(pokračuje Jan Bartošek)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů
(zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 409/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Já vás prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Ještě jednou krásné odpoledne. Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl materiál Ministerstva průmyslu a obchodu předkládaný na dnešní schůzi k projednání.

Jedná se o návrh změn v systému investičních pobídek, které mají být provedeny novelou zákona o investičních pobídkách. Na jejím základě dojde k výrazné procesní změně. Navrhuje se zrušení stávající povinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku.

Závazné rozhodování vlády v závěrečné fázi schvalování žádosti o investiční pobídku bylo do zákona zavedeno v roce 2019 a ukázalo se v praxi jako problematické a neefektivní. Přípravou materiálu pro jednání vlády se proces rozhodování o investičních pobídkách neúměrně prodloužil až na dvanáct i více měsíců, což v administrativním procesu schvalování žádostí přináší nepřiměřenou časovou zátěž a vysokou míru nejistoty žadatele. Investoři tak vedle problému s řešením nedostatku pracovní síly v následku pandemie, energetické krize a tak dále musejí navíc čekat někdy i více než rok, než se dozvědí, zda investiční pobídku obdrží, či nikoliv. Tato nejistota vede ke ztrátě důležitých projektů při snaze o jejich umístění do České republiky a riziku odlivu některých investorů. Investiční pobídka je navíc nejvíce poskytována ve formě slevy na dani z příjmů, přičemž není vhodné, aby o výši daně z příjmů bylo rozhodováno individuálně, ale měla by být stanovena pro všechny investory za transparentních a předem jasně stanovených podmínek.

Vláda již stanovuje závazná a přísnější pravidla pro poskytování podpory jednotlivým projektům prostřednictvím nařízení vlády, jež je platné pro všechny, a není tedy zapotřebí projednávat jednotlivé žádosti znovu na jednání vlády, které je určeno zejména pro koncepční rozhodování. Vláda by měla proto posuzovat pouze strategické investiční akce, které žádají o finanční příspěvek na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ze státního rozpočtu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu současně zřídí pracovní expertní skupinu ze zástupců svazů, dotčených rezortů a odborné veřejnosti, která bude pravidelně vyhodnocovat účinnost systému investičních pobídek, sledovat aktuální hospodářské trendy a na jejich základě budou navrhovat změny nastavených parametrů. Předložený návrh zákona zkrátí, zjednoduší a zefektivní proces poskytování investičních pobídek a přispěje k naplnění jeho cíle, kterým je efektivně získat ty nejpřínosnější investice na území České republiky, což je zejména v těchto nejistých ekonomických podmínkách důležité pro udržení dalšího hospodářského rozvoje a odolnosti české ekonomiky.

Vláda návrh zákona projednala a schválila dne 22. března tohoto roku. Dovoluji si vás požádat o podporu tohoto návrhu zákona jak na dnešním zasedání, tak i v rámci legislativního procesu ve výborech Poslanecké sněmovny a poté následně i ve druhém a třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Michael Rataj. Prosím.

 

Poslanec Michael Rataj: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, byl jsem pověřen, abych vás seznámil se sněmovním tiskem číslo 409. Jedná se o vládní návrh zákona z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu o investičních pobídkách.

Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. dubna 2023 usnesením číslo 142 a určil mě jakožto zpravodaje a navrhl hospodářský výbor jako garanční.

Dovolte mi, abych stručně shrnul problematiku investičních pobídek a zopakoval po panu ministrovi navrhované změny.

Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové podmínky za účelem podpory hospodářského rozvoje České republiky a vytváření pracovních míst. Zákonná úprava je obsažená v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. V roce 2019 nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., kterým došlo v systému investičních pobídek k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis, čímž byla zavedena povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou. Zavedení tohoto politického kroku v závěrečné fázi schvalování žádosti o investiční pobídku se v praxi ukázalo jako problematické a snížilo důvěryhodnost systému investičních pobídek vůči všem potenciálním žadatelům. Navíc je to časově náročné. Nově se tedy navrhuje zrušení povinnosti Ministerstva průmyslu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku. Rozhodnutí o investiční pobídce bude vydáváno na základě posouzení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách a dalšími souvisejícími právními předpisy. Posuzování žádostí o investiční pobídku se tak vrátí na úroveň rezortního projednávání při plném respektování zásad správního řízení, čímž se zvýší legitimní předvídatelnost schvalovacího postupu. Vládě budou i nadále předkládány žádosti strategických investičních akcí o získání finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Dále se navrhuje zavést jednostupňový způsob rozhodování, jako je tomu u rozhodování o dotacích podle rozpočtových pravidel.

Předmětem návrhu novely zákona je tedy zkrácení, zjednodušení, a především zefektivnění procesu schvalování žádostí o investiční pobídku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy? První je pan poslanec Marek Novák a poté pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, u tohoto návrhu musím začít krátkým pohledem do nedávné historie, abychom vlastně věděli, o co jde.

Vláda Andreje Babiše v této Sněmovně v minulém období prosadila zákon, který zcela změnil filozofii tehdejšího nastavení systému investičních pobídek. Investiční pobídky jako takové jsou v České republice poskytovány již od roku 1998. Na konci devadesátých let byla potřebnost těchto pobídek dána především potřebou snížit nezaměstnanost. Toto zaměření však později již neodpovídalo stavu našeho hospodářství. Tehdejší vláda se proto zcela logicky a pragmaticky rozhodla poskytovat investiční pobídky jen velmi výjimečně, a hlavně primárně na projekty s vysokou přidanou hodnotou nebo také na projekty s lokací v nejvíce hospodářsky postižených regionech. V roce 2018 proto tehdejší vláda Andreje Babiše předložila zásadní a obsáhlou novelizaci zákona o investičních pobídkách. To dokonce tehdy potvrdila i tehdejší opozice, když volala po přijetí zcela nového zákona. Dnes to máte v rukou a měníte to.

Novelizačních bodů bylo opravdu mnoho. Jednotící myšlenkou tehdejší úpravy však bylo posílení racionalizace systému jako takového. Hlavním kamenem tohoto bodu byl princip, že veškeré žádosti o investiční pobídky budou před jejich rozhodnutím podléhat schválení vlády. Bez toho neměla být - a tudíž zatím není ani dnes - žádná jednotlivá investiční pobídka poskytnuta. Architektura tehdy prosazených změn zvýšila pružnost celého systému investičních pobídek, a hlavně jeho provázanost s konkrétní hospodářskou situací v České republice. Systém se kompetenčně rozdělil mezi zákony a nařízení vlády. Byl tedy pružnější. Investiční pobídky začaly být dostupné pouze pro projekty s vyšší přidanou hodnotou, kdy způsob posouzení vyšší přidané hodnoty byl vymezen konkrétním nařízením vlády. Předpokladem bylo, že investice budou na straně podporovaného subjektu spojené, hlavně a především spojené s kvalifikovanou prací na předepsané mzdové úrovni a dále s výzkumem a vývojem. Snížení vstupních limitů mělo napomoci lepší dostupnosti investičních pobídek především pro menší lokální - a pozor - české podnikatele, tedy něco, po čem hlasitě opět volala tehdejší opozice, když namítala, že investiční pobídky nemají být jen pro velké firmy a také jen ty firmy za zahraničí.

Touhle cestou jsme nešli. Vláda Andreje Babiše tehdy navrhla pragmatičtější systém pobídek. Prosadila ho ve Sněmovně a hlavně, a to je tady důležité, převzala za něj politickou odpovědnost - a té se teď vzdáváte - politickou odpovědnost ve dvou směrech: za prvé byla odhodlána v obecné rovině určovat nařízením bližší parametry podporovaných investic a za druhé byla odhodlána individuálně posuzovat jednotlivé investiční projekty, rozhodovat o nich a rozhodovat o nich ve sboru. Hospodářské dopady udělovaných investičních pobídek jsou velké a dle mého názoru je potřeba důkladně zhodnotit adekvátnost požadované podpory vůči přínosům jednotlivých projektů.

Sám nejsem příznivec dotací a umělých investic, nicméně v současném světě nám mnohdy nic jiného než takováto podpora nezbývá. Ale také je potřeba za tyto kroky vždy převzít politickou odpovědnost, a znovu říkám krokem, který přinášíte, se této politické odpovědnosti zbavujete, dobrovolně se jí zbavujete. A tím se dostáváme k dnešku, protože předložený návrh zákona tento princip skutečně ze zákona odstraňuje. Bylo to tady řečeno tak nějak pod pokličkou, ale řečeno to bylo.

Pokud se tento návrh schválí, tak se vláda nebude nadále podílet na rozhodování o konkrétních investičních pobídkách. Byla by jí ponechána jen pravomoc k nastavování parametrů podporovaných investic prostřednictvím nařízení. Odstranění potřeby vládního souhlasu s každou pobídkou je v návrhu odůvodněno časovou náročností, dále pak netransparentností a malou předvídatelností procesu pro investory, neboť v zákoně nebyla stanovena kritéria, podle nichž by se měla vláda k žádostem o investiční pobídku vyjadřovat. Posuzování žádostí o investiční pobídku se tak má vrátit primárně na úroveň rezortního projednávání. Kde je ta transparentnost? To může vypovídat o tom, že vláda vlastně není schopná jednat ve sboru, a jen řeší, komu, v čem a která partaj ustoupí, tedy kdo a jak velkou porci medvěda dostane, jestli medvěda chytíte. Vládě nicméně mají být i nadále předkládány žádosti o získání finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku u strategických investičních akcí. Ten je totiž přímým nákladem vypláceným ze státního rozpočtu a vláda tak bude posuzovat aktuální možnosti státního rozpočtu, takže tohoto procesu se prostě nezbavíte.

Závěrem bych chtěl dodat, že mě může těšit, že vláda navrhuje vypustit z našeho systému jen tento jeden bod. Přesto říkám: bohužel. Celou zbývající architekturu investičních pobídek naší tehdejší vlády se současná vládní koalice rozhodla si ponechat. Zjevně není špatná, a to i přesto, že i při debatě v roce 2019 volala ODS po úplném zrušení investičních pobídek, a myslím, že to tady dnes určitě ze strany kolegů z ODS ještě uslyšíme.

Na plénu tehdy zprava zaznělo, že investiční pobídka má smysl jen ve velmi mimořádných případech, a pochybovalo se o tom, jestli dokážeme výjimečnost a mimořádnost zaškatulkovat do jednotlivých podmínek a jednoho zákona. Zprava tehdy rovněž zaznělo, že investiční pobídky by měly zcela skončit jako intervencionistický způsob chování státu k trhu. Můžeme souhlasit, nemusíme. Zprava také tehdy zaznělo, že investiční pobídky vytvářely a vytvářejí nefér konkurenční prostředí. To je právě ta politická odpovědnost. Ano, mohou vytvářet nestabilní prostředí v případě, že jsou špatně nastaveny parametry. Nutnost pobídek je však - a můžu říct i bohužel - z globálního pohledu zřejmá. Můžu zde zmínit například továrnu Rover, která po naprostém selhání tehdejšího premiéra Sobotky nakonec vyrostla na Slovensku.

Ano, byli jsme u toho i my. Právě proto, aby se podobná selhání neopakovala, jsme následně za vlády Andreje Babiše zavedli nový transparentní systém, který našemu trhu a našim lidem pomůže. Dnes vypouštěná politická odpovědnost vlády za své rozhodnutí byla tehdy právě vámi, takzvanou pravicí, naopak hodnocena jako jedna z mála výhod zaváděného systému. Časy se holt mění a včera není dnes. Otočky současné vlády se už staly takovým folklórem a zlozvykem. My si však za současným nastavením pobídek stojíme a za hnutí ANO budeme rozhodně proti tomuto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášený pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem si dovolil přihlásit, protože v minulém období jsem byl zpravodajem novely zákona, která přinesla změny v investičních pobídkách. Je tomu skoro na den čtyři roky přesně, kdy tato novela byla schválena. Já se budu samozřejmě zabývat ve svém vystoupení jak tím návrhem konkrétním, tak tím, co říkal pan kolega Novák, vaším prostřednictvím, ale mou hlavní motivací bylo vystoupit k investičním pobídkám jako takovým.

Je pravda, že my jsme už volali v minulém období po omezení investičních pobídek, a já jsem setrval v tomto svém konzistentním skeptickém názoru na velmi rozsáhlé používání investičních pobídek a chtěl bych obecně varovat před jejich nadužíváním. Poslední dobou - všichni jsme to slyšeli v médiích i při projednávání konsolidačního balíčku - se otevřeně mluví v naší společnosti, že žijeme v dotační ekonomice. Dnes se to prezentuje jako veliké poznání, ale přesně tuto větu, že se naše ekonomika mění pomalu z tržní na dotační, jsem právě použil zde před čtyřmi lety v roce 2019, a to v období projednávání novely zákona o investičních pobídkách, která přinesla zmíněné změny zaměřené na strategické služby, technologická centra, technologické inovace. Ono je to označení docela přesné, protože investiční pobídka je svého druhu také dotací.

Co mi vadí na dotacích a investičních pobídkách obecně, že mohou, pokud nejsou správně organizovány a řízeny, poskytovat konkurenční výhodu konečné firmě, konečnému beneficientovi, konkrétní firmě, která dotaci či investiční pobídku získá. Každá konkurenční výhoda nad svými konkurenty křiví trh. Můžeme se bavit o slevách na dani, finančních příspěvcích nebo konkrétních dotacích a subvencích na konkrétní projekt. Proto já vidím riziko v tom, že přinášejí výhodu těm, kdo pobídku obdrží, oproti těm, kteří ji nedostanou. Ti, kteří jí obdrží, mohou pak nabídnout levnější služby, výrobky, nebo mohou dát například i vyšší mzdy a v době vysoké zaměstnanosti, nízké nezaměstnanosti, mohou přetahovat zaměstnance svým konkurentům v době, kdy je nedostatek pracovníků. Proto i z podnikatelského prostředí většina podnikatelů považuje investiční pobídky za nefér prostředí. Tak to bylo i před novelou v roce 2019. Proto by mělo z mého pohledu být hlavním úkolem státu a Ministerstva průmyslu a obchodu sledovat, vyhodnocovat, kontrolovat, velmi důkladně poskytované pobídky, aby se nestaly součástí pouze konkurenčního boje a získávání výhod nad konkurencí. Investiční pobídka z mého pohledu má smysl skutečně jen opravdu ve velmi mimořádných případech, například při získávání mimořádné obchodní příležitosti pro Českou republiku, podpor inovativních řešení či rychlých investic do strukturálně postižených regionů.

Tady bych chtěl vyzvednout to, co pan kolega Novák, vaším prostřednictvím, nezmínil, respektive řekl, že vláda se zbavila možnosti určovat ty podmínky nařízení vlády. Chtěl bych tady vyzdvihnout, že jsem rád, že dochází i ke změně nařízení vlády, která o něco zpřísňuje podmínky pro investiční pobídky, zejména akcentuje větší zaměření na investice do výrob s přidanou hodnotou, a to jak podmínkou na zvýšení výdajů v oblasti vývoje a výzkumu, tak zvýšení podílu výzkumných pracovníků. Jsem si vědom, že do budoucna bude pro českou ekonomiku zapotřebí mít zde investice s vyšší přidanou hodnotou, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a zároveň rozšíří znalostní potenciál české ekonomiky. Můj celkový skeptický pohled na investiční pobídky se však nemění.

Předloženou konkrétní novelu ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu chápu v tom smyslu, aby nebyl případný zájemce odrazen délkou procesu s nejistým výsledkem, i když splní veškeré požadavky. Rozumím tomu, že je zde obava, aby v prostředí konkurence státu lákající nové subjekty s novými technologiemi na své území Česká republika měla co nabídnout. Rozumím tomu, že strategické projekty zůstanou nadále pod režimem schvalování vlády. Nicméně je třeba říct, že investiční pobídka by neměla být, stejně jako dotace, nároková. Byl bych velmi nerad, aby jako u mnohých dotačních titulů začal následně vyhrávat formalismus a papírové plnění kritérií. Vlastně bych rád slyšel ujištění, že to nebude znamenat ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu uvolnění stavidel. Při poskytování pobídek je i dnes stejně jako u dotací nutné brát ohled na stav veřejných financí a také na to, že nejčastější pobídkou je právě sleva na dani.

Pane ministře, děkuji za to, že jste mě vyslechl. Já bych vás na závěr prosil, protože to v tom materiálu nebylo, jestli máte k dispozici nějaká čísla, jak se v poslední době vyvíjely investiční pobídky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Milan Feranec, prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, zareaguji na to, co říkal pan kolega Munzar. Já jsem úplně nepochopil - protože na jedné straně říká, že to je špatně, rozumím tomuto pohledu, to je jasné, ale na druhé straně je tady zákon, který vlastně sníží úroveň rozhodování z vlády na ministerstvo s tím, že u daňových slev jenom v případě investiční podpory ve smyslu, že tam bude rozhodovat vláda. Takhle jsem to pochopil.

Tak já jenom, jestli si trošku, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, neprotiřečíte, když říkáte, že všechno je špatně, špatně, špatně, ale tímto zákonem vlastně posuneme úroveň rozhodování u daňových slev na nižší úroveň. Aniž bych se chtěl někoho jakkoliv dotknout, že nižší ve smyslu, že to už nebude rozhodovat vláda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Jan Bureš. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k tomuto zákonu o investičních pobídkách. Ráda bych se k tomu vyjádřila, protože jsem ze strukturálně postiženého kraje, z kraje Karlovarského. Všichni víte, že tato vláda a mnoho ministrů vystupovalo a vystupuje, jak je strašně důležité těmto třem krajům, kraji Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému, pomoci.

Před chvílí tady vystupoval pan Munzar, který řekl, že investiční pobídka je dotací, je nějakou konkurenční výhodou. A já položím takovou lehkou a jednoduchou řečnickou otázku. Které kraje by asi měly mít investiční pobídky nejvíce? Kam by se měli investoři nejvíce směřovat? Je to velmi jednoduché: do těchto tří strukturálně postižených krajů, a z těch tří bych si dokázala a dovolila bych si vypíchnout právě kraj Karlovarský a Ústecký, který je na tom úplně nejhůře, i co se týče mezd, HDP a dalších ukazatelů. A najednou pan ministr průmyslu a obchodu nám sem přinese tento zákon, který prakticky v rámci investičních pobídek, příchodu investorů do těchto krajů, prakticky pokud nějaký investor chtěl přijít do toho kraje a neměl v uvozovkách tu přidanou hodnotu, tak svým způsobem nemusel splnit podmínky a investiční pobídku získal. Já tady nebudu, pane ministře, hovořit o tom, že gigafactory směřujete do Plzeňského kraje, a měl byste to směřovat právě do toho strukturálně postiženého, ale chtěla bych se vás zeptat, když už jste tedy přes 520 dní ve vládě, kolik investičních pobídek směřovalo za vaší vlády do Ústeckého a Karlovarského kraje? Já vám odpovím: nula! Od roku 2019, kdy se podařil příchod investora BMW, což je vybudování okruhu na autonomní vozidla, kde i je ta přidaná hodnota, od té doby jsem nezaregistrovala, aby tyto investiční pobídky tam směřovaly, nebo abych slyšela aspoň nějaký náznak, nebo že se něco v této věci projednává.

Absolutně se mi nelíbí, že s tímto návrhem přicházíte. Můžeme tady o tom vést nějakou diskusi a můžete mi říkat, že chcete podpořit takové investiční pobídky, které budou mít propracovanou výrobu, které budou inovativní, ale kde máme tu záruku, že budou právě směřovat do těchto strukturálně postižených krajů? To v žádném případě v tomto zákoně není a tím, že měníte i ty podmínky, které právě aspoň nějakého investora do těch strukturálně postižených krajů přivedly. Vyjadřují se k tomu i odborníci, kteří jasně říkají, že tím, že se ta podmínka zruší, bude tam samozřejmě nastaveno, že pokud tam bude nezaměstnanost větší jak 7,5 %, tak tam nebude muset být tak propracovaná výroba. Zároveň chcete podporovat především velké investory a ještě u menších investic chcete udělat to, že nejenom že tu žádost bude muset schválit Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale budou ji muset schválit ještě další čtyři rezorty: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Pokud jeden rezort k tomu dá nesouhlasné stanovisko, tak to schváleno nebude.

V žádném případě s tímto, co říkáte - vy vlastně říkáte: my chceme krajům sociálně slabým, strukturálně postiženým pomoct - tak podle mého názoru a podle toho, co předkládáte, jdete úplně opačným směrem. Já bych pochopila, kdybyste tady předložil novelu zákona o investičních pobídkách, kde by bylo ošetřeno: Ano, my potřebujeme práci s přidanou hodnotou, my potřebujeme vědu, výzkum, inovace, ale kdybyste předložil návrh zákona, kde by bylo, že opět tyto tři kraje budou mít nějakou výhodu toho, aby opravdu ti investoři byli směřováni do těchto krajů, protože jinak se ty kraje prostě v budoucnosti v žádném případě nezvednou.

Takže já s tímto návrhem v žádném případě nesouhlasím a opravdu se mi nelíbí, že vůbec s takovýmto návrhem, který proti těmto krajům jde, že takový návrh předkládáte. Samozřejmě poslechnu si vaši reakci, určitě nějakým způsobem budete reagovat, popřípadě pak vystoupím ještě s nějakým návrhem. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Chci zareagovat na kolegu Ferance. Já nevím, co bylo nejasné. Já jsem vám řekl svůj skeptický pohled na investiční pobídky obecně. Řekl jsem tady ale, že chápu některé důvody, proč někdy investiční pobídky máme. Řekl jsem také, že chápu tuto novelu, aby se neodradil nějaký zájemce délkou procesu od toho, aby investoval někde jinde než v České republice, a zároveň jsem s tímto ale varoval před tím, abychom se nedostali do druhého extrému, aby se řeknu neroztrhl pytel s formalismem při posuzování investičních pobídek. Takže všechno to, co jsem tady shrnul, jsem měl ve svém vystoupení. Nevím, co na tom bylo nejasného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Bureš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem také ze strukturálně postiženého regionu, také z karlovarského regionu jako paní kolegyně Jana Mračková Vildumetzová. Chci říct, že investiční pobídky jsou veřejnou podporou, která je celkem oblíbeným nástrojem ve spoustě zemí na světě. Osobně si pamatuju ještě asi největší rozvoj agentury CzechInvest, která k nám někdy na počátku milénia vozila investory, potenciální investory, a to především z toho důvodu, že vyrůstaly průmyslové zóny po celé naší zemi, a začala tedy tak podpora vzniku pracovních míst. Zaměstnanci CzechInvestu jezdili poměrně často, bylo jich poměrně hodně. Já jsem byl v té době starostou města Ostrova, které mělo v té době také čerstvou a prázdnou průmyslovou zónu, do které jsme marně sháněli investory. Tehdy ta investiční pobídka byla na vytvořené pracovní místo. U nás, jenom pro zajímavost, v Ostrově, tedy okres Karlovy Vary, ta pobídka byla 2 300 eur na jedno vytvořené pracovní místo plus nějaké daňové prázdniny a v Klášterci, který je od nás 24 kilometrů a 24 minut, ta pobídka byla 5 600 euro, tedy více než dvojnásobná, a to z důvodu vyšší nezaměstnanosti. Logicky tedy jsme investory sháněli podstatně hůře, než se to dařilo kolegům ze severních Čech. Vznikaly tak logicky s těmito podporami na vznik jednoho pracovního místa montovny, které zaměstnávaly velký počet lidí, a to obvykle nekvalifikovaných. Nicméně začaly se také dále rozšiřovat a vznikat nové průmyslové zóny. Nemusí to být vždycky správně, ale prostě vznikaly.

Poté se podle mého názoru velmi správně změnila filozofie přístupu a podporu mohly dostat investice s vysokou přidanou hodnotou anebo investice, které by se daly charakterizovat jako inovativní. Nicméně v tom stávajícím systému, který stále ještě platí, mají strukturálně postižené regiony výjimku. Do našich strukturálně postižených regionů mohou přicházet, respektive podporu dostat i investoři, kteří nesplňují tyto základní parametry, to znamená vysokou přidanou hodnotu nebo vysokou míru inovace. Samozřejmě chápu, jak říkal pan ministr, že je nutné podporovat přínosné investice pro naši zemi, ale také na druhou stranu je třeba si uvědomit, že investiční pobídky jsou veřejnou podporou, tedy buď jak slevou na dani, nebo přímými financemi investorům, tedy buď jak buď to zaplatí daňový poplatník. Ale tato veřejná podpora by měla mít nejen důvod přilákat investory do České republiky, tedy investory v inovativním průmyslu nebo v průmyslu, který má vysokou přidanou hodnotu, ale měla by být také nástrojem, jak řešit regionální disparity.

Mně osobně vůbec nevadí, jestli bude investiční pobídky schvalovat vláda, ministerstvo, mezirezortní komise nebo nějaký jiný kolektivní orgán. To mi také vůbec nevadí, ale chtěl bych, aby, když už pro naše postižené regiony nebude podpora na montovny - a abyste mě špatně nechápali, nepléduju za to, aby u nás vznikaly montovny, budu rád, když u nás budou také vznikat závody s vysokou přidanou hodnotou nebo závody s inovativním průmyslem - ale myslím si, že bychom také měli myslet na to, že právě máme regiony, které zaostávají za ostatními v naší zemi. Dneska je to Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský region, ale zítra to může být region úplně jiný, a měli bychom myslet na to, že bychom si měli udržet nějaký nástroj na podporu těmto regionům. Ano, dáváme na jedné straně dotaci, nejenom my, ale i Evropská unie. Koneckonců i v tom plánovacím období, které teď běží, měla být původně vyšší podpora právě pro strukturálně postižené regiony. Neděje se, tak máme jenom speciální dotační programy, což je samozřejmě něco jiného, ale myslím si, že je klíčové právě pro naše regiony dát lidem kvalifikovanou a dobře ohodnocenou práci.

Proto jsem se chtěl zeptat závěrem svého projevu pana ministra, jestli bude i nadále zvýhodnění pro strukturálně postižené regiony. Opravdu mi nejde o Karlovarský, ze kterého jsem, nebo Ústecký nebo Moravskoslezský kraj. Jde mi obecně o to, jestli si chcete zachovat nástroj na to, aby pro strukturálně postižené regiony byla právě v takovémto klíčovém nástroji, který vláda České republiky má k dispozici, to znamená v investičních pobídkách možnost, jak je zvýhodnit, jak je preferovat a jak investorům ukázat a nalákat je právě tam, kde je nějaký problém, který je v obecném zájmu vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další je přihlášený pan poslanec Karel Haas, připraví se pan poslanec Václav Král. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Já se tady pokusím na podporu svých předřečníků z ODS vysvětlit postoj ODS, zároveň podpořit velmi silně návrh zákona ze strany MPO a vysvětlit podle mě některé nepřesnosti, které tady padly ve vystoupeních opozičních kolegů, jak si jich velmi vážím.

Možná to základní východisko, ze kterého musíme - protože ani členové ODS nežijí ve vzduchoprázdnu - ze kterého musíme vycházet. Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998, jinými slovy, čtvrt století. Zákonem jsou upraveny od roku 2000. Téměř čtvrt století. Investiční pobídky - nežije naše země ve vzduchoprázdnu - jsou poskytovány napříč Evropou, tak asi musíme s tímto stavem nějakým způsobem pracovat.

Tím se dostávám - a snad celkem v uvozovkách přesným oslím můstkem - k podpoře zákona. Pokud musíme s investičními pobídkami pracovat, protože nás k nim prostě nutí realita, ekonomická realita Evropy, ekonomická realita světa, tak pak je, prosím, čiňme byrokraticky co nejméně náročné, a pokud možno co nejrychlejší a co nejvstřícnější, a zdůrazňuju, co nejtransparentnější pro investory. A tomu jde návrh ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu naproti, řeknu to úplně jasně. Kdo jste si ho četl, tak můžete potvrdit má slova.

Za prvé, k transparentnosti rozhodování o investičních pobídkách. To, co zákon jako jednu ze svých nosných linek dělá, že škrtá změnu, která byla vnesena do procesu poskytování investičních pobídek v roce 2019 za předchozí vlády, to znamená, škrtá politické rozhodování o investiční pobídce. A teď s velkou úctou ke kolegům z vás, opozice, v řadě vašich vystoupení, vzpomeňme si na debatu o služebním zákonu, jste tolikrát vzývali, že pro transparentnost procesu v této zemi má probíhat odborné, nikoliv politické rozhodování. A to, co dělá tento zákon, je, že z procesu poskytování investičních pobídek škrtá politické rozhodování, které nemělo stanovena žádná objektivní kritéria. Vláda mohla pro investory rozhodnout zcela nepředvídatelně. Naproti tomu tento zákon se vrací k tomu, že rozhodování o investičních pobídkách bude správním, nebo vrací se k procesu správního rozhodování, analogickému třeba rozhodování o dotacích, což je přece velmi řekněme podobný segment výkonu veřejné moci. Investiční pobídky, už to tady padlo od kolegů, nejsou ničím jiným než jinou formou dotace. Takže z mého pohledu, pokud tady od kolegů z opozice slyším, že návrh zákona směřuje třeba k nižší transparentnosti, že směřuje ke zhoršení toho procesu, tak do správního řízení nikdo, ani na ministerstvech jako ústředních orgánech státní správy, nesmí nikdo politicky zasahovat, takže naopak tato novela škrtá politické rozhodování, nepředvídatelné politické rozhodování, a vrací se k čistě správnímu rozhodování. Jinými slovy, i na jednotlivých ministerstvech, která budou do toho procesu zapojena, ať už to je samotné MPO jako ústřední orgán státní správy, který bude gestorem těchto správních řízení, nebo dožádaná čtyři ministerstva, která budou dávat povinná stanoviska pro toto správní řízení, tak se přece, a to věřím, že pochopí všichni napříč touto Sněmovnou, z politického rozhodování nepředvídatelného vracíme k odbornému rozhodování. To je první věc.

Druhá věc, myslím si, že se věci mají v České republice sjednocovat. Kdo fungujete nebo jste fungovali v ústředních orgánech státní správy, které poskytují dotace, kdo fungujete na obcích a krajích, které poskytují dotace podle malých rozpočtových pravidel, dobře víte, že v těchto typech řízení podle velkých nebo malých rozpočtových pravidel neexistuje v zásadě možnost odvolání, jinými slovy, to řízení není tradičně dvoustupňové jako jiná správní řízení. V zásadě se tam můžete bránit pouze napadením řekněme formálních procesních pravidel, nikoliv meritorně. To je další linka, která podle mého názoru proces poskytování nebo rozhodování o poskytnutí investičních pobídek zjednodušuje, dělá ho řekněme předvídatelnějším, dělá ho správnějším, dělá ho konzistentnějším s jiným obdobným typem řízení, to znamená s řízeními o poskytnutí dotace.

Ke kolegyni Mračkové Vildumetzové, prostřednictvím pana předsedajícího, ke zvýhodnění nebo znevýhodnění, a možná tím předbíhám jednu z odpovědí pana ministra, ten dotaz byl na pana ministra, ale využívám svého vystoupení. Ke zvýhodnění strukturálně postižených regionů - já ze strukturálně postiženého regionu nejsem, ale uznávám, že jsou v České republice zcela objektivně regiony, které jsou na tom strukturálně hůř. A prosím vás, a teď vlastně to implementovala předchozí vláda, bylo to jedno z jejich posledních rozhodnutí v listopadu roku 2021, ono to tedy není nic jiného než implementace evropských pravidel, přijala, myslím, že to bylo 15. listopadu, ještě předchozí vláda formou nařízení vlády takzvanou mapu, řekněme regionální mapu maximální možné míry veřejné podpory. Ani investiční pobídky nejsou vyňaty z procesu veřejné podpory, musí být v souladu se základními evropskými pravidly pro veřejnou podporu a strukturálně postižené regiony jsou velmi výrazně - já tady uvedu, ta konkrétní čísla nařízení vlády mám před sebou, 428 z roku 2021 - strukturálně postižené regiony jsou na rozdíl, a já uvedu právě z obou spekter, jak strukturálně postižené regiony, tak řekněme regiony lidsky řečeno bohatší v České republice, jaká je míra toho zvýhodnění. Maximální přípustná výše veřejné podpory pro investiční akce realizované v regionu soudržnosti: Moravskoslezsko - 30 %, Střední Morava - 30 %, Severovýchod - 30 %, Severozápad - 40 %, z toho opačného spektra Praha - 0, nebo pražský region - 0, takže to je to srovnání, když tady padaly informace o tom, že strukturálně postižené regiony nemají v současném systému investičních pobídek žádné zvýhodnění. Ta informace, pokud tady padne od pultíku, tak není - teď hledám kulantní slovo - není objektivní. Odkazuji na nařízení vlády 428/2021. Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní řádně přihlášený pan poslanec Václav Král. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo, pane předsedající. Je mi ctí, že tady mohu předstoupit a pohovořit o záležitosti, která se týká investičních pobídek a o změně zákona a smysluplnosti těchto pobídek. Myslel jsem si, že někdy s koncem devadesátých let jsme tuhle oblast již opustili, a možná svým způsobem řeknu, že jsem měl za to, že jsme se i poučili z toho vývoje, který tady byl po sametové revoluci. Teď sice říkáme, že na jednu stranu se snažíme zvýšit přidanou hodnotu našich výrob, a přitom v reálu jsme se stali vlastně montovnou Evropy. Je to záležitost, které úplně nerozumím, protože v situaci, kdy jako Česká republika máme na poměry Evropské unie jednu z nejmenších nezaměstnaností, tak se dál zabývat touto oblastí podpor veřejného sektoru je něco, co prostě je mimo mé chápání, a i koneckonců s ohledem na aktuální konsolidační balíček, kdy na jednu stranu říkáme, že musíme šetřit veřejné prostředky a že budeme škrtat národní dotace, a na druhou stranu říkáme, že Evropská unie nám poskytuje takřka bezbřehé fondy, které chceme právě například do těchto investičních pobídek transformovat, tak je tady jistý nesoulad. Probírali jsme tady před nedávnem podobu toho konsolidačního balíčku, kdy se zdá, že z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu bychom měli škrtat - jestli si dobře pamatuju - 20,9 miliardy korun, z rozpočtu Ministerstva zemědělství pak tuším 10,9, že tam bylo plus další ministerstva následují. A možná to teď nebude znít jako úplně kolegiálně, ale nikdo nám vlastně v tuhle chvíli neřekl, čeho konkrétně se ty finanční prostředky týkají. Například MPO avizovalo, že sníží příspěvky na fotovoltaiku, respektive obnovitelné zdroje, jaká bude reálná použitelnost těchto... nebo Ministerstvo financí, děkuji, omlouvám se - jaká bude ta realizovatelnost skutečná, je otázkou.

Takže na jednu stranu se tedy věnujeme investičním pobídkám, chtělo by se říct možná z národních zdrojů, a na druhou stranu vlastně ty národní zdroje škrtáme, a zůstávají tedy pouze ty zdroje evropské, které - já neumím ani říct tu částku, jsou to stovky miliard korun, které jakoby najednou chceme proinvestovávat, a tam jako bychom šetřit nemuseli.

S tím zákonem, s tou novelou, která dnes přichází, jako například s konsolidačním balíčkem, riskujeme trošičku zpochybnění, no trošičku víc, zpochybnění vůbec podnikatelského prostředí v České republice. Já si skutečně kladu tu otázku, jak vůbec přesvědčíme tedy investory - a teď nevím, jestli z oblasti českých firem, ale i těch zahraničních - aby investovali v České republice. Já nechci mluvit o aktuální vládě, myslím, že to je zájem nás všech udržovat jakousi stabilitu podnikatelského prostředí. A to myslím, že se nám bohužel i vlivem změn, které se na nás valí z Evropské unie, tak se nám příliš nedaří.

Nicméně pojďme se tedy zamyslet, co vůbec pod těmi investičními pobídkami se skrývá. V devadesátých letech možná jsem je považoval za nějaký klíčový kámen, který posouvá naše společnosti a vůbec podniky a společnost českou vpřed, že investoři jsou těmi, kteří rozpohybují tyto procesy a stát jim těmi pobídkami ukazuje cestu. Koneckonců ty pobídky mohou sloužit i jako katalyzátor růstu inovace a prosperity. To všechno jsem měl za to, že máme za sebou. Nicméně dnes to investování je obzvláště důležité. Společnosti se potýkají s různými výzvami a překážkami, které před ně klademe, nejenom vůbec vývojem zejména v evropské legislativě, ale i zahájením - mám pocit, už jsem tady o tom jednou mluvil, jakýmsi závodem v dotacích mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. A opět tedy do toho, když škrtáme avizované národní zdroje, tak to prostě nedává smysl a já mám velkou obavu, že pokud se nedomluvíme v rámci Evropské unie, potažmo Česká republika nedefinuje své priority, tak že prostě tento závod prohrajeme. Možná k tomu bude sloužit i ta dnešní novela, kterou tady projednáváme. Omlouvám se, ale tohle jsem tady neslyšel v kontextu prezentace toho návrhu.

Takže před podnikateli jsou překážky a podnikatelské prostředí se neustále zhoršuje. Podnikatelé jsou čím dál víc zatěžováni různou administrativou a dodatečnými procesy, které je odvádí od toho zásadního, co mají dělat, to znamená, vydělávat peníze. Mluvím tím konkrétně o požadavcích na naplňování různých ekologických standardů, mluvím o dekarbonizaci, o nutnosti změn zdrojů výroby tepla, výroby elektřiny, na čím dál širší okruh podnikatelů se valí procesy a požadavky, které se týkají ochrany osobních údajů, ESG kritéria a další. A já bych se chtěl zeptat, jestli vláda, respektive ministerstvo, ty veřejné prostředky právě zaměří tímto směrem, aby podnikatelům ulehčily tyhle požadavky, které se na ně ženou ze všech stran. A musím říct, že ta otázka mi nejde ani z úst, protože jsem přesvědčen o tom, že investiční pobídky a dotace, stejně tak jako regulace, prostě nepatří do tržního prostředí a do kapitalismu bez přívlastků.

Takže je potřeba si říct, jak vlastně peníze v investičních pobídkách budou zaměřeny. Pak se můžeme tady dočkat i toho, že si budeme věřit v tom, že veřejné prostředky půjdou na rozvoj nových produktů a technologií. Víte, že se dlouhodobě bavíme o smysluplnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků do vědy a výzkumu, kdy nefungují základní ekonomická kritéria, a pokud se nám daří zkoumat primární výzkum, tak už potom pokulháváme v té faktické aplikaci a realizaci, chcete-li, kapitalizaci nákladů na vědu a výzkum, které vynakládáme. Takže se ptám, jestli se chceme zaměřovat na produkty s vyšší přidanou hodnotou, na technologie, anebo jestli dál budeme chtít zůstat montovnou Evropy. Pak by tyto pobídky mohli podnikatelé využít na rozšíření svých provozoven, případně vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst.

Mám za to, že investoři jsou hnací silou, která podporuje ekonomický růst a tím přispívá k celkovému blahu naší společnosti. Investiční pobídky bezesporu jsou klíčovým nástrojem pro přilákání a udržení investic, takže se ptám, jestli je budeme využívat na rozvoj společnosti a našich podniků, anebo pouze na udržení stávajícího stavu, kdy na území České republiky výrobky s přidanou hodnotou negenerujeme, respektive nevyužíváme výsledky z primárního výzkumu.

Pobídky mohou zahrnovat různé daňové úlevy, dotace, snížení byrokracie, ale i jiné podpůrné mechanismy. Jejich cílem může být snížit investiční rizika a zvýšit atraktivitu podnikatelského prostředí. To možná na první pohled vypadá banálně, nicméně s legislativní smrští různých nařízení a směrnic, která se na nás valí z Evropské unie, na jednu stranu bychom chtěli navyšovat atraktivitu investičního prostředí a na druhou stranu prostě podnikatelské prostředí destabilizujeme. Tak myslím, že bychom měli mluvit všichni jedním dechem a najít jakýsi balanc mezi tím, jestli tedy chceme podporovat investice, anebo na druhou stranu naopak podnikatele od investic zrazovat.

Nepochybně se tímto způsobem vytváří stimuly pro investory, aby přinesli svůj kapitál a svůj know-how do našich společností a podporovali tak jejich rozvoj. Jak se nám to daří nebo dařilo do této chvíle, nechám na vašem posouzení. Nicméně musíme si uvědomit faktickou stránku a rozměr dotačních titulů a investičních pobídek, kdy víme řekněme z ekonomických teorií, ale já myslím, že i praxe, že investiční pobídky demotivují lidi od inovací, od práce a prostě deformují trh. To je věc, která je snad - doufám, že všem nebo většině z vás, omlouvám se za to, nemyslím to nějak osobně - zřejmá a nejsem si jist, jestli tou novelou jdeme správným směrem.

Pokud přilákáme kapitál a know-how od soukromých investorů, můžeme očekávat rozvoj těch společností. To jsou ty výhody, to jsou výhody na posílení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru. Tím, že nabízíme atraktivní pobídky pro investory, můžeme přilákat již zmíněné zahraniční investice a zapojit se tak do globálního ekonomického dění. Tato konkurenceschopnost nás pak motivuje samozřejmě k dalším inovacím a zvyšuje naše schopnosti přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám, které se však nemění přirozeně, ale jak jsem již zmínil, jsou akcelerovány svým způsobem uměle a na základě politických rozhodnutí, v našem případě Evropské unie, a obávám se, že v blízké budoucnosti i jakýmsi možná trochu geopolitickým přetlačováním mezi Evropou a Amerikou. To jsou příležitosti, které tady máme.

A poslední, neméně důležitou výhodou, kterou bych tady rád zmínil, je to, že investiční pobídky lze využít i ke zlepšení životního prostředí, dopadů činnosti podniků, podnikatelů na životní prostředí. Bavíme se tedy o tom často i v rámci činnosti výboru pro životní prostředí nebo evropských záležitostí - skutečně příliv norem, které se týkají Green Dealu, a chce se mi říct skoro německé Energiewende, je katastrofální. A my tedy na jednu stranu, když po podnikatelích chceme, aby se chovali v uvozovkách ekologicky nebo víc ekologicky, aby dodržovali různá ESG kritéria, možná chce se mi říct i standardy, které se týkají kybernetické bezpečnosti, tak zase investiční pobídky můžeme napnout tímto směrem a motivovat tak zaměstnance.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám kolegy a kolegyně o ztišení, protože hluk v sále je poměrně enormní. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji, pane předsedající. Všem se omlouvám za to, že tady možná říkám to, co je všeobecně známo, a že to podávám nezáživnou formou. Nicméně ta novela prostě je podstatná pro budoucí směřování České republiky a veřejných prostředků, takže si dovolím tedy shrnout zásadní výhody a nevýhody investičních pobídek.

Tou poslední, kterou jsem tady zmínil, je to, že mohou sloužit ke zlepšení právě životního prostředí. A já bych tady rád slyšel, jestli Česká republika půjde tím směrem. Pak bychom tady svým způsobem zase popřeli to, co tady zaznělo v rámci projednání konsolidačního balíčku, kdy na jednu stranu říkáme, že budeme oklešťovat národní finance, které půjdou tímto směrem, a na druhou stranu tedy čerpáme evropské dotace, které právě taky můžeme využít na podporu zlepšování životního prostředí a dopadů činností podniků na celosvětové klima. Je zvláštní, že nám jde tato podpora například v sektorech - nebo jde: že tato pravidla jsou uplatňována například v sektorech energetiky, zemědělství, ale například v situaci hospodaření s vodou v krajině a podobně se zdá - nebo aspoň mně osobně, omlouvám se - že tento sektor je taková Popelka a že o vodě a o přínosu vody v krajině a vůbec pro život v České republice se o tom málo mluví. Ale nechci zdržovat, omlouvám se.

Ty investice mohou vést k rozvoji ekologicky šetrných technologií a snížení emisí, respektive k efektivnějšímu využívání zdrojů. Investoři se samozřejmě mohou angažovat v udržitelných projektech, přispívají tak k ochraně naší planety a zanechávají pozitivní odkaz pro budoucí generace. To bych řekl, že jsou základní principy ESG kritérií, která jsem tady zmiňoval. A já bych tady rád slyšel to, jestli napneme síly i tímto směrem a právě prostřednictvím investičních pobídek motivujeme soukromý sektor, anebo i koneckonců státní organizace, aby fungovaly dle ESG kritérií. Na to se tady možná trochu zapomíná, že pokud tedy evropská legislativa a národní legislativa zavádí tyto ESG principy do naší legislativní praxe, pak by i státní podniky, tady pan ministr dopravy s tím určitě má zkušenosti, prostě byly lídry v tom, aby i státní organizace byly výkladní skříní v uplatňování ESG kritérií, to znamená jakési udržitelnosti a snižování dopadů činnosti podniků na životní prostředí.

Investiční pobídky jsou tedy prostředkem, které nám umožňují posunout naši společnost kupředu. (Reakce v plénu. Obrovský hluk v sále. Poslanci Juchelka a Nacher si stěžují, že neslyší.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tom případě opět požádám, kolegyně a kolegové, o ztišení, aby v levé části sálu dobře rozuměli, co říká pan poslanec. Prosím, kolegové napravo, požádám o ztišení. Kolegové z ODS, požádám vás o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co říká pan poslanec. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Václav Král: Už to vezmu tedy krátce. Investiční pobídky jsou prostředkem, který nám umožňuje posunout společnost dopředu, a jsou to nástroje, které motivují investory, aby přinášeli svůj kapitál, inovace a vytvářeli nová pracovní místa do našeho prostředí, ať už se jedná o malé podnikatele, inovativní start-upy nebo mezinárodní korporace. Investiční pobídky jim poskytují příležitost prosperovat a spolupracovat na budování lepšího světa. To je zajímavý moment, protože na jednu stranu my říkáme, že podporujeme velké mezinárodní koncerny, a na druhou stranu zase říkáme, že je to špatně a že bychom se spíš měli zaměřit na malé podnikatele a střední podnikatele. Vidím tady jistou nekonzistentnost v prohlášení vlády. Ale zase opět bych nerad, aby to vyznělo, že se v uvozovkách strefuji pouze do vlády současné.

Myslím, že když už musí být nějaké regulace a nějaké investiční pobídky, dotace a podobně, že by mělo být všem měřeno stejným metrem. Prostě není možné se tady smířit s tím, že například v zemědělství, ke kterému mám blízko, od velkých producentů budeme požadovat skutečně drakonické investice a aby zajistili různé hygienické normy a podobně, což je samozřejmě v pořádku, na druhou stranu ale se zdá, že by jaksi malí a střední podnikatelé chtěli nějaké výjimky a chtěli, aby to, co chceme po velkých investorech, jsme nechtěli po těch malých. To je prostě věc, které já nerozumím, a můžeme to například vidět dnes při dovozech zemědělských produktů z Ukrajiny, kdy okolní státy jako Polsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko zastavily dovoz obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, Česká republika to neudělala a přesvědčujeme se tady, že ty produkty jsou v pořádku - no, samozřejmě že nejsou v pořádku, i kdyby byly řekněme kvalitativně, jako že mám velkou pochybnost, kompatibilní s těmi našimi, tak je prostě nesporné, že byly vyráběny, sklízeny, případně zpracovávány...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším a poprosím, aby byl v sále klid. Počkáme, než se kolegyně a kolegové utiší... Můžete pokračovat.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Takže buď na evropský trh budeme pouštět výrobky, které splňují veškerá kritéria a přísná kritéria - a je to tak dobře, například v potravinářství - anebo budeme najednou prosazovat nějaké výjimky. A tam by mě zajímalo, jestli podobný dvojí metr budeme uplatňovat i při těch investičních pobídkách, jinými slovy, jestli velké mezinárodní koncerny - a já proti nim nic nemám, pokud tady budou řádně zdaňovat svoje výnosy a nevyvádět dividendy do zahraničí - jestli budou mít stejnou příležitost, jak získat investiční pobídky, jako ti malí nebo střední podnikatelé. Takže potom můžeme s klidným svědomím, pokud budou tyto podmínky splněny, veřejné zdroje tímto směrem pustit a motivovat tak podnikatele, aby vytvářeli nějaký multiplikační efekt a přinesli svůj kapitál, inovace a pracovní místa do našeho prostředí, byť nezaměstnanost v České republice je jedna z nejnižších... (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Nejnižší.) ... nebo nejnižší, ano, děkuji. Nás na Vysoké škole ekonomické učili, že přirozená nezaměstnanost, jestli se nepletu, je někde kolem 3,5 %, 4 %, což znamená, přirozená nezaměstnanost je ta situace, kdy ti lidé prostě nemohou pracovat, jako fakticky prostě nemohou, ne že nechtějí, to je rozdíl. Takže my jsme dnes pod mírou přirozené nezaměstnanosti.

Tak já už budu končit, takže opět bych horoval za to, aby bylo všem měřeno stejným metrem a všichni měli stejnou příležitost, jak prosperovat a spolupracovat na budování lepšího světa. Takže já vám děkuji za pozornost a doufám, že pokud podpoříme tuto novelu, že se nám skutečně podaří akcelerovat pozitivní změny do našich životů a do budoucnosti českých podniků, protože to, co se zdálo v devadesátých letech a po roce 2000, že se podnikalo tak jako trochu samo, tak všichni, mám pocit, že mi dáte za pravdu, že doba se mění a že skutečně legislativní smršť, která jde z Evropy - už se omlouvám, už jsem to tady říkal jednou - je enormní a enormně zatěžuje podnikatele. A já bych si přál, abychom, když se tady budeme bavit o dalším směřování veřejných zdrojů, podnikatele zatěžovali administrativně co nejméně a abychom jim dali prostor k podnikání.

Já vám děkuji, a pokud pan ministr alespoň na část těch věcí teď odpoví - a já vnímám, že by to mělo zaznít v prvním čtení, ale už jsme si zvykli svým způsobem na to, že ty argumenty potom padají i dodatečně - tak mně to určitě vadit nebude. A byl bych rád, aby i dnešní novela, ta podoba finální, přispěla ke stabilitě podnikatelského prostředí, protože jinak my soukromý kapitál do budoucna neprobudíme a připravíme se tak o zajímavé multiplikační efekty. A nechci už teď zdržovat, ale kdybych se podíval na příklady z energetiky, tak myslím, že je to naprosto evidentní. Vidíme to například při výstavbě jaderných bloků, kdy - a já tomu rozumím - management společnosti ČEZ například nechce rozhodnout o těch investicích, pokud nebude mít participaci státu, protože prostě nemohou připustit to, aby na ně dopadla neblahá skutečnost nestability podnikatelského prostředí.

Takže byl bych rád, abychom i touto novelou tomu šli naproti a skutečně se zasadili o stabilizaci podnikatelského prostředí. Já se omlouvám za zdržení, ale považoval jsem za důležité to zasadit do nějakého kontextu. Díky. (Výrazný potlesk poslanců ANO a ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám přeju hezký podvečer, my jsme se vystřídali v řízení schůze. Nacházíme se v obecné rozpravě novely zákona o investičních pobídkách a další přihlášený je pan poslanec Staněk. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Hezký večer.) Hezký večer, slyším z pléna, hezký večer, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. (Uvolněná atmosféra v sále.) Pane místopředsedo, děkuji za udělení slova. Vážený pane ministře, já bych chtěl taky vystoupit na podporu tohoto zákona, protože si myslím, že je to téma, které je žádoucí a které pro společnost, která je mimořádně globální a na investicích samozřejmě stojí, velmi důležité. Bylo by obtížné vystupovat po mých předřečnících, panu kolegovi Burešovi, panu kolegovi Haasovi, panu kolegovi Munzarovi, panu kolegovi Královi, protože samozřejmě už skoro všechno zaznělo, ale je logické, že úplně všechno zaznít nemohlo, takže je asi dobré některé věci připomenout a zvážit i společenskou debatu, která se teď otvírá. A je logické, že při prvním čtení je asi důležité zhodnotit právě výhodu a nevýhodu předkládané legislativy.

Já jsem vlastně už v úvodu řekl, že ten zákon považuji za dobrý a že je dobré jeho přijetí, protože si myslím, že investiční pobídky, byť se na ně můžeme dívat z různých úhlů všelijak, protože samozřejmě kritikové asi vyhodnotí, že je to něco, co by jako nástroj mohlo být třeba nesprávně vnímáno a taky by to mohlo pokřivovat trh, tak za sebe musím říct, že investiční pobídky vnímám jako přínosné a jako žádoucí. A teď nebudeme hovořit o tom, jestli se jedná o pobídky do znevýhodněných regionů, nebo zvýhodněných regionů, teď o tom nechci polemizovat, protože samozřejmě o tom, co je zvýhodněný, případně co je jinak označený region, je velmi obtížné hodnotit. (Hluk v sále.) A já...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, moc se omlouvám, že vám do toho skáču, ale musím vás přerušit, abychom zjednali klid v sále, téměř jsem vám nerozuměl už v tom hluku. Poprosím kolegyně a kolegy, aby se zklidnili. Můžete pokračovat, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane místopředsedo. Je tedy nasnadě se na to dívat optikou všech regionů, to znamená, jsme tady poslanci za svoje regiony a bylo by asi nefér se na to dívat optikou znevýhodněných nebo jinak označených regionů.

Jak jsem říkal, považuji investiční pobídky za důležitý nástroj podpory podnikání a vůbec vytvoření prostředí pro to, aby se tu mohly vytvářet materiální hodnoty, aby se vytvořily i pracovní příležitosti, pracovní místa, a považuji to taky za důležité i z pohledu globálního investování, protože pokud vytvoříme prostředí pro investiční pobídky, tak kapitál, který by se třeba odlil někam jinam do jiných zemí nebo do jiných regionů, soustředíme na konkrétní místa, která třeba potřebujeme a která bychom chtěli podpořit. Takže za mě je to zejména právě, jak jsem říkal, v globálním světě poměrně dobrý stimul, který určitě bude důležitý pro přilákání investorů.

V každém případě je také potřeba připomenout, že výhoda u investičních pobídek je určitá schopnost posílit konkurenceschopnost, ať už to je právě zvýšením nebo zvýhodněním, daňovým zvýhodněním nebo nějakou podporou konkrétních technologií, inovací a vlastně zvýšení i produktivity, což by mohlo vytvořit i to, že některé podniky se stanou konkurenceschopnějšími na trhu a mohou lépe uspět ve srovnání s jinými podniky, které tyto výhody třeba nemají k dispozici.

Jak jsem říkal, za sebe vnímám nejpodstatnější investice nebo investiční pobídku právě do infrastruktur, které, jak asi vnímáme, jsou pro nás, pro obecné blaho občanů, asi nejpodstatnější, protože se tady potýkáme poměrně dlouhou dobu s tím, že infrastruktura není ještě úplně kompletně vybudovaná a že tohleto přesně může být ten směr, kam investiční pobídky... nebo vůbec jak je využívat. Čili ten pozitivní dopad na celou společnost, ať už prostřednictvím samotných investic, anebo potom hospodářského růstu, zlepšení kvality života, anebo jak tady říkal naposledy už můj předřečník kolega Václav Král, i dotýkání se snižování nezaměstnanosti, je velmi, velmi žádoucí.

Já bych ještě o tom samozřejmě mohl polemizovat poměrně dlouhou dobu a nechci se točit v kruhu, protože tady již potřebné věci byly řečeny, ale já bych ještě přece jenom nakonec svého krátkého vystoupení zmínil to, proč si myslím, že ten zákon je důležitý právě pro tuto dobu. Vidíme sami, jak současná doba je poměrně neklidná, jakým způsobem jsme od covidové krize se přesunuli do válečné doby a jak je důležité udržet hospodářství v chodu, jak je důležité udržet stabilní ekonomiku, jak je důležité udržet občanskou společnost.

To je to, co si myslím, že by právě zákon o investičních pobídkách, respektive investiční pobídky jako takové mohly zabezpečit a zaručit. Tedy vnímám to právě pro tuto konkrétní dobu jako velmi žádoucí, jako velmi prospěšné a je dobře, že s tím ministerstvo přichází právě teď - tak, aby se dala ta legislativa zvládnout a přijmout a aplikovat.

Samozřejmě najdeme kritické hlasy s ohledem na to, že samozřejmě ty megapoly a megapodniky mohou potom do budoucna třeba i trošku hýbat ekonomikou v tom smyslu, že třeba budou vyhrožovat potom odchodem, třeba právě z té už proinvestované zóny, ale na druhou stranu si pořád myslím, že převažuje výhoda, převažuje hodnota pozitivní.

Takže já bych tedy po celé té debatě, která tady byla poměrně rozsáhlá - a je dobře, že jsme ji vedli, protože si myslím, že je namístě tu debatu tady otevřít, a já věřím, že ta debata nebude jenom v prvním čtení, ale proběhne určitě i ve druhém, i ve třetím čtení, protože ten zákon je, jak jsem říkal - a je to vidět - pro nás pro všechny velmi důležitý, protože se na něm shoduje, myslím na tom smyslu zákona, opozice i koalice, což je samozřejmě velmi žádoucí a velmi věcné, a jak tady zmiňoval i můj ctěný předřečník Karel Haas, investiční pobídky řešíme už čtvrt století a je na nich nějakým způsobem postavena i naše ekonomika.

Takže, dámy a pánové, já se blížím k závěru a velmi bych tedy plédoval, aby předkládaný návrh zákona mohl projít do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ano, vidím z místa se hlásit paní předsedkyni.

Jenom načtu omluvu, s dovolením: od 17.15 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní předsedkyně Pekarová Adamová, pan poslanec Dufek Aleš bere zpět svou omluvu, která byla původně deklarována na celý jednací den. To jsou omluvy.

Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si myslím, že jsme teď byli svědky velice zajímavé debaty, velice zajímavé, já to myslím bez naprosté legrace. Já jsem to poslouchala s velkým zájmem a zaujetím, tu debatu, byla věcná. A myslím si, že i ty body, že by stálo za to, abychom tu debatu dokončili, protože když se vám přetrhne nit, tak už těžko navážete třeba potom někdy později. Navíc ten program je tak strašně bych řekla důležitý, který tady dnes je navržen - shoda se hledá velmi těžko napříč politickým spektrem, abychom se shodli na programu tak, jak jsme se shodli dnes, to si myslím, že málokdy se vidí - takže já navrhuji, abychom pokračovali i po 19. hodině a i po 21. hodině, protože skutečně si myslím, že byla škoda teď přestat v tom nejlepším. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlásí se pan poslanec Munzar. Zaznamenal jsem procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat, čili poprosím pana kolegu, aby případně dal protinávrh.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já dám protinávrh, abychom případně pokračovali po 19. hodině pouze do projednání tohoto otevřeného bodu, to znamená, novela zákona o investičních pobídkách.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě se někdo hlásí? Zagonguji, ať můžou kolegové dorazit. Ještě se někdo hlásí k procedurálnímu návrhu s protinávrhem? Není tomu tak.

Ano, zaznamenal jsem nicméně vaši žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím.

Ještě se hlásí pan poslanec Bureš.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já mám také procedurální protinávrh. Já bych navrhoval, abychom jednali sice po 19., ale do 21 hodin pouze, ne po 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, to byl pan poslanec Bureš. Ještě se někdo hlásí s protinávrhem? Není tomu tak.

Já jsem vás mezitím odhlásil, nicméně počkáme, než se ustálí počet přihlášených.

Budeme postupovat tak, že nejprve budeme hlasovat o posledním protinávrhu pana poslance Bureše, poté o protinávrhu pana poslance Munzara a následně o návrhu paní poslankyně Schillerové.

Myslím, že se počet ustálil. Já ještě jednou řeknu, o čem budeme hlasovat nyní.

 

Nyní hlasujeme o protinávrhu pana poslance Bureše, abychom jednali po 19. hodině, ale pouze do 21. hodiny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 123, bylo přihlášeno 137 poslanců, pro hlasovalo 7, proti 43. Návrh byl zamítnut.

 

Jako druhý protinávrh budeme hlasovat návrh pana poslance Munzara, abychom jednali po 19. hodině, ale pouze do projednání tohoto bodu, tedy novely zákona o investičních pobídkách.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 124, bylo přihlášeno 140 poslanců, pro hlasovalo 17, proti 29. Návrh byl zamítnut.

 

A konečně se dostáváme k původnímu návrhu paní předsedkyně Schillerové, abychom dneska jednali a hlasovali jak po 19., tak po 21. hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 125, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro hlasovalo 55, proti 48. Návrh byl zamítnut.

 

Hlásí se ještě paní předsedkyně s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Respektuji, nic jiného mně nezbývá než respektovat rozhodnutí suverénní Sněmovny, ale nestěžujte si potom. Nestěžujte si příště, že nestíháte projednat program, že vám něco tady obstruujeme, že vám něco bojkotujeme. (Potlesk poslanců ANO.) Teď jsme vám dali šanci, abyste dnešní program projednali možná celý. A vy jste ho nevyužili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nicméně budeme pokračovat v tomto bodu. Paní předsedkyně se hlásí do obecné rozpravy k novele zákona o investičních pobídkách. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já tedy předpokládám, že určitě vystoupí pan ministr průmyslu a obchodu, který se vyjádří k tomu, jak jsou ošetřené strukturálně postižené kraje, a jestli se tedy v tom zákoně o investičních pobídkách objeví to zvýhodnění.

Ale já bych v tuto chvíli chtěla reagovat na pana poslance Haase, prostřednictvím pana předsedajícího. On tady hovořil, že je přípustná míra veřejné podpory pro investiční akci realizovanou v regionu způsobilém pro podporu, a hovořil jste o tom, že Praha tam má nulu. Ale myslím si, že to rozpětí, které tam je, tak u Moravskoslezska 30 %, u regionu soudržnosti Severovýchod 30 %, Severozápad 40 % a ostatní regiony jsou tam okolo 25 %. A pokud se prakticky podíváte, že pokud se uskutečňuje malý nebo střední podnikatel, navyšuje se přípustná míra veřejné podpory o dalších 20 procentních bodů, ale ta míra podpory je v nějakém objemu a pak je to to procento.

Ale my se především bavíme, protože tato vláda to říkala a říká to i pan prezident, že ty tři strukturálně postižené kraje - a je to pravda - potřebují pomoci a tam by primárně měly ty investiční pobídky s přidanou hodnotou směřovat, tak já se ptám, jak je to v tomto zákoně ošetřeno, aby opravdu se nerozvíraly ty nůžky a aby se tyto strukturálně postižené kraje zvedly a strukturálně postiženými kraji v budoucnosti nebyly. Takže já očekávám vystoupení ministra průmyslu a obchodu, který na to adekvátně odpoví, a pokud neodpoví a v tom návrhu zákona to nebude, tak budu požadovat, aby ten zákon přepracoval, protože strukturálně postižené kraje potřebují investory s přidanou hodnotou a mělo by to v tomto zákoně být takto už napsáno a ošetřeno, aby primárně ty investiční pobídky právě do těchto krajů směřovaly. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Haas. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát. Já ty dvě minuty určitě nevyužiju, jenom zareaguji na slova své ctěné kolegyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegyně Mračkové Vildumetzové. V tom vystoupení jsem reagoval pouze na to, že paní kolegyně řekla, že současná právní úprava v České republice, míním právní úpravu veřejných pobídek, nijak nezvýhodňuje strukturálně postižené regiony. Tak jsem chtěl například u nařízení vlády 428/2021 Sb. uvést, že to není objektivní informace, že to zvýhodnění i již dneska existuje právě v takzvané mapě strukturálně postižených regionů a v maximální výši veřejné podpory právě těmi procenty.

A druhý bod, kterým snad podpořím to, že i ve faktické praxi podpora strukturálně postižených regionů existuje, uvedu tři čísla. Celkový počet investičních pobídek za dobu jejich trvání v České republice je 1 320 k dnešnímu dni, čerpáno z dat CzechInvestu, a na prvních dvou místech jsou velmi výrazně dva strukturálně postižené regiony, Ústecký s 204 investičními pobídkami, Moravskoslezský se 199 investičními pobídkami - realizovanými, schválenými, provedenými. Souhlasím s vámi - ale to může mít i jiné příčiny, o kterých já nehodlám teď spekulovat - že Karlovarský kraj na tom čele není, ale ty dva strukturálně postižené regiony jsou o parník nejlepší podle oficiálních statistik CzechInvestu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Do obecné rozpravy se nikdo v tuto chvíli nehlásí - ještě paní poslankyně Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Znovu vyzývám pana ministra průmyslu a obchodu - zazněla tady řada otázek jak z řad opozice, ode mě, ale i ze strany koaličních poslanců, Jana Bureše a ostatních poslanců, a já vás vyzývám, pane ministře, vy jste ministr průmyslu a obchodu, poslanci - projednáváme tady zákon o investičních pobídkách, dostal jste tady řadu otázek, a žádám vás, abyste na tyto otázky odpověděl!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou se nyní hlásí paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Podle Evropského výboru regionů, který je poradním orgánem Evropské unie, je nejrychleji chudnoucími regiony Karlovarský a Ústecký kraj. A já už jsem to tady říkala jednou, každý stát je tak silný, jak silný je jeho nejslabší region. My v Karlovarském kraji bohužel máme toho černého Petra a potřebujeme pomoc. Potřebujeme pomoc nejvíc z celé České republiky.

Z našich krajů, těch tří postižených, jsme se dlouhé roky... u nás se těžilo, starali jsme se o celou Českou republiku. Teď potřebujeme, pane ministře, pomoc my a moc o to prosím, aby nám pomoženo bylo a abyste opravdu nám jasně deklaroval, jak to máte v plánu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Není ani faktická přihláška... Do rozpravy opakovaně paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Znovu vyzývám pana ministra průmyslu a obchodu, aby odpověděl na všechny otázky, které tady zazněly ze strany poslanců, jak ze strany opozice a koalice. Pane ministře, jste ministrem průmyslu a obchodu, znovu vás vyzývám, projednáváme tady zákon o investičních pobídkách - já to prostě beru tak, že nechcete na ty otázky kolegů poslanců odpovědět, a myslím si, že tohle prostě by ministr dělat neměl, že ta diskuse tady probíhá a že bychom měli ty odpovědi na ty otázky dostat.

Já si tedy v tuto chvíli dovolím dát návrh, aby se vám ten zákon vrátil k dopracování, abyste všechny ty otázky, které tady zazněly ze strany strukturálně postižených krajů i otázky další, tak abyste to mohl dopracovat a zákon nám přinést v podobě na základě těch otázek, které tady zazněly. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: V tuhletu chvíli se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Vomáčka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych chtěl jenom navázat na slova své předřečnice, prostřednictvím předsedajícího, paní Vildumetzové, kolegyně. Ona mluvila a vyzývala pana ministra jménem nejenom opozičních stran, ale i koaličních - tak já ho nevyzývám. Já jsem koaliční a nevyzývám ho. A prosím, neargumentujte našimi hlasy a nevyzývejte nás, mluvte sami za opozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak. Další faktická poznámka, pan poslanec Králíček. Jenom upozorňuji, že v 19 hodin budu muset naše jednání přerušit. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Já musím reagovat na pana Vomáčku, to jinak nejde, prostřednictvím (Poslanec Vomáčka z lavice: Prostřednictvím.) - já jsem ještě nedokončil větu, vy jste moc rychlý, pane kolego - prostřednictvím pana Skopečka. (Smích a pobavení v sále.) Já jsem chtěl jenom - a teď to nemyslím nijak zle - ale zejména pan ministr Stanjura nám tady vždycky říká, kdy se máme ptát a kdy má probíhat diskuse v těch třech čteních. A většinou řekl, že diskuse má probíhat v prvním čtení. A já se tedy ptám, kdy proběhne ta diskuse? Když se ptali tedy zejména opoziční poslanci, za které mluvím, ale ty otázky, tak jak to říkala paní Vildumetzová Mračková, padaly i z úst koaličních. Ale samozřejmě nechci za vás hovořit, tak jak jste mi to řekl, ale ptali jsme se my. Tak já se ptám pana ministra, ptám se předsedů poslaneckých klubů pětikoalice, kdy tedy bude probíhat ta diskuse nad tímto zákonem? Protože když se budeme potom ptát ve druhém čtení, tak nám budete říkat, že je to špatně, když se budeme ptát ve třetím čtení, tak se nám vysmějete, že je to pozdě.

A jak říká pan ministr Stanjura zejména, pamatuji si jeho slova, třetí čtení je zejména o hlasování. Tak nám tedy řekněte, kdy se laskavě můžeme na plénu ptát pana ministra, a jestli nám někdy odpoví. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky, pan poslanec Juchelka. Jenom ho upozorňuji, že pravděpodobně nebude moci využít celých dvou minut. Ale prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Je mi to velice líto, já se chci zastat kolegyně Jany Mračkové Vildumetzové, poněvadž opravdu to první čtení by mělo být k diskusi.

K panu Vomáčkovi: pokud samozřejmě se koaliční poslanci, prostřednictvím pana předsedajícího, sejdou, třeba někde teď v restauraci, jako pan Král, prostřednictvím pana předsedajícího, nebo pan Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, s panem ministrem a tam si to vysvětlíte, tak to skutečně není ta skutečná diskuse, která by tady v parlamentu měla probíhat.

Takže já se domnívám, že pan ministr - poněvadž ho podezřívám, že spíš nezná střeva toho zákona - se to doučí a příště nám na ty otázky velmi rád odpoví.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je 19 hodin, pane kolego, musím vás přerušit.

Je 19 hodin, přerušuji 65. schůzi Poslanecké sněmovny do zítra, to je středy 31. května do 9 hodin, a připomínám, že na základě dohody z grémia za cca pět minut formálně zahájíme a ukončíme přerušenou 54. schůzi Poslanecké sněmovny.

 

(Schůze přerušena v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.