(12.40 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

On už se plete prakticky ve všem. Možná je nervózní, možná prostě je pod nějakým tlakem. Tomu rozumím, že je pod tím tlakem. Nemá to jednoduché, ať jsme zase objektivní. Ale jaksi tvrdit toto, to je fakt nesmysl, protože tam je to skutečně už několikrát přeprodáno. Ano, kdyby to bylo vůči těm původním nabyvatelům, tam bych to bral.

Já jsem se u toho trošku zasekl, protože je to téma, které stojí za to stále otevírat, ale v každém případě vy to chcete změnit opět jakýmsi lex. To znamená, změní se zákon tak, aby se jim nevyplatilo nic. Hm. To jsem zvědavý, jak to bude pokračovat. No ale ono ve finále, když vezmu jenom ten ČEZ a jenom ty obnovitelné zdroje, a mohl bych jít dál, dál a dál, tak jenom z těch posledních dnů, tak vidíme, že to není úplně daleko od toho, co tady teď se chystáte udělat a násilím protlačit. Protože třeba v případě toho ČEZu by důsledkem přijetí tedy vládou toho návrhu bylo de facto protiústavní znárodňování ČEZu a jednoznačně poškozování práv soukromých vlastníků. No u toho lex Babiše je to - zase důsledkem bude poškození toho konkrétního politika. Jaké důsledky to může mít, to si dopočtěme. Lex ČEZ, tak jak ho navrhla vláda, by znamenal ohrožení důvěry občanů, zahraničních investorů a tak dále.

A co to bude znamenat zde? K tomu přijdu za chvíli. Protože tím naprosto hazardujeme s těmi, kteří by možná měli chuť jít do politiky, ale v dané chvíli to radši každý zabalí. Ano, bavím se o podnikatelích, bavím se o těch, kteří tady tvoří nějaké hodnoty a jsou třeba nezávislými a zvažují vstup do politiky. Pojďme ale zpátky k tomu lex Babišovi. A to je to, na co chci vlastně navázat s tím ČEZem. Fakt mám obavy, jestli budou tedy schopní, úspěšní občané mít vůbec důvěru v nás, ve stát a budou chtít vůbec vstupovat do politiky. Anebo to vás fakt netrápí, že třeba schopní, nadaní lidé prostě dneska vyklízejí pozice jenom těm, kteří tady chtějí vydržet věčně, kteří si tu chtějí vytvářet různé vztahy, trafiky, já nevím, jak bych to nazval? Přece byste snad měli chtít, aby ve vedení státu byli lidé, kteří byli někde úspěšní, kteří třeba podnikali. Nebo se jim chceme vysmívat? Nebo se domníváme, že to něco špatného? Nebo se jich bojíme? Tam bychom chtěli mít lidi, kteří jsou finančně nezávislí, a tím pádem s velkým předpokladem, lidé, kteří jsou nezkorumpovatelní, kteří šli do té politiky ne kvůli penězům. A i když se to někomu možná zdá nadsazené, prostě proto, že chtějí něco měnit, prostě proto, že už něčeho dosáhli ve svém profesním životě.

Já vím, že pro ty, kteří nedosáhli nic v tom profesním životě, se to špatně poslouchá, anebo že tomu nechtějí věřit, protože oni vidí stále ten svůj jediný cíl, a to jsou nějaké peníze, nějaké společenské postavení a tak dál. Ale věřte, že je spousta lidí, která kvůli tomu nejde do té politiky. Možná jsou naivní, s tím bych s vámi souhlasil. Ale to ještě neznamená, že jsou špatní. Tak jestli se jich chceme zbavit, a tyto kroky, které děláme, směřují k tomu, že tam fakt ti lidé nepůjdou. A ještě nejzajímavější je to, že to tvoří, toto, a chce ukonat vláda, která se tváří jako liberální, jako pravicová. No, já nevím, jestli tedy jako vytvářet takhle další politiky závislé na svém platu od státu, kteří se zuby nehty drží svých funkcí a tak dále, kteří jsou kolikrát bez zkušenosti, kterým chybí nějaká znalost reálného světa, a nemusí to být jenom byznys, jestli toto je tedy jaksi součástí pravicové vlády.

Já jsem dlouho, kolegové, toho názoru, že tady nebyla takhle levicová vláda, jako je vláda tato. A mohl bych tady stokrát teď... stokrát asi ne, ale mnohokrát říkat příklady, kdy se chováte mimořádně socialisticky, protože kdyby s tímhle přišli nějací socialisté, komunisté a tak dál, tak to bych svým způsobem asi možná i chápal. Prostě jste úspěšný, máš peška. Nikoliv. Podobně jako byly všechny různé kontroly, ty snahy o cenzuru a tak dále, nebo to zvyšování daní a tak dále, to jsou návrhy ze socialistického tábora. Kolikrát si říkám, to, co tady poslouchám od členů pětikoalice, a bohužel musím říci i od ODS, která kdysi měla nějaké ideály, konečně já jsem ji taky mnoho a mnoho let volil, posledních deset let už ne. Ale to ještě neznamená, že nevzpomínám na to, že byly doby, kdy ODS plnila to, co slíbila, a i když to třeba bylo nepopulární, tak si za tím stála. Jenom si to, kolegové z ODS, vyhodnoťte v těch posledních několika týdnech a měsících s ohledem na daně, ale i s ohledem třeba na toto. Třeba si taky vzpomeňte, jak jste se k tomu vyjadřovali v těch letech, v těch letech minulých.

Takže pojďme se podívat vůbec na politiky dnes, jak je to s nimi, když už jsme říkali, jestli tady budou chtít vstoupit do politického klání, či ne, ti úspěšní. Politici dnes mají mimo jiné díky zákonu o střetu zájmů poměrně velké množství omezení svých aktivit. Poznamenal jsem si tady takové čtyři nebo pět, dokonce šest jich tady mám, těch nejzákladnějších. Tak se budu dívat, abych na žádný nezapomněl.

Tak už teď je podle zákona politik veřejným funkcionářem. Je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. A teď se můžeme bavit o tom, co je ten osobní zájem, a je to přesně nadefinováno. Je to zájem, který přináší - dobře poslouchejme - zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení (zvýšení?) majetkového nebo jeho prospěchu nebo jinou výhodu a tak dále. Nevztahuje se to už jen na veřejné funkcionáře, ale i na osoby blízké, jak určitě víte, případně na právnické osoby, které jsou ovládané tím veřejným funkcionářem. A pak je rovněž v tom zákoně jasně stanoveno, že dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem. Všichni to určitě víte, ale je dobré si to čas od času připomenout. A členové vlády nesmějí nad určité procento podnikat, to víme, provozovat samostatně výdělečnou činnost. Mimo jiné i to je důsledkem toho, že vstoupil do politiky pan Babiš. Nesmí mít jiný pracovní poměr a tak dále. Zákon jde dokonce tak daleko, že zakazuje politikům vystupovat v reklamách. To beru, je to prostě v zákoně a tak dále. No a pochopitelně máme v zákoně, jak určitě všichni víte, uvedeno, že veřejný funkcionář nesmí být provozovatelem rozhlasového či televizního vysílání, vydavatelem periodického tisku, společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového, televizního vysílání, vydavatelem a tak dále.

Já jsem tady záměrně těch pět, šest určitých restrikcí vyjmenoval, protože se domnívám, že to je tak v zásadě správné. Je to dáno, je to zákonem, ale to už je docela přece sešněrováno. A co tam jaksi už jako dál očekáváme, že ještě zásadního můžeme udělat? Můžeme samozřejmě stavět další a další omezení. Asi ano, pro veřejné funkcionáře. Můžeme to rámovat jakousi snahou o transparentnost, o ochranu veřejného zájmu. Ale co bude tím důsledkem? Ještě jednou. A chceme to? Že v té politice zůstanou jenom kariérní politici? Vždyť tam normální člověk už dneska nepůjde. Tím spíš, když ví, že tam vleze a za rok, za dva, za tři, když bude úspěšný, ono se mu to zase všechno změní, protože toto je daň za ten úspěch. A vy to víte velmi dobře, vždyť si vzpomeňme na tu historii.

Nejdřív vzniklo ANO, řekli jste si fajn, bude to taková druhá parta alias Věci veřejné, tak těm dáme rok, dva, tři. No tak uplynulo pár let a ono to jaksi pořád nevycházelo. Dobře, tak se začal dělat lex jednička, dvojka, lex Babiš myslím trojka. Teď si všichni uvědomujeme, co se všechno dělalo. Nejdřív že tedy nesmí podnikat, pak se to musí vložit do svěřenských fondů. Když ani to nestačilo, tak se to prostřednictvím Pirátů nabonzovalo do Evropy. Tam chodila jedna kontrola za druhou. A ono jaksi pořád se něco hledá, pořád se dělá lex, lex, lex. Ve finále vidíte, že ty výsledky nemáte, které jste očekávali, protože vaším výsledkem není to, že změníte tu situaci. Vaším výsledkem je to, že vygumujete ANO, případně Babiše, z politiky. A ono - ejhle - děje se přesně pravý opak. Preference nám rostou. Věřím, že i porostou dále. Ale to, co je horší, vy s tou vaničkou vylíváte i dítě. Já bych možná chápal tu vaši svatou válku, ve které jste se ať už po domluvě, či jinak spojili. Ale fakt máme tedy ten cíl, že tam ty schopné lidi, kteří budou chtít do té politiky, úplně vygumujeme, že jim to znechutíme? Tak jo. Možná vám to vyhovuje. Tak možná krátkodobě ano, ale dlouhodobě na to doplatíme všichni. Ano, možná vám vyhovuje, že příjmy, na které jsou napojeni vy a vaši kolegové, že vám v dané chvíli pomáhají, to přece vidíme. Každý čtvrtý Pirát hlásí příjmy z veřejných rozpočtů. A to ještě řekněme ku cti Pirátů musím říct, že to aspoň odpublikují. To znamená, ano, myslím, že je 1 300 Pirátů a z nich jedna čtvrtina se přiznala, že je přisátá na státní rozpočet. Fajn. To je super, čtvrtina Pirátů. Dovedu představit, co nastane, když tam nebudete. S jistotou nebo s pravděpodobností hraničící s jistotou tam jich zdaleka tolik mít nebudete. To je realita. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP