Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

136.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 65. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 12 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě deset odpovědí na písemné interpelace.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 364. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 1. června 2023, do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně Černochová není přítomna, tudíž není naplněna podmínka, aby mohla být interpelace opět zahájena, nyní tedy trvá, že je přerušena do přítomnosti ministryně obrany. Končím tuto interpelaci.

Přesuneme se k interpelaci další. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Pastuchové ve věci chybějící bezpečnostní prověrky náměstků člena vlády na Ministerstvu zdravotnictví na stupeň důvěrné. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 388. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 1. června 2023, do přítomnosti předsedy vlády. Pan předseda vlády je zde přítomen, paní poslankyně Jana Pastuchová nikoliv, tudíž interpelace propadá a já končím projednávání této interpelace.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Karla Havlíčka ve věci najímání novináře deníku Forum24 Úřadem vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 408. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti předsedy vlády. Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě, protože pan předseda je přítomen.

Táži se, zda se hlásí někdo do rozpravy? Ano, pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, dovolte, abych představil svoji písemnou interpelaci na předsedu vlády, pana premiéra Petra Fialu, ve věci najímání novináře deníku Forum24 Úřadem vlády. Vážený pane premiére, já bych nejdříve jenom zdůraznil to, že ve vašem programovém prohlášení máte napsáno, že budete dávat důraz na nezávislost sdělovacích prostředků, což si myslím, že je správně, a moje interpelace se týká toho, že Úřad vlády měl zájem si najmout novináře z provládního vydavatelství Forum24. Došlo k tomu, že byla podepsána smlouva s komentátorem a členem redakce tohoto vydavatelství, a to na obnos až 500 000 korun za rok. Teprve po tlaku dalších médií se od této smlouvy odstoupilo.

Ještě bych chtěl říct jednu věc. Do značné míry to nemůžu vytýkat tomuto vydavatelství, každý má právo psát si, jak chce, co chce, o čem chce, může se chovat provládně, může se chovat protivládně. Na tom svým způsobem, i když se mi to nemusí líbit, ale nevidím nic nedemokratického, nic mimořádného. Pokud se tak rozhodnou, je to jejich volba. Věc druhá je ale ta, že jsem bytostně přesvědčen, by měla být nějaká kritická analýza vás a ostatních členů vlády ve smyslu spolupráce, a to placené spolupráce z erárních prostředků. Vy jste zde řekl, a to se mi taky docela líbilo, tuším, že to byly dvě nebo tři interpelace nazpátek, že berete ty a že se vám líbí ti, kteří mají i jiný názor. Takže to, že někdo lobbuje z nějakého vydavatelství za to, aby měl třeba svoje lidi částečně uhrazeny, tomu částečně můžu rozumět z úhlu pohledu té redakce, těžko tomu rozumím z úhlu pohledu vašeho nebo Úřadu vlády.

Mám tři jednoduché otázky a prosím, jestli byste byl schopen na ně odpovědět.

Za prvé, proč tento komentátor z Forum24 měl být placeným poradcem? Protože pochopitelně máme i neplacené poradce.

Druhá otázka cílí na vás, pane premiére, jestli byste mi prosím mohl říct, jestli jste někdy viděl články tohoto konkrétního komentátora nebo novináře, a jestli jste je tedy četl? Protože předpokládám, že pokud se jedná o placené lidi, vaše poradce, tak si je prověřujete, tak jaký máte názor na tyto články?

A třetí dotaz, který mám, jestli byste nám prosím odpověděl, jestli na vás konkrétně nebo na vaše nejbližší spolupracovníky někdy naléhal kdokoliv z vydavatelství Forum24 ve smyslu určité reciprocity za zcela zjevnou pomoc, které vám toto vydavatelství průběžně poskytuje? Děkuji mockrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, někdy se opravdu zabýváme věcmi, které asi ani nestojí za náš čas, ale tak to je. A já samozřejmě odpovím na otázky, které položil pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.

Především je potřeba říct, že Jiří Sezemský neměl být mým poradcem a nikdy ani taková smlouva uzavřena nebyla. Měl spolupracovat s Úřadem vlády a měl poskytovat poradenství - poradenství v jiné oblasti, než které se týká jeho novinářské činnosti. Výše jeho odměny se měla odvíjet od odpracované doby, to znamená, že měsíčně by se jednalo o částky v jednotkách tisíc korun, čímž asi - já to schválně říkám, protože to asi si každý tak nějak srovná v hlavě, že tohle není věc ani částka, kterou by šlo ovlivnit nějaká média.

Proč měl Úřad vlády, příslušný odbor, analytický odbor Úřadu vlády zájem spolupracovat s panem Sezemským, je mimo jiné proto, a tomu odpovídal i ten popis jeho činnosti, že Jiří Sezemský má znalosti v sociální oblasti, pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí a této problematice se také věnoval v době svého působení na Úřadu vlády, takže je to člověk, který má zkušenosti z této oblasti, má zkušenosti se státní správou, a právě proto měl Úřad vlády - znovu opakuji, neměl to být můj poradce - proto měl Úřad vlády zájem o jeho služby. To je na tu otázku, proč.

Na otázku, jestli jsem viděl jeho články, tak ne, i když to jméno samozřejmě znám. Já bych chtěl ty interpelace vést v takovém věcném a klidném tónu, ale někdy je to opravdu obtížné. Já se tady mám zpovídat z toho, že Úřad vlády chtěl najmout člověka se zkušenostmi z minulosti v oblasti, která by byla využitelná v rámci analytických služeb, na pár hodin týdně s tím - aby ještě všichni rozuměli tomu kontextu, o čem se tu bavíme - Jiří Sezemský se nakonec tu smlouvu rozhodl ukončit, respektive vůbec nezačal tu svou činnost, právě aby předešel zbytečným spekulacím a útokům.

Myslím, že jsem docela podrobně vysvětlil všechny souvislosti, ale nemohu si odpustit jednu poznámku. Ptá se mě reprezentant hnutí ANO, který označuje jeden z nezávislých deníků jako provládní. Na to máte, samozřejmě, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, právo, tak jak já jsem třeba měl právo označovat některá média za minulé vlády jako provládní. Ale tam byl jeden podstatný rozdíl a ten rozdíl byl například v tom, jaká je vlastnická struktura, kdo je majitel, jak tyto věci fungují. Takže já bych byl opatrný s tím nálepkováním jednotlivých médií, ale nebyl bych opatrný v tom, a to si myslím, že je věc, u které musíme být pozorní, když politici některá média vlastní. A myslím si, že když už jsme u připomínání minulosti, tak bych také připomenul, že za vlády Andreje Babiše jenom inzerce - jenom inzerce - do Mafry přesahovala 140 milionů korun. Tak aby všichni znali všechny souvislosti, když tady teď má hnutí ANO takovou starost o nezávislost médií.

Ale abych to shrnul a ukázal podstatu celé té interpelace, respektive to, že ta interpelace je postavena na vodě. Jiří Sezemský neměl být mým poradcem, měl vykonávat analytické služby pro Úřad vlády na základě svých předcházejících profesních zkušeností, ta práce měla být externí, stejně jako je externím spolupracovníkem podle mých informací, které jsem si k tomu zjistil, externím spolupracovníkem zmíněného deníku. Jiří Sezemský tuto smlouvu hned na začátku ukončil právě na základě útoků, které se ze strany hnutí ANO objevily. A tím si myslím, že je celá věc vyřešena. Nestojí za to, abychom se jí tady věnovali.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan místopředseda Havlíček má zájem o vystoupení v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Já to nebudu prodlužovat, protože souhlasím, že jsou důležitější body, jenom bych uvedl ještě na správnou míru dvě nebo tři věci. Nebylo to na základě tlaku hnutí ANO, bylo to na základě tlaku médií, kterým se toto nelíbilo. Nebyla to úplně banální částka - 500 korun na hodinu až do výše 500 000 korun za rok. Nepovažuji to za úplně částku nepodstatnou. Rozumím tomu, že to neměl být přímo váš poradce, děkuji za vysvětlení, byl to poradce tedy na Úřadu vlády, ale nepochybně vycházím z toho, že z jejich informací rovněž čerpáte.

Já jsem zde cíleně řekl to, že to do značné míry nevyčítám ani těm, kteří o to ten zájem měli - třeba redakci nebo tomu redaktorovi - to, že má zájem někde pracovat a mít za to něco zaplaceno, je věc jedna. A stejně tak jsem nehodnotil to, jestli se mi líbí nebo ne, jestli někdo píše jako provládní nebo protivládní, to je skutečně čistě na rozhodnutí té redakce a jsme ve svobodném světě, každý si může psát, co chce, hájit zájmy, koho chce, to je zcela jejich rozhodnutí.

Stejně tak jsem nezpochybňoval to, komu zadáváte případnou inzerci, jako to zadávala vláda minulá. Vycházím z toho, že to nepochybně děláte podle nějaké čtenosti, a pokud by bylo nějaké zadání inzerce třeba pro tohle vydavatelství, tak co k tomu mohu říct? Pokud se prokáže to, že je to čtené a že to je vaše zájmová skupina, nebo že to je skupina taková, která bude šířit informace, které vy potřebujete někam dostat, na tom nevidím nic špatného. A je úplně jedno, jestli je to MAFRA, jestli jsou to - nevím - Hospodářské noviny, Economia, jestli je to nějaké jiné vydavatelství, třeba i tohleto vydavatelství. Mně šlo čistě o to, že redaktoři tohoto vydavatelství chtějí být a uzavírají smlouvy, i když se nakonec zrušila, na ne úplně nepodstatné částky, s Úřadem vlády, což logicky svádí k tomu, že to nemusí být zcela fér. A konečně na to jsem neupozornil já, znovu říkám, na to upozornila nezávislá média.

Ale poprosil bych ještě o poslední zodpovězení toho třetího dotazu, možná jste si ho tam nepoznamenal - jenom, pane premiére, jestli na vás nebo na vaše blízké kdokoliv v minulosti vyvíjel jakýkoliv tlak anebo aktivitu ve smyslu určité reciprocity právě vůči tomuto vydavatelství. Stačí říct jenom: Nikdy nic takového u nás nebylo v tomto, a já to respektuji, beru, anebo řeknete: Ano, bylo, ale my jsme tomu třeba odolali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem vystoupit ještě v rozpravě? Ano, má. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Takže pokud jsem to správně pochopil - a já to nerozporuji, to je názor pana místopředsedy Havlíčka - jestliže někdo je externím spolupracovníkem nějakých médií a tam vyjadřuje nějaké názory, pak nemá možnost poskytovat analytické služby státu. To chápu, respektuji. Já si toto nemyslím, ale je potřeba si pojmenovat jasně to - a jednoduchými slovy popsat - co vlastně naznačujete.

Pokud jde o nátlak z jakékoliv strany, já vlastně ani moc nerozumím, na co se ptáte. Jako že by nějaký nezávislý deník vytvářel nátlak na vládu? No, to dělá každý deník, když píše o tom, co vláda dělá, co vláda dělá špatně, co má dělat lépe. To je přece podstata demokracie a tak to má být. A jinak vůbec nechápu, na co se ptáte. Ano, média na nás vyvíjejí určitou formu nátlaku a to je správné, protože reprezentují zájmy občanů, reprezentují nezávislé názory v prostoru, kritizují vládu, každou vládu, kritizují opozici, a tím na nás vytvářejí určitou formu tlaku, který je legitimní, který je správný a který je v pořádku.

Já nevím, čemu se divíte a jak by to mělo být jinak. Nebo máte na mysli nějakou jinou formu nátlaku? A pokud máte pro tento dotaz nějaký důvod, tak nám ten důvod sdělte.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan místopředseda Havlíček se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane premiére, samozřejmě že média vytváří svým způsobem určitý nátlak přirozenou cestou, a to, že každá vláda potom je v určitém střehu, to jsem skutečně nemyslel. Já jsem měl konkrétně na mysli to, jestli z tohoto vydavatelství někdo z jejich reprezentantů buď u vás, nebo u lidí, kteří vám jsou blízcí, byl nebo s nimi zprostředkovaně jednal o tom, že by měla být poskytnuta určitá reciprocita, například na bázi zadávání inzerce nebo například na bázi zaměstnání konkrétního člověka nebo uzavření smlouvy s konkrétním člověkem z této redakce jakožto reciprocita za to, že toto vydavatelství nebo tento deník v minulosti nebo v současné době píší tak, že to vyhovuje vládě. To je všechno. A stačí, když tam řeknete: Ne, nikdo takový nás o nic takového nežádal - já to plně respektuji, anebo třeba řeknete něco jiného. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér má zájem vystoupit v rozpravě.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: V případě své vlády a sebe mohu říct ne, ale v případě vlády České republiky bohužel ne říct nemůžu. Jestliže tady jsme měli třeba Mladou frontu DNES, její šéfredaktor Jaroslav Plesl je největším obhájcem Andreje Babiše, a to i v době, kdy byl ve vládě Andrej Babiš, a přečtu si z dokumentů, které mám, že inzerce státu za vlády Andreje Babiše do Mafry představovala 140 milionů korun, tak pravděpodobně máte pravdu, že v té době tu takový nátlak byl. Nebo když nám oba zúčastnění pánové říkali, že šéfredaktor Lidových novin István Léko i Andrej Babiš, že spolu chodili hrát tenis, a pak jsme četli v Lidových novinách velkou obhajobu každého kroku Andreje Babiše, tak zde nepochybně takové spojení bylo. Čili předpokládám, že mluvíte z vlastních zkušeností a ze zkušeností hnutí ANO. To mě mrzí, že taková praxe tady byla, my jsme s tou praxí skončili, na nás žádný nátlak žádní novináři nevyvíjejí, my nikomu z tohoto hlediska také nenasloucháme a nevycházíme vstříc. A to je konečně ta politika, jaká má být.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan místopředseda Havlíček se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Můžu už teď to uzavřít svým návrhem? Nebo... (Předsedající: Dejte návrh.) Můžu? Děkuji. Já už to nebudu dále prodlužovat. Řekl jste to politicky, pane premiére. Já tomu rozumím, tomu politickému sdělení. Nepochybně víte, k čemu jsem mířil, a protože jsem nedostal úplně jasnou, zcela zjevnou odpověď, já v tomhle případě navrhuji usnesení, že "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana premiéra ve věci interpelace poslance Havlíčka na předsedu vlády ve věci najímání novináře deníku Forum24 Úřadem vlády". Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní tedy se vypořádáme... Ještě se někdo hlásí do rozpravy? Ne? Já tedy rozpravu končím.

Pan místopředseda Havlíček načetl návrh usnesení, všichni jsme ho slyšeli, a zní tedy, že nesouhlasí s odpovědí pana premiéra, stručně řečeno. (Hlas z pléna.)

Odhlásíme, je tady žádost o odhlášení. Všechny vás tedy odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. (Poslanec Michálek se hlásí z prostoru před řečnickým pultíkem.)

Pan předseda Michálek má... (Poslanci volají z lavic.) Prosím pěkně, je tady návrh na hlasování, tak až si to rozmyslíte, je potřeba hlasovat. (K poslanci Michálkovi.) Hlásíte se do čeho? S přednostním právem. Prosím. (Nesouhlasné výkřiky z pléna: Má se hlasovat! Jedem! Poslanec Michálek gestikuluje k předsedající.) Prosím pěkně, já zagonguji, připravte se, budeme hlasovat.

 

Hlasujeme o návrhu pana místopředsedy Havlíčka.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 383, přihlášeno 85 poslanců a poslankyň, pro 39, proti 46. Návrh byl zamítnut.

 

A já končím projednávání této interpelace.

S přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Dobře, já to respektuji, že kolegové si myslí, že při hlasování by nemělo být uděleno přednostní právo, a budeme tak postupovat i zítra. A já nevím... (Poslankyně Schillerová reaguje z lavice.) Jestli chcete mluvit, paní předsedkyně, přihlaste se s přednostním právem, určitě mluvit můžete.

Já jsem se jenom chtěl zeptat k té předchozí interpelaci, proč jsme měli vyslovit nesouhlas s odpovědí, protože jestli tady zaznělo jednoznačně ne, tak zdůvodnění toho nesouhlasu je, že byste vy chtěli, aby to bylo ano? Nebo máte nějaké indicie o tom, že to nebyla pravda? To mi jenom nebylo jasné a na to jsem se chtěl jenom zeptat. Ale tak chápu, ta věc je uzavřená, vyjádřila se Poslanecká sněmovna hlasováním, jenom k tomu přednostnímu právu jsem si přál, aby tohle tedy zaznělo na mikrofon.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní přistoupíme k projednávání další interpelace a tou je interpelace na ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Pan ministr je řádně omluven, čili trvá důvod přerušení této interpelace a já končím projednávání této interpelace.

Další interpelací je interpelace opět na pana ministra Blažka. Pan ministr Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci pokusu o zásah mého ústavou garantovaného práva podávat interpelace na členy vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Pan ministr je řádně omluven, tudíž trvá důvod přerušení této interpelace, a já tuto interpelaci... projednávání této interpelace pro dnešní den ukončuji.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci daňové brzdy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 425. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády je přítomen, budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Já se táži, zda se někdo hlásí? Paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte... (Poslankyně Schillerová se hlásí.) Ano, momentálně je už zahájena a je též otevřena rozprava, do které jste se právě přihlásila. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Vážený pane premiére, já jsem vás interpelovala - trochu jenom uvedu do kontextu, moje interpelace byla podávána 10. března a samozřejmě ke lhůtám a k tomu myslím, že byla dokonce i přerušena, teď si nejsem jistá, máme dnes 15. června a určitě bych se chtěla tázat na spoustu i jiných věcí, ale budu se držet té interpelace, protože ono ve světle vlastně nových okolností také je o čem debatovat.

Takže ve smyslu čl. 53 Ústavy ČR, ve znění pozdějších ústavních změn, a podle § 112 zákona a tak dále jsem interpelovala ve věci daňové brzdy, což byl jeden z páteřních předvolebních slibů ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny, kdy ODS slíbila, že zavede, pokud vstoupí do vlády a bude mít tuto pravomoc, většinu ve Sněmovně, což se stalo, takže zavedete do právního systému pravidlo daňové brzdy. V programovém prohlášení vlády jste pak upřesnili, že pravidlo - cituji - "pravidlo daňové brzdy stanoví strop daňového břemene, které stanoví vrchní limit složené daňové kvóty, po jehož dosažení bude zvyšování daní automaticky vyloučeno". Vzhledem k tomu, že aktualizované programové prohlášení z března 2023 již pravidlo daňové brzdy neobsahuje, to bych chtěla podtrhnout, že to jeden z dalších předvolebních slibů, který jste v tichosti z toho programového prohlášení, které jste aktualizovali, vypustili, žádám vás o potvrzení mého předpokladu, že to znamená, že vládní koalice - a tehdy jsem se ptala, dneska už to vím - plánuje razantní zvyšování daňového břemene v České republice.

Tehdy to byl dotaz, dnes vím, že ano, plánuje. A v tomto případě vás žádám o informaci, na jakou vysokou úroveň se aktuální složená daňová kvóta, která dosahuje 34,5 %, v následujících letech podle vašeho názoru zvedne? Existuje hranice, kterou bude vaše vláda považovat za nepřekročitelnou? Já si myslím, že se jedná o informaci, která je důležitá nejen pro občany, ale i pro zaměstnavatele, investory, zásadním způsobem spoluurčuje atraktivitu země, a domnívám se, že odpověď na tuto otázku odstraněním slibů daňové brzdy veřejnosti dlužíte. Děkuji vám za vaši odpověď a tak dále a tak dále. A teď jsme tady a teď abychom se dozvěděli, jak se ty věci mají. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, toto si myslím, že je určitě téma na rozdíl od toho předcházejícího, o kterém je potřeba mluvit, a rád vysvětlím některé souvislosti, které se týkají toho, že jsme vypustili z programového prohlášení ustanovení o daňové brzdě.

Neudělali jsme to v tichosti, udělali jsme to tak, jak to ještě žádná vláda před námi neudělala, to znamená, že jsme veřejně představili revizi programového prohlášení, respektive jsme konkretizovali naše úkoly, upravili harmonogram, a u těch věcí, u kterých jsme zjistili z různých důvodů, že je prostě nelze realizovat, jsme o tom po pravdě informovali veřejnost a z programového prohlášení jsme je vypustili. Důvod, proč programové prohlášení nadále neobsahuje přijetí daňové brzdy, ale není ten, že bychom chtěli zvyšovat daně, není ten, že bychom se báli toho, že neudržíme složenou daňovou kvótu v takové výši, v jaké by ji předpokládala nějak stanovená daňová brzdy, ale ten důvod je čistě legislativní. Ten důvod je legislativní a zní takto: na přijetí takovéhoto ustanovení nestačí standardní zákon, je potřeba přijetí ústavního zákona, a na přijetí ústavního zákona nemá naše koalice dostatečný počet hlasů. Během toho roku v Poslanecké sněmovně jsme se přesvědčili, že nemáme šanci získat spojence pro takovouto změnu zákona. Jak to vidíme prakticky u všeho, dohoda s opozicí na nějakém společném postupu, včetně poslaneckého klubu ANO, je obtížná, ne-li nemožná. Představa, že bychom dokázali přijmout ústavní zákon v takovéto věci, je představa nepochybně naivní. To byl jeden důvod, proč jsme realisticky vyhodnotili, že přijetí opatření, které vyžaduje ústavní většinu, a tedy spolupráci nad rámec vládní koalice ve věci daní a daňové úpravy, v tomto smyslu není možné. Znovu opakuji, jako ústavní zákon.

Druhý důvod - a ten je také legislativní a také nesouvisí s tím, že bychom snad nebyli schopni nebo nechtěli udržet daňovou kvótu do určitého limitu - druhý důvod je, že v průběhu loňského listopadu zveřejnila Evropská komise po dlouhé době rámce zprávy hospodářských záležitostí v Evropské unii, jehož základní východiska potvrdila v březnu i Rada Evropské unie ve složení ministrů financí a hospodářství. Předmětem této reformy je podstatná změna pravidel Paktu o stabilitě a růstu. S případným zavedením národní úpravy, i v případě, že bychom se dohodli s opozicí na tom ústavním zákoně - což, jak říkám, moc pravděpodobné není, ale když k tomu budete ochotni, tak se o tom začneme bavit - tak s případným zavedením národní úpravy je vhodné vyčkat až na finální znění této reformy, abychom to potom nemuseli opravovat znovu.

Takže ještě jednou: nemá to důvody ty, že bychom se obávali, že to nedodržíme, že bychom očekávali nějaké významné změny složené daňové kvóty, že bychom rezignovali na to, že chceme mít nízké daně a nechceme je zvyšovat. Důvod je legislativní, potřebovali bychom ústavní většinu. Nevidíme pravděpodobnost, že bychom se na tom domluvili, ale i pokud bychom se na tom domluvili, a pokud třeba teď vystoupíte s tím, že jste připraveni se na tom s námi podílet, platí ta druhá věc, že je výhodné, rozumné a vlastně nutné počkat s národní úpravou na finální znění reformy, abychom potom nemuseli dělat další úpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní předsedkyně se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji za odpověď. Moje přirozená zdvořilost mi velí poděkovat, i když, promiňte mi, pane premiére, považuji vaši odpověď trochu za výmluvy. Já si nevzpomínám, že bych někdy byla vyzvána kýmkoli, i když ne vámi, tak třeba ministrem financí, k nějaké debatě na toto téma, takže těžko předjímat, z čeho usuzujete, z nějakého - čtete řeč těla? Tedy nevím, jak jste to myslel. Nikdy žádná debata...samozřejmě, že nemohl být dán žádný bianko šek, nemohu vám říci, že bychom se domluvili, ale nikdy ani žádný pokus nebo podnět k této diskusi nebyl dán vůči opozici.

Ale jak to zasadit do kontextu těch dalších věcí? Máme tady daňový balíček, slyšíme silná vyjádření ministra financí, že se na něm nebude nic měnit. Z daňového balíčku vyplývá napříč společností zvyšování daní a souvisejících odvodů zhruba o 83 miliard - to čerpám z materiálu Ministerstva financí. Takže jak toto jde do kontextu? A pak ten kontext s Paktem stability a růstu. Já jsem zaznamenala, že začínají nějaké debaty, ty debaty nebudou zřejmě na úrovni Evropské unie jednoduché. Ty by se potom promítly - jsem pochopila - do národní legislativy. Tady máte zřejmě na mysli, pokud se nemýlím, zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti - čili jak to souvisí?

Za prvé, vy jste slibovali, že nezvýšíte daně, pak jste se zavázali k nějaké té daňové brzdě, tu jste vypustili. Ano, máte pravdu, že naše vláda neměnila programové prohlášení vlády, k jiným vládám já se vyjadřovat nebudu, naše vláda nezměnila programové prohlášení vlády, a dokonce přes covid, přes dva roky brutální krize, propadu HDP, propadu příjmů, jsme splnili asi 87 % bodů z našeho programového prohlášení vlády. Ale to teď nechme stranou. Mne spíš zajímá: zasaďte mi to do kontextu tady toho zvyšování daní, se kterým přijdete velice brzy, nejpozději začátkem července do Poslanecké sněmovny, má to být, pokud se nemýlím, 28. června na vládě, takové mám informace z veřejného prostoru, a jak to souvisí s Paktem stability, a případně tedy s národní legislativou. Jak se to promítne? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan premiér Fiala, poté pan ministr Stanjura. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, určitě z řeči těla nic neusuzuji, na to jsou tu jiní experti z řad opozice, kteří komentují, jestli někdo kývá hlavou, jak se tváří a tak dále, což já sám považuji za minimálně nevkusné, ne-li přímo neslušné, ale to je nějaké osobní rozhodnutí. Z čeho tak usuzuji? Ze skutečnosti, ze skutků - "po ovoci poznáte je". My jsme se pokoušeli domluvit, třeba na důchodové reformě a na dalších věcech, domluva prostě možná není, takže nepředpokládám, že by byla tady. Pokud by byla tady domluva možná, budeme příjemně překvapeni a jsme samozřejmě připraveni o tom po schválení té evropské normy debatovat.

Já vám to zasadím do kontextu a myslím si, že je dobré, abychom si tady některá čísla a některé skutečnosti připomněli a připomněli si i vývoj složené daňové kvóty, a to, proč se nebojíme, že bychom nedokázali dodržet a udržet daňovou brzdu, kdybychom si ji nastavili. Nejsou to žádné výmluvy, prostě platí, že na to potřebujeme ústavní většinu. Realisticky vidím, že ústavní většinu nemáme, je nás 108, kteří by pro to hlasovali, a realistické je také počkat na novou evropskou normu - úpravu pravidel Paktu o stabilitě a růstu, což jsou skutečnosti, které nemohly být známy v předvolební nebo těsně povolební situaci.

Tak ale teď, proč se nebojíme toho, že bychom neudrželi dańovou brzdu. Připomeňme si, jak se vyvíjely složené daňové kvóty v posledních letech. V návrhu státního rozpočtu na rok 2020 měla být složená daňová kvóta 35,9 %, což přepočítáno podle jiné metodiky, metodiky OECD je dokonce 36,6 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1993, kdy byla na úrovni 37 %. Této hodnoty nakonec nebylo dosaženo, to spravedlivě říkám, z důvodu nárůstu deficitu státního rozpočtu, který dosáhl výše 367,4 miliard korun. Složená daňová kvóta 34,5 % včetně windfall tax, to je schválená verze státního rozpočtu na rok 2023, je daleko od hodnot, které navrhovala minulá vláda.

Jak je to s daňovým zatížením občanů a firem v konsolidačním balíčku a jak je to se zatížením občanů a firem teď? V letošním roce připadá den daňové svobody na 13. června 2023. To znamená, že občané vydělají na pokrytí výdajů, které má stát, 163 dní. V roce 2022 to bylo 167 dní, čili tento údaj za naší vlády klesá. Nejvíce od roku 2020, kdy je tento údaj zveřejňován, nejvyšší byl v letech 2020 a 2021. Tedy od roku 2000 byl nejvyšší tento údaj v letech 2020 a 2021 a tehdy to činilo 175 dní. Tedy došlo k nejvyššímu nárůstu za vlády Andreje Babiše, té doby, kdy občané vydělávají na činnost státu. Nejvyšší v historii, po kterou se to sleduje.

Takže ještě jednou, my se nebojíme toho, že bychom případnou daňovou kvótu nedodrželi. Ukázal jsem tady jasně na číslech, že pořád složená daňová kvóta, i včetně windfall tax, je nižší, než byla za vaší vlády, a jsme přesvědčeni, že bychom, kdyby neexistovaly legislativní překážky, o kterých jsem tady mluvil, klidně daňovou brzdu v legislativě mít mohli, protože my bychom ji mohli a byli schopni udržet. Na konkrétních číslech jsem vám to tady ukázal.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vítám tuto debatu, a pokud budeme schopni najít řešení, tak to bude dobře, protože my stojíme o to, aby to bylo ústavním zákonem. To znamená, pokud by na něm byla shoda, musela by to být shoda širší než momentální vládní koalice, ať už v minulém, nebo v tomto volebním období, takže to má smysl, protože mnohé kroky, které děláte, například stabilizaci veřejných rozpočtů, neodpovídají délce volebního cyklu. Platilo to vždycky, platí to i letos.

Pan premiér vlastně popsal, jak se vyvíjela složená daňová kvóta, tak jenom doplním, že nejnižší byla v roce 2009, a to 32,4. Mám tady údaje od roku 2007, před tím údaje k dispozici nemám. Nejvyšší pak byla, a byla stejná mezi lety 2018 a 2021, a to 35,8. Za loňský rok je 34,7. To jsou data Českého statického úřadu, takže to se dá ověřit.

Pravděpodobně nezazněla odpověď na otázku, jaké to bude po přijetí konsolidačního balíčku. Je odhad Ministerstva financí, že po přijetí konsolidačního balíčku bude složená daňová kvóta 34,5 %, to znamená o 0,2 % nižší, než byla v roce 2022.

Často jsme kritizováni zejména ze stran odborů za věci, které jsme prosadili - a to za podpory opozice, je třeba říct - pro roky 2023 a 2024, ať už zrychlené odpisy, nebo zvýšení minimální hranice pro povinnou sazbu registrace k DPH. Za to jsme kritizováni odbory a to samozřejmě vedlo ke snížení daňové kvóty. To znamená, že v okamžiku - rozsoudí nás až čas, ale podle predikce, a vy ty lidi znáte, paní poslankyně - by to mělo být 34,5, 34,7-34,5. Jsou to dvě desetiny bodu. Myslím si, že mohu říct, že nevzroste podle odhadu. Můžeme se přít, jestli klesne o ty dvě desetiny. Nepovažuji za nijak významné ty dvě desetiny, ale nevzroste.

Pokud budeme hledat dlouhodobé řešení, tak si musíme říct, k čemu to budeme počítat. Určitě jsem proti tomu, aby v zákoně byla pevná částka. Můžeme si říct, že 35,8 jako v roce 2021 nebo 34,7 jako v roce 2022 nebo 34,5. Nabízí se několik možných přístupů, například průměr OECD, a mít tam nějaké toleranční pásmo.

Myslím si, že se ukázalo, že by bylo docela dobré i v zákonu o rozpočtové odpovědnosti mít to, co je v Paktu stability, to znamená nějakou únikovou klauzuli. Musíme si říct, kdo by ji mohl aktivovat. My si třeba myslíme, že to je ústavní většina, a ne momentální vláda. Pak by se mohlo stát, že například v covidových letech bychom mohli využít únikovou klauzuli a nemuseli jsme měnit zákon. Museli jsme to udělat, to nějak nezpochybňuji, nechci se vracet k té debatě. Jenom říkám, že to jsou věci, pro které jsme dlouhodobě jako ODS stáli o ústavní většinu minimálně do roku 2010 a poctivě říkám, že od roku 2010 se nám v kterémkoliv složení Poslanecké sněmovny nepodařilo najít ústavní většinu. Kdybychom byli úspěšní, byl bych mile překvapen, ale byla by to asi dobrá zpráva pro veřejné rozpočty v příštích volebních obdobích.

Takže na tu debatu jsme připraveni, čísel máme dost. Myslím si, že debata o tolerančním pásmu, k jaké hodnotě, případně jestli tam nemít - to spíš v tom zákonu o rozpočtové povinnosti než daňové brzdě - nějakou únikovou klauzuli je namístě. Evropská unie ji využila v letech 2021, 2022 a i v letošním roce. Předpokládám, že příští rok to už nebude. Ale aniž bychom museli měnit pravidla, zákony, směrnice, nařízení, je to docela vhodný institut. Je jenom debata o tom, kdo by rozhodl, že můžeme využít té únikové klauzule. Na takovou debatu jsme připraveni. Pokud na ni bude připravena i opozice - a to vůbec nevylučuji a nechci nikoho kritizovat - tak to minimálně na expertní úrovni můžeme začít řešit, protože nejsme tak daleko, abychom se dostali k politickému rozhodování, tak daleko nejsme. Ta otázka je pro mě složitá.

Pan premiér mluvil o návrhu komise na úpravu fiskálních pravidel. Zrovna dneska vyšel asi v pěti evropských denících od Le Figara, přes Gazetu Wyborczu a další tři společný článek nebo společné stanovisko devíti ministrů financí. Myslím si, že Česká republika je v dobré společnosti. Abych na někoho nezapomněl, tak vám přečtu kolegyně a kolegy z ostatních členských států, a to abecedně, takže je to jednoduché: Česká republika, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Rakousko a Slovinsko. Vydali jsme nějakou společnou pozici. Kdybych to zjednodušil: pravidla potřebujeme, ale potřebujeme taková pravidla, která nebudou říkat, že za dvacet let se něco změní. Potřebujeme, aby ta pravidla byla jasná, účinná a vymahatelná, což je problém stávajících pravidel, zejména s tou vymahatelností. Potřebujeme se na to soustředit vlastně ihned, neodkládat to neustále, protože na číslech se ukazuje, že když přijde nějaká krize, výchozí pozice je horší.

Když jsme vzali průměrné zadlužení, v tomto případě členů eurozóny před krizí 2008, pak byla krize 2008, 2009 - Lehman Brothers, pak byly roky konjunktury v Evropě a před začátkem covidu byla horší situace než před začátkem krize 2008 i po těch letech konjunktury v Evropě. To samé pak platilo i s důsledky války na Ukrajině a energetické krize.

Neočekávám ale rychlou dohodu. Když se podíváte i teritoriálně, jak signatáři jsou rozmístěni, ta dohoda nebude jednoduchá, protože debaty jdou směrem k výdajovému pravidlu, ne jenom k poměru vůči HDP. To Česká republika a naši odborníci vítají a nebude jednoduché k tomu dojít, ale to je ta evropská věc.

My to vlastně nepotřebujeme k tomu, abychom se bavili o vlastní konsolidaci veřejných financí, takže pokud bude šance, že ten projekt, myšlenka daňové brzdy, případně úpravy zákona o rozpočtové odpovědnosti, budou mít šanci na ústavní většinu, tak jsem pro, abychom intenzivně jednali. Řekněme si to poctivě - pokud někdo řekne, že stávající stav vyhovuje, je to plně legitimní politické stanovisko a nemusíme zatěžovat experty, aby nám desítky a desítky hodin připravovali podklady. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní předsedkyně Schillerová se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo. Oceňuji, že tady prostě opravdu věcně a korektně debatujeme. Nezneužiji interpelace a téma té interpelace k tisícům otázek, které bych měla na pana ministra, který tady teď je, určitě to učiním v jiné době. Měla bych tisíce otázek a víte, že je neustále ve veřejném prostoru kladu, k rozpočtu a tak dále, ale teď se tady držíme tématu interpelace a to je daňová brzda.

Já si myslím, že ta debata - my se nikdy nebráníme žádné debatě. Rozumím tomu, že aby nám tady vytvářeli experti Ministerstva financí, kteří teď bezesporu mají spoustu jiné práce, nějaká stanoviska a my to potom odmítli, je zbytečné. V tuto chvíli jsme před dveřmi, kdy se tady strhne boj o daňový balíček, to je bezesporu jisté. Ten balíček zvyšuje daně plus odvody - asi čerpám z vašeho materiálu, pane ministře - o 73 miliard. To znamená, že se tady vlastně ocitáme politicky v něčem, co vláda, zejména ODS, slíbila a nedodržela. Tento týden to přiznal místopředseda sněmovny za ODS pan Skopeček, který tedy našel tu odvahu a řekl: Ano, porušili jsme svůj slib. Ale to si určitě řekneme při projednávání balíčku.

Já si dovolím ještě jednu takovou... Proto je teď složité tu debatu vést, protože tady je hodně proměnných. Já si neodpustím to, co tady říkám opakovaně, co patřilo k naší politice - daně řádně vybírat, potom se nemusí zvyšovat. To je jakýsi náš status, který jsme dlouhodobě prosazovali. Velmi mě znepokojilo, když jsem četla, myslím, že tento týden nebo minulý, že se vyjádřila evropská žalobkyně - promiňte, teď mi vypadlo to jméno - a upozornila na to, že podvody na DPH začínají mít nitky do České republiky. To by nebyl dobrý signál a věřím, že se tomu nová generální ředitelka bude věnovat. Takže je tady příliš mnoho proměnných.

On i ten den daňové svobody, pane premiére, se posune příští rok. Já tady cituji pana Marka, toho určitě všichni dobře známe, je to... nejen že je ze společnosti Deloitte, ale je to vlastně i poradce pana prezidenta. On řekl: "V příštím roce se dá očekávat posun dne daňové svobody na pozdější termín. Konsolidační balíček představený vládou počítá v příštím roce se zvyšováním daní a den daňové svobody se tedy patrně opět posune na později." Takže ono to bude zase všechno jinak. Proto říkám, že je tady velmi mnoho proměnných, abychom v tuto chvíli byli schopni uzavřít nějaký seriózní závěr.

Je spravedlivé tady říct, a myslím, že jste to i řekl, pane ministře, pokud jsem dobře poslouchala, že jsme prosadili některá opatření, která vedla ke snížení daňové kvóty společně v minulém období - a to jste přiznal, já to přiznávám taky - ať už to byla daň z nabytí nemovitých věcí, a já si za tím krokem stojím, zrušení - zejména samozřejmě - zrušení superhrubé mzdy, mimořádné odpisy jste tady jmenoval. Ano, pokračuje se v tom. To všechno mělo naši podporu, zasadili jsme to do kontextu krize covidové a oprávněně - nebo ne oprávněně, já si myslím, že oprávněně ne - ale schytáváme za to společně kritiku z různých stran, to je pravda a je to potřeba připomenout, ale vedlo to ke snížení daňové kvóty a já si stojím za tím, že ta opatření prostě pomohla, odpisy podnikatelům, zrušení superhrubé mzdy pomohlo zaměstnancům a není pravda, že jenom těm vysokopříjmovým, protože každému to pomohlo. A samozřejmě logicky, když má někdo nižší plat, tak má nižší daň. Když má někdo vyšší plat - a já nechci žít ve světě, doufám, že na tom se shodneme, kde by všichni brali stejnou mzdu. A daň z nabytí, to si nebudeme namlouvat, to byla prostě daň, kde se dvakrát zatěžoval ten majetek, který si někdo jednou zaplatil ze svých peněz, to tady nemusím vysvětlovat, to jsme si tady řekli x-krát.

Takže je to skutečně v tuto chvíli složitá debata zatížená proměnnými, balíček uvidíme, ještě neprošel vládou, uvidíme, jak projde, v jakém stavu touto Poslaneckou sněmovnou. To samozřejmě bude na to mít také vliv. To, že se vede debata o Paktu stability, to mě nepřekvapuje, protože Evropa je rozdělená. A když se podíváme na míru zadlužení, tak tady máme státy, které opravdu ta míra zadlužení je enormní, a ty samozřejmě budou tlačit, jsou to zejména jižní státy, vy to dobře víte jako já, které vždycky tlačily a budou tlačit na rozvolnění paktu. Víte, že v covidu se rozvolňoval nějak dočasně. A pak jsou tady takoví ti jestřábové, severské země, které naopak budou tlačit spíš na to, aby ta pravidla byla přísnější. Ale ona ta míra zadlužení už se týká i ekonomicky silných zemí, jako je Německo. Je tam poměrně vysoká, i když samozřejmě Německo je ekonomicky tak silná země, že to zřejmě bez problémů zvládne, ale že tam je míra zadlužení vysoká, pořád platí. I potom, co se zvedla za vaší vlády, tak pořád jsme, pokud se nemýlím, osmá nejméně zadlužená země.

Já v tuto chvíli nebudu navrhovat usnesení. Oceňuji to, že se ta debata vedla věcně, vedla se na číslech, protože my se střetneme bezesporu u daňového balíčku, tam se střetneme politicky, tam mi vadí celá řada věcí. Nakonec má další interpelace se jednoho z těch bodů bude týkat, a to jsem ji psala v době, kdy jsem nevěděla ještě, jak to dopadne politicky na úrovni vaší vlády. Takže já v tuto chvíli nenavrhuji usnesení, beru to tak, že to byla věcná debata, která teď je zatížena velkými proměnnými, zejména z toho pohledu, že budete zvyšovat daně. To je už dneska známý fakt, máme v eKLEPu daňový balíček, je diskutován, máme za sebou připomínkové řízení a tam se zcela určitě politicky střetneme. Tady bych nevěděla ani, proč bych navrhovala usnesení, protože jsme se bavili o číslech, která v tuto chvíli jsou relevantní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a my se vystřídáme u pultíku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím a táži se paní předsedkyně Schillerové, zda navrhuje usnesení? (Poslankyně Schillerová z lavice: Už jsem to řekla.) Jo, já se omlouvám, já jsem byla mimo sál. Dobrá, tuto interpelaci můžeme ukončit a přistoupit k interpelaci další.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci zvyšování daní živnostníkům a procyklické hospodářské politiky ve světle mezinárodního srovnání vývoje HDP. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 426. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády je přítomen, proto budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Já se táži, zda se někdo hlásí do rozpravy? Paní předsedkyně se nehlásí? Hlásí, výborně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji mockrát, paní místopředsedkyně. No, zase jsem v takové zvláštní situaci, že tuhle interpelaci jsem psala 27. března 2023, my máme dneska 15. června, už víme, jak se věci mají. Psala jsem ji tehdy v době, kdy se šířily určité fámy o zvyšování daní, odvodů živnostníkům, a ta interpelace byla přerušena, takže já ji přečtu, i když samozřejmě znovu opakuji, že jsme reálně v jiném čase. Interpelace zněla: "Vážený pane premiére, vývoj HDP České republiky ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 byl sedmý nejhorší mezi zeměmi OECD. Patříme mezi několik málo zemí, které se propadly do recese. Lednová čísla o maloobchodních tržbách alarmující trend potvrzují. Meziroční reálný pokles - devátý měsíc v řadě, tentokrát o 7,7 %. Domácnosti už podle statistiků šetří absolutně na všem, včetně obvykle stabilních nákupů potravin. E-shopům padají prodeje třináctý měsíc po sobě." Samozřejmě uvádím lednová čísla s ohledem na to, kdy jsem psala interpelaci. "Jako zcela alarmující pak považuji informace potvrzené ministerstvem financí, že vláda připravuje zvyšování odvodového zatížení živnostníkům, a to jak nepřímo zvyšováním sazeb DPH, tak přímo zvyšováním odvodů OSVČ o dvě třetiny až polovinu. Věřím, že ODS, která se vždy zaklínala pozitivním přístupem k podnikání, nepřistoupí ke zvyšování daní živnostníkům, tím méně v době, kdy se česká ekonomika dostala na pokraj recese. Vážený pane premiére, žádám vás, abyste pravdivě objasnil skutečné záměry týkající se zvyšování odvodové zátěže" a tak dále.

Jak na tom jsme dnes, už víme. Přesto jsem musela přečíst interpelaci, která byla z 27. března. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, ano, hlásím se do rozpravy a chci vysvětlit některé věci, které se týkají podpory naší vlády živnostníkům, osobám samostatně výdělečně činným, drobným a středním podnikatelům, a samozřejmě po pravdě také říkám a připouštím, že určitou drobnou úpravu, pokud jde o živnostníky a jejich platby na pojistném, ozdravný balíček obsahuje, a zdaleka se to netýká všech živnostníků, ale týká se to těch, kteří jsou v minimálním pojistném. Má to dobrý důvod - není to žádné zatížení živnostníků, je to naopak ochrana osob samostatně výdělečně činných v tom smyslu, že mají dosáhnout - nebo chceme jim vytvořit možnost, donutit je i k tomu, aby si platili takové částky, aby měli zajištěn aspoň nějaký důchod ve chvíli, kdy přijdou do penze. Je to ochrana jak živnostníků, tak to má význam z hlediska společenské solidarity, protože tito lidé, pokud přijdou do penze, tak to není tak, že oni si nedávali dost na sociální systém nebo do důchodového systému, a potom tedy zcela logicky nepobírají důchod, z kterého se dá žít, ale ten problém je takový, že oni se stávají klienty sociálního systému a to je samozřejmě nedobré jak pro ně, tak pro společnost a nepřispívá to k tomu, co nazýváme společenskou solidaritou. Takže tuto úpravu opravdu děláme. Plánované navýšení u těch, kteří jsou v minimálním pojistném, skutečně je, ale bude to znamenat také, že se jejich důchod zvýší třeba z 10 na 14 tisíc korun.

Já ale chci tady připomenout - a ono se to musí zasadit do celkového kontextu - že naše vláda od svého nástupu uskutečnila řadu opatření, která právě pomáhají osobám samostatně výdělečně činným, vytvářejí jim lepší podmínky, a hlavně ta opatření v mnohém směru reagují na to, na co si živnostníci a drobní podnikatelé stěžovali, co chtěli vylepšit a kde nás sami vybízeli k tomu, abychom provedli určité úpravy v celkovém nastavení systému, jaký máme v České republice, a pravidel, ve kterých oni potom musejí a mohou podnikat. Takže tuto úpravu, která se týká jenom těch, kteří vlastně nemají ani takový zisk, který by odpovídal minimální mzdě, tu skutečně uděláme, protože je to jak v zájmu živnostníků, tak je to v zájmu nějaké elementární spravedlnosti, je to v zájmu udržení důchodového a sociálního systému. Má to spoustu důvodů, proč je to potřeba udělat, ale současně se nesmí zapomenout na to, že vedle toho jsme udělali a děláme řadu opatření, která osobám samostatně výdělečně činným vytvářejí lepší podmínky. Já tady některé ty věci připomenu, ten výčet by byl dlouhý, to bychom možná nestihli ani do 11. hodiny, ale aspoň pár věcí stručně připomenu, některé jsou i takové techničtější, ale to jsou právě ty, po kterých živnostníci, kteří se s tím potýkají v té každodenní praxi, právě volali.

Tak jenom namátkou. Roční limit pro povinnou registraci k DPH zvýšení z 1 milionu na 2 miliony. Od ledna 2023 po osmnácti letech navýšen limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH. Jedná se o daňovou úsporu, zcela prokazatelně je to snížení daňové zátěže, ale je to také, a to je důležité, snížení administrativní zátěže u malých podnikatelů, kterým odpadá povinnost registrovat se jako plátci DPH a plnit řadu povinností, které jsou s tím spojeny.

Dále pro osoby samostatně výdělečně činné tři pásma paušálního režimu daně. Samozřejmě, v souvislosti s plátcovstvím DPH se logicky zvyšuje hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu daně, nebude ta výše pro všechny stejná, ale zavádí se tři pásma odvozená od výše příjmu a uplatnitelného výdajového paušálu.

Další opatření - snížení pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení na polovinu, prodloužení lhůty pro jeho podání. Víme, co tady bylo způsobeno za problémy s kontrolním hlášením, kolik tady bylo kritiky. My jsme reagovali, myslím si, velmi rozumně, všechno jsme to nezrušili, ale parametricky jsme upravili kontrolní hlášení v oblasti pokut a výzev k podání, zase v souladu s tím, co byly ty špatné zkušenosti z praxe a po čem volali živnostníci.

Snížili jsme spotřební daň na pohonné hmoty plus jsme zrušili povinnost přimíchávání biosložky. Bylo to dočasné opatření, to snížení spotřební daně v případě nafty, ale úspora byla zjevná a významným způsobem to pomohlo právě živnostníkům a drobným a středním podnikatelům.

Další věc, kterou tady mohu připomenout, opět krok vstřícný k OSVČ ze strany naší vlády - mimořádné odpisy pro roky 2022, 2023, prodloužena možnost mimořádných odpisů na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině, pořízený v letech 2022 a 2023. Opět pomoc podnikatelům. Celková částka kolem 15 miliard korun, významná pomoc.

Z dalších opatření - konec elektronické evidence tržeb. Nebudu tady rozvádět, bavili jsme se o tom obsáhle a opakovaně. Silniční daň z velké části zrušena, pro těžká vozidla byly sníženy sazby na úroveň těch minimálních podle směrnice Euroviněta. Opět to pomáhá prokazatelně živnostníkům a drobným podnikatelům.

To jsou ta opatření, která se řekněme týkají daní, finančních věcí a této formy regulace nebo pravidel. Pak bych mohl jmenovat další věci, které jsme udělali, které opět reagují na to, co živnostníci požadovali a drobní podnikatelé - zjednodušení pro stavby obnovitelných zdrojů energie. To se týká tedy obnovitelných zdrojů do 50 kWh. Změny zákonů, to je taky důležité, přehlednější prostředí, změny zákonů pouze dvakrát ročně, zavedení jednotných dat 1. 1. a 1. 7. u legislativy, která se týká podnikatelů tak, aby se mohli na to dobře připravit. Samozřejmě se to netýká těch zákonů, které ustanovují nějakou formu pomoci podnikatelům, tam má logiku, aby vstoupily v platnost co nejrychleji, ale u těch, kde jsou nějaké nové povinnosti nebo pravidla, přehledně dvakrát ročně. Jednotná databáze formulářů na jednom místě. Všechny formuláře v interaktivní podobě - opět požadavek ze strany OSVČ realizován. Omezení statistických zjišťování, to je také důležité. A je tam zvýšení toho prahu, ročního obratu, abychom si rozuměli, kdy vzniká povinnost některé věci vykazovat.

Jednodušší rozjezd podnikání - tady jsme taky udělali úpravy, můžeme se k nim potom vrátit třeba podrobněji, ale je potřeba říct, že jsme upravili pravidla tak, aby start podnikání byl jednodušší, a to je důležité, abychom motivovali další lidi, aby se chtěli stát podnikateli. Zjednodušení zápisu do obchodního rejstříku, došlo k usnadnění zakládání a zápisu společností s ručením omezeným. Je tam lepší využití nebo vůbec využití prostředků pro elektronickou komunikaci a identifikaci, ale obsahuje to také zefektivnění postupu na straně živnostenských úřadů ve vztahu k živnostníkovi nebo podnikateli, opět výrazné zjednodušení.

Zjednodušení dotačních programů. Projekt Česko platí kartou, bezkontaktní placení. Program Obchůdek 2021+, což je podpora malých venkovských prodejen v obcích do tisíce obyvatel, opět jasná podpora živnostníků a podnikatelů. Tak bych mohl pokračovat.

I další ministerstva - tady jsme se hodně věnovali věcem, které souvisejí třeba s průmyslem a obchodem a financemi, ale staráme se o to, abychom hledali zlepšení podmínek pro živnostníky, podnikatele i prostřednictvím dalších rezortů. Z těch věcí, které určitě pociťují lidé pozitivně, bych zmínil zrušení povinnosti zaměstnavatelů zajišťovat periodické lékařské prohlídky u nerizikových profesí, a tak bych mohl pokračovat.

Zakončím toto připomenutím toho, co naše vláda konkrétně udělala pro osoby samostatně výdělečně činné, také připomenutím dvou antibyrokratických balíčků, oba už schválila vláda a teď je promítáme do konkrétních legislativních opatření. U prvního balíčku jsou některé ty kroky už realizovány, teď pracujeme na druhém antibyrokratickém balíčku, a to jsou věci, které jsou zdánlivě maličkosti, od revize elektrospotřebičů až po zrušení zdravotnických potravinářských průkazů. Někdo by se nad tím mohl usmívat, proč řešíte takové maličkosti, ale neusmívají se nad tím živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné prostě proto, že takových povinností byla celá řada, zbytečně zatěžovaly, nemělo to žádný smysl, nikdo si nedal tu práci, aby je této nesmyslné byrokracie zbavil. My jsme si tu práci dali a tímto způsobem jsme jim pomohli.

Takže abych to shrnul: Naše vláda během roku a půl i v těch obtížných podmínkách, které tu byly, reagovala na to, co slyšela od živnostníků a drobných podnikatelů, udělala řadu opatření, kterými jim zjednodušila život, snížila celkové daňové zatížení, výrazným způsobem omezila byrokracii, odstranila všelijaké zbytečnosti, kterými se živnostníci trápili, a to celé znamená, že prostě pro živnostníky a drobné a střední podnikatele vytváříme výrazně lepší podmínky, než jaké tu měli dosud.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ještě se někdo hlásí do rozpravy? Paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane premiére. Vy jste takový přesvědčivý, že - já se fakt neusmívám - i revizi toho kotle, nebo co jste říkal, samozřejmě všechno pomůže, ale já se nestačím divit. Vy jste mi v té odpovědi napsal - ale samozřejmě také to má nějaký časový posun - byla tam taková věta, že se nějak zamýšlíte, teď jsem to nechala ležet na stole, že se divíte mému zájmu o živnostníky, když jsme pro ně nic neudělali. A pak jste tady jmenoval dvě opatření, která vlastně odpracovala naše vláda. První z nich je moje srdcovka a to je paušální daň, kde... (Premiér reaguje mimo mikrofon.) Ano, vy jste to tehdy podpořili také, ale byl to prostě návrh z dílny Ministerstva financí, které jsem v té době řídila. Je to skutečně moje srdeční záležitost, kterou jste tedy dost pokazili těmi třemi pásmy. Ta tři pásma bych moc nepřipomínala, protože jsem se dívala, že vám tam moc těch paušalistů nepřibylo. Myslím si, nevím, teď mám pocit, jestli tři desítky, ale nejsem si teď úplně jistá. Takže to byl náš projekt paušální daně a tam jsme motivovali ty, kteří mají - tehdy se to týkalo jenom těch, kteří mají příjmy do milionu, to pásmo tam zůstalo mezi těmi třemi pásmy - a tam jsme motivovali ty, kteří vlastně v tom paušálu, který hradí, byl složený: stokoruna daň, minimální sociální navýšené o 15 % právě proto, aby měli touto pozitivní motivací vyšší důchody, a minimální zdravotní. Takže to byla pozitivní motivace, které jsem rozuměla a která mi dávala smysl. Takže nebudu se teď tady pouštět do diskuse o těch třech pásmech, to jsme si tady v legislativním procesu - já jsem s tím nesouhlasila, dávala jsem pozměňovací návrh, neprošel - a ono to není, pane premiére, minimum lidí. Pokud se nemýlím, paušální daň dohromady s tím číslem, co už tam bylo a co teď se mírně navýšilo, je nějakých kolem 100 000 lidí, co jsou jenom v té paušální dani. To znamená, to jsou lidé, tam, předpokládám, logicky se to navýší také, protože když zvednete sociální, tak se to logicky promítne i do té paušální daně, a oni si připlatí na sociálním pojištění ti paušalisté nejméně 24 000 korun ročně. A já si vzpomínám, vždycky diskuse v tom minulém volebním období, nejčastěji to vedl pan ministr Stanjura a já jsem docela s ním tehdy i souhlasila, že jste říkali: Nechte to na těch lidech, nechte to na nich. Oni se rozhodli pro cestu svobodného podnikání. Já se bavím - já nevím - s kosmetičkami, s kadeřnicemi, s dalšími, bavím se pravidelně tady s těmi živnostníky o těch názorech. Oni nemají nárok na nic jako zaměstnanci, na všechno si musí vydělat, na svůj vrub podnikají a počítají s tím, když se rozhodnou jít cestou nejnižšího sociálního, že prostě budou mít jednou nějaký malý důchod a budou si muset na něj naspořit. Takže mně připadá, že tento názor té hrozné péče od pravicové ODS mě opravdu překvapuje. Minimálně překvapuje.

Pak jste zmínil, pane premiére, zvýšení limitu DPH na 2 miliony. Ano a pan ministr to tady připustil, když se tady probírala národní legislativa, to odpracovala naše vláda, Ministerstvo financí pod... (Poslanec Munzar reaguje.) Ano, navrhovali jste to, pane poslanče Munzare, prostřednictvím paní místopředsedkyně, navrhovali jste to. Já vím, že se hlásíte, abyste to řekl, já vám ušetřím čas. My jsme to nemohli v té době udělat, po stopadesáté to tady říkám. Je tady nějaká evropská úprava, evropská úprava to nedovolovala. My jsme za naší vlády odpracovali to, že se ta evropská úprava posunula na ty 2 miliony, ale až od roku 2025. Já jsem ještě jako ministryně financí požádala o výjimku. Ta výjimka se zprocesovala někdy, kdy už tam byl pan ministr Stanjura, a na základě toho on mohl přijít s národní legislativou, což udělal. My to kvitujeme, také jsme to tady aktivně podpořili, a samozřejmě tím pádem se mohla posunout i paušální daň. Takže takhle to bylo jednoduché. I když jste to tady navrhovali, my jsme nemohli porušit evropské právo. Takže toto je de facto, bych řekla, rukou společnou a nerozdílnou, spíš ten větší díl práce jsme na tom odpracovali určitě my, stoprocentně. To jsou jednoznačná fakta.

A pak jsme snížili DPH na celou řadu živností. Dílem jsme to dělali proto, že jsme zaváděli EET, a nejdřív se to týkalo stravovacích služeb, ubytování a my jsme chtěli tím, že byli v té první vlně, jim ulevit, a dílem potom jsme to udělali proto, že byl covid, a celá řada živností tam, kde jsme to udělat mohli podle evropské úpravy, samozřejmě také jsme byli tím limitováni, tak jsme se snažili jim ulevit v tom pogromu, který na ně dopadl covidem, abychom jim ještě pomohli s dépéháčkem. Vy to teď zvedáte, takže to si myslím, že naopak jde proti zájmu. A já to čtu, pana Kastnera neustále, jeho různé rozhovory, co to bude znamenat. Pořádali jsme tady kulatý stůl - to je člen prezidia Asociace malých a středních podnikatelů - že to v podstatě pro ně bude likvidační. Teď jsem byla v Brně na krásné akci na Slovaňáku, jste také Brňák. Tam organizovali slavnosti moře, tak také říkali, že pro ně těch 11 % bude v podstatě obrovská rána, protože tenhle sektor je postižen v krátké době sledem okolností a událostí poněkolikáté.

Takže já si myslím, že to určitě nevykompenzuje zrušení silniční daně, což kvitujeme, hlasovali jsme pro to, ale týká se to asi 800 000 poplatníků. Mluvil jste o snížení spotřební daně, koruna padesát, s dépéháčkem koruna osmdesát. Mělo to být do konce roku, ale já si myslím, že naopak to, že teď prosadíte bezesporu ve velice krátké době, že se to vrátí dřív zpátky, tak naopak se projeví na cenách, což to snížení se nějak pozitivně zase neprojevilo. Pomohlo to dopravcům, to je potřeba tady říct.

Mimořádné odpisy - pokračujete v naší politice, prodlužujete. Vítáme to, zvedli jsme tady pro to ruku.

EET, tím bych se nechlubila. To většina živnostníků nepodporuje. Možná nějaká vám známá skupina - mně známá není - ale asociace, komory, svazy, podnikatelé, s kým se bavíte, ekonomové, říkají proč? Proč se zrušilo EET? Proč? Běžte se tady po Praze projít do restaurací. Kolik přibývá těch, kteří mají cash only? Kolik přibývá? Dnes jsme se o tom bavili na stínové vládě. Slyšíme to ze všech stran, kolik přibývá různých služeb, kde se to projevuje. Proč asi? Proč se to najednou objevuje? A vy na to samozřejmě doplatíte v propadu daňových příjmů. Takže to není nic, co by tady stálo za nějakou pochvalu, a naopak, většina poctivých to vůbec nechtěla a absolutně nevítala.

A ty další věci - já nic neshazuji. Obchůdek 21 - projekt Karla Havlíčka, pokud se nemýlím. Obchůdek 21, prostřednictvím paní místopředsedkyně, dobře, že v tom pokračujete, perfektní. To je dobře, protože to byla podpora malých obchůdků v malých vesničkách, kde hrozil jejich zánik.

A ty ostatní věci tady nebudu zmiňovat, protože v běžném životě to určitě nepocítí.

Nás čeká velká debata nad daňovým balíčkem, určitě tam argumenty padnou komplexně. Tady jenom reaguji na to, že zase si řekněme otevřeně, vy jste slíbili - já si pamatuji, dávala jsem to nedávno na sítě, byl jste v nějakém rozhovoru, Nova to byla, tuším - a tam se vás ptal ten redaktor: Ani daň z příjmů nezvednete? Nezvedneme. Pane premiére, ani DPH? Ani DPH. Ani tu daň? Ani tu. Ani tu? Ani tu. Jak s tím můžete žít? Nedodrželi - nedodrželi, pane premiére! Z toho se nedá prostě absolutně jakýmkoliv způsobem vymluvit - a používám zdvořilé slovo vymluvit - nedá. A můžeme se tady přít a můžete nás tady přesvědčovat, a i ta daňová kvóta - no, protože vám díky inflaci roste HDP, to je jediný důvod, proč vám roste HDP, jenom díky inflaci. Už se nebudu vracet do té debaty.

Podle mě jste jednoznačně nedodrželi svoje sliby, jednoznačně jste zatím nepředvedli žádnou úsporu na výdajové straně, kde jste to gros slibovali. Zatím jsou to jenom ty důchody, které leží u Ústavního soudu, a samozřejmě další debata probíhá teď v rámci - teď bude druhé čtení, kde v tom pokračujete, takže to jsou zatím jediné úspory. Všechny ostatní jsou fiktivní. Uvidíme, jak se to projeví v rozpočtu. Uvidíme, jak se tam propíší ty dotace, jak jste o nich mluvili. Nechci to téma teď otevírat, protože mají další kolegové právo na interpelace a nás ta tvrdá debata stoprocentně čeká, ať už to bude nad rozpočtem, nebo nad daňovým balíčkem. Takže já si prostě myslím, že tady jste ten slib jednoznačně nedodrželi, že jste to nedodrželi vlastně vůči těm, za které jste tady vždycky bojovali v minulém období, a já jsem si myslela, že to myslíte upřímně. Evidentně ne.

Když tak, pane poslanče Adamče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, pojďte na mikrofon, nebo si to řekneme potom, vždycky si dokážeme všechno hezky korektně říci, tak na sebe nepokřikujme.

Děkuju. Já si dovolím navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí premiéra Petra Fialy na interpelaci, sněmovní tisk 426, ve věci zvyšování daní živnostníků. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Pan poslanec Munzar se hlásí ještě do rozpravy. Než vám udělím slovo, chtěla bych říct jednu poznámku ohledně vystoupení přednostních práv. Já budu za chvilku předávat řízení schůze. Podle § 67 může ten, kdo má přednostní právo, vystoupit kdykoliv, a to i během hlasování, tak jenom abychom si ujasnili to, co tady předtím nastalo. I před hlasováním, i během hlasování, v podstatě předsedající může udělit slovo tomu, kdo má přednostní právo, kdykoliv o to požádá. To je moje poznámka k předešlé situaci, abychom se vyhnuli případným diskusím i nadále. Děkuji za pochopení.

Mám zde ještě sdělení. Pan poslanec Tomáš Helebrant hlasuje s náhradní kartou 38 a pan ministr Stanjura s náhradní kartou číslo 27. Děkuji.

Předávám řízení schůze. (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Vy máte faktickou? Tak ještě vám dávám slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za toto zpřesnění ve vztahu k přednostním právům. Opravdu za to děkuju. Nemyslím to teď ironicky. Mně se několikrát stalo, že jsem před hlasováním chtěla vystoupit, a bylo mi jiným řídícím schůze zabráněno s odkazem na to, že se musí hlasovat. Tak možná si to řekneme ještě i na grémiu a bude to jasné všem. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, já si myslím, že toto nemusíme řešit zde, jenom jsem na to chtěla upozornit. Tak to říká jednací řád. Nyní pan poslanec Munzar má slovo. Ještě faktická - pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já jsem se chtěl omluvit paní poslankyni Schillerové. Nepokřikoval jsem na ni, ono to ze mě jen tak vypadlo, protože když jsem si vzpomněl, kdo to myslel upřímně a jak dopadl, tak si myslím, že jsme dneska někde trošku jinde. Děkuju za pozornost a omlouvám se ještě jednou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Myslím, že to bylo džentlmenské konstatování. Nyní konečně pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych chtěl zareagovat na paní předsedkyni Schillerovou, vaším prostřednictvím. Ona to vlastně odhadla dobře, k čemu se hlásím. Neustále opakuji jednu věc, kterou je tady nutné uvést tady na pravou míru. Je to věta "my jsme pro to udělali nejvíc". Tak jenom pro připomenutí, v roce 2019, když se projednával tehdy tisk 509, daňový balíček, tak jsem tady předložil návrh na zvýšení limitu pro registraci DPH na 2 miliony, a poté ještě pětkrát. To znamená šestkrát v minulém období se o tom hlasovalo, a to nebylo od Nového roku, byly tam varianty. Byly tam varianty, které umožňovaly prodloužit to období, aby se dala výjimka umožnit. Přesto tady vždycky bylo negativní stanovisko tehdejší ministryně financí. Vy jste dokonce ani nehlasovali v tom roce 2019 pro doprovodné usnesení, které mělo vyzvat vládu, aby o té výjimce začala jednat. Takže to nemuselo být přímo vetknuto do zákona, ale vy jste nehlasovali ani pro to doprovodné usnesení. Pak nám tady říkáte, že jste pro to udělali nejvíc.

Ano, já uznávám, že jsme vás přesvědčili v těch debatách, že jste k tomu potom zaujali kladný postoj a poslali jste žádost o výjimku. My jsme vám dokonce tady dávali návod, jak to udělat ještě předtím, ale vy jste na to nereflektovali.

Já jsem rád, že jste to na konci volebního období udělali, ale prosím, neříkejte větu "my jsme tady pro to udělali nejvíce". Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já vám přeju hezký den, pokračujeme v rozpravě. Já se rozhlížím, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Protože bylo navrženo usnesení, gonguji na kolegy v předsálí.

 

Usnesení, které navrhla paní předsedkyně Schillerová, zní, že "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády Petra Fialy".

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 384, přihlášeno 122 poslankyň a poslanců, pro 50, proti 58. Návrh nebyl přijat.

 

Než otevřu další interpelaci, dovolím si načíst omluvy: omlouvá se pan místopředseda Bartošek od 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Benešík Ondřej od 10.20 do 10.45 bez udání důvodu, pan poslanec Bernard Josef od 9.45 z pracovních důvodů, pan poslanec Dufek Aleš od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jakob Jan od 10.40 do 11.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Klíma Pavel bere zpět svou omluvu, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 14.30 z rodinných důvodů, pan poslanec Richter Jan celý jednací den z pracovních důvodů.

Nyní otevírám další interpelaci. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci paní poslankyně Aleny Schillerové ve věci nedostatku antibiotik v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 427. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 1. června 2023 do přítomnosti předsedy vlády.

Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě. Já se ptám, zda se někdo hlásí do této rozpravy? Prosím, paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, dneska se to sešlo, že mám interpelace, ale ony jsou všechny zhruba z konce března, tato konkrétně je ze 30. března 2023. Dovolím si ji přečíst. Tady bohužel musím říct... (Odmlčela se kvůli hluku v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, rozumím, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, prosím o ztišení v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tady bohužel musím říct, že k velkému posunu nedošlo. Proto jsem se obrátila na vás, protože si myslím, že byste tu problematiku měl řešit.

Česká republika prochází největším výpadkem antibiotik ve své historii. Přestože situace začala být neudržitelná již na podzim minulého roku a Ministerstvo zdravotnictví opakovaně slibovalo nápravu, bohužel dochází naopak k prohlubování nedostatku léčiv, který se rozšířil z lékáren už i do nemocnic. Informace, které dostáváme v těchto dnech, jsou opravdu alarmující. Již nejde o léky na horečku nebo oční kapky, ale o chronický nedostatek penicilinu, a to ve všech jeho formách - jak ve formě tablet a sirupů, tak v injekční formě, ve které je podáván v nemocnicích. Stále více nemocnic připouští, že přestávají být schopny přijímat nové pacienty k aplikaci injekčního penicilinu.

Za naprosto šokující považuji skutečnost, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek problém zlehčuje, nebo dokonce popírá. To je v době, kdy v České republice podle Státního zdravotního ústavu významně narůstá počet nákaz streptokokem způsobujících angíny a spály, které se léčí právě penicilinem, představuje významné ohrožení zdraví obyvatelstva. Neméně závažná je skutečnost, že nedostupnost penicilinu vede podle lékařů k nadužívání méně vhodných širokospektrálních antibiotik a prohlubování problémů s bakteriální rezistencí. Podle světových dat se bakterie odolné vůči antibiotikům řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí. Bohužel i čeští lékaři mají nyní velmi závažný důvod obávat se rozšíření odolných bakterií, a to právě v důsledku předepisování nevhodných antibiotik urychlujících vznik rezistence. Po půl roce nedostatku penicilinu je legitimní otázkou, zda ministr zdravotnictví, který problém stále popírá, je vůbec schopen jeho efektivního řešení? My jsme přesvědčeni, že nikoliv.

Pane premiére, zvažte prosím svolání zvláštního zdravotního konzilia, které se bude zabývat příčinami aktuální lékové krize, vysoké nemocnosti, sníženou účinností antibiotik a provázaností s jejich nedostatkem. Podle informací fundovaných lékařských autorit, s kterými jsem měla možnost hovořit, protože nejsem v této oblasti expertem, je nejvyšší čas začít na vysoké úrovni právě tuto oblast řešit, tedy nejen nedostatek antibiotik, ale také příčiny jejich rapidně zvýšené potřeby a jak tomu předcházet.

Opakuji, tuto interpelaci jsem podávala 30. března 2023. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní požádám, aby k pultíku přišel pan premiér Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, toto určitě problém je, nikdo to nezpochybňuje a je potřeba se o tom bavit. To, co je důležité říct, je, že naše vláda to ani nepodceňuje, ani před tím nezavírá oči, ale aktivně to od počátku řešíme. Abychom to zasadili do nějakého celkového kontextu, to je taky potřeba si říct, nechybějí léky, které se vyrábějí v České republice. Chybějí léky, které se dovážejí, a to ani ne z Evropy, ale zpravidla z jiných zemí.

Druhé, co je potřeba k tomu říct, nechybějí léky v České republice. Problém s nedostatkem léků řeší celá Evropa, dokonce nejen Evropa, a má to řadu příčin, které odborná komunita docela jasně definovala. Má to tedy i příčiny, které krátkodobě úplně vyřešit nelze, to je třeba závislost na dodavatelích ze zahraničí. Má to příčiny, které krátkodobě pravděpodobně ve střednědobém horizontu odezní, to je zvýšená spotřeba léků v souvislosti s postcovidovou situací, a zvýšená spotřeba léků, zase znovu opakuji, ne v České republice - tam taky, ale vlastně celoevropsky, dokonce globálně. A to všechno musíme zohledňovat, když se bavíme o tom, co jsme schopni dělat a jak rychle jsme to schopni dělat.

Ještě možná obecně k těm interpelacím - ono to tak zní jako: tuto interpelaci písemnou jsme podali 30. března, a teď je červen. Ano, občas se to zdrží tím, že tu třeba dotyčný člen vlády není, ale často je to prostě tak, že interpelace se podá, pak je nějaká lhůta na odpověď, pak přijde písemná odpověď. Poslankyně, poslanec řekne: S tím já nesouhlasím, zařadí se to, a ono to má přece jenom nějaké zpoždění. Takže tuto interpelaci ještě neřešíme s tak obrovským zpožděním, jak se to někdy stává. Ale hlavně, my se tou situací zabýváme aktivně od samého počátku.

Jenom připomenu, co jsme udělali, co se už podařilo a v čem se ta situace zmírnila. Celkem jsme zajistili skoro 400 000 balení antibiotik nad rámec - nad rámec! - standardních dodávek. Už v loňském roce jsme prosadili novelu, a to ukazuje, že problém nebyl podceněn, která umožnila vládě schvalovat úhradu mimořádně dodaných léčiv, a to jsme potom udělali opakovaně, využili jsme této možnosti a zajistili jsme tím občanům více než 140 000 balení mimořádných dodávek léčiv z jiných členských států a zajistili jsme pro ně, a to je také důležité, úhradu ze zdravotního pojištění. Mám tu i příklady, ale myslím, že není potřeba pro neodbornou veřejnost, ke které taky patřím, tady ty konkrétní léky a látky vyjmenovávat. Více než 240 000 balení celkem osmi druhů léčivých přípravků s obsahem antibiotik bylo díky aktivnímu přístupu příslušných úřadů i součinnosti držitelů rozhodnutí o registraci dodáno do České republiky dříve, než byly původně plánované termíny - 240 000 balení a předtím 140 000 balení mimořádných dávek léčiv jiných členských států. Poslední takový příklad je, že se podařilo urychlit dodávku penicilinového sirupu pro nejmenší děti. Pokud někdo tvrdí, nebo bych tvrdil, že těch 400 000 balení navíc nic neznamená, tak upozorňuji, že toto množství pokrývalo právě to mimořádně kritické období mezi standardními dodávkami a tím významně pomohlo pacientům. A jenom si představme, jak by to vypadalo, kdybychom opravdu nic nedělali, kdybychom tu situaci nechali být jenom samovolně, tak bychom prostě tato množství balení v České republice neměli.

Ministerstvo zdravotnictví využívá všechny možnosti, všechny právní instituty, které má, aby zajistilo dostupnost léčiv, ať už je to specifický léčebný program, umožnění použití distribuce a výdeje neregistrovaných léčivých přípravků, omezení reexportu a další a další věci. Už od prosince zasedá pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví. Prakticky denně sleduje situaci na trhu s léky. Pravidelně zasílá - to je také důležité - pravidelně zasílá aktuální informace o dostupnosti léčiv zástupcům praktických lékařů pro dospělé i praktických lékařů pro děti a dorost. V pracovní skupině zasedají nejenom zástupci Ministerstva zdravotnictví, ale taky Státního úřadu pro kontrolu léčiv, prezident České lékárnické komory, zástupci velkodistributorů léčiv, ředitelka Státního zdravotního ústavu a další a další lidé, kteří se pravidelně zabývají touto situací a společně ji řeší. To je k těm krátkodobým opatřením a k těm krokům, které děláme vlastně na každodenní bázi.

Pak jsou tu věci, které by mohly situaci preventivně řešit do budoucna, abychom se nepotýkali s takovými problémy v budoucnosti, a to je novela, která bude ještě během léta předložena do Poslanecké sněmovny. Ta bude zavádět povinnost výrobců dodávat ještě jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku, distributoři budou mít povinnost informovat, kolik mají na skladě nedostatkových léčiv a léčivých přípravků, zákaz zvýhodnění kohokoliv při distribuci léčiv, systém rezervních zásob. Pokud dojde Ministerstvo zdravotnictví k závěru, že plánovaný objem dodávek na trh neodpovídá predikované potřebě léčivého přípravku, zařadí ho do systému rezervních zásob, to znamená, každý distributor vytvoří zásobu odpovídající měsíčním dodávkám do lékáren, popřípadě do zahraničí. Myslím, že toto je novela, která je v podstatě nejvíc propacientským opatřením za poslední roky. Ano, je to zásah do systému, který zatím fungoval tak nějak samovolně, bez velkých zásahů státu. Tady dochází k určité regulaci, ale je to regulace, která je podle mě namístě, protože vychází z praxe, vychází z negativních zkušeností, co se děje v okamžiku krize, a celkem rozumně nastavuje nějaká pravidla, která zvýší odolnost českého lékového trhu proti rozsáhlým výpadkům. Já bych v tomto případě poprosil opozici o spolupráci, protože si myslím, že to je novela, která je určitě potřebná a dobrá, popsal jsem ji tady, a je to ten konkrétní krok, který můžeme společně udělat pro to, abychom preventivně zabránili do budoucna podobným situacím.

Ale to, co je podstatné, je, že na tu situaci reagujeme od počátku, že jsme zajistili 400 000 mimořádných dodávek antibiotik. To, co je také pozitivní, je, že poptávka po antibiotikách mírně klesá. Zlepšila se situace v oblasti tablet, dodávky jsou stabilizované, tam by se situace měla zlepšovat výrazně rychle. U sirupů je situace horší, nicméně i tady přicházejí mimořádné dodávky a i to by mělo tu situaci v krátké době dostat do normálu. Ale s tím se prostě nemůžeme smířit, my se musíme z toho poučit, a proto přicházíme s tou novelou tak, jak jsem ji tady popsal.

Jinak já tu situaci nenechávám na ministru zdravotnictví, také se jí aktivně věnuji. Navštívil jsem farmaceutické firmy v České republice, bavil jsem se s nimi o možnosti navýšení jejich produkce, ale to není to klíčové řešení, protože ten problém není v České republice a u našich výrobců léků, ale i tak ta debata byla zajímavá, protože jde například o to, jakým způsobem budeme do budoucna v Evropě pracovat s účinnými látkami, kdo je bude vyrábět, kdo k nám je bude dodávat, na kom budeme závislí.

Setkal jsem se také na jednání s reprezentanty farmaceutické akademické obce, fakult, s reprezentanty farmaceutických firem. Bavili jsme se o možnosti posílení naší autonomie lékové, posílení výroby léků v České republice včetně účinných látek do budoucna, co je potřeba pro to udělat, jakým způsobem máme rozvíjet vzdělávání farmaceutické a budování a další a další věci, takže ty kroky, které chceme udělat - střednědobé a dlouhodobé - ty jsou jasné.

Krátkodobé kroky jsme udělali a musíme věřit, že se situace nejenom v České republice, ale hlavně na celkovém evropském trhu a globálně stabilizuje tak, aby všichni naši pacienti měli včas všechny léky, které v danou chvíli potřebují.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a mám dvě zde dvě faktické poznámky. První se přihlásil pan poslanec Mašek, pak se hlásí pan poslanec Fifka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, ministři, kolegyně, kolegové, krátké zopakování. Problém s léky se ukázal už v létě roku 2022. Upozorňovali na to dopředu i renomovaní odborníci jako Prymula, Chlíbek, kteří říkali, že přijde po covidu velká vlna respiračních onemocnění, chřipky a tak dále, což se ukázalo, nikdo na to nereagoval. Setkali jsme se s velkým problémem - Vánoce 2022, žádná reakce nebyla, pane premiére, ta přišla až leden 2023, kdy jste vy jednal s panem Válkem, s distributory a s výrobci léků. Byl tam problém také v tom, že ta reakce přišla velmi pozdě a nezachytilo to tohle období chřipkové epidemie. Přitom nás opustil omikron, což bylo velké štěstí, a možná nás zaskočilo právě, že chřipky přišly o trochu dříve.

Problematika redistribuce léků, tou se zabýval už Adam Vojtěch. Tam se učinily příslušné kroky a možná právě situace po covidu v celém světě, sečteno s redistribucí léků, která tady u nás probíhala, nás dostala do horší pozice, než jsme byli, oproti celé Evropě, takže jezdili jsme si léky nakupovat mimo.

Takže ta reakce tam opravdu od vaší vlády byla, ale jako obvykle přišla pozdě a nedostatečně, když bych připomínal třeba reakci na energie, kdy se zastropovalo pozdě a zbytečně vysoko, tak něco podobného bylo s léky. Situace, že jsme dovezli několik set tisíc balení, to je jenom konstatování, že se něco povedlo, ale není to systémová záležitost. My vás samozřejmě budeme podporovat i v rámci tohoto zákona, protože je to pro občany České republiky nutné a potřebné. Takže tam asi naši podporu budete mít, ale vaše vláda to zmeškala. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Fifka. Prosím.

 

Poslanec Petr Fifka: Dámy a pánové, já bych rád jenom doplnil jednu drobnost. Na svého předřečníka bych rád reagoval tím, že ani pan ministr, ani pan předseda vlády léky nevyrábí, vyrábí je výrobci, a jestli tady má někomu padnout kritika za to, že nepredikovali včas zvýšenou vlnu zejména respiračních a streptokokových infekcí, tak možná na plánovače, protože s hlubokou znalostí tím (toho), jak funguje farmaceutický byznys, tam se plánuje na rok dopředu výroba, a my v tuhle chvíli můžeme být opravdu rádi, že se nám podařilo aspoň pro ty nejakutnější stavy ta antibiotika sehnat.

Ale abychom se dívali do budoucna, daleko důležitější je, abychom se v nejbližších dnech začali seriózně bavit o novele zákona, kterou připravujeme. Jedna z věcí, kterou mimo jiné ukázala tahle neblahá zkušenost, je ta, že Česká republika neměla dostatečné páky, aby mohla jednat z pozice autority s výrobci. Prostě pokud výrobce oznámil, že nemá, v tu chvíli nezbylo nic jiného než vyjednávat, hledat nějaké alternativní zdroje, a to byla jedna z příčin té situace.

Celosvětově a celoevropsky je situace na trhu s léky velmi komplikovaná. Narušily se tradiční dodavatelské řetězce. Jsme závislí na asijských zemích, zejména Číně, v dodávkách účinných látek. Výroba jako taková, když přijde nějaká větší vlna, třeba výroba antibiotik, nebyli schopni výrobci pokrýt zvýšenou poptávku. Čili my teď potřebujeme, abychom si společně sedli a zamysleli se nad novelou zákona, která má mimo jiné přinést jakýsi safety stock pro případ sezonních výkyvů, má přinést i určité sankce na výrobce, kteří ignorují dodávky, které byly naplánovány a nasmlouvány, a já bych rád vás požádal, abychom, až přijde na pořad (Předsedající: Čas, pane poslanče.), se o ní bavili seriózně.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Farhan a připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, pane premiére, já si dovolím zareagovat jenom krátce. Já jsem se ještě předtím hlásil do obecné rozpravy, protože si myslím, že to téma je důležité a je velké. Za mě, já bych tady chtěl reagovat na pana premiéra ve smyslu jeho věty: Kdybychom nic nedělali, dovedete si představit, jak by to mohlo vypadat? To je prostě pro mě šokující informace, protože já si neumím představit, že by exekutiva, ministr zdravotnictví a premiér této země nic nedělali, že vůbec někdo na to může pomyslet!

Jenom v krátkosti se vyjádřím k těm 140 000 balení. Proboha, 140 000 balení - my jsme žádali pana ministra Válka, který neustále od prosince, kdy si toho všiml, kdy už se to prezentovalo v tisku, sliboval, že nám řekne, kolik těch balení dovezl, a řekl nám to cca před pěti týdny. To je jedno balení na jednu lékárnu každý třetí den. Jestli jedno balení na jednu lékárnu každý třetí den pokryje spotřebu v České republice nebo nás to nějakým způsobem posune, tak to se nedomnívám.

"Objednali jsme a dojednali jsme dalších 400 000 balení nad to, co plánovaly farmaceutické firmy." Já jsem velmi překvapen, že farmaceutické firmy dávají své plány a kolik toho vlastně dovezou. To je z mého pohledu také nesmysl.

Co se týká novely jako takové, jsme rádi, že ta novela je na stole. Z našeho pohledu v tuto chvíli není úplně vyprecizovaná, chybí tam, vůbec se tam nemluví třeba o volně prodejných lécích. Neřeší to. Safety stock na jeden až dva měsíce, který tady zmínil kolega Fifka, také tu situaci nevyřeší.

Takže já se těším na tu diskusi, která nás bude čekat v prvním, v druhém a ve třetím čtení a uvidíme, jak ten zákon projde. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a vzhledem k tomu, že byla vyčerpána časová dotace pro písemné interpelace, musím přerušit projednávání této interpelace a musíme ji nechat na příště.

Je 11 hodin, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům: bod 140, návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny; bod 141, sněmovní dokument 2717, stanovení výše odměn členům kontrolní rady Technologické agentury ČR za rok 2022; bod 142, sněmovní tisk 442, novela zákona o zdravotnické záchranné službě, první čtení, a bod 127, sněmovní tisk 411, souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2022. Poté bychom případně pokračovali projednáváním dalších bodů dle schváleného pořadu schůze. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 137, což jsou ústní interpelace, a po jeho skončení bude 65. schůze ukončena.

Dále připomínám, že v pátek 16. června bude v 9 hodin pokračovat přerušená 66. schůze Poslanecké sněmovny a pět minut po jejím skončení bude zahájena 69. schůze Poslanecké sněmovny.

Než otevřu tedy první bod, bod číslo 140, dovolte mi jenom ještě pár organizačních věcí. Ruší náhradní kartu pan poslanec Helebrant, nyní bude hlasovat už se svojí řádnou kartou, a pan poslanec Bernard upozornil na to, že se omlouval pouze do 10.30 a již je přítomen v sále.

Případné vystoupení poslanců na změnu schváleného pořadu 65. schůze - ptám se, zda má někdo zájem vystoupit? Ano, prosím, pan předseda Cogan.

 

Poslanec Josef Cogan: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych si dovolil dle vývoje navrhnout zařadit na program schůze zákon z bloku druhých čtení - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2000 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 423, takže bych si dovolil nejdřív zařadit na program schůze a potom ho zařadit na třetí bod dnešního jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, děkuji. Ptám se, zda někdo další má zájem k pořadu schůze? Ano, paní předsedkyně, předpokládám, že se budete vyjadřovat k vetu, které bylo k tomuto zákonu. (Poslankyně Schillerová: Ještě vydržte.) Jenom pro připomenutí, zařazení tohoto zákona bylo vetováno dvěma poslaneckými kluby. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Protože proběhla dohoda s pětikoalicí a se zástupci jak hnutí ANO, tak hnutí SPD o tomto tisku, bude tam pozměňovací návrh, který naše stížnosti, výtky k tomuto zákonu, které se týkají dohod ve zdravotnictví, narovnají a napraví, tak jménem klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD po dohodě stahuji veto, aby tento tisk mohl být projednán. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, tím pádem je tento bod hlasovatelný. Já tedy zagonguji, jenom se ještě zeptám, zda někdo další k návrhu pořadu schůze? Ano, prosím, pane předsedo.

Ano, vnímám zájem o odhlášení, odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pane premiére, kolegyně, kolegové, já ještě na základě dohody se všemi předsedy poslaneckých klubů poprosím, abychom dnes napevno ve 12.45 zařadili zákon z bloku prvních čtení, a to je vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, sněmovní tisk 442. Ještě jednou, sněmovní tisk 442 zařadit na program schůze a dnes pevně projednat ve 12.45. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Ještě někdo další má zájem o vystoupení k návrhu programu? Pokud tomu tak není, myslím, že už jsem gongovala dopředu.

Takže nejprve budete tedy hlasovat o zařazení nového bodu, kterým je zákoník práce, sněmovní tisk 423. Musíme nejprve rozhodnout o zařazení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 385, přihlášeno 131 poslanců a poslankyň, pro 130, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu jako třetí bod dnes. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 386, přihlášeno 132 poslanců a poslankyň, pro 131, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem bylo pevné zařazení dnes ve 12.45 sněmovního tisku 442, zdravotnická záchranná služba. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 387, přihlášeno 133 poslanců a poslankyň, pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy se můžeme již věnovat bodu číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.