Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 488/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve středu 12. července v obecné rozpravě. Vidím, že místo u stolku zpravodajů už zaujal pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, aby tak učinil i pan zpravodaj, kterého jenom nevidím přes pana ministra, ale je tam taktéž, takže pan ministr - tedy pan zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jiří Havránek, je také přítomen.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. O slovo je přihlášeno 37 poslanců, jeden ministr s přednostním právem, ale také byl přerušen pan poslanec Kamal Farhan ve svém vystoupení včera, proto má možnost pokračovat - a má zájem o pokračování. Takže vás, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení. Po vystoupení pana poslance Farhana následuje s přednostním právem přihlášený pan ministr Bartoš. Takže nyní, prosím, máte slovo, a vás ostatní, kolegové a kolegyně, kteří máte cokoliv k řešení, prosím, abyste se přesunuli do předsálí, ať je tady důstojná atmosféra.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k projednávanému bodu. Začnu od konce. Svůj projev, který se měl připravený včera, jsem změnil, a jak jsem už řekl, pokusím se demonstrovat, co se týká změn ve zdravotnictví, co se týká změn v DPH, a budu se věnovat datům, to znamená, že se budu držet čísel, nebo pokusím se držet čísel - beru si k srdci to, co řekl pan ministr Stanjura, vrátíme se k datům. A pokud jsem nenašel zdroj, tak řeknu, že jsem ten zdroj nenašel.

Takže první otázka moje je, že bylo řečeno, že bude uspořeno 3,2 miliardy, a to se opakovalo v minulých týdnech. Já si myslím, že toto je nepravda, a tuto nepravdu se pokusím zde vyargumentovat. Nejedná se, že opakovaně bylo řečeno, že například antibiotika jsou v 15% sazbě, což samozřejmě není pravda. Tyto věci mě až tak nepřekvapily, protože se to občas ze strany Ministerstva zdravotnictví stává, ale co mě třeba překvapilo, že člen rozpočtové rady řekl, že do 15% sazby aktuálně spadají, a to, co tady říkal kdysi pan ministr, radiofarmaka, sorbit a tak dále.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vás přeruším, pane poslanče, omlouvám se za to, ale poprosím, kolegyně a kolegové, pokud máte cokoliv k řešení, opusťte sál, běžte to řešit do předsálí, ať je tady důstojnější atmosféra. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Co řekl člen Národní rozpočtové rady, ten to vlastně potvrdil. Nevím, jestli přijímal zdroje, nebo kde k tomu došel. Dále řekl v televizi CNN: "Čili tvrzení, že léky zdraží, je přinejmenším zavádějící." Já si to nemyslím, já jsem si otevřel jejich stránky, kde bylo napsáno: Střežíme veřejné finance, což je samozřejmě v pořádku, na druhou stranu, pokud někdo střeží veřejné finance, tak by měl dávat přesné informace.

A teď se krátce - nebo mám to tady na jednu stránku - pokusím říct, že není možné dojít k částce 3,2 miliardy. Možná budu přesvědčen, protože nebudu, bude někdo mít jiný zdroj dat. Na druhou stranu já si myslím, že jsem tomu věnoval dost času, takže prostě k té částce nedojdeme.

Tak za prvé, zdravotnické prostředky jsou dnes ve dvou sazbách. To je pro pana ministra spíš, protože to je docela odborná diskuse. Zdravotnické prostředky na poukaz, to znamená pomůcky typu berle, obvazy, inkontinence a ortézy, jsou dnes většinově v 15% sazbě. Přesun do 12% sazby znamená, že budou hrazeny ze zdravotního pojištění, a tam zdravotní pojišťovna ušetří, snížená sazba se automaticky propíše do úhrady, a tato kategorie představuje 12 miliard korun. Úspora systému veřejného zdravotnického pojištění tímto snížením je 360 milionů korun, což je 0,36 miliardy korun.

Nehrazené zdravotnické pomůcky, které si ve výdejně, v lékárně kupuje pacient sám, tam ušetří pacient. Kolik ale ušetří, to nikdo neví, protože ta data nejsou dohledatelná, takže tady nevíme, kolik ušetří. Ale samozřejmě, pokud někdo přinese data, že těch prostředků je tolik a tolik, budiž, můžeme se o tom bavit.

Zdravotnické prostředky používané v nemocnici, to jsou takzvané ZUMy, například stenty, kardiostimulátory, šití, jsou dnes většinově v 21% procentní sazbě. Tato kategorie představuje 18 miliard korun, dle vládního konsolidačního balíčku se v této kategorii nic nemění, jestli jsem se to správně dočetl, tudíž nic nepůjde do 12% sazby, takže bez dopadu pojišťoven a na pacienty. Podle mě je nepravda, že se říká, že zlevní všechny zdravotnické prostředky.

Léčivé přípravky, které dnes pacienti vyzvedávají v lékárně, jsou dnes všechny v 10% sazbě. Léky na recept, volně prodejné léky, prostě všechny. Léky dnes nejsou v 15% sazbě, jak bylo několikrát mylně uváděno. Vládní konsolidační balíček je přesune do 12% sazby. Dle dat ÚZIS, což je vlastně organizace, která spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, lékárny vydávají na léky objem celkem 93 miliard korun. Léky hrazené ze zdravotního pojištění tvoří celkem 65 miliard korun, to znamená, na recept 37 miliard, ZULPy 23 miliard a necentrové ZULPy, to jsem nedohledal, ale můj typ je kolem 5 miliard. Léky, které jsou hrazené pojišťovnami, tam je úhradový mechanismus postaven tak, že změna DPH se automaticky propíše do výše úhrady, takže zvýšením sazby o 2 % se automaticky o 2 % zvýší náklady pojišťoven. To znamená, 2 % z 65 miliard je 1,3 miliardy. Tady v tom případě dojde, že ten náklad, který teď řeknu, nesou prostě pojišťovny, takže pojišťovny nesou náklad 1,3 miliardy. Za doplatky na léky a za volně prodejné léky pacienti navíc zaplatí kvůli zvýšení DPH o 2 % cca 330 miliard korun, to je 0,33 miliardy. Suma sumárum, jestliže za léčivé prostředky zaplatí pojišťovny 1,3 miliardy korun na DPH navíc a uspoří u zdravotních prostředků na poukaz 0,36 miliardy korun, čistá ztráta pojišťoven na daňovém balíčku je 1 miliarda korun. Pacienti pak budou muset zaplatit dalších více než 300 milionů korun.

To, co jsem tady popsal, je možná pro vás nezajímavé nebo složité. Já jsem nechtěl vstupovat do nějaké diskuse nebo kritiky nebo vyprávění si o balíčku jako takovém, ale chtěl jsem tady uvést na číslech a na mikrofon, že prostě není možné ušetřit na lécích a zdravotnických prostředcích 3,2 miliardy podle zdrojů, které jsem já dohledal. A říkám to pro korektnost, protože jsme byli vyzváni panem ministrem Válkem, že budeme spolupracovat, že mám být korektní, takže já jsem se chtěl věnovat dnes jenom číslům. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chtějí reagovat pan ministr Válek nejdříve, následuje pan ministr Stanjura, s faktickými poznámkami. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já bych vám chtěl za to, pane doktore, vaším prostřednictvím, poděkovat, pane poslanče, protože tak jak to říkáte, ano, je to pravda. Jenom historicky, a teď vysvětlím, proč nemůžete, já jsem také byl lehce v omylu, proč nemůžete mít ta data. Musíme se vrátit do historie. Zdravotnické prostředky, jak oba víme, jsou pro použití pacienta - aby to chápal kdokoliv, kdo není zdravotník - tak zdravotnický prostředek, který používám jenom sám pro sebe, to je ten, co je pro použití pacienta. To znamená, mám-li například přístroj na měření tlaku, který si sám pro sebe koupím, je to zdravotnický prostředek k použití pro pacienta, a pak tento prostředek byl v té nižší daňové sazbě nebo v té střední, protože to vycházelo ze směrnice Evropské unie, která byla přijata, teď bych si vymýšlel kdy, je to třeba dvanáct let, patnáct let. A druhý typ zdravotnického prostředku, který byl k použití pro více lidí, typickým příkladem by zase byl ten tonometr, který si koupí do ambulance doktor a měří s ním tlak všem, tak byl v té vyšší kategorii. Nebylo to rozhodnutí žádného z ministra financí, ale byla to aplikace evropské směrnice, tak to prostě technicky bylo. Tehdejší Ministerstvo zdravotnictví, zase bychom se dostali třeba osm let zpátky, rozdělilo ty zdravotnické prostředky takto do dvou kategorií. Ta směrnice už neplatí, my jsme se dohodli, že všechny zdravotnické prostředky budou v té nejnižší kategorii, všechny, to znamená jakýkoliv zdravotnický prostředek, jedno, jestli je k individuálnímu využití, nebo k tomu kolektivnímu využití. Takhle zní dohoda. To znamená, nemá smysl se teď bavit o jakémkoliv zdravotnickém prostředku. A protože ty prostředky byly takto rozděleny, tak my jsme si udělali vlastní analýzu, kolik jsou náklady zdravotnických zařízení a tak dále na nákupy prostředků, a pokud se to všechno zohlední v DPH a to snížení se zohlední v ceně, tak to ta úspora bude ještě vyšší pro zdravotnická zařízení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych pro pana poslance chtěl říct čísla, z kterých jsme vycházeli. My jsme se dotázali Českého statistického úřadu a získali jsme základ daně v jednotlivých položkách. A pak k tomu počítáte sazbu, a buďto jde z 10 na 12, anebo z 15 na 12 a podobně. Takže za léky (Reakce v sále.), já tomu rozumím, za léky bylo vydáno, jak je uzákoněno, 10,5 miliardy, pak k tomu byla 10% sazba DPH. Když bude 12% a dáme ta 2 %, tak je to 210 milionů plus na DPH, větší výběr, neboli jak vy jste říkal, zdraží se o 210 milionů korun. Pak jsme dostali informaci, že v položce, a je to zatřídění podle DPH, není to rozdíl na centrové, necentrové léky a podobně, v položce farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky jsme dostali od Českého statického úřadu informaci, že základ daně je 131 miliard při 15% sazbě, a to znamená, když je to do 12procentní, tak ta úspora je 3,93 milionu. To jsou čísla, z kterých jsme vycházeli. Pak se ovšem ukázalo, že tam byl metodicky problém u Českého statického úřadu, bylo jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví, které bylo kontaktováno zejména řediteli nemocnic a zdravotnických zařízení, Ministerstvem financí a Českým statickým úřadem, a tam se ukázalo, že ta metodika měla nějaké nedostatky - já to nechci takhle kritizovat, vykazovalo se to takhle asi patnáct let - protože se ukázalo, že pravdivější a přesnější informace měli ředitelé nemocnic a ředitelé zdravotnických zařízení. Pak jsme znovu prozkoumali tu směrnici, o které mluvil pan ministr Válek. Tudíž tam bude minimálně ta úspora přes ty 3 miliardy, možná ještě víc, protože ty z 21 máme taky do 15, i ty, které slouží pro skupinové využití, jestli to tak dobře interpretuji, pane ministře.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Farhan a následuje paní poslankyně Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Tak já jenom krátce tohleto okomentuji. Pro mě je to nová informace, že jak jsem tady řekl, ty ZUM, což jsou vlastně ta kategorie 21 %, že se dostane dolů. To tam - nikde jsem se to nedočetl, takže já to nebudu rozporovat a tady to jenom říkám na mikrofon, že prostě to vítám. Nechci říct, že to chci chválit, ale prostě je dobře, že to tedy půjde z 21 %, protože doteď to nebylo nikde veřejně takhle prezentované, to, co tady řekl pan ministr Válek a myslím, že to je dobré pro systém jako takový. Takže děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní paní poslankyně Mádlová s faktickou poznámkou, následuje pan ministr Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já jsem se chtěla jenom teď ujistit, protože pan ministr Válek říkal, že už ta směrnice o společné dani neplatí. (Někdo mimo mikrofon: Neplatí.) Děkuji. Je upravená, to znamená, že se chci ujistit, že jsou tam upravené ty jednotlivé položky, zboží, služby a tak dále, co může být ve snížené a tak dále. To znamená, i v té osvobozené dani jsou tam vyjmenované ty položky, protože teď jsou tam služby různé, poštovní a tak dále, co může být osvobozeno, čili i toto se měnilo, e to tak?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr je přihlášen s faktickou poznámkou, nejdříve pan ministr Stanjura, takže on na to odpoví, pak pan ministr Válek. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Nejsem schopen odpovědět na každou položku, ta směrnice prošla revizí a umožňuje členským státům v kategorii zdravotnických prostředků pro skupinové využití použít sníženou sazbu, a to dřív nebylo možné, jak to říkal pan ministr Válek, to nebylo rozhodnutí české vlády, českého parlamentu, nešlo to. Teď už to jde. V okamžiku, kdy to jde, tak jsme se domluvili, že to všechno sjednotíme v rámci jednoduchosti na té nižší 12% sazbě. Ta revize byla poměrně rozsáhlá, tam vlastně Evropská komise dala šanci, jak si jednotlivé členské státy vyjednaly výjimky v DPH, do konce letošního roku ty samé výjimky mohou i členské státy aplikovat také, aby to bylo jako rovnoprávný přístup. Pak bylo určeno taxativně sedm položek, kde může být nulová sazba DPH, proto máme u těch knih nula, protože je to jedna z těch sedmi položek, kde podle Evropské komise může být nula. Nemusí, ale může být. Tak ta změna byla poměrně rozsáhlá. Nejsem schopen odpovědět na každou položku, ale určitě experti Ministerstva financí na konkrétní dotaz odpoví, jak to bylo dřív a zda se při té revizi směrnice to změnilo, nebo ne.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Válek. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: To znamená, aby to bylo naprosto zřejmé, jedná se samozřejmě o zvlášť zúčtovatelný materiál, který se používá v nemocnicích, v celém rozsahu. Jedná se o to, co pacient buďto dostává na poukaz, nebo si to kupuje jako zdravotnický prostředek, musí to být zdravotnický prostředek. Ale to, o čem diskutujeme a co debatujeme, co ověřujeme, jestli jde, nebo nejde, a to je jediný problém, a to jsou třeba CT přístroje, magnetická rezonance, lineární urychlovače, tady ta těžká, velmi drahá technika, která také byla v té vyšší kategorii, a tam ten výklad ještě musíme doladit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se vracíme do obecné rozpravy.

Než dám další slovo, které bude mít pan ministr Bartoš s přednostním právem, načtu došlé omluvy. Omlouvají se pan poslanec Dufek Aleš od 9.30 do 11.30 z pracovních důvodů, Foldyna Jaroslav od 12 hodin z pracovních důvodů, Jakob Jan od 10 do 11.30 z pracovních důvodů a Pošarová Marie do 12 hodin ze zdravotních důvodů.

Nyní tedy vystoupí pan ministr Bartoš, dále je přihlášen pan poslanec Štolpa. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, diváci - možná, paní předsedající, já jsem chtěl vystoupit už včera večer, neboť paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová se snažila nějakým způsobem rámovat situaci s bydlením v České republice. Já bych k tomu chtěl možná říci několik důležitých faktů jednak ohledně současné situace, možná jenom trochu, jak jsme se do té situace dostali a naopak co už se na Ministerstvu pro místní rozvoj stalo. A byla zde i výhrada, že vláda tomu nevěnuje pozornost, nejenom Ministerstvo pro místní rozvoj, tak se i dotknout trochu otázky financování.

My od počátku nástupu na Ministerstvo na místní rozvoj s týmem, který jsem vytvořil speciálně pro otázku bydlení, pracujeme na celé škále nástrojů. Některé z nich už jsme zrealizovali, některé se budou realizovat tak, jak čekáme ještě na rozhodnutí Evropské komise ve věci notifikací, a je důležité si říci, a tady několikrát zazněly třeba programy SFPI, program Výstavba či nějaká dílčí opatření. Neexistuje jedno univerzální řešení, které by řešilo dostupnost bydlení v České republice. Není to jeden zákon, nemůže to být ani jeden program. Mě trošku zaráží, když člověk vystoupí do veřejného prostoru a nepopíše celý ten komplex, okamžitě všichni naskáčou k tomu jeho řešení, ale tohleto tu situaci nevyřeší. Ano, situaci na trhu s bydlením vyřeší série kroků, některé z nich jsou kroky, které můžou udělat municipality, některé kroky jsou, které může udělat stát, ale nesmíme opomíjet, a zmínil to tady i pan ministr Stanjura, vázání soukromého kapitálu, ale i soukromé investice do bydlení, do dostupnosti bydlení v České republice.

Velká část těch reforem, které připravujeme, a budu o nich jenom pak v krátkosti hovořit, my jsme to shrnuli pod jakýsi termín Bydlení pro život, protože to je to, co lidi zajímá, jestli ve svém mladém věku, když zakládají rodinu, když jdou studovat nebo končí studium na vysoké škole nebo když jsou ve věku produktivním či senioři, jestli mají kde bydlet, jestli si to mohou ekonomicky dovolit a jaké formy bydlení jsou pro ně vhodné.

Znovu jenom zopakuji, a to tady včera zaznělo několikrát velmi správně, jsou to obce a města, na jejichž území lidé bydlí. Proto musíme připravit takové podmínky a nástroje, aby obce a města tuto situaci mohly řešit, což není dáno pouze tím, že se bude jenom stavět, ale bude se renovovat, můžou se řešit další nástroje, které pomohou s dostupností bydlení.

Jenom když jsme zde hovořili o výchozí situaci, a tady jsme se mlátili po hlavě, kdo za to může, jestli tato vláda, která je přes rok a půl ve svých funkcích a řeší poměrně kritický souběh krizí, ať už postcovidový, či situaci související s válkou, tak situace, do které jsme se dostali, tady mokvala nebo trvala několik let. A já, když jsem se díval na ta data, já jsem to včera zmínil, tak za posledních deset let v České republice, mimo jiné i osm let předchozích dvou vlád, jichž opoziční ANO bylo součástí - ale nedávám mu to za vinu - v této oblasti, o které chci hovořit, vzrostly o více než 60 % reálné ceny, nikoliv nominální. Co to znamená? Ano, skutečně pro mladé lidi, seniory, ale i pro mnoho lidí, které označujeme za střední třídu, prostě pro lidi s běžnými příjmy, se tak bydlení stává nedostupné, a je třeba to řešit.

Jaké to má konsekvence? Ono se často hovoří o bytech ve velkých městech. Ona už to nejsou právě úplně jenom velká města, ale výsledkem je, že třeba i zcela běžný byt v krajském městě si nemůže dovolit ani slušně vydělávající rodina, neboť třeba měsíční splátka hypotéky je přes 24 000 korun v průměru za 3+kk, takže ten problém není jenom ve velkých městech, ale je všude v regionech.

Ceny nemovitostí rostly trvale mezi rokem 2013 až 2021. Já bych zmínil asi tři důvody. Je to otázka komerčního trhu s bydlením, a vlastně stát, který není banka, který nemůže nařídit výše hypoték a vlastně do této části příliš neingeruje, s tím až tak vlastně moc v této části komerčního bydlení, ať už vlastnického, či nájemního, prostě dělat nemohl, pokud nestavěl alternativu, a to je podpora výstavby dostupného nebo obecního bydlení, nájemního bydlení či významné podpory jiných forem bydlení, ať už je to družstevní bydlení či další.

Ty asi tři faktory, a můžete se podívat i na data, která to potvrzují, byly způsobeny nárůstem reálných příjmů domácností, což je dobrý fenomén, když si lidé vydělají více peněz. Dalších 20 procentních bodů na tom podílu však způsobila vyšší dostupnost hypoték - prostě byly k dispozici peníze, ať už pro ty, kteří si pořizovali vlastní nemovitost, ale i pro developery, kteří si vzali půjčku, rychle postavili, spousta bytů byla prodána ještě před dokončením samotné stavby, a prostě mohli jít investovat do dalších projektů, a zbytek tvoří samotná výstavba určená k bydlení.

Co to tedy ukazuje? Vzhledem k tomu, že tyto tři řekněme komerční aspekty byly naplněny, čistě výstavba nových bytů sama o sobě nestačí, protože komerční trh prostě logicky žene ceny nahoru, jak jsou lidé schopni či ochotni v danou chvíli jít do těch finančních produktů a bydlení si pořídit. A je fakt, že inflaci ani úroky hypoték na Ministerstvu pro místní rozvoj bohužel nesnížíme, nemáme k tomu žádné nástroje. Přesto bydlení lze učinit dostupné, my už jsme spoustu kroků udělali a v tomto roce a v dalším jich ještě spoustu uděláme.

Bydlení pro život má tři pilíře a některé tady i paní Klára Dostálová zmínila. První, co stát má ve svých rukou, jsou zákony - legislativa, která upravuje pravidla hry. Druhý jsou investiční nástroje pro obce a další subjekty. Tady bych odskočil možná k tomu, co tady včera zaznělo - a já si myslím, že to zaznělo správně: ministerstvo je partnerem obcí, měst a krajů. Pak když se jenom vrátím trošku k tomu, tudíž i třeba ve fondu SFPI či dalších ministerstvo není alternativa banky. Já bych chtěl, aby systémová podpora byla skutečně systémová, nikoliv abychom v nějakém způsobu se snažili, byť to může být ušlechtilé, konkurovat bankovnímu segmentu, že prostě nastavíme nějakou řekněme atraktivní nabídku, nebo tam třeba nebude příjmový strop, a aby ministerstvo řešilo individuální pobídky. Já se k tomu potom vrátím ještě v komentáři k SFPI a k tomu: Proč jste zrušili program, který umožňoval lidem lépe dosáhnout na hypotéku nebo pořídit si část družstevního podílu, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj, a jeho partnerem jsou samosprávy, kraje a obce. A třetí věc, která je nesmírně důležitá, a je to vidět na rozvoji bydlení, ale i na jiných čerpáních, třeba evropských či národních dotací v republice, kompetence, know-how těch obcí jít do složitějších projektů nebo jít do projektů, které daleko přesahují rámec, který dává rozpočet obce, obec s 15 miliony - teď jsem byl ve Víru - obec s 15 miliony ročního rozpočtu, když chce stavět projekt, který bude ve finále stát půl miliardy, kdyby chtěli postavit novou školu v této obci, bude to stát miliardu, prostě nemůže jít do rizika. Tady startuji nějaký projekt, jehož příprava mě bude stát třeba i vyšší desítky milionů, neboť pouze ta příprava přesahuje jejich rozpočtové možnosti. Takže jsou to zákony, které upravují pravidla hry, investiční nástroje, kterými lze saturovat tu potřebu výstavby, která je nákladná, a know how a podpora obcí tak, aby mohly svoji bytovou situaci řešit.

Já jsem rád, a znovu to zdůrazním - byli jsme velkými odpůrci toho návrhu, který prošel v minulém volebním období, ale společnými silami se Senátem, s odbornou veřejností, s opozicí za to děkuju, se nám podařilo novelizovat rekodifikovaný stavební zákon a ty věci, které byly vnímány jako problematické, ať už je to ping-pong, ať už to jsou doby, které jsou na vyřízení žádostí dány pro jednoduché stavby, klasifikace staveb, zjednodušení toho řízení, toto je jedna část, která tedy úspěšně je za námi.

Druhou částí, další změna legislativy, a to připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, a bohužel - a já věřím, že tahle vláda v tom bude úspěšná, v předchozích několika volebních obdobích to nikdy nedopadlo, možná právě proto, že se soustředila ta síla pouze na bydlení takzvané sociální, které se v České republice týká zhruba 200 tisíc lidí, 150 až 200 tisíc lidí. Smutné je, že významnou část těch lidí tvoří děti. My jsme se rozhodli, že připravíme zákon o podpoře bydlení. Reagovali jsme i na výhrady třeba NKÚ, ale i Evropské komise, že zákon, který definuje potřeby v bydlení a možnosti jejich řešení, v České republice chybí. Zákon je připraven, teď byl poslán do mezirezortu. Samozřejmě řešíme výhrady a otázky jak z území, tak i třeba jednotlivých rezortů. Jak jsem řekl, ten zákon je připraven, zákon o podpoře bydlení, můžete si na stránkách ministerstva najít, jaké má pilíře, jakým způsobem má fungovat.

Samozřejmě jsou zde další otázky, některé vzbuzují poměrně i rozruch. Dlouhou dobu jsou kritizovány nevyrovnané vztahy nájemců a nájemníků. A já si myslím, že je správné říci nevyrovnané vztahy, zatímco na jednu stranu i to nájemní bydlení, které v České republice tvoří pouze 20 %, v jiných státech, v Německu třeba, je to 50 na 50, 50 % lidí bydlí ve vlastním, 50 % lidí bydlí v nějakém pronájmu, tak i u těch 20 %... Nebo ta nepopularita nájemního bydlení je hodně dána jakýmsi pocitem nejistoty. Proto pojďme dělat kroky, které na straně těch řekněme lidí, kteří hledají bydlení, zvolí možnost pronájmu a splňují všechny podmínky, včetně toho, že včas platí, tak jim to dává větší jistotu. Na druhé straně máme poměrně krkolomný systém v momentě, kdy má pronajímatel nějakého nespolehlivého nájemníka, tak proces, než vyřeší tu situaci a ten člověk se odstěhuje, je krkolomný, náročný. Řešili jsme to s Kanceláří ombudsmana, je to jenom část legislativní.

Já bych teď skočil k těm nástrojům - nástroje, které jsou pomocí. (Poznámka ministra financí od stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Já jsem reagoval na paní Dostálovou, která hovořila... Pardon, já jsem zde slyšel pana ministra financí, já bych chtěl jenom zareagovat na to, co zde včera zaznívalo. Samozřejmě, Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje evropské dotační tituly, kde jsou, některé z nich, namířené do výstavby, má i program na sociální bydlení, které kvůli poměrně přísným limitům vlastně není úplně nejvhodnější nástroj pro to, řešit bytovou situaci, a má fond SFPI, který v sobě měl jak program, který se týkal podpory těch jednotlivců, tak i program, který měl řešit výstavbu. A já když někam jdu, třeba někde, jak se říká, střihnout pásku... Samozřejmě, byl jsem v Ústí, byl jsem se podívat na dobře realizovaný projekt, nepřivlastnil jsem si ho, řekl jsem, kdy ten projekt vznikl. Dokonce Ústecký kraj má ve vedení jak města, tak kraje hnutí ANO a spolu s představiteli jsme ten projekt vyhodnotili jako úspěšný. Proč? Protože po vyřešení pozemkových problémů sice byl projekt oprášen historicky a zlepšen, ale podařilo se za zhruba 35 milionů dostat do obecního fondu 17 dostupných, 16 sociálních a 2 byty pro invalidy v paneláku, což je podle mě slušný výsledek a ukazuje se, že formou dobré investice do renovace zdevastovaného paneláku se dá postavit za 35 milionů 33 bytů k užívání včetně i místnosti pro člověka, který dělá jakousi vrátnou službu. Ale proč to říkám? Je to součást programu, který byl původně na SFPI - Výstavba pro obce, nájemní byty - a on nepokračuje, protože už na přelomu toho roku 2021/2022 o ně nebyl zájem. Ty podmínky zkrátka nebyly pro obce atraktivní. Já jsem se rozhodl ty podmínky změnit, což se mimo jiné děje, hnedka k tomu skočím. Vadily třeba úroky přes 6 % a výsledkem programu Výstavba, úvěrová část na dostupné byty za rok 2022, byla jediná žádost na výstavbu 24 bytů, kterou navíc žadatel později stáhl, což svědčí o tom, že ten program nebyl úplně úspěšný, byla to už spíše ostuda. V rámci toho programu vzniklo za poslední tři roky asi 330 bytů, což je určitě dobré číslo, ale v celkovém objemu potřeb to příliš mnoho neřeší.

Zrušili jsme i program Vlastní bydlení. Ta výhrada zní: Vy nepodporujete mladé lidi. Ten program, a to si troufnu říct, byl ukázkou spíše špatného nastavení té podpory. Objem peněz na pořízení nebo opravu nemovitosti nebyl úplně vysoký, byl relativně nízký, úroky byly relativně vysoké, nebyl tam příjmový limit, takže na podporu dosáhly i celkem dobře situované domácnosti. A ta nedostupnost bydlení pro mladé, které ten program měl řešit: za minulý rok bylo výsledkem 270 smluv za 713 milionů, což těm lidem určitě pomohlo, ale s koncepčním řešením to nemá nic moc společného. Já si myslím, že důležité je řešit to jako koncepční věc, nikoliv jako problém jednotlivce, a proto jsme i v debatě s Evropskou komisí a tak, jak definujeme dostupné bydlení, mladé rodiny a mladé lidi zařadili do těch skupin, které mají nárok třeba na dostupné bydlení ve formě zvýhodněného nájmu oproti cenám, které vycházejí z map, které připravujeme ve spolupráci s Ministerstvem financí. Jsou tam i další důležité skupiny, senioři, jsou tam potřebná povolání, abychom se dostali skrze toho zajetí sociálního bydlení, které, jak jsem řekl, se týká zhruba 200 000 tisíc lidí v České republice, do daleko širší skupiny takzvaného dostupného bydlení a nějakou formou ohrožení bydlení v České republice nebo potřeby třeba pomoci na tom trhu s bydlením. V tuto chvíli se to týká asi 1,4 milionů lidí.

Ohledně finanční podpory na SFPI jsme zkusili v tom prvním pilíři, v prvním programu dostupného bydlení, který jsme rozdělili 500 milionů pro obce a 300 milionů pro právnické osoby, církve, spolky, ale třeba i soukromý investor, který splní podmínky, že 25 % těch bytů poskytne té obci do fondů za nějakých garantovaných podmínek. Je to vlaštovka - opět říkám, neupínejme se pouze k nějakému jednomu programu, že tu věc vytrhne notifikovaný program. Chystáme celkový objem financí, teď v SFPI tímto směrem je asi 3 až 3,5 miliardy a podařilo se nám - a já věřím, že i na základě debaty s Evropskou komisí - v Národním plánu obnovy alokovat na finanční nástroje, to neznamená na dotace, ale na finanční nástroje, dalších 8 miliard pro obce. Když jsem se bavil se zástupci ČBA, oni jsou naši partneři z pojišťovny, banky, v řadě jiných oblastí, ať už je to digitalizace, nebo investice do výstavby, tak pokud se to dobře sejde a podaří - a já věřím, že ano - tak ten celkový objem do roku 2025 by mohl být okolo 21 miliard, a to je konzervativní odhad, které by obce mohly investovat do výstavby či renovace dostupného bydlení.

A už jenom poslední věc, já jsem hovořil o tom know-how. Když se podíváme i na úspěšnost třeba ve využívání národních titulů nebo evropských dotací - a já se tím nikde netajím, ta data jsou na Ministerstvu pro místní rozvoj a jsou dána historicky - my vlastně vidíme jakési lokální šampiony, prostě větší města, obce, kde je to potřebné know-how, kde je třeba tým investic, kde existuje třeba odbor, tak jsou samozřejmě úspěšnější v žádostech o ty dotace, v přípravě projektů, a já si myslím, že je zásadní a je to i součást reformy z pohledu získávání know-how a je to podporováno Evropskou komisí, opírá se to o tu komponentu 4.1, kdy máme zvyšovat takzvanou absorpční kapacitu. Přeloženo do řeči srozumitelné, starosta ví, že potřebuje bydlení nebo že potřebuje opravit školku nebo postavit domov důchodců, akorát nemá know-how, jak to udělat, jak to navrhnout, o co se opřít, kde vzít právní jistotu, jak třeba ten projekt efektivně vypočítat.

My spolupracujeme s Evropskou investiční bankou, která řeší projekty spíše větší, ale i třeba s Evropskou rozvojovou bankou, a naším cílem je i v rámci reformy bydlení mít skutečně možnost samosprávám pomoci s hledáním shodného modelu financování, s nastavením spolupráce s bankou či developerem. Obce budou mít možnost v realizaci v Národním plánu obnovy spolupracovat s Housing Investment Advisory Hubem, expertním panelem pro bydlení, pro investice, do kterého chceme přizvat - a ten zájem i z té naší roční přípravné fáze a spolupráce je významný - skutečně experty na bydlení z privátní sféry i výzkumného sektoru, ostatně třeba na ekonomické efektivitě a energetické efektivitě staveb, což je důležitý vklad do uvažování o budování bytů, vstoupilo třeba i ČVUT.

My bychom skutečně chtěli - já jsem tady hovořil o těch 330 bytech a 275 smlouvách - abychom nestavěli s pomocí státu desítky bytů, jak je tomu teď, ale aby obce mohly stavět a renovovat stovky a postupně tisíc nájemních bytů za rok. Proč je to důležité? Ukázalo se - a když se podíváte na jiné státy, kde ten nárůst třeba i cen nemovitostí a nájmů je výrazně nižší, když porovnáte Prahu s Vídní, tak ten podíl bytového fondu nebo způsobu bydlení, čím vyšší je podíl obecního nájemního bydlení, které bohužel podlehlo všem těm privatizačním krokům od roku 1990 do roku 2000 - jsem rád, že ve většině měst se ta privatizace zastavila - tak obnovení těch fondů ředí čistě komerční nabídku a umožňuje obcím mít efektivní vliv na situaci s bydlením lidí na jejich území. To jsou naše cíle.

Takže říkám, fond má nastavený program, druhý notifikujeme, abychom měli ten vehikl, který mohou využívat obce a města. Zároveň řešíme s Ministerstvem financí další obchodní modely zapojení soukromého sektoru, který multiplikuje investice. A pokud bych to měřil pouze na připravené peníze v následujících dvou letech, míříme zhruba na 21 miliard, které by mohly jít tímto směrem, kdy polovice z toho jsou investice soukromého segmentu v této věci.

Já bych možná zde chtěl poděkovat ještě Svazu měst a obcí. My s nimi úzce spolupracujeme na tom, jaké jsou možnosti a připravenost těch obcí v realizaci projektů. V tuhle chvíli projekty, které jsou jisté a jsou připraveny k realizaci, jsou zhruba za 20, 30 miliard investic, které do tohoto směru mohou jít, a ta celková absorpční kapacita, respektive potenciál do roku 2025, je zhruba za 90 miliard, což si myslím, že je poměrně ukázka toho, že o výstavbu dostupného nájemního bydlení a posílení obecních fondů je zájem, a já věřím, že tato vláda na to bude mít odpověď a tuto potřebnou změnu podpoří. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášena s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Pan poslanec Štolpa ještě může posečkat, protože dále je přihlášený pan premiér, také s přednostním právem. Takže, prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já vám moc děkuji, paní předsedkyně, za slovo a předem se velmi omlouvám panu ministrovi, protože jsem si vědoma toho, že jsme trošku mimo téma, a proto bych moc ráda vyzvala - a schválně jsem to neudělala faktickou poznámkou, protože na to jenom dvě minuty: Pane ministře, my jsme si slíbili, dělali jsme jeden kulatý stůl, řekli jsme si, že ho zopakujeme, a možná by stálo za to, opravdu ten kulatý stůl udělat znovu, pobavit se tam o těch věcech, protože spoustu věcí, o kterých vy jste tady mluvil, je možné i podchytit v legislativě, ale zatím to tam takto není.

Já s vámi naprosto souhlasím, že MMR má dávat nástroje, ať už legislativní, nebo finanční, také jsem o tom včera hovořila. Jenom bych se pozastavila nad tím, jak vy tady hovoříte plamenně o týmu odborníků na MMR na bydlení, tak hned po nástupu jste zrušil sekci a teď od 1. 7. i odbor, tak úplně nevím tedy, kde ti odborníci visí na tom MMR. Pak bych se chtěla zeptat - ale nechme si to, prosím, na ten kulatý stůl, protože já fakt, mně to je úplně trapné teď tady vůči panu ministrovi financí - ta notifikace, vy tady hovoříte, 8 miliard, jenom aby prosím nějaká panika, že mají všichni předkládat projekty. Ty peníze jsou z Národního plánu obnovy, zatím notifikovány nejsou. Je potřeba si uvědomit, že i mě trošičku vyděsilo stanovisko na rozpočtovém výboru zástupce CzechInvestu, který říkal, že nelze použít finanční nástroje v Národním plánu obnovy, což je tedy velký problém pro to čerpání, ať už přes banku, nebo přes fondy a tak dále, tak je taky otázkou, jestli se to povede v reálném čase naplnit, protože tam to musíme všechno vyčerpat, uzavřít do konce roku 2026. V rámci Ministerstva pro místní rozvoj tento rok není vyhlášeno, kromě toho programu dostupné bydlení za 800 milionů, 500 pro obce, 300 pro podnikatele, nic, nejsou vyhlášeny ani komunitní domy pro seniory, ani pečovatelské domy, byly vyhlášeny výtahy v budovách, kde nejsou.

Já jenom ještě jednu poznámku. Já jsem nikdy neřekla, že za bydlení může tato vláda. Já jsem jenom polemizovala s tím, že vláda nedělá dost pro to, že se opravdu nacházíme ve velké krizi bydlení, a že spíše hází klacky pod nohy. A jmenovala jsem to tady, byť samozřejmě mně pak pan ministr řekl, že za drahé hypotéky nemůže úplně vláda, ale že to je nástroj národní banky, s čímž samozřejmě souhlasím. Na druhou stranu je ale potřeba také říci, že MMR má v šuplíku dotační program na podporu úroků například z hypotéky, pokud se dostanou nad 5 %, takže nějaká možnost, jak pomoci mladým lidem, by tady určitě byla. Dáváte sankci za splacení hypotéky, zrušíte stavební spoření, stavební zákon, byť se upravil, ale je nefunkční, bude funkční až od července příštího roku. Prostě zdražujete náklady na bydlení jako takové, zrušujete nějakým způsobem výhodné půjčky právě pro mladé, na družstevní bydlení a tak dále.

A jenom poslední poznámku k zákonu o bydlení. Pane ministře, já jsem se musela až usmát, protože zejména Piráti byli ti, kteří hrozně tlačili na sociální bydlení. Já jsem strašně ráda, že jste prozřel, že opravdu bydlení není jenom o sociálním, ale o dostupném. My potřebujeme do toho dostupného bydlení - a také jsme o tom tady včera hovořili a jsem ráda, opravdu jsem ráda za to, co tady řekl pan ministr Stanjura, že se Ministerstvo financí snaží o prolomení pilotních projektů, a já budu fakt první, pokud se to podaří, kdo tomuto zatleská. Pokud mě vezmete do party, budu se ráda na tom nějakým způsobem podílet, protože to bydlení mě opravdu trápí.

A vy moc dobře víte, že my jsme předložili jak zákon o sociálním bydlení, ale dali jsme tam povinnost 5 % pro obce, což bylo nepřijatelné, pak jsme rychle udělali právě program Výstavba, abychom nějakým způsobem mohli točit ty peníze. Pak se připravil další zákon o dostupném bydlení, ten už byl po prvním čtení v minulém volebním období tady ve Sněmovně. Měli jsme tam ale i princip neziskových společností. To je to, o čem hovoří i Česká bankovní asociace, Low-Profit Organisation, zapojit i soukromý sektor. Pojďme prosím toto řešit na kulatém stole, pojďme se zapojit - koalice, opozice - do tvorby i tohoto zákona, já myslím, že to dobře dopadne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou je nyní přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře pro místní rozvoj, já bych jenom chtěla říct, že já prostě vidím, že vy rezort Ministerstva pro místní rozvoj absolutně nezvládáte. Myslím si, že je to taky tím, že jste nikdy nebyl v pozici žádného komunálního politika, jenom jste v minulém funkčním období vedl jako předseda výbor pro veřejnou správu, tam jsem měla možnost být i místopředsedkyně, takže jsem viděla, jakým způsobem jste to vedl.

A já musím říct, že já opravdu s úsměvem musím říct, že vy máte několik politických náměstků, jeden z nich je pan Sršeň, který je zároveň v předsednictvu Sdružení místních samospráv, a Sdružení místních samospráv dalo zásadní připomínku, že by se měly konkretizovat dotační tituly a úspory, které tedy budou v částce 54 miliard. Já se vždycky nad tím velmi pousměji. Tak si říkám: je to vůbec možné? Člověk, který sedí na Ministerstvu pro místní rozvoj jako politický náměstek a zároveň je ve vedení Sdružení místních samospráv, jak vůbec může takovouto zásadní připomínku dát?

A ohledně nájemního bydlení a toho, co už vám tady řekla paní bývalá a velmi šikovná ministryně pro místní rozvoj, chci říct, že mě velmi překvapilo, s čím jste přišel asi před týdnem, že nájemní smlouva na jeden rok dvakrát a dost. To znamená, že kdo bude pronajímat byt, bude moct dát pouze dvakrát na rok nájemní smlouvu a pak že ji bude muset dát na dobu neurčitou. Ale já si myslím, že tady máme nějaký občanský zákoník, a že i když máte dneska smlouvu na dobu určitou, tak vám přece nájemce může dát výpověď podle občanského zákoníku, i když jste tam popřípadě rok. Takže já si myslím, že vaše nápady jsou úplně mimo, a myslím si, že je to asi tím, že nemáte zkušenosti.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan ministr Bartoš. Prosím. (Hlas mimo mikrofon.) Ne? Tak nakonec ji stahuje, dobře. Proto se vracíme do rozpravy, kde je přihlášen s přednostním právem pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, projednáváme tady soubor téměř šesti desítek různě rozsáhlých opatření, kterými vláda bojuje proti neudržitelnému zadlužování České republiky. A protože ta rozprava už probíhá skoro dvanáctou hodinu a je rozprostřena mezi více dnů, včera jsme ji měli zarámovánu úvodním vystoupením pana ministra financí, tak aby se v těch detailech, které tady probíráme - a to je dobře - i v těch někdy emotivních vystoupeních, neztratil celkový kontext, tak zase připomenu souvislosti a celkový rozměr, který naše úsilí má.

Tento konsolidační balíček - ozdravný balíček - jsme připravili tak, aby v horizontu dvou let snížil veřejný deficit z dnešních 3,5 % HDP na 2,4 % v roce 2025. To je důležité, je to mimo jiné důležité sdělení z toho důvodu, že pokud se nám podaří tento balíček schválit, už v příštím roce začneme plnit alespoň jedno z maastrichtských kritérií a budeme mít deficit pod 3 % HDP. Pokud se nám jej podaří schválit jako celek, v příštím roce nám ušetří 94 miliard korun.

Já chci se pokusit znovu velmi stručně a jasně v několika minutách říct, proč to vůbec děláme a kam chceme Českou republiku tímto ozdravným balíčkem nasměrovat. Nebudu tu vyjmenovávat jednotlivá opatření bod po bodu, ta jsou ostatně obecně známá, vláda je včas zveřejnila, proběhla k nim veřejná diskuse a někdy i velmi živá diskuse probíhá tady nad vybranými položkami, a určitě se ještě dostaneme k diskutování jednotlivých věcí v dalších hodinách a při dalších čteních.

Místo toho, abych se zabýval jednotlivými detaily, které tu určitě budou důkladně probrány, tak bych chtěl zmínit pět základních principů. Pět základních principů, kterými se při přípravě jednotlivých návrhů řídili experti, a ti experti, s kterými jsme na přípravě těch opatření spolupracovali a které jsme se potom snažili zachovat v politických vyjednáváních, která vedla k přijetí tohoto ozdravného balíčku vládou.

Na samém začátku bych chtěl zdůraznit ale jednu věc, která je mimořádně důležitá. Tempo zadlužování státu je aktuálně jedním z největších problémů České republiky a tempo zadlužování státu nemůže v této dynamice zůstat zachováno. A já myslím, že všichni v tomto sále, ať už to přiznávají, nebo nepřiznávají, dobře vědí, kde je původ tohoto problému, kde je původ rychlého zadlužování státu. Je to dědictví socialistického myšlení, krátkodobého řešení problému a populistického uplácení voličů. Ale ve stejné míře, ve stejné míře jde také o důsledek neustálého odkládání potřebných reforem i přesto, že si všichni, kteří tomu aspoň trochu rozumí, dobře uvědomovali, že bez těchto reforem to špatně dopadne, a uvědomovali si to, co taková nezodpovědnost přinese, a toto všechno jsou východiska. Toto všechno jsou východiska, se kterými se naše vláda musí vyrovnávat a se kterými naše vláda musí pracovat. My jsme šli do voleb, všechny strany vládní koalice šly do voleb s tím, že chtějí Českou republiku dobře připravit na budoucnost, že chtějí zastavit toto tempo zadlužování a že chtějí dostat Českou republiku do formy. Proto jsme se zavázali k tomu, že začneme dávat do pořádku veřejné finance a že zahájíme také nutné systémové změny veřejné správy i ekonomiky jako celku, abychom právě na budoucnost byli dobře připraveni, protože to je nutná podmínka, nutná podmínka pro to, abychom se na cestu k budoucí prosperitě vydali. A těmto nepříjemným, bolestným, nepopulárním věcem se na této cestě nemůžeme vyhnout. Bez těchto opatření je naše budoucí prosperita ohrožena.

Moje vláda je vláda, která se nebojí sliby plnit, která je plní, a která tedy může říct, že s nezodpovědným hospodařením je konec. My jsme připraveni se postarat o to, aby další generace České republiky nemusely žít na dluh. Zaráží mě, že se přesto najdou hlasy, které by chtěly sabotovat všechno, co se s katastrofálním stavem českých financí dá udělat. Já často slyším od opozice - buďto přímo řečeno, nebo řečeno tím, že si rozebereme, co by znamenaly jejich návrhy - že vlastně žádné úspory nejsou potřeba, a dokonce tady často opoziční poslanci navrhují pravý opak, další a další výdaje, další a další nároky, které by stát vyšly na stovky miliard korun. Ale dámy a pánové, všechny tyto výdaje by přece musel někdo zaplatit, a nejenom zaplatit, protože by to byly výdaje na dluh, tak by je také musel splatit, a splatit i s úroky. A tuto zátěž by nesl kdo? Tuto zátěž by nesli opět občané, tuto zátěž by nesly firmy, ale to už jsou věci, které opozice neříká.

Mám pocit, když poslouchám tu debatu, že velká část opozice - neříkám, že všichni, abych byl spravedlivý - velká část opozice si odmítá přiznat, o jaké vážné problémy tady jde. Proto si to prosím ujasněme. Když mluvíme o konsolidaci našeho hospodaření, nemáme na mysli žádné triviální změny v účetnictví ani řešení nějakých technických detailů. Když mluvíme o ozdravení veřejných financí, neposíláme státní rozpočet do lázní, tam by mohl jedině ministr financí, který by si to zasloužil, ale samozřejmě do žádných lázní nepojede, protože se naplno věnuje práci a konsolidaci veřejných financí, ale veřejný rozpočet do lázní prostě poslat nemůžeme, aby si trochu odpočinul. To, k čemu naše země musí přistoupit, to je série vážných, doslova život zachraňujících operací. Je to zcela základní předpoklad proto, aby stát mohl znovu normálně hospodařit, aby mohl zajišťovat lidem všechno, na co jsou zvyklí, a aby měl také finanční prostředky, aby měl peníze na nutné reformy a strategické investice. Proto také platí, že naše úsilí o modernizaci fungování státu nemůže skončit tímto balíčkem, který tu dnes projednáváme, ale toto je nutný předpoklad, toto je nezbytný předpoklad proto, abychom mohli dělat další strategické kroky.

A teď tedy k těm pěti principům, které jsem slíbil, pěti principům, kterým se naše opatření řídí. Za prvé. Opatření v rámci ozdravného balíčku nechápeme jenom jako nějakou rychlou záchrannou akci, ale také jako příležitost k dlouhodobým pozitivním změnám. Snižování výdajů znamená možnost zmírnit nedostatky, zjednodušit pravidla - to je důležité - zjednodušit pravidla a vytvořit tak vyváženější, předvídatelnější a celkově spravedlivý stát. Dobrým příkladem toho, jak funguje náš ozdravný balíček a že plní i tuto funkci, je zjednodušení našeho daňového systému, tedy zrušení třetí sazby DPH a - a to není vůbec nepodstatné - škrtnutí 22 daňových výjimek. Kromě pozitivního dopadu na rozpočet tedy ušetříme dlouhodobě i tímto. Ušetříme čas, snížíme byrokracii a dosáhneme také efektivnějšího vybírání daní.

Za druhé, druhý princip. Je to soubor pečlivě vyvážených opatření, která logicky nejsou populární - to já tady netvrdím, že jsou populární, a jsme si toho dobře vědomi a do toho jsme s tím šli - ale jsou to opatření, která nikoho existenčně neohrozí. V tom je mimo jiné jejich vyváženost a to je podmínka, se kterou k tomu naše vláda přistupovala od začátku, a jsem velmi spokojen s tím, že se nám to daří plnit. Ačkoliv ta opatření jsou závažná, přinášejí mimo jiné i to, co musíme udělat, a to je zvýšení vybraných daní. Pečlivě jsme se soustředili na to, aby byla sociálně citlivá, aby měla co nejmenší dopad na zaměstnance, aby měla co nejmenší dopad na zranitelné skupiny občanů. Zvyšování daní, ke kterému jsme museli přistoupit, kompenzujeme snižováním DPH na nutné zboží, jako jsou potraviny, jako jsou zdravotnické pomůcky, a celková daňová zátěž nepřekročí tu, která zde byla v roce 2021. To je také důležité a věřím, že zde neexistuje žádná skupina profesní, sociální nebo jinak definovaná, kterou by naše opatření opravdu ohrozila. To byl druhý princip.

Třetí princip. Začínáme u sebe, protože věříme, že je to tak správné, a protože věříme, že stát musí jít příkladem. Pokud chceme, aby si na šetření zvykali ostatní, nemůžeme začít ničím jiným, než že budeme snižovat vlastní výdaje, tím spíš, že jsme si vědomi toho, že peníze, které používáme, jsou peníze, které dostáváme z daní od občanů a firem. Proto je důležité, abychom s nimi nakládali maximálně hospodárně. Velké části plánovaných úspor proto dosáhneme pomocí lepšího hospodaření s veřejnými penězi, jako jsou například výdaje na platy nebo na provoz úřadu. To bude znamenat jenom v této jedné věci snížení výdajů až o 20 miliard korun ročně. Tedy jdeme příkladem a začínáme u sebe. To je třetí princip.

Čtvrtý princip. Se snahou o férovější a jednodušší fungování státu souvisí také náš záměr zrušit neinvestiční dotace a očistit náš stát nebo snížit vliv dotačního byznysu. Naše země se dostala do situace - a to si musíme přiznat a myslím, že zase ji vidí každý, kdo se na to dívá otevřenýma očima, s otevřenou myslí - že řada dotací prostě už neslouží svému účelu. Co je účel dotací? Účel dotací je nebo byl původně srovnávání nevýhod a rozdílů, posilování rovnosti šancí, větší spravedlnost, zajištění nějaké kvality, kterou jinak nelze zajistit, ale to už řada dotací prostě tuto neplní. Víme to všichni, stal se z nich byznys, kterým se živí celá odvětví a který deformuje trh. Dostali jsme se do nešťastné situace, že některé firmy žijí z dotací, místo aby přinášely nějakou vlastní hodnotu. Zvykly si na to. Zvykla si na to bohužel i část státního aparátu. Dotační byznys tu řadu let existuje, aniž by se někdo zeptal, k čemu ty dotace vlastně ještě slouží, zda nepoškozují někoho jiného, kdo nemá k nim takový přístup, a zda si toto vlastně může a má společnost dovolit. My máme odvahu do toho zasáhnout. Přitom by to nemělo být nic překvapivého. Způsob, jakým u nás fungovaly dotace, je přece dlouhodobě kritizovaný nejenom politicky, je kritizovaný i ze strany třeba Nejvyššího kontrolního úřadu a tak dál. Ale hlavně vadí každému podnikateli, který se snaží prosadit a je znevýhodněný proti konkurenci, která využívá, nebo dokonce zneužívá dotace. Jsem přesvědčen, naše vláda je přesvědčena, že je čas tento systém podstatně změnit, a to proto, aby byl spravedlivější, aby byl férovější, aby byl správnější, ale podstatně ho změnit i proto, že tak ušetříme desítky miliard korun, které zase platí občané na tento pokřivený typ podnikání.

Poslední, pátý princip, kterým jsme se řídili a budeme řídit, je, že tady ten balíček není nějaký osamocený krok a že balíčkem to celé nekončí. V rámci naší koalice od začátku panuje shoda, že se nemůžeme spokojit s jednorázovými kroky. Neustále přemýšlíme nad tím, jaký stát chceme, jak má stát vypadat, jak zajistit, aby na konci našeho funkčního období fungoval lépe, než fungoval předtím.

Projednávaná opatření ostatně navazují na to, co už jsme udělali. Navazují na záchranné škrty na výdajové stránce rozpočtu, které jsme představili ihned po jmenování naší vlády a které kompenzovaly například i to tolik diskutované snížení daní v důsledku zrušení superhrubé mzdy. Tehdy škrty na výdajové straně hned po našem nástupu jsme ušetřili 80 miliard korun.

Ale chtěl bych také připomenout, když mluvím o dlouhodobých opatřeních a o tom, že principem toho balíčku je, že to není izolovaný krok, že opatření konsolidačního ozdravného balíčku jsou přímo provázána s komplexní důchodovou reformou, což je další zanedbaná věc, která nás v naší zemi dlouhodobě tížila. Já se teď nebudu věnovat důchodové reformě ani té vazbě, kterou tato dvě opatření mají. Důchodovou reformu jsme tu probírali už na jedné z nedávných schůzí a v nejbližší době se jí budeme nepochybně důkladně věnovat znovu.

Tím chci říct, že o našich reformách, o těch změnách, uvažujeme jako o celku a máme jasnou představu o tom, kam tyto kroky směřují a k čemu nás mají vést. Mají nás vést k tomu, aby se Česká republika vrátila mezi země, které investují do své budoucnosti a které mají dlouhodobé strategické priority, které jsou také schopny naplňovat. Všechny tyto kroky děláme proto, abychom se mohli posunout dál než dnes, a musíme je udělat, abychom se dál posunout mohli.

S tím souvisí další věc, která je velmi podstatná. Svět se mění, mění se velmi rychle - myslím, že to všichni vidíme - a Česká republika se dostává do fáze, kdy si také musí vybrat svoji novou roli. Naše vláda je přesvědčena, že máme na to, abychom patřili mezi ty nejlepší, abychom se mezi ty nejlepší dostali. Nebude to snadné a neobejde se to bez jedné věci. Tento ozdravný balíček, konsolidace veřejných financí, je toho předpoklad, ale nestačí to. Proto říkám, že ozdravný balíček je svým způsobem jenom začátek. To, co musíme udělat, je rozsáhle investovat - do dopravní infrastruktury, do energetiky, do inovativní ekonomiky, do moderního vzdělávacího systému. Ve všech těchto oblastech, pokud neuděláme potřebné změny a potřebné kroky, nám brzy dojde dech. Někde nám už dochází, jen si to nechceme naplno přiznat. Žádná z těchto změn nemůže být uskutečněna, nedosáhneme jí, pokud se nám nepodaří dát do pořádku veřejné finance. To je prostě základní předpoklad a to je ta souvislost všech těch věcí dohromady. Prostě na dálnice, železnice, elektrárny, vývoj technologií, dobré školy by nebyly peníze a Česká republika, pokud by pokračovala v tom, co tady bylo dosud, by rychle začala zaostávat, začala by odrazovat investory a to není možné. Přitom právě nadcházející roky i vzhledem k změnám, které kolem nás probíhají, jsou naprosto klíčové. Víte, že nemám ve zvyku přehánět a používat nějaká silná slova, nějaké expresivní obraty, ale tady řeknu naprosto jasně, že příští roky rozhodnou o naší budoucnosti. Pokud chceme být úspěšní, musíme mnohem lépe a mnohem rychleji reagovat na to, co se kolem nás děje, a musíme dostatečně investovat do strategicky důležitých oblastí. O to nám jde.

My jsme po mnoha letech první vláda, která zodpovědně přemýšlí nad tím, jak změní zažitá pravidla, pravidla, na která si mnozí zvykli, ale která nám prostě dnes nepřinášejí dobré výsledky, první vláda, která se odpovědně připravuje i na svět příštích desetiletí, která myslí za horizont svého funkčního období. Proto jsme například zřídili výbor pro strategické investice, aby urychlil a koordinoval nutné reformy a dal nám zpětnou vazbu, zda jsou dost účinné. Já se velice těším na první jednání tohoto výboru, které máme už příští týden.

Naše vláda má odvahu čelit složitým výzvám a dívat se dostatečně daleko do budoucnosti. Vyřešení našeho veřejného dluhu, to je podmínka pro to, abychom se té budoucnosti dočkali ve zdraví, abychom se budoucnosti dočkali v prosperitě. Konsolidace veřejných financí tedy zůstává bezpodmínečně nutným úkolem, který musí stát vyřešit, a každý, kdo si nelže do kapsy, to vidí a taky to chápe. Opatření, která připravujeme nebo která jsme představili, přinášejí místy nepříjemné, ale nutné kompromisy, které vyplývají z té situace, ve které dnes jsme, a chci všechny ujistit, že my, vládní koalice, za nimi stojíme, že jsme je připravili tak, aby nikomu neublížila, a že jsme je připravili tak, aby byla vyvážená, rozumná a našemu hospodářství pomohla. Řešení problému našeho zadlužení, kterému se podle našeho názoru dalo v minulosti z velké části zabránit, chápeme dnes jako jeden ze svých hlavních cílů právě z těch důvodů a v těch širších souvislostech, o kterých jsem tady mluvil. Stejně jako v případě důchodové reformy i tady naše vláda s pokorou a odhodláním přijala úkol, který je už dlouho třeba dokončit, a přesně to také uděláme. Jsme tady proto, a proto máme tady tu dlouhou schůzi, a proto také prosadíme a schválíme ozdravný balíček, aby moje ani vaše děti nemusely žít na dluh a aby žily ve státě, který neztratí krok se zbytkem vyspělého světa. Děkuji všem, kteří nás v tomto úsilí podpoří. (Silný potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickými poznámkami jsou nyní přihlášeni pan poslanec Brázdil, pan místopředseda Havlíček a další. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Brázdil. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za dvě minuty. Pane předsedo vlády, pane Fialo, pěkně jste mluvil. Umíte hezky mluvit - já nemůžu říct, umíte to krásně říct. (Potlesk zprava.) Ale já nevím, jestli jste si uvědomil, ale vy šíříte strach! Vy jste tímto vlastně lidem řekl: My to děláme pro vás, ale vy to všechno ponesete. Oni to ani nechtějí, takové věci. Vždyť vám nevěří 60 % lidí tohoto státu, vy máte popularitu na úrovni 31 %! A teď se vás ptám, proč šíříte strach? Už minulosti jste řekl, že jsme ve válce! No, nejsme ve válce. Váš ministr financí řekl, že nemáme katastrofální finance. Vy řeknete úvodem, my máme katastrofální stav veřejných financí! Kdo vám to píše? Vždyť ti lidi, oni to nechtějí! Byl jste mezi lidmi? Vždyť vy šíříte strach! Strach, a my se z toho máme jako podělat? Ano, my se všichni bojíme věcí, že zdraví, nechceme, aby naše rodiny byly nějak na tom špatně, abychom brzo umřeli. Toto jsou lidské vlastnosti, ale vy to podporujete tím, že říkáte: A ještě navíc vy to, lidi, ponesete, a to nekončí ještě! Vy jste dokonce řekl, to nebude konec, ten strach já budu šířit dál, my to budeme ještě dál prohlubovat. Toto je nádhera! My tady se snažíme nějakým způsobem lidem pomoci a vy rozšíříte ten strach a pokračujete ještě dál za hranice vůbec - nestydíte se vůbec?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vy jste měl používat slušné výrazy, pane poslanče. Jeden tam nebyl příliš slušný. (Poslanec Brázdil ze sálu: A co jsem řekl špatně?) Pan místopředseda Havlíček s faktickou poznámkou. Následuje paní poslankyně Mračková Vildumetzová, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrý den. Děkuji za vystoupení pana premiéra, ale mně to připadá, že včera buď zde nebyl, čemuž bych rozuměl, nebo se nedíval na monitor, případně neměl report toho, co zde bylo, protože já jsem s mnohým, co říkal pan ministr financí Stanjura, nesouhlasil, ale souhlasil jsem s ním v jedné věci. Naprosto správně říkal: špatné jsou oba extrémy, řecká cesta a ta druhá, jakýsi klid, nic se neděje. To je to nejhorší, co můžeme dělat a podle toho se chovat. A vy jste, pane předsedo vlády opravdu jako jednu z prvních věcí řekl katastrofální stav českých financí. Vy jste nás posunul k tomu Řecku, což je neskutečně špatně. Není katastrofální, stojím si za tím. Není ani dobrý, což je pravda, a je třeba s ohledem na to velmi rozumně postupovat, to znamená šetřit, souhlasíme s tím. Bavme se o tom, kde je třeba šetřit, a bavit se o dalších opatřeních tak, abychom neohrozili investice, tak, abychom neohrozili výdaje na výzkum, vývoj, inovace, což jste posledními kroky jasně naznačili, že tak bude.

A my jsme zde včera jasně sdělili, že cesta není zvyšování daní, čímž jsme zopakovali, pane premiére, přesně to, co jste říkal v říjnu roku 2022. Nebudou se zvyšovat daně, tečka. Ukázali jsme, že jste tak neučinili. Zpochybnili jsme to, že nejste tím správným příkladem zvyšování počtu úředníků - nemyslím tím teď v celkovém kontextu, ale politiků ve smyslu ministrů, ve smyslu politických náměstků a tak dále. Zpochybnili jsme to, že úspory nahrazujete do značné míry i tím, že si berete úvěry.

A současně jsme chtěli, abyste vysvětlili celou řadu věcí. Vy jste to nazval dotačním byznysem. Ano, ukažme tedy ten dotační byznys, v pořádku, my jenom tvrdíme, že dotační byznys jde zejména z evropských zdrojů a že vy budete muset sáhnout do byznysu, který ale není vůbec dotační, respektive není to byznys. Jsou to zdroje na silnice, na dálnice, na školy a tak dále, a tam se bude muset šetřit, to asi pravda je, ale prosím, nenazývejme to dotačním byznysem. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, následuje pan poslanec Rozvoral s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně, a především vážený pane premiére, já bych na vás ráda reagovala. Také děkuji za vaše vystoupení, ale já se opravdu musím pozastavit nad tím, když tady řeknete, že začínáte u sebe. Myslíte tím, že jste si schválili nový služební zákon a přivedli jste si na ministerstva nespočet politických náměstků? Já jsem si včera s tím dala tu práci a udělala jsem si opravdu analýzu minulé a současné vlády. Víte, kolik tam přibylo politických náměstků? Čtyřicet, protože ti náměstci se přetransformovali na vrchní ředitele, to znamená, všichni zůstali, a přibylo 40 politických náměstků. Jeden politický náměstek nás stojí z rozpočtu 3 miliony korun ročně.

Víte, já bych pochopila, kdybyste říkal: Ano, a říkal jste pravdu, ale vy ji neříkáte, vy totiž u sebe nezačínáte. Podívejte se na zahraniční cesty - vždyť jsou pořád v tak velké míře! Já bych mohla pokračovat v mnoha dalších věcech. Jestliže říkám, že chci šetřit, musím začít u sebe. Mě to tak trochu připomíná i Karlovarský kraj, protože já když jsem byla tři roky v pozici hejtmanky, kontrolovala jsem každou fakturu, objednávku. Přišlo nové vedení, všechno zrušilo, protože měli dvanáct politických subjektů, vytvořili si mnoho politických trafik. Vy moc dobře víte, že vy jste taky kandidovali jako dva politické subjekty, já to tady pořád opakuju. Proč máte pět politických klubů, proč platíme pět předsedů klubů a tak dále? Když něco říkám, musím začít u sebe, ale vy opravdu od sebe nezačínáte. Kdybyste začínali, tak já bych opravdu sklonila hlavu a řekla bych: Ano, máte pravdu. Ale vy jdete úplně opačným směrem, vy chcete pouze, aby to zaplatili lidi, ale aby se to hlavně nevztahovalo na vás. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Rozvoral s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Kukla.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já taky musím zareagovat na pana premiéra. Pane premiére, prostřednictvím paní předsedkyně, my jako opozici, jako hnutí SPD chceme dát veřejné finance do pořádku, ale nahlas říkáme, že by se to mělo dělat jinak, že by vláda měla začít hlavně u sebe, ve větší míře zkrátit výdaje státu a zrušit tři nepotřebná ministerská místa, dále ukončit solární byznys, zrušit výjimku na vyvádění dividend do zahraničí, zrušit inkluzi ve školství, zrušit zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými, kteří mohou pracovat, ale práce se štítí, zavést digitální daň pro nadnárodní korporace, jako je Facebook a YouTube a další, které zde nedaní ani korunu. My jsme přesvědčeni, že vláda svým balíčkem jde proti slušným a pracujícím lidem, proti seniorům a tělesně postiženým, kterým tím zdraží jejich život, a to hnutí SPD zásadně odmítá. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jen připomenu, že ministry můžete oslovovat napřímo. Pan poslanec Kukla, následuje pan poslanec Nacher - s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, pane premiére, já jsem vás tady v minulosti několikrát interpeloval a pečlivě jsem poslouchal váš projev. Kdyby to byla všechno pravda, co jste řekl, bylo by to úžasné, ale vy jste ve volební kampani voličům, které jste získali, sliboval, že nebudete zvyšovat daně. Slibovali jste to i během sestavení vlády i před několika měsíci. Jsem velice rád, že jste dnes konečně přiznal, že se daně budou zvyšovat.

Říkal jste, že začínáte sami u sebe, ale jak již moje kolegyně zmínila, navýšili jste počet ministrů, navýšili jste počet politických náměstků, nezmrazili jste platy poslanců. A když se podíváme do konsolidačního balíčku, tak jsem tam žádné snížení na platy poslanců nenašel. Když se podíváte, vy jste říkal, že snižujete DPH a snižujete počet sazeb na dvě. No, knihy jsou v nulové sazbě, takže ať počítám, jak počítám, tak tam pořád jsou tři sazby.

Neřekl jste, že se zdraží vodné, že se zdraží stočné, že se o 2 % zdražují léky, veřejná doprava, ubytování, vstupenky na kulturní akce. Neřekl jste, že jste zvedli spotřební daň na naftu, která měla být do konce roku o korunu padesát nižší. Neřekl jste, že zvyšujete dálniční známky. Neřekl jste, že jste slíbili valorizaci důchodcům v předvolebních kampaních a slibech a že dnes jste jim ji ponížili.

Jediné, co jste asi slibovali a udělali, bylo zrušení EET, které má teď asi za následek právě to zvyšování daní. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Nacher, následuje pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Pane premiére, důkladně jsem poslouchal, co jste říkal, a mám pocit, že jste tady nebyl včera, když jsme tady hovořili, nebo když já jsem tady mluvil, protože jinak byste takovýhle projev neměl. Nemám v těch dvou minutách čas tady všechno vysvětlovat, já přednostní právo nemám, tak to vezmu v rychlosti.

Vy jste mluvil o horizontu několika volebních období, ale zároveň jste to byli vy, když jste byli v opozici, když jste při příležitosti, kdy se rozhodovalo o něčem, co jde za jedno volební období, říkali, že musí dojít ke generální dohodě mezi koalicí a opozicí. Teď jste to přiznal na mikrofon, že vy děláte opatření, která jdou přes horizont tohoto volebního období, ale o žádnou dohodu s opozicí se v ničem vůbec nesnažíte. A teď nenarážím na ten balíček, ale narážím například na takzvanou penzijní reformu. Takže kde to je? To je jedna věc.

Druhá - vy jste řekl: Víme, co chceme, a přesně víme, co plánujeme. No, to není pravda, protože vy jste ještě před několika měsíci a vy osobně řekl, že daně zvyšovat nebudete. Teď vás nesrovnávám s tím, co jste říkal před volbami. Natolik to nedělám, jako jste to dělali vy, protože vnímám změnovou situaci vlivem války na Ukrajině. To je to, co vy jste nikdy nepřekročili svůj stín, a kritizovali jste předchozí vládu v době covidu za každou cenu. Já to nedělám. Ne, já srovnávám vaše dnešní vystoupení s tím, co jste říkal v prosinci v televizi Nova nebo v lednu v některých rozhovorech: Nebudeme zvyšovat žádné daně. Opakovaně. A můj dotaz je, co se od té doby změnilo k dnešku? Co se změnilo mezi lednem letošního roku a červencem?

Poslední - populistické rozvolňování peněz jsem si napsal, například v době covidu. Ne, já jsem vám tady včera představoval ty vaše opoziční návrhy, kde kompenzace měly být vyšší, delší, pro vícero osob. Nechcete, abych to znovu četl? Takže já jsem to tady pro vás nakopíroval, to jsou všechny vaše pozměňovací návrhy, které vycházejí ze strany pětikoalice. Já vám to tady dám. (Předává premiérovi papíry.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou, následuje paní poslankyně Oulehlová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Nemám rád, když někdo z češtiny překládá do češtiny. Já jsem řekl včera, ano, že jsou dva extrémní názory, řecký scénář a nedělat nic. Pan poslanec Andrej Babiš řekl, nedělat nic, to je extrémní názor, řekl to asi osmkrát včera ve svém vystoupení. Pak jsem položil dvě řečnické otázky a hned jsem si na ně odpověděl. A to je odpověď na tu dezinterpretaci, o které mluvil pan místopředseda Havlíček. Ptal jsem se: Potřebujeme konsolidaci veřejných financí? Ano! A to říkali i mnozí z opozice.

Za druhé, položil jsem otázku: Máme v dobrém stavu veřejné finance? Ne, nemáme! To je důvod, proč musíme konsolidovat veřejné finance. Ty projekty, které mají působnost na několik volebních období, budou zejména v oblasti investic. Mluvil o tom pan premiér.

Na dohodu, pane poslanče Nachere, prostřednictvím paní předsedkyně, musejí být dvě strany. My ještě nepředstavíme návrh penzijní reformy, ten tady teprve přijde, a vy už jste proti. Vy jste proti všemu, takže to se fakt takhle vyjednávat nedá.

Pro pana poslance, nevím, který to byl, část 17 je o platu ústavních činitelů, část 17 zákona, tak neříkejte, že jste to tam nenašli. Když jste to nenašli, tak jste to nehledali.

Složená daňová kvóta a celkové daňové zatížení - to je prostě pravda. Tak si počkejme na rok 2025, jaká bude složená daňová kvóta, když budeme končit ve vládě a když jsme začínali. Já vám garantuji, že nebude vyšší. My jsme snižovali daně, za kritiky například odborů, ve výši 30 miliard pro letošní rok, a pro příští rok těch 30 miliard dáváme zpátky, takže to bude pořád stejné ještě v roce 2024. Počkejme si na ta data a neříkejte dopředu. Takový, takový - jakoby jsme mluvili o celkovém daňovém zatížení, mnohokrát jsem to vysvětloval, že se můžou v daňovém mixu změnit nějaká opatření, že některou daň snížím, některou daň zvýším. Ptal jsem se včera: Jste pro zvýšení spotřebních daní z tabáku, z alkoholu, hazardu? Ano! Tak za co nás kritizujete?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí paní poslankyně Oulehlová, následuje pan poslanec Lang. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére. Pane premiére, vy jste před chvílí při svém projevu řekl: Neustále přemýšlíme, jaký stát chceme, jak má vypadat. Pane premiére, mě jste tímto signálem vyděsil, protože jestliže jste rok a půl premiérem a teprve přemýšlíte, jaký stát chcete, jak má vypadat, tak mě jste opravdu vyděsil. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Lang s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Tak já také k panu premiérovi. Já se prostě nestačím divit. Včera jsem poslouchal debatu, která měla ratio. Vy jste po nás chtěli, abychom racionálně vystupovali, a já říkám takové to otřepané: Je to marné, je to marné, je to marné. Pan premiér tady vyslal několik signálů. Několikrát jsem ho sám vyzýval, aby prostě poslouchal nějaké signály. Pane premiére, sledujete trošku sociální sítě? Díváte se, kam se vlastně řítíte, kam se řítí vaše strana, která je vlastně v tom pětislepenci? Vy tady hovoříte o tom, že to bude přes nějaký horizont. Jestli takto budete pokračovat - mně to je samozřejmě jedno, protože já jsem opoziční poslanec - ale odéeska prostě jde šíleným způsobem dolů.

Vy tady vysíláte jakési signály, vy tomu sám snad věříte, vy jste pupeční šňůrou spojen s panem ministrem financí. Víte, co říkají politologové? Že v každé jiné vládě by pan ministr financí už půl roku v té vládě nebyl. Vy to neposloucháte? A to nejsou nějací politologové, kteří jsou spojení s námi, s opozicí. Pusťte si občas ty politology. Vy jste tady říkal, že pan ministr financí by si zasloužil lázně. Já říkám také: ano, ať pan ministr odjede do lázní, v těch lázních zůstane a už se nevrací do vlády. Děkuji. (Hlasitá reakce ministra Stanjury: Hahaha, to jsem se nasmál.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Feranec s faktickou poznámkou, následuje pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedkyně. Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, budu reagovat na to, co říkal pan premiér. Vážený pane premiére, prostřednictvím paní předsedkyně, vy jste tady mluvil o dotačním byznysu, a to je teď strašně módní mantra. Všichni bojují proti dotačnímu byznysu a mluvíte tady o tom, jak si ty firmy na to zvykly, jak si odvětví zvykla na dotační byznys. Upřímně řečeno, neznám odvětví, které by si zvyklo na dotační byznys, vyjma jednoho, a to je oblast poradenských firem. Dnes přece z toho žijí stovky, tisíce firem, a komu radí? Obcím, městům, školám, vysokým školám, veřejné správě. A proč to tak je? Protože ta pravidla, hlavně evropská, jsou neuvěřitelně komplikovaná.

Já bych rozuměl, pokud chcete proti tomu bojovat a máte to v rukou, tak můžete se pokusit změnit ta pravidla, ať skutečně na tom není ten dotační byznys z těch poradenských firem. Já chápu, že to je složité v rámci Evropské unie. Ale bylo předsednictví, mohli jste to trošku zvednout, toto téma. Takže opakuji znovu, klíč k řešení toho máte vy a spočívá v zjednodušení pravidel. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Havlíček s faktickou poznámkou, následuje paní poslankyně Lesenská. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. My jsme, pane ministře financí, netvrdili, že se neshodneme absolutně v ničem ve smyslu třeba některých těch spotřebních daní a tak dále. My jsme pouze vás konfrontovali s tím, což je přece normální věc opozice, že jste říkali, ještě na podzim minulého roku to řekl pan kolega Nacher správně, nedáváme to s tím rokem 21, že se tyto, tyto, tyto daně nezvednou. Tečka. No, ony všechny z nich, které jste jmenovali, tak se zvedly, některé více, některé méně.

Jinak co se týká toho takzvaného katastrofálního stavu, já jsem myslel, že jsem vám tím včera spíše pomohl. Já s vámi souhlasím. Ani ne řecká, ani ne nic, to je pravda. Obojí je špatně. Ale tak nám tedy teď řekněte, pane ministře financí, jestli souhlasíte s tím, co zde říkal pan premiér, že stav českých financí je katastrofální. Možná si to překládám špatně, možná jsem hloupým člověkem, ale když někdo řekne katastrofální, já si to dávám do kontextu s tou řeckou cestou. Tak jenom řekněte - je katastrofální, nebo není katastrofální? Můžeme se od toho odpíchnout a jedeme dále, abychom tedy věděli, na čem jsme. Protože právě to, že strašíme tím katastrofálním stavem a poté zvyšujeme daně a děláme některá drastická opatření, to je to, čemu já říkám vylévání dítěte i s vaničkou, a nejdeme na to s rozumem, a poté se zabíjí třeba právě ty investice, inovace a tak dále, což se domnívám, že je špatně. Je to regulérní diskuse. Řekněte nám, jestli souhlasíte, či nesouhlasíte, že stav českých financí je katastrofální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, pane premiére, přeji pěkné dopoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Nejprve vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, Patrik Nacher, paní Mračková Vildumetzová a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane premiére, já bych si chtěla objasnit jeden jediný okamžik, a to jestli jsme tady na sněmovně už řešili důchodovou reformu, nebo nikoliv. Protože jak pan ministr financí, tak pan ministr práce a sociálních věcí konstatovali, že změna zákona o důchodovém pojištění jsou jen parametrické změny, že důchodová reforma bude představená až někdy na podzim a že snad, možná, bude diskutovaná s opozicí. Ta diskuse, která probíhá teď nad touto reformou, nebudu komentovat, protože to není předmětem dnešní schůze. Ale vy jste tedy na vládě projednávali něco a vy jste byl přesvědčen, že to projednává už Sněmovna? Děkuju za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím další slovo, tak nejprve oznámím, že pan poslanec Zborovský ruší od 10.30 svoji omluvenku. Poté přečtu další omluvy. Od 15 do 17 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Robert Králíček, dále od 10 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Volný. Paní ministryně Helena Langšádlová bere zpět svou omluvu od 11.15. do 12.45.

Tím pádem budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako další vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Stanislav Fridrich. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na pana ministra. Pane ministře, my se neposloucháme. Tak zkuste odezírat ze rtů, já to řeknu ještě jednou. Koalice by s opozicí měla vyjednávat o věcech, které jdou nad rámec tohoto období. Pan premiér to nazval slovem horizont tohoto období. A já tady řeknu tři konkrétní příklady, u kterých jste to vůbec neudělali. První byl zákon o důchodovém pojištění, to jsme probírali v úterý. To jde rozhodně nad rámec tohoto volebního období. Jednali jste s opozicí? (Poznámka mimo mikrofon: Jednali.) Ne, ne, ne. Druhý je ten třetí pilíř, to je to, co tady je, to je ta 474. Třetí je to, co teprve plánujete do budoucna. Tak tam snad jednat budete.

A čtvrté je třeba součást tohohle balíčku, jsou ty změny už stavebního spoření, což je produkt, který tady je 30 let, který má obrovskou setrvačnost, obrovský doběh ještě daleko za vás, daleko za několik volebních období. Jednali jste o tom? Já osobně jsem za vámi přišel, abychom o tomhle produktu, jak ho zmodernizovat a jak to někam posunout, já jsem za vámi přišel. Nic! Vy to prostě tlačíte silou. To znamená, že se pak nemůžete divit, že se také může stát, že po příštích volbách se některé ty věci vrátí. Tak já pak připomenu panu premiérovi to jeho slovo, že rozhodování této vlády jde za horizont tohoto volebního období - ale bez dohody s opozicí. Minimálně dohody, to jsem řekl silně. Bez diskuse s opozicí. Vždyť vy to sem prostě dáte, stoosmičkou to přehlasujete a vůbec vás ty argumenty nezajímají.

Já si pak ještě vezmu slovo jednou a já vám tady vysvětlím to stavební spoření, abyste viděli, jak je to úplně mimo, to, co vy tady navrhujete. Změníte to? No nezměníte, protože máte těch 108, a to se týká bohužel všech těchhle návrhů, které vy tady máte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Stanislav Fridrich, poté Ladislav Okleštěk, Jiří Mašek a další. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Hezké dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, já bych se chtěl vyjádřit k vaší poznámce o dotacích. Já jsem celý svůj profesní život v podstatě prožil v podnikatelské sféře a jako takový jsem určitě proti všem dotacím, a jsem proto, že naprosto deformují celý trh. Ale bohužel žijeme v Evropské unii, a pokud se budeme starat o zrušení dotací v České republice, stávají se naše firmy nekonkurenceschopnými. A uvedu to proto, že nemám rád takové ty jenom obecné diskuse, na konkrétním případě. V případě sadařství od roku 2012 bylo zrušeno 60 % ovocných sadů, jablečných sadů. Stali jsme se nekonkurenceschopnými a nejsme schopni zásobit ani český trh, v současné době produkujeme 80 % spotřeby. Pokud se tyto dotace sníží pouze na české úrovni, je to poškození našich firem. Já tedy bych se velmi přimlouval za to, aby ten boj o zrušení dotací probíhal na celoevropské úrovni, ale nezasahoval jenom naše firmy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další pan poslanec Ladislav Okleštěk, připraví se pan poslanec Jiří Mašek, potom paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vy máte obrovský dar. Vy když promluvíte, tak zvednete vlnu faktických poznámek, to je síla. Ale nikdo si neuvědomuje, že vy jste vlastně pod rouškou pravdy a kážete tady plno nepravd. A když jsem zmínil tu roušku, to by mohlo být v podstatě vlk v rouše beránkově. Já bych se podepsal pod to, co říká kolegyně Vildumetzová. Vždyť ona vám to tady jasně řekla na číslech, na argumentech. Už se probuďte, vždyť je to katastrofa! A to řekla kolegyně Vildumetzová jenom to, co se týká tady aparátčíků, ministerstev a podobně.

Ale já jsem interpeloval, s kolegou Stanjurou jsme si tady povídali o zvýšení třeba DPH na palivové dříví. Pro ty lidi, kteří žijí na venkově, pro které to znamená strašně moc, prostě je to jeden z jejich mála způsobů, jak se můžou přes zimu dostat. A vy to napálíte úplně bezostyšně nahoru a vůbec vás nezajímá, jaký to má dopad! Tak to mě tedy strašně mrzí. Nejenom že neříkáte pravdu, ale ještě zdražujete život těm, kteří ho mají dost těžký i bez vás. Tak bych vás poprosil zamyslete se nad tím, a než přijdete k tomu pultíku a začnete nás tady všechny dráždit, tak si to prosím rozvažte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Jiří Mašek, připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová, Roman Kubíček a další. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající kolegyně a kolegové, pane premiére, musím na vás zareagovat, protože vy bez uzardění v podstatě jste tady zahodil headline vašeho programu, zmačkal a zahodil. Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.

Všichni víme, kdy jsme to poslouchali naposledy, a znamená to tedy, že ta vláda už opravdu nemá jiné řešení, že jste museli pošlapat svůj program, zklamat své voliče a hlavně si všechno, nebo většinu z těch úspor vybírat na daňových poplatnících, na obyčejných občanech a na firmách.

Chtěl bych vám jenom připomenout, že to, co děláte skokově teď, přinese samozřejmě negativní ovoce a bude to v tom, že podvážete inovace, podvážete naše firmy, podvážete rozvoj. Ono do budoucna nám toho moc nezbývá. Víme všichni, jaká je demografická situace, a víme, že bez toho, abychom rozběhli naši ekonomiku, aby se stala konkurenceschopnou, aby uměla finalizovat své výrobky a prodávat je na světovém trhu, tak že bez toho se skutečně neobejdeme. Všechno to ostatní je tady povídání. A pokud vláda v tomto něco neudělá a zaspí, tak to bude veliký problém.

A chtěl bych jenom připomenout, že my jsme měli jako hnutí ANO a naše vláda připravený konsolidační balíček veřejných financí, který byl rozumný. Jednalo se o plán zhruba 0,5 procentního bodu ročně. V současné výši tuším by to bylo kolem 40 miliard a nepodvázalo by to právě rozvoj té ekonomiky. A my se tady vydáváme opravdu špatnou cestou.

Pane ministře, a pane premiére, skutečně tahle cesta je špatná, a pokud neučiníte nějaké změny v tom balíčku, tak to pocítíme, pocítí to naši občané, naše firmy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní paní poslankyně Ivana Mádlová, poté pan poslanec Roman Kubíček, pan poslanec Josef Bernard a další. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Nevím, pane premiére, jestli jste si nevšiml, ale nejste na kongresu ODS, kde slibujete lepší zítřky v ideálním světě. Řešíme tady opravdu velké problémy, které se týkají rozpočtu, financí České republiky. Mám radost, že se dobře bavíte, stejně tak jste se bavil při valorizaci. Opravdu mám radost, že sem chodíte takto natěšen a je vám všechno k smíchu. Nicméně často hovoříte o kompetentnosti vlády. Na tom si velmi zakládáte. Co se týče kompetentnosti v oblasti financí, tak vás docela trefně hodnotí i vaši koaliční partneři: "Přestáváme věřit, že ví, co se děje. STAN. On nastřelil nějaká hausnumera. A teď o tom budeme jednat. TOP 09. To je překvapivé, pokud Ministerstvo financí jen měsíc po uzavření dohody změnilo názor a předkládá veřejně návrh rozpočtu, který není nijak projednaný a odsouhlasený. Dané domluvy nereflektuje, či jde dokonce v řadě věcí proti nim. Piráti. Je to zoufalý pohled, kam se to žene. Bylo to jasné už před koncem roku. Pořád jsme ale slyšeli, že se nic neděje a není potřeba nic moc připravovat. STAN." Takže to je vysvědčení vaší kompetentnosti v rezortu financí. Nevím, jestli je to pořád k smíchu. (Z vládní lavice mimo mikrofon: Je.) Je. Tak fajn.

Dále hovoříte o tom, že chcete štíhlý stát. Takže já tady znovu připomenu i připomínky mých kolegů: Kdy zrušíte ta tři ministerstva, která jste zavedli? Kdy je zrušíte? Pokud je nezrušíte, tak proč je nezrušíte? A kdy snížíte výrazně počet politických náměstků? A pokud je nesnížíte, tak proč? Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Roman Kubíček, Josef Bernard, pan premiér a další. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já bych na začátek chtěl občanům dneska poděkovat, že to s námi vydrželi. A dnes, 13. 7., je den daňové svobody. Blahopřeji všem, že doteď platili daně státu a od zítřka budou vydělávat sami na sebe. Já se spíš dívám na ten nápad nazvat to konsolidací veřejných rozpočtů. Je to prostě daňový balíček, tak to je, o tom si nebudeme povídat, a jestli to povede ke konsolidaci, můžou ukázat jenom čísla a výsledky a jasná data. Myslím si, že to tak nebude. A ukáže se, zda pan Laffer měl pravdu v rámci Lafferovy křivky, protože zvyšujeme daňovou zátěž a posouváme podnikatele, občany do šedé zóny.

Jste přesvědčeni o tom, že nastavení daní nevyvolá tento efekt? A jste přesvědčeni o tom, že dnešním opakováním, dnešním opakováním toho krizového scénáře Řecka nevyvoláváte strach v občanech a nebudete jim bránit v utrácení? Protože pouze ta spotřeba, pouze ta potřeba mít ty věci drží ekonomiku nad vodou. Když budete říkat, že je to hrůza, děs a běs, tak si to každý bude dávat do polštáře a nedá vám ani korunu, a pak ty cíle, které chcete naplnit, nemůžete dosáhnout. Nelze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Josef Bernard, připraví se pan premiér, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová a další. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Víte, dámy a pánové, zbytečně slovíčkaříme a nálepkujeme. Ale já si myslím, že v tom projevu věcně zaznělo, jaká je situace v naší zemi. Stav veřejných financí skutečně není dlouhodobě udržitelný, skutečně je kritický. Vždyť to říkáte i vy, akorát se možná lišíme v těch cestách, jak veřejné finance napravovat. Za čtyři roky vygenerujeme stejný dluh jako za předchozích 27 let. Ta trajektorie státního zadlužování je přece obrovsky nebezpečná. Nikdo tady neříkal, že jdeme řeckou cestou, akorát upozorňujeme na to, že když nehupneme na brzdu, když něco zásadního neuděláme, tak se do té situace, kdy se budeme k tomu Řecku třeba za deset, patnáct let, můžeme dostávat. A dneska zvyšujeme daně proto, abychom je v budoucnu nemuseli zvyšovat katastrofálně. Máme pořád čas, abychom ta opatření, která dneska děláme, udělali tak, aby nedopadla na jednu skupinu občanů katastrofálně. A to si myslím, že tato opatření přinášejí. Já naopak z toho projevu necítil strach. Já jsem cítil naději, že tu máme vládu, která se snaží něco dělat pro budoucnost naší země. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana premiéra. Poté se připraví paní poslankyně Mračková Vildumetzová, Peštová Berenika a další. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Tak já jsem rád, že ten projev vyvolává pozornost a že tady je spousta různých komentářů, na které se pokusím, na některé z nich, reagovat. Nebudu reagovat na tu starost o Občanskou demokratickou stranu a její budoucnost, to mi připadá úsměvné. Ale děláte to tady opakovaně. Já vím, že někteří jste byli v minulosti s ODS spojení, ale to už je pryč, my už vás teď nechceme. Takže prosím vás, o nás se nestarejte. Současně také nebudu komentovat takové ty poznámky, to jste si také zvykli, jak se kdo tváří, jestli se někdo usmívá, jestli se mračí, jestli kýve hlavou. Já vás jenom upozorňuji na to, že to je neslušné. My to vydržíme, nás tím nerozhodíte, ale sami sebe zbytečně shazujete.

Teď k těm věcným věcem. No, jestli si někdo myslí, že není katastrofální stav, když žijeme neustále na dluh, když například za vlády ODS, promiňte, za vlády hnutí ANO 20 procent... (Smích v levé části jednacího sálu.) No, vy nevíte, co jsem chtěl říct, tak čemu se smějete? To vypadá jako spíš taková hysterická reakce než nějaká rozumná. Tak za vlády hnutí ANO jsme 20 procent výdajů měli na dluh. My jsme to snížili za vlády ODS a našich koaličních partnerů na 13 procent. Ale pořád to považujeme za katastrofální a neudržitelné. Vy ne, protože jste s tím nic neudělali. To respektuji, ale my se s tím smířit nechceme.

Důchodová reforma. Ano, vicepremiér naší vlády Marian Jurečka vedl jednání s opozicí. Dočkal se nějakých návrhů? Dočkal se nějaké konstruktivní spolupráce? Nedočkal. Valorizace, to je součást v širším smyslu důchodové reformy, o samotné důchodové reformě ještě tady budeme jednat.

DPH celkově klesá, můžete se podívat na ta čísla. Je to jasné. Blahopřeji paní poslankyni Oulehlové, pokud si myslí, že není potřeba přemýšlet nad budoucností tohoto státu za rok a půl, že všechno je jasné dopředu. No, to tedy není. Podívejme se na vývoj v oblasti energií, podívejme se na to, co se za rok a půl stalo s umělou inteligencí. Na to odpovědný člověk a politik musí reagovat.

A poslední poznámka - úředníci. My jsme snížili počet úředníků na stav, který tu byl před Babišovou vládou. Snížili jsme ten počet míst o 800 až 1 000, a to jsou jasná čísla (Předsedající: Čas.), která lze dohledat. Takže šetříme na sobě a ukazujeme také občanům (Předsedající: Čas.), že my jsme ti, kteří na sobě šetří jako první.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Počkejte, paní poslankyně, vždycky předsedající načítá, kdo je další v pořadí, aby se mohl připravit, poté je uděleno slovo. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane premiére, bohužel nemluvíte pravdu. Dne 1. ledna jste měli 75 559 úředníků a 1. července, a je to smutné, že se schválením konsolidačního balíčku jste si schválili i navýšení počtu úředníků na 75 887. To znamená, že jste si jich navýšili už od 1 ledna o 328.

Ale já bych chtěla reagovat na ministra financí. On tady říká - potřebujeme konsolidovat veřejné finance? Ano, potřebujeme. A za co nás tedy kritizujete? No za to, že nezačínáte u sebe! Proč jste si přivedli 1. ledna na ministerstva 40 politických náměstků? Proč máte 3 ministry bez portfeje, nebo respektive pro evropské záležitosti, pro legislativu, pro vědu a výzkum? Ti mají také politické náměstky. Je to vůbec normální? Proč máte nespočet poradců, vládních zmocněnců? Proč tady máte 5 předsedů klubů? Proč máte 5 vicepremiérů? Proč má dozorčí rada České pošty 12 členů? A tak dále.

Já chápu, že se musí konsolidovat veřejné finance. Ale já, pane ministře, kritizuji to, a tady samozřejmě pan Benda se může třeba smát tomu, že jeden politický náměstek je ročně 3 miliony korun a že to je vlastně strašně málo v tom rozpočtu. Ale prosím vás, malé peníze dělají velké peníze. A jestliže po někom něco chci, opravdu musím začít u sebe. Když jsem byla hejtmankou Karlovarského kraje a chtěla jsem, aby lidé šetřili, musela jsem také šetřit. Když jsem chtěla, aby lidi chodili včas do práce, musela jsem také chodit včas do práce. A když jsem chtěla, aby chodili úřednicky oblečení, tak jsem také musela chodit úřednicky oblečená. Ten princip je velmi jednoduchý, ale vy bohužel jdete úplně opačně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se Patrik Nacher, Jana Hanzlíková a potom další. Všechno jsou faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já budu asi - ty dvě minuty ani nevyčerpám. Já jsem se tedy velice orosila, když jsem slyšela pana premiéra, když říkal, že se dívá s úsporami až za horizont. Tak já jsem se jenom chtěla zeptat, jestli, pane premiére, víte, co to je horizont? Horizont je myšlená čára. Tak jak vy se k ní přibližujete, tak ona se od vás vzdaluje. Takže jsem se opravdu strašně orosila, když jste řekl, že ty úspory vidíte až za ten horizont. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou Patrik Nacher, paní poslankyně Hanzlíková, Karel Havlíček a další. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane místopředsedo, doufám, že ke mně budete stejně velkorysý, jako jste nechal mluvit pana premiéra o půl minuty déle, aby to bylo fér, aby to nebyl ten dvojí metr.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem se pana premiéra snažil upozorňovat na to, aby...

 

Poslanec Patrik Nacher: Ta nula už tam byla půl minuty, já jsem to stopoval.

Ale já se chci zeptat, protože jsem se ptal včera´v tom svém půlhodinovém projevu: Můžete mi vyjmenovat, pane premiére - když tady teď jste, tak využiji toho - jaké z těch opatření je prorůstové z toho velkého balíčku, kde měníte 63 zákonů? Jaké je protiinflační? Protože zatím mi to vychází tak, že prorůstové není nic. Já jsem vám tady včera řekl, že už teď klesají 12 měsíců po sobě tržby v maloobchodě, a vy tím, že teď utáhnete, tak budou klesat dál. Tak to nevím, jestli je prorůstové opatření. Takže spotřeba to určitě táhnout nebude. Protiinflační to také není, protože tím, že zvyšujete daně, které se promítnou do vyšších cen zboží, tak zase tu inflaci nastartujete. Tak jestli mi můžete odpovědět, co je prorůstové a protiinflační? To jsou úplně jasné dotazy.

A pokud jde o tu konzistentnost, tak ještě že si všechno ukládám a mám archiv. Tady nejde jen o daně. Tady jde i o ty valorizace, o ty penze. Vy jste měl rozhovor v Blesku 11. 11. 2022, což je v listopadu loňského roku. Ne před válkou na Ukrajině, ne před volbami. Je nějak ohrožena valorizace penzí v rámci plánovaného šetření? Už se mluvilo o šetření. A vy jste odpověděl: Ne, k valorizaci penzí je nastaven mechanismus podle zákona. - Zvažujete zvýšit věk, kdy se bude odcházet do důchodu? To určitě v průběhu našeho volebního období nenastane, ten odchod do důchodu v 65 letech bude platit.

Jinými slovy, vy jste spoustu věcí kolem daní i kolem penzí říkal v listopadu, v prosinci, v lednu, a ty věci teď už neplatí. Takže já se ptám na ten konzistentní postoj vlády (Předsedající: Čas.) vás, pane premiére. (Předsedající: Čas.) A jak můžeme věřit, že to, co říkáte teď - já dopovím tu větu - jak můžeme věřit, že to, co vy říkáte teď, bude -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, ještě jednou vás upozorním a vypnu vám mikrofon.

 

Poslanec Patrik Nacher: (Během řeči předsedajícího:) - platit i za půl roku?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková, poté pan poslanec, pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla navázat na slova mé kolegyně paní poslankyně Mádlové, která se tady velmi trefně vyjádřila ke kompetenci vlády v oblasti financí. Já bych se chtěla vyjádřit k oblasti sociální a chtěla bych připomenout, že základním cílem sociální politiky každého státu je mít sice k dispozici sociální síť pro jednotlivce, kteří se dostanou do neřešitelných sociálních situací, ale stále se musí dělat takové kroky, aby se nezvětšovala skupina lidí zcela závislých na sociálních dávkách. Já se ptám, proč vláda dělá kroky naprosto opačné, ať už to bylo snížení valorizace, ať jsou to změny v důchodech, anebo některé změny v konsolidačním, tedy spíše daňovém balíčku? Ptám se, jestli máte relevantní analýzy sociálních dopadů a víte, jak negativně to dopadne na zranitelné skupiny lidí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček, poté pan poslanec Roman Kubíček a další. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tak děkuji za potvrzení, pane premiére, definitivně tedy jste odsouhlasil katastrofální stav. Já to překládám, že to je stav řecký, a jenom to dávám do kontrastu toho, co zde říkal včera pan ministr financí, že nechce ani řecký stav, ani nic. Jenom připomenu jednu věc, když tedy katastrofální stav. Na konci roku 2021, když jsme my předávali vládu, byli jsme na průměru inflace v rámci Evropské unie. Vy jste se za rok a půl dostali v průměru na dvojnásobek inflace Evropské unie. Hrubý domácí produkt - jedině Česká republika a jedině Španělsko se nedostaly na předcovidovou úroveň. Pokles reálných mezd za vaší vlády - největší ze všech zemí v OECD. Rozpočet, když neberu tedy rekordní schodky, které jsou v rámci průběhu rozpočtu, tak když beru korektně nikoliv naši první vládu, ale naši druhou vládu, ať je to srovnatelné, my jsme zvýšili schodek zejména za ty dva poslední roky o 800 miliard korun, vy jste zvýšili za rok a půl vaší vlády schodek, respektive dluh o 600 miliard korun. Nominálně přepočteno, zadlužujete dvakrát rychleji. Tempo zadlužování rok 2020 a rok 2021, to znamená za našich vlád, ještě v době covidové samozřejmě, pod průměrem, respektive pod eurozónou, vy za rok 2022 úplně přesně na průměru eurozóny. Takže já tvrdím, že to není katastrofální stav, vy tvrdíte, že to je katastrofální stav. Dobře, možná je to jenom nějaká terminologie. Ale potom tvrdím, že pokud je to katastrofální stav, tak je to díky vašemu hospodaření.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček, poté pan poslanec Josef Bernard a další. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Byl jsem upozorněn panem ministrem financí, že jsem udělal chybu, já se za to omlouvám, Den daňové svobody nebyl 13. 7., ale 13. 6. Stává se mi to maximálně jednou za deset let, ale cítím potřebu to uvést na správnou míru.

Nicméně jenom taková malá poznámka. Já jsem si našel v tisku před čtyřmi měsíci, kdy pan premiér říkal, že celková daňová zátěž občanů nevzroste, to jsou vaše slova, tak to jako funguje, úplně to tak nevypadá, a já položím jednu malou otázku. Vzpomínám si, když jsme tady řešili windfall tax a my jsme upozorňovali, že to je velmi problematický výběr daní, který se predikoval na nějakou částku, dneska bude asi poloviční, a jestli ta reakce na to zvyšování daní právě nenastala z toho důvodu, že těch 50 miliard chybí. To je moje otázka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Bernard, poté poslední faktická poznámka, pan poslanec Michal Kohajda. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Ještě jednou děkuji za slovo a už nebudu dlouho zdržovat. Pan kolega Nacher, prostřednictvím vás, pane předsedající, nás několikrát vyzývá, co je prorůstové v tom balíčku. Celý ten balíček je prorůstový, pane kolego. My se totiž pohybujeme na trojúhelníku, který vy jste ve vaší vládě nikdy nezažili. Ten trojúhelník je zpomalený růst, vysoká inflace a nebývalý deficit. A to, co dneska nejvíc trápí podnikatele, co narušuje jejich růst, je právě ta vysoká inflace. A proti inflaci bojuje Česká národní banka, to jsme si tu včera zopakovali. Vy jste ekonom, jestli se nepletu. A to, co může udělat vláda, je střídmé fiskální chování vlády. A to přece teď nastává. Ten největší problém, který můžeme dneska podnikatelskému sektoru zaseknout, je, že se za inflace tady zabydlí dlouhodobě, třeba na pět šest let ve výši sedm osm procent. Vy nepovažujete to, že vláda se snaží bojovat s inflací, za dobrý počin?

A druhá věc. Vy si myslíte, že cenu výrobků určuje dvouprocentní zvýšení daně? Ne. Cenu výrobků přece určuje trh, pane kolego. To je zásadní ekonomický omyl vykládat, že zvýšení daně korporátní o 2 % zvýší cenu výrobků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Michael Kohajda, Karel Havlíček, Patrik Nacher. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já musím zareagovat, vaším prostřednictvím, pane předsedající, na kolegu Havlíčka. Tady přece nezazněl žádný řecký scénář. Tady zaznělo to, že rychlost zadlužování je dnes opravdu extrémní - tento rok, minulý rok, předchozí roky. Že to, že dnes jsme na úrovni nějakých 42 % HDP, je velmi blízko hranice dluhové brzdy, která je 55 % HDP. V našem právním řádu je to posunuto na 60, což je maximum dané unijní úpravou, ale aktuálně naše nastavení bylo 55, maximum je 60. A jak rychle se k té hranici dostaneme? A ta hranice je zásadní. Přece my přesně víme, co se v ten okamžik stane, co vše nebude možné, jaké rozpočty, nejenom ten státní, ale všechny rozpočty všech veřejných subjektů, že bude omezena možnost uzavírat smlouvy, všechno to máme v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A to je přece ta hranice, ke které se snad nikdo z nás nechce dostat, nejenom opozice a koalice. Prostě nikdo v tomhle státě přece se nechce dostat do situace, kdy si nebude moct - například každá běžná obec - plánovat svoje dlouhodobé investice. Takže já si myslím, že tady přece nezaznělo to, že ta aktuální míra zadlužení je hrozivá. Hrozivé je to tempo. A to je věc, kterou tady musíme řešit, a nejenom kvůli dnešní situaci a dnešní vládě, ale i kvůli vládě, která přijde za dva roky. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan místopředseda Karel Havlíček, poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já si připadám, že jsem pomalu obhájcem vašeho ministra financí, on by se tady měl hájit. To tempo zadlužování je přesně na průměru eurozóny. Ale já s vámi souhlasím, není dobré to zadlužování. Je to správné. Celá ta diskuse byla o jediné věci - jestli ten stav je katastrofální. A já tvrdím, že to Řecko bylo v katastrofálním stavu, a negoval jsem pouze to, co zde říkal pan ministr financí a pan premiér. Ale toho nechme, je to jenom fakt terminologie. Důležité bylo to, co zde říkal pan předseda rozpočtového výboru. Jenom bych doplnil, jak s vámi souhlasím, že ty podniky pochopitelně trápí inflace. Ale pozor, je spíš trápí důsledek té inflace. Ta inflace je samozřejmě příčinou, která tam je.

A co je trápí úplně nejvíce dneska, a bylo to i v době energetické krize, popravdě řečeno i v době covidové, byla totální nepredikovatelnost toho, jak se to prostředí bude vyvíjet. To samozřejmě znejisťuje s ohledem na investice, ať už tedy do nějakých technologií, anebo třeba do inovací, a to je to, z čeho já mám obrovskou obavu, to je to, co nás může brzdit. A ta nepredikovatelnost je do značné míry dána pochopitelně i chováním vlády s ohledem na to, že se budou zvyšovat určité daně nejenom u toho velkého průmyslu, ale třeba i u toho malého, myslím tím u živnostníků. Protože to, že se jim zvedne ten minimální odvod sociálního o 21 000 korun, rozhodně není zanedbatelné. A to je to, s čím oni nepočítali. Konečně ještě váš ministr financí jim sliboval, nebo tvrdil, že v dubnu o ničem takovém řeč nebyla.

A co se týká ještě jedné poznámky, že jste říkal, včera jsme se shodli na tom, že s inflací bojuje národní banka. I Česká národní banka. Ale musí bojovat i vláda s ohledem na to, jestli se jedná o inflaci nákladovou, nebo inflaci poptávkovou, a podle toho ty nástroje používáme. A tato vláda prošvihla tu dobu, kdy to přecházelo na tu nákladovou inflaci, spolehla se na národní banku a neregulovala, případně neudělala zavčasu taková opatření, která by tu inflaci alespoň částečně snížila. Díky tomu ji máme v průběhu tohoto roku a minulého dvojnásob vyšší (Předsedající: Čas.), než je průměr Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní opět pan poslanec Patrik Nacher, faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já ještě musím reagovat na předsedu rozpočtového výboru. Pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, přece to je úplně logické. V momentě, kdy zvýšíte daně, nejde jenom o tu daň z příjmu právnických osob, ale tady se bavíme o zvýšení DPH u celé řady služeb z 10 na 21 %, o 11 procentních bodů, tak zvýšíte náklady, všichni budou zdražovat, oni to na sobě nenechají, úplně stejně, jako se tady argumentuje tím poplatkem u hypotéky za předčasné splacení, že to ty banky na sobě nenechají. Tak buďte v tom aspoň konzistentní. To znamená, že zvyšování daní je jasně proinflační. Proinflační! Protože se budou zvyšovat ceny služeb, zboží, to je úplně logické.

Pokud jde o to podnikatelské prostředí, protože to s tím souvisí, tak tam zase, když se s těmi podnikateli bavíte, tak jim vadí ta nepředvídatelnost těch změn. Vy s velkou pompou zrušíte EET a potom těm hospodským jednak o 2 procentní body zvýšíte daň z příjmů a potom jim zvýšíte třeba DPH u točeného piva jednou tolik, o těch 11 procentních bodů - jakkoliv se předtím říkalo, že se ty daně zvyšovat nebudou. To je přece o tom. To znamená, že to je nepředvídatelné. A to pro ty podnikatele je úplně zásadní. Tam nejde jenom o tu samotnou daň.

To znamená, že ta opatření jsou proinflační, nikoliv protiinflační, a u těch podnikatelů je to, že prostě oni nevědí, co od té vlády mohou čekat. I dokonce já vám to řeknu takhle. Ten balíček, který tady my dneska projednáváme, není v definitivní podobě. Vy jste sami nahlásili, že tam dáváte pozměňovací návrhy. Vy sám jako předseda rozpočtového výboru i STAN jste řekl, že Ministerstvo financí používá hausnumera. Takže vlastně nikdo neví, jak to skončí, ten balíček, ani vy jako vládní koalice. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Teď se potřebuji domluvit na dalším postupu. Protože přihlášený z místa je pan poslanec Michael Kohajda s faktickou poznámkou a poté jsem viděl přihlášku paní předsedkyně Schillerové, ale ta je s přednostním právem? S přednostním právem, dobře. Takže potom pan poslanec Bernard, s faktickou poznámkou jste chtěl reagovat? Dobře. Nejprve tedy pan poslanec Michael Kohajda a poté pan poslanec Bernard s faktickou poznámkou. Pane poslanče Kohajdo, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Rád bych se obrátil, vaším prostřednictvím, na kolegu Nachera. Pakliže máme být konzistentní a logičtí, tak v případě, že zvyšujeme daně a roste cena výrobků, tak samozřejmě my snižujeme daň z přidané hodnoty na potraviny. Logicky a konzistentně tedy říkáte, že se sníží cena potravin, že to děláme správně, a logicky a konzistentně tedy říkáte, že je to protiinflační opatření. Prostě to, co jste tady řekl, neplatí. Není to logické a konzistentní, to, co vy jste řekl, je to jenom polovina toho faktu. (Poslanec Nacher nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pane poslanče, nepokřikujte po sobě, vystupujte pouze na mikrofon. Nyní vystoupí pan poslanec Bernard. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Já už slibuju, že budu naposled, dám paní předsedkyni přednost. Já navážu na to, co tady padlo. Jsou daně a daně. U DPH, ano, tam se můžeme domnívat, že v krátkodobém horizontu DPH má vliv na inflaci negativní, pakliže tu DPH budeme zvyšovat. Koneckonců DPH - celkový vnos té změny je minus 6 miliard korun. Chápeme se? Jestli někdo říká, že ta 3 %, o která snižujeme například potraviny, se nepromítnou do cen, tak vlastně říkáte: všichni ti v těch obchodech, co to řídí, jsou podvodníci. Oni to využijí k tomu, aby nepromítli do ceny potravin to, že snižujeme DPH o 3 %. No ne, počkejte, je to tak, nebo to není tak? Snižujeme DPH v tomto státě o celkových 6 miliard tím, jak to nastavujeme? Nesnižujeme. Dobře. Takže za mě snižujeme. Takže ten pozitivní vnos pro občany z DPH je ve výši 6 miliard korun. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktická poznámka pana poslance Roberta Králíčka. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych jenom zdvořile poprosil pana poslance Bernarda, prostřednictvím pana předsedajícího, nepodsouvejte nám do úst něco, co jsme neřekli. Jestli si to myslíte vy, je to váš názor, ale nepodsouvejte nám to do úst. Nepodsouvejte nám, že my říkáme o někom, že jsou podvodníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní jsme vyčerpali faktické poznámky a budeme pokračovat v přihlášených přednostních právech. Jako první je přihlášená paní předsedkyně Alena Schillerová, jako další pan poslanec Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Bohužel, já jdu primárně reagovat na pana premiéra. Čekala jsem trpělivě, protože mně dvě minuty určitě nebudou stačit, a on tady mezitím není, to mě tedy velmi mrzí, tak snad třeba to uslyší nebo si to přečte ve stenozáznamu. Není tady ani pan ministr financí, to mě mrzí obzvlášť. Já zareaguju ještě tady na tu debatu o DPH. Žádní podvodníci, nepodvodníci, to sem nepatří.

Je to klasický, a říkám to jako letitý daňař, klasický jev. Když zvýšíte daň, a to platí pro tu spotřební, kterou jste tady včera si odmávli, že ji zvýšíte - když zvýšíte daň, tak se to projeví na ceně, a když ji prostě snížíte, tak se to neprojeví na ceně. Tak to prostě je a tak to bude. To znamená, tam, kde to DPH zvýšíte, tam to všichni pocítí, a ta 3 % si ponechají řetězce. A neuhlídáte to, to nemáte šanci v těch tisících, desetitisících, statisících položek zkontrolovat. A tak to bude a poznáte to až na tom inkasu. Takže děláte něco, co je nesmyslné, co prodraží lidem život ve většině položek. A ještě fiskálně to je úplně tedy pro mě mimo mísu. To doufám, že je zdvořilé... (Otáčí se.), pane místopředsedo, že ještě fiskálně na státním rozpočtu proděláte přes 4 miliardy, ale na veřejných rozpočtech přes 6. Takže to je úplně pro mě absolutně nepochopitelné.

A teď prosím k vystoupení pana premiéra. Možná je dobře, že vystupuji teď, i když mě mrzí, že tu není, to mě velmi mrzí, protože bych byla ráda, kdyby třeba si to poslechl. Já jsem se mezitím uklidnila, i když jsem v podstatě klidný člověk, ale ten tlak se mi trošku zdvihl během té série faktických poznámek, protože to bylo neuvěřitelné, neuvěřitelné, co tady z úst pana premiéra padá bez jakéhokoliv zardění, zardění, přesvědčivě... dědictví - já jsem si dělala poznámky - dědictví socialistického myšlení.

Já si vzpomínám, jak to zadlužení bylo skoro, blížilo se k 45 % HDP, když se Andrej Babiš stal ministrem financí a vstoupil poprvé do vlády. Jak se snižovalo, to všechno je dohledatelné, když on byl ministrem financí. My jsme tady nezdědili žádnou nezadluženou zem, naopak brutálně zadluženou. Po brutálním zvýšení daní vašich vlád ODS, včetně dalších koaličních partnerů, TOP 09 a podobně.

Důsledek populistických vlád. Než nastoupil covid, tak jsme měli vyrovnaný státní rozpočet. Tak to asi nebylo moc populistické. A pak přišel covid a my jsme investovali do lidí, do firem, kompenzovali. Byli jste proti tomu? Nezvedali jste pro to ruce? Nevolali jste po tom, jak vám připomněl včera můj kolega Patrik Nacher, aby ty kompenzace ještě byly větší? To byl ten populismus? Ano? Tak to řekněte lidem. Řekněte to živnostníkům, firmám, že jsme jim neměli dát ani korunu a měli jsme je tady nechat pokrachovat jednoho, druhého. A ostatní poslat na dávky. To by asi podle vás nestálo nic. Nebo když jsme tady společně s ODS zvedli ruku pro zrušení daně z nabytí nemovitých věcí? To bylo populistické? Když z úst pana premiéra... Nebo když jsme tady společně s ODS zvedli ruku pro zrušení superhrubé mzdy? To bylo taky populistické? Samozřejmě to něco stálo ty rozpočty. Takže jsme asi společně dělali ty populistické kroky, jak říká pan premiér.

No a teď k tomu plnění slibů. Já jsem si to rychle jenom vyhledala, nemám určitě všechno... Méně daní místo... méně daní, více svobody - hesla ODS jsem si rychle vyhledala. Nezvýšíme daně. Daňové prázdniny pro rodiče. Zvýšení daně z nemovitostí je pro nás nepřijatelné. Nemůžeme tady platit daň, to není žádná daň z luxusu. Není prostor pro to zvýšit daně. - Pan premiér před volbami. - Ani DPH nezvýšíte? - Ani DPH. - Ani daň z příjmu fyzických osob? - Ani daň z příjmů fyzických osob. - Ani daň tu, ani daň tu, ani daň... ani tu, ani tu, žádnou daň nezvýšíme.

Kde jsou ty sliby ODS? Té je pravicové, konzervativní strany. Kde jsou ty sliby?

No a půjdu dál. Budeme spořit na výdajové straně. 120 miliard byla první částka. Pak to bylo 100. Pak 80. V novoročním projevu v roce 2023 premiér mluvil o 70 miliardách na výdajové straně. Tak se na to podívejme. Kdyby vláda splnila svůj závazek a opakované přísliby o poměru konsolidace jedna ku dvěma ve prospěch výdajové strany, měla by být s ohledem na záměr zvýšit daně o 73 miliard připravena uspořit na výdajové straně rozpočtu 146 miliard. To jsou jasné počty. Říkají jedna ku dvěma, tak 146. A to by určitě bylo možné považovat za dostatečné tempo konsolidace. Pak bychom k tomu podpořili zvýšení spotřebních daní ze závislostí, zvýšení hazardu, výjimky nesociálního charakteru, přidali bychom tam důsledné zdanění firem globálního charakteru. Samozřejmě my kdybychom vládli, tak k tomu přidáme ještě řádný výběr daní, a ne rezignaci na vytváření se nové šedé ekonomiky, a máme to v kapse, ne? Tak kde jsou ty úspory? Kde je těch aspoň 54? Jinak mezi námi - jedna ku dvěma, ale na transparentu nebo na té ploše na Úřadě vlády při té bombastické květnové konferenci svítilo padesát na padesát. Jedna ku dvěma máme ve všech materiálech, slibech, ale padesát na padesát svítilo tam. Ani ty nemáme.

Kde je těch 54,4 miliardy na dotacích? Já se s vámi tady nebudu uhadovat o nějakém dotačním byznysu. Nebudu, jestli ano, nebo ne. Položte to na stůl. Ukažte ta čísla. Jak je možné, že váš ministr financí z ODS říká veřejně: vím to, ale neřeknu to. Co to je? Co to je? Jak se chováte k Parlamentu, kterému se máte zpovídat ze své práce a ze své činnosti? Jak se chováte k veřejnosti, kde hospodaříte s penězi, které jste od nich vybrali? To tady budete tajit? No já vám řeknu, jak to je, jako bývalá ministryně financí. A ukážu vám to položku na položce, až konečně odtajníte rozpočet na rok 2024, který také je zahalen mlhou. Nemáte nic! Nemáte nic, udělali jste bombastickou tiskovou konferenci, a pak budete se snažit, abyste to potichu zametli pod koberec, tu výdajovou stranu. Nemáte vůbec nic. Jenom prázdné sliby.

Mohla bych tady mluvit hodiny o vašem rozpočtu na rok 2023. Úplně mě vytočilo... ale to si nechám, až se pan ministr vrátí. Já mu to ještě určitě v těch následujících dnech řeknu, až tady budeme sedět a povídat si o konsolidačním balíčku, o tom, že se dozvídám od novináře Seznamu, jak to je s rozpočtem. Neuvěřitelné. Já jsem místopředsedkyně rozpočtového výboru a já to nevím! Já to prostě nevím, ale ví to novinář Seznamu, který o tom už píše články, jak je to výborné, jak se to zlepšilo. Co to je? Co to je za svět, který vy jste sem zase přivedli?! To je ta nová doba? To je to zlepšení? To jsou ty budoucí nové zítřky? Ne, pro mě nejsou. Rozpočet roku 2024, aby řekl premiér - schodek bude 235 až 271 miliard. Je to normální? Vy máte mít rámce do konce června předepsané kapitolám! Ty mají na tom rozpočtu pracovat! Nic z toho se neděje.

Takže měla bych toho moc na srdci, moc na srdci, co bych tady chtěla říct. Potřebovala bych, aby tady seděl pan premiér, abychom si to řekli tak nějak z očí do očí.

A úplně tedy pecka dnešního dne. Já tady slyším už rok, co nám tady brutálně roste inflace, že to má řešit Česká národní banka a že vlastně vláda nic a vláda za to nemůže a tak dále, prostě samé výmluvy. Dnes, když nám - a to není samozřejmě žádný výsledek na šampaňské, já to teď půjdu komentovat do České televize, hned jak tady skončím, a řeknu tam, co si o tom myslím, o té inflaci dnešní, která poprvé je po 10 %, ale to není na žádné šampaňské. Takže vlastně dnes, když je 9,7 %, tak pan premiér to jde osobně oznamovat. Předtím se k tomu neznal, k těm 19 %. To já nic, to nic prostě, to je věc... nemůžeme za to, co tady prostě ta Česká národní banka, která to nedělá dobře, a tak dále. No a ve výsledku dneska to jde oznámit osobně. Vždyť to je úplně absurdní! Úplně absurdní. Kromě toho, že tedy mu děkuji za přiznání, že konečně uznal, že když teď je to výsledek dobré činnosti vlády, tak těch 19 % bylo taky výsledkem špatné činnosti vlády, ne? To se asi shodneme. Tak nemůžeme jednou tvrdit, že to je výsledkem práce vlády, a jednou tvrdit, že to výsledkem práce vlády není. Nebo ne? (Potlesk části poslanců.)

Tak. Takže kromě toho, že to je od konce devadesátých let, jak jsem se rychle podívala na stránky ČSÚ, nejhorší výsledek, je to samozřejmě z té zvýšené základny za minulý rok, jinak se podívejte, kdy ta rekordní inflace byla, myslím, že před tím rokem 2017, ta 2 %. Takže je jasné, že nám stouply ceny od té rekordní inflace o dalších skoro 10 % a od roku 2021 nám tedy stouply o kolik? O 25 % v součtu? Takže teď se za to chválíme.

No, já ukončím toto svoje vystoupení jediným slovem. Tato vláda zvedne daně, sníží důchody, zpomalí valorizace, to je pro mě prostě snížení důchodů, a skončí. Skončí a trpně přečká ve Strakově akademii do voleb v roce 2025. Děkuji vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Michael Kohajda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Ještě poslední reakce na předsedu rozpočtového výboru. Tam jde, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, o cenovou elasticitu. Samozřejmě v momentě, kdy se něco zvyšuje, tak se to projevuje na těch cenách v zásadě hned. Dám vám jiné příklady, abyste si to mohl představit. Když se zvedá cena ropy, tak na benzinových pumpách to vidíme prakticky okamžitě. Když klesá, tak je to s určitým zpožděním. Vždycky to tak bylo a ta různá odůvodnění jsou, že tam ještě musí doprodávat zásoby a podobně. Stejně třeba u úrokových sazeb. Když se zvyšují úrokové sazby, tak to vidíte v zásadě okamžitě u úvěrů a s nějakým zpožděním u spořicích produktů. A opačně samozřejmě, když to klesá.

A stejné je to tady. Když se zvýší DPH nebo daň z příjmů, tak to samozřejmě všichni promítnou do těch cen, protože budou mít zdůvodnění v přímém přenose, když vy se tím tady vlastně chlubíte. Zatímco když je tam nepatrný pokles - a teď jsme u té elasticity - nepatrný pokles, třeba z 15 na 12 % u ceny potravin, tak samozřejmě - a já se jim nebudu divit, tak ty řetězce budou mít spoustu důvodů, proč to tam nepromítnout o ty 3 procentní body. Protože se jim třeba zvýší ta daň z příjmů, protože berou nepředvídatelné výdaje za ceny energie a podobně. To je to, o čem my se tady bavíme. A vy stále tohleto, co je několikrát dokázané, zpochybňujete. Takže vy jakoby na oko to snížíte a spoléháte, že skutečně všude klesnou ceny potravin o 3 procentní body. Já už jsem včera tady vyzval někoho, nevím koho, pojďme se vsadit. Pojďme se vsadit, jestli k tomu opravdu dojde. A já pak rád jakoby přiznám, že jsem se mýlil. A o tom to je, o té citlivosti cen na zdražení nebo zlevnění.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Michaela Kohajdy, poté pan poslanec Josef Cogan. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Já si myslím, že bychom tady neměli používat to zjednodušování. Já jsem kolegyni Schillerovou, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pečlivě poslouchal. Právě ona je mistryní v tom zjednodušení. Cituji: Když se zvýší daň, cena vzroste, když se sníží daň, cena nepoklesne. To řekla k dani z přidané hodnoty. Tak já se tady ptám, proč byl požadavek opozice, aby se snížila sazba daně z přidané hodnoty na potraviny na nula, když podle slov vážené kolegyně, když se sníží daň, cena nepoklesne? Je to to zjednodušování, které tady neustále se používá. Tady pan kolega Nacher, vaším prostřednictvím, to upřesňuje. Ale to sdělení, které tady zaznělo, a je jedno, jestli se budeme chytat za hlavu či ne, sdělení bylo: když se zvýší daň, cena vzroste, když se sníží daň, cena nepoklesne, daň z přidané hodnoty. V této logice je jasné, proč se žádalo snížení DPH: aby stát přišel o daňové výnosy a aby producenti potravin si to mohli nechat na maržích. A kteří producenti asi? (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jsou zde tři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Josef Cogan, pan poslanec Patrik Nacher, pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se vrátil vlastně - bohužel kolegyně odešla - k tomu, jak předsedkyně klubu ANO tady mluvila o tom roku 2013. A zas nám tady jakoby na začátku říkala o těch báchorkách, jak vlastně v tom roce 2013, jak jste to otočili a jak vlastně jste jednali odpovědně. Já bych řekl, že v tom roce 2013 jste k tomu přišli jak slepý k houslím. Prostě v té chvíli se prostě změnila celková konjunktura a v podstatě jste vůbec nevyužili ten potenciál, který vycházel z toho, že předtím ten stát jednal odpovědně.

Například v Německu celou dobu od roku 2013 až do roku 2019 měli přebytky, po celou tu dobu, po celou tu dobu až do covidu. U vás byly dva přebytky jenom díky tomu, že přišly peníze z evropských dotací. Přitom Německo to platí právě, je čistým, kdo dává víc výdajů do Evropské unie, a ještě navíc se například postaralo o čerstvou krizi. Vy jste promrhali v té době ten potenciál, který jsme měli. Například Německo ten dluh snížilo o 23 %. Takže vlastně v té chvíli vy jste měli v podstatě jenom štěstí na to, že jste přišli v nějaký okamžik, kdy ta předchozí vláda, protože se snažila jednat odpovědně, připravila dobrou půdu. A vy jste to promrhali. A to je prostě realita, je to skutečnost. A v podstatě v roce 2020, když začal covid, když byl deficit 28 miliard, tak vás ten covid prakticky zachránil. Protože v té chvíli to hospodaření státu bylo skoro nejhorší ve všech těch dobách. A ten covid, který přišel, vám znova přinesl určité štěstí, které jste dostali podruhé. Protože vlastně v té chvíli on zakryl tu vaši nezodpovědnost, která v té chvíli už byla vidět a vrcholila. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Jako další pan poslanec Patrik Nacher, Milan Feranec, Jan Volný a další. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu asi muset odejít z toho sálu, protože já když to slyším, pak musím reagovat. Nejprve na pana ctěného kolegu Cogana. Vy to vlastně tak popisujete... (Předsedající: Mým prostřednictvím.). Prosím? (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Ano, samozřejmě, vaším prostřednictvím. Tak vy to popisujete tak, jako že kdykoliv je hnutí ANO ve vládě, tak má hrozně štěstí, zatímco kdykoliv jste tam vy, tak máte obrovskou smůlu. (Pobavení a potlesk poslanců hnutí ANO.) Působí to dost jako nevěrohodně, ale já vás při tom nechám.

Pokud jde o reakci na kolegu Kohajdu, prostřednictvím pana místopředsedy. No on je rozdíl, o jaký ten pokles jde. Já ho teď tady nevidím. Když je ten pokles o 15 procentních bodů, z 15 na 0 nebo 15 na 5, nebo něco takového, o 10 procentních bodů, tak to samozřejmě se to těžko těm prodejcům a těm řetězcům zakrývá. Ale když je to o 2, o 3 procentní body - já doufám, že se mnou pan ministr financí bude souhlasit - prostě když je to nepatrné, jsou to procentní body, tak se to velmi snadno skryje. Budiž pro vás přímý důkaz. Vy navrhujete v tom balíčku snížení DPH u knih z 10 na 0. To je o 10 procentních bodů. To už by se tedy zobrazit mělo. To už by se mělo, to je 10 procentních bodů. A oni přitom říkají, že ne. Vidíte. Takže jak potom se dá predikovat, že když to někomu snížíte z 15 na 12, že ty 3 procentní body do toho promítne? Za mě nepromítne, vy si myslíte, že ano. Pojďte se vsadit, uvidíme, kdo má pravdu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Milan Feranec, pan poslanec Jan Volný, Ondřej Lochman a další. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Páni ministři, dámy a pánové, budu reagovat na to, co říkal pan kolega Kohajda. Částečně už to vysvětlil vlastně, a to je o tom, jestli se promítne, nepromítne do cen, už to vysvětlil částečně kolega Nacher vlastně. Rozdíl 3 % nebo 15 %. Ale co je asi nejdůležitější, je něco jako veřejná kontrola. Kontrola zákazníků. A jak to vyřešili v Polsku? Povinné označování u cen potravin, cena před snížením DPH na nulu a potom. A tam to každý přece vidí. Těžko si může dovolit ten obchodník - protože pochopitelně má zájem, ať tam lidi k němu chodí. Takže to je jednoduchý příklad. Ta kontrola veřejnosti, toho zákazníka, a tam to skutečně uvidí a rozhodne se sám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jan Volný, pan poslanec Ondřej Lochman, Michael Kohajda a další. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tady to má hrozně rychlý spád, a když se dostanu ve faktické poznámce ke slovu, tak kolegové už částečně všecko řeknou. Vůbec nebudu reagovat na to vystoupení pana předsedy klubu STAN, protože je vidět, že tomu absolutně nerozumí a že neví, o čem mluvil, co to je ekonomika, co to je ta makroekonomika. Ale dotknu se toho, co říká pan kolega Kohajda. Tam je vidět, že je prostě úplně mimo mísu, protože mluví o tom, že zase ten Babiš vydělá na tom, že se sníží DPH. Prosím vás, pokud se sníží DPH a neprojeví se to do cen, tak je to především marže a zisk obchodních řetězců a sítí a obchodníků, nikoliv výrobců kuřat, párků a mléka. Takže to nemůže zůstat panu Babišovi, ale zůstane to u obchodníků. Je to zase vaše zaslepenost a boj proti jedinému, co vlastně pro vás je adekvátní, a to je boj proti Babišovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondřej Lochman, Michael Kohajda, Petr Letocha a další. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já budu mluvit velmi krátce, jenom, prostřednictvím pana předsedajícího, na pana Volného. Zatímco vy, pane Volný, jste v tu chvíli ve Sněmovně nebyl, tak pan předseda Josef Cogan v té Sněmovně byl a pracoval na tom s tou vládou, aby ty úspory byly.

Když si pamatuju, jak jsem se stal starostou v roce 2014, tak tenkrát jsem byl poměrně mladý starosta, který přišel zcela nově do samosprávy, dřív jsem v samosprávě nebyl. Byla tam jedna paní, vedoucí finančního odboru, které bylo nějakých 60, a říká: Od minulého roku to s naší ekonomikou vypadá dobře, od roku 2012, 2013, díky těm úsporám a všemu, co tu bylo. Teď ty roky 2014 a dál to vypadá s Českou republikou velmi dobře, protože jsme na té dobré trajektorii. To tedy potvrzuje to, že ta vláda, která tady byla - ty dvě vlády měly velmi dobrý moment. Takže republice se prostě dařilo, dařilo se i celoevropsky. Byly příjmy, byly vysoké příjmy. Jaký byl výsledek? Naše země nic neušetřila. A nakonec jste to zabili tím, že jsme tady měli největší schodky v historii tohoto státu. To je ten výsledek.

Pak ještě jedna manipulace, která tady neustále zaznívá, nebo jedno faktum, které je potřeba možná napravit. Neustále se tu omílá, že máme nyní nejrychlejší zadlužování našeho státu v Evropě. Máme, a v lednu minulého roku, když jsme zdědili státní rozpočet, tak jsme ho měli. Několikrát jsme to říkali a v diskusích, ve kterých jsem byl, mi většinou představitelé ANO říkali: No ale celkový dluh není tak veliký. To, že se nyní tak rychle zadlužujeme, to je jiná věc. To my jsme od vás zdědili. A všichni víme, co tu sedíme - tady si něco můžeme říkat před pultíkem, ale když se bavíme společně velmi racionálně v kuloárech, tak všichni víme, že otočit to kormidlo vždycky trvá dva tři roky. Víme to, tak si tady nelžeme do kapsy a buďme v té věci racionální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní pan poslanec Michael Kohajda, pan poslanec Petr Letocha, Oldřich Černý a další. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Mě mrzí, že se tady neposloucháme. Já jsem citoval paní předsedkyni Schillerovou, která tady aktuálně není, její vystoupení. Když se zvýší daň, cena vzroste, když se sníží daň, cena nepoklesne. Takto komentovala vliv u DPH. Já jsem řekl, že je to zjednodušující, že to není pravda. Po mně vystoupí tady zde přítomný kolega, vaším prostřednictvím, vážený kolega Patrik Nacher, a řekne to stejné. Řekne, že to není pravda. Tak já nevím, kde jsme ve sporu. Já jsem řekl, že vystoupení vaší předsedkyně nebylo správné, nebylo pravdivé, bylo zjednodušující, a po mně vlastně vystoupí kolega, kteří řekne to stejné jinými slovy - a vznikne tady nějaký spor? Prosím, poslouchejme se.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Petr Letocha, Oldřich Černý, Josef Bernard a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se také rád zapojil do této debaty. Měl jsem to sice připraveno až na řádné přihlášení, ale snad alespoň z rychlíku stihnu reagovat na to, co se tady před pár slovy dělo. Já tady mám připravený takový graf, který jistě všichni znáte. Je to v podstatě upravený graf, řekl bych aktualizovaný o něco, na co jste vlastně doposavad nikdo neupozornil. (Ukazuje.) Je to, že v podstatě v roce 2021 tady byl covid, v roce 2020 také. Ale kromě toho v roce 2022 jsme se poté potýkali s válkou, s energetickou krizí. I přesto, že hnutí ANO nemohlo vědět, že válka a energetická krize tady bude, i tak se snažilo navrhnout státní rozpočet tak, že v rámci dluhu sektoru vládních institucí bylo v poměru HDP zadlužení 46,2. Naše vláda to udělala za 42,8. Zároveň v rozpočtovém výhledu jsme se bavili o tom, že to zadlužení v HDP mělo být 49,2, a v roce 2024 dokonce 51,8. Tohle je v podstatě rozpočtový výhled rozpočtu. (Poslanec Nacher namítá, že graf je upravený.) Ano, já tady ten graf jsem jenom upravil, Patriku. Jenom jsem ho upravil. Protože jste vlastně skončili tím - pardon, prostřednictvím pana předsedajícího - upravil jsem ho v tom smyslu, že to tady vypadá, že ten graf jde za naší vlády nahoru. Ale jak by šel za vlády Andreje Babiše? Jak jste si to predikovali vy? Já si myslím si, že dneska se tady bavíme o opatřeních, která nejsou populární, která mohou někoho bolet. Ale obávám se, že kdyby tady zůstala vláda Andreje Babiše, že ta opatření by dneska musela být podstatně horší. Děkuju. (Potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Oldřich Černý, Josef Bernard, Stanislav Fridrich a další. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Bohužel, vážené kolegyně a kolegové, žasnu. Žasnu nad tou komedií, která se tady odehrává. Já bych se chtěl vyjádřit, prostřednictvím pana předsedajícího, k několika lidem, kteří tady hovořili ohledně potravin, ohledně zvyšování nebo snižování. Samozřejmě že lidé, kteří vám říkají, že když cena roste, tak každý rád tu cenu navýší, když se má snížit, tak s tím nikdo nechce jít velice rychle dolů. Ale já bych vás chtěl vrátit trošku na zem. Pojďme - a já půjdu rád s vámi - pojďme do toho obchodu, tam, kde jsou ti lidé. Pojďme vystoupit tady z těch nesmyslných grafů a pouček, které tady čtete, a citujete nesmysly, kterým lidé nerozumí. Pojďte se podívat.

Ty ceny rostou pořád. Budou růst do prosince a potom v prosinci - bohužel to musím říct panu kolegovi Nacherovi, vaším prostřednictvím, jestli se chce s někým vsadit, tak tu sázku bohužel prohraje - protože v té chvíli, jak jsem řekl, že do prosince porostou ty ceny, tak potom vyndají takové cedule, jako tady byla teď přede mnou, a až navýší ty ceny na 200, 250 %, tak řeknou - my dneska snižujeme o 3 %. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, budeme pokračovat. Tohle je pro všechny diskutující žádost. Nepropagujte zde hazard a nesázejte se, ale diskutujte.

Nyní pan poslanec Josef Bernard, Richard Brabec, Karel Havlíček a další. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Já jsem vás chtěl, kolegyně, kolegové, poprosit o jednu věc. Nabízím mír. Pojďme se už nebavit o tom, co kdo zavinil, protože my se na tom nikdy nedohodneme. I my v koalici máme třeba jiný názor na zrušení superhrubé mzdy. Přiznávám to, že i my v koalici se třeba lišíme v pohledu na superhrubou mzdu. Já jsem vám chtěl nabídnout jednu věc. Řešíme tu nějaká konsolidační opatření, pojďme se věcně vrátit k těm jednotlivým opatřením. Já si skutečně nedělám s kolegy patent na rozum a říkám, že tam něco může být špatně nastaveno, že některé vaše návrhy můžou být skutečně racionální. Akorát vás upozorňuji, že my považujeme ten stav veřejných financí za natolik problematický, že chceme po těch dvou letech konsolidaci 150 miliard korun.

Pak je nechci poučovat, ale elasticita je stav ceny a poptávky. Byla tu nesprávně použita v nějakém jiném příkladu. Ale nechci fakt jakoby akademicky tady poučovat. Nabízím, pojďte s jednotlivými návrhy, my si je rádi projednáme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji. Nyní pan poslanec Richard Brabec, poté pan místopředseda Karel Havlíček a Jiří Strýček. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já bych se ještě, byť trošku se zpožděním, chtěl vyjádřit k tomu, co tady říkal pan předseda Cogan, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Myslíte, pane předsedo Cogane, tu skvělou vládu, jejíž kariéru ukončil zásah policistů ve Strakovce a proti které samozřejmě, proti jejíž politice a nedostatečném boji proti korupci a dalším věcem protestovaly stovky tisíc lidí na Václaváku i jinde v roce 2012? Myslíte tuhletu vládu, která nám tady nechala ty skvělé podmínky?

A prosím, neříkejte, že covid byl pro někoho štěstí. Nerouhejte se, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího. Tedy nerouhejte se přímo i bez prostřednictví, ale prostřednictvím pana předsedajícího vás oslovuji. Já si myslím, že všichni se shodujeme, že covid pro nikoho nebyl štěstí, tady umřely tisíce lidí. A to já bych nikdy neřekl, že covid byl pro někoho štěstí. Pravda je, že kdyby nebyl covid, tak ANO vyhrálo volby 40 % a vy jste na nás, vy byste na nás dneska křičeli z opozice, a to by pro tuhle zemi bylo, to by bylo štěstí. Děkuju. (Někteří poslanci ANO tleskají.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další s faktickou poznámkou vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček, poslanec Jiří Strýček, pan poslanec Josef Cogan. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak díky. Já jednak souhlasím s tím, co říkal pan předseda Bernard, abychom to možná už ukončili, ale přece jenom, protože jsem člověk přes čísla, tak musím zpochybnit to, co říkal jak pan poslanec Letocha, tak pan poslanec Lochman, prostřednictvím pana předsedajícího. U pana poslance Letochy to je fakt šílené. Tak my vám ukážeme graf, který je jasný, věcný. (Ukazuje.) A vy říkáte ne, my vám to ukážeme, kdyby to bylo, jak by to bylo, kdybyste tam byli vy. No to bych mohl takhle pokračovat a mohl bych říct, jak by vypadalo to zadlužení v době covidu, kdybychom přistoupili na vaše návrhy, kolik se má dávat do ekonomiky. Já jsem si to odhadl a mám to podle vašich vyjádření, vašich představitelů, bylo by to o 200 miliard korun více, to znamená, tam by to bylo úplně něco jiného. Ale to nemá cenu, to je šílené, tahleta diskuse.

To, co je výrazně nepřesnější, anebo velmi obecné, to, co říkal pan Lochman. On říkal, že to zadlužování šlo rychleji z ledna roku 2022. Takže čísla, pane poslanče. Za rok 2020 eurozóna se zadlužovala tempem 7,1 %, Česká republika 5,8 %. Rok 2021 eurozóna 5,3 %, Česká republika 5,1 %, myslím tím deficit veřejných financí. A rok 2022, když už jste byli vy, 3,6 % eurozóna a 3,6 % Česká republika. Jinými slovy, není pravda, že jsme v covidu zadlužovali my více, naopak v covidové době jsme zadlužovali pomaleji než eurozóna. A v roce 2022 je to na stejné úrovni. Já s vámi nechci polemizovat, klidně se na ta čísla podívejme, ale když už to uvádíte, prosím pěkně, nestřílejte. Bavte se podle čísel. Je to o ekonomice. A to je řekněme o něco méně než... Nic. Už to nebudu komentovat. Dík.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Strýček, poté pan předseda Josef Cogan, pan poslanec Petr Letocha. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom v krátkosti zareagovat na to, co tady říkal pan předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Cogan ohledně roku 2013 a vlády hnutí ANO 2013 a 2017. No, ono víte, v tom roce 2012 se totiž připravil daňový balíček, stejně jako se připravuje teď. A tenhle daňový balíček, který - všichni víme, pan ministr Stanjura si to velmi dobře pamatuje, jak se schvaloval a co všechno přinesl - nás uvrhl do recese, z které jsme si vykopávali ještě v roce 2014. A ostatní země Evropy už z ní byly dávno venku. Ono totiž je to velmi jednoduché, zvednout daně. Ale každý, kdo pracoval v nějaké firmě, ví, jak negativní dopad má jakékoliv zvednutí na firmu, na její konkurenceschopnost, na prodej výrobků a tak dále. A v těchhle dobách, a to se týkalo v roce 2013 a možná se to týká i teď, se těmhle firmám má pomáhat, ne jim utahovat opratě. Protože tyto ozdravné balíčky jsou absolutně prorůstové. - Protirůstové. Pardon, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Cogan, poté pan poslanec Petr Letocha. Prosím.

 

Poslanec Josef Cogan: Tak já jednoznačně trvám na tom, že prostě v roce 2013 a v následujících letech jste promrhali tu příležitost, která tou fiskální odpovědností tady jednoznačně byla. A můžeme si srovnat třeba státy Německo a Francie, kde vlastně Německo postupovala podobně jako Česká republika a Francie postupovala, to, co možná navrhujete vy. A srovnejte si vývoj toho dluhu, jaký měly v tom desetiletí a s jakým dluhem nastupovaly do toho dalšího problému, kdy vznikl ten covid.

Ten covid, to byl možná nadnesený - za to se omlouvám, jestli to někdo vnímal z pohledu toho covidu. Ano, to byla velmi vážná situace. Na druhou stranu chci říct a zopakovat, prostě těsně před začátkem covidu v únoru, myslím, že tenkrát byl úplně rekordní deficit 28 miliard a v podstatě už jste vypumpovali všechny různé zdroje, které byly v tom státním rozpočtu, a dostali jste se prostě na hranu, kdy vlastně rozpočet v tom roce by byl výrazně horší. A jestli chcete nějaká čísla, tak já vám řeknu to porovnání v těch posledních letech. V roce 2021, kdy jste naposled vládli, tak na stokorunu, kterou stát vybral, jste utratili 128. V dalším roce, kdy přišla nová vláda a snažila se tu vaši trajektorii, tu neskutečnou trajektorii toho jakoby dluhu, jakým způsobem směřuje, snížit, tak se to snížilo na zhruba 122. To, to znamená, na stokorunu utratí 122 korun. Letos se snažíme o to, aby to bylo 115. A to je tady přesně ta ukázka, že během dvou let se podařilo snížit ten rozptyl skoro o polovinu. Snažíme se o to, je to složité, je to těžké, ale prostě budeme se snažit dál, protože jsme odpovědní, protože máme odpovědnost za budoucnost. A prostě proto budeme dál řešit tyhlety věci odpovědně. Vy to prostě takto nevnímáte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktické poznámky stále přibývají. Tak nejprve pan poslanec Petr Letocha, poté pan poslanec Radek Vondráček, Robert Králíček a další. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já bych rád vaším předsednictvím, prostřednictvím, pardon, rád bych vaším prostřednictvím reagoval na pana místopředsedu ohledně toho grafu. (Ukazuje.) On to je v podstatě váš graf, pane místopředsedo, to jsou vaše data. Jediné, co jsem tam vlastně doplnil, byl váš návrh rozpočtu v roce 2021 na rok 2022. A to je ten modrý sloupeček nad tím červeným, protože to vám tam chybělo. A chci ukázat, že jste v podstatě rozpočtovali větší schodek, než nám vyčítáte. Nemluvě o tom, že v střednědobém výhledu jste rozpočtovali podstatně ještě větší zadlužení v rámci HDP, a to v roce 2024 dokonce o 7,7 %. To znamená, já si tady nic nevymýšlím, jak graf je váš, tak rozpočet je váš. A v podstatě vy jste udělali tento graf, akorát jste nám neřekli, že kdybyste tady byli vy, tak váš střednědobý výhled rozpočtu byl ještě horší než ten, který nám tady vyčítáte.

A ten podnět, který měl být v tom mém příspěvku, byl ten, který už jsem tady zmínil, a já ho rád zopakuji, že pokud bychom se tady bavili o tom, že v roce 2022 byste zjistili, že je tady nějaká válka, ještě k tomu energetická krize, s čímž mimochodem váš dlouhodobý, ta předpověď jakoby nepočítala, tak ta čísla by byla ještě někde jinde a dneska bychom se bavili o úplně jiných daňových změnách. O tom já se tady bavím. Protože my v tuto chvíli počítáme s tou válkou, protože v ní žijeme. Počítáme s energetickou krizí a máme tady ty rozpočty stejně takto vysoké. Ale vy jste s tím nepočítali a rozpočtovali jste to ještě víc, než máme teď, když jsme ve faktické situaci, kdy se musíme potýkat s migrační krizí, kdy se musíme potýkat s energetickou krizí. Takže to jsou vaše čísla. Jenom je interpretuji tak, jak se vám to s největší pravděpodobností nelíbí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat faktickými poznámkami. Nejprve pan poslanec Radek Vondráček, Robert Králíček, Jiří Mašek a další. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak já děkuji za slovo. Já nejsem odborníkem na ekonomická témata, mě v podstatě vyvolal zápal kolegy Cogana. Za mnou přišel jeden pan důchodce na nějakém setkání s voliči a ukazoval mi čísla, že vlastně díky přebytku, který měl pan ministr financí Babiš v době Sobotkovy vlády, vlastně celá Sobotkova vláda, celé to čtyřleté období se zprůměruje, tak byla přebytková.

Zkuste se na to podívat. Zkuste si to spočítat. To je tak, když jste mluvil o tom, jak se tady něco promrhalo a ztratilo, tak vlastně celá ta vláda byla mírně přebytková. A tím bych to uzavřel.

A chtěl bych všechny poprosit, já vím, že to souvisí, úzce to souvisí, rozpočet úzce souvisí s tím daňovým balíčkem, ale kdybychom se tedy postupně mohli vrátit k tomu daňovému balíčku a abychom mohli vystoupit my ostatní. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, je to přesně tak. Každopádně podle jednacího řádu faktické poznámky mají přednost i před přednostním právem a řádně přihlášenými. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Dovolím si zareagovat i na tu poznámku pana ministra Stanjury, kterou teď pronesl, i na vás, pane předsedající. Mně se líbil výstup pana Bernarda, osobně ho neznám, ale podle diskuse mi přijde jako pragmatický člověk, který diskutuje k tématu. Ale mně přijde, jak kdybyste to měli nacvičené: vypustíte pana Cogana z klece, pak jde pan Letocha, pak jde pan Lochman, oni nás pozurážejí, tepou tady do nás, nebudu říkat, že si vymýšlejí nebo lžou, pan Letocha přijde s nějakou virtuální realitou, kdyby náhodou, tak dojdou argumenty, budeme strašit Babišem, kdyby tady vládl, tak to bude ještě horší. A pak přijdete vy a řeknete - pojďme se umírnit. Pan ministr Stanjura prostřednictvím řekne, pojďme se vrátit, nebo reaguje. Já s tím souhlasím. Ale my jsme nebyli ti, kteří tu vyvolali těch deset dvacet faktických. Protože já se domnívám, že jsme fakt diskutovali konstruktivně, nebo aspoň jsme se o to snažili. Ne všichni možná, ale byla to konstruktivní debata, než přišel pan Cogan a udělal ten svůj výplach. Jinak to nemůžu nazvat.

A nezlobte se na mě, to, co říkal pan Letocha, tak kdybych to přenesl na ten otřepaný vtip, když zastaví pana Letochu v autě, že překročil rychlost, že jel 120 korun (kilometrů), tak on by mohl říct no jo, ale kdyby jel Babiš, jel by 150. A já bych se s ním i přes nedoporučení pana předsedajícího chtěl vsadit a klidně ten hazard, tuto sázku, zdaním sto procenty. Jak dlouho se budete na pana Babiše vymlouvat? Já si tipuji, že do roku 2030. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než udělím další slovo, přece jenom k probíhající diskusi. Chci říct, pane poslanče, nikdo zde z žádné klece vypouštěn není. V rámci těchto vyjádření bych poprosil o jistou korekturu.

Tak prosím, nyní pan poslanec Jiří Mašek, Ondřej Lochman, Berenika Peštová a další. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím k panu předsedovi Coganovi. Vy jste tady použil porovnání let 2019 a 2020, čili těch covidových let, a tam jste řekl, že na stovku příjmů bylo v roce 2020 128 korun výdajů a že vy jste s tím zamávali a že jste to dostali v roce 2022 na 22 korun na tu stokorunu. Já bych chtěl říct, že to je neporovnatelné období, protože ten covid se s těmi výdaji... prostě ten byl jasný, ale u vás těch 22 korun, kdybych se něčím chlubil, tak bych řekl, že jsme to stáhli na desetikorunu navíc v případě, že byste zvládli ceny energií, inflaci a další věci, které byly na rozdíl od toho covidu ovlivnitelné. Takže prosím, nesrovnávejte nesrovnatelné. A pokud to srovnáte, tak ať je to s vědomím, že vy jste ty kroky učinit mohli, neučinili. A těch 22 korun na tu stokorunu v roce 2022 je ostuda. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Ondřej Lochman, poté paní poslankyně Berenika Peštová a Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Za mě velmi krátce. My nikoho neurážíme. To jen kdybych to měl porovnávat třeba s vystoupením některých tady včera, tak tady my nejsme osobní, mluvíme o našem názoru na ekonomiku, na tyhlety výsledky. To jenom k Robertovi Králíčkovi - s Robertem zastupujeme... (Předsedající: Mým prostřednictvím.) prostřednictvím předsedajícího, stát v Parlamentním shromáždění NATO, tykáme si, bavíme se o tom osobně. Tak jenom, Roberte, prosím tě, nikdo tu osobně do nikoho, prostřednictvím pana předsedajícího, tady nikoho osobně neuráží. A myslím si, že potom dodávat k tomu takové výroky, které jsi vypustil na předsedu našeho poslaneckého klubu, je právě to, co by se dít nemělo. Takže tady bych chtěl říct, opravdu nebuďme osobní.

A chtěl jsem jen vystoupení kvůli krátkému komentáři. To, o čem jsem mluvil a na co pak reagoval pan kolega Havlíček, v létě 2022 vyšlo několik článků, Česko bylo nejrychleji se zadlužující zemí v EU, ekonomický růst patřil k nejnižším. Zpráva NKÚ a tak dále. To je to, prostřednictvím předsedajícího, pane Karle Havlíčku, to je to, o čem jsem mluvil. Pojďme si ta data porovnat. Já říkám, že republika se zadlužovala sakra rychle. A ano, ten trend se zatím nevede zvrátit. A proto tu dneska projednáváme ekonomický balíček. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan poslanec Patrik Nacher. Dvě faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Začnu od konce na pana poslance Lochmana, prostřednictvím pana předsedajícího. Víte, ono když ty články čtete, tak je musíte dočíst i do konce. Rozumím tomu, že ten první nadpis je nejrychleji zadlužující se, ale pak se musíte podívat, na jakém místě je v tom zadlužení, jo, to je třeba až dole. Takže ten článek by bylo fajn, kdyby člověk dočetl i do konce. To jenom na vás, pane poslanče, prostřednictvím... (Poslanec řečnici ukazuje svůj notebook a vysvětluje.) Nemluvte na mě, vezměte si faktickou. Budeme potom povídat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče Lochmane, přesně tak, prosím, projevy pouze přes mikrofon. Pokračujte.

 

Poslankyně Berenika Peštová: A teď bych chtěla na pana poslance Letochu, prostřednictvím pana předsedajícího. Víte, já nejsem takový expert na ekonomii, jako jste vy, sice přesahy myslím mám docela velké, ale bohužel v ekonomii zas takhle perfektní nejsem, takže používám ten selský rozum. Vy tady vytáhnete nějaký grafík a říkáte, co by bylo, kdyby. Jo? Ale vy přece nemůžete vědět, jak se ta vláda, nebo by se ta vláda ANO zachovala v té situaci, v které jste byli vy, to znamená, jak by řešila energetickou krizi, jak by řešila windfall tax, nemůžete vědět, jak by řešila zastropování. Takže vaše "co by bylo, kdyby" mi připomíná takového toho dědečka, který pláče na Václavském náměstí, a když se ho zeptají, proč pláče, tak říká, já pláču, kdybych měl vnučku a ta vnučka si vypíchla oko, jaké by to bylo neštěstí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já vám také děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera. Zatím poslední faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych nejdřív poprosil, jestli mi pan Letocha půjčí ten graf. (Odmítá.) Tak nepůjčí. Takže on se za něj asi stydí, nebo nevím, nechce mi půjčit ten graf. (Pobavení v sále.) Já budu mít menší, já mám menší graf. (Ukazuje.) Tak jsem menší, tak používám menší graf. To už jsme si vyjasnili s tím tlačítkem tady. A ono se to těžko... s tímhle se těžko debatuje, co by bylo, kdyby. Protože on tady použil ten graf, pak tam dal něco nad rámec toho, jak bychom ten rozpočet připravovali my. To naproti tomu já mu nabídnu něco, co by bylo ne v teorii, ale co by bylo kdyby v praxi.

A znovu se vracím - a vy to vždycky cudně promlčíte - ke všem vašim pozměňovacím návrhům, pokud jde o kompenzace v covidu. Kdyby všechny vaše návrhy na zvýšení kompenzace v covidu prošly, tak jsme o 200, 250 miliard víc. Tak to není, co by bylo, kdyby. To by bylo, co by bylo, kdyby to prošlo. Tak by tady nebylo 42 % HDP, to zadlužení, ale třeba 43, 44. Takže by to bylo ostřejší, to zadlužení by bylo mnohem, mnohem větší.

Takže, pane kolego, takhle. Buďte v tomhle konzistentní a přihlaste se ke svým pozměňovacím návrhům z minulého volebního období, které by naši zemi zadlužily více. A to není, co by bylo, kdyby, protože to jste reálně navrhli, já to mám ze systému stažené. A nesrovnávejte to prosím, co by bylo, kdyby, nějakou teorii, jak už tady bylo řečeno, kdy vy vlastně předjímáte, jak my bychom se zachovali v době energetické krize, v době zahájení války na Ukrajině a podobně. Tak. Tolik poznámka.

Mrzí mě, že kolega Letocha mi nechce půjčit svůj graf. Já bych to na něm ukázal mnohem plastičtěji než na tomhle malém papírku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji zde další dvě faktické poznámky - nejprve pan poslanec Robert Králíček, poté pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Už budu velmi krátký. Už jsem to udělal osobně, ale chci to udělat veřejně. Panu Coganovi se prostřednictvím předsedajícího omlouvám. Můj výrok byl neadekvátní. Jsem emotivní člověk, ale dám si na to pozor. Nepatří to sem. Omlouvám se. (Potlesk ze všech stran sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové ze všech lavic, ať už vládních, nebo koaličních, já jsem samozřejmě předkladatel tohoto zákona, tak se předpokládá, že tady budu podstatnou, ne-li celou část debaty. Včera to bylo deset hodin, dneska to bude déle. Ale jestli budeme pokračovat v sérii faktických připomínek, kdy vlastně nevím, 70 minut nemám, k čemu bych vystoupil, tak po mně nemůžete spravedlivě vyžadovat, abych tady seděl celou dobu.

Já jsem připravený, a myslím, že včera i dneska jsem odpovídal na dotazy, které přišly, protože někteří z vás teď, tak jak vystupují, když tady všichni se mnou zůstanete do půlnoci, kteří jste teď měli faktické připomínky, tak budou považovat za fér a ta svá slova vezmu zpět. Pokud ovšem někdo z vás odejde a nebude tady se mnou do půlnoci, tak to fér prostě není. Nebo není fér vyžadovat, abych tady byl celou dobu. Já jsem fakt připraven debatovat, podpořil jsem bez mikrofonu, teď přes mikrofon vlastně vystoupení pana poslance Radka Vondráčka. Vraťme se k tomu, co je k meritu věci. Půjčte mi graf, nepůjčte mi graf - ten graf nesouvisí. Neříkejme si, kdo začal a kdo nezačal. Já jsem považoval za korektní říct, protože jsem tady desítky hodin, že pokud to takhle bude pokračovat, tak já prostě nemůžu tady celou dobu být. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Tím jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a nyní se vrátíme k přednostním právům a já uděluji slovo panu předsedovi Radimu Fialovi. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Jsem rád, že dnes, doufám, skončila kapitola obviňování se, která vláda je horší a která je lepší, a dáte také prostor i jiným politickým stranám a hnutím, které třeba ještě v těch vládách nebyly.

Jenom k tomu, co tady zaznělo, dovolte mi jednu věc. Já se musím usmívat, protože každá ta strana, ať levá, nebo pravá, si to interpretuje tak, aby jí to vyšlo. Někdo třeba nebojuje s inflací, někdo nebojuje s inflací a chápu, že vedlejším produktem inflace je to, že jsou vyšší daňové příjmy státního rozpočtu, tudíž když řeknete, že nezvyšujete daně vůči HDP, no tak je to prostě, je to jasné, protože si vyberete o 120 miliard, tím, že nebojujete s inflací, tak vyberete o 120 miliard víc, tak jasně že nezvyšujete daně. Ale v absolutních číslech to tak je. A můžete se tady hádat, jak chcete, odnesou to obyčejní lidé a to je na tom to nejhorší. To je to, co nevidíte. Ukazujete si tady grafy, ale ten, kdo na to skutečně doplatí, a ten, kdo to zaplatí, budou lidé.

Takže teď ke konsolidačnímu balíčku. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážení páni ministři, dovolte, abych také řekl něco za hnutí SPD ke konsolidačnímu balíčku, který jste nám představili a který tady teď projednáváme v prvním čtení.

Jediným legitimním postupem vlády, jak v současné ekonomické situaci konsolidovat veřejné finance, a zkrotit tak hrozivě rostoucí deficit státního rozpočtu a zadlužení země, by bylo urychleně novelizovat zákon o státním rozpočtu na letošní rok, a to na straně výdajů jejich výrazným snížením.

Ale já odpovím ještě panu ministrovi Stanjurovi, který tady jasně říkal, že si některé věci musíme přeložit do češtiny. Já souhlasím s prvními dvěma větami, které on tady dnes řekl. Potřebujeme konsolidaci veřejných financí, potřebujeme - a tu druhou věc, pane ministře, teď jsem to zapomněl. (Nápověda ministra Stanjury mimo mikrofon.) Jo, jestli máme veřejné finance v dobrém stavu. Nemáme. Absolutní souhlas. Ale dál už se lišíme v té cestě, jak toho dosáhnout, a tomu já se chci dnes věnovat.

A možná by ještě mohl a měl následovat návrh na zavedení srážkové daně na dividendy vyplácené ze zisků vytvořených v České republice a odtud po stovkách miliard ročně vyváděných do zahraničí, včetně tvrdého dohledu nad tím, jak zahraniční korporace zneužívají vnitrofiremní transfery a jak takzvaně optimalizují daňovou povinnost v oblasti daně z právnických osob a nově i v oblasti windfall tax. Vše ostatní je nadbytečné, škodlivé a kontraproduktivní. A vrcholem je právě projednávaný konsolidační balíček, který je plošným zvýšením daní a odvodů českým občanům, živnostníkům a firmám - a můžete stokrát říkat, že snižujete daně vůči HDP, v absolutní hodnotě pro lidi, a to je nejdůležitější, je zvyšujete. A který se v praxi projeví nejdříve až za dva roky, a to ještě velice negativně. Který je silně proinflační a který podsekává čisté disponibilní příjmy a koupěschopnou poptávku českých domácností a konkurenceschopnost českých firem a také který podrývá a podkopává i náš budoucí hospodářský růst. A to si myslím, že je na tom nejhorší. Když vidíte třeba Polsko, které snižuje daně, tak my prostě jdeme úplně na opačnou stranu.

Tomuto návrhu nepředcházela kvalitní analýza situace. A to neříkám jen já, ale i řada renomovaných ekonomů. Vládě se rozpadá rozpočet pod rukama. Ona nejenže nedokáže správně identifikovat příčiny tohoto stavu, ale obrazně řečeno dále přikládá pod kotel, hasí požár benzinem a navrhuje zavést opatření, která současný stav ještě zhorší. Ukázkovým příkladem je chaotické zvýšení DPH, kde sama vláda přiznává, že jeho vliv na bilanci příjmů státního rozpočtu bude záporný a navíc ještě povede ke zvýšení inflace.

Tato vláda nemá žádnou dlouhodobou rozpočtovou ani hospodářskou politiku a jen se potácí od jedné pseudoreformy ke druhé, ještě horší, než byla ta předchozí. A to je myslím stěžejní a základní věc, že neexistuje žádný systém, žádná koncepce, žádné předpoklady. To vše za doprovodu vypouštění pověstných signálů. Základní materiál vlády k tomuto balíčku neobsahuje žádné smysluplné řazení priorit a zcela zde chybí makroekonomický kontext, to je prognóza jeho vlivu a dopadu na vývoj klíčových makroekonomických ukazatelů. Analýza RIA u tohoto materiálu nedisponuje vyčíslením dopadů navrhovaných opatření na jednotlivé typy domácností, veřejná správa, soukromý sektor, senioři a podobně. Ani firem. Je plná klišé a obecných tvrzení, čímž neplní svou základní úlohu.

Vláda, jak jsem již uvedl, zde zcela podceňuje či úplně pomíjí inflační rizika. Přitom inflace respektive boj proti inflaci by měly být hlavní, absolutní vládní hospodářskou prioritou. Já ale se trochu obávám, a je to moje mínění a můj názor, že vládě ta inflace tak trochu vyhovuje, protože samozřejmě jsou to zvýšené daňové příjmy do státního rozpočtu o stovky miliard každým rokem, takže samozřejmě potom můžeme interpretovat, můžeme hovořit o výši zdanění, můžeme hovořit o celkové zadluženosti vůči HDP. A samozřejmě to vychází dobře, ale ten problém tady reálně existuje. Vláda současnou situaci chybně interpretuje tak, že klesající míra inflace znamená pokles cen. Nikoliv. Znamená to jen, že ceny rostou pomaleji než předtím, ale stále rostou. Tento fakt vláda ignoruje jak při dopadu předkládaného balíčku na náklady firem, tak i na domácnosti, které jsou v posledních měsících nuceny rekordním způsobem snižovat svou spotřebu.

K tomu uvedu následující. Deflátor HDP je nejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace v ekonomice. Deflátor HDP není založen na spotřebním koši jako jiné cenové indexy, například index spotřebitelských cen, ale zahrnuje v sobě změnu cen všech statků v ekonomice, Je počítán na základě množství zboží v běžném období. Již v minulém roce spotřeba českých domácností začala dle tohoto ukazatele prudce klesat, to znamená, že lidé začali šetřit. Ve třetím čtvrtletí o 5,2 % a ve čtvrtém čtvrtletí o 5,5 %. A právě spotřeba domácností se stala hlavním faktorem poklesu české ekonomiky. V prvním čtvrtletí roku 2023 pokles spotřeby domácností pokračoval, tentokrát o 3 %.

Vláda taktéž vůbec nechápe roli mezd v ekonomice. V souladu s tím, že jsme bohužel ekonomickou kolonií, a včera dopoledne jsme tady o tom mluvili u té vlajky Evropské unie, jsou mnohdy i vládou mzdy vnímány pouze jako náklad a jejich růst jako problém. Pokud by se ovšem česká ekonomika více orientovala na domácí spotřebu, byly by mzdy vnímány jako významný, ba hlavní zdroj kupní síly, což by samozřejmě bylo žádoucí. Mzdy a jejich vývoj jsou rovněž klíčové pro státní rozpočet, protože od nich se odvíjí kupní síla domácností, inkaso, daně z příjmu fyzických osob a nepřímo i výběr DPH a spotřebních daní. Je jen velmi těžko představitelné, že bude jakákoli konsolidace veřejných financí úspěšná, když budou reálné mzdy nadále silně klesat, což se nyní už druhým rokem děje, a tento konsolidační balíček jednoznačně povede k dalšímu poklesu čistých mezd.

Kvůli zrušení školkovného, omezení daňové slevy na manželku či manžela pečujících v domácnosti o malé děti, kvůli zrušení daňového zvýhodnění řady zaměstnaneckých benefitů či znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců. Pracující rodiny s dětmi takto přijdou v příštím roce o 42 000 korun ročně, což už je velká rána. A přitom jsme o tom hovořili, o takové reformě penzí, důchodové reformě, která samozřejmě žádnou důchodovou reformou není, pokud právě nebude obsahovat to, že se budou rodit děti, bude obsahovat podmínky pro to, aby se rodiny nebály mít děti, že je neuživí, a aby se zvyšovala demografická křivka. Takže zase jdeme úplně naopak. Vezmeme jim peníze, aby se bály ještě víc.

A představuje to také útok na pracující rodiny s dětmi a na rodiče samoživitele, kvůli kterému nízkopříjmové pracující rodiny ve velkém spadnou do systému sociálních dávek. To jsou další výdaje. Mluvíme o tom, že se nám utrhly výdaje ve státním rozpočtu. Tak si vytvoříme další. Už jsme si vytvořili výdaje - sociální dávku na bydlení jsme zvýšili, tak teď si zvýšíme ještě další sociální dávky. Ale já jenom říkám, že prostě ten státní rozpočet není nafukovací. Přece není možné, aby lidé měli mzdu nebo plat a k tomu měli čtyři sociální dávky. To přece není možné. Něco je, něco je v tomto státě špatně.

Znovu připomenu chaotické vládní šachy s DPH. Proč se vláda k takovéto rozsáhlé manipulaci, která zasáhne asi polovinu spotřebního koše, vůbec uchyluje, když její dopad má rozpočtové příjmy ve finále ještě výrazně snížit. I na základě minulých zkušeností nelze předpokládat, že snížení DPH bude promítnuto do snížení koncových cen pro spotřebitele. O 2-3 procentní body se to prostě nestane. Já vím, že tady teď proběhla dlouhá diskuse o tom, kdo má a kdo nemá pravdu. Ale já jsem také přesvědčen, že pokud DPH snížíme o dva, tři procentní body, že se to nepromítne do koncových cen, protože ti lidé si řeknou, ti obchodníci si řeknou, bude probíhat další inflace, tak to prostě do koncových cen nepromítneme, protože kdoví, co bude za měsíc, kdoví, co bude za půl roku a mohlo by nám to chybět. A pokud s nimi, pane ministře, takovou dohodu uděláte, tak jenom proto, že nám to teď zvedli o stovky procent a potom vám ty dvě, tři procenta na půl roku zpátky dají, zvlášť když není a nebude doprovázeno tvrdými kontrolami cen či maržového rozpětí dle zákona o cenách, například u potravin.

Daňový chaos podobně jako vysoká inflace přímo vybízí k tomu, aby si obchodníci navýšili marže, zejména když už několik měsíců je evidentní, a říkají to ekonomové zprava i zleva, například Lukáš Kovanda či Ilona Švihlíková, že dnešní inflace je primárně zisková, respektive maržová. Navíc je třeba si uvědomit, že do vyšší sazby DPH přejdou velice citlivé položky denní potřeby, léky, teplo, vodné a stočné. Takže to je další věc, kdy se nám zvednou ceny bydlení, protože samozřejmě to bude promítnuto do nájemného, anebo to bude promítnuto prostě do finančních výdajů rodin samozřejmě a bude to bydlení problém.

Ukázkou toho, jak Fialova vláda myslí konsolidaci veřejných financí vážně, je to, že se chystá půjčit si další peníze nad rámec schváleného rozpočtu od Evropské unie z programu Recovery Science Facility. To je program schválený v létě roku 2021, který členským zemím nabízí vedle dotací také vratné půjčky. Dle vládních představitelů by měl minimální objem této plánované půjčky činit 3 miliardy eur, tedy bezmála 70 miliard korun. Tato půjčka dále zvýší výdaje státu. Jen to nebude vidět na první pohled, protože se bude splácet až po několika letech. Takže, pane ministře, já to chápu, je to od vás velmi chytré, my si půjčíme a vy, kteří přijdete po nás, tak to zaplatíte. Přátelé, toto nejsou žádné dotační nebo grantové peníze, ale tvrdé úvěry v eurech, a nikoliv zrovna levné. Bude je nutné splácet a ještě se vedle toho zajišťovat na kurzové riziko. Varuje před tím i odborný aparát Ministerstva financí.

Rekordně vysoká inflace ovlivňuje jak příjmy, tak i výdaje státu. Výdaje ale zvedá dramaticky více. Celkově stát vybral letos dosud na daních 12,9 %, více než vloni, to je 35 miliard korun navíc. Vyšší výběr daní je i o něco vyšší než celková inflace, která podle aktuálních dat v květnu dosáhla 11,1 %. Když se k tomu připočte ještě sociální pojištění, rostou celkové daňové příjmy o 11,3 %. Skoro přesně tak kopírují inflaci. Obrovský schodek vzniká z toho, že výdaje rostou nesrovnatelně rychleji. Místem, kde se prudce prohlubuje deficit, jsou kompenzace vysokých cen energií, které stát platí kvůli špatnému nastavení a fungování cenových stropů dodavatelům energií. A u toho bych se zastavil. Já jsem přesvědčen, že to je základním proinflačním tlakem. Ceny energií. Už jen za prvních pět měsíců letošního roku za ně stát utratil 40 miliard korun. To znamená, kdybychom zavedli sociální tarif, SPD říká od začátku, že bychom měli stropy udělané tak, že bude výrobní cena energie, elektrické energie plus nějaká přijatelná marže, i když bude klidně 10 %, bylo by to v sociálním tarifu, tak by samozřejmě ty ceny byly někde úplně jinde. Víte, kdo to tak dělá? Dělá to tak například Švýcarsko. Švýcarsko, které prodává svým občanům a firmám energie za ceny, za které je vyrobí, narazí si na to 10 %. Víte, kolik má Švýcarsko inflaci? Čtyři a půl procenta. Čtyři a půl procenta. Kdyby to tak bylo i u nás, pane ministře, tak bychom vůbec nemuseli snižovat valorizaci důchodů, protože byste to finančně zvládli. Možná byste nekoupili jeden tank a mohli jste přidat seniorům.

Původní plán byl, že to, co stát vyplatí dodavatelům na těchto kompenzacích, si vezme zpět na dani z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax . Ale já jsem přesvědčen, že to se nepodaří. A říkal jsem to hned na začátku, že naučíme ty velké energetické a nadnárodní korporace optimalizovat a že už to z nich nikdy nedostaneme. Takže kde udělali soudruzi - v tomto případě nikoliv z NDR - chybu? Celá tato operace skončí pro stát minusem v řádu desítek miliard korun. Vláda se často lživě chlubí, jak energetickou krizi zvládla, ale relevantní mezinárodní statistiky ukazují, že Česká republika zaznamenala jeden z nejvyšších růstů cen energií v Evropě. Vláda tady neintervenovala v zájmu zákazníků a spotřebitelů, tedy občanů, domácností a firem, ale pouze v zájmu energetických firem a překupníků s energiemi s rekordními zisky. Namísto toho, aby vláda okamžitě řešila tuto zásadní věc radikálním snížením cenových stropů, jejich zafixováním v případě elektřiny, tak jak už jsem řekl, přímo u výrobců, a okamžitým ukončením vyplácení kompenzací z veřejných peněz překupníkům energií, protože burzovní cena elektřiny klesla za poslední rok o 900 eur za megawatthodinu a ta výrobní zůstává stále stejně nízká, rozhodla se znovu vzít si peníze od občanů. A tak nyní koncový zákazník platí za silovou elektřinu bez DPH a dalších poplatků 6 korun za kilowatthodinu, u plynu jsou to za tuto část ceny 3 koruny. Ale obchodníci si účtují libovolnou a neomezenou, mnohem vyšší celkovou cenu a stát jim rozdíl z vybraných daní vyplácí. Jsou to překupníci, jsou to energetičtí gangsteři - a vy s nimi spolupracujete. A částka na tyto kompenzace, pokud stát nezasáhne, ještě poroste, protože 700 000 zákazníků skončí fixace dřívějších nižších cen energií v průběhu druhého pololetí letošního roku, a tito odběratelé tedy naskočí do systému chybně nastavených cenových stropů později.

A ještě ohledně windfall tax. Zálohy, které na ni budou dotčené firmy a banky platit letos v září a v prosinci, budou vypočítány podle jakési fiktivní daně z jejich loňských zisků. Tyto zisky budou ale letos podstatně nižší a při konečném vyúčtování příští rok v červnu bude muset stát těmto firmám ještě vracet mnohamiliardové přeplatky. A to se opravdu vyplatí.

Premiér Petr Fiala se od reality snaží odvést pozornost nesmyslnými prohlášeními typu, že dohoda o konsolidaci letošního rozpočtu se odsouvá až na konec léta, kdy budou údajně známá další čísla o reálném stavu vývoje rozpočtu.

Tak uvidíme. Já samozřejmě bych si přál kvůli České republice a českým občanům, aby ty deficity byly co nejnižší, ale myslím si, že teď je to chování nehodné zodpovědného premiéra. Ale není divu. Všichni si pamatujeme, jak Petr Fiala před volbami sliboval, že v žádném případě nezvýší daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura to opakoval naposledy na snídani pro novináře 12. dubna letošního roku. A měsíc nato, 11. května, tato pětikoaliční vláda zveřejnila svůj konsolidační balíček, v němž zvyšuje úplně všechny přímé daně. Daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i daň z nemovitostí.

Od vlády, která se nepravdivě deklaruje jako pravicová a ekonomicky liberální, je naprosto nehorázné, že prohlubuje a rozšiřuje daňovou progresi u daně z příjmů fyzických osob, i když by zde měl fungovat jediný spravedlivý způsob tohoto typu zdanění - rovná daň, stejná daňová sazba pro všechny její plátce. A připomínám, že dočasnou daňovou progresi zavedla do systému rovné daně v roce 2012 Nečasova vláda. Bylo to tenkrát formulováno jako solidární přirážka, a já jsem u toho byl, která měla platit pouze na dva roky. Aby prošla, tak se říkalo, že bude platit na dva roky. Ale platí už 11 let a vy ji ještě rozšiřujete na další desítky tisíc občanů s příjmem nad trojnásobkem průměrné mzdy. Víte, co to znamená v realitě? Že každý z nich zaplatí ročně o 40 000 korun navíc na provoz a realizaci vaší nenasytné a nekompetentní ekonomické politiky. No, nevím, jak to dál komentovat, ale rozhodně musím říct, že to konzervativní pravicová vláda není.

Hořké plody této politiky sklízíme už nyní. Průměr reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v prvním čtvrtletí letošního roku oproti předchozímu čtvrtletí o 1,2 %, meziročně pak o 9,6 procentního bodu. Jsou to oficiální čísla Českého statistického úřadu. Reálná spotřeba domácností na obyvatele poklesla mezičtvrtletně o 2,6 % a meziročně se snížila o 7,6 %. A já se bohužel obávám, že ten pokles bude nadále pokračovat. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání se v letošním prvním čtvrtletí oproti předchozímu čtvrtletí reálně snížil o 0,7 % a meziroční už o 8,3 %.

V konsolidačním balíčku tedy zcela absentuje analýza dřívějších ekonomických rozhodnutí a jejich dopadů a místo toho je nám předkládán seznam opatření, u nichž není stanovena priorita ani jejich další reálné dopady. Zejména mám na mysli dopady na vývoj inflace, HDP a hospodářského růstu. Ze všech vládních kroků i plánů je evidentní, že vládu vůbec nezajímá jejich makroekonomický kontext. Možná si ani neuvědomuje, protože v ní nesedí žádný skutečný ekonom hodný tohoto označení, co to znamená a proč je to vlastně důležité. Anebo si vláda skutečně myslí, že se české veřejné finance nacházejí ve vakuu nezávislém na inflaci, na mzdách či na růstu, případně poklesu nebo na výkonu ekonomiky? Asi ano, protože jenom tak si lze vysvětlit třeba to, že v situaci, kdy i běžné léky jsou již téměř rok nedostupné, vláda klidně navrhne zvednout u nich sazbu DPH. To samé platí u cen potravin. Snížení sazby se v situaci skrytých kartelů, kdy maloobchodní trh zcela ovládají tři zahraniční hráči jednající ve shodě, do nižší ceny pro spotřebitele vůbec neprojeví. O tom jsem tady mluvil. Na to by musela vláda použít jiné nástroje, o kterých jsem zde již hovořil v minulosti.

Když si vláda uvědomí, že očekávané a rozumné daňové inkaso může získat jen z ekonomiky, která funguje, a nikoli z ekonomiky, která se hroutí a kde pracující občané reálně chudnou - to si myslím, že je základní věc. A ještě jednou k DPH. Snížená daň z přidané hodnoty, tedy daň uplatňovaná na zboží základní životní potřeby, která nyní činí 10 % a kterou hodlá vláda zvýšit na 12 %, je už nyní v České republice nejvyšší ze zemí střední a východní Evropy. A já za hnutí SPD říkám, že jsme ji měli zachovat aspoň pro ty základní věci, které lidé potřebují k životu. A jsem přesvědčen, bohužel, díky naší ekonomice, že nějaká příští vláda bude muset prostě na základní věci to DPH snížit.

To, že je nejvyšší v České republice ze zemí střední a východní Evropy, to vyplývá z každoroční studie CEE tax guide poradenské společnosti Mazars, zveřejněné nedávno na jejím webu. Tato společnost zde porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy. Studie upozorňuje na to, že už nyní jsou snížené sazby DPH v Česku vyšší než v okolních zemích. Polsko uplatňuje snížené sazby 8 a 5 %, Slovensko 10 a 5 %, Rakousko 13 a 10 %, Německo využívá jednu sníženou sazbu DPH ve výši 7 %, v Maďarsku jsou snížené sazby ve výši 18 a 5 %. I proto náš stát nyní vybírá historicky suverénně nejvyšší objem finančních prostředků na daních. Letos v prvním pololetí takto vybral, a to bez pojistného na sociální zabezpečení, celkem 644 miliard korun. To je například o 36 % více než v průměru v prvních pololetích let 2016 a 2019, a proto můžete říkat, že v poměru k HDP jste úspěšní. A můžete se tady přetahovat zleva doprava, kdo to dělal hůře, ale odskáčou to lidi, kteří to zaplatí. To je potřeba si tady říct.

A opět to všechno souvisí se ziskovou a maržovou inflací, o které jsem hovořil. Největším firmám v určitých segmentech podnikání, zejména tam, kde neexistuje volná konkurence a skutečná tržní soutěž, enormně rostou zisky a cenou za to je rekordní propad životní úrovně obyvatel - a znovu opakuji, na ty se tady musíme dívat -, horší než v době světové finanční krize v letech 2008 a 2009 anebo v době covidu. Příjmy občanů totiž brutálně snižuje dlouhotrvající dvouciferná inflace, která vám paradoxně vyhovuje, jejíž břemeno jednoznačně nejvíce dopadá na běžné pracující a seniory, tedy na domácnosti a rodiny, které ve finále zaplatí i zvýšené náklady firem vyvolané politikou této pětikoaliční vlády. Je to začarovaný kruh a perpetuum mobile, které mají společného jmenovatele, a tím je naprostý ekonomický diletantismus této vlády. Protože ze záměrného poškozování českých občanů vás zatím fakt obviňovat nechci. Ale ve finále je to jedno, protože ten výsledek je pro nás bohužel stejný. Vždy se můžeme spolehnout na to, že v ekonomické oblasti, ale nejenom tam, si tato pětikoaliční vláda zvolí z nabízených řešení to nejhorší a pro český stát a jeho občany bohužel to nejméně výhodné. I proto se v naší zemi už vloni propadly reálné mzdy vůbec nejvíce z členských zemí OECD, tedy ze všech států ekonomicky rozvinutého světa, a to je opravdu smutné prvenství. A vláda k tomu mlčky přihlíží, anebo, a to je ještě horší, tento neblahý trend svými rozhodnutími udržuje, prohlubuje a umocňuje.

Co naopak v jejím programu i v konsolidačním balíčku úplně chybí, jsou úspory, šetření ve výdajích státu, zejména v těch naprosto zbytných a provozních. Pan ministr Stanjura při představování tohoto balíčku žongloval s čísly, kolik miliard škrtne na nejrůznějších dotacích, ale skutek zatím utek, respektive jednotlivá ministerstva začala dokonce prohlašovat, že zas až tak jednoduché či možné nejrůznější dotační programy omezit či zastavit to asi nebude, protože samozřejmě na spoustu z nich existují dlouhodobé smlouvy a mohou hrozit arbitráže. A naopak, současně už se plánují nové dotační tituly, například na Ministerstvu životního prostředí jde o dotace na opravy starých domů, na Ministerstvu průmyslu a obchodu zase o zavedení firemních dotací na pořízení elektromobilů. Green Deal se nám propisuje do všech ministerstev. Tak plaťte! Nad tím už zůstává doslova rozum stát.

Samozřejmě původcem toho všeho jsou šílená opatření Green Dealu v Evropské unii. Ve vztahu ke koncepčnosti a předvídatelnosti vládní politiky by se dalo říct, že pravá často neví, co dělá levá. Ale musíme to vzhledem k politickému zabarvení této vlády a pěti vládních stran upřesnit a konstatovat, že jedna levá téměř nikdy neví, co dělá až pátá levá. Ale to je jenom takový bonmot.

Musím ale říct - na vaši obhajobu, pane ministře - že v tom systému Green Dealu Evropské unie, Green Dealu směrnic, přerozdělování a regulací jste svázáni tak, že v tomto systému je opravdu velmi složité uspět, ekonomicky uspět, a nemáte to jednoduché. Ale jak jsem řekl, oba dva se lišíme v tom, jakou cestou bychom k nějakému zlepšování, jaký bychom použili způsob a jak bychom se k němu dostali.

Totéž se dá říci o plánovaném rozpočtu na příští rok. Po schválení konsolidačního balíčku to chvíli vypadalo, že vláda bude chystat rozpočet na rok 2024 s deficitem 210 miliard korun, což byl zřetelný pokles proti původnímu plánu, a já to chválím. Pak přišla nová čísla o letošním hospodaření státu do letošního června a do připomínkového řízení poslalo Ministerstvo financí návrh rozpočtu s deficitem 235 miliard - co se stalo? - aby vláda nakonec prozatím rozměr deficitu korigovala na 270 miliard. Takže nebude žádné snížení na rok 2024, nebo k tomu opravdu za spotřebujete dále zvedat daně, abyste něco ušetřili? Já pořád čekám na ty výdaje, kdy zastavíte ty rostoucí výdaje státu. A kolik to bude příště? To přece nemyslíte vážně! To není ta správná cesta. A co výdajové rámce na roky 2024-2026, které vláda schválila a se kterými vyjádřila hluboký nesouhlas i Národní rozpočtová rada z důvodu jejich nesouladu s konsolidačním balíčkem i s projednávanou první verzi rozpočtu na příští rok. A Národní rozpočtová rada je přece váš poradní orgán. Co to má znamenat? A teď nehovořím jen o obsahu a o tom nepřijatelně vysoko navrhovaném deficitu či deficitech státního rozpočtu, ale o tom, že Ministerstvo financí vůbec nezvládá svou základní práci, že doslova netuší, která bije. To tady opravdu ještě dosud nebylo.

Vláda tedy na jedné straně předstírá úspory, které ani nekonkretizuje, legislativně nenavrhuje a fakticky neprovádí, a na druhé straně rozjíždí nové dotační programy, na které si ještě skrytě mimo zákon o rozpočtu půjčuje v zahraničí. Skoro na to není co dodat. Dvě třetiny konsolidačního balíčku a sto procent obsahu dnes projednávaného vládního návrhu jsou zaměřeny na příjmy rozpočtu, tedy v překladu na tahání peněz z kapes občanů. Vy prostě naprosto jednoduše celou odpovědnost za ty deficity hodíte na lidi! Lidi, plaťte - a my to tady zkasírujeme a zaplatíme deficity, aspoň částečně deficity státního rozpočtu. Ekonomické prostředí země to zhorší, ekonomika v důsledku toho dále a razantněji zpomalí. A dokonce ani výběr daní nebude takový, s jakým dnes vláda počítá, což už se jí ostatně stalo několikrát, a lidem ještě více poklesne životní úroveň. Kde na to budete brát, na ty sociální dávky? Vždyť říkám, že státní rozpočet není nafukovací. Když nebudete řešit příčiny, ale jenom důsledky a jako důsledky budete dávat sociální dávky, tak padnete ještě dřív, než si lidé myslí.

Lze ovšem říci, že v míře zásahu občanů je tato vláda až zvráceným způsobem spravedlivá, řečeno s uvozovkami, protože pokles životní úrovně postihne úplně všechny sociální a demografické skupiny - živnostníky, pracující na dohody, zaměstnance, zaměstnavatele, důchodce, majitele nemovitostí, prostě všechny. Když si vládním balíčkem listuji a když sleduji pseudoekonomickou politiku, stále se mi vrací na mysl jeden výrok Ronalda Reagana a ten zní - cituji: "Pohled této vlády na ekonomiku lze shrnout do několika krátkých vět. Pokud se něco hýbe, zdaníme to. Pokud se to hýbe dál, budeme to regulovat. A pokud už se to nehýbe, budeme to dotovat." Konec citátu.

V České republice jsme už dávno za bodem, kdy zvýšení daní automaticky lineárně zvyšuje daňový výnos, dávno a daleko za pověstným bodem zlomu, za vrcholem Lafferovy křivky, která vyjadřuje efektivní zdanění. To platí u všech typů daní, aktuálně třeba i u spotřební daně, s jejímž zvýšením se v tomto daňovém balíčku také počítá, a kdy zdražení tabákových výrobků nepovede ke zvýšení daňového výběru a výnosu, ale naopak k jeho poklesu a současně ke zvýšení dovozu tabákových výrobků z Polska a k dalšímu rozšíření nelegálního černého trhu v této oblasti. Říkám to tady jasně. Vy to omlouváte nějakou daní z neřesti, ale ten výběr klesne a lidé si budou prostě pro cigarety jezdit do Polska, kde i díky tomu, že mají nižší spotřební daně, nebo přestože tam mají nižší spotřební daně, tak jim poroste daňový výnos například na DPH z tabáku, protože toho prodají dvakrát tolik, protože Češi budou jezdit kupovat cigarety do Polska. A ještě vznikne to, co jsem si myslel, že už snad nikdy nebude. Prostě budou to pašovat, budou pašeráci cigaret, budou to pašovat, vznikne šedá a černá ekonomika a nebude z toho mít nikdo nic.

Ale to je přece ekonomická abeceda, a přesto se vláda rozhodla ždímat vyššími daněmi z lidí další výpalné, které doslova rozhází na podporu neproduktivních činností politických neziskových organizací, na podporu cizích států a nejvíce na dotační spekulativní byznys propojený se zelenou politikou Evropské unie, která nás ekonomicky pohřbívá zaživa.

Je dobré si to závěrem zopakovat. Takže zvyšujete daň z příjmů právnických osob, která bude nejvyšší z okolních zemí. Asi to nebude zrovna opatření motivující firmy, aby přicházely zrovna do České republiky, tady podnikaly a danily. Zvyšujete sociální odvody živnostníkům o 60 %? To bude pro mnoho z nich, hlavně pro ty menší a venkovské, pověstný poslední hřebík do rakve jejich podnikání. Zejména když jim jako bonus zvyšujete i další daně klíčové pro jejich podnikání, jako je DPH na vybrané komodity a služby, spotřební daň či daň z nemovitostí.

Za další, opětovně zavádíte nemocenské pojištění pro zaměstnance, což je formou i obsahem klasická daň, nová daň a další zdanění práce. Dvoučlennou domácnost s průměrným příjmem to bude stát 6 000 korun ročně. Tak jen aby lidé věděli, na co se mají ve vašem podání připravit. A přitom nehodláte začít současně proplácet nemocenskou jakožto stát místo zaměstnavatelů, i když takto získáváte nové miliardové dodatečné rozpočtové příjmy.

Zvyšujete daň z nemovitostí a asi z vrozené skromnosti mlčíte o tom, že se zároveň tato daň má do budoucna každoročně zvyšovat o aktuální růst míry inflace. Takže prosím vás, to, že vám zdaní byty a domy téměř o 100 %, to není konec, to je začátek. To je začátek! Takže ty daně z nemovitostí porostou. Porostou každý rok, protože tato vláda k nim zavádí i inflační doložku. Takže důchodci nemohou mít inflaci v podobě valorizace důchodů kompenzovánu, ale vy si ji k dani z nemovitostí přirazíte. To je zásadovost!

Zrušením prorodinných daňových slev útočíte na pracující rodiny s nejmenšími dětmi a ohrožujete budoucí vývoj porodnosti, a tímto ohrožujete i důchodovou reformu a skutečně naplňujete to, že až ty dnešní děti půjdou do důchodu, už jim nebudete mít co dát. A nesystémovým chaosem v oblasti DPH, kde výrazně zvyšujete její sníženou sazbu a naprosto ničím to lidem nekompenzujete a ještě řadu komodit převádíte do o 11 procentních bodů vyšší základní sazby. Opět vyvoláváte ducha inflace a jedete na ruku některým monopolům, oligopolům, kartelům, nadnárodním korporacím.

Ve výsledku tedy platí, že dnes projednávaná část takzvaného konsolidačního balíčku nebude mít na veřejné finance zdaleka tak pozitivní efekt, jaký je dnes prezentován, ale naopak ten efekt bude opačný a negativní a jeho případné schválení povede k dalšímu snížení životní úrovně českých občanů a ještě více podsekne a srazí růst české ekonomiky, tedy spíše prohloubí její pokles. Na to, že tento návrh má včetně důvodové zprávy přes 700 stran, je to vážně tristní výsledek!

Také jde, a na to nezapomínejme, o naprosto zbytečně vynaloženou práci stovek vládních úředníků a stovky hodin času, o miliony korun do toho investovaných, které by bylo záhodno věnovat lepším, pro Českou republiku a její občany potřebnějším a důležitějším činnostem a opatřením. Mnohem lepší a levnější by bylo i to, kdybyste už nedělali vůbec nic, kdybyste žádný konsolidační balíček nepředkládali a kdybyste ponechali daňovou legislativu ve stavu, v jakém je dnes, a soustředili se na výdaje státního rozpočtu, když už ji neumíte nebo nechcete vylepšit tak, aby sloužila českému státu a jeho občanům, jejich prosperitě a slušné úrovni těch, kteří pracují. Poctivě pracují.

Pokud to, co dnes předkládáte, projde, bude ještě hůř. A naší povinností je vysvětlovat lidem proč a varovat před tím. Proto tady dnes stojíme a proto o tom debatujeme, aby lidé věděli, co je čeká. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní máme jednu faktickou poznámku paní poslankyně Peštové. Než dorazí k pultíku, načtu několik omluv. Pan poslanec Horák Jiří se od 13.15 do 17 hodin omlouvá z osobních důvodů, paní Olšáková Eliška od 17.30 do 21 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Zajíčková od 14.30 do 15 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády pan premiér Fiala od 11.15 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Tak paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji. Já jsem se tam snažila vmáčknout rychle ještě své tlačítko, ale bohužel to skočilo na příspěvek pana poslance Fialy. Já chtěla reagovat na pana ministra Stanjuru. Pan ministr Stanjura si tady postěžoval, nebo posteskl, abychom tady byli do těch 12 hodin, když teda máme ty faktické poznámky. Já jsem mu pouze chtěla připomenout, že ústava říká, že vláda je odpovědná Parlamentu. Nemusím vám říkat, že to je článek 68 odst. 1. Takže vy tady musíte sedět, ne že tady sedět nebudete a budete nás prosit, nebo žádat, nebo - vy jste to řekl tak jakoby docela výhrůžně - abychom my tady byli.

Já vám jenom chci říct, že vy jste sem dali takovou nálož... Vy měníte přes 60 zákonů. Přes 60 zákonů. Do mezirezortu jste to dali na 5 dní. Chvála bohu, dali jste to na všechna připomínková místa, kam jste to mohli dát, ale těch 5 dní bylo... To bylo tak šibeniční, že ve své podstatě, když jsem ty zásadní připomínky četla, to se nedalo vypořádat, to jste nemohli. Proto jste taky šli s 218 zásadními připomínkami nevypořádanými. Takže 218. To jsem si nedovolila. Já měla 5 a měla jsem stažený žaludek, když jsem šla na Legislativní radu vlády. Ale vy jste to obešli, vy jste na tu Legislativní radu vlády v podstatě ani nedošli, vy jste opomenuli nějakou komisi správního práva, finančního práva, pracovního práva, pro sociální věci, soukromé právo, komise RIA, to všechno jste vynechali, protože vy jste si založili speciální ad hoc komisi Legislativní rady vlády, kterou jste si zřídili. Nevím, kdo byl součástí, ale v každém případě opět jste nešli ani na to plénum. Takže vy jste šli stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády, což je pan ministr Šalomoun. Takže vy jste obešli úplně všechno, co jste mohli obejít. Tak se nemůžete divit, že ta diskuse je tady živelná (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), že těch faktických poznámek je hodně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Vracíme se do rozpravy. Vystoupí pan poslanec Štolpa, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Jenom připomínám, že ve 13 hodin vyhlásíme přestávku podle domluvy předsedů klubů. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda pětikoalice do Sněmovny předložila svůj konsolidační balíček, a nebojím se pohledět pravdě do očí, jedná se veskrze a pouze o balíček daňový. O jednotlivých aspektech tohoto balíčku mluvili a budou jistě ještě mluvit mí kolegové, já bych se rád zaměřil a vystoupil proti vládnímu návrhu na zvýšení daně z nemovitosti, který předložil premiér Fiala a ministr financí Stanjura.

Rozumím sice tomu, že naše země stojí před finančními výzvami, avšak nesouhlasím s tímto konkrétním návrhem jako vhodným řešením. Při hledání zdrojů pro financování vládních výdajů je zvýšení daně z nemovitosti považováno za snadné a rychlé řešení. Příznivci navýšení k tomu uvádí, že vlastníci, kteří mají na to, aby vlastnili nemovitost, mají přece finanční prostředky i na pokrytí těchto nákladů. Avšak tato představa je nespravedlivá a zkreslená.

Jak to vidíme v naší zemi, vlastnictví nemovitosti není jen pro bohaté, jak by mohl někdo namítnout nebo se nás snad snažit přesvědčit. Vlastnictví nemovitosti je univerzální cíl pro mnoho Čechů od mladých rodin, které chtějí stabilní domov pro své děti, po starší občany, kteří si za léta své práce našetřili na vlastní byt či dům. V naší republice je situace odlišná od většiny evropských zemí, téměř 80 % naší populace bydlí ve vlastních domovech. Po roce 1989 se lidé v Československu a později České republice, kteří byli dlouhodobě omezováni v možnosti vlastnit bydlení, začali snažit získávat vlastní majetek. To vyústilo v rozsáhlou privatizaci bytových fondů a nárůst vlastnického bydlení u nás. Mnoho Čechů se také rozhodlo pro vlastnictví bytu nebo domu kvůli finančním výhodám.

Vlastníci mají kontrolu nad svým majetkem a nemusí platit nájem, což je dlouhodobě ekonomicky výhodnější. Kromě toho mají možnost využívat hypoteční úvěry a výhody spojené s daňovými úlevami pro majitele nemovitosti. Dalším faktorem potom je, že vlastnictví bydlení je vnímáno mnoha Čechy jako důležitý symbol úspěchu a stability. Tradiční hodnoty a psychologické aspekty tak tedy rovněž hrají roli při rozhodování se pro vlastní bydlení. Lidé často chtějí mít svůj vlastní domov, který si mohou přizpůsobit svým potřebám a svému vkusu. Platí rovněž, že pronájem bytů nejen v České republice je spojen s určitou nejistotou. Pronajímatelé mají možnost zvýšit nájemné, ukončit nájemní smlouvu nebo provést jiné změny, které mohou narušit stabilitu nájemníka. Mnoho lidí proto nejen z těchto zmíněných příčin preferuje vlastnictví bytu nebo domu, protože jim poskytuje větší jistotu a kontrolu nad jejich bydlením. Toto všechno ve výsledku znamená, že návrh na zdvojnásobení daně z nemovitosti by se dotkl drtivé většiny českých domácností. To není otázka, která by měla být považována za marginální nebo zanedbatelnou. Toto je otázka, která se dotkne životů skoro všech občanů naší země.

Je důležité také zdůraznit, že máme v Česku dlouhodobě zásadní problém s cenami nemovitostí, s výstavbou a jsme jako země fakticky uprostřed bytové krize. Ceny nemovitostí v posledním desetiletí rostly výrazně rychleji než mzdy. Pro nákup bytu potřebujeme v průměru 15 ročních příjmů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zásadní princip politiky této vlády v oblasti bydlení, když už nemá plán, jak lidem s byty pomoci, by měl být nedělat nic, co by dostupnost bydlení ještě výrazně zhoršilo. Tento krok v podobě zvyšování daní z nemovitosti jde zcela opačným směrem. A co bude důsledkem zvyšování daně z nemovitosti? Nejedná se pouze o výši nákladů pro vlastníky nemovitostí. Toto zvýšení daně se promítne do nákladů na bydlení pro všechny, včetně nájemníků. Znovu opakuji a zdůrazňuji, že tento ekonomický nesmysl z hlavy ministra financí Stanjury se dotkne opravdu každého občana.

Vláda argumentuje, že zvýšení daně z nemovitosti je, v uvozovkách, jenom o stovky korun. Tento argument je zavádějící. Ano, v některých lokalitách může být navýšení o několik set korun, ale existují také lokality, kde to bude výrazně více. Musíme brát v úvahu, že každé zvýšení daně z nemovitosti má dopad na celkovou daňovou zátěž našich občanů. Připomeňme si, že se nacházíme v období, kdy Česká republika zaznamenává největší propad reálných mezd ve své historii a současně největší propad ze všech zemí OECD. Zvyšovat v tomto kontextu daň z nemovitostí je z mého pohledu zcela nepřijatelné. Majitelé nemovitostí, kteří nyní čelí vyšším daním, budou nuceni přenést tyto náklady na své nájemníky. To znamená vyšší nájemné pro lidi, kteří již sotva dokážou platit své účty, to znamená méně peněz v kapsách našich občanů, méně peněz, které mohou utratit v naší ekonomice, a v konečném důsledku třeba i méně pracovních míst.

Vláda tvrdí, že zvýšení daně z nemovitostí je způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi příjmy a výdaji státu. Ale já se ptám, proč se vláda nesnaží šetřit a snižovat své výdaje místo zvyšování daní? Nebylo by spravedlivější a efektivnější přijmout opatření k omezení plýtvání veřejnými prostředky? Majitelé nemovitostí v Česku totiž nenesou zodpovědnost za neschopnost vlády Petra Fialy, nenesou zodpovědnost za neschopnost ministra financí Stanjury, který neumí a nedokáže hospodařit se svěřenými finančními prostředky. Každý jen trošku ekonomicky gramotný nemůže tento vládní daňový balíček podpořit. Za sebe říkám, že rozhodně budu proti. Když nestojí na straně občanů vláda, musí na jejich straně stát opozice ve Sněmovně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Mračková Vildumetzová. (Volání z pléna: Přihláška!) A zároveň je i přihlášena, tak může po faktické poznámce pokračovat.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Já právě se dostávám do velmi svízelné situace, protože je deset minut do jedné hodiny a můj projev určitě bude delší než těch deset minut. A protože můj kolega, pan Štolpa, tady hovořil o dani z nemovitosti a já si myslím, že - a asi to nemá rád ani pan ministr financí - když někdo nějakým způsobem... (Otáčí se k předsedajícímu.) Já teď mám faktickou, ano...? Tak jestli někdo vstupuje do toho projevu, tak já bych, pane ministře, protože já jsem zaregistrovala všude v médiích, že tedy je, že daň z nemovitosti zůstane městům a obcím, ale měla se říct ta důležitá věc, že o 100 % se daň nemovitosti občanům zvýší. To je prostě fakt, který je.

A mě by zajímalo, protože na jednání byl předseda Svazu měst a obcí, on samozřejmě je zároveň František Lukl náměstek v Jihomoravském kraji za STAN, Eliška Olšáková je předsedkyní Sdružení místních samospráv, taky za STAN, a oni s vámi šli dohodnout, že tedy by to zůstalo městům a obcím a že by se jim popřípadě snížilo rozpočtové určení daní. Já vím, že oni jsou pro vás těmi konkrétními partnery, ale já když se bavím s ostatními starosty a primátory, tak oni - a já na to nahlížím, že by svým způsobem ti starostové mohli přijít ještě o více finančních prostředků. Tak já jsem se chtěla zeptat, jestli už máte nějakou tedy konstrukci, jaké daně, popřípadě jestli to bude DPH, které se bude snižovat, nebo daň z příjmu fyzických, právnických, protože samozřejmě u právnických tam dochází k tomu 2% navýšení, které nemělo jít městům a obcím.

Omlouvám se, že k tomu tedy využiju teď těch devět minut, jestli se nebudete zlobit, ale myslím si, že třeba tato věc... A i když Alena Schillerová vystupovala, tak jasně říkala, že daň z nemovitosti trápí všechny občany. Ale já chci říct jednu důležitou věc, že i když vy v médiích vystoupíte a řeknete: "daň z nemovitosti zůstane městům a obcím", tak musíte dodat: "ale občané budou platit o 100 % víc". A to je prostě fakt, který je. A já tedy zrovna s tím, co František Lukl a paní Olšáková (?), moc nesouhlasím jako bývalá starostka, protože ti občané si budou myslet, že daň z nemovitosti právě o těch 100 % zdraží starostové a primátoři. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A s faktickou poznámkou se hlásí pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem jednal s delegací Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, já nevybírám delegaci a je to věc členů a těch, kteří volí své vedení. A setkal bych se s tou delegací, ať by byl zvolen a stál v čele kdokoliv, myslím politicky, ať už z kterékoliv strany nebo nezávislý a podobně. Já jsem obdržel návrh obou těchto organizací, který říká, aby to, co je navrženo v konsolidačním balíčku, ozdravném balíčku, aby objem daně z nemovitosti směřoval do měst obcí, s tím, že by to, aby to bylo rozpočtově neutrální, bylo nahrazeno snížením podílu sdílených daní. A já jsem ani neměl kompetenci, ani pravomoc to odsouhlasit, slíbil jsem, že to projednám v rámci vládní koalice. A ta jednání začnou a očekávám, že by mohla skončit někdy před druhým čtením. To za prvé.

Za druhé, v té debatě je důležité, jestli... protože navýšení v tom ozdravném balíčku není o 100 %. Není o 100 %, je tam ten koeficient jedna, je to zhruba 9 miliard na 12,6. Takže stejně v dalších kolech jednání se budu ptát, jestli objem toho přesunu má být 9, nebo 12,6, což je 100 %. Kdyby to bylo 12,6, tak to skutečně by odpovídalo navýšení o 100 %. Pokud by to bylo 9, tak to propočteno, já teď nevím, jestli je to 0,78 nebo 0,8, by se zvýšil ten základní koeficient.

Otázka, na kterou dlouhodobě upozorňuju reprezentanty těchto organizací, ale je, že správa daní stojí 1,2 miliardy korun. To znamená, dneska to není výnos pro stát nula, ale minus 1,2 miliardy. Já myslím, že je korektní se o tom bavit, protože ono je to poměrně efektivní, ta správa, ve smyslu, že tam nejsou žádné velké nedoplatky. A samozřejmě by stát chtěl mít nulu, tak řekne městům, obcím: vybírejte si to sami. Já to nebudu navrhovat, nemyslím, že by to byl šťastný krok, ale myslím, že je legitimní se o této částce, kterou stát stojí - a je to jedno, kdo je ministr, je to zhruba 1,2 miliardy korun. Nesouvisí to ani s výší vybrané daně, protože pokud některé obce nebo více obcí zvýší koeficient, tak výběr je logicky vyšší, ale samozřejmě náklady zůstávají stejné.

Ten čas můžou využít k tomu, že daň z nemovitosti by měla být první digitalizovaná daň s předvyplněným daňovým přiznáním. Pokud všechno půjde dobře, tak na začátku roku 2026, to znamená daňové přiznání za rok 2025 by už mělo být předvyplněné pro všechny daňové poplatníky. Protože pokud někdo z vás vyplňoval toto přiznání někdy v posledních měsících či letech, tak je to určitě horší než vyplnit daň z příjmu fyzických osob. Je to určitě náročnější díky tomu, jak je to poměrně složitě konstruované, musíte si zjistit typ pozemku, obecně závaznou vyhlášku, která to upravuje, a podobně.

Toto je návrh Svazu měst a obcí. Současně říkám, že včera po jednání s Asociací krajů, s jejich vedením, předložím k debatě ve vládní koalici návrh Asociace krajů k změně RUDu pro kraje. Ta by se ale týkala změny kritérií či nových kritérií a podobně. Tak řekl jsem úplně stejně - když je RUD otevřený, není důvod o tom nejednat, ale ani v případě měst a obcí, ani v případě krajů samozřejmě ministr financí nemůže uzavírat žádnou politickou dohodu. Vysvětlili jsme si, o co jde. Takže já jsem schopen vysvětlovat svým vládním kolegům, co je obsahem toho návrhu, a ta jednání povedeme, já bych řekl, v příštích šesti týdnech a před druhým čtením bude jasno, jestli takový pozměňovací návrh, který odpovídá těmto návrhům, si někdo z vládní koalice osvojí a předloží nám jako Poslanecké sněmovně v průběhu druhého čtení a k rozhodnutí v třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí ještě paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já mnohokrát děkuji, pane ministře. Já se jenom chci zeptat, jak dokážete, aby to bylo rozpočtově neutrální? Já si myslím, že to v žádném případě dokázat nelze, protože - u daně z nemovitosti asi ano, když se dohodnete. Ale ještě jsem tedy nepochopila, protože když se zvýší základní koeficient na dvojnásobek, ten základní, tak města a obce pak můžou jít až do pětinásobku. Málokdo to využívá. To znamená, že když dneska někdo platil 1 000, bude platit 2 000, ano? Vy počítáte, že zdražením daně z nemovitosti o 100 % vám přijde do rozpočtu 10 miliard korun, ano? Cca. Dobře. A teď, když tedy u daně z nemovitostí budeme mít vždycky tu částku, v uvozovkách, jasnou - ano, ty obce si to pak ještě mohou zvyšovat, ale to do toho nepočítám. Ale řekněte mi, jak v rozpočtovém určení daní, z čeho budete vycházet? Vždyť přece vy vůbec nemůžete vědět, jaký bude vývoj DPH, daně z příjmu právnických, fyzických. To znamená, že obce a města podle mého názoru můžou přijít o daleko více finančních prostředků a ještě na sebe převezmou to, že budou lidé říkat, že starostové a primátoři zvýšili daň nemovitosti o 100 %.

Já tedy vůbec nechápu, jak tohle mohl předseda Svazu měst a obcí a předsedkyně Sdružení místních samospráv dojednat. Já si nemyslím, že to je dobrý návrh pro starosty a primátory. Takže děkuji za reakci.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, faktická poznámka pana ministra, prý odpoví.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Máme dvě minuty. Já jsem to popsal. Já jsem obdržel návrh a teď ho budeme projednávat. Já nejsem ten, kdo by měl obhajovat ten návrh, vysvětlovat a přesvědčovat někoho, že je to správně. Jak to udělat jednoduše? Vezmete tu částku a přepočtete koeficienty, tak jak se to dělalo kdykoliv. Když se snižovala daň z příjmů fyzických osob, tak se odhadlo, kolik bude výpadek, (udělali?) jsme procenta. Samozřejmě dneska ta inkasa jsou mnohem vyšší, než byly odhady v roce 2020 - ano, to tak je - ve prospěch obcí. Ale jinak to nejde. Nedá se to fixovat a přepočítávat každý rok.

Tak pokud bychom k tomu přistoupili po vzájemné shodě - protože když nebude shoda, tak to zůstane tak, jak je to navrženo. Říkám, není to iniciativa vlády, ani Ministerstva financí, ani ministra financí. My to jsme schopni přepočítat, pokud bude politická dohoda. Ale říkám, já to nebudu obhajovat, to není můj návrh. Já ho jenom projednám se svými vládními kolegy. A pokud se na tom shodneme anebo pokud by něco takového předložil někdo z opozice, tak ho pak projednáme v Poslanecké sněmovně ve druhém a třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A ještě s jednou faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně, ale mám pocit, že vás budu muset přerušit ve 13 hodin na přestávku. Tak prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já ještě jednou mnohokrát děkuji. Je minutu do jedné. Pane ministře, nemohl byste mi ještě tedy odpovědět a říci - změna RUDu krajů, jaká ta nová kritéria? Jestli to tedy není tajné. Já si myslím, že i ostatní zastupitelé krajů... (Tak bohužel vás musím přerušit, je 13 hodin.) Tak bohužel. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Doporučuji si to třeba říct v předsálí s panem ministrem. Je 13 hodin, podle dohody klubů přerušuji a vyhlašuji polední pauzu do 14.30. Ve 14.30 se opět potkáme tady v Poslanecké sněmovně v sále. Dobrou chuť.

 

(Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 71. schůze Poslanecké sněmovny. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kterou vedeme k sněmovnímu tisku 488. O slovo je nyní přihlášena paní poslankyně Eva Fialová a dále pan poslanec Radek Vondráček - ale vnímám faktickou pana předsedy Bendy. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená, paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, jde nám to docela dobře, ale přesto zbývá 39 přihlášených, kde včera v poledne jich bylo 41, jestli se nepletu, nebo takovéhle nějaké číslo. Proto navrhuji, abychom dnešní jednání protáhli po 19. i 21. hodině. A všimněte si, nenavrhuji po 24., pokládám za rozumné řešení, které jsme zvolili včera, pro všechny poslance i zaměstnance, aby se kolem té půlnoci končilo a pokračovali jsme druhý den ráno. Navrhuji prodloužení jednání jménem všech koaličních klubů, abych to uvedl na to, abychom dnes jednali a meritorně hlasovali i po 19. a 21. hodině.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, je to jasné. Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí. Budeme hlasovat o jednání i meritorním hlasování po 19. a 21. hodině. A ano, samozřejmě poprosím všechny, protože vás nyní všechny odhlašuji, abyste se opět přihlásili svými registračními kartami.

 

Jelikož se počty přihlášených již ustalují, tak pouze zopakuji, že nyní přistoupíme k hlasování, abychom dnes jednali i hlasovali po 19. i 21. hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování s pořadovým číslem 18 bylo přihlášeno 105 poslankyň a poslanců, pro 100 proti 0. Konstatuji tedy, že dnes budeme jednat i hlasovat po 19. i 21. hodině.

 

Než přistoupíme k přihlášce paní poslankyně Evy Fialové, načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Faltýnek od 14.30 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 14.30 do 17 hodin ze zdravotních důvodů a paní ministryně Jana Černochová od 13 hodin z pracovních důvodů.

Nyní je prostor pro paní poslankyni Evu Fialovou - kterou ale aktuálně nevidím přítomnou v sále, čili ztrácí pořadí, a my můžeme přikročit k dalšímu přihlášenému, kterým je pan poslanec Radek Vondráček. Dále se připraví paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za slovo. Já patřím mezi ty poslance, kteří v rámci rozpravy se rozhodli, že určitým způsobem budou modifikovat a změní svůj původně zamýšlený projev, a to s ohledem na vývoj té diskuse, na ty střety, co tu proběhly včera večer a dnes dopoledne. Část toho tématu už byla vyčerpána. Já bych se proto držel takového pravidla tří. Já budu mít tři oblasti, o kterých bych chtěl mluvit, a budu pokládat vlastně tři základní otázky: proč, kdo a co? A ty tři oblasti, kterých se to týká, protože jsem volený zástupce občanů, tak bych tady chtěl promluvit za skupiny, které podle mě nebyly vyslyšeny v rámci přípravy tohoto nového právního předpisu o konsolidaci veřejných rozpočtů, a to je za prvé justice, za druhé včelaři a za třetí vinaři, abychom to měli jednoduché a přehledné.

Takže začneme tou justicí. Já mám tady k dispozici vyjádření Nejvyššího soudu České republiky, týkající se části šestnácté toho předpisu, která hovoří o změně zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Ty připomínky Nejvyššího soudu jsou následující. Podle přesvědčení Nejvyššího soudu navrhovaná úprava odporuje ústavnímu pořádku, jak jej v souvislosti se zásahy do platových poměrů soudců opakovaně vyložil Ústavní soud, a neměla by být z tohoto důvodu přijata. Tečka. To je připomínka Nejvyššího soudu. Já bych tím v podstatě mohl skončit, protože tím je řečeno vše, nicméně dovolte mi, abych v rámci debaty podložil toto tvrzení dalšími argumenty.

Poslední trvalá změna platové základny provedená zákonem č. 587/2020 Sb. byla odůvodněna tím, že je třeba platovou základnu navázat na veličinu, jež není v rukách politické moci, tedy nastavit nějaký platový automat, do něhož již nebude jednorázově svévolně zasahováno. V rozporu s touto tezí je politickou reprezentací předkládána další restrikce soudcovských platů. Z ustálené judikatury Ústavního soudu, například nálezy 28/13 a 11/02, se mimo jiné podává, že platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní, nesnižovatelnou veličinou, nikoliv pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou, přičemž dlouhodobě by plat soudce měl vykazovat vzestupný trend, který by neměl být nižší než obdobný trend týkající se průměrné odměny ve veřejném sektoru. V rozporu s citovanou ústavní maximou návrh tuto veličinu trvale, a to připomínám, trvale snižuje, aniž by pro takový krok byly předestřeny jakékoliv věcné důvody, opět nejlépe odkázat na ústavní nález 28/13 odst. 53, a aniž by docházelo ke srovnatelné platové restrikci též ve vztahu k ostatním služebníkům státu, s výjimkou osob, jejichž plat je upraven zákonem 236/1995 nebo od tohoto zákona odvozen, přehlédnout nelze ani skutečnost, že přes opětovně formulovaný apel Ústavního soudu nebyl návrh s představiteli justice reálně věcně projednán.

Tady pro všechny, kteří už tady vystupovali, mnozí to říkali také, pět dní připomínkového řízení samozřejmě vede k tomu, že naprosto selhala komunikace s jednotlivými adresáty té dané právní normy. Já tedy můžu jenom konstatovat, že skutečně vládní koalice a vláda v komunikaci s justicí naprosto selhala a tato věc nebyla vykomunikována. Ten názor je poměrně jednoznačný, tam se vlastně nedá dále diskutovat. Jestliže označíte tento návrh za protiústavní, tak potom jakým způsobem chcete vypořádávat tuto připomínku?

Nejvyšší soud upozorňuje, že limity pro restrikce platů soudců jsou upraveny též zákony Evropské unie, je to například rozhodnutí Evropského soudu C 64/16, a jejich dodržování může být přezkoumáno Soudním dvorem. S ohledem na velmi krátkou lhůtu pro připomínky nemůže Nejvyšší soud poskytnout hlubší rozbor řešené materie. Nicméně pro stručnost lze konstatovat, že postačí, bude-li politická reprezentace, to je moc výkonná a zákonodárná, respektovat ústavní pořádek, jak jej vymezil Ústavní soud například v již zmíněném nálezu spisová značka 28/13. Pouhé přečtení tohoto nálezu by mělo předkladatele vést k tomu, že od záměru opětovně zasahovat do platové základny soudců upustí. Tuto připomínku hodnotíme jako zásadní. Konec citátu vyjádření Nejvyššího soudu.

Vy všichni to znáte, ten starý příběh. Tady už víc jak rok leží návrh poslance Andreje Babiše na zmrazení platů ústavních činitelů. Ten se týkal jenom platů ústavních činitelů. Ale aby to nebylo takové, jak to navrhoval Andrej Babiš, aby to vypadalo trochu jinak, přichází se s jiným koeficientem, s jinou základnou pro výpočet, aby to bylo trochu něco jiného, ale fakticky to znamená zpomalení růstu či zmrazení platů nejen poslanců a senátorů, ale i soudců, a to navzdory tomu, že zde byla v minulosti určitá gentlemanská dohoda, že se už na tyto platy nebude sahat. Vzpomínáte si, že za ministryně Heleny Válkové došlo k nějakému narovnání a že se soudci vzdali svých nároků, které se, teď vám neřeknu přesně, v jaké výši pohybovaly, ale zkrátka nepožadovali dorovnání ve svých příjmech s tím, že už je to naposled, co se tato materie vůbec řeší a projednává. A uplynul nějaký rok a už to zase tady leží na stole a zase se tím musíme zabývat. Považuju to za úplně zbytečné. Považuju za nevhodné to zapojovat tady do konsolidace veřejných rozpočtů. A samozřejmě říkám tady s veškerou vážností od mikrofonu, že ve výsledku se nakonec dočkáme přezkumu Ústavním soudem a že nakonec ty prostředky s velkou pravděpodobností budou muset být dorovnány.

Takže o co nám zase jde? Zase jenom trošku vylepšit výsledek, aby ten schodek lépe vypadal v tomto roce, a po nás ať přijde potopa. Já myslím, že tímto způsobem by skutečně předkladatel neměl postupovat. Je to také důvod, a říkám to tady dopředu, proč budu navrhovat v té správné chvíli, aby i tento tisk byl přikázán ústavně-právnímu výboru. Nemám ambici na ústavně-právním výboru projednávat všechny aspekty daňového balíčku, ale prosím vás, toto je věc, která opravdu patří materiálně do ústavně-právního výboru, a já doufám, že můj návrh bude podpořen. Tak to máme justici.

Za druhé tady máme včelaře. Už to tady zaznělo v rámci rozpravy z několika úst. V balíčku se navrhuje sjednocení limitů pro osvobození ostatních příjmů v § 10 zákona o daních z příjmů na 50 000 a zrušení úpravy příjmů z chovu včel § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. Když to probíráte se včelaři, tak většinou vám řeknou jednu větu: že to opravdu není dobrý nápad. Protože ta oblast je natolik specifická, velká část včelařů, a je to nějakých 65 000 registrovaných včelařů - a já jsem jeden z nich a říkám tady rovnou, já nemám střet zájmů, já mám devět včelstev, takže na mě se to určitě vztahovat nebude a já určitě včelařením nevydělávám, ale všem je jasné, že to v konečném důsledku může vést akorát k tomu, že se ta včelstva nebudou hlásit, že se tím může zhoršit nákazová situace, že se bude léčit všelijak, bude se léčit svépomocí. Není to vůbec šťastný nápad. Vy víte, že Česká republika je včelařská velmoc, my máme možná největší hustotu včelstev nejen v Evropě, ale na světě; že to není vůbec jednoduché hospodaření. Vždycky se s nadsázkou říká: celé vaše hospodářství lítá někde ve vzduchu. Mohou přijít nemoci, může přijít špatné počasí, které nedokážete ovlivnit. A třeba jenom letos na jaře opravdu uhynulo velké množství včelstev a ta situace není jednoduchá. A teď přichází tady toto.

Jenom v rámci nějakého osvěžení bych vám chtěl říct, že už 8. dubna 1775 vydala Marie Terezie svůj včelařský patent pro Dolní Rakousy a Moravu, ve kterém - počkejte, já si to najdu (hledá příslušný text) - ve kterém vyloženě tedy napsala, že: "včelařství jest ku většímu povzbuzení včelařství na věčné časy osvobozeno od veškerého desátku, kde doposud panství nevybíralo a touto dávkou nebylo odškodněno. Jestliže však některé panství řečených dvou zemí s tímto požitkem v rektifikatoriu skutečně bylo zapsáno, má se u příslušné zemské vlády ohlásiti, aby po podaném dobrozdání dle tohoto nařízení požitek ten se odepsal nebo jiným způsobem nahradil, kdyby se samo nerozhodlo, že se tohoto nepatrného výtěžku z lásky k všeobecnému dobru zříká." Já tedy říkám z lásky k všeobecnému dobru, že včelařství, a máme tady včelařů hodně, opravdu není jenom o nějakém výdělku. Je to prostě záležitost, která má velký dopad na krajinu, vůbec na hospodářství. Všichni víme, že tam, kde jsou včely, tam se lépe daří i zemědělcům. Ty výtěžky - a já tady mám nějaké vyjádření včelařského svazu, které vám ještě přečtu - jsou potom relativně směšné. Bude to znamenat obrovskou administrativní zátěž, kdyby nějakých 50 000 včelařů mělo podávat daňové přiznání a potom platit daň třeba 1 500 korun, tak jestli to opravdu má smysl. Říkám, že jedna třetina včelařů jsou důchodci. Kdyby oni měli vést nějaké papírování, tak to prostě zabalí a skončí. A já vám nemusím snad tady nikomu říkat, že to včelaření opravdu, kdybychom se takto výrazně posunuli a kdyby došlo k úbytku toho včelstva, tak to pocítíme všichni. Pocítíme to na zemědělské produkci, lesní produkci, zkrátka na všem.

Jenom tady ocituji kousek z toho vyjádření včelařského svazu. Oni tady píšou, že včelařství v České republice je založeno na zájmových včelařích a jejich chovech. Podle oficiálních údajů Českomoravského svazu chovatelů, který vede ústřední evidenci včelstev, je v České republice 65 000 chovatelů včel. Naše právní předpisy neupravují definici zájmového včelaře s odkazem na počet včelstev, v tom se řídíme pravidlem Evropské unie, která označuje za komerčního včelaře toho chovatele, kterých chová více jak 150 včelstev. U nás je takovýchto chovatelů 150. Dotace těmto chovatelům pak podléhají specifikům bez ohledu na to, jestli se jedná o zemědělského podnikatele, nebo ne. Jestliže je včelař profesionálním včelařem, pak je registrován jako zemědělský podnikatel podle zákona o zemědělství a to není vázáno na počet chovaných včelstev, ale na vůli chovatele se touto činností živit. Všichni ostatní jsou zájmoví včelaři, prodávají své přebytky v rámci ostatních příjmů. Proto včelaři nechápou tvrzení, že profesionální včelaři využívají jakousi výjimku fiktivní výše příjmů a formálně rozepisují včelstva na členy rodiny. Včelařství je u nás tradiční společenskoprospěšnou činností založenou na rodinné tradici. Většina našich nových včelařů je právě z rodinného prostředí, ve kterém se tento koníček dědí, aby se práci se včelami syn, vnuk, dnes i dcera, vnučka naučili, předávají se jim včelstva. A tady od zeleného stolu z ministerstva se šíří něco, že jsou snad podvodníci. Cítíme zde rétoriku některých profesionálních včelařů, kteří možná mají problém obstát v tržním hospodářství a vinu svalují na drobné včelaře. Včelařský svaz proto protestuje proti obviňování drtivé většiny poctivých včelařů z podvodu.

Vážený pane předkladateli - on tady pan ministr není. Já bych ho chtěl poprosit z důvodu vyššího dobra, aby navázal na tradice Marie Terezie a abychom tady nezdaňovali včelaře, což se tady prostě nestalo po stovky let. Ten patent víceméně platil až do začátku dvacátého století. Proč teď přichází s tímhle nápadem tato vláda? A vracím se k té svojí úvodní otázce: Mohl by nám pan ministr říct, koho to napadlo, kdo s tím vlastně přišel a kde je ta původní myšlenka, proč to vlastně dělají? Nepřinese to zhola nic. Jenom se pokoušíte zlikvidovat bohulibou činnost lidí, kteří mají blízko k přírodě a kteří tím určitě nedosahují žádných raketových výdělků.

Já jsem si vzal tady skleničku vlastního. Jenom abyste věděli, tak ta včela v létě žije 40 dnů, ona za tu dobu obletí zhruba tisíc květů a nasbírá jednu čajovou lžičku medu, nebo vytvoří se z toho nektaru, co přinese, jedna čajová lžička medu. Tak se podívejte na tu skleničku (ukazuje), kolik je v ní čajových lžiček medu, kolik včel se muselo složit svými životy na to, aby vznikla tato sklenička, kterou tady s láskou předávám panu místopředsedovi vlády a ministrovi financí, který je předkladatelem, který tady není, já mu to tady dám na stůl, ať se na tu skleničku podívá. A já prosím, a v dobrém, toto není, že bych chtěl jít do nějaké kontroverze nebo jít do střetu, ale prosím vás, pojďme se na to podívat a ve druhém čtení vymysleme nějaký pozměňující návrh, jak těm včelařům pomoci.

Tak to je za druhé. (Potlesk z řad ANO. Poslanec Vondráček pokládá skleničku medu na místo vyhrazené pro ministra financí.)

A třetí jsou na řadě vinaři, to bude nejrychlejší. Počkejte, já si to najdu. Takže v rámci vládního balíčku, protože kdo jste to ještě nezaznamenali, tak chce vláda zrušit možnost dávat víno jako firemní daňově uznatelný dar. Ovšem jinak tyto dary zachovává. To znamená, že státní rozpočet nic nezíská, nebo já o tom nevím. Jen nutí podnikatele, aby třeba pro účely nějakých dárků nenakupovali pro tyto účely víno. A já říkám, protože to říkám z vlastní zkušenosti, vždycky na Vánoce koupím nějaké moravské víno a svým dobrým klientům ho osobně zavezu a popřeji jim vše do nového roku, na oplátku obdržím většinou moravské víno od svých klientů. A takhle to prostě u nás běží a znamená to zlepšení prodeje těch moravských vín. Já nechápu, proč bychom si místo moravského vína měli kupovat belgické pralinky nebo golfové míčky. Proč si nemůžeme darovat dárky, které jsou tradiční? Ten stát tím nic nezíská. Já prostě bych se chtěl zeptat pana ministra, proč je to tady, v tom balíčku konsolidace veřejných rozpočtů? Čím si pomůžeme, když nemůžu darovat víno a musím si koupit ty pralinky? Jedna jednoduchá otázka.

A zase se vracím k tomu, kdo - kdo to u toho zeleného stolu na tom ministerstvu vymýšlí? Komu ti vinaři tak vadí? Není to tak dlouho, co pan ministr Stanjura chtěl zdanit tichá vína. Zvedl se obrovský odpor i v rámci koalice. Děkuji kolegům z lidové strany, že vysvětlili už svému koaličnímu partnerovi, že to je úplná blbost, že vinaři, to nejsou jenom výdělečně činné osoby, ale zároveň to má samozřejmě také vliv na celou krajinu, to prostě je nějaká tradice, to je v nás, to není jenom nějaká činnost za účelem dosažení zisku. A zase ti vinaři někomu vadí a zase to bude mít dopad na jejich obrat, na jejich příjem. Protože takových příkladů, jako jsem vám uvedl, je celá řada. Proto bych chtěl zase tady oslovit kolegy, kterým to je blízké, tato problematika, abychom se nějakým způsobem domluvili, abychom domluvili panu ministrovi život... pardon, ministrovi financí a připravili ve druhém čtení nějaký pozměňovací návrh, kde bychom tuto myslím si nesmyslnou úpravu upravili. Samozřejmě budu rád, kdyby mi pan ministr - kdyby tady byl - kdyby mi vysvětlil, koho to napadlo, co je účelem a co jsme tím měli získat. Podle mě vůbec nic. Je to namířeno jenom proti moravským vinařům, pro které by to mohlo znamenat citelný úbytek jejich příjmů.

Tolik z mé strany k daňovému balíčku. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě jedno konstatování, pane poslanče. Vy jste zmiňoval ten ústavně-právní výbor, tak jen pro vaši informaci, už je navrženo to přikázání jako výboru dalšímu.

A nyní načtu v mezičase došlé omluvy, a sice pana poslance Josefa Bernarda, který se omlouvá od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů, Jaroslava Bžocha, který se omlouvá od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů, a Jana Hofmanna, který se omlouvá od 19 hodin z osobních důvodů.

A dostáváme se ke dvěma faktickým poznámkám. S tou první je přihlášen pan poslanec Josef Kott. Pane poslanče, prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl svému ctěnému kolegovi, vaším prostřednictvím, říci, jak on říkal, že má devatero včelstev, tak že se ho to netýká. No, týká se vás to, pane kolego. Týká se vás to, protože tam je pouze limit 50 000 korun. A můžu vás ubezpečit, že chystáme pozměňovací návrh tak, aby skutečně ti malí včelaři, kterých je nějakých 80 % a mají mezi jedním a 15 včelstvy, aby se jich to netýkalo. Takže chceme, aby tam zůstala kombinace počet včelstev versus nějaký limit, a myslím si, že tímto způsobem ošetříme ty malé včelaře. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další faktickou se hlásí pan poslanec Michael Kohajda a dále se připraví paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. V prvé řadě bych chtěl říct, že mám velmi rád včely a med jím každý den. Chtěl bych jenom technicky upozornit na to, že to, co říkal tady kolega Vondráček, vaším prostřednictvím, paní předsedající, není pravda, protože to se jedná pouze o technickou změnu. Osvobození současně stanovené je 30 000 korun, pro zjednodušení administrativy se má za to, že příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí za zdaňovací období počet včelstev 60 kusů, je částka 500 korun na jedno včelstvo. Pakliže to překročí, pakliže případně bude toto ustanovení vypuštěno, jak je navrhováno, stále podle § 10 se staví proti příjmům výdaje, to znamená, zkoumá se ten čistý příjem podle § 10. Jediné omezení je tam, že se nemůžeme dostat do ztráty. A naopak osvobozená částka vzrůstá z 30 000 na 50 000 korun. To znamená, administrativně možná to může být takto složitější, ale daňově je to režim výhodnější. Takže není mi úplně jasné, proti čemu, když tady napadáte, že je to daňově pochybné, skutečně brojíte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím mým prostřednictvím. A nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Jan Volný. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem už předtím vystupovala před přestávkou s faktickou poznámkou ohledně rychlosti těch skoro víc jak 60 zákonů, které se v současné době novelizují. Měli jsme hodinu a půl přestávku a já bych docela byla ráda, kdyby pan ministr tady byl, protože je to gesční ministr, je to přes 60 zákonů, co se mění, takže by tady měl sedět a odpovídat. On sám tady vznesl dotaz, zda my tady budeme do dvanácti. My tady do dvanácti budeme, rádi budeme pokládat dotazy, ale jako medu to opravdu pokládat nemohu. Děkuji. (Reakce na skleničku medu na ministrově místě ve vládní lavici.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já tomu naprosto rozumím, komunikujeme, aby tu v krátké chvíli byl pan ministr přítomen.

Pan poslanec Jan Volný s následující faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, paní předsedající. No, já jsem hrozný smolař, já jsem studoval Vysokou školu zemědělskou a byl jsem ve Výzkumném ústavu včelařském, pět let jsem tam dělal pomvěda, dokonce jsem inseminoval včely, a po 35 letech jsem se dal znova na včelaření a hup, a už tam mám daňaře.

Prosím vás, já chci jenom ten dotaz - pan ministr už je tady - to, co říkal můj kolega: koho to napadlo? A moc prosím, a to určitě pan ministr bude mít nebo to budou jeho lidi určitě vědět: jaký to má finanční plusový dopad pro tuto republiku, že stojí za to se tím zabývat? Já bych tomu rozuměl, kdyby byl pan Babiš včelařem, je mi jasné, proč se to dělá, ale teď mně to jasné není. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s další faktickou je přihlášen pan poslanec Radek Vondráček, následně pan poslanec Kohajda. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Na pana kolegu, prostřednictvím paní předsedající. Já vám to řeknu z pozice toho včelaře. Vy jste to říkal přesně, tou legislativní mluvou, ale pro toho včelaře to znamená, že když máte v České republice do 60 včelstev, tak nemusíte řešit nic. Nemusíte platit daň ze zisku, prostě nepapírujete. Tak nějak děláte ty včely, tak jak se to dělalo po staletí, a teď to znamená, že se bude papírovat, bude se nějakým způsobem úřadovat. Vy si uvědomte, že to je předpokládaná paušální částka na to včelstvo. Ale jestli jsem pochopil dobře ten zákon, ono to včelstvo, když je dobré počasí, když je úživný kraj, tak ono vyprodukuje ještě mnohem víc, než se počítá paušálně na to včelstvo. A opravdu, u nás je 150 včelařů nad 150 včelstev, jinak všichni ostatní jsou ti zájmoví, nepodnikají a prostě žijí tady v tomto režimu.

Ono to možná takhle pro vás vypadá, že zvyšujete ze 30 na 50. Ale jak oni to vyřeší? Oni to prostě nebudou hlásit. Kdo to bude kontrovat, kolik tam těch úlů vůbec je? Tak on nahlásí třeba jenom 30 včelstev. Ale potom co těch 20, jak to bude léčit? Vždyť se ztratí trošku dohled nad tím, jestli je to dobře léčeno.

Tam je spousta praktických otázek, které možná od zeleného stolu z toho Ministerstva financí vypadají, že by se tam mělo něco danit, že tam prostě unikají nějaké peníze, ale v reálném životě to opravdu tak není. Když k tomu tedy přičtu ty pohromy, jako že cukr už stojí dvakrát víc, léčiva stojí víc, všechno stojí víc. Ten včelař do toho musí nainvestovat obrovské peníze. To jsem ještě neříkal k té sklenici medu, že samozřejmě někdo ten med musí posbírat, někdo musí odvíčkovat, někdo ho musí vytočit, někdo ho musí stočit do té sklenice a zaplatit tu sklenici. Kolik té práce kolem má ten včelař, to jsem úplně pominul. Já jsem to říkal jenom za ty včeličky.

Pane ministře, to je váš med, máte ho na stole. (Ukazuje na sklenici medu, kterou přinesl ministru Stanjurovi.) Tak to je z mé strany vše.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou chce dále zareagovat pan poslanec Michael Kohajda. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Musím říct, že ale ten režim se nemění. Vždy to byl příjem. To, co teď je upraveno v zákoně o dani z příjmů, je pouze administrativní vyhodnocení pro zjednodušení, kolik je příjem z jednoho včelstva. Příjem to byl vždy, vždy podléhal té dani, vždy se zdaňoval podle tohoto zákona. Stejně tak se na něj jako na ostatní příjem aplikoval limit pro podání daňového přiznání. Přece tady nemáme stav, kdy od první koruny ostatního příjmu jste povinen podávat daňové přiznání. To tady teď není a ta změna v tomto nespočívá. Fakticky se nic nemění. Mění se ten limit. Aktuální osvobození je 30 000 korun, teď je navrhováno 50 000 korun. O 20 000 korun víc. Takový je stav. Držme se prostě toho, co je skutečně v tom zákoně napsáno.

Já taky mám rád včely. Klidně se ptejme, jestli všechny včely a jejich chovatelé v České republice nemají být osvobozeni od daně z příjmů. To je regulérní dotaz. Ale jenom říkám, že ta čísla, která máme teď v návrhu, tak ten váš výklad je v rozporu s tím, co jsou fakta toho návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím o to oslovování mým prostřednictvím. Pan poslanec Radek Vondráček se opět hlásí.

Ještě načtu v mezičase došlou omluvu. Omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher od 15 do 18 hodin z osobních důvodů a pan ministr Marek Výborný od 19 do 22 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, to není můj výklad, to je stanovisko Českého včelařského svazu. Vy jste s nimi vůbec nemluvili, vy jste si to nevysvětlili. Já jsem to říkal na začátku svého projevu. Výrazně jsem zkrátil ten svůj projev, protože jsem byl připravený přečíst to stanovisko. Ale vzhledem k tomu, co jsme si tady vytrpěli za dva dny těch debat a někdy jsme se stočili ke státnímu rozpočtu a někam úplně jinam, tak jsem to zredukoval. Já vám to stanovisko hned teď dám. Už s tím nebudeme zatěžovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k další přihlášené, kterou je paní poslankyně Lenka Dražilová. Připraví se poté pan poslanec Petr Sadovský. Paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych na úvod chtěla říct, že mně je vlastně vládních poslanců i ministrů skoro líto, protože sledovat, jak se sami chytili do vlastní pasti, by samozřejmě mohlo být zábavné, ale není to tak. Protože co tady právě prožíváme, je účet za předvolební populismus současných vládních stran, a to nejenom pro jejich voliče, ale bohužel pro všechny obyvatele. Protože popularita vlády velmi rychle klesá, máte před sebou opravdu velmi těžký úkol. Musíte přesvědčit občany, že to, co děláte, dobře děláte a vlastně je zachraňujete.

Já jsem si udělala poznámku, že pan premiér tady dopoledne řekl, že děláte život zachraňující operace a že ti občané musí šetřit a že vy sami nemusíte. V tomto kontextu už to tady padlo, ale já to ráda zopakuji, že jste včera vyslali ten jasný signál všem občanům, že jste se rozhodli dát 50 milionů, někdo říká 54 milionů, na průvodce luxusními restauracemi Michelin. Já jsem si přečetla, že v první fázi provede Michelin analýzu celkové kvality gastronomické scény v České republice a poté inspektoři navštíví podniky z nějakého užšího výběru a ohodnotí je podle metodiky Michelin. Ale to asi nepůjde o ty vesnické hospody, kde bude zvýšeno DPH u točeného piva.

Pan místopředseda Havlíček to zde už řekl. My víme, že je potřeba to řešit, jenom bychom volili zásadně jinou cestu. Jedna ze základních pouček politického marketingu zní: běda tomu politikovi, který uvěří reklamním sloganům. To je asi to, co se teď stalo vládní garnituře. Tak dlouho mluvili o rozvratu státních financí předchozí vlády, až tomu sami uvěřili. Kdyby to byla pravda a byl to opravdu rozvrat státních financí, které naše vláda předávala, tak by mě zajímalo, jak by pojmenovali současný stav, kdy tempo vytváření schodku státního rozpočtu je dvojnásobné oproti tempu předchozí vlády. Ale vlastně mi tady odpověděl pan poslanec Bernard, který řekl, že kritický. Jaké posměšky teď budete dělat na vašeho pana ministra financí, který zde představil složité daňové změny, které mají mít u DPH podle jeho slov neutrální dopad?

Takže jinými slovy tu sedíme jenom proto, že uděláme změny v zákoně, které nebudou mít na výnosy z daní žádný dopad. Vím, že pan ministr i pan premiér to zlehčují tím, že říkají, že touto změnou zpřehledňují daňový systém, že zjednoduší pravidla, že chtějí spravedlivý stát. Ale upřímně řečeno, s ohledem na to, že se na Ministerstvu financí úředníci, jak jsme se dočetli, víc než 10 dnů zabývali jenom tím, jestli káva s mlékem je potravina, nebo nápoj, tak mi to tak nepřijde. Zvlášť když potom dalších 10 dní diskutovaly týmy o tom, do jaké sazby DPH má být zařazena minerálka s citronem, do jaké sazby s lístkem máty nebo samotná. Můžete namítnout, že jsou to extrémní příklady, ale myslím, že nejsou. Také jsme tady už slyšeli debaty nad tím, že noviny mají vyšší sazbu DPH než erotické časopisy a časopisy o vaření. Za absurditu celého návrhu potom považuji ideové vítězství TOP 09, které si prosadilo nulovou sazbu na knihy. To není nic proti kultuře. Ale proč v rámci kultury mají knihy DPH nula a vstupná na výstavu nebo koncert jsou naopak v základní sazbě? Nerozumím tomu.

Takových svým způsobem komických nařízení, které budeme zde projednávat, je více. Třeba to o omezení nákupu služebních aut, která nebudou nově smět stát odpočtem DPH víc než 2 milionů korun. To je podle mého klasická ukázka úplně zbytečného nařízení. I když zde na plénu nám to pan ministr Stanjura vysvětlil velmi dobře a logicky, tak už samozřejmě nyní, aniž by to bylo schváleno, podnikatelé vědí velmi dobře, jak to budou obcházet. Ale je to něco, co se občanům velice dobře poslouchá.

Na začátku jsem říkala, že to, co dnes máme projednávat, je důsledek populismu předvolební kampaně současné vládní koalice. Ale ve skutečnosti si myslím, že je to ještě daleko horší, protože je to opravdu svým způsobem výsměch většině slušných lidí. Předvolební rétorika byla nějaká v roce 2021, ale ještě vlastně koncem roku 2022 vláda tvrdila, že se daně zvyšovat nebudou. V zemi, kde podle odhadů stát přichází podle ekonomky Ilony Švihlíkové jenom kvůli špatnému výběru daní o 300 až 500 miliard korun, přichází vláda se zvýšením DPH na většinu základního zboží, bez kterého se lidé prostě neobejdou.

Ano, pohledem makroekonomů jsou možná opravdu navrhované daňové změny neutrální, ale pohledem obyčejných lidí to tak není. Alespoň podle prvních výpočtů. Jinými slovy, vláda a její poslanci opět zdražují život lidem. Už to tady padlo. Pro čtyřčlennou rodinu to bude mít odhadovaný roční dopad kolem 45 až 50 000 korun, a to v situaci, když už dnes má 55 % Čechů potíže vyjít se mzdou. A především proto, že na ně brutálně doléhá suverénně největší propad reálných mezd v celé historii České republiky a také největší propad reálných mezd ze všech zemí OECD, a to nejen v roce 2022, ale i v prvním čtvrtletí roku 2023. To je prosím konkrétní výsledek vaší práce, vaší přezíravosti vůči lidem.

Vím, že teď asi budete chtít říct, že za to nemůžete, že za to je odpovědné Rusko, které rozpoutalo válku na Ukrajině. Ale říkám, že jsou to výmluvy. Výmluvy, kdy svalujete vinu za vaše neúspěchy na někoho jiného. Na Rusko, na Ukrajinu, na Babiše: co jste zavedli, myšleno hnutí ANO, to nás teď stojí více peněz. A já se ptám, kdo pro to hlasoval? Kdo byl často spolupředkladatelem tady těchto návrhů, ať už to bylo výchovné, ať to byla otcovská? A včera to tady říkal dobře Patrik Nacher. Co by bylo, kdybychom schválili v covidu všechno to, co jste navrhovali vy?

Chtěla bych zmínit Polsko. To je válce blíž geograficky, přijalo také rekordní počet migrantů a také podporuje Ukrajinu. Přesto je pokles reálných mezd v porovnání s Českou republikou prakticky neznatelný. A takových zemí je víc. Místo toho, abychom tu řešili, jak pomocí lidem a podnikatelům, tak tu řešíme změny v DPH, které do státní kasy nepřinesou ani korunu a samy o sobě obsahují tolik sporných dohadů, že se staly terčem posměchu ještě dřív, než se dostaly sem k projednání do Sněmovny. Jak sami říkáte, zvýšíte celou řadu položek z 10 na 21 %, tedy neušetříte. A snížení potravin z 15 na 12 %, také už se to tady říkalo, s největší pravděpodobností zůstane v kapsách řetězců. Ale položky, které zvyšujete - já je tady nebudu pořád dokola opakovat - tak ty pocítí úplně každý. A i to je důvod, proč si myslím, že by bylo lepší to celé dát k ledu a začít se věnovat tématům, která lidem opravdu život zjednoduší a hlavně zlevní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A s dalším příspěvkem vystoupí pan poslanec Petr Sadovský, připraví se následně pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem si připravil malý příspěvek ohledně našich dálnic. Ono se to asi nebude týkat přímo tady pana ministra financí, ale spíš pana ministra dopravy, který zde bohužel není přítomen.

Jak všichni víme, tak naše dálniční známky se budou zdražovat o 800 korun, to znamená z 1 500 na 2 300. Kromě toho samozřejmě bude nové valorizační schéma, kde bude reflektována stávající inflace. Zdražením na 2 300 korun se vlastně dálniční známka vydává na stejnou cenovou úroveň, jako je v sousedním Rakousku. Když si vezmeme, že to je porovnání studie společnosti Mazars, která srovnává mzdy a daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy, tak tam zjistíme, že nejvyšší průměrnou mzdu v celé střední Evropě a východní má, světe, div se, Rakousko, což je někde 4 500 eur. U nás to není v danou chvíli ani polovička, ale ta dálniční známka bude stejně drahá. Mimochodem, a opravdu český řidič dostane stejnou kvalitu dálnice, jako je v Rakousku? V Česku je přibližně 1 300 kilometrů dálnic a v Rakousku je to o 1 000 kilometrů ještě víc. To znamená, že v poměru ceny roční dálniční známky k celkovému počtu výrazně prohráváme. U nás je to zhruba, nebo bude to zhruba 2,10 koruny. V Rakousku to vychází na 1,10 koruny. A to nepočítám, že tam mají zafinancované tunely a některé horské úseky.

Já chápu to, že státní kasa potřebuje dorovnat, potřebujeme srovnat deficit, ozdravný balíček, ale je potřeba to udělat takovýmto razantním způsobem? Vždyť by to šlo i citlivěji. A vzhledem k tomu, jaké máme ty dálnice, tak si myslím, že by přijatelné bylo o dvě, o tři stokoruny. Anebo to je k tomu, co si opět odsouhlasila Evropská unie? V roce 2022 totiž Evropská unie řešila, že by bylo dobré, aby jednotlivé státy unie zavedly jednodenní dálniční známku, která vlastně u nás jakoby nefungovala. Návrh byl Evropským parlamentem schválen a novou směrnici budou muset do dvou let akceptovat všechny státy Evropské unie. To znamená do příštího roku. Znamená to, že musí za tranzit zrušit povinné vícedenní poplatky za použití dálnic a musí zavést jednodenní dálniční známku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se omlouvám, pane kolego, jenom je tady značný hluk a kvůli stenozáznamu opravdu poprosím kolegy o ohleduplnost. Tentokrát to je v levé části sálu. Děkuji za ohleduplnost i vůči všem zde. Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: To byli včelaři, tak to asi úplně nevadí.

Jedinou výjimku budou mít ty státy, které prokážou, že by takové zavedení nového zpoplatnění bylo finančně neúměrné s přihlédnutím k očekávaným ziskům. A u nás náš ministr vlastně žádnou výjimku ani žádost o to nepodal. A zdůvodnil to takto: Kdybychom zůstali u částky 1 500 korun, znamenalo by to citelné snížení cen měsíčních i desetidenních známek a došlo by k významnému výpadku ve výběrech s tím souvisících a problém investic. Přijde mi to jako úžasné vysvětlení. A podle pravidel směrnice se mají členské země Evropské unie povinnost od března 2024 řídit při stanovení cen časových poplatků povinným stropem, který se vypočítává právě procentuálně vůči ročnímu poplatku. Měsíční známka tak musí být maximálně do 19 % ročního poplatku, deseti (desetidenních) do 12 % a nově také bude denní známka právě ve výši 9 % té roční. Takže my budeme mít dražší známku hlavně proto, že Evropská unie nařídila zavedení levnějších měsíčních, desetidenních a jednodenních známek.

Přijde mně to vůči našim řidičům nefér. Přijde mně nefér i to, že se to jmenuje dálniční známka. A přiznám, že já jsem motorista, nehledám rozdíly, jestli to jsou vznětové, nebo spalovací motory, nebo elektrické. Ale je to dálniční známka, anebo ekologická známka? V dnešním poměru, kolik jezdí aut, tak si vezměte, že vozidla, která jsou elektrická, hybridní, vodíková jsou osvobozena od dálniční známky. Ale proč, když dneska hledáme peníze do státní pokladny? Anebo to je proto, že Ministerstvo dopravy neumí dostatečně dobře a efektivně vybírat pokuty od řidičů, kteří nepoužívají dálniční známky?

A teď nechci říct, že by to byla chyba policie, protože u nás to funguje tak, pokud to nevíte, že každá mýtná brána vás zachytí, zjistí podle espézetky, jestli máte zaplacenou dálniční známku, mají to samozřejmě i vozidla policie a Celní správy, a ty si předávají informaci o tom, jestli máte zaplaceno. Ale policie fyzicky vás musí zastavit a musí vám uložit pokutu za to, že nemáte dálniční známku. V dnešní době digitalizace, kdy uděláte přestupek a přijde vám domů pokuta, je tohleto opravdu efektivní? Nemělo by se ministerstvo zaměřit i na tuto stránku, aby byl výběr těch pokut efektivnější? Myslím, že to je k zamyšlení pana ministra financí i ministra dopravy - kteří tady ani jeden nejsou - ale myslím si, že i tohle je cesta, kam by se měl pan ministr podívat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. S dalším projevem vystoupí pan poslanec Roman Kubíček, připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře - ten zrovna odešel. No, já mu tady nechám takové otázky. Mě bude zajímat, proč a jaké rozhodování vedlo k zařazování různých komodit do různých dépéháček. Protože nakonec se dostáváme vlastně k tomu, že budeme mít tři sazby. Bude to sazba nulová, 12% a 21%. Takže tady položím některé otázky.

Konsolidace veřejných financí by se měla opírat především o úspory ve výdajích státu, a ne v podobě zvyšování daní. Proto já to nazývám daňovým, ne konsolidačním balíčkem. Do 21% sazby se přesouvají například kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorů a umělců, sběr, přeprava, skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků, kol, úklidové práce, palivové dřevo, noviny. Naproti tomu plánované snížení DPH je u potravin bez nápojů, u zdravotnických pomůcek, u stavebních prací pro bydlení, u dětských autosedaček, pohřebních služeb a naopak zvýšení DPH je navrhováno u léků, bezlepkových výrobků, časopisů, veřejné dopravy, stravovacích a ubytovacích služeb, vodné a stočné, teplo, vstupenky na kulturu, divadlo, koncerty.

Tady především to vodné a stočné, teplo a palivové dřevo je takový paradox. My se tady snažíme lidem pomoct překonat energetickou krizi, děláme tady nějaká opatření, děláme tu nějaké stropy, a pak jim přidáme ta 2 %. Ono to není nezanedbatelné. Všichni jste si přečetli, jaké jsou doplatky za elektřinu, za topení a tak dále. Takže ta 2 % není bezvýznamná částka. Není. Skutečně není. Takže by mě zajímalo, co pana ministra, úředníky nebo jaké pomazané hlavy vedlo k tomu, aby tyto věci byly přímo v té nejvyšší sazbě. Opravdu u tohohle by mě to strašně zajímalo.

Podle nedávné studie poradenské společnosti Mazars se ukazuje, že Česko má nejvyšší sazbu snížené daně z přidané hodnoty v porovnání s okolními středoevropskými zeměmi. Mohli bychom si říkat Polsko, Rakousko, Německo a tak dále, kde patří základní věci, jako jsou potraviny, léky a podobné záležitosti. Takže my si vlastně ještě tu sníženou sazbu, tu 5%, úplně zrušíme, tu 10% posuneme na 12 % a říkáme tomu, že to je nějaká konsolidace. Ono to naopak povede ke snížení spotřeby a v globálu předpokládaný výběr daní asi nebude tak veselý, protože, díval jsem se na pokles spotřeby jenom díky energetické krizi, domácnosti začnou šetřit. A pokud to na ně dopadne, tak ten předpokládaný výběr, to navýšení vůbec nemusí být pravdou, nakonec.

Ta snížená sazba DPH se uvádí jako opatření pro podporu spotřeby ve specifických sektorech a zároveň slouží k ochraně základních potřeb obyvatelstva. Opravdu tomu nerozumím. Při poklesu reálných mezd v České republice, kde mzdy klesají nejvíc v celém OECD, tak my přistupujeme k zdražování těchto základních statků. Dopad například na seniory, dělali jsme tady nějaká opatření ohledně, říkáte tomu nějaký balíček, ohledně důchodového zabezpečení a tak dále. A my vlastně důchodcům dneska zdražujeme léky. Oni jsou největšími odběrateli lékových přípravků a opět tam dochází k zvýšení a opět to bude dopadat na jejich peněženky, takže vlastně tahle nejzranitelnější skupina to dostane dvakrát. Důchody jim nějakým způsobem omezíme a k tomu jim ještě přidáme další náklady, které budou fungovat.

Je tady udělán nějaký předpoklad a výpočet, kolik vlastně vzrostou náklady pacientů. Vypadá to tak, že pojišťovny zaplatí cca 1 miliardu navíc, náklady pacientů vzrostou o 300 až 350 milionů u volně prodejných léčiv, na doplatky půjde o 250 milionů víc, připlatí si nemocnice, protože vlastně, jak jsem říkal, vznikly ty tři sazby, takže žádné deklarované zjednodušení systému na dvě sazby se nekoná. To bychom museli mít tu nulu 21 nebo nulu 10 a tak dále. A bude to svým způsobem velmi kontraproduktivní.

Bavíme se dále například o časopisech a novinách. Tam to logiku už vůbec žádnou nemá, protože časopisy budou v nižší sazbě, noviny budou ve vyšší sazbě, to, co je periodikum, bude se rozlišovat, jestli se vydá třikrát týdně, nebo čtyřikrát, tam k tomu dojde. To mně už vůbec hlava nebere. A přestože knihy zařadili do nulové sazby, tak knihy jdou velmi pomalu, je to poměrně dost zatěžující věc. Nevím, jestli jste si někdo v poslední době kupovali knihy. Já kupuji pro svou dceru velmi často a opravdu jako dát za knihu 500 až 1 000 korun není dneska žádný problém. A pokud se budeme bavit přímo o učebnicích, tak ty náklady jsou vyšší, to jsou knihy klidně za 1 500, za 2 000 korun a tak dále. Takže funguje takzvaný sekundární trh a studenti, pokud ty učebnice mají, tak si je přeprodávají, to je logické. My, co jsme starší, jsme to asi zažili na vysokých školách, že jsme si kupovali od starších studentů. Ale v globálu to nebude tedy opravdu žádná podpora.

Pak je tady taková zajímavost, na kterou jsem narazil, a to jsou například květiny. Všimli jste si toho někdo, že když si koupíte zasazenou květinu v květináči, bude mít sníženou sazbu, a když se uřízne, bude mít zvýšenou sazbu? Takže muži, opatrně, teď šetřete, protože až budete nosit ženě kytičku, zvažte, jestli jí nekoupíte tu, co si bude moct zalívat, a můžete ji potom dávat každý rok, vždycky ji můžete schovat na chvilku a pak ji zase vracet. Takže to je docela zajímavé.

A co je úplně věc, to se na mě obraceli, a myslím, že se obrátili úplně na všechny z vás, tak to je vlastně sazba na kojenecké a minerální vody. To je prostě taková nepochopitelnost. Ono to úplně nahradit nejde ničím. Jestli si myslíte, že to jde vodou z vodovodu... Já mám to štěstí, že jsem z jižních Čech a u nás s radostí se asi té vody z vodovodu napijete, to není problém, nicméně tady v Praze třeba vodu z vodovodu nepiju, to asi úplně nejde. Asi mi potvrdíte, že to bude okres od okresu, kraj od kraje. A když už tedy musíte koupit ty minerálky a pokud budete mít doma to malé dítě a budete mu z toho vařit jídlo a různé nápoje, tak zase se vás to dotkne a zase patříte do nejzranitelnější skupiny.

Tak prosím, ať mi někdo vysvětlí, proč jsme se dotkli těch dvou nejzranitelnějších skupin, to znamená rodin s malými dětmi a důchodců. Když řeknu, ta generace, která pracuje, chodí do práce, má zaměstnání, ona to nějak ustojí, tomu já rozumím. Ale proč se to dotýká přesně těchhle dvou skupin? Prostě mně to mozek nebere, nemá to žádnou logiku. Asi kdybych byl dřevorubec z lesa, tak bych se nad tím musel zamyslet, protože to je něco, co se v globálu ve slušné společnosti nedělá.

Takže bych byl docela rád, aby mi někdo řekl, jakým způsobem se to připravovalo, jakým způsobem se to vybíralo. Protože já bych si dokázal představit nějaké skupiny jeden dva tři, kde bych dal základní potraviny, nezbytnosti a tak dále. Tam bych třeba dal nulu. Pak bych udělal něco, co není nezbytné, ale jsou to věci, které si nemusím kupovat každý den, tam bych dal třeba těch deset. A pak bych dal věci té spotřeby, které vůbec nepotřebujeme nebo jsou to takzvané luxusní věci, a tam bych to taky nějakým způsobem vyčíslil, a já nevím, klidně řeknu automobil nebo televizor, jasně, tomu jako rozumím. Ale prostě ty věci denní potřeby: mléko, mouka, dětská výživa, pleny, dámské pomůcky, teď nevím, jestli to můžu vyslovit, ale zkusíme, dámské pomůcky, to jsou prostě věci (reakce ze sálu) - hygienické dámské pomůcky. Děkuji, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající.

Takže skutečně bych byl velmi rád, kdyby pan ministr vystoupil a řekl, kdo to tvořil, s jakou logikou, s jakou sousledností a jak se vlastně dopracovali toho výsledného efektu. Protože, ono už to tady padlo několikrát, bylo to jako vytržené, já jsem se snažil udělat takový souhrn, abychom se o čem měli bavit. Tak tohle by mě tedy zajímalo. Na to bych chtěl dostat odpověď. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. S dalším příspěvkem vystoupí paní poslankyně Ivana Mádlová. Připraví se pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, ve svém příspěvku bych se zaměřila na dvě oblasti, které se týkají zdraví, prevence a hygieny. Jedna z nich je přeřazení bezlepkových potravin z 10% do 12% sazby. Jsou to potraviny, které jsou nezbytné pro zdraví. A já se k tomu nebudu dále vyjadřovat, protože k tomu bude mít samostatný příspěvek moje ctěná kolegyně, paní profesorka Adámková. Nicméně to vnímám jako velký problém, protože skutečně ty potraviny jsou extrémně drahé a určitě by stálo za to se na to DPH ještě jednou podívat.

Tomu druhému tématu bych chtěla věnovat delší pozornost a tady bych chtěla poděkovat svému kolegovi Romanovi Kubíčkovi, že vlastně toto téma zmínil, a sice jsou to dámské hygienické potřeby. V České republice jsou hygienické potřeby, které užívá žena v průběhu menstruace, zařazeny v 21% sazbě DPH, tedy v základní a nikoliv ve snížené sazbě, kde jsou například léky nebo zdravotnické pomůcky, a naopak v základní sazbě setrvávají spolu s hygienickými potřebami určenými menstruujícím ženám šperky, cigarety nebo alkoholické nápoje. Proč tyto pomůcky zůstávají v nejvyšší sazbě, zástupci vlády nedokázali zodpovědět. Čili tady bych se připojila ke svému ctěnému kolegovi Romanovi Kubíčkovi, jestli by mohl pan ministr k tomu případně odpovědět, protože ani předsedkyně Sněmovny nedokázala na dotazy novinářů v tomto směru odpovědět, ani jestli je to politicky průchozí, nebo neprůchozí.

Česká republika v rámci Evropské unie vlastně patří mezi země, která nevyužívá směrnice, podle které je možné tyto hygienické potřeby zařadit do snížené sazby. Budeme tedy navrhovat určitě pozměňovací návrh, který se týká přeřazení těchto pomůcek z 21% do 12% sazby DPH, a sice konkrétně pro tyto položky: hygienické vložky, tampony, menstruační kalhotky a menstruační kalíšky. Proč? Jednak je značně špatným symbolem, že menstruační pomůcky, které žena potřebuje a jsou po většinu jejího života nezbytnou součástí její osobní hygieny, jsou ve stejné sazbě jako právě cigarety nebo alkohol, a představují tedy spíše luxus. Česká republika se snížením daňové sazby může zařadit po bok jižních států Evropské unie, které dokonce daní hygienické potřeby ženám daňovou sazbou v řádu jednotek procent. Sníženou sazbu uplatňuje také Německo, Nizozemsko, Francie nebo Slovensko. Značně progresivní v tomto směru je pak Irsko s nulaprocentní sazbou DPH na toto zboží. Je pravda, že oni to zavedli ještě před vstupem do Evropského společenství, a mají tudíž tedy výjimku. Lze s jistotou říci, že snížení sazby DPH bude jasným signálem českým ženám, že politická reprezentace nevnímá menstruaci a menstruační chudobu jako tabu, a je připravena přijímat opatření, která zásadně nezatíží státní rozpočet, ale posunou naši zemi ve vnímání mnohých zahraničních partnerů blíže do 21. století.

Jaké jsou další důvody? Podle dat společnosti PAQ Research žilo v roce 2022 13 % domácností, které musí po zaplacení bydlení vlastně velmi, velmi počítat. Zbývá jim 3 000 korun na osobu na celý měsíc, tedy stovka na den. A v souvislosti s ekonomickou krizí došlo i k meziročnímu nárůstu počtu domácností, které opravdu velmi a velmi počítají. Pokud tedy 13 % domácností zbývá takto nízká částka, tak samozřejmě každý výdaj i na tyto hygienické potřeby je v podstatě zásahem do rodinného rozpočtu, neřkuli v situaci, kdy je více žen v jedné rodině. A argumenty, že po snížení DPH zůstane cena těchto hygienických pomůcek nezměněná, si myslím, že to nemá logiku. Neměli bychom na tento argument vlastně rezignovat a měli bychom tyto hygienické pomůcky přeřadit do nižší sazby.

Zároveň by chtěla připomenout, že menstruace často není spojena jen s výdaji na dámské hygienické potřeby, ale jsou s tím spojeny i další problémy, převážně bolest. To znamená, že v souvislosti s tím je často nutné zakoupit třeba analgetika tlumicí bolest a podobně. Pokud by se nedodržovala hygiena, tak to samozřejmě může vést i k dalším zdravotním problémům, infekcím, zánětům a podobně. Takže jak jsem říkala, budeme v tomto tématu podávat pozměňující návrh. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A ještě se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Romana Bělohlávková.

Načtu dvě omluvy, co v mezičase dorazily. Paní poslankyně Lucie Šafránková se omlouvá od 15 do 19 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Výborný od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla kolegyni, paní poslankyni Mádlovou, vaším prostřednictvím ujistit o tom, že přesně těchto položek, o kterých hovořila, jsme si v rámci KDU-ČSL všimli již několik týdnů zpět. Takže vás mohu ubezpečit, že v rámci vnitřního koaličního řízení vlastně navrhujeme právě přeřazení jak kojenecké vody, tak dětských plenek, tak dámských hygienických pomůcek do snížené sazby DPH. A pevně věříme tomu, že v rámci jednání K15 najdeme pochopení a podporu všech našich koaličních partnerů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S reakcí paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Já tuto informaci velice ráda vítám, děkuji za ni, akorát musím říct, že je velká škoda, že nebylo rovnou na toto myšleno, ale že se to musí zase měnit v rámci nějakých pozměňovacích návrhů, ale nicméně je to určitě ku prospěchu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vracíme se do obecné rozpravy k řádně přihlášeným. Pan poslanec Tomáš Kohoutek, následně se připraví pan poslanec Kukla. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, rád bych se vyjádřil k plánovanému budoucímu zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 %. Jsem přesvědčen, že takovéto opatření bude mít negativní dopady na naši ekonomiku a podnikatelské prostředí. Navrhované zvýšení daně z příjmu právnických osob vyvolá negativní efekt na podnikání a investice, a to jak domácí, tak i ty zahraniční, což ve středně- a dlouhodobém důsledku povede k omezení ekonomického růstu a snížení zaměstnanosti a celkové ztrátě konkurenceschopnosti naší země. Zvýšení daně bude mít zejména pro malé a střední podniky významné negativní důsledky. Zároveň jsem přesvědčen, že toto zvýšení nebude mít významný vliv na zvýšení příjmů státního rozpočtu, neboť ti velcí budou o to více optimalizovat, což již dnes můžeme vidět na výrazně nižších očekávaných příjmech z windfall tax, kdy příjmy od bank budou téměř nulové a z ČEZu budou výrazně nižší oproti původním předpokladům. Již windfall tax je důkazem toho, že Lafferova křivka skutečně funguje, nicméně s ohledem na vládní balíček je nutné si ji zopakovat.

Co to tedy Lafferova křivka je? Je pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi. Zobrazuje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu. Křivka je popisem opakovaně v dějinách vysledovaného jevu, kdy zvyšování daní má od určitého bodu negativní výnos pro stát a nadměrné zvýšení daňové sazby už nezvyšuje daňové výnosy, ale naopak působí jejich pokles. Příliš vysoká daňová sazba natolik zatěžuje daňové poplatníky, že v konečném důsledku zapříčiní růst šedé a černé ekonomiky spolu s únikem kapitálu do méně daňově zatížených zemí. Místo zvyšování daně z příjmů právnických osob by se tak vláda měla zaměřit na podporu podnikání a růstu, snížení byrokracie a nastavení předvídatelného podnikatelského prostředí.

S ohledem na výše uvedené jsem tedy přesvědčen, že navrhované zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % není vhodným krokem a jeho případné schválení přinese více negativ než pozitiv. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Kukla, připraví se pan poslanec Lubomír Brož. A omlouvá se pan poslanec Pavel Růžička dnes od 19 hodin ze zdravotních důvodů. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já se budu snažit své vystoupení trošku zkrátit. Také jsem ho předělal, protože tady mnohé zaznělo. Když jsem se podíval do konsolidačního balíčku, tak obsahuje nějakých 723 stran, kterými jsem se postupně prokousával, a zjistil jsem, že to vlastně žádný konsolidační balíček není, ale jedná se o daňový balíček, který prostě bere lidem peníze. Vy jako vláda ho skrýváte za jakýsi konsolidační, ale řekněme si na rovinu, je to prosté navýšení daní a zrušení daňových výjimek.

Když se podíváme na ty daňové výjimky, které pomáhaly lidem, tak rušíte třeba slevu na manžela či manželku vychovávající dítě pouze do tří let. Já z vlastní praxe vím, když jsem pracoval ve firmě, byli jsme poměrně mladý kolektiv, takže vím, že mnozí moji kolegové tuto daňovou výjimku právě využívali, pokud měli více děti. Další, co rušíte, je školkovné. Víme, že poslední předškolní rok je povinnost chodit do školky, takže tam se školkovné neplatí, ale ty mladší děti od dvou let platí školkovné. Ty mladé rodiny toho využívaly, když chtěly jít pracovat, a právě díky této úlevě si ulevily na daních a vy jim tu daňovou úlevu berete, a tím pádem zvyšujete daně. Další, co rušíte, je sleva na studenta, o tom už tady bylo mnohé řečeno. Je to zrušení právě pro ty studenty, nejenom pro tu úzkou skupinu, ale pro všechny, kteří vydělávají prostě víc nad tu částku přes 200 000, tak ti si to prostě už neodečtou a budou mít základní slevu na poplatníka a nebudou tam mít další slevu, kterou rušíte. Další, co rušíte, jsou nepeněžní benefity od zaměstnanců. Já vím, že převážně větší zaměstnavatelé to využívali, dávali zaměstnancům benefity, které se nedanily, a ti zaměstnanci je využívali, chodili sportovat, nakupovali léky a tak dále. Toto všechno díky vašemu opatření padá. Další, co rušíte, jsou odpočty za členské příspěvky a za úhradu zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

O včelařích tady bylo řečeno hodně, já to řeknu z praxe. Jsem včelař, naše rodina obhospodařuje zhruba 30 včelstev. Nemáme to kvůli příjmu, máme to jako koníčka. Začal jsem s tím já asi před sedmi lety a postupně, jak se dělaly oddělky, rojily se, tak jsme na nějakém počtu 30 včelstev. Je to koníček, ale je to taky práce. Je to těžká práce. Když se podíváme, kolik máme včelařů, tak máme zhruba v České republice 56 000 včelařů, kteří obhospodařují zhruba nějakých 700 000 včelstev. Když se podíváme úplně do historie, on už to tady můj kolega Radek Vondráček řekl, že díky patentům Marie Terezie z roku 1775 nemuseli včelaři platit daně žádné. A jaká je praxe? Praxe je taková, že dneska kdo chová do 60 včelstev, daně neplatí. Vy to navyšujete sice z 30 000 na 50, ale už tam není to omezení na počet chovaných včelstev.

On už vám to tady můj kolega dal, já tady ten dopis od Českého svazu včelařů mám, já vám řeknu ty důvody, proč Český svaz včelařů se postavil proti tomu. Ty důvody jsou poměrně jednoduché. Vy v důvodové zprávě píšete, že včelaři ta včelstva rozepisují právě proto, aby nemuseli platit daně. Pokud takové podezření máte, tak to nechte prošetřit a uvidíte, že tomu tak není. Je to prosté napadání včelařů (včelaření), které je v České republice zájmovým koníčkem. Je veřejně prospěšné. A jak říkal kolega Radek Vondráček, z důvodu vyššího dobra bychom včelaře, ty malé, danit neměli vůbec. A ty důvody, které Český svaz včelařů uvádí, jsou jednoduché: Nezahlcení daňové správy, to za prvé. Protože pokud tam nebude omezení na počet včelstev, tak každý včelař, i třeba pokud má 10 včelstev, tak v tuto chvíli spadá do té daňový povinnosti, bude muset hlídat, za kolik a kolik medu prodal, a pokud to bude nad 50 000, tak bude muset holt podat daňové přiznání. Další bod, který uvádí Český svaz včelařů, je důchodový věk. Jak jsem říkal, je tady zhruba 56 000 včelařů, ale průměrný důchodový věk je 60 let. Třetí bod, který uvádí Český svaz včelařů, je zapojení do včelaření i státních zaměstnanců. Protože jak jistě víme, někteří státní zaměstnanci si holt přivydělávat nemůžou. A další, poslední bod jsou statistická zjišťování ve včelařství. Protože pokud toto zavedeme, tak se to začne takzvaně fixlovat. Já tady přečtu, nebo budu citovat z toho dopisu, co uvádí Český svaz včelařů: "Mrzí nás, že při tvorbě konsolidačního balíčku se nikdo nezeptal na názor Českého svazu včelařů, ve kterém je organizovaná drtivá většina všech chovatelů včel v České republice, v současné době máme 56 500 členů, a místo toho se v odůvodnění objeví ničím nepodložený názor Asociace profesionálních včelařů, kteří mají pouze 47 členů."

Já vám řeknu, co včelaře v dnešní době zajímá. V dnešní době včelaře zajímá, kolik stojí cukr, protože samozřejmě po vytočení je třeba krmit. Zajímá je, jestli v okolí není mor a varroáza. A také je zajímá, jaká je výkupní cena medu. Jak jistě víte, v minulosti tady působilo Včelpo, ale bohužel jakýmsi způsobem už nefunguje, byla to taková organizace pro to, aby se na český trh dostával český med, a včelaři z toho měli prospěch. Tolik asi ode mě ke včelařům.

A budu pokračovat, proč jsem nazval váš balíček daňovým. Dále co zvedáte, je daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 %. Dále DPH. Bylo už to tady již zmíněno, ale vy jste ve svých předvolebních slibech pořád říkali: nebudeme zvyšovat daně, nebudeme zvyšovat daně. Tečka. A tak dále. A když se podívám, DPH u těch základních věcí - prostě je zvyšujete. Říkáte, že budou dvě sazby, přitom budou tři sazby. Knihy, nevím, proč zrovna knihy, proč to není kojenecká voda, mají nulovou sazbu. Takže sliby vládní pětikoalice o nezvyšování daní se rozplynuly jako pára nad hrncem. Poté, co již dále nemohli občanům věšet bulíky na nos, tak se prostě zvedly daně.

Dále co zvedáte, je nemocenská o 0,6 % z hrubé mzdy. Je to zhruba 11 miliard a dotkne se to všech pracujících občanů. To je prostě třeba říct všem, že budou platit nově 0,6 % z hrubé mzdy. A o to se jim příjem sníží.

K tomu DPH. Když se podíváme do toho konsolidačního balíčku, tak vidíme, že ke zdražení dojde. Já už jsem to tady říkal, ale jak se říká - opakovat, opakovat, abyste to asi pochopili. Zvyšují se kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorům a umělcům, sběr, přeprava a skladování komunálního odpadu, oprava obuvi a kožených výrobků, úklidové práce, palivové dřevo. Tady u toho se zastavím. Ono tady v Praze se asi palivovým dřevem moc netopí, ale já pocházím z Vysočiny, máme 704 obcí, poměrně malý kraj, přes 500 000 obyvatel, a většina lidí na těch malých obcích topí dřevem, a to buď vlastním, anebo ho kupujou z místních zdrojů. Takže to jim vy od Nového roku zvedáte.

Dále bych mohl jmenovat další zvýšení, které se přesouvá z 10% sazby do 12%, a to jsou léky, to jsou bezlepkové výrobky, to jsou časopisy, to je veřejná doprava, stravovací a ubytovací služby, vodné a stočné. Samozřejmě vodné a stočné, to je nejjednodušší daň, protože všichni vodu a stočné potřebujete, a to vyberete, protože tam nikdo nefixluje, to prodávají velká sdružení, velké firmy a tam prostě máte jistotu, že když to zdražíte, tak to DPH vyberete. Tak proto asi jste to tam také zařadili.

Když se podívám na ty léky, tak on už to tady kolega říkal, že pro pojišťovny to bude miliarda navýšení, ač je to o 2 %, a pro lidi to bude nějakých 300 až 350 milionů korun.

Já jezdím přes takovou jednu malou vesnici a tam si vždycky dávám zmrzlinu a je to v místní trafice, a tak jsem s tím pánem tam povídal a on říkal: No je to strašný, kam to spěje? Před pár lety jsem kupoval uhlí za 10 000, teď ho kupuju za 30. Ale co je horší, kšeft mi nejde, ty noviny už nikdo nekupuje - protože jsem se zajímal, proč tam prodává všechno možné a je to trafika, novinový stánek dohromady, ale noviny už tam neměl skoro žádné. A on říkal - no on už ty noviny nikdo nekupuje. A když je teď zařadíte do sazby 21 % a ještě je zdražíte, tak myslím si, že už je nebude kupovat vůbec, vůbec nikdo.

Poslední, nebo jedno z předposledních témat, kterému se budu věnovat, je daň z nemovitosti. Tady se pořád říká podpora bydlení, podpora mladých rodin, ale když se podíváme, tak zase opět, všem zdražujeme daň z nemovitosti. V těch větších městech to bude daleko vyšší zdražení, protože tam jsou vyšší koeficienty a vyšší sazby, v těch menších obcích to bude méně. Ale zdražuje se to prostě všem a na dvojnásobek.V tom konsolidačním, a jak já říkám, daňovém balíčku jsem se dočetl, že to bude příjem státu. Když se podívám do novin, do zpráv, tak se zase říká, že to bude příjem obcí, že se bude snižovat rozpočtové určení daně.

Pane ministře, můžete nám tady na mikrofon říct, jak to tedy bude s tou daní z nemovitosti? Jak to bude? Bude to stále místní daň, nebo na tom bude participovat stát? Protože já tady budu, já si vás dovolím citovat, který jste před volbami říkal, a říkal jste to, že zvýšení daní z nemovitosti - mít, kde bydlet není luxus, odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Tak já se vás teď ptám, proč přicházíte s dvojnásobným zdaněním daně z nemovitosti? Mohl bych tady asi tady stát dlouho a povídat o snížení stavebního spoření, které kdysi bylo 4 500, pak 3 000 a teď jsou v současné době 2 000. Využívají to starší občané, děti, rodiče dětí a spoří jim na jejich budoucí bydlení, dostanou od státu 2 000, pokud naspoří 20 000. A když se podíváme na dnešní inflaci a na zúročení stavebních spořitelen, tak to moc není, ale aspoň částečně to vykryje inflaci, a ty mladé rodiny, děti mají aspoň na ten start na bydlení. Ale vy přicházíte s návrhem tam dát 1 000 korun. To znamená, že to úplně zanikne.

Můžu tady mluvit o navýšení dálničních známek a tak dále, ale nebudu tady zdržovat. Možná se zmíním o státním dluhu, protože se tady pořád říkají nepravdy. A uvedu tady na mikrofon tu skutečnost, že za vlády Andreje Babiše se státní dluh vůči HDP snižoval, díky covidu poslední dva roky lehce narostl, ale nedostal se na to zadlužení jako na začátku. A když se podívám teď na vás na rok 2023, tak vůči HDP máte rekordní zadlužení, a to 45,8 %. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr a posléze pan poslanec Milan Wenzl. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Škoda že se neposloucháme. Můj předřečník říkal: Pane ministře, přijďte mi říct, jak to bude s tou daní z nemovitosti. Na to se mě ptala paní poslankyně Mračková Vildumetzová a já jsem jí odpovídal. Tak kolikrát se mě dneska ještě zeptáte na to samé? Pokud jste tu nebyl, pane poslanče, tak si to přečtěte prosím ve stenozáznamu. Bylo to mezi 12.52 a 13.00.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a dále pan poslanec Milan Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Milan Wenzl: Paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, před chvílí jsme slyšeli od pana poslance Kukly, že dopad zvýšení daně na palivové dřevo bude hlavně pro vesnice, pro menší obce. Ale to není tak pravda, protože když se podíváme, tak možná jeden z největších dopadů to bude mít na podnikatele, na podnikatele a majitele pizzerií, protože tam se topí dřevem. Já nevím, jestli si to někdo uvědomuje, ale tím pádem bude zdraženo, ano, i to jídlo. Na pizzu dnes chodí opravdu mladí lidé, studenti, ale dokonce tam chodí opravdu celá generace. A nejsou to jenom pizzerie, ale jsou to i malé pekárny, kde se topí dřevem. A řekl bych, že v Praze těch pizzerií je opravdu hodně. A topí se tam dřevem. Já si myslím, že stejně přijde zase z Evropské unie ta ekologická daň, kde bude zakázáno topit dřevem úplně. A to nevím, jak si to ti podnikatelé v těch pizzeriích vyřeší, protože každý má postavenou pec přímo na dřevo, protože nevím, jestli někdo chodíte do pizzerie a vidíte a cítíte, jak to krásně voní, to dřevo, které tam je, a taková pizza z pece na dřevo je úplně o něčem jiném než na elektřinu.

Takže to jsem chtěl jenom dodat, že to nebude mít žádný dopad jenom na vesnice, ale bude to mít dopad i na podnikatele v Praze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. A jsou zde tři další přihlášení s faktickými. Nejprve pan poslanec Martin Kukla, poté paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan ministr financí.

Ještě načtu omluvu. Od 20 hodin se pan poslanec Milan Wenzl omlouvá ze zdravotních důvodů.

Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem tady byl před dvanáctou hodinou, ale úplně jsem vás nepochopil, protože vy jste tady mluvil, že daň z nemovitosti vybírá stát a je stoprocentním příjmem obcí a že by na tom stát tedy měl nějakým způsobem participovat, že ho to stojí peníze. Teď říkáte, že daň z nemovitosti se zvýší na dvojnásobek, ale doposud jsme se to nikde v papírové formě od vlády nedozvěděli, akorát čteme nějaké novinářské zprávy. A já se vás proto znova ptám, jak to bude.

A co se týká účasti tady ve Sněmovně, tak já se pokusím svoji účast ještě zlepšit, když říkáte, že jsem tady nebyl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Paní poslankyně Berenika Peštová nyní vystoupí se svou faktickou.

Opět omluva, ještě načtu. Pan ministr Pavel Blažek od 16 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já se musím přiznat, pane ministře, že jsem to byla já, která šla za panem poslancem Bendou, prostřednictvím paní předsedající, jestli byste byl tak hodný a přišel sem, protože tady opravdu padalo docela dost otázek. Nevím, zda kolega si je zapsal. A docela bych ráda věděla na ně odpovědi, protože říkám, nebyly to otázky, které by se opakovaly. To je jedna věc.

A ohledně té daně z nemovitosti. Když jsem se koukala na těch 217 zásadních připomínek, co nebyly vypořádané, tak jsem koukala, že docela dost se jich tam opakovalo ohledně daně z nemovitosti. A docela to vznášela i ministerstva, nejenom ta další připomínková místa, jako byl Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a tak dále, ale i jsem koukala, že ministerstva hodně apelují na to, aby s tou daní z nemovitosti se nehýbalo tímto směrem. Vy jste jim tedy odpověděl, že neakceptováno, nebo že na to nebudete přistupovat.

Takže přesto by mě docela zajímalo, protože tak jak jste odpověděl tady paní poslankyni Mračkové, prostřednictvím paní předsedající, já jsem tady seděla, tak vy jste řekl nějaké rozpětí, že to může být od 0,8 až do 1 - myslím tím ten koeficient - od 0,8 do 1, takže to znamená, buď to může být 100, nebo 80, záleží na tom - ale na čem, jestli se domluvíte, nebo na čem tedy záleží? Protože my akorát čerpáme z toho, co získáme z novin, jiné informace nemáme. Takže přesto bychom docela rádi věděli, jestli se to někam posouvá a kam se to posouvá.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni. Předávám řízení schůze. A s faktickou nyní pan ministr financí. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Budu hledat chybu na své straně, odpovím stejně. Vládní návrh máte před sebou. Na tom se nezměnilo vůbec nic. Já jsem obdržel návrh, společný návrh Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí, a slíbil jsem, že ho projednáme ve vládní koalici. To je všechno. To znamená, jak to bude. Dneska projednáme v prvním čtení, tak návrh vlády máte všichni před sebou. Když potom paní poslankyně Mračková Vildumetzová bych řekl debatovala o tom, zda to pro města a obce výhodné je, tak jsem řekl, že to není můj návrh, že kdyžtak to musí s těmi, kteří ten návrh dají. Že vládní návrh nezvedá všem daň z nemovitosti o 100 %, jinak by byl kalkulován příjem 12,6. Zavádí takzvaný státní koeficient, který se rovná koeficientu 1 v jednotlivých městech, obcích podle dneška, což je výnos asi 9 miliard.

Díky tomu, že zhruba 650 obcí má koeficient 2 a několik desítek obcí má koeficient 3, 4, 5, některé už mají ty desetiny, tak to znamená, že kdybychom chtěli vyhovět Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, tak máte dvě možnosti. Pak už nepracujete se státním koeficientem, ale s tím základním, který je dneska. Kdyby to měl být objem 9 miliard, tak to matematicky asi vychází zvýšení o 80 %, kdyby to měl být objem dvojnásobek stávajícího, tak ten objem by pak byl 12,6 miliardy. Ale je to návrh Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. A na základě toho, pokud by takový návrh, taková dohoda vznikla, tak součástí toho návrhu Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv je patřičný přepočet koeficientů u sdílených daní.

Ale já jsem se přihlásil kvůli něčemu jinému, to už asi nestihnu, tak já se přihlásím, pokud ještě neodpovím nebo okomentuji názor pana poslance, teď mi vypadlo jméno, moc se omlouvám, který mluvil o těch pizzách a pizzeriích.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím dalšího přihlášeného... Vy jste se přihlásil ještě jednou? Tak ještě jednou, takže vlastně můžeme pokračovat.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, já jsem se nejdřív přihlásil, abych odpověděl na první vystoupení, a mezitím bylo druhé. V té debatě musíme rozlišit, zda se jedná o plátce nebo neplátce DPH. Pokud je to plátce DPH, to znamená, že má tržby větší než 2 miliony ročně, tak je úplně jedno, jaká je sazba. Protože on uplatňuje cenu bez DPH, to je třeba říct. Já v tuto chvíli nejsem schopen, nemám u sebe analýzu, abych řekl, kolik třeba pizzerií je plátců nebo neplátců DPH, ale to, co říkáte, se může týkat potenciálně pouze neplátců. To znamená, ti, kteří mají tržby 2 miliony, teď si to vypočtěte počtem pracovních dnů, ono to není nic přehnaného, tak těch se to prostě netýká. A netýká se jich žádná sazba DPH, protože pokud jsou plátci, tak samozřejmě účtují do nákladů hodnotu bez DPH. To je jediné, co jsem k tomu vystoupení chtěl říct. Ale nevím, kolik je plátců a neplátců v konkrétním typu třeba gastronomického zařízení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím dalšího řádně přihlášeného. Pan poslanec Brož.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, od včerejška už toho bylo hodně řečeno, hodně toho řečeno zřejmě bude. Já jsem tak jako někteří kolegové svůj příspěvek velmi probral a seškrtal, zaměřím se jenom na některé věci, které vnímám jako velmi důležité. Například se zaměřím na významné dopady, které bude mít tento daňový balíček na živnostníky. Rád bych připomněl některé z těch nejvýznamnějších změn a dopadů. V první řadě se jedná o vlastně progresivní zdanění.

Je to prostě tak, pravicová vláda zavádí další progresivní zdanění zaměstnanců a podnikatelů. Pásmo příjmu, v rámci kterého se uplatní 23%sazba daně namísto daně 15%, bude začínat na 36násobku průměrné mzdy. Tím vlastně dojde k rozšíření množiny poplatníků, vůči nimž se uplatňuje zvýšená sazba daně. Takže zjednodušeně řečeno, nově se bude vyšší sazba daně uplatňovat již na příjmy zhruba od 120 000 korun měsíčně a výše. To znamená, pokud máte příjem 120 000 korun měsíčně hrubého, budete platit daň z příjmu ve 23 % místo 15 %, kterou platí ostatní zaměstnanci a živnostníci. Osoby samostatně výdělečně činné pocítí také v následujících letech významně navýšení odvodové zátěže a to je určitě velmi důležitá a citlivá záležitost. Konkrétně v návrhu se navrhuje zvýšit v letech 2024 až 2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných z 25 % na 40 % průměrné mzdy, to je o 5 procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň se navrhuje, aby osoby samostatně výdělečně činné platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.

To je k těm syrovým číslům. V praxi to tedy znamená, že zatímco dnes každý živnostník musí odvádět na sociálním zabezpečení minimálně 2 944 korun měsíčně, pokud je jeho výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, tak nově by měl za tři roky odvádět na zálohách 4 700 korun měsíčně. Namísto zhruba 35 000 ročně by tedy OSVČ nově zaplatily přes rok přes 56 000 korun, to znamená o 60 % více. U živnostníka, pro kterého je jeho podnikání vedlejší pracovní činností, to není tolik výrazné, ale měsíční záloha se zvedne ze současných 1 178 korun na 1 884 korun. Ročně by tak zhruba místo 14 000 odváděl něco přes 22 000 korun. Ovšem vedle odvodů a těch odvodů na důchod se mají živnostníkům zvednout také odvody na zdravotní pojištění, namísto 50 % základu daně mají nově odvádět 55 %. Měsíční pojistné by se tak zvedlo ze současných 2 722 na nových 2 994 korun. Možná to přijde, že to není třeba tak velké, ale ono když se tyhle odvody a daně sečtou, tak to dává poměrně dost velkou částku, hlavně pro ty nejníže příjmové OSVČ.

Zvýšení odvodové zátěže osob samostatně výdělečně činných v podobě navrhované úpravy minimálního vyměřovacího základu a zvýšení minimálního pojistného může mít přitom velmi negativní dopady na ekonomický růst. Na tom se shodují i zástupci podnikatelů. Já bych tady si dovolil odcitovat předsedu podnikatelských odborů pana Radomila Bábka z médií, kde on mluví o tom, že mohou ta navrhovaná opatření vést k tomu, že se sníží počet živnostníků. Mnohem horší věcí však podle něj je, že vláda místo posilování principu spravedlnosti vůči všem pracujícím zvyšuje nespravedlnost vůči skupině samostatně se živících občanů. Já si to dovolím nyní odcitovat. Říká: "Postoj politiků k živnostníkům je fatální. Ignorují fakt, že živnostník si vše platí ze svého, nese plnou měrou rizika svého podnikání, stát se mu nestará ani o dovolenou, ani o nemocenskou, nemá právo na ošetřovačku, nemá minimální mzdu, nemá nic z toho, co stát zaručuje zaměstnancům zákonem," upozorňuje pan Bábek. Pravicová vláda tak podle něj vysílá živnostníkům zcela jednoznačný signál - a opět cituji: "Platit budete jako zaměstnanci, ale jinak se o sebe starejte sami." S touto argumentací nelze než souhlasit. Nelze dávat na úroveň samozřejmě zaměstnance a osoby samostatně činné vůči tomu, co jsem nyní citoval, ty záležitosti.

Negativní dopady konsolidačního balíčku se ovšem samozřejmě dotýkají i dalších oblastí a nalezneme ty dopady i v oblasti kultury, které se dlouhodobě věnuji. Sektor kultury byl v poslední době, zejména od covidu, těžce trápen, těžce postihován, zkoušen omezením v době pandemie, potom přišla energetická krize a další, a on stojí vždycky trošičku na okraji zájmu. Na kulturní instituce tedy dopadají hodně velkou ranou všechny ty věci, co jsou kolem inflace a podobně.

Provozy kulturních památek jsou velmi nákladné. Vláda svým návrhem plánuje zvýšit DPH u veškerých vstupenek na kulturu i sport. Z oblasti té kultury se jedná o divadla, galerie, kina, koncerty. Je tam jedno pozitivní, tedy že nedošlo k tomu, že skočily tyto vstupy ještě do té vyšší sazby, což ještě na jaře vypadalo, takže jestli za něco je třeba pochválit, jak je to to, že je to alespoň v těch 12 %. Ale je třeba si tady uvědomit to, co už jsem tady několikrát říkal na plénu. Kulturní akce bude to první, co rodinný rozpočet už neunese. Prostě je to tak, nepůjde se do divadla. Kulturním institucím bude tak plynout méně peněz do jejich rozpočtu. Naproti tomu se vláda například rozhodla snížit DPH u knih na 0 %. Mě by zajímalo, a to bych rád slyšel, proč vlastně jsou například knihy v nulové sazbě, ale vstupenky do divadel jsou na 12% sazbě. Kolega dal ten příměr podobný, jsem slyšel předtím, k té kojenecké vodě například. Takže to je určitě věc, která prostě tam nedává úplně smysl, pokud jde o nějaký princip sestavování toho balíčku.

Vláda taky navrhuje významně šetřit v dotacích, a to v celkové výši 54,5 miliardy korun, jestli se nepletu, a rád bych se na tomhle místě zeptal ministra financí i ministra kultury, jak se chystané škrty v této oblasti dotknou kultury, jestli už mají představu o těch oblastech, kde se těchhle těch 54 miliard bude šetřit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ondřej Babka bude hlasovat s kartou číslo 15.

A já nyní poprosím pana poslance Ratiborského, aby vystoupil se svým příspěvkem. Děkuji.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, součástí předloženého návrhu je mimo jiné i zvýšení ceny roční dálniční známky o 800 korun, z 1 500 na 2 300 korun za rok. Od této částky se budou odvíjet i ceny dálničních známek hrazených na 30 kalendářních dnů, 10 kalendářních dnů i na jeden kalendářní den. Stejně jako cena dálniční známky hrazené za užití zpoplatněných pozemních komunikací hybridními vozidly a vozidly poháněnými zemním plynem nebo biometanem. Důvodová zpráva přitom říká, že současná cena dálniční známky 1 500 korun je platná již od roku 2012 a v důsledku vývoje cenové úrovně se propadla její reálná hodnota. Jelikož jsou sazby dálničních známek nastaveny fixní částkou a vlivem růstu cenové hladiny jejich výše postupem času reálně klesá, je žádoucí jejich cenu pravidelně valorizovat. Valorizovaná historická cena by dnes odpovídala hodnotě 2 300 za rok. V důsledku zdražení lze přitom podle důvodové správy předpokládat zvýšení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu a správu dálnic a silnic. Tolik důvodová zpráva.

V březnu tohoto roku přitom pan ministr Kupka pro Seznam v rozhovoru uvedl, že zdražení souvisí i s chystaným zavedením jednodenního kuponu. Jeho zavedení podle vyjádření pana ministra samo o sobě bude znamenat výpadek příjmů z výběru. Kdyby ministerstvo zavedlo jednodenní kupon se současnou cenou, tak by to podle jeho propočtu znamenalo výpadek až půl miliardy korun. Stranou ponechám úvahy o tom, jestli je zavedení jednodenního kuponu spíše odpovědí na volání motoristů, kteří dálniční síť využívají jednou či dvakrát za rok, nebo, a to je spíše ten důvod, zda jeho zavedení nám ukládá Evropská unie. Jaký je tedy skutečný důvod zdražení roční známky o celých 800 korun? Konsolidace veřejných financí, nebo fakt, že zavádíme jednodenní známku?

Pan ministr se rád v otázce valorizačního schématu pro cenu známek opírá o rakouskou předlohu, srovnání s Rakouskem je však méně přiléhavé v otázce samotné ceny, a co za ni motorista dostává. U nás v přepočtu na kilometr dálnice platíme v současnosti za kilometr 0,9 koruny a budeme platit 1,56. Rakušané přitom platí 1,09 a mají přibližně dvojnásobek délky kilometrů. To znamená, že my budeme platit dvojnásobek, ale v Rakousku mají dvojnásobek kilometrů. Za stejnou cenu v ČR se řidič nedočká stejné služby jako v Rakousku. Kilometrů dálnice je v Česku navíc poskrovnu, další úseky se budují hlemýždím tempem a kvalita některých úseků je přinejmenším diskutabilní.

Zvýšení ceny celoročního kuponu rovnou o osm stovek vyvolalo ostrou kritiku mezi řidiči. Zdražení přichází necitlivě zrovna v této době, kdy se zvýšily snad všechny možné ostatní náklady domácností: potraviny, energie, bydlení. Někteří řidiči zvažují, že přestanou po dálnici jezdit a budou využívat okresní silnice. Na venkově jsou lidé závislí na autech, aby se dostali do práce. Často nemají jinou možnost než využít dálniční sítě nebo složitě objíždět. Jaký vliv tedy v praxi bude mít zdražení na bezpečnost silničního provozu a jaký na finanční situaci domácností? Každý ať si odpoví sám.

V přímém rozporu s aktuálním zvyšováním ceny dálničních známek jsou časté opravy již provedených stavebních prací na dálniční síti, prodlužování termínu dokončení a místy nízká kvalita odvedeného díla. Citelné zdražení nejčastěji kupovaného ročního kuponu nás opět přivádí k myšlence - kde jsou vlastně všechny ty peníze vidět? Pomalu neproběhne oprava, aby se nemusela znovu opravovat. Čtyřkilometrový zvlněný úsek D47 mezi Bohumínem a Antošovicemi se opravil až po několikaletém soudním sporu. Stavbaři dálnice D48 na Novojičínsku museli zbourat část právě dokončené dálnice. Laboratorní testy totiž prokázaly, že byla použita nevyhovující betonová směs. Délka takto postiženého úseku je zhruba 2,5 kilometru. Finanční náročnost celé operace nebyla uvedena. Jisté je jedno: nebylo to levné a nebyla to první oprava již udělané práce a pravděpodobně ani poslední. A to nemluvě o opravě naší dopravní tepny, dálnice D1. Jak na svých stránkách uvádí národní (Nejvyšší) kontrolní úřad, kontrola ukázala, že modernizace dálnice D1 není dokončena, na opravených částech zůstávají mosty a nadjezdy ve stavu ohrožujícím bezpečnost dopravy a opravenou vozovku poškozují přetížené kamiony, což zkracuje její životnost. Kontroloři dále upozorňují na nekvalitní odstraňování závad, které vytváří nerovnosti na vozovce a má negativní vliv na jízdní komfort.

V médiích jsem se dočetl zajímavou myšlenku, která věc dotahuje ad absurdum: kolik by musela stát dálniční známka, abychom vůbec poznali, že za něco platíme? Za rok 2022 vybral stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury 5 851 613 735 korun za 7 399 038 koupených známek v průměrné hodnotě 790 korun za kus. Kdyby průměrná cena známky byla 9 900 korun, a tedy zhruba 12,5krát více, přineslo by to do státní pokladny 73,3 miliardy korun. To je opravdu zásadní rozdíl. Rozpočet Ministerstva dopravy za rok 2023, respektive kapitálové výdaje, činí zhruba 76,7 miliardy. Jinými slovy, kdyby průměrná cena známky byla 9 900 korun, rozpočet Ministerstva dopravy by stoupl dvakrát. Autoři této myšlenky se údajně obrátili i na Ministerstvo dopravy, zatím bez odpovědi. A protože jsme vynalézavý národ, objevily se už i fígle, jak do budoucna ušetřit. Díky tomu, že nová cena začne platit až od března příštího roku, by ale ještě v únoru mohlo být teoreticky možné koupit roční známku za stávajících 1 500 korun. Podle současných pravidel je totiž možné odložení platnosti známky až od tři měsíce. Spořiví řidiči by tedy mohli ještě na poslední chvíli pořídit tu za staré ceny, přičemž její platnost by teoreticky mohla začít až na konci května. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A poprosím dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Jana Volného. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, kolegové, kolegyně. No, čas ubíhá, je to dlouhý, venku to pere. Pan ministr Stanjura mi odešel, takže tady budu mluvit jako do zdi. Prosím vás, já nebudu mluvit o jednotlivých těch položkách, které jste tam nakreslili, abyste něco nakreslili. Já budu spíš trošičku jakoby filozoficky uvažovat.

Mluví se tady o termínu "úsporný balíček", my říkáme "daňový balíček". Jak to vlastně všecko začalo? Před měsícem byla bombastická tisková konference, kdy jste představili úsporný balíček. V té době to ještě nevypadalo až tak špatně, protože jste tam celému národu řekli: my po vás, lidi, naši voliči, naši spoluobčané, budeme chtít zhruba 40 miliard, abyste zaplatili, a my na druhou stranu dáme 80 miliard na druhou stranu váhy jako úspory ve státním aparátu, abychom tu ekonomiku dali dohromady. Nevím, jestli ta čísla jsou přesně, ale bylo to třetina vy a dvě třetiny my jako stát. V tom balíku my jako stát jste proklamovali, že hlavní část budou dotace a že vlastně převálcujete dotační systém.

My s tím vcelku tak velký problém nemáme, protože víme, že ty dotace opravdu zkreslují ekonomiku. A kdyby celá Evropa jela bez dotací, tak si myslím, že první zatleskáme my v čele s panem předsedou Babišem. Ale my jsme se vás doptávali celou tu dobu: A jaké ty dotace tedy odstřihnete? Ty solární těm baronům? Ty jsou největší. Anebo ty na stavbu rodinných domů a bytů? Anebo ty zemědělské? A dostávalo se nám odpovědi: No, to se připravuje, máme to na stole, půjde to do vlády, půjde to připomínkovým řízením a pak to všecko přineseme do Parlamentu a tam se o tom poradíte a budete to vědět. Ale co se nestalo? Sešel se měsíc s měsícem a nám do Parlamentu přistál už ne úsporný balíček, ale daňový balíček. To znamená, to, co vy, občané, spoluobčané, naši voliči, zaplatíte vy, to tady máme, projednáme, protože je potřeba to projednat, je to legislativní nutnost, aby se to dostalo do zákonů. A to ostatní, na to se zatím neptejte.

To znamená, přistál tady daňový balíček. Mě opravdu pobavilo, když tady pan kolega ministr Stanjura o tom řekl hned vlastně v prvních větách: Ten daňový balíček se musí projednat rychle, ten se musí dát do zákonů, a my potom na podzim přineseme v rámci rozpočtu tu naši část, těch 80 miliard jako úspory. Prosím vás, je to takový trošičku podvod na nás a na ty občany, které jste požádali možná v dobré víře, aby byli spoluúčastni ozdravení té ekonomiky a těch rozpočtů, protože připadne mi to jako nedávno probíhající kauza EH, a. s., Malina, kdy vybrali od svých klientů několik miliard a pak řekli: pardon, tak vy jste nám to zaplatili a my vám to nepostavíme. Takže to vidím jako jeden bod velkého, velkého podrazu na občany a na voliče.

K tomu se prosím vás váže i ta řeč pana ministra, že ta 2 % pro ty právnické osoby, no, ono to není zas tak hrozný, ony ty právnické osoby s tím souhlasí a ono jim to až tak úplně moc nevadí. Kolegové, kolegyně, já jsem si to také ověřil u spousty kamarádů, u spousty právnických osob. Ono to není tak úplně pravda. Ale zase musím dát za pravdu panu ministrovi, že jsou i nějací, kteří říkají: No, my to bereme jako součást úlitby za to, že se ty veřejné finance nějak srovnají. Kolegové, kolegyně, vládo, já si dovedu představit, jaký bude fofr, až se bude projednávat rozpočet na rok 2024 a vy tam naprosto pregnantně neukážete prstem na těch 80 miliard, které by měl stát ušetřit, jaký bude fofr a jak vás ty teď uklidněné a shovívavé právnické osoby poženou. Myslím si, že to prostě není korektní přístup. Vy jste měli do toho Parlamentu přijít s tím vaším úsporným balíkem, i když tady to jsou daně, to je ta jedna třetina, a tady jsou ty dvě třetiny, které uspoříme my jako stát, a uvidíte to v rozpočtu na rok 2024. Ale to jste neudělali. Vy jste přinesli tu jednu půlku a o té druhé ani vůbec nevíte, co tam vlastně dáte. A teď budete lepit, abyste tam dali ty dvě třetiny, a nepovede se vám to. Budou to zase kličky.

Stejně jako ta klička, o které chci mluvit, jako druhá klička a také druhý trošku podraz, nebo dost podraz, jsou ty dvě sazby DPH. Co my jsme si vyslechli od pana kolegy Stanjury, když jsme zaváděli třetí sazbu DPH 10 %, jak je to špatně, jak to nesystémově. Co my jsme si vyslechli těch rétorik, jak to teď napraví. Budou dvě sazby. On to v podstatě řekl dneska i pan premiér. Prosím vás, je to lež. Máme zase tři sazby. Jestli si někdo neuvědomuje, že nulová sazba je také třetí sazba DPH, a jestli někdo strká hlavu do písku a říká, že ten plot je zelenej, když už je dávno přetřenej na červeno, tak já chci říct občanům, že nulová sazba DPH je sazba stejná jako 5 %, jako 10 %. To znamená, my máme i nadále tři sazby DPH. Takže to jsou prostě věci, kterým já rozumím, a nějak se s tím neumím srovnat.

Teď jen tak ve stručnosti, protože spousta věcí se tady probrala. Kdyby paní kolegyně, tamhle sedí, není tady, z KDU a všichni z koalice, kteří mají něco na srdci, nám to řekli dřív, to, co řekla o těch dámských hygienických potřebách, o té kojenecké vodě, že se ještě kolem toho bude sedět, že se to změní, tak jsme si tady mohli ušetřit spoustu času a věci jsme nemuseli rozebírat.

Takže já mám poslední dvě věci. V podstatě se to týká hazardu. Jednak daň ze štěstí. My jsme to nazvali s kolegou, který teď odešel, tenkrát, když se to projednávalo. Daň ze štěstí. Já si nemyslím, že je úplně šťastné zdaňovat lidem výhry z loterií a z hazardu. Hazard je ošklivá věc, já vůbec nemám problém s tím, že nějakým způsobem je to zahrnuto v tom balíku. Ale zdaňovat výhry? Vezměte si to, že dědeček s babičkou deset let chodí sázet sportku, nechají tam možná 100, možná 150 000, a po deseti letech vyhrají už 60 000 a my jim to zdaníme. To si myslím, že není šťastné. A vůbec to není, jak píšete v té důvodové zprávě, že to je jeden krok v boji proti škodlivosti hazardu. To si myslím, že ten případ není, a vůbec mi to nedává logiku. Přemýšlíme o tom, že dáme pozměňovací návrh a navrhneme, aby se to nechalo ve stávající variantě, kdy se zdaňuje až od milionu výš. To si myslím, že tu logiku může mít. Ale ty malé výhry by se zdaňovat neměly.

A druhá věc, o které jsem chtěl mluvit, je - ale nebudu to tady rozpatlávat, protože jsem slyšel, že pan ministr sám o tom ještě uvažuje. Zdálo se mi dost nelogické na jednu stranu zvyšovat daně hazardu, já neříkám, jestli je to špatně, dobře, ale potom dát 65 % obci, která tam ten hazard povolí. Nevidím úplně logiku a podstatu věci, proč to takhle dělat. Jako to, že povolím, aby se tam zřídila herna, tak budu dostávat 65 % daní a jenom 35 bude dostávat stát? Ale pan ministr tady sám řekl, že ho nebude rušit, když někdo přijde, že to má být 50 na 50 nebo že ten poměr bude trochu jiný. Takže to si ještě počkám, jak se to bude vyvíjet, a nechtěl bych tady teď bouřit ve sklenici vody, když to ještě není jasné.

Takže to je, co jsem měl na srdci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde dvě faktické. Nejdříve pan vicepremiér Jurečka, poté pan poslanec Kubíček.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já si dovolím faktickou zareagovat na kolegu poslance Volného, který před chvílí hovořil. On se tady velkou část toho svého projevu věnoval oblasti úspor. Já myslím, že on už je natolik zkušený poslanec za ta dvě volební období předcházející, která zde strávil, že si je velmi dobře vědom toho, že Sněmovna projednává v prvním, druhém i třetím čtení legislativní návrhy, legislativní změny. Otázka úspor na rezortech, jako je třeba snížení objemu platů o 2 %, na kterém jsme se dohodli, snížení provozních výdajů o 5 %, další úsporná opatření na rezortech, nebo například snížení objemu národních dotací, to nejsou věci, které by byly v konkrétních zákonech, a byl důvod, aby byly obsaženy v tomto balíčku ozdravném, který je souborem novel několika zákonů. To jsou rozhodnutí, která se dělají na úrovni rezortů a která se propisují do rozpočtu, rezortních kapitol. Takže ten závazek, který jsme jako vláda dali, ten jednoznačně platí. Šetříme na sobě, šetříme na rezortech, zvyšujeme efektivitu státní správy, zeštíhlujeme státní správu a to se projeví v návrhu zákona o státním rozpočtu. To se projeví v krocích jednotlivých rezortních kapitol. Myslím, že každý, kdo zná princip a proces legislativy, toto chápe a tomu rozumí. Takže bych chtěl, aby se tady nemátla veřejnost, nemíchala se jablka a hrušky, ale věnovali jsme se tomu, co je obsahem tohoto balíčku, a je to obsahem zcela logickým. Ta úsporná opatření budou součástí návrhu státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Roman Kubíček. Vidím, že zde není. Tak poprosím pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji panu ministrovi, že mě poučil. Já to samozřejmě vím, ale vy jste také tu tiskovou konferenci před tím měsícem, kterou jsem zmiňoval, začínal jste svůj proslov, také jste ji dělali najednou a říkali jste - my tady to chceme po vás, lidi, a tohleto my nabízíme. A řekli jste, že to bude jedna třetina, dvě třetiny. Já nevidím důvod, proč to nemohlo být součástí tohoto tisku a neměla tam být sumarizace - ano, my chceme toto, pojďte nám to schválit, a my přineseme toto. Doufám, pane ministře, že v úterý na rozpočtovém výboru se i tohoto dotkneme. Takže možná budu uspokojen k těm úsporám, které budou v rozpočtu na rok 2024. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Stanjura chce reagovat s faktickou poznámkou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já tentokrát nebudu ukazovat, je to na webu Ministerstva financí, úspory na provozu státu 11,2 miliardy korun, úspory na platech 9,9 miliardy korun, ostatní výdaje 3 miliardy korun, dotace 54 miliardy korun. Do kupy 78,4 miliardy korun. Pak to zkontrolujeme u návrhu státního rozpočtu, který přijde na konci září. Je to fakt veřejný materiál. Chápu, že každý nemá čas se dívat, co na webu je nebo není. Pokud je zájem, můžu to nechat členům rozpočtového výboru rozeslat před tím úterkem, ať to nemusí všichni hledat a sami si stahovat. Není v tom žádný problém. Je to ten propočet 2 % objemu platů, to jsou ty platy, plus FKSP, to je třeba si říct, že to je k tomu. Ty úspory na provozu státu, to je těch 5 % užších provozních výdajů a tak dále. Takže není to nic tajného, ten rozpad na jednotlivé položky je znám od 11. května. Ale říkám, můžu to nechat poslat, pokud bude zájem, celou tu prezentaci. Vy o tom mluvíte tak hanlivě, o té tiskovce, tak dobře, tak vám pošleme tu prezentaci. A můžeme ji hodnotit, jak chceme, to není důležité, tam ta čísla jsou. To je důležité.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného, pan poslanec Julius Špičák.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, byla tady už zmíněna, kritizována, diskutována řada oblastí konsolidačního balíčku a já mám pocit, že oblast výzkumu je v podstatě bita nejvíc a nejsmutnější. Dá se doložit, že vláda hnutí ANO kladla na vědu a výzkum mimořádný důraz. Předseda hnutí a premiér se stal předsedou Rady vlády pro vědu a výzkum a kolega místopředseda Sněmovny Havlíček vypracoval koncept The Country for the Future. Bezprecedentně stouplo financování výzkumu na deklarovaná 2 % rozpočtu a všechny tyto skutečnosti byly daleko silnějším apelem na rozvoj vědy a výzkumu než zřízení dedikovaného ministerstva, což každý vnímá jako pouhé formální naplnění koaliční smlouvy a důraz na výzkum de facto devalvuje. Chtěli jsme se stát východoevropským tygrem nebo Izraelem, ale v důsledku konsolidačního balíčku, který podrobně popíšu, se stáváme spíš jakousi výzkumnou Venezuelou.

Změny, které v konsolidačním balíčku vláda navrhuje, například znamenají, že se zásadně sníží státní investice do technologií. Příčinou je nesprávně nastavené snížení národních dotací pro podnikatele. Omezení dotací spolu se zdražováním všech vstupů, zvyšováním daní a změnami DPH bude mít nepříznivé dopady na růst podnikatelského sektoru, na inovace a ve finálním důsledku na celkovou konkurenceschopnost českého průmyslu. Je namístě se obávat, že snížení dotací povede k tomu, že firmy výrazně omezí své výzkumné a vývojové aktivity a sníží se investice do inovativních technologií.

Vůbec mi není známo, že by se vláda jakkoli rozhodovala na základě komplexních a profesionálních analýz. Spíše se zdá, že omezení dotací je škrtem a mediálním tahem, aby bylo možno argumentovat omezením dotačního byznysu. Samozřejmě jsou tady firmy, které si z dotací vybudovaly byznys, ale bylo by dobré přemýšlet nad funkční regulací dotací na základě podrobné analýzy toho, o jaké firmy jde a jaké procesy tedy zneužívání dotací umožňuje.

Kromě toho, že vláda omezuje výzkum a inovace v soukromém sektoru, sledujeme ze strany pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího, doslova likvidaci vědy v přímém přenosu. To je přímo neuvěřitelné, protože je to v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády, které budu citovat. Nevím, jestli se nad tím mám smát, nebo tedy plakat. Takže: "Chceme stát," cituji, "který je chytrý, efektivní a úsporný. Naše země je plná šikovných, vzdělaných a inovativních lidí. Naše věda a výzkum mají dlouhodobé skvělé jméno ve světě." - Není tomu tak, skvělí jsou pouze jednotlivci a obvykle jsou to jednotlivci, kteří nepůsobí v České republice. - "Věda a výzkum budou mít nezpochybnitelnou podporu, protože v nich vidíme příležitost, jak posunout Českou republiku ještě výše mezi nejúspěšnější země." - Jaká podpora? - "Budeme usilovat o zvýšení finanční alokace na podporu základního výzkumu. Budeme dále motivovat mobilitu výzkumných pracovníků, internacionalizovat prostředí výzkumných organizací a podporovat cílené bilaterální i multilaterální kontakty s klíčovými mezinárodními partnery." - Skutečně absurdní kontrapunkt k tomu, co se skutečně děje!

To byla tedy proklamace - a realitou je, že se v návrhu státního rozpočtu na rok 2024 počítá se snížením výdajů o bezprecedentních 10 %. Dodám další číslíčko. V procentuálním poměru k rozpočtu nebo k DPH se dostáváme na necelých 50 % ve srovnání například s Německem nebo Holandskem. Takže takto vyspělé země Evropy v žádném případě nemáme šanci dohnat.

Přitom Rada vlády pro vědu a výzkum, kde jsem měl čest osm let působit, vypracovala tak jako každý rok návrh rozpočtu pro oblast vědy, který byl dobře připraven a zohledňoval i rekordní inflaci, za kterou samozřejmě vláda nese plnou odpovědnost. Nicméně pan ministr financí, prostřednictvím pana předsedajícího, se zcela bezprecedentně rozhodl tento návrh sestavený apolitickými kompetentními experty ignorovat. A je fascinující, že u snížení financování vědy pasivně asistovala dedikovaná ministryně.

Budu citovat francouzského historického politika. Neberte to osobně, je to citát: "To je horší než zločin, to je totiž hloupost." Pokud vím, tak se příslušného zasedání Rady vlády pro vědu a výzkum zúčastnil i premiér, ale v podstatě na škrty v té výši 10 % to dosud nemá žádný vliv.

Je třeba si uvědomit, že podfinancování vědy pod záminkou úspor se negativně vrátí, a to okamžitě. Já to vidím v přímém přenosu jako odchod mladých schopných lidí do zahraničí. Důvodem ani tak nejsou platy jako spíš vědecky nevlídné, neperspektivní prostředí. Mám příklad ve vlastní rodině. Moje dcera pracuje v daleko kreativnějším prostředí ve španělské univerzitní nemocnici. My jsme se vůbec k vědě tradičně chovali poměrně macešsky. Budu citovat jednoho z exprezidentů, který říkal, že si nakonec výsledky vědy můžeme koupit. Nebo se říkalo - pusťme mladé lidi na vandr, oni se vrátí. Oni se prostě nevrátí a jejich rodiče se děsí, že by se tyto nadané děti vrátily. Řekl bych, že tato země zkrátka není pro mladé.

Škrty ve vědě nedávají žádný smysl ani z ekonomického hlediska. Národní rozpočtová rada varovala, že při zachování současné produktivity budeme mít do padesáti let trojnásobný státní dluh vůči HDP. Tento státní dluh bychom ale podle rozpočtové rady zvládli efektivně snížit zvýšenou výkonností, zvýšenými obrátkami, právě technologickou akcelerací, prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje. Tyto analýzy ale současná vláda v lepším případě ignoruje, v horším s nimi ani není seznámena. Lze tak soudit podle toho, jaké a jak návrhy předkládá. Takže se obávám, že se skutečně stáváme spíše zemí minulosti než zemí budoucnosti.

Jak už jsem uvedl, v návrhu státního rozpočtu na rok 2024 se počítá ze snížením výdajů na vědu o 10 % a o 10 % má být sníženo financování Akademie věd, Grantové agentury a Technologické agentury České republiky. Konkrétně u Akademie věd to spolu s inflací a se zdražením energií znamená reálné snížení rozpočtu o nějakých 35 %, což spolu se snížením dotací z Evropské unie podmíněné (?) zvýšeným podílem instituce na financování je doslova tedy likvidační. Opět vím, o čem mluvím, protože můj bratr je jedním z ředitelů ústavu Akademie věd.

Na závěr si dovolím poradit. V rámci úspor zrušte Ministerstvo pro vědu a výzkum, které nemá žádné kompetence a jen přispívá k bobtnání úředníků. Zrevidujte takzvané financování výzkumu v rámci ministerstev, kromě ministerstev zdravotnictví, školství a průmyslu, což je stále několik miliard ročně. Konkrétně Ministerstvo obrany 440 milionů, Ministerstvo vnitra 852 milionů, Ministerstvo zemědělství 1 175 milionů. Co se tam vyzkoumá? Menší částky mají i další rezorty. Prostředky by se měly alokovat do grantových agentur a rezorty by je mohly soutěžit stejně jako jiné instituce. Protože provádět vědu je velká věda a umí to jenom velmi málo lidí a velmi málo institucí.

Závěrem: škrty ve financování vědy a výzkumu bez jakékoliv analýzy a strategie jsou nejen neúčinné, ale naprosto kontraproduktivní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat s faktickou chce pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nebudu zdaleka potřebovat dvě minuty. Neprojednáváme návrh státního rozpočtu. Návrh státního rozpočtu sem přijde, až sem přijde. Tak se bavme i o těch částkách, o kterých mluvil pan poslanec. To je všechno, co jsem k tomu chtěl říct.

My v těchto dnech a týdnech vedeme politická jednání. Jednání nejsou uzavřená. To, co vzniklo - nevím, proč ten zákon takhle je, já ho doporučuji změnit - je vlastně výchozí úřední materiál, který byl rozeslán na ministerstva. Teď se postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech a k tomu probíhají tak jako každý rok, znáte to i z doby svých vlád, politická jednání.

Takže poprosím, a je to fakt jenom prosba, abychom nechali debatu o rozpočtu na rok 2024 na to září, až tady bude. Pak uvidíme, jestli ty částky budou takové, o kterých jste mluvil, nebo jiné, pak my to budeme hájit a vy to budete případně kritizovat nebo navrhovat nějaké změny. Dnes je to předčasné. A omlouvám se, ale není to předmětem jednání a ty částky zdaleka nejsou konečné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou ještě pan poslanec Špičák.

 

Poslanec Julius Špičák: Já se domnívám, že vytvářet určitý tlak a určitou oponenturu v této fázi není předčasné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme tady v návrhu zákona ohledně konsolidačního balíčku, konsolidace financí. Co ale před sebou máme? Tady jeden z ministrů říká: jednejme o tom, co je v tom balíčku. Pan ministr Stanjura řekl, cituji: "Návrh máte před sebou a ten platí."

Ale co se děje tady okolo v rámci diskuse? Tak tu se dozvíme, že se bude jednat ještě o dani z nemovitosti. Víme tady od paní kolegyně Bělohlávkové, vaším prostřednictvím, že kojenecká voda půjde do jiné sazby. Taky víme, že podnikatelé a odbory budou připravovat nějaké své návrhy, se kterými přijdou na vládu, která některé z nich možná akceptuje, možná že ne. Takže o čem vlastně tady v tuto chvíli hovoříme, když těch 750 stran, které nám byly předloženy, bylo pro všechny tady tyto organizace a dotčené orgány pouze na pětidenním připomínkovém řízení? Pan ministr tady tedy hovořil o balíčku, ale neřekl nám, jak takové razantní změny za těch 73 miliard korun komunikoval s ostatními. Kdo vůbec ten balíček podporuje, kdo ho kdy viděl. Nějaké podnikatelské svazy, Hospodářská komora, odbory, rektoři, Svaz průmyslu a dopravy? Všechno jsme se dozvídali a dozvídáme postupně.

Takže jak taková komunikace, která je při prosazování takovýchto změn důležitá, probíhala? Začalo to všechno bombastickou tiskovou konferencí, všichni jsme to viděli, kde seděli v první řadě povinně snad všichni ministři, aby ten balíček podpořili, aby ukázali tu jednotu, že jsou skutečně jedním týmem. Co se stalo nakonec? Nakonec všichni koukali, pravděpodobně vůbec nevěděli, co se na ně chystá a jaké například zásadní škrty budou v jejich rezortech.

Takže mám tady příklad. Pan ministr Lipavský se vzepřel panu ministru Stanjurovi, první ministerstvo odmítá škrty, slyšeli jsme hned poté, a to tam seděl v první řadě. Ve vládní koalici - cituji - dál hrozí další velký rozkol. Ministři se totiž neshodnou na snižování platů ve státní správě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 %. To se ale nelíbí Pirátům, jejichž šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti takto výraznému snížení ohradil. Zkritizoval ministra Stanjuru za to, že nedodržuje dohody, svévolně rozhoduje o tom, co se kde škrtne nebo přidá.

Pak tady máme další snížení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace o 0,45 % HDP v roce 2024. "To je hazard s budoucností Česka," řekla na setkání s novináři ministryně pro vědu Helena Langšádlová. Podle ní je pracovní návrh Ministerstva financí na rozpočet příštího roku nepřijatelný a v rozporu s programovým prohlášením vlády. "Ministerstvo financí v pracovním návrhu vyčlenilo na vědu 35,8 miliardy, šlo by meziročně o snížení o více než 10 %. Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhuje rozpočet o 12 miliard vyšší, bezmála na 48 miliardách." Konec citace.

Ano, i ministři, kteří by asi měli vědět, když sedí v té první řadě a podporují tady tento konsolidační balíček na té velké tiskové konferenci, tak prostě koukali s otevřenou pusou. Natož bychom pak neměli koukat my nejen v opozičních lavicích, ale také podnikatelé, odbory anebo samozřejmě i občané, kterým by to mělo všechno být prezentováno jasně, transparentně a předvídatelně. Což se ale pravděpodobně nestalo, protože tomu neporozuměli ani ti samotní ministři. No a mě by zajímalo v tuto chvíli a chtěl bych se těch dotčených ministrů zeptat, zdali se něco změnilo. Zdali skutečně podporují to, co tam bylo předneseno? Zdali pan Lipavský, pan Bartoš, paní Langšádlová a další podporují tady tyto své škrty, které souvisí samozřejmě s tím konsolidačním balíčkem. Protože my sami nevíme, co jeho obsahem bude, když tu se bude měnit daň z nemovitosti, tu se bude měnit dépéháčko třeba u kojenecké vody a možná dalších x věcí. Takže o čem vlastně my dneska tady v prvním čtení jednáme? Můžeme se o tom bavit skutečně jenom obecně.

Koaliční partnery zaskočil i návrh například, aby byly rybníky užívané k chovu ryb vyjmuty z povinnosti platit daň z nemovitosti. Není to můj návrh, nevím, odkud přišel, řekl pan ministr zemědělství Marek Výborný dneska. Dnes, kdy už druhý den probíráme ten konsolidační balíček.

Ministr Bek, pozor, na to ale vyzrál. Ministr školství Mikuláš Bek v úterý představil několik priorit na zkvalitnění a zlepšení dostupnosti vzdělávání - cituji - které se neobejdou bez značných investic. Ty hodlá sanovat ze zamýšlené půjčky od Evropské unie ve výši 45 miliard korun, přátelé. Půjčovat si chce ministr v době, kdy má Česká republika historicky nejvyšší deficit státního rozpočtu a vláda škrtá dotace, zvyšuje daně a hledá úspory na všech stranách.

To není všechno. Všichni koukali na tu tiskovou konferenci, na ten konsolidační balíček, co by se v něm mělo stát. Například tady máme pana šéfa rozpočtového výboru, pana Bernarda, který 23. 6. říká - pan Bernard poprvé o navázání intenzivnější spolupráce hovořil pro server Seznam Zprávy. Cituji: "Pan Stanjura to má jistě těžké, ale já už se rozhodl, že nebudeme spoléhat na expertní aparát Ministerstva financí, v nějž nemám důvěru," řekl pan Bernard, který je šéfem sněmovního rozpočtového výboru. Cituji dál: "Dohodl jsem se proto s panem Mojmírem Hamplem, šéfem Národní rozpočtové rady, že si od nich vždy nechám vyhodnotit rizika na příjmech a výdajích, než uděláme jakékoliv závazné hlasování." Konec citace pro Seznam Zprávy.

Už k tomu došlo, pane Bernarde, prostřednictvím pana předsedajícího? Můžete nám představit ta vyhodnocená rizika, když jsme v tom prvním čtení, která vyhodnotila Národní rozpočtová rada? Protože závazné hlasování se blíží. Pokud tedy dáte na názory a doporučení Národní rozpočtové rady, tak nechápu tedy, že jste je neuposlechli, když vám v rozpočtu chybělo u mimořádné valorizace penzí 19 miliard korun. Co se změnilo? Co se stalo, že najednou je to pro vás jako pro předsedu vlivného rozpočtového výboru důležitý poradní orgán, který je ale při přípravě nebo o kterých jste při přípravě na návrh rozpočtu 2023 kvůli mimořádným valorizacím neuposlechli? (?) A to je jenom minimální výňatek a důkaz toho, abych nezdržoval, jak tristně komunikuje tato vláda nejen dovnitř vůči svým vlastním ministrům, ale komunikuje špatně i navenek.

Takže všichni po představení balíčku na té bombastické tiskové konferenci celé vlády koukali jak opaření, co se to vlastně děje. Odbory koukaly jako zjara. Neuvěřitelně tento přístup potom zkritizovaly i podnikatelské svazy, například Svaz průmyslu a dopravy. Cituji: "Konsolidační balíček vznikl bez diskuse s byznysem. Odnesou jej firmy a jejich konkurenceschopnost."

Ta komunikace opravdu této vlády je příšerná. A nejen tou tříhodinovou konferencí, kde jsme se dozvěděli velmi málo, ale i potom. Tento daňový balíček je prostě nekoncepční slátanina různých opatření, která nejsou vůbec komunikována s těmi, kterých se to týká. A to nemluvím o katastrofální komunikaci směrem k občanům. Můžeme přejít jednotlivé komunikační lapsy, určitě, ty se stanou, ale otevřeně mystifikovat občany? Takže já tedy můžu začít.

Takže sociální sítě, pan Zbyněk Stanjura 10. 8. 2021, cituji: Zvyšování daní z nemovitostí je jedno z témat, která s vámi opakovaně řeším na svých cestách napříč Českou republikou. Spousta z vás má strach, že levice daně zvýší. Rozumím tomu, když se nám konečně podařilo daně snížit a nechat lidem více peněz v jejich peněženkách, socialisté opět vyhlašují útok na peněženky. Tak to být nemá. Stát by měl dát lidem prostor, aby mohli uspět, ale nemá trestat aktivitu a pracovitost. Zvyšování daně z nemovitostí nepomůže nikomu a nejvíce na to doplatí nájemníci, kterým se nájem zvýší a bydlení bude ještě nedostupnější.

Další, pan Zbyněk Stanjura, cituji: Nemám radost z toho, že snižování deficitu minulé vlády bude kvůli válce na Ukrajině pomalejší, Navzdory inflačním a válečným výdajům musí být příští schodek rozpočtu pod 280 miliard. Určitě to ale nebude na úkor penzí, zvyšování daní z příjmu našich občanů ani zavádění poplatků v nemocnicích.

Další tady máme: Mít kde bydlet, není luxus. Odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. (Ukazuje vytištěné.)

Další: Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.

A pan premiér Petr Fiala: Nechystáme se zvyšovat daně lidem, přestože je po tom poptávka. Slíbili jsme, že nebudeme zvyšovat daně, a nechceme je zvyšovat. Považujeme za lepší, když mají lidé více peněz v peněženkách. Naše vláda daně nezvýší. My daně nezvedneme. Úspory místo daňových experimentů. Nenasytný stát potřebuje dietu, ne vyšší daně. Spolu nezvýšíme žádné daně.

Bohužel opak je pravdou. Daně se zvyšovat budou, peněženky daňových poplatníků přijdou o 73 miliard korun na různých frontách. Prozatím jako ještě nevíme kde, protože se toho spousta ještě změní. Takže jsme sice v prvním čtení, tohoto konsolidačního balíčku, ale ještě pořád nevíme. Některým občanům dejme tomu můžete namluvit, že jsme v nějaké situaci a ta si žádá nějaká opatření. Ale jak vám můžeme věřit, když nejste schopni začít ani u sebe? Vy o tom opravdu jenom skvěle mluvíte, ale zákon o státní službě je jasným důkazem toho, že to nemyslíte vážně. Stejně jako s počtem ministerstev, protože to je pouhé politikaření, prebendy. U sebe rozhodně nezačínáte. Jsou to jen a jen skvělá místa pro vás, pro vaše kamarády a neúspěšné kandidáty do Sněmovny.

Jeden příklad za všechny. Ministerstvo práce a sociálních věcí má dva politické náměstky: paní Jelínkovou z KDU-ČSL a paní, o které neví vůbec nikdo ani z výboru pro sociální politiku, která se jmenuje Zuzana Freitas Lopesová. Je to v minulém volebním období osobní asistentka paní poslankyně Richterové a v tuto chvíli je náměstkyní člena vlády pana Mariana Jurečky. Pirátka, která je náměstkyní od začátku volebního období. Kolikrát byla na výboru pro sociální politiku? Nulakrát. Možná tam seděla v obecenstvu, ale nikdy nic neobhajovala. Neznáme vůbec její názory, nikdy nebyla s panem Marianem Jurečkou třeba obhajovat něco, co se děje na úřadech práce, s důchody, s Českou správou sociálního zabezpečení. Takže já tady vyzývám pana ministra Jurečku, aby mi řekl, jaké kompetence má tato náměstkyně, která má sekretariát, plat, řidiče s autem, ale kterou jsme prostě třeba na výboru pro sociální politiku neviděli nikdy.

Vy říkáte, že začínáte u sebe. No možná když tady přijde pan premiér, moudře se zatváří a dobře položeným hlasem řekne: šetříme u sebe. Ale ta fakta hovoří o něčem jiném. Takže znovu cituji - 29. června se odehrálo toto: Vláda ve středu vedle legislativní podoby úsporného balíčku poněkud nenápadně - se píše v tisku - schválila i návrh úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Kabinet v něm navzdory někdejším slibům o snižování stavu plánuje navýšit celkový počet pozic asi o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst i o desítky miliard korun. Změny by měly platit už od července. Konec citace z veřejných zdrojů. (Ministrova reakce mimo mikrofon.) Desítky milionů, ano. Desítky miliard to nejsou, promiňte. Jsou to desítky milionů pro těch 160 nových pozic.

Doteď, a to říkal i ve svém projevu pan ministr Stanjura, nevíme nic o výdajové stránce rozpočtu, o škrtech na ministerstvech, třeba o rušení ministerstev, tam se samozřejmě o tom vůbec nemluví. Nevíme, v jakých dotacích se bude škrtat, poněvadž tímto mlčením my se bráníme tomu, abychom nebyli pod presem lobbistických skupin. Nikdo vlastně dohromady nic neví.

Takže bych se chtěl zeptat, zdali vážení ministři, kterých se to týká, tady tyto škrty ve výdajích, kteří to kritizovali, jako paní ministryně Langšádlová, pan ministr Lipavský, pan ministr Bartoš, pan ministr Bek na školství, který si kvůli tomu musí vzít 45 miliard půjčku, už sklapli podpatky a souhlasí s tím, anebo mají také nějaké jiné názory a jiné výzvy, které by potřebovali zafinancovat ze státního rozpočtu, nebo si prostě na to jednoduše jako pan Bek půjčí, anebo budou jednoduše mlčet, anebo si řeknou o. k., tak já ještě půjdu do jednání třeba s panem ministrem? Prozatím to vypadá tak, že se mlčí. Všichni sklapli podpatky. A ta dvě slova nechci říct.

Prozatím jediný, kdo ale řeší ve vládě úspory a myslí to skutečně vážně s úsporami, je pan ministr Jurečka. Každý důchodce totiž díky němu dal do státního rozpočtu 7 000 korun průměrně, když se změnily navzdory legitimnímu očekávání u všech seniorů valorizace, což bude řešit Ústavní soud. Prozatím je to jediná skupina, která sice nedobrovolně, ale dala peníze na oltář státnímu rozpočtu. Vy jako vláda svými výdaji rozhodně ne. Máte pořád 18 ministerstev, máte více úředníků, máte více kamarádů v pozicích placených náměstků.

Já mám tady to programové prohlášení vlády, které se změnilo. Mám tady leden 2022, březen 2023. (Ukazuje.) To se změnilo a ani poté nepředstoupila vláda před Sněmovnu, abychom nějakým způsobem mohli hlasovat o tom, zdali to programové prohlášení vlády, to refrešované, zdali souhlasíme s tím, že vláda skutečně má naši důvěru. A tady se píše jedna věta - já jsem si vzal tu sociální a rodinnou politiku. Tady se píše: Prostřednictvím daňových nástrojů a zjednodušeným systémem sociálních dávek zajistíme, aby práce a náklady spojené s výchovou dětí a péčí o blízké osoby neznamenaly propad životní úrovně. Už se stalo. Už se stalo. Například jenom pro rodiny s dětmi se reálná výše rodičovského příspěvku snížila o 75 000 korun. Doteď nevíme, pro koho bude to avizované navýšení rodičovské, jestli to bude od 1. 1. 2024, nebo to bude pro všechny. Uvidíme, jakým způsobem se k tomu vláda postaví. Ale víme jednu věc, že to bude o 50 000 korun, což rozhodně ten reálný propad samozřejmě nevyrovná.

Doteď jsme to nevěděli, ale co se týká rodin, tak samozřejmě ty už o nějaké finance přijdou i nadále kromě toho, že se jim samozřejmě všechno nějakým způsobem zdražilo. Očekává se navýšení cen dálničních známek. To potřebuje drtivá většina rodin. Zruší se školkovné. O tom jsme se už bavili. Faktické zrušení stavebního spoření ještě tady představí Patrik Nacher ve druhém čtení, jak říkal. Navýšení daně z nemovitostí také nebude malá položka pro všechny rodiny s dětmi. Do vyššího DPH, což ovlivní rozpočty rodin, se řadí sběr, přeprava, skládkování komunálního odpadu, palivové dřevo a další. Zvýšení DPH dokonce čeká rodiny například u bezlepkové stravy, obecně u stravovacích služeb, vodného, stočného, tepla, vstupenek na kulturní akce a sport. To vše bude zásah do rodinných rozpočtů, nevyjímaje například slevu na dani pro manžele a tak dále. Do vyšší sazby jde i třeba kojenecká voda, která ale nakonec pravděpodobně, jak říkala paní poslankyně, má ctěná kolegyně Bělohlávková, bude v jiné sazbě, vaším prostřednictvím, pane předsedající.

A chci tady tedy říct, že prorodinná politika a podpora rodin i v rámci rozpočtu je velmi důležitá, poněvadž nám meziročně klesl počet dětí o 10 000. To je špatná zpráva. Velmi špatná zpráva. Těmito opatřeními dáváte, nebo spíše nedáváte lidem motivaci ty děti mít. A to je například klíčové taktéž pro důchody, když máme průběžně důchodový systém. To vědí všichni.

Když už jsme tedy u důchodců a u důchodů, tak spojovat penzijní reformu s konsolidačním balíčkem je opravdu velmi necitlivé směrem k seniorům a vede to jen k rozdělování společnosti. Ta vina, kterou jste přehodili na seniory, že nám z našich rozpočtů ujídají, že díky nim nebude na důchody do budoucna, se podepíše na české společnosti na dlouhá léta dopředu. Tím, že jste vůbec tuto diskusi připustili, jste rozdělili společnost a prohloubili už tak křehkou neúctu (?) ke stáří a k seniorům. Začíná se chrastit zbraněmi. Výčitky vůči seniorům od lidí na sociálních sítích, přes informace v médiích, že nám de facto projídají budoucnost, že se mají určitě dobře, nevěstí nic dobrého pro budoucí sociální smír. Stačí si přečíst jakoukoliv diskusi pod články anebo zajít do hospody. Ani vám jako vládě, ani vám jako koaličním poslancům vlastně nevadí, že byl porušen zákon o mimořádných valorizacích, protože je po tom společenská poptávka, kterou jste ale vy sami vytvořili. Najednou všichni rozumí důchodům. Po sociálních sítích běhají různé grafy, které vysvětlují, jak jsou na tom vlastně dobře, jak jim jako jediným byla dorovnána inflace. A říkají to bez kontextu, bez znalosti věcí, ve zkratce, stejně jako my tady u tohoto pultíku, mnohdy v médiích, protože to nevysvětlujeme prostě dostatečně. Nejen se seniory, ale s celou naší společností hraje tato vláda nebezpečnou hru. Pořád mluvíte o spojování, ale svou politikou rozdělujete.

Daňovým balíčkem budete zdražovat život i seniorům. Vám to nevadí, protože jsou pro vás, a to jste dokázali několikrát, pouze jenom nějakou položkou v excelovské tabulce. Takže řeknete, pokud na to nebudou mít, pokud budou se svým příjmem na hraně, tak tady máme skvělý - jupí! - sociální systém jako příspěvek na bydlení. Tam si můžou přijít na úřad práce a požádat si. Taková ostuda pro všechny ty, kteří pracovali celý život, jít na úřad práce! To byste nezažili, jak ti senioři musejí přežvýkávat ve svých domácnostech, když ty peníze nemají, aby se poníženě šli prosit o nějakou dávku na úřad práce. Konsolidační balíček, který zdraží život nám všem, a takzvaná penzijní reforma, která již teď snížila seniorům důchody, je mírně řečeno necitlivým koktejlem, který citelně zasáhne jejich rodinné rozpočty. Nesouvisí to spolu. A moc dobře to víte.

Jste pro občany netransparentní a nepředvídatelní. U daňového balíčku a změny penzijních parametrů rozhodně nikdo neví, co z toho nakonec bude, na co se má připravit. To, co tady předvádíte, je chaos! Budete zdražovat a zvyšovat lidem daně. Nikomu nic nevysvětlujete, protože asi ani sami nevíte, co se tam ještě objeví, anebo ne. A důkazem toho je, že tady jednotliví poslanci vystupují k jednotlivým daním a říkají, to možná ještě bude jinak, ještě o tom jednáme, jako u daně z nemovitostí, jako u kojenecké vody, jako u rybníků, u včelařů, u dalších daní. Pan ministr zemědělství neví, že to tam takhle je. Překvapujete všechny občany i sami sebe v koalici. Prohlubujete nedůvěru mezi občany, rozdělujete společnost a štvete jednotlivé lidi proti sobě, jednotlivé skupiny lidí.

Na závěr chci jenom říct, že budu bedlivě poslouchat to, co se tady bude odehrávat nejen během prvního, druhého, ale hlavně třetího čtení. Ve druhém čtení budeme dávat pozměňovací návrhy. Ale nesouhlasíme s tímto projednáváním takovýmto způsobem. My máme připraven konsolidační plán a máme ho poněkud jiný. Myslím si, že tato vláda dluží nám všem odpovědi, jakým způsobem bude šetřit ona sama i na výdajové stránce rozpočtu na svých ministerstvech. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A máme zde tři faktické poznámky. Jako první pan premiér Fiala, poté pan ministr Stanjura.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Když někdo, pane poslanče Juchelko, čte záložky knih a nečte ty knihy, tak sice může vypadat velmi vzdělaně a zasvěceně, ale o těch knihách, o té literatuře, neví nic. Stejně tak může dopadnout někdo, kdo čte jenom mediální titulky a nezajímá se o ten skutečný obsah, a to jste tady v mnohém předvedl, stejně jako jste se pustil do kádrování, že někdo pro někoho pracoval, tak nemá dostatečnou kompetenci na to být náměstek a podobně a podobně. Ale to já všechno vynechám a nebudu vám vracet stejnou měrou. Váš projev má nepochybně určitou atraktivitu, kde jste využil svého předcházejícího působení v médiích. To já nikterak nepopírám. Ale obsah - obsah tam skutečně chyběl.

Ale chci vyjasnit jednu věc, kterou jste řekl a která by mohla možná někoho zmást, že my nevíme, co je v konsolidačním balíčku, že ho chceme měnit, a všechny ty nejasnosti. Toho efektu jste dosahoval tím, že jste smíchal hrušky s jablky, že jste vlastně popletl dohromady přípravu státního rozpočtu a konsolidační balíček. Ať ten rozpočet bude vypadat jakkoliv, konsolidační balíček, díky němu ušetříme 94 miliard korun. Snížíme o to deficit bez ohledu na to, jaký budeme sestavovat rozpočet. Jiná debata je, jaký sestavujeme rozpočet na příští rok. K tomu se třeba někdo i vyjadřoval.

My jsme připravili konsolidační balíček, který jsme představili veřejnosti. Žádnou změnu jsme v něm neudělali a žádnou změnu jsme ani dosud neohlásili. Máme ale první čtení jako u každého zákona a druhé čtení. A na co je druhé čtení? Druhé čtení je na to, abychom opravili věci, které se třeba nepodařily, abychom vyslechli argumenty a popřípadě přijali nějaký pozměňovací návrh, a to chceme dělat i u tohoto zákona. To je politika poctivá, to je politika správná a to je politika, za kterou se nestydíme. Žádný zmatek tu není, celá koalice stojí za konsolidačním balíčkem a budeme tak postupovat i v dalších dnech.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Až si v klidu najdeme čas s panem poslancem Juchelkou, tak si přičteme stenozáznam a spočítáme počty urážek. My máme spolu docela dobré vztahy. Pan poslanec Juchelka vždycky říká, veďme korektní debatu, ale to vystoupení bylo prošpikováno množstvím osobních urážek a osobních útoků a také nepřesných informací. Nebudu používat silná slova.

Pan poslanec Juchelka řekl, letos, nebo kdy - dosáhli jste nejvyššího deficitu rozpočtu v dějinách České republiky. Ne. Jak jste na to přišel? Který rok to bylo? S čím to porovnáváte? Není to pravda.

Poměrně inovativní přístup k projednávání sněmovního tisku. Pokud se shodneme, že zrušíme druhé čtení a že budeme vždycky hlasovat v prvním čtení, že nesmí být žádné změny, já budu pro. Takhle jsem pochopil vystoupení pana poslance Juchelky. Co pak si můžete dovolit navrhnout nějaký pozměňující návrh? Co kdybychom náhodou schválili nějaký pozměňovací návrh z opozice? Jak je to možné? O čem dneska vlastně debatujeme? Jak víme, jak ten zákon bude vypadat, když my neznáme pozměňovací návrhy opozice? Co když ho schválíme? Nesmíme ho schválit! Budeme kritizováni, že jsme v prvním čtení projednávali něco jiného. Já to vůbec nechápu. Jak hezké je přečíst titulky z médií. Prvních 10 minut bylo autorství mnoha vládních poslanců, to je třeba říct, či citace z různých období, z různých sociálních sítí. Proč ne, nic proti tomu, ale vlastní vhled tam vlastně chyběl.

A jaké jsou protinávrhy hnutí ANO? Konsolidujeme pomaleji. Pomaleji. To znamená, když loni byl deficit 360, jaký by měl být letos výsledek rozpočtu podle hnutí ANO, abychom nekonsolidovali příliš rychle? Kolik by to mělo být? 320, 330 nebo 295, jak jsme navrhli my? Tak si vyberte, jestli to má být vyšší, nebo nižší číslo! Vy nás kritizujete za obojí dohromady. Je to moc a je to současně málo. Je to moc a je to málo. Jsem pro i proti. Odpověz - ano, nebo ne? Ano i ne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Balaštíkovou.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych se chtěla vyjádřit k svému předřečníkovi, panu kolegovi Juchelkovi, prostřednictvím vás, pane předsedající, k těm politickým náměstkům kolegy. Na Ministerstvu zemědělství vím o dvou. Jeden je za TOP 09 a jeden je za Piráty. Páni náměstkové chodí, mluví, lépe řečeno čtou. Čtou to, co je napsáno na papíře. Když dojdou slova na papíře, nastane ticho. Když začnou odborné dotazy, je ticho anebo se pan náměstek zvedne, podívá na hodinky a říká, už musím jít. Uvědomte si prosím, že není nic trapnějšího, když tohle ukazujeme lidem, kteří tam sedí, protože ty výbory jsou veřejné. Všem tam dochází to, že je to opravdu jenom trafika. Je to trapné nám, mělo by být i vám. A já si myslím, že bychom s tímto měli skončit. A věřte mi, že i my oceníme, když tyto trafiky skončí, protože skončí trapnost pro nás pro všechny a v konečné fázi možná i pro ty náměstky, protože oni po odborné stránce nemají co říct. Já se jim osobně divím. Možná ten plat je tak velký, možná by je nikdo nezaměstnal, ale tak ať jdou na místa, kde to není tolik vidět. Něco vymyslete. Ale opravdu uvědomte si, že to jsou ty první škrty, které budou vidět, za které vám budou vděční i ti lidé a možná nakonec i ty strany, protože je to jejich trapnost. Za nás političtí náměstci - naši - opravdu nebyli. A není nic trapnějšího, když vy sám víte, že pokládat jakýkoliv dotaz je zbytečné. Zbytečné, protože ten člověk mnohdy neví, o čem mluví, a nedostala bych z něho nic. Dělat tam z nich hlupáky, to je také zbytečné. Nikdo z nás si přece nepotřebuje toto dokazovat. Takže prosím, začněte na té stránce tady tímto, a můžeme se aspoň v některých bodech shodnout. A určitě mi dáte prosím za pravdu, že to je přece pravda a že tak to je. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem nechal asi pět sekund navíc, ale nechal jsem i předřečníkům. Poprosím tedy paní poslankyni Peštovou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych zareagovat na pana premiéra. Vy jste tady říkal, jak je krásná vzácná shoda, krásně jste si to vydiskutovali. Tohleto jsou připomínky z mezirezortního připomínkového řízení a toto je Svaz průmyslu a Hospodářská komora (ukazuje podklady). Mě by zajímalo, samozřejmě jak už jsem řekla předtím, pan ministr Stanjura mě slyšel, šli jste s rozpory 218 zásadních připomínek. Dvě stě osmnáct! Můžete mi, pane premiére, říct, co jste s tou tripartitou udělal, že se takhle ohnula? Co jste s tou tripartitou udělal? Já když jsem vypořádala připomínky, tak ti tam ječeli! Co jste udělal s odbory, které jsou ve stávkové pohotovosti? Kde jsou ty připomínky, které byly vznášeny v rámci mezirezortu, a najednou všichni mlčí! Co se děje? Ministerstva, která dala zásadní připomínky, sklapla paty, vysvětleno, neakceptováno a oni mlčí? Toto je mezirezortní připomínkové řízení? Takhle vy vypořádáváte? Já vám tedy děkuju!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Juchelku.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Nevím, koho jsem tedy urážel v tomto projevu, tomu opravdu nerozumím, protože naopak i přesto, že jsem byl možná o něco důraznější, tak jsem jenom popisoval, jakým způsobem vláda komunikuje o tomto konsolidačním balíčku. To, že to je tristní, to vědí úplně všichni. Političtí komentátoři, ekonomičtí experti, všichni o té komunikaci říkají, jak je příšerná.

Odpovím panu premiérovi Fialovi slovy pana ministra Stanjury. Pokud se nebudou měnit ty daně z nemovitostí a kojenecká voda, tak o tom mluvili tady vaši koaliční poslanci - někteří. A můžete si poslechnout záznam mezi 16.15 až 16.40. Ve stenozáznamu to je. Takže pokud se něco takového bude dít u takovýchto zásadních věcí, kdy my o dani z nemovitostí hovoříme několik měsíců, a vy pořád říkáte, že ještě možná se to změní, tak samozřejmě já říkám naopak, že to není připraveno tak, aby to šlo do prvního čtení. Proto v tuto chvíli také navrhuji, aby tento tisk byl vrácen zpátky vládě k přepracování.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, poznamenávám si. A poprosím dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Richarda Brabce. (Poznámka ministra Stanjury.) Není řádně přihlášený. Omlouvám se, myslím faktickou samozřejmě. Faktickou, poté je pan ministr Stanjura.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. Já klidně pana ministra pustím, třeba mi ještě na něco dalšího nahraje. (Kouká na tabuli.) Teď jsem myslel, že mám jenom 16 vteřin, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ne. Jak jsem rozhozen tím, že jsem řekl faktická, tak jsem vám to ještě nepustil. Máte to puštěné.

 

Poslanec Richard Brabec: Teď už se cítím daleko líp. (Smích zleva.) S pocitem bezpečí, sucha a jistoty.

No já především chci poděkovat - ale to je bez ironie - panu premiérovi, panu ministrovi Stanjurovi, že tady teď s námi jsou, protože aspoň máme ten pocit, že nemluvíme do zdi. A když ta debata začíná být trochu rozvleklá, tak vždycky tam dáte ten podnět. Já myslím, že musíte ocenit i to, že tady nejsou žádné obstrukce. Necitujeme z žádných knížek, žádných encyklopedií, biblí ani z ničeho dalšího.

Ale já jsem chtěl jenom krátce reagovat - mezitím vystoupil Aleš Juchelka - ale na pana ministra Stanjuru. Pane ministře, my si vás pamatujeme - už tu paměť mám taky delší, neříkám, že lepší, ale delší - jako velmi tvrdého glosátora a tvrdého protivníka. Ale já mám pocit, že vy když jste na té druhé straně, tak jako nesnesete už ten tvrdší úder. Tak pokud na jedné straně jste terminátor, tak nemůžete být panenka barbie, když se to obrátí. Kdo rány dává, musí je umět i dostávat. Takhle to tady je. Kdyby ty urážky byly osobní, a já jsem je tam nevnímal u kolegy Juchelky, tak jasně, od toho bychom se vždycky měli být schopni nějak oprostit, ale ta politická debata je v pořádku. Takže říkám, vy jste byl a jste určitě dál v tomhle tvrdý. A když já jsem tady stál nebo seděl jako ministr ta léta, tak jsem si toho od vás taky vyslechl. Ale v tu chvíli očekávám logicky, že budete schopen to unést. A já myslím, že my jsme docela něžní. Děkuju. (Při odchodu od řečniště mimo mikrofon dodává: Zatím.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Stanjura s faktickou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem nemluvil o sobě, že by pan poslanec Juchelka urazil mě. Já souhlasím s tezí, že kdo rány rozdává, má nějaké přijmout, nemám s tím žádný problém. Mně neustále vadí, a říkala to tady paní poslankyně Balaštíková - trafiky, kamarádi. Tak podívejte se na můj rezort a řekněte mi, kdo není kompetentní, který chodí do výboru? Podívejte se, koho se mi podařilo získat do státních služeb, který mi pomáhá ve funkci náměstka. Není to ani můj kamarád, ani žádný trafikant a v soukromém sektoru by si vydělal mnohem více. Tak buď buďte konkrétní, nebo neříkejte a neurážejte ty spolupracovníky. Pokud mluvím o bývalém členu Bankovní rady, který má na starosti finanční trhy, pokud mluvím o tom samém člověku, který byl nejvýše postaveným Čechem v rámci Evropské komise a má dneska na starosti komunikaci s Evropou, a vy jste schopni říct, že to jsou trafikanti, amatéři, takhle obecně, a nic neumějí, tak já se jich musím zastat! Protože jsem rád, že tito lidé jsou ve službách státu, a ne v privátní sféře. A věřte, že by se uplatnili mnohem, mnohem lépe. Tak jako važte slova, anebo buďte konkrétní, a pak ať se ten člověk obhajuje.

O těch kamarádech myslím mluvil mimochodem i Aleš Juchelka, trafikantech, politických náměstcích. Tak až mi řeknete, že byl někdo nekompetentní, který by vystupoval například na rozpočtovém výboru z Ministerstva financí, budu to řešit. Já tam mám kompetentní lidi. A když jsem mluvil o tom deficitu, tak pan poslanec Juchelka se vyhnul odpovědi, kdy byl ten nejvyšší deficit v historii České republiky za naší vlády, tak bych byl rád, aby nám to sdělil.

A pak jsem položil otázku, která nebyla řečnická. Vy chcete pomaleji konsolidovat. Loni byl rozpočet 360 miliard. Tak podle vašeho názoru, kolik by měl být letos, když konsolidujeme moc rychle? Já myslím, že to je legitimní otázka, můžeme se o tom bavit, já to nijak nezpochybňuji, že někdo chce konsolidovat pomaleji a někdo rychleji. To je opravdu legitimní politická debata.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně Balaštíková a poté pan poslanec Juchelka.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou dobrý den. Ale pane ministře, prostřednictvím vás, pane předsedající, já jsem přece konkrétní byla. Já jsem hovořila o dvou náměstcích na Ministerstvu zemědělství. Využila jsem toho, že tady byl pan premiér, a hovořila jsem k tomu, co řekl kolega Juchelka. Já jsem řekla, že jsou patrně i jiní. Já jsem nebyla konkrétní k vám, zbytečně se toho chytáte, nechci použít tu ošklivou větu, že trefená husa se vždycky ozve. Jsem ráda, že jste se těch lidí zastal, že je znáte. Já jsem hovořila o těchto dvou lidech, bylo to konkrétní, nechtěla jsem je jmenovat, jsou tam tři náměstci političtí, ale já jsem toho jednoho nejmenovala, protože on tu odbornost má, i když je na pozici politického (řečeno odborného) náměstka. Ani jsem nevyslovila ta jména, řekla jsem pouze, z kterých politických stran, mohla jsem být mnohem horší, říkala jsem to slušně. Zbytečně se do mě trefujete. A ta moje - v podstatě to byla prosba, abychom si uvědomili, co to bude znamenat pro ty občany, co to znamená i pro nás, že tahleta místa tam jsou. A já netvrdím, že jsou u vás, ale jinde. Pane ministře, vy moc dobře víte, že jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. A s faktickou pan poslanec Juchelka, poté paní poslankyně Peštová a poté s faktickou pan vicepremiér Válek. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Pan ministr Stanjura pláče na nesprávném hrobě. Já jsem pouze citoval předsedu rozpočtového výboru a cituji znovu, je to ze Seznam Zpráv, a cituji, taková tam byla citace, ano? "Pan Stanjura to má jistě těžké, ale já už se rozhodl, že nebudeme spoléhat na expertní aparát Ministerstva financí, v nějž nemám důvěru," řekl Bernard. Toto je citace ze Seznam Zpráv od pana Bernarda. Vyříkejte si to ale mezi sebou, a ne mně. Já jsem celou dobu hovořil o tom - a nepokřikujte na mě (poznámky ministra financí mimo mikrofon) - o té tristní komunikaci tady této vlády vůči konsolidačnímu balíčku, vůči nám všem tady. A můžeme citovat několikrát, vždyť to je z otevřených zdrojů: Nejvyšší květnový schodek v historii Česka. Deficit státního rozpočtu dosáhl 157 miliard. - To se několikrát zopakovalo. Tak to je, uvidíme, jak to bude na konci roku. Já pevně věřím, že to bude ten schodek, který jste si naplánovali, věřím tomu jako občan České republiky, že máme třeba dobrou vládu, tak uvidíme, co jste si naplánovali. Ale prozatím vidíme, že nám chybí v Modernizačním fondu 50 miliard, tu na důchody nám chybělo 19 miliard, jakým způsobem se k tomu státnímu rozpočtu chováte, jakým způsobem se chováte ke státnímu rozpočtu jako k zákonu. Vždyť přece se o tom tady normálně hovoří a všichni si o tom mohou přečíst. Takže pokud někdo nemá důvěru v úředníky na Ministerstvu financí, nejsem to já, není to ani nikdo z opozice, je to z řad vládní koalice a je to šéf vašeho rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych se teď teda pana ministra Stanjury chtěla ve své podstatě zastat. On tady obhajuje všech těch 60 zákonů, které se mění. A já nebudu dávat žádný procedurální návrh, nemusíte mít strach. Ale tak jsem si vzpomněla na to, když se tady obhajoval státní rozpočet a podobně, jak tady seděli ministři, protože jste si to vyžádali, že tady musí sedět. A jestliže tady obhajujete 60 zákonů, tak chápu, že to není všechno ve vaší gesci, teď je tady sice ministr zdravotnictví, ale ti ostatní ministři, tak jak se sem vždycky přijde podívat pan premiér, tak by se taky občas mohli přijít podívat, protože veškeré dotazy tady jsou přímo na vás, a rozumím tomu, že vaše gesce je Ministerstvo financí, a i ty dotazy, které tady padaly, tak padaly třeba do řad Ministerstva dopravy - ale bohužel ministr tady není, že jo. Takže já si myslím, že by bylo aspoň slušné, kdybyste se tady vystřídali aspoň tři čtyři ministři aspoň z těch 60 zákonů, které mají v jednotlivých gescích, aby opravdu ty dotazy, které tady padají, nemusely tady padat neustále dokola, protože je to zbytečné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A pan vicepremiér Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Samozřejmě teď, vážený pane předsedající, když jsem byl, vaším prostřednictvím, paní poslankyní jako jeden z rezortních ministrů vyzván, abych taky něco řekl, tak jenom dvě poznámky a čistě pragmaticky bez nějakých emocí.

Ano, Ministerstvo zdravotnictví mělo řadu připomínek. Garantuji, že všechny byly řádně vypořádány. A je jediná drobnost, kterou řešíme, kterou jsme tady s kolegou Farhanem diskutovali dneska, za což mu děkuji, a kde s panem ministrem Stanjurou ladíme detaily, co se týče těžké přístrojové techniky a její definice Komisí. Co se náměstků týče - politických, nepolitických - zase mohu jenom mluvit za svůj rezort. Já jsem si stoprocentně jistý, a možná třeba některý z nich přijde a potvrdí to, ze tří poslanců zdravotního výboru, kteří tady s opozicí sedí, že můj politický náměstek Jakub Dvořáček je nejméně stejně kvalitní, jako byl Vojtěchův politický náměstek pan Vrubel.

A podobně, jako když se střídali v té rychlé frekvenci během jednoho roku čtyři ministři zdravotnictví, tak pan náměstek Vrubel spolu se mnou a s paní profesorkou Adámkovou tady protahoval ten zákon - to si vzpomenete a podíleli jsme se na něm všichni - který pomohl zlikvidovat § 16, tak stejně tak - a já za to děkuju všem poslancům zdravotního výboru bez ohledu na příslušnost politickou - pan náměstek Dvořáček se snaží protahovat, a protahuje úspěšně, několik legislativ, protože je odborně opravdu na výši. Totéž si myslím o dalších politických náměstcích na svém rezortu.

Na druhé straně zdravotnický náměstek na rezortu zdravotnictví, a zase si na to vzpomenete, to byl během roku pan náměstek Prymula, pak se z něho stal krátkodobě ministr, pak tam byl pan náměstek tuším Aleksi Šedo, vystřídal ho pan náměstek Černý a končila paní náměstkyně Vašáková. Já vzhledem k tomu, že pan premiér Babiš byl vynikající personalista a pan ministr Vojtěch taky, tak jsem se rozhodl nepokračovat v tomto a nemám zdravotnického náměstka, toho jednoho náměstka jsem snížil. Není ani ředitel tohoto odboru a řídím si ho sám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: A poprosím pana ministra Stanjuru s faktickou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já obhajuji zákon jako celek, tak zkusím ještě odpovědět na některé dotazy, které zazněly, já jsem zatím opomněl daň z nemovitosti z rybníků. Já jsem to s nikým neprojednal, to je pravda. A je to podnět Ministerstva financí, to je taky pravda. A když vám sdělím důvody, tak myslím, že je pochopíte. Nejdřív v řečnická otázkách, já hned na ni odpovím. Víte, jaký je celostátní výnos daně z rybníků, daně z nemovitosti z rybníků - celostátní? Jeden milion korun.

Odpovězte si, kolik jsou náklady na jednoho zaměstnance ve státní správě při průměrném platu, odvodech, potřebuje výpočetní techniku, nějakou kancelář, kde se vytápí. Jednoho! Ten důvod je úplně jednoduchý: naprosto neefektivní, naprosto neefektivní daň. To vysvětlím já, to nenavrhlo Ministerstvo zemědělství. Já když kontroluju a dívám se, jak je efektivní Finanční správa a kolik lidí dělá kterou daň a podobně, tak při celostátním výnosu jeden milion korun kdybychom ještě měli zkontrolovat každý rybník, zda tam probíhá chov ryb nebo ne, tak se snad shodneme, že výběr této daně je naprosto zbytečný. Ano, s nikým jsem o tom nemluvil, těch bodů je hodně, tudíž jsem tento detail s nikým neprojednal, ale věřím, že nikdo nebude navrhovat, abychom tu daň s celostátním výnosem jeden milion korun zachovali, protože na tom stát prodělá. To nemůže dělat jeden člověk, který by jenom jezdil a kontroloval ty rybníky.

K dálniční známce a k ceně - je to docela dobře popsané v důvodové zprávě. Mimochodem, i ty dotace jsou v důvodové zprávě. Pro pana poslance Volného - já se omlouvám, já to nebudu posílat mailem, je to v důvodové zprávě, strana 250, ano? Omlouvám se, já jsem si to neuvědomil. Takže myslím, že to není třeba posílat mailem, máme to všichni i v elektronické podobě. Když se podíváte do důvodové zprávy k dálniční známce, tak 2 300 je stejná reálná hodnota jako v době, kdy se bralo 1 500. Jenom když spočtete inflaci za tu dlouhou dobu, tak to odpovídá přesně té hodnotě. Takže reálná hodnota té známky vzrostla... Vidím, že mi došel čas, tak jsem disciplinovaný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já všem nechávám tak do těch deseti sekund, protože než potom to rolovat a dávat si druhou, tak je možná lepší to doříct.

Pan poslanec Juchelka - stahuje. Paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Bude to velice rychlé, ani nepotřebuju dvě minuty. Pane ministře, teď jsem se koukala do vypořádací tabulky na vaše připomínky, které jste vznesli - zásadní - v rámci mezirezortního připomínkového řízení. A z těch osmi vám pět napsali "nevyhověno, rozpor". Takže mě by docela zajímalo, jak jste tu shodu našli. Ale nebudu teď tady zabíhat do detailů, v každém případě vy jste řekl, že kromě jednoho rozporu jste všechno vypořádali. Vypořádací tabulka, která je podkladem, říká něco jiného: osm rozporů a z toho zůstalo pět rozporů "nevyhověno, rozpor". A abyste věděl, proč to tam zůstává dál - protože v rámci toho vypořádání, které proběhlo, myslím tím toho sezení, tak jste se zřejmě nedostavili, protože tam je napsáno, že jste se nedostavili na to vypořádání nějaké zřejmě, které asi proběhlo na Ministerstvu financí, proto to zůstalo dál v tabulce. Takže ten rozpor tam je!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Stanjura, zatím poslední faktická.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Vzpomínám si na ty otázky, které tady zazněly. Někdo z vás kritizoval - teď nevím, omlouvám se - zvýšený počet úředníků, který schválila vláda. Před několika hodinami vystoupila paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Dostálová, která vládu pochválila, že ty úředníky přijala, abychom zvládli administrovat Národní plán obnovy. Jsou to místa na dobu určitou a jsou placena z Evropské unie. Tak jenom abychom věděli, když něco kritizujeme. My jsme byli ze strany poslaneckého klubu hnutí ANO za tentýž krok nejprve pochváleni, že jsme dobře udělali, a pak zkritizováni, že jsme udělali špatně.

O tom, jak kdo komunikuje - to je subjektivní dojem a můžeme se o tom přijít a netvrdím, že všechno... komunikace se dá vždycky zlepšit. Tady padla otázka, co jste udělali s těmi sociálními partnery? Já nevím, jak jste to řekl - no, možná s nimi dobře komunikujeme. Možná je to výsledek té mizerné komunikace, o které říkal pan poslanec Juchelka, že na nás nekřičí, neječí, nebouchají, nebo co jste všechno použili. A to můžu potvrdit, je to pravda, nekřičí na nás, neječí na nás. A to se neshodujeme prosím, to se neshodujeme v těch názorech. Někdy podle mě stačí normálně mluvit i s těmi, kteří s vámi nesouhlasí, a pak není důvod, aby někdo na vás křičel, ječel nebo bouchal do stolu.

Za mě - nevyhověno, v tom okamžiku je to vypořádáno, protože přirozeně není k tomu, že každý, co si napíše, tak předkladatel souhlasí. Podle mě je klíčové, jak hlasovala vláda. To já myslím, že je správné, mnohdy je to normální, úřady mají jiný pohled, politici pak dělají politické dohody, na tom není nic špatného. Mnohé připomínky se vypořádávají přímo na vládě, ten či onen člen vlády řekne dobře, já souhlasím s tím většinovým názorem, stahuji, a už to do těch tabulek nepíšeme. Když dostanete připomínky, které nesouhlasí s tím, co navrhujete, tak je fakt nemůžete akceptovat. To nejde, to by pak ten ozdravný balíček vypadal úplně jinak, kdybychom některým připomínkám vyhověli.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Peštová, poté pan vicepremiér Válek.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem těch vypořádacích tabulek dělala strašně moc, takže já vím... Opravdu, jako náměstek... (Ministr financí hovoří mimo mikrofon.) Jo takhle, tak to ano, já se omlouvám... Takže vím, co jednotlivé odbory a jednotlivá připomínková místa dokážou, jak se hledá shoda, když jeden chce skládkovat, druhý chce spalovat, další chce zase něco jiného a hledáte kompromisy. Já jsem taky na ně nekřičela, oni se pohádali vždycky mezi sebou. Ale v každém případě, když jsem si četla ty zásadní připomínky, které tam daly ty jednotlivé... říkám, a jsou to pro mě klíčové, ať je to Hospodářská komora, nebo Svaz průmyslu, tak jsou opravdu zásadního charakteru a nevěřím tomu, že toto se dá vypořádat během pár dnů, protože vím, jakou práci to dá.

A naopak já si vážím těch úředníků, protože se jede od referentů výš a postupně se stoupá až k odbornému náměstku, teď vrchnímu řediteli, až to dostane ministr, který s tím jde na vládu, a říkám, já jsem se snažila, aby tam bylo maximálně do pěti rozporů, protože opravdu těch rozporů jsme třeba dostali v rámci toho dva tisíce, tři tisíce, to opravdu si lidi nedovedou představit, co to je vypořádat. Ano? To říkám, vážím si jich nesmírně. Proto říkám, co jste jim udělali? Protože tomu nevěřím. Nevěřím tomu. Nevěřím, že by oni sklapli a našli, i byť mezi sebou, že by našli nějakou konstruktivní debatu za tak krátkou dobu. Tomu opravdu nevěřím!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér Válek. Mezitím přečtu omluvy. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 17 hodin z rodinných důvodů, pan premiér Fiala od 17.30 do 19 z pracovních důvodů a pan ministr Baxa od 18.30 do 22 z pracovních důvodů.

A nyní máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl potvrdil slova pana ministra Stanjury a paní poslankyně Peštové, protože opravdu ten proces, tak jak popsala, takhle probíhá. Mně to také vzalo několik měsíců, než jsem se do něho ponořil dostatečně hluboko, abych zjistil, jak vlastně funguje. A samozřejmě ti kariérní úředníci a profesionálové na ministerstvech ten proces znají velmi dobře. A v našem případě došlo k tomu, že my jsme mailem ty připomínky stáhli, ale už byly nahrané. Pokud byste mi nevěřila, tak jak věřím já vám, předpokládám, že věříte i vy mně, já bych vám klidně ten mail mohl poslat, teď jsem si to ještě ověřoval.

My jsme zůstávali na jedné připomínce, kterou budeme řešit, a to bylo to DPH, kde v podstatě náš názor na postoj Evropské unie se trošičku lišil od názoru Ministerstva financí, respektive Českého statistického úřadu, a teď se to snažíme dotlačit co nejvíc na tu stranu zdravotnických prostředků, jak jsem to vysvětloval, protože si myslíme oba dva s panem ministrem Stanjurou, že pro české zdravotnictví by bylo úžasné, kdyby se nám podařilo dostat všechny zdravotnické prostředky do nejnižší kategorie. Ale nevíme, jestli se nám to podaří u těžké přístrojové techniky. Dneska už víme, že se nám to podaří u všech zdravotnických prostředků na poukaz, bez poukazu, ZUMy, prostě všechno, což už jsem informoval i radu poskytovatelů. Ale takhle ten proces na zdravotnictví probíhal a za to opravdu ručím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali všechny faktické poznámky, tak poprosím pana poslance Hendrycha o jeho příspěvek. Jsme tedy zpátky v obecné rozpravě.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, padlo tady dneska už mnoho argumentů, které v podstatě zodpověděly i to, co jsem já chtěl slyšet, a to, co jsem chtěl položit v rámci svých dotazů, takže jsem trošku svůj projev zmodifikoval, tím nechci říct, že zredukoval, ale zmodifikoval možná trošku jiným směrem, než jsem původně měl v úmyslu. V zásadě se chci zaměřit na dvě oblasti. Jedna je oblast efektivního fungování hospodářské politiky v podání dnešní vlády, tam se dostanu za chvíli, a v druhém případě bych se chtěl zaměřit na takovou trošku mikrooblast jako, a to je v podstatě redukce, respektive úprava podpory stavebního spoření. Ale popořádku.

Mě by strašně zajímalo od pana ministra financí, ale možná by mě zajímal názor předsedy vlády nebo kteréhokoliv jiného ministra, jak se staví k názorům jednoho velmi renomovaného českého, respektive česko-amerického ekonoma, profesora Švejnara, na jeho názory na konsolidační balíček. Já myslím, že ho nemusím představovat, profesora Švejnara. Jenom tak jako trošku stručně bych chtěl uvést, že je velmi citovaným ekonomem, jedním z nejcitovanějších v České republice, aktuálně jsem si našel na Google Scholar, že má nějakých téměř 12 000 citací svých vědeckých prací, patří k těm nejcitovanějším, jak už jsem říkal, a o dalších přínosech si myslím, že nemá smysl hovořit. Možná bych připomněl to, že byl nedávno navrhnut Poslaneckou sněmovnou prezidentu republiky na státní vyznamenání, respektive na medaili Za zásluhy, a navrhovatelem nebyl nikdo jiný než... iniciátorem, navrhovatelem, nikdo jiný než poslanec za TOP 09 pan Miloš Nový, který je rovněž ekonomem a z toho titulu předpokládám i místopředsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Tolik jakoby úvodem. A nyní bych právě chtěl tady předestřít některé názory profesora Švejnara. On je v nich poměrně konzistentní, hovoří stejným jazykem odborným poměrně dlouhá léta. Například už někdy v roce 2015, 2017, dá se to dohledat z veřejných zdrojů, v podstatě byl kritický k fungování vlády v roce 1997 a v roce 2012 za jejich dle jeho názoru chybnou hospodářskou politiku, které způsobily ekonomické krize s trvalými dopady. Nechtěl bych se tomuhle věnovat asi dopodrobna, byť samozřejmě můžeme třeba někdy později, je to jeho názor. Já jsem zvyklý ze své předchozí práce své argumenty nebo otázky zdrojovat, takže si je nějak nevytahuji prostě z nějakých vlastních úvah, ale odkazuji se ideálně na nějaké relevantní zdroje a myslím si, že zrovna pan profesor Švejnar je poměrně relevantní zdroj v oblasti ekonomie, respektive makroekonomie.

Jakkoliv chápu, že zrovna tenhle vědní obor je řekněme multinázorový, nebo možná lépe řečeno multiparadigmatický, tak jako drtivá většina společenskovědních oborů, tak by mě zajímal právě názor - já se pokusím tedy pana ministra, eventuálně tedy někoho jiného - na to, co říká pan Švejnar v poměrně nedávném rozhovoru pro Deník, ale jak jsem říkal, tyhle své názory projevuje konzistentně už dlouhodobě a i v jiných médiích.

Takže ona parafráze: Jestliže má vláda reformy v programu již více než rok, očekával bych, že přijde s dobře propracovanou koncepcí, která bude mířit právě na podstatu hospodářské politiky, na zvyšování HDP, tudíž životní úrovně, a místo toho jsou současné návrhy zaměřeny pouze na nástroje hospodářské politiky, na deficit rozpočtu a na snížení dluhu. Tyto nástroje by stát měl šikovně používat k tomu, aby docílil zvýšení životní úrovně obyvatel. Dalším jeho výrokem je, že je překvapivé, že pozornost odborné veřejnosti není upoutána na pokles HDP. Přitom Česká republika je jedna z mála zemí, která prošla v druhé polovině minulého roku ekonomickou recesí a v podstatě se v ní nacházíme, respektive ve stagnaci pravděpodobné i v současné době. Náš HDP v podstatě stagnuje. A další výrok pana profesora Švejnara: Většina velkých zemí se například po druhé světové válce, například, dostala z dluhů nikoli díky jeho podstatného snižování, ale naopak rychlým růstem HDP. A v tom je klíč. Zadlužení je dluh sdílený HDP, takže i kdybychom dluh nezvyšovali, míra zadluženosti stoupá.

Já tedy na základě toho, co říká onen odborník, se opravdu příliš nedomnívám, že současný konsolidační balíček by měl zvyšovat HDP, respektive měl by se podílet na zvyšování životní úrovně. Možná, že mě z toho tady někdo nějakým odborným stanoviskem vyvede. A jenom bych tady ještě zmínil, že si to nemyslí ani Ministerstvo financí prostřednictvím takzvané RIA. Ona už tady byla zmiňována předsedkyní našeho klubu Alenou Schillerovou a já si ho dovolím tedy v podstatě odcitovat znovu, co říká Ministerstvo financí k vládnímu balíčku: Mezi náklady vládního balíčku patří zbrzdění, nebo dokonce pokles HDP, růst nezaměstnanosti a negativní sociální dopady a také rizika ztráty kredibility.

Tolik k té první části toho, co jsem chtěl říct. A nyní k té druhé. Ono se tady o tom nehovořilo, byť částečně ano. Vláda v podstatě jedním svým opatřením cílí na to, aby snížila podporu stavebního spoření ze současných 2 000 korun ročně při maximální úložce 20 000 korun. Snižuje to na 50 %, to znamená na 1 000 korun maximálně, a tvrdí, že v podstatě je to přežitý nástroj, který v podstatě jakoby příliš už nenaplňuje svou původní funkci, která mimochodem začala někdy před třiceti lety, nebo v podstatě přesně před třiceti lety v roce 1993, a je tudíž v podstatě jakýsi důvod prostě tenhleten nástroj příliš nepodporovat. Vím, že existovaly návrhy, které v tuto chvíli na stole nejsou, že by se to stavební spoření v podstatě přestalo podporovat úplně. K tomu nedochází, ale snižuje se to na 50 %. A jedním z těch hlavních argumentů, proč by se v podstatě měl tenhleten nástroj upozaďovat, je, že snad nějaká drtivá většina těch českých střadatelů nebo těch, kteří si šetří tímhle způsobem na bydlení, v podstatě to na bydlení nevyužívá a využívá to na zcela jiné účely, které s tím původním záměrem, aby to skutečně sloužilo na bydlení nebo na stavební účely, v podstatě už jaksi nekoliduje (kolidují?). Našel jsem si průzkum, který si nechala udělat agentura (Asociace) českých stavebních spořitelen u společnosti IBRS, a z toho průzkumu vyplývá, že skutečně je to tak trošku padesát na padesát, nebo respektive ten průzkum tvrdí, že 60 % lidí skutečně ty prostředky používá na bydlení a pouze nějakých 40 nebo přes 40 % nikoliv.

Já bych rozuměl tomu, že by se nemělo prostřednictvím státního rozpočtu, respektive prostřednictvím daňového poplatníka dotovat spoření, které není účelově vázáno na bydlení. Tomu rozumím, to má logiku. Debatu o tom, kdo komu tady přispívá ze státního rozpočtu, jsme tady vedli mimochodem tedy i včera. Ale zajímá mě, a možná že by právě pan ministr financí na to mohl mít relevantní odpověď, protože jsem se dočetl, potvrdí mi to, nebo vyvrátí, že v roce 2013, kdy byl součástí tehdejší Nečasovy vlády, stejně jako pan premiér Fiala, už byl připravený návrh tehdejší koalicí, že se stavební spoření, ta podpora se zachová, respektive možná byla i nějaká úvaha o tom, že by se ta podpora navýšila, ale že bude skutečně účelově navázána na bydlení, na nic jiného, popřípadě kdyby ten člověk ty peníze vybral a nepoužil je na bydlení nebo na rekonstrukci, tak by státní příspěvek nedostal. Toto jsem se dočetl. Možná by bylo dobré, kdyby mi na to někdo odpověděl, jestli je to tedy skutečně pravda, nebo ne. Skončilo to tím, že to spadlo pod stůl, protože Nečasova vláda v roce 2013 skončila a už se to údajně nedotáhlo. Já právě ale takovouto úpravu považuji za velmi rozumnou, velmi chytrou, aby se skutečně státní příspěvek poskytoval dále v plné výši 2 000 korun ročně, dokonce si myslím, že by mohl být i navýšen, ale pouze pro účely bydlení, když to řeknu stručně. Samozřejmě je špatně, když se ty prostředky využívají na nákup, nevím, čehokoli jiného, automobilu a podobně.

Zajímalo by mě, jestli jste tady takovouto úvahu skutečně při projednávání této konkrétní věci měli a jestli není v podstatě jakási možnost, že byste v této věci ještě do definitivního schválení tohoto zákona změnili názor. To je z mé strany všechno, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní poprosím s faktickou poznámkou pana ministra Stanjuru.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Renomovaní ekonomové, kteří nám pomáhají v NERVu, doporučili to úplně zrušit. Důvody tady byly popsány, že to neplnilo, nebo částečně neplní ten účel. Mnohem přesnější název je spoření se státním příspěvkem než stavební spoření. Nicméně, a teď kdybych chtěl být ironický, je to řekl bych další důkaz naší mizerné komunikace. My jsme podepsali memorandum, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, všechny stavební spořitelny, s tím že nám pomohou s energetickou transformací domácností. Vědí, že bude 1 000 korun příspěvek, pomohou každému klientovi, každému občanovi, který bude chtít investovat do snížení energetické spotřeby svého bydlení, s vyřízením dotace, případně úvěru, poradí mu, dají mu seznam, a to všechno na náklady stavebních spořitelen. My si od toho slibujeme, že ta akce bude úspěšná, že domácnosti opravdu sníží svou spotřebu, a tím pádem platby za energie. Takže podle mě v tomto případě, když jsme s celým sektorem domluveni, to řešení je akceptováno, našli jsme nové využití, budeme to muset ještě legislativně upravit, aby stavební spořitelny mohly dělat nejenom ty energetické úspory, ty mohou dneska, pokud to jsou stavební úpravy, ale i bez stavebních úprav aby to na to mohly poskytovat úvěry. Takže v tomhle případě jsme se dohodli, máme shodu, máme memorandum. Takže já tady žádný rozpor s těmi, kteří ten systém roky provozují, nevidím. Myslím si, že to je takové win-win řešení, systém bude fungovat, přinese nové benefity pro občany a současně přinese úsporu to řešení 2 miliardy ročně na straně státního rozpočtu. Kdybychom to účelově vázali, tak stejně nemůžeme zasáhnout do stávajících smluv a ta kontrola by byla opravdu mimořádně náročná.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou chce reagovat ještě pan poslanec Hendrych.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji panu ministrovi. Já jsem to opomněl ve svém projevu říci. Já o tom vím, četl jsem to podrobně, takže jsem si toho vědom, že tento nový nástroj v podstatě tady jakoby přibývá k tomuto, a oceňuji to. To je věc, která asi stojí za ocenění, a děkuji za doplnění.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda Bernard.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě na pana kolegu Hendrycha. Měl jsem úplně stejné obavy, prostřednictvím vás, pane předsedající. Opravdu jsem ta jednání s těmi spořitelnami vedl. Můžu potvrdit vše, co řekl pan ministr. Nebudu tady zbytečně opakovat. Chtěl bych jednu věc. Ještě jedno je pro nás cenné v oblasti stavebního spoření a to je úvěrový budget, který každý rok máme ze stavebních spořitelen, který se pohybuje kolem 45 miliard korun ročně, a skutečně tady můžu potvrdit, že i toto zůstane zachováno, protože oni garantují, že když ten systém v takové podobě, jako to tady prezentoval pan ministr Stanjura, updatujeme, tak těch 45 miliard oni jsou schopni opět na těch úvěrech dávat. Ale měl jsem opravdu stejné obavy jako vy, úplně jsme mysleli stejným směrem, a jsem rád, že to takto dopadlo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Jiří Mašek. Zatím poslední faktická.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych si dovolil ale s určitou pokorou k panu ministru financí vznést dotaz. Pane ministře, mě zaujal váš údaj o tom, že se nevyplatí vybírat daň za ty rybníky, daň z nemovitosti, že to činí milion korun ročně a že to je pod náklady, které by byly vynaloženy s jejich kontrolou, a tak dále. Já jsem si teď vzal kalkulačku, já jsem přítel čísel, přepočítával jsem to čtyřikrát, ale můžu se plést. Mně tam vychází 100 až 200 milionů za rok. Takže mě ta položka, jestli byste to mohl ověřit, ale zas úplné drobné by to být neměly. (Ministr reaguje od stolku zpravodajů.) Já bych byl... omlouvám se dopředu, ale pro mě milion versus třeba 200 je opravdu rozdíl, tak tam bych si v tom chtěl udělat pořádek. Ale pokud se mýlím, tak se dopředu omlouvám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že byly všechny faktické vyčerpány, tak nyní poprosím nikoli pana poslance Brabce, ale domluvil se na tom, že si to prohodí s panem poslancem Zlínským. Máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím bych chtěl poděkovat panu poslanci Brabcovi a paní poslankyni Maříkové, že mně umožnili toto přehození, protože bohužel musím rychle odcestovat, protože zítra mám lékařské vyšetření. Ještě jednou jim děkuji.

Já budu hovořit o vztahu konsolidačního balíčku a vědy. Konsolidační balíček vlády pětikoalice navrhuje omezení investic do vědy a výzkumu. Omezení investic do vědy může mít několik negativních dopadů. Věda je hnací silou inovací, které jsou základem technologického pokroku předchozích, současných i budoucích společností. Rozvoj a dominance západních společností vždy byly založeny na technologické převaze, která byla hnána a podporována vědeckým výzkumem a jeho přetavením v rychlý růst technologických inovací. Omezení investic do vědy může brzdit vznik nových zásadních objevů, a tím i vývoj nových technologií. Nové technologie jsou nezbytné pro zabezpečení ekonomického růstu, a tím i blahobytu obyvatelstva.

Je třeba nových technologií v těchto oborech - jsou to obory, které nepokrývají všechno, je to něco, co mě zajímá a co mě napadlo. Takže jednoznačně co vlastně napadne každého z nás, že se musí objevit a vyvinout nový způsob, čistý způsob produkce energie. Důležité je také uchovávání energie, to taky nemáme patřičně vyřešeno. Co je moje oblíbené, tak to je kosmický výzkum. Já si myslím, že je nezbytné expandovat do vesmíru, že lidstvo musí expandovat do vesmíru i kvůli tomu, že ve vesmíru se nachází mnohé prvky vzácných kovů, které budeme potřebovat, které můžeme rychle vyčerpat. Dále je to robotika, umělá inteligence, biotechnologie, kde bych zmínil hlavně produkci nových antimikrobiálních, antivirotických látek, onkologických terapeutik a terapeutik na neurodegenerativní onemocnění. Oni i naši vědci na tomto pracují. Mám jednoho příslušníka rodinného, který na tom pracuje.

Inovace a nové technologie vedou ke vzniku nových odvětví, které mohou generovat nová pracovní místa. Omezení investic do vědy může omezit i ekonomický potenciál díky nedostatku technologických inovací, a tím snížit konkurenceschopnost naší společnosti vzhledem k jiným, progredujícím ekonomikám, a také může vést k exodu talentovaných vědců, kteří budou hledat lepší možnosti financování a podpory pro své výzkumné projekty právě v těchto zemích, na nichž se potom staneme zcela závislí jak ekonomicky a nakonec i mocensky.

Investice do vědy nejen podporují výzkum, ale také umožňují vzdělávání mladých vědců. Omezení investic by mohlo vést k nedostatku finančních prostředků pro stipendia, granty a další programy podpory vědeckých pracovníků. I ze své zkušeností tohle můžu potvrdit, že se to děje, že vlastně ti mladí vědci, ty jejich mzdy jsou dofinancovávány z těch grantů. Jinak kdyby to nebylo, tak by hrozilo, že by odešli jinam, protože jinak ty jejich příjmy z toho doktorského studia jsou dosti mizerné. To by mohlo mít dlouhodobý negativní dopad na vzdělávání vědeckého personálu. Může dojít k přetržení kontinuity v předávání znalostí a zkušeností mezi starší a mladší generací vědců. Budeme totiž potřebovat podle mého názoru spoustu vědců a techniků v případě návratu zavedených technologií na výrobu nutných produktů pro fungování naší společnosti na našem území po předpokládaném nástupu deglobalizace. Už to vidíme v čipech, vidíme to v lécích a určitě budou následovat další produkty a výrobky, které bude třeba deglobalizovat a přenést jejich výrobu na území Evropy, případně na naše území, což by bylo nejlepší. Ale samozřejmě to bude zcela na nové technologické úrovni. Mluví se o Průmyslu 4.0, který bude hnán robotikou a umělou inteligencí.

Z toho vyplývá, že naše společnost může výrazně zaostávat za ostatními společnostmi v oblasti vědeckého výzkumu a technologického rozvoje. To může mít za následek nejenom sníženou konkurenceschopnost, ale může to dokonce vést i k ohrožení naší bezpečnosti. V současné době takovou moc mají tyto obory: umělá inteligence, biotechnologie a nanotechnologie, které se mohou vzájemně podporovat a prorůstat a mohou mít podobný důsledek, jako měl střelný prach.

Abych to trošku oživil, to svoje vystoupení, tak vám o tom něco řeknu, jakým způsobem se objevil střelný prach. Vlastně zajímavé je, že střelný prach neobjevili ani Římané, ani Řekové, ale objevil se v Číně někdy kolem devátého až desátého století. Objevili to tam místní mudrci, kteří se snažili najít kámen mudrců nebo elixír života. Takže to byl jakýsi základní výzkum jejich a na základě tohoto výzkumu, který samozřejmě nevedl k úspěchu, ale na základě toho objevili střelný prach, který se skládá z ledku, dusičnanu draselného, síry a dřevěného uhlí, protože ten ledek je dusičnan draselný. Zajímavé je, že Číňané uvalili embargo na tuto znalost, jakým způsobem se ten střelný prach vyvíjí, protože oni zjistili, že je to celkem účinná zbraň, a dokonce už vyvinuli takové věci jako granáty a děla, miny, rakety. Ovšem jejich účinnost nebyla dostatečná na to, aby zastavili mongolskou invazi. A to naschvál zmiňuji, právě že díky té mongolské invazi se dostaly tyto produkty, střelný prach, granáty a děla, jednak na Blízký východ a pak do Evropy. A tam nastala neuvěřitelná akcelerace, protože Evropa byla roztříštěná na malé státy, které mezi sebou bojovaly a samozřejmě bojovaly i s osmanským Tureckem, a tam nastala neuvěřitelná akcelerace a vlastně ten, kdo vynalezl střelný prach, tak nakonec byl tímto střelným prachem a těmi produkty, které následovaly, to znamená, byly to účinné pušky a děla, tak nakonec byl v podstatě podroben.

Takže je jasné, že ty technologie mají ohromné důsledky na geopolitiku a na celkové uspořádání světa. Celkově lze říci, že omezení investic do vědy má široké, škodlivé dopady na společnost, představuje riziko omezování inovace, ekonomického růstu, ekonomické úrovně, konkurenceschopnosti a bohužel také bezpečnosti naší společnosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní je na řadě pan poslanec Brabec. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážení členové vlády (dívá do vládních lavic), nikoho nevidím. Pardon, pardon, překoukl jsem tady pana ministra zdravotnictví. Neberte to osobně, pane ministře, omlouvám se. (Ministr Válek mimo mikrofon: Já to neberu osobně.) Jsem rád, že jsem panu kolegovi Zlínskému umožnil rozšířit nám obzory o střelném prachu, a pokusím se tedy vrátit ještě zpátky k balíčku.

Také patřím k těm poslancům, kteří docela zásadně přepsali několikrát to svoje vystoupení, protože skutečně jsem chtěl jasně deklarovat, a už jsem to tady říkal před několika minutami panu premiérovi Fialovi i panu ministru Stanjurovi, že snad ocení, a doufám, že ocení a oceňují, že tohle skutečně nejsou obstrukce, že drtivá většina, troufám si dokonce říct, že všechna ta vystoupení se týkají navrhovaného balíčku, že tedy tady nikde necitujeme z nějakých publikací více či méně zábavných, tak jak jsme toho byli svědky v minulých volebních obdobích. A já si myslím, že je to tak správně. A protože ta materie je složitá a má samozřejmě obrovské dopady na miliony lidí, tak je logické, že se k tomu vyjadřujeme v podstatě všichni a že to nechceme odbýt za pár hodin. To já myslím, že nikdo nemůže říct, a je to myslím i sdělení pro diváky, kteří se na to dívají, pokud nějací takoví odvážlivci ještě zůstali, pokud se to vůbec vysílá, nebo pro některé novináře, že takhle skutečně obstrukce tedy nevypadají, kdyby náhodou opět uvažovali o tom, že by ten název použili.

Já se tedy zaměřím na ty hlavní body, které už tady skutečně byly několikrát komentovány, mnohokrát komentovány. A i já jsem ten, který tady potvrdí to, že podle mého názoru se nejedná o nějaký konsolidační balíček. Je to opravdu čistý daňový balík. Nebo brašna nebo taška nebo mošna - nebo jak tomu říct? Je opravdu velmi zajímavé, a hovořila o tom mimo jiné i naše předsedkyně klubu, stínová ministryně financí, paní Alena Schillerová, že je opravdu zajímavý už ten rozpor, který nastal při té prezentaci toho konsolidačního balíku, nebo daňového balíku, kdy tam opravdu už svítilo na té obrazovce nebo na tom plátně úplně jiné číslo než to, které zástupci pětikoalice tedy slavně komentovali. To znamená, mělo to být jednoznačně jinak. Mělo to být to, že ty úspory budou převažovat, a ne to, že nakonec to číslo bude doslova nahoněno především na zvýšení daní, a to ještě na těch, kteří se většinou nemůžou bránit. Jinými slovy, na tom začátku byla nějaká představa, že stát, vláda ukáže, jak tedy začne u sebe, a pak přijde a řekne: Podívejte se, my jsme to dokázali a teď si dovolujeme pokorně vás také požádat, abyste se na tom podíleli. Ale pravda je opačná. Napřed tedy přijdeme za těmi, kteří to ve finále zaplatí, což je daňový poplatník, protože z nich to nějak dostaneme, tedy to si myslíte, a potom možná, možná z nás také vypadnou nějaké úspory.

A když se podíváme na ta čísla, tak je jasné, že řada z nich jsou doslova vycucaná z prstu. Nemůže se ani pan ministr financí - který tady bohužel není znovu - divit, že my tu důvěru nemáme. Nemáme ji proto v ta čísla, protože jsme zažili mnozí z nás prostě situaci, kdy jsme se ptali mockrát na různé cifry, na doslova hausnumera, která se objevila v letošním rozpočtu, a ta realita nám jasně ukazuje, že jsme měli pravdu s těmi pochybami. Nikdy nám vlastně na ty naše dotazy nebylo odpovězeno, bylo to doslova vymlčeno. Já jenom připomenu těch 50 miliard korun nemožných, neexistujících z Modernizačního fondu, které měly přijít do rozpočtu a nepřijdou, samozřejmě, nemají odkud přijít. A to se pak nemůžete divit, kolegyně, kolegové nebo členové vlády, pane ministře financí, že ta důvěra tam není v ta čísla.

My samozřejmě si dovedeme představit, a také jsme v té vládě nějakou dobu byli, že není možné všechno odhadnout přesně. Samozřejmě ten život se ubírá trošku jinými cestičkami než plánování, ale není možné si tam doslova vylhat nebo našvindlovat čísla, která jsou samozřejmě materiálně velká. Pro mě desítky miliard už je částka, která je velmi materiální a velmi zásadní. A není to jenom těchto 50 miliard, je to samozřejmě další částka - úplně přestřelený windfall tax nebo to, že tam nejsou peníze na mimořádnou valorizaci důchodů, a tak dále, a tak dále. To bychom si skutečně nikdy nedovolili, takto za naší vlády plánovat a toto předkládat. A je logické, že ta důvěra se potom vytratí, a je logické, že ta důvěra potom není ani v další materiály, které vláda předkládá. A o to víc je to logické, když pak skutečně vidíme tam čísla, která v nás opravdu absolutně nebudí důvěru, že by mohla být reálná.

Já za sebe, a nejenom za sebe, ale troufám si říct, že za většinu kolegů z hnutí ANO, nechci říct za všechny, ale myslím, možná že za všechny, mohu říct, že prostě jsem principiálně proti tomu, jak se teď v tom balíčku nastavují nebo navrhují změny daní, protože to je prostě kobercový nálet na drtivou většinu daňových poplatníků. A už to tady několikrát zaznělo, je to v naprosto příkrém rozporu s tou rétorikou především ze strany ODS, a to nejenom před několika lety, ale doslova před několika měsíci. Tedy už v situaci, kdy bylo známo, že existuje konflikt na Ukrajině, že existuje energetická krize, a přesto zatvrzele a zcela tedy přesvědčivě v tu dobu jak pan premiér, tak pan ministr financí a další říkali - no tak to je, přes to vlak nejede, my daně zvyšovat nebudeme. A bum! Je to tady. Nejenom že se daně navrhují zvyšovat, ale navrhují se zvyšovat skutečně v rozsahu neuvěřitelném a stává se z toho v tu chvíli hlavní zdroj těch peněz. Protože když se podíváme na ty další zdroje, tak ty jsou opravdu ve vzdušných zámcích. Protože zatímco u těch daní je to celkem jasné - a samozřejmě je otázka, jaký bude ve finále ten výnos, ale tam to na ty poplatníky lze takto přenést a myslet si, že to tedy někdo zacvaká - tak u těch dalších věcí, především u těch populárních dotací, tam je to daleko složitější. A to je další důvod, proč nemám tu důvěru naprosto v tento balíček, i kdybych s ním nakrásně souzněl principiálně, ale já s ním nesouzním ani z hlediska toho řešení. Ale i kdybych s ním souzněl, tak se tady otevírá samozřejmě celá řada těch dotazů.

Pokud se tady hovoří o tom, že v tom takzvaném dotačním byznysu - to je také další krásný termín, dotační byznys je pro mě především záležitost těch poradenských společností, které ale většinou radí dost často obcím, krajům nebo firmám, to je ten dotační byznys, ale tady se z toho udělalo pejorativně tedy, že se ušetří těch slavných 54 miliard, a už to tady také mnozí z vás rozebírali. Ale pro mě právě s tou zkušeností těch 50 miliard z toho Modernizačního fondu, to je ta pověstná jitrnice, kterou nikdo neviděl, tak tohleto je dalších 54 miliard, další jitrnice, kterou možná částečně někdo uvidí, ale otázka je, jestli ve finále z ní neuvidí akorát ty olízané špejle. A tam samozřejmě se jedná především o MPO a o tu slavnou částku, tedy zásadní částku, která by měla být zhruba 20 miliard korun, které tedy se nějak ušetří. Ale tady jsou v zásadě, už o tom hovořil pan místopředseda Karel Havlíček, jsou tady v zásadě tři možnosti. To je tedy ta platba za obnovitelné zdroje energie nebo poplatek za obnovitelné zdroje energie. Buď to tedy zůstane na těch bedrech státu, ale potom se nic neušetří, nebo se to přenese na ty spotřebitele zpátky, což je samozřejmě politicky velmi složité pro pětikoalici, protože pak musíte těm lidem říct, že jim ještě o to víc zdražíte energii, nebo se to nevyplatí asi těm investorům, což je cesta sice lákavá, asi atraktivní z pohledu PR, ale my, kteří jsme se tím zabývali také poměrně dlouhou dobu, tak prostě víme, že to se snadno řekne, ale velmi nesnadno udělá, protože to budou tisíce soudů s velmi nejasným výsledkem, nebo já si skoro myslím, že s jasným výsledkem, který ale nebude ve prospěch státu.

To znamená, to je přesně ono, že se tady řekne: tak tady sebereme nějakých 54 miliard, podívejte se, občané, daňoví poplatníci, voliči, jak je to jednoduché. Jak je to jednoduché, proč to ti před námi už dávno neudělali? - No oni to udělali, ale udělali to tam, kde to bylo reálné. Ale neudělali to jenom proto, abychom prostě někde tady o tom - abychom to hodili takzvaně do placu a pak zjistili, že to není reálné.

Takže když si rozeberete ty dotace, tak opravdu zjistíte, že buď ty dotace, nebo to zeštíhlení, to ořezání doslova plave na vodě, nebo visí ve vzduchu, nebo dle vašeho uvážení, kde to má viset, ale rozhodně to není realistické. Ta částka zásadně není realistická a falírují tam desítky miliard. To znamená, že tak přesně, jako jsme to zažili s tím rozpočtem, tak nějaký výnos, respektive nějaký výsledek tam možná bude, ale určitě nebude v těch řádech, o kterých se tady hovoří. Anebo tam, kde se takzvaně ořežou ty dotace, tak na druhé straně to bude mít nějaký konkrétní dopad buď velmi negativní na města, obce a tak dále, anebo prostě třeba z hlediska výstavby komunikací, to jsou záležitosti kolem MMR nebo Ministerstva dopravy, anebo tam, kde se takzvaně ta dotace ořeže slavně a vykáže se to jako výsledek, tak se na druhé straně bere úvěr. Tak to je prostě samozřejmě neuvěřitelné, protože za ten úvěr se ještě zaplatí úrok. A to je teď asi to, co třeba jsme řešili na rozpočtovém výboru a shodou okolností dneska jsme to řešili i na Radě Státního fondu životního prostředí, to je ten úvěr přes Evropskou investiční banku, kde je samozřejmě ten úrok - to je takzvaná výhodná úroková sazba, která dneska se odhaduje až na 4,5 % PH, tak samozřejmě za tu dobu třeba těch 30 let dělá na těch úrocích desítky miliard korun. Takže tohleto je ten takzvaný skvělý výsledek, který na tom papíře vypadá dobře, to znamená, my vám ořežeme ty dotace, a všichni za tím vidí, nebo pětikoalice si přeje, aby její volič za tím viděl ty bohaté magnáty, kterým doslova tečou ušima ty dotace, a najednou ten stát je ořeže a všechno bude zalito sluncem.

Ale tedy když potom jdete do těch střev, a chápu, že v těch střevech to není vždycky příjemné se tím probírat, tak zjistíte, že - já jsem se chtěl koukat na kolegu Julka Špičáka, gastroenterologa, ale on tady není, takže si odpustím tu poznámku - tak zjistíte, že to není vůbec tak jednoduché ani voňavé tedy a že ta mravenčí práce tam, aby ta částka byla realistická, tak odvedena prostě nebyla. Protože já jsem absolutně přesvědčen, že tyto částky nejsou reálné.

Další významná část, a to i psychologicky, a už to tady několikrát zaznělo, je to takzvané zeštíhlení státu, což je téma, které samozřejmě je... tento pojem je starý, jak starý je svět, myslím z hlediska, jak starý je úřad. Protože těch zeštíhlovačů - já zrovna nejsem ten správný člověk, který by měl mluvit o zeštíhlení, i když se o to celou dobu snažím, abych zeštíhlel minimálně o deset kilo, ale myslím, že zatímco na těle se mi to nepovedlo, tak v tom úřadu se mi to povedlo. Takže vím, o čem mluvím. A tady je to zase o těch vašich pověstných signálech. Protože skutečně pokud chceme od někoho, aby si také utrhl od úst, tak musíme začít u sebe. Ano, už tady někde... Já jsem teď četl nějaký rozhovor jednoho ze zástupců pětikoalice, který říká: No, tady pořád mluvíte o tom zeštíhlení těch tří ministerstev, ale to nás přece nezachrání. No jo, ale to je přesně ono. To je ta psychologie. To je o tom, že tohleto je přesně ten signál. To je přesně ten signál prostě pro ty lidi, protože tomu oni rozumí. A to není o omezení počtu učitelů nebo policistů nebo dalších věcí. Já si myslím, že tam dobře víme, že když potom někdo řekne, že zeštíhlí státní správu, tak prostě všichni, nebo celá řada občanů si za tím nepředstaví tyto státní zaměstnance, to znamená učitele, policisty, hasiče a další, ale představí si, v uvozovkách, ty úředníky, na které to samozřejmě dopadá negativně, protože oni pak mají pocit, že úředníky chce řezat každý, ale oni si to nezaslouží. A myslím, že v řadě případů mají ten pocit správně. Protože taky jsme to zažili, taky říkám, osm let jsem na tom ministerstvu seděl a byl jsem v situaci, kdy jsem prostě jasně dostal zadání deset procent dolů a museli jsme si s tím poradit. Takže to neříkám jenom z nějaké zkušenosti, kterou mám načtenou prostě v knížkách.

Tohle je ale přesně to, kdy jestliže ten občan vidí, že se přidávají tři ministerstva se vším, co s tím souvisí, tak tomu nutně nemůže věřit, že to ten stát, vláda myslí s tím zeštíhlováním vážně. Protože já si myslím, že tam za těmi lidmi chodíte také a není možné, abychom se potkávali s úplně jinými lidmi. Prostě těm lidem to vadí. Pokud skutečně i těm vašim voličům to nevadí, tak já jsem tedy překvapen, protože tohleto je přesně to, co je určitým způsobem papalášství.

Ono to je i, tady se o tom taky hodně hovořilo, o tom takzvaném kádrování. Když dneska vidím prostě tu situaci, jak zase tam přibývají samozřejmě i ti političtí náměstci a také ti poradci... Neříkám, že na všech rezortech, určitě jsou rezorty, které to neudělaly, ale každý to posuzujeme někde z toho svého rezortu. Mě skutečně mrzí, když vidím, že ti lidé, o kterých jsem přesvědčen, že byli apolitičtí, ale kvalitní, musí odcházet, protože tam přijdou lidi, kteří tam přicházejí se stranickou knížkou. Tohleto kritérium já jsem na ministerstvu nikdy neměl. Já jsem nebral lidi podle toho, jestli byli za ANO. On to tady dokonce říkal pan předseda Babiš, že být v ANO bylo pro ministry v zásadě blacklisted, pro ty lidi, kteří se hlásili na ta místa. To znamená, že to byla nevýhoda. To nebyla výhoda, to nebylo ani neutrální, to byla čistá nevýhoda. Prostě nikdy jsme nechtěli tuhle hru hrát. Pozor, já neříkám, že člověk ze stranickou knížkou nebo legitimací nemusí být odborník. Jasně, to je také možné. Ale vadí mi, že tam skutečně mám pocit, že někde je to to hlavní kritérium, a to je prostě špatně. To je prostě špatně!

To znamená, když se podívám na ten balíček, pro mě tedy daňový balíček, tak tam vidím z hlediska příjmů jasný apetit státu, jak si sáhnout na peníze daňových poplatníků různých kategorií, a to kobercově. Znovu říkám, naprosto v rozporu s tím, co bylo tvrzeno jak voličům, tak i nám, prostě všem, že tohleto je jakási svatá nebo posvátná kráva, na kterou tahle vláda nesáhne, a to i v situaci, kdy už věděla, že ty věci se nějak vyvíjejí. Takže tohleto je takzvaně jisté.

Na druhé straně tam vidím, aby se neřeklo, samozřejmě celou řadu představ - já tomu říkám představy - jak někde ty peníze získat dál. Ale tam to tak úplně jisté není. Tam je to tak jako nahozeno, že s tím něco uděláme a uvidíme. Samozřejmě tím, jak se vyvíjel teď státní rozpočet ty poslední měsíce, mám pocit, že to bylo vidět i dneska, že pan premiér Fiala i pan ministr financí ožili z těch posledních čísel, že tedy ten deficit se o něco snížil - no, já si nemyslím úplně, že je takzvaně vyhráno. Ale to uvidíme určitě v těch příštích měsících.

Těším se na tu debatu třeba v rozpočtovém výboru teď v úterý, protože skutečně jsem se na řadu věcí pana ministra financí Stanjury chtěl zeptat v minulých měsících, ale prostě jsem neměl možnost, protože on mi na ty otázky, které jsem měl, prostě neodpovídal. Takže teď jsem rád, že budu mít možnost na rozpočtovém výboru se na to zeptat. Ale tohleto klíčové prostě je a to je pro mě ten základní důvod, že nevěřím tomu balíčku.

A znovu opakuji - teď tady u toho je ještě pan ministr financí - takže já to ještě jednou zopakuji. I kdybych s tím souzněl principiálně, tedy politicky, že to je cesta k ozdravení, v zásadním, pro mě kobercovém, zvýšení daní se zásadními dopady na miliony lidí v této situaci, a já s tím nesouzním, tak i kdybych nakrásně měl tuhletu linii, tedy věřil, že tohle je cesta, tak prostě nemůžu bohužel z těch mých zkušeností ohledně sestavení rozpočtu, státního rozpočtu, minimálně na letošní rok věřit těm číslům. A s tím mám problém.

Dovolte mi na závěr tedy stručně uvést své hodnocení některých návrhů ve vašem balíčku. Takže popořádku. Ne, určitě ne. No tohle už vůbec ne. Proboha, co to je za blbost? To jste se zbláznili? Koho to napadlo? Tohle asi jo, ale potřebovalo by to upravit. Balíček to podle mě není ozdravný, ale otravný. Připadá mi to, jako když pět pejsků a kočiček vařilo dort a do toho dali vše, co na první pohled vypadá celkem lákavě, ale dohromady z toho asi moc dobře lidem nebude. Zdůrazňuju ne vládě, ale tady prostě spíš občanům.

Takže já bych řekl, sbalte si ten balíček, zkuste to znovu a lépe, anebo už radši spolu nic nevařte. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Maříková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové a vážení dva páni ministři - vládo říct nemůžu, protože dva ministři nejsou celá vláda. Je nám zde předkládán konsolidační balíček, který má vést ke zlepšení salda státního rozpočtu. Jeho výsledkem však bude zdražení života všem občanům. Vláda nám tady předkládá konsolidační balíček, kterému říká ozdravný. Kdyby však státní finance neonemocněly díky neschopnosti a rozhazovačnosti této vlády, protože je rozfrcala, tak by se nemusely léčit. Je však léčení a léčení a není lékař jako lékař.

Hlavní lékař ministr financí Zbyněk Stanjura už při sestavování státního rozpočtu prokázal, že to není zrovna jeho parketa. Bohužel ne si to přiznat a zabalit to. To je bohužel názor i řady renomovaných ekonomů. Místo soudnosti tato vláda předvádí takové veletoče, že i Kecal z Prodané nevěsty je proti ní břídil. Premiér Petr Fiala sliboval, že nebude zvyšovat daně, že nebude posouvat věk odchodu do důchodu a snižovat valorizaci důchodů, sliboval, že stát nebude zadlužovat. A mohla bych pokračovat. Přitom dělá naprostý a totální opak, a to v naprosto zásadních věcech.

Pětikoalice před volbami do Sněmovny v roce 2021 na billboardech slibovala, že nebude zvyšovat daně. Žádné zvyšování daní, stát musí šetřit na sobě, ne na lidech, uvedla například na sociální síti KDU-ČSL 20. května 2021. Ke svému příspěvku ještě doplnila, že Česko se musí vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů. Zpřísníme rozpočtová pravidla a rozpočet už nebude trhacím kalendářem, který vláda nebere vážně. Vystavíme stopku zvyšování vládních výdajů, stálo v příspěvku lidovců.

Podobně se vyjadřovala i ODS. Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy. Věříme, že právě lidé a firmy vědí nejlépe, jak své peníze utratit, hlásala 10. května 2022 ODS na Facebooku. Vedle toho sám premiér Petr Fiala loni v říjnu v pořadu Napřímo pronesl, že jeho vláda nebude zvyšovat daně domácnostem. Nebudeme zvyšovat daně, tečka, zdůraznil tehdy v pořadu.

Na začátku roku 2021 současný ministr financí Zbyněk Stanjura na sociální síti zdůraznil, že nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediní, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.

Ještě v listopadu loňského roku sliboval premiér Petr Fiala "my se nechystáme zvyšovat daně", s tím, že jedinou výjimkou bude daň z mimořádných zisků uvalená na energetiku, rafinérie a banky. Tak vláda přesto po několika měsících otočila jako korouhvička a oznámila prostřednictvím konsolidačního balíčku zvýšení všech přímých daní, jako je daň z příjmu firem a části fyzických osob, daň z nemovitosti nebo odvodů živnostníků na sociální pojištění a další. Vláda s oznámením konsolidačního balíčku ale pěkně počkala, až proběhnou prezidentské volby, a do poslední chvíle celému národu lhala. A jen co se na Hrad usadil jejich kůň, tak kde jsou sliby, kterými obelhala nejen své voliče, ale celý národ?

Premiér Fiala po oznámení takzvaného konsolidačního balíčku se ospravedlňoval ze svých lží: My jsme slíbili, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení, a to nebudeme. Nejsem si vědom nějakého slibu, který jsem nedodržel, jen se změnily okolnosti. Když jsme nastoupili do vlády, nikdo nečekal, že přijde válka na Ukrajině, která do naší ekonomiky zasáhne tak fatálním způsobem, odpovídal premiér na otázku moderátora, zda by nebylo moudré se veřejnosti omluvit za porušení volebního slibu. Plníme to, co jsme slíbili, nezvyšujeme celkové daňové zatížení, dodal Petr Fiala. Tady vidíte, jak sliby pro premiéra Petra Fialu vůbec nic neznamenají.

Ještě větší korunu tomu dodal ministr spravedlnosti Blažek, který vysvětloval, jak to bylo s nesplněnými předvolebními sliby, a to slovy: Fiala nelhal, jen říkal něco, co nemohl udělat, vysvětlil ministr Blažek. Tak co potom je, když říkáte něco, co nemůžete splnit? Za mě to je tedy lež.

Ještě lepší argument na klamavou předvolební reklamu pětikoalice měl ministr financí Zbyněk Stanjura: Naše předvolební heslo o daních bylo jen billboardovou zkratkou. Zajímalo by mě, na co se vymluví pan ministr, když přes své sliby přichází se zvýšením daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek. Že by pan ministr chtěl najednou trestat někoho za to, že si pořídil bydlení, a nevadí mu, že na to doplatí nájemníci? To je mi sakra hodně rychlá velká otočka!

Pamatujete na předvolební slib pětikoalice "usnadníme život živnostníkům a malým a středním firmám a vytvoříme atraktivní prostředí pro klíčové partnery"? Vedle zaměstnanců se vyšší daně dotknou i právnických osob, kromě některé čeká zvýšení z příjmů, a to z dosavadních 19 % na 21. Kromě toho se zvýší odvod OSVČ, v letech 2024 až 2026 by se měl minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných zvýšit z 25 na 40 % průměrné mzdy.

Změny, které balíček přináší, se dotýkají oblasti daňové, rozpočtové, sociálního zabezpečení, dopravy a řady dalších a dopadají na bezbranné občany. Koho se však nic nedotkne, jsou nadnárodní korporace. 350 miliard odchází do zahraničí a vláda na to tiše kouká. Je načase, aby se i velké korporáty podílely férovým dílem na chodu tohoto státu. Ale tato vláda - ale abych jí nekřivdila, i ty předcházející - hájí více zahraniční zájmy než občanů České republiky. Bezbranné občany, kteří mají hluboko do peněženky, klidně vláda zkásne, ale kolem zahraničních gigantů budeme chodit po špičkách.

Pojďme se podívat na programové prohlášení vlády a na změny z původního na to zrevidované tak, aby honem rychle korespondovalo právě s vládním konsolidačním balíčkem a důchodovou reformou. Jen podotknu, že žádná z polistopadových vlád během svého vládnutí své programové prohlášení nezměnila.

V původním programovém prohlášení z ledna 2022 pětikoalice slibovala, že roky, které student stráví studiem, se mu budou započítávat do důchodu. A co se nestalo? Tento slib ze zrevidovaného programového prohlášení je pryč. V praxi to znamená, že lidé, kteří studovali po roce 2009 anebo nyní studují, nebudou mít toto studium započítané jako náhradní dobu do důchodu.

V původním programovém prohlášení taky pětikoalice slibovala, že podpoří částečné úvazky snížením odvodů sociálního pojištění. Cituji: Podmínky daňových slev a odpočtů nastavíme motivačně s rozumnými mezními daňovými sazbami. - A co se stalo? Věta o daňových slevách je pryč ze zrevidovaného programového prohlášení, naopak se ruší v konsolidačním balíčku daňové výjimky, jako je snížení slevy na dani na manželku, zrušení takzvaného školkovného, zrušení slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům.

Úsporná opatření vlády budou sociálně citlivá zejména s ohledem na priority v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a s cílem udržet stávající valorizační mechanismus důchodů, slibovala v původním programu pětikoalice. Ale v nové verzi programového prohlášení už není zmínka ohledně valorizace důchodů. Proč asi? Vládě by to nepasovalo do důchodové reformy. Penze by se měly nově totiž valorizovat o třetinu růstu reálných mezd, zatímco doposud to bylo o polovinu. A jen tak za zmínku stojí - pamatujete, jak premiér Petr Fiala 11. listopadu 2022 tvrdil v médiích, že se nebude měnit věk odchodu do důchodu nebo valorizace penzí? No tak to byla další lež. Délka průměrného důchodu bude stanovena na 21,5 roku a odchod do penze se posune každý rok podle průměrné délky dožití.

Pan premiér tvrdí, že prostě nemůžeme žít na dluh, s tím se asi dá souhlasit, ale zároveň nás tato vláda rekordně zadlužuje. Česká republika totiž vede žebříček zemí Evropské unie, které se nejrychleji zadlužují. Jinde šetřili - a co dělala naše vláda? Rozhazovala. Co takhle provést audit výdajů? Doposavad ho vláda neudělala. Stálo by za to vidět, kam se všude rozkutálely finanční prostředky. Podrobit kontrole extrémní výdaje na obranu a výdaje na podporu Ukrajiny, která je jednou z nejzkorumpovanějších zemí, a předpokládám, že nikdo neví ani, kde finanční prostředky, které jsme tam poslali, a zbraně skončily.

Tato vláda dostala od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase. Lidé jí nevěří a oni, místo aby to zabalili, tak dělají kroky, které nikomu nic nepřinesou, akorát zvýší daně. A s tím, jak hospodaří, tak stejně to, co vyberou, se dá předpokládat, že zase někde prošustrují a budou se vymlouvat na válku na Ukrajině. Nejenže je tato vláda asociální a nehospodárná, ale ona je hlavně prolhaná a její hlavní šéf, premiér Petr Fiala, který každou chvíli říká něco jiného podle potřeby, ani nepřipustí, že lhali nejen v předvolební kampani, ale lžou až do poslední chvíle. Slib, který nejen on, ale celá pětikoalice dali občanům, berou jenom jako plácnutí do vody. Každý soudný člověk, kdyby viděl katastrofální následky a neschopnost svého počínání, by to zabalil. Ale tahle vláda se asi nezastaví před ničím a všanc dá i bezpečnost našich občanů. Protože tohle snad nemá s láskou ke své zemi a k jejím občanům nic společného. Ale možná, kdyby se jednalo o Ukrajinu, tak by vláda přistupovala trochu jinak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. A nyní je na řadě pan poslanec Zborovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, na konsolidační balíček se můžeme dívat z více úhlů pohledu, nicméně je jisté, že bez reformy veřejných financí se náš stát za pár let může ocitnout ve velmi složité situaci. Pokusím se být věcný a ne jen nereagovat emotivně na základě dojmů. Proto mi dovolte, abych uvedl několik bodů k tomu, proč si myslím, že je nutné, abychom navrhovaný konsolidační balíček schválili.

Za prvé - náklady na obsluhu dluhu. Je samozřejmě možné uvádět mnoho různých ukazatelů, jako je absolutní výše dluhu, úroveň zadlužení a podobně. Nejdůležitější ale je reálný dopad našeho zadlužení na státní rozpočet, jinými slovy to, co my všichni musíme každoročně platit jako úrok ze státního dluhu. Dlouhodobě se tento úrok pohyboval kolem 40 miliard korun ročně, nicméně s raketově rostoucím dluhem roste také úrok z něj. Jestliže bude letošní úrokový náklad již asi 70 miliard korun, tak příští rok dosáhne tato částka úrovně 90 miliard korun. Proto je nutné se zadlužováním země začít něco dělat.

Za druhé - dluhová brzda. Pokud bychom dále pokračovali v každoročním stamiliardovém zadlužování, tak bude pouze otázkou času, kdy dosáhneme takzvané dluhové brzdy, tedy situace, kdy se poměr státního dluhu k HDP dostane na 55 %. V současnosti se pohybujeme asi na 45 %. Pokud bychom hranice 55 % dosáhli, tak současné navrhované škrty a zvýšení daní by byl pouze slabý odvar toho, co bychom museli dělat. Naším cílem by však nemělo být snažit se, abychom dosáhli zadlužení úrovně 55 %, ale abychom se k této hranici ani nepřiblížili a začali současné zadlužení pokud možno snižovat.

Za třetí - rating Česka. S rostoucím zadlužením roste také pravděpodobnost zhoršení ratingu Česka. Jedná se o jeden ze základních faktorů, který určuje, za jaký úrok si náš stát půjčuje prostředky na finančních trzích. Je třeba si také uvědomit, že na naši malou otevřenou ekonomiku, která je mimo eurozónu, je pohlíženo jinak než třeba na Německo nebo Francii. V případě dalšího rychlého zadlužování k nám ratingové agentury a finanční trhy nebudou tak shovívavé. Případné zhoršení nominálního úroku, za který si Česko půjčuje, by se rychle začalo projevovat v nákladech na dluhovou službu.

Za čtvrté - inflace. Inflaci považuji v současnosti za největší problém, kterému česká ekonomika a česká společnost musí čelit. Nechci se teď zaobírat tím, do jaké míry za současnou inflaci může ta či ona vláda, to ať si každý udělá obrázek sám. Nicméně faktem je, že úsporný balíček, který pomůže zkrotit výši schodku státního rozpočtu, je bezesporu fiskálně restriktivní nástroj, který působí protiinflačně.

Za páté - udržitelnost veřejných služeb. Pokud si chceme udržet úroveň veřejných služeb, na jakou jsme zvyklí, tak úsporný balíček a potažmo snižování schodku je naprosto nezbytné. Otázka nestojí, zda je potřeba dělat nepopulární kroky ve formě snižování státních výdajů a zvyšování příjmů státu, ale kdy tyto kroky udělat. Faktem pak je, že čím dříve se k těmto nepopulárním krokům odhodláme, tím méně bolestivé budou. Pokud bychom nedělali nic, tak bychom úsporný balíček stejně museli v budoucnu udělat, jen s tím rozdílem, že by musel být mnohem tvrdší a s výrazným dopadem na úroveň veřejných služeb.

Za šesté - důvěra investorů. Úsporný balíček je klíčový pro obnovení důvěry investorů. Pokud snížíme schodky státního rozpočtu, země bude atraktivnější jak pro domácí, tak pro zahraniční investory, což může vést ke zvýšení investic a podpoře hospodářského růstu.

Za sedmé - důvěryhodnost na mezinárodní scéně. Úsporná opatření vysílají jasný signál o tom, že si vláda uvědomuje odpovědnost za hospodaření České republiky. Když země ukáže svoji schopnost řešit problémy zadlužení, posiluje tak svoji důvěryhodnost na mezinárodní scéně a zvyšuje své postavení v rámci Evropské unie i ve světě.

A konečně poslední bod, za osmé - budoucí generace. A to je možná ten vůbec nejdůležitější, protože si je třeba uvědomit, že každý úvěr, každý dluh, který nyní vytvoříme a který nemá investiční charakter, znamená pouze umělé zvyšování naší současné životní úrovně na úkor životní úrovně našich dětí a vnoučat. Je na nás, jak moc budoucí generaci zatížíme a jak moc velké problémy bude muset za nás řešit. Úsporný balíček, nikdy nebude populární, nepřinese vládním stranám politické body, ale je to něco, co je odpovědné vůči dalším generacím. Pokud to neuděláme my, tak se obávám, že jiná vláda k tomuto odvahu nenajde. Děkuji za pozornost. (Potlesk z koaličních lavic.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Prosím. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Opět budu krátká. Děkuji panu, nebo svému předřečníkovi za krásný projev. Kdybych byla taková škodolibá jako pan Kučera, tak vám řeknu, my to tady říkáme spatra. Ale nebudu. Nebudu, nebudu. Protože si myslím, že opravdu člověk, když se připravuje, když si ten projev připraví písemně, tak potom to má úplně jinou úroveň.

Ale co by mě zajímalo? Já vím, že teď třeba možná střelím do vašich řad, když jste tady všechno krásně popsal, říkám, nejsem takový expert na tu ekonomii jako vy. Co říkáte na inflační doložku, valorizaci církevních restitucí? Já vím, je to do vašich řad. Ta by nám taky pomohla, ne? Co myslíte, o kolik by se nám to snížilo?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní, než předám slovo panu Berkovcovi, který je další řádně přihlášený do rozpravy, načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Šimek David od 18.30 z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Berkovce. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, páni poslanci, přeju vám příjemné letní pozdní odpoledne. Já bych se ve svém příspěvku velmi rád věnoval tomu, co se mě týká, čím se zabývám celý život, protože já jsem vyučený a vystudovaný polygraf a posléze novinář, a to je navýšení DPH u periodického tisku. Ve svých materiálech jsem využíval veřejné zdroje, to znamená například citace z Hospodářských novin, server MediaGuru, citace Asociace online vydavatelů, Unie vydavatelů České republiky, citace a materiály evropských agentur, vydavatelů novin a časopisů EMMA a ENPA a další, například i průzkumy agentury STEM/MARK.

Tak tedy nová DPH pro periodický tisk.

Úpravy DPH pro tiskoviny by měly do státního rozpočtu přinést až 200 milionů korun českých. Ale jak známo, a průzkumy to potvrzují, novinový trh klesá. V březnu a v květnu se meziročně snížil o 14 %. Objem tržeb z prodeje novin na českém trhu se podle odhadů na základě vývoje jejich prodaného nákladu aktuálně podle auditů pohybuje na úrovni asi tak 2,5 miliardy korun ročně. Z nich vyplývá, že se každý den v průměru prodalo 360 000 kusů novin při průměrné prodejní ceně 24 koruny české. Celkový prodaný náklad novin se každoročně postupně snižuje, tedy v průměru meziročně o 10 až 16 %; 16 % to bylo pochopitelně při covidu. Tržby z prodeje novin tak klesají, ale ne stejným tempem, jakým se snižují prodané náklady. Vydavatelé mohou navýšením prodejní ceny - tedy prodejní cena se za posledních 12 měsíců zvyšovala u novin dvakrát - ovlivnit to, že dopad na tržbu je i přes pokles celkových prodejů nižší.

Pokud by došlo k přeřazení novin do základní navrhované sazby 21 % DPH, což je oproti současnosti víc než dvojnásobek, tak podle hrubého propočtu by se při současném prodaném nákladu a prodejní ceně výnos pro stát zvýšil o 275 milionů korun. To ovšem za předpokladu prodejních výsledků, kterých noviny dosahují teď. Ale je nutné počítat právě s tím každoročním poklesem, který se odhaduje meziročně v této době na 14 %, a tím se přínos ze zvýšené DPH snižuje na přibližně 236 milionů korun. Pro celkové příjmy navrhovaného konsolidačního balíčku, které jsou pro roky 2024 a 2025 plánovány ve výši nějakých 69,2 miliardy korun, to není tak úplně významný příspěvek. Ale vydavatelé zároveň odhadují, že zvýšení DPH bude nutné promítnout do zvýšení prodejní ceny o nějaké 2 až 3 koruny české a zároveň očekávají pokles trhu ještě větší, to znamená 15 až 20 %.

V takovém případě při průměrném navýšení prodejní ceny novin o 2 koruny a jejich poklesu prodaného nákladu, a tady já se držím té horší varianty, tedy o 20 %, se výnos z navýšené DPH snižuje oproti původnímu plánu o 36 milionů korun. Časopisy mají naopak zůstat ve snížené 12% sazbě DPH, což je ale oproti stávajícímu stavu navýšení o 2 procentní body. Při uvažované velikosti objemu tržeb z prodeje časopisů na úrovni 2 miliard korun ročně jde o navýšení příjmů z odvodů DPH o 40 milionů.

Vláda zároveň zamýšlí aplikovat na knihy nulovou sazbu, a tak je z pohledu odvodů pro státní rozpočet třeba počítat s poklesem oproti stávajícímu stavu - teď 10 % DPH. Unie vydavatelů uvedla, že změny v DPH u tiskovin mají podle odhadu Ministerstva financí státu přinést navýšení o 160 až 200 milionů korun. Vládní návrh přeřadit noviny do té 21% sazby DPH vyvolal dokonce ohlasy i u zahraničních vydavatelských asociací, konkrétně jsou to evropské vydavatelské asociace novin a časopisů EMMA a ENPA. Vyzývají vládu České republiky, aby odstoupila od návrhu na zvýšení sazby DPH pro noviny na 21 % a naopak zvážila přeřazení veškerého periodického tisku, tedy novin a časopisů, do nulové sazby DPH, stejně jako to navrhuje pro knihy. Dopis asociace adresovaly přímo panu premiérovi Fialovi.

Více než dvojnásobné zvýšení sazby DPH u novin povede k výraznému zvýšení jejich ceny a jednoznačně způsobí snížení dostupnosti novin a časopisů pro občany ČR, píší asociace. Domníváme se, že finanční přínos tohoto zvýšení sazeb pro státní rozpočet by byl v případě prodejů periodického tisku nepatrný. Stejně tak bychom rádi upozornili na to, že zvýšení ceny tisku se nevyhnutelně negativně projeví na tržbách, což v konečném důsledku znamená, že se sníží daňové příjmy pro stát, uvedly asociace mimo jiné v dopise.

Samozřejmě se tady objevuje otázka, co jsou to vlastně noviny a časopisy. Nejasnosti vzbuzuje aplikace DPH podle typu titulů. Tiskový zákon noviny ani časopisy nijak nedefinuje, tedy český tiskový zákon. Odvolává se pouze na periodický tisk. Ministerstvo financí informovalo, že pro rozlišení novin od časopisů pro účely nastavení daně z přidané hodnoty bude rozhodovat periodicita podle celního zákona, tedy podle zdroje Hospodářských novin. Pokud je titul vydáván nejvýše třikrát týdně, bude zařazen do snížené sazby DPH jako časopis, zatímco pokud je daný produkt vydáván alespoň čtyřikrát týdně, typicky noviny, bude zařazen do základní sazby DPH, uvedla mluvčí ministerstva paní Gabriela Krušinová. Celní zákon, na který se odvolává, sice podle Hospodářských novin rozlišuje periodika takto podle počtu týdenních vydání, ale nerozlišuje je podle tohoto klíče na noviny a časopisy. Také není zřejmé, jak se bude tato periodicita posuzovat u čistě digitálních produktů, které nemají pravidelné vydání.

Agentura STEM/MARK si udělala takový průzkum, kterému dala podtitul: Veřejnost návrhům pro tisk nerozumí. Vládnímu záměru roztřídit tiskoviny do tří úrovní DPH česká veřejnost příliš nerozumí. To ukázal tento výzkum z agentury STEM/MARK zaměřený na vnímání balíčků navrhovaných vládních opatření ke stabilizaci veřejných financí. Uskutečnil se na vzorku 805 respondentů českého národního panelu. Občané většinově souhlasí s názorem, že zvýšení ohrožuje vydávání zejména v případě novin, a sazba DPH by měla být stejná pro knihy, noviny i časopisy. Nemalé zastoupení má i názor, že opatření zvětší prostor pro šíření dezinformací. Je to větší prostor pro nejrůznější servery, které nemají stálé redakce, reakční systémy, nějaké kodifikované morální, etické a profesní kodexy. Snížení sazby DPH na knihy z 10 % na nulovou sazbu považují lidé za velmi rozumné - 47 % respondentů. Oproti tomu zvýšení sazby DPH pro noviny z 10 na 21 % považuje za nelogické, nesystémové nebo velmi nerozumné až 67 % respondentů.

Co by znamenalo vyšší zdanění novin pro tradiční vydavatelské domy i pro konzumenty médií a proč je denní tisk důležitý, i když papírové noviny kupuje a čte čím dál tím méně lidí? Teď opět cituji: Vláda vhání Českou republiku do náruče dezinformačních webů a technologických platforem, reaguje za Unii vydavatelů paní Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady této tradiční vydavatelské asociace. Unie vydavatelů prohlásila, že bude usilovat o takzvanou supersníženou sazbu, tedy 0 % na noviny i časopisy, stejně jako to má být u knih. Dále cituji paní Šmuclerovou: "Média nejsou jogurty, není to klasické zboží. Hrají ve společnosti úplně jinou roli a nejde jenom o ekonomiku."

Vláda pana premiéra Petra Fialy podle názoru Asociace online vydavatelů zatlouká další hřebíček do rakve svobodných médií. Asociace to prohlásila v reakci na konsolidační balíček, jehož součástí je právě zrušení této daňové výjimky u denního tisku. Pan ministr financí Zbyněk Stanjura vysvětlil, že hlavním důvodem, proč časopisy budou ve snížené sazbě, je existence vědeckých časopisů. Ano, jsou i jiné časopisy, cituji, které nejsou vědecké, ale to už se rozlišit nedá. My známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme, řekl na tiskové konferenci. V návrhu Ministerstva financí absentuje detailnější vysvětlení, jakých typů novin se tato úprava bude týkat. Zda se tento přesun bude týkat všech tiskovin, které jsou na novinovém papíře tištěné, nebo rozhoduje způsob vazby? Nebo bude rozhodovat periodicita? A jakým způsobem se bude danit přístup čtenáře k zamčenému digitálnímu obsahu? ptá se asociace. České zákony dosud nedělají rozdíl mezi novinami a časopisy, žádná legislativní definice novin neexistuje. Tiskový zákon například mluví obecně o periodickém tisku. A dále, cituji: "V tomto kontextu považujeme zrušení výjimky DPH u denního tisku za přinejmenším nešťastné," říká asociace. "Nadto musíme bohužel uvést, že na základě novely autorského zákona změnily velké digitální platformy své chování na českém trhu. Část svých produktů pro vydavatele ukončily a zároveň změnily způsob zobrazování zpráv na jejich platformách, což má opět negativní ekonomický dopad na vydavatelský trh," dodává prohlášení.

Jinak pro zajímavost, členy Asociace online vydavatelů jsou například Česká tisková kancelář, Televize Prima, vydavatelství Economia, Extra Online Media, Echo24, DeníkN, magazín Reportér, Hlídací pes, Info.cz a další média.

Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za obsah na internetu nenesou a nemají. Navíc odtrhnout noviny od časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku. A vyjádření, které vláda poskytla, že časopisy vycházejí i vědecké, je směšné. Přidala se ještě s kritikou předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, paní Libuše Šmuclerová.

Ještě doplním základní informace o Unii vydavatelů. Ta zastupuje již více než 30 let v současné době celkem 43 vydavatelů tiskových publikací, kteří vydávají přibližně 300 tištěných titulů novin a časopisů a provozují na 200 publikací internetových. Členové unie vydávají až na dva tituly všechny deníky v České republice a dosahují přibližně 50% podílu v produkci časopisů. Spolu se Sdružením pro internetový rozvoj tak představují asi 80 % trhu poskytování internetového obsahu tiskových publikací. Zásah tištěných titulů členů unie podle výzkumu Media projekt, který je spoluzakladatelem, většinovým spoluzakladatelem této Unie vydavatelů, dosahuje více než 73 % populace České republiky ve věku od 12 do 79 let. A členové Unie vydavatelů zaměstnávají více než 5 000 vydavatelských zaměstnanců.

My jsme tady dnes často slyšeli nejrůznější příměry k různým evropským zemím. Tak pokud by se uskutečnilo toto navýšení DPH u novin tak, jak naše vláda navrhuje, pak bude Česká republika mít podle údajů Unie vydavatelů nejvyšší DPH na tisk v Evropě, míněno pochopitelně periodický tisk. V Německu je daň 7%, v Polsku 8%, v Itálii a ve Španělsku 4% a ve Francii je to 2,1 %.

Já bych byl opravdu velmi rád, a připojuji se k tomu návrhu Unie vydavatelů České republiky, aby to bylo to supersnížení na nulu, protože já jsem přesvědčen o tom, že periodický tisk je jedním ze základních kamenů kultury národa, vzdělanosti a informovanosti a každý občan demokratického zřízení má nárok na informace. A vycházím také pochopitelně ze svých zkušeností. Možná to vypadá legračně, ale já jsem první noviny začal vydávat v osmé třídě, někdy v roce 1970, jmenovaly se Řev osmičky. Já jsem si nechtěně vlastně vyzkoušel to, co se mi později hodilo při vydávání vlastních novin, že je potřeba mít nějaký redakční systém, nějakou distribuci a tak dále. Já jsem používal velmi jednoduché polygrafické prostředky, ruční lis a tiskl jsem si hlavičky. A naučil jsem se také takovým základům, které se mi opravdu pak celý život hodily. Takže já bych si opravdu velmi přál, abych nemusel jednou použít i ty zásady konspirace, které jsem tehdy v tom samizdatovém školním vydání získal. Děkuji za vaši vzácnou pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji za vaše vystoupení. A nyní je na řadě pan poslanec Síla. A ještě než mu dám slovo, načtu dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Kolář Ondřej od 19 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Nacher Patrik od 19 hodin z osobních důvodů.

Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, paní ministryně, dovolte, abych se také vyjádřil k současně projednávanému balíčku, který má konsolidovat naše veřejné finance. Ale když jsem tak poslouchal dneska celý den všecky příspěvky mých předřečníků, tak jsem zjistil, že musím celý ten projev přepracovat, protože prakticky už všechny problémy tady byly řešeny a nebudu se opakovat. Tak se spíš zaměřím ve svém projevu na to, proč vlastně došlo k nutnosti jakýsi konsolidační balíček předkládat nám k řešení.

Dluh za vlády současného kabinetu nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň 3 bilionů korun a vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu. Za rychlejší růst dluhu za Fialovy vlády v porovnání se situací za Babišovy vlády může z určité části právě citelnější a značná inflace.

Podívejme se na skutečný důvod nebývalé inflace. Česká národní banka má zastupovat naše zájmy, nás, 99 % občanů, a ne zájmy 1 %, dokonce zájmy zahraničních investorů. Od listopadu 2013 do dubna 2017 běžely intervence uvolňování na oslabení koruny, na záchranu dolaru, potažmo eura před kolapsem. Česká národní banka držela takzvaný kurzovní závazek, že bude uměle devalvovat naši měnu, a prošustrovala na této zajímavé bankovní operaci celkem 2,05 bilionu korun. Za naše koruny si nakoupili eura, dluhopisy a jiné papírky. Protože šéfové České národní banky jsou poslušní služebníci Evropské centrální banky, tak znehodnotili českou měnu. V čím zájmu to asi udělali?

Nyní si představme situaci zahraničního investora. Přijde, zabere si území, postaví fabriku za pomoci úlev z daní, často si tam doveze i svoje suroviny, odveze vyrobené polotovary. Výrobek zkompletuje u sebe doma a tam ho také prodá a bohužel zdaní. Tady zaplatí jen devalvovanou korunou lidskou práci a základní vstupy. Za sebou nechává zdevastovanou krajinu, bere lacinou energii, kterou zatěžuje naše životní prostředí, a ničí nám navíc ještě silnice. Naše vláda to vede skvěle. Pokračují montovny a zpracovatelský průmysl na polotovary, který nikdo nechce mít doma, protože stojí hodně energie a surovin, ničí životní prostředí a potřebuje hodně nekvalifikované práce. Tak jsme zaměstnali naše občany jako otroky v montovnách a lacinou korunou pomáháme zahraničním investorům.

Podívejme se na to z pohledu české firmy. Ta musela kupovat suroviny v dolarech nebo eurech, vyvážela hotové výrobky, ale ve znehodnocených korunách. Ve stejném kurzu Česká národní banka znehodnocenými korunami platila své lidi, a přitom potřebovala amortizovat strojový park za eura nebo dolary. Totéž se dělo ve všech společenských oblastech, včetně zdravotnictví. Příklad devastujícího vlivu České národní banky na české firmy vyrábějící a vyvážející hotové výrobky je z toho jasný. Po intervencích vzrostly tržby i v otrokářských montovnách. To je pravda. Jenže kapitalistický podnik jede na zisk a ten nemohla firma mít, protože prodávala za znehodnocenou korunu, ale vyráběla v eurech, takže intervence jednoznačně poškodila české firmy.

Centrální banka už za guvernéra Jiřího Rusnoka se rozhodla čelit inflaci dvěma správnými opatřeními. Bylo to zvyšování úrokových sazeb, čímž se snažila zabránit tomu, aby znehodnocený kurz koruny neživil inflaci, a proto byl nastavený ještě fixní směnný kurz koruny. Opět správné opatření, ale bohužel, a tady to musím zdůraznit, nahlas proponované centrální bankou. Byla to zásadní chyba, nebo úmysl? Protože bankéř tohle nesmí nikdy říct. Protože když máme jistotu, že přestává existovat kurzové riziko a centrální banka vyplatí 7 % úroku, je nasnadě, že to přiláká spekulanty. Výsledkem bylo posílení koruny za euro na 23 korun. Toto posílení kurzu je přímým důvodem vstupu spekulativního kapitálu, protože běžný účet byl v té době negativní. Tato chyba - nebo záměr? - zveřejnění fixního kurzu stála centrální, Českou národní banku jen za rok 2022 420 miliard korun.

Posílení koruny má velký vliv na přerozdělování příjmů. Zhruba 60 % vývozu z České republiky, to záměrně říkám, neříkám našeho vývozu, jsou automobilové výrobky, několik strojírenských výrobků z Ostravy a Brna, Plzně, eventuálně Agrofert, dohromady to dělá 80 % vývozu. Všechny tyto velké firmy si nepůjčovaly za 7 %, ty si za podstatně nižší úrok půjčovaly v eurech. Protiinflační měnová politika těmto velkým podnikům příliš neuškodila, dopadla však nejvíc na malé a střední podniky, které si půjčují od komerčních bank, třeba i za 12 %. Mimochodem toto zhodnocení koruny podle ekonomických pravidel by se mělo jednoznačně projevit v razantním zlevnění potravin, k čemuž nedošlo, protože české potraviny většinou dováží. K tomu ze specifických českých důvodů nedošlo, a je to proto, že v Česku je silně deformovaný trh výrobců a distributorů a velcí hráči, jako například Agrofert, kteří mají vysoké tržní podíly, jsou schopni silně ovlivňovat tvorbu cen. Je zajímavé, že v situaci, kdy koruna posilovala, rostly jak domácí, tak ale i dovozní ceny potravin, a domácí ceny potravin ještě více než dovozní.

Květnové plnění státního rozpočtu, v němž se objevil hrozivý schodek 295 miliard, vypadá - červnová 215miliardová sekyra je jako druhý nejhorší červen v historii země. Skutečnost je ale taková, že kdyby nepřiteklo 36 miliard z evropských fondů, bude červnový deficit jen o málo méně hrozný než ten květnový, bylo by to konkrétně 250 miliard korun. Přes stále vysokou inflaci, DPH, které do rozpočtu přitéká průběžně, čili by měl být - nebo je - podstatně vyšší, je na konci pololetí nižší o 5 procentních bodů, než se očekávalo. Do státní kasy přišlo prvních 12,8 miliardy korun z windfall tax a je nutné připomínat, že to jsou zálohy počítané z loňských vysokých zisků, čili pozor, skutečná daň se přepočítá podle zisků letošních, a pokud budou nižší než loni, hrozí, že bude stát peníze firmám zase vracet. Takže rozpočtový windfall tax se topí v mlze ještě hlubší než zbytek údajů o letošním hospodaření státu.

Vláda se nejspíše utěšuje tím, že evropské fondy mohou s rozpočtem České republiky udělat zázraky. Například Babišova vláda v roce 2016 počítala s deficitem 70 miliard korun. Na konci roku měla 62 miliard korun přebytku. Hlavním důvodem byly vedle špatného rozpočtování ekonomická konjunktura a dobrý výběr daní. Ale hlavním důvodem byly ve skutečnosti evropské fondy, z nichž se ve státní kase nečekaně objevilo 72 miliard korun navíc, než se čekalo. Babišova vláda si tak místo plánovaného jednoho z nejhorších výsledků připsala na konto daleko nejlepší roční výsledek hospodaření státu, protože bruselská finanční, takzvaná vyšší moc, jakkoliv opticky jistě vítaná, neřeší české veřejné finance, které mají obří strukturální problém. Na jeho řešení Evropská unie žádné dotační programy bohužel nevypisuje, pokud tedy nepočítáme záchranné balíky pro předlužené ekonomiky jižní Evropy, kam se, doufám, vláda dostat nechce. Ale kdo ví?

Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, oproti minulému roku vzrostly o 16,5 %, to znamená 151,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu, celkové, meziročně vzrostly o 162 miliard korun, tedy o 16,8 %. Dohromady tak v pololetí činily 1,133 bilionu korun.

A nyní k tomu vlastnímu dluhu. Roku 2019 byly příjmy státního rozpočtu ve výši 1 523,2 miliardy korun a roku 2023 jsou plánované příjmy ve výši 1,927 bilionu korun. Schodek státního rozpočtu v roce 2019 byl 28,5 miliardy a na rok 2023 je plánován asi desetkrát vyšší, 295 miliard korun. (Hlas z pléna. Řečník se odmlčel.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, rozumím vám, pane poslanče. Prosím o zklidnění, když tak přesuňte svoje rozhovory do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji. Ke skokovému nárůstu dluhu došlo za covidu na chudých lidech, což je zadlužení mimo příjmy státu. Miliardář přece nebude za zlých časů zvyšovat příjmy státu zdaněním zlodějských příjmů zahraničních bank a svých milionářských kamarádů. Ale přesto de facto je možno chválit dluhovou politiku Babišovy vlády, protože Alena Schillerová po vzoru Japonska změnila zákony o manipulaci s dluhopisy tak, aby dluhy zůstaly doma. Obsluha dluhu byla i přes covidové výdaje relativně nízká.

Takže a co je hlavní? Dluh zůstal u domácích finančních institucí. Takže Babišova vláda nás zadlužila, ale doma. Zatížila naše peněženky mimo 10 % reálného propadu mezd 17% inflací, navíc dalším splácením dluhů, ale ty jsou interní, takže stát se neprodal přímo bankovní trojce. Vládní dluh vzrostl od 31. 12. 2019 z 1,75 bilionu korun na 3 biliony korun k 31. 12. 2022, čímž překročil magickou hranici 3 bilionů. Opravdovým klíčem, ukazatelem hospodaření je propad reálné mzdy. Statistická data jasně potvrzují na našich reálných platech jako nejdůležitější ukazatel, od kterého se odráží také nízká kupní síla obyvatel. Při 17% inflaci klesly reálné mzdy o 10 % za pouhý jeden rok. Zbídačování lidí jistě chválí masochisté, voliči pětikoalice i část zmanipulovaného obecného lidu. Ale zbytek naší populace si nyní uvědomuje, že Fialova vláda postupně ztrácí nárok na legitimitu. Jinak řečeno to znamená konec společenské smlouvy uzavřené cinkáním klíčů v listopadu 1989 na náměstích, kterého jsem se také účastnil.

Obecně platí, že neoliberální pravice chce minimální stát. Fialova pětikoalice to vylepšila, protože už nechce stát asi žádný. Naším problémem je mizející stát, který nám garantuje občanská, lidská práva, a to skrze Ústavu České republiky. Nevolený Brusel garantuje moc jednomu promile vyvolených, kteří žijí mimo Evropu. Nejsme poslanci Evropského parlamentu, abychom bohatě placenými lžemi předstírali, že kontrolujeme činnost Evropské unie. Jsme poslanci české Sněmovny, která by měla kontrolovat hospodaření české vlády.

Spolehlivým indikátorem hospodaření je státní dluh, jeho výše, struktura a obsluha. Pokud nám po krachu rodinného rozpočtu vezme exekutor barák, veškeré zařízení a vlastně i manželku, která se s námi rozvede, nemáme právo nic chtít po dětech, které jsme svou vlastní - eufemisticky řečeno - netečností připravili o budoucnost. S naším státem je to stejné. Můžeme se zadlužit jen do výše reálných příjmů. A ty příjmy musí být reálné. Skutečně reálné, bohužel ne jako vylhaný rozpočet pětikoalice, který hezky zkritizovala i exministryně financí, ctěná Alena Schillerová, která coby předchozí ministryně financí jistě ví, o čem mluví.

Takže vláda vychází z vymyšlených propočtů a nyní se snaží odřít ty nejpotřebnější pomocí jakéhosi konsolidačního balíčku. Je to nejlepší základ pro dluhové hospodářství, kterým přijdeme o suverenitu státu. O digitální a informační suverenitu jsme již díky nerozumu 108 současných poslanců přišli loni zřízením trojského koně nazvaného Digitální a informační agentura, která dostane pod správu bývalé registry o občanech, které dříve ze zákona spravovala různá ministerstva a orgány státní správy České republiky. Noví mocipáni nad daty mohou podle svého uvážení vytvářet základnu pro rozvoj informačních systémů. Fakticky mohou udělat, co uznají za vhodné.

Další důležitá věc je uložení těchto dat, což je naprostý průšvih. Cituji doslova § 6q odst. 1. Ministerstvo, agentura rozhodne o zápisu poskytovatele cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě jeho žádosti, splňuje-li poskytovatel cloud computingu požadavek podle § 6m odst. 1. Takže to shrňme. Naše klíčová data o obyvatelích včetně ekonomiky mohou jít zcela legálně mimo republiku. A kdo tam do toho vleze potom, do toho cloud computingu, to bude prakticky nezjistitelné. Při eventuální další krizi se zjistí, že pirátský úřad digitální pravdy a lásky má cloudové úložiště ve Spojených státech či kdekoliv jinde, odkud se bude tento náš stát, takzvaný, spravovat. Dopadneme jako Varufakis, když chtěl v Řecku udělat tichý převrat na Ministerstvu financí, aby státu zbyly alespoň základní pravomoci. Neměl k tomu však data. Pak nebudou moci nic udělat v krizi ani ti, kteří by to doopravdy chtěli a mohli provést.

Milé dámy a pánové ve Sněmovně, vláda připravuje přechod od válečné dluhové ekonomiky ke státu spravovanému externě pod vedením zpoza Atlantiku.

Tak si na závěr přečtěme definici vlastizrady z trestního zákoníku. Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem... osoba, která sice není oprávněná jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv, spáchá trestný čin rozvracení republiky podle § 310, 311, 312 a 314. Za takový čin zákon stanovuje trest odnětí svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečný trest, popřípadě vedle toho též propadnutí majetku.

Jsem informovaný optimista, ale přesto si nemyslím, že tato vládní parta odejde od vesla stejně pokojně jako bývalí komunisté v roce 1989. Proč si to nemyslím? Protože si pětikoalice stoosmičkou co nevidět protlačí smlouvu o dělání pořádku v této zemi vojsky, Spojenými státy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, přihlásil se pan poslanec Bělobrádek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní místopředsedající. Vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně, já jenom technickou, skutečně. Členové Evropského parlamentu jsou voleni ve volbách. Členové Evropské komise při těch jednotlivých případech v těch zemích dostávají nominace, takže je schvaluje vláda. Potom procházejí v rámci Evropského parlamentu takzvaným grilováním. Může se také stát, že je Evropský parlament odmítne, například Emilio (správně: Rocco) Buttiglione. A co se týká Evropské rady, tak tam zase to jsou předsedové vlád, popřípadě u ministerských rad ministři, kteří samozřejmě nemusejí mít důvěru svých parlamentů, sněmoven, to se stává, i tady jsme to měli. Ale říct o nich, že jsou nikým nevoleni, prostě není správné ani věcně, a myslím si, že to není ani formálně správně. Takže z tohohle hlediska hovořit o orgánech Evropské unie jako o nevolených lidech není pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A s přednostním právem je přihlášená paní místopředsedkyně Decroix. Prosím.

 

Poslankyně Eva Decroix: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych jenom na základě dohody koaličních klubů a i po dohodě s opozicí chtěla požádat o hodinovou přestávku. To znamená od 19.22 prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře. Takže vyhlašuji přestávku na jednu hodinu, to znamená, sejdeme se zde opět ve 20.22 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 19.22 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 20.22 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v rozpravě. Na řadě je pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, na programu této schůze je projednání vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé oblasti z tohoto projednávaného materiálu, na které jsem chtěl poukázat ve svém vystoupení, byly již některými kolegy zmíněny. Nechci opakovat jednou řečené, a proto tyto pasáže ve svém příspěvku již vynechám a svůj příspěvek zestručním. Vyjádřím se k oblastem, které v případě přijetí projednávaného materiálu budou mít negativní dopad na občany naší země.

První oblastí je otázka motivace mládeže v dnešní době k aktivnímu přístupu ke vzdělávání. V minulosti již prvním negativním zásahem této vlády bylo snížení slevy na jízdné pro studenty. Došlo ke skokovému vysokému zvýšení částky za dopravu, a tím zatížení jich i rodin studentů. Snížením slevy na jízdné to ale nekončí. Z předloženého materiálu vyplývá v případě jeho schválení, že dojde ke zrušení slevy na studenta, slevy, která má studentům alespoň částečně finančně ulevit. Ulevit studentům, kteří pracují po dobu svého studia.

Proč studenti v době studia pracují? Část z nich pracuje z důvodu, že toto berou jako součást přípravy na své budoucí povolání, prací v podobném oboru, na niž jim stačí kvalifikace. Proti tomu nemám námitek. Většinou ale tomu tak není a jejich hlavním cílem je získání finančních prostředků pro úhradu rychlého a vysokého růstu nákladů spojených s jejich studiem, studijní materiály a pomůcky, ubytování, strava a podobně, a nemohou se přitom spolehnout na podporu ze strany svých rodičů, anebo někdy i prarodičů. Takto pracujících studentů jsou tisíce.

Vrátím se zpět k tomu, jak jsem zmínil na začátku, a to, jak motivovat mladé k zájmu o studium, když jim jejich vlastní země prostřednictvím této vlády hází klacky pod nohy. Náš podíl vysokoškolsky vzdělaných v populaci patří k nejnižším v celé Evropské unii. Jsem přesvědčen, že zájmem každé zodpovědné vlády by mělo být motivovat mladé, aby studovali. Vzdělaní lidé mají zpravidla větší možnosti uplatnění na trhu práce, a nemluvě o lépe placených pracovních pozicích. Z jejich vyšších příjmů bude v budoucnu profitovat státní rozpočet ve formě odvodu z jejich mezd nebo platů. Pokládám si otázku, proč chce vláda tímto opatřením studenty poškodit, trestat?

Jako další vážný a touto vládou neřešený problém vidím v podpoře a motivaci mladých k zakládání rodin, který se v případě tohoto materiálu, pokud bude přijat, ještě více prohloubí. Dostupnost hypoték, zvyšování cen energií a zvyšování nákladů na život jako takový se dramaticky zvýšil a i nadále neúměrně zvyšuje. Zde mimo jiné jasně vyslaným signálem pro mladé, jak tato vláda chce tuto skupinu obyvatel naší země v uvozovkách podporovat, je zrušení státní podpory stavebního spoření. Vždyť již dnes možnost získání vlastního bydlení pro mladé je jako epizoda z nepovedeného sci-fi seriálu. Nedílnou součástí trendu života mladých v dnešní době mimo starostí o vlastní vzdělávání, bydlení a podobně jsou také samozřejmě obavy z další existence, což má v některých případech negativní vliv na jejich zdraví. Chci dodat, že problém s dostupností vlastního bydlení se netýká jen mladých lidí. Nedostupnost vlastního bydlení, jeho nedosažitelnost, se týká prakticky dnes i střední třídy a přijetím tohoto projednávaného materiálu se problém ještě více prohloubí.

Poslední, co bych chtěl zmínit ve svém příspěvku, jsou změny v oblasti daně z přidané hodnoty ve vztahu k výše uvedenému a jejich dopad na občany. Má dojít ke zrušení sazby DPH ve výši 10, 15 a 21 % a do budoucna mají být sazby opět tři, a to ve výši 0, 14 a 21 %. Tyto daňové změny vzhledem k novému rozdělení zboží a služeb do jednotlivých pásem výše daně z přidané hodnoty způsobí, že životní náklady nejen mladých lidí, studentů, ale velké většiny našich občanů stoupnou. Ze strany občanů dojde k omezení preventivních, zdraví prospěšných aktivit, využívání veřejných bazénů, saun, parních lázní. Dojde k omezení návštěv divadel, koncertů, kin, kulturních akcí, festivalů, návštěv sportovních akcí. Proč k tomu dojde? Odpověď je jednoduchá. Protože díky návrhu přesunu daně z přidané hodnoty z ceny vstupného ze stávající 10% sazby do sazby ve výši 21 %. Vykládám si tento záměr ze strany předkladatele a této vlády tak, že zdraví prospěšné aktivity a kulturní gramotnost občanů naší země jsou méně společensky hodnotné, a tak se zvýší jejich zdanění, rovná se zhoršení dostupnosti pro občany. Uvědomili jste si při přípravě tohoto návrhu zákona, že sekundárním dopadem tohoto opatření v oblasti DPH bude zhoršení hospodaření provozovatelů těchto zařízení vzhledem k poklesu tržeb? A zmíním zde krátce ještě jednou studenty vysokých škol. Jim se opět vzhledem ke změně sazby DPH směrem nahoru zvýší náklady na ubytování na vysokoškolských kolejích. Mimochodem tyto například na kolejích ČVUT za poslední rok byly zvýšeny nejprve o 16 a následně dalších 15 %.

Za vládu, vážená paní ministryně, vámi předložený návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů je výsledkem toho, že pod vaším vedením není schopen stát konsolidovat veřejné rozpočty v první řadě sám, to je šetřit na sobě. Z obsahu projednávaného materiálu, chystaných opatření vyplývá, že tento vládní návrh měl být předložen k projednání v Poslanecké sněmovně pod názvem "daňový balík směřující na firmy, živnostníky a všechny občany naší země", neboť to jsou ti, kteří ponesou veškerou zátěž k získání finančních prostředků ve prospěch státu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se pan poslanec Ryba. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že i já se můžu vyjádřit k projednávanému, jak my mu říkáme, daňovému balíčku, který negativně dopadne na mnoha úrovních téměř na všechny obyvatele České republiky. Pan ministr tady ve své úvodní řeči řekl: vláda se při tvorbě balíčku snažila o to, aby žádnou skupinu obyvatel sociální, věkovou nebo profesní nezasáhla příliš silně. S tím mohu jenom souhlasit, to je určitě dobrý úmysl. Ale je potřeba mít na paměti i to, že už teď v současné době máme zranitelné skupiny, které se už dlouhou dobu potýkají s různými problémy, jako byla vysoká inflace, skokový nárůst (cen) pohonných hmot, cen potravin a všech dalších věcí, a na tyto skupiny samozřejmě ty změny dopadnou mnohem tíživěji.

Další věc je, že těch skupin se dotknou nejenom změny v projednávaném balíčku, ale také změny ostatní. Teď hovořím o skupině seniorů, kdy jsme projednávali vlastně změny v důchodovém systému, které budou mít negativní dopad, plus některé změny v balíčku. A dopadá to stále na stejnou skupinu. Další takovou skupinou jsou lidi se zdravotním postižením. Opět nebyl navýšen příspěvek na péči, zvýšila se úhradová vyhláška. To jsou lidi, kteří mají nízké důchody, já jsem o tom tady mluvila několikrát. Invalidní důchody patří k těm nejnižším v České republice.

O tom, že balíček bude mít velmi negativní dopady, nemluvíme jenom my jako opozice, ale vyjadřují se tak renomovaní ekonomové. Mluví o tom, že ten negativní dopad bude tedy především na zaměstnance, důchodce, lidi se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a nízkopříjmové skupiny. Bude to další zhoršení jejich finanční situace. Přitom již nyní vidíme prudký růst vyplacených sociálních dávek a podpor. Nejvýrazněji vzrostly žádosti o příspěvek na bydlení. V letošním březnu jich Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo 259 000 v celkové výši téměř 1,5 miliardy korun. Jenom pro srovnání, loni ve stejném měsíci to bylo 708 milionů korun. Podobné statistiky ukazují, že již nejde o jednotlivé sociální případy, ale že na občany doléhá systematická chudoba. Projevuje se tak, že už ani lidé, kteří řádně a pilně pracují, nedokážou ze svých výdělků zaplatit bydlení, jídlo, řádně se postarat o své děti, to znamená zaplatit základní potřeby. Mimoto systémová chudoba dostává lidi do vážných, někdy až neřešitelných sociálních situací a nepřímo působí i kolaps státní správy. To můžeme vidět v posledních měsících především na činnosti úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení.

Změny, které v balíčku jsou, a jsou pro mě opravdu nepochopitelné, jsou ty, které zasáhnou mladé rodiny. A jsou to změny jak v DPH, zrušení školkovného, zvýšení daně z nemovitosti a další. Jsou to jenom další negativní signály pro ty, kteří si založili rodinu. Přitom mladé rodiny se dlouhodobě potýkají s vysokými cenami bydlení, potravin a dalšího a víme z výzkumu, že vysoká inflace dopadla především na ně, nebo že je to jedna ze skupin, na které dopadla. Navrhovaná opatření jejich problémy ještě prohloubí a to v konečném důsledku bude mít vliv i na snížení porodnosti, která stejně i tak každým rokem klesá. Podle Českého statistického úřadu se v Česku výrazně snížila porodnost. Podle údajů se za každý měsíc narodilo v průměru o tisíc dětí méně než v roce 2021. Když s takovými rodinami mluvím, tak říkají, že pořídit si dítě v současné době je v podstatě luxus. A to není samozřejmě dobře pro nikoho. Uvádí, že jeden z rodičů pobírá obvykle po dobu tří let kolem 9 000 korun měsíčně. Rodiny s dětmi patří do skupiny, které čelí ještě více než ostatní inflaci, vysokým cenám hypoték, potravin i energií. Mít dítě znamená pro rodiče zásadní pokles životní úrovně. Pro více než polovinu samoživitelek nebo samoživitelů je to přímo propad za hranici chudoby. Sami uvádějí, a jsou to, neříkám, že jsou to velká čísla, ale jsou takové rodiny, a to je hodně smutné, že už nyní musí šetřit i na kvalitě jídla. A to je u rodiny s malými dětmi opravdu alarmující.

Další změnou, s kterou nesouhlasím, je zvýšení daně z nemovitosti, protože opět se dotkne všech občanů, a to těch, které jsem teď před chvílí zmiňovala, zranitelných skupin. Přestože stále slyšíme, že daň z nemovitosti není v České republice vysoká, je důležité v této oblasti připomenout, že desítky let bylo pořízení domu v určitých regionech, v menších vesnicích nejlevnějším způsobem, jak získat bydlení. To znamená, že nemáme vlastníky bytů a domů ve vysokopříjmové skupině, ale právě naopak. Zvýšení daně z nemovitosti se dotkne lidí, kteří si toto levné bydlení pořídili, ale i lidí, kteří bydlí v nájemních bytech, protože je předpoklad, že se zvýšení promítne v nájmech. Je důležité si uvědomit, že jakákoliv změna v sazbě daně z nemovitostí ovlivní trh s nájemním bydlením. Majitelé nemovitostí, kteří je pronajímají, pravděpodobně budou muset přenést tuto daň na nájemníky ve formě vyššího nájmu. Takový krok by mohl vést k dalšímu zhoršení dostupnosti bydlení pro mnohé skupiny obyvatel. Stát by měl přistupovat ke zvyšování daní s opatrností a uvážením. Zvláště v oblasti bydlení by měla být prioritou přístupnost a dostupnost bydlení pro všechny občany, a ne vybírání vyšších daní.

Předložený daňový balíček tedy přináší tak velké negativní dopady, že s ním nemůžeme v žádném případě souhlasit. Takové změny nemůžeme rozhodně podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Drahoslav Ryba a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, vážené poslankyně a vážení poslanci, dnes projednáváme zákon o konsolidaci veřejných rozpočtů, takzvaný konsolidační balíček, respektive tedy 63 zákonů, které víceméně navyšují daně, a nedávno jsme projednávali zákon, který snižuje důchody, a já tomu spíše říkám daňový balíček.

Jaká je současná realita? Česká ekonomika je v recesi a pětikoalice bohužel opakuje učebnicové a národohospodářské chyby. Vracíme se zpět do hluboké minulosti. Už jednou vláda pod vedením ODS uvrhla do chudoby desítky tisíc domácností, způsobila masivní sociální nepokoje, krachy tisíců firem a svou nedůvtipností způsobila, že Česká republika byla v minulé ekonomické krizi jednou z nejdéle postižených zemí. Sám jsem si to zažil. Když za vlády ODS byl v letech 2011 až 2014 bezprecedentně snížen rozpočet Hasičského záchranného sboru České republiky o více než jednu čtvrtinu, konkrétně ostatní běžné výdaje, nebo chcete-li provozní, na pouhých 73 % a výdaje programového financování, chcete-li investice, na katastrofálních 28 %. Neuváženými škrty jsme se málem dostali do mnohem větších problémů. Myslel jsem, že zažívám dobu, kdy jsme neměli na naftu, neměli jsme na benzin, neměli jsme na placení faktur a chodili jsme, a za to patří veliké poděkování starostům a hejtmanům, kteří nám v těchto chvílích pomohli, tak, aby systém jako takový zůstal zachován. Opravdu jsem se domníval, že se Občanská demokratická strana poučila, že podruhé již tuto chybu neudělá.

Zmýlil jsem se. Ano, šetřit se musí, ale uváženě a v prvé řadě se musí začít u sebe. Pokud vám mají lidé věřit, musíte jít příkladem. Není možné zvyšovat daně, okrádat důchodce a na druhou stranu navyšovat počty ministrů, zřídit desítky politických náměstků a najmout stovky poradců. Vím, namítnete, že jsou to z pohledu státního rozpočtu drobné. Ale je to signál. Signál o tom, že kážete vodu a pijete víno. Kromě toho je nutné podpořit nastartování ekonomiky a hlavně získat důvěru lidí. Běžní lidé vám nevěří a to je také jeden z důvodů poklesu ekonomiky a velké inflace.

Nestačí pouze zvyšovat daně a snižovat důchody, protože snižování valorizace důchodů prostě považuji za jejich snižování. Z ekonomické krize se nejde jen proškrtat, a to ani za přispění velké části médií.

V materiálu mi naprosto chybí prorůstová opatření. Chybí mi protiinflační opatření a řada dalších věcí. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2023 meziročně klesla o 0,5 %. Oproti čtvrtému čtvrtletí 2022 vykázala změnu 0,0 %. To je čistá stagnace. Ekonomika tak nevykazuje žádné známky růstu. Klesají reálné příjmy domácností i jejich reálná spotřeba. Nutno však říct, že až na výjimky, například Polsko či Lucembursko, aktuálně stagnuje i Evropská unie.

Pojďme se ještě podívat na hrubý domácí produkt. Česká republika patřila ve druhém pololetí loňského roku mezi pouhé tři země OECD, které se propadly do recese. Propadlo se Finsko, Maďarsko a Česká republika. Podle OECD poroste hrubý domácí produkt České republiky v roce letošním o 0,3 %. To jest předpoklad, že dosáhneme devátého nejhoršího výsledku mezi zeměmi OECD. Mimochodem je jich 38. Průměr OECD přitom má být 1,4 %. Pikantní na daňovém balíčku je fakt, že jde proti notoricky opakovanému slibu pravicových stran, že dvě třetiny úspor bude na výdajové straně rozpočtu, či jinak provozu a výdajů státu, a jen jedna třetina na příjmové straně zvyšování daní. Bohužel této proklamaci nevěřím. Realita je taková, že předložený balíček této vlády znamená celkové úspory údajně 93 miliard ročně a z toho minimálně 80 %, to jest 73 miliard korun, představuje úplně obyčejné zvyšování daní. Je to největší zvýšení daní v novodobé historii České republiky. O 73 miliard korun ročně. Tedy v naprostém rozporu s programovým prohlášením vlády, že dominantním zdrojem úspor bude šetření na výdajové straně rozpočtu. A to jsem ještě nehovořil o předvolebních slibech vládních stran, ale i nedávných prohlášeních, abychom se nevraceli před volby, členů kabinetu současného pana premiéra. Řada z nich tady padla, proto tady připomenu asi jen čtyři nebo pět.

Pětikoalice před volbami do Sněmovny v roce 2021 na billboardech slibovala, že nebude zvyšovat daně. Žádné zvyšování daní. Stát musí šetřit na sobě, ne na lidech, uvedla například na sociální síti KDU-ČSL 20. května 2021. Zpřísníme rozpočtová pravidla a rozpočet už nebude trhacím kalendářem, který vláda nebere vážně. Vystavíme stopku zvyšování vládních výdajů - opět na příspěvcích lidovců.

Pro společnost, ekonomiku i stát je lepší, když peníze mají k dispozici lidé a firmy. Věříme, že právě lidé a firmy vědí nejlépe, jak své peníze utratit, hlásala 10. května 2022 už ODS na Facebooku. Sám pan premiér loni v říjnu v pořadu Napřímo - bavíme se o loňském říjnu - pronesl, že jeho vláda nebude zvyšovat daně domácnostem. Nebudeme zvyšovat daně, tečka, zdůraznil tehdy v pořadu. No, já to vidím z daňového balíčku trošku jinak.

Na začátku srpna v roce 2021 současný ministr financí pan Zbyněk Stanjura na sociální síti zdůraznil, že nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný: Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí jsou právě nájemníci. To není správná cesta. Konec citace. A já musím říct, že s tímto jeho tvrzením naprosto souhlasím. Bohužel skutečnost je přesně opačná.

Toto jsou jen příklady a mohl bych pokračovat, ale nebudu svoje vystoupení prodlužovat citacemi slibů, které současná koalice voličům dala, a ve skutečnosti dělá pravý opak. Bylo by to opravdu na dlouho a konečně jejich soupis jste dostali od mého kolegy, pana poslance Nachera, prostřednictvím paní předsedající. Všechna tato prohlášení jsou jen v lepším případě nesplněné sliby, v tom horším vědomé lži k oklamání voličů. Bohužel jich je tolik, že vládě již nemůže věřit téměř nikdo, snad jen nenapravitelní optimisté. Přitom je možná dobré uvést jednu z definic optimisty a pesimisty, která říká, že pesimista je jen dobře informovaný optimista.

Na úplný závěr, abychom se trošku probudili, snad jen jeden vtip, který by byl ovšem vtipný, kdyby nebyl pravdivý, a vybavil jsem si ho při proslovu pana premiéra dnes, který tedy dnes řekl, že takzvaný konsolidační balíček je jen začátek. Takže k tomu vtipu. Pesimista říká: "Horší už to být fakt nemůže." Optimista na to: "Ale může, může!" A já k tomu dodávám jedno slovo - bohužel. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je na řadě s vystoupením v obecné rozpravě paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Jiří Strýček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, vážení pánové ministři, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že v rozpravě už zaznělo mnoho věcí, které jsem původně chtěla říkat, tak ji zkrátím samozřejmě a dotknu se pouze tří bodu. Dvou velmi rychle, protože považuji za nutné doplnit, aby bylo jasné, proč současné rozhodnutí v balíčku, ať už mu říkáme, jak chceme, není dobré.

Takže za prvé. Dneska jsme tady slyšeli od včelařů - upozorňuji, že nejsem včelař, nemám žádné včelstvo, vidím toto trošku z jiného úhlu pohledu. Ale slyšeli jsme, jaké by mohly být dopady, kdyby vešel v platnost současně navrhovaný balíček opatření. Já jenom dodávám, že se na mě obrátilo mnoho rodičů, ale také kolegů, ať už imunologů, či pneumologů, o tom, že med jim opravdu je význačným pomocníkem v té nefarmakologické léčbě. A pro všechny - ne všichni se zabývají medem, to jistě chápu - řeknu několik perliček. Tak třeba medu v Egyptě říkali, že to je dar boha Slunce. Dokonce Korán tvrdí, že to je požehnání boží. A Vikingové, ti to dovedli k dokonalosti a používali medovinu. Takže samozřejmě vidíte, že ten med nás provází historií.

Ale abych se vrátila zpátky k tomu, proč jej opravdu potřebují kolegové do léčby. Je to proto, že tam v malém objemu máme velké množství energie a opravdu jej doporučujeme při rekonvalescenci po těžkých sepsích, po těžkých operacích, po těžkých úrazech a podobně. Jistě není pro každého, diabetik bohužel takto nemůže postupovat. Ale je to nezastupitelná složka v tomto případě. Jinak obsahuje vitamín C, vitamín B, železo, fosfor, vápník, hořčík, čili všechny důležité stopové prvky. Proto velmi žádáme, je třeba zvážit rozhodnutí, které se objevilo v tomto balíčku, protože rozhodně není dobré. Já tady, vidíte, úplně pomíjím to, co už zaznělo, to znamená krajina, včelstva a tak dále, ale my bychom opravdu se dostali do situace, kterou bych nechtěla zažít, a to je, že za cenu tohoto nesprávného rozhodnutí by tedy včelaři nepokračovali víceméně ve svém koníčku, protože jistě těch, kteří se tím živí je málo, a my bychom na trhu neměli kvalitní med, kde můžeme dohledat jeho původ, můžeme dohledat jeho kvalitu. A víte velmi dobře, že opakovaně jsme na trhu měli med, nebo to, čemu se říkalo med, kde byla antibiotika. Velký problém. Udělali bychom opravdu špatně pro imunitu našich dětí, ale pro nastartování také zhoršené tolerance k těmto lékům. Čili je potřeba i toto vzít v potaz.

V žádném případě prosím neházejte tyto připomínky pod stůl. Jeden ze včelařů mi dneska píše: Jestliže tedy rybníky mají nula, proč my jsme na tom tak špatně? Je to snad protože nikdo z mocných tohoto světa není takovým včelařem? - Nevím, odpovězte si na to sami. A doufám, že ten člověk se plete, že to nebylo děláno s úmyslem šanovat nebo nekale podpořit některého z jiných známých či politiků. Doufám, že tomu tak není.

Druhou krátkou připomínku prosím mám k tomu výzkumu a vývoji. A tady vás musím seznámit s dvěma telefonáty, kde jsem byla zavázána, a já jsem slíbila, že to zde řeknu, takže tak plním. Obě dvě byly dámy, které se živí ve vědě, jedna inženýrka, jedna doktorka přírodních věd. Obě dvě jsou členkami stran současné koalice, takže opravdu je poněkud kuriózní, že to zde říkám já, ale slíbila jsem to, milé dámy, můžete si nyní ověřit, že opravdu plním své sliby.

Obě se na mě obrátily s tím, že tedy je známo, že jestliže si myslím, že má volič právo zde to říci, a to má, tak to řeknu, ať už se děje cokoliv. Ony mají opravdu velký strach o výzkum a vývoj v naší zemi a položily mi několik otázek, které tady nekladu jako nějakou interpelaci, já to pouze předávám, čili předpokládám, že se patřiční experti a vládní členové nad tím zamyslí.

Za prvé, považují snížení o těch zhruba 10 miliard za naprosto devastující, které neumožňuje rozvoj oboru ani ve vědě, ani ve výzkumu. Domnívají se, že dojde k významnému snížení vypsaných projektů, jak tedy Grantové agentury České republiky, tak Technické agentury České republiky, a že opravdu žádný soukromý sektor u nás není nastaven tak, aby tedy dotoval tyto peníze. Položily mi ty otázky, které tady mám napsané a které tedy říkám v tomto ctěném společenství. Za prvé, proč se o nás nebere Ministerstvo pro vědu a výzkum? Proč paní ministryně netrvá naopak ještě na navýšení tedy té sumy do vědy a výzkumu? Protože máme pocit, že se o nás nikdo nestará, že jsme byli hozeni přes palubu a že věda a výzkum není prioritou této vlády.

Takže opakuji znovu, řekla jsem, co jsem slíbila. Také to cítím jako úkor pro vědu a výzkum, protože se opravdu bez peněz dělat nedá. Takže tolik jenom krátká glosa k tomu, co tady říkal můj ctěný kolega, pan profesor Špičák.

Nyní mi dovolte, abych řekla pár slov a také návrh tedy už k jedné věci, kterou jsme avizovaly s kolegyní Mádlovou. Jedná se o celiakii. Já stále ještě žádám o určitou revizi názorů, které jsou v tomto balíčku, jak říkám, ať už ho nazveme jakkoliv. Protože, dovolte mi, abych řekla pár slov o této nemoci, která není tak vzácná, jak se zdá, a tito lidé nemají žádnou léčbu kromě toho, že musí jíst to, co jim tedy dovolí jejich organismus.

Takže celiakie je zánětlivé systémové onemocnění, které má jedinou léčbu, a to je dietní režim. Nemáme na to vůbec nic. Ani ze všech známostí světa, nebudete, budete-li tímto trpět, mít nic jiného, co vám trvale udrží tuto nemoc - ne vyléčit, ale držet v mezích snesitelnosti. V Evropě je zhruba tři až třináct případů na tisíc dětí do 15 let věku. Samozřejmě vzhledem k tomu, že se jedná o víceméně onemocnění, které se také dědí, ta vloha, nikoliv ta nemoc, ta vloha - tak v rodinách, kde už je nějaký celiakář, tak ten výskyt je 8 až 18 %. Osmnáct procent, prosím, není málo. To je méně než pětina, pravda, ale pětina už je hodně. V České republice máme zhruba prevalenci 1 ku 250 až 300 osobám v celém spektru věku bez ohledu na věk. Poněkud více jsou postiženy ženy. Jinak tato nemoc samozřejmě je spojena s dalšími poruchami, které se, když se nedodržuje ta základní dieta, ještě zhoršují. Mnohdy přes zhoršení těch dalších nemocí se přijde vlastně na základní nemoc. Je často spojena s diabetem typu jedna, čili to je ten, který musí být léčen inzulinem, s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, což je nejčastější onemocnění žlázy s vnitřní sekrecí. Postihuje poněkud více ženy, ale muži nejsou v žádném případě od něj osvobozeni. Může to být také IgA imunodeficience, to znamená nejčastější porucha vlastně té slizniční části imunity. Ale bohužel je také spojena se zvýšeným výskytem lymfomů. To je onemocnění, které opravdu také nikomu nepřeji, jako nakonec žádnou nemoc nikomu nepřeji.

Co pro to můžeme udělat? Tady velmi prosím pana ministra - já vím, že už jsme slyšeli, že vláda rozhoduje jako celek, ale tady bych řekla, že opravdu ten dominantní postoj má asi pan ministr financí - aby zvážil návrh, který budeme mít. Prosím pěkně, tito lidé nemají jinou léčbu, opakuji. Jedná se o to, že jejich organismus nedokáže zpracovat lepek, který je v pšeničné mouce, ale také v žitné, ječné. Čili co oni mohou, jsou samozřejmě hrách, čočka, kukuřičná mouka, quinoa, pohanková mouka anebo i ty těstoviny z rýže a podobně. Prosím vás, ony jsou dost drahé. Na trhu je i směs mouky, z které mohou péct, která ovšem už teď stojí zhruba 100 korun kilo. Takže v případě, že by tam došlo ještě k navýšení daně, tak si představte, jak je to drahé. Samozřejmě tím se navýší všechny výrobky, které jsou na trhu.

Musím říci, že bohužel tím, že nejsou šanovány ani malé děti, tak je tu ještě jeden problém, který je, správně prosím, je to hygienický problém pro školky, školy. Ta část kuchyně, která by připravovala bezlepkovou stravu, musí být zcela oddělena od té, která připravuje lepkovou stravu. To znamená, jiné nádobí, jiné prkénko, jiný pracovní vál a tak dále a tak dále. Což si mnoho menších škol nebo mateřských školek nemůže dovolit, protože prostě nemá prostor. Takže řeší se to tak, že mnohdy rodiče vlastně donášejí i dneska ještě jídlo do menších školek nebo škol a samozřejmě ta jídelna potom je schopna jim toto ohřát v mikrovlnce a podobně. Jsou to prostě lidé, kteří celoživotně mají tento hendikep, a věřte mi, že není úplně jednoduché, když to malé dítě tam kouká a chtělo by si také dát něco prostě pečeného, nějaké pečivo, a je to velmi drahé. Ne všichni na to mají.

Je pravda, že pojišťovny prosím přispívají na stravování celiakářů a je to dávka 6 až 10 000 korun za rok. Což jistě pomůže, ale v případě, že by se významným způsobem tyto potraviny zdražily, tak už to nebude stačit. Protože víme, že samozřejmě měšec peněz pro každou rodinu je konečný, nikomu se nerozmnožují jenom myšlenkou, tak jde o to, že poté, co zaplatí všechny energie a všechno nakoupí, tak bych byla velmi ráda, kdyby mohli dále zabezpečovat prostě tuto jedinou léčbu pro své členy. Protože jak známo, tak ono neštěstí nikdy nechodí samo, a jak jste viděli i v té malé statistice, obvykle ta nemoc - nejedná se o vlohu, vlohu prosím může mít mnoho členů té rodiny, o propuknutou nemoc, tak obvykle to nebývá jeden člen.

Takže my bychom chtěli dát smělý návrh, abychom opravdu pomohli těmto lidem. Protože nula je také číslo, které je platné, tak ten návrh bude po zpracování samozřejmě - ale jak vidíte, my jsme opozice snů a už to avizuji - bychom prosili, aby ty suroviny - nemyslím už výrobek, suroviny - byly opravdu, tam, kde je ten bezlepek, opravdu bezlepek, aby byly dané do sazby nula. Protože pro ty rodiny je toto opravdu katastrofální. Už tak jsou postiženy prostě samy, výrazně to omezuje komfort těchto rodin, možnost dětí třeba zúčastňovat se některých věcí. V případě, že bychom tam dovolili zdražení potravin, bude to pro ně opravdu devastující. Já vám povím, jak to končí, protože znám takové lidi. On samozřejmě nikdo nevydrží nejíst dlouhou dobu, takže oni prostě něco snědí, kde ten lepek je. Ten trest přichází poměrně jistě. To není jenom to, že jim je lehce špatně. Je to s teplotou, je to těžký zánět střev, bohužel s velkými komplikacemi, ti lidé jsou hospitalizovaní a není to vůbec jednoduché. Takže tady velmi prosím, zvažte ještě suroviny bezlepkové, abychom opravdu těmto lidem pomohli, abychom jim ulevili, protože tu situaci nemají jednoduchou. Tak se domnívám, že by se jednoznačně ukázalo, že vláda opravdu má jako prioritu i zdravotní stav obyvatel. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou paní ministryně Langšádlová. Prosím, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Bělohlávková.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Dobrý večer, dámy a pánové. Mám velikou radost, že paní kolegyně má zájem o rozpočet na vědu a výzkum. Já samozřejmě také. Jen bych chtěla uvést na pravou míru, že nemáme Ministerstvo pro vědu a výzkum, a chtěla bych ubezpečit, že při projednávání návrhu státního rozpočtu, a jednalo se opravdu pouze o pracovní materiál, na můj návrh vláda přijala usnesení, ve kterém vyjádřila za prvé vůli, abychom dále jednali o celkovém objemu prostředků na vědu a výzkum v těch 16 kapitolách společně s panem ministrem financí a s panem premiérem. A já jsem chtěla poděkovat panu ministrovi, že tato jednání už započala a současně že bude stanoven v takové výši, aby byl umožněn rozvoj v této oblasti. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Bělohlávková, poté pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já, vaším prostřednictvím, musím dát ctěné paní profesorce Adámkové ve většině věcí za pravdu. Teď mluvím o diagnóze celiakie. Jako dětská lékařka samozřejmě mám spoustu dětí s touto diagnózou. Je pravda, že ty bezlepkové potraviny obecně jsou finančně mnohem náročnější než běžná strava. Ale musíme si uvědomit jednu věc, že v dnešní době je bezlepková dieta mnohdy držena lidmi, u kterých je to jejich volba. Není to z důvodů zdravotních. To znamená, spousta lidí dneska jsou vegani, vegetariáni. A opravdu znám spoustu lidí, kteří jedí bezlepkově, protože jim to takto vyhovuje, mají k tomu zkrátka svoje důvody, ale jiné než zdravotní.

To znamená, myslím si, že ta cesta, jak pomoci opravdu pacientům, kteří mají tuto diagnózu, není tím, že plošně budeme upravovat DPH na suroviny, ze kterých se bezlepkové potraviny vyrábějí, ale že půjdeme cestou navýšení právě toho příspěvku ze strany zdravotních pojišťoven, protože ta pomoc bude cílená, půjde k těm, kteří ji opravdu využijí a kteří ji potřebují, a za toto zvýšení bych se určitě velice také přimlouvala.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Převzala jsem řízení schůze a jako další přihlášená s faktickou poznámkou je paní poslankyně Věra Adámková. A dále se připraví pan poslanec Julius Špičák. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuju ctěné kolegyni za potvrzení. Já jsem velmi ráda, že to vyvolalo tuto poznámku. Prostřednictvím paní místopředsedkyně za to děkuji, paní poslankyně, protože se domnívám právě proto, že se nemluvilo o této situaci, tak je potřeba o ní hovořit, a jistě najdeme nějaké vylepšení anebo pomoc pro ty potřebné. Takže to jsem ráda. Už proto jsem také dala tu nulovou sazbu, abych také probudila ctěné kolegy, což se podařilo. Děkuji.

A co se týče paní ministryně Langšádlové, já jsem říkala, že zde cituji ty dvě dámy, které se na mě obrátily. Nemám žádné právo jejich věty měnit, proto jsem je řekla tak, jak je opravdu napsaly. A já myslím, že také rády slyšely, že tam dojde k nějaké nápravě. Takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Dále tedy pan poslanec Špičák, poté paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, zbylé dámy a pánové, já bych jenom shrnul, co jsem řekl ve svém příspěvku. My se redukcí financování zdravotnictví dostáváme někam do třetího světa. Je to prostě naprosto absurdní. Naprosto absurdní, naprosto neprojednané a ještě naprosto schematické, bez jakékoliv strategie. A začal bych tím, že samotné tedy samozřejmě ministerstvo je zcela zbytné. Je zcela zbytné, je zcela zbytné, zcela zbytné. Nemá vůbec žádné kompetence, nemá žádné rozhodovací pravomoci. A mohl bych tedy samozřejmě pokračovat. A to, jak to dopadá na jednotlivé segmenty vědy a výzkumu, ten plán na tu redukci, je doslova likvidační. Jak to dopadá na Akademii věd - Akademie věd je mimořádně funkční vědecké zařízení - je doslova likvidační.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Ivana Mádlová, poté pan poslanec Karel Rais. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se vyjádřila ještě i k těm celiakům, protože mám velké zkušenosti v rodině a právě i s poměrně velkými komplikacemi, o kterých tady hovořila paní profesorka Adámková. A tím bych chtěla navázat ještě i na paní kolegyni Bělohlávkovou. Je otázka, jestli skutečně mají celiaci doplácet na to, že nějaká část populace se rozhodne, že bude používat směsi na pečení chleba. To je samozřejmě otázka, o které by stálo za to asi diskutovat, ale myslím si, že ta celiakie by měla mít přednost. Já samozřejmě nevím, jestli má Ministerstvo financí vypočítáno, o kolik by státní kasa přišla, to by asi byl dobrý dotaz, a předpokládám, že tak učiněno je. Takže když tak kladu zároveň tento dotaz.

A potom si dovolím položit dotaz na pana profesora Válka. Protože, pane profesore, já už jsem vás jednou interpelovala, vlastně v této věci jsme diskutovali, a vy jste říkal, že jednáte nějak s pojišťovnami, že by se to hradilo ze základního fondu. A ještě tedy reaguji na paní kolegyni Bělohlávkovou, že z fondu prevence je to pouze dobrovolné. Záleží to na zdravotní pojišťovně, to vy nepochybně víte, jestli z fondu prevence tento benefit bude proplácet, nebo nebude. Dnes je to velmi rozdílné ze strany pojišťoven a dnes i některé pojišťovny ani to nehradí a není síla, která by jim to nařídila. Ministerstvo, stát jim to nařídit nemůže. Takže já se domnívám, že tudy cesta úplně nevede, a myslím si, že celiakie je natolik závažné onemocnění, to vám samozřejmě nemusím říkat, že by stálo za to opravdu zvažovat nějakou pomoc. Na druhou stranu je pravda, že nevím, jestli je možná nulaprocentní sazba DPH podle tedy té směrnice Evropské unie. A to by byl případně taky můj dotaz na pana ministra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Dále tedy pan poslanec Karel Rais a ještě jedna faktická poznámka od paní poslankyně Adámkové posléze. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Já bych jenom navázal na předřečníky, kteří poukazovali na relativně špatný stav vědy a výzkumu. V podstatě je potřeba vzít do úvahy, že gradient, nebo trend, chcete-li, výdajů státního rozpočtu je stále menší. On klesá od roku 2021, prakticky od nástupu této vlády. Já jsem si tady vzal čísla. Za nás byl 0,67 %, HDP, v roce 2023 je to už jenom 0,54 % k tomu HDP. A v podstatě vyspělé země typu Německo dávají skoro kolem jednoho procenta. Čili apeloval bych, aby tady do rozpočtu, vědom si toho, že dneska se bavíme o balíčku, tak aby prostě byl respektován ten fakt, že ten trend je klesající.

Druhá poznámka se týká objemu prostředků, které jsou směřovány do TAČRu a do GAČRu, protože ta úspěšnost se pohybuje 15, 20 % maximálně. Realita je taková, že jsou řeči, že ještě ke všemu je to stejně víceméně pro vybrané. Čili bylo by asi vhodné tam tedy lidově řečeno pustit víc finančních prostředků. A v podstatě v souvislosti s tím, co mnohokrát říkala paní předsedkyně Akademie věd, tak zajistit jakousi stabilitu toho základního výzkumu, abychom se nemuseli pořád štvát, jedním grantem si zajišťovat vlastně vůbec existenci a okamžitě soutěžit o další. Takže to je všechno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní paní poslankyně Věra Adámková.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mám ještě jednu doplňující věc, o kterou jsem byla požádána těmi dvěma vědkyněmi, kterou jsem neřekla, už jsem se dozvěděla, že to nebylo celé, pravda, zapomněla jsem. A to dávají do úvahy, zda by bylo možné část peněz vybraných z hazardu dát automaticky na vědu. Čili tak jak jsem nakoupila, předávám, protože jsem to slíbila, opravdu jsem na to v tom prvním vystoupení zapomněla.

A co se týče těch věcí z fondu prevence u těch pojišťoven, my můžeme vcelku nařídit pojišťovnám tady jakékoliv číslo, že mají mít na fondu prevence, a když nebudou mít peníze, tak to prostě nebude možné. Čili opravdu ten fond prevence jistě se využívá, to je v pořádku, má několik sloupů, ale ty pojišťovny jsou opravdu různé, a to i jak jsem říkala, tady je to několik tisíc v průběhu roku, jak která přispívá. A je to na jejím rozhodnutí. Čili tady určitě samozřejmě všechny příspěvky dobré, ale já bych byla ráda, kdybychom pro ty nemocné lidi, jako že nemocní jsou, o tom pochyby není, měli nějakou větší jistotu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A paní ministryně Helena Langšádlová se svou faktickou. Prosím.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Dobrý večer. Já jenom krátce zareaguji na to, co zde zaznělo. Ano, ty prostředky nejsou, ten trend není úplně optimální. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že oproti střednědobému výhledu, který vaše vláda nám zanechala, i v tom roce 2022 i 2023 byly ty prostředky navýšeny o 700 milionů a asi 800 milionů. Takže jdeme výš, než byly návrhy střednědobého výhledu vaší vlády v celkových objemech prostředků na vědu a výzkum. Ale vnímám tu proporci k hrubému domácímu produktu a samozřejmě usiluji o navýšení.

Co se týče navýšení institucionální podpory, k tomu postupně dochází. Mezi roky 2016 až 2021 došlo k navýšení takzvané institucionální podpory pro vysoké školy i Akademii věd asi o 40 % a ten trend je postupný tak, aby právě nebylo nutné v takovém rozsahu čerpat účelovou podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A dále je s přednostním právem přihlášen pan ministr zdravotnictví. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Omlouvám se, že jsem nevyužil technickou poznámku, ale zneužil přednostního práva, ale zkombinovat medicínské okénko, debatu o vědě a způsob hrazení terapie celiatiků dietou bych do dvou minut nedal.

Začal bych s tím medicínským okénkem. A tady děkuji paní profesorce Adámkové, velevážené kolegyni. Dovolím si doplnit, daleko větší problém než lymfom a adenokarcinom, který je ve větším procentu u pacientů s celiakií dlouhodobou komplikací, což koneckonců Julek, myslím, že jsme měli dokonce společnou přednášku i publikaci, ví. A samozřejmě velký problém je jejunizace ilea a likvidace pecherovských plaků a poruchy imunity těchto pacientů. Ten problém je, že tak jak je definována evropskou, světovou a českou, koneckonců také gastroenterologickou společností, tak celiakie je nemoc tehdy, pokud je verifikována enterobiopsií.

Já jsem měl tu čest koordinovat publikaci, která vyšla European Journal of Gastroenterology, a posléze Radiology, která říkala, že senzitivita ultrazvukového vyšetření s kontrastní látkou, my jsme dokonce definovali index, krásně jsme se na tom na výboru gastroenterologické společnosti pohádali, kdy jsme schopni diagnostikovat celiakii, nebo se domnívám stále, že jsme byli schopni diagnostikovat celiakii přesněji než z enterobiopsie pomocí ultrazvuku, kombinací jejunizace nebo intermitentních invaginací, postižení jejuna a ilea, přepočítáním klků na jeden inch tehdy a zvětšením uzlin plus vaskularizací těch uzlin a po aplikaci kontrastní látky jsme pak hodnotili charakter těch uzlin. A na základě toho jsme vytvořili jakýsi index, dodneška vlastně děláme kompletní vyšetření pro Českou republiku, pro Slovensko a se společností celiaků, panem inženýrem Ježorkem, vlastně děláme jakoby taky pseudoscreening rodin celiaků, protože, jak tady moje velevážená kolegyně profesorka Adámková zmínila, je to dědičné onemocnění, je tam jakási forma dědičnosti, takže je dobré to zachytit v co nejmenším věku.

A teď se dostávám k tomu, co tady zaznělo, je to extrémně důležité, co paní profesorka Adámková zmínila a co paní kolegyně potvrdila, jedná se o nemoc. A pokud je to nemoc, jsem přesvědčený, že by měla být léčena. A protože tady je jediná léčba bezlepková dieta, což tady také opakovaně zaznělo, tak my už v minulé Poslanecké sněmovně s kolegou Růžičkou, poslancem za hnutím ANO, který mě oslovil, jsme se snažili, a dneska ho tady nevidím, ale většina poslanců vpravo i vlevo tady dneska není, takže tak to není. Ale my jsme spolu tady ten problém řešili a v podstatě jsme se kamsi posunuli v diskusích s tehdejším ministrem školství a ministrem zdravotnictví. Jenže pak, jak byl ten covid a střídali se rychle ministři zdravotnictví, tak než jsem se stačil dál domlouvat, tak zase byl nový, tak došlo k určitému přerušení té debaty. Nicméně ve chvíli, kdy jsem byl jmenován, tak jsme v ní okamžitě pokračovali.

Já jsem svolal jako vicepremiér, byl jsem pověřen vládou, pracovní skupinu, ve které jsou náměstci školství, zemědělství, zdravotnictví a která je vlastně organizována Státním zdravotním ústavem, který má svoji výzkumnou sekci. V té skupině jsou i zástupci pacientských organizací, kteří mají celiakii na starosti, anebo kde jsou sdružení celiaci. A de facto teď si troufnu už informovat, že v pátek na poradě budu schvalovat pilotní projekt, který bude probíhat v několika školách, kde bychom chtěli otestovat vlastně návrhy změny metodických listů, když to velmi zjednodušeně řeknu, které musí vydat Ministerstvo školství a tak dále a mají se týkat potravinového koše, možnosti ohřívat předplněné krabičky pro celiaky, což je extrémně důležité, v mikrovlnných troubách.

A proč jsme nepodpořili snížení té daně? Z jednoho prostého důvodu. Ona to paní doktorka jasně tady formulovala a řekla. My naopak bychom chtěli jít cestou, a tady bych poprosil o spolupráci napříč politickým spektrem ve zdravotním výboru, tu diskusi, návrh toho zákona, který bych chtěl předkládat v příštím roce, v lednu, únoru, bych chtěl, abyste dostali, dá-li pánbůh a jaksi pracovitost a pilnost úředníků Ministerstva zdravotnictví, což si myslím, že bude menší překážka než milostivost boží, tak bych chtěl ten zákon vám dát k neformální diskusi někdy v září, v říjnu, předtím, než ho opustím do vnitřního připomínkového řízení. Týká se zdravotního pojištění. A my bychom opravdu chtěli, aby byla dieta pro pacienty s celiakií verifikovanou pomocí enterobiopsie, to je naprosto zásadní, tak aby byla plně hrazena jako léčba, jako léčebný postup a aby byla hrazena především u těch do 18 let, protože tam je to obrovský problém do té doby, než se vyvine střední (?) sliznice.

Ten návrh se zpracovává. To znamená, jednáme po několika liniích. Chtěli bychom dostat do škol, a věřím pevně, že se to podaří, protože tady nebyl absolutně spor mezi opozicí, koalicí, my jsme na tom pracovali, jak říkám, už v tom minulém volebním období. Já z důvodu toho, že jsem byl jak v zemědělském, tak ve zdravotnickém výboru, což si moji stále kolegové ze zemědělského výboru jistě vzpomenou, že jsem je týral tím, co se pěstuje a chová, takže z toho důvodu bychom chtěli tady toto posunout tak, abychom to dostali do škol, především do škol, a na druhé straně bychom chtěli, aby to bylo buď plně, nebo částečně hrazené. Jako ono se týká totéž u fenylketonurie a vedeme velice intenzivní debatu s cukrovkou, s diabetem, kde ovšem dneska není doporučována jako léčba dieta. To ale paní profesorka asi ví líp než já, protože toto není moje silná stránka, tato problematika.

Tak to by bylo k celiakii a k tomu plánu. Proto, byť bych samozřejmě vítal snížení té daně, tak z toho důvodu, že na Slovensku a v některých zemích do tohoto pokusu šli a nevedlo to k tomu, co ty pacientské organizace chtěly, vy jste to tady také zmiňovali, tak cena neklesla, protože těch výrobců je poměrně málo, je to omezeno.

Poslední věc, která s tím souvisí. My jsme vytvořili spolu s kolegy ze zemědělského výboru, respektive s kolegy z Akademie věd ze sekce zemědělské, paní ministryně Langšádlová se toho jednání účastnila s profesorkou Pospíšilovou z Brna, s profesorem Slabým, který je dneska šéfem Agentury pro zdravotnický výzkum a dělal poradce vlastně vašeho pana, nebo předchozího premiéra právě pro vědu a výzkum, kterého jsem i z těchto důvodů jmenoval šéfem AZV, tak jsme vytvořili skupinu, která se zabývá genetikou a šlechtitelstvím. Já doufám, že se mně podaří zase někdy v říjnu představit ten program vládě a pak i Poslanecké sněmovně.

A tady je potřeba si uvědomit, a já myslím, že paní poslankyně Balaštíková to velmi dobře ví, protože jsme tam společně byli na návštěvě, že tady je velmi silný šlechtitelský ústav, kterému se podařilo vyšlechtit bezlepkovou pšenici, nebo s velmi nízkým podílem lepku. Paní profesorka, mně teď vypadlo to jméno, z toho ústavu to publikovala v několika časopisech z prvního kvartilu. To znamená, chtěli bychom propojit i tady tuto oblast a chtěli bychom posílit řekněme i tu primární výrobu. Já jsem začal jednat s některými výrobci, abychom je do toho vtáhli. A řešíme i tu cestu možnosti řekněme schválení zdravotnického prostředku a léčebného prostředku. To znamená, to je tady toto.

Co se týče financování vědy a výzkumu, a tady si troufnu přihřát svoji polívčičku, já podporuji, naprosto souhlasím s tím, co říkala paní ministryně Langšádlová, a chtěl bych to dokladovat na Agentuře pro zdravotnický výzkum, kde si myslím, že jak pan profesor Špičák, který koneckonců je řešitelem, a úspěšným řešitelem, několika grantů, tak paní profesorka Adámková velmi dobře vědí, že rozpočet v loňském roce, v předloňském roce rostl a i v letošním roce poroste, že se zvyšuje ta efektivita.

Myslím si, že jsme splnili to, co byly řekněme ty stesky v minulém období, a teď to nebyly politické stesky, ale odborné stesky, a omlouvám se ostatním poslancům, že teď tady řešíme něco, co je vysoce akademická debata, tak že se je snad podařilo rozptýlit. A teď to hodnocení, posuzování AZV si myslím, že je daleko kladnější. To věřím, že tam ta spokojenost je. I to byl důvod, proč jsem požádal Ondřeje Slabého a proč jsem pana profesora jmenoval šéfem AZV, a došlo tam ke změnám, které já si myslím, že se dají vnímat velmi pozitivně.

Takže bych chtěl svoje kolegyně a kolegy, pokud někdo je ještě takhle řekněme úchylný a sleduje nás, tak ujistit, že se nemusí bát, že by peníze do biomedicínského výzkumu nešly. Naopak ta suma se bude meziročně zvyšovat. Zvyšuje se. A naopak se chceme soustředit na kvalitu grantů, výběr těch grantů a na řekněme další posuny v metodologii.

Tak já doufám, že jsem všechny pochyby, všechny obavy rozptýlil. A jsem nesmírně rád a předem velmi děkuju, na té spolupráci ohledně... opravdu mně na tom velmi záleží, jednak dostat bezlepkovou stravu do škol tak, aby opravdu bylo možno buď připravovat, pokud je tam větší počet dětí, ono to nemá smysl, je-li tam jedno dítě, dvě děti, anebo ohřívat předpřipravené balíčky, které budou spolufinancovány.

A druhou věc bych chtěl... Protože to je cesta, která je velmi zajímavá a v některých zemích zcela běžná.

Druhou věc, co bych chtěl, tak bych chtěl, abychom opravdu dostali do zákona o zdravotním pojištění, a tady slibuji, že začátkem toho podzimu příštího roku v září, říjnu, já bych chtěl v říjnu, třeba ho dostat do té neformální debaty. Doufám, že zas bude zdravotní výbor na ministerstvu, že to tam vydiskutujeme a do večerních hodin probereme do detailů, tak bych chtěl, abychom se zamysleli nad těmi návrhy, které my připravujeme a předložíme, kde by toto mělo být jejich součástí.

Tak já mockrát děkuji a myslím si, že to téma je extrémně závažné, a věřím, že tady bude shoda, že se nebudeme bavit politicky, ale jenom odborně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A s faktickou opět zareaguje paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji ještě jednou za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji za to, co jste řekl. Já bych se zeptala řečnicky teď.

Takže za prvé. Dámy, které se mě ptaly jako členky koaličních stran, tak slyšely teď vyjádření ministra a ministryně, takže předpokládám, že opravdu do vědy půjde více peněz. Nicméně děkuji, dámy, že jste se na mě obrátily. Vidíte, že zeptat se člověk má a opravdu se nebojí.

Co se týče té druhé věci, a to je celiakie, za to také děkuji. Protože bych se tady řečnicky zeptala: prosím pěkně, víte, jaký je největší problém v současné době tedy koalice? Nulová komunikace. To, co jsem tu říkala jako naprosto věcné, podívejte se, kolik minut naprosto správně, a za to děkuji, za všechny ty připomínky, tady trávíme touto diskusí. Kdybychom byli přizváni, kdybychom věděli, že na tom pracujete, tak samozřejmě se nebudu ptát na Poslanecké sněmovně, pochopitelně. Ale stejně za to děkuji, určitě se budeme zúčastňovat samozřejmě velmi aktivně všech těchto věcí, protože ti pacienti, věřte mi, říkám to tu znovu, těm je srdečně jedno, co si politicky myslí ten doktor. Chtějí, abychom jim pomohli, a my samozřejmě jsme tam od toho, abychom jim pomáhali. Tak proto jsem toto téma tady musela otevřít a děkuji samozřejmě za kladné vyjádření. A předpokládám, pan ministr je v plném proudu dalšího jednání, takže určitě budeme komunikovat. A prosím pěkně, tady z toho vidíte, že nekomunikovat se opravdu nevyplácí - ale vládě. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Diskuse vyvolala ještě dvě faktické, a sice pana poslance Stanislava Berkovce a následně paní poslankyně Ivany Mádlové. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, paní předsedající. Já bych teď rád připomněl, a teď mluvím spíš jako člověk, který se pohybuje v novinářském prostředí a který je také členem petičního výboru, tak já bych jenom připomněl, že na portálu, který je vlastně věnován pacientům nebo bezlepkové dietě celiak.cz, je v této době petice, ten aktuální stav podpisů petice právě za zavedení příspěvku na léčbu byl aktuálně začátkem června tohoto roku 4 000 podpisů. Všichni asi dobře víte, že pokud je to 10 000 podpisů, tak je to veřejné projednávání na petičním výboru, o což samozřejmě sympatizanti a pacienti stojí. Takže oni nezahálejí. Pokud vím, tak celiaků je zhruba 25 000, takže já doufám, že se povede i tato aktivita, jenom ji připomínám. A děkuji samozřejmě všem kolegům i panu ministrovi za tu snahu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A poslední faktická - paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Můj dotaz je ještě na pana profesora Válka, jestli jsem rozuměla dobře, že úhrada ze základního fondu pro celiaka bude vázána na provedení výkonu enterobiopsie. A chci se zeptat, pokud jsem to takto pochopila, tak jestli není obava, že tedy stoupnou náklady na to, že se musí provést ten výkon, aby mohl lékař předepsat tu dietu, která bude hrazena ze základního fondu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A reakce taktéž ve dvou minutách.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych to nechal, až budu mít nachystán ten text zákona, fakt na to září. Já se teď dostávám někam - já nechci, aby mě vyhodili z gastroenterologické společnosti. To znamená, já se dostávám na hrozně tenký led. A vidím Julu, vidím pana profesora Špičáka, a bojím se trošku. Pojďme se hádat jako o politice a v medicíně bych chtěl zůstat jako tam, kde jsem, a nechtěl bych, abych byl - ano? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále paní poslankyně Romana Bělohlávková. A ještě se hlásí poté paní poslankyně Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane ministře, já se tak bát nemusím, já mám manžela gastroenterologa, takže vím, že dneska pro diagnózu celiakie není podmínkou provedená enterobiopsie střeva, ale je tam možná kombinace genetického vyšetření plus pozitivity specifických protilátek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji své ctěné, vážené kolegyni, paní doktorce Bělohlávkové. Já jsem chtěla říct totéž. Ale prosím pěkně, to je v pořádku, o tom si budeme povídat při přípravě toho zákona, protože tam budou muset být odborné společnosti, a minimálně u dětí již se skutečně pro diagnózu celiakie toto nevyžaduje, ta enterobiopsie. Je to zbytečné vyšetření, které je invazivní a má samozřejmě řadu komplikací. Ale to si povíme - určitě ochráníme pana ministra, nebojte se, kdyby šlo jenom o toto, tak jsme za vámi. A když s námi budete hovořit, třeba budeme i víc. Ale závisí na vás. Protože s námi nehovoříte, tak potom tady musíme ostatní kolegy obtěžovat těmito odbornými věcmi. Ale já doufám, že zas to není až tak nezajímavé. (Poznámka od stolku zpravodajů mimo mikrofon: Poučné.) Takže děkuji velmi panu poslanci, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Kdybyste chtěli, můžeme i přitvrdit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr zareaguje ještě s jednou faktickou. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já se strašně omlouvám, to se nedá. Já bych neusnul. Já jsem si vzpomněl - znáte to: vy jste spolu hovořili. Nehovořili, hovořili, nehovořili, a co jste tady u všech všudy dělali? Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Cimrman. Musel jsem to říct, já se omlouvám. Samozřejmě že spolu hovoříme, a musíme hovořit víc. Rozumím tomu, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím se vracíme do obecné rozpravy k řádně přihlášenému panu poslanci Strýčkovi. Ještě si dovolím načíst dvě omluvy, co tady čekají. Omlouvá se paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 21.15 hodin z osobních důvodů a paní poslankyně Jana Krutáková od 21.15 hodin taktéž z osobních důvodů.

Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jiří Strýček: Hezký pozdní dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, vážení ministři, vážené kolegyně a vážení kolegové. Já bych v podstatě - samozřejmě už tady bylo hodně řečeno, ale nicméně dovolte i mně, abych tady vyjádřil svůj názor, co se týče předloženého daňového balíčku.

Jak již bylo uvedeno, vláda nám představila soubor nějakých opatření, která mají přispět k ozdravení státního rozpočtu. Já také to osobně nazývám jako daňový balíček. Příští rok by se měl podle Ministerstva financí zaznamenat pozitivní efekt ve výši - nebo by měl podle Ministerstva financí znamenat pozitivní efekt tento balíček ve výši přes zhruba 94 miliard korun a po dvou letech pak téměř 148 miliard. Tady je třeba zdůraznit jednu věc, že kromě úspor ve vládních výdajích dojde samozřejmě hlavně ke zvýšení daní zaměstnancům a firmám.

Já bych se tedy teď zastavil rád u šetření v těch výdajích, které spočívá, jak už bylo řečeno, myslím, že to tady rozebíral velmi podrobně kolega Brabec, tam dochází k seškrtání národních dotací, a to ve výši zhruba 54 nebo 55 miliard, a to v následujícím členění: průmysl a obchod 20 miliard, zemědělství 10,2 miliardy, doprava 6 miliard, místní rozvoj zhruba 3 miliardy, školství 2 miliardy a ostatní 13,4 miliardy korun.

V první řadě tedy hodlá vláda, tak jak bylo uvedeno, ušetřit zhruba 55 miliard na těchto národních podnikatelských dotacích. Pokud si dobře pamatuji, tak tento příslib již zpochybnila paní předsedkyně Schillerová, která v debatě na ČT upozornila, že analytický materiál, který byl v podstatě vydán k tomuto balíčku, má, já nevím, jestli 11, 12 stran, ale škrtům dotací se věnuje v podstatě 6 řádek a nevysvětluje se, kde se konkrétně bude škrtat. Reakce pana ministra financí byla, že se to dozvíme, až přijde návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny.

Koaliční rada tedy pouze nařídila úspory jednotlivým ministrům, přičemž podle mého názoru se může jednat v některých případech o nesplnitelný úkol. Například Ministerstvo průmyslu a obchodu může podle letošního rozpočtu utratit 54 miliard a v příštím roce by to mělo být 20 miliard, přitom může jen těžko ušetřit 22 miliard, které musí podle zákona vyplatit producentům elektřiny z obnovitelných zdrojů, a samozřejmě nemá cenu rušit 20 miliard dalších dotací, které jsou z evropských zdrojů. Do obdobných potíží, já to nebudu rozebírat úplně dopodrobna, se může dostat ministr zemědělství - ze zhruba 40 miliard dotací zemědělcům a potravinářům pochází 33 miliard z Evropské unie a dalších 5 miliard tvoří spoluúčast z českých zdrojů. Snadno lze zrušit tedy čistě národní dotace například na produkci mléka či vepřového, ty však letos dosahují jen 2,7 miliardy a navíc by to samozřejmě znamenalo další snížení konkurenceschopnosti našich zemědělců. S ohledem na to, že se jedná v podstatě o největší výdajovou úsporu, tak si určitě myslím, že by to zasluhovalo větší zdůvodnění nebo aspoň nějaké rámcové údaje o tom, jak tedy v rámci těch jednotlivých rezortů chtějí ministři tyto dané úspory zabezpečit.

V rámci šetření výdajů potom ještě dochází k dalším úpravám, a to úpravy na provoz státu 11,2 miliardy, přičemž provozní výdaje ve všech rezortech by se měly snížit o 5 %. Já teď trošku použiju bonmot pana bývalého ministra financí Kalouska, který sám na Twitteru uvedl, že by ho tedy zajímalo, jestli v této úspoře bude zahrnuto i zrušení tří nových ministerstev, tak jak uvedl na svém Twitteru, a k tomu dokonce vyzval. Snížení objemu platů tam dále bude ve veřejné sféře 9,7 miliardy korun a ostatní výdaje 3 miliardy. Já bych se tedy chtěl zmínit nebo pozastavit u jedné věci, že v podstatě tyhle úspory v těch státních výdajích jsou opravdu velmi nekonkrétní. Je to poměrně postaveno na vodě. Nikdo neví, které ministerstvo co a jak.

A když se podíváme potom na oblast příjmů, tak ta už je zcela konkrétní a tady už najednou vláda na rozdíl od výdajů umí být v podstatě velmi konkrétní. Když se podíváme na příjmy, tak tam dojde k některým úpravám. Já tady jenom uvedu jenom namátkově: zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % z dosavadních 19 %, což by mělo být asi 22 miliard, zvýšení odvodů OSVČ 7,5 miliardy, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %, zhruba 13 miliard, zvýšení daně z nemovitých věcí, to je až na dvojnásobek, tak tam je 9,3 miliardy, růst spotřebních daní z tabákových výrobků, tak to nebudu rozporovat, protože tam je to samozřejmě v souhlasu. Dále je tady v objemu asi 7,6 miliardy uvedeno zrušení zhruba 22 daňových výjimek, kde se jedná zejména o snížení slevy na dani na manželku, zrušení školkovného, zrušení slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžních benefitů a tak dále, a tak dále, to už tady rozebírali několikrát mí kolegové. Potom je tady úprava daně z příjmu fyzických osob, což je 2,7 miliardy, to v podstatě znamená posun prahu 23% daně z příjmu fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy s tím, že průměrná mzda je nyní zhruba 40 000 korun, a vyšší daň tedy budou nově platit zaměstnanci s platem zhruba ve výši 121 000 korun, v současné době je to zhruba 161 000 korun. A dále jsou to v neposlední řadě i odvody z dohody o provedení práce, kde budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP, což představuje objem zhruba 2 miliardy korun. A ostatní příjmy jsou tady uvedeny zhruba asi za 1,7 miliardy korun.

Já to samozřejmě všechno chápu, ale pořád mi vadí ta disproporce mezi těmi výdaji státu a těmi příjmy, že tady je to zdůvodněno velmi konkrétně, kdežto u těch výdajů je to opravdu velmi vágní, takže podle mého názoru by to opravdu zasluhovalo lepší vysvětlení.

Co je za mě pikantní na tomto ozdravném balíčku, je to, že v podstatě jde zcela opačně proti opakovanému slibu pravicových stran, že dvě třetiny budou na výdajové straně, provoz a výdaje státu, a pouze jedna třetina na straně příjmové, což je zvyšování daní. Když se na to podíváme, tak ta realita je skutečně úplně opačná, protože ten předložený balíček vlastně znamená sice celkové úspory 93 miliard, ale z toho minimálně 80 %, to je 73 miliard, představuje úplně obyčejné zvýšení daní. Za mě je to v podstatě jedno z nejvyšších navýšení daní v novodobé historii ČR, a to o 73 miliard, což, znovu opakuji, je zcela v rozporu s programovým prohlášením vlády, podle kterého má být dominantním zdrojem úspor šetření na výdajové straně rozpočtu.

Já už jsem tady uvedl při své technické, že tenhleten daňový balíček je protirůstový, neboť v podstatě každý ví, že takovéto zvýšení daní zatíží jak naše firmy, OSVČ, tak i samotné rodiny. Případné vyšší daňové zatížení právnických osob je podle mě velmi špatným signálem pro českou ekonomiku, jen by se dále snížila její mezinárodní konkurenceschopnost. Negativně by se to samozřejmě promítlo do objemu firemních investic, které už nyní významně poklesly kvůli vyšším cenám energií v Česku než v jiných zemích. Vím, že některé ze zahraničních matek firem to již řeší možným seškrtáním investic v Česku, protože u českých firem u hodnocení výrobních nákladů stále častěji bliká výstražná červená kontrolka. To je taky jeden z těch hlavních důvodů, proč nemohu tento balíček podpořit.

Já bych se tady ještě rád zmínil o jedné věci, kterou už tady podle mě taky mí kolegové zmiňovali, a to je elektronická evidence tržeb. V době, kdy se rušilo EET a bylo predikováno, že vypnutím EET přijde stát o poměrně velký daňový výnos, tenkrát podle výnosu Ministerstva financí se v té době hovořilo částce 12 miliard korun za první, druhou vlnu, v případě náběhu třetí a čtvrté to mělo být další 6 miliard. Tyto přínosy EET nebyly jen na straně státu, ale i na straně zaměstnanců. V sektorech ovlivněných EET došlo k profesionalizaci a zprůhlednění například v pohostinství, čímž samozřejmě stát získával více peněz i v oblasti výběru sociálního pojištění. Samozřejmě problémem s vypnutím EET je přechod části ekonomiky do šedé zóny, kde samozřejmě dochází k rušení bezhotovostních plateb a část podnikatelů opět preferuje neevidované hotovostní příjmy oproti evidovaným platebním kartám, čehož jsme navíc svědky v současné době úplně v přímém přenosu, kdy se objevuje čím dál tím více restaurací, kde prostě vidíme cash only, nepřijímáme karty, platby pouze v hotovosti, a tak dále, a tak dále. Samozřejmě tímto dochází a bude dále docházet ke značným daňovým únikům. A co je pro mě úplně paradoxní, je to, že vlastně po zrušení nebo vypnutí EET, které se tady na Sněmovně odsouhlasilo, se nyní začínají ozývat hlasy o uzákonění bezhotovostních plateb. Takže za mě Občanská demokratická strana, která i v rámci koalice v podstatě byla nositelem tady toho předvolebního slibu ohledně zrušení EET, sice splnila tento svůj předvolební slib, ale na druhé straně zcela flagrantně porušuje předvolební sliby, které dala svým voličům ohledně nezvyšování daní. Možná by těch zmiňovaných 12 miliard dneska pomohlo k tomu, že by se třeba nemusela zvyšovat o tolik daň z nemovitostí či jiné daně.

Já bych tady ještě uvedl jednu věc, a to tu, že co je tedy nutné si uvědomit, je, že samozřejmě vloni a letos řadoví lidé nebo řadoví občané v Česku splácejí ten náš veřejný dluh zastřeně prostřednictvím velmi vysoké inflace, takzvanou inflační daní, zatímco od příštího roku jej budou splácet zcela nezastřeně, a to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, které jsem třeba tady už uváděl, které vláda prezentuje v rámci předkládaného daňového balíčku.

Za mě ten důvod je zřejmý. V příštím roce, samozřejmě pokud by došlo ke snížení inflace tak, jak se predikuje, tak inflační daň samozřejmě už nebude tolik jako letos či loni pomáhat vládě stlačovat veřejné zadlužení v poměru k HDP. Letošní a loňská dvouciferná inflace samozřejmě nafukuje i ukazatel HDP, protože tento ukazatel zahrnuje nejen množství vyrobeného zboží a vyprodukovaných služeb, ale i ceny. A tuto cenu, a tím pádem celý ukazatel HDP z definice navyšuje právě rapidní inflace. I rychle se zvyšující dluh se pak ještě výrazněji v navyšujícím se ukazateli HDP snáz rozpouští. To je právě taky jeden z těch důvodů, proč já si myslím, že právě proto vláda přichází s tímto konsolidačním balíčkem právě nyní.

Jak už jsem řekl, inflační daň v podstatě splácejí dnes všichni občané skrytě v podobě dražších potravin, dražší elektřiny pro vlastní domácnost a od příštího roku a dále potom budou občané i firmy čelit vyšším daním i zcela nezastřeně jako důsledek uvedení tohoto daňového balíčku do praxe. Zvýšení daní v podstatě bude mít tak velmi negativní dopad zejména na nízkopříjmovou a podle mě částečně i středněpříjmovou skupinu obyvatelstva v podobě zvýšení daní a dále zvýšenými cenami třeba i za služby nebo výrobky, do kterých se propíše zvýšená DPH. To, že se zvýší nakonec docela dlouhá řádka daní a odvodů, může překvapit jen někoho, kdo naivně věřil vládním slibům, že se daně zvyšovat nebudou, což samozřejmě ještě před několika měsíci, jak už tady bylo několikrát řečeno, tvrdil sám premiér Fiala.

Za mě ani ne tak ten daňový balíček, ale toto je vlastně největší prohra vlády, protože samozřejmě tento daňový balíček nebalíček či reformu nereformu důchodů si tady samozřejmě nakonec prosadíte, ale za mě je to to, že kabinet v podstatě rezolutně sliboval úplně něco jiného, než v současné době činí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Dále je přihlášen pan poslanec Ondřej Babka, ale ještě diskuse vyvolala faktickou poznámku paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla tedy navázat na svého předřečníka a chtěla bych se tady dotázat pana ministra Stanjury, když jsme tady probírali zrušení EET, tak nevím, pane ministře, jestli si to pamatujete, ale měli jsme takovou menší přestřelku my dva ohledně toho, proč k tomu zrušení dochází, a já jsem vás varovala před tím, že dojde k tomu, co přesně řekl můj předřečník, to znamená, že budou preferovány hotovostní platby oproti kreditním kartám. Já jsem vám to tady říkala a vy jste se mi tady dušoval, že k tomu v žádném případě nedojde. Já si to moc dobře pamatuji, klidně bych to steno mohla najít. Nebudu to dělat, protože si myslím, že jste si vzpomněl, protože jste se rychle přihlásil. Já jenom se chci zeptat, jak je možné, že tedy když jste mi říkal, že to nebude mít absolutně žádnou souvislost, proč v současné době já s kreditní kartou už skoro - neříkám nikdy - nezaplatím, ale zaplatím jenom v supermarketech. A když se snažím platit v těch menších krámcích, kde jsem normálně dřív platila kartou, a nebyl to absolutně žádný problém, protože byly propojené s terminálem, tak dneska mi tam řeknou - jedině hotovost. A vy jste se mi tady dušoval, že toto nikdy nemůže nastat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já si to skutečně nepamatuji, ale nevylučuji, že to tak bylo. Určitě jsem se nedušoval. Já se nikdy nedušuji, ale dobře, to je vaše interpretace. Zeptejte se v tom krámku, neptejte se mě. Když jste přišla do krámku a brali vám tam minulý týden kartu a teď to nejde, tak se zeptejte majitele nebo majitelky, proč to dělají. Ale přesně ta mentalita EET. Za prvé, nemáme čísla. Až budeme mít čísla, tak se můžeme podívat, jestli ten trend je nebo není. Nemáme čísla. Pokud někdo má čísla, ať nám je předloží, podíváme se, jestli jsou věrohodná, jaký je zdroj, vůbec se té debatě nebráním. Ale ta zkratka - kdo bere hotovost, je zloděj... (Poslanec Janulík z lavice: Je to tak!)

Je to tak, říká pan poslanec Janulík. Pan poslanec Janulík, on (nesrozumitelné), říká - kdo bere hotovost, je zloděj. Já si to prostě nemyslím. (Hlasy z pléna.) Já si to nemyslím. Já někdy platím hotově dobrovolně, i když tam platí karta. Myslíte, že to platím zloději? Když se v hypermarketu platí hotově, jsou taky zloději? Prostě ta mentalita, že kdo pouze přijímá platby v hotovosti, je zloděj, je něco, co odmítám. Pokud máte pocit, že někdo krade, tak čiňte to, co vám říkají zákony. Já ten pocit nemám. Až budeme mít čísla, jestli stoupl nebo klesl počet karetních operací - já je fakt nemám - tak pak se o tom můžeme bavit, jestli takový trend nastal, nenastal. Jenom připomínám i pro poslance hnutí ANO, že EET nebylo funkční od března 2020. Od března 2020 bylo EET vypnuto, ne od 1. ledna 2023.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. A nepřekvapí smršť faktických. Paní předsedkyně Alena Schillerová a poté dvě další. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já si pamatuji, pane ministře, když jste tady obhajoval zrušení EET, tak vaše argumentace byla zásadním způsobem postavena právě na stoupnutí počtu platebních transakcí. Já jsem vám tady říkala, že částečně to bylo způsobeno právě zavedením EET a velkou měrou to bylo způsobeno covidem. Proč jste vypnuli covid, tady nebudu, protože mám jenom dvě minuty, připomínat, to jsem tady připomínala x-krát. A viděl jste tu tsunami cash only? Viděl jste? Já jsem se zeptala. Já jsem seděla v Karlových Varech na takové hlavní třídě, v takové velmi hezké, honosné kavárně, překvapená, že nemohu zaplatit kartou, jak jsem zvyklá. A ptala jsem se té obsluhy velmi zdvořile - proč nemohu zaplatit kartou? A ona mi říkala - co vám na to mám říct? Zkuste se zeptat pana majitele.

Viděl jste ty fronty v Ostravě - vy jste z Moravskoslezského kraje - na tom festivalu, co lítaly po Twitteru? Ty obrovské fronty před bankomatem? Já si nedovolím říct, že kdo nebere karty, je zloděj, ale troufnu si říct - a vy tak často a rádi mluvíte o hodnotách - já chci svobodu. Já chci svobodu v placení. Když chci platit kartou, tak chci platit kartou. A když chci platit hotově, tak platím hotově. Ale tady není svoboda. Tady je tsunami cash only. A před tím zavírat oči těžko byste měl jako šéf státní kasy. Já si myslím, že když se podíváte na plán plnění DPH a na výsledek, tak já bych rozhodně z toho klidná nebyla. Děkuji. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní jenom přečtu pořadí faktických. Ano, paní poslankyně Berenika Peštová jako první, potom pan poslanec Miloslav Janulík a pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem se zeptala. Já jsem se zeptala, proč nemohu platit kartou. A bylo mi odpovězeno - když už není EET a nemusíme posílat do toho terminálu, tak vlastně už ta motivace tam není. Takže ve své podstatě - tudíž zrušili terminál, tudíž já chodím a platím - a tedy je pravda, že já jsem si tak zvykla, už to mám v hodinkách, mám to v telefonu, myslím si, že jsme si na moderní techniku zvykli úplně všichni - a neříkám, že to je příjemné, když jste někde v menším městě a musíte zase někam jet pro nějakou hotovost a jinak nemáte šanci. A to je to, co jsem... Ale opravdu, kdybych vám to tenkrát neříkala, že to nastane a že to natlačíte do šedé ekonomiky, protože pak to může být takové to - na skladě zboží a další věci a budeme si hrát s tržbami... a říkám, ano, čísla já nemám, já jenom jsem se ptala, tenkrát jsem pouze vznesla tu obavu a vy jste mi říkal, že toto nenastane, ba naopak, že to nastane obráceně, že budeme víc platit kartami a méně hotovostí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, paní předsedající. Pane ministře, vy dobře víte, jak to je. Není to tak, že bych řekl, že kdo chce cash, tak je zloděj, ale kdo chce jenom cash, kdo měl doteď terminály a najednou chce jenom cash, tak tam bych to rovnítko skoro dal. Ta diskuse, si myslím, že je bezpředmětná, protože on to čas rozsoudí, tak jak nás rozsoudí všechny, i vás rozsoudí.

A můžeme si vysvětlovat, že černá je nejtmavší odstín bílé a bílá je nejsvětlejší černá. To vám jde. Pak, když dojdou argumenty, tak je to argumentace nikoliv ad hoc, ale ad personam. To vás tady pozoruji dlouho, abych věděl, jak to je. Ale prostě obhajovat neobhajitelné, to bych řekl, že je lepší to přejít mlčením.

Já bych možná to vzal, kdyby se měřilo všem stejně, tak jak to říká Patrik, ale ono se neměří všem stejně, protože někteří prostě nemůžou říct: bereme jenom cash. Někde to nejde, někde to jde. Dneska to není vůbec žádný bych řekl technický problém. Každý to má v telefonu. Já žiju na hranici s Rakouskem, tam si to nikdo neumí představit. Oni nám záviděli EET. A vy můžete tisíckrát opakovat to sprostý podezřelý a tady ty bláboly, ale nakonec vás to stejně usvědčí a zase to bude tak, že ten život vás předběhne a ukáže se, kde je ta pravda. Možná že už se toho já nedožiju, ale rád bych. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, já bych si dovolil také k panu ministrovi. Když jsme se tady přeli o EET a vaší straně to EET vadilo jako symbol, prostě vadilo vám to, a když jste hledali argumenty, proč ne, tak jeden z takových pádných, a o tom skutečně šlo asi uvažovat, byl to, že stoupá počet bezhotovostních plateb a že stoupá markantně. A ten váš argument byl, a dalo se o něm přemýšlet, o tom, že to nakonec podchyceno bude a že to EET třeba bude jenom přechodnou záležitostí. A tehdy jste, pane ministře, argumentoval dokonce čísly, protože vy jste byl připraven. Vy jste věděl, jak to stoupá, a těmi čísly jste tady argumentoval. Já na to nejsem odborník a nepamatuji si je detailně samozřejmě. A teď říkáte, musíme si na ta čísla počkat, jestli opravdu se děje, že si nenakoupíte s kartou? To vidíme. Když si vezmete s sebou kartu a projdete se tady po Starém Městě, tak si rohlík nekoupíte na kartu. Takže skutečně je to problém a tohle kolem toho EET a té vaší argumentace, na to si skutečně velmi, velmi dobře pamatuji.

A ještě jednu poznámku k tomu vypnutí EET v roce 2021, tuším v březnu. To nebylo, že by to EET selhalo, ale bylo vypnuto. A teď řeknu opravdu svůj osobní názor. Já to dneska vidím, jako že to byla chyba, protože tehdy právě to EET mohlo být tím objektivním kritériem pro to, abychom vypláceli cíleně podpory těm jednotlivým podnikatelům. A my jsme jim tehdy chtěli ulevit, bylo to také zase samozřejmě jako vždy trošku na váš popud, a v téhle žádosti jsme vlastně vyhověli a to EET jsme tehdy vypnuli. Myslím si, že by to byla škoda, že dnes bychom s tím měli velmi dobré zkušenosti, pomohlo by nám to nakonec v tom covidu a dneska bychom o něm vůbec nediskutovali. Vy byste měl 20 miliard možná v kapse každý rok. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Jan Volný. Diskuse vyvolala poté další faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, kolegyně, jenom pan ministr Stanjura si nemohl myslet, že se k tomuhle nepřipojím. Ne že bych to dělal rád, už bych chtěl být také asi doma, ale nemůžu se nepřipojit, protože já jsem byl jeden ze symbolů spolu s panem Babišem, tady s Alenkou Schillerovou, zakládání toho EET. My jsme spolu a s panem Kalouskem svedli několik bojů, velice urputných, kolem EET v České televizi a různě. A mě se to opravdu hodně dotklo, to zrušení. A znovu musím zopakovat ten paradox. Když jsem byl jeden z těch, který to prosazoval, tak jsem od spousty svých kamarádů sklízel, a vy jste to přiživovali samozřejmě jako naše opozice, a to nevyčítám, prostě to byl váš názor, že jsem darebák a že je chci okrádat, že jim chci komplikovat život. A co se prostě děje? Světe, div se, teď když se to rušilo, tak říkali, Honzo, dělej něco, ať to nezruší. Vždyť je to hloupost, vždyť to funguje. Všichni jsme si s tím zvykli pracovat a opravdu to narovnává ten podnikatelský duch nebo to podnikatelské klima. Takže já jsem dostal přes hubu tedy dvakrát.

Ale co teď se stalo, to, že se naprosto bezprecedentně všude objevuje cash only, to znamená, tady je jasný důkaz toho, že to byla hrubá chyba a že stát přichází o hodně peněz. A bohužel to musíme takto otvírat v době, kdy se projednává balíček, ozdravný balíček, teď je to jenom daňový. Možná že to jednou bude ozdravný, až tam dáte těch 80 miliard do toho rozpočtu, tak je to tady namístě. Je mi to líto. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem bedlivě poslouchal a myslím si, že to, jestli někdo někde bere, nebo nebere hotovost nebo kartou jestli se může, nebo nemůže platit, že je to velmi subjektivní pocit. A já reaguji na svého kolegu pana poslance Maška, který tady řekl, že tady v Praze na Malé Straně nekoupíte přes kartu ani rohlík - nebo rohlík. Já s vámi budu polemizovat. Já jsem byl celý tento víkend v Praze, minulou sobotu, neděli. Všude jsem platil kartou bez problémů. Dneska když si jdu koupit cigarety, poštovní známky, pohledy, konkrétně tady na Malé Straně, tak bez problémů mi berou kartu. A odmítám tedy výrok vaší paní předsedkyně poslaneckého klubu, že tady začíná být hotovostní tsunami, jste řekla, jestli se nepletu. (Předsedající: Prosím, mým prostřednictvím.) Prostřednictvím paní předsedající. Takže tento výrok tedy odmítám a myslím si, že je to velmi subjektivní pocit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní pan poslanec Jan Bureš, poté bude na řadě pan premiér. Prosím.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuju. Vážené kolegyně a kolegové, já bych si dovolil k téhle materii dva pohledy. Ten první je, když dneska zaplatím v autoservisu tisícovku v hotovosti, majitel autoservisu stejnou tisícovku utratí v prodejně obuvi, majitel prodejny obuvi stejnou tisícovkou udělá nákup někde jinde na tržišti. Pořád je to ta jedna tisícovka bez poplatku. Pokud se tahle transakce začne realizovat bezhotovostně, bude z ní pokaždé odečten manipulační poplatek na obou stranách, to znamená, jak u plátce, tak i u příjemce.

Jestli jsem si našel správně, tak v roce 2021 Češi zrealizovali platebními kartami celkem 1,8 miliardy plateb, podíl bezhotovostních plateb byl někde kolem 65 %, to znamená, celkem se tehdy mohlo realizovat někde kolem 2,78 miliardy všech plateb. Průměrná výše platby kartou je 415 korun, to znamená, že pokud zohledníme všechny statistické údaje, tak je to 2,78 miliardy, byly-li by všechny bezhotovostní, krát 415 korun, krát 2 %, a to poplatek 2 % je relativně nízký, bývá běžně až 4 %, což dejme tomu znamená 2,3 miliardy na poplatcích ročně, které zaplatíte bankám. To je ten jeden pohled tedy. Takže je to poměrně zajímavý obchod pro banky, kterým tyto prostředky zůstávají.

Ten druhý pohled, tam se možná vrátím zpátky. Já ještě pamatuji našeho bývalého předsedu zakladatele Václava Klause a ten to říkal velmi jednoduše: vážení občané, vy jste vlastníci těch peněz, vy si rozhodujete o tom (upozornění na čas), kam s nimi přijdete a kde je utratíte. Utrácejte je tam...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas prosím, opravdu už vypršel! Děkuji. A nyní je přihlášen Petr Fiala, předseda vlády, se svou faktickou poznámkou. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jsou tady dvě věci, o kterých můžeme mluvit. Jedna věc je, zda v posledních týdnech nebo měsících dochází k omezování možností využívat bezhotovostní styk. Na základě vašich dojmů nebo zkušeností, které já nezpochybňuji, říkáte, že ano. Na to říká pan ministr financí, že nemáme čísla. Opravdu žádná taková čísla nemáme, a pokud je máte, tak se tím určitě budeme zabývat.

Jiné tvrzení ale je, že v důsledku vypnutí, zrušení EET dochází k omezování bezhotovostního styku, a to prostě není pravda. Na to čísla máme a je jich hodně. Od roku 2018 do roku 2022 vzrostl počet bezhotovostních plateb podle různých údajů minimálně o třetinu a rostl kontinuálně.

Mohu vám ukázat i některé na internetech dostupné statistiky, které vycházejí z různých údajů a vlastně v zásadě se shodují v tom nárůstu. Jestliže platí, že jsme vypnuli EET na začátku roku 2020, tak ten vliv tam prakticky žádný není, naopak ten bezhotovostní styk neustále roste. Čili toto jsou čísla a toto jsou fakta a do roku 2022 ta čísla máme a víme to docela přesvědčivě. Pokud v poslední době z nějakých důvodů, ale to nemůže být vypnutí EET, to už tady nefunguje prostě spoustu let, pokud z nějakého důvodu teď dochází k omezování bezhotovostního styku, tak si to dokažme na číslech a začněme se tím zabývat. Tomu se nějak nebráníme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová, poté pan poslanec Lubomír Brož, Berenika Peštová, Richard Brabec. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak já mám jenom dvě minuty, takže nejradši bych reagovala na všechny předřečníky. Já prosím nechci vinit majitele restaurací, obchodníky, nechci vůbec na ně poukazovat, protože já poukazuji na vás. Vy jste to dopustili. Vy jste umožnili to, že se toto děje a že to má - rok je to vypnuto, pane premiére, s dovolením, nebo rok je to zrušeno. Omlouvám se za nepřesný výraz. To znamená, to má samozřejmě nějaký doběh. A jestliže se objevují tyto informace každý den, dobře, tak vy budete čekat na čísla. Ta čísla je také potřeba posoudit, jakých segmentů se to týká. A znovu chci ještě říct, já jsem v kontaktu s Asociací malých a středních podnikatelů, jsem v kontaktu se zástupci restaurací, já je neviním. Jim se to nelíbí, protože samozřejmě to má dominový efekt. Jestliže jdete po té hlavní třídě v Karlových Varech, konal se tam festival, a jdete - vlastně jedna restaurace, jedna kavárna, druhá kavárna, obchod, to má dominový efekt, protože ten, kdo to neudělá, tak je samozřejmě v konkurenční nevýhodě. Dokonce, pane ministře, my jsme tam měli výjezdní zasedání a část našeho týmu spala v hotelu Thermal. A šli se podívat, ne hrát, ale podívat do kasina, které v tom hotelu je. Tak ve vašem vlastním státním hotelu je napsáno v kasinu, které je tam provozováno, cash only. Je to normální? Za mě tedy určitě ne!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Lubomír Brož, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych tady zareagoval zejména, vaším prostřednictvím, na pana kolegu Bureše, protože to, co nám tady předvedl, to ekonomické vysvětlení ve 21. století, kdy zejména vláda pětikoalice volá po digitalizaci a dalších věcech, tak to, že když tisícikoruna někde nám cirkuluje, tak ztrácí stále svoji hodnotu, a že z toho mají banky 2 miliardy - prosím vás, co je tohle za demagogii? Je to pravda. Takže se vrátíme. Takže z tohoto pohledu by bylo nejlepší, když zrušíme platby kartami. Ano, takže to je současný vládní trend nebo co? Jistě. Včera si byla moje kamarádka zaběhat. Běhá pětkrát týdně, nenosí s sebou peníze, protože je nepotřebuje. Neudělalo se jí moc dobře, tak se zastavila v zahradní restauraci, kolem které běhá, a říká, že by si potřebovala koupit nějaké pití. Cash only. Tak říkala, že fakt nemá, a jestli tedy aspoň jí nedají čistou vodu. Viděli, že by si něco koupila, tak vyndali terminál. Je to normální?

Vy tady mluvíte o subjektivních pocitech. Běžte mezi lidi. Běžte! A když říkáte lidem, choďte tam se svými penězi, kde prostě vy chcete, tak my jako lidi chceme chodit všude a platit buď hotově, nebo kartou. Mít na výběr. To je ta svoboda přece! Díky. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A jenom zrekapituluji pořadí: paní poslankyně Peštová, pan poslanec Brabec, Mašek, Novák. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Doufám, že mi pan ministr neodchází, protože na něj chci právě reagovat. A asi odchází. V každém případě my jsme národ takový, že čekáme na to, až něco nabyde účinnosti. A pokud to není jistota, tak se podle toho nechováme, protože platí ten zákon, který je. Takže jestliže jsme měli zmrazeno to EET, tak národ čeká, jestli dojde k zrušení, nebo nedojde k zrušení, protože zmrazeno ještě neznamená, že nebude znovu rozmrazeno, to znamená, že nebude znovu platit. A Senátem to prošlo 14. 11. 2023, to zrušení EET, s účinností od 1. 1. 2023. A co nastává v roce 2023? Ta vlna tsunami! To znamená, že národ už dostal jasný signál, pane premiére, jasný signál, už můžete klidně dělat, co chcete. Takže tím to všechno začalo. Takže to zmrazení je ještě nevystrašilo, respektive to zmrazení ještě pro ně nebyl dostatečný signál, ale signálem pro ně bylo nabytí účinnosti. A nabylo to 1. 1. 2023!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní pan poslanec Richard Brabec, poté se připraví pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo. To je docela štěpné téma. Já si myslím, že i z té reakce pana premiéra bylo znát, že on tu informaci taky má. Určitě také chodí mezi lidi, baví se s těmi lidmi. To prostě není náhoda, co se děje. To je trend. Zjevně republikový trend. Ještě, pane premiére, co jste říkal, jak se zvedaly ty bezhotovostní platby vlastně ještě v covidu. Logicky, protože my jsme přece měli úplně změněný životní styl. Ono se moc nechodilo, nikde neplatilo v hotovosti. I v rámci... (Komentář premiéra Fialy.) Jakoby po covidu, protože prostě v podstatě všechno probíhalo skoro bezhotovostně. Kupovali jsme si, respektive nechali jsme si dovážet ty věci domů, do krámu se moc nechodilo. To znamená, opravdu to úplně změnilo ten styl. Takže já si myslím, že ta čísla jsou rozházená hodně, že to nelze srovnávat. Ale to, co se děje v posledních týdnech, měsících, možná ale spíš týdnech, i v souvislosti s tím, že samozřejmě se to týká celé řady různých pohostinství, která možná jsou otevřená právě v té letní sezóně, ale i čím dál tím víc krámů, tak je jasné, že se tady děje něco trendově, což určitě by Ministerstvo financí a ostatní mělo vést k tomu, aby se tím zabývalo, protože to opravdu je jasná známka toho, že se něco děje, a skutečně bohužel tím zrušením EET se ten prostor vytvořil.

K tomu, co říkal jenom kolega Bureš, tak ad absurdum, ale vím, že to tak nemyslel, ale ad absurdum bychom si řekli, že tedy další stupeň už je barter, takže zase budeme měnit slivovici za salám. To, co mám doma, nebo vajíčka za špek. Potom asi nám to ty banky nebudou poplatky zatěžovat. Ale to je spíš problém, jak máme zhýčkané banky a jak vlastně jsme nebo nejsme schopni je přitlačit, na rozdíl třeba od našich západních sousedů, k tomu, aby ty poplatky byly nižší za ty transakce. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní je v pořadí pan poslanec Jiří Mašek a poté pan poslanec Marek Novák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Už budu krátký, protože ona o tom mluvila Berenika Peštová. On je velký rozdíl mezi tím pozastavením v tom březnu 2021 a tím zrušením, kdy všichni ty EET terminály měli a čekali, jak to dopadne. Někteří je používali v podstatě dál pro tu svou evidenci a teprve skutečně v tom prosinci, když to prošlo Senátem 2022 s účinností od 1. března, tak od té doby se začaly dít ty věci. Jestli tomu budeme říkat tsunami, nevím, ale prostě klesá počet možností nebo vůbec ta možnost nakoupit si kartou. To se v každém případě děje.

A ještě připomenu jednu věc. Vzpomeňte si, jak lidé upřednostňovali to hrazení pomocí karty třeba v době covidu. Když jsme si objednávali přes Košík.cz a přes jiné takovéhle dodávkové organizace, oni nechtěli brát ani ty papírové peníze do ruky. To se prostě platilo normálně kartou. Najednou ty papírové peníze nám nějak přestaly vadit, rádi je bereme a ono se to už začíná, pane ministře, projevovat. Vy jste tuším teď vybral asi v tom srovnání o 5 % na DPH méně, takže to už může být také taková první vlaštovka toho, že se začíná jet v hotovosti. Takže možná ten 1. leden 2023 můžeme také do budoucna nazvat ne začátek tsunami, ale můžeme ho nazvat také třeba začátkem nové éry šedé ekonomiky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Novák a zatím poslední faktická bude připravena od pana poslance Roberta Králíčka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Já budu krátký. Vy jste, pane ministře, pane premiére, chtěli čísla. Ona jsou dvě. Jedno je to historické a jedno je to, co velmi brzy uvidíte. To historické je to, že po zavedení EET a vlivem zavedení EET prudce vzrostly mzdy v pohostinství. Všichni to vyhodnotili právě tím, že bylo zavedeno EET. Prudce vzrostly mzdy v pohostinství. Sledujte ten trend, jaký přijde za rok, za dva. Tam se vám to projeví v těch číslech, ale to už bude pro vás pozdě a budou vám zase chybět peníze na důchody, protože nebudete mít sociální odvody a budete se zlobit, jak je to možné, že vám zase chybí. Tak už si to prosím vás konečně uvědomte!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, pane premiére, pane ministře, já bych jenom krátkou reakci na vystoupení pana Bureše, který tu bohužel není, ale to říkám jenom, že bych mu to klidně řekl i do očí. Já jsem mu zcela nerozuměl nebo mě překvapil ten jeho přístup k tomu placení hotovostí versus platební kartou, kdy on takřka vlastně vyčítal bankám ty poplatky a říkal ty miliardy. Mně to trochu připomnělo pověstný Nacherův dvojí metr, kdy na jedné straně on vyčítá bankám miliardy za poplatky, ale na druhou stranu jim přiklepnete miliardové poplatky za předčasné splacení hypoték. Takže to je trošku v rozporu s tím, co on říkal.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se přihlásila do diskuse s faktickou poznámkou paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak já bych si dovolila, dobrý večer, ještě doplnit svého kolegu pana poslance Nováka a vás, paní předsedající. Víte, ty mzdy vzrostly proto, že ti zaměstnanci dostali pracovní smlouvy a začali být vypláceni tak, jak to řádné je. Myslím si, že pan ministr financí měl možnost setkat se s jednou takovou provozovatelkou hotelu, která mu i řekla důvody, proč se nemělo nikdy rušit EET. A jak k tomu přijdou ti slušní podnikatelé, kteří platí za své zaměstnance zdravotní, sociální, mají je na klasickou pracovní smlouvu a vedle může být jiný hotel, jiný restauratér, který je vyplácí načerno, neodvádí tyto dávky a samozřejmě může jim dát víc? Ti lidé to poznají, až jsou nemocní nebo jdou do důchodu nebo se něco jiného stane. Ale já se domnívám, že toto jsme přece nechtěli. A na druhou stranu vy hledáte peníze do státní pokladny, tak z čeho je tedy chcete naplnit, když tyto peníze k vám přestanou zkrátka proudit? A já si myslím, že tady jde především tedy o naše občany, o ty lidi, kteří mají nárok na to, co je. A dneska už ani řada lidí v tom pohostinství nechce být zaměstnaná jinak než na tu smlouvu, protože už poznali v covidu, co to je, když jsou doma a když jim přijdou ty sociální dávky, že se z toho naprosto neuživí.

Takže si tady nelžeme. To EET mělo daleko větší přínosy, které nebyly schopny se prokázat. A naopak, já dělám v zemědělství, já jsem byla překvapená, jak zemědělci mně řekli, proč jste to rušili, proč jste víc nebojovali? Vždyť my jsme to tady také chtěli. A i ty prodeje ze dvora by měly být na EET. Víte, i to, co jsme nechtěli úplně dělat, tak nakonec se ukázalo, že ti lidé to chtějí, protože jak se potom ten, který to opravdu dělá spravedlivě, platí daně, odliší od toho druhého? Protože vlastně ten, co tyhle věci neplatí, ho zlikviduje nižšími cenami. Tak to prostě je (upozornění na čas), protože neodvádí to, co má. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní ještě faktická paní poslankyně Lenky Knechtové a já předám řízení schůze. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, my se tady bavíme o podnikatelích, ale já jsem letos málem omdlela na České poště v květnu, když jsem přišla se složenkou na daň z nemovitostí a chtěla jsem ji zaplatit kartou. Bylo mně řečeno, že to nejde, že musím zaplatit hotově. Tak možná by bylo fajn se na to podívat, proč na České poště, když platíme daň z nemovitosti, nemůžeme platit kartou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý večer. Děkuju za dodržení času a vracíme se do rozpravy. Vystoupí pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, děkuju za slovo. Dovolte mi, abych se také vyjádřil k tomuto daňovému balíčku, a to primárně u konkrétních bodů, stejně jako to udělali mí kolegové. A jelikož jsem v pravidelnému kontaktu nejen se současnými středoškolskými studenty nebo vysokoškolskými, tak asi nebude velkým překvapením, že se budu zaobírat primárně dopady tohoto daňového balíčku právě na generaci mladých.

Nicméně na úvod svého projevu bych ještě chtěl jednoznačně poznamenat, že ta postupná konsolidace veřejných rozpočtů, o které tady je vlastně celou dobu řeč, je nejen pro mě osobně, ale určitě i pro hnutí ANO důležitou otázkou. Udržení fiskální stability a zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je pro nás důležité a také z té debaty, která tady proběhla, je zjevné, že máme odlišný přístup my jako hnutí ANO a vy jako vládní pětikoalice k fiskální politice. A je to prostě fakt.

Můžeme se podívat i trochu do historie. Dopoledne jsme tady dnes také probírali to, jakým způsobem, a pan předseda Cogan to tady zmiňoval, že naše vláda měla pouze štěstí, ale Andrej Babiš nebo Alena Schillerová, kteří byli v čele Ministerstva financí, tak dosáhli přebytkového státního rozpočtu. A jenom připomínám, že od dob vlád Václava Klause nebyly žádné rozpočtové přebytky. Státní rozpočet byl neustále v záporném saldu a to až právě do chvíle, kdy Ministerstvo financí převzali právě již dva zmínění ministři za hnutí ANO. Za dobu, kdy působili na Ministerstvu financí naši ministři, tak zadlužení jsme snížili ze 44,4 % HDP na 42 % HDP, a to později i navzdory té bezprecedentní pandemické krizi, kterou jsme společně zažili a která byla zatěžkávací zkouškou pro všechny veřejné rozpočty všech zasažených zemí. I navzdory těmto okolnostem jsme odcházeli z vlády s jasnými výsledky ve fiskální politice. A tedy mluvit, nebo když tady z vašich úst zaznívá, že hnutí ANO je rozpočtově neodpovědné, tak tyto názory nejsou založeny na faktech ani historických, ani současných.

Znovu tedy připomínám to, že my máme jasný plán konsolidace, a ten náš plán konsolidace veřejných financí byl představen ještě naší vládou právě v roce 2021 a počítal se snížením strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu HDP ročně, to znamená postupná konsolidace na úrovni 40 až 50 miliard korun s tím, že ale nezabrzdíme hospodářský růst. Naopak hnutí ANO vždy chtělo a vždy bude podporovat takovou fiskální politiku, která bude podporovat hospodářský růst, aby nám právě proto tento růst spolupomáhal i snižovat to tempo zadlužování. To je z mého pohledu rozumná hospodářská politika, nebo hospodářsko-politická strategie, a dle mého názoru i rozumnější než ta, kterou předvádíte vy dnes.

Já teď konkrétně možná ještě k tomu našemu plánu. Mezi hlavní pilíře naší představené konsolidace patří například snižování objemu peněz na platy úředníků, a to prostřednictvím spojování agend v důsledné, rozumné a postupné digitalizaci státní správy, slučováním těchto agend a jejich rušením, snížením jednotlivých provozních výdajů kapitol státního rozpočtu v rozmezí mezi 5 až 10 %, a stejně tak bychom se zbavili nepotřebných ministerstev s desítkami vašich stranických poradců, kteří rozhodně nevytvářejí žádnou přidanou hodnotu. A dneska už o tom tady také byla debata. A v médiích, nebo minimálně na Twitteru toto v současné době funguje, kdy opět jsou zmiňována ta tři zcela zbytná ministerstva bez portfeje, ať už je to Ministerstvo pro vědu a výzkum, nebo Ministerstvo pro evropské záležitosti. A také zde dnes padlo již to, že jste přibrali a máte na svých ministerstvech 40 politických náměstků.

Když se dotknu daní, tak mimo spotřebních daní, ke kterým se ještě dostanu za chvíli, tak my rozhodně v tom našem plánu konsolidace nechceme zvyšovat žádné daně, a to proto, že růst daní má distorzní účinky na již mnou zmíněný hospodářský růst, a to znamená, že právě to navyšování všech těchto daní snižuje tempo ekonomického růstu, a to je určitě to poslední, co dnes potřebujeme, tedy snižovat tempo růstu.

Podle predikcí OECD na tento rok je to zmiňované tempo hospodářského růstu v České republice vysoce podprůměrné. Je ve výši 0,3 % HDP, přičemž průměr zemí OECD je 1,4 % HDP. Tedy vidět, že v tomto Česká republika zaostává. Základní ekonomická poučka by v této chvíli měla znít: nedělat opatření, která to tempo růstu ještě sníží. A myslím si, že v tomto názoru nejsem osamocen. Jsem si vědom toho, že i místopředseda ODS a její ekonomický expert kolega Skopeček opakovaně zmiňuje to, že zvyšování daní má právě distorzní účinky na hospodářský růst, a bohužel ho zjevně minimálně v tomto konkrétním případě nikdo neposlouchá. Místo navyšování daní chce hnutí ANO navázat na úspěšně zavedený boj proti daňovým únikům. Již zmíněná filozofie hnutí ANO v tomto z minulosti, kterou bychom aplikovali, je vybírat více daní, aniž bychom právě museli zvyšovat jejich sazby. Tento boj proti daňovým únikům či šedé ekonomice nejenom že pomáhá zajistit spravedlivé zdanění všech občanů a všech firem, ale také samozřejmě vytváří potřebné dodatečné příjmy pro veřejné rozpočty. Ty příjmy, které náš rozpočet určitě potřebuje, a tyto příjmy pak samozřejmě mohou být používány na budování infrastruktury, na vědu, výzkum, vzdělání nebo řešení právě i zmíněné problematiky veřejného dluhu. A taky se tady dnes vedla debata právě o dopadech zrušení EET, ke kterému jste přistoupili, a já si dovolím predikovat, že se toto zrušení EET projeví na snížení výběru DPH, ale to ukáže čas. Zároveň je také třeba klást důraz na efektivní čerpání x stovek miliard z programového období 2021 až 2027.

Již jsem zmínil to navyšování daní a tu jedinou výjimku, kterou samozřejmě my jsme schopni akceptovat, a to je předvídatelné navyšování některých spotřebních daní, a to zejména na tabákové výrobky nebo tvrdý alkohol či zvyšování daní z hazardu, a to právě proto, že to distorzní účinky v tomto případě u těchto daní nemá tak veliké, tedy ty distorzní účinky na hospodářský růst. Tedy konsolidace státního rozpočtu je určitě i pro nás jako pro hnutí ANO důležitým tématem, ačkoliv se vy tady snažíte tvrdit opak, i společně s mainstreamovými médii tvrdit to, že hnutí ANO nemá zájem na tom konsolidovat veřejné rozpočty. Ale za nás by prostě ta konsolidace státního rozpočtu neměla brzdit ekonomiku, neměla by brzdit hospodářský růst. A to je bohužel to, k čemu i tento tisk a tyto změny, které zde dneska představujete, k čemu povedou, tedy ke snižování hospodářského růstu. Já z toho celého mám pocit, že vám prostě chybí plán pro Českou republiku, plán pro strategii budoucího vývoje českého hospodářství. A dopady tohoto konsolidačního balíčku pocítí celá společnost. Už o tom tady byla také řeč, na koho všeho zavedení tohoto daňového balíčku dopadne. Budou to důchodci, budou to živnostníci, podnikatelé, firmy, pocítí to rodiny s dětmi, ale také již zmínění mladí lidé.

Já jsem nedávno na Twitteru sdílet jeden graf, ze kterého je pro mnohé možná relativně překvapivé, že máme jeden z nejnižších podílů vysokoškolsky vzdělané populace ze všech zemí Evropské unie, a samozřejmě přitom víme, že investice do lidského kapitálu, tedy do vzdělání, je jednou z nejrentabilnějších investic vůbec. A my dnes s vědomím tohoto nevidíme, že by vláda motivovala mladé lidi, aby studovali. Přitom samozřejmě to množství pozitivních externalit ze vzdělané populace je velké. Vzdělaná populace je ve své podstatě schopna jak kritického myšlení, tato populace dokáže pracovat s dezinformacemi a také samozřejmě má zpravidla vyšší mzdu, vytváří větší přidanou hodnotu a to logicky vytváří vyšší dodatečné příjmy i pro státní rozpočet.

Bohužel dnes projednávaný daňový balíček jde zcela proti tomu, co jsem řekl před chvílí. Troufnu si tvrdit, že zásadním tématem pro studenty je zrušení slevy na studenta, tedy té slevy, která má studentům alespoň částečně finančně ulevit při jejich práci. Tuto slevu využívají ti studenti, kteří si vydělají více než 205 600 korun ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku přibližně 17 100 korun. Jenže nad 17 000 měsíčně si samozřejmě nevydělávají jenom ti, kteří mají údajně zneužívat systém vysokoškolského vzdělání, tak jak jsme se to dozvěděli z úst některých členů pětikoalice. Od té pětikoalice, která má ve svém čele profesora a bývalého rektora vysoké školy.

Vážení kolegové, jsou zde tisíce studentů, kteří se po dobu studia musejí spoléhat pouze na sebe a z různých důvodů jim nemohou pomoci rodiče ani prarodiče. To, že musejí více pracovat, aby mohli financovat svoje studium, z nich rozhodně nedělá příživníky, kteří zneužívají vysokoškolský systém. A pokud bychom tyto informace měli nebo ministr školství by je měl, že je tento systém zneužíván, tak bychom měli spíš řešit právě ten problém toho zneužívání a ne rušit benefity pro poctivě pracující studenty, které rozhodně potřebujeme.

Již zmíněných 17 100 korun měsíčně určitě není nijak závratný příjem, který by stačil na úhradu všech nákladů, které studenti mají, ať to jsou náklady na potraviny, nájem v nějakém privátním nájmu nebo na kolejích, učebnice nebo dramaticky rostoucí ceny energií či zvyšující se ceny dopravy. A navíc si musíme uvědomit, že vysoké školy jsou zpravidla ve větších městech, ve kterých je život finančně náročnější, a to tady nemluvím samozřejmě o tom, že studenti potřebují peníze občas i na něco jiného, třeba na kulturu, sport, kde také zavádíte tímto konsolidačním balíčkem vyšší sazbu daně. A bohužel, pokud tento váš postup bude k mladým takto pokračovat, tak se to určitě projeví i na jejich sníženém zájmu studovat, což, jak jsem zmínil, podle toho již zmíněného grafu nebude pro Českou republiku vůbec dobré.

Tento nárůst cen cítíme dnes všichni a můžeme se taky podívat na ceny kolejí, ty dosahují na některých vysokých školách až 12 000 korun za měsíc za jeden pokoj a mnohé české univerzity plánují od září navýšit ještě cenu ubytování na kolejích. A to bude muset samozřejmě řešit každý, každý jeden student, který na těchto kolejích bydlí. A věřte mi, že tito studenti, kteří bydlí na vysokoškolských kolejích, skutečně nestudují jenom naoko, jak se snažil ministr financí prezentovat, když obhajoval zrušení slevy studenta.

Kabinet Petra Fialy se rovněž rozhodl jít proti studentům při dohodách o provedení práce. I tento krok, obdobně jako již zmiňované zrušení slevy na studenta, může mít negativní vliv na finanční situaci tisíců mladých lidí po celé České republice. U dohod o provedení práce totiž zůstane zachován příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Nově se bude výdělek na DPP, bude se na tento výdělek pohlížet právě jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od vyššího počtu zaměstnavatelů. A to samozřejmě dopadne na vysokoškolské studenty, protože oni ta dépépéčka hodně v praxi využívají. A že tento krok uškodí i trhu práce obecně, je také zjevné.

To, co dnes mladé také hodně trápí, je problematika bydlení, o tom už tady taky dnes padla řeč a byla tu vedena debata, je to problematika bydlení a nedostupnosti vlastnického bydlení. A tady se musím opět zastavit u toho, že rušíte stavební spoření. Opět, je to něco, co mladé lidi hodně bolí, hodně to vnímají, přitom systém stavebního spoření je v České republice dlouhodobě ověřeným systémem, který je výhodný pro obě strany, jednak pro stát, ale samozřejmě i pro občany. Stavební spoření umožňuje občanům už od mladého věku systematicky spořit, a vytvářet si tak finanční prostředky pro nákup bydlení v budoucnu.

Navíc stavební spoření přispívá k rozvoji a stabilizaci bytového trhu a drtivá většina lidí v mém věku tento produkt používá jako jednu z mála forem spoření. A nerozumím tomu, proč tedy tento fungující systém rušit. Relativní dostupnost tohoto produktu způsobila jeho celospolečenskou popularitu. A místo toho, abychom se... nebo abyste se zamysleli nějak hlouběji nad jeho úpravou či případným doladěním - a samozřejmě přiznávám, že je potřeba otevřít diskusi o té účelovosti prostředků či případně omezení získání výše státní podpory pro domácnosti třeba s nadprůměrným výdělkem, tak ale místo toho jste se rozhodli tento produkt fakticky zrušit, protože přesně k tomu dojde právě při snížení státního příspěvku na polovinu. Pro zachování atraktivity stavebního spoření bych zvolil spíše dorovnání výše této podpory o inflaci. A to ještě si nejsem úplně jistý otázkou retroaktivity tohoto návrhu, ale to jsme se už několikrát přesvědčili, že s retroaktivitou si neděláte úplně moc starostí.

Volnočasové aktivity. V posledním roce a půl došlo k výraznému zdražení sportovišť. Sportoviště zdražila za posledních 18 měsíců často až o čtvrtinu a tento nárůst cen sportovišť dramaticky omezuje možnost mladých lidí sportovat, dokonce pro mnohé z nich, zejména pro mladé lidi, kteří pocházejí z ekonomicky slabších rodin, je přístup ke sportovištím prakticky nemožný. Tento problém je ještě zhoršován rozhodnutím vlády zvýšit DPH na sportovní aktivity. Tento krok povede k dalšímu snižování zájmů mladých lidí o sport, protože ho logicky dělá méně dostupným.

Stejný dopad bude mít také zrušení daňového zvýhodnění benefitů. Zásadní část benefitů, které firmy poskytují svým zaměstnancům, jsou právě v kategorii sportovních aktivit. To je samozřejmě znepokojivý vývoj, protože jak víme, tak sport hraje velice zásadní roli v životech nejen mladých lidí, a to tím, že jim pomáhá zvládat stres, posiluje fyzickou kondici či vytváří základy pro zdravý životní styl. Zcela zbytečně jste dříve zrušili studentům 75% slevu na jízdném, ale to už ani asi nemá cenu znovu komentovat. Z toho, jak se daňový balíček dotkne nejen mladých lidí, mám pocit, že mladí vládě vadí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkný večer. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Já přečtu omluvu. Od 22.45 hodin z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Olga Richterová. A budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další je připravena paní poslankyně Margita Balaštíková a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já jsem samozřejmě nemohla předpokládat, kdy přijdu na řadu, a domnívala jsem se, že třeba bude přítomen pan ministr zemědělství, protože moje slova by měla patřit především jemu, nicméně se obrátím i na pana ministra financí, protože on drží přece to pero, kterým škrtá ve všech těch ministerstvech.

Vážené kolegyně a kolegové, konsolidační ozdravný balíček. Já jsem kdysi řekla, že z něho budeme každý druhý nemocný. Možná že ne, uvidíme, jak to bude, ale máme skvělého ministra zdravotnictví, tak třeba něco vymyslí. Co způsobujeme podnikatelům, rodinám, obcím, městům, to je úplně, zcela zbytečné opětovně říkat, na to upozorňují různí mí kolegové a předřečníci.

Já bych se chtěla zabývat především zemědělstvím a vyzvat nového pana ministra a současně i pana ministra financí, aby bojoval za zájmy rezortu, který zastupuje - pan ministr zemědělství teď myslím - a nedělo se to, že jde proti zájmům rezortu, jehož je představitelem jako u předešlého pana ministra Nekuly. Jedná se nám především o škrty v dotacích, které měly podpořit zpracovatelský sektor, jenž má na starost zpracování zemědělské produkce na vyšší přidanou hodnotu, aby nedocházelo k vývozu surovin, které se k nám vracejí v podobě zpracovaných výrobků, ale právě ta přidaná hodnota zůstala v těch zemích zpracování. A já jsem ráda, že tady zůstal pan ministr financí, protože to by ho mohlo zajímat, z toho by mu mohly přitéct ty peníze do státní pokladny.

Chceme naplňovat státní pokladnu, tak pojďme tomu naproti a nenechejme si likvidovat škrty naše kvalitní zemědělství a chovejme se jako dobří hospodáři. Naši zpracovatelé a zemědělci dobrými hospodáři bezesporu jsou, jen se jim nesmí stále házet klacky pod nohy. A nemůžeme jim to ztěžovat, protože již dnes mají velkou nerovnoměrnost ve výši dotací oproti jiným zemím. A protože vy sám, chybějící pane ministře, říkáte, že musíme být soběstační v základních komoditách, tak já očekávám, že budete činit kroky na plnění těchto slov a přestane dělení zemědělců na velké a malé a nastane konečně dělení na produkující a neprodukující a v řadách našich členů budete mít zcela určitě spojence.

Dalším problémem pro zemědělce by bylo navýšení daně z nemovitosti. Již nyní naši zemědělci samozřejmě bojují s hendikepem nižších podpor a tento krok by je ještě více znevýhodňoval. Zvýšení daní by bylo prosím pro malé zemědělské firmy a menší podnikatele v oblasti zemědělství devastující, stejně jako bude devastující pro stejně velkou skupinu obyvatel v jiných podnikatelských rezortech, kam vaše rozhodnutí ohledně zvýšení těchto daní dosáhne. Ve svých předvolebních slibech i v koaliční smlouvě máte pomoc malým firmám a podnikajícím fyzickým osobám, a pokud je to tato pomoc, tak je nasnadě, aby se ta koaliční smlouva přepsala, protože neříká pravdu. A uvědomme si prosím dopady na tyto oblasti.

Současné zvýšení odvodů do sociálního systému bude pro zemědělství dalším krokem pro zvyšování cen potravin. Já bych tedy chtěla upozornit, že na svolané protestní akci konané v Praze v Lucerně v roce 2022 proti změnám ve společné zemědělské politice, kde pana budoucího ministra zemědělství zastupoval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který slovně přislíbil před fórem zemědělců prezidentovi Agrární komory Ing. Janu Doležalovi, že odvody do sociálního systému budou pro zemědělství pro toto období zrušeny. A realita - navýšení. Co dělá ministr práce a sociálních věcí? Mlčí, souhlasí, ještě s tím možná přichází a ministr zemědělství nebojuje.

Takže já bych vás chtěla požádat, pane ministře Výborný, abyste jako strana dostáli těmto slibům, které byly dány vaším čelným politickým představitelem, ministrem práce a sociálních věcí, na veřejném shromáždění, protože zástupci odborné zemědělské veřejnosti těmto vašim slibům uvěřili a nyní jsou bohužel všichni postaveni před naprosto jinou realitu.

Nebudu dále číst výčet dalších, dle nás tedy chybných opatření, protože můj kolega pan poslanec Kott včera zcela přesně popsal, s čím nelze ze zemědělského pohledu souhlasit. Vypíchla jsem tyhlety oblasti, které velmi citlivě zasáhnou zemědělský rezort ve všech jeho aspektech a poškodí ho nenávratně. Pokud je vaším cílem boj s velkými firmami, tak se musím smát, protože ty velké firmy ty kroky určitě nevítají, nevítá je nikdo, ale ony je přežijí. Kdo zapláče, budou malé a některé střední firmy nebo samozřejmě podnikající fyzické oblasti (osoby) v oblasti zemědělství. A neříkejme prosím, že jim pomáháme, protože vy je likvidujete v přímém přenosu. A sociální dávky, které chce pan ministr práce a sociálních věcí rozdávat, ty mu všechno prostě nezachrání. Já doufám, že tedy nastane prostor na zemědělském výboru, abychom o tom hovořili, a že vy jako ministr zemědělství se zasadíte o změny v konsolidačním balíčku a podaří se vám přesvědčit pana ministra financí, že tímto Andreje Babiše nezlikviduje, ale potopí spoustu malých zemědělců, kteří si to nezaslouží, protože jsou opravdu dobří. My umíme vyrábět dobré potraviny. Já si těch lidí vážím. Je to práce na celý úvazek, je to práce na 365 dní v roce. Kdo dělá živočišnou výrobu, ten nemá nikdy volno, protože krávu nezajímá, že je sobota nebo neděle ani že jdete ráno do kostelíčka. Kráva má svůj čas a tak to zkrátka je.

Takže já budu ráda, když nám tady zůstane ta živočišná, budou ji dělat velcí i malí a budeme zase patřit mezi ty, kteří byli v té Evropě kdysi nejlepší. Podařilo se to zlikvidovat za jiných vlád, nemůžete úplně za to, ale budu ráda, když budete stát na startu toho, že se to zlepší. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další vystoupí pan poslanec Hubert Lang a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, nebo ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k tomu všemu. Vlastně už tady druhý den vystupujeme ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Vy tomu říkáte nějaký ozdravný balíček, my tomu říkáme daňový balíček. Já potom v závěru ještě bych i nastínil nějaké řešení, které má hnutí ANO, tak jak my vidíme některé věci, abyste neříkali, že tady pouze jenom kritizujeme.

Když jsem se připravoval na to dnešní vystoupení, já v politikaření nejsem odborník na oblast ani ekonomiky, ale viděl jsem vlastně tu obrovskou materii, tak jsme získali i od našich analytiků určité přípravné materiály. Kolega Brabec, prostřednictvím pana předsedajícího, který tady vystupoval asi před dvěma hodinami, říkal: něco ne, něco určitě ne, s něčím bychom mohli alespoň částečně polemizovat. Já když se dívám do takové té materie toho návrhu, tak dopady zavedení vládního balíčku na mladé lidi, já o tom budu hovořit, tak rozhodně nemůžeme souhlasit s tím, co se připravuje. Daň z přidané hodnoty, změny těch dépéháček, nesouhlasíme, daň z nemovitých věcí, navyšování, to znamená nějaká daň z úspěchu - opět nesouhlasíme. Budu o tom hovořit. Zvyšování daně z hazardních her - ano, tady můžeme v určitých věcech případně souhlasit. Dopady balíčku pro hospodářských růst - z našeho pohledu to bude mít negativní dopad a mnoho kolegů už tady, daleko fundovanějších než já, o tom tady hovořilo. Faktické zrušení stavebního spoření - zcela určitě nemůžeme souhlasit, protože to bude likvidační. Navyšování cen dálničních známek - zcela asociální věc, budu se k tomu také vyjadřovat. Úpravy stavebních... spotřebních daní. Tam některé věci bychom mohli podpořit. Navyšování z příjmu právnických osob - rozhodně nemůžeme souhlasit. Dopady daňového balíčku v době propadu reálných mezd, tak se domníváme také, že to není dobrá věc.

Potom je tady ta naše konsolidace, o které se budu zmiňovat v závěru svého vystoupení. A ty zmiňovaní včelaři, o nich se tady už zmiňovalo několik mých kolegů z našeho klubu, předřečníků. To znamená, já bych se chtěl vyjádřit jako první věc ty dopady zavedení vládního balíčku pro mladé lidi. Potom bych se chtěl dotknout daně z nemovitosti a faktického zrušení stavebního spoření.

Takže k tomu prvnímu. Pětikoalice plánuje mimořádné zdanění studentů. Žádná skupina si tedy opravdu před touto vládou již nemůže být jistá vůbec s ničím. Tato z mého pohledu zcela asociální vláda nemyslí na mladé lidi. Investice do mladých lidí je, přátelé, ovšem investice do budoucnosti České republiky, do vzdělání lidí, prostě aby ti lidé měli jakousi perspektivu, aby chtěli žít v naší zemi, je to vlastně budoucí generace, která bude potom pokračovat v nějaké cestě po nás.

Je zřejmé, že vláda svou deklarativní fiskální konsolidaci založila, povýšila jenom na zdražování a rušení výhod těm občanům, které si vybrala. Máme tady kategorii seniorů, na kterou vy jste se zaměřili, a já tady hovořím o kategorii mladých lidí, kteří jsou, v uvozovkách to berte, také obětí tohoto vašeho ozdravného - z mého pohledu daňového - balíčku. Vláda ihned v prvním roce své vlády snížila slevu na jízdné pro studenty. Takže první rána do vazu pro mladé lidi bylo, okamžitě jste se vrhli na jízdné pro studenty. Původní sleva na jízdném, která činila 75 %, vláda se rozhodla snížit o 25 procentních bodů, tedy na úroveň pouze 50 % z plné ceny. Tento v uvozovkách škrt je přitom velice razantní v zásadě jen pro rozpočty studentů a případně jejich rodin. Státní rozpočet si tímto krokem měl přijít zhruba na 2 miliardy korun.

Já tady mám osobní zkušenost, protože jsem pracoval jako vychovatel na střední průmyslové škole, kde jsme měli vlastně studenty z celého Západočeského kraje, a věřte mi nebo ne, byla to pro ty lidi obrovská finanční pomoc, když prostě ty jejich děti mohly mít tu slevu na studenta při dojíždění vlastně do té Plzně, když dojížděly odněkud z Aše a podobně z těchto míst. Když se potom stalo to, co se stalo, po nástupu vaší lepší, radostnější, pravicové vlády, tak u nás na tom internátě, nastalo poměrně velké zděšení a měli jsme tam dokonce odhlášky, protože ne každý je bohatý, ne každý prostě, jsou to třeba matky samoživitelky, které měly třeba dvě děti na střední škole, a věřte mi, že jsme měli při nástupu do ročníku prostě odhlášky ze střední školy z důvodu, že prostě ta matka nebyla schopna ufinancovat vlastně dojíždění svého dítěte na tu střední školu. Až takhle někteří lidé počítají každou korunu.

Já tady od pana ministra financí slyším milion sem, milion tam, EET zrušení, pohoda, lahoda, prostě je to pod moji rozlišovací schopnost. Ale on se pohybuje v nějakých možná makročíslech, ale když potom si to rozklíčujeme, dostaneme se k těm obyčejným lidem, tak tam každá stokoruna, každá možná i padesátikoruna pro určité lidi, a takové případy jsme tam měli také sociální, tak je prostě pro ty lidi spousta peněz. Podle Ministerstva financí využívají tuto slevu jen ti studenti... Nebo tedy... Naprosto zásadní je zrušení slevy na studenta, tedy slevy, která studentovi alespoň částečně finančně ulevuje. Ročně si student soustavně se připravující na budoucí povolání může odečíst částku 4 020 korun, to je 335 korun měsíčně. Podle Ministerstva financí využívají tuto slevu jen ti studenti, kteří si vydělávají více než 205 600 korun, což odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku cca 17 100 korun. Jenže nad těch 17 000 měsíčně si nevydělávají jenom ti, kteří mají údajně zneužívat systém vysokoškolského vzdělávání. My jsme na to také reagovali, byly to z mého pohledu takové skandální výroky, že někteří studenti vlastně zneužívají ten status studenta jenom k tomu, aby si prostě vydělávali nějaké větší částky a využívali všechny možné odpočty.

Já se to nedomnívám. Já se domnívám, že v této zemi jsou tisíce studentů, kteří se po dobu svého studia musí spoléhat pouze čistě na sebe, a to z různých důvodů. Máme lidi z neúplných rodin, ne každý se narodil se zlatou lžičkou v ústech. Dneska prostě není vůbec jednoduché třeba dojíždět do měst, kde jsou vysokoškolské univerzity, protože ne každý bydlí v Praze, v Brně, v Plzni, kde třeba ty fakulty jsou, a potom je to samozřejmě pro ty rodiče i pro ty studenty daleko jednodušší, ale když tam prostě musíte dojíždět, tak vás to dneska stojí obrovské peníze.

To, že musejí více pracovat a mnohdy i financovat svoje studium, z nich nedělá příživníky, prosím vás. Takže já se domnívám, že když tedy ten student opravdu si najde nějakou brigádu nebo se někde snaží, tak nemůže na něj být pohlíženo - a takto to bylo vlastně řečeno ze strany současné vlády - že to je jakýsi příživník, jakýsi parazit nasátý vlastně na státní rozpočet, který čerpá jenom nějaké odpočty. My se to rozhodně nedomníváme a myslím si, že tato vyjádření byla velice nepatřičná vůči těmto takto pracujícím studentům. Vůbec nerozumíme tomu, opakuji tady kolegu Babku, který vystupoval v této věci přede mnou, jak to může říkat vláda, která má ve svém čele bývalého rektora veřejné vysoké školy. To je prostě opravdu alarmující. Pokud případně má ministr školství, který o tom taktéž hovořil, nějaké informace, že je systém zneužíván, musíme řešit problém toho zneužívání, a ne šmahem zrušit všem benefit, těm poctivě se připravujícím studentům, které naše země určitě potřebuje. 17 100 korun v dnešní době není příjem, který bude stačit současnému studentovi, což je vlastně dospělý člověk, na to, aby řešil všechny svoje úhrady. Nemůže mu to stačit zcela určitě na náklady z hlediska potravin, nájem, kolejné, učební pomůcky, které si musí kupovat, případně energie, když třeba nebydlí na koleji, mají sdílené nějaké byty, či dopravu. Navíc jsou vysoké školy zpravidla ve větších městech, ve kterých je život finančně náročnější. Tady už jsem o tom hovořil, že když opravdu dneska máte - a mám ve svém okolí - lidi, kteří mají děti na vysokých školách, tak ten náklad měsíční je tedy opravdu raketa, když to řeknu úplně lidově.

Vláda dnes brojí proti studentům na vysokých školách, zdražuje jim život na kolejích, ruší jim slevy na dani. Pokud to takto bude pokračovat, tak se to projeví ve snížení zájmu mladých lidí studovat. Má někdo prosím vás snad zájem na tom, abychom neměli dostatečně vysokoškolsky vzdělané určité procento budoucí generace? Tady v tomto případě prosím vás vy s vaničkou vylijete i dítě. Vy tady prostě odeberete určité výhody těmto lidem, někdo z těch důvodů čistě ekonomických opravdu třeba to studium přeruší, to se dostáváme někam, co jsme se učili o první republice, kdy prostě bohatí studovali a chudí, když neměli nějakého sponzora, tak prostě studovat nemohli. My přece musíme mít zájem, aby co nejvíce lidí dosáhlo co nejvyššího stupně vzdělání, abychom byli vzdělanostní společností. Pokud já si dobře pamatuju, tak v programovém prohlášení této vlády bylo, že chceme být společností, která je vzdělanostní. A vy tady vlastně jdete úplně proti tomu svému programovému prohlášení. Přitom podíl vysokoškolsky vzdělaných v populaci 25 až 34 let tady v té části populace, která studuje nebo případně končí vysokoškolské vzdělání, a je to prostě nějakým způsobem napříč Evropskou unií možné posoudit, je tam komparovatelnost - je v České republice jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Takže my tady máme jednu z nejnižších měr vysokoškolských studentů a těmito opatřeními tohoto balíčku ještě založíme problém, že možná ještě více klesneme.

Co můžou dělat ti studenti v letních měsících? Letní měsíce jsou ideální příležitostí pro studenty, jak si nějakým způsobem přivydělat. V praxi nejčastěji volí zaměstnání na základě dohody o nějaké provedené práci nebo dohody o pracovní činnosti. Co se stane od příštího roku, pakliže ozdravný balíček nebo daňový balíček projde? Od příštího roku ale musí počítat s tím, že se podmínky zdanění brigád výrazně zhorší. Zejména nízké zdanění hrubé odměny do limitu je hlavním důvodem atraktivity pracovních dohod. Takže opět tady jdeme proti tomu, co je potřeba. Studenti pracující současně pro více zaměstnavatelů neplatí pojistné ani z jedné dohody, pokud je hrubá odměna u každého zaměstnavatele do limitu, neboť v roce 2023 se zatím stále limit sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť - dodává daňová poradkyně společnosti.

Další věc, která dopadne na mladé lidi. Mladí lidé, kteří si založí rodinu - a je asi snad normální, že mladí lidé zakládají rodiny a měli bychom mít zájem, aby mladí lidé měli děti - přijdou o takzvané školkovné, tedy slevy na umístění dítěte do předškolního zařízení. Jde opět o negativní signál mladým lidem a mladým rodinám. Nevidíme, že by vláda motivovala mladé, aby studovali. Stát má množství pozitivních externalit ze vzdělané populace. Vzdělaná populace je ve své podstatě schopna určitého kritického myšlení, dokáže pracovat s dezinformacemi a samozřejmě taky zpravidla má vyšší mzdu, vytváří tedy vyšší přidanou hodnotu a to vytváří dostatečné příjmy i pro státní rozpočet. Nevidím důvod, proč bychom měli jít proti této věci. Tady snad na tom se shodneme.

Jak jsem řekl, ceny vysokoškolských kolejí začínají být neúnosné. Studenty v posledním zhruba roce a půl zasáhlo několik zatěžujících situací. Rostou výdaje na bydlení a stravu. První vlna zdražování kolejného již proběhla, a to na začátku akademického roku. Některé vysoké školy ale zdražují i průběžně během semestru. Takže vy počítáte s nějakou částkou, máte možná na to nastavený nějaký limit i z té rodiny, která vám v tom případě pomáhá, a vy se najednou dozvíte, že vám tam skokově naroste například ubytování, energie, stravné na koleji a další věci.

Například strahovské koleje Českého vysokého učení technického v září navýšily cenu o 16 %, začátkem března o dalších 15 %, to znamená, došlo celkem o 31 % navýšení během jednoho semestru. O třetinu když se vám zvednou náklady a máte na to nastavený nějaký limit, tak z čeho to mají ti studenti prosím vás pokrýt? Studenti se zdražováním zásadně nesouhlasí.

Tady je potom otázka, kdy mladí lidé často volí například Pirátskou stranu. A tady bych chtěl říci na kameru tedy, aby si mladí lidé rozmysleli, kdo za nimi stál, kdo jim umožňoval určité benefity, kdo nechce, aby tyto benefity byly zrušeny a kdo prostě zvedne ruku pravděpodobně zítra, nebo pozítří, nebo kdy se dostaneme k tomu hlasování potom dále ve druhém a třetím čtení, pro ty věci, které budou vlastně pro ně přítěží.

Mnoho studentů v České republice se poslední léta potýká s nárůstem duševních potíží. Jednou z možných aktivit, které podle odborníků pomáhají mladým zvládat vztahy ze studia, jsou sportovní aktivity. Kolega Babka o tom zde také hovořil, prostřednictvím paní předsedající. Bohužel i v této věci vláda vlastně vůbec nehledí na to, že existují nějaké statistiky, které říkají, že tam je ta psychická zátěž a že ty sporty pomáhají. Najevo vláda to nedává, a že si nejen u mladých neváží duševního, respektive jejich fyzického zdraví, vládní pětikoalice se rozhodla zvýšit DPH na sport o 2 procentní body. To znamená, v této věci já tady opravdu nevidím jediné pozitivum toho úsporného balíčku, respektive možná tam něco ušetříte, ale v tom finále tam bude velké minus, protože potřebujeme, co nejvíce mladých lidí aby nám studovalo. A jestliže těm lidem budete házet klacky pod nohy těmito negativními opatřeními, tak je to určitě kontraproduktivní.

Jako druhou věc, kterou jsem si vytáhl z toho balíčku, je daň z nemovitých věcí, kdy dochází k dvojnásobnému navýšení a pravidelné valorizaci této platby, pakliže to bude schváleno. Zvýšení daně z nemovitosti na zhruba dvojnásobek se dotkne drtivé většiny českých domácností, protože struktura vlastnického bydlení v České republice je zcela odlišná od zahraničí. V České republice bydlí ve vlastnickém bydlení zhruba 80 % české populace. Proto nelze porovnávat daně z nemovitých věcí mezi jednotlivými zeměmi EU. Tady se často setkáváme s tím, že tyto daně jsou nízké, proč bychom je tedy nemohli zvýšit? Jak jsem tady citoval, v České republice je opravdu trendem, že spousta lidí bydlí ve vlastních baráčcích. Já sám jsem z Plzně-severu, kde ve své podstatě je to jedna vesnička vedle druhé, kdy ti lidi prostě buď tam ty baráčky podědili, nebo si je postavili, našetřili si na ně. A tato pravicová vláda, která ve svých zejména předvolebních slibech říkala ústy svých čelných představitelů "nebudeme zvyšovat daň z nemovitosti"- já ty citace tady ještě některé zmíním - tak dneska činí úplný opak.

Jak k tomu přijdou ti lidé, se ptám, když se prostě snažili celý svůj život, buď tady nějakou nemovitost zdědili, nebo vlastním přičiněním se o nějaký svůj domeček postarali, mají to pod hypotékou? Já sám splácím už 25 let hypotéku na svůj dům na venkově a teď se modlím jenom proto, že nebydlím úplně v tom blízkém prstenci v okolí Plzně, protože samozřejmě tam potom daň z nemovitosti je násobně vyšší, a nevím opravdu, když mi potom přijde složenka, já to třeba unesu, ale je tam spousta seniorů, i samostatně žijících seniorů v těch domcích, a vy jim to chcete takovýmto způsobem zvednout. (Hlas z pléna.) Nevím, co je na tom strašného, pane kolego, nepokřikujte, já bych to tady rád dokončil.

Nelze vůbec akceptovat argument, že jde o navýšení jenom o nějaké stokoruny. Ona pro někoho je stokoruna nic, pro někoho, jak už jsem tady zmiňoval i u studentů, třeba 200, 300, 400 korun spousta peněz, a když ti lidé mají třeba jednu dvě nemovitosti, protože i takoví jsou, a myslím si, že bychom neměli závidět lidem, že mají třeba jednu nebo dvě nemovitosti, no tak potom to celkem leze do peněz.

Česká republika má nejvyšší propad reálných mezd ve své historii a současně ze všech zemí OECD. V této bezprecedentní situaci zvyšovat celospolečensky daně z nemovitých věcí je z pohledu hnutí ANO zcela nepřijatelné. Ceny nemovitostí zároveň v České republice jsou zásadním problémem. Nacházíme se v krizi bydlení, kdy v poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazněji, než rostly mzdy. Na koupi bytu potřebujeme přibližně 15 ročních mezd. Nejvíce ze všech zemí v rámci EU. Absolutní minimální zásadou politiky by mělo být tedy nedělat nic, co by dostupnost bydlení ještě výrazně zhoršilo. To ovšem také nechceme. Kroky pětikoalice ve zvyšování daní z nemovitých věcí jsou fakt zcela opačnou cestou.

Tady bych použil pana ministra financí, který před volbami, kdy lákali své voliče, a i na tyto sliby jste pravděpodobně částečně uspěli, kdy pan Stanjura říká - sám před volbami hrdě odmítal zvýšení daní z nemovitých věcí: Mít kde bydlet není luxus, říká. Odmítáme, odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Opakuji: Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a svoji rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. Opakuji: Zvyšování daně z nemovitosti, vážení voliči, nepřipustíme. Nepřipustíme, nepřipustíme! Opětovná (?) pětikoalice hovořila v předvolební kampani. A jaká je realita? Realita je zcela odlišná.

Víte co? Politika je o tom, že slibem nezarmoutíš, se říká, že jo? Ale já bych se, pane ministře financí, být vámi, styděl. Vy jste prostě nalákali své voliče na falešné sliby. Nemusíte říkat ach. Já se domnívám, že mám pravdu. Proč jste lhal před těmi voliči? Proč jste lhal voličům, kteří vám možná uvěřili, a dostali jste ty hlasy? Já opakuji znovu: zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. Víte co? Elektronická stopa nebo nějaké prostě tisky jsou zrádné v tom, že jednou něco pronesete a prohlásíte, tak ono potom se z toho těžko utíká. Jsou věci, které jsou na hraně, protože můžeme mít nějaký určitý výklad věci, jeden to řekne takhle, druhý si to může myslet takhle, ale opět opakuji: zvyšování daně z nemovitosti v žádném případě nepřipustíme.

Zvýšení daně z nemovitosti dle našeho pohledu na věc bude mít proinflační dopad. Opět zvyšuje ceny. Myslím si, že inflace s námi celkem dobře cvičí díky tomu, že jste nezastropovali ceny energií, ale díky dalším vašim krokům vlastně jste znehodnotili úspory našich občanů velice zdatně za ten rok a půl vaší vlády, a tato věc je opět velice proinflační. Tady dochází k přesnému opaku, než by se pětikoalice měla snažit, nebo to, co říká vlastně navenek jakoby lidem.

Chceme udělat ozdravný balíček. - No my tady máme první takovou věc, která je čistě proinflační. Majitelé komerčních nemovitostí zvýšení daně jistě přenesou do zvýšení ceny svých výrobků a služeb. Proč by to neudělali? Proč by to nechali na sobě? Oni to přenesou dále. Podobně to bude mít negativní vliv i na trh s nájemním bydlení. Dneska spousta lidí, (nesrozumitelné) nemají šanci vůbec dosáhnout na vlastnické bydlení vzhledem k tomu, jak jsou vysoké hypotéky, jaké jsou ceny nemovitostí, tak přecházejí vlastně do nájemního bydlení, protože pakliže chtějí vůbec bydlet sami, tak prostě jim nic jiného nezbývá. A majitelé samozřejmě to promítnou do růstu cen nájmů, konečné navýšení pak zaplatí nájemník. To opravdu chceme, aby se nám šponovaly na tom už takto nedostupném trhu s bydlením ceny nájemního bydlení?

Problém vznikne primárně u méně ekonomicky úspěšné části populace, která bude muset nést navýšení této daně. Je to mimořádně asociální krok. Mimořádně asociální krok z našeho pohledu. A slova Zbyňka Stanjury - opakuji: Mít kde bydlet není luxus. Mít kde bydlet není luxus.

Nechápeme a nesouhlasíme s tím, že špatné hospodaření vládní pětikoalice mají zaplatit obce, respektive občané našeho státu. Nechápeme, proč v době krize bydlení, kdy dochází k navýšení ceny nemovitostí v relaci s průměrnou mzdou, kdy dochází k dramatickému poklesu životní úrovně, pětikoalice tímto krokem zhoršuje ještě dostupnost už takto nedostupného bydlení. Já tomu opravdu nerozumím, prostě to je absolutně asociální krok. Stát nemá zhoršovat situaci na trhu s bydlením, ale má ji naopak řešit.

Hnutí ANO představilo řadu opatření. Kombinace rostoucích cen nemovitostí v korelaci s průměrnou mzdou, vysokých splátek hypoték, obřích nákladů spojených s bydlením, je tam energie, vodné, stočné a inflace, drtí nejenom mladé rodiny. Dneska už se to dotýká vlastně i středněpříjmových rodin, kdy je známo, že vlastně už docházejí finanční prostředky i u středněpříjmových rodin, kterých se to dříve vlastně nedotýkalo, tak vlastně dneska už prakticky žijí z měsíce na měsíc a dochází jim nějaké úspory. Co budeme potom dělat? Všechny ty lidi naženeme někam na úřady práce pro nějaké dávky? To je cílem? Rozevřít nad každým tady deštník, aby každý natáhl ruku, i lidé, kteří pracují? Vlastní bydlení se tedy stává v současné době stále více nedostupným.

Naše ministryně Klára Dostálová, prostřednictvím paní předsedající, navrhla řadu opatření, která tuto krizi pomáhala, a pomalu jsme se ji snažili řešit. Navrhovali jsme kroky, které byly systémové a dlouhodobé, ale také okamžitá opatření. Stavební zákon, který se zde také probíral, by výrazně zrychlil výstavbu, a navrhla ho ještě naše vláda. Bohužel byl nahrazen novelou, která je opět kompromisem pětikoalice a zcela rezignuje na vymáhání lhůt, zastupitelnost úředníků a jednotnou metodiku a nějakou čitelnost stanoveného prostředí. O vyřešení systému nemovitostí ani nemluvím.

Základním klíčem řešení krize z našeho pohledu je samozřejmě akcelerace výstavby, protože platí, čeho je málo, to je drahé. Pakliže bude těch bytů nedostatek, tak logicky bude stoupat cena, bude stoupat cena pronájmu a tak dále. Náš plán řešení bytové krize - abyste neříkali, že pouze kritizujeme - byl celkem jasný. Chtěli jsme zavést vícegenerační hypotéky. U nich pak prodloužit dobu splatnosti až na 40, případně i více let s určitou garancí státu. Možnost rozdělit vícegenerační domy na samostatné bytové jednotky a okamžité řešení za málo peněz. Ukončily by se tak spekulace s byty na určitých digitálních platformách. Snažili jsme se aktivovat dotační tituly na podporu úroků z úvěrů na (nad?) 5 % pro vybrané skupiny obyvatelstva. Určitě bychom nerušili státní podporu stavebního spoření. Systémově jsme se snažili rozumně přenastavit a využít výhradně na podporu bydlení včetně motivace státu zajištění nízkoenergetických opatření. Snažili jsme se vytvořit státního developera. Stát vlastní tisíce pozemků, které má k dispozici, a mohla tam být zahájena výstavba a mohla se ta výstavba rozjet. Podpořit PPP projekty v oblasti výstavby nájemního bydlení.

Problémy lidí v důchodovém věku, kdy se mohlo řešit výstavbou domů seniorů takzvané seniorské bydlení. Chtěli jsme podpořit výrazně výstavbu studentských kolejí. Chtěli jsme navyšovat investice do dopravní infrastruktury, umožnit družstevním bytovým společnostem výstavbu a správu bytů bez zbytečných regulačních administrativních bariér, chtěli jsme otevřít diskusi nad zbytností vybraných regulačních spojení se stavebním procesem. A rozhodně nás tedy nenapadlo jako středopravou stranu, abychom předčasně pokutovali lidi, jestliže si někdo rozhodne, že se svoji hypotéku předčasně splatí. To je taky jedna z věcí, kterou prostě navrhujete vy, a je to prostě z mého pohledu absolutně nepochopitelná věc.

Můžeme čekat, že tisíce korun navíc, které chce stát na každém bytě vybrat, zaplatí opět daňoví poplatníci nebo nájemníci, říká spoluzakladatel finanční společnosti Patriot Jiří Paták. Podle něj nájemní bydlení zdražil za poslední rok ve všech regionech dvouciferně. - Takže ke všemu tomu, jak se zdražuje absolutně všechno, na co se podíváte, tak vlastně víc jak dvojciferně se zdražilo bydlení! - Přičemž změna daně z nemovitosti působí další nárůst. - Změna daně z nemovitostí způsobí další nárůst, opakuji pro občany na kameru. Dodal, že z navržených vládních kroků trčí kompromisy, které opticky rozpočtu pomohou, ale v důsledku prakticky nic nevyřeší. Je potřeba si uvědomit, že u nájemního bydlení je daň z nemovitosti pro majitele náklad, který zcela jistě se projeví v ceně nájmu, uvedl Asociaci nájemního bydlení (?). S tím, že změna daně z nemovitosti ovlivní trh s nájemním bydlením, souhlasí i analytik Finnogo Petr Matáček. Uvedl, že investoři pronajímající nemovitosti pravidelně tuto daň promítnou do výše nájemného.

Tak když nechcete poslouchat nás, tak prosím vás, poslouchejte aspoň odborníky, kteří se v této oblasti pohybují. Všichni vám říkají, že prostě toto není dobře. Není to dobře, zástupci pětikoalice. Vy tady pro to zvednete ruku. Celá řada z vás je starostů, prostě máte na svých teritoriích problém s bydlením, ať už nájemním bydlením, seniorským bydlením, a vy prostě pro to zvednete ruku pro takto, takovouto věc, kdy vám tady odborníci napříč spektrem říkají, že to je špatně?

Nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný, napsal na sociální síti Facebook v srpnu 2021 předseda poslaneckého klubu a tehdejší opoziční politik ODS Zbyněk Stanjura. Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný - opakuji. Tady mám už asi druhý nebo třetí citát pana současného ministra financí, který v době, kdy byl v opozici, hovořil zcela jinak. Tak já nevím, jestli prostě nějaký Jekyll a Hyde, prostě trpí nějakou rozdvojenou osobností, kdy prostě jednou říká A, potom říká Z, podle toho, jestli jsem zrovna v opozici, nebo v koalici. Ale prosím vás, přece konzistentní politik nemůže se takto vyjadřovat. Jednou řeknete A, jednou řeknete Z a co si z toho má potom člověk vybrat? Nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. - Tady prostě ta věta je a té věty se prostě nezbavíte. - Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídí bydlení. Kromě toho vyšší zdanění promítne se do ceny nájmu a jediné, kdo to zaplatí, jsou právě nájemníci. To není ta správná cesta. My naopak jako ODS chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.

Tady to všechno můžu podepsat. Ať sem pan Stanjura přijde, já mu to takhle všechno podepíšu. Ale on toto říkal v době, kdy byl opozičním politikem, a v době, kdy se stal ministrem financí, teče mu tím děravým deštníkem na hlavu, tím deštíkem rozevřeným proti drahotě, sbírá každou kačku, kde potřebuje, tak najednou hovoří úplně obráceně? Já se ptám, pane ministře, jestli byste mi mohl odpovědět potom, jestli budete mít ještě na tu sílu, na tyto vaše výroky? Proč jste jednou řekl to, jednou jste řekl to? Mně to připadá opravdu jako schizofrenie.

Takže to je k dani z nemovitých věcí.

Třetí věc, která mě zaujala v daňovém balíčku, faktické zrušení prakticky stavebního spoření. Zrušení části státní podpory stavebního spoření v době, kdy stavebnictví stagnuje, v době, kdy úroky z hypoték přesahují závratných - a nikdo to vůbec nepředpokládal - více jak 6 %, a v době, kdy se stále více lidí potýká s problémy vlastního bydlení. To není opravdu dobrý nápad. Tento krok výrazně omezuje atraktivitu stavebního spoření pro občany, kteří chtějí šetřit na bydlení nebo využít stavebního spoření jako způsob určité investice. Jde o faktické zrušení stavebního spoření. Tady prostě opravdu ten produkt bude tak nevýhodný nebo tak nezajímavý, že jako jenom šílenec by si dneska znovu dával nějaké stavební spoření.

Je nevyhnutelné si uvědomit prosím vás, a opět pro pětikoalici, že pro zachování atraktivity stavebního spoření by měl stát přistoupit právě k pravému opaku a aspoň dorovnat výši podpory stavebního spoření o inflaci. Snížení výše podpory o polovinu v době bezprecedentní inflace, s kterou vláda Petra Fialy prakticky nic nedělá, má za následek faktické zrušení tohoto produktu, který v České republice byl hojně využíván. Obrovské množství lidí, já jsem někde zaregistroval, teď mě netahejte za fusekli, možná že nejsem odborník úplně v ekonomice, 2,4 milionu lidí, prostě mělo nějakou formu stavebního spoření.

Navíc zrušení části podpory stavebního spoření povede, a povede jistě, k narušení stability a predikovatelnosti tohoto systému. Stát se musí chovat nějakým konzistentním způsobem. Jestliže někdo je čtyři roky v opozici, potom prostě nastoupí do koaličních lavic, pak zase třeba díky tomu, že voliči mu nedají takovou důvěru, asi půjde do opozice. Vy tady pořád říkáte, že se máme chovat státotvorně, že bychom měli prostě zachovávat nějakou lajnu, která přichází napříč vlastně několika volebními obdobími, a my tady prostě jednou řekneme, založte si stavební spoření, potom se to otočí, my jsme v opozici, vy jste v koalici, a vy najednou to zrušíte, my prostě pak třeba za dva roky vyhrajeme, a my to zase prostě zrušíme, protože jsme si řekli, že ten váš krok nebyl dobrý, a teď ten občan chudák, ten v tom plave prostě a neví vůbec, co si má myslet. Tady prosím vás měli bychom se opravdu chovat nějak konzistentně a měli bychom prostě zachovávat a měli bychom se na tom dohodnout, tady na této věci, aby jedna skupina to nezavedla a druhá skupina to okamžitě, ta, co se dostane k moci, nezrušila.

Lidé, kteří užívají stavební spoření nebo s ním počítají - takže zase je to něco, že prostě za pochodu, kdy už prostě něco existuje, tak najednou měníme, prostě měníme tu situaci - mohou být zaskočeni tímto krokem, a tím ztratí důvěru ve státní garance a podporu. To znamená, jestliže naši občané ztratí v nás zákonodárce nebo ve stát důvěru, tak to je asi to nejhorší, co nás může potkat. Každý politik prostě, který ztratí důvěryhodnost, tak by se měl sebrat a měl by odejít.

Stavební spoření je jedním ze základních nástrojů podpory bydlení a investic v oblasti nemovitostí, což je velice důležité pro rozvoj a stabilitu trhu s nemovitostmi. Zrušení části podpory ovlivní poptávku po bydlení a investicích a bude mít zcela jistě negativní dopad do ekonomiky a stavebních odvětví. Je na to navázána celá řada věcí, stavebních firem a podobně, je tam obrovský asi výběr HDP a dále.

Ceny nemovitosti jsou zásadní problém. Nacházíme se, jak jsem již říkal, několikrát tady, a prochází to napříč tím textem, v krizi bydlení. Poslední dekády rostly ceny nemovitostí výrazně rychleji než mzdy. Na koupi bytu, opět opakuji, potřebujeme 15 ročních mezd, to je zcela vražedné a prakticky pro středněpříjmové lidi se sen o tom, že by bydleli ve vlastnickým bydlení, stává prakticky nedostupným.

Další věc daňového balíčku, navyšování cen dálničních známek. Já jsem tady dneska zaregistroval, že pan Stanjura říkal něco v tom duchu, že dálniční známka, která se zvedne o 800 korun vzhledem k tomu, že už prostě to x let nebylo zvednuto, že tam je nějaká inflace, že to je vlastně tak jakoby v pohodě, no. Já pocházím z regionu, kde abyste se vůbec do práce dostali, tak musíte jet 45, 50 kilometrů vůbec do toho místa výkonu trošku lepší práce. A jestliže prostě jedou dva manželé po dálnici do práce, no tak pro ně, jestli ta dálniční známka se zvedne u dvou vozů, které potřebujou, protože nejezdí spolu do té práce, tak se jim to zvedne o 1 600 korun za rok. A přátelé, já nevím, v jaké bublině žijete vy, ale já jsem člověk, který prostě pochází úplně z normálního prostředí a prostě máme taky v rodině dvě auta, a jestli tedy dáme s paní mojí 1 600 korun navíc, nebo nedáme 1 600 korun navíc, když nebudu poslancem, tak já to sakra taky poznám. Když se vrátím do těch normálních reálií a budu zase jezdit do práce, někam dělat vychovatele, tak prostě pro mě těch 800 korun to navýšení a sakra znát. Možná pro někoho je to nic, že někdo chodí na masáže za 23 000, tak to možná 800 korun vůbec nepocítí, ale 800 korun je peněz dost.

A teď proč to stát dělá. Stát si vždycky najde, jak jsem říkal tady, najde si skupinu, najde si seniory, najde si studenty, najde si prostě někde, kde to vybere, protože jak jsem říkal, dálnice sice máme mizerný, máme jich málo, za naší vlády, za pana Havlíčka, se aspoň něco rozestavělo nebo postavilo, ale prostě když někam vyjedete, tak vždycky na tu dálnici najdete, že jo, takže prostě, ať chca nebo nechca, tak vy prostě tu dálniční známku si musíte koupit, a stát to krásně vybere, super, prostě jednoduchý výběr, že jo. A teď tady máme prostě nějaké parametry. Pochybná kvalita, méně kilometrů naší dálniční sítě. Tady jsme, už to někteří kolegové zmiňovali, když přijedete do Bavorska, přijedete do Rakouska prostě, tak jedete, u nás by vám vypadly plomby, najednou přijedete na tu dálniční síť. Teď jsem byl v Maďarsku, jsou to nádherné silnice. Do Polska, prostě všichni nás předběhli. A my tady prostě budeme lidi ždímat, budeme je ždímat jak mokrý hadr a budou jezdit po těch rozhrkaných dálnicích. Hlavně jsme tam teď dali stopadesátku, že jo, takže nebudeme jezdit 150, budeme jezdit 170 a rozbijeme si hubu ještě na těch rozbitých dálnicích.

Prosím vás, opravdu nemůžeme chtít po těch občanech, aby donekonečna všechno drželi. Prostě český národ je takový, my jsme takoví, že prostě držíme, držíme, necháme si nakládat a necháme si nakládat. Podívejte se dneska na Francii. Tam se začalo mluvit o tom, že se zvedne odchod do penze na úroveň 62 let, a zapálili půlku Paříže. My tady lahoda, pohoda, 68 let, jo, 800 korun zvýšení na dálnice prostě, a my tady jsme v klidu, že jo, my si ještě zatleskáme. A vy se ještě domníváte, a vy se ještě domníváte tady na pravé straně spektra, že to je v pohodě. Tady lžete lidem, prostě vymýšlíte si tady věci, říkáte, nebudeme zvyšovat daně. Pic - zvedneme daně. Jako co si o tom já mám myslet? Nebo co si mají o tom myslet lidi? Vám snad prosím vás nepíšou lidi? Vy nežijete, vy žijete v nějaké bublině jiné? Nebo je bublina vaše - naše bublina? Já myslím, že Facebook máme všichni nebo Instagram. Mně píšou stovky lidí, kteří říkají, prosím vás, to přece není možné, jak dlouho to ještě máme vydržet? Ještě dvaapůl roku to máme vydržet, že vy máte pětikoalici?

Samozřejmě máme demokracii. Kdyby to šlo, tak jsem vtrhnou lidi a nahází vás do Vltavy, ale prostě to nejde, že jo? Je tady ochranná služba, která vás asi zachrání pravděpodobně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, v tomto případě vás musím vést k pořádku.

 

Poslanec Hubert Lang: Já nevím, co jsem řekl špatně, pane předsedající. Ve středověku v Praze se to řešilo, že když někdo prostě byl loupežník, tak ho šoupli do pytle a hodili do Vltavy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Na základě řádného soudu, nikoli lidového. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Hubert Lang: Paní Decroix, prosím vás, nepokřikujte na mě, jestli mi něco chcete říct, můžete sem přijít na pultík. Jako vaše vyjádření v televizi a v prostoru jsou fantastická. Můžeme se o tom bavit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím oslovujte.

 

Poslanec Hubert Lang: Prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nechte mě řídit schůzi, já to odřídím. Oslovuje se vždy prostřednictvím předsedajícího. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobře, když se vrátíme tedy k těm dálnicím, těm fantastickým dálnicím tedy. Zdražení o 2 300 korun za roční známku. Já bych poprosil, pane předsedající, aby tady paní Decroix na mě nepokřikovala, já bych si to tady chtěl sám říct.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, i vzhledem k pokročilé noční době vás poprosím o to, abyste na sebe nepokřikovali. To je správná připomínka. (Děkuju.) A vás, pane poslanče, abyste mluvil k věci. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Vy myslíte, pane předsedající, že nemluvím k věci, když tady říkám, že se zdražuje o 800 korun dálniční známka na síť našich dálnic, které za to nestojí? Nebo co myslíte? Řekněte mi prosím vás, jestli jsem doteď nehovořil k věci? Já mluvím ke konsolidaci veřejných rozpočtů, vy tomu říkáte úsporný balíček, já tomu říkám daňový balíček. Já se tady dotýkám věcí a jedna z věcí, která se týká toho balíčku, je navyšování cen dálničních známek. Je to snad něco proti něčemu? Tak mi řekněte, co dělám špatně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mluvil jsem o předchozí poznámce ohledně ochranné služby. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobře, omlouvám se ochranné službě. Ale o tom pytli do Vltavy, to je historický fakt. Tam to tak je. Tak do koše, tak pardon, tak koš je možná horší.

Tak k těm dálnicím. Pochybná kvalita a velice méně kilometrů než třeba v tom Rakousku, když se tedy srovnáváme. To Rakousko je plus minus země jako my, my máme prostě dálniční známku, která dneska už bude stát stejně jako v tom Rakousku. Naše platy jsou ale úplně někde jinde, přátelé, a ta síť a kvalita těch našich dálnic také není úplně stejná jako v tom Rakousku. V Česku je přibližně 1 300 km dálnic, v Rakousku je to ještě o tisícovku víc, to znamená, že v poměru ceny roční dálniční známky ku celkovému počtu kilometrů dálnice výrazně prohráváme, a to i přesto, že v Rakousku mají zpoplatněny některé tunely či horské úseky, opět upozorňuje Ústřední automotoklub. Já si tady nevymýšlím, tady jsou prostě citace lidí, který jsou ve svých oborech profesionálové, a tedy nemluvíme tady do větru, prostě já tady cituju člověka, který se jmenuje Igor Sirota, je u Ústředního automotoklubu České republiky, a zkuste mi zpochybnit, že nemá pravdu ten člověk. V tomto poměru tak jeden kilometr přijde řidiče v Česku na zhruba 2,1 koruny, zatímco v Rakousku na 1,1 koruny.

Proti takovému zdražení roční známky se výrazně staví hnutí ANO. Takže my, vážení spoluobčané, s tím zásadně nesouhlasíme. Bohužel pravděpodobně víme, co je 108 a co je - nebo 109, že jo, dneska - a kolik je 91. Asi s tím nic neuděláme, ale věřte, že hnutí ANO s tím nesouhlasí.

Úplně na závěr, který nebude úplně krátký, je naše konsolidace z našeho úhlu pohledu, abyste neříkali, že nejsme konzistentní, že tady prostě plkáme, že prostě nepřinášíme nějaká řešení. Naše návrhy a naše konsolidace. Postupná konsolidace veřejných prostředků je velice důležitá a je k ní třeba ale přistupovat - víte kdy? Zejména v období hospodářského růstu. Hnutí ANO dokázalo, že konsolidovat umíme. Ministerstvo financí v čele s paní Schillerovou jsme opouštěli s nižším zadlužením k poměru HDP, než když jsme na ministerstvo jako hnutí ANO vstupovali. To jsou fakta, ta jsou dána. Můžeme se tady přetloukat různými grafíky, většími, menšími, když pan Nacher, malý grafy, když tady byl pan Letocha myslím, tak měl velký grafík, ale prostě takhle to je.

I na základě těchto zkušeností můžeme věřit tomu, že umíme, umíme, pokud teda dostaneme důvěru třeba za ty dva roky, protože asi pravděpodobně ta vaše vláda dříve neskončí, dát finance znovu do nějaké konzistentní doby a do nějakého pořádku. Když se nás lidi ptají na Facebooku, co můžeme dělat, my můžeme pouze slíbit to, že když získáme důvěru, a tu důvěru nám voliči průběžně i se vší pokorou jaksi vyjadřují, protože 35 % je asi víc než 3,5 %, že jo, pane předsedající prostřednictvím pana předsedajícího, tak to asi něco znamená.

Česká ekonomika stagnuje, nedosahujeme hospodářských růstů v rámci zemí OECD. A pětikoalice opakuje učebnicové národohospodářské chyby. Vracíme se zpět do hluboké minulosti. Máme tady každý nějaký věk, jsou tady kolegové mladší, jsou tady kolegové výrazně starší, ale všichni si pamatujeme už jednou vládu ODS, bylo to v tom roce 2011, 2012, v roce 2013 to vlastně vygradovala taková společenská nechuť, pachuť, vlastně znechucení tou politikou, že vy jste vlastně vytvořili hnutí ANO 2011, protože určitá skupina lidí už se na to nemohla dívat a rozhodla se, že prostě musí vzít věci veřejné do svých rukou, a na základě toho pan Babiš zformoval hnutí, které vzniklo na základě těch tragických vlád mezi rokem 2010 a 2012.

Tehdejší vláda opět pod vedením ODS. Takže to je takové déjà vu, prostě je to fantastický, jak se člověk prostě dostane po nějakém cyklu zase úplně, jako kdybych si takhle lusknul prstem, tak se vidím v roce 2011, když jsem byl státním úředníkem loajálním tomuto systému, dostal jsem rozhodnutí, kdy mi sděloval pan ministr můj, že mi snižuje o 4 500 plat. Já jsem měl v té době syna na střední škole, měl jsem hypotéku a nemohl jsem si přivydělat ani korunu jako státní zaměstnanec. To bylo fantastický, jo. A vy dneska tady, zase už se dozvídáme o tom, že by se měly snížit objemy na platy státních zaměstnanců, a ti lidé, prosím vás, zase jsou znejistění. Takže máme tady zpátky déjà vu. Už jednou vláda pod vedením ODS uvrhla, uvrhla do chudoby desítky tisíc domácností, způsobila masivní sociální nepokoje, krachy tisíců firem a svojí nedůvtipností způsobila, že Česká republika byla krizí nultých let jednou z nejdéle postižených zemí, to už tady taky zaznělo od daleko renomovanějších kolegů, než jsem já, kdy vlastně ony z té recese, ty okolní země, se dostaly třeba za jeden, za dva roky, a my jsme se v tom plácali ještě možná o nějaké dva roky déle, protože prostě jsme do toho zabředli daleko více.

Naši analytici tady píší: opakuje se Kalouskova chybná cesta. Takže už jsme tady měli Honzíkovu cestu, to byla cesta do Ameriky, teď máme Kalouskovu chybnou cestu. A já opravdu se obávám, že pakliže se to tady prohlasuje, tak se to prostě zopakuje. A vy si to opravdu nepamatujete - je tady celá řada ekonomů, je tady celá řada kolegů, kteří jsou v tom věku přes 50, 60 - vy si nepamatujete, jak to bylo, jaká to byla tragédie, v jakých jsme, v uvozovkách, nechci říct, v čem byli v tom před těmi 11, 12 lety? Vy si to opravdu nepamatujete? Já si to pamatuju velice dobře. A já nechci, já jsem nešel do politiky proto, abych prostě se tady, abych se tady trápil, abych se tady díval, jak vy zase nás tady přejedete prostě.

Vyhnat? Dobře. Nepokřikujte po mně prosím vás, kolegové. Já ctím to, já taky tady po nikom nepokřikuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nevšiml jsem si, že by po vás někdo pokřikoval, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Špatně slyšíte. Já slyším asi líp než vy, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Obávám se, že tomu tak není. Pokračujte v projevu.

 

Poslanec Hubert Lang: Já mám na vás štěstí, protože mi vždycky, když já hovořím, tak většinou vás mám za zády a vy mi tedy dáváte.

Stát se pod vedením současné vlády zbavil fungujících opatření nezbytných pro efektivní výběr daní a ty zbylé nerozvíjí. Výsledkem je, že ztrácí kontrolu nad příjmovou stránkou státního rozpočtu. Vy ztrácíte kontrolu nad příjmovou stránkou státního rozpočtu. Selháváte v čerpání evropských peněz, to tady bylo x-krát zmíněno, a neděláte žádné prorůstové investice. V rozporu s vašimi deklaracemi naopak zvyšujete provozní výdaje státu, zřizujete nová ministerstva a posilujete drahý aparát státních úředníků. X-krát to tady bylo zmíněno, nebudu to opakovat. Tři zbytná ministerstva, hromady politických náměstků a tak dále, a tak dále. Prostě kamarádi kamarádů musí být umístěni.

Navázat na pozvolný plán rozpočtové konsolidace přestavený vládou v roce 2021, který počítá se snižováním strukturálních deficitů o půl procenta ročně. Mezi hlavní pilíře patří snižování objemu peněz na platy úředníků prostřednictvím spojování agend v důsledku rozumné digitalizace státní správy - to jsou ta naše řešení - slučování a rušení agend a snížení provozních výdajů kapitol o 5 až 10 % ročně.

Stejně tak navrhujeme, a to bylo v rámci naší konsolidace po covidu, že musí dojít opravdu ke zrušení nepotřebných ministerstev. Důraz je třeba také klást na efektivní čerpání finančních prostředků z programového období 2021 až 2027. Tady mám údaj 962 miliard. Místo zvyšování daní musíme navázat na úspěšný boj proti daňovým únikům.

Když jsem dneska slyšel to EET, opravdu se to narovnalo. Také mám spoustu kamarádů v prostředí vlastně, kteří podnikají, a říkali, konečně prostě můžeme slušně zaplatit lidi, ale i ti zaměstnanci, kteří předtím byli na nějaké šedé práci, tak dostali prostě slušnou mzdu a podobně, když tady jsme se bavili o tom EET. Já doufám, že na konci letošní sezóny nebudeme mít plné kempy zahraničních turistů, kteří tam budou někde jaksi tuhý, ale v ruce budou mít platební kartu, jo?, ze zahraničí, protože když dneska přijedete na přehradu, kamkoliv, tak opravdu si tam nekoupíte prakticky nic. Všude cash only, ale o tom jsme se tady už zmiňovali. Vy nám to nepřiznáte, vy to nikdy nepřiznáte, protože vy jste to měli jako takový majstrštyk, vy jste měli prostě EET jako takový meč vystrčený, nebo takový štít, který jste prostě, který jste okamžitě jako jednu z prvních věcí jste zrušili EET. Tady berete, komu můžete, zvyšujete dálniční známky, snižujete valorizaci seniorům, prostě snažíte se vyždímat z těch lidí, co se dá, a sebrali jste si jeden zdroj příjmů. Takhle jste si luskli a odsouhlasili jste si ho.

Takže nevidím vůbec žádný úspěšný boj proti daňovým únikům a v tom balíčku já to tam nikde nevidím. Nikde to tam nevidím. Možná pan ministr financí nám to někdy ukáže, kde to tam je, ale já to tam nevidím.

Osvědčená filozofie našeho hnutí je vybrat více daní, aniž by se musely zvyšovat sazby. Boj proti daňovým únikům jednak pomáhá zajistit spravedlivé zdanění všech občanů a firem, posiluje důvěru veřejnosti v daňový systém. Chceme pokračovat případně, pakliže budeme mít možnost, v realizaci akčního plánu pro kontrolu převodních cen nadnárodních korporací a v aktivní politice dat s kontrolním hlášením, to znamená EET pravděpodobně, pakliže bychom za dva roky uspěli, tak zcela jistě se pokusí, nebudu samozřejmě mluvit za paní Schillerovou, ale my bychom ho zavedli zpět.

Předvídatelné zvyšování některých spotřebních daní, zejména tabákové výrobky a tvrdý alkohol. Tady je to, jak jsem říkal, že s něčím souhlasíme, ty daně z hazardu, ať stojí krabička cigaret 300 korun, ať stojí flaška rumu 1 000 korun. Nemám s tím sebemenší problém. Možná teď se někdo zhrozil tady, ale prostě já s tím vůbec jako abstinent a nekuřák nemám vůbec žádný problém.

Hnutí ANO o navyšování daní z neřestí, mluví již dlouhodobě. A tady je zajímavé, proč tedy pan ministr financí jaksi nezapracoval už do rozpočtu roku 2023 prostě nějaké zvýšení těchto daní? Tady mám napsáno od našich analytiků - pan ministr Stanjura má velice osobité pracovní tempo, takže takový slušný vyjádření, nevím čeho. Já tady mám poznámku: Proč to nestihl, proč jste to nedali, když tedy potřebujete vybírat daně? Proč se musíte hojit na těch studentech? Proč se musíte hojit na těch seniorech? Proč musíte zvedat tu dálniční známku? Proč jste si prostě neprosadili do rozpočtu roku 2023 zvýšení prostě daní tady z toho hazardu, z alkoholu, z cigaret a z dalších věcí? Nerozumím tomu.

Důsledná revize daňových výjimek, které kromě pozitivních fiskálních dopadů přinesou snížení administrativní náročnosti daňového systému. S tím snad proboha musíte souhlasit. Realizace proticyklické hospodářské politiky prorůstových investic za plného užití Národního plánu obnovy, proaktivní motivace samospráv k investování disponibilních prostředků na účtech v kombinaci s nízkými daněmi a zvyšování životní úrovně docílíme stabilního růstu HDP a dynamicky rostoucích příjmů veřejných rozpočtů.

Hnutí ANO by pokračovalo v modernizaci daňového systému a ve zvyšování efektivity takzvaného online finančního úřadu, zejména rozvíjení srozumitelných uživatelských prostředí pro všechny daně a situaci. V rámci nakládání s majetkem státu hnutí ANO vždy postupovalo, a postupovalo by, kdyby bylo u moci, jako řádný hospodář, který chrání strategické zájmy státu. Státní podniky bychom zbavili politických trafikantů pětikoalice, politických kandidátů současné koalice, a obnovíme transparentní nominační procesy a politik odměňování vázané na výsledek. Nedopustíme privatizaci strategických společností státu. Zavazujeme se k tomu, že bychom postupně snižovali také počty zaměstnanců veřejného sektoru, ale v důsledku digitalizace a spojování agend, to znamená, bylo by to postupné. Toto opatření může také pomoci trhu práce, protože máme jednu z nejnižších nezaměstnaností ve všech zemích Evropské unie.

Ale nemůžeme prosím vás tady říct, zase to vztáhnout třeba k těm státním zaměstnancům nebo k zaměstnancům státu, že jim prostě snížíme třeba platy a podobně. To vyvolává obrovské, prostě obrovské pnutí u těch lidí, kteří pracují pro stát. Vy si to možná někteří neuvědomujete, ale když ten člověk se rozhodne, že třeba bude pracovat v té policii, a vy mu najednou řeknete, znejistíte ho, ten člověk se prostě rozhodl, že bude pracovat pro stát, nic jiného nemá, prostě je tam jednostranně, vyškoleně vycvičen, teď třeba v souvislosti, jak pan Rakušan vyhlásil prostřednictvím pana předsedajícího, že se sníží ti občanští zaměstnanci, kterých je 9 500, tak tam samozřejmě kdybyste slyšeli a mluvili jste s těmi lidmi, tak ti určitě vám všem poděkují. A jestliže vás někteří volili, tak vám garantuju, že už vás nikdy volit nebudou.

Konsolidace veřejných rozpočtů prostřednictvím navyšování daní může mít negativní dopad na hospodářský růst, a to z několika důvodů. Tady bych zdůraznil, zase bych se vrátil k tomu vašemu daňovému balíčku, abyste si uvědomili, že když zvednete ruku pro to, pro co zvednete s největší pravděpodobností ruku, tak omezíte spotřebu a investice. Zvýšení daní sníží disponibilní příjmy domácností a podniků. Vyšší zdanění může vést k poklesu spotřeby, což ovlivní odvětví závislá na domácí spotřebě. Snížíte investice podniků, protože vyšší daňová zátěž snižuje ziskovost investic. V období nejvyššího propadu reálných mezd ze všech zemí OECD je od pětikoalice velice nezodpovědné snižovat reálné disponibilní příjmy domácností i navyšováním daní.

Další věc, která dopadne, snížení konkurenceschopnosti. Vyšší daně sníží konkurenceschopnost firem na domácím i mezinárodním trhu. Podniky mohou čelit vyšším nákladům na produkci, což snižuje jejich schopnost nabízet konkurenční ceny. To může vést k poklesu exportu a zahraniční investice v dané zemi. Takže pakliže dojde ke snížení konkurenceschopnosti, tak prostě sem nikdo nebude přicházet, bude tady prostě nečitelné prostředí. Proč by sem nějaký zahraniční kapitál přicházel do takové země, která nebude k němu vstřícná?

Negativní vliv na podnikatelské prostředí. Vysoké daně mohou odradit podnikání a zakládání nových firem. Přece je asi v zájmu nás všech, aby tady bylo co nejvíce založených firem. Podnikatelé cítí, mohou cítit, že se jim nevyplácí podnikat kvůli vysokým nákladům a sníženému zisku. Tímto způsobem může konsolidace prostřednictvím růstu daní omezit tvorbu nových pracovních míst a inovací. Takže zase prostě úplně jdete proti tomu, co deklarujete. Omezí se tvorba nových pracovních míst a budou nižší inovace. Efekt na nabídku práce. Vyšší daně mohou snížit motivaci lidí pracovat. To může zvýšit neformální zaměstnávání a snížit produktivitu práce, což opět negativně dopadne a ovlivní to celkový hospodářský růst v naší zemí.

Je tady ještě asi sedm nebo osm dalších bodů, jako je snížení investic do lidského kapitálu, potlačení inovací, růst šedé ekonomiky - u toho bych se zastavil.

Vyšší daně mohou vést k nárůstu daňových úniků. Lidé a firmy se mohou snažit najít způsoby, jak snížit své daňové závazky, což vede ke snížení daňových příjmů státu. Vy opravdu chcete, aby stát měl nižší příjmy, aby se nám lidé přesouvali do šedé zóny, viz to cash only? Jako já v tom nevidím vůbec žádné ratio prostě. My jsme, hledáme každou korunu, a my si tady prostě vytváříme úplně záměrně podmínky pro šedou ekonomiku.

Výrazné ovlivnění konkurenceschopnosti. Vysoké daně mohou zhoršit konkurenceschopnost země v mezinárodním měřítku. Pokud mají jiné země nižší daňové sazby, může to přilákat podniky k přesídlení svých operací do těchto regionů, což snižuje investice a pracovní místa v domácím státě. To je věta - já tomu nerozumím prostě, to snad je úplně jasné, ne? Konkurenceschopnost půjde do háje.

Omezení ekonomické mobility. Vyšší daně mohou ovlivnit chování domácností a podniků. Domácnosti mohou méně utrácet - což se přesně nyní děje. Protože vy jste ty domácnosti opět znejistili. Klesá domácí vlastně poptávka, že jo, lidi prostě se bojí utrácet, protože nevědí, co bude. Tím pádem se prostě ta ekonomika netočí, máte nižší výběry, a už to zase frčí. Jsme v roce 2010 až 2013. To jsme přesně zažívali před těmi deseti lety. Firmy mohou čelit větším obtížím v konkurenci s většími společnostmi, což může vést k poklesu jejich podnikání nebo snížení počtu zaměstnanců. Takže vy tady vlastně vaším úsporným balíčkem ještě prakticky nastartujete možná větší míru nezaměstnanosti. Ne že bychom nepotřebovali trošku větší míru nezaměstnanosti, protože máme vlastně paradoxně nízkou míru nezaměstnanosti, ale prostě zase to nemůžeme přehnat, že jo.

Neefektivní alokace zdrojů. Vysoké daně mohou vést k narušení efektivity alokace zdrojů v ekonomice. (Hlasy z pléna.)

Už se blížím do závěru. Já vím, že jste někteří rádi, ale já to mohu přečíst znova, jestli chcete. Nemám problém.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, nepokřikujte. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Hubert Lang: Jo, to bylo do auditoria. Děkuji. Já můžu vyslat signál, já jsem myslel, že bych to dal i do morseovky, protože už jsem panu premiérovi jednou vysílal signály v morseovce, ale to bychom tady byli asi opravdu asi 14 dní. A jednací řád - byli tady poslanci, že zpívali, že jo, tak jako. Jestli chcete, tak já vám to přečtu znova, protože jsou tam některé pasáže, které opravdu stojí za to, abyste slyšeli třeba ještě jednou, protože potom byste si třeba rozmysleli zvednout ruku pro něco, co ve finále bude prostě pohromou pro naši zemi. Takže pakliže by někdo měl zájem, opravdu. Nebo takhle, pan Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího, který vlastně projevil zájem včera o naše materiály, tak já tady opravdu s velkou chutí mu je dopravím, klidně přes moji asistentku. Toto jsem nezpracovával já, to zpracovala naše analytika, protože jak říkám, nejsem expert na ekonomiku do té míry, abych prostě si troufl takovýto materiál zpracovat. A panu Kučerovi z TOP 09 to velice rád poskytnu, aby se mohl edukovat večer před spaním.

Tak vzhledem k těmto faktorům může konsolidace veřejných rozpočtů prostřednictvím navyšování daní mít potenciál zpomalit hospodářský růst. Opravdu tady chceme zpomalit hospodářský růst v naší zemi? Se ptám tady ekonomů, zástupců pětikoalice. Chcete zpomalit hospodářský růst České republiky? Já ne, já bych byl rád, kdyby Česká republika rostla. Když takhle projíždím tou naší českou krajinou, když mám ještě na benzin, tak si říkám, že to pěkná země. A my tady děláme všechno pro to, abychom si prostě ty podmínky tady zhoršili.

Daňová politika by měla být promyšlená a vyvážená. Promyšlená a vyvážená, aby neomezovala podnikání, neomezovala spotřebu, investice a inovace. To je pěkná věta, kterou já ještě pro kolegy z pravé strany spektra zopakuji. Daňová politika by měla být promyšlená a vyvážená, tak aby neomezovala podnikání, to asi chceme všichni, aby se tady dařilo podnikatelům, aby neomezovala spotřebu, protože spotřebu potřebujeme, investice a inovace. Jo, chceme být znalostní společností, inovativní společností. Zase si vzpomínám na - že jo, přesně, máš pravdu kolego, tak to jste měli taky ve volebním programu - že budeme inovovat a půjdeme prostě dopředu. Tak to tedy jdeme tady tím balíčkem. Jinými slovy, vyšší daně nejsou vždy nejlepším řešením pro snižování rozpočtových deficitů.

Snížení daní na některé druhy podnikání nebo investic může povzbudit - a já tady mám ještě poznámku a jistě i povzbudí - růst a konkurenceschopnost. Kreativní a prozíravé řešení fiskální politiky může zajistit, že konsolidace bude provedena takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady a hospodářský růst.

A moje závěrečné vyjádření tady k tomu balíčku. Asi předpokládáte, že zcela jistě pro něj nebudu hlasovat a nikdy bych pro něj ruku nezvedl, protože bych to považoval vlastně za zradu vlastně všech svých hodnot, které já zastávám, a prostě v tom balíčku opravdu nevidím nic inovativního, nic prorůstového, nic tak ozdravného. Z mého pohledu vím, že 108 - nebo 109 s jedním naším zběhem - je víc než 91, ale považuji za důležité, aby tyto informace zde pro občany zazněly, a z těchto důvodů nemůžu pro tento konsolidační balíček, kterému my ale říkáme balíček daňový, nikdy zvednout ruku a nikdy ho nepodpořím. Děkuji za slovo. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám zde jednu faktickou poznámku, se kterou je přihlášen pan poslanec Michael Kohajda. Prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Dobrý podvečer dámy a pánové, já bych chtěl zareagovat a potěšit pana kolegu Huberta Langa, vaším prostřednictvím pane předsedající. Jeho referát mi přišel opravdu inspirativní a já jsem ho celý poslouchal. Nechci se tady vyjadřovat, protože ten čas není, například k těm dálnicím, protože považuji Dana Ťoka za nejlepšího ministra dopravy historie i přesto, že ho překvapil sníh v prosinci na D1.

Ale zcela vážně, co se musím ohradit, je to, když tady pan kolega, vaším prostřednictvím pane předsedající, označil, že vláda a ministr školství nazývá vysokoškolské studenty příživníky. Já jsem si to hledal, není to pravda. Nikde jsem nenašel takové vyjádření. Není to pravda. Já se studenty pracuji více jak 15 roků, s vysokoškolskými studenty. Já tu práci považuji za velmi zajímavou, velmi osvěžující a mnohem smysluplnější než mnohé jiné práce. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní předsedkyně Alena Schillerová s faktickou poznámkou. Prosím. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak já k panu kolegovi, panu poslanci Kohajdovi, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Bylo to přesně tak. Já jsem si opravdu na to dala záležet, protože jsem to komentovala potom následně. Pan ministr financí doslova řekl: "Vydělá-li student 206 000 korun ročně, což odpovídá částce 17 000 měsíčně, tak díky uplatnění různých slev, odčitatelných položek neplatí žádnou daň. Vydělá-li více, tak buď nedostatečně studuje, nebo zneužívá systém." A klidně dodám. Dodám přesně střiženou tu část výroku pana ministra financí. Takto to bylo přesně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádná další faktická poznámka není. Poprosím tedy o vystoupení paní poslankyni Marii Pošarovou a připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, vážený předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, všichni jsme s napětím očekávali ten dlouho avizovaný velký den D, kdy nám naše vláda představí onen dlouho slibovaný konsolidační balíček, který zkrotí rozpočtový deficit, spasí státní rozpočet jako takový a zachrání naše veřejné finance. Vláda ho nazvala konsolidační balíček. Já si osobně myslím, že je to spíš nemocný balíček, který všem ještě (?), a budou lidem bolet hlavy.

A co se nakonec stalo? Čeho jsme svědky? Vláda přišla s několika stovkami větších či menších opatření na straně veřejných příjmů, jejichž cílem má být údajně snížení deficitu veřejných financí. Tento schodek by se měl v příštím roce údajně snížit o 94 miliard korun a v dalších letech pak o dalších 53 miliard korun. Výdaje státu by měly v následujících dvou letech klesnout o 78 miliard. Podmiňovací způsob je zcela namístě, jelikož ony úspory na straně výdajů jsou zatím pouze v rovině slibů, nejsou spojeny s žádnými standardními a konkrétními návrhy na omezení letošních rozpočtových výdajů ani s konkrétními dotačními tituly či rozpočtovými kapitolami. Je to onen pověstný holub na střeše. Jsou to pouze sliby, kterými, jak známo, nelze zarmoutit. Voliče a občany ovšem zcela jistě zarmoutí masivní zvýšení daní takříkajíc na všech frontách, a to zejména ty nízkopříjmové. Jistě jsou nadšeni z toho, že budou moci platit mejdan rozmařilé Fialovy vlády ještě výrazněji než doposud.

Není pravda ani to, že nám vládní představitelé, jak tvrdili a tvrdí, představují balíček, kde šetří dvě třetiny na straně rozpočtových výdajů a jednu třetinu získávají na straně veřejných příjmů, tedy daní a pojistných odvodů. Pro rok 2025 je to, ať počítám, jak počítám, vycházeje z oficiálních vládních materiálů, skoro přesně takzvaně 50 na 50. Přitom ze strany vlády absentují jakékoli podrobné analýzy či dopadové studie plánovaných vládních opatření na občany a celou ekonomiku a její vývoj. A ty analýzy, které zpracovali nezávislí ekonomičtí experti, jsou velice neradostné, protože nám sdělují mimo jiné to, že čtyřčlenné rodiny s průměrným příjmem u obou rodičů přijdou v důsledku Fialova a Stanjurova balíčku minimálně až o 50 000 korun ročně, a to bez započtení dopadů změn v DPH na tyto rodiny.

Třešní na nepoživatelném vládním dortu je pak skutečnost, že tento konsolidační balíček nebyl vůbec projednán se sociálními partnery, odbory a zaměstnavateli v rámci tripartity. Ono vzájemné setkání ex post tento týden za seriózní jednání považovat nelze.

Vaším masivním a plošným zvýšením daní budou postiženy právnické osoby, zaměstnanci, kterým se čisté mzdy nově sníží o povinný odvod nemocenského pojištění, zvýší se daně z nemovitostí všem. Nikdo nebude ušetřen. Přičemž povinné zavedení nemocenského pojištění se nejvíce dotkne znovu nízkopříjmových zaměstnanců, na které jste si doslova vedle důchodců zasedli a šikanujete je na každém kroku, to znamená včetně těch zaměstnanců, kterým teď při využití daňových slev a daňových zvýhodnění na vyživované děti nevznikne žádná daňová povinnost, a důsledkem tedy nevyhnutelně bude snížení jejich čistých disponibilních příjmů.

Chápeme samozřejmě, že veřejné finance jsou dlouhodobě pod velkým tlakem a bez výrazné konsolidace se neobejdou. Ale proč mají dopady pocítit jen čeští občané, zaměstnanci, živnostníci a důchodci? Co tak hrozného vám udělali kromě toho, že vás někteří z nich volili, za což je nyní a nás všechny s nimi trestáte? Proč třeba vůbec neškrtáte v letošním rozpočtu, například v oblasti darů plynoucích do zahraničí? Proč konečně nezdaníte dividendy zahraničních firem, které z naší země vyvádějí? Proč musíme platit politické neziskové organizace doma i po celém světě? Proč vláda nezruší nově vzniklé úřady tří ministrů bez portfeje a již zbytečně založené trafiky na státní útraty typu Digitální a informační agentury? Proč se nesníží počet politických náměstků na ministerstvech? Úspory, které navrhuje učinit tato vláda, jsou tedy nedostatečné, či spíše nulové. Jenom fiktivní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji následující postup, protože jsem mluvil s panem poslancem Ferancem a on říkal, že má projev delší, než je pět minut, a že by ho chtěl přednést zítra celý. To znamená, nebude-li rozpor s mým postupem, já bych v tento moment přerušil schůzi, přestože ještě není plná půlnoc, s tím, aby pan poslanec mohl zítra přednést projev v jednom kuse a nepřerušoval ho. Jestliže není rozpor s tímto mým postupem, který navrhuji, tak já vám děkuji za vstřícnost a přerušuji 71. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat zítra, v pátek 14. července v 9 hodin ráno. Já vám děkuji a přeji klidný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo ve 23.55 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.