pár věcí, které se nám z legislativního hlediska zdají nepřesná. Ta jedna otázka, která si myslím, že by taky neměla zapadnout, a je to věc, která podle mého názoru nedává logiku, že se v tom zákoně objevila, a to je to, že tento návrh nepřípustným způsobem zasahuje do vnitřních poměrů rad, a to tím, že rada bude muset mít jednoho předsedu buď z Poslanecké sněmovny a ze Senátu, a poté bude mít místopředsedu, který ale bude muset být z té opačné komory. Jestli si rozumíme. Předseda bude zvolen Senátem, tak místopředseda, jeden místopředseda, bude muset být zvolen Sněmovnou. To znamená, že vy zvolenému členovi rady - ten zvolený člen mediální rady bude vázaný zákonem k určité volbě, k určité konkrétní volbě, ze které si bude muset vybrat dvanáct z osmnácti, anebo šest z osmnácti. A je to podle doporučení Rady Evropy č. 96/10. Je to v rozporu s doporučením k zárukám nezávislosti veřejnoprávních médií. Tak jestli jste tuhle otázku konkrétně řešili? Protože mě ani logicky nebo nějakým selským rozumem to nedává smysl, pokud my tady rozdělujeme radní tedy na dvě kategorie, a teď neříkám, jestli horší, nebo lepší, ale dvě kategorie radních, senátní a poslanečtí, a teď my jim tímto zákonem určujeme, jakým způsobem musí volit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jen konstatuji, že pan poslanec Jan Richter stahuje svou omluvu, je již přítomen. A s faktickou se dále hlásí pan poslanec Marek Novák a připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne všem. Já prostřednictvím vaším, paní předsedající, na koaličního poslance Exnera. Nezlobte se na mě, ale jestli tady chcete srovnávat soukromá média a veřejnoprávní média, tak určitě pojďte s námi do toho a pojďte podpořit novelu, kterou tady předkládáme, a zrušme minimálně sociálně slabým poplatky za Českou televizi. Nic jiného.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní paní poslankyně Margita Balaštíková, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegové. Já bych chtěla vystoupit ke kolegovi Exnerovi, prostřednictvím vás, paní předsedající. Já jsem tu cirka před čtrnácti dny vystupovala, měla jsem tu podklady, bohužel teď je nemám. Ale jenom pro vaši informaci, já to zopakuji. Zahraniční mediální agentury dělaly rozklad toho, která média v České republice byla nejméně tendenční, ano, vzaly si jenom část úseku, a to při prezidentských volbách.

Tak pane kolego, Exnere, na prvním místě jako nejméně tendenční skončila média ve vlastnictví opatrovnického fondu tady pana kolegy a jako nejhorší skončila Česká televize. Nemám tu podklady, abych vám tedy konkrétně citovala, která, ale Česká televize byla jako nejhorší. Takže asi nemáte pravdu. A to, jak jste tady zase vzpomněl nějaká média, tak já si myslím, že v tom zahraničí nikdo nemá zájem upřednostňovat média ve vlastnictví soukromém. Tam to bylo, jak to padlo, jak jim to vyšlo, tak to zveřejnili. Takže máte smůlu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Patrik Nacher a dále se s faktickou na průběh rozpravy hlásí pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, my se dostáváme do paradoxní situace, že koaliční poslanci se ptají a opoziční odpovídají. Mělo by to být opačně. (Reakce z pléna.) Tak vy zatím neodpovídáte, máte možnost se přihlásit také tedy faktickou, ale já odpovím panu kolegovi Exnerovi.

Když se podíváte, co všechno připravil ten KRIT v rámci Ministerstva vnitra, tak on konstatoval, že ve službách státu pracuje 450 000 lidí, kteří jsou přímými vykonavateli politiky státu, a ty je potřeba nějakým způsobem - já nevím, jak bych to řekl - jakoby chránit, nebo zabránit, aby se radikalizovali. Manipulativní techniky nepřítele je potřeba pojmenovat, zostudit. Ten KRIT prostě tady píše jednoznačně strategii, jakým způsobem komunikovat se státními zaměstnanci, jak se postavit, v uvozovkách, proti dezinformacím. Já jsem tady už několikrát říkal, že to, co bylo dezinformace před rokem, se ukázalo jako pravda. Dělí seriózní, důvěryhodná média a nedůvěryhodná média a tak dále, a tak dále. Příslušníci radikálně populistické části politického spektra zneužívají informací. Takže už ne dezinformací - informací. Jako červená nit toho všeho je právě ten náznak cenzury. To nemusí být o tom, že je zakázáno o tom hovořit, ale když nositel nějakého názoru třeba kritického vůči této vládě ho pronese, tak se dostane do takového soukolí a dostane takové nálepky, že prostě už to příště neudělá. Takže tady už ty náznaky jsou a všechny aktivity kolem toho, nezlobte se na mě, k tomu vedou. Jak říkám, navrhnout polovičku toho, co navrhl KRIT, kdyby bylo za předchozí vlády, tak byste tady udělali tři mimořádné schůze za sebou! (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dovolte, abych vás všechny pozdravil. Vystřídali jsme se s paní kolegyní. A další faktická poznámka bude od pana poslance Juchelky. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já taktéž odpovím panu poslanci Exnerovi, vaším prostřednictvím. My jsme měli před několika týdny na výboru pro sociální politiku pana Michala Klímu, poněvadž během Vánoc vyšel tuším v Deníku N ten velmi skandální akční plán čelení dezinformacím, který prozradil těch 50 milionů korun, kterými se mají dotovat neziskovky, které mají ty dezinformace hledat, určovat a ukazovat na ně, a 100 milionů korun, které mají podporovat média pro to, aby dělala takzvaně osvětu. A za několik týdnů pan Michal Klíma na tomto postu naštěstí skončil. Například Unie vydavatelů, která má pod sebou 90 % všech těch, kteří vydávají média, ať už tištěná, nebo elektronická, nebo i další, tak například napsala - cituji: "Akční plán zamýšlí využití více než 100 milionů korun ze státního rozpočtu, aniž by bylo zřejmé, kterým subjektům by takové prostředky měly být poskytnuty a jaké garance budou mít občané České republiky, že nebude docházet ke zneužívání tohoto nástroje na podporu, v uvozovkách, hodných médií, podobně jako je tomu například v Maďarsku. Takové nastavení by pouze napomáhalo vzniku korupčního prostředí v mediálním prostoru, které v dnešní demokratické společnosti považujeme za zcela neakceptovatelné." Konec citace. A toto píše Unie vydavatelů.

A všechny tyto indicie, to, co tato vláda dělá právě s tím mediálním prostředím, jakým způsobem se chová právě k jednotlivým vydavatelům, koho všeho najímá jako vládní zmocněnce do svých vládních řad, jako byl pan Michal Klíma, který je velmi kontroverzní postavou už historicky u všech těch médií, kde byl, u Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a tak dále, tak všechno vede k tomu - i tady s tímto zákonem, který tady probíráme - že vy máte skutečně ten plán s těmi médii je sešněrovat a nějakým způsobem je dostat pod sebe. Bohužel v tuto chvíli se bavíme o veřejnoprávních médiích a to je pro nás neakceptovatelné. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Další z přihlášených je pan poslanec Martin Exner. Než dorazíte, využiji čas pro omluvy. Pan poslanec Kučera od 10.30 do 13.00 z pracovních důvodů a pan místopředseda Skopeček od 10.30 do 12.00 ze zdravotních důvodů. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Ještě jednou dobré ráno, nebo dobré dopoledne. Já bych si zase dovolil zakontrovat. Já jsem se ptal, kde konkrétně proběhla nějaká cenzura. Na to jste mi nikdo neodpověděli a převracíte to na boj proti dezinformacím, který je naprosto legitimní, naprosto transparentní, na tom nic není. Dezinformace je jasná záležitost, je to záměrná lživá, zmanipulovaná dezinformace s nějakým cílem něco ovlivnit, vědomě lživá, a na tom není jistě nic špatného. Ale já jsem tady řekl, že nikdo nezasahoval do toho, co budou psát ať už soukromé, nebo veřejnoprávní noviny. KRIT nic takového neurčuje, nic nikomu nezcenzuroval, žádný článek nikomu nebyl zakázán, takže prosím nemanipulujte to tady tímto způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další z přihlášených s faktickou poznámkou je pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Budu reagovat na svého ctěného kolegu pana Exnera. On tady nikdo nic ani manipulovat nemusí. My říkáme a předkládáme pouze fakta, pouze to, s čím přichází tato vláda. S tím, co všechno za kroky už udělala po svém zvolení právě Poslanecká sněmovna anebo vláda České republiky, od kontroverzního vypínání webů, které potom musela nahodit, přes Michala Klímu, který byl vládním zmocněncem pro média a dezinformace, což bylo velmi kontroverzní, novela zákona o České televizi a Českém rozhlase. A takhle bych dál mohl pokračovat. Vy prostě jste zpolitizovali, jak říkám, aklamací Radu České televize. To je fakt. Vy jste tady volili své vlastní zástupce. Všichni vědí, že to jsou vaši lidé, protože jste nehájili, tak jako 30 let vždycky to Poslanecká sněmovna dělala, tajnou volbu u personálií! Nehájili jste ji, protože jste se nebyli v rámci pětikoalice schopni domluvit. Proto jste si navzájem chtěli pohlídat poslance, jak budete hlasovat a jak kdo bude zvedat ruku pro to, abyste je poté mohli šikanovat. To je jednoduše fakt, protože jinak byste tam tu pětici radních nezvolili! A toto je první, první část cenzury, takzvaná autocenzura, kdy všichni se musí hlídat, protože mají strach projevit svůj názor i tou aklamací, protože když jinak volíte tajně, svobodně za tou plentou a vyjadřujete tajně svůj názor a potom jinak volíte aklamací a veřejně, tak je tam prostě nějaký tlak. A ten tlak můžeme uvést buď cenzurou od všech těch, kteří to kontrolují, anebo autocenzurou, protože já mám strach takhle hlasovat, co se mnou bude. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Musím ještě znovu na pana kolegu Exnera, vaším prostřednictvím. On to tady vysvětlil už Aleš Juchelka, já to nebudu opakovat. Poslechněte si znovu to, co já jsem říkal ve svém projevu. Já jsem neříkal o tom, že stát dělá cenzuru. Já jsem řekl, že už jsou tady... (Komentáře z pléna.) To si poslechněte. Já jsem sice jel spatra, ale vím, mám poznámky, co jsem říkal, a vím, že jsem to říkal, protože jsem tady stál, když jsem to říkal. (Pobavení.) Takže kolegyně, kolegové, tohle to si myslím, že je úplně jasné. Já jsem řekl, že tady jsou ty cenzurní snahy, že tady jsou aktivity vedoucí k cenzuře, a na tom si tedy trvám! Že to, co se tady skutečně občas odehrává, a bohužel i za pomoci takových podpůrných jakoby poradních skupin, jako je třeba ten KRIT, tak to k tomu vede.

A pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, boj s dezinformacemi. Co je ta dezinformace? To by mě docela přesně zajímalo. Já jsem i v té prezidentské kampani narazil na některé dezinformace, které šly ale opačným směrem, ale ty tak pojímány nebyly. Jinými slovy, za mě to zatím v tom součtu vychází tak, že dezinformace je vlastně nepohodlná informace. Nepohodlná informace. A to tedy nemluvím o těch případech, kdy něco byla dezinformace před rokem, a nebudu se tady k tomu vracet, to byly třeba některé výsledky kolem covidu, a teď se ukazuje, že jsou to fakta. To znamená, tenhle váš boj proti takzvaným dezinformacím je velmi nebezpečný a už ten, kdo vlastně se vůči tomu vymezuje, tak dostává nálepku, že vlastně chce šířit dezinformace, a to není pravda. Takže vůči tomu se musím velmi razantně vymezit. Dejte mi konkrétní příklady a konkrétní plusy toho, co by stát v tomhle a jakým způsobem by tohle měl řešit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. My jsme se vystřídali s panem místopředsedou, protože on přednese také svou reakci na průběh rozpravy. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. No mě to zvedlo z té židle - děkuji za krátké vystřídání - protože tvrdit to, že zde nehrozila cenzura, to snad nemůžete, pane poslanče, myslet vážně. Přece všichni víme, že jste zřídili vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi. Jedna věc je, že by to mohl dělat ministr. Dobře, udělali jste si na to někoho jiného. Ale tím pádem nesete odpovědnost za to, co ten člověk předkládá. Tak se podívejme, co předložil. To byl oficiální dokument, ne nějaký dokument, který si někdo někde hrál. To byl akční plán, na základě kterého se měla média rozdělit na ta, která jsou více uvědomělá, méně uvědomělá, ta uvědomělá média měla dostat dotaci kolem 100 milionů korun, méně uvědomělá média měla jít rovnou, v uvozovkách, před soud, protože se měl změnit zákon, a do toho jste ještě chtěli zřídit speciální dotační programy pro neziskovky, které by nějakým způsobem rozdistribuovávaly to, jakým způsobem se má psáti dobře či psáti špatně. Tohle přece nemůžeme myslet vážně! Proto se vzedmula ta obrovská vlna odporu nejenom ze strany opozice, ale samozřejmě i ze strany celé řady aktérů v odvětví, včetně celé řady vydavatelství. Proto si i troufám tvrdit, že nakonec vládní zmocněnec Klíma skončil. Ale nemůžeme říct, že zde nebyl tento pokus. Ano, máte pravdu, nakonec se to naštěstí neschválilo, a neschválilo se to právě proto, že proti tomu všichni vystoupili. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. S reakcí pan předseda Michálek a připraví se poté paní poslankyně Margita Balaštíková. A já zase vracím řízení schůze. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, já budu reagovat na váženého kolegu Patrika Nachera. Jak se tady, vážení kolegové, může někdo v roce 2023 ptát, co je to dezinformace? Tak si otevřete Wikipedii a přečtěte si to tam. Dezinformace je součást propagandy a je definovaná jako nepravdivá informace, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. A chcete příklad? Tak příklad je váš šéf, když před volbami sdílel informace a strašil lidi, že se jim nastěhují migranti do chat, že se jim zabaví chaty, a který byl za to pravomocně odsouzený a neměl ani tu špetku slušnosti, aby sem přišel na mikrofon a omluvil se za to. To je příklad dezinformace. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další z přihlášených je s faktickou paní poslankyně Margita Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Krásné předpoledne. Já jsem chtěla vystupovat k úplně něčemu jinému, ale teď mně pan kolega Michálek nabil, tak prostřednictvím vás, pane předsedající: Tak pane kolego, fajn, že jste nás poučil. Takže pan ministr práce a sociálních věcí Jurečka nám tvrdí, že nebude sahat na důchody. Za tři týdny nám tvrdí, že musí sáhnout na důchody, protože náš stát by zbankrotoval. Je to dezinformace? Podle Wikipedie ano. Takže fajn, celá tahle vláda vlastně jsou šiřitelé dezinformací podle Wikipedie, protože tvrdili něco jiného, a tvrdili to právě také proto, aby ovlivnili volby prezidenta České republiky. Takže vám děkuji za poučení a můžeme jim vystavit vysvědčení. Děláte to dobře, jste ti nejlepší dezinformátoři. Máte na výbornou, studente! (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně Ožanová. Další z přihlášených je potom pan poslanec Marek Novák a pan poslanec Robert Králíček. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, také budu reagovat na kolegu Michálka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Víte, já mám stále v hlavně - protože probíhá konflikt, který mi není lhostejný - když dopadla raketa na polské území, jaké informace zaznívaly v mezinárodním prostoru od mezinárodních činitelů? Ptám se, byly to dezinformace? Byly. Byly účelové informace. Nikdy jsem se k tomu nevyjádřila, ale uvědomme si, že někdo z ukrajinské strany vyloženě lhal, aby vlastně nebylo jasné, odkud raketa dopadla. To jenom tak na okraj. A dále v jednom médiu, které občas si pustím, zazněla od jednoho europoslance ze STANu taková zajímavá informace, že co je to dezinformace. Dezinformace je opak informace. Takže asi pan Zdechovský nečetl Wikipedii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Novák.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo a děkuji i za to, že se dovídám, že se mám dívat na Wikipedii, abych něčemu rozuměl. Já, pane Michálku, prostřednictvím ctěného pana předsedajícího, asi jediné - pro mě je dezinformace hlavně váš volební program, protože v úvodu každého článku vám chybí NE. To je celý problém.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených pan poslanec Robert Králíček a připraví se pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se pana Michálka, kdyby zbaběle neutekl, zeptal, kde byl, když pana Babiše osvobodili v kauze Čapí hnízdo, že by tady stejně láteřil? Kde byl, když se zjistilo, že Agrofert nemůže za otravu Bečvy? To tady neláteřil a neříkal, jak se ty soudy spletly, a neomlouval se. A jestli chcete katalog dezinformací, tak si přečtěte programové prohlášení vlády, tam jich je spousta.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další z přihlášených, pan poslanec Hubert Lang, a poté paní poslankyně Jana Berkovcová.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Tak já jsem velice rád, že pan Michálek nás tady edukoval. On už má takových výroků více. Například prohlásil, že vše, co je na internetu, nemusí být pravda, řekl už Masaryk. (Pobavení v sále.) Takže přesně v tomto kontextu ta jeho obsese pokračuje. Já se domnívám, že ten člověk není úplně zdráv, že by měl dožít svůj život pod nějakým dohledem zdatného ošetřovatele, protože jeho obsese naším panem předsedou je prostě příšerná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím paní poslankyni Janu Berkovcovou s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Jiří Hájek, poté pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Já tady ještě navážu na pana poslance Michálka a vlastně i na svoji kolegyni paní Margitu Balaštíkovou. Vrátím se k tomu, co to je ten nedodržený slib, případně lež nebo dezinformace. Kdo tady sliboval ve svém vládním programovém prohlášení, že bude garantovat všem pedagogickým pracovníkům platy na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice? A kdo v tichosti podšoupnul pozměňovací návrh ke změně školského zákona, tak, v tichosti, aby se nerozproudila žádná bouřlivá diskuse? Tak váš pohled na to - hodili jste přes palubu 40 000 pedagogických pracovníků, zúžili jste svůj návrh jenom na učitele, změnili jste kvůli tomu své programové prohlášení - a to je v pořádku. Takže váš pohled na to, co je lež, co je nedodržený slib, co je dezinformace, se značně rozchází. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený, pan poslanec Jiří Hájek. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Hájek: Dobré dopoledne. Dámy a pánové, pane předsedající, vidím, že z dezinformací se tady dneska udělalo krásné diskusní kolečko, a myslím si, že to všichni teď velice posloucháme a těšíme se na to, kdo vymyslí nějakou větší dezinformaci. Tak já zrovna jsem tady nachytal paní Ožanovou, prostřednictvím pana předsedajícího, jak nám tvrdila, že pan poslanec, nejmenovaný europoslanec Zdechovský, je členem STAN. Tak chtěl bych upozornit, že opravdu nikdy nebyl, a děkuji za další dezinformaci.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Kolegové, děkuji za ten prostor. No já musím říct, že vám to jde. Vy tady máte odpovídat na naše otázky, pan ministr je přihlášen, pokud vím, s přednostním právem. My se všichni těšíme na ty reakce a vy místo toho uděláte takový úkrok stranou. Vy jste se asi včera dívali na seriál Jistě, pane ministře nebo Jistě, pane premiére. A teď my se samozřejmě na to nachytáváme, protože chceme komunikovat, jsme interaktivní, tak vám tady na to reagujeme, odpovídáme a dáváme vám příklady těch dezinformací. Tak já panu Exnerovi dám taky jeden, protože jsem jaksi neodbytný člověk, který prostě když je položena otázka, tak odpoví. Ale už slibuji, že naposled, protože chci slyšet odpovědi pana ministra na tuto novelu.

Tak já vám řeknu, pane Exnere, jeden ten příklad. Je to dezinformace, nebo ne? Ministr práce a sociálních věcí 22. ledna v Otázkách Václava Moravce řekl, že nebude měnit valorizaci důchodů, protože jsou tam legitimní očekávání. Co to bylo? Informace, dezinformace, lež? To by mě tedy opravdu zajímalo. Protože za tři týdny už tohleto neplatilo. Co to je? Co je tohleto? Nebo to je věc, jako informace, která se nám v tuhletu chvíli nehodí? Nebo se za ty tři týdny něco významně změnilo? Ale v čem? Možná ekonomicky. A i to jsme tady rozebírali, že to není pravda, ale to legitimní očekávání tam je neustále stejné. To znamená, že to je konkrétní příklad toho. A kam to zařadíte vy podle Wikipedie, tenhleten výrok Mariana Jurečky v Otázkách Václava Moravce? Kam? Do informace, dezinformace, nebo jenom do nějaké rétoriky v době volební kampaně? Tam bych to zařadil já.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tuto chvíli to byla poslední faktická poznámka a já bych poprosil pana poslance Foldynu. Pardon, máme zde vlastně přednostní a to byl pan ministr Šalomoun a poté ještě pan ministr Baxa. Máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl vlastně asi doplnit to, co říkal pan poslanec Patrik Nacher, i se pokusil odpovědět na to, co říkal pan poslanec Babka, a to vlastně, jakým způsobem se řekněme ne tenhleten konkrétní tisk, ale vůbec ten záměr zapojit Senát do voleb Rady České televize a Českého rozhlasu vlastně jako realizoval.

Ten záměr, který je tady legitimní, tak ten tady byl a vlastně kompetenčně samozřejmě zasahuje do Ministerstva kultury, které mělo a také připravilo jako návrh změny toho zákona, kterým se mění zákon o České televizi, o Českém rozhlase. A ten původní návrh byl předložený k posouzení Legislativní radě vlády, která ho tedy podrobila poměrně silné kritice a opravdu tam prostě shledala jako protiústavní prvky, zejména v těch přechodných ustanoveních, kdy šlo o to, že v těch přechodných ustanoveních bylo, že vlastně končí mandáty těch stávajících členů po nějakém čase. A Legislativní rada vlády měla za to, že tímhle se asi zasahuje do práva na přístup k veřejné funkci, kdy to právo na přístup k veřejné funkci by mělo vlastně zahrnovat i to, že ta funkce se bude vykonávat po nějakou dobu. Pokud to chcete ještě ozdobit právem na legitimní očekávání, tak tady by se to i hodilo. A že vlastně tohleto řešení, tak jak ho zvolilo Ministerstvo kultury, že tedy plně není nezbytné k dosažení toho sledovaného cíle, kterým je tedy, aby do této volby zasahoval i Senát, a že by to tedy asi neprošlo v tom testu proporcionality.

No a pak tady byla ještě obava ohledně jakéhosi dalšího efektu, protože vlastně končení těch mandátů by se mohlo určitou optikou vnímat i jako jakési instrumentální odvolávání těch členů. A pokud platí článek 4 ústavy, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci, tak tady ten - jako právo na jakousi soudní ochranu toho odvolání, tak by v podstatě jako bylo obejito. Takže výsledek posouzení tohoto návrhu v Legislativní radě vlády byl ten, že vláda to nedoporučila.

A teď ještě doplním k tomu, co se ptal pan poslanec Babka. To se jedná vlastně o tu část, která zní: Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem, a naopak. A vlastně tohleto ustanovení obsahoval už ten původně problematický návrh, taky byl posouzen Legislativní radou vlády. A tam tedy nikdo neshledal, že zrovna v tomhle by měla spočívat nějaká protiústavnost nebo nějaká podivnost. Takže nikdo v podstatě z členů Legislativní rady vlády neměl pochybnost, že tento článek žádnou kolizi v zásadě nevyvolává. Nicméně to stanovisko Legislativní rady vlády bylo nedoporučující.

Vláda se tím zabývala. Ne vždy tedy vláda dbá na doporučení Legislativní rady vlády, tady tedy dbala toho doporučení a rozhodně tento návrh nepřijala. Ten bod byl přerušen a ministr kultury byl nucen vlastně předložit nějaký jiný, nějakou jinou úpravu, která by zapojovala Senát, a měl tam reflektovat všechny ty výhrady, které byly v tom stanovisku, což se mu v zásadě podařilo. A to je ten nový návrh, který zde dneska projednáváte, a k tomu vládní legislativa v zásadě neměla žádné poznámky stran jako protiústavnosti. Měla k tomu jednou jednu takovou drobnou glosu, která tedy nebyla úplně odstraněna, a to je to, že vlastně už historicky jsou tam dva principy, kde každé dva roky se volí jedna třetina těch členů rady, a pak, že je to jako na šest let. No a vlastně tahle dvě pravidla se obtížně uplatňují obě dvě najednou. A to pravidlo, že každé dva roky je volena jedna třetina, už je v zásadě obsoletní. Takže vládní legislativa navrhovala tohle z toho vyjmout kvůli té obsoletnosti, nicméně to se v zásadě jako nestalo. Ale i když to tam je nadále, tak to žádnou protiústavní kolizi nezpůsobuje. Koneckonců ta obsoletnost už je tam několik desetiletí. Takže to, co posuzujete dneska, tak s tím už v podstatě Legislativní rada vlády jako problém nemá, protože ty zásadní protiústavní prvky, které v tom spatřovala, což byla ta přechodná usnesení, tak ty tam dneska nejsou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A s přednostním právem pan ministr Baxa.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já si dovolím reagovat na podněty především svého ctěného kolegy Patrika Nachera i na některé další dotazy, komentáře, které tady v debatě zazněly. Já jsem na většinu z nich již reagoval, když jsem odpovídal na podněty paní místopředsedkyně Dostálové, která na minulé mimořádné schůzi zformulovala 17 dotazů. Ale samozřejmě mimořádná schůze pokračuje, tak je zodpovím znovu, nebo některé možná poněkud detailněji, a určitě, pokud bych na nějaký zapomněl, tak velmi rád je potom doplním. Na jedinou věc z podnětů pana kolegy Nachera určitě neodpovím, a to je otázka změny zpravodaje ve volebním výboru. Nejsem členem volebního výboru, nezúčastnil jsem se toho jednání, neznám okolnosti, za kterých k této údajné změně došlo. Tak za to se omlouvám, za to by asi, nebo to by asi měli vysvětlit moji kolegové.

Vezmu vývoj této novely chronologicky a během toho chronologického výkladu zazní určitě odpovědi na velkou většinu těch otázek, které tady byly.

Zapojení Senátu do volby mediálních rad bylo součástí vládního prohlášení vlády premiéra Fialy. A já nejenže jsem ho naplnil, nebo tímto návrhem zákona naplňuji, ale já se s ním jednoznačně ztotožňuji, protože ten návrh jednoznačně směřuje k posílení odolnosti veřejnoprávních médií, komplikuje jakékoliv politické pokusy o to, aby byli do mediálních rad voleni ti, kteří by byli poslušní příslušným politickým stranám, prostě proto, že ty volební cykly Senátu a Poslanecké sněmovny jsou odlišné. Je odlišné jejich politické složení a tento mix vlastně způsobuje velké těžkosti těm, kteří by uvažovali nad tím, že by prostřednictvím mediálních rad chtěli takový neblahý počin naplnit.

My jsme připravili ten návrh zákona už v lednu roku 2022. Došlo tady potom ke střetu s Legislativní radou vlády. Když pan ministr a můj ctěný kolega Michal Šalomoun tady říkal to zdůvodnění ze strany LRV, tak já jenom doplním to zdůvodnění ze strany Ministerstva kultury. Moji právní experti tento názor Legislativní rady vlády nesdílejí, nesdíleli a nesdílejí. My nejsme přesvědčeni o tom, že to nese znaky protiústavnosti. Ta naše argumentace vycházela z toho, že se jedná o tak zásadní změnu v podobě mediálních rad, že je legitimní ten důvod k volbě všech členů. Ale seznali jsme, že projednávání normy, která by byla tímto způsobem označena nebo ocejchována v Poslanecké sněmovně, potom v Senátu, by ji zatížilo příliš na to, než aby se pak soustředila pozornost na to meritum věci samé. My jsme nesouhlasili s názorem Legislativní rady vlády, ale ustoupili jsme v této věci a připravili verzi, která je předložena dnes.

Jeden z mých kolegů se ptal, kdy se tento návrh zákona objevil ve sněmovně. Sám jsem si to oprášil ve svých vzpomínkách. Ten sněmovní tisk doputoval 30. června loňského roku. To by samo o sobě mohlo být odpovědí na otázku, nebo na obvinění, zda tento návrh zákona má sloužit k těm účelům, které tady kolegové z opozice opakovaně zmiňují, tedy k ovládnutí volby mediálních rad a jejich prostřednictvím k ovládnutí volby generálního ředitele. Ten návrh tady byl předložen v loňském roce. To je úplně časově absurdní úvaha, že bychom takové úvahy měli, ale samozřejmě tím, jak to projednávání se výrazně prodloužilo - mimo jiné připomenu, že poprvé byl zařazen v programu jednání Sněmovny tento návrh zákona v první červencové schůzi Sněmovny loňského roku, to znamená, on tady byl opravdu velmi brzy, ale tehdy i snahou bych řekl opozice se na něj nedostalo, a tím pádem vlastně to projednávání pokračuje déle a déle.

Velmi často tady padá argument, proč neakceptujeme pozměňovací návrh pana poslance Babky s účinností k 1. lednu 2024. S ohledem na to, jak dlouho se tento návrh zákona projednává, já nevidím důvod, proč jej posouvat dále. Jenom připomenu do kontextu jednu věc. Pokud kolegyně, kolegové, my ten názor nesdílíme, my jako vláda chceme zapojit Senát do voleb mediálních rad, tak v případě Rady České televize, kde má mít Senát 6 míst, tak 3 místa jsou volena nově, to jsou ta 15+3=18, a 3 místa by měla být volena po uplynutí funkčního období tří radních, které se završuje na konci června. To znamená, uvolní se 3 místa v polovině letošního roku. Účinnost od 1. ledna 2024 znamená půlroční období, během kterého by měla být tedy provedena volba Poslaneckou sněmovnou, aby nezůstala 3 místa v Radě České televize volná, ale to je proti smyslu toho zákona. To znamená, že by se na velmi dlouhou dobu zablokovala volba těch dalších 3 senátních radních, a tedy vytvoření té proporcionality jedné třetiny ku dvěma třetinám. Ale samozřejmě tento argument vešel v účinnost teď, kdy je evidentní úsilí opozice o to, aby tento zákon, který posiluje odolnost veřejnoprávních médií, nebyl přijat. Tento argument by neplatil před půl rokem, kdyby byl bez dalšího přijat. Dnes vstupuje v platnost. A určitě jej tady ještě budu zmiňovat, budu-li na něj opakovaně tázán.

Jsem pevně přesvědčený o tom, že ten mechanismus je správný, že tento mechanismus má být uveden v život v tento okamžik tak, jak jsem v loňském roce tento návrh zákona předložil. Dokonce jsem říkal, že my na velké novele zákona o České televizi a Českém rozhlase začneme pracovat tehdy, až bude přijat tento zákon. Když ale vidím, nebo když jsem už na podzim loňského roku viděl nevůli opozice v Poslanecké sněmovně k přijetí zákona posilujícího odolnost veřejnoprávních médií, tak práce na velké novele už nejenom byly zahájeny, ale silně běží, a dostáváme se vlastně dokonce do nějakého takového souběhu těchto zákonů. Ale pevně věřím, že se nám podaří tuto malou novelu schválit včas, jsme už teď ve třetím čtení, a že nedojde tedy k paradoxnímu projednávání obou těchto návrhů zákonů dohromady.

Chci jenom zdůraznit to, že naše vládní koalice nepřistoupí, dokonce chci zdůraznit, nepřistoupí nikdy na to, abychom ustoupili od principu koncesionářských poplatků. Já opravdu hluboce nesouhlasím s tím, co zde prezentovala paní kolegyně Balaštíková. A je otázka, zda se jedná o váš názor jako opozičního hnutí ANO v této věci, který podle mě eliminuje nějakou společnou debatu nad tou velkou novelou, protože se jedná o úplně principiální nesoulad s tím, jakým způsobem mají být financována veřejnoprávní média. Ale to patří určitě do té další diskuse o té takzvané velké novele.

Podtrhávám, že veškeré naše úmysly jsou, co se týká té malé novely, dlouhodobě veřejně, transparentně komunikovány, ale samozřejmě na půdu Sněmovny patří i taková debata. Jenom se chci znovu ne snad jako ohradit, ale znovu vlastně říct, že mně připadá... Když tady kolega Nacher hovořil o bizarnosti návrhu, tak já si dovolím to slovo využít a říct, že mi přijde úplně jako bizarní uvažovat o tom, že by naše vláda jakýmkoliv způsobem si zahrávala s cenzurou. Já tomu opravdu, tomuto argumentu, vůbec nerozumím. Rozumím, proč opoziční poslanec různě vytváří takovou jako obsáhlou síť nebo pavučinu argumentů, do níž jako zabaluje téma cenzury, ale mně to připadá opravdu z principu bizarní a absurdní, hovořit o cenzuře. Ale v tom se nemůžeme shodnout.

Kolega Babka mě při minulém jednání Sněmovny upozornil na takový výstup z našich diskusí ve Sněmovně, kde se hovořilo o těch rozdílných světech, tak jako video sestříhané na Instagramu. Tak já tady o těch světech tolik mluvit nebudu, abychom se znovu společně v tom sestřihu neocitli, ale asi to o něčem svědčí.

Jestli, pane kolego Nachere, prostřednictvím pana místopředsedy, jste opravdu přesvědčený o tom, že naše vláda má cenzurní plány? Nerozumím tomu. Při vědomí toho, jak jste člověk velice bystrý, analytický, komentující, nerozumím tomu, jak můžete vážně myslet cokoliv o cenzuře, co je spojeno s režimem před rokem 1989. Je to samozřejmě vaše pozice, váš postoj.

Ještě dlužím myslím odpověď na otázku ohledně toho počtu. Já jsem byl tím, kdo jednoznačně podpořil návrh, aby se rozšířil počet radních České televize z 15 na 18. Jakkoliv je ten argument tady opakovaně bych řekl dokonce zesměšňován, tak já si za ním jednoznačně stojím. Veřejnoprávní televize je médium násobně větší, než je veřejnoprávní rozhlas, nejenom rozpočtem, ale i celkovou svou produkcí. Je to logicky televize versus rozhlas. Myslím si, že početnější a názorově pestřejší, protože při jakémkoliv rozšíření, jakémkoliv druhu volby k tomu rozhodně dojde, Rada České televize je ku prospěchu věci. To je prostě názor, na kterém asi se neshodneme. Já si myslím, že je prostě správné, že to k tomu patří.

Pokud jsem zapomněl na odpověď na jakoukoliv vaši otázku, jsem připraven znovu reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Tak dalším z přihlášených s faktickou poznámkou, kterou chce reagovat, je pan poslanec Juchelka, poté paní poslankyně Pastuchová a poté paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Mě vždycky strašně baví vystoupení pana ministra, protože on to ještě zahalí do toho vlastně, jak je to, jak je to všechno skvělé, transparentní, demokratické, principiální a hodnotové, a přitom všichni vědí, že opak je pravdou. Tak já budu tady citovat. Pan ministr říká, že tato novela - cituji - komplikuje politické pokusy o to, aby se v těch veřejnoprávních médiích něco jako událo. Takže nerozumím tomu, když to tedy komplikuje ty politické pokusy o ovládnutí, proč jste tedy volili aklamací? To je moje otázka. Proč jste volili veřejně ty radní sami, bez opozice, bez jejích hlasů? Protože my chceme personálie volit tak, jako je třicetiletá tradice této Sněmovny, tajnou volbou. Tady tímto si protiřečíte, protože ty vaše nádherné řeči se s těmi fakty prostě a jednoduše bijí.

Také jste řekl, že posiluje odolnost veřejnoprávních médií. No, já si myslím, že třeba před transparentností, jo, určitě ano. Myslím si, že prostě komplikujete i díky tomu kvoru počtem radních prostě a jednoduše volbu a odvolání generálního ředitele. A co mi ale na tom hodně vadí, je, že opravdu hazardujete s důvěrou a s důvěryhodností jakoby rad. Vy ani, a to i slovy pana ministra Šalomouna, vy ani nejste schopni důvěřovat té Radě České televize, že si je schopna jako orgán, který je bytostně volen Poslaneckou sněmovnou, zvolit svého předsedu a místopředsedou, a říkáte jim v tom zákoně, kdo má být předsedou a místopředsedou, protože tam pravděpodobně budete volit asi nesvéprávné lidi.

K dalším věcem se dostanu v další faktické poznámce. (Předsedající: Čas máme.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní paní poslankyně Pastuchová. Pak mám ještě tři faktické. A jenom podotýkám, že máme zde rovněž dva přihlášené s přednostním právem, pana předsedu Babiše a pana ministra Baxu.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem tu nemohla dopoledne být, byla jsem u lékaře, ale teď jsem poslouchala ve sluchátkách některé projevy tady ze Sněmovny. Zaujal mě projev pirátského poslance pana Michálka, který vždycky přiběhne, něco zjistí, vypálí to tady na nás, vždycky je to proti panu předsedovi Babišovi, a zase odejde.

Mluvil tady o tom, co to je dezinformace. Já se chci zeptat, vaším prostřednictvím, pana poslance Michálka - z Pirátské strany je tu jenom pan ministr, žádný poslanec - jestli je dezinformace to, co měli na svých plakátech. Já to tady mám a je pod tím paní místopředsedkyně Richterová - že budoucnost patří seniorům, senioři na palubě. Tak mně přijde, že teď ty seniory dali těžce do podpalubí. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další přihlášený je pan poslanec Volný, poté pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, já bych tady měl pro pana ministra vysvětlení. On se diví, že pan kolega Nacher mluví o cenzuře a trochu ji přirovnává i k minulému režimu. Já bych mu vysvětlil, kde začíná cenzura. Cenzura začíná tehdy, pokud si někdo uzurpuje, aby rozhodoval o tom, co je dezinformace a co je informace. Nehledě na to, že tato vládní garnitura si dokonce na to zřídila vládní orgán, který bude rozhodovat, co je informace a co je dezinformace. Kolegové, kolegyně, toto je cenzura. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále pan poslanec Nacher a připraví se pan poslanec Babka.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na oba ministry. Děkuji za ty jejich reakce. U pana ministra Šalomouna jsem si napsal, že několikrát použil takové zjemněné výrazy, které ve mně vyvolaly určitý vykřičník. Říkal: v zásadě je to v pořádku, v zásadě, v podstatě. Tak buď je v pořádku, nebo není. My, co jsme v politice nějakou dobu, tak taková ta pomocná slůvka jako prý, údajně, v zásadě, tak víme, že to tam tak úplně není. To bych chtěl jenom říct panu ministrovi, ale dokonce ani nechci, aby na to už reagoval. Toho jsem si všiml. Podívejte se do stenozáznamu. Mám pocit, že to řekl třikrát.

Pokud jde o pana ministra kultury. No, pane ministře, odpověděl jste, že to je priorita, změna zpravodaje. Férově, to jste doplnil. Neznáte ty procesy. Tady na to odpoví třeba někdo jiný. Tu rychlost, tam já to stále jakoby neslyším. Stejně tak jsem neslyšel odpověď na ten počet, protože ten první návrh byl 12 radních, teď je to 18 - kde došlo k té změně, nejdřív menší, pak větší? Poté, proč se změnilo to kvorum na jmenování ředitele? To mně přijde docela zásadní. Ze dvou třetin to kleslo na polovinu.

Pokud jde o tu cenzuru, jak se tady zmiňovalo, já vám řeknu, v čem je podle mě problém. Dneska totiž celou řadu těch věcí lze řešit zákonem. Právníci vědí. Šíření poplašné zprávy, pomluva, můžete podat trestní oznámení, žalovat někoho a podobně. Vše už je řešeno jasnými paragrafy. Je třeba to využívat. To, čeho my se obáváme - já budu mluvit za sebe, abych nemluvil za kolegy - čeho se obávám, je to, že jak to košatíte, tak to opravdu směřuje k omezování svobody slova. A to už je potom krok k nastupující cenzuře. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Musím měřit všem stejně. Pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na pana ministra a na to, co zde zaznělo. Pane ministře, my jsme chtěli, abyste rozptýlil nejen naše obavy, ale abyste i neubral důvěryhodnosti nového generálního ředitele, který bude zvolen v letošním roce, protože vy tou změnou zákona prostě zasahujete do toho otevřeného výběrového řízení. Jsou tady koncesionáři, kteří té České televizi třeba nedůvěřují nebo nemají tak velkou důvěru v generálního ředitele. Samozřejmě že jsou takoví lidé. Vy tím, že zasahujete do toho výběrového řízení, tak prostě toho generálního ředitele dopředu, aniž bychom tedy věděli, kdo jím bude zvolen, tak ho znedůvěryhodňujete. To je ten hlavní point.

A vaše argumentace, že to máte v programovém prohlášení vlády a že měla účinnost zákona být od 1. 1. tohoto roku, je lichá. Vy jste tady řekl, že jste sem ten zákon poslali 30. června loňského roku, ano, a že jste nemohli předpokládat, že bude výběrové řízení. Ale prosím vás, vždyť vy přece měníte princip té volby generálního ředitele. Takže to, na co my tady upozorňujeme, bylo zjevné už v loňském roce. Já jsem na to tady upozorňoval už v prvním čtení. To, že se to teď teprve dostává nějak více do povědomí nebo do mediálního prostoru, je prostě pouze jenom to, že došlo k tomu nepochopení.

Co se týče toho kvora, co tady zmínil Patrik Nacher, tak to je další nepochopitelný krok. Proč je snižován na deset. A já zde bych mohl citovat, proč je hlavní kompetencí rady ta volba generálního ředitele. (Předsedající: Čas.) Pardon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Juchelka, poté pan ministr Baxa s faktickou. Poté ještě další tři poslanci. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já ještě k panu ministru Baxovi, budu pokračovat v té své předchozí faktické, protože on tady uvedl, že tam je větší rozpočet, než je v Českém rozhlase. V Českém rozhlase je dvoumiliardový a je tam 9 radních. V České televizi je zhruba sedmimiliardový, což je, můžeme říct, trojnásobný, kdybychom to nějak zaokrouhlili, ale máme pouze 18 radních, nemáme jich trojnásobek, jako 27. Tak to si myslím, že prostě jednoduše argumentem není. Tam dochází ke zvýšení těch radních jenom proto, aby tam byla většina vládní koalice, což víme všichni. Je to úplně zbytečné, protože to zbytečně navyšuje rozpočet České televize na další platy tří radních, což je 2 miliony ročně, za což se už dá vyrobit i nějaký publicistický pořad v průběhu celého roku. Takhle bych mohl pokračovat z hlediska těchto otázek a počtu radních dále. Máme jich 15, 15 může zůstat. Jedna třetina z 15 je pět. Nerozumím tomu, proč jich máme mít najednou 18. Tady nerozumím některým vašim argumentům.

Toho 1. 1. 2024, tak samozřejmě že kolega Babka má pravdu. Vy můžete tady toto podpořit, tento pozměňovací návrh, můžete to nechat být účinné od 1. 1. 2024. No a samozřejmě, že takto to bude v pořádku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou pan ministr, poté pan poslanec Zlínský.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Takhle, pane kolego Juchelko, prostřednictvím pana místopředsedy, to nebude v pořádku. Byla by půl roku neobsazená tři místa. Ale to je jenom nějaká časová souvislost toho, jak se to projednává.

Já jsem teď ještě dlužil odpovědi na dva podněty pana kolegy Nachera. Stačí na to faktická poznámka. Ta původní senátní úvaha o 12 radních v poměru 6 - 6 neměla charakter nějakého návrhu. Byl to nějaký koncept, který byl diskutován v minulém volebním období. Já jsem ani u těch diskusí nebyl. My jsme od samého začátku vstupovali do toho s tím, že právě Poslanecká sněmovna bude mít větší zastoupení, a dohodli jsme se na té variantě dvě třetiny. Je to návrh, který je projednán se senátními kolegy, a předpokládám, že až dojde k projednávání tohoto návrhu zákona v Senátu, tak myslím, že v tom problém nebude.

Co se týká těch kvor pro odvolání. Jenom připomenu, že až se dostaneme k hlasování ve třetím čtení, tak dám za Ministerstvo kultury nebo jako ministr souhlas k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Laciny a pana kolegy Kolovratníka ke stanovení kvalifikované většiny hlasů členů rad České televize a Českého rozhlasu pro odvolání generálních ředitelů. To znamená, aby se tedy ztížila možnost pro rady generálního ředitele odvolat.

U té volby samotné já jsem za to, že ten stávající návrh, to znamená 10 radních z 18 tedy podle té novely zákona, je pro tuhletu situaci adekvátní, umožňuje jakoby rozšíření šancí pro ty kandidáty, budou-li ve větším počtu, nebo nejenom ve větším počtu, ale řekněme si nějakou pestřejší, s nějakým pestřejším pohledem na řízení České televize se ucházet o funkci. Myslím, že tady je o dost odlišná situace, kdy je volba, kdy se tedy radní vybírají z koncepcí předložených těmi jednotlivými kandidáty, versus odvolání, které už je opravdu jako silným, tvrdým nástrojem v uvozovkách proti tomu samotnému generálnímu řediteli. Tak to jenom na vysvětlení ještě dvou podnětů pana kolegy Nachera.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak mám ještě dvě faktické poznámky, zatím přihlášený pan poslanec Zlínský a připraví se pan poslanec Babka.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já se budu věnovat narativu dezinformačnímu, který tady byl zmíněn v té diskusi. Je to mé téma. Já se na to podívám trošku jinak než ostatní. Já si myslím, že podporování tohoto narativu povede k tomu, že nějakým způsobem dojde k omezování nápaditosti a kreativity naší populace, naší společnosti, což mně připadá mimořádně nebezpečné, protože si myslím, že je to jeden ze základních předpokladů zdravého vývoje jakékoliv společnosti.

Dovolím si tedy popustit uzdu své nápaditosti a kreativity a z hlediska toho dezinformačního narativu bych chtěl tady zmínit problematiku těch dezinformací, které se nacházejí na sociálních sítích. A zeptám se, kdo ty obludné myšlenky a nápady vlastně šíří, kdo je produkuje a kdo čeká, že ti naši senioři či jiné osoby, jiní občané, kteří třeba nemají dostatečné vzdělání a dostatečný přehled, se na tyto informace řekl bych nachytají? A pak je to zneužíváno k tomu, že se řekne, podívejte se, máme tady dezinformace, musíme proti tomu bojovat. Takže já bych na to chtěl upozornit, aby to nebylo jako tak na hlavu trošku postavené, že ti, kteří chtějí omezovat svobodu slova, nakonec nešíří ty dezinformace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s přednostním právem pan předseda Babiš. Mezitím ještě přečtu jednu omluvu. Pan Miroslav Zborovský, poslanec, od 11.30 do 13.00 z pracovních důvodů a ruším omluvy paní Jany Pastuchové, poslankyně. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže vážení spoluobčané, dámy a pánové, pokud sledujete Sněmovnu a máte pocit, že tady se mluví o demokracii a nezávislosti, tak já bych vás rád vyvedl z omylu. Ona je to profese politiků, mluvit krásně, a že občané mají pocit, jak vlastně bojují za tu demokracii a nezávislost. No, o co tady vlastně jde? O jednoduchou věc. Jde o to, aby pan ředitel Dvořák zůstal ve funkci. A proč? No proto, že pan ředitel Dvořák zkrátka akceptuje to, že Česká televize není nezávislá. Není. Česká televize, my všichni platíme televizní poplatky, k tomu se ještě dostanu, není nezávislá. Česká televize je netransparentní. Českou televizi nekontroluje NKÚ. My vlastně nic nevíme o České televizi.

A proč je pan Dvořák dobrý ředitel pro pětikoalici? No protože Česká televize a některé ty pořady jsou součástí pětikoalice. A Česká televize vyhrála volby pětikoalici, sněmovní volby 2021, a samozřejmě teď významným způsobem vyhrála i prezidentské volby. Pan ředitel je ředitel takový, že jemu nevadí, že tam ti redaktoři porušují etický kodex. On je nazývá Tálibán, ty pořady. Reportéři, tam jsme viděli, jak tam pan Wollner, co si tam dovoloval k těm dámám, dokonce i jedné redaktorce i druhého pořadu. No, skončil u té největší novinářské žumpy Fórum 24, to je asi deník TOP 09, jak jsem to identifikoval. No a tyhle pořady, ten Tálibán a součástí Tálibánu je i Interview. Viděli jsme, Patrik Nacher jak tam byl, jak se vede ta debata. A další ty pořady jsou samozřejmě Reportéři, 168 hodin, Newsroom, Interview a Otázky Václava Moravce. To jsou všechno pořady, které manipulují. Oni necenzurují, oni tam zvou lidi, kteří vypadají, že jsou nezávislí.

Teď se tam objevuje nějaká světová ekonomka, akorát nám zapomněli říct, že ji platí pan ministr školství jako poradkyni. Nebo teď politolog nezávislý se stal poradcem pana prezidenta. Nebo bývalá bankéřka, která za naší vlády nás kritizovala, se stala poradkyní pana premiéra. Tam defilují nezávislí. No, oni nejsou nezávislí, protože někdo je platí. A je potřeba si zjistit, kdo je platí. Všechna čest - Události v 19 hodin. Události, komentáře, tam taky je to součást Tálibánu. A doufejme, že ten psychopat, který se hlásí za ředitele České televize, se nestane ředitelem.

Takže tady se kolegové ptají, že proč to kvorum? No to je jednoduché. Oni potřebují udržet pana Dvořáka. No a proč je tam ten rozdíl v tom, když se někdo odvolává a když se někdo jmenuje? No protože když ho tam budou mít a ten zákon projde, no tak potom se bude odvolávat těmi třetinami. Takže tak to je. Vy tady máte krásné projevy a já vám to říkám natvrdo. Jaké mám důkazy? Žádné, ale ze zákulisí to takhle je. A my pana Dvořáka známe dobře. My jsme se chovali slušně, vždycky chodil za námi, DPH, toto. A proč pan Dvořák nezasáhl, když tam pan Wollner obtěžoval ty dámy? Proč nikdo nedodržuje etický kodex?

Já vám za chvíli přečtu tady dopis, který jsem poslal panu Moravcovi v říjnu 2020. A při té příležitosti bych ho rád vyzval, aby už neříkal, že tam není Babiš, protože Babiš tam nikdy nepřijde. A stínový premiér hnutí ANO je pan Havlíček. A pan Fiala tam chodí stále sám a že mu nikdo neoponuje. No pan Fiala na nás nepromluvil tady čtyři dny. On nepotřebuje s námi mluvit. Takže tak to je, vážení. Já jsem udělal video z debaty před sněmovními volbami 2017. Tak si to pusťte, jak mě tam Moravec dehonestoval, urážel. Další bylo roku 2021. To bylo neuvěřitelné.

My jsme se včera dozvěděli, že jeden oligarcha tady od roku 2020 sponzoruje a organizuje pana prezidenta Pavla. Od roku 2020. A teď má cíl vytvořit novou levici. ČSSD a tak dále. No tak to je zajímavé. To je zajímavé. Pan oligarcha taky vlastní eXtra. Já musím ocenit, že se k tomu hlásí. Většina to dělá tak, že se k tomu nehlásí a dělají to plošně. Ale to je jiné téma.

Takže debata před sněmovními volbami 2017. 2021. Paní redaktorka, která samozřejmě dlouhodobě byla v týmu pana prezidenta Pavla, měla jasný střet zájmů, tak mi v hlavní debatě v České televizi tvrdila, že já jsem v roce 2009, když jsem údajně měl vědět, že půjdu do politiky, když jsem kupoval ten barák ve Francii, a není to žádný zámek, tak to je absolutně neuvěřitelné.

Takže ona vedla hlavní debatu a přitom už byla součástí a věděla, že dělá pro pana Pavla, 2021. Komunální volby 2022, pan Řezníček. No, udělal z nás úplného pitomce, protože tvrdil, že debata je o komunálních volbách, přitom dvacet minut jsme se bavili o prezidentské kampani, a místo toho, aby férově zavolal jenom pana Fialu a nevím koho za PirSTAN a mě a pana Okamuru, no tak jich tam bylo samozřejmě pět proti nám. A absolutní vrchol bylo první kolo - debata České televize, prezidentské volby. Totální porušení etického kodexu. Urážky, dehonestace, měl jsem tam pultík, vysmívali se. Ale to nikoho netanguje v České televizi, pana ředitele, protože ten je tam do počtu. Šámal to řídí, vážení, Šámal. Ten má pod sebou Tálibán. A pokud někdo si myslí, že to někdo změní, no tak já jsem na to zvědav. Takže o co jde. Znovu opakuji, že pětikoalice, které Česká televize vyhrála volby 2021 a teď vyhrála prezidentské, jde o udržení pana Dvořáka a z toho vycházejí ty počty.

Ta druhá debata prezidentská, kde pan Řezníček vlastně mluvil za pana příštího prezidenta. O válce, spekulace, to je zajímavé, ten Enge stále mluví o válce, snad už nebude mluvit, nevím, jestli už ho uklidili do bunkru, nebo ne, mluví o raketách, jak tady budou lítat. Totální manipulace v celé debatě. A samozřejmě je to hlavně o tom, tam není žádná cenzura, je to o tom, kdo tam přijde, kdo tam mluví. A když tam zvou jenom antibabišovce, no tak je to jasné. Takže my žijeme v mediokracii. V mediokracii, tak to je. V mediokracii. A ti novináři jsou strašně solidární. A pokud tady pan vystupoval ohledně svěřeneckého fondu, tak bych mu doporučil se podívat, co řekla paní Zlámalová v CNN Prima News. Všechny pražské redakce fandí Pavlovi, anebo jsou protibabišovské, včetně iDNES, prosím vás, tak to tak je. Je potřeba se na to podívat, jak to vlastně tady tedy máme.

Takže tady jsou nějaké řeči, že nechceme politizovat. No vždyť je to dávno zpolitizované. Dávno je to zpolitizované. A vy to dobře víte. Česká televize například ani neměla tolik slušnosti, aby vysílala tu moji tiskovku po prohraných prezidentských volbách, to potom dávali nějak ze záznamu, protože vyhrál jejich kandidát, ale to je samozřejmě v pořádku. Takže žádná nezávislost. Žádná nezávislost, jde tady jenom o zabetonování pana ředitele, který je - a samozřejmě ty pořady jsou čistě provládní. Čistě provládní. Ano? A samozřejmě mě vždycky fascinovalo, když náhodou šéfka nadace Agrofertu byla v televizi, darovali přístroj za tři miliony do Thomayerky, tak nikdy tam nebyl Agrofert, vždycky tam dali jen nadace. Nebo když mě účelově trestně stíhali, tak vždycky bylo: trestně stíhaný Babiš. Tak si to porovnejte s těmi druhými. Jak vybírají fotky, koho tam vybírají, kdo tam mluví. Vždyť je to do očí bijící.

A samozřejmě oni to dělají deset let. StB, kdy řekli, že jsem třikrát vyhrál soud a že ten Ústavní soud se nezabýval vůbec podstatou, ale jenom tím, že úplnou náhodou deset dní před volbami někdo zrušil desetiletou praxi. No nikdy. Takže Čapí hnízdo, vždycky žlutý pásek a tak dále. Takže stačí se na to podívat a víme, o co jde.

Takový příklad toho všeho je tady můj dopis panu Moravcovi z října 2020. Vážený pane Kvapile, velmi děkuji za vaše pozvání. Dovolte mi ale, abych vás informoval, že vaše pozvání s díky nepřijímám a že jsem se zároveň definitivně rozhodl, že do vašeho pořadu už do budoucna nedorazím. A pan Moravec to dobře ví. Já jsem ten dopis nikdy nezveřejnil. Teď ho čtu, protože už mě to fakt otravuje, když stále někdo říká, že Babiš se bojí Fialy. Pan premiér tady ani jednou nevystoupil za ty čtyři dny, ani jednou nám neodpověděl, proč nechce srazit inflaci, proč chce okrást důchodce, proč nám jasně neřekne, kolik šlo peněz na Ukrajinu, proč nezařídil ani euro z EU, proč totálně selhalo předsednictví a milion dalších otázek. Milion. Takže tady jsem to jasně řekl. Takže ještě jednou. Když tam přijde příště pan premiér, tak budeme rádi, když Česká televize, pan Moravec, pozve Karla Havlíčka nebo Alenku Schillerovou. Karel Havlíček je náš stínový premiér. Takže to platí, co jsem řekl.

Pokračuji. Věřte mi prosím, že mé rozhodnutí není spojené s absurdní spekulací moderátora Václava Moravce, že mám obavy ze svých oponentů. Jeho otázka na pana předsedu Ivana Bartoše z vysílání 6. 9. 2022 "proč se vás pan premiér bojí, pane předsedo?" - no Babiš se nebojí nikoho, věřte mi - je zcela úsměvná, s panem předsedou jsem veřejně debatoval o několik týdnů později ve třech předvolebních debatách živě před kamerami, a to, jak jistě víte, i v České televizi. Do pořadu Otázky Václava Moravce jsem nedorazil a do budoucna už ani nedorazím ze zcela jiného důvodu. Tím jsou soustavné osobní útoky moderátora pořadu Václava Moravce na mou osobu a na ministry nominované hnutím ANO, které se v tomto pořadu opakují skoro každou neděli a podle mého názoru se z nich dá zcela zřetelně vyvodit, že moderátor pořadu není nestranný, jak mu ukládá kodex České televize ve svém článku. 6. května.

Tak se podívejte na Twitter teď, kteří redaktoři jsou nestranní, jak se vyjadřují. Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo k diskutujícím zaujímají postoj. Pamatujeme si na jednoho redaktora Událostí, komentářů, jak tam hodil ten papír po kolegovi Nacherovi? Pamatujete? Jak na něj řval? Jak se tam chovají, v Událostech, komentářích? To je součást Tálibánu.

Dovolím si uvést jen pár příkladů vybraných za posledních pár let, i když jsem si vědom, že napsaná slova nemůžou přesně vystihnout tu nepřátelskou atmosféru, jakou dokáže zkušený moderátor ve svém studiu během debaty navodit svých projevem.

Už v roce 2015 mě Václav Moravec lživě označil za autokratického lídra, který velmi dobře využívá svého mediálního, politického i podnikatelského vlivu. Tak jasně. Proto tady někdo mluvil o té statistice, jak se vyjadřují jednotlivá média. A ta, která jsou v tom svěřeneckém fondu, jsou absolutně nezávislá. Kdo je čte, dobře to ví. A já si pamatuji Lidové noviny, jak zveřejnily týden před volbou prezidenta, proč Babiš nemá být prezidentem, například mě napadá teď. Takže prohlašoval, dělá byznys pro jednotlivé politické strany, konkrétně i pro jednoho z nejbohatších mužů této země. V posledních letech se útoky ještě stupňují. Pan moderátor už nemluví jen o mně, ale útočí na celou naši vládu. Letos v březnu mluvil o totálně selhávající vládě v době, kdy jsme se tu střetli s novým typem viru, zareagovali jako jediní z nejrychlejších na celém světě - to bylo v roce 2020 - ale nikdy to nikdo neuznal. Svůj osobní názor sděluji na sociálních sítích jako všichni ostatní, takže si to sledujte.

Nebudu uvádět vše, co on nebo jeho tým napsali za poslední roky na Facebook nebo Twitter, vybral jsem jen tweet ze 3. září, ve kterém pan Moravec formuloval svůj osobní názor k celé naší vládě takto: Jsme pokusnými králíky politického populismu, který rozložil zbytky státní správy a expertního rozhodování.

Populismus, vážení. To je každý den. O tom mluví pan premiér. Všichni mluví o populismu. A já už jsem to tu vysvětloval, že populismus je pro lidi. Ano. Já jsem populista. Já se k tomu hlásím. Tak nechť si to někdo přečte v té Wikipedii, co je to populista. Co je to populista? To, že naše vláda dělala všechno pro lidi? A že naše hnutí v tom pokračuje a budeme v tom pokračovat? Samozřejmě. Takže to jsou všechno jenom nesmysly. Takže co říká? Jsme pokusnými králíky politického populismu, který rozložil zbytky státní správy a expertního rozhodování. Aha, no, tak víte.

Přemýšlel jsem, jak na takové chování moderátora velmi sledovaného pořadu reagovat, jak se bránit, a nakonec jsem se rozhodl, že nemám jinou možnost než do takového pořadu přestat chodit. Ušetříme si tak společně čas a energii spojené s hledáním volných termínů a s napínáním lidí, jestli premiér dorazí, nebo ne, a ochráníme je před klamavými upoutávkami, ve kterých ČT na hlavním kanále několik dnů informuje své diváky o tom, že jste mě do svého pořadu pozvali, aniž byste k tomu dodali velmi podstatnou informaci, že jsem pozvání nikdy nepotvrdil. To byla klasika. Vždycky to avizoval, já jsem to nepotvrdil a potom na poslední chvíli tam nechával židli. Zároveň tímto rozhodnutím předejdu tomu, aby mě pan moderátor mohl vydírat prázdnou židlí se jménem, tady to píšu, pokaždé, když z jakéhokoliv důvodu nepřijmu jeho pozvání, protože to je povinnost. Oni nám říkají: musíš, protože my, Česká televize, my novináři tady rozhodujeme, kdo v této zemi uspěje ve volbách, kdo bude ve vládě, kdo bude prezident. Vždyť to ten Klaus řekl: Média vám vyberou prezidenta a vy je zvolíte, protože vám vymývají mozky, vážení spoluobčané.

Takže myslím si, že je to pro nás oba nedůstojné, dále píšu panu Moravcovi, a nemáme to zapotřebí ani já či on, ani diváci skvělých kanálů - no, to jsem přehnal - ČT1 a ČT24 - tady píšu skvělé kanály. Jsem přesvědčený, že mnoho diváků toto mé rozhodnutí pochopí, a někteří dokonce uvítají. Těch dopisů, e-mailů a SMS zpráv, kde mě k tomu vyzývají, jsem za poslední roky obdržel tolik, že jen spočítat by mi trvalo minimálně do voleb. Jsem rád, že těmto lidem, kteří mi psali a vyjádřili podporu, udělám alespoň malou radost, a možná někomu větší. S pozdravem a s přáním co největšího počtu diváků. Mimochodem, když jsem dělal Čau lidi, tak jsem měl ještě větší sledovanost než ten jeho pořad. Toto jsem psal v roce 2020, kde jsem definitivně řekl, ale pan Moravec stále říká, že tam mám pozvání. No nemám. Takže prosím vás, pozvěte zástupce, aby konečně pan premiér, kterému média - on má tolik pořadů, na CNN tam vykládá stále, jak to všechno skvěle funguje tady, potom vykládá v České televizi. Ale tady nevykládal nic. Nikdo nám na nic neodpovídal. Takže to je moje reakce na pana Moravce.

Vážení spoluobčané, pokud tam bude znovu pan premiér a nikdo tam nebude, znamená to, že hnutí ANO nepozvali. Ale Babiš tam určitě už nikdy v životě nepřijde.

Znovu se vrátím k podstatě. Pětikoalice tady vykládá nezávislost, nesmysly, stejně jak nám vykládali o důchodech. Teď dělají obrovské vydírání na senátory v Senátu ohledně těch důchodů. Skvělý senátor Canov, ten to říká natvrdo. Jsem zvědav, jak pod výhrůžkami to ten Senát asi schválí. Přitom je to úplně evidentní.

Co se týká celkově toho, o co tady jde, jde o zabetonování, protože pětikoalice si není jistá, jestli si tam toho ředitele ponechá. Takže žádná nezávislost. Není žádná nezávislost v České televizi. A nechci tady mluvit o Českém rozhlasu. Tam je taky Tálibán, ten se nazývá iRozhlas, to je něco podobného. Sedm miliard platíme, nevíme, kde končí ty peníze, nikdo to nekontroluje.

A pro pana ministra bych tady ukázal článek: Francie ruší koncesionářské poplatky, chceme zvýšit kupní sílu. Francouzský Senát - to je z 3. 8. 2022 - francouzský Senát se přidal k dolní komoře parlamentu a odhlasoval zrušení poplatku za televizi a rozhlas, které ve volební kampani slíbil prezident Emmanuel Macron. Francie. Tady další článek - 17. ledna 2022. Britská vláda chce na dva roky zmrazit koncesionářské poplatky BBC, zvažuje i jejich zrušení. A Slováci na to mají státní rozpočet.

Určitě to není jednobarevné. A minimálně si myslím, že by pětikoalice, pokud jí to nevadí, že nevíme nic o České televizi, kam jde těch 7 miliard, že to nikdo nekontroluje, tak bychom měli o to usilovat. Nechápu, proč to není v rámci tohoto zákona někde načteno.

Já jsem tady v září 2022 předložil návrh zákona na zrušení poplatků za rozhlas a televizi pro starobní a invalidní důchodce a osoby se zdravotním postižením a dále nezaopatřené děti, to znamená studenty. Celkově jde asi o 900 000 osob a ušetřili by 2 000 ročně. Ano, pro ty důchodce je to dost, když teď jim berete 7 000 tento rok. Poplatky jsou 45 korun rozhlasový a 135 na domácnost. Pan ministr se vyjádřil, že to nechce. Já si myslím, že by to bylo vhodné, když už tedy důchodci přijdou o ty důchody. Vy jste nám tady čtyři dny a tři noci ani jednou neodpověděl na otázku.

Pan Jurečka zachraňuje - teď nevím, co tam zachraňuje - v New Yorku, možná tam šel na MDŽ, nebo nevím, co tam dělá místo toho, aby šel tady na Úřad práce a dohlédl na to, aby se vyplácely dávky pro lidi, kteří nemají ani na nájem. Má nejproblematičtější rezort, nejhorší rezort. První ministr v historii této země, ministr práce a sociálních věcí, který bojuje proti důchodcům, který bojuje proti sociálně slabším. Tak ten nám tady vykládal, že má nějaké dvě čáry, 600 miliard. Tak nechť to pan Stanjura ukáže. Ale komplet. Odvody, sociální pojištění, příjmy, všechno. No, nemůžete to mít. Takže je to celé nesmysl.

Ještě bych se vrátil k České televizi. Tady byla už jedna statistika, škoda, že paní kolegyně, a možná by to mohla ještě znovu přečíst, toto je vlastně ta analýza (ukazuje) Media Tenoru. To si objednala Česká televize tady. Analýza předvolebního vysílání České televize 3. 9. až 8. října 2021 - zpravodajství, diskusní pořady, publicistika, předvolební formáty. A to schválila Rada České televize. Ano? Takže to snad nikdo nemůže popřít a vyvracet moje tvrzení, která jsem tady přednesl. Tak jenom velice krátce. Tady je statistika.

Politické strany v Událostech. Česká televize ve své hlavní zpravodajské relaci Události v měsíci před volbami do Poslanecké sněmovny, a to jsem asi přechválil, že Události, odvysílala o hnutí ANO 62 negativních zpráv. O ODS, TOP 09 a STAN jednu. Logicky, protože jsou součástí pětikoalice. Ačkoliv bylo tehdy hnutí ANO hlavní vládní silou, tento nekritický nepoměr je zarážející, se píše v té analýze. Když teď vidím ten zákon o regulaci veřejnoprávní televize a jeho zpravodaje, tuším proč. Potom: Politické strany v Událostech - intenzita. Česká televize ve své hlavní zpravodajské relaci Události v měsíci před volbami do Poslanecké sněmovny prezentovala hnutí ANO převážně negativně. Negativně! Ono mimochodem vždycky to jeli... Když byly krajské volby, tak nic nebylo, žádné kraje. Byl jenom covid. Vždycky si našla Česká televize to, co potřebuje, to téma. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 prezentovala s převahou pozitivních zmínek. To neříkám já, ale analýza společnosti Media Tenor vytvořená pro Českou televizi za peníze koncesionářů a následně schválena Radou ČT.

Další analýza - politické strany, citované zdroje v Událostech: Česká televize ve své hlavní zpravodajské relaci Události v měsíci před volbami do Poslanecké sněmovny odvysílala o hnutí ANO 62 negativních zpráv. Autoři - 15 % z nich byli novináři ČT. O koalici SPOLU neřekli novináři ČT jedinou negativní informaci. Ani jedinou. Naopak 11 % sdělení redaktorů ČT o koalici SPOLU bylo kladných, záporné sdělení z úst novináře České televize o koalici SPOLU v předvolebním týdnu podle analýzy neexistuje, protože SPOLU řeklo, že když bude u vlády, tak všechno bude fantastické. Proto máme třetí nejvyšší inflaci. Takže tolik Česká televize.

Já myslím, že by to měl tady pan ministr jasně říct. Neoblbovat lidi. A lidi, nenechejte si vymývat mozky, jo? Ze mě samozřejmě udělali za deset let zlo, protože já nemám ten koaliční potenciál. To zjistil Sobotka, když mi říkal, že máme Kapsche a že oni můžou dělat kšefty v letecké záchrance. Ne, nemám ten potenciál. Já jsem založil protikorupční hnutí. Protikorupční hnutí. A ti dva největší korupčníci teď vystupují v médiích. Jeden, který založil ODS béčko, to se jmenuje TOP 09, a ten druhý - nejhorší a nejzkorumpovanější premiér v historii této země. Oni tam chodí a dávají nám rozumy, jak máme šetřit. Neuvěřitelné. Fakt. Takže mediokracie, vážení. A tady jde jenom o to, aby pětikoalice a tahle nová totalita, protože je to nová totalita, si zabetonovala Českou televizi, aby vám vymývala mozky!

Já jsem teď potkal náhodou jednoho historika, a tak mě vlastně napadlo, že my jsme tady slavili třicet let od vzniku samostatné České republiky a máme - kolik už? - za chvíli to bude 34 let od revoluce. Tak mě napadlo, že tady to nikdo vlastně nesepsal, jak to bylo. Těm, kteří se narodili v listopadu 1989, je teď 33 asi, ne? Dobře počítám? Třicet čtyři jim bude. A nikdo nikdy nesepsal, co tady bylo, jak to bylo, kdo koho zvolil, jak to bylo s kuponkou, jak tady skartovali 25 000 svazků estébáků, jak se s tím kšeftovalo... To nikdo nesepsal. Já nevím proč. Česká televize vysílala? Vždyť ta mladá generace vůbec neví, co se tady stalo po revoluci za těch 34 let. Nic neví, všechno zapomněli nebo nikdy jim to nikdo ani neřekl. Nikdy. Ale Česká televize to nevysílá, protože samozřejmě to by asi nedopadlo dobře pro některé strany, které jsou tady u vlády. Takže média, mediokracie. A bohužel, bohužel to tak je, rozdělená společnost. To je zásluha médií samozřejmě. Takže jde tady jenom o to, aby pětikoalice, součást nové totality, si uchránila pana ředitele České televize, který je tam ředitel na nic, protože Tálibán si tam dělá, co chce.

Takže tím bych skončil. A bylo by dobré, abychom si tady zkrátka říkali věci tak, jak jsou, i když já vím, že se to nehodí, a za to se omlouvám a děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Měl jsem zde přednostní právo pana ministra Baxy, ale nevím, jestli to už nevyměnil za tu faktickou předtím. (Ministr nemá zájem.) Takže neplatí, ano. S faktickou se hlásí pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já budu reagovat na to předchozí vystoupení pana ministra kultury, protože ve svém vystoupení zmínil jednu velice zajímavou věc. On se tady vyjadřoval k tomu kvoru, které se nově tímto zákonem snižuje, respektive mění se na 10 z 18. Pane ministře, vy jste v té odpovědi, myslím, že jste reagoval na kolegu Juchelku, řekl, proč teda jste zvolili tuto možnost, že nového generálního ředitele bude volit 10 z 18, tak jste tady zmínil, že - a teď vás cituji: "Pro tuhle situaci je to adekvátní." Pro jakou situaci, pane ministře? Pro tu situaci, že ten zákon vejde v platnost a nová rada bude volit ne dvěma třetinami, ale 10 z 18, nadpoloviční většinou? Myslel jste tuhle situaci, která je adekvátní? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášen pan ministr Baxa.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju za slovo. Já jsem měl, pane poslanče Babko, prostřednictvím pana místopředsedy, na mysli obecnou volbu generálního ředitele České televize. A jenom připomenu, že jak podle starého, tak podle nového zákona je zapotřebí 10 hlasů, tady žádná změna nenastane.

Ale využil bych jenom této faktické poznámky k tomu - a je to opravdu jenom řečnická otázka, protože já nemám právo vyzývat své kolegy k tomu, aby odpovídali na mé dotazy, já jsem tady od toho, abych jako předkladatel a člen vlády byl tázán a odpovídal. Tak bych chtěl požádat pana kolegu Babku, pana kolegu Juchelku, pana kolegu Nachera, případně některé další, aby nám sdělili své dojmy z vystoupení vašeho pana předsedy Babiše. Mě by vlastně, kolegové, opravdu zajímalo, jestli sdílíte s panem předsedou Babišem tento pohled na Českou televizi. A myslím, že by to nebylo marné pro to, abychom tím vlastně zarámovali tu další debatu, kterou tady na toto téma vedeme, protože evidentně vy sdílíte narativ pana předsedy, že se pětikoalice pokouší ovládnout radu televize a volbu generálního ředitele. Ale zajímalo by mě, jestli sdílíte názor pana předsedy Babiše na kvality České televize, jestli máte za to, že toto veřejnoprávní médium je Tálibán, že je to účelově řízený politický nástroj k útokům na vaše hnutí? Jestli máte pocit, že koncesionáři si platí Českou televizi k tomu, aby útočila na politickou opozici naprosto cíleně? Jestli sdílíte to, co já jsem si odvodil z vystoupení pana předsedy Babiše, že Česká televize není nezávislé veřejnoprávní médium podle zákona, ale že je to politický nástroj v rukou současné vládní koalice? Já to považuju za velmi nebývalou interpretaci pana Babiše. Není neobvyklá, ale tu debatu vedu s vámi, nikoliv s ním, tak bych rád slyšel váš názor na to.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan poslanec Ondřej Babka, poté s faktickou pan předseda Okamura.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já ještě dodám ohledně toho kvora. My zde máme nahraný v systému pozměňovací návrh pod písmenem C kolegy Aleše Juchelky, který právě zanechává tu dvoutřetinovou povinnost volby jak při volbě generálního ředitele, tak při odvolání generálního ředitele. A to, proč je tomu tak správně, je podle mého naprosto logické. Protože zvýšení kvora pro rozhodování o volbě nebo odvolání generálního ředitele z prosté většiny na alespoň tehdy 6 hlasů v Radě Českého rozhlasu bylo vloženo v roce 2002. To proto, že už v roce 2001 v novele zákona o České televizi byla právě vložena taky tato dvoutřetinová podmínka, stalo se tak per analogiam, aby ty dvě novely spolu byly kompatibilní, to znamená, aby jak v zákoně o Českém rozhlase, tak o České televizi probíhala ta volba generálních ředitelů podobně, tedy dvěma třetinami. Těmito novelami byly posíleny kompetence rad a jmenování a odvolání generálních ředitelů Českého rozhlasu i České televize bylo i nadále považováno za nejzávaznější rozhodování rad a nejvýznamnější nástroj uplatňování jejího vlivu jakožto zástupce veřejnosti na chod České televize i Českého rozhlasu.

A mně prostě nedá spát, proč vy ty dvě třetiny z toho zákona dáváte pryč? Prostě a jednoduše, vy jste tady zmínil, že ta situace je adekvátní. Ta adekvátní situace je proto, že prostě se vám hodí v tuto chvíli, až ten zákon vejde v platnost, že nového generálního ředitele zvolí pouze 10 radních. A já se vsadím, že jestli tento zákon vejde v platnost, tak generální ředitel bude zvolen přesně 10 hlasy. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A další z přihlášených s faktickou je pan předseda Tomio Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vládní pětikoalice chce mocensky ovládnout Českou televizi. Je to další útok na demokracii a pluralitu. Dnes má vládní pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN v plánu schválit ve Sněmovně zákon o změně zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Vládní koalice chce tímto zákonem změnit způsob volby kontrolních rad veřejnoprávních médií tak, aby v budoucnu jich třetinu volil pouze Senát, zatímco nyní je volí Sněmovna, která je vzhledem k výši volební účasti občanů jediným reprezentativním obrazem názorů veřejnosti.

Jde o to, že vláda Petra Fialy z ODS chce tímto dokončit politické ovládnutí a obsazení kontrolních rad veřejnoprávních médií, a tím si zajistit dominantní vliv na vysílání České televize a Českého rozhlasu, zejména v oblasti zpravodajství a aktuální publicistiky, protože Fialově vládě podle aktuálních průzkumů věří už jenom něco přes 20 % občanů. Pětikoalice proto provádí kroky k ovládnutí těchto médií tak, aby se zde vysílaly pouze provládní a prounijní názory, aby do těchto médií byly dominantně zvány pouze osoby zastávající souhlasné názory a zároveň tím byla omezována prezentace názorů opozice. Tímto způsobem chce Fialova koalice ovlivňovat i volby.

To je pro hnutí SPD zcela nepřijatelné. Senát má minimální podporu a důvěru občanů a jednotliví senátoři zastupují pouze naprostou menšinu veřejnosti. Stejně tak je pro nás nepřijatelné navrhované omezení okruhu subjektů, které budou moci navrhovat členy mediálních rad, jedna organizace, které existují více než deset let. To je diskriminační opatření jednoznačně zvýhodňující politické neziskové organizace napojené na strany současné vládní koalice a naopak znevýhodňující hnutí SPD, které existuje osm let. Proto se poslanci hnutí SPD budou snažit přijetí tohoto návrhu zabránit, protože my prosazujeme svobodu a demokracii, a skutečně, ti radní by měli reprezentovat všechny hlavní názorové proudy ve společnosti tak, jak žádá zákon, a nikoliv jen ty vládní. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dobré poledne, vystřídali jsme se při řízení schůze. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Pan ministr vyzval, jestli sdílíme stejný názor, tak jelikož nikdo zatím tu odvahu neměl, tak já mám tu odvahu vám to říct, že ten názor sdílím. Sdílím ten názor už z toho důvodu, že pokud já jako divák se dívám na televizi, tak ten názor si mám utvořit já sama, a ne že moderátor bude pokládat submisivní otázky a vlastně de facto si na ně i odpovídat. A pokud neodpovíte tak, jak on chce, abyste odpověděl, tak vás neustále tlačí do té odpovědi, kterou on chce slyšet. Takže to je špatně. Takhle se prostě diskuse vést nemají.

Já nevím, vidím kolegy tady sedět, doufám, že třeba budou reagovat taky, v každém případě to je můj osobní názor, a nejenom můj, ale i mého okolí. Když sedím u televize, tak si názor mám utvořit sama, a ne že mi ho někdo bude pomalinku dovozovat a tlačit mi do hlavy to, co já nechci slyšet. Já si názory chci dělat sama. A to říkám, to jsou i stejné debaty ohledně toho, co je a co není dezinformace. Protože pro mě to třeba dezinformace není, ale vy to vyhodnotíte jako dezinformaci, a čas ukáže, že to žádná dezinformace nebyla, pouze to byla nějaká metafora.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Nacher a připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já bych - za prvé - chtěl říct, že předtím to vystoupení pana kolegy Okamury nebyla faktická poznámka, aby jako... to si myslím, že nereagovalo na průběh debaty. Tak bych byl rád, aby tady zaznělo, že (nesrozumitelné) mám v tomhle padni, komu padni.

A teď bych reagoval a odpověděl panu ministrovi kultury, jakkoliv zase uhýbáme od toho hlavního, což je novela zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Já mu odpovím protiotázkou. Jestli si myslí, že je úplně v pořádku, aby některé pořady v České televizi byly tak jednostranně zaměřené, jak jsou teď dle všech různých analýz, statistik a podobně? Já s tím mám osobní zkušenost celkem nedávno, kdy se točila reportáž - ještě dovětek o té prezidentské kampani a o té sázce - a já jsem tam něco řekl, já mám přepis, pětkrát na kameru a byla tam vystřižena druhá část té věty tak, aby to zapadalo do konceptu té reportáže. Já jsem dal interní stížnost, pak už jsem to neřešil. Tohle já považuji právě za ovlivňování, za ovlivňování, prostě jsem byl chycen s kamerou a ten názor už je dopředu daný a já pouze naplňuji ten obsah toho, jakkoliv jsem říkal něco jiného, nehodilo se to, vzala se tam jenom část věty bez jakéhokoliv kontextu. Já osobně ty příklady, pane ministře, mám, že když jsem vystupoval jako poslanec vládní koalice, tak jsem pochopil tlak toho moderátora, protože tam je někdo, kdo nese zodpovědnost. Když jsem tam jako opoziční poslanec, tak by se to mělo vyměnit a mělo by to být vůči tomu koaličnímu poslanci. A moje zkušenost je taková, že tlak na mě jako na opozičního poslance je úplně stejný, jako když jsem byl vládní, koaliční poslanec. To znamená, já to hodnotím ze své praxe jakožto účastníka televizních debat. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s přihláškou paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já jenom takovou krátkou vsuvku. Já jsem tu před časem vystupovala právě tady k České televizi a tam jsem chtěla, aby novináři respektovali základ novinařiny, která vznikla v antice, a zprostředkovávali nám informaci, takovou tu holou, a nepodsouvali nám svůj názor, svoje domněnky. Za to mi tedy jeden kolega vyrobil strašnou reklamu, protože mě nazval Hitlerem. Já se opravdu musím smát. Já jsem vlastně nechtěla nic jiného, a ani po České televizi nechci nic jiného, (než) aby nám zprostředkovávali holé, suché informace, aby se chovali slušně ke každému. Nechci, aby někoho víc dávali na odiv - a nic víc. Nic víc. A jestliže máte ty samé úmysly, tak nevidím důvod, proč bychom neměli se o tom bavit. A za to se novináři zlobili. Proč se zlobili, když jsem nechtěla nic jiného jak (než) tu holou pravdu? Protože jsem se možná trefila do černého? A ukázala jsem prstem na to, co nedělají správně? Za to se tak strašně zlobili, že mně udělali a prali mě na sociálních sítích a svých stránkách. A nechtěla jsem nic jiného, jak (než) aby dodržovali těch pět pravidel klasické novinařiny. A to je všechno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nikoho dalšího s faktickou poznámkou neeviduji, tak se vracíme do obecné rozpravy a na řadě je pan poslanec Foldyna. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo, děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, ta diskuse je košatá, je bouřlivá a v zásadě, co z ní lze vysledovat? Tu urputnost, s jakou chce vládní koalice prosadit tuto novelu, a v zásadě když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Takhle by se daly nazvat některé diskusní příspěvky, které mají vysvětlit, proč ta novela obsahuje to či ono. Když se podíváme na § 4 odst. 1, zvýšení počtu členů Rady České televize z 15 na 18, to vysvětlení, které tady různě podávali kolegové, je velmi diskutabilní. Kromě zvýšení finančních nákladů na provoz Rady České televize z toho vůbec není jasné, jak by to mělo změnit a zlepšit práci České televize. Když se podíváme v § 4 na odst. 2 - Poslanecká sněmovna a Senát volí členy rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národní zájmy. No to je takové vznešené. Je to velmi vznešené. Akorát ta otázka, není důvod se domnívat, že právnická osoba stará deset let představuje ty kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národní zájmy lépe či více než právnická osoba, která je stará jenom osm let nebo sedm let nebo pět let. A to je velmi pochybné a jde o snahu předat moc a monopol moci do rukou profesionálních politických neziskovek typu Člověk v tísni a podobných.

Jde o pokus vládní koalice odebrat rozhodování o veřejných věcech - veřejnoprávní televize je věc veřejná - a předat to do rukou nikým nevolených profesionálních politických aktivistů, protože ti se především nacházejí v těchto kovaných neziskových organizacích, jako je ten Člověk v tísni. Do tísně se dostává demokracie v České republice a vy to všichni cítíte.

My tady samozřejmě, když kritizujeme Českou televizi, tak si pojďme říct, co vlastně kritizujeme nejvíc. My kritizujeme nikoliv redakci kultury a tak dále, my tady víceméně kritizujeme zpravodajství České televize, které je víc jak veřejnoprávní, tak účelové. Ale samozřejmě otázkou je, jak to každý cítí. My to cítíme tak, vy to zase cítíte jinak. Na to asi máme všichni právo. Tak je to velmi složité.

Tady v tom vy chcete předat část kompetencí nebo pravomocí volit členy rady v Senátu. Není důvod se domnívat, že by fakt, že Rada České televize, která bude volena Senátem, měla nějak zlepšit činnost té Rady České televize. Je to velmi pochybné. Senát přece nebyl zřízen proto, aby volil Radu České televize. Senát je takovým kontrolním mechanismem. Do této chvíle parlament má větší volební účast, čili Senát, byť je kontrolním mechanismem, tak účast ve volbách do Senátu je 10, 12, 14 %, to znamená příbuzní senátora plus několik vesnic okolo, a přece jenom to portfolio voličů u parlamentu je poněkud větší. Takže ta zkušenost tady z minulosti není negativní. Vy si jenom prostě chcete zajistit větší vliv, protože vnímáte to, a my také to vnímáme, že v Senátu máte větší oporu svých kandidátů.

Když se podíváme na to, že byl odstavec 3 tohoto paragrafu 4 úplně vypuštěn, to znamená, co bylo vypuštěno? Poslanecká sněmovna může radu odvolat, neplní-li rada své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti a tak dále. Podívejme se, co to vlastně v důsledku bude nebo může znamenat. Důsledek bude takový, že v případě, kdy Rada České televize nebude řádně plnit své zákonné povinnosti, což znamená například nezvolí generálního ředitele České televize a ta zůstane bez řádného řízení, odmítne se zabývat rozpočtem České televize, nebude kontrolovat účelové hospodaření České televize, nebude sledovat naplňování požadavků práv Evropské unie o transparentnosti finančních vztahů v České televizi, odmítne hlasovat o statutu České televize. To stále mluvím o povinnostech té rady, které se vypouštějí tím, že se ten odstavec 3 v zásadě škrtá. Odmítne hlasovat o návrzích generálního ředitele na zřízení nebo zrušení televizních studií, odmítne se zabývat stížnostmi občanů, nebude dohlížet na plnění úkolů veřejné služby, nebude hlasovat o schválení dlouhodobého programového plánu, neurčí mzdu generálnímu řediteli a tak dále - tak co budeme dělat? Ona vlastně ta rada nemusí, tím vypuštěním toho odstavce nemusí dělat nic a my v zásadě ji nemůžeme odvolat, protože bude odvolávána po jednom, tak jak se nám bude nebo nebude líbit. Já se domnívám, že to nezkvalitňuje činnost České televize. Tyto úpravy jsou docela účelové. Ono to kouká trošičku tomu jak sláma z bot.

Víte, kolegové a kolegyně, tady je velká dělicí čára. Já jsem tady od roku 2010 a ta dělicí čára je intenzivnější. Stále roste. Jsou tu poslanci opozice a vládní koalice. Není tu žádný kompromis, neexistuje kompromis. Vzájemně se napadáme a ta věcnost se vytrácí. A já se domnívám, my nemáme jediný důvod věřit v dobro nebo v dobrý úmysl těch nových zákonů, které vy stanovíte, protože vlastně už samotným vládním programovým prohlášením a stávající činností stávající vlády je všechno úplně jinak. Vy jste přece nikdy neříkali, že budete krátit valorizaci. Vy jste nikdy lidem neříkali, že budete připravovat zákon, kterým změníte odchod do důchodu na 68 let. Vy jste prostě totálně přehodnotili své programové prohlášení úplně jinak. V Bibli stojí napsáno, že Satan se převléká za anděla světla. Víte, tak by se dala nazvat ta vaše činnost taková. Vy jste prostě hezky tomu ptáčkovi zpívali, než jste ho lapli. A když jste ho teď lapli, tak máte limitovanou dobu, abyste tu klícku hezky drželi a změnili ty podmínky.

A o co vlastně jde? My tady vlastně bojujeme do jisté míry o svobodu a demokracii, kterou vy svými krůčky velmi sofistikovaně ořezáváte. Vy chcete bránit svobodu a demokracii, až tady žádná nebude. My už jsme to všichni zažili. Ta slova, kterými se zaštiťujete... je to příliš. Je už to příliš. A sledujte, i ta veřejnost jaksi ztratila důvěru. Když se podíváte na tu diskusi kolem České televize na sítích, tak už to není tak jednoznačné, že by Česká televize byla tím nejsledovanějším, zejména myslím tím redakci zpravodajství. Velmi pochybné jsou ty kroky a pořady. A to vůbec jsme se tady nebavili o tom hospodaření s těmi 6 miliardami. To je super záležitost také. Určitě by se nad tím dalo diskutovat.

Já se domnívám, že ta novela je velmi účelová a má za úkol a za účel dát vládní koalici větší moc. Ta verva, s jakou to prosazujete, to veřejné hlasování, kterému předcházelo to vzájemné ukazování lístků, kdo jak volí, tak cítíme i uvnitř koalice, že je tady celá řada lidí, kteří pořád reálně uvažují a reálně chodí mezi lidi a vnímají to, že jde o svobodu a že jsou tu v rámci pětikoalice uvnitř toho uskupení pořád ještě síly, které vnímají to, že v roce 1989 jsme si vybojovali demokracii a svobodu a že ji musíme do jisté míry ochraňovat stále více a více.

Proto se domnívám, že tento návrh vaší novely je pro nás naprosto nepřijatelný, a jak tady Tomio Okamura přečetl v té své poznámce, a souhlasím s vámi, ona to nebyla poznámka k vystoupení předchozích kolegů, ale to stanovisko, a já to stanovisko přetlumočím. Vy prostě chcete účelově převzít ještě větší moc nad Českou televizí, která v této chvíli vám nedělá žádné naschvály, ba naopak, my to všichni sledujeme a vidíme, Česká televize ve svém válečném zpravodajství je asi televizí, která nejsilněji ukazuje lidem, kde je a kde není pravda ve válečném konfliktu. Ten konflikt není náš a my to dobře víme, nicméně když to v podání zpravodajství České televize sledujete, tak to vypadá, jako že už jsme v té válce až po uši. My jako SPD ani jeden hlas na schválení této novely nedáme. A to byl v zásadě celý obsah toho, co jsem tady ve svém vystoupení chtěl říct. Děkuju. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Novák. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, ono to pokračování dnešní mimořádné schůze k bodu, k novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu je skutečně dalším smutným mementem této koalice. My jsme tu vlastně dneska proto, abychom byli svědky, jak opět na sílu, pokud se vám to povede - a jak jinak v tomto volebním období? - ohýbá pětikoalice zákony, a tentokrát o České televizi a Českém rozhlasu. A přesně tak, jak se vám to hodí do pětikrámu.

A věřte, že pokud někdo z občanů České republiky dnešní jednání vůbec sleduje, tak je svědkem momentu, který má přihrát média veřejné služby ještě více do náruče koalice, což je vlastně volný překlad teorie, kterou koalice razí, a sice že budou média méně závislá na politicích. No to určitě. Znovu se budu v rámci jednání k tomuto návrhu asi opakovat, ale uvědomuje si vůbec pětikoalice, že bezhlavé zasahování do zákonných norem s sebou nepřinese jen chaos, ale také se to v příštím volebním období obrátí proti vám a nebude se vám to líbit?

Dámy a pánové, volba členů rad České televize a Českého rozhlasu měla vždy i náboj konspirace, spiknutí a snahy ovládnout veřejný prostor. Tak to prostě je. Přiznejme si objektivně, že tato vlna začala nabírat na síle ve dvou okamžicích, a to za prvé v okamžiku vstupu hnutí ANO do Poslanecké sněmovny a za druhé v okamžiku, kdy skončila předchozí selanka, kdy si ODS a ČSSD s aktivním přispěním KSČM rozparcelovaly vliv na fungování těchto institucí a řídily, kdo usedne do jejich řad. Nevím, jak se to tehdy říkalo, jestli je rozhlas modrý a televize oranžová, nebo naopak, ale někteří z vás si to jistě pamatují. A tak jsme v té době mohli sledovat, jak oběma veřejnoprávními kontrolními orgány prošla řada exponentů jmenovaných stran.

Dalším hráčem v čase se ukázal Senát. Oba dnes projednávané zákony prostě nepočítaly s tím, že by se senátoři měli na tvorbě obou rad podílet, no a Senát tím, jak stárne a uvědomuje si svoji identitu, po tomto řízení prostě zatoužil. Kouzlo nechtěného nastalo v okamžiku, kdy si napřed senátoři za pětikoaliční potenciál uvědomili, že by dokázali formulovat takový požadavek, ale naráželi na tehdejší exekutivu a Poslaneckou sněmovnu v minulém volebním období. Dnes už tu překážku nemají. Ta příležitost totiž nastala po posledních volbách a je to tady zpátky. Dnes koalice ovládá obě komory Parlamentu, za mě teda naštěstí ne ústavní většinou. No a tak je potřeba zúročit tento vliv překopáním všeho hlava nehlava. Hlavně ať nám do příštích voleb slouží.

Pojďme ještě zavzpomínat na starý, zatím ještě platný systém, který nejspíš po dnešní schůzi hlasováním koalice skončí a Senát, toť se ví, ten to odhlasuje hladce, je to pro něj. Určitou naději můžeme vkládat do prezidentského veta, ale nečekám, že by nově zvolený prezident chtěl měnit pravidla strukturám, které ho podporovaly, a médiím, která mu nepokrytě fandila.

Zpátky ke starému systému. Kdyby platil, hlasovalo by toto plénum - a těm z vás, co si něco pamatují, připomenu, že platilo a pořád ještě platí pravidlo, že vždy došlo na hlasování jednotlivých poslanců a nebylo jisté, zda ti správní kandidáti, které volební výbor předvybral pro hlasování, tímto hlasováním také projdou. Ovšem do doby, než jste tady zamázli tajnou volbu, abyste si, vážená pětikoalice, byli schopni zkontrolovat své poslance. Představte si, že poslanci měli totiž v tajné volbě svoji hlavu, volili podle svého vědomí a svědomí, přesně jak zní jejich poslanecký slib. Teď to skončí. Nový model zajistí, aby koalice, alespoň do konce tohoto volebního období nebo nejbližších senátních voleb, vždy dodala tu správnou většinu do veřejnoprávních médií. A až to nastane, tak se můžeme vrátit k otázce cenzury. Ostatně jsem zvědav, ve které z veřejnoprávních rad se objeví bývalý poradce pana premiéra Klíma. Tipnul bych si tu televizní, ale ta rozhlasová asi taky není k zahození, že?

Pojďme si probrat jednotlivé změny. Za prvé - zvýšení počtu členů Rady České televize. Rada České televize má mít podle návrhu nově 18 členů. Dvě třetiny budou vybírat poslanci, jednu třetinu senátoři. Všem současným radním zvoleným podle stávajícího zákona postupně doběhnou jejich aktuální mandáty. Například současný předseda Rady České televize Karel Novák bude v kontrolním orgánu zasedat do června 2028. Sněmovna ho zvolila v červnu 2022 a mandát mu trvá šest let. Vaše důvodová zpráva k zákonu vysvětluje, že v zájmu toho, aby byli v Radě České televize co nejrychleji členové volení Senátem - co nejrychleji, Senát už se nemůže dočkat -, určují přechodná ustanovení, že na tři funkční místa členů rady, která nově vzniknou ke dni nabytí účinnosti nové právní úpravy, zvolí členy Senát, a to ve stanovené lhůtě. Na tato funkční místa pak bude členy i nadále volit Senát. Také na další tři funkční místa vedle tří nově vznikajících, která se uvolní jako první po nabytí účinnosti nové právní úpravy, zvolí své zástupce Senát. Náklady na odměny tří nových radních půjdou z rozpočtu České televize, tedy z rozpočtu těch, kteří dneska musí ze zákona platit poplatky, stejně jako v případě vlastně všech dosavadních členů.

A proč to zmiňuji? Vysvětlím. Ten smysl je jednoduchý - dodat do rady co nejrychleji své senátní kandidáty, získat hlasovací páku na to, aby mohlo být předvoleno vedení rady, pokud stávající předseda Novák nebude po vůli koalici, tak následně zvolit toho správného, následně také navolit toho správného generálního ředitele. Jo, a jak jste slyšeli, všechno zaplatí ČT ze svého rozpočtu. Přitom minimálně u přechodných opatření bych rád viděl nějakou účast například Ministerstva kultury, ať jim pomůže, té České televizi, které ty peníze nestačí a neustále říká, že potřebuje víc. No ale jak politiky pětikoalice znám, tak oni radši zvednou koncesionářské poplatky, ať to zaplatí lidé - jak jim na lidech záleží, nám ukázali minulý týden - než aby se zamysleli nad tím, jak někde ušetřit.

Za druhé - podmínky pro kandidaturu. Návrhy na budoucí členy Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu mohou Sněmovně a Senátu posílat veřejné instituce, zájmové organizace, spolky, církve, školy a další právnické osoby. Platný však bude jenom takový návrh, který předloží organizace existující alespoň deset let. Vláda tak chce předejít tomu, aby vznikaly účelově založené spolky, jejichž jediným smyslem je navrhnout člena mediální rady. Ono je to vlastně jednoduché, protože já to také můžu otočit, protože účelově založené spolky, které tady máme více než deset let, budou nominovat ty vaše správné kandidáty a nikoho dalšího do toho systému nepustí, aby se jim a vám nikdo nenaboural do byznysu. Tato změna je ne úsměvná, ta je úmračná.

Za třetí - konec kolektivního odvolávání. Politici ztratí pravomoc odvolat celou Radu České televize nebo Radu Českého rozhlasu. Nyní to může Sněmovna udělat, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávy o fungování veřejnoprávních médií. Tuto možnost novela úplně škrtá, neschválení výročních zpráv nebude důvodem k potrestání celého kontrolního orgánu, který jedná ve sboru.

Sněmovna bude moci odvolat pouze ty radní, které sama zvolila, a to samé bude platit v případě Senátu. Dokážete si to vůbec představit? Radní tedy budou v případě nutnosti odvoláváni jednotlivě po jménech, a pozor, nově po komorách. No to je strašné. Já se skutečně těším na to, jak bude Sněmovna nebo Senát zjišťovat konkrétní odpovědnost konkrétního radního. A znovu - nejedná náhodou rada ve sboru? Nebo je to bič na neposlušné radní, že kdo nebude kverulovat proti takzvaným správním rozhodnutím pětikoaliční věrchušky, bude odvolán? Jak to tedy je? Trochu to tu zavání minulým stoletím a obdobím nesvobody, protože takhle skutečně ti radní vlastně, oni vlastně nebudou mít ani tu zodpovědnost. Už s tím tam vlastně půjdou, že jdou plnit nějaké zadání. No, myslím si, že ale rozhodně to zadání budou plnit na 120 %, protože vy vyberete ty správné. Proto očekávám, že se pro nového ředitele vysloví současně všech nových 18 členů rady, včetně zapisovatelek, a vy jim k tomu budete tleskat.

Za čtvrté - výroční zprávy budou číst i senátoři. Rada České televize a Rada Českého rozhlasu budou stejně jako doposud každoročně vypracovávat dvě výroční zprávy, a to jednu o činnosti, druhou o hospodaření. Novinkou však bude, že tyto dokumenty neprojedná jenom Sněmovna, ale bude je projednávat také Senát. Zajímavým detailem je, že politici opakovaně uvažovali, a i dnes jsme to tu slyšeli, o spojení obou výročních zpráv do jednoho dokumentu. Ale uvidíme. Zatím to vypadá, že k této změně nedojde a zprávy budou nadále dvě. Do konce března tedy Parlament dostane zprávu, jak televize nebo rozhlas plnily požadavky ze zákona, a do konce srpna pak dostane přehled hospodaření za předchozí rok. To bude guláš! Skutečně guláš. Jestli teď ležely ve Sněmovně výroční zprávy i čtyři roky staré, což teprve až se to bude přenášet ještě do Senátu? Bude to další, další úplně zbytečná činnost. Naprosto zbytečná.

Za páté - na řediteli se musí shodnout 12 hlasů. Se zvýšením počtu členů Rady České televize se zpřísní také podmínky pro volbu nebo odvolání generálního ředitele. Zatím to takhle je, pokud se v hlasování neschválí jeden z pozměňujících návrhů, který to mění. V obou případech se budou muset shodnout alespoň dvě třetiny celkového počtu radních, tedy aktuálně nejméně 12 členů z 18. Vláda původně zamýšlela, že by stačila prostá nadpoloviční většina hlasů. Ale uvidíme, zda koaliční poslanci podpoří nebo nepodpoří pozměňující návrh, který vyžaduje dvoutřetinovou shodu. Ono tedy není jasné, zda a jak se promítne tento požadavek do nadcházející volby generálního ředitele, která by měla proběhnout 7. června tohoto roku. Rada České televize je momentálně nekompletní, má jen 14 členů, jeden chybí. Pokud zákon vejde v platnost někdy v průběhu jara, zasáhne už do běžícího výběrového řízení. Parlament by tedy musel urychleně vybrat a zvolit nové členy Rady České televize na neobsazená místa. A to je zásadní nesmysl.

Za šesté - žádný takzvaný prozatímní ředitel. V současném znění zákona o Českém rozhlase jsou některé obdobné věci upravené jinak než v případě České televize. Když například skončí ve funkci generální ředitel a ještě není vybrán nový, Českou televizi řídí pověřený zástupce. V případě Českého rozhlasu ale zákon výslovně požadoval, aby Rada Českého rozhlasu zvolila prozatímního ředitele. Novela tento rozdíl odstraňuje, a tak i v Českém rozhlase bude v případě potřeby stačit pouze pověřený zástupce. Tady víme, že taková situace v tomto volebním období ale nenastane, že vždycky se najde samozřejmě potřebné množství těch bojácných, kteří nebudou chtít podle nových pravidel být odvoláni.

Za sedmé - zrušení dvouletého cyklu obměny radních. Na základě pozměňujícího návrhu hnutí ANO by se do vládní novely mohla dostat formální změna, která zruší obměňování třetiny radních každé dva roky. Pravidlo skutečně zastaralo a v praxi se radní mění podle toho, kdo zrovna rezignuje nebo je odvolaný z funkce. Mandát bude vždy trvat šest let, nebude se krátit na dobu zbývající do mandátu odstoupivšího radního. Věřím, že tento návrh koalice podpoří.

Za osmé - přejmenování volebního výboru. Ta poslední úprava je spíše úsměvná. Už nebudeme mít ve Sněmovně volební výbor, ale výbor pro mediální záležitosti. O to se ostatně poslanci snažili také už docela dlouho, ale teprve teď se ten plán dotáhne do konce. Výbor se historicky jmenuje volební, protože původně pouze vybíral kandidáty do mediálních rad. Nyní se v praxi zabývá mediálními zákony, výročními zprávami a posuzuje činnost televizní i rozhlasové rady. Tak proč ne? Určitě ho přejmenujte. Myslím, že tohle je jediné, čím ničemu neuškodíte v té změně.

No, dámy a pánové, při svých toulkách privatizací veřejnoprávními médii jste zapomněli ještě na jednu takovou organizaci, ta se jmenuje Česká tisková kancelář. Myslím si, že dneska už si na ni vzpomenete a začnete na tom pracovat, protože tato tisková agentura je od svého založení také veřejnoprávní institucí, a proto tento kobercový nálet na nová pravidla a pořádky koalice by se měl týkat taky jí. Ale ono to není potřeba, protože teď je potřeba postavit do latě rádio a televizi a zvolit toho správného generálního ředitele a vytvořit ten správný vliv ve veřejném prostoru, respektive si ho ještě udržet a posílit.

Čekal bych věcnou diskusi o médiích veřejné služby v digitální době, jestli potřebujeme stále tři instituce, nebo nám stačí jen jedna, která pokryje všechno. To znamená na tři instituce jeden ředitel, jedna rada. Ne, my potřebujeme tři a ještě si zvýšíme počet radních, aby to bylo v uvozovkách levnější.

Všimli jste si, že všechna tři veřejnoprávní média chrlí stejný mediální obsah, který se různí vlastně pouze technikou šíření? Všimli jste si toho? Česká televize má sice dominantní video obsah, ale k tomu zpravodajský a publicistický obsah, zvukový obsah a online obsah. Český rozhlas má dominantní zvukový obsah, ale k tomu i zpravodajský video a online obsah. No a ČTK má dominantní zpravodajský obsah a všechny ostatní média typy stejně jako jeho veřejní sourozenci, které platí naši občané. Není namístě se posunout v čase a reagovat na současné mediální možnosti a trendy, uživatelské návyky koncesionářů, občanů? Víte, kolik by se ušetřilo financí? Já si myslím, že to víte, že to máte spočítáno. Proto bych čekal debatu na téma rozpočtu, na téma vývoje mediálních obsahů, na téma pozice veřejnoprávních médií u nás a ve světě. Někde třeba vůbec nejsou, třeba ve vaší tolik opěvované Americe, tam nejsou.

Dámy a pánové, zpátky do reality dnešních dnů. Pětikoalice si usmyslela, že to opozici mediálně spočítá, a vzala si jako rukojmí veřejnoprávní média a hlavně jejich uživatele, tedy jejich občany, kteří za to musí ještě platit a nedejbože, někdy se na to musí i dívat. Pokud se dostane na hlasování, já osobně to ustojím. Ale rozhodně budu z první řady pozorovat a kontrolovat, jak půjde koalici naplňování vlastních pravidel a jak si se svým novým nastavením volby do mediálních rad vůbec poradí. Přeji si, aby nám bylo víc do smíchu než do pláče, ale hlavně abychom... tedy abyste, vážení pětioperátoři, tady svolávali mimořádné schůze, které pomůžou našim občanům a naší republice, ne odloženým politikům a zájmovým skupinám. A hlavně abychom to zvládli po volbách opravit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana ministra. Pan ministr stahuje. Takže já nyní načtu omluvy, než přistoupíme k dalšímu řečníkovi. Pan Michal Kučera bere zpět svou omluvu, pan Navrátil Jiří celý jednací den ze zdravotních důvodů a pan poslanec Špičák Julius od 12.30 do 14.30 z pracovních důvodů.

Dalším na řadě je pan poslanec Kobza. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Zaznělo tady mnoho věcí o České televizi. Některé dobré, některé horší. Můj názor na kvalitu České televize je takový, že když se dívám na zpravodajství, tak vím, že tuto variantu mohu vyloučit, protože je to určitě jinak.

Dovolte mi říct také několik vět k tomuto návrhu pětikoaliční vlády na změnu způsobu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Vzhledem k tomu, že z obou těchto médií se postupem doby staly vyloženě vládní propagandistické kanály, jak už tady bylo řečeno, respektive kanály propagující především ideologii liberální demokracie, progresivismu a unijního evropanství, tak otázka volby členů těchto rad začíná být z hlediska plurality a demokratičnosti našeho režimu až životně důležitá. A já si myslím, že ta diskuse, kterou tedy k ní vedeme, je velmi opodstatněná a naprosto nutná.

Pan ministr Baxa o svém návrhu řekl, že novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu posilují nezávislost veřejnoprávních médií. Zapojení Senátu do voleb mediálních rad pak prý údajně posiluje odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům. Musím říct, že to je překvapivý statement, protože jak může už tak pochybnou nezávislost veřejnoprávních médií posílit jejich další poměrně brutální politizace? Vždyť tato média už dávno nejsou ani objektivní, ani nezávislá, a už vůbec ne apolitická. Informují podle jasných direktiv, informují o pečlivě vybraných událostech, ty ostatní zamlčují, jako by ani nebyly. Klasický případ - například mírové demonstrace, které probíhají v Evropě. Marně bych hledal.

A jde také o způsob onoho informování, a to nejenom v oblasti domácího, ale i zahraničního zpravodajství, kde je politický charakter režimu daných zemí, o kterých se informuje, to, zda se jedná o takzvané euroatlantické spojence, anebo ty ostatní, nadřazen fakticitě i objektivitě, a to nikoliv pouze, co se týče politických událostí, ale i dalších jevů. Jako příklad můžeme uvést nedávná ničivá zemětřesení, která zasáhla Turecko a Sýrii, ale Česká televize informovala, jako by Sýrie, kterou už léta nesmyslně ostrakizujeme, touto katastrofou postižena vůbec nebyla.

Jak by tuto nezávislost mohlo posílit to, že významnou část jejích členů bude volit v současné době politicky jednobarevný Senát, který sice má prakticky trvale téměř nulovou důvěru veřejnosti a kde vítězné senátní kandidáty v jejich volebních obvodech nevolí ani desetina oprávněných voličů? Takže o jaké odolnosti proti politizaci pan ministr mluvil? Možná o odolnosti vůči objektivitě a vůči vyváženosti veřejnoprávního vysílání. To je velmi pravděpodobné a to je asi to, co vidíme dneska v České televizi na vlastní oči.

Počet členů Rady České televize se má podle vládního návrhu navýšit ze současných 15 na 18, čili o další tři placená místa. Jsou to místa, která jsou opět placena z peněz občanů, daňových poplatníků, a zejména v současné době bezprecedentního růstu veřejného zadlužení a škrtání na bezbranných důchodcích rozšiřovat jakýmkoliv způsobem státní správu opravdu nepovažujeme za vhodný způsob už jenom s ohledem na úctu k občanům, kteří se sami musí hodně ohánět, aby na konci měsíce zůstali v černých číslech a nedostali se do minusu a do dluhů.

Situace vypadá, že bude ještě náročnější, že bude ještě hůř. Toto vládní rozhodnutí tedy nemůžeme rozhodně považovat za odpovědné, když navíc probíhá v době sociální a ekonomické krize, v době enormního a raketového zdražování, kdy značná část občanů podle aktuálních průzkumů již v podstatě nevyjde se svými měsíčními příjmy a dávno čerpá ze svých rezerv, pakliže už je nemá dávno vyčerpané. Tato vláda, která o sobě samolibě prohlašovala, že je vládou rozpočtové odpovědnosti, zřizuje další pašalíky pro své oblíbence, klienty a nominanty. Takže bych se rád zeptal pana ministra... (Ministr Baxa nesedí u stolku zpravodajů.) ... škoda - kolik že to bude stát, tato změna v počtu v radách a odkud, případně komu na to vezmou (Ministr přichází a usedá na své místo.), když ve všech případech, kdy jde o pomoc lidem se zvládnutím dopadů zdražování, růstu energií a podobně, tak se dovídáme z vlády, že v rozpočtu nejsou peníze, viz právě probíhající skandální snaha o obrání důchodců retroaktivním snížení valorizace, zákonné valorizace penzí. Takže co mám říct stovkám občanů, kteří mi denně píší a ptají se, proč vaše vláda za viníky bilionového státního dluhu označuje důchodce a chce přednostně brát peníze jim a na jiné položky nesáhne, protože jsou pro vás svaté? Už to tady bylo řečeno několikrát: předražené zbrojní zakázky, posílání českých zbraní na Ukrajinu, miliardové dary a dotace do zahraničí či soukromým subjektům. To se nedá změnit, tam se nedá ušetřit? Proč?

Tak tedy podle vašeho návrhu 6 z budoucích 18 členů Rady České televize má napříště volit Senát. Plnou třetinu, ačkoliv volební účast v senátních volbách, hlavně v jejich druhém kole, je i oproti sněmovním volbám sotva šestinová. Navíc v nich volí titíž lidé, kteří hlasují rovněž v jediných relevantních a vypovídajících volbách, totiž ve volbách do Poslanecké sněmovny. Právě v těchto volbách se plně vypovídajícím způsobem ukazuje, jaké je rozložení názorů a preferencí ve společnosti. Je proto logické, že mediální veřejnoprávní rady volí právě a jedině Poslanecká sněmovna. Nemá smysl Senátu udělovat další neoprávněná privilegia a navíc hledat pro Senát další umělé kompetence, aby jeho zastánci mohli obhajovat existenci Senátu jako takovou i do budoucna. Rada Českého rozhlasu bude mít sice i nadále 9 členů, ale 3 z nich budou opět vybírat senátoři, aby bylo i rozhlasové vysílání pod nezávislou politickou kontrolou pětikoalice, těch jediných správných liberálních demokratů.

Je zde i další totálně nedemokratická a možná i protiústavní záležitost. Vláda navrhuje, aby kandidáty do obou rad, televizní i rozhlasové, směly do budoucna navrhovat už jen organizace, instituce a spolky, které existují minimálně deset let. Má to prý podle důvodové zprávy vyřadit účelově zakládané spolky. No, já mám takový pocit, že si z nás navrhovatelé dělají tak trochu legraci. To považujete za účelově založený spolek třeba organizaci, která bez koruny a veřejných dotací pomáhá sociálně slabým, seniorům, tělesně postiženým a podobně a existuje řekněme sedm, osm, devět let? Řekněte to těm lidem do očí, že to je nějaká účelově zřízená organizace, že po devíti letech práce nemohou ani navrhnout kandidáta do Rady České televize nebo Českého rozhlasu.

Tady absolutně chybí jakákoliv věcná logická argumentace. Vy jste na dalších šest let tímto způsobem ovládli veřejnoprávní média, jste ochotni udělat doslova cokoliv. Je to dobře vidět, že jste na nich doslova životně závislí. Je to totiž právě politická a názorová jednostrannost a nevyváženost politického zpravodajství a publicistiky veřejnoprávních médií, co vás drží v sedle, a to hlavní, co vás také dostalo k moci. Není to důvěra občanů a vy to dobře víte. Proto chcete použít takovou řekl bych lstivou, nedemokratickou i protiústavní selekci, co se týká podmínek pro subjekty navrhující kandidáty právě do těchto mediálních rad.

Pokud vládní návrh zákona projde, nebude už možné odvolat Radu České televize ani Radu Českého rozhlasu jako celek, jako je tomu dosud. Sněmovna a samozřejmě nově i vámi protežovaný Senát budou moci hlasovat už pouze o případném odvolání jednotlivých radních, ale to pouze těch, které příslušná komora zvolila. To znamená, že kandidáty, které zvolil Senát, může opět odvolat jenom Senát a kandidáty, které zvolila Sněmovna, může odvolat jenom Sněmovna. Takže je to v podstatě asi jako s pozicí Senátu, kdy pouze Senát může zrušit Senát, tak pouze Senát může odvolat svoje lidi z Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. To je úžasné. Možná že se za chvíli dočkáme i toho, že navrhnete rozdělit i samotné mediální rady na jejich dolní a horní komory.

Dále předkladatelé ani nepředpokládají, že by třeba začala být tato novela, pokud projde, účinná až po dalších volbách do Sněmovny nebo alespoň po prvních senátních volbách, po nabytí účinnosti změněného zákona. Ne, pětikoalice chce všechno hned, teď hned. Takže nově vznikající funkční místa v Radě České televize, která Senát obsadí, stejně tak jako další tři místa, která se v Radě České televize uvolní nejdříve, aby třetinu této rady uzurpoval v co nejbližším možném termínu, bude volit Senát okamžitě, jak to půjde. U Rady Českého rozhlasu se mají zase losem určit ta místa, která připadnou Poslanecké sněmovně a která Senátu. Mimochodem to není špatný nápad ani pro volbu do Senátu jako takového, protože kdybychom senátory losovali, ušetřilo by se dost peněz za volby a jednoznačně by to vyšlo mnohem levněji než současný stav. Ušetřili bychom potřebné desítky milionů korun a legitimita vylosovaných senátorů v prvním i druhém tahu losování by nebyla o mnoho nižší než nyní. Minimálně co se týče mandátu občanů, který mají. Rozhodně by šlo o spravedlivější způsob ustavení Senátu, než je tomu dnes. Samozřejmě nemám na mysli slavné karlovarské losovačky. Mám na mysli poctivé losování. Jeho vylosované složení by totiž mnohem reálněji odráželo rozložení politických nálad ve veřejnosti než teď, kdy ke druhému kolu senátních voleb většinou chodí v podstatě už jen širší rodiny kandidátů a jejich straničtí kolegové.

Ale vraťme se k meritu věci. Je evidentní, že pětikoalice se snaží, dokud drží opratě moci, ovládnout na další léta vysílání veřejnoprávních médií i za cenu pošlapání všech myslitelných demokratických a pluralitních principů. Chce si dosadit politicky poslušné radní a následně skrze ně zvolit poslušné ředitele České televize a Českého rozhlasu. Můžeme předpokládat, jak už zde bylo řečeno, že to bude opět veřejnou aklamační volbou, která když probíhá v personálních otázkách, je jedním z charakteristických znaků totalitních režimů. Ostatně stejně jako politické ovládání hlavních a nejvlivnějších médií.

Takže toto je pravá podstata a povaha našich takzvaně liberálních demokracií, které máme ve vládě. V zájmu zachování politické plurality a volné soutěže myšlenek a politických sil nesmíme dovolit přivést totalitní myšlení do praxe. Je fakt, že jedině média, která budou apolitická, nezávislá, objektivní a budou se držet nikoliv instrukcí, které mají od Evropské unie a jejího vedení v tom, o čem smí, o čem nesmí a v jakém směru smí informovat, média, která budou respektovat, že máme právo na informace, jedině taková média mají své uplatnění a opodstatnění v demokratické společnosti jako veřejnoprávní média. Ale v momentě, kdy zde máme poměrně rozsáhlou cenzuru, kdy nás média krmí informacemi, které jsou pečlivě vybrané, které smíme a které nesmíme mít, některé nám zamlčují úplně, tak potom samozřejmě se o nějaké svobodě a demokracii nemůžeme vůbec bavit.

Situace v naší společnosti je a bude podobná jako ta, kterou jsme měli v osmdesátých letech minulého století, kterou já velmi dobře pamatuji, kdy ta mediální bariéra, cenzura a mediální manipulace s veřejným míněním byla na velmi vysoké úrovni. Stejně jako obava z toho, abychom se náhodou nedostali k nějakým informacím, které snad jsou nežádoucí. Tenkrát běžely rušičky, které rušily rozhlasové vysílání štvavých vysílaček, dneska se vypínají nežádoucí zpravodajské kanály na satelitech. Předpokládám, že dojde k rušení internetových kanálů, že dojde k zablokování některých dalších kanálů. Já už jsem to zažil v Íránu, totalitní blokádu, kdy ty precedenty tady jsou, technologie tady jsou, nestojí to zas tolik a zase budeme shánět potajmu informace, které půjdou nějakým způsobem z těch objektivních zahraničních kanálů. Obě dvě rady, jak Českého rozhlasu, tak České televize, budou hrát důležitou roli v tom, jakým způsobem vlastně ty informace budeme moci dostávat nebo nebudeme moci dostávat.

Na závěr několik konkrétních případů toho, v čem je důležitost pluralitního složení mediálních kontrolních rad a o co bychom přišli, kdyby navrhovaná novela prošla. Už to tady bylo jednou zmíněno. Já to pro diváky, kteří dopoledne minuli vysílání, zopakuji.

Ve čtvrtek 16. 2. 2023 obdržela Aliance pro rodinu od předsedy Rady České televize pana Karla Nováka posouzení její stížnosti na reportáž Pro všechny, kterou vysílala Česká televize v pořadu 168 hodin dne 12. 6. 2022. Rada České televize nyní dala zcela za pravdu Alianci pro rodinu a rozcupovala vysvětlení Nory Fridrichové, které Rada České televize obdržela jako stanovisko vedení tohoto média. Aliance pro rodinu opírala svou stížnost zejména o to, že ačkoliv jsou ve společnosti významně zastoupeny dva odlišné názorové proudy, z nichž jeden chce ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy a druhý přijetí takzvaného stejnopohlavního manželství, zmíněná reportáž byla zpracována pouze jednostranně ve prospěch názorového proudu, který prosazuje uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry.

Na obhajobu dramaturgie pořadu, který stoprocentně protežoval zastánce redefinice manželství, se Nora Fridrichová vyjádřila tak, že daná reportáž neměla za cíl znovu a dokonale dokola popisovat známé postoje obou táborů. To je podle ní dnes už mediálním evergreenem. Vše zaznělo mnohokráte od uzákonění registrovaného partnerství v roce 2006. Rada České televize takovou obhajobu zcela odmítla s tvrzením, že není možné argumentovat tím, že postoje obou táborů jsou známé a jsou mediálním evergreenem, proto se reportáž nezabývala stanovisky odpůrců. Jednak při použití této logiky mohla reportáž stejně tak dobře mapovat pouze stanoviska odpůrců a nezabývat se argumenty příznivců. Ale hlavně, co je nejpodstatnější, takové zpracování se jeví zcela v rozporu s kodexem České televize, konkrétně s článkem pět, který hovoří o tom, že Česká televize poskytuje divákům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů.

Další nekompetentností ze strany České televize, kterou Rada České televize v tomto případě odhalila, bylo pozvání údajně úplně nezávislého sociologa Zdeňka Svobody, o němž ovšem televize zapomněla zmínit, že je zakladatelem, aktivistou a LGBT lobbistou za platformu Proud. Rada České televize závěrem konstatovala, že pohled na svět, který je konzervativní a nikoliv ultrakonzervativní, jak Alianci pro rodinu označuje vyjádření České televize, je v euroamerickém kulturním okruhu legitimní součástí společenské diskuse a že jeho vytěsňování by Českou republiku posunulo k režimům, které svobodnou diskusi potlačují.

Dalším příkladem je, jakým způsobem probíhaly informace o válce v Náhorním Karabachu. Jakým způsobem bylo vlastně zpravodajství připravováno a jakým způsobem byl úplně opomenut osud arménských bojovníků, kteří po válce zůstali v ázerbájdžánských vězeních, a nebylo možné nějakým způsobem urychleně umožnit jejich návrat domů po skončení bojových operací. Tam bylo docela překvapující, že zrovna Česká televize, která se tolik ohání lidskými právy, tak na ně dokázala zapomenout.

Další příklad. To byla zase redakce Reportéři ČT. Když na podzim loňského roku prezident Zeman vyznamenal devět studentských vůdců popravených 17. listopadu 1939, tak Reportéři ČT udělali reportáž, ze které vyznělo, že vlastně tito popravení studenti nebyli vůbec žádní odpůrci nacismu a okupace. Naopak, že to byly náhodně vybrané oběti a že vlastně s těmi Němci spolupracovaly. Což samozřejmě byla do nebe volající lež, protože všech devět je mimo jiné také držitelem Československého válečného kříže 1939, který jim byl udělen prezidentem republiky 28. října 1945. Neumím si představit, že by v té době někomu, kdo by byl jenom podezřelý z kolaborace s Němci, takto vysoké válečné vyznamenání bylo uděleno. Ale zase to byla ukázka manipulace, ukázka toho, jakým způsobem Česká televize se postavila k možnosti, že těch devět, kteří představovali vlastně průřez politickým spektrem od pravice až po levici, kteří se spojili v odporu proti okupantům, tak jakým způsobem se snažili prostě jejich památku znevěrohodnit, pošpinit. Bylo to neskutečné, neskutečné, kde na to ti lidé vzali vůbec odvahu a žaludek.

Takže to je typická ukázka nezávislosti a objektivity naší veřejnoprávní televize a její publicistiky, kde se vedoucí redaktoři, známé mediální tváře, v poslední době předhánějí v obvinění, kdo víc šikanuje a kdo víc sexuálně obtěžuje své podřízené. A také je to ukázka toho, v čem tkví klíčová důležitost mediálních kontrolních rad volených pouze Poslaneckou sněmovnou. Nenechme se proto o ni připravit. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A další do obecné... S faktickou poznámkou, tak prosím. Faktickou, vaše minuty. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, slyšeli jsme tady už celkem hodně projevů dnes. Ty věci se pořád táhly v té rovině politického ovlivňování a směřování k politickému ovlivňování veřejnoprávních médií. Já za SPD musím říct, že s tím zásadně nesouhlasíme. Dovoluji si vás proto požádat o přestávku na jednání klubu hnutí SPD v délce jedné hodiny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak děkuji. Je 13.02, takže vyhlašuji přestávku na poradu klubu SPD do 14.02. Tím pádem dnešní projednávání této schůze musím přerušit, protože budou potom následovat další mimořádné schůze. Děkuji. Organizační výbor by měl být od 14 hodin, myslím. Další schůze začíná, mimořádná schůze bude v 15 hodin podle programu.

 

(Schůze přerušena ve 13.03 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP