Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 488/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve čtvrtek 13. července v obecné rozpravě. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali z pověření vlády ministr financí Zbyněk Stanjura - ano, máme tady pana ministra, dobrý den - a zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jiří Havránek, ten už své místo zaujal.

Nyní budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě. O slovo se přihlásil s přednostním právem pan předseda Andrej Babiš. Ale ještě se zde dívám na poznámku, že jednání bylo přerušeno před vystoupením poslance Milana Ferance v obecné rozpravě. Nicméně je tu přednostní právo pana předsedy Andreje Babiše. Prosím, máte slovo. A prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Andrej Babiš: Vážení spoluobčané, dámy a pánové, včera se stala...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Momentík, já se omlouvám, že vás přerušuji. Kolegové, kolegyně, prosím o klid. Můžete pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže ještě jednou. Vážení spoluobčané, dámy a pánové, včera se stala historická událost. A možná novináři dohledají, že se to už stalo, ale já si to skutečně nepamatuji. Včera vystoupil předseda vlády, pan premiér Fiala, a v přítomnosti místopředsedy Českého statistického úřadu nám oznámil, že inflace je 9,7 %. Já musím říct, že je to absolutně neuvěřitelné, protože lidé, kteří sledují vývoj inflace, její vývoj od roku 2021, a sledují vyjádření pana premiéra k inflaci, tak musí být absolutně v šoku. Protože my všichni si pamatujeme, jak pan premiér mluvil o Babišově drahotě, jak mluvil o Putinově drahotě. Ještě nedávno pan premiér se dohadoval s Českou národní bankou, kdo za to může. A včera pan premiér oznámil vlastně, že tato vláda, která pro lidi neudělala vůbec nic, srazila inflaci. To je absolutně neuvěřitelné.

A já už jsem zažil plno lidí, kteří lhali. A někteří měli tik a někteří vlastně se červenali, někteří se nedívají do očí. Ale pan premiér lže neuvěřitelně. On lže suverénně, on skutečně vystupuje přesvědčivě. A teď nevím, jestli tomu věří, nebo nevěří, nebo si myslí, že lidé si nepamatují, co řekl ještě v květnu tohoto roku. V květnu tohoto roku. A já tedy obdivuji pana premiéra, že takhle přesvědčivě a suverénně dokáže lhát. Já si myslím, že ty lži pana premiéra o bankrotu už vyvrátil tady sám ministr financí. Že to není Řecko, to byla samozřejmě jedna ze lží. Tato vláda a pan premiér, oni stále lžou dokola. O Green Dealu, o inflaci. A potom člověk - já jsem to celé nečetl a teď to budu číst a komentovat, že ti, kteří do toho vidí, tak jsou absolutně v šoku. Absolutně v šoku.

Pan premiér nám včera na tiskové konferenci - a já tedy chci říct, že možná pan předseda vlády lže, protože tomu nerozumí. Já chápu, že on je politolog, nerozumí ekonomice, nerozumí inflaci, napsal krásnou knížku, ten Konzervatismus, to je taková bible ODS, ale škoda, že se toho nedrží. A kdo mu píše ty projevy, nebo proč? Nebo jestli skutečně už ztratil všechny zábrany a fakt mu to nevadí, ale když se potom na něj dívám, jak vystupuje, tak skutečně v tom lhaní je určitě mistr, možná světa. Skutečně klobouk dolů, pane premiére. Takhle lhát, a suverénně, přesvědčivě, a ti lidé, kteří tomu nerozumí, tak vám asi i uvěří. Ale ti, kteří to sledujou, vám nemůžou věřit.

Takže co nám včera řekl pan premiér? "My jsme zdědili po Babišově vládě prudce se zvyšující inflaci." To je první lež, ano? Já vám tady přečtu inflaci z listopadu 2021, ano? Vy samozřejmě, když vám to nevyhovuje, tak zpochybňujete Eurostat, ale toto je Český statistický úřad.

Tady v titulku se píše, že inflace stoupla jenom o 0,2 a tento vývoj byl ovlivněn prominutím DPH u cen elektřiny a zemního plynu. Naše vláda prominula DPH 21 % v listopadu a prosinci na nulu, proto byla negativní inflace. Vy jste s tou inflací neudělali vůbec nic a považuji za nehoráznou drzost, že si vůbec dovolíte takhle vystoupit a říkat to. Vy jste dostali 260 miliard od občanů a firem do rozpočtu za rok 2022 a 2023 tím, že jste je zdanili inflací. Dva roky jste zdaňovali inflací, minulý rok, tento rok, příští rok už budete zdaňovat navýšením daní. Takže ty spotřebitelské ceny - a tady to čtu - v tom listopadu byly nižší ceny elektřiny o 16,2 % a zemního plynu o 11,5 %. Absolutně jednoznačně dokázaná fakta. Jak říká paní ministryně Černochová - fakta, fakta, čísla. Já si myslím, že snad nezpochybníte Český statistický úřad, když jste včera vedle toho pána tam stál. Takže my jsme srazili v listopadu inflaci a stejně jsme ji srazili v prosinci. Takže tady je absolutně jasné, že tím opatřením jsme zkrátka srazili tu inflaci a něco jsme pro ni udělali. V prosinci, píše Český statistický úřad, ceny elektřiny klesly o 15 % a zemního plynu o 7,9 % především v důsledku dočasného prominutí DPH na energie. Ano, my jsme něco proti inflaci udělali, a proto jsme skončili, a je úplně absurdní, jak vy vlastně argumentujete, a tady je k tomu tabulka, tady je jasná tabulka a to je podle Českého statistického úřadu, že v prosinci byla inflace 6,6 a v lednu vystřelila na 9,9. A proč? Protože vy zkrátka všechno, co my jsme udělali dobrého pro lidi, a srazili jsme ceny elektřiny a plynu, tak všechno, co dělala Babišova vláda, to je špatně, to nechceme. Proto vám to vystřelilo, protože vy jste nepokračovali v tom, aby DPH bylo nulové

Samozřejmě jsou různé způsoby, jak stlačit inflaci, a nejlepší způsob jsme vám řekli 18. února 2022. Tady jsem vyzval ministra Síkelu, aby zastropoval cenu elektřiny pro lidi na 1 500 korun za megawatt, tak jak to tehdy udělal ministr Sulík a domluvil se s výrobci elektřiny na Slovensku. To jste neudělali. Vy jste zapříčinili tu inflaci, vy jste ji vyhnali až na podle Českého statistického úřadu 18 % a podle Evropy myslím, že až na 19 %. Takže je absolutně absurdní a neuvěřitelné, že vy máte tu drzost říct lidem, že jste zdědili po naší vládě nějakou inflaci, když vám ta inflace vyhovuje, protože vy berete lidem peníze, a nejen přes inflaci, ale berete jim teď s tím kvazi ozdravným balíčkem, který žádný ozdravný není a je to samozřejmě daňový balíček. A tady k tomu jsou jasná data.

Toto je Eurostat a já tady mám graf, kde je inflace Evropské unie, Německa, Španělska, Francie, Rakouska, Polska a Slovenska. A tady je jasně vidět, že inflace v České republice, když jsme vám předávali úřad v prosinci 2021, klesla na 5,3 % a byli jsme hluboko pod všemi těmito zeměmi, členskými státy v Evropské unii. Jediný, kdo byl pod námi, byla Francie. A proč? Vždyť sedíte vedle toho Macrona na Evropské radě. Vždyť Macron vykoupil minoritáře EDF, logicky, asi možná bez dohody, a oni se bránili, a teď myslím, že je to jasné. Macron srazil inflaci zastropováním. Španělé narvali do toho, aby pomohli lidem s cenou elektřiny a plynu, 200 miliard eur. Takže všechny tyto státy pomohly lidem - a vy jste neudělal nic a vám to hned vystřelilo. Protože vám to vyhovuje. Vašim kámošům výrobcům elektřiny to taky vyhovuje. A vy jste měl vykoupit ten ČEZ, jedinou firmu, kterou jste úplně nezprivatizovali a kde máte 70 % a kde konečně jste nás uposlechli a minulý rok jste si měli vzít tu dividendu a ještě to vykoupit. Až teď jste si vzali tu větší dividendu a připravujete zase nějaký další podvod, kdy chcete rozdělit ČEZ, aby to vyhovovalo hlavně soukromým investorům a ne státu. Takže tady je to jasné. Vy jste potom tu inflaci postupně - vy jste se vlastně těšil, že to je všechno dražší - tak to šlo až na 18 %. Zkrátka je to jasné, tohle jsou statistiky. Takže neříkejte, že jste něco zdědili po Babišově vládě. Vy jste zdědili Českou republiku ve skvělém stavu se šestým nejmenším zadlužením, devátou prosperující zemi, sedmou nejbezpečnější a tak dále. Už jsem o tom mluvil. Ale ta inflace je tady jasná. Je tady jasná. A ta neuvěřitelná drzost chlubit se tím, že vy jste pro to něco udělali - vy jste neudělali vůbec nic! Vůbec nic.

Samozřejmě já dlouhodobě kritizuji Českou národní banku, co udělala. Základní sazbu 7 % - vy jste mlčeli. Celý čas jste mlčeli, když tam byl Rusnok, který tady zničil hypoteční trh. Ať mi někdo vysvětlí, proč za korunu mají občané, podnikatelé a živnostníci platit větší úrok než za euro. Proč? Jakou to má logiku, když exportujeme 87 % do Evropské unie, když jsme v Evropské unii, jsou tady investoři? Ano, někdo řekne - kdybychom měli euro. Ale to není argument. Vy jste poškodili všechny, tedy ČNB poškodila, nechala vydělat bankám v roce 2022 - a teď poslouchejte, vážení spoluobčané - 180 miliard! A ten windfall tax, tam nedostanete nic, protože soukromé firmy a banky vědí, jak to funguje. Takže kdo tady něco udělal pro inflaci? Jedině naše vláda v listopadu a prosinci 2021. Ano, možná Česká národní banka touto politikou posílila korunu. Ano, díky silné koruně ta ropa, která se dováží - a pane premiére, vy jste říkal, že se odstřihnete od té ruské ropy, tak ona teče. V této chvíli teče ta ruská ropa. A nakoupili jste v roce 2022 o 850 000 tun ruské ropy navíc. Ale ta díky silnější koruně byla fajn. Tak otázka je, jestli ty rafinérie, které měly zisk nevím kolik, 20 miliard, jestli to mělo vliv na tu inflaci nebo ne.

No a plyn? Pan ministr Síkela jenom stále mluví o tom, kolik má plynu a že nemá ruský plyn. No samozřejmě že ho má, vždyť ČEZ má kontrakt s Gazpromem. Tak už přestaňte stále lhát těm lidem. To je neuvěřitelné. Já teď nebudu mluvit o tom, jak jste sliboval ten plynovod z Polska a další nesmysly, jak jste nás vždycky obviňoval z toho, že my, co jsme vlastně... A Dukovany samozřejmě, ne? Dukovany. A stokrát ta provládní média, ti vaši komentátoři a redaktoři, kteří vám fandí, budou říkat, že Havlíček chtěl Rosatom. No nechtěl. Vy jste ho měli v Temelíně, ve finále Rosatom versus Westinghouse. Vy jste ho měli, vaše vláda, Nečasova vláda, jo.

Ale tyhle lži, to, že tam byl nějaký komentář, že je to politika lží a že je to stále dokola. Je to neuvěřitelné a skutečně, že se nestydí, de facto nechápu. Tady je jasný graf, který ukazuje na to, že... Ano, Česká národní banka si myslí, že něco udělá pro inflaci. Já si myslím, že možná ten kurz měl nějaký vliv, ale to, že udělali základní sazbu násobně vyšší a na začátku to bylo až třikrát vyšší, než je euro, byla zásadní chyba.

Dneska naše mladé rodiny můžou na byty zapomenout. Klára Dostálová tady včera vystupovala. Dneska pan Bartoš jde k panu prezidentovi řešit bytovou otázku. To je další sranda, ne? Vždyť pan Bartoš nám říkal, že bude stavět byty, teď nám říká, že mladí, choďte do nájmu. Jaké byty? Choďte do nájmu, ne? Byty si koupí ti bohatí a vy budete platit nájem, 3+kk v Praze 37 000, bez režie.

Takže to jsem odbočil a samozřejmě novináři zase budou říkat... Já nemám projev, já jsem to všechno zažil, prožil a vím, o čem mluvím, na rozdíl od pana premiéra, který samozřejmě bohužel vůbec neví, o čem mluví, a věří tomu. Nechápu, jak to je.

Takže dneska to Španělsko nebo Francie, všichni mají nižší inflaci, protože něco pro lidi udělali. Vždyť ten základní problém byl ta elektřina. Místo toho, aby ministr Síkela šel na Slovensko za Sulíkem a domluvil se, jak to udělali, tak jste z nás dělali blbce. Ale ta nová vláda, ta úřednická, která tam je do voleb, slovenská vláda, ta to prodloužila. Takže Slováci mají 1 450 korun za megawatt. Tak vážení spoluobčané, spočítejte si, kolik byste ušetřili. Pan premiér tady stále říká, jak máme levné energie. No nemáme, ten strop byl nesmyslný.

Já jsem zvědav, kde skončily ty desítky miliard na kompenzace té elektřiny, jestli zase to není nějaký tunel a jestli nějací obchodníci se nedomlouvali s výrobci a nepodepisovali smlouvy dodatečně. Těch vašich tunelů tady máme x. Nebudu se vracet k solárům a tak dále. Takže ta historie je jasná.

Takže k té inflaci. Já vám to znovu tady přečtu, že v podstatě vám to skočilo. Ano, vám to skočilo, protože jste nechtěli pokračovat v tom DPH na elektřinu pro lidi na nule. Nechtěli, ano. Vy jste nezastropovali a řešení bylo jasné. Já myslím, že elektřinu potřebuje každý a vidíme to na výsledcích těch firem, jak to je. Takže když tohle tedy čtu, že jste něco... jako neuvěřitelné. Fakt neuvěřitelné.

Potom mluvíte o ruské agresi. Stále se vymlouváte na Ukrajinu. Už několikrát jsem vás vyzval, abyste předložili ta čísla. Když jsem to řekl na Primě, tak paní redaktorka říkala - no, to je strašný. Vy jste říkal - to je neuvěřitelné, Babiš se ptá, kolik nás stojí Ukrajinci. Tak postupně to nějak padá. Údajně je to 45 miliard a nevím, zbraně 40. Tak už je to 85, tak fajn. Akorát, že čeští občané mají ten pocit, že na zbraně a pro Ukrajinu máte nekonečné zdroje a pro ně nemáte žádné zdroje, a proto jim navyšujete daně, když jste slibovali něco jiného.

Takže ta Ukrajina, pane premiére. Pokud se mýlím, tak ukažte ta čísla. Pokud je to 80 miliard, tak fajn. My jsme v rámci covidu, když nám propadlo HDP roku 2020 o 5,5 %, to bylo 82 miliard a 370 miliard jsme dali lidem, abychom udrželi zaměstnanost, aby živnostníci přežili a všichni, zaměstnanci. A to je 450 miliard. Ale vy se nechcete bavit o těch číslech, protože vy zkrátka tomu nerozumíte a vy to manipulujete.

Takže vy mluvíte o ruské agresi. Ano, ale vždyť Česká republika vyvezla minulý rok třikrát víc elektřiny a vyrábíme ji velice levně, Dukovany 500 korun za megawatt. To je odepsané. No a samozřejmě výrobci z uhlí mají ty emisní povolenky. Pamatujete, pane premiére, jak jste na mě křičel v předvolební debatě, co jsem udělal? No já jsem udělal, psal jsem dopisy, jednal jsem na Radě. Ještě 16. prosince jste to nechal na mně, když 17. jste přišel do Strakovky. Tak jsem jednal, ano?

To je neuvěřitelná prasárna, ty emisní povolenky! To je spekulace, někdo na tom vydělává miliardy. Já jsem v září 2021 jasně řekl, aby to zastropovali na 30 eur za megawatt. Když to vystřelí na 100, no tak samozřejmě potom ta... Takže tam jste neudělal taky nic. Potom říkáte - pak přišly všechny ty události, které dobře známe. Jo, to známe. Vy jste neudělali nic. Vůbec nic jste neudělali. Za 570 dní nebo kolik to je dneska, vy nemáte program, vy nemáte programové prohlášení vlády. To první jste nikdy nevyhodnotili, v tom druhém jste měnili nějaká slovíčka, to jste taky nevyhodnotili.

Proto jsem vás vyzval, abyste v září přišli už konečně s něčím, co tady budete pro lidi dělat ty dva roky do října 2025, a požádali jste o důvěru. Vždyť vy jste těm lidem lhali, vy jste jim něco slibovali. Ale to je neuvěřitelné, jak vy dokážete lhát před volbami, po volbách, ráno, večer, na oběd, včera na tiskovkách. Vy máte ty svoje pořady, tam šíříte ty vaše nesmysly a ti moderátoři na vás koukají s obdivem, nechají vás mluvit, ta tripartita, která vám leze někam. Včera pan premiér tady s námi nediskutoval. Potom šel do televize a říkal, že jsem použil nějaké vulgarismy. Ne, já jsem použil jedno slovo, které používá český občan každý den, si myslím, a není to žádný vulgarismus. To byl jediný komentář. Pan premiér nechce s námi tady debatovat, protože evidentně samozřejmě neví, o co go.

Takže žádné úsilí nebylo. Vy jste projevili úsilí, jak okrást občany České republiky. Nejdřív důchodce, to jsou vaši nepřátelé. Protože údajně nás volí důchodci, no tak hned sleva na jízdném pryč. Ale i ti mladí, sleva pryč. Potom jste jim vzali těch 7 000 korun, ano? A teď pokračuje Jurečka. To je unikátní ministr práce a sociálních věcí, takového jsme ještě neměli, který nemá rád důchodce, chce jim vzít ty peníze a ještě je chce poslat do důchodu později.

Takže nevím, o čem jste tady vlastně mluvil. Úsilí naší vlády, ano. Úsilí vaší vlády má jasné výsledky. Klesli jste z devátého místa na dvanácté, bezpečnost katastrofa, kriminalita. No a ještě jako třešničku na dortu jste pozval ty ilegální migranty do Evropy. Takže všechno špatně. No, takže tady mluvíte, že nějaké kroky, snížení energií. Já nevím, kde jste snížili energie. Vždyť ty stropy jsou neuvěřitelně vysoké. Vyjednávali jste na evropské úrovni, ano. Předsednictví - úplná katastrofa. Dokonce pan Rakušan se chlubil, že tu migrační zradu, kterou blokuje Morawiecki a další státy, jste připravovali. No to je neuvěřitelné, ten výsledek, jaký je. Že jste sliboval, že nedovolíte zákaz výroby aut se spalovacími motory, a pak jste to dovolil. Že lidi budou platit emise za nemovitosti a tak dále.

Takže na té evropské úrovni jste nevyjednal vůbec nic. Já vím, že asi pro vaši povahu je to těžké říct Evropské radě: dej mi 45 miliard, Ursulo, jinak tady budeme celý rok, jak jsem to řekl já. Když nesouhlasíte, tak tam budete celý rok a oni vám to dají, protože Evropská unie je tvrdý byznys. Tvrdý byznys. Abychom věděli, o čem to je, bojovat za české zájmy. Ale to vy nevíte. Takže vy jste vyjednávali, tady říkáte, zastropovali, úplně špatně.

No a teď velká sranda jsou tady vládní úspory. Já už jsem o tom mluvil. Jaké úspory? Kde jste uspořili, co jste uspořili? Vždyť navyšujete o 160 lidí teď v rámci nové systematizace. Nic jste neuspořili. Všude máte stovky poradců, všude máte kamarády, kteří neuspěli ve volbách a dělají poradce a tak dále. Takže plýtváte a od lidí chcete úspory, jo?

No a teď je fakt skutečně úsměvné, že jste dělali vytrvalý tlak na dodavatelské řetězce. Tak já nevím. Tak pokud tomu věříte, tak dělejte ten tlak, nechť ten chleba stojí 10 korun, když budete tlačit. Co to je za blbost? Co to je za nesmysl? Jaký tlak vy jste dělali? Vám nevadí, že občané České republiky chodí stále nakupovat potraviny do Polska, do Německa a všude? Váš provládní kyperský server Seznam Zprávy: Smutné, ale na Česko kašleme, vzkazují lidé z nákupu za hranicemi. Váš poradce říkal - choďte nakupovat do Polska. Je to normální, tohle? Vždyť Polsko - Morawiecki snížil DPH na potraviny na nulu. Vy nechcete, aby lidi, kterým berete ty peníze, utráceli ty peníze v České republice? Vám je to úplně jedno? Tak tomu nerozumím. Nerozumím tomu, proč tohle vám nevadí, proč to nevadí ministru financí. Takže vytrvalý tlak na dodavatelské řetězce, to jsme si zažili s panem ministrem Nekulou, to bylo skutečně vtipné, ta mouka v Lidlu za 12.90 a tak dále. Já myslím, že lidi z této branže musí být úplně na prášky z toho, protože to se nedá poslouchat.

Víc než rok jednáme, tlačíme na producenty, prodejce potravin, dodavatele a tak dále. Ne, vy máte jenom ten Agrofert v hlavě. Vy jenom ten Agrofert řešíte. Ty nesmysly, ty výmysly, místo toho, abyste byl rád, že je tady nějaká česká firma registrovaná v Čechách, která zaměstnává 40 000 lidí a odvádí do rozpočtu za rok 2022 na sociálu, zdravotním a na daních 5 miliard! Pět miliard. A může Pekarová Adamová i další lhát, kolik chce, ale každý ví, že to není pravda.

Ano, vy jste nás kritizovali za... Vy jste tlačili na prodejce nafty a benzinu. Ne, pane premiére, takhle to nefunguje. Je tady nějaký trh a ten funguje. Vždyť jste pravicová konzervativní strana, nebo jste tak začínali za Klause. Tak já nevím, o čem to mluvíte, vy, ODS, pravicová strana, vy chcete určovat podnikatelům, kolik mají zisk? Ale vy to děláte. Ano? Takže když benzin zlevnil pro lidi a pro firmy, tak vás to štvalo, tak hned navýšíme tu spotřební daň. Pan premiér říká, že tento tlak se vyplácí a má prokazatelný vliv na to, jak ceny padají. To je neuvěřitelné. Já nevím, lidi z byznysu musí být úplně mrtví z toho, co tady pan premiér říká.

A naopak to, bylo správné, jsme odolali tlaku různých populistů a ekonomických expertů, kteří nám radili, ať ceny zastropujeme a snížíme nebo zrušíme DPH. Ano, přesně. Vy jsme odolali. Ale vy jste neodolali tlaku výrobců elektřiny! Těm jste neodolali, a proto mají desítky miliard a stovky miliard zisku, ano. A okradli jste lidi o 260 miliard. To je ta inflace. Kdybyste byli snížili tu elektřinu, tak všechno bylo v pohodě. Jasně. Ale vám to vyhovuje. Pan ministr financí mi neodpověděl na inflační doložku církevních restitucí 165 miliard. A teď, kolik dostanou? Osm, devět miliard? Takže ti vaši experti - tak my všechno víme, co jsou ti vaši experti. Odkud jsou, co říkají, kde byli, kdo je platí a tak dále.

Takže teď říkáte, že to nekončí a že my jsme rozhazovačnou politikou roztočili inflaci. Takže to, že my jsme dali lidem - snížili jsme jim daně, snížili jsme daně o 504 miliard, tak to je podle vás rozhazovačné. Proto lidi měli ty úspory a proto ty úspory mají, aby přežili dneska, když přišla tahle asociální vláda.

Nedopustili jsme skokový růst potravin, benzinu. Vy normálně všechno umíte, tak já nevím, mohli byste zařídit, aby všechno zase zlevnilo. A proč nezařídíte tu elektřinu, jak to mají Slováci, těch 1 450? Proč ten strop už nedáte dolů? Proč jste nevykoupili ČEZ? Proč neděláte něco pro lidi? Takže to je úplně neuvěřitelné, že vy tvrdíte, že jste udělali protiinflační opatření. Vy jste neudělali žádné protiinflační opatření, protože ta další lež - tvrdit to, že my jsme dali lidem peníze a oni běželi, nevím, do Lidlu, kde stál rohlík 2.90 a byl tam jenom jeden a všichni nejedli dva týdny, a někdo ho koupil za sto? Vždyť jste úplně mimo! A ti pitomci, kteří to opakují, ti takzvaní experti, kteří možná četli nějaké knížky a v životě nepodnikali, nevědí vůbec jak to funguje, tak na ty se vy odvoláváte. Takže není to pravda a už to neříkejte! Jasný důkaz je, že občané České republiky uspořili 900 miliard. Devět set miliard, ano. A dostali peníze i za inflační dluhopisy, které prosadila bývalá ministryně financí Schillerová.

Potom pan premiér tady mluvil o tom indexu zpomalení ročního růstu. Já nevím, jestli si děláte analýzy, jak to vypadá, jak to všechno padá dolů, maloobchod a tak dále, logicky, bydlení. Bydlení. Tak já nevím, co dneska vyřeší pan Bartoš s panem prezidentem. Ale včera to tady Klára řekla, co (nesrozumitelné). Pan Bartoš dneska chodí otevírat ty nemovitosti, které díky našim programům byly postaveny, ale zároveň nás kritizuje.

Restaurace - ježiš, ten Michelin, to je jako neuvěřitelné. To je normálně neuvěřitelná drzost, když vy schválíte 54 milionů korun, protože tři kuchaři v České republice mají pocit, že turisté chodí do České republiky do michelinské restaurace. Nechodí! Ti mladí kluci z Londýna chodí sem na pivo a za holkami, nechodí do michelinských restaurací. Kdo chodí do michelinských restaurací? Bohatí lidé! To jsou drahé restaurace. Já jsem vlastnil restauraci na jihu Francie, měla dvě hvězdy! Byla to jedna z nejlepších. Prodělali jsme tam na tom neskutečné peníze, tak jsme to zavřeli. A vy pak mluvíte o Michelin, když o tom nic nevíte? Nejdřív bylo řečeno, že v tom katalogu údajně bude 50 restaurací. Takže co to znamená - 54 děleno 50 je milion a něco. To je korupční potenciál, ne, ty restaurace? Těch 50. My máme tisíce restaurací a kdo se do toho dostane? Kdo to bude vybírat? Kdo to tam prosazoval? Kdo to tam lobboval? Takže tady říkáte lidem - nemáme peníze, důchodci, máte smůlu, mladí, máte smůlu, zdaníme vás. A tady dostane - nejdříve to bylo pár restaurací, jakože michelinské, teď je to údajně větší počet. Takže vy ten rezort totálně znovu devastujete.

Stále mluvíte dokola, že to EET nic nepřineslo. Samozřejmě že přineslo, 14 miliard, a přineslo by to 20 miliard. A hlavně to přineslo snížení DPH na jídlo, nealko a točené pivo. Ano, točené pivo. To byla moje kauza, protože jsem chtěl těm hospodám, které nemají jídlo, aby měly nějakou kompenzaci nějak vyjít vstříc. Tak dneska signál je jasný, že tito podnikatelé daně platit nemusí, budou to platit jenom zaměstnanci. A tím jste vyslali jasný signál.

Takže tady provládní Česká televize se vás ptá: jak funguji za vás kroky vlády, zda jsou dostatečné, a zároveň s dovolením se zeptám i na průběh ve Sněmovně. Průběh byl takový, že pan premiér s námi nemluví, pan premiér měl tady včera nějaký projev, to je asi podobné, jak to je obyčejně, že všechno funguje, všechno je skvělé, akorát ta čísla nesedí.

Tady se ptá redaktorka, jestli budou nějaké kompromisy. No tak asi budou, ne? Kolik vlastní ten Schwarzenberg těch rybníků a Černín, ti šlechtici z TOP 09, nevíte? Že tedy nebudou platit daň za ten rybník? A STAN lobbuje za média, to je ale skandální tedy. Ale dobrá, tak já to nekomentuju. Nebo Pirát navrhuje něco, že prezidenti mají smůlu. Tak proto jsem říkal, že proč tady jsme? Mohli jsme to nechat na září, až si to vyříkáte v pětikoalici, potom přijde servilní tripartita, dá vám nějaký návrh a vy řeknete: no, sorry jako, kluci, máte smůlu, my máme pravdu, nebudete nás vydírat, my tomu rozumíme. Jako úplně neuvěřitelné! Když si vzpomenu, jak to bylo za nás. Tak fakt klobouk dolů! Vy jste strašně zdatný a všechno to zvládáte. No a samozřejmě ta média, ta vám fandí, jak to všechno je skvělé.

No, takže co jste tady říkal? "Ukazuje se, že naše rozumná politika" - ano, to je rozumná, proti lidem, asociální politika, promyšlená dokonce, promyšlená, proto se to měnilo každý týden - "přináší efekt, protože kromě toho, že začínáme dostávat inflaci pod kontrolu..." Tak to je neuvěřitelné. Vždyť tady jsou ty články, jak jste se dohadoval s Michlem, že kdo za to může. Protože teď novináři zase vymysleli nějakého Michla, který skončil jako můj poradce, a já jsem ho kritizoval! Já jsem ho kritizoval, protože ti teoretici z ČNB, oni by chtěli, aby tady byla dvacetiprocentní nezaměstnanost, aby lidi neměli ani na chleba, aby nelétali na dovolené! No, poradce pana prezidenta nám sdělil, co si to vlastně občané České republiky dovolují, když lítají na dovolené? To je skandál, ne? Tak to byste chtěli! Aby to bylo jak v Maroku, kde podnikatel, když - a tam je brutální kapitalismus - vyhodí někoho před tu plechovou bránu, tam na chodníku sedí sto Maročanů bez práce a on ukáže: Pojď sem! A vezme ho dovnitř. To byste si představovali, ano, aby lidi byli tady bez práce, to by byla skvělá, ta inflace, protože samozřejmě by lidi neměli na nic. No, úplně neuvěřitelné. Neuvěřitelné, co nám tady ta ČNB předváděla. No a vy samozřejmě místo toho, abyste to kritizovali a bojovali, bojovali za lidi, tak jste neudělali nic.

To šetření, no, to je fakt neuvěřitelné. Já už jsem to navrhoval, pane premiére. Kdybych já byl premiér, tak žádné pohoštění, jenom voda a kafe. Zrušte všechny IT zakázky, zrušte všechny poradce u těch ministrů. Já jsem měl asi sedm nebo osm poradců a měl jsem těch agend mraky. Zakažte všechny IT zakázky. Jako skutečně to udělejte. Propusťte všechny, kteří jsou členy stran pětikoalice. Víte, kolik ušetříte? Nechť ministři lítají normálně linkami. Já jsem jako ministr financí lítal linkou. Jenom premiér má lítat speciálem. Ne? Ale samozřejmě v Evropě, abych to dodal. Takže můžete šetřit, ale vy zkrátka nešetříte.

Máte tam tři zbytečné ministry. Když už symbol korupce a zakladatel ODS béčka, zakladatel TOP 09, nějaký Kalousek, říká, že máte zrušit ty ministry, a předseda Pirátské strany říká, že je "ko tečka", tak to pan premiér nekritizoval. Já jsem použil slovo "pr tři tečky", tak to je v pohodě, ne? To říká, že, a má pravdu! Vůbec nechápu, proč tam máte tyhle zbytečné ministry.

Co tu máme ještě dál? (Vyhledává v podkladech.) Jo, stále strašíte tím dluhem a vnuci, ale žádní vnuci nebudou. Vždyť vám klesá porodnost, protože lidi jsou zoufalí, když vidí, co jim říkáte, jak je strašíte. Ano, i o válce. I o válce. Podle týmu KRIT Ministerstva vnitra slovo mír je ruský narativ, takže o míru zákaz mluvit! Dávejte si bacha, aby vás někdo neodstíhal jako tu učitelku.

Takže co tady ještě máme? Protiinflační opatření. A já to nechápu, já nevím, kdo vám toto psal. Dodavatelské řetězce, a vy jste tedy zařídil ty ceny. No tak to je jako úžasné. Tak já nevím - možná by bylo dobré, kdyby vám občané napsali, jaké ceny by si přáli na ty věci, a pokud to zařídíte, když tedy umíte tu inflaci, tak to by bylo skvělé.

Tady komentujete tu debatu, že kolik je tu přihlášených poslanců ANO. Celá tahle debata tady, celé to vaše opatření je absolutně zbytečné, nic to nepřinese, zdaníte lidi, vystrašíte investory. Proč by sem chodil nějaký zahraniční investor? Když se podívá na program pětikoalice, a stokrát jste opakoval, že nebudete navyšovat daně, a teď je navyšujete, kdo vám bude věřit? Nikdo vám nebude věřit. Proč by sem chodili? Všichni půjdou do Polska nebo do Maďarska nebo na Slovensko. Proč by sem chodili? Kdo chce podnikat v takovémhle prostředí, kde v pondělí je něco a v pátek je něco jiného? A hlavně samozřejmě teď se už ukazuje, že je tam pět stran a jedna lobbovala, aby nebyla spotřební daň na víno, a druhá lobbovala za ty knížky, aby byla nula, protože se z toho dělá politika. Takže vy nemyslíte na lidi, vy myslíte jenom na to, abyste z toho dělali politiku.

No, takže ta opatření, já se na to zvědav. Vy samozřejmě máte obrovské štěstí, protože vy nic neděláte a ten trh nějak funguje. A ze všech stran provládní média přesvědčují, jak to je fantastické. A stále strašíte tím, jaké to bude hrozné. Znovu vám opakuju, ukazoval jsem tady tu tabulku, že my jsme převzali zadlužení České republiky po tom, co jste ho vyhnali z 20 % na 44 koncem roku 2013, tak jsme ho stlačili.

Zklamal mě Skopeček, pan místopředseda, ten tu není, když včera v televizi v debatě s Karlem Havlíčkem říká: "Je smutné, že předchozích deset let, kdy hnutí ANO mělo šanci něco udělat, tak nic neudělalo. Jedinou vlajkovou lodí bylo zpackané EET." Jak to může říct? Takže škoda, že tady není, a já bych mu tady mohl číst. A já všechno, co jsem dělal v politice, tak jsem to sepsal. Vydal jsem brožuru na Ministerstvu financí a tady mám materiál Moje bilanční schůzka s premiérem bez premiéra. (Ukazuje.) Protože když Sobotka viděl s Bělobrádkem, že jsem úspěšný, tak mě zkrátka vyhodili.

A tady jsou ta čísla. Uspořili jsme na provozu budov 400 milionů. Vybrali jsme o 604 miliard daní navíc. Měl jsem přebytek státního rozpočtu 62 miliard. Přestaňte už lhát o tom rozpočtu. My jsme dali do pořádku veřejné finance České republiky! My jsme zavedli kontrolní hlášení, boj proti těm podvodníkům s pohonnými hmotami, ty karuselové obchody, jsme to stlačili z 19 % nevím, na 12. Nárůst daní odváděných korporacemi. Každý o tom mluví, my jsme to dělali, ano. Pokud tady jsou zahraniční korporace a jejich matky jim účtují různé blbosti a tahají ten zisk někam do offshorů, no tak ano, to jsme my dělali. Zavedli jsme opatření pro narovnání podnikatelského prostředí - 18 miliard. A zničili jsme hazard! Zničili jsme 20 000 automatů. Vy hazardu fandíte teď, ne? Hlavně Komárkovi. Vypadá to, že Dospivu nemáte teď rádi, tak to je vždycky mezi ním a ním. Takže Komárkovi chcete snížit daň. Už to jednou kolega Benda zkusil. Tak má tolik miliard, tak proč by ještě neměl víc? No a Dospiva má smůlu, protože asi, asi... asi nic radši. (Se smíchem.) Takže tady je to na papíře, tady je to všechno sepsané.

No a potom, když jsme skončili ve vládě - a když přijde pan Skopeček, mu to můžu dát, to je knížka Může za to Babiš. Tady je knížka. (Ukazuje.) A to jsme byli menšinová vláda. Kdybychom měli tu pozici co vy! Vždyť nás ti komunisti stále vydírali něčím. Ano. A je to těžké být v menšinové vládě. Ale měli jsme jasné výsledky, programové prohlášení vlády jsme vyhodnocovali, nikdy jsme neřekli: přišel covid, máte smůlu lidi, teď vás zkasírujeme! To jsme nikdy neudělali. Takže prosím vás, když už mluvíte o tom...

A EET? Vždyť ten karlovarský festival díky bohu za to, že konečně je to v tom mediálním prostoru a že snad lidi chápou, že ti, kteří nedávají ty účtenky, nevykazují tržby, tak zkrátka okrádají nás všechny. Nás všechny. A naše strategie, moje strategie jako ministra financí byla taková, že jsem chtěl snižovat daně, a snížili jsme je. A že jsme chtěli, aby všichni platili. Protože 4,5 milionu zaměstnanců - nikdo se jich neptá a platí, platí, platí.

Takže tady všechno máte. Nechci tady mluvit o tom, že kašlete na sport, na kulturní památky, zdravotnictví, to je úplné peklo. Národní investiční plán do roku 2050, který jsme pro vás připravili, to samozřejmě ignorujete, protože to dělala vláda, naše, ano. Inovační strategie, věda, výzkum, všechno je... Zkrátka my jsme dělali všechno špatně a vy děláte všechno skvěle. Pan Skopeček ještě říkal, že balíček je určitě protiinflační. To tak to uvidíme. Uvidíme. Ale to se uvidí samozřejmě až někdy koncem roku 2024 nebo 2025.

Vy máte hlavně to štěstí s tou windfall tax, kde vlastně teď podle mého názoru plno firem bude platit vyšší zálohu na dani a v červnu 2024 se zjistí, že musíte vracet, tak pan ministr financí, už ho slyším, že samozřejmě nebude vracet nic. A to je super se nechat financovat firmami a lidmi a potom jakože se jim to vrátí bez úroku.

Takže, pane premiére, Babišova drahota 27. 9. 2021. Potom byla Putinova drahota. Potom jste se dohadoval s Michlem 5. května 2023 o tom, kdo za to může. A včera jsme se zase dozvěděli, že vy jste nám zařídil teď tu nízkou inflaci. Já myslím, že všichni na to koukali s údivem. A je to samozřejmě celé nesmysl, protože vy jste se těšili z inflace, vy jste se těšili z toho, že berete lidem peníze, že všechno je prodražené, aby pan Stanjura vyinkasoval těch 260 miliard za rok 2022 a 2023. A uvidíme, jak to bude dál. Takže vy jste proti inflaci pro lidi neudělali vůbec nic. A bylo to strašně jednoduché. Strašně jednoduché. Jednak minoritáři ČEZu, už Kalousek to také řekl, vykoupit je za 200, 250 miliard a mohli jste mít znovu stoprocentní firmu, která má terminál na LNG v Eemsu (Eemshavenu) v Nizozemsku, která prodává, má 20 % trhu plynu v Čechách, která má lithium, která má elektrárny, a mohli jste mít alespoň něco pod kontrolou, když už jste všechno tady rozprodali zprivatizovali do zahraničních rukou, a proto každý rok 280 miliard odchází do zahraničí. Samozřejmě v rámci Evropské unie se to nedaní. No a bohužel to už je nevratné.

Takže já jsem se snažil tady i ve středu vystupovat velice konkrétně. Panu ministru financí jsem sdělil svoje stanovisko. On samozřejmě manipuluje s těmi čísly, která mu vyhovují, ale je jasné, že tento daňový balíček, nebo tenhle balíček, je úplně zbytečný. Kdybyste nic neudělali a nechali to být a starali se jen o inkaso evropských fondů, kdybyste nechali to EET, kdybyste bojovali proti zaměstnanosti na černém trhu, kdybyste dělali jen tyto věci, tak jste mohli mít ty příjmy. Ano teď windfall tax nebo zastropování elektřiny. Já říkám zastropování elektřiny, je to historická šance. Vy bohužel to nechcete dělat. A samozřejmě pokud prosadíte na sílu rozdělení ČEZu, tak to bude tunel přibližně stejný jako soláry za 600 miliard nebo církevní restituce za 170 miliard.

Ještě k tomu, jak se ptal pan Skopeček, co jsme dělali na tom Ministerstvu financí. No my jsme například začali konečně soutěžit externí služby právní, zamezili jsme rozkrádání peněz na ekologických zakázkách. Už jste zapomněli? Ty byly čtyřikrát prodražené! Tam někdo měl ten deal za 100 miliard. I tomu jsme zamezili. Ano? Protože já jsem šel do politiky bojovat proti korupci, proti rozkrádání věcí, které patří všem občanům České republiky. A v tom budeme pokračovat.

Takže já bych chtěl poprosit pana premiéra, aby skutečně se nezesměšňoval, protože těch videí, kde v květnu - vážení spoluobčané, můžete se podívat, co říkal pan premiér v květnu a teďka v červenci, a ten časový rozdíl je minimální, tak je to skutečně neuvěřitelné. Neudělali jste nic proti inflaci, neudělali jste nic pro lidi, protože zkrátka jste asociální, nekompetentní vláda, vláda národní tragédie. Doufejme, že ty škody, které bude někdo po vás napravovat v roce 2025 a 2026, se ještě podaří zvrátit. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Milan Feranec. Připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, tento zákon projednáváme vlastně dneska třetím dnem. Ve středu nějakých 10 hodin, včera nějakých 12 hodin čistého času. Vystoupily desítky poslanců, detailně se řešila jednotlivá navyšování daní a tak dále. Já se nechci věnovat úplně detailům jednotlivých zákonů, jenom bych si dovolil pár zobecnění k tomuto zákonu. Respektive nejen k tomuto, ale i k tomu, co projednáváme, to beru jako součást, to znamená jak ten zákon o zvýšení spotřební daně na naftu, tak vlastně i zákon o sociálním pojištění. Já to beru jako nějakou součást. Budu se věnovat tomuto.

Ta debata probíhá asi takovým způsobem, že vystoupí zástupce vlády, pan ministr, který, musím to ocenit, že se snaží reagovat, že je tady celou dobu. To skutečně oceňuji. Nemusím souhlasit s argumenty, ale skutečně to oceňuji. A bylo by divné, kdybychom souhlasili, to je jasné. Takže jsou tady ti zástupci vlády a říkají: toto je bílé. Potom vystoupí opozice a říká: toto je černé. A takhle to probíhá vlastně dva dny, což je na jedné straně normální, je to politika, není to nic jiného. Na druhé straně jsem přemýšlel, jestli to není tím, že jsme si na začátku trošku nevyjasnili pojmy. Ono to někdy bývá, když je nějaká taková hádka a lidi si nevyjasní pojmy, potom jsou tam různé komunikační problémy.

Tak já bych možná rád si zkusil vyjasnit pojmy o tomto zákonu, o kterém se říká, že je to konsolidační balíček, nebo je to úsporný balíček. Zkusme si vyjasnit ty pojmy. Asi úplně konsolidační není, pokud pan ministr říkal, že tím, že konsolidace bude probíhat 2/3 úspory, 1/3 zvýšení daní, podle těch návrhů, které jsou, tak je to téměř jedna k jedné, respektive myslím 73 a 78, jestli to počítám správně. Ale problém je v tom, že my projednáváme vlastně navýšení daní, ale co víme o těch úsporách? Ano, byla nějaká prezentace v rámci tiskovky, v důvodové zprávě tak tři stránky, ale kdy uvidíme ten výsledek? Já předpokládám, že po předložení návrhu státního rozpočtu. No jo, ale tady platí trošku podle mého názoru - zvýšení daní je jisté, úspory jsou vždycky nejisté. Tak já alespoň doufám, že to závěrečné čtení budeme projednávat, nevím, jaký je přesný harmonogram, až poté, co bude minimálně předložen návrh zákona o státním rozpočtu. Ať vidíme, jestli je to, když se říká A, jestli je tam i to B. To mi přijde celkem logické.

Takže konsolidační úplně není ve smyslu těch tří zákonů, které projednáváme. Úsporný, tak to je asi problém, protože se neřeší úspory. A to, že občané zaplatí víc, to asi není úplně úspora. Úspora je o výdajích vlády. Takže co to potom je? Tak pochopitelně je to daňový balíček. Ale to asi nestačí takhle říct, že to je jenom daňový balíček. Podle mého názoru je to skutečně nejrozsáhlejší a největší zvýšení daní - a teď se můžeme bavit - posledních kolika let? Co se týče nejrozsáhlejšího ve smyslu, které všechny daně to postihuje, tak já si troufám tvrdit, že minimálně třicet let - nejrozsáhlejší. Co se týče daňového výnosu, můžeme polemizovat, jestli těch avizovaných 73 miliard je pochopitelně víc než - pokud si pamatuji správně, Kalouskův balíček byl 70, i když bylo to v jiných cenách, takže může tam být polemika.

Ale všimněme si jedné věci, že to nejrozsáhlejší, největší zvýšení daní za posledních dvacet třicet let, nechci úplně hádat, nepředkládá žádná utopicko-socialistická vláda premiéra Špidly nebo socanská vláda, nebo jak jste říkali nám, socansko-populistická. Předkládá to středopravicová vláda. A je celkem symbolické, že můžete soutěžit o to, kdo víc zvýšil daně,nebo navrhuje zvýšit daně, jestli to je současná středopravicová vláda, nebo echtpravicová, která předkládala ten Kalouskův úsporný balíček. Takže je to celkem symbolické. A teď říkám, že to je největší a nejrozsáhlejší.

Já jsem si procházel ty návrhy zákonů, tak koho všeho postihne navýšení daní nebo změny daní? Postihnou asi všechny socioekonomické skupiny. Nepochybně to postihne zaměstnance. Ano, je tam nemocenské pojištění, danění nepeněžitých benefitů, částečně daň z příjmu, kde se sníží hranice pro solidární příspěvek. Ale nezapomněli jste ani na specifické zaměstnance státních podniků, kde navrhujete snížit příděl do takzvaného FKSP, fondu sociálních a kulturních potřeb, ze 2 na 1 %. Nezapomněli jste na Správu železnic, která je státní organizace, což je obdoba státního podniku, na České dráhy, kde to mají ze zákona, a na spoustu dalších veřejných institucí. Takže na zaměstnance. Jasné.

Studenty - nechci to tady znovu všechno opakovat, už to tady bylo řečeno. Pochopitelně je to postihne - sleva na studenta, úprava dohod o provedení práce, respektive jejich následné potom zdaňování nebo odvody.

Postihne to pochopitelně důchodce. A teď se budu bavit o tom návrhu novely zákona o sociálním pojištění, kde jsou vlastně z mého pohledu dva hlavní cíle toho zákona. První cíl se dá nazvat, že je to vlastně snaha snížit reálný důchod důchodců do budoucna, a to je ta úprava valorizačních mechanismů jak řádné, tak i mimořádné. A ten druhý cíl je maximálně znepříjemnit, znemožnit odchod do předčasného důchodu. Pro to se zpřísňují podmínky.

Ale pochopitelně postihne to i další skupinu: OSVČ - navýšení odvodů sociálního pojištění. Když jsem si četl důvodovou zprávu Ministerstva financí, jak tam popisují, kolik OSVČ přispívají a kolik čerpají z toho důchodového jak kdyby zabezpečení, tak mi to připomnělo trošku takovou tu debatu, je to pár let zpátky, už nevím, který to byl ministr za ČSSD, který mluvil o OSVČ, že jsou to černí pasažéři, on mluvil o zdravotním pojištění. Tak takhle to nezaznělo, ale jenom mi to připomnělo tu debatu. Takže to je fajn. Jsou to vaši voliči. Dobře.

Ty hlavní socioekonomické skupiny asi postihne všechny, ale jsou tam další subjekty. Pochopitelně zaměstnavatelé. Bavili jsme se - daň z příjmu právnických osob 2 %.

Postižené budou obce, města, kraje. Obce a města beru podle současného návrhu daně z nemovitostí, kde říkáte, bude to státní část daně a ta místní. A je zajímavé, v důvodové zprávě je napsané, že to bude pro obce neutrální, když se navýší ta státní. To tak úplně není. Já jsem byl radní v Olomouci a jsem zastupitel. Přece kdyby takhle byl schválený zákon a navýšila se daň pro potřeby státu, tak asi zastupitelé nebudou zvyšovat další, protože si uvědomují, že občané mají nějakou citlivost k navyšování daní. Takže argument, že to je neutrální, není tak úplně namístě, respektive tam, kde jsou zastupitelé, kteří se trošku zajímají o to, jak jsou na tom občané, tak asi potom nepřistoupí k dalšímu navyšování daní. To je celkem logické.

Ale potom jsou tam různé další skupiny. A teď se můžeme bavit - ti, co jezdí autem, motoristé, dálniční známka. Nakonec je vlastně navýšení spotřební daně. Ti, co jezdí veřejnou dopravou, tam se pochopitelně projeví navýšení daně na naftu, ti, co lítají letadlem, tam se navrhuje osvobození leteckého benzinu a nafty od spotřební daně zatím pro vnitrostátní lety. Pochopitelně předpokládám, že v blízké budoucnosti může nastat situace, že se to zruší pro mezinárodní v rámci boje za Green Deal a tak dále, protože lidi si zvykli lítat do Egypta, a možná se vrátí doba, kdy skutečně budou lítat jenom ti, co na to mají. To se zatím neděje. Zatím je tam jenom návrh pro vnitrostátní lety. Mimochodem postižený bude i SFDI tím, že vlastně příjem, jestli si pamatuji správně, ze silniční daně už nebude příjmem SFDI. Asi mu potom řeknete, tak si půjčte další peníze, aby to neohrožovalo státní rozpočet.

Ale i různé další skupiny. Včera tady byla řeč o včelařích. Marie Terezie zavedla vlastně zrušení desátku. A pravicová vláda ho znovu - není to desátek, je to daň z příjmu. Dokonce ani na prezidenta jste nezapomněli, když se ruší osvobození jeho příjmu nebo požitků od toho, nic proti tomu. Doufám, že vám kvůli tomu nebude vetovat balíček, ale to nepředpokládám. Je tam zrušení odstupného horníkům, i když už je to trošku překonaný předpis. Jasné. Stavební spoření. Takže ti, co se starají, ti, co něco mají, co spoří, tak je potřeba nějakým způsobem je zvýšením daně potrestat.

Doplatí na to lidi, co žijí zdravě... nebo nechci říct nezdravě, protože kouří, protože pijí alkohol, protože chodí na vesnici na točené pivo, tak je potřeba zvýšit daň DPH z 10 na 21 %. Ale i ti, co žijí zdravě, nepijí, nekouří, možná chodí na sportovní akce, kulturní akce, tak je potřeba jim navýšit daň, je potřeba navýšit DPH ze vstupenek.

Dokonce jste nezapomněli ani na skupinu nezaměstnaných, protože se tam navrhuje určitá úprava podmínek při opakované nezaměstnanosti, že se zpřísní. Takže skutečně když jsem to tak procházel, tak udělali jste to velmi důkladně. Nikdo si nemůže být jistý - nebo všichni mají jasno, že se jim daně navýší. Takže skutečně proto říkám, že to je nejrozsáhlejší. .

Já jsem si zkusil projít, které všechny daňové zákony se mění, a říkal jsem si, jestli najdu nějaký zákon daňový, který se nemění, u kterého by nedošlo k navyšování daní. Jasně, mění se daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, hazard, úhrada za dobývání nerostů, dálniční známky, mýto - dokonce je tam nějaká úprava. Tak já jsem našel možná jedinou výjimku a to je silniční daň. Ale nevím, jestli mi někdo řekne, že je nějaká další, ale jinak nic. Proto říkám, že to je nejrozsáhlejší. Takhle komplexní změna všech daní, téměř všech daní, skutečně tady hodně dlouho nebyla. Já si pamatuji, když jsme projednávali poslední předcovidový daňový balíček, ještě naše vláda, a nevím, jestli jsme tam měli čtyři pět zákonů, teď nechci přesně, byla to spotřební daň, alkohol, tabák, byly tam nějaké rezervy pojišťoven a tak dále. A říkám, bylo to pár zákonů a trvalo to 150 dnů. Sto padesát dnů to trvalo. A vy jste tady předložili obrovskou novelu a chcete to mít co nejrychleji z krku. Chápu. Takže říkám, až na výjimku - silniční daň, co já jsem našel - se zvyšují všechny daně. A opakuji znovu, zvyšuje je středo-pravicová vláda.

Ale abych jenom nekritizoval, na konci něco pozitivního. Já si myslím, že tento balíček a způsob jeho projednávání vejde do dějin. Do dějin světové literatury. Asi většina z vás zná knížku nebo film 1984, George Orwell, který popisuje nějakou budoucnost, velmi chmurnou, velmi chmurnou teda. Tam je ta totalita. Mají tam hlavní hesla. Ta ideologie, ten Angsoc, anglický socialismus. A hlavní hesla jsou: Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla. A já si myslím, že kdyby dneska ještě žil pan Orwell, tak by doplnil další heslo, které se hodí, a to heslo by znělo: Nezvýšíme žádné daně, jen zvýšíme všechny daně. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Mám zde jedno sdělení. Pan poslanec Babka hlasuje s náhradní kartou číslo 35.

Nyní vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, připraví se paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Součástí konsolidačního balíčku je i problematika nebo oblast DPP a DPČ, dohod o provedení práce a pracovní činnosti.

Jsem ze Sokolova, mám na starosti sociální problematiku, a na co jsem profesně nejvíce pyšná, že jsem spoluzakladatelkou mobilního hospicu. Bohužel změny se dotknou i této problematiky, i této oblasti. Je to tak, že my dohody o provedení práce využíváme zejména na pracovních pozicích všeobecných sester, kdy se jedná o nárazové výkony práce. Nelze tedy přesně plánovat, jaké bude jejich vytížení. Znamená to, že třeba v současné době nemáme žádného pacienta, který završuje své dny, a třeba před 14 dny jsme jich měli pět. A my pak musíme povolat sestřičky, které jsou na dohodu, kde opravdu nemůžeme predikovat, kolik osob zrovna budeme mít v péči, a nemůžeme si dovolit, abychom jim platili třeba částečný úvazek, protože tohle opravdu je tak nepředvídatelné, že to není možné. Navíc rozpočet naší organizace je velice napnutý. Jak všichni víme, mobilní hospice jsou stále mimo zájem, mimo nějaké legislativní ukotvení, takže jsme opravdu odkázáni na drobné dárce, na město, na kraj, které nám poskytují finance, ale opravdu je to v řádech statisíců. A ta činnost je opravdu náročná, doprovázet lidi na konci jejich pozemského bytí je těžké a ještě možná těžší je péče i o jejich rodiny, které jsou opravdu často zoufalé.

S ohledem na podmínky, které novela stanovuje, bude nevýhodné dohody uzavírat, a nebudeme tak schopni zajistit dostatečnou zdravotní péči o klienty v případech dovolených či pracovních neschopností. Tady myslím zejména domov pro seniory, který město Sokolov spravuje, kterého je zřizovatelem. Velice se obávám, že přijdeme o stávající spolupracující dohodáře, protože i pro ně se tato činnost stane nevýhodnou, neboť bude zdaněna vyšším procentem, a tím pádem budou mít menší příjem. Vesměs jsou to sestřičky, které si tím i přivydělají a vlastně lépe zajistí svou rodinu.

Dále využíváme dohody u pracovníků v sociálních službách, a to ve stejném případě jako pro pozici všeobecné sestry, tak i v případech potřeby doprovodu klientů na lékařská vyšetření, případně k dalším aktivitám. Pokud jdete s jedním klientem na vyšetření, tak vám na několik hodin vlastně vypadne buď jeden pečovatel, nebo jedna sestřička a zbývající počet klientů musí obsloužit nebo se o ně postarat menší počet zaměstnanců.

Pokud přijdeme o možnost využívat dohod, nebudeme pravděpodobně schopni zajistit dostatečnou péči. Neumím si představit, jak povedeme evidenci dohod, kdo bude odvádět poplatky v případě osob s dohodami u více zaměstnavatelů. Celá věc bude natolik administrativně náročná, že nás donutí dohody neužívat vůbec, což ovšem spolu s tím povede k nutnosti zvýšit počet personálu na hlavní pracovní poměr, který ovšem nebude možné využívat tak jako osoby na dohodu, ale budou sloužit i v době, kdy bude počet zaměstnanců dostatečný. Již tak napjaté rozpočty to však neumožní. Navíc se potýkáme s nedostatkem personálu na trhu práce. Dnes opravdu sehnat kvalitního pečovatele nebo sestřičku je nadlidský výkon, zvláště v některých regionech.

Dohodáře využíváme skutečně nárazově. Většinou nemají většinou nemají dopředu naplánované směny. Je to nejlepší řešení při akutních problémech s nedostatkem personálu, protože jich máme v evidenci více a je tak větší možnost, že některý z nich bude moci na směnu službu zajistit, což u osob s pevnými směnami je neproveditelné.

Ráda bych také uvedla, že osoby, které zaměstnáváme na dohody, jsou jinde zaměstnány na hlavní pracovní poměr, a tak si sociální a zdravotní platí z tohoto zdroje. Ta novelizace vůbec nerozlišuje osoby pracující jen na DPP od těch, kteří pracují na hlavní pracovní poměr. Když jsem tuto problematiku začala více vnímat, více se do ní ponořovat, tak pro mě z našeho Karlovarského kraje bylo překvapením, že - a chápu, proč jste k tomu chtěli sáhnout - jsou občané, kteří cyklí třeba pět, osm dohod, tím pádem neodvádějí hlavní daně. Ale pokud je někdo zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, vše řádně odvádí, a pak si u jednoho zaměstnavatele i přivydělá, ale zaměstnavateli tím pomůže vykrýt nedostatek personálu, tak vůbec nerozumím tomu, proč by měl být také zdaněn touto formou. A to, o čem jsem mluvila, že se může stát, že je více dohod cykleno a ten člověk neplatí, já si myslím, že tohle se může stát jenom ve velkých městech, protože třeba u nás v regionu si vůbec neumím představit, že by to bylo možné. Tam není možnost pracovat v tolika firmách na dohodu.

Novelizace bude znamenat konec zaměstnávání na dohody a zvýšení nákladů na personál celkově, pokud nebudeme chtít omezit naše služby v jejich kvalitě. Musím tady přiznat, že se tohoto opatření velice obávám. V organizacích, které jsou nějakým způsobem zasanovány dobře finančně, to asi nebude problém. Ale myslím si, že mnoho třeba mobilních hospiců bude nuceno, nedej bože, možná i ukončit poskytování svých služeb. A věřte mi, že se setkávám často s tím, že o hospicu nechce nikdo moc mluvit, protože si možná uvědomujeme svoji vlastní... že se jednou to stane i nám, ale to je ta jediná spravedlnost na tomhle světě.

A věřte, že když člověk, který odchází z tohoto světa, chce odejít doma a má tak skvělou rodinu, že se o něj chce postarat až do konce jeho dní, takže nejen že to je úctyhodné, že to je potřebné, ale ti lidé potřebují pomoct. Potřebují pomoct, aby neměli bolesti, potřebují pomoct, aby to vůbec zvládli, protože často se nám stává, že se věnujeme hodně doprovázející rodině, protože oni jsou zoufalí, jsou unavení, a bez pomoci mobilních hospiců si myslím, že by se ta jejich situace o hodně ztížila, a možná by lidé zase museli odcházet v nemocnicích v neosobním prostředí.

Já bych jenom - prosím, zvažte, když někdo pracuje na hlavní pracovní poměr a má k tomu dohodu, jednu, jestli by se nemohla udělat výjimka a opravdu to nechat ve stávajícím modelu. Moc vás o to prosím a doufám, že se nějakým způsobem domluvíme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Fialová, připraví se pan poslanec Janulík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já určitě nebudu dlouhá a svůj projev jsem nechala na lavici a přišla jsem pouze s pár poznámkami, které jsem si napsala během projednávání tohoto daňového balíčku. A možná mám pár dotazů na pana ministra a možná na další kolegy z koalice, protože tady vznikla spousta otazníků, možná náznaků, že se bude moci do daňového balíčku ještě zasahovat, tak se chci zeptat, pana ministra, jaká je tedy ochota k úpravě některých parametrů, protože určitě budeme chtít připravovat pozměňovací návrhy, tak abychom věděli některé, které mají smysl nebo nemají smysl. Protože já rozumím tomu, co řekl pan ministr, že je tu pět koaličních stran, každá má jiné požadavky a mně to malinko připomíná, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Každý si řekl z těch pěti stran, co je pro něj důležité, z toho se udělal nějaký sumář a pak se o něm diskutovalo, takže ta ochota není jenom na panu ministrovi financí, ale na všech politických stranách v koalici, kdo z jakých svých požadavků chce ustoupit a čeho je ochoten případně se vzdát v rámci svých priorit, v rámci navrhovaného daňového balíčku.

Zaznamenali jsme zde už náznaky od KDU-ČSL, že by se mělo sáhnout na DPH hygienických dámských potřeb, vznikla tady diskuse, jakým způsobem se dostala kojenecká voda do DPH 21 %, proč je v současné chvíli, když ustupujeme od fosilních paliv, palivové dřevo ve vysoké sazbě, dále tu byla diskuse ohledně včelařů, tak jestli je ochota případně dále diskutovat nad parametry tohoto... vůbec, jak ke včelařům se bude přistupovat a jestli se znovu zpátky zavede počet včelstev.

Dále jsem si všímala při úvodní řeči pana ministra, že říkal, že ve školkovném se ruší jeden z důvodů - a teď nevím, jestli jsem to pochytila správně - že ve strukturálně postižených krajích se čerpá minimálně. Mě by zajímalo, jestli jste se zajímal, pane ministře, proč. Protože já jsem ze strukturálně postiženého kraje a vy berete možnost... spousta lidí v tomto kraji jde na další mateřskou. A těm, co to využívají, tak jim to vezmete - ti, co potřebují si trošku přivydělat, ti, co nejsou na tom úplně ekonomicky dobře. Tak možná se zajímat, proč ve strukturálně postižených krajích se nejméně čerpá školkovné a kdo dál zůstává na mateřských, jaká je tam skladba obyvatel, tak možná vzít tento prostředek pro tyto kraje bude pro rodiny, které to v těchto krajích využívají, docela jeden ze zásadních zásahů do jejich rodinných rozpočtů.

Přijde mi, že jste si k balíčku řekli, kdo ještě není postižen, tak to tam přidáme, takže jsme řekli, rodiny s malými dětmi, k tomu musíme přidat samozřejmě i větší rodiny, kde už jsou studenti, musíme sáhnout i na podnikatele, no a každý z nás přece někde bydlí, má minimálně jeden automobil, nějak se dopravuje do zaměstnání, ať už automobilem, nebo hromadnou emhádou, všichni přece se musíme koupat a něco jíst, takže sáhneme všude, abychom co nejvíc peněz vybrali. Z tohohle důvodu mě mrzí, že v důvodové zprávě se uvádějí i úspory. Sám jste nám tady odpověděl, že úspory budeme znát až ve chvíli specifikace státního rozpočtu, proto by možná bylo fér vůči občanům představovat tento balíček až ve chvíli, kdy budete představovat návrh státního rozpočtu, aby občané viděli, že opravdu šetříte i na sobě a na výdajích státu a nejenom... nechcete brát peníze od všech občanů této republiky.

A poslední věc, kterou tady mám poznamenánu a která mě zaujala, tak je samotný hazard, protože zákon o hazardu je velice široce pojat v tom daném balíčku, který nám představujete, asi jeden z nejvíce, že se jedná o nějaký jakoby velký přílepek, který se často stává součástí nějakého způsobu, případně pozměňovacích návrhů poslanců, tak jakým způsobem - protože v původních variantách nebyl vůbec uvažován - se tam dostal. A já na to navážu. Často nám vyčítáte, že nepřicházíme s některými návrhy. Mí kolegové tady představovali spoustu návrhů, kde třeba jsme vám řekli, že určitě souhlasíme se zvyšováním (zdanění?) takových těch negativních jevů, jako jsou spotřební daně z alkoholu, cigaret a tak dále. Současně bychom souhlasili i s hazardem. A mně přijde, proč nepřicházíte s nějakým odvážným plánem tedy, který i připomínkovalo MPSV, vzít si veškeré zisky nebo veškeré daně do státního rozpočtu. Vzít to tedy obcím, zkusit nějaký odvážnější krok tohoto toho charakteru a nesahat tolik do peněženky běžným obyvatelům. Současně bychom určitě souhlasili a vedli rádi diskusi o zvýšení poplatků za dobývání nerostných surovin a dalších jiných parametrech.

Mrzí mě, že opravdu na toto doplatí každý z nás a nějaká diskuse tady nad tím chybí. Rozumím tomu, že jste to měli velice těžké v rámci pěti různých stran, která má každá svoje jiné priority, ale zásadní je tedy, budu vás prosit, jestli mi odpovíte na to, jestli už víte v současné chvíli, teď, na které věci jste ochotní sáhnout vy anebo vaši kolegové, a nějakým způsobem diskutovat nad tím, jak ulevit v některých daných oblastech, aby to nebylo tak drastické. To by bylo za mě vše a děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze a s přednostním právem se hlásí pan ministr financí. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Nebyl jsem si jist, jestli mi budou stačit dvě minuty, tak jsem si pro jistotu vzal přednostní právo. Zkusím odpovědět na všechny otázky. Zkusím od konce.

Zvýšení poplatku za dobývání nerostů je součástí našeho ozdravného balíčku. Chci jenom připomenout, že všechny nové zdroje skončí buď v rozpočtech obcí, nebo krajů. Stát nenavyšuje stávající podíl. Je to součástí, je to v jednom z těch zákonů, tuto část zákona psalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. To znamená, jak za vytěžený nerost, tak za to území, za ten dobývací prostor se poplatky navyšují. Poprvé má část těchto poplatků skončit i v rozpočtech krajů a současně tam navyšujeme podíl dotčených obcí. Myslím, že je to správný krok. Jenom připomínám, že stát celé to navýšení nechává rozpočtům samospráv, ať už krajské, nebo obecní.

Proč to nejde ruku v ruce, tento návrh zákona, s návrhem o státním rozpočtu? Odpověď je vlastně jednoduchá. Zákon o státním rozpočtu projednává pouze dolní komora, standardně do 30. září, kdežto tento zákon musí projednat horní komora. Nedalo by se to sladit časově, aby to bylo k 1. lednu, abychom měli tuto jistotu. Nic jiného za tím není. Nicméně v důvodové zprávě jsou ty objemy, a až budu představovat návrh státního rozpočtu, tak bezesporu se k tomu vrátím a ukážu, v kterých konkrétních položkách jsou ty úspory, protože jinak bychom nebyli schopni snížit deficit pro státní rozpočet roku 2024.

Když jste se ptala na školkovné, já jsem říkal, že jsme porovnávali počet dětí a potom procentuální čerpání toho rodičovského příspěvku, a i ze statistik, které máme z Finanční správy, které jsou samozřejmě anonymizované, tak hlavní důvod, proč v těch strukturálně postižených regionech je menší, je to, že na to nedosáhnou, protože už vyčerpají jiné slevy - nízkopříjmové a nižší střední třída. To je prostě fakt. To znamená, tato daňová úleva je primárně určena, nebo využívá ji vyšší střední třída. A my si myslíme, že podpora nízkopříjmových má být jinou formou, ne tímto nástrojem, když to nekončí u těch, kteří ty peníze potřebují. Obecně platí, a úplně se na tom neshodujeme, že daňová politika nemá být prostředkem sociální politiky, protože samozřejmě daně jsou vždycky plošné. Jinak to ani být nemůže. A bavme se o tom, kterým skupinám a jakou formou pomoci jinak než v daňovém systému, ale v sociálním systému.

Teď přemýšlím, na co jsem ještě neodpověděl. Já jsem říkal už na tiskové konferenci před zahájením této schůze, že jsem připraven nejenom já, i mí kolegové pečlivě posoudit případné pozměňovací návrhy. Já jsem nekritizoval, že ještě nejsou, protože jsme v prvním čtení, je dostatek času na načtení pozměňovací návrhů. Rovnou jsem říkal, že pokud bude zachován objem těch úspor a přijde nápad, pozměňovací návrh z řad opozice, který bude dobrý nebo lepší nebo jiný nástroj, než jsme navrhli my, tak proč ne? Ale tu debatu povedeme mezi druhým a třetím čtení. Podle toho, jaké pozměňovací návrhy budou načteny, tak teď nedokážu za sebe říct nic jiného kromě toho, že to opravdu pečlivě posoudíme, a není to tak, že dopředu říkám, že žádný pozměňovací návrh nepřijde. Současně ale říkám, že chceme zachovat celkový objem úspor jak pro rok 2024, 2025, a z některých vystoupení během rozpravy, z opozičních vystoupení, jsem pochopil, že třeba byste zvolili jiné nástroje nebo jinou metodu. Tak to určitě pečlivě posoudíme.

Mám pocit, že jsem odpověděl na všechno. Pokud ne, tak mě určitě paní poslankyně požádá, abych ještě odpověděl na to, na co jsem v této chvíli zapomněl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuju panu ministrovi za odpovědi. Jenom se vrátím k tomu školkovnému. Chápu ty pozměňující návrhy, že tedy jste ochotní nad všemi diskutovat. A ke školkovnému. Děkuju za to vysvětlení. A jenom mě mrzí, u nás v tom kraji já bych nerada, aby nám čím dál víc středněpříjmových lidí spadalo do nízkopříjmových skupin lidí, kterými se můžou stát díky tomuto daňovému balíčku, který připravujete, že nám tam spadne mnohem víc lidí, a jejich snaha, jak si zabezpečit více financí na svůj běžný život, aby nám spadli do nějakých dalších sociálních pomocí, protože je to pro ně nedůstojné, protože se opravdu snaží. Mně jde o tuhle skupinu lidí, a ne plošně pomáhat lidem, kteří si to nezaslouží. A nerada bych, aby v těchto krajích nám spadalo více lidí z té střední třídy, která to využívá, do těch nízkopříjmových. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Přečtu jednu omluvu. Do 12 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Pavel Blažek.

A budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, pane předsedající. Tak bod se jmenuje konsolidace veřejných rozpočtů, říká se tomu daňový balíček. Zaznělo, že to samozřejmě musí zcela logicky dopadnout na všechny. Na některé to dopadne víc, na některé míň. Ta vyváženost nebo ta logika v tom, to nevím, to si netroufám vůbec posuzovat, ale samozřejmě nikdy není na světě člověk ten, co by se zavděčil lidem všem. To je logické, že na někoho to dopadne víc, na někoho míň, a ta vyváženost se hledá strašně těžko. Ale já se samozřejmě ptám, budu mluvit tedy ze svého života, ze své zkušenosti, ze své práce, já se ptám po smyslu toho. Proč tady vlastně jsme? Nebo proč funguje stát? A mě se ptají moji spoluobčané, moje pacientky nebo moji přátelé nebo zejména mladí lidé se teď ptají, jaký smysl má takovýto stát, kde člověk pracuje, a v podstatě obrazně řečeno se nemůže za tu poctivou práci uživit?

Na to se těžko odpovídá, zejména třeba mně. Já jsem de facto, první půlku života jsme prožili v totalitě a tehdy to tak prostě bylo, tehdy to nikdo neřešil. Po studiích jsem dostal plat, za který se nedalo žít, to bylo prostě vyloučené. To nikdo neřešil, to se prostě předpokládalo, že si člověk prostě poradí, a tam se zrodila ta hesla: kdo nekrade, okrádá rodinu, a podobně a tak dále. Ale ještě nedávno v našem státě mohli mladí lidé prostě si zaopatřit bydlení, buď tedy nájemní, nebo si vzít hypotéku a opatřit si bydlení, normálně pracovat a existovat jako tak, jak oni mají představu, že se v 21. století existuje. To znamená, že za práci mají přiměřenou odměnu a za tu odměnu si kupují věci, které chtějí, a nejenom věci, ale zážitky, protože přichází generace, která daleko víc než věci, které pokládá za samozřejmé, upřednostňuje čas a zážitky, terminus technicus - my si chceme užívat. Nevím, co se za tím skrývá, ale slyším to velice často.

A teď to najednou nejde. Stalo se něco, samozřejmě přišel covid, který nám samozřejmě zamíchal s celým světem. Nebyla to jenom naše specifita. A teď skončil covid a najednou prostě ti mladí lidé si nemůžou dovolit to nájemní nebo svoje bydlení tak, jak byli zvyklí doteď. Vracejí se prostě třeba k rodičům. A najednou zjišťují - já to vidím v praxi, že najednou odkládají mateřství. Najednou řeknou: víte, vy jste měli to tak nějak jako naplánované, ale teď samozřejmě ta válka, samozřejmě která válkou je a není, nebo to je na úhlu pohledu. Ale ti lidé jsou už dostatečně vystrašení a já zažívám věci, o kterých bych netušil, že je zažiji. Každý ekonom, já jsem samozřejmě také přečetl kde co, a ekonomové říkali, že politici by měli lidi pozitivně motivovat a říkat jim, pokud nejsou jak Churchill za druhé světové války, ale ne je děsit a prostě tím omezovat domácí spotřebu, protože ta je nakonec tahounem ekonomiky. Všichni víme, jak to funguje, že někde se ty peníze, první se musí něco vyrobit a vytvořit a všichni ostatní jsou ze sekundární a terciární sféry a tak dál. Ale říkat lidem, že všechno je špatně, tak to je politicko-ekonomická sebevražda, kterou já tady sleduji v podstatě nějak kontinuálně, nevěřícně na to zírám. To je jeden úhel pohledu.

Do toho jde ruku v ruce to, že z mého oboru, když si vezmete, že se vezmou dva lidé, mají dvě děti, to je prostá reprodukce, takže nepřibude, neubude. Takže to v podstatě bych řekl k populačnímu nějakému nárůstu, který je jistě žádoucí, ne nějak dramatický, ale jistě žádoucí je, to všichni chceme, nechceme, aby nás ubývalo, ale aby nás nějak rozumně přibývalo, teď to rozumně si každý může vysvětlit, jak chce. Takže lidé by měli mít tři děti. Argumentace je poměrně jasná. Teď se vás zeptám, jestli jste zkoušeli někdo z vás, z pánů ministrů, dát do oktávky tři autosedačky? Prostě je tam nedáte. Protože ti lidé vám řeknou, do oktávky nebo do běžného auta se tři autosedačky nedají dát, my nemůžeme nikam jet, prostě to nejde. Takže ti lidé potřebují... Řeknou, my bychom rádi, ale mít třetí dítě, buď to musí být s velkým odstupem, anebo je to prostě velký luxus, takže potřebujeme větší auto, potřebujeme větší byt, abychom měli třeba jeden dětský pokoj navíc. Nebo když jsme stavěli ten dům na hypotéku, tak jsme potřebovali nějaké peníze navíc, ale to už prostě nešlo.

No a zase, my nemusíme vymýšlet to, co je dávno vymyšlené. Ten vámi vysmívaný a proskribovaný Orbán v tom Maďarsku - jinak tedy doporučuji si tam zajet a poslechnout si, jak si lidé povídají, oni na něho nedají dopustit, já se jim ani nedivím - tak ten na to přišel dávno a zjistil, že když ty lidi pozitivně motivují, že jim přispějí na to větší auto, aby tam ty tři autosedačky dali, a když ten stát prostě zvýhodní bydlení, když potřebují další pokoj, tak to prostě funguje. Další pobídkou je, že tamější občanka, která má tři děti, je třeba z padesáti procent osvobozená od plátcovství daní. Když má čtyři děti, tak myslím neplatí už vůbec jako žena, která má čtyři děti. Čili není třeba vymýšlet to, co už dávno je vymyšlené a funguje.

Ale znovu apeluji na to, vraťme tomu všemu nějaký ten smysl. Protože jinak to nemá význam. Ti mladí řeknou: Na co je takovýto stát? Proč vlastně ten stát je, když my tady nemůžeme jako normálně žít? A vidíme, naštěstí už nejsme za plotem, jak jsme byli čtyřicet roků oploceni a jenom přes plot jsme nahlíželi, jak je to vedle... Ti mladí dneska vidí, že jsou státy, kde to prostě jde, kde to funguje. Je třeba zajímavé, že všude řeší zhruba stejné problémy. Jestli je to v Dublinu, nebo v Tel Avivu, nebo v Praze, všude je to bydlení tak strašně drahé, což má nějaké asi svoje důvody, ale ty důvody jsou patrně nějaké globální, to já nevím, to je pro ty odborníky. Ale je divné, když jsem třeba vloni v jednom roce slyšel stejné nářky v Tel Avivu a úplně stejné v tom Dublinu a všichni řeší totéž, prostě je bytový problém, mladí lidé nemají kde bydlet, protože je to prostě pro ně nepřístupné. A když se podíváte... jako tady ty řeči fenomény bydlení a nájemního a takového, makového. My jsme opravdu nebyli zvyklí dávat takové částky za bydlení. To prostě holt jako historicky se to tady tak nějak vyvinulo. Ale říkám, teď to řeší v podstatě celý svět.

Ale zase to souvisí s tím smyslem existence a to je ten začátek toho života. A my jsme se tady tak za ty roky posunuli. Aniž jsem si toho všiml, jsem se stal seniorem, a najednou člověk - jako důchod je na dohled a zjišťuje... a pak mu tady farmář z Vysočiny řekne, že s tím důchodem radši moc jako nemáme počítat. Celý život platíme, samozřejmě člověk jako... my jsme ještě generace, která... my jsme ti tažní, my nejsme ti chovní, takže my prostě celý život pracujeme. A já tedy od té doby, co jsem udržel v rukách motyku nebo vidle, my jsme tam na to tak jako zvyklí, a teď prostě, když už se blížíme k tomu, že už asi tedy je člověk i unavený a že to tělo prostě má svoje limity, tak najednou zjistíme, že to nebude asi příliš jako radostné a důstojné to stáří.

Ale zase, podíváme se přes ten bývalý plot do toho Rakouska a vidíme, že prostě tam to nějak našli, tu cestu, a funguje jim to. A tam ty důchody tvoří, myslím, že průměrný důchod rakouský tvoří 83 % průměrné mzdy, že to je výrazně víc. Tam jsou důchodci velmi dobrá cílová zákaznická skupina, protože mají relativně hodně peněz a relativně málo času na to je utratit. A proč to tedy jde tam a nejde to u nás? Teď samozřejmě vyslechnu ty seniorky, které ke mně přijdou, řeknou: No ale já z toho důchodu prostě... teď se mi něco přidalo, zaplať pánbůh za to, protože to je ta generace, která byla zvyklá mlčet, protože se bála, z které strany to přiletí. A řeknou, já z toho prostě nějak nevyjdu, protože všechno se teď tak strašně zdražilo. Premiér se pochlubí, jak se to zvládlo. No prd se zvládlo, jo? Protože vyjděte mezi lidi a poslechněte si. A samozřejmě demografický strom je neúprosný, pak máte - všechny jsou vdovy ty ženy kolem té sedmdesátky, chlapi umírají. A ony jsou na to potom samy a řeknou, no tak co máme dělat? Máme si jít teď pro ty dávky všechny?

Vy řeknete, že s tím nemáme tak počítat, že stát tu není od toho. A na druhé straně si přečtu v novinách headline, že budeme kupovat stíhačky za 100 miliard. Tak pro nás ty peníze nemáte a na toto peníze máte? Vyzbrojíte, tak jak zbrojili ti komunisti. Rozumíte? To celé nějak vyvážit a dát to do kontextu, to je prostě strašně těžké. A těžko se vysvětluje to, že nemáme pro sebe, protože každá matka pomůže první svému dítěti a pak tomu cizímu. A tenhle stát se jmenuje Česká republika, primárně tedy jde asi o naše občany, ti nás volili, ti nás sem poslali. Já tedy o žádných jiných nevím. Těžko potom samozřejmě... něco jiného je pomoct, něco jiného je, když už to jde za hranu. Ale pak když prosím vás na toto peníze nemáme, nemůžeme si dovolit takto přidávat a zlepšit kvalitu toho života, ale na jiné věci tedy peníze máme.

A teď je otázka, kdo nám nebo vám na to dal to právo? V takovýchto zásadních věcech bych já opravdu se klonil k nějakému referendu. Ať si to rozhodnout ti lidé. My jsme zastupitelská demokracie a každý z nás zastupuje nějaké voliče. A názor těch voličů je potřeba respektovat. A myslím si, že teď se v té mediokracii, v které žijeme, kdy novinářův názor je podstatnější než názor demokraticky voleného politika s bohatou životní zkušeností, takhle to prostě je, tak jako teď není náhodou opravdu ten čas na to se ptát těch lidí třeba v těch referendech? Jak si to představují? Vždyť zase vidíme, jak to funguje kde v jiných státech. A ty argumenty, že oni nevědí a že my jste tedy... nebo vy jste tedy nějací ti vyvolení a pomazaní - vy to víte, jak to má být jako? To je sděleno shůry, z boží vůle, nebo já nevím, jak to je? Já bych opravdu, i pro futuro jako bych plédoval za to, ať se tedy konečně k tomu dohrabeme a nějaká ta... Vždyť za celý můj život já poslouchám pořád jenom o referendech. Že by tedy mohlo, mělo, nemělo.

A proč ho vlastně nikdo nechce? Jako že by lidi rozhodli jinak, než chceme my? V tom případě jsme ale vedle my, ne oni, to je přece logické, ne? Protože my zastupujeme ty lidi, a když se tedy vyjádří v referendu, že ne, tak ne. Podívejte se na ten brexit, lidi prostě nechtěli, tak nechtěli, vystoupili z Unie, svět se nepodělal prostě. Všechno pokračuje dál, sice s nějakými problémy... Já bych si opravdu neosoboval to právo rozhodovat jako pánbůh, že teď je lepší nedat prachy důchodcům a koupit za to tanky. To nevím. Nevím, jak se říká u nás na Slovácku, jestli je lepší být špatně živý, nebo dobře mrtvý. Já prostě nevím.

Postupně se dostávám k tomu, že opravdu teď tomu říkáme nějaké balíčky, a ta generace lidí, kteří jsou dnes penzisty, tak za jejich daně, za jejich prachy se postavily ty Dukovany, ty Temelíny a to všecko, a teď mají platit ty obrovské energie. A proč vlastně? Kdybychom byli osamoceni, oploceni a neexistovaly telekomunikace a internety, tak ti lidé by řekli, tak jak jsme to řekli za totáče, nikdo moc nevěděl. My, co jsme se mohli dívat na rakouskou televizi, tak jsme to věděli, že? No a dneska - není možné, že na Slovensku nebo ve Španělsku stojí elektřina za kilowatt 1,50 koruny, proč já mám tedy platit 6 korun? A pak se podívám s tím, že ti Španělé nemají tolik elektráren. Tak asi je někde chyba, někde je zakopaný pes. Ale my jsme tady od toho, ne abychom jim vysvětlovali, proč to tak musí být, ale když oni s tím nesouhlasí - a je v lidské přirozenosti, že nikdo nechce platit, když nemusí, nebo platit hodně, každý chce platit málo.

Teď se dostávám, už jsem to tady jednou řekl, už se toho asi nedožiju, ale strašně rád bych zažil - pro mě je slovo deflace jako yetti. Všichni o tom mluví, nikdo ho nikdy neviděl. Já bych chtěl zažít třeba deflaci. Já bych chtěl zažít to, že zítra přijdu a nebude to stát sto korun, ale osmdesát. Nebude to slevová akce, ale bude to prostě deflace. Všichni - ježíšmarjá, deflace! Ale nikdo ji nikdy nezažil. O inflaci se tady pořád, to víme všichni, co znamená. Když člověk přijde do obchodu, tak ho omejou. Paprika už stojí skoro jako bitcoin (pobavení v sále), že to člověk kupuje po jednom kusu, fakt lečo je dneska luxusní jídlo. Nevěřil bych, že se toho můžu dožít, ale můžu, protože ten vývoj jde takovýmto podivným způsobem.

No a ve zdravotnictví, samozřejmě už jsme pamětníci, tak já si pamatuji, že třeba lékárna mívala si 3 000 položek sortimentu někdy kolem třeba roku 1989 nebo 1990, pak si myslím, že to bylo kolem 15 000, dneska si myslím, že to je hrubě přes 35 000 položek, které má lékárna normálně v sortimentu. To by vám potvrdila tady paní, prostřednictvím. Ale my si pamatujeme dobu, že některé léky byly jenom pro některé, že pan magistr měl skříň, na které bylo napsané OV KSČ, a nikdo jiný neměl šanci a neměli jsme ty lidi čím léčit, nebo jsme krčili rameny. Ale dneska prostě, teď jsme si to odvykli, fakt 20, 25 let ten sortiment je neuvěřitelný. Je otázka, jestli je to dobře, nebo špatně. Zase se to nadužívá a tak dál. Ale nezažili jsme nikdo, abych - já přijdu do ordinace, prvně vezmu telefon a volám dolů do lékárny, co tedy máte nebo nemáte, co mám předepisovat? To je perpetuum mobile. Já vyšetřím pacienta, vystavím recepty a za chvilku klepe zpátky, oni to nemají. Obvolají město a nemají to. Asi je někde chyba. Pak tady ministr, s kterým se znám, tady mluví úplně odborně v pohodě, když se podívám na Twitter, tak to je jako Jekyll a Hyde na jeho Twitteru, to je prostě na psychiatra. Ale neřeší to ten problém. Problém je v tom, že já přejedu hranice o kousek vedle a to, co tady není, koupím. Ten Nurofen v sirupu tam prostě mají. Takže není pravda to, co se vydává za pravdu, a říkám, život nás o tom denně přesvědčuje.

Pak jsem zažil tady taky to, že vždycky se do zdravotnictví přisypávaly peníze za bývalých vlád, pořád jsme slyšeli toto, a my, co se v tom pohybujeme, víme, že ten systém byl vybudovaný, ten v uvozovkách pojišťovací systém, byl vybudovaný tak jako divně, to je na dlouhou debatu. Nicméně vždycky se přisypávaly peníze, oddlužovaly se nemocnice, to byl skoro úplný folklór. Vždycky, když to už bylo neúnosné a tak dál a ty splatnosti 180 a 360 dnů a víc a dobýt nedobytné pohledávky, a pak prostě najednou ve zdravotnictví začaly být peníze, protože se valorizovala ta platba za státní pojištěnce, která bývala ostudně nízká, tak se prostě normálně spravila, tím se objevily ve zdravotnictví peníze v tom pojišťovacím systému, které se samozřejmě logicky musely přelít. Argumentace, které tady zaznívaly, že ty pojišťovny to mají na účtech - no a co by s tím jako jiného dělaly, než by to poslaly těm zdravotnickým zařízením? Vždyť jim to zákon jinak ani neumožňuje. Oni to nemůžou projíst v chlebíčkách. Oni prostě ty prachy ve finále musí poslat těm zdravotnickým zařízením. Takže argumentace, že oni mají peníze na účtech, a proto jim nějaké vezmeme, byla naprosto stupidní.

To nás doběhne teď, protože nebudeme mít, jakmile se aplikuje evropská norma na přesčasové hodiny, tak se zjistí, že fakultky se s tím vyrovnají, ale všechny malé špitály najednou nebudou mít doktory ve službách. Dneska se ukáže, že ty peníze už nejsou motivace. Říkám, přichází generace, která řekne: pro nás je cennější komodita čas než peníze, protože na co jsou mi peníze, když si je nemůžu prožít a užít? Takže se zjistí, že ve špitále slouží jeden doktor na všechna oddělení, protože to prostě jinak nebude zvládnutelné. A ty doktory nenatřepete z rukávu a oni se tam ani nebudou cpát. Lidi se chovají ne tak, jak chceme, ale tak, jak jim velí jejich lidská přirozenost. Na to dojely už mraky říší a států a diktátorů. A můžete dělat, co chcete, prostě to přirozené biologické chování je takové. Když máte v kýblu díru, tak vám voda vyteče prostě, to je logické. Proto když jim ukážete, kde je díra, tak se všichni narvou do předčasných důchodů, protože prostě to je tam ta díra. To jim nemůže mít nikdo za zlé.

Teď nás to čeká, na vás to asi čeká. Protože teď se bude řešit to, že ve zdravotnictví ne že nejsou peníze, ale nebudou ti lidi a nebudou peníze, kterými byste ty lidi - protože starší generace, ta ještě na ty peníze slyší, pro tu to motivační je, ale zase to neumožňují zákony, respektive nebude možné, aby ti lidi, jak jsem to tady uváděl, vykazovali prostě sto přesčasových hodin měsíčně nebo tisíc hodin za rok, což bylo běžné, normálně já jsem to zažíval. A teď se ukazuje, že vlastně za to měli mít i dovolenou i měli jít dřív do důchodu, a ne dělat do 65 nebo do 70 let. Já vím, že společnost je na scestí a teď říkat tomu - to není důchodová reforma, důchodová reforma by vypadala úplně jinak, ale tohle jsou jenom v uvozovkách parametrické úpravy, které ale samozřejmě způsobí to, že ideální důchodce je ten, který požádá o důchod a zítra zemře. To už se vědělo za totáče. Já nevím, jak to... Já na to nejsem odborník. Tady byly Potůčkova a nevím jaké komise, všechny možné, a nikdo nevyřešil nic. Teď už je rok 2023 a pořád se motáme v kruhu a jak ten uroboros se koušeme do vlastního ocasu a vlastně o tom pořád všichni mluvíme, ale víme, že to v podstatě nemá řešení. Teď do toho stát lije peníze, vždycky se udělá nějaké rozhodnutí, viz třeba nemocenské pojištění, které vždycky končilo přebytkem. Najednou, jak se tam udělají ty úlevy, tak to skončí v deficitu, protože samozřejmě se to masivně zneužívá. Neschopenku mají lidi, kteří vůbec nejsou práce neschopní. To je taky na jinou debatu, že tam utíkají strašně peníze.

Ale zase, pořád vidíme - teď se tady bavíme jenom o té příjmové stránce. Od vás mě to překvapuje jako od strany ODS, i když už je to všechno jinak za ta léta. Ale přece víte, že ta ochota těch lidí se na tom podílet a platit výrazně klesá s tím, kolik po nich chceme. Já vám řeknu příklad, a takovýchto příkladů zažívám desítky, kdy ti lidé řeknou: Doteď jsme platili měsíčně 5 960, nebo kolik to bylo, ta paušální platba, kdy bylo zdravotní, sociální a nějaká ta malá daň, dali jsme tomu státu 70 (tisíc) za rok. No a teď to uděláme jednoduše: přerušíme živnost, tu práci budeme dělat dál, ale samozřejmě načerno, protože se zrušilo EET, doklad nikdo nikdy neuvidí, a necháme se zaregistrovat na úřadu práce a ještě 70 (tisíc) dostaneme za toho půl roku. Takže stát, potažmo Ministerstvo financí, my všichni přijdeme ne o 70, o 140 tisíc od tohoto každého člověka každý rok. Tomu říkáte promyšlená rozhodnutí? Nebo já nevím, to je prostě střelba do vlastní nohy. To vymyslí kdekdo. Každá OSVČ, která ví, že dvě a dvě jsou čtyři, řekne: když vám to nestačilo, tak já vám to nedám.

Víte dobře, že není v silách nikoho, ani Velkého bratra, zkontrolovat všechny miliony lidí tady v této republice. Teď samozřejmě to, že zrušením EET - vždyť včera jsme tady o tom vedli tu debatu. No samozřejmě, že ten, kdo včera bral karty a dneska je nechce, dneska chce jenom cash, tak proč to chce? No protože chce zatajovat tržby, ne? Co je to jiného než krádež? No krádež je to. Můžete to nazývat, jak chcete vznosně. A sprostý podezřelý, co jsme tady poslouchali, teď už to není jenom podezřelý, že jo. Fungovalo to prostě. Dneska, alespoň u nás to vidím, že to ani nevypnuli, jenom neposílají data, protože jim to umožňuje sledovat personál. Každý, kdo něco někdy provozoval, což jsem já v devadesátých letech zažíval na vlastní kůži, tak ví, že to je prostě nakonec neúprosné. Ten vývoj tam stejně jde a dojde. Takže můžeme, já nevím, zakotvovat ta ústavní práva na platbu v hotovosti, nebo co kdekoho napadá.

Takže nevím, já mám jednu takovou kardinální otázku. Ne tady ty technikálie, ale otázku po tom smyslu. Protože pořád říkáte, že se zadlužujeme. Já to poslouchám celý život. Od revoluce poslouchám, utahujte si opasky - on to tedy neřekl prezident Klaus, ale někdo mu to vložil do úst, utáhnout opasky - a teď se uskrovněte a bude to lepší a teď to vydržte. Když to prostě posloucháte 35 let, tak už se vám to trochu zajídá teď prostě po té době. Zase jako že ty vnuky... No, my jsme byli ti, co nás jako tedy předtím zadlužovali. My jsme ty dluhy platili a teď ty naše děti už jsou dospělé a zase mají svoje děti. To je prostě nekonečný příběh a pořád se ta rétorika vede stejná, nezměnila se.

Říkám, bohužel dneska se to dá porovnat. Já si pustím prostě ty rakouské zprávy nebo přejedu těch 1 200 metrů vedle do toho Rakouska a tam tuto rétoriku nikdo nepoužívá. Ti důchodci jsou na tom velmi dobře, ale neslyšel jsem, že by si žili zbytečně dobře na úkor mladé generace, že zadlužují svoje vnuky. To jsem neslyšel. Když řeknu svému známému, který má 85 let, Hansovi, který jezdí každý rok v novém SUV, řeknu: Hansi, ale vy máte dvakrát větší dluhy k HDP než my, vy máte 84 %, myslím, že Rakousko má dluh z HDP. Tak on mi řekne: Ich nicht, já nemám žádné dluhy. Takže já už na to taky prostě neslyším, protože samozřejmě když se to pořád opakuje, tak to člověk přestane vnímat. Protože jako co? Naši rodiče taky zadlužili nás. Já mám tedy, když přijdu na hřbitov, spílat na hrobě, že tedy vy jste nás zadlužili? Přitom museli celý život platit. To je za mě naprosto nesmyslná rétorika a už to prostě nechci vůbec poslouchat.

Takže samozřejmě že někdo ty dluhy bude muset někdy zaplatit. Ale jak to udělají tedy ty státy, u kterých je jasné, že to je nesplatitelné? Jak to udělají Spojené státy, když všichni vědí, že to je nesplatitelné, ten dluh? Já nevím. A nijak je to netrápí. Vždycky se tam nějak dohodnou, ne? Ty desítky milionů Američanů žijí svůj život a vždycky to nějak udělají.

To jsou takové ty akademické debaty, které si vedou ti ekonomové, a pak přijde ta inflace a všechny nás očeše. Asi dobře víte, proč to tak děláte, nebo zas nejste tak nevzdělaní, abyste to nevěděli. To je ten rozdíl mezi chytrým a vychytralým, aspoň pro mě tedy. Ale porovnáváte cíleně neporovnatelné. Protože opravdu ještě před třemi čtyřmi, lety ten život byl pro ty lidi alespoň - protože kvůli nim se to celé dělá - snazší. Pak samozřejmě přišel ten covid a ty roušky a kdesi cosi. Ale ten život byl prostě neporovnatelně snazší a ti lidé to cítí a ptají se - proč? Jaký to má tedy celé, znovu se ptám, jaký to má celé smysl? Jaký to má celé smysl? Říkáte ježiš, teď tam bude 400 miliard. To jsou tak fiktivní čísla. Ale na jedné straně řeknete, že prostě nemůžeme mít takový dluh, a pak o řádek níž si přečtou, že stíhačky 100 miliard nebo 60 nebo bévépéčka 60. To je tak strašný nepoměr.

Říkám, já o tom tady mluvím proto, že bych se necítil kompetentní a nadaný k tomu činit za lidi takováto rozhodnutí. Já bych je opravdu požádal o to referendum, protože jednou se z toho všeho budeme zodpovídat. I vy, i my. Všichni jsme budoucí bývalí. Všichni, jak tady sedíme. Všichni si myslí, že to je na věčné časy. I ti komáři na věčné časy a nikdy jinak, a podívejte. Takže proč se nezeptat těch lidí, neudělat referendum? Zeptat se - jak to tedy chcete? Nebo položit tam ty otázky. Protože nikdo není chytřejší nebo nemá právo si myslet, že je nadán rozhodovat za druhé a mít to právo za ně rozhodnout, že tedy budou mít dražší chleba. Takže zvažte, jestli opravdu nenazrál čas, než se tady dohadovat o balíčkách, rychle udělat nějaké referendum, konečně to zrealizovat, dotáhnout to do fáze, že lze udělat referendum k tomu nebo onomu, a prostě to udělat. Těch možností je přehršel.

Mám toho na srdci ještě hodně, ale pustím i kolegy. Děkuji vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvy. Od 11 do 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Josef Flek, od 11 do 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Petr Liška, od 12 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Růžička a od 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Robert Stržínek.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví pan poslanec František Petrtýl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Připravil jsem si toho celkem hodně, ale protože většina těch věcí už tady zazněla tolikrát, že si myslím, že se budeme i o půlnoci probouzet a budeme schopni citovat některé informace, tak já to trošičku zkrátím. Například tady jsem měl připravené krásné tři stránky, kdy podnikatelé shrnuli, jakým způsobem je to pro ně nevýhodné nebo jakým způsobem je to omezí, poškodí. Ale předčítat to tady nebudu. Všichni jsme gramotní. Čili pruvodcepodnikanim.cz, tam si to otevřete, tam si to můžete krásně všichni přečíst. Myslím si, že po těch třech dnech, co tady jsme, byste mě ani nevnímali. Takže až si odpočinete přes víkend a vyspíte se, tak si to můžete přečíst a prostudovat si to.

Já taky úplně nechápu, proč děláme takové kroky. Nebo co my? Proč vláda dělá kroky takové, jaké dělá. Neustále si říkám, že by se mělo připomínat, že jsme čeští politici, zvolili nás čeští občané a jsme placeni z daní českých občanů. Tak to je, bylo a bude. Takže by nás asi na prvním místě měli zajímat čeští občané. Samozřejmě já když uvidím cizí dítě v nesnázích, ale v tu samou chvíli bude i moje dítě v nesnázích, tak je to celkem přirozené, a není to, že bych byl nelida, prostě první, koho zachráním, je moje dítě, a když mi zbude energie a síla a moje dítě bude v bezpečí, tak pak skočím pro to druhé dítě. Prostě ho tam nenechám. Ale prioritou je to moje dítě. Proto si myslím, že pro nás jako poslance České republiky by v první řadě měli být čeští občané. To je právě to, čemu nerozumím. My ve chvílích, kdy naše republika na tom není nejlépe a vidíme, nebo bychom alespoň měli vidět, že naše obyvatelstvo má problémy, tak jim říkáme, že se mají omezit, že se mají uskrovnit ve všech sférách, ale zároveň si bereme velikánské půjčky, které ti čeští občané budou potom splácet, a ve své podstatě oni z toho nebudou mít nic, protože už dopředu se ví, že ty finance budou použity pro jiné státy, pro jiné občany.

Takže je celkem logické, že to napětí v té společnosti celkem pochopitelně narůstá. My se jim přece nemůžeme divit. Po lidech chceme, aby šetřili, sami tak nečiníme. Když nepůjdeme příkladem, tak nikdy nám nebudou věřit a bude to čím dál horší. Naše mezinárodní diplomacie už není mezinárodní diplomacie, to jsou aktivistické výjezdy. Protože u diplomacie, tam záleží na každém gestu, na každém pohledu. Primárním cílem mezinárodní diplomacie by mělo být, abychom měli maximálně dobré vztahy, nebo přijatelné, s co největším množstvím států, tak aby to bylo výhodné pro občany České republiky. Zhrozil jsem se, když jsem zjistil, že tady plyne teze, že Ministerstvo zahraničí České republiky by nemělo mít v zájmu Českou republiku, ale jiné zájmy, jako abychom vypadali dobře, nebo já nevím. Já jsem si doteď myslel, že veškerá práce zahraniční diplomacie České republiky by měla být taková, aby z toho Česká republika měla prospěch. Jak jsem zjistil, tak jsem se mýlil.

Velice ochotně implementujeme obrovské množství různých byrokratických nesmyslů z Evropské unie, na základě kterých potom bobtná úřednická agenda. Protože samozřejmě je toho čím dál více, my musíme přijímat nějaké úředníky, protože kdo už se v tom potom má vyznat a kdo nějakým způsobem s tím bude pracovat?

Ceny energií. To už tady padlo, můj předřečník, kolega Janulík, prostřednictvím pana předsedajícího, já s ním souhlasím. Jak to chcete vysvětlit, když my jsme energicky soběstační, ale platíme, obzvlášť když to vezmeme, ale nejenom na ten přepočet na tu kupní sílu, bezkonkurenčně nejvíc. To lidi nikdy nepochopí. Můžeme tady říkat jakékoliv hezké, jak jsme nevím jací, a prostě to ty lidi skutečně nezajímá. Je nezajímá nějaký mezinárodní obraz naší republiky, a jak nás kdekdo poplácá po ramenou. Občany zajímá to, aby v klidu zaplatili složenky, aby měli to, co k životu potřebují, a ne aby se začali dostávat do situací, kdy musejí přemýšlet nad tím, jestli mají na základní životní potřeby.

Co se týká - Green Deal. Já jsem pro ochranu přírody, přírodu mám velice rád, ale musí se to dělat rozumnou cestou, a ne prostě stylem skoku z vodopádu s tím, že to nějak dopadne. No tak dopadne to. Ten, kdo skočí z toho vodopádu, vždycky dopadne. Jde o to, jestli to přežije. A já se ptám, jestli vůbec se zabýváme tím, jestli nejenom české hospodářství, ale vůbec evropské hospodářství, jestli ten zelený fanatismus přežije naše hospodářství. Že tady jsou nějaké změny v klimatu a tak dál, ty jsou, ale na to, abychom je nějakým způsobem přežili, překonali, tak na to budeme potřebovat setsakra silnou ekonomiku a finance, abychom ty problémy zvládli. A my si ještě ten zdroj těch financí tak, abychom to zvládli, prostě zabíjíme.

Budeme dusit OSVČ, ano, ty osoby OSVČ relativně málo odvádějí, ale odvádějí. A po tom státu toho nic moc nechtějí. Firmy, které tu ekonomickou krizi zvládají zatím relativně dobře, což ovšem nemusí být donekonečna, no tak je přidusíme zvýšením daní z příjmů. Proč jako? Takových těch bodů, kdy já mám pocit, že trestáme úspěšné, je tam až příliš mnoho, překvapivě. Prostě my bychom úspěch snad měli ocenit. My bychom měli ocenit každého, kdo nenatahuje tu ruku tomu státu, kdo je aktivní, kdo dělá proto, aby se uživil sám. Oceňme to a usnadněme mu to tak, aby takových lidí bylo co nejvíc, aby větší množství lidí mělo zájem pracovat samostatně, a ne že my jim budeme házet klacky pod nohy a pak se budeme chlubit tím, že vyplácíme na různé podpory a tak stále více. Zájmem státu by snad mělo být to, aby skutečně ten stát to vyplácel pouze těm nejpotřebnějším a to ekonomicky aktivní obyvatelstvo schopné pracovat aby bylo pro ten stát ne přítěží, ale přínosem.

Vytvořili jsme tři nová ministerstva. Proč proboha? Vždyť já vím, že někdo řekne - v tom státním rozpočtu to je kapka v moři. Ano, ale kapka ke kapce, a pak máme ten problém.

Zrušení rodných čísel. Mmáme tady nějaký systém, který je funkční, my se rozhodneme ho zrušit, nahradíme ho nějakým softwarem, který nemá ani hlavu, ani patu, teď vlastně na to rodné číslo máte navázáno všechno možné, banky, pojištění a tak, a teď to zrušíme jakýmsi kódem. Teď když přijdete k doktorovi nebo někdo po vás chce nějaký ten identifikační kód, řeknete své rodné číslo, každý si ho pamatuje bez problémů. No a teď tady bude generované číslo, já jsem se na to podíval, tam je takových písmenek velikých, to si nezapamatuje ani génius, prostě bude to absolutně nesmyslné. Teď když napíšete špatně to své rodné číslo, ten systém vás na to upozorní, protože tam je jednoduchý systém, ten systém to okamžitě odhalí. Teď když já v tom čísle nesmyslně vygenerovaném spletu jedno jediné písmenko, už to bude špatně, ale ten systém mě na to neupozorní, nemá jak odhalit, že to je tam... To je prostě bez hlavy a paty. Čili my si tady přiděláváme obrovské problémy a zase se tady objevuje něco, co nás bude stát do budoucna a pravidelně zbytečné finance navíc, a to i v situacích, kdy se třeba ekonomika zvedne, povede se jí dobře, ale ty peníze, které bychom mohli využít smysluplněji, tak budeme dávat do podobných nesmyslů.

Když to shrnu, podle mě to prostě není konsolidace veřejných financí. Prostě já bych bral, kdyby tam skutečně byly výrazné návrhy na snižování výdajů. Když se na ten balíček koukám odshora, odspoda, tak mi prostě přijde, že u drtivé většiny těch věcí, co tam je, jde o to, získat víc peněz, ne méně vydat. Ano, pár takových návrhů tam je a některé třeba i mají smysl, ale převažují prostě ty - z občanů víc vyždímat. A je celkem logické, že to se nikdy té populaci nebude líbit, že ano?

Jde o plošné zvyšování DPH, zvýšíme daně všech typů fyzickým i právnickým osobám, další razantní zvýšení daně z nemovitosti, ještě navíc s inflačním koeficientem, čili to zdraží jak vlastnické, tak i nájemné bydlení. Proč? Slyšel jsem takovou argumentaci, že vlastně ta daň z nemovitosti je velice nízká proti jiným státům. No jo, ale my se také musíme kouknout i na pořizovací cenu, jaká je pořizovací cena. A průměrný občan - jak dlouho si ze svého platu na tu nemovitost vydělává? A tam jsme úplně - tam je to úplně katastrofální. My tady máme člověka, který si tedy rozhodne nebýt nějak na někom závislý, pořídí si vlastní bydlení, a my ho za to potrestáme. Pak v novinách čtu, že problémy s bydlením vyřešíme tak, že nemovitosti k bydlení nebudeme vlastnit. A marně v tom hledám nějakou logiku. Vždycky někdo něco musí vlastnit, tak kdo ty byty bude vlastnit, když tedy čeští občané by to být neměli? Takže cizinci? Nebo kdo? Jako stát? Takže jako za socialismu, budeme mít prostě státní bydlení, stát bude přidělovat ty byty, takže se vrátíme někam, kde asi nechceme být. Nebo to budou vlastnit zahraniční vlastníci, když to nemají být čeští občané? Ale garantuju vám, že ten zahraniční vlastník bude dávat takové nájmy a podobně, jak je zvyklý ze svých států, a tam ty platy jsou setsakra jiné než tady u nás. Takže mi to prostě nedává smysl.

A poslední takovou kapkou je, že mluvíme o tom, že ty finance by se měly stabilizovat, a samozřejmě naším zájmem je, aby se odvádělo co nejvíce na daních, a tak dále. To samozřejmě, ale to musíme mít dostatečné množství pracovníků. A to i do budoucna. A jestli si někdo myslí, že zachrání pracovní trh dovozem migrantů? Ano, určitě se tam najdou někteří cizinci, kteří u nás studují, získají vysokoškolské vzdělání a jsou přínosem, ale pořád bude převažovat drtivá většina těch, kteří budou ten systém jenom nějakým způsobem vysávat a tím ekonomickým přínosem nebudou. Takže asi ideální by bylo, kdyby to byly děti našich rodin, které mají k našemu státu kulturní vazbu, a ty potom budou vytvářet ty hodnoty. Jenže to musíme podporovat pracující rodiny s dětmi, a když budeme dělat všechno pro to, aby pracující rodina s dětmi se měla dobře, slušně, tak ty děti se rodit budou a tím pádem budeme mít budoucnost. A tady co máme? Zrušení školkovného, omezení daňové slevy na manželku či manžela, a takhle bych mohl pokračovat.

To znamená, tady bychom se měli jako - ono je sice hezké šetřit, ale ne za každou cenu. Ten systém musíme nějakým způsobem, aby fungoval, aby stále běžel, tak ho musíme nějakým způsobem zásobovat energií. To znamená, když my budeme bezhlavě škrtit, škrtat, tak v podstatě ten systém můžeme zabít tak, že nejenom že nedostaneme z toho systému víc, což je náš zájem, ale ve výsledku budeme dostávat čím dál méně a méně a tuto situaci budeme řešit pořád dokolečka, donekonečna a nikdy se v tomhle směru nezastavíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec František Petrtýl, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte, abych se také vyjádřil k daňovému balíčku. I když toho bylo už řečeno mnoho, těch příspěvků bylo mnoho, tak já jsem skutečně svůj příspěvek velice zkrátil, abych se zbytečně všude neopakoval. Chtěl bych jenom upozornit na některé dopady daňového balíčku.

V podstatě žádná skupina obyvatel si nemůže být jistá kroky vládnoucí pětikoalice a vlastně stát neušetřil ani mladé lidi. Je zřejmé, že vláda svou deklarovanou fiskální konsolidaci založila a povýšila jen na zdražování a rušení výhod těm občanům, které si vybrala. Vláda ihned v prvém roce svého působení snížila slevu na jízdné pro studenty. Původně se jednalo o slevu 75 %, ta byla ponížena na 50 % z plné ceny. Vláda nepomáhá příliš studentům ani na vysokých školách, kde se zdražuje logicky život na kolejích, ruší se jim slevy na dani. Pokud to takto bude pokračovat, tak se to projeví ve sníženém zájmu našich mladých studovat. Přitom podíl vysokoškolsky vzdělaných v populaci 25 až 34 let, což jsou vlastně ti, kteří skončili vysokoškolské vzdělání, je v České republice jeden z nejnižších v celé Evropské unii.

Další dopad tohoto balíčku je na DPH. Koaliční strany před volbami slibovaly, že rozhodně nezvýší daně. A jaká je skutečnost? Sliby se rozplynuly jako pára nad hrncem. Co nás tedy čeká? Dojde ke zrušení systému tří sazeb DPH. Dvě snížené sazby, které byly dosud ve výši 10 a 15 %, splynou do jedné snížené sazby 12 %. Základní sazba ve výši 21 % zůstává v platnosti. Výjimku budou tvořit knihy, u nichž je nulové DPH. Služby a zboží, které dosud podléhaly 10% dani, podraží o 2 procentní body. Bude se jednat například o dodávku tepla, vodné a stočné, stravovací služby, léky a některé farmaceutické výrobky, ubytovací služby, vstupné do divadel, kin, časopisy, dopravu a tak dále. Z 10 % poskočí o 11 procentních bodů do základní sazby úklidové, kadeřnické a holičské služby, opravy obuvi, kol a kožených výrobků, ostatní tiskoviny, noviny a dříve tolik diskutované čepované pivo.

Skok o 6 % z 15 do té 21% zaznamenají nápoje bez ohledu na to, jestli se jedná o nápoj alkoholický, nebo nealkoholický. Dále tam budou řezané květiny, palivové dřevo a práce související s nakládáním s komunálním odpadem. Za poznámku stojí přeřazení novin a nápojů do základní skupiny, kdy tady už několikrát zmiňované, že například pornografické časopisy budou zatíženy menší sazbou nežli noviny, které to štěstí nemají. 21 % DPH budou zatíženy též veškeré nápoje včetně neochucených vod. I když původní záměr znevýhodnit nezdravé slazené nápoje se tedy poněkud vytratil.

Dalším dopadem bude sociální a zdravotní pojištění živnostníků, kdy povinný vyměřovací základ osob samostatně výdělečných činných by se měl z 25 % průměrné mzdy navýšit až na 40 %, přičemž by v prvních třech letech podnikání měl zůstat snížený základ. Zatímco nyní je minimální pojistné zhruba 2 900, po úpravách to bude 4 000, zhruba 4 700 korun.

Co mě však velice mrzí, je zvýšení daně z nemovitých věcí. Vlastně jedná se o dvojnásobné navýšení a pravidelná valorizace. Zvýšení daně z nemovitosti na zhruba dvojnásobek se dotkne drtivé většiny českých domácností, protože struktura vlastnického bydlení v České republice je odlišná od zahraničí. V České republice bydlí ve vlastnickém bydlení zhruba 80 % populace. Proto nelze porovnávat daně z nemovitých věcí mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Nelze ani akceptovat argument, že jde o navýšení jenom o stovky. Na jedné straně to nemusí být pravda. Jsou lokality, kde to může být výrazně více. Ale je nevyhnutné brát toto navýšení nemovitých věcí v kontextu celého daňového balíčku. Česká republika má velký propad reálných cen ve své historii a tím se dostáváme i tím navyšování věcí (?) daně z nemovitých věcí určitě tomu nepřispívá.

Velkým problémem jsou ceny nemovitostí v České republice. Nacházíme se v krizi bydlení. V poslední době obrovsky narostly ceny nemovitostí. Já jako člověk, který dělám celý život ve stavebnictví, tak skutečně někdy až se z toho zatočila hlava, protože ty ceny vyrostly do úplně neuvěřitelných a nesmyslných výšin. Ale naštěstí v poslední době se to skutečně stabilizuje. Přesto si myslím, že zvyšování daně z nemovitých věcí je cesta špatným směrem. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec... (Hlásí se poslanec Brázdil.) Nemám vaši přihlášku, pane poslanče. Hlásil jste se s faktickou poznámkou? V tom případě, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, já bych chtěl zareagovat na dotaz Miloše Janulíka, který tady položil otázku, proč to tedy děláme. Ne my tedy, ale proč to pětikoalice dělá. Shrnu. Pan předseda Fiala říká: Máme katastrofální stav financí! Pan Stanjura neřekl, že nemáme katastrofální, on řekl, že nejsme v takovéto vyhrocené situaci. Necituji ho úplně přesně. Pan Fiala říká: Děláme to pro lidi! Stanjura říká stejně: Děláme to pro budoucnost lidí. Pan Fiala říká: Jsou to nepopulární věci. Pan Stanjura říká: Jsou to nepopulární opatření. Oba dva se shodnou na tom, že to jsou, že to je, že vlastně tu zátěž ponesou lidi. Děláme to tedy pro lidi, oni to všechno ponesou.

Byli jsme šestí nejlepší, teď jsme osmí v tom zadlužení v Evropě. A co tedy na to říkají lidi? Já reaguji proto, že Miloš se zeptal, nikdo na to nereagoval. Co tedy na to říkají lidi? No lidi říkají, my nevěříme vládě. Nebo abych nebyl úplně, my věříme jenom, 32 % lidí věří vládě. A tedy odpověď zní: Proč to tedy děláme? Odpovídám, jako bych konstruoval za tu vládu. Já vám to řeknu: No protože my nemáme rádi lidi. To je ten závěr.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak vaše faktická poznámka. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Mračková, Vildumetzová, připraví se pan poslanec Jan Kubík, Oldřich Černý a další. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, i já bych ráda v obecné rozpravě vystoupila ke konsolidačnímu daňovému balíčku, který tady je, a v úvodu musím říct, že pan ministr financí včera říkal, jestli je nutné konsolidovat veřejné finance. A myslím si, že jsme se spolu shodli, že ano. Ale já bych své vystoupení právě rozdělila, že mně vadí, že to, co se tady předkládá, tak se především dotýká těch daní a daně z nemovitosti, daně z příjmu právnických osob, navýšení daní u různých věcí, jako jsou kadeřnické, holičské služby a tak dále, ale prakticky v tom materiálu nejsou ty výdaje. Ty teprv přijdou, ty budou až v návrhu rozpočtu na příští rok. A proto zatím to působí... a proto říkáme, že to je konsolidační daňový balíček.

A já jsem včera tady vystupovala, jasně jsem říkala, že když pan ministr financí říkal - a co vám tedy vadí? Já to musím znovu zopakovat. Nám především vadí to, že vláda a celá pětikoalice nezačíná u sebe. Já když se bavím s lidmi, tak řada lidí to i chápe. A jestli tady sedíte v těch poslaneckých lavicích, tak běžte do těch měst a obcí a zeptejte se těch lidí. Opravdu jim vadí, že dneska vláda má nejvíce ministrů. Já to pořád opakuju, nevejdou se ani do těch lavic. Máme nespočet politických náměstků. Schválili jste si nový služební zákon. Od 1. ledna přibylo na rezortech 40 politických náměstků.

Pan ministr financí tady včera obhajoval ty své lidi, které má na svém rezortu. Já jsem si včera dala tu práci a prošla jsem si ty jednotlivé rezorty a opravdu jsem musela úplně s údivem se pozastavit nad tím, že máme ministra pro legislativu a jeho náměstkem, budu korektní, je samozřejmě člen České pirátské strany, který nemá ani vysokoškolské vzdělání, nemá ani právní vzdělání, ale je náměstek pro legislativu.

Pan ministr financí ví, že tam také má jednoho náměstka z České pirátské strany, který tady působil od roku 2018, tady v Poslanecké sněmovně, v rámci samozřejmě služeb pro Českou pirátskou stranu, ano, má právnickou fakultu, to je sice pravda, ale je otázkou, jestli tedy právnické vzdělání, možná že ho potřebujete, ale já jsem prostě přesvědčená o tom, že na to máte ty lidi, na ty vrchní ředitele sekcí.

A když jsem si opravdu udělala to porovnání, tak jediný, kdo dodržel ten počet, je odcházející Jana Černochová, která sice má politické náměstky, ale snížila počet vrchních ředitelů, takže prakticky má stejný počet, který měla předtím, než vzešel v platnost a účinnost služební zákon. Paní ministryně, jste jediná. Nikdo jiný. Všichni ostatní ministři to mají navýšené o minimálně o dvě tři místa. Alespoň takto vyšla má podrobná analýza, kterou jsem si dělala podle jednotlivých rezortů. Nebudu se vůbec vyjadřovat, jak ta struktura těch stránek je u každého toho rezortu jiná, to si myslím, že asi není úplně důležité, ale znovu říkám, že Česká pirátská strana je podle mě skoro zastoupená na každém rezortu v pozici politického náměstka.

Když se pak podíváme, kolik je poradců, kolik je vládních zmocněnců, pak když se tedy podíváme na zahraniční cesty některých ministrů, jako je třeba pan ministr vnitra Vít Rakušan, který měl služební cestu do Afriky, pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš do Japonska a další - já jsem opravdu přesvědčená, že když toto ti lidé vidí, tak musí říkat: no je toto vůbec možné? Oni to vnímají, že byl tady covid, že jsou tady další věci a že tedy je nutné konsolidovat veřejné finance. A já s tím plně souhlasím. Ale znovu říkám, víte sami, že jsem tady mnohokrát vystupovala, abychom zařadili bod zmrazení platů politiků. To znamená i ministrů. To, že máme tolik vicepremiérů a stojí to zase o několik desítek tisíc korun víc, znovu říkám, zase se dozvím, že to je kapička v tom moři. To je sice pravda, ale znovu to zopakuji - malé peníze dělají velké peníze. Myslím si, že ti lidé to velmi vnímají, že konsolidační daňový balíček tady je, ale nedotýká se vlády, nedotýká se pětikoalice, protože všechno oni chtějí stejně, ale jenom aby se to dotýkalo občanů. A to si myslím, že vnímají velmi správně, a je to velmi negativní. A i z naší strany, ze strany opozice.

Já bych očekávala jako první položku v tomto daňovém balíčku, že zůstanou rodná čísla v občanském průkaze. Tam mají být náklady 54 miliard. Vím že to nebude samozřejmě ve veřejném, ale především i v soukromém sektoru, ale očekávala bych, že to bude první položka, s kterou bychom všichni souhlasili - 56 miliard. I kdyby to stálo státní rozpočet 15, 20 miliard, je to obrovské číslo, nemuseli bychom třeba v tomto daňovém balíčku řešit třeba slevu na studenta. Ano? Ale to jsem v tomto daňovém balíčku nenašla. Proto jsme předložili návrh toho zákona, aby to bylo zachováno. Teď posloucháme, že pan Bartoš zase chce najít nějakou jinou cestu. Já jsem sama zvědavá, jak to tady na půdě Poslanecké sněmovny dopadne. Nevím, jestli třeba pan ministr financí se vyjádří, jestli by to do toho nešlo ještě nějakým způsobem zahrnout, když tam máme tolik těch zákonů, tak i to byla možná byla cesta.

Musím říct, že dát na připomínkové řízení takto rozsáhlého dokumentu pět dní, to tedy považuji za čas, kdy se ozvalo samozřejmě mnoho subjektů, které jsou připomínkovým místem, které jasně řekly, že nastudovat takový materiál je velmi náročné. Přesto ty připomínky poslaly. A 220 připomínek nebylo vypořádáno. Přesto vláda tento materiál schválila.

Já si pamatuji, když jsem ještě působila jako náměstkyně na ministerstvu vnitra, když jsem jako náměstkyně neměla vypořádánu jednu dvě připomínky, tak jsem se musela pořád snažit je vypořádat, aby ten ministr na tu vládu šel a řekl, připomínka je popřípadě doporučující, anebo byla vypořádána, a ne aby ministr přišel na vládu a měl zásadní nevypořádané připomínky.

No, my bychom ten daňový balíček trošku mohli také nazvat takovým balíkem na cestě, akorát otázkou je, že asi tento balík dojde do zdárného konce. A protože jsme zrušili, nebo resp. současná vláda zrušila 300 pošt, tak dneska řada těch balíků a těch dopisů těm příjemcům nedojde. Včera mě tady oslovila paní kolegyně Věra Adámková, víte, že je lékařka, že posílají mnoho dokumentace poštou, a co se teď neděje? Vracejí se jim ty zásilky a je tam napsáno "pošta zrušena". Je to vůbec možné, aby se tohle dělo? (Poznámka z pléna.) Je. Ale je to velmi smutné, pane primátore. Ti lidé třeba na tu poštu čekají. A přece není možné, aby pošta například ve městě Aš, kde jste zrušili všechny poštovní doručovatelky a doručujete auty, aby se poštovní dopisy našly v popelnici. Takto dneska vypadá doručování České pošty, protože se propouští doručovatelky a doručují to lidé, kteří neznají ta místa, neznají, kde jsou poštovní schránky. Já si myslím, že je to velmi špatně.

Takže já bych chtěla slyšet od pana ministra financí, jaké budou ty úspory. My tam vidíme tedy nějaké ohledně dotačních programů, ale já bych chtěla slyšet, že budou úspory na straně vlády. To, že tam předkládáte, že dojde k nějakému zastropování platů politiků, tak to považuji úplně za to, že přicházíte a berete seniorům jejich mimořádnou a řádnou valorizaci, ale pokud dojde k tomu zastropování platů politiků, tak tomu bude popřípadě až od 1. ledna 2024. Takže senioři, vy už od ledna 2023, vláda až od 1. ledna 2024. My jsme totiž něco víc, takže nás se to nedotýká, nás se to dotkne až za rok. A ještě je otázkou, v jaké míře a jak to bude nastavené. Protože tak jak v tuto chvíli se dozvídáme, tak tento konsolidační daňový balíček bude mít ještě mnoho pozměňovacích návrhů. Slyšíme, že proběhlo jednání s odbory, které jsou ve stávkové pohotovosti, kde se tedy dohodlo, že se dá komplexní pozměňovací návrh. Pak pan premiér řekne, že podle něj se ale nic tam měnit nebude. Tak já už se tedy v tom absolutně ztrácím, jak to tedy bude. Ale to se určitě dozvíme ve druhém čtení.

Musím říci, a vy víte, že jsem působila v pozici starostky, hejtmanky, takže mě především trápí ta kapitola, která se dotýká měst a obcí. Včera jsme tady hovořili o dani z nemovitosti a já určitě děkuji za ty reakce pana ministra financí.

Znovu bych chtěla říct, že ty titulky, které se objevily před pár dny v médiích, že daň z nemovitosti celá zůstane obcím, tak by tam měl být ještě podtitulek: Ale občané, vy zaplatíte všichni o 100 % navíc! To znamená, že to, že se zvyšuje daň z nemovitosti o 100 %, se nezmění, pouze se změní popřípadě to, a s tím přišel František Lukl a paní předsedkyně Olšanská (správně: Olšáková) z hnutí STAN, což je předsedkyně Sdružení místních samospráv, podle mého názoru chtějí z toho najít nějak cestu, protože vědí, že je to pro města velmi špatné, takže říkají, nechte celou daň z nemovitosti městům a obcím. Ale nikdo už neříká to, že pokud k tomuto kroku dojde, tak všichni lidé budou říkat, že daň z nemovitosti zvýšily ty samosprávy, ta zastupitelstva jednotlivých obcí. A za to, že to zůstane městům a obcím, ale dojde ke snížení koeficientu v rámci rozpočtového určení daní. V jaké dani, jestli to bude dépéháčko, nebo daň z příjmu právnických osob nebo fyzických osob, to se ještě neví. Ta jednání budou probíhat.

A tady zcela korektně musím říct, že s tím návrhem přišlo Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí. A pan ministr financí ze své pozice říká, je to váš návrh, já jsem popřípadě ochoten mu vyhovět. Včera jsem se jasně ptala, protože daň z nemovitosti je daná, tam víme, že ten příjem, pokud se to navýší, bude zhruba 10 miliard, ale přece u daňových příjmů nikdy nevíte, jaký bude ten vývoj, můžete ho předpokládat, ale nevíte, jaký bude za rok, za dva. A pokud si necháte vzít ten koeficient v rámci rozpočtového určení daní, tak také města, obce mohou na to v budoucnosti velmi, velmi doplatit. Takže já osobně jako bývalá komunální politička bych na toto nepřistoupila. Mám informaci, že dneska k tomu samozřejmě zasedají už i primátoři, a jsem sama zvědavá, jaké bude z jejich strany stanovisko, protože si myslím, že to může být velmi nevýhodné.

Ale znovu říkám, my nesouhlasíme vůbec s tím, aby se daň z nemovitosti jako taková zvyšovala. 70 % lidí v České republice vlastní své bydlení, a protože ho vlastní, tak prakticky za to teď dostanou dvojnásobnou daň, než platili doposud. Vidíte i z těch průzkumů, že lidé toto berou nejvíce negativně a velmi jim vadí, že k tomuto stoprocentnímu navýšení daně z nemovitosti dojde.

Problém je ten, že tím, že my nevíme, jakým způsobem dojde k dohodě starostů a primátorů v této věci, tak je jasné, že my jsme absolutně proti tomuto zvyšování a určitě se budeme snažit popřípadě dát návrh, aby nedošlo k takovému navýšení daně z nemovitosti. Pokud by k tomu navýšení mělo dojít, tak aby třeba bylo postupné, ne aby to teď bylo o 100 %. Ale myslím si, že to teď bude i stát na té dohodě se starosty a primátory, protože to bude prakticky, že 10 miliard, které nechá ministr financí v rámci daně z nemovitosti městům a obcím, tak si vezme na straně druhé, a to v rámci rozpočtového určení daní. Takže uvidíme, jak to s daní z nemovitosti dopadne, jaký bude vývoj.

Ale závěr je takový: občané České republiky, s největší pravděpodobností od 1. ledna 2024 se vám zvýší daň z nemovitosti o 100 %. Města a obce to můžou ještě navyšovat na pětinásobky, takže to může být daleko větší suma, ale nepředpokládám, že by to někdo ze samospráv udělal. Naopak když má dneska někdo ten místní koeficient vyšší, tak podle mého názoru ho sníží, aby se třeba dostal právě na tu stejnou částku, nebo popřípadě jenom na tu navýšenou.

Nyní mi dovolte věnovat se dani z hazardu. Tam tedy byl ze strany měst a obcí - jak bych to nazvala? - z jejich strany obrovská nevole s tím, že tedy ten návrh, který byl, tak nebyl na přístroje, které jsou v jednotlivých městech a obcích, že by dostávaly finanční prostředky, ale mělo to být na velikost měst a obcí. Tam podle informací, které mám, došlo k vypořádání připomínek, a myslím si, že to bude správné a spravedlivé, že opět budou dostávat finanční prostředky města a obce podle toho, kolik mají přístrojů na svém území. Myslím si, a mám tady příklad například města Aš, také z našeho kraje, která (?) tím, že dojde k tomu, že pan ministr financí vezme on-line sázky, ty vezme komplexně, s tím také nesouhlasíme, myslíme si, že by také ty finanční prostředky měly dostat města a obce, a pouze se bude platit tedy za ty přístroje, tak si myslím, že určitě budeme bojovat, aby v rámci právě daně z hazardu i to přerozdělení ohledně on-line bylo nadále mezi města a obce.

Daň z příjmu právnických osob, která se má navýšit o 2 %, to navýšení tam je, ale opět to nemá jít městům a obcím, má to jít státu. Tam je určitě otázka, k jaké dojde dohodě v rámci právě zmiňované daně z nemovitosti a jednání se Svazem měst a obcí a se Sdružením místních samospráv.

Ale co mě trápí, je příspěvek na výkon státní správy. Vy moc dobře víte, že stát pořád na města, obce a kraje přenáší další a další povinnosti. To, že se před několika lety vzal příspěvek na výkon státní správy a teď jsme se snažili každý rok ho o 5 % navyšovat, tak se od příštího roku zastaví. Chtěla bych říct, že podle propočtu Svazu měst a obcí doplácejí města a obce v rámci příspěvku na výkon státní správy 10 miliard korun ze svých rozpočtů. Přesto, že to doplácejí, tak se stát rozhodl, že v příštím roce v rámci tohoto konsolidačního daňového balíčku těch 5 % vezme. Ale povinnosti budou další, jako například, a uvedu příklad, registrace ukrajinských vozidel, které musí teď udělat všechna oerpéčka, aby od 1. ledna systém byl spuštěn. Takže další povinnost, která se převedla na města. Ale stát si objednává ty činnosti, dává je do zákonů, ale bohužel městům, obcím a krajům za tyto úkony neplatí. A opravdu to považuji vůči obcím za neskutečné, neférové. A to, že se dohodlo, a já se absolutně divím, že Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv nekřičí ještě více, protože ten dluh tam je, a proto se dohodlo, že každý rok se to bude o těch pár procent navyšovat, aby nedoplácely více a více. Ale jak je vidět, tak i to nebylo nějakým způsobem v rámci připomínkového řízení vyslyšeno.

Daňové výjimky. Pan ministr financí tady včera říkal, že jak je daňová výjimka, která má být zrušena, což je zrušení slevy na manžela, manželku, tak že dojde ke změně, že tam ta daňová úleva zůstane do tří let. Tak já bych ho chtěla oslovit jako maminka malého syna, že si myslím, že by ta hranice mohla být ještě o trochu vyšší. Myslím si, že určitě bychom se o tom mohli nějakým způsobem bavit, protože opravdu řada maminek má problémy v rámci úvazků sladit pracovní a rodinný život. Pane ministře, věřte mi to, není to opravdu jednoduché.

Mně vadí, že ty daňové výjimky se především dotýkají právě té sociální oblasti, to znamená, že zrušíte daňovou slevu na studenta, že zrušíte slevu na manžela, manželku. A pak je takový paradox. Máme daňovou výjimku na dary pro politické strany. Tak si tipněte, jestli tahle daňová výjimka zůstala? No, zůstala. Takže když dá někdo dar politické straně, tak si to může odečíst v rámci daňového přiznání z daní. Není to trochu paradoxní? Že tedy slevu na manžela, manželku, slevu na studenta, tuto daňovou výjimku zruším, ale daňovou výjimku na dar politické straně ponechám? To musím tedy říct, že asi, když se to připravovalo... Tak jestli mi na to někdo odpoví, proč tato daňová výjimka se nezrušila a proč tam není obsahem? Třeba mi na to pan ministr financí odpoví.

Řada lidí už tady vystupovala ohledně těch zvýšených sazeb, kde dochází ke zdražení. Já nebudu připomínat, že dneska byly tři sazby, daňový balíček navrhuje pouze dvě sazby. Znovu bych zmínila tu zvýšenou sazbu - sběr, přeprava a skládkování komunálního odpadu. Tady přesně vidíte ten důvod, proč jsme tady schvalovali, a teď to bude řešit Senát, to navýšení, aby se zvýšila ta hranice, kterou by si mohla účtovat města a obce. Tak je jasné, že když to půjde do této zvýšené sazby 21%, tak dojde k velkému zdražení a města a obce, pokud nebudou mít peníze ve svých rozpočtech, tak aby byly nuceny zvýšit občanům ve svých městech a obcích poplatek právě za svoz komunálního odpadu.

Zároveň mě určitě trápí zvýšené DPH na stravovací a ubytovací služby. Samozřejmě na léky, na vodné stočné a tak dále, ale ty stravovací a ubytovací služby. Pan ministr financí ví, že jsem z Karlovarského kraje, pro který je klíčový cestovní ruch a lázeňství, a samozřejmě to zvýšené DPH... Myslím si, že určitě ví, že náš kraj je na tom hospodářsky řekla bych jako jeden z nejhorších krajů, dokonce tady teď jeden kolega z TOP 09 na rozpočtovém výboru dal návrh, že by mohlo dojít ke slučování krajů, a řekl, že nejlépe by bylo asi, aby se zrušil kraj Karlovarský, a to z důvodu toho, že má hodně lidí v samosprávě a utrácí za to finanční prostředky. No, akorát, že mě mrzí, že pan kolega opomněl, že právě TOP 09 je tam i teď v koalici. Vytvořili si tam dvanáctikoalici, mnoho politických trafik, mnoho uvolněných předsedů výborů a tak dále. Tak asi to je ten důvod, proč je tady návrh na zrušení toho kraje, místo aby ta vláda se do toho kraje přijela podívat, místo aby ta vláda řešila problémy toho postiženého Karlovarského kraje. A teď třeba na vládě ve středu opět gigafactory. Tak už se to schválilo, bude to na menším území. A mně se líbilo, jak bylo v důvodové zprávě napsáno, že do Plzeňského kraje půjde řada finančních prostředků. Já mám Plzeňský kraj velmi ráda, ale půjde tam spousta finančních prostředků na infrastrukturu a na všechny věci. A nepotřeboval by to náhodou více ten Karlovarský a Ústecký, popřípadě Moravskoslezský kraj? Uvažoval někdo vůbec nad tím, když tedy předkládal tento konsolidační daňový balíček, že opravdu zvýšení DPH na stravovací a ubytovací služby se právě dotkne všech krajů, ale strukturálně postiženého Karlovarského kraje nejvíc? To se neví, že tam máme lázeňská města a že 40 % lidí je právě zaměstnáno v Karlovarském kraji v cestovním ruchu? A ty ubytovací a stravovací služby jsou klíčové? Nevím, no.

Znovu musím říct, že vláda už byla v mnoho krajích, jednotliví ministři možná v našem kraji byli, ale já bych ocenila, kdyby se do toho kraje konečně přijela podívat celá vláda. Ale ona tam celá vláda jezdit nemusí asi proto, protože když jsem se koukla na připomínky jednotlivých krajů, protože kraje jsou schváleným připomínkovým místem, musím říct, že třeba paní hejtmanka Středočeského kraje si s těmi připomínkami dala velmi záležet a bojovala za města, obce, za mnoho věcí a ty připomínky dala. Karlovarský kraj - jednu legislativně technickou připomínku. Prakticky řekl, že všechno v konsolidačním daňovém balíčku je v pořádku. Je to velmi smutný příběh. Nevím, jestli je to proto, aby panu hejtmanovi zůstal ten řetěz, nevím, proč to je, ale je to velmi smutné, protože my jsme se na zastupitelstvu ptali, jestli bude kraj dávat připomínky, bylo řečeno, že se to bude analyzovat, že se to bude velmi detailně studovat. A pak tam máme jednu legislativně technickou připomínku. Dokonce na minulém zastupitelstvu jsme se dozvěděli, že prakticky ještě to nekončí, že ještě neskončilo to připomínkové řízení, tam pronesl jeden pan radní, tak chápu, jde to vždycky přes hlavu toho kraje a tou je samozřejmě hejtman.

Uzavřeno, sečteno. Chtěla bych říct, že konsolidovat veřejné finance, ano. Pan ministr určitě řekne, ale vy jste mi tady neřekli ten recept. Vy jste mi neřekli, jak chcete konsolidovat. - Já samozřejmě musím říci, a vy víte, pane ministře financí, že exministryní financí byla Alena Schillerová, která připravila konsolidaci, připravila ji na sedm let. A tak jak máme informace, tak to, co bylo připraveno, skončilo v koši. Takže myslím si, že hnutí ANO jasně říká: daně musí platit všichni, ale musí je platit všichni spravedlivě. Ať všichni platí malé daně, ale všichni spravedlivě. Co jste udělali jako první? Zrušili jste EET. Myslím si, že boj s daňovými úniky a podvody - a vyjadřovala se teď k tomu i ekonomka, která jasně řekla, že v rámci právě daňových úniků je to pořád 300 až 500 miliard, proběhlo to tento týden. Zároveň Klára Dostálová tady jasně říká, že nevyužíváme potenciál v rámci evropských peněz. A myslím si, že určitě by současná vláda měla dotáhnout zdanění velkých globálních firem, které u nás sice podnikají, ale daně neodvádějí. Informace, které mám, minulá vláda to předjednala a stačí to, aspoň tak tu informaci mám, dotáhnout na evropské úrovni. Myslím si, že máme tady i rekordní zisky energetických firem. To je samozřejmě také cesta.

A o těch věcech, abychom si tady zrušili nepotřebná ministerstva a ty ministry bez portfeje... Já jsem se včera na ty stránky ještě koukala a byla jsem v šoku z toho, že jak máme ministra pro evropské záležitosti, tak zároveň veškerou tuhle agendu a všechny ředitele má pod sebou i pan premiér, takže prakticky podle mého názoru dochází k obrovské duplicitě. Ano, on samozřejmě ministr pro evropské záležitosti má sídlo na Úřadu vlády, ale řekněme si na rovinu, evropské předsednictví už skončilo, a znovu říkám, že toto opravdu považuju za neskutečné. A považuji to za neskutečné, protože když se podívám, tak tento ministr má ještě další tři náměstky. Ano? Tak jenom abychom věděli. Takže já si myslím, že to, co my říkáme, konsolidovat ano, vy přicházíte s cestou 1,5 % HDP, my říkáme 0,5 % HDP.

A určitě se budeme snažit některé věci předložit a ty nesmysly, například, aby nebyla daňová výjimka na dary politickým stranám a tak dále, tak některé se budeme snažit narovnat v rámci připomínkového řízení. Ale znovu říkám, že to, co se tady předkládá, je pouze daňový balíček, ohledně výdajové stránky tady není vůbec nic a budeme to vědět prakticky až při projednávání rozpočtu na rok 2024.

Ale pokud se všichni podíváte, a já bych vám to všem doporučila, abyste si prošli všechny stránky jednotlivých ministerstev, podívali jste se na jednotlivé organizační struktury a opravdu se přesvědčili o tom, o kolik došlo k navýšení jednotlivých lidí na jednotlivých rezortech, a já jsem to tady včera říkala, že je úplně strašné, že když se tento konsolidační daňový balíček schvaloval, tak došlo zároveň i k navýšení počtu úřednických míst na - teď od 1. 7. už jich máme 75 887 a od 1. ledna už se navýšilo skoro o více jak 360 míst.

Takže uvidíme, jakým způsobem se to bude dál vyvíjet, jestli třeba ta rodná čísla se v tomto dokumentu objeví, a především by tam měly být věci nezbytné a především by tam měly být věci, které se dotýkají této vlády. Ty jsem v tomto materiálu v žádném případě nenašla. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Eviduji dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan ministr Zbyněk Stanjura, poté pan poslanec David Kasal. Prosím, pane ministře, vaše faktická poznámka.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já nebudu popisovat, v jakém stavu jsme převzali implementace druhého pilíře dohody OECD o zdanění nadnárodních firem, protože to jsme museli vyjednat v rámci předsednictví. Nám se to povedlo, Francouzům se to nepovedlo, a byla to priorita francouzského ministra financí. A musím vám říct, že nebylo vůbec jednoduché zlomit Viktora Orbána, protože čtyři a půl měsíce nám dohodu, na které se shodlo ostatních 26 zemí, blokovalo Maďarsko, ale nakonec jsme to na posledním Ecofinu a na poslední Evropské radě, která byla v prosinci, to tam předkládal Petr Fiala, se nám povedlo to zlomit, takže jsme to schválili na evropské úrovni. Bylo to kvitováno velmi dobře, protože my jsme vyrobili takový balíček, známe to ze Sněmovny, spojili jsme několik věcí, třeba jako náš ozdravný balíček, a pak jsme přesvědčili Maďary. Budeme to implementovat, včera jsem podepsal materiál do vlády. Není to vůbec jednoduché. Nakonec po dohodě i na základě toho, co říká opozice delší dobu, tak jsem navrhl, aby to bylo podle § 90, aby to bylo v prvním čtení, protože to je absolutně čistá implementace. Je to připraveno, to znamená, v okamžiku, kdy to projde vládou, tak někdy na podzim bychom to mohli v prvním čtení schválit.

Ten náběh bude postupný a budou to spíš nižší jednotky miliard. Ale dobrá zpráva, že tento týden byla uzavřena dohoda v rámci OECD na pilíři jedna, což je - v uvozovkách - něco, co by nahrazovalo digitální daň. To má ale charakter mezinárodní smlouvy, takže by přijetí mělo být jednodušší, nebude se muset k tomu udělat směrnice Evropské unie a pak implementace. Tohle se týká minimálního efektivního zdanění právnických firem ve výši 15 %. A jak říkám, pokud se dohodneme, já budu moc rád, že to projde i v devadesátce, tak aby od 1. ledna 2024, což je první možný termín implementace v rámci Evropy, to v České republice platilo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Akorát vypršel čas, děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Kasal. A já vám přeji hezké poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi krátký a zareaguji na ta rodná čísla. Tady padla částka 54 miliard, nicméně já si myslím, že ta částka je výrazně vyšší, protože se bavíme... nevím o tom rozboru, který by počítal jenom se zdravotnictvím, protože u všech ostatních úřadů se podle rodného čísla vyhledá, nicméně ve zdravotnictví jsou všechny softwary na rodná čísla, veškerá, každá jedna zpráva obsahuje rodné číslo a archivace hospitalizačních pobytů je 50 let. To všechno by se muselo přearchivovat. Takže si to znásobte - a rozhodně to není 54 miliard.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka, vracíme se do rozpravy. Vystoupí pan poslanec Kubík, připraví se pan poslanec Černý.

 

Poslanec Jan Kubík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také krátce vyjádřil k projednávanému konsolidačnímu zákonu veřejných rozpočtů. Již několik dní zde diskutujeme nad takzvaným konsolidačním balíčkem. Přitom můžeme v médiích sledovat názory různých odborníků a komentátorů. Řada z nich vládu chválí, že se snaží dělat alespoň něco. I přes to něco však můžeme očekávat obří schodky rozpočtů, a tím další neuvěřitelné zadlužování naší země. Vláda totiž neřeší to podstatné a to jsou výdaje státního rozpočtu, ty dál vesele rostou.

Od představení balíčku uběhly přibližně dva měsíce a za tu dobu se neměnný balíček různě měnil a další změny můžeme očekávat po návrzích tripartity. Vláda počítá s tím, že zvyšování daní a rušení různých výjimek zlepší v letech 2024 a 2025 saldo státního rozpočtu o 147 miliard. Ale bude tomu tak skutečně? Obávám se, že nebude. Jedná se pouze o odhad a projekci za situace, že bychom nedělali vůbec nic. Ale ono se dít bude. Budeme valorizovat penze, přidáváme peníze na obranu a na školství. Přitom jak přesně je vláda schopna odhadovat, se přesvědčujeme při windfall tax. Pokud toto vše zohledníme, tak je všem jasné, že i v příštích letech můžeme očekávat schodky dosahující 200 miliard.

Ale dobře, takový balíček by mohl mít alespoň protiinflační efekt. Přece jen žijeme v době rekordní inflace, která každý den ukrajuje z rodinných rozpočtů nemalou část, a tak krocení inflace by mělo být jednou z priorit nás všech. Opatření, o kterých diskutujeme, však přinesou spíše zdražení. Dojde ke zvýšení DPH, a tím cen u vodného a stočného, léků, služeb a dalších. Ale ano, může to mít částečně proinflační efekt, protože oberete lidi o část úspor a oni nebudou mít dost prostředků, aby mohli uspokojit veškeré své potřeby. Ale zároveň tím podkopáváme domácí poptávku, která nás v posledních letech táhla dopředu. Nakonec i ODS a Petr Fiala vždy říkali, že prosazují nízké daně, aby si lidé o svých penězích rozhodovali sami. To je však v přímém kontrastu vůči tomu, co nám zde bylo předloženo a o čem tady jednáme. Toto opatření tak povede ke zpomalení české ekonomiky a v důsledku ji více poškodí než jí pomůže.

Shrnu to. Soubor opatření, který je zde zejména o zvyšování daní, rezignaci na šetření, bohužel problémy Česka vůbec neřeší, nebo je řeší nedostatečně. To nás odsoudí k tomu, že zase neuděláme nic a zůstaneme přešlapovat na místě. Vláda musela něco udělat, tlak opozice, odborníků a obří schodky těchto let ji donutily. Přesto si myslím, že rezignovala na řešení problémů a spokojila se jen se zvyšováním daní s nejistým výsledkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Černý, připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Nechci tady někoho kopírovat, ale na tomto místě už tady včera stála sklenice medu. Při té příležitosti chci konstatovat, že plně podporuji všechny připomínky k úpravám a změnám v tomto balíčku. Je velice smutné, že těm, co se starají o včely, které udělají pro stát - ano, pro stát, protože ty opylené produkty vytvoří státu prakticky zdarma hodnoty v miliardách, které má z potravin, drogerie a dalšího zboží. A místo aby se včelařům za jejich státu prospěšnou činnost poskytly nějaké výhody, vymýšlíte pořád, jak jim tak nelehkou práci ztížit a znevýhodnit. Nový pan ministr Výborný chce prý naslouchat všem skupinám, a proto jej tímto vyzývám, že má nyní skvělou příležitost proměnit svoje slova v činy.

A nyní si dovolím vám představit nejdůležitější složku života na Zemi - a to je voda. (Na řečnický pult postavil naplněnou 1,5litrovou lahev s nápisem H2O.) Bez vody to prostě nejde. Jak tady na mikrofon říkal váš kolega pan Michálek, vaším prostřednictvím, voda je voda. Zaznělo to tady z toho pultu, kde teď stojím já, a já s ním plně souhlasím. Apeluji také na vás, kolegové, kteří nechcete, aby stolní víno, hlavně to zahraniční, bylo levnější než voda, a také na ty z vás, ctění kolegové, kteří si teď přemýšlíte, a tyto informace silně prosakují opravdu ven z koalice do veřejného prostoru, o ponechání kojenecké vody ve snížené sazbě. Ano, budu se opakovat. Voda je prostě voda. S kohoutkovou nemáte problém ve snížené sazbě a s tou již takhle, musím to říct, drahou vodou v obalu, ať už je v jakémkoliv, zamýšlíte ve vidině zisků pro státní kasu udělat dražší produkt, než bude stolní víno? Ano, přijde totiž další úprava, což si mnozí z vás ještě asi neuvědomují. Tou úpravou budou zálohované plastové lahve. Nechci toto téma rozebírat, rád se potom do toho připojím, ale je to úplně jiné téma z jiné oblasti, ale chci poznamenat, že tu plastovou lahev zdraží o tři až o pět korun. Ne všichni totiž budou ty obaly vracet.

Ale nejdůležitějším významem vody při především její velké prospěšnosti lidskému organismu je její příjem. Senioři už teď mají pitný režim, který je horší, než jaký by měli mít. A to cenová politika i při této velké inflaci je zatím jakžtakž v únosné míře. A co děti a mládež? Budete riskovat konec pitného režimu i u téhle skupiny? Víte, že mléko do škol se moc nechytlo.

A zde bych měl zásadní otázku na toho nejpovolanějšího. Co vy na to, pane ministře, Válku? Vysvětlil jste již svým kolegům, co bude znamenat úbytek tekutin v organismu člověka? Kolik to způsobí zdravotních komplikací a hlavně kolik to ten náš stát bude stát? Dnes ráno jedna televize dávala reportáž s panem doktorem, který se celoživotně touto problematikou zabývá. On vysvětloval, co to je v současné době v těch vedrech třeba nepít nebo pít málo. Zajisté ty peníze, které to bude stát, bude jich daleko více, než vyberete na přesunu nealkoholických nápojů do základní sazby. Ano, teď jsem řekl slovo nápojů. Totiž to, co bylo normální, potraviny a nealkoholické nápoje ve snížené sazbě, se nově v rámci vašeho ozdravného balíčku vaší vlády zcela nesmyslně rozdělují. Použiji to oblíbené rčení: vytvoříte opět kočkopsa.

Takže znovu se pokusím vysvětlit, voda je prostě voda. Ano, pane Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího, zde máte plnou podporu SPD. Kojenecká, minerální, stolní, pitná, pramenitá. Je jedno, co je na ní přece napsáno. Studená, teplá, převařená, perlivá, ochucená, neochucená, s citronem, s mátou, s okurkou, s cukrem, se sladidly, studený čaj, teplý čaj, káva, melta, dále káva s mlékem, více mléka, méně mléka. Tady se mně to vůbec nechce rozebírat. Který expert vám tohle, prosím vás, milá vládo, poradil? Tady vytváříte docela zajímavý paradox. Všechny přísady, ať už tu vodu lehce ochucují, anebo třeba i přidaný silný koncentrát, je součástí, jejichž pomocí se ta voda upravuje, budou zcela logicky jako potraviny ve snížené sazbě. A vy z té vody, která je pořád jen tou vodou, jak už jsem několikrát řekl, samozřejmě pokud vezmu tu kohoutkovou, kterou necháváte ve snížené sazbě, použitím těch potravinových přísad tu vodu ochucující, například ovoce, zelenina, cukr, sladidla, bylinky, koření, čaj, kávu, meltu, ve snížené sazbě vytvoříte nápoj v sazbě základní. Proto mnou výše uvedené důvody ponechání nealkoholických nápojů ve snížené sazbě by pro nás mělo být samozřejmostí a věřím, že selský rozum zvítězí.

Někde jsem zaslechl, že ten hlavní důvod změny sazby jsou slazené nápoje. Ano, souhlasíme s vámi s regulací cukru v rámci ochrany zdraví občanů. A proto mám návrh - pojďte za účasti odborníků stanovit maximální hranice povolených přísad těchto cukrů a dalších složek a věřím, že každý z výrobců si poté dokáže lehce ty hodnoty ve svých produktech přizpůsobit, a ty výrobky, které tyto hodnoty překročí, přeřaďte do základní sazby. Za hnutí SPD vám mohu zaručit, že takovouhle úpravu ke snížení zdravotních rizik občanů rádi podpoříme.

A závěrem prosím na toto moje dnešní obyčejné povídání o vodě, která znamená život bez rozdílu pro ty majetné i chudé, i když na ty chudé to dopadne daleko víc, prosím vás, nenechávejte si na to dělat studie a grafy, kterými se tady u pultíku pořád oháníte. Zaslechl jsem, že nebudete? Skvělé! Já vám tleskám. Právě jste ušetřili 10 milionů do rozpočtu! Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí v pořadí pan poslanec Kolovratník, připraví se pan poslanec Jáč.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré páteční odpoledne už, kolegyně, kolegové. Jsem rád, že jsem se také teď dostal ke slovu v pořadí tady v tom tématu, které diskutujeme celý týden, a nebudu se lišit od některých předřečníků, od některých svých kolegů, kteří také své vystoupení trochu modifikovali na základě toho, co zaznělo od předřečníků, ať ze strany opozice, nebo od vás z koalice, když jste hájili ten daňový balíček a když jste hájili své kroky, a to nejenom tady ve Sněmovně, ale také v médiích. Pečlivě jsem poslouchal většinu těch vystoupení ať naživo, nebo ze záznamu, nebo online přes internet, a už na úvod, co chci povědět, co mě zaujalo, jsou veřejná vystoupení, která vnímám jako poměrně silný protimluv vlastně dvou hlavních osob, dvou hlavních person, kterých se tady to téma týká, a to pana premiéra Fialy a pana ministra Stanjury.

Pan premiér Fiala, bylo to včera, během včerejšího dne tady na mikrofonu říkal: přicházíme a máme tu sadu pečlivě projednaných opatření, pečlivě projednaných, to několikrát zdůraznil, která jsme vymysleli, která jsme mezi sebou vydiskutovali a připravili. Ale pak vnímám v médiích vyjádření pana ministra Stanjury, který říká: budeme je měnit, budeme o tom ještě do srpna jednat, budeme je upravovat, budeme vycházet vstříc poslancům, nejen tedy opozičním, ale i koaličním. A milí přátelé, pro mě je tohle oxymóron. Buď to tedy máte projednané - pečlivě, jak řekl pan premiér, máte to vydiskutované a máte jasno, anebo nemáte a budete to měnit a budete o tom ještě dál diskutovat. To zkrátka je protimluv a mně to prostě ukazuje na to, co má vaše pětikoalice v DNA, že navenek ukazujete jakousi jednotu, slovy pana premiéra, pečlivě projednaná opatření, soubor pečlivě projednaných opatření, ale ta realita je jiná. Ta realita je naprosto odlišná. A když do toho vnímání vašich vystoupení přidám to, co slyšíme už vlastně od konce května, od června v médiích, a to, co tady zaznělo už stokrát ve Sněmovně, nulovou DPH na knihy, jinou DPH na časopisy, na noviny, tichá vína a tak dál, a tak dál, nemá cenu, abych nás všechny zdržoval a opakoval to, tak mně to, přátelé, připomíná dvě pohádkové postavy. Mám je rád od dětství a vaše milá pětikoalice mi to dětství připomněla. Tak vám je připomenu. Ukážu je tady.

Ty dvě postavy jednoho dne vzaly mouku, mlíčko a vajíčko a míchaly to dohromady a říkají: dort musí být sladký. Říkala to kočička a nasypala do toho cukr. A taky slaný, říkal pejsek a dal tam sůl. A teď tam dáme máslo a zavařeninu, řekla kočička. Zavařeninu, tu ne, tu já nerad, povídal pejsek. Dáme tam místo zavařeniny syreček, ten já tuze rád. Tak tam dali několik syrečků. Pejsek s kočičkou, kterým je podobná vaše pětikoalice. Mně se zdá, že je málo mastný, řekla kočička. Musíme tam dát několik špekových kůží a oříšky, abychom nezapomněli, řekl pejsek a nasypal tam kornout oříšků. Hm, oříšky jsou dobré, chválila ho koaličně kočička, ale měla by tam taky přijít okurka a dala tam okurku. A kosti, volal pejsek. Musíme tam dát přece nějaké kosti. Tak do toho dortu dali hodně kostí. A přece nějakou myš, myši já mám tuze ráda, vzpomněla si kočička a dala do dortu čtyři myši. Tak a teď několik buřtů, hodně pepřovatých, to je něco pro mě, řekl pejsek a dal tam věnec buřtů. A teď to hlavní, povídala kočička - jako v té vaší koalici -, přece šlehanou smetanu tam musíme dát, a dali tam plný hrnec smetany. A trochu cibule, řekl pejsek a dali tam cibuli. A čokoládu, řekla kočička a přidala tam čokoládu. A omáčku, napadlo pejskovi. A tak do toho svého dortu, který přesně připomíná tento slavný pětikoaliční balíček, dávali všechno možné. Dali tam i česnek a pepř, namíchali tam sádlo, i bonbony, škvarky a skořici, krupičnou kaši a tvaroh, perník a ocet, kakao a zelí, přátelé, i jednu hlavu z husy, a rozinky tam dali a to všechno smíchali. Měli ale koaliční shodu, podobně jako vy? Nedali tam chleba. Protože ten pejskové a kočičky moc tuze rádi nejedí. Vy ten chleba taky zdražíte, tak je logické, že ho tam taky nedáváte. No, jak to bylo dál, všichni víme. Všechno to smíchali, rozmíchali, udělali dort velký jak kolo u vozu, upekli ho a dali ho za okno.

Tady ten hezký příběh končí a obrací se v něco špatné, přátelé. V té pohádce ten dort snědl veliký ošklivý pes, kterému z toho bylo špatně. A já se bojím, že u nás budeme odsouzeni tenhle váš ohavný, nechutný dort jíst všichni. Všichni občané České republiky. A nám všem, včetně vašich voličů, že z něj bude špatně. Tady ten vtipný příměr opřu o tři témata, o tři argumenty, které teď už budu říkat vážně. První dva jsou z dopravy a ten třetí jeden je z ekonomiky.

Říká se, ševče, drž se svého kopyta, tak první příklad z dopravy. Zdražení ceny dálniční známky. Já připomenu, že je to jeden z bodů toho vašeho slavného daňového balíčku, kde slibujete, že budete víc šetřit než brát lidem peníze. Tak tady lidem ty peníze berete. Dnešní cena 1 500 korun, desetidenní známka nějakých 310, měsíční 440. Vy ji chcete zdražit na 2 300 - 2 300 korun tedy, o víc než polovinu. A já tady připomenu v té argumentaci to, co říká pan ministr Kupka, že musí takhle hodně zdražit, protože má evropskou směrnici a nemůže být nově desetidenní levnější než 12 % celkové částky měsíční, než 19 %, a že by došlo k odlivu těch, kteří si kupují ty roční. Já tomuhle argumentu prostě nevěřím. A jestli ta desetidenní podle vašeho výpočtu bude stát 270 korun, denní dvě stovky, tak já jsem si počítal modelově - a chci přijít s nějakým rozumným kompromisním navýšením té známky, abych byl korektní, abyste neřekli: oni jen kritizují, dělají z nás pejsky a kočičky, zdržují nás od vlaku, který pojede jistě načas na Moravu. Tak my chceme dávat návrhy, které jsou kompromisní, které vycházejí i vám vstříc.

Tak já jsem modelově počítal s tím, kdybyste tu cenu dálniční známky rozumným kompromisem navýšili třeba na 2 000 korun, tak jak já jsem tady navrhoval na jaře 2019. Pod čarou od vás, od tehdejší opozice, jsem za pouhé 2 000 sklidil strašnou kritiku v té době. Neprošlo to tady Sněmovnou. Tak v tomhle výpočtu za vašeho návrhu bude jednodenní známka stát 200 korun, podle mého výpočtu modelově by to bylo 180 korun. U té desetidenní 270 versus 240, rozdíl pouhých 30 korun, a tak dál a tak dál. A že argument je potřeba zdražit dálniční známku takhle skokově na 2 300, protože by ty krátkodobé časové kupony byly levné, nezlobte se na mě, prostě neobstojí, nemůže obstát. A dodám k tomu zdražení, a budeme zvažovat v našem klubu, budeme se do toho srpna radit, a avizuji to tady na mikrofon, že chci připravit pozměňovací protinávrh právě proti takto razantnímu zdražení dálniční známky.

A chci tady dodat ještě jeden argument. Srovnejte si naši dálniční síť s dálniční sítí v Rakousku. My máme něco přes 1 300 kilometrů dálnic, Rakušáci plus minus o víc než tisícovku víc, ale tu cenu roční známky mají srovnatelnou. Je to zhruba kolem 2 300 korun. A je to ilustrační výpočet. Když si to srovnáte s nějakou cenou nebo s přepočtem na jeden kilometr dálnice, a to mají zpoplatněny Rakušáci i některé tunely a horské úseky, tak u nich to vychází zhruba na 1,10 koruny, u nás na 2,10 koruny. Tedy vy jako stát budete chtít po českých řidičích skoro dvojnásobek toho, co platí ročně za ty dálnice v přepočtu na kilometr Rakušáci.

A to připomenu - asi mě to nemusí překvapovat - na co často zapomínáte, že od toho mého návrhu z roku 2019 se ta dálniční síť docela rozrostla. Mezi lety 2012 až 2022 přibylo celkem 226,5 kilometru dálnic na zelené louce. Byla modernizována D1. A teď ty plány, které teď už probíhají, letos je to nějakých 15,5 kilometru, příští rok dobíhají ty stavby, které byly připraveny vládou hnutí ANO, tak by se mělo otevřít, pokud se nic nepokazí, víc než 118 kilometrů dálnic a jedniček. Takže ta síť naše se rozrůstá, ale stále platí to, prostě skok z 1 500 na 2 300 je strašně moc na pozadí toho, že ty úspory jste nám tady zatím nepředstavili a rozhodně se jim nevěnujete tolik a tak, jak byste měli.

Takže opakuji, u tohoto jednoho bodu se my budeme radit a určitě budeme proti tomu zvýšení na 2 300. A mohu tady prozradit, pracuji já interně s představou, že by to mělo být rozumné, kompromisní zvýšení třeba do těch 2 000 korun. Přidávám k tomu poslední, možná technický, ale důležitý detail. Je to strop v zákoně 13, který vláda může, ale také nemusí využít. Může to být třeba postupně stovka, dvě stovky, tři stovky a tak dále.

Druhý vážný argument v dopravě - zdražení nafty a celkové zdražení té veřejné dopravy. Veřejné ekologické dopravy. Připomínám, že tady ve Sněmovně před pár dny jste prosadili, dobře, ať jsem korektní, ne zdražení, i když to je zdražení, ale návrat té sazby spotřební daně o 1,50 koruny, byť to bylo slibováno a bylo to v plánu až do konce letošního roku. Opět jsme navrhli - vy jste nám to nevraceli - kompromisní řešení, alternativní přístup k zdražení pouze o 50 haléřů, i to by státnímu rozpočtu něco přineslo, a bohužel, bohužel jste na nás nedali.

A kde tohle způsobí problémy? Na dvou místech. Za prvé to bude u soukromých dopravců českých firem. A tady dobře. Pokud taková zdražení, pro ně kývají strany, jako je KDU-ČSL, Piráti podobně, o. k., ale já jsem opravdu zaskočen, a vidím tady kolegy z ODS, kteří se vždy bijí za to, že podporují české firmy, český průmysl, český byznys, a u vás, milí odéesáci, milí kolegové z ODS i z hospodářského výboru a z podvýboru pro dopravu, jsem až v šoku a jsem překvapen, že dopustíte, aby se stalo to, co se stane. Lepší výsledky českých dopravců teď budou končit. Zkrácení doby platnosti té snížení sazby. Teď je období nižší poptávky po kamionové dopravě. Je to zhruba 10 až 20 % podle komodit. Znamená to pro dopravce nové trendy, nebudou v nich úspěšní. Zkracuje to kontrakty uzavřené do konce roku, ohrožuje je to. A samozřejmě každý ekonom ví, že ta nižší sazba podpoří vyšší výkonnost firem, takže ty efekty se promítají do dalších odvodů pro stát. Silniční daň, odvody z mezd řidičů, mýtné, DPH na vstupu, daň na příjmech a tak dále. Na to prostě rezignujete.

Můžete mi vpálit, vrátit to, že státu - a myslím, že to Zbyněk Stanjura v nějaké interpelaci řekl, že přece stát není od toho, aby podporoval zrovna určitý konkrétní segment firem. Ale když zůstanu u té dopravy a u nákladů v dopravě, tak já jsem si vysčítal jeden, dva, tři, čtyři, pět kroků, pět bodů, kterými vy postupně zdražujete tu dopravu veřejnou, tedy dopravu autobusy, krajskou dopravu, městskou hromadnou dopravu a také vlakovou. A tohle je ohromný problém a podle mě nikomu z vás nedochází ta kaskáda, kterou způsobujete, jak bude těžká pro občany.

Tak první krok. Loňské jaro, vaše politické rozhodnutí snížit slevy pro důchodce a studenty o 25 %. Fakticky jim to jízdné ve veřejné dopravě, kam se lidé vracejí po covidu, zvýšit dvojnásobně. Nato přišel prosinec 2022, loňský rok, tak jak to je každý prosinec, dopravci průměrně zvýšili ve veřejné dopravě. Bylo to o 12 %. Teď se bavíme 1,50 koruny na naftě. Pro zajímavost, České dráhy mají spotřebu nějakých 46 milionů litrů nafty ročně, náhodou stejné číslo je i u všech dopravních podniků v celé České republice. Když jsem si to od sdružení nechal poslat, je to taky něco kolem 44-45 milionů litrů nafty. Tak jsem si udělal takový jednoduchý výpočet, zdražení o 1,50 koruny nebude tedy půlroční, bude to podle předpokladu září, říjen, listopad, prosinec, za čtyři měsíce. Takže vy tímhle jedním krokem vytáhnete jak z Českých drah - a nemluvím o soukromých dopravcích - jak z národního dopravce České dráhy, tak ze všech dopravních podniků, které patří městům a samosprávám, tak vy z toho, přátelé, vytáhnete dvakrát 24 milionů korun. A jejda! Zrovna jste schválili nějakých 50 milionů pro Michelin. Tak už víme, kde si na tyhle dotace soukromým restauracím vezmete - v Českých dráhách a v dopravních podnicích. Opravdu, to je věc, za kterou se, kolegové z ODS, nestydíte?

No a budu v té kaskádě pokračovat. Od 1. ledna, opět jsme v tomto balíčku, a hovořím k této věci zdražení veřejné dopravy o další 2 %, přesun z té snížené 10% do 12% daně. No a samozřejmě dopravci si tohle dají do svých kalkulací, takže při změně jízdního řádu, která je vždycky v prosinci, je to devátého, v první polovině prosince, tak určitě si tam ty další náklady jako třeba naftu právě promítnou. Sečteno a podtrženo, nechci říct, že dramaticky, ale výrazně zdražujete a znepříjemňujete veřejnou dopravu občanům a cestujícím. A v těch veřejných článcích v médiích České dráhy - chápu, že management je loajální, je to firma, která patří státu - tak diplomaticky zatím nic nekomentují, ale celkem jasně hovoří ti největší soukromí dopravci. RegioJet, Radim Jančura: Zbytek Evropy jde přesně opačným směrem, hledá cesty, jak jízdné zlevnit. Připomenu KlimaTicket v Rakousku, připomenu velmi levnou německou jízdenku za 50 eur na měsíc. Tady dnes, a cituji Radima Jančuru, dnes stát, kraje a města vynaloží na dotovanou dopravu přes 40 miliard korun ročně při tržbě z jízdného zhruba 10 miliard. Jednoduchá obchodní úvaha - pokud lidé nebudou do těch vlaků a autobusů chtít jít, budou chodit méně, tak se vám ty nůžky rozevřou a konečný efekt bude ten, že náklady státu zvýšíte. A podobně mluví další soukromý dopravce, Leoexpres. Ve chvíli - cituji - kdy se cestující do hromadné dopravy vracejí po pandemii covidu, by mělo docházet k její podpoře jako ekologické alternativy podpory dopravy. Každé zdražení vyžene občany do aut.

Tak a slíbený poslední třetí argument z ekonomiky. Je to taky téma, o kterém už jsme tady mluvili, které jsem otevřel a diskutoval jak s premiérem Fialou, tak s panem ministrem Stanjurou, a je to téma těch slavných nákupů za hranicemi. Cituji média: Smutné, ale na Česko kašleme, vzkazují lidé z nákupů za hranicemi. Doma jsou ceny přepálené a neodpovídající kvalitě, za hranicemi se vyplatí kupovat skoro všechno, shodují se Češi, kteří pravidelně jezdí nakupovat do Polska a Německa. Chci být fér a vím, že to už dneska i v předchozích dnech několikrát od mých předřečníků zaznělo, a nebudu to tady číst znova. Nákupy, kde rodina na jednom nákupu ušetří nějakou polovinu z 2 500, sleva na 1 200, 1 300 korun. Příklady - špagety za dvacku, balíček špaget za 40 korun a tak dál, a tak dál. Nadpis "I psům víc chutná z Německa", když jsem byl u toho pejska a kočičky. Opět rezignace vás, slavné slepené pětikoalice. To, že s tím něco můžete udělat, že můžete motivovat naše občany, aby ty peníze utráceli tady doma, tady v České republice, tak na to úplně rezignujete a jediné, k čemu jste se odhodlali, je oněch více než 50 milionů korun do luxusních drahých restaurací.

No a závěr mého vystoupení a závěr toho článku: Politikům to spočítáme, občanka Anička, ale i další oslovení kvůli cenám kritizují současnou vládu. U voleb jim to spočítáme, říká žena z Hrádku. Podobně se zlobí i Naďa před obchodem ne v Polsku, ale v německé Žitavě, které to vadí, že musí za kvalitou jezdit za hranici. Cituji Naďu: Štve mě to strašně, štve mě, když mi z vlády řeknou, ať si jezdíme nakupovat jinam. Takový přístup, to mě zaráží.

Tak já si říkám, milé kočičky a milí pejskové z vládní koalice, že by opravdu tím nejlepším úsporným opatřením bylo, kdybyste podali demisi a kdybyste přestali škodit této zemi. Připomínám, že my v hnutí ANO máme jasná řešení, máme konkrétní návrhy, jak z té krize ven. Alena Schillerová o nich mluvila mnohokrát, dávali jsme je na sítě. Většina mých kolegů, kteří tady vystupovali, je připomněla. A namátkově znovu zopakuji: My chceme jít cestou pomalejšího snižování toho dluhu, kolem 50 miliard ročně, důsledně vybírat stávající daně, profesionálně řídit strategické firmy státu, ne to, co se děje kolem ČEZu, o kterém premiér Fiala mluvil už loni v červnu. To byste měli zkusit. Ale vy to nezkusíte. A víte, já si vlastně na závěr říkám, když to sleduji: Ne, nedělejte to, neposlouchejte nás, přátelé. Já když sleduji ty desítky tisíc naštvaných reakcí, tak si říkám, jen tak dál, pejskové a kočičky, pokračujte v té pětikoalici, protože ten váš nepovedený dort opravdu nesní žádný pes, budeme ho muset sníst my všichni a bude z něj špatně nám všem a i vašim voličům. Já vás mohu ujistit, že do příští Sněmovny takovéhle pejsky a kočičky, takovéhle kuchaře, jako jste vy, už voliči rozhodně nepustí. My za hnutí ANO se na to těšíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Jáč bude pokračovat. Načtu jednu omluvu, pan poslanec Vondrák Ivo se od 13 hodin omlouvá z rodinných důvodů. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Jáč: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane zpravodaji, dovolte, abych vás všechny seznámil, nebo pokusil se obrátit vás - hlavně tedy koalici, která je autorem předkládaného problému, o kterém chci mluvit, to je řekněme omezování daňového osvobození různých benefitů, které upravuje, jak dobře vím ze své samotné podnikatelské činnosti, zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 9 pod písmenem a) až d). Myslím si, že toto opatření se dotklo a asi i mírně naštvalo několik milionů uživatelů a možná i samotných zaměstnavatelů, protože je to velmi oblíbený, ale nejenom oblíbený, ale i motivační, stabilizační a řekněme i užitečný nástroj, jak své kvalifikované zaměstnance udržet ve firmě a ochránit je od myšlenek na nějakou fluktuaci ke konkurenčním firmám.

Já nebudu uvádět jednotlivá plnění pod písmeny a) až d). Jenom mě trošku zaujalo to, že zase se tato omezení v tomto balíčku dotýkají knih, které, jak už víme, se teď ocitly pod jinou zátěží DPH. Tady by zase mohlo dojít k tomu, a dochází, doufejme, že vím, že ty změny, které už započaly v minulém jednání s tripartitou, některými zaměstnavatelskými svazy, tlakem veřejnosti, opozice na zmírňování toho původního plošného rušení, by u těch knih znamenaly, že zaměstnavatel, který může v tom písmenu d) nabídnout asi tři možnosti získání toho benefitu pro zaměstnance, to znamená poskytnutí poukázky výměnou v prodejně nebo výběrem té knihy toho zaměstnance přímo v prodejně, anebo třetí i možností rozdávání těch knih na místě zaměstnavatele, jako když se třeba nabízejí vitaminy a třeba některé jiné doporučené prvky. Tak doufám, že třeba tady se to ještě zváží.

Druhou oblastí, abych nezdržoval, je oblast IT. To je něco vážnějšího, protože v IT sektoru a informatických střediscích poskytovaných služeb pracuje, někdy se uvádí kolem 150 až 160 000 zaměstnanců, vysoce erudovaných, vysoce řekl bych specializovaných, a firmy mohou tak pomocí v podstatě předhánění se v nabízení benefitů tyto pracovníky udržet ve své firmě. I když víme, že takovíto specialisté umí dneska pracovat takzvaně dálkově pomocí toho známého termínu digitální nomádství, takže můžou řídit a poskytovat služby pro naši zemi klidně dejme tomu z Nového Zélandu, z Kypru nebo z Krkonoš. To by asi nebylo dobré, protože tito pracovníci by mohli odcházet do sousedních zemí, do jiných zemí typu Irsko, Rakousko a některých dalších, které mají poněkud lepší podmínky.

Tak bych prosil o zvážení, zdali by mohlo dojít k dalšímu omezení omezení nepeněžního plnění zaměstnavatelů zaměstnancům pod tím označením benefity. Protože, už jsem uvedl, že se to dotkne nejenom tří, možná čtyř milionů zaměstnanců. ale protože to je vlastně řetězec vztahů mezi těmi, kdo poskytují ty služby - nebudu mluvit o fitness, o sportovních a jiných zařízeních, ale třeba i o prodejcích zdravotních prostředků, léčiv, eventuálně optické techniky nebo podobně -, tak si myslím, že je to potřeba zvážit. Kdybych to uzavřel škodolibě, tak to neudělejte. Protože to může vlastně někomu pomoci spíše v tom řekněme politickém sváru, tak bych to takto asi říct nechtěl. Mně jde o to, abychom prosperovali jako země, jako řekněme jedna ekonomika, která prostě může soutěžit ne sama se sebou, ale se zahraniční konkurencí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. V rozpravě bude pokračovat paní poslankyně Štefanová a připraví se paní poslankyně Lesenská. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se zde vyjádřím k těm předloženým návrhům změn, které vláda chystá v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Balíčku, který se i mně jeví spíše jako ryze daňový než jako ozdravný, jak ho vláda nazývá. V těch návrzích je mnoho částí, se kterými nesouhlasím, které si myslím, že jsou nesprávné. Ale tou řadou mých předřečníků, kolegů, to vlastně tady všechno bylo řečeno a já všechny ty věci nebudu opakovat. Zmíním pouze jednu konkrétní chystanou změnu, která tady tolikrát nezazněla.

Vláda totiž chystá v rámci konsolidace veřejných financí i zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. V současnosti platí to nemocenské pojištění za zaměstnance jeho zaměstnavatel. Vláda ale chce v rámci většího příjmu do státní kasy, aby to pojištění platili i zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z čisté mzdy. Slibuje si tím navýšení příjmů až o 12, nebo necelých 13 miliard do státního rozpočtu. S tímto krokem já ale nesouhlasím. Tato zamýšlená náplast pro rozpočet bude mít ve finále přesně opačný efekt. Jde pouze o další daňové zatížení práce. Zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance bude mít výrazný sociální dopad a významně se dotkne hlavně nízkopříjmových rodin. Dojde k faktickému snížení jejich reálného příjmu do rodinného rozpočtu, a to až o 500 korun měsíčně. Zvýší se tak zase následně počet lidí, kteří budou potřebovat a budou žádat o sociální dávky a následně se tak budou zvyšovat státní výdaje.

Nemocenské pojištění vzroste ale i pro osoby samostatně výdělečně činné s tím rozdílem, že to pojištění pro OSVČ je dobrovolné, což pro zaměstnance není. Opět se zde budou rozevírat nůžky v těch rozdílech mezi zaměstnanci a OSVČ. I toto považuji za nesprávné. Přitom mnohem větší logiku by mi dávalo, kdyby nemocenské pojištění v té současné výši zaměstnavatel odváděl přímo zdravotním pojišťovnám, které by i tu nemocenskou vyplácely a měly by toto celé v gesci a v rámci toho svého hospodaření by potom měly mnohem větší motivaci se zaměřit na preventivní péči, která se následně pozitivně odrazí v množství financí nejen v těch vyplácených nemocenských, ale i za léčbu samotnou.

V rámci úprav veřejných financí je nutné se primárně zaměřit na výdaje, tedy respektive na výdaje na státní správu, než prvně zvyšovat daně a odvody lidem. Zvláště pak odvody, které procentuálně zatěžují všechny stejně, nelze na ně uplatit slevy, a tudíž zatěžují zejména ty nízkopříjmové. Tento krok považuji za nešťastný, nesprávný. Do rozpočtu nepřinese více peněz, ale jeho dopady budou znamenat přesně naopak větší náklady pro stát. Proto už dopředu avizuji, že budu podávat pozměňovací návrh, který tento počin bude rušit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pokračovat bude paní poslankyně Lesenská, připraví se pan poslanec Wenzl.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, stojím tady dnes, protože bych chtěla zmínit svoji hlavní kritiku konsolidačního balíčku, který nám vláda premiéra Petra Fialy prostřednictvím ministra financí Zbyňka Stanjury předložila. Balíček sestává z 58 bodů, které mění 63 zákonů a ovlivňují velmi mnoho aspektů našeho života.

Nechci být v tichosti svědkem toho, jak se tato vláda snaží tlačit společnost a naše občany do kouta, a to všechno pod záminkou stabilizace státního rozpočtu a snížení deficitu. Z tohoto důvodu si vám dovoluji přednést argumenty, proč si myslím, že tento balíček není tím správným směrem pro naši zemi. Zrekapituluji tedy, co nám předkladatel předložil a vláda na tiskové konferenci 11. května letošního roku představila. Ráda bych zdůraznila název, pod kterým byla tisková konference uváděna - tisková konference k představení důchodové reformy a balíčku konsolidace veřejných financí.

Představili nám a konstatovali, že výdaje mají během dvou let klesnout o 88,3 miliardy korun, a to tím, že se seškrtají národní dotace, dojde k úsporám na provozu státu, sníží se objem platů ve veřejné sféře. Tady bych jen chtěla podtrhnout nebo pod čarou konstatovat - jak chcete ty odborníky do té veřejné sféry pak nalákat? Dále budou snižovány ostatní výdaje. Na příjmové straně dojde v letech 2024 až 25 k celkovému výnosu 69,2 miliardy korun.

Budou se navyšovat daně z příjmu právnických osob, zvyšovat odvody OSVČ, opětovně zavádět nemocenské pojištění pro zaměstnance, zvyšovat daně z nemovitých věcí, budou růst spotřební daně, zruší se 22 daňových výjimek, upraví se daně z příjmu fyzických osob, dojde k odvodům z dohod o provedení práce. Budou navýšeny ostatní příjmy, ale zůstává osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a daň z přidané hodnoty bude mít dvě sazby.

Protože jsme si tady ze strany vlády vyslechli, že úspory, kterými přece začne vláda sama u sebe, uvidíme v rozpočtu, nebudu je v tomto okamžiku podrobněji komentovat. Vlastně už jsme to tady mnohokrát slyšeli. Nicméně si neodpustím, že bývalo dobrým zvykem předložit k projednání Sněmovně základní parametry rozpočtu pro následující rok na červnovém sněmovním zasedání.

Máme červenec, projednáváme změnu 63 zákonů s neurčitým výsledkem. A proč konstatuji s neurčitým výsledkem? Včera jsme se tady na plénu dozvěděli, že mimo Sněmovnu, mimo naše jednání tady na plénu, probíhají další koaliční jednání, která vlastně ve výsledku budou měnit nám předložený materiál, a že výsledně budeme schvalovat něco úplně jiného. Budou probíhat jednání s tripartitou kromě jiného. Předpokládala jsem, že ta již proběhla před projednáváním balíčku tady na plénu. My v SPD určitě vládní balíček schvalovat nebudeme. Bude ho schvalovat 108 vládních poslanců. Asi bych měla říct 109. Ale pan premiér tu prohlásil, prosadíme, schválíme ozdravný balíček. Může nám tedy pan premiér vysvětlit, který to vlastně, s jakým obsahem?

Dovolte mi komentovat příjmy - a začneme tím nejzřetelnějším. Navýšení daně z příjmů právnických osob. Jak můžeme předpokládat, že budou naše firmy konkurenceschopné, když ztěžujeme jejich podnikání, zvyšujeme daně, zvyšujeme energetické vstupy, zhoršujeme investiční prostředí? Neodradíme tak potenciální investory, kteří by mohli pomoci stimulovat náš ekonomický růst? Zároveň podle mého povede toto zvýšení ke zvýšení cen, které zaplatíme my všichni, občané této země.

Další opatření, které si zaslouží mou kritiku, je zrušení či snížení některých daňových úlev pro fyzické osoby. Mám na mysli daňové odečty a slevy na školkovném, na studenta, na nepracujícího manžela či manželku. Nedotknou se tyto změny náhodou právě rodin, jejich disponibilní příjem se sníží a jejich životní úroveň se tak zhorší?

Pan ministr Jurečka tady při projednávání změny zákona o důchodovém pojištění konstatoval, že v tomto okamžiku nepředstavuje důchodovou reformu, ale pouze snížení tempa růstu důchodů a ztížení odchodu do předčasného důchodu. Důchodovou reformu jako takovou ctěné Sněmovně představí na podzim letošního roku. Mimo jiné toto potvrdil i ministr financí, pan Zbyněk Stanjura. Jen pan premiér nás přesvědčoval ve svém vystoupení o něčem jiném. To se v rámci vlády neumíte dohodnout? Pan ministr Jurečka naznačil, že by v rámci důchodové reformy rád podpořil právě rodiny s dětmi a vůbec mladé, aby rodiny zakládali. Děkuji, že se přiklonil k našemu názoru, který tady prezentuje SPD dlouhodobě, a tím je podpora pracujících rodin s dětmi. Jenže jak s tímto koresponduje váš vládní takzvaný ozdravný balíček, který snižuje disponibilní příjem rodin, které chcete tak mohutně podporovat? Je někde spočítáno, o kolik se případně navýší počet žadatelů o nepojistné sociální dávky? Máte jasno o dopadech svých opatření na výdajové straně vašeho rozpočtu?

Vláda se také zaměřuje na OSVČ, u kterých hodlá zvýšit minimální vyměřovací základ pro odvody z 25 na 40 % průměrné mzdy do roku 2026. Jaký signál tímto vysíláte našim podnikatelům? Na jedné straně chceme, aby naši občané byli podnikaví, inovativní, ale zároveň je trestáte za to, že si chtějí sami vydělávat na živobytí. Jasně, korporát potřebuje levnou pracovní sílu. Co vlastně koaliční partneři v zákulisí, možná na tajňačku, řešili s panem ministrem Stanjurou na včerejších mimosněmovních jednáních? Nebo ještě i na dnešních? Dozvěděli jsme se to od novinářů, na jednání nesly strany seznam dvou desítek dodatečných návrhů k balíčku. Od novinářů jsme se dále dozvěděli, že velká část se týká DPH. Ti nechtějí daň z rybníků, nebo vlastně chtějí? Ti chtějí, nebo nechtějí nulovou daň z vína? Minerálky, léčivé vody do nižší sazby, nebo vlastně do které? Pleny, kojenecká voda, kam že s nimi? Časopisy, noviny, knihy a tak dále. Daň z nemovitostí celá obcím, nebo to vlastně bude jinak? A co rozpočtové určení daní? Jaké vlastně bude?

A co jsme tedy konstatovali a kritizovali my otevřeně tady na plénu? Já bych se chtěla zmínit o části 34 konsolidačního balíčku, kde se v platném znění části zákona č. 440/2004(2003?) Sb., o nakládání se surovými diamanty, o (podmínkách) jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění k 1. červenci 2025, dočteme, že se v § 2 pod písm. d) v odst. 4 a pod písm. f) za slova "určeným úřadem, Celní úřad Ruzyně" doplňují slova "v Praze". Jak mi toto doplnění toho "v Praze" zvýší příjem státního rozpočtu? Proč toto řešíme v konsolidačním balíčku a kolik takovýchto diamantů a perel propašujete do dalších čtení konsolidačního balíčku ze zákulisních pětikoaličních jednání?

Vážení kolegové a kolegyně, tento balíček není správný způsob, jak vyřešit naše problémy. Potřebujeme realistická a proaktivní opatření, která podporují růst, sociální soudržnost, a nikoliv, že by trestala naše občany, rodiny a firmy.

Opozice se při projednávání nelepila ke sněmovnímu pultíku ani nepřednášela sáhodlouhé projevy, které by se netýkaly financí. Ano, mnoho z nás si řeklo, co si o ozdravném, tedy vlastně daňovém balíčku myslíme. To samé udělal pan premiér a další ministři a jasně nám dali najevo, že balíček projde. Vláda má většinu 108 hlasů a uvidíme, jaké dohody a překvapení se na nás ze zákulisí vynoří. Je přece otevřeno 63 zákonů.

A co dál? Nejrůznější opatření, inflace, vysoké ceny kde čeho již velkou část úspor a rezerv našich občanů zredukovaly mnohdy na nulu. Střední třída se víc a víc propadá do čísel nízkopříjmových, živnostníci a firmy by se měli připravovat na příští rok a výhledově na další roky. Ale zatím nevědí, co je vlastně čeká. Kdy budeme znát alespoň rámec státního rozpočtu na příští rok? Pan ministr Stanjura se chlubí, že se rozpočet v červnu vylepšil - z rekordního květnového schodku na druhý nejhorší výsledek v historii Česka. A to z 271 miliard klesl o 56 miliard korun. Přišly firemní daně a další plusy nesly toky z evropských fondů. U zdanění fyzických osob a u pojistného dynamika výběru ale dál klesá, takže strukturální problém přetrvává. Hm, to je čím se chlubit! Když započítáme super dividendu, kterou si stát vzal - nebo vezme od ČEZu, vlastně bych tady dodala nebo upřesnila, že díky bezkonkurenčně vysokým cenám energie od nás od všech, a připočteme možná nějaké úspory v chodu ministerstev, stále tedy budeme mít na konci roku schodek vyšší, než který Ministerstvo financí původně předpokládalo a poslanci vládní koalice schválili.

Kdy tedy konečně přestane vláda dotovat kdeco podle toho, jak je která lobby silná nebo slabá? Kdy přestaneme dotovat nepotřebné neziskovky? Kdy konečně dojde k redukci a zjednodušení státních agend, o kterém mluvili představitelé vládní koalice již před volbami a které je nutné pro tolik propagovanou digitalizaci? Kdy zdaníte finanční prostředky, které odcházejí bez jakéhokoliv zdanění do zahraničí? Kdy internetové giganty? A kdy vládní koalice konečně na rovinu přizná, že bez zvyšování daní to zkrátka nepůjde? Zvyšování daní přece už ozdravným balíčkem nastalo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další vystoupí pan poslanec Wenzl, připraví se pan poslanec Nový.

 

Poslanec Milan Wenzl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že už jsme slyšeli všechno, ale řeknu pár, pouze pár věcí, které mě tíží, a to jsou ceny nemovitostí v České republice. Nacházíme se v krizi bydlení. Já bydlím v Praze, tak zde bych řekl, že to je možná jedno z nejhorších míst, kde se dá pořídit nějaké bydlení, a strašně dlouho trvá takové vyřízení. A co se dá dělat? No, jsme v Praze. V poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazně rychleji než mzdy. Pan Stanjura nám před volbami hrdě odmítal zvýšení daní z nemovitých věcí. Mít kde bydlet není luxus. Odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Stát nesmí trestat lidi za to, si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu.

Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. To opětovně pětikoalice lhala v předvolební kampani. Možná nelhala, chtěla to možná docílit, ale zjistila, že to nejde. Problém vznikne primárně u méně ekonomicky úspěšné části populace, která bude muset nést navýšení této daně. Je to mimořádně asociální krok. Nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Jednalo by se o trest za to, že si občan pořídí vlastní bydlení. Protože občan, ten si koupí pozemek, musí už zaplatit daň. Občan, když chce stavět, musí si udělat projekt, zaplatí daň. Občan si nakoupí stavební materiál. A už v tom je započítána daň, taky to zaplatí. Najme si firmu a té firmě musí zaplatit daň za odvedenou práci. Proč je občan trestán za to, že od státu nic nechce a musí platit daně? To jak v pohádce - uhlíři, zaplať! A současně by se vyšší zdanění promítlo do ceny nájmů a doplatili by na to zase jenom nájemníci. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídí bydlení. A to ještě za svoje náklady. To není správná cesta. Samotní zástupci měst a obcí jakékoliv změny odmítají.

Zvýšit daň, zvlášť pokud by to bylo navýšení plošné, tak to není smysluplné řešení. Proti jakémukoliv zvýšení daně je například, vaším prostřednictvím, pan ekonom, místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS pan Skopeček. Vlastnictví by podle něj stát neměl trestat dalšími daněmi. S tím já souhlasím, protože osm let jsem byl starostou v Praze 15 a byl jsem jeden z 56 starostů, který byl proti zvyšování (daně z) nemovitosti v Praze. Proto nemůžu hlasovat pro. Já jsem zde proto, abych hájil zájmy občanů, kteří mě sem vyslali.

Rád bych ještě doplnil, a myslím si, že bychom to měli všichni vědět, že kromě několikanásobného zvýšení daně z nemovitosti, kterou na nás chystá vláda, schválila Evropská unie v prosinci 2022, a to je ekologická daň. Protože ty daně mimo jiné se týkají také nemovitosti, není o nich v médiích ani slovo. Ani řádky. Nejprve dostaneme finanční dardu od naší vlády, a teprve až bude hotovo, předhodí nám na stůl ekonomické daně s poznámkou, my za to nemůžeme, za to může Unie. Tak jen pro úplnost, Unie to odsouhlasila v roce 2022. A kdo byl v předsednictvu v Unii? No přece my. A kdo byl předseda? No přece pan premiér Petr Fiala. Já si myslím, že nad tímhletím bychom se měli všichni zamyslet.

Na samém začátku jsem všechny oslovil "vážení". A to opravdu z jednoho prostého důvodu, protože si všech tady vážím. A věřím, že by to tak mělo být i u ostatních. Nelíbí se mi, když po sobě štěká někdo, vyčítá, nadává. Ve středu místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, paní Kovářová jako předsedající zde řekla, že bychom měli znát všechny své kolegy, jestli to jsou z koalice, nebo z opozice. Ale jak toho dosáhnout? Nevím, jestli mám obcházet všechny lavice, chodit za lidmi, podávat si s nimi ruku. Nevím, jak to docílit. Protože mně je docela trapné, že já přijdu na záchod, jdu se vyčurat, nás tam stojí pět, máme opřené čelo o dlaždičky, no a každý v ruce něco drží a jsme zticha. Ani slovo nepadne. Je to takové trapné. A kdybych já znal tamhle kolegu z opozice, tak mu řeknu ahoj, Karle, jak to jde? A on řekne dobře.

Já bych rád ještě řekl, nebo přirovnal bych to k fotbalu. Máme zde, máme Slavii, máme Spartu, máme tady Slovan Liberec, máme Zbrojovku Brno, máme Plzeň. A to jsou všechno hráči, jsou to rivalové, kteří mezi sebou hrají. Nic si neodpustí. Ale když jsou povoláni do reprezentace, tak hrají za Českou republiku. A to je to samé zde v Poslanecké sněmovně. Taky zde jsou opravdu poslanci z více stran. (Poslanci ANO vlevo se shlukují a hlasitě ruší projev.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším. Abychom vás slyšeli dobře, tak poprosím ostatní kolegy, aby se utišili, protože vám přestalo být rozumět v tom ruchu.

 

Poslanec Milan Wenzl: Ale zde reprezentujeme Českou republiku, tak bychom měli hrát opravdu za Českou republiku. Protože i ti fotbalisté, kteří přijdou na to hřiště, tak chtějí vyhrát. A oni trénují a oni se domlouvají s trenérem, jak budou hrát, kdo bude střílet góly. Ale zde to někdy vypadá, že se střílí góly do vlastních branek.

No a ještě bych možná využil této situace. A nevidím zde pana ministra Rakušana, kterého jsem se chtěl zeptat, že skončily pošty, ale když jezdím kolem těch objektů, tak na těch poštách nebo na těch objektech ještě pořád vidím nápisy Pošta. Takže předpokládám, že ten, kdo o tom neví, že ta pošta byla zrušena, tak tam půjde a otočí se a bude nadávat, že pošta je zavřená. Takže nevím termín, dokdy by měly být odstraněny nápisy z těchto budov.

A ještě jednu věc mám. Když jsem včera hovořil ohledně daně na dřevo, že v pizzeriích na tom budou biti, je to myšleno tak, pan ministr mi to vysvětloval, že tu daň tak či tak odvede ten podnikatel. Ale ten podnikatel díky tomuhle zvýší vlastně cenu toho jídla, cenu té pizzy. Tak stejně nakonec to zaplatí ten dotyčný, který tam půjde na to jídlo. Myslím člověk, který si přijde sednout na jídlo, doteď tam měl to jídlo za 200 korun, ale po zdanění to jídlo bude mít dražší. Protože ten podnikatel si to nenechá líbit, protože on ty peníze zase bude chtít od někoho dostat zpátky.

Já jsem slíbil, že to nebudu mít dlouhé, takže jsem to zkrátil. Rád bych vám všem popřál krásný víkend. Věřím, že určitě se nějakým způsobem domluvíme. A jestli by se chtěl někdo seznamovat, tak já jsem tady delší dobu nebyl, protože jsem byl nemocen, tak já nevím, jestli jste neměli nějaký seznamovací večírek, to nevím. Takže já jsem Milan Wenzl. A kdybyste někdo chtěl, tak můžete přijít, a jestli budeme na toaletách, tak se můžeme klidně pozdravit. Děkuji vám. (Veselost v sále, potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nejen na toaletách, ale mohou to být i jiné prostory Poslanecké sněmovny. (Veselost, potlesk.)

Nyní prosím pana poslance Nového.

 

Poslanec Miloš Nový: Vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené poslankyně, vážení poslanci, ozdravný konsolidační balíček projednáváme od středečního odpoledne, přičemž zde vystoupily desítky poslanců. Z tohoto důvodu není účelné, abych opakoval to, co zde již bylo v mnoha případech několikrát řečeno, proto se ve svém projevu zaměřím pouze na některé aspekty konsolidace veřejných financí, které z pohledu teoretického ekonoma považuji za důležité.

Za zcela zásadní aspekt naší diskuse považuji otázku, zda česká ekonomika ozdravný balíček potřebuje. Z úst opozice jsem slyšel, že nikoli. Byly zde předkládány argumenty o nízké míře zadlužení, o nebezpečí ekonomického útlumu, o negativních dopadech na firmy, včetně poklesu jejich konkurenceschopnosti, o faktorech stimulujících inflaci, o následném poklesu životní úrovně české domácnosti a podobně.

Hospodaření státu je možné zjednodušeně přirovnat k hospodaření běžné domácnosti. Jakým způsobem si může běžná domácnost dovolit žít nad poměry, tedy mít vyšší výdaje než příjmy? Existují tři možnosti, jak můžete uhradit své dluhy.

Za prvé, čerpáním ze svých úspor. Jaké úspory si ale vytvořila Česká republika v předchozích letech hojnosti? Možná si někteří z vás vybaví můj projev o biblických sedmi letech hojnosti a sedmi letech strádání. Minulé vlády místo toho, aby v tučných letech slovy proroka Josefa plnily sýpky a sklady a spořily tak na léta hubená, sklizenou úrodu projedly. Ba co více, zadlužily nás na další období. Takže místo kumulovaného přebytku, který by při jednoprocentních rozpočtových úsporách dosáhl téměř 420 miliard korun, máme úspory na nule.

Druhou možností, jak uhradit své dluhy, je prodej majetku. Když rodina po rodičích zdědí rodinný dům, pak jeho prodejem získá potřebné finanční prostředky. V případě české ekonomiky však nemáme po kom dědit. Zestátněný majetek, který stát po roce 1989 získal, byl téměř celý privatizován. Předpokládám, že nikoho v tomto sále nenapadlo prodat 70 % státem vlastněného ČEZu, abychom si o pár let mohli prodloužit "rozpočtový mejdan".

Zbývá nám třetí možnost, kterou v případě rodiny je například bohatá bezdětná teta ochotná nám každý měsíc půjčit na úhradu našich dluhů. Mnou zmíněnou tetu v případě státu představují domácí a zahraniční věřitelé. Skončí-li jejich ochota nám půjčovat, končí i naše možnost žít nad poměry.

Mám-li tedy odpovědět na otázku, zda česká ekonomika potřebuje či nepotřebuje ozdravný konsolidační balíček, pak tuto odpověď je nejlépe hledat na příkladech zemí, které prodělaly to, čemu se říká státní bankrot. Nejlepším příkladem za všechny je pochopitelně Řecko. Krach řeckých veřejných financí byl odstartován domácími a zahraničními věřiteli, kteří ztratili důvěru v řeckou schopnost plnit své finanční závazky. Vím, že řecká ekonomika se z hlediska poměru dluhu k hrubému domácímu produktu nacházela ve zcela jiné situaci než česká ekonomika. Jenže u většiny věřitelů není podstatný aktuální stav, ale budoucí trendy. A ty v případě Řecka vedly k přesvědčení, že země se propadla do nezvládnutelných deficitů, se kterými není schopna si sama poradit. Účet všichni známe - pokles hrubého domácího produktu o desítky procent, enormní růst nezaměstnanosti, hrozící run na řecké banky, dramatický pokles životní úrovně řeckých domácností včetně poklesu životní úrovně řeckých důchodců.

Ztráta důvěry domácích a zahraničních věřitelů ve schopnost, ale také ochotu konsolidovat veřejné finance představuje právě ono akutní nebezpečí, které číhá na českou ekonomiku, přičemž je zcela lhostejné, zda pro to jsou či nejsou objektivní důvody. Zodpovědný hospodář si musí být této výstrahy vědom a musí s předstihem podle ní konat.

Tím, že české veřejnosti je předkládán ozdravný balíček, aniž bychom se nacházeli v situaci řecké ekonomiky, současná vláda i za cenu negativních politických nákladů dokazuje, že se jedná o vládu zodpovědnou, která myslí na budoucí generace.

Druhým aspektem, který mě v souvislosti s předkládaným ozdravným balíčkem zajímá, je otázka, jaké jsou náklady našeho zadlužování a náklady vytvářených deficitů. Nejčastěji se hovoří o přenášení dluhů na další generace. Tento problém ale není problémem ekonomickým, ale etickým a morálním. Zatímco pro mnohé z nás není přijatelné žít na úkor budoucích generací, uznávám, že výrazná část české populace s tím nemá žádný problém. Co se stalo s rozpočtově zodpovědnými občany České republiky, že jim dnes nevadí nechat si za své účty platit své děti a vnuky? Odpověď je jednoduchá. Byla to nezodpovědná fiskální politika předchozí vlády.

Uvedu tři příklady. Tím prvním byla jednak valorizace starobních důchodů nad rámec zákona, která spolu s nepříznivým demografickým vývojem české populace přispěla k prohloubení budoucích problémů důchodového účtu, a dále pak úprava valorizačního vzorce, kde došlo k navýšení váhy růstu reálných mezd z jedné třetiny na jednu polovinu. Druhým příkladem byl nezodpovědný růst platů ve veřejné sféře neodpovídající vývoji produktivity práce, který ve svém důsledku vedl k paradoxní situaci, kdy průměrné platy jsou vyšší než průměrné mzdy v sektoru soukromém. Třetím příkladem je covidová pomoc českým firmám, o které Nejvyšší kontrolní úřad prohlásil - cituji: Téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů státního rozpočtu nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s bojem proti pandemii nemoci covid-19. Konec citace.

Není divu, že pod náporem fiskálního propojení české ekonomiky spojeného navíc s rozvolněním do té doby přísných rozpočtových pravidel došlo k tomu, co neváhám nazvat rozpočtovým zločinem. Česká ekonomika tak přešla z ekonomiky tržní na ekonomiku dotační, na ekonomiku nárokovou.

Dalším nákladem zadlužování je takzvaný vytěsňovací efekt, kdy růst vládních výdajů a strukturální deficit způsobují omezování soukromých výdajů firem a domácností, popřípadě čistého exportu. Problémem je, že vládní výdaje, které vytěsňují výdaje soukromé, jsou ve srovnání s těmito výrazně neefektivní. Důsledkem vytěsňovacího efektu je následně mnohem nižší účinnost vládní fiskální politiky.

Konečně třetím nákladem deficitu veřejných financí, který mě osobně velmi trápí, jsou náklady na obsluhu státního dluhu. Chceme-li totiž vyjádřit hodnotu skutečných nákladů spojenou s obsluhou státního dluhu, pak musíme do naší úvahy zahrnout hodnotu alternativní činnosti, která musela být obětována. Ekonomové hovoří o takzvaných nákladech obětované příležitosti. Když to vyjádřím jinými slovy, jedná se o hodnotu nejhodnotnější alternativy, jež nemůže být vykonána. Konkrétně platba úroků ve výši více než 100 miliard korun, která na nás slovy ministra financí Zbyňka Stanjury čeká v roce 2025, by například pokryla veškeré výdaje Ministerstva vnitra nebo výstavbu 200 základních škol nebo 315 kilometrů dálnic. A tak bych mohl pokračovat dále.

Náklady na dluhovou službu platí Česká republika bohužel každoročně od svého vzniku. V roce 1993 jsme sice začali částkou okolo 14 miliard korun, což z dnešního pohledu může vypadat přijatelně, ale pozor, pro vyjádření nákladů obětované příležitosti v roce 1993 musíme použít ceny z roku 1993. Kdybychom tedy chtěli spočítat kumulované skutečné náklady zaplacených úroků od roku 1993 do současnosti s ohledem na inflaci, došli bychom z pohledu nákladů obětované příležitosti k astronomickým sumám. Odhaduji, že například ke kompletní dálniční síti.

Mám-li shrnout své krátké vystoupení, zda je vzhledem k současné hospodářské situaci potřebné předložit ozdravný konsolidační balíček, odpověď zní ano. Jestliže by se tak nestalo, nákladem nicnedělání by byl pokračující přenos dluhů na naše děti a vnuky, pokračující vytěsňování efektivních soukromých výdajů neefektivními vládními výdaji a konečně astronomické náklady obětované příležitosti. Zatímco většina konsolidačních balíčků v minulosti byla vyvolána tlakem nepříznivých vnějších okolností, tento balíček můžeme přiřadit k těm, které jsou aktivovány vnitřním přesvědčením současné vládní koalice o potřebě nápravy. Uvedené skutečnosti mě vedou k jednoznačné podpoře předkládaného souboru právních norem. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z koaličních lavic.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poslední do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kasal. Pardon. Jsou tu dvě faktické: pan poslanec Nacher a připraví se pan poslanec Babka. Pardon. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolím si tři poznámky na vystoupení pana kolegy Nového.

Za prvé. Co na to řekne jeho stranický kolega pan Kučera? Protože jsme tady viděli čtený projev, který nebyl poslán dopředu na mail. (Potlesk z lavic ANO.) Mně to nevadí konzistentně. Ale jestli to vadí panu kolegovi Kučerovi, tak by se měl přihlásit s faktickou a měl by vyčinit svému kolegovi.

Druhá poznámka. Tady vystoupil pan ministr financí a řekl, že jsou dva extrémy: jeden je strašit Řeckem a druhý nedělat nic. Pan kolega část toho projevu tady dával příklad Řecka, a přesto jste mu tady zatleskali. (Reakce ministra Stanjury.) Takže já tomu... Ne. Bylo to tam jasně, já jsem poslouchal velmi dobře. Bylo tam strašení Řeckem. A mně tedy to přijde jako od koaličního poslance nekonzistentní ve vztahu ke svému vlastnímu ministrovi financí.

Poslední poznámka. Pan poslanec Nový položil řečnickou otázku, jestli nám do budoucna někdo půjčí. Tak já bych mu opět připomněl, že zadlužení České republiky ve vztahu k HDP je na polovině průměru Evropské unie! Na polovině průměru Evropské unie. Prosím, nestrašte tady! Vy furt říkáte, že my něčím strašíme. Ale vy tady permanentně něčím strašíte. Vy! Vy! Od důchodů počínaje, že na to nebude, přes konsolidaci veřejných financí. Takže já bych se vůči tomu jednoznačně vymezil a jasně řekl, my jsme - jak je to dneska? - sedmá, osmá, nejméně osmá, ale když jste to přebírali, tak jsme byli šestá nejméně zadlužená země. Ten trend, neříkám, že je dobrý, ale z toho vůbec jakoby nevyplývá, že by tady měla zaznívat slova týkající se Řecka. A jsem hrozně rád, že na začátku ministr financí před tímhle extrémem varoval. A vlastní poslanec se tím neřídí. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Babka. Zrušil ji. Pan poslanec Nový. Pan poslanec Nový vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miloš Nový: Pane kolego Nachere, prostřednictvím pana předsedajícího, velmi špatně jste mě poslouchal. K tomu, jestli jsou projevy čtené, nebo jsou řečeny z patra, se vůbec vyjadřovat nebudu. Řeckem jsem tady rozhodně nestrašil. Řecko jsem právě uváděl jako příklad země, která skutečně tím bankrotem prošla, a zdůraznil jsem (Reakce v sále.), zdůraznil jsem, že my se v řecké situaci rozhodně nenacházíme. A z toho jsem odvodil zodpovědnost současné vlády, která chce právě předejít řeckému scénáři. Takže tolik k této části projevu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Volný. Připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuju moc za slovo, pane předsedající. Pro pana kolegu Nového, já jsem poslouchal dobře. Já jsem poslouchal dobře. A mimo jiné to byla asi pátá věta, kterou jste říkal, že byla polemika k tomu, jestli potřebujeme ozdravný balíček, nebo nepotřebujeme. Řekl jste, že opozice důsledně řekla, že nepotřebujeme. To my jsme přece neřekli. My jsme řekli, že potřebujeme smysluplný balíček, a ne paskvil, kde je páté přes deváté, jak říká můj kolega Kolovratník, kočička a pejsek. Takže aby to bylo na pravou míru. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, vždyť vy jste si na to teď sám odpověděl. Vy řeknete, já jsem nestrašil Řeckem, já jsem jenom zdůraznil, že když to nepřijmeme, tak tady je nějaké Řecko. Vždyť vy jste popřel teď sám sebe. Proč jste nedal příklad nějaké jiné země? Vy dáte příklad země, která má kolik? - čtyřnásobné, čtyřnásobně větší zadlužení než Česká republika. Mohl jste uvést jakoukoliv jinou zemi. A vy jste uvedl Řecko. Takže evidentně to bylo za mě to bylo jasné strašení. Nezlobte se na mě. A svým vysvětlením jste se do toho maximálně tak zamotal. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní nemáme žádnou faktickou poznámku a do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kasal. Připraví se pan poslanec Okamura.

 

Poslanec David Kasal: Vážený pane místopředsedo, vážené členky vlády, členové vlády, kolegyně, kolegové, jsem docela rád, že budu navazovat na pana kolegu Nového. Musím říct jednu věc, já svůj příspěvek budu číst a na závěr řeknu určitou poznámku. Jde o to, že to budu číst úmyslně, protože to je vyjádření a komentář člena Národní rozpočtové rady Petra Musila.

My se tady handrkujeme tři dny, nebo si povídáme o tom, jakým způsobem, jestli to je ozdravný balíček, jestli to je daňový balíček, jakým způsobem chceme ozdravit naše finance. V zásadě se shodujeme, že ano. A dovolte mně proto toto přečtení:

"Česko si půjčí přes 137 miliard korun a vláda plán obhajuje s tvrzením o výhodnosti půjčky. Je ale třeba zdůraznit, že o výhodnosti půjčky lze pochybovat a půjčka hlavně znamená dodatečný dluh Česka," píše v komentáři člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. "Neexistuje nic jako oběd zdarma. Není možné tento oběd sníst a zároveň si ho nechat na zítra. Jenže právě o to se Česká republika pokouší, když v jeden den a v jeden okamžik oznamuje záměr ozdravit veřejné finance a současně si vzít půjčku od Evropské komise. A shodou okolností je zajímavé, že to je v podobně objemném rozpočtu, kdy se hovoří o tom, že za dva roky uspoříme 150 miliard, a od Evropské komise si chceme vzít 137,4 miliardy korun.

Když v květnu vláda na tiskové konferenci oznamovala parametry konsolidačního balíčku, zavládlo v odborných ekonomických kruzích souhlasné mručení. Národní rozpočtová rada i NERV označily ozdravný plán za velmi slušný politický kompromis, který může být slibným začátkem konsolidačního příběhu. Jenže o několik týdnů později se ukázalo, že ona deklarovaná spořivost má své ale. To, že vláda dokončila diskusi o tom, zda si Česko vzít půjčku Evropské komise z nástroje pro oživení a odolnost má, nebo nemá, tak se už stalo. Půjčka nakonec dostala od kabinetu zelenou, a to v červnu. Česko projeví zájem půjčit si přes 137 miliard korun. Shodou okolností jde jen o mírně nižší částku, jak už jsem říkal v předchozí části.

Dotace nechceme, ale půjčíme si na ně. Unijní peníze mají být využity k financování především dekarbonizačních a digitalizačních projektů. Necelé dvě třetiny, 85 miliard, si česká vláda půjčí na to, aby sama dál tyto peníze přepůjčovala, a zbylá třetina, 52 miliard, pak znamená půjčku na udělování dotací. Zní to trochu paradoxně: vláda na jedné straně oznámila škrtnutí národních dotací o 55 miliard korun, aby za několik týdnů schválila, že si zhruba stejnou částku půjčí z Bruselu.

Půjčka je obhajovaná celou řadou argumentů, některé jsou samozřejmě smysluplné, u jiných existují otazníky a o dalších se dá s úspěchem pochybovat. Asi nejpádnějším argumentem pro půjčku je, že Česko bude v příštích letech muset tak či onak masivně investovat, aby dosáhlo svých závazků v rámci zelené transformace a digitalizace.

Je nabíledni, že vedle silné nerovnováhy veřejných financí naše země trpí i nezanedbatelným vnitřním dluhem, tedy že česká ekonomika je do značné míry podinvestovaná, a především v některých důležitých sektorech. Každého nejspíš napadne nekompetentní (nekompletní) dálniční a železniční síť, potřeba masivních investic v energetice, ať je to jádro, nebo obnovitelné zdroje, nebo nedostatečná kapitálová vybavenost podniků a domácností související s již zmíněnou zelenou transformací.

Je však potřeba si nalít čistého vína a být si vědomi všech důsledků. A také si vyjasnit priority a nesnažit se chytat najednou dva zajíce, kteří se rozutekli do různých stran. Tedy konsolidovat veřejné rozpočty a zároveň plánovat nárůst veřejného zadlužení pod dojmem, že když si je půjčíme z Evropské komise, tak je to jakýsi jiný dluh a možná lepší dluh. Z debaty se totiž úplně jaksi vytratila úvaha, co půjčka z Bruselu bude znamenat pro české veřejné finance a jak ovlivní veřejné zadlužení či manévrovací prostor naší vlastní fiskální politiky.

V první řadě je třeba jasně a nahlas říci, že půjčka znamená dodatečný dluh Česka. Vztáhneme-li ho k poslednímu známému nominálnímu HDP, vzroste veřejný dluh Česka o více než 2 procentní body. Je opravdu tato půjčka výhodná?

V neposlední řadě je třeba upozornit, že půjčka z Bruselu bude omezovat jiné výdaje, které by jinak Česká republika realizovala či mohla realizovat, a to z jednoduchého důvodu. Půjčka je již totiž obsažena v takzvané rozpočtové strategii, jež tvoří závazný a nepřekročitelný rámec výdajů, které český erár může až do roku 2026 utratit. Tím nijak nezpochybňujeme, že Česko nemá do zelené digitální transformace investovat.

Jenže půjčka od Evropské komise má ještě několik dalších otazníků. V tuto chvíli vůbec nevíme, za jaký úrok si budeme půjčovat." - Když jsem si tady vyslechl v těch předchozích dnech, za jaký úrok dávala naše vláda dluhopisy, tak docela by mě jako pravicově smýšlejícího člena a nás zajímalo, jak si můžeme půjčovat něco, když nevíme, za jaký úrok to bude. - "Z hlediska toho v tuto chvíli vůbec nevíme, za jaký úrok budeme ty peníze čerpat. Ten má být znám až ve chvíli, kdy Evropská komise odešle příkaz k odeslání první, druhé či x-té tranše. Celkem jich má být šest. Dá se pouze předpokládat, že úroková sazba bude o něco nižší než v případě, že by si česká vláda peníze půjčovala na vlastní triko na finančních trzích. Navíc pro přiklepnutí půjčky ale bude potřeba splnit řadu dalších podmínek, ony známé cíle a milníky, takže nepůjde o peníze, s nimiž si budeme moci nakládat tak volně, jako kdybychom si půjčili prostřednictvím emise českých vládních dluhopisů na čistě národní priority, například dostavbu dálniční sítě.

Lákavá je i nabídka, že splatnost půjčky bude třicetiletá s tím, že prvních deset let Česko hradí pouze úroky." - Taky si vzpomínám, že když jsme se bavili o důchodech, tak tady bylo opakovaně řečeno, že zadlužujeme budoucí generace. Chce mi někdo říct, pokud si půjčím peníze a půjčím si 137 miliard na třicet let, že nezadlužuju budoucí generace? - "Jenže kdo má zkušenosti s jakýmkoliv dlouhodobým úvěrem, ví, že ve finále zapůjčená suma bude ještě výrazně vyšší a výrazně ji přeplatí. Pro současnou politickou elitu je to samozřejmě výhodné, protože ona bude sklízet, kdežto orat a vláčet budou ti, kteří po nich přijdou v daleké budoucnosti.

Zřejmě ale největším rizikem půjčky od Evropské unie je šibeniční termín, do kterého musí být finanční projekty dokončeny, a to včetně kolaudace a odsouhlasení ze strany Komise. Tím je konec roku 2026. Právě udržení tempa v cílové rovince bývá v našich končinách problém. A pokud nám dojdou síly a u některých projektů zakopneme - nesplníme milníky nebo cíl - budeme muset nakonec zalepit z vlastních zdrojů." - Tak je otázka, jestli nás to nakonec nebude stát o to víc.

Přečetl jsem to, co si myslím, že je důležité, a to, o čem se tady bavíme my. Na jednu stranu se tady bavíme o konsolidačním balíčku, který má snížit zadlužení naší země, a na druhou stranu z druhé kapsy nebo z druhé strany si půjčujeme 137 miliard korun. Vím, že proti tomu byl pan ministr financí, to bylo i jaksi řečeno, a i jeho poradce pan Hampl. Mě tady překvapuje, že několik členů Národní rozpočtové rady je proti tomuto postupu, a přesto je vládou schválen. Vždycky jsme se bavili o tom, že budou naslouchat odborníkům, tak je zajímavé, že u důchodů a u snížení zadlužení důchodců se odborníkům naslouchá, půjčení peněz z Evropské komise za podmínek, které určitě nejsou příznivější, a bude se tam muset splnit řada věcí, které budou složité, se to netýká. Takže tady je potom přesně vidět i to, jakým způsobem a kdo zadlužuje naši zemi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji panu poslanci. Převzala jsem řízení schůze a přeji pěkné odpoledne. A nyní mám přihlášeného pana předsedu Tomia Okamuru k vystoupení s přednostním právem a poté je přihlášený pan zpravodaj. (Poslanec Okamura dává přednost zpravodaji.) Jestli dává pan předseda přednost panu zpravodaji, tak děkuji a prosím, pan poslanec Jiří Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Děkuji panu předsedovi Okamurovi, prostřednictvím paní předsedající. Kolegyně, kolegové, po 26 - počítám správně? - skoro 27 hodinách spějeme snad postupně ke konci našeho jednání. Já těm z vás, kteří zde vystupovali věcně, ať už to bylo ze strany vlády, popřípadě ze strany opozice, děkuji. Za příklad bych dal třeba včerejší večerní diskusi mezi panem ministrem zdravotnictví a ctěnými kolegyněmi Mádlovou a Adámkovou ohledně celiakie a ohledně bezlepkových potravin.

Chtěl jsem říct na závěr - a já slibuji, že budu krátký a že následně si nebudu brát závěrečné slovo zpravodaje - co zde zaznělo. Zazněly zde následně i další podněty, například od pana kolegy Kotta, který dokonce už přinesl i pozměňovací návrh, který se týká právě situace ohledně včelařů. Zazněl podobný návrh od pana kolegy Munzara a dalších. Od paní kolegyně Mračkové Vildumetzové, prostřednictvím pana předsedajícího, zde zazněl pozměňovací návrh, který by byl možná přílepkem, protože bychom museli otevřít zákon o občanských průkazech, nicméně takhle podle mě ta debata má vypadat.

Zazněl zde také návrh jeden na zamítnutí, a to od pana předsedy Okamury z SPD, a návrhy na vrácení k přepracování, za prvé, nejprve od pana předsedy Okamury, a poté, věřím a doufám, že i ve správném pořadí, od paní kolegyně Pokorné Jermanové, Knechtové a včera nakonec od pana kolegy Juchelky.

Já si dovolím na závěr mít taky jeden návrh, a to v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu si dovolím načíst zkrácení lhůty k projednávání mezi prvním a druhým čtením o 10 dní na 50 dní, což znamená, že bychom v té diskusi nad těmi návrhy a pozměňujícími návrhy, už věcnými, pokračovali na začátku září. Děkuji za vaši pozornost a děkuji za těch 27 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Návrh na zkrácení lhůt o 10 dní jsem samozřejmě zaevidovala. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, již třetí den tady projednáváme návrh Fialovy vlády na takzvaný konsolidační balíček a jsme tady svědky toho, že Fialova vláda předvádí totální aroganci moci vůči našim občanům, jelikož se jedná o plošné zvýšení daní pro všechny občany a firmy v České republice a není to žádný konsolidační a už vůbec ne ozdravný balíček, ale jedná se o rozsáhlou daňovou reformu, která zvýší daně všem bez rozdílu. Přitom nejen před volbami, ale dokonce ještě nedávno premiér Petr Fiala a Fialova vládní pětikoalice veřejně tvrdili, že daně zvyšovat nebudou.

Hnutí SPD je programově proti zvyšování daní českým občanům a firmám a všichni víme, že konsolidovat státní rozpočet lze i bez zvyšování daní českým občanům a firmám, pakliže by se skutečně škrtly zbytné výdaje, které nic nepřinášejí občanům České republiky. (Hluk v sále.)

V této souvislosti a z tohoto důvodu bych připomněl, že jsem tady podal jménem SPD návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu, o kterém by se tady hlasovalo jako první, a následně, pakliže by můj návrh na zamítnutí neprošel, tak navrhuji, aby se hlasovalo o druhém mém návrhu, a to je vrácení k dopracování předkladateli, což je Fialova vláda. (Otáčí se k předsedající.) Můžu jenom požádat o klid?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, rozumím vám, je tady vskutku značný šum, tak poprosím o přenesení rozprav do předsálí. (Poslanci z lavic: Pššš! Pššš!) Děkuji za pomoc, kolegové a kolegyně. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Během toho třídenního projednávání v prvním čtení jsme se navíc dozvěděli další, řekl bych velmi znepokojující až otřesná fakta, a to že Fialova vláda ve skutečnosti ten svůj návrh nemá vůbec připravený, protože dovídáme se tady, že i strany vládní koalice tady vzájemně ještě jednají o tom a vzájemně tady vystřelují návrhy na úpravy toho vašeho - v uvozovkách - konsolidačního balíčku a nejste ani vy sami vzájemně dohodnuti na tom, které položky půjdou do jaké sazby DPH a tak podobně. (Hluk v sále neustává.) Takže my tady tři dny něco projednáváme, tři dny to tady obhajují ministr financí Zbyněk Stanjura a vládní poslanci... (Otáčí se k předsedající.) Můžu znovu požádat o klid?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. (Poslanci z lavic: Pššš! Pššš!)

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže my tady tři dny o něčem jednáme, předložili jste to do Poslanecké sněmovny a následně se v přímém přenosu tady všichni dovídáme, že vy to vůbec nemáte připraveno a že to není ze strany vlády vůbec finální verze. Takže je to totální chaos. A co tady vlastně vládní koalice tedy obhajuje a navrhuje, když sami vůbec nevíte, co ještě bude v jaké sazbě, a v podstatě vy tady úplně spotřebováváte veřejné peníze i na provoz Sněmovny, a přitom vůbec ten návrh není finální?

Vládní konsolidační balíček, jak už jsem říkal, je především rozsáhlým a plošným zvýšením daní. A jak jsem říkal, tak to doprovází i tady ve Sněmovně, kdy už to mělo být připraveno z vaší strany - a my s tím samozřejmě nesouhlasíme, s tím návrhem - tak to provází totální chaos. Totální chaos. Proto také se ukazuje, že byl prozřetelný ten můj návrh na zamítnutí, případně na dopracování, na přepracování, protože je to potřeba dopracovat, protože vy to sami nemáte hotové, což sami vládní poslanci uznali tady během tří dnů v přímém přenosu a proběhlo to, probíhá to i všemi médii. Totální chaos, totální v podstatě, řekl bych, zmatek.

Vládě se hroutí státní rozpočet a její neschopnost spravovat veřejné finance mají podle vládního návrhu zaplatit čeští občané a firmy. A jak jsem říkal, tak hnutí SPD je zásadně proti tomuto zvyšování daní. Jak už jsem říkal, tak ve skutečnosti se jedná o obsáhlou a plošnou daňovou reformu, která v případě přijetí bude mít negativní dopad prakticky na všechny naše občany a firmy. No, pravda, kromě těch nadnárodních korporací, v jejichž jménu vy tady jednáte a jejichž zájmy tady hájíte, které odtud vyvádí ty stamiliardy nezdaněných dividend do zahraničí.

Hnutí SPD tvrdí již od samého počátku, že státní rozpočet na letošní rok je postaven na nereálných číslech. A dnes se naše slova potvrzují. Na jednu stranu vláda Petra Fialy z ODS nabírá tisíce nových státních zaměstnanců a na druhé straně křičí, že je potřeba šetřit, a odmítá si přitom zamrazit platy. Jak víme, tak v letošním roce si sami poslanci Fialovy vládní koalice tady ve Sněmovně prohlasovali zvýšení platů politiků. SPD hlasovalo proti. A nejenom že jsme hlasovali proti jako SPD, navrhl jsem tady zamrazení platů politiků na celé volební období - a tento můj návrh jste mi tady zamítli.

Schodek letošního rozpočtu již dávno přesáhl 300 miliard korun a dále se prohlubuje. Problémem je propad na plánovaných příjmech a vysoké výdaje. Tady vidíme, a médii to probíhá a občané to čtou, je to tak, je to pravda, jak třeba ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, předseda Pirátů, má čtyři auta, čtyři auta používá, státní. Jak si objednávají tam občerstvení za miliony, luxusní catering na Ministerstvo pro místní rozvoj si Piráti objednávají z veřejných peněz, ta částka byla - teď to bylo v médiích - 20 milionů korun, a tak podobně. No to je nehoráznost! To je nehoráznost úplně v situaci - v jakékoliv situaci, ale zvláště v situaci, že chcete plošně zdražit životy všem občanům a sami chrochtáte u korýtek plnými doušky.

Občané šetří anebo jezdí nakupovat do Polska či Německa, kde je levněji, jelikož vláda neřeší ani drahé potraviny a tak dále, a proto již více než rok klesají tržby i v maloobchodě. Tím pádem vláda také vybere méně na DPH, než plánovala. Z důvodu Fialovou vládou nezvládnuté inflace vláda ani nepočítala s mimořádnou valorizací důchodů. Zásadním problémem jsou potom vládou příliš vysoko zastropované ceny energií u jejich distributorů. Očekávané příjmy zejména z dividend ČEZu a takzvané windfall tax jsou také hluboko pod očekáváním, pod vládním očekáváním, protože firmy optimalizovaly svá daňová přiznání.

Co se týče inflace, tak jsme tady byli i včera svědkem dalších lží ze strany premiéra Petra Fialy, který se tady prsí, že prý inflace ve výši 9,7 % je dobrá nebo že je to snad zásluhou Fialovy vlády. Samozřejmě renomovaní ekonomové to okamžitě vyvrátili, že to není ani dobrá inflace, že je samozřejmě nepřiměřeně vysoká, protože průměr inflace v Evropské unii je dnes 5,5 % podle odhadu Eurostatu, evropského statistického úřadu, a v České republice 9,7, to znamená jednou tak vysoká. Nevím, co je na tom na chválení. Je to opět další selhání Fialovy vlády! A tady bych rád připomněl, že nejnižší inflaci v Evropě má Švýcarsko a Lichtenštejnsko - 1,7 % - které nejsou v eurozóně. Nejsou v eurozóně!

Dále je potřeba si říci, že ten vládou předložený materiál, ten váš v uvozovkách konsolidační balíček, já tomu přezdívám okrádací balíček, tak tento materiál v žádném případě není prostě souborem opatření na konsolidaci veřejných financí a snižování hrozivého rozpočtového deficitu a státního dluhu, který jste způsobili, protože neobsahuje žádné návrhy na snižování výdajů státu. Ve své podstatě jde pouze o balík daňových zákonů, jak jsem říkal, který obsahuje v podstatě zvýšení daní všech typů - fyzickým i právnickým osobám, českým občanům i firmám. Konkrétně jde o plošné zvýšení DPH, to znamená, dotkne se to skutečně všech občanů. Dále o razantní zvýšení daně z nemovitostí, přestože ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdil ještě nedávno, že ODS nebude zvyšovat daň z nemovitostí. Dále se jedná o zdražování vlastnického i nájemního bydlení, protože samozřejmě co se týče daně z nemovitostí, tak ještě navíc na základě vašeho návrhu prostřednictvím inflačního koeficientu má ta daň pravidelně ještě každoročně růst. Dále navrhujete zvýšení daně z příjmů právnických osob a rozšíření daňové progrese u fyzických osob, a tak dále. Navrhovaná opatření, a to bych chtěl zdůraznit, naprosto zásadně poškodí pracující rodiny s předškolními dětmi, kterým se zrušením školkovného a omezením daňové slevy na pracující manželku či manžela pečující o děti snížíte čistý roční příjem o více než 40 000 korun, což je opravdu velká částka. To je opravdu velká částka, protože to, že vaše vláda okrade pracující rodiny s malými dětmi o více než 40 000 korun ročně, to je opravdu neuvěřitelné.

Hnutí SPD tento balíček nepodpoří, jak jsem již říkal, a představíme řadu pozměňovacích návrhů. Vládní pětikoalice hasí požár ve formě současného, vládou špatně sestaveného státního rozpočtu. A musím říci, že ten katastrofální stav vývoje státního rozpočtu s tím pětikoalicí schváleným státním rozpočtem, ten je opravdu hrozivý. Co se týče toho deficitu, který jste si tady prohlasovali v té astronomické výši pro letošní rok minus 295 miliard korun, tak ten byl za první pololetí již z 97 % vyčerpán i po započítání pololetního jednorázového příjmu z EU a záloh na dani z příjmu právnických osob. A přesně se potvrzuje to, co tady hnutí SPD říká už od začátku, že letošní státní rozpočet je nereálný a je postaven na nereálný příjmech a výdajích. Navíc současná ODS - to znamená hlavní vládní strana, premiér Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura a další - obelhala voliče slibem, že nikdy žádné daně nezvýší. Takže na jedné straně Fialova vládní pětikoalice nepřiměřeně podporuje Ukrajinu a na druhé straně pětikoaliční vláda občanům naordinuje úsporný balíček. A jak jsem říkal, tak předložený návrh navíc vůbec nenavrhuje smysluplné škrty ve výdajích.

Rád bych také upozornil na to, že vy na jednu stranu mluvíte o nějakém úsporném balíčku, mluvíte o tom, že chcete řešit veřejné finance, ale zároveň si chcete vzít půjčku od Evropské unie ve výši 135 miliard korun. Takže to je jasný protimluv. To je neuvěřitelné prostě, co tady Fialova vláda předvádí! To znamená, vy naopak jdete ještě více zadlužovat Českou republiku. To znamená, vy naordinujete občanům zdražování, utažení opasků, a to všem včetně důchodců, včetně rodin s malými dětmi, včetně invalidů a tak dále, zdravotně postižených spoluobčanů, ale zároveň posíláte desítky miliard do zahraničí, no, stovky miliard z hlediska toho výhledu, a zároveň si ještě berete půjčku od EU na 30 let. Takže to je opravdu, musím říct, mimořádně závažná situace, že vy doslova ničíte Českou republiku na desítky let dopředu. Prostě po vás bude spálená zem.

A tady bych jenom upozornil na to, na co tady upozorňuju už od loňského roku, že za dobu vládnutí Fialovy vlády, pakliže vydržíte ty čtyři roky, tak ten dluh stoupne o víc než bilion korun. O astronomický bilion korun stoupne dluh České republiky! A jak víme, tak samozřejmě vy jste zaznamenali ještě další rekord, protože vládní dluh v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně stoupl o 415,3 miliardy korun na rekordních - a překonal skutečně magickou hranici 3 bilionů korun. To jsou neuvěřitelná hausnumera, s kterými tady pracuje Fialova vláda, kterými prostě vy astronomicky a strmě zadlužujete všechny občany České republiky! V podstatě to už jsou takové megačástky, z kterých se opravdu budeme vylízávat desítky let.

Míra zadlužení se zvýšila na 44,5 % HDP. Uvedl to Český statický úřad. Jenom tento ukazatel by měl podle mého názoru stačit na okamžitou demisi Fialovy vlády. A ty argumenty, které slýchávám, že Česká republika má míru zadlužení 44,5 % HDP, a slyšel jsem i tedy v minulém volebním období tenhle poměr zadlužení, s ním často operoval bývalý premiér Andrej Babiš, tak to si opravdu snad děláte legraci všichni! To znamená říkat, že jsme zadlužení ještě málo ve srovnání s jinými zeměmi, proto se můžeme zadlužovat více, to si snad děláte legraci! Takhle snad hospodaříte ve svých domácnostech? Že dlužíte málo, tak se ještě zadlužíte více, že je to v pohodě, protože soused dluží ještě víc? To snad nemyslíte vážně! Obhajovat tuhletu neuvěřitelně, řekl bych, špatnou fiskální politiku těmito argumenty, to se mi snad jenom zdá! Cílem by přece měl být vyrovnaný rozpočet a český občan a Česká republika na prvním místě - a to je program SPD.

Samozřejmě se podívejme také, co se tady děje za vaší vlády s reálnými mzdami, protože pokles reálných mezd v České republice je nejvyšší ze všech členských zemí OECD, která sdružuje v podstatě všechny, nebo drtivou většinu vyspělých zemí, nebo těch rozvinutých zemí, rozvinutějších zemí světa. Takže zcela objektivně je Fialova vláda dokonce nejhorší, nejhorší na světě se dá říct, pakliže mluvíme o těch rozvinutějších zemích. Nemluvím o Africe a tak dále, protože vy byste nás tam možná chtěli postupně dostat, ale už nás tam také dostáváte svým aktivismem a tím, že máte klapky na očích. Ale SPD se chce srovnávat s těmi nejvyspělejšími zeměmi světa. Tam chceme táhnout Českou republiku - nahoru.

A další údaj, že se svými příjmy má aktuálně problém již vyjít 55 % českých zaměstnanců, jsou to data provozovatele našich největších pracovních portálů, společnosti LMC, přičemž výrazné obtíže má 20 % z našich zaměstnanců. To znamená... Můžu poprosit ještě o klid?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. Opravdu také poprosím. Vnímám tady na pravé straně sálu hlasitější hovory. Děkuji za přesunutí do předsálí a prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže vy jste v první fázi sáhli letos na jaře na 3 miliony příjemců důchodů. Vy jste v první fázi okradli v průměru o 1 000 korun měsíčně, letos od června, kdy měla být ta zákonná valorizace, 3 miliony příjemců starobních, invalidních, vdovských a sirotčích důchodů. SPD hlasitě protestovalo. My jsme tady proti tomu bojovali, bránili jsme tomu, ale je nás 20 poslanců z 200. Dělali jsme, co jsme mohli. Přehlasovali jste nás.

Takže vy jste nejdřív vzali peníze 3 milionům příjemců důchodů, a podepsal to ještě prezident Petr Pavel, vás v tom podpořil, který je s vámi na jedné lodi. A teď jste sáhli na pracující lidi. Což já považuji za velký ekonomický problém, protože ti lidé, kteří jsou v produktivním věku, a z jejich odvodů jsou placené i samozřejmě důchody, protože máme průběžně financovaný důchodový systém, tak ti, kteří... vlastně na nich stojí ekonomika, tak i ty jste zařízli vaší nekompetentností. Takže už nejenom 3 miliony příjemců důchodů jste okradli o peníze a více než milion z nich podle těch oficiálních statistik různých, co máme ty statistiky, co to probíhá i mediálním mainstreamem, tak už je na nebo pod hranicí chudoby, tak teď jste sáhli i na pracující občany. A samozřejmě to ekonomicky nevěstí tím pádem vůbec nic dobrého.

Když to podtrhnu a shrnu, tak ekonomové jasně říkají, například ekonom Libor Dušek, že ten váš vládní balíček, daňový balíček, bude průměrného Čecha stát 15 000 korun ročně. Z toho 7 000 odvede státu na daních a o zbytek přijde na škrtech úlev a odpočtů. To znamená, vy teď vlastně každého občana České republiky připravíte o 15 000 korun čistého ročně, což je opravdu monstrózní částka.

My samozřejmě s tímhletím absolutně nemůžeme souhlasit. A znovu zopakuji, že hnutí SPD je zásadně proti, protože ty úspory lze dělat jinde a jinak, a už jsem to tady podrobně představil v mnoha svých vystoupeních.

A znova jenom připomenu, že jsem podal jménem SPD návrh na zamítnutí, který by se hlasoval jako první. A pakliže bude tento můj návrh odmítnut, tak navrhuji navrácení k dopracování, což určitě by měla alespoň tento návrh koalice podle mého názoru akceptovat, protože sami jste přiznali během tohoto týdne, že to dopracováno nemáte, protože se sami v koalici přehadujete o tom, jaké položky budou v jaké sazbě, a nejste sami ještě dohodnutí. Problémem je, že rukojmím té vaší nekompetentnosti a toho chaosu jsou všichni občané České republiky a české firmy. Takže to znova vzbuzuje tu nejistotu, znova jsou další problémy. A samozřejmě nejistota v ekonomice, nejistota mezi občany, to už je potom řetězový problém a nevěstí to vůbec nic dobrého. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A další přihlášenou s přednostním právem je paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, pane premiére, páni ministři, říká se, že existují dva druhy podvodů. Věřit v něco, co není pravda, nebo nevěřit něčemu, co pravda je. Já jsem přesvědčena, že po těch několika dlouhých dnech, kdy jsme se tady podrobně věnovali daňovému balíčku, v této Sněmovně nemohl zůstat jediný poslanec, který by snad jen v koutku mysli věřil tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura dodržel svůj slib a většinu slíbených úspor nalezl na výdajové straně rozpočtu. Že v této Sněmovně není ani jeden poslanec, který by nevěděl, že tento daňový balíček znamená nejvyšší zvýšení daní v novodobé historii naší země. Což je od vlády, která se ještě v zimě zaklínala, že žádné daně zvedat nebude, zradou nejen na voličích, na programovém prohlášení, na Sněmovně, ale především zradou sama sebe.

Ministr financí je profláknutý šibal. Na dopravní investice si za tučný úrok půjčuje od těch, kteří se narodí v roce 2040, hlavně aby to nebylo vidět v deficitu letošního rozpočtu. Hodiny a hodiny dokáže hovořit o desítkách miliard ušetřených na dotacích, ale když se ho zeptáte, jaké dotace má konkrétně na mysli, odvede řeč jinam - na státní rozpočet. Ano, na ten státní rozpočet, který jako vůbec první ministr financí na světě plánuje v otevřených intervalech. A daňový balíček není samozřejmě ničím jiným než mistrovským dílem tohoto šibala. Šibala, který s naléhavostí devadesátkového prodavače hrnců chce Poslanecké sněmovně prodat za 150 miliard směnku, kterou zavážeme české domácnosti ke každoroční platbě desítek tisíc korun na účty Ministerstva financí u České národní banky. A to jenom proto, že nenašel dostatek času, odvahy a pokory k tomu, aby odpovídajícím způsobem vybíral především daně stávající a slíbené úspory realizoval tam, kde slíbil. Tedy na výdajové straně státního rozpočtu.

Vážené dámy, vážení pánové, zlatým pravidlem obrany proti nekalým nabídkám je nikdy neříkat "ano" ani "souhlasím". Neříkejte proto prosím ano ani souhlasím daňovému balíčku, a to minimálně dokud vláda nepřestane mlžit ohledně úspor na výdajové straně rozpočtu. Předejdete tak kocovině, až zjistíte, že tou jedinou úsporou, kterou vláda podporovaná většinou z vás našla, bylo zvýšení daní českým rodinám, živnostníkům, majitelům nemovitostí a firmám. Nikdo z vás dnes už opravdu nemůže říct, že s daňovým balíčkem a jeho škodlivostí nebyl seznámen. Věnovali jsme se tady podrobně každé z novelizací 63 zákonů a většině z 229 nevypořádaných rozporů. Neocitli jste se v časové tísni ani pod tlakem. Takže se nebudete moci jednou vymlouvat, že jste byli ministrem financí oklamáni.

V příbalovém letáku, neboli důvodové zprávě, kterou máte každý k dispozici, je stále na straně 21 černé na bílém uvedeno varování sepsané odvážnými odborníky Ministerstva financí, že tato předloha způsobí pokles hospodářského výkonu Česka, růst nezaměstnanosti, negativní sociální dopady, ztrátu kredibility - a já dodávám, i vašeho vlastního politického kapitálu. I vašeho vlastního politického kapitálu. Ale to je vaše věc. Ano, samozřejmě, letití úředníci Ministerstva financí mají totiž historickou paměť a nejlépe vědí, jaké chyby na národním hospodářství jsou vládní koalice v zaslepenosti svých ideologií schopny udělat. Dobře si pamatují, co s naší ekonomikou udělaly tupé škrty a zvyšování daní poslední vlády ODS. Varovali svůj parlament i tehdy, stejně jako varují nyní nás.

Každý z vás má v těchto dnech možnost poučit se z chyb svých předchůdců. Nebojte se postavit tomu, čemu nevěříte, i kdybyste měli pocit, že budete stát sami. Nejste sami. Stojí za vámi 89 % obyvatel České republiky, kteří si myslí, že by se úspory měly hledat na straně výdajů. Stojí za vámi dvě třetiny Čechů, které jsou přesvědčeny, že daňový balíček Zbyňka Stanjury je špatný vtip. A stojí za vámi 69 % národa, která podle aktuálního výzkumu Akademie věd nesouhlasí s prací kabinetu Petra Fialy.

Poslední přání, které nyní proto mám. Vzpomeňte si prosím na svůj poslanecký slib, který zněl: "Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." V zájmu všeho lidu, podle nejlepšího vědomí a svědomí. A nyní se prosím ještě jednou podívejte do předkládací zprávy k daňovému balíčku. Ano, zpráva RIA na straně 21. Tam, kde je nekompromisní doznání Ministerstva financí, že projednávaný zákon pošle tuto zemi do recese a mnoho lidí do chudoby. Myslete prosím na to. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A protože už nyní nemám nikoho přihlášeného, tak tuto obecnou rozpravu končím a požádám o závěrečná slova. Závěrečné slovo pana ministra financí Zbyňka Stanjury. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Ptal jsem se kolegů, jestli chtějí jet domů, nebo mám všechny lži, které tady zazněly, vyvracet.

Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí kolegové z vlády, děkuji za tu debatu, která trvá 27 hodin. Už to číslo znamená, že byla dlouhá, tím pádem byla důkladná, někdy obecná, někdy detailní. Snažil jsem se, co mi síly stačily, odpovídat na vaše dotazy, které jste v průběhu rozpravy kladli. Kdo nemá argumenty, tak se uchyluje k osobním urážkám. Tak jen zdvořilost mi nedovolí na mikrofon říct, jak ti odvážní profesionální úředníci Ministerstva financí mluví o období, kdy na Ministerstvu financí byla ministryní Alena Schillerová. Já se k osobním urážkám uchylovat nebudu, protože nakonec, jak rád říkám, rozhodnou čísla a fakta.

V té debatě, já se vrátím úplně na začátek, když jsme začínali ve středu ve 14 hodin, jsem položil dvě otázky. První, zda potřebujeme konsolidovat veřejné finance. Odpověděl jsem, že ano, a i mnozí členové opozice odpověděli, že ano. Druhá otázka, kterou jsem položil, zda máme veřejné rozpočty v dobré kondici, a odpověděl jsem, že ne. Tady se už s opozicí neshodujeme. A jsou tady - a i ti, kteří vedou opozici, kteří tvrdí, nedělejte nic. Ti, kteří říkají, že máme konsolidovat, se s námi v tom základním shodují. A budeme se přít ještě ve druhém a ve třetím čtení o to, které nástroje, které cesty, jak rychle nebo jak pomalu k té konsolidaci přispět.

Já jsem ve svém úvodním slově řekl, že předkládaný materiál, předkládaný návrh zákona, který mění více než 60 jiných zákonů, je dobrým politickým kompromisem. A kompromis není sprosté slovo. Ano, je nás pět vládních stran. Stejně tak jako dvě opoziční strany máme své programy, máme své voliče a v rámci nalezení shody jsme každý z nás udělali nějaký kompromis. Stejně tak jsem říkal, že kdyby takový konsolidační ozdravný balíček připravovala kterákoliv z vládních stran - ale to samé platí o kterékoli z opozičních stran - sama, tak by ten balíček logicky vypadal jinak a byl by tam promítnut plně jejich politický program.

Ten balíček potřebujeme. Já myslím, že bude dobré, pokud ho dneska propustíme prvním čtením, pošleme do výborů. My jsme navrhli takové zkrácení lhůty, tak abychom mohli druhé čtení mít ve standardně naplánovaném týdnu jednání Poslanecké sněmovny, to znamená v tom týdnu, který začíná, pokud se nepletu, 4. září. Já jsem nebyl ten, který si stěžoval v průběhu těch tří dnů na to, že ještě nejsou pozměňovací návrhy, protože jsem říkal, že na pozměňovací návrhy je ještě čas. Stejně tak jsem dvakrát na mikrofon slíbil, že po druhém čtení pečlivě posoudíme všechny pozměňovací návrhy, které padnou, bez ohledu na to, kdo bude jejich autorem.

Mnohokrát jsem slyšel, jak je možné, že se to bude ještě měnit? Kdybyste nám to řekli dopředu, tak jsme to sem dali v devadesátce, vy byste nám to nevetovali a všichni by měli jistotu, o čem jednají a o čem budou po těch třech dnech hlasovat. My jsme ovšem předpokládali, že i vy budete chtít předkládat své návrhy, své protinávrhy, dále to předpokládáme, proto mi přijde normální, že každý z poslanců může využít svého ústavního práva a i v tomto případě podat nějaký pozměňovací návrh. Uvidíme, kolik jich bude, a uvidíme, na kolika se Poslanecká sněmovna svou většinou shodne.

Na závěr bych vás chtěl jménem vlády České republiky požádat, abyste tento návrh zákona propustili do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Nikoli. Takže přistoupíme k hlasování o návrzích. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Všechny odhlásím, prosím, přihlaste se svými registračními kartami.

Konstatuji, že pan předseda Tomio Okamura navrhl zamítnutí předloženého návrhu, a pokud zamítnutí nebude přijato, tak budeme hlasovat předložení návrhu k dopracování.

 

Takže nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 19 bylo přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 98. Návrh byl zamítnut.

 

Dále byl navržen návrh vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování. Tento návrh přednesli poslanci Tomio Okamura, paní poslankyně Pokorná Jermanová, Knechtová a také to navrhl pan poslanec Juchelka. A my nyní budeme hlasovat o návrhu vrátit k dopracování.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 20 hlasovalo 170 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 98. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Já se ptám, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 21 bylo přihlášeno 170 hlasujících, pro 167, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

 

Dále předsedkyně Poslanecké sněmovny navrhla přikázat tento návrh ústavně-právnímu výboru jako výboru dalšímu, hospodářskému výboru jako výboru dalšímu a výboru pro sociální politiku jako výboru dalšímu. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, prosím. Návrh na další výbor, Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Tak já předpokládám, že se to dotýká měst a obcí, rozpočtového určení daní, daně z nemovitosti, tak by to určitě mělo být ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, zaevidovala jsem. Už nevnímám další přihlášku. Poprosím o klid v sále, opravdu, kolegyně, kolegové.

 

Takže nejprve budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 22 přihlášeno 170 hlasujících, pro 136, proti 4. Tento návrh byl přijat.

Dále kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru dalšímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 23 bylo přihlášeno 170 hlasujících, pro 170, proti 0. Návrh byl tedy přikázán k projednání hospodářskému výboru.

 

Dále je návrh na přikázání k projednání výboru pro sociální politiku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 24 bylo přihlášeno 170 hlasujících, pro 145, proti 4. Návrh byl přikázán k projednání i výboru pro sociální politiku.

 

Jako poslední bylo navrženo hlasování o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyní Mračkovou Vildumetzovou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 25 hlasovalo 170 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 15. Konstatuji, že návrh nebyl přijat.

 

Ještě v rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty. Pan zpravodaj přednesl návrh zkrátit lhůtu o 10 dní na 50 dní.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro toto navržené zkrácení lhůty? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 26 se účastnilo 170 hlasujících, pro 98, proti 69. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme se vypořádali se všemi hlasovatelnými návrhy. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 71. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat ve středu. (Poslankyně Balaštíková žádá o kontrolu výsledku hlasování.) Ještě k hlasování, kontrola hlasování. (Poslanci odcházejí ze sálu.) Kolegyně, kolegové, ještě probíhá kontrola hlasování. Chviličku posečkáme.

Paní poslankyně Balaštíková k hlasování. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Zpochybňuji hlasování, kontrolovala jsem si teď sestavu. Nevím, z jakého důvodu mám špatné hlasování, takže ho zpochybňuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže pardon, je to potřeba říci tak, jak je opravdu ta formulace, jak jste hlasovala, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Hlasovala jsem proti, na sestavě mám pro. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Takže ještě přivolám kolegyně a kolegy zpět do sálu a budeme hlasovat o přednesené námitce. Paní poslankyně Balaštíková vznesla námitku proti hlasování. Ano, všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se opět svými registračními kartami. Takže nejprve námitka. Počty se ustalují.

 

Nejprve budeme tedy hlasovat o námitce paní poslankyně Balaštíkové k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tuto námitku? Kdo je proti?

V hlasování číslo 27 bylo přihlášeno 162 hlasujících, 158 pro, proti nula. Námitka byla přijata.

 

Paní poslankyně, já se pouze ujistím. Jde o to poslední závěrečné hlasování ke zkrácení lhůt. Je tomu tak? (Ano.) Je tomu tak. Ať je všem zřejmé.

 

Budeme tedy opakovat hlasování o návrhu pana zpravodaje na zkrácení lhůty o 10 dní na 50 dní.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ptám se, kdo je pro? Jde o hlasování o návrhu na zkrácení lhůty. Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 bylo přihlášeno 164 hlasujících, pro 95, proti 69. Konstatuji, že návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

 

(O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Poprosím paní předsedkyni, aby posečkala. Jenom formálně uzavřu tento bod. Nyní dám paní předsedkyni možnost vystoupit s přednostním právem. (Silný hluk v sále.) Možná posečkáme chvilinku, než kolegové a kolegyně se utiší v sále. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já absolutně nerozumím, proč jste neumožnili projednání ve výboru pro regionální rozvoj, když se tam jedná o velkou změnu rozpočtového určení daní, když v mediálním prostoru je jasně uvedeno, že tam chcete velkou změnu, jednáte se Svazem měst a obcí. Tady slyšíme pořád, že si máme odbornou debatu nechat na výbory, a nakonec to neumožníte? Jak vám máme věřit, že vám jde o debatu! (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní předsedkyně, vysvětlení je velmi jednoduché. Jakýkoliv výbor si může jakýkoliv tisk vzít zcela svobodně ke svému projednání a i další výbory Poslanecké sněmovny mohou tento zákon projednat a nic tomu nebrání.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane místopředsedo, prostřednictvím paní místopředsedkyně, dovolím si vám oponovat. Musí to tam být odhlasováno. Samozřejmě my v žádném výboru většinu nemáme, to si vzpomeňte prosím, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Ale přece vy jste mohli tady projevit dobrou vůli, dobrou vůli k technické, poctivé, odborné, debatě! To je celé a to jste prostě zamítli!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se hlásí s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Jenom prosím o oslovování mým prostřednictvím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Opět pro upřesnění, krátký výlet do historie. Pokud si pamatuji, investiční pobídky se tímto způsobem projednávaly bez přikázání. Ta možnost zde existuje, můžete tak učinit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU Aleš Dufek.

 

Poslanec Aleš Dufek: Prosím vás, já bych fakt byl strašně nerad, kdyby to bylo bráno jako nějaké gesto, určitě ne. Pokud to tak je, tak pověřím, a myslím si, že se domluvíme, aby to ten výbor pro regionální správu mohl projednat. Fakt bych to takhle nechtěl, aby to bylo bráno, jako že je to naše gesto. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Oceňuji postoj nového předsedy klubu KDU-ČSL a beru ho tedy za slovo, že jde o tuto dobrou vůli. Ale myslím si, že příště byste se mohli domluvit a měli byste tu dobrou vůli projevit už hlasováním. Přesto i toto beru jako pozitivní krok, protože si myslím, že je nezbytné, aby se to v tomto výboru projednalo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto skončily i přihlášky s přednostním právem.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 71. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat ve středu 19. července v 9 hodin. A připomínám, že ve středu 19. července bude pak ve 14 hodin zahájena 72. schůze Poslanecké sněmovny. Přeji všem klidný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo ve 14.30 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.