Středa 6. září 2023, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze

Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 74. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás zdravím a vítám a rovnou také odhlašuji, abyste se mohli přihlásit svými identifikačními kartami, případně mi, prosím, oznámit, kdo žádá o vydání náhradní karty.

O omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Pekarová Adamová Markéta od 11 hodin z důvodu zahraniční cesty, Bartošek Jan do 12 hodin z pracovních důvodů, Bašta Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Beitl Petr z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Bureš Jan od 11 hodin ze zdravotních důvodů, Exner Martin od 15.30 z pracovních důvodů, Flek Josef do 12 hodin ze zdravotních důvodů, Foldyna Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Havel Matěj Ondřej z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Heller Šimon z celého jednacího dne z osobních důvodů, Horák Jiří z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Klíma Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kohajda Michael z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kolovratník Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Král Václav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Králíček Robert z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kučera Michal od 12 hodin z pracovních důvodů, Mádlová Ivana od 15 hodin ze zdravotních důvodů, Olšáková Eliška do 12.30 z pracovních důvodů, Oulehlová Renata od 11.30 z pracovních důvodů, Pastuchová Jana do 10.30 z pracovních důvodů, Potůčková Lucie od 21 hodin bez udání důvodu, Skopeček Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Urbanová Barbora od 9 do 12 hodin z pracovních důvodů, Vomáčka Vít z celého jednacího dne z osobních důvodů, Vondráček Radek do 12 hodin ze zdravotních důvodů, Vrána Petr do 13.30 z pracovních důvodů, Wenzl Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů a Zuna Michal od 16 do 18 hodin ze zdravotních důvodů.

S náhradní kartou číslo 31 bude hlasovat pan poslanec Mašek.

Z členů vlády se omlouvají: Bartoš Ivan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Baxa Martin do 10 hodin a od 16.45 do 19.30 z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kupka Martin do 14 hodin z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Šalomoun Michal od 21 hodin z osobních důvodů a do 18 hodin z pracovních důvodů; Výborný Marek do 10.30 a následně od 12 do 17 hodin z pracovních důvodů.

Nyní budeme pokračovat v projednávání návrhu pořadu 74. schůze, a to dle pořadí přihlášených poslankyň a poslanců z úterý 5. září 2023. Jako první je přihlášena s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová, následuje pan místopředseda Havlíček, následuje pan poslanec Růžička a celá řada dalších. Já vás, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení, abychom mohli vyslechnout návrhy našich kolegyň a kolegů na změnu pořadu. Pokud máte cokoliv k řešení, prosím, abyste se přesunuli do předsálí. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já vám moc děkuji za slovo, paní předsedkyně. Milí kolegové, kolegyně, já bych ráda dnes zařadila na program jednání dva body. Asi již tradičně víte, že začínáme nový měsíc a že přicházím s čerpáním evropských fondů. O to více bych se dneska ráda zaměřila na to, abych mluvila pomalu a srozumitelně, protože někteří naši poslanečtí kolegové v tom mají trošičku hokej, a potom na sítích to vypadá tak, jak to vypadá. Tak prosím, všechny informace, které mám k dispozici, si můžete dohledat i vy na webových stránkách www.dotaceeu.cz. Tam najdete pravidelné čerpání jak programového období 2021 až 2027, tak i toho období, které se dočerpává, to znamená období 2014 až 2020, které nám končí na konci letošního roku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: (Vstupuje do řeči.) Omlouvám se, že vás přerušuji, ale myslím si, že pořád ještě je tady hladina hluku příliš vysoká, a prosím tedy kolegy, aby se ztišili. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Nevýhoda prvního řečníka. Zkusím přidat na hlase, nicméně si myslím, že mě kolegové, které to opravdu zajímá, poslouchají.

Víte, pro mě je úplně zarážející, že my tady řešíme v Poslanecké sněmovně v podstatě každou korunu jako správní hospodáři s kontrolou nad hospodařením vlády, ale to, že nám tady unikají miliardy z evropských fondů, v podstatě kromě mě asi nikoho v Poslanecké sněmovně moc nezajímá. Mě to velmi mrzí, protože já se strašně těším na tu dobu, kdy začnu chválit - začnu chválit, že jsme se konečně posunuli, protože já si nic jiného nepřeju. Já si prostě jenom přeju, abychom dočerpali evropské fondy do poslední koruny, ale situace je bohužel úplně opačná.

Já mám tady vždycky srovnání těch měsíců zpětně a vysvětlovala jsem vám minule, že sama vláda připravila dokument, který se jmenuje Analýza čerpání evropských fondů. Můžete si ho kdokoliv najít samozřejmě na... projednání vlády, je to Zpráva o rizicích a opatřeních. Nebudu to číst, nebojte, nic takového tady nechystám, ale z tohoto materiálu jednoznačně vyplynulo, že mají s dočerpáním tady těch kohezních programů problémy zejména dva operační programy, operační program Životní prostředí a Integrovaný a regionální operační program v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda sama identifikovala 265 rizikových projektů za zhruba 2,8 miliardy a avizuje a predikuje v tomto materiálu, že se nedočerpá zhruba 5 miliard korun. Zároveň v tomto materiálu stanovila úkol pro jednotlivé rezorty, že musejí mít ve vyúčtovaných žádostech o platbu, to znamená v souhrnných žádostech, co dělá ten řídící orgán, k 30. 6. 2023 92 % celkové alokace. A jaká je skutečnost u těchto programů? A o to více mě prostě štve, že s tím nikdo nic nedělá, protože Životní prostředí má k 31. 7. 2023, to znamená ke konci července, vyúčtováno pouze 85,4 %, a IROP je na tom absolutně nejhůř - 81 %. Pokud si najdete ty stránky, tak si tam můžete dohledat detailní čerpání jednotlivých operačních programů, kde se dočtete, že to znamená, že aby se dočerpalo programové období 2014 až 2020, jenom IROP musí dočerpat 28 miliard. 28 miliard děleno počtem měsíců znamená, že to je 7 miliard měsíčně. Prostě musí protočit 7 miliard měsíčně, a to je opravdu obrovská částka, když si vezmete, jakou na to mají personální kapacitu a tak dále.

Na těch stejných stránkách, když si to najdete, máte takovýto hezký přehledný graf, to znamená, že uvidíte, kolik je celková alokace, kolik je ve vyúčtování vůči Evropské komisi, kolik je proplaceno příjemcům. Tam se dočtete, že máme k dispozici zhruba 650 miliard korun, ale odesláno Evropské komisi k certifikaci, to znamená, aby nám Evropská komise ty peníze vrátila a my jsme si to mohli dát do státního rozpočtu, je pouze 574 miliard. To znamená, že chybí docertifikovat 75 miliard korun.

Mně to vadí z toho důvodu, že my tady na jedné straně řešíme konsolidaci veřejných financí, zvyšujeme lidem daně, ale zároveň si neumíme sáhnout pro peníze v rámci Evropy. Ty peníze, které chybí k proplacení, jsme už zaplatili ze státního rozpočtu, to znamená, Evropská komise nám vlastně má dorovnat ty peníze do státního rozpočtu, takže ta situace je o to tristnější, že když se podíváte na ten graf, tak z toho jednoznačně vyplývá, že ještě ani příjemcům nebylo proplaceno zhruba 50 miliard. Takže ta situace je opravdu velmi alarmující, a to hovořím jenom o tom období 2014 až 2020.

Proto bych prosila zařadit na program této schůze po již pevně zařazených bodech bod číslo 1, Čerpání evropských fondů z kohezních programů, protože bychom se měli bavit nejen o tom, co skončí, a že možná Česká republika něco nedočerpá, což by tedy nás asi mělo opravdu mrzet a vadit nám, ale ta situace je alarmující z pohledu nového programového období 2021 až 2027. Stejné stránky, stejný zdroj, stejná tabulka, akorát pro období 2021 až 2027: na období 2021 až 2027 máme k dispozici zhruba 500 miliard korun. A kolik byste řekli - období začalo 1. 1. 2021, dneska máme září 2023 - a kolik byste řekli, že máme certifikováno, to znamená kolik nárokujeme z Evropy zpátky peníze za to, co už jsme vydali ze státního rozpočtu? Nula. Takže já si myslím, že opravdu by se tím vláda měla zabývat, měli by prostě ministři zasednout k jednomu stolu a připravit nějaký krizový plán na to, abychom ty peníze dostali do státního rozpočtu co možná nejdříve, protože když se bavíme o tom, že nám tady leží spousta miliard, to nejsou jednotky miliard, to jsou desítky miliard peněz v rámci státního rozpočtu, které tam nemáme, a zároveň tady čelí vláda obří kritice, že zvyšuje daně, tak to určitě v pořádku není.

Druhý bod, který bych ráda zařadila na jednání, je Národní plán obnovy. Teď jsme si říkali o takzvaných kohezních programech. Jenom pro vaše připomenutí, to je to životní prostředí, věda, výzkum, školství, regionální rozvoj, lidské zdroje, podnikání a tak dále, to jsou takzvané kohezní programy. Vedle toho máme Národní plán obnovy. Víte, že jsme se tady zabývali tím, že vláda se chystá vzít enormní půjčku do obří zadluženosti České republiky. Vláda nakonec toto přehodnotila, ze 137 miliard si vezme zhruba 19,4 miliardy pro vnitro, průmysl a Ministerstvo pro místní rozvoj. Já bych jenom chtěla opět upozornit na to, že - zase vycházím jenom z dohledatelných zdrojů - že bychom se měli zabývat i tím, jak se plní Národní plán obnovy, protože asi jste možná zaznamenali článek, že například naše sousední Slovensko už vyčerpalo více než půlku ze svého Národního plánu obnovy. Tady k tomu je taková specialita, že on má zkrácenou tu dobu čerpání. Národní plán obnovy nám se vším všudy včetně vyúčtování musí skončit do 31. 12. 2026 a jsme v roce 2023. K dispozici máme 180 miliard korun a vyčerpáno máme pouhopouhou 1 miliardu euro, to znamená zhruba 24 miliard korun.

Česká republika musí plnit projekty a takzvané milníky. To je trošičku nový pojem, to znamená, jsou to i určité reformy, a my skutečně víme, že čerpáno a proplaceno je miliarda eur, ale v letošním roce jsme měli čerpat další miliardu eur na takzvané dvě žádosti o výplatu, první za 800 milionů eur a druhá asi za 230 milionů eur. Ani jednu z nich nepodáme, nestíháme ty projekty. Samozřejmě vláda připravila aktualizaci Národního plánu obnovy. Musím říci, že dříve se vláda snažila být trošku transparentnější a i označovala projekty, které nezvládáme, například dokončení plně funkčního softwarově definovaného datového centra včetně datových kontejnerů, nebo nestíháme vývoj a provozování preferenčních aplikací pro inteligentní města a tak dále, hezky to barevně rozlišila. V novém pojetí webových stránek už to barevné rozlišení chybí, to znamená, že si tam skutečně můžete vždycky rozkliknout ten konkrétní milník, protože jsou tam velmi zajímavé náměty jako rozšíření Národního katalogu otevřených dat pokročilými funkcemi a tak dále.

Co chci ale říci - nechci to tady rozebírat detailně, to je skutečně na tom, pokud to někoho zajímá, aby věděl ten zdroj, kam se může podívat - my ale těch 25 miliard letošního roku také nevyčerpáme, takže z koheze nám chybí 75, z Národního plánu obnovy nám chybí 25, to je 100 miliard v letošním roce. 100 miliard! A vedle toho my tady útočíme na naše spoluobčany místo toho, aby se vláda chytla za nos a začala s čerpáním evropských fondů něco dělat. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je tedy přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Havlíček, následuje pan poslanec Růžička, po něm pak pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já budu mít celkem čtyři body, které budu žádat na zařazení, a předtím, než je budu specifikovat, vysvětlím, proč mířím k těmto bodům. Podotýkám, že se to nepřímo týká daňového, nebo chceme-li, konsolidačního balíčku, nicméně hodí se to říct právě v tuto chvíli, předtím, než začneme balíček projednávat. Nemůžu se odpíchnout od ničeho jiného, než k čemu míří ten vládní balíček. Podle vlády je cílem konsolidace veřejných financí. Je to trošku obecné, asi si pod tím mnohé představíme, ale já to řeknu jinak - co by bylo naším cílem, kdybychom my byli dnes v pozici vlády? Bylo by to o něco méně o vzletných slovech, ale v každém případě by to bylo za prvé bojovat s inflací, za druhé snižovat strukturální schodek a za třetí vytvořit prostředí pro růst a budoucí příjmy. Všechny tři tyto oblasti považuji za stejně důležité. Podtrhuji slovo "stejně". Pojďme si to trochu rozebrat.

Boj s inflací, jak bychom na to šli my a jakým způsobem na to jde tato vláda. My bychom v každém případě zavčasu zapojili fiskální nástroje, a konečně, my jsme je i zapojili. Pokud si vzpomínáte, na konci roku 2021 byla inflace na průměru Evropské unie. Abych byl přesný, v České republice byla 5,4 %, v Evropské unii 5,3 %. Proč? Protože jsme rychle zatáhli za ruční brzdu v momentě, kdy bylo zcela zjevné, že inflace stoupá. Podotýkám, inflace stoupala v celé Evropě. Babišova drahota byla lež, což potvrdila mimo jiné i Evropská centrální banka, která zcela jasně řekla, že důvody vysoké inflace, v té době kolem 5 %, v celé Evropské unii napříč jednotlivými zeměmi, jsou způsobeny postcovidovým obdobím a rozhozením nabídky a poptávky, za další srovnávací základnou a za další rostoucími cenami energií napříč celou Evropou. Já to zde jenom podotýkám. V každém případě jsme rychle snížili DPH na nulu u energií, což nepochybně mělo vliv na to, že jsme na konec roku zvládli inflaci ještě na průměru Evropské unie, a nepochybně bychom v těch dalších měsících postupovali dalšími rychlými regulatorními opatřeními, konečně jsme je navrhovali vládě v průběhu celého roku 2022.

Co udělala vláda? Zvýšila DPH opět na původní hodnotu, vsadila na evropské řešení a fiskální nástroje ignorovala anebo je začala zapojovat pozdě. Mimo jiné bývalý guvernér pan Jiří Rusnok na konci roku 2022, možná to bylo už na začátku roku 2023 - teď si nejsem jistý, to není podstatné - řekl, že regulační nástroje této vlády, to znamená zastropování, přišlo pozdě a bylo vysoké, což mělo pochopitelně i dle jeho názoru negativní vliv na inflaci.

A co se týká dalšího nástroje vládního fiskálního, to znamená práce s rozpočtem, to zůstalo v drtivé většině pouze na papíře a teprve nyní diskutujeme, rok a půl poté, co inflace šla extrémně nahoru, diskutujeme o tom, jaká ta opatření by měla být. Taky proto jsme s inflací dopadli tak, jak jsme dopadli, a jsme jedni z nejhorších v celé Evropské unii. V průběhu celého minulého roku jsme se drželi mezi třemi nejhoršími a na konci minulého roku byla inflace v České republice na dvojnásobné úrovni, než je průměr Evropské unie. Podotýkám, že my jsme předávali a byli jsme na průměru Evropské unie. Takže toliko boj s inflací.

Samozřejmě je zcela zjevné, že to není jenom nástroj, nelze s ní bojovat pouze fiskálními nástroji, musí se bojovat i nástroji měnovými, a teď nechci tvrdit, který z nich je v určité době a v určité fázi ten důležitější. Nepochybně je to i zcela v gesci nebo je to i v gesci České národní banky, ale do značné míry záleží na tom, jaká je příčina té inflace a v jaké fázi té inflace jsme, jaký z těch nástrojů použijeme více či méně. Takže to není o tom, že by to bylo bez centrální banky, naopak ta v tom hraje zcela zásadní roli, ale já zde hovořím o roli vlády.

Za další - a to věřím, že se snad shodneme všichni - je třeba snižovat strukturální schodek. Jak bychom postupovali my? Velmi často používáte dnes jakousi mantru, klišé: Jenom kritizujete a neříkáte řešení. Pomíjím to, že vy máte tisíce úředníků a je to vaše odpovědnost. Vy jste se rozhodli, že budete vládnout, vy jste se rozhodli, že přijmete odpovědnost, tak je vaší povinností, abyste předkládali názory, návrhy řešení. Ale my pochopitelně nejenom že máme právo kritizovat, ale nejsme schopni udělat tak detailní řešení, jaké vy byste si možná představovali. V každém případě ale jsme jasně řekli, že 50 miliard, snižování strukturálního schodku v průběhu jednoho roku, je realizovatelná záležitost. Přihlásili jsme se k 50 miliardám, řekli jsme, kde by byly ty cesty, ukázali jsme, kde bychom šetřili na rezortech na úrovni 20 miliard. Ukázali jsme, že bychom byli ochotni přistoupit na zvyšování určitých typů daní - bavíme se o některých spotřebních daních, jako je tabák, jako je tvrdý alkohol. Připusťme, že bychom byli schopni se bavit i s vámi o tom, že by se zvýšila daň z hazardu, a rozhodně bychom nezvyšovali daně plošně a šli bychom tou cestou, kterou jsme zvolili už před několika lety a která byla určena, i když jste se nám tehdy smáli, a to je důsledný výběr daní. Vzpomínáte si, jak jste se smáli kontrolnímu hlášení? Jak jste tvrdili: zaklekávání? Dneska jste rádi, že kontrolní řešení nebo kontrolní hlášení máte, a je to jeden z nejlepších nástrojů, který zde byl. Úplně stejné to bylo s elektronickou evidencí tržeb, kterou jste ideologicky a bafuňářsky zrušili, a důsledky vidíme. Nejenom že státu chybí miliardy korun na výběru, nejenom že jste úplně rozhodili podnikatelské prostředí, nejenom že jste firmy nahnali opět do šedé zóny, zejména živnostníky, a pak jim zvyšujete odvody jakožto osobám samostatně výdělečně činným, ale ještě jste udělali z České republiky zemi, které se směje celý svět, protože nebereme karty.

Tak já jenom říkám, že to jsou ty nástroje, kterými bychom těch 50 miliard korun docílili. Vy tvrdíte, že to bude více, na to máte právo, chtěli byste snižovat schodek o 90 až 140 miliard korun. A my pouze tvrdíme, a to už se týká toho vašeho balíčku, že to je z drtivé většiny pouze marketing.

Když připustím to, že zvyšování daní bude mít určitý efekt v krátkém horizontu, co těm firmám nebo spotřebitelům jaksi zbývá?, tak vám nevěříme v tom mechanismu, který jste nastavili ve smyslu snižování výdajů. Papír snese všechno, namalovali jste si tam, že budete šetřit na bázi ukončení takzvaného dotačního byznysu. Když jste zjistili, že dotační byznys je v drtivé většině z Evropské unie, tak jste to přehodili na jednotlivé rezorty, čemuž bych rozuměl - prostě chcete šetřit na těch rezortech, ale současně umožňujete rezortům, aby si to, co jim sebere Ministerstvo financí, částečně natáhly přes úvěry, například z evropské úvěrové banky, takže Evropské investiční banky.

Doposud jste nepředložili detail toho, jakým způsobem budete výdaje snižovat, a já neberu argument, kterým říkáte: My to předložíme až v rámci vládního rozhodnutí, v rámci přípravy rozpočtu na příští rok a tak dále. Ne, jestliže tady dnes představujete balíček, kterému říkáte konsolidační, jestliže zde představujete, že to bude 90 až 140 miliard, není možné se dnes bavit pouze o příjmech, pouze o daních, pouze o tom, co tam vlastně dneska předkládáte, to je těch víc jak šedesát opatření, ale je nutné, nezbytně nutné detailně vysvětlit to, jakým způsobem chcete pracovat s výdaji. Jestliže řeknete, že to bude 20 miliard na MPO, jestliže řeknete, že to bude 6 miliard na Ministerstvu dopravy, x miliard na místním rozvoji, na školství a tak dále, tak jste měli tři měsíce na to, abyste toto vyspecifikovali, abyste ukázali ten detail. Ono už to začíná vylézat ven v rámci přípravy rozpočtu 2024, ale k tomu dojdu, to je další pohroma. Takže to je ten strukturální schodek.

A za třetí, a to je věc, na které se nedokážeme shodnout, je vytvoření prostředí pro růst a pro budoucí příjmy. Jestli já vám osobně něco vyčítám, tak je to o něco méně to, že pracujete se schodky, protože si uvědomuji, že ta doba taky není jednoduchá - my jsme ji měli rovněž složitou, troufám si tvrdit složitější, ale vy jste se nám smáli. Vy jste v té době říkali, jak byste to okamžitě vyřešili, vy jste v té době tvrdili, jak byste měli ty rozpočty výrazně lepší. Jste v situaci, která z mého pohledu je jednodušší, než byla doba covidová, a stojím si za tím, protože celá Evropa byla zavřená, nemohlo se cestovat, nemohlo se podnikat, nemohlo se prakticky nic, predikovatelnost prostředí byla na bodě nula. Čímž neříkám znovu, že to máte jednoduché, ale schodky děláte přibližně podobné s rozdílem toho, že máte příjmy na úplně jiné úrovni, než jsme měli my, protože naše schodky byly způsobeny nejenom tím, že jsme podpořili ekonomiku, že jsme nenechali padnout podnikatele, že jsme investovali, ale pochopitelně i tím, že byly výrazně, výrazně nižší příjmy, logicky z důvodu toho, že vše bylo zavřené, a samozřejmě, kdo by v té době platil daně? To znamená, musíme si vždycky uvědomovat, že ty schodky, které jsme za nás dělali, byly způsobeny i velmi nízkými příjmy z ohledem na situaci, která byla - které byly neovlivnitelné, neovlivnitelné námi.

Ale v každém případě v té době, která byla krutá, tvrdá, jsme mysleli na to, co bude poté, co skončí pandemie. Proto jsme neustále udržovali investiční prostředí. Vzpomínáte si, jak jsme ad 1 zvýšili výdaje v rámci státních investic na dopravu z nějakých 87 miliard, dobře si to vzpomínám, na nějakých 127 miliard během jednoho a půl roku? Vzpomínáte si, jak jsme motivovali privátní sektor, aby dále investovali? Vzpomínáte si - a mimo jiné i s vaší podporu tehdy - kdy jsme zde aktualizovali systém odpisů? Možná si na to vzpomínáte. Snížili jsme počet let, v rámci kterých je možné uplatňovat odpisy, což bylo silně motivační tehdy pro firmy. Ano, i díky tomu jsme udrželi investiční růst, i díky tomu jsme udrželi nějaký rozumný růst hrubého domácího produktu. A stejně tak jsme stavěli v té době kritické na inovacích a na výzkumu. Pro nás to byla vlajková loď. Ano, měli jsme naši strategii Země pro budoucnost. Vy jste se jí vysmívali. Já bych bral, když se někdo něčemu směje, že v momentě, kdy vezme odpovědnost, přijde s něčím lepším. To je přece fér. Vy jste mohli naši strategii zkritizovat, mohli jste ji zaktualizovat, mohli jste říct, tohle se nám nelíbí, tohle dělali blbě, tohleto je třeba zapasovat do jiné doby, to bych všechno bral. Co jste udělali? Nulu. Nic, vy jste to strčili do šuplíku a inovace pro vás skončily.

Já jsem hrozně zvědavý na to, jak dopadne tak zvaný GERD ukazatel, mělo by to být během několika dnů, vždycky v září se to prezentuje za uplynulý rok. To jsou celkové výdaje na výzkum, vývoj, inovace, to znamená státní, privátní a evropské vůči hrubému domácímu produktu. Pro nás tohle byla mantra a já si za tím fakt stojím, protože jsem tím žil. Od roku 2017, kdy jsme tuhle strategii představili, jsme ji zvyšovali, myslím tím ten podíl celkový, znovu říkám, to je stát, byznys i Evropská unie, z 1,67 % na kýžených 2,0 %, čímž jsme se zařadili mezi opravdu inovativně orientované země Evropy. Nechci být v tomhletom takový, že bych říkal, že jsme mezi absolutními inovativními lídry, to ještě ne, ale dostali jsme se do top jedenáctky v Evropské unii, což si myslím, že nebylo špatné. Ale v každém případě jsme to zvedali nejenom tím, že tam dával stát peníze z 27 miliard na 39 miliard, ale i tím, a to je zásadní, že jsme motivovali byznys sektor k tomu, aby společně s univerzitami, s Akademií věd a tak dále, peníze do výzkumu dával. A čím jsme ho motivovali? Za prvé podporou investic a za B podporou toho, že si mohl uplatňovat flexibilněji, když to zjednoduším, výdaje na inovace a na výzkum, plus že jsme připravovali konsorciální projekty v rámci TAČRu a tak dále, výsledkem čehož bylo to, že jsme se dostali skoro na 130 miliard z nějakých 80 miliard během čtyř let celkových výdajů. Znovu říkám, byla to 2 %. Takže pro ty škarohlídy, kteří tvrdí: No, ale vy jste v rámci státu - myslím tím těch státních výdajů - rostli pomaleji než ten byznys sektor. No, samozřejmě jsme rostli pomaleji, pro boha svatého, vždyť byl covid! Ale přesto jsme tam ty peníze dávali, a právě proto jsme ještě více podporovali byznys sektor. Když se podíváte ve světě, tak je to všude. Stát nemůže utáhnout sám výdaje na výzkum, to bychom se z toho zbláznili, a to nemá žádná vláda. Ale tím, že se zapojí podnikatelé, společnými silami jsme toho čísla dosáhli. Takže to byl náš postup.

Co si vyčítám, a to musím objektivně říct, kde jsme měli být důslednější, tak byl trh práce. Ano, měli jsme koaličního partnera, byli to sociální demokraté, a bojovali jsme nechci říct se sociální demokraty, ale přeli jsme se. Uvědomme si to, že jsme proti sobě velmi často měli ještě odbory a nebyli jsme schopni důsledněji prosadit to, aby zde ten trh práce byl flexibilnější s ohledem na pracovní příležitosti zahraničních pracovníků - rychlejší příchod, rychlejší vyřizování všech víz z Ukrajiny a tak dál, to je věc, která se ještě musí dávat dohromady. Ale tahle vláda pro to nedělá už vůbec nic a já jenom říkám, že i to je nesmírně důležité.

A proč to celé říkám? Protože díky tomu jsme udrželi i pro další roky nějaký přiměřený růst hrubého domácího produktu, což se projevilo rovněž v roce minulém. Mimo jiné se to projevilo i tím, že se docela slušně vybírají daně v tomto roce za zisky v roce minulém, a já se vás jenom ptám: Myslíte si, členové pětikoalice, že kdybychom nepodpořili v době covidové podnikatele, že byste se dnes mohli chlubit tím, že jste v roce 2022 vybrali - za rok 2022, myslím v roce 2023 - slušně daně z příjmů, ať už právnických osob, nebo živnostníků? Garantuji vám, že nikoliv. Ale to jenom dávám do kontextu toho, co mi dnes chybí, a to je současná struktura hrubého domácího produktu, to je to, co by nás všechny, a vás zejména, mělo děsit. Vždyť se podívejme, z čeho se hrubý domácí produkt dneska sestává, kde jsou ty hlavní složky, co je tahounem hrubého domácího produktu, růstu? Spotřeba státu, investice státu. Naopak klesá spotřeba spotřebitelů a klesají investice spotřebitelů díky úrokovým sazbám a klesají investice nebo nerostou tak, jak bychom si představovali, investice firem. Když se podívám na rozdíl mezi exporty a importy, tak tam to není úplně zcela vypovídající, protože tam je to rovněž dáno tím, jaká je hladina importu, ale to, co je podstatné, je to, že s tímhle tím hrubým domácím produktem, s touto strukturou, do budoucna neuspějeme a začne nás všechny dohánět to, co dohání mimo jiné už vás v roce 2023 a v roce 2024. A to je co? No, to je příjem. Prostě ty příjmy nebudou takové, a když příjmy nebudou takové, jako jsme si řekli, tak to s těmi výdaji potom už nedoženeme, to už budeme šetřit, šetřit, šetřit, ale jednou to skončí. To znamená, my nutně potřebujeme, abychom zde měli určité příjmy, a ty zde budeme mít tehdy, když zavčasu podpoříme růst hrubého domácího produktu. A jsme zpátky u těch investic, jsme zpátky u inovací a jsme u toho, co vy dneska jste zcela zazdili. A já za chvíli ukážu i příklad toho, v čem jste to zazdili.

To úplně nejhorší, co může nastat, je, že se jde z extrému do extrému. Jedna skupina říká, že se bude jenom škrtat, škrtat, škrtat. Ano, tím zabijeme budoucí příjem. Další říká - je to zvyšování daní, to je ten socialistický přístup. A další říká zase jenom: utrácet, utrácet a pouze inovace, investice. Ani to není úplně nejzdravější, musí to být vybalancováno. To znamená, logicky něco se škrtnout musí, připusťme, že některé daně, třeba z té neřesti, by byla diskuse, že by se mohly lehce zvýšit, ale výdaje na investice jsou nezbytně nutné, čili je třeba to vyvážit, o nic jiného nejde. A vy jako vláda si musíte vybrat, jak budete prezentovat svou hospodářskou politiku, i když já tvrdím, že to není žádná hospodářská, že je to pouze účetní politika. Takže buď tedy budete škrtat, ano, budete podle vás rychleji snižovat schodek. My budeme argumentovat, tvrdit, že je třeba rovněž udržet investice, inovace, ale je to legitimní diskuse. Ale pokud budete tvrdě škrtat a chcete rychle snižovat ten schodek, třeba na úrovni 90 až 140 miliard, což jste si vysnili, tak pak nemůžete investovat a inovovat, to nejde současně. Anebo tedy budete investovat a budete inovovat, což je mimo jiné i naše cesta, ale pak musíte přiznat, že budete mít o něco vyšší schodek, obojí dohromady nejde. Vy máte snahu ukazovat, že budete snižovat schodky docela zásadním způsobem, ale současně, že budete investovat, že budete dávat úřadům to, co potřebují, a tak dále. To dohromady prostě nejde, nemůžete současně přidávat plyn a nemůžete současně brzdit. Ale vy jste to vyřešili šalamounsky, a to tak, že šetříte na první pohled, snížíte si ten schodek, a co uděláte? Necháte úřady, aby si to nahradily úvěry.

Takže kdybych měl tuhletu úvodní část zrekapitulovat, v čem se úplně zásadně odlišujeme, je v tom, že my bychom v tom takzvaném restartu hospodářství, na kterém se snad shodneme, že musíme udělat, vsadili na privátní sektor. A já tvrdím, že neudělá restart žádná vláda na světě. Ta vláda to může řídit v tom slova smyslu, že vytvoří prostředí pro privátní sektor, což jsou zaměstnavatelé, což jsou zaměstnanci, těm se to odšpuntuje tak, aby mohli vytvářet dále hodnoty, aby byli motivováni k výkonnosti, a v čase se toto dá dohrát. To je pro nás mantra. Vy sázíte na veřejný sektor, vy tvrdíte, že restart ekonomiky, toho hospodářství, udělá stát. A já tvrdím, že ho neudělá ten stát.

Dokonce vy jste v situaci, že jdete proti podnikatelskému sektoru. Já jsem tu kdysi řekl, že zde snad nebyla vláda za posledních třicet let, která by šla takhle proti podnikatelům. Já vím, že to neradi slyšíte, ale pojďme si to aspoň připomenout trochu. Vzpomínáte si, jak jste zahájili tažení proti maržím podnikatelů někdy na podzim minulého roku nebo v průběhu minulého roku? Točený salám, že má 200 %, 300 %, divili jste se - nějaký řezník, já nevím, kdo to byl - aniž byste se zamysleli nad tím, že třeba na něčem jiném prodělává. Ale hlavně, to je jeho věc, on je v konkurenčním prostředí, a když bude mít drahý salám, tak ho asi nikdo nebude kupovat. Pak jste vsadili na systém přerozdělování. Místo abyste zavčasu zastropovali ceny třeba u výrobců, nechali jste je vydělat neskutečné peníze, protože jste podlehli lobbingu, myslím tím u výrobců energií, vybrali jste relativně velké zdroje z těch daní a pak je přerozdělujete státním mechanismem, kdy si řeknete: Tomu dám, tomu dám méně, tomu dám více. Neskutečnou moc jste natáhli do rukou státu. Zvyšujete daně jak na běžícím pásu, což je protipodnikatelské opatření, to už se nedá ani spočítat. Pomíjím to, že jste říkali, že nebudete zvyšovat daně, pomíjím, že jste to říkali ještě na podzim roku 2022 - daň z příjmů právnických osob, zvyšování odvodů pro živnostníky, daň z nemovitostí a tak dále.

A ve finále, tím jste tomu dali korunu, byl pan premiér někdy před čtrnácti dny na Zemi živitelce, což z mého pohledu bylo snad jeho nejhorší vůbec prohlášení, které udělal za dobu, co je premiérem, kdy se opřel do podnikatelů řka, že mají vysoké zisky a že by to měli přehodnotit. Pomíjím absurditu toho, co řekl. Ano, já jsem řekl, že to řekl jako kovaný komunista. Já jsem neřekl, abychom si rozuměli, že pan premiér je komunista, jsem přesvědčen, že není, ale že to řekl jako kovaný komunista, za tím si tady stojím. Pomíjím to, že důvod toho, proč se zvyšovaly ceny, bylo to, že vláda nezvládla energetickou krizi, že firmy nevěděly, co bude za týden, za měsíc, a že pochopitelně překlopily vysoký růst cen vstupů, zejména energií, logicky do svých kalkulací. Tím spíše, to snad každý ví, kdo kdy nakoukl do firemního sektoru, že průmyslové firmy nebo zemědělské firmy nebo potravinářské a tak dále plánují na několik měsíců, někdy třeba na rok dopředu, to znamená, že ty kontrakty, které se připravují, se zasmluvňují s nějakým předstihem, a musím tam dát nějaké číslo čili nějakou hodnotu zboží, kterou budu prodávat nikoliv dnes, ale třeba za půl roku, za rok. Čili odhadovali, jak se to bude vyvíjet. Současně snad každý ví, že ty firmy musí fungovat jakožto řádní hospodáři, to znamená, management si nemůže dělat, co chce, jinak by ho zavřeli. Ale to, co je nejdůležitější, je to, že snad se shodneme, že jsme tady v tržním prostředí, a je úplně jedno, jestli vyrábím kalhoty, jestli vyrábím zemědělské produkty nebo cokoliv jiného - pokud nebudu mít zboží kvalitní, pokud ho nebudu mít za rozumné ceny, tak ho logicky ode mě nikdo nebude kupovat. Jestli si chceme vykládat to, že ti, kteří kupují toto zboží, nemají na výběr - no, tak jsme spadli z Marsu. Vždyť jsme na otevřeném evropském trhu a ti, kteří nakonec to zboží prodávají ke koncovým zákazníkům, samozřejmě mají gigantický výběr a využívají toho. Jednou to vezmou z Polska, jednou z Německa, jednou z České republiky, to snad je zcela zjevné. Ale zajímavý je ještě ten další aspekt, a to je to, že přece pokud někdo vydělá peníze, tak je taky daní. To znamená, tady snad by stát měl být spokojen, když někdo vydělá peníze, protože získá více na daních. Čili bylo to naprosto šílené a je pravda, že za to pan premiér sklidil neskutečný negativní ohlas u podnikatelské branže, až posměch. Já jsem tam potom chodil po Zemi živitelce a všichni si drželi hlavu v rukou.

Takže podnikatelům došla trpělivost. Firmy vystavily vládě vizitku a ta byla krutá. Je to na reparát! Hned vysvětlím, proč. I když, popravdě řečeno, reparát si nikdo nepřeje, protože reparát znamená opakování a opakování tohoto fungování vlády už si nepřejí už dneska ani její fanoušci. Ale co tedy firmy v rámci analýzy podnikatelských svazů, průzkumu vládě předložily? Šest z deseti firem vidí budoucnost temně, 7 % firem, pouze 7 %, vidí pozitivně svůj výhled, 45 % firem chybí jakákoliv vize státu a firmy se shodly na tom, že pokud vláda nezačne okamžitě něco dělat, tak že tady Česká republika se stane skanzenem. Současně vládě ukázaly určitý směr, s čímž lze asi souhlasit, ukázaly, že by to mělo být jádro, budování energetické struktury, lithium, informační technologie. Když jsem viděl ty oblasti - a lze s nimi souhlasit, ještě bychom možná nějaké mohli přidat - tak si to jenom pojďme uvědomit, kde jsme a co se pro to udělalo. Firmy řekly: jádro. Ano, nebýt nás, tak to jádro se vůbec nerozhýbalo. Připravili jsme komplet vše, co se týká Dukovan, bloku číslo 5, nejenom na národní úrovni, od zákonů. Tady si vzpomínáte, jak jsme to tady náročně prosazovali: investiční model, finanční model, obchodní model. Připravili jsme zadávací dokumentaci, připravili jsme bezpečnostní posouzení a tak dále, a vláda udělala jednu jedinou věc, že to poslala třem potenciálním dodavatelům, které jsme jí kompletně připravili. Ale na tom se shodneme: my jsme to rozjeli, vy jste to nakonec poslali. Ale co vám vyčítáme? Nikoliv toto. Vyčítáme vám to, že jste nevyužili v zadávací dokumentaci to, že může jádro rozšířit ještě na dva bloky v Temelíně. Energetická krize jasně ukázala , že se bez Temelínu neobejdeme, myslím tím dalších bloků, a vy jste měli využít toho, že tam ta opce byla, protože byste tím logicky snížili cenu pátého dukovanského bloku. Neudělalo se v tom vůbec nic a nyní chodí nabídky na jeden dukovanský blok. Kdybyste tam dali rovnou ty tři, i kdyby se to dělo v čase, ušetřili byste na tom prvním dukovanském, v tomto případě tedy pátém dukovanském bloku, ale prvním z těch nových investic. Takže to je jádro, komplet jsme vše připravili.

Co se týká energetické struktury nebo infrastruktury, když už jsme u toho, tady chci být objektivní. Ano, musím říct, že vláda má snahu v tuto chvíli energickou infrastrukturu získávat částečně pod kontrolu, ať už co se týká zásobníků, ať už, co se týká diskuzí nad NET4GASem čili přepravcem plynu, případně distributorem plynu, což je GasNetem, a je to to, co jsme zde i my doporučovali, věřím, že se na tom shodneme, třeba získání zásobníků my považujeme za racionální krok. A bavme se dál o energetické infrastruktuře. Mimo jiné zde se napravuje to, co se pokazilo před dvaceti, pětadvaceti lety. Ale kde jsme ve společnosti ČEZ? Proč nepokračujeme ve výkupu akcií minoritních akcionářů? Proč od toho teď couváme? Tak už nás to netrápí? Ano, já rozumím tomu, že už je možná jiná doba, na první pohled se lepší ceny energií - ono je to na první pohled, protože zase ta regulovaná složka díky vládním opatřením zřejmě způsobí to, že půjdou nahoru. Ale před rokem řekl pan premiér Fiala jasně: do poloviny roku 2023 bude vyřešeno jádro, pardon, bude vyřešen ČEZ ve smyslu toho, že bude na stole plán restrukturalizace. No, tak máme září a na stole není nic, s jedinou výjimkou, a to je úplně zbastlený zákon lex ČEZ, který vypadá, že dopadne velkým fiaskem, nevěříte mu ani vy, a víte to velmi dobře. Takže nevím, co chcete dělat dál se společností ČEZ, jestli už vás to netrápí - a jestli tedy jste od toho ustoupili, tak je třeba to alespoň říct.

Lithium, sdělili podnikatelé. Ano, vzpomínáte si, jak jste se nám smáli před pár lety? Bylo to někdy myslím v roce 2018, kdy jsme bojovali za to, aby lithium se dostalo opět pod kontrolu státu. Já jsem přišel později na Ministerstvo průmyslu a úkol zněl jasně: dostat lithium zcela pod kontrolu státu, což tenkrát nebylo vůbec jednoduché. Po několika měsících jsme docílili toho, že prostřednictvím ČEZu se skutečně lithium dostalo zpátky pod kontrolu České republiky, a to tak, že ovládl ČEZ majoritně společnost, která byla nadnárodního charakteru a která měla veškerá práva na těžbu, případně potom by i zpracovávala lithium. To jsme zcela změnili. Já to neříkám jenom proto, abychom říkali naše zásluhy. Já to říkám proto, že jste se nám tehdy smáli a říkali jste: Tak ukažte ty 2 biliony, které jste na tom získali! My jsme říkali: Prosím vás, to nemůžete myslet vážně! Ty 2 biliony tam samozřejmě nejsou hned. Ty z toho budou tehdy, až se to vytěží. A aby se to vytěžilo, tak se na to musí získat všechna povolení a tak dál, a my jsme neuměli definitivně říct, jestli se začne těžit za dva roky, za tři roky, za pět let. To sami víme, že je nějaký proces, to vám taky nevyčítáme dneska. My jenom říkáme, jak jste to tenkrát zdrbli. A dneska, co děláte? No, fotíte se u cinvalditu, pan premiér, krásné fotky, a tvrdí, jak je skvělé, že lithium máme opět pod kontrolou, řka, že to posílí energickou bezpečnost v celé Evropě. Má pravdu, ale abychom mu mohli zatleskat, že to někam dotáhl, tak by ještě bylo dobré, kdyby dotáhl ten projekt, jak jsme navrhovali my, to znamená propojit těžbu, zpracování lithia s fabrikou na výrobu baterií, jinými slovy s gigafactory. A to se dneska začíná rozcházet, protože vláda místo toho, aby do toho zakomponovala ČEZ, což my jsme chtěli a měli bychom celý ucelený řetězec s přidanou hodnotou pod kontrolou - těžba, zpracování a ve finále i výroba finálních produktů - se gigafactory úplně nelogicky připravuje někde u Plzně, kde to nikdo nechce, kde se to naservíruje za 10miliardovou podporu v rámci pobídky nadnárodnímu subjektu a za dalších několik miliard korun se tam připraví prostředí, to znamená, bude se tam likvidovat letiště, a já nevím, co všechno se v tom bude činit. Takže utratíme skoro 20 miliard korun, ČEZ tam nebude, ztratíme unikátní příležitost dokončení toho řetězce, a ještě to budeme mít v místě, kde si to nepřejou ani místní obyvatelé, kde si to nepřeje ani místní byznys a kde si to nepřejou ani provozovatelé toho letiště. No, tak to je opravdu padlé na hlavu. Takže toliko k lithiu.

A informační technologie? V tom má pravdu Hospodářská komora, Svaz průmyslu, asociace a ostatní. Například umělá inteligence, co jste udělali proboha pro umělou inteligenci? Snad se shodneme na tom, že to je dneska zcela zásadní věc, která bude hýbat světem, a že jsme v ní vždycky byli dobří na úrovni výzkumu, na úrovni startupových firem, na úrovni všech těch, kteří vytvářeli algoritmy, a tak dále. Já jsem s nimi objel kus světa ještě s panem premiérem Babišem tehdy, byli jsme ve Spojených státech, ukazovali jsme naše šikovné firmy a získávali jsme za to solidní respekt ve světě. Co se pro to dál udělalo? Tehdy jsme představili strategii umělé inteligence. Jak je daleko? Já vám řeknu, jak je to daleko. Víte, kolik je v České republice výzkumných projektů velkých, které podporuje stát? Víc jak stovka, myslím 106 asi. A zeptejte se, kolik z nich je takových, které podporují umělou inteligenci? Já vám odpovím: nula! Vy jste to dotáhli do situace, že tam nemáte ani jeden projekt, který by podporoval umělou inteligenci, a to jich tam je podporovaných více jak stovka. Tak to je ta podpora nových technologií! Nevím, co už je na vyšší úrovni, než je umělá inteligence. Proboha, proč tam není aspoň jeden? Nechápu vůbec. A mohl bych jít dál a dál.

Dobře, ale pojďme zpátky. Vláda pochopila, že je zle, vysvědčení katastrofální od firem, tak narychlo svolala tiskovou konferenci a tam si před nastoupenou jednotkou přátel, s Asociací svazů a tak dále, slíbili, že už budou hodní. Jinými slovy, že budou podporovat investice, že budou podporovat inovace, že budou podporovat pracovní trh a tak dále. Znovu říkám: investice, inovace byly základem naší hospodářské politiky a můžete nám vyčíst leccos, můžete na nás křičet, kopat do nás, můžete se nám vysmívat, ale nemůžete nám vyčíst to, že jsme neinvestovali, že jsme nepodporovali inovace. Stojím si za tím a kdykoliv si to před kýmkoliv obhájím. Ale vy jste řekli: Dobrá, my taky půjdeme touhle cestou. Na to nelze nic jiného říct, než že to je správné rozhodnutí, kdyby ten samý den - kdyby to bylo aspoň o něco později, ale ten samý den, dokonce si troufám tvrdit, možná v těch samých hodinách - nepřišla depeše z Ministerstva financí v podobě nového rozpočtu, návrhu na rok 2024. Takže na jednu stranu pan premiér tvrdí, že jsme na křižovatce a že podpoříme inovace, investice a pracovní trh, jinými slovy firmy, tomu rozumím, a v tu samou chvíli přijde zpráva z Ministerstva financí, která říká, že se nejvíce budou snižovat výdaje na dopravě, to znamená na investicích, na vzdělávání, na výzkumu a ještě že se díky růstu cen regulované složky energií zásadním způsobem zvýší ceny energií, jinými slovy proti konkurenceschopnosti firem. No, to byste nevymysleli hůře. To přece nemůžete myslet vážně! Jak je možné, že pan premiér jako muž číslo 1 v té vládě říká A a pan ministr financí - připusťme, že by to byl muž číslo 2 ve vládě - říká něco úplně, úplně jiného, ale úplně kategoricky! Jsme zase u toho, co jsme říkali, jak je nutné to vyvažovat. To znamená, na jednu stranu škrty, na druhé straně zvyšování daní a současně udržení nějaké míry budoucího růstu. Úplně jste na to rezignovali.

Pojďme se podívat na to, co jste udělali s tím výzkumem. Snížili jste výdaje na aplikovaný výzkum po mnoha a mnoha letech, naprosto brutálně. Proč tady máme paní ministryni pro vědu? Proboha, co jste pro vědu a pro výzkum udělali? Já vám řeknu co. Máte nového ministra, nebo v tomto případě ministryni, nabrali jste desítky úředníků na Úřad vlády, máte tam dva nové politické náměstky. Výsledek je ten, že dáváte méně zdrojů, než jsme dávali my. Výsledkem je to, že nejste schopni rozlišit ani prioritní oblasti. Ukázal jsem to na umělé inteligenci, kam nedáváte vůbec nic, ale podporujete dalších sto jiných oblastí a výsledkem je to, že proti vám píší petice vědci. To tady nebylo za posledních, já nevím, patnáct, dvacet let, naposledy někdy kolem roku 2010 si vzpomínám, že to bylo tak. Nyní zde máte petici tisíce vědců, kterým bouchly saze ve smyslu toho, když viděli, jak paní ministryně přistupuje ke změně zákona, kdy jim odebíráte jejich pravomoci a posilujete opět stát. Opět ten socialistický přístup, já tomu říkám socializace vědy.

Jak jste to udělali ve vzdělávání? Tam je to totální propadák. Já si myslím, že pan ministr Bek akorát stojí jako statista v tuhletu chvíli. O 11,6 miliardy méně než v minulém roce, a to tvrdíte, že budete podporovat vzdělanostní společnost, že tady podpoříte přidanou hodnotu, budoucí růst. Já si vzpomínám, když jsme podporovali školství jako málokdo - a vy to musíte vědět - tak tehdy, když jeden rok jsme nepřidali učitelům, jak bylo původně plánováno - a my jsme to zvýšili z nějakých 27 tisíc asi na 45, 46 tisíc, a určitě si vzpomínáte, že někteří členové vlády - jako dneska to vidím, seděli jsme na tripartitě, tehdy už to bylo zvednuté z těch 27 tisíc asi na 40 tisíc, průměrná mzda učitelů --- a my jsme říkali ten jeden rok, že bychom udělali menší pauzu a že bychom to ten druhý poslední rok dotáhli na těch 45, 46 tisíc, tak tenkrát lítaly hrnce. Víte, kdo byl silně proti tomu, abychom to nedělali? Zástupci byznysu, a ti řekli ne, je třeba, abyste i toto v tomhletom roce natáhli, takže jsme to nakonec udělali. Takže ve finále jak byznys, tak samozřejmě zástupci zaměstnanců byli pro to, abychom toto udrželi. Co jste udělali vy? Totálně jste to odrbali.

Takže nikoliv Havlíček, ale IDEA při CERGE, což je jedna z nejrenomovanějších výzkumných institucí v České republice, jasně tvrdí poté, co jste představili to, co jste představili, že pro udržení úrovně výdajů na regionální školství na HDP na úrovni roku 2023 by bylo potřeba v rozpočtu Ministerstva školství plus 10 miliard znovu vůči roku 2023. V tuto chvíli je ten návrh naopak minus 10 miliard. Znovu říkám, to neříká Havlíček, to říká IDEA při CERGE, což je jedna z nejrenomovanějších výzkumných institucí u nás v této oblasti. Pro návrh podílu výdajů státního rozpočtu na úroveň rekordního roku 2021, kdy jsme tehdy konečně dosáhli poprvé v průměru zemí OECD, je samozřejmě třeba 25 miliard vůči roku 2023, to znamená vůči současnému návrhu plus 35 miliard. Ještě jednou, vůči současnému návrhu potřebujete na školství plus 35 miliard, abyste docílili, víte čeho? Dobře poslouchejte, vaše programové prohlášení - vaše, nikoliv naše: "Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly průměru HDP alespoň na úrovni průměru zemí OECD" - což byl ten náš rok 2021. Takže abyste splnili vaše programové prohlášení, jenom říkám, udělejte jedinou věc, a to je to, co vám tady říká IDEA CERGE, přihoďte tam 35 miliard korun.

Druhá oblast, kterou úplně popíráte, to, co jste řekli, a to, k čemu vás vyzvali podnikatelé, a to je to, co jste udělali s dopravou. To je poprava ministra Kupky v přímém přenosu. Ten se opravdu v tuhletu chvíli může tak akorát vyfotit s vysokorychlostními vlaky s obrázkem za zády. Co jste udělali? Udělali jste to, že jste mu vytvořili bambouch na úrovni 35 miliard korun. Ano, v tuto chvíli mu chybí 35 miliard korun. Ne k tomu, aby rostl - na to už zapomeňme, ale k tomu, aby alespoň byl schopen splnit svoje závazky, které má. To znamená, z těch 35 miliard korun nutně potřebuje navíc 30 miliard korun do Státního fondu dopravní infrastruktury na investice a na údržbu, aby dosáhl alespoň hodnoty, kterou měl v roce 2023, alespoň té hodnoty. Mimo jiné ta hodnota odpovídá tomu, co má zazávazkováno, čili tam mu nic jiného nezbývá než tak učinit. Tak to je 30 miliard. A 5 miliard korun potřebujete na jízdné, které máte dneska nekryté, takže 35 miliard na Ministerstvo dopravy.

Co tedy nastane? Buď mu tam dáte ty peníze a splníte to, co jste tady slíbili - a to se nebavíme o nějakém růstu, to je jenom nezbytně nutné, co potřebuje, bez toho se nehne dál - anebo mu řeknete: Pane ministře Kupko, udělej to stejně jako v roce 2023, to znamená, půjč si peníze třeba u Evropské investiční banky, a jemu nezbude nic jiného, než to udělat. Takže budeme v situaci, kdy vy na první pohled si snižujete schodek - to je to farizejství, to je to, co mi strašně vadí. Tak to přiznejte: buď přiznejte to, že mu ty peníze nedáte, a pak holt tedy to bude odrbané na té dopravě - my budeme křičet, ale máte na to právo - anebo mu ty peníze dejte, ale proboha nedělejte to, že mu je nedáte, a on si je bude muset půjčovat. Vždyť za to zaplatí 5 % nebo 4,5 % úrokové sazby, ale co je horší, je to, že to samozřejmě na té dopravě bude muset někdo splácet, to znamená, z budoucích příjmů dopravy nebo z budoucích státních zdrojů bude muset primárně splácet tyhlety úvěry.

Hlavně mi neříkejte, že to je stejné jako PPP. Není to jako PPP. PPP projekt je dobrá věc, my to podpoříme. Myslím si, že v roce 2024 tam ještě pan ministr Kupka nebude mít z PPP nic, protože to nestihne připravit, ale připusťme, že na rok 2025 snad alespoň něco na té pětatřicítce bude, ale to v celkovém rozpočtu nebude rozhodně nějaká zásadní částka v tom daném roce. Hlavně PPP je na jiném principu, tam to současně i spravuje ten, kdo je v tom konsorciu, a tak dále. To znamená, je to něco jiného. Kde máme, prosím pěkně, dluhopisy slibované přes Ředitelství silnic a dálnic? Nevím.

Takže my tady na jednu stranu tvrdíme, kterak se bude investovat do dopravy a jak pan ministr Kupka potřebuje - a to je jeho tvrzení - 300 miliard korun ročně na dopravu. To je mimo jiné to, co tady tvrdí ti podnikatelé. Já mu to nerozporuji, já si do značné míry dovedu představit, že těch 300 miliard korun skutečně bylo nutných. Ale prosím vás, mně to připadá, že mluvím někde z Marsu úplně. Teď dostane 120 miliard s odřenýma ušiskama a zbytek, nějakých 20, 25 miliard, si musí potupně půjčit někde u Evropské investiční banky, a my tady hovoříme o 300 miliardách? Jsme normální? Tak si rovnou řekněme, že to je nesmysl, že 300 miliard nemůže získat, anebo vymysleme úplně nový systém financování dopravy, protože to není o tom, že se pan ministr Kupka bude handrkovat s panem ministrem Síkelou, jestli dostane 3 miliardy nebo 2,5 miliardy anebo minus 1 miliardu. On potřebuje 300 v následujících deseti letech v průměru na rok a dostává 120 miliard. Mimo jiné dostává méně, než kolik jsme dávali my, protože my jsme dávali 127 miliard. Dneska dostává 120 miliard a zbytek si půjčuje na trhu. Takže abychom byli úplně přesní, pane premiére: dáváte do dopravy méně, než jsme dávali my, jakkoliv se rozpočet tváří, že je lepší.

Energetika: výborně, vy na jednu stranu tvrdíte, jak dáváte do rukou firmám nástroje pro posílení konkurenceschopnosti, a současně nejenom firmám, ale i domácnostem jste se rozhodli, že opět zvýšíte ceny energií. Já vím, že to nemáte jednoduché, já vím, že jste v roce 2023 alokovali 80 miliard korun do podpory regulované složky energie. To je ranec, to uznávám, že je fakt vážná věc, a i chápu to, že s tím má pan ministr Stanjura docela starost. Ale pojďme si říct, proč jste tam dali těch 80 miliard korun - no proto, že jste potřebovali zatáhnout za ruční brzdu, když už ty ceny energií letěly strašně nahoru a nevěděli jste už, co máte dělat. Proč letěly ceny energií nahoru? Protože jste se nechali zlobbovat energetickými společnostmi, a místo abyste jim to zastropovali nekompromisně na bázi podobné, jako je věcně usměrňovaná cena tepla, to znamená, budeš mít pokryty náklady a k tomu přiměřený zisk, a k tomu bych změnil zákon alespoň na krátkou dobu, a stačilo by to v tom roce 2022, tak jste to pustili, nechali jste je vydělat neuvěřitelné peníze - nepletu-li se, 180 miliard korun byl výdělek energických společností, což je šestinásobek toho, co bylo rok předtím - a pak to komplikovaně daníte a nějakým způsobem zase přerozdělujete. Jinými slovy, vyhonili jste ty ceny extrémně nahoru, a také v důsledku toho máme nejvyšší růst cen energií nejenom za rok 2022, ale máme i nejvyšší ceny energií za rok 2023 přes kupní sílu.

Včera vyšly další aktuální tabulky, které každý měsíc představují společnosti, které jsou zřízeny regulátory evropskými, čili ověřené. Víte, jak jsme dopadli s elektřinou? Za prvních osm měsíců jsme v šesti měsících měli nejvyšší cenu elektrické energie přes kupní sílu a pouze ve dvou měsících jsme byli druzí nejhorší, jednou jsme byli druzí nejhorší v lednu a podruhé v červenci. Z tohohle důvodu jste se dostali do totální pasti. A pak už nezbylo než tedy zadotovat tu regulovanou složku. Ano, dneska jste v situaci, kdy nevíte co s tím, máte tam 80 miliard. Protože jste se rozhodli, že cenu za distribuci a za přepravu pustíte zpátky, to znamená, je to nějakých 38 miliard korun, a zbývá tam ještě podpora obnovitelných zdrojů, to je ten takzvaný dotační byznys, o kterém jste hovořili, jak ho ukončíte, tak ukončení dotačního byznysu rovná se to, že to přehodíte zpátky na spotřebitele a na firmy. Výsledek bude ten, že nám poroste cena regulované složky energie. Takže na jednu stranu klesá neregulovaná, na druhou stranu nám poroste složka regulovaná.

Mohli bychom jít dál a dál, ale já se zpátky vrátím k té výzvě těch podnikatelů. Já to zkrátím. Vláda neudělá nic a vysvětlím, proč neudělá nic, a je to pragmatický pohled. Za prvé proto, že v rámci hospodářské strategie k tomu, k čemu vás vyzývají oprávněně podnikatelé, nemáte ve vládě jediného člověka. To je realita. Jediný, kdo by možná měl šanci to zvládnout, má k tomu fundament, je pan ministr Síkela, jenomže ten to nezvládne za prvé proto, že už se dneska vidí někde jinde, za další proto, že si nechce dělat problémy, má svých starostí v rámci rezortu dostatek, a za další proto, že i kdyby se rozhodl, že se obětuje a že to začne řídit napříč jednotlivými rezorty - protože to není o tom, že to bude dělat v rámci pouze Ministerstva průmyslu - tak on na to nemá ten politický mandát. Vždyť vy ho nepustíte ani na ta klíčová jednání v rámci hospodářské politiky, rozhoduje se to někde na úrovni 5K, možná devítka, možná patnáctka, já už ani nevím, co tam všechno máte, ale v každém případě pan ministr Síkela na té vládě - a to musíte velmi dobře vědět - nemá to slovo. On není schopen to uřídit, protože když přijde na rezorty ostatní a začne jim říkat, co mají dělat, jak mají dělat v rámci hospodářské strategie, tak se mu vysmějí. To je prostě realita. Hospodářská oblast ve vládě je dneska otloukánkem. Takže nemáte člověka, který by to v té vládě udělal. Pan premiér Fiala na to nemá ani kapacitu časovou, a nemá k tomu ani kompetence, a ostatní lidé v té vládě - řekněte mi, prosím vás, kdo by to asi dělal? Jenom si to uvědomte. To není teď, že bych na ty lidi nějakým způsobem nasazoval - ti lidé k tomu nemají vybavení ani to nechtějí dělat. Takže nehrajme si na to, že zde dotáhneme nějak hospodářskou strategii. A za druhé proto, že vláda už na to, je mi líto, nemá čas. Ono to letí všechno, ale už máme téměř dva roky vládnutí a tyhle věci se mají dělat v prvních měsících. Za prvé proto, že máte slušnou podporu veřejnosti, za další proto, že ještě táhnete koaličně jakžtakž za jeden provaz. To jsou prostě reality, tak to je, a v dané chvíli se dá měnit. Vy jste první rok a půl, skoro dva roky prošvihli v tomto, prostě jste to nepředstavili, neudělali jste to a dneska nemáte ani jedno. Že byste táhli za jeden provaz, tak to se akorát tváříte, ale parta Rychlých šípů už skončila, to je realita, bude to čím dál tím horší před volbami a velmi dobře to víte. A co se týká podpory veřejnosti, ta je nejhorší za posledních třicet let, co tady kdo měl, čili tady už také žádnou hitparádu neuděláte.

Takže co z toho vyplývá? Není možné už na nic čekat. My jsme začali jednat s byznysem, my jsme začali jednat s vědci, my se začínáme potkávat s jednotlivými svazy, asociacemi a tak dále, na nic nečekáme a začínáme dávat dohromady - ano, novou strategii, říkejme tomu Země pro budoucnost II. Aktualizujeme to, co jsme už připravili na úrovni podpory investic do přidané hodnoty, na úrovni financování výzkumu, na úrovni vyhodnocování výzkumu, na úrovni infrastruktury start-upového a spin-offového prostředí, prostě to, co jsme už tady měli. A jako nadstavbu na to připravíme strategii průmyslovou, energetickou, dopravní a tak dále, pochopitelně vzdělávací. Něco z toho, co už zde bylo, něco z toho třeba i co jste udělali vy, ale v každém případě, kdo bude mít šanci tohleto spustit a začít realizovat, už nebude tato vláda, ať zde bude jakákoliv vláda, tak to bude v každém případě vláda příští, a protože my v té příští vládě chceme být, tak to začínáme dávat dohromady a věřím, že konečně snad i těm podnikatelům vyjdeme vstříc.

Toliko asi před tím, než začneme projednávat konsolidační balíček. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Abych si to ujasnila, nezaznamenala jsem ty návrhy bodů, ale možná jsem jenom nedostatečně dávala pozor.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Moje opomenutí, jak jsem se dostal do ráže. Takže poprosím, paní předsedkyně - první bod: Specifikace dotačního byznysu. (Předsedající: Ano.) Druhý bod: Výhled regulovaných cen energií. Třetí bod: Financování Ministerstva dopravy.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ještě k tomu výhledu. Výhled...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Výhled regulovaných cen energií. Třetí bod: Financování Ministerstva dopravy (Předsedající: Ano.) a čtvrtý bod: Financování aplikovaného výzkumu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A máte zájem i o pevné zařazení?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pevné zařazení po pevně zařazených bodech. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, děkuji. Nyní pan poslanec Růžička a následuje pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych si dovolil navrhnout bod Modernizace nadzvukového letectva a dovolím si ho navrhnout jako první bod po pevně zařazených bodech. Mrzí mě, že diskuse o tak závažném nákupu F-35 nebyla vedena před podpisem smlouvy na půdě Poslanecké sněmovny. Tak se to dnes pokusme napravit i vzhledem k tomu, že tento závazek bude muset plnit i následující vláda a vlády.

Víte, je neuvěřitelné, že místo politické diskuse se k vedení války vyjadřují vojáci. Já tady budu citovat jeden rozhovor z Práva a potom následně z Novinek, kde to asi někoho trklo do očí a radši to stáhl: "Kdybychom měli bojovat nad Ukrajinou nebo v případě napadení nad územím spojenců Pobaltí nebo Polsku, tak by měl gripen už dnes problémy, a to nemluvím o tom, jak bude zastaralý za deset let, řekl Právu pilot gripenu major Aleš Svoboda." Podle pana majora "má Rusko při hranicích s Polskem umístěny rakety dlouhého doletu, které v případě války mohou bezprostředně ohrožovat Českou republiku. Když budeme chtít ochránit náš vzdušný prostor," říká pan major, "tak v případě válečného konfliktu budeme muset v prvé řadě zničit tyto prostředky, a to s gripenem jistě nedokážeme," podotkl. Tak pan major asi zapomněl, že i Polsko má své letectvo, a jestli se nepletu, tak si také kupuje F-35. Rozumím, že pan major se chová jako obchodní zástupce Lockheed Martin, protože - a on to určitě dobře ví - má gripen schopnost nosit stejnou výzbroj proti pozemním cílům jako zmíněný letoun F-35. Ano, je pravda, že letoun F-35 je technologicky dál, pokud tedy jde o fúzi dat, ale tu stejně v současné době armáda nemá jak F-35 poskytnout a zpracovat. Je zajímavé, že pan major tady veřejně jde zcela proti plánům armády, protože předpokládá preventivní úder na území Ruska. Ano, jedná se o ten rozhovor, který poskytl Právu. Vojáci tedy veřejně hovoří o možné útoku na Rusko. Jen bych připomenul panu majorovi, že NATO je pořád obranný pakt, a o politických aspektech nerozhodují vojáci, jak to vidíme dneska, ale pořád politici. Tedy doufám, že to pořád platí.

F-35 je podle základních výrobních dokumentů stíhací bombardér a také jako stíhací bombardér ho všichni kupují. Jeho hlavní odstrašující silou je takzvaná stand-off munice, což jsou střely s vlastním pohonem, odhazované na vzdálenost stovek kilometrů. Světe div se, žádnou takovou munici armáda s plánovaným nákupem F-35 nenakupuje. Tak jasné, že logicky nevyužije základní úderný prvek tohoto letounu, tak pan major by misi v Rusku, o které hovoří, bohužel nesplnil ani s touto F-35. Všechny země, které mají letoun F-35, už mají nebo nakupují těžkou munici stand-off v různých systémech. Česká republika, jak bývá zvykem, je naprostá výjimka, protože kupuje pouze lehký systém. Tím nezničíte most, ale maximálně tak náklaďák. A teď je otázka, jestli na toto potřebujeme opravdu F-35. Jsme opravdu jediní, kteří tuto těžkou munici nenakupují.

Náčelník generálního štábu neustále zdůrazňuje - pátá generace, pátá generace, pátá generace. "Letadla F-35 budeme mít v České republice připravena v pohotovosti v roce 2035." To je za dvanáct let a já se ptám, nebude za dvanáct let už technologie páté generace dávno překonána? Nebudou třeba už v provozu letadla sedmé generace nebo osmé generace? Maďarsko třeba pátou generaci úplně vypouští. Prostě dvanáct let od objednání do dodání tohoto letadla je naprostá hloupost.

Dovedete si představit, že si před dvanácti lety objednáte Superb, zaplatíte a za dvanáct let vám přijde? A v jaké podobě vám přijde? V té podobě, co jste si ho objednali za ty peníze? Anebo vám přijde už v modernizované verzi, ale samozřejmě s přirážkou nových technologií, které tam budou? Prostě je tady spousta a spousta nejasností. Jen pro objasnění, v roce 2070 bude letadlo F-35 koncepčně staré sedmdesát let, bude to sedmdesát let starý letoun. Nechápu, že gripen podle vojáků po dvaceti letech je vrak a F-35 bude po padesáti letech to nejlepší z nejlepších.

Jinak bych připomenul, že dříve či později na každou zbraň bude existovat protizbraň. To samé platí i o neviditelnosti tohoto letounu na radarech. Samozřejmě že za dvanáct let už můžou být radary, které tento letoun budou detekovat. Víte, máme celou řadu členských států NATO, kteří F-35 nevyužívají - Španělsko, Maďarsko, Turecko, Slovinsko, Francie, Bulharsko, další a další. Chce tím náčelník generálního štábu naznačit, že tyto státy jsou méněcenné v rámci NATO, pokud nevyužívají letadla páté generace? No, spíš bych řekl, že nemají ambici letět bombardovat Moskvu.

Jelikož armáda se na sítích stala obchodním zástupce Lockheed Martin, a to ještě před jakýmkoliv politickým rozhodnutím a jednáním k těmto letounům a ještě před podpisem vlády, bylo by férové si tady na půdě Sněmovny říct něco i o gripenech, když je armáda veřejně dehonestuje. Máme tady nabídku švédské strany. Švédská strana nabídla českému Ministerstvu obrany, na začátku července zaslala mu nabídku. Zahrnuje prodloužení pronájmu flotily letounů gripen, kterou v současné době provozují vzdušné síly, včetně modernizačních balíčků a integrace nových zbraní včetně Meteoru. Součástí je také nabídka na dvanáct letadel Gripen E. Pokud se Česká republika rozhodne pokračovat v systému Gripen, Švédsko dodrží svůj slib ohledně nákladů na přesun aktuálně pronajatých stíhaček Gripen do vlastnictví České republiky, a to bez dalších nákladů. Celkové náklady kompletního řešení gripenů jsou třetinové oproti nákladům na pořízení, provozu F-35.

Je tady spousta otázek na Ministerstvo obrany. Gripen je schopen sloužit do roku 2040. Je tedy nutné překotně nakupovat F-35, u kterých je nejistý termín dodání? Vezměte si například Polsko, tam se dodávky zpozdily. Slovensko - chráníme jim vzdušný prostor, protože Američané také nedodali F-šestnáctky, (ke) kterým se zavázali, že je dodají v termínu. Je tam zpoždění, já nevím kolik, už dva roky? Bulharsko stále čeká na F-šestnáctky a tyto letouny jsou již těmito státy zaplacené.

Je stíhací letectvo naší prioritou? Celou dobu minulého volebního období jsme říkali, že pro armádu je priorita a závazek vůči NATO těžká brigáda, a teď se nám tady vylouplo stíhací a bombardovací letectvo. Bude Česká republika schopna včas připravit veškerý personál a infrastrukturu, kterou bude provoz F-35 vyžadovat? To je taky obrovská otázka. Víme, jakým způsobem se u nás staví, víme, jakým způsobem jsou u nás dodávky. A to by chtělo taky, aby nám Ministerstvo obrany - a ne v nějakém režimu utajeném, ale veřejně - řeklo, jakým způsobem se to bude plánovat, jak se to bude řešit, kolik vůbec bude firem schopných - s prověrkou - to postavit a za jaké peníze. Známe skutečně náklady, reálné náklady na provoz F-35? Zkušenosti, které mají okolní státy, které F-35 využívají, se liší o desítky procent.

Jak to bude s vlastními základnami? Bude nám stačit jedna? Budeme potřebovat dvě? Všichni velice dobře víme, že F-35 má třikrát silnější motor než gripen. Jak to bude v Čáslavi? Jak se podíváme do očí lidem, kteří budou nad hranicí hlukových hodnot? Jak se to bude řešit? To budou další finanční náklady. A já mám informaci, že zatím to nikdo neřešil. A říct, že gripen má stejnou hladinu zvuku jako F-35, tak tam popíráte veškeré zásady fyziky.

Jak to bude s vlastním výcvikem pilotů? Bude se platit něco nad rámec Spojeným státům, ještě když nám budou cvičit piloty? Těch otázek je mnoho.

Pořizovací náklady na F-35: často uváděná cena F-35 A - 77 až 80 milionů amerických dolarů - je opravdu spekulativní. Z nedávného zveřejnění zprávy amerického úřadu pro vládní odpovědnost GAO - tady bych připomněl, že to je úřad, který předkládá Kongresu USA, bezpečnostním výborům a výboru pro obranu jednotlivé zprávy o stavu letectva - tenhle úřad vypovídá, že takovou částku neplatí ani americké letectvo, to je hlavní zákazník. S veškerým vývojem, infrastrukturou a existující logistikou platí zhruba 110 milionů dolarů z kus a v případě exportu je cena mnohem vyšší. Jedna z posledních zpráv z GAO uvádí, že vývozní jednotková cena prostřednictvím programu zahraničního vojenského prodeje FMS je 177 až 205 milionů amerických dolarů.

Podívejme se na Švýcarsko. Švýcarská jednotková cena za 36 kusů F-35 je nyní uváděna ve výši 179 milionů amerických dolarů, což je o 20 % víc než při podpisu smlouvy. A všichni víme, jakým způsobem naši vojáci plánují. Vždyť víme, u projektů, které probíhaly, nikdy nebyla dodržena cena, vždycky se tam dalo 20 až 30 procent navíc, protože nikdo to nebyl za tu cenu schopen vyrobit.

Průměrná cena za letoun podle GAO činila v roce 2022 161 milionů dolarů. Cenu letounu samozřejmě ovlivňuje řada faktorů, přesto se nabízí otázka, jak přesně vybavené letadlo přichází v úvahu pro Českou republiku, pokud vyjednavači deklarují, že cena za kus je 80 milionů, 80 milionů dolarů. Já tomu rozumím, může to být nějaké holátko, kde potom budeme ty systémy dále dokupovat. Takže proto říkám, že ta cena je zavádějící. Co bude potřeba dokoupit vzápětí? To by také bylo dobré, abychom věděli.

GAO informuje o tom, že existuje rostoucí riziko eskalace nákladů až do roku 2030 a po roce 2030 zůstává růst nákladů neznámý. Většina partnerů a zákazníků proto snižuje počet jednotek, které hodlají koupit. Pokud Lockheed Martin tvrdí, že provozní náklady budou v roce 2025 činit 25 000 amerických dolarů za letovou hodinu, opomíjejí fakt, že se jedná o čísla vycházející z ekonomických podmínek roku 2012. Americký Úřad GAO v souladu s ostatními operátory ukazuje na zcela opačný trend. Současné náklady na letovou hodinu v US Force jsou 42 000 amerických dolarů. Čísla ve zprávě však ukazují, že snižování nákladů na jednu letovou hodinu je velmi nepravděpodobné, naopak se spíše budou ještě zvyšovat. Programová kancelář US Force navíc dospěla k závěru, že s těmito náklady na údržbu je program F-35 neudržitelný dokonce i pro největší a nejbohatší letectvo na světě, jakými jsou Spojené státy. Nyní hledají jinou platformu, která by nahradila například F-16. Řešením by bylo zvýšené využití simulátorů. Toho lze dosáhnout díky jakékoli konkurenční platformě, ale co je nejdůležitější - snížilo by to odstrašující přítomnost stíhaček ve vzduchu.

Zkušenosti z jiných zemí - máme ty zkušenosti. Švýcarsko počítá s tím, že každá F-35 bude vyžadovat víc než 10 milionů amerických dolarů ročně na provoz a údržbu. Norsko jako současný provozovatel hlásí, že původně odhadovaný rozpočet bude až dvojnásobný. Obě země prokazují provozní náklady mnohem vyšší než současných 44 000 amerických dolarů pro exportního zákazníka s menším počtem letadel, než mají letecké síly Ameriky. Aby toho nebylo málo, v průběhu času se ukazuje, že plně schopno plnit mise je méně než 50 % F-35. Americký GAO předpokládá, že v roce 2030 bude dokonce 43 % flotily uzemněno, a to nejen kvůli potřebě opravy či kompletní výměně motorů, které se již dnes jeví jako nevyhovující. Takže my, když si koupíme 24 letadel, polovička nám jich nebude schopna létat, a budeme využívat zase deset, dvanáct. To pro jakéhokoli provozovatele znamená, že pouze polovina flotily může v případě potřeby vzlétnout k plnění bojových misí.

Mluví se tady nebo mluvilo se v tisku také o úpravě infrastruktury, kde to bylo bagatelizováno pouze na to, že stejně bychom opravovali dráhu. Nákupem F-35 to tedy neskončí. Oficiální zprávy a zpravodajské články z USA a Spojeného království informují o nákladech spojených s udržením a potřebnými modernizacemi jejich operačních základen - letišť, aby bylo možné letadla provozovat. Stejná situace je i v Německu. Je třeba vytvořit novou infrastrukturu, jako jsou zpevněné úkryty, zařízení na ochranu před bleskem, speciální bezpečnostní požadavky, stejně jako delší a širší přistávací dráhy potřebné pro provoz F-35. To vše představuje dodatečné průměrné náklady v řádu 600 milionů amerických dolarů pro každou základnu.

Sám bývalý velitel vzdušných sil pan generál Petr Mikulenka odhadoval cenu za pořízení a provoz F-35 na 400 miliard korun. Ta informace, že nás F-35 budou stát 122 miliard, tedy není přesná. Pokud budeme tyto letouny provozovat třicet let, hlavní položkou budou náklady na provoz, a ty jsou dvakrát až třikrát vyšší než náklady na pořízení. Pro větší země s více základnami jde o značné náklady navíc. Situace v České republice nebude jiná. 21. leteckou základnu bude potřeba od základů přestavět a v případě záložního letiště v pardubické základně s největší pravděpodobností vůbec nebude vhodná jako náhradní základna pro F-35 jak z bezpečnostních důvodů, protože je to částečně civilní letiště, ale také proto, že se nachází ve městě. A zase se jedná o hlukové limity.

Četné zprávy ze zemí, které aktuálně F-35 provozují, uvádějí potřebu velmi nákladné generální opravy letecké základny, aby zde bylo možné stíhací letouny F-35 provozovat. Uvedení F-35 do provozu bude vyžadovat obrovské investice a mnoho nových staveb, které navíc nebudou moct provádět s největší pravděpodobností české firmy, ale pouze ty se speciálním povolením a prověřením americké strany, což představuje velké riziko z hlediska časového harmonogramu pro případnou přestavbu základny.

Možnosti rozšíření základny jsou přitom omezené a je potřeba vzít v úvahu, že jiné platformy než Gripen vyžadují také mnohem rozsáhlejší zázemí pro personál a logistiku. Gripen přitom mohou udržovat a připravovat na další misi jen tři technici oproti patnácti až devatenácti technikům u F-35, a také lidé s jejich výcvikem stojí velké peníze.

Chtěl bych vás ještě jednou požádat o zařazení tohoto bodu, protože by bylo dobré, aby na půdě Poslanecké sněmovny se o takto velké investici jednalo. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Kubíček ještě posečká, protože jsou dvě přihlášky s přednostním právem - nejdříve paní ministryně Černochová, následuje pan předseda Babiš.

Jenom přečtu jedno oznámení. S náhradní kartou číslo 32 bude hlasovat paní poslankyně Berkovcová.

Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím reagovat na to, co tady zaznělo z úst pana poslance Růžičky. Respektuji to, že on samozřejmě žádá o zařazení tohoto bodu na program, ale protože řada dotazů tady zaznívala i včera, tak je možná vhodné, abych tedy reagovala na kolegy nyní tak, aby třeba někteří další, kteří chtějí vystoupit s něčím podobným, aby zvážili, jestli skutečně toto je ta platforma, kde se o nákupu letounů F-35 máme bavit. (Pan poslanec Růžička odchází ze sálu.)

Dovolte mi na úvod, abych tady uvedla na pravou míru první lež, kterou tady pan poslanec Růžička řekl, že je nějaká smlouva podepsaná. Žádná smlouva podepsaná není, bude teprve jednání vlády a já nyní společně se svými kolegy absolvuji jednotlivá jednání, ať už s kolegy z vlády České republiky, nebo i se zástupci opozice.

A chtěla bych se zeptat, prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, pana poslance Růžičky, jestli si pamatuje, co dělal v pondělí od 18 hodin večer? On tady není, on není moc velký hrdina, takže vždycky tady něco někomu řekne a pak odejde. Od 18 hodin, vážené kolegyně a kolegové, pan poslanec Růžička seděl na Ministerstvu obrany, respektive na jeho Generálním štábu společně s některými dalšími kolegy za přítomnosti náčelníka Generálního štábu, vedení Armády České republiky a vedení Ministerstva obrany a slyšel kompletní prezentaci, která se týkala možného nákupu letounů F-35 včetně všech těch věcí, které se lživě objevují ve veřejném prostoru. A myslím si, 100 % věcí, které tady dneska on opět jako mezek opakoval, jsme v pondělí vyvrátili, protože skutečně náš rezort tomu věnoval velkou energii. To, že neříkáme ty věci v rámci teď toho vyjednávání, to je přece logické, protože ještě je před námi rozhodnutí v rámci Bezpečnostní rady státu a vlády České republiky.

Pokud tady pan kolega Růžička řekl a obvinil armádu, že je agentem společnosti Lockheed Martin, tak bych na to tedy chtěla opáčit, koho je agentem pan poslanec Růžička? Je tedy agentem společnosti Saab, která tady zastupuje společnost Gripen? Když na to má takto vyhraněné názory a ví - pan poslanec Růžička ví, že tady neříkal pravdu, on to ví, ale zřejmě musel.

Já bych chtěla poprosit pana předsedu hnutí ANO Babiše, aby, když ho požádám o schůzku a chci mu prezentovat opravdu tento ojedinělý projekt, který se týká všech dalších vlád, aby tam posílal na ta jednání opravdové odborníky. Dva ze tří, které jste, pane předsedo Babiši, prostřednictvím paní předsedkyně, poslal, těmi odborníky byli. Je to kolega Kubíček, který také byl stíhacím pilotem, a je to pan předseda výboru Metnar, a já bych byla velmi ráda, pokud já vás o něco poprosím, abyste tam opravdu posílal lidi, kteří chápou psaný text, kteří chápou i to, co se na tom jednání říká (Poslanci ANO 2011 bouchají do lavic.) a kteří tady nelžou před veřejností, přestože ty informace mají pravdivé. Pane předsedo Babiši, prostřednictvím paní předsedkyně, to jednání trvalo tři hodiny. Pan Růžička se po hodině a půl z toho jednání zvedl a už se na něj nevrátil. Popsal jednu A čtyřku dotazů, žádný dotaz na tom jednání nevznesl. Žádný dotaz! Dotazy vznáší teď tady? Je tohle seriózní jednání? Na generálním štábu bylo opravdu vedení armády a pan Růžička mohl dostat veškeré informace, které ho zajímaly, a dostal by je, stejně jako je dostali kolegové Kubíček a kolegové Metnar, ale pan Růžička o to neměl zájem. On měl zájem jenom tady vystoupit a opět napadat a obviňovat Ministerstvo obrany a Armádu České republiky.

Jestli si pan Růžička neuvědomuje, že tento typ letounu je samozřejmě důležitý i pro naši obranu z hlediska PVO, protivzdušné obrany, což tam také jasně zaznělo, a říká, že to najednou je nějaká nová priorita, tak zřejmě nikdy nečetl žádné strategické dokumenty, které naše armáda má, protože ve strategických dokumentech právě PVO je jedna z těch nejdůležitějších věcí, které musíme v budoucnu také řešit vedle stíhacích letounů, které samozřejmě že máme v našich strategických dokumentech. A když tady zmiňoval pana generála Mikulenku, pan generál Mikulenka to moc dobře ví. Mimochodem, pan generál Mikulenka pro to vojenské doporučení, které se zadávalo v roce 2019 ještě za pana ministra Metnara, a trvalo vypracování tohoto vojenského doporučení dva roky, tak pan generál Mikulenka vojenské doporučení v závěru, ve kterém byl nákup F-35, odhlasoval na generálské radě, jsou na to důkazy. Takže opět tady někdo argumentuje něčím, co je úplný nesmysl.

Já si myslím, že bychom se měli zpátky vrátit k jednacímu stolu. Já tímto, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, co nejsrdečněji zvu pana předsedu hnutí ANO Babiše, klidně znova ještě s kolegou Metnarem, Kubíčkem, třeba ještě možná i pro zopakování, protože opakování je matka moudrosti, i s panem poslancem Růžičkou. Klidně si to pojďte poslechnout ještě jednou. My opravdu tu prezentaci máme pro vás připravenu. Samozřejmě že se budu obracet i s prezentací na zástupce dalšího opozičního hnutí - hnutí ANO (SPD?). Chci v tomto duchu oslovit i pana Tomia Okamuru a pana Radima Fialu, aby i oni pravděpodobně s kolegou Víchem měli stejné informace jako kolegové z ANO, a jsme skutečně připraveni tu věc s vámi diskutovat. Nikdo vám nechce ani nic lhát, ani vám nechci nic zatajovat. Ale prosím, prosím opravdu, prostřednictvím pana místopředsedy, pane Růžičko a ostatní kolegové, přestaňte tady šířit dezinformace a lži. Vy přece víte, jak to je. Vy i víte, jaké ty ceny navrhuje Gripen, vy i víte, jaké ty ceny, konečné ceny, protože jste ty ceny - dostali jste tu informaci, jaké ceny budou v případě, že se vládla rozhodne pro nákup letounů F-35.

Takže ještě jednou, já vlastně jsem ráda, že to tady pan kolega Růžička otevřel, protože jsem měla příležitost poprosit znovu pana předsedu Babiše, aby tu prezentaci tedy od nás přijal, aby slyšel všechny věci, které se týkají ať už toho užívání, nebo i budoucího personálu, nebo aby hlavně viděl, protože samozřejmě že se vyzná v těch obchodních záležitostech možná víc než třeba kolegové, kteří spíš rozumí armádě, tak aby viděl to srovnání, aby viděl srovnání, které je v podobě letounu F-35, s tím, co jsme jako neoficiální, ale vlastně oficiální písemnou nabídku obdrželi od zástupců společnosti Gripen. Tady můžu všem kolegům říct, že nabídka společnosti Gripen je méně výhodná a je dražší než nabídka na nákup letounů F-35. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců vládní pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Babiš. Jenom podotýkám, že jsme v návrhu změn programu schůze. Každý s přednostním právem může mluvit k čemukoliv, ale viděl jsem zde některé faktické připomínky. Není možné teď faktické připomínky akceptovat. Takže prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážení spoluobčané, dámy a pánové. Já jsem se přihlásil, abych vlastně informoval občany, jak reagovala nová totalita, a samozřejmě média, na můj včerejší projev.

Paní ministryně, prosím vás, já s tím souhlasím. Já nejsem expert, ale musíte pochopit, když my čteme titulky, že ta letadla budou stát 400 miliard a že Gripen to nabízí zdarma, nebo prodloužení zdarma, tak samozřejmě se nás ptají i občané, proč to podporujeme, když nejsou peníze na školy a když nejsou peníze na nic, a samozřejmě 400 miliard je moc. Takže ano, my spolu komunikujeme. Já určitě tady nechci řešit letadla, proto jsem se ani nepřihlásil. Kolega Růžička myslím, že vystupoval s nějakými informacemi, tak my jsme si psali. Já jsem skutečně poslal naše experty: Metnar, Kubíček, Růžička na to jednání. Potkáme se určitě i jako vedení hnutí, ale pochopte tu situaci. Vy jste silná ministryně, vy si všechno vybojujete, vy si všechno vykřičíte, a já jsem vám už x-krát říkal, že už jste splnila roli, tak zkuste být ministryně zdravotnictví (Potlesk poslanců ANO 2011.), kde je ten člověk, který ničí zdravotnictví. Zdravotnictví přichází o peníze. Nebo školství. Tak fajn. Ale pochopte tu situaci, že my - a my jsme odsouhlasili 2 % HDP v domnění, že ten rozpočet nebude vypadat tak, že jenom armáda má všechno. A pokud také i stále mluvíme o válce a já slyším, že ta letadla jsou na to, abychom útočili, ale na té obraně... Fakt to nechci řešit, prosím vás.

Já se chci vrátit k té nové totalitě a k tomu, co zase ta naše slavná média dneska napsala, a já už to říkám, že vždycky čtu monitoring nalačno, ale dneska to nebylo až tak hrozné. Ta nová totalita, a bohužel už tu není paní předsedkyně - vlastně včera nechtěla, abych mluvil. Já mám právo s přednostním právem mluvit o čemkoliv a mám právo i nenavrhovat ty body, nenavrhovat. Tak vy normálně nejenom, že my nemůžeme už pořádně mluvit, ani tady nemůžeme mluvit, v médiích - a první bod, který tady navrhnu, bude zrušení poplatků veřejnoprávních médií, a vysvětlím proč! (Potlesk poslanců ANO 2011.) Takže ještě jednou, poslední informace, článek ČTK 7. října 2015: "Kalousek se pokusil o obstrukce, hovořil tři hodiny, schůze Sněmovny tak musela být přerušena." To bylo za Sobotkovy vlády. Takže zakladatel TOP 09 - asi paní Pekarová zapomněla, kdo ji založil, a mně včera skákala do řeči a říkala: Navrhněte bod! Navrhněte! A paní Pirátka zase v tom pokračovala. Takže, prosím vás, bylo by dobré, kdybyste aspoň nás tady nechali mluvit, když už máte všechno.

Pan ministr Baxa - jsem rád, že jste tady, vy zase korumpujete Českou televizi, vaši Českou televizi. To je vaše provládní Česká televize. A proč bychom měli platit vyšší poplatky? Proč? Já jsem jako poslanec tady navrhl 9. září 2022, návrh poslance Andreje Babiše, a dobře poslouchejte, důchodci a zdravotně postižení jsem navrhl odpuštění rozhlasových a televizních poplatků, aby to tito lidé neplatili. Tak samozřejmě ten zákon nikdy nebyl projednán, já jsem navrhoval účinnosti 1. ledna 2023.

Vy jste, pane ministře, řekl, a tady je článek z 3. 7. 2022: "Vláda nechce zvyšovat televizní poplatky, prohlásil ministr kultury." Jste to vy, pan Baxa, jste to vy, ministr kultury, Baxa, to jste vy. Co říkáte v Otázkách Václava Moravce, to je hlavní součást provládní nové totality, ne? On by si tam měl dát vizitku 5K, ať si tam dá tu cedulku. Řekněte Moravcovi, že zastupuje 5K, to je ta vaše totalita. Takže vy normálně korumpujete Českou televizi a navrhujete navyšování poplatků. Vy jste tady řekl 3. 7. 2022: "Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí to v současné době takto otevřeně říct. Myslím, že jsou k tomu správné důvody." To jste řekl, ne?

Podstatnější bude složení kontrolního orgánu České televize, podstatnější bude, jaký tam budete mít vliv, jak si to tam zase všechno zorganizujete. Já nechápu - vy jste jednou řekl, že nechcete navyšovat poplatky, tak proč teď to navyšujete? Já vím, proč, to je normální korupce, vy si normálně kupujete tu Českou televizi. Vždyť je provládní, ty pořady, co tam byly. Včera večer zase pan Železný... Vlastně jaký byl včera výstup z toho mého vystoupení? To je úplně neuvěřitelné, jak ta média zase opisovala.

Odbočím. Včera, tady je divize Seznam Zprávy, to je Právo, Novinky: takže obstrukce - Babiš šest hodin řečnil a Agrofert označil za svoji firmu. Přestavte si, Babiš včera ve Sněmovně patrně omylem označil koncern Agrofert za svou firmu, když prohlásil, že koalice zneužila politického... To je neuvěřitelné. Ti novináři, oni nemají ani elementární znalost lex Babiš I a II? Vy nevíte, že majitelem Agrofertu je Babiš a tu firmu vložil do svěřeneckých fondů, takže nemám právo vůbec s tou firmou mluvit, ani ji řídit? Ani to se nenaučili ti pisálkové, všichni to opisovali. Dodala ČTK: "Agrofert označil za svoji firmu omylem." Ne omylem. Agrofert je moje firma, akorát ji teď nemůžu řídit, protože jste přišli s lex Babiš I. Co je lex Babiš I? No, Babiš nemůže být ve vládě. Dejte si štuple (?), když to... abyste dobře slyšel. To je neuvěřitelné, všichni to opisovali. A pan Železný z České televize to samozřejmě včera, když tam byla Dostálová, řekl, moderátor: Dlouhá léta se AB snaží dávat najevo, že Agrofert nemá ve svých rukou, a dnes řekl, že má. Neřekl jsem, přestaňte lhát, Česká televize. Já jsem řekl, že Agrofert je moje firma. A tady tahle novodobá totalita, a skutečně pan premiér mluví jako Jakeš, Karel to říká dobře. Tak vlastně zase jste lhali včera, jo? Takže zase - takže ano, Agrofert mi patří, takže zase blbě. Titulky, že jsem označil firmu... tak se to naučte, vy pisálkové, kteří o tom píšete, že je něco jiného něco vlastnit a jiného, když to dáte do fondu, a to neovládám, a ze zákona. Vždyť jste mě za to chtěli nechat zavřít. Ano, účelově! Zase jsem byl vyšetřován. Vaše nová totalita! Doufejme, že se to naučí i pan Železný a ostatní, kteří o tom psali a opisovali.

Takže vrátím se k tomu zákonu. Vy chcete korumpovat zase - nevidím důvod, proč bychom měli navyšovat poplatky. Proč? Ti lidé nejsou slepí, oni vidí, co ta Česká televize předvádí, iRozhlas, to je hlavní kádrová zásobárna Seznamu potom. Všichni ti hejtři odcházejí do Seznamu a tam píšou, co je potřeba. Ten návrh je - já už jsem navrhoval to zrušit. Mluvil jsem o tom včera. V Německu se to mění, v BBC, a zkrátka nevidím důvod, abychom navyšovali poplatky. Proto navrhuji bod, aby se zrušily.

Tahle nová totalita a média postupují společně. To je vidět, jak oni mluví, jak kladou otázky a o čem mluví. A ta strategie je jaká? Zkuste se zamyslet, co všechno ti novináři teď říkají. Jak byste to dělali vy, opozice? Jak byste to dělali vy? Proto druhý bod schůze navrhuji projednat prohlášení stínové vlády hnutí ANO: Udělejme z Česka opět zemi pro budoucnost. Tak, vážení pisálkové, tak si to přečtěte. (Potlesk.) Přečtěte si to, tady to máte. Naše vláda vedená Havlíčkem a dalšími našimi ministry může nastoupit zítra, vždyť jsme tam byli. A když se ptali Stanjury, když byl v opozici, jak byste to dělali vy, tak Stanjura říkal: No tak to je problém vlády, ne? Co my máme co navrhovat, už jsme vám toho dost navrhli, taky to kopírujete postupně. Takže to je druhý bod.

Třetí bod. Tady je výkaz naší vlády, ironicky jsme to nazvali: Může za to Babiš a jeho vláda. Toto naše vláda udělala a měli jsme smůlu ty dva roky. Takže to můžeme projednat, když tedy pan premiér je na křižovatce a neví, jestli má jít doleva, nebo doprava, nebo na zelenou, protože je úplně zmatený a probudil se. On, předseda ODS, přichází s nějakou vizí. On, který seděl ve vládě, v proputinovské vládě seděl, a vykládá nám ty nesmysly o Dukovanech a co my jsme všechno. On, který reprezentuje stranu, která tady všechno zprivatizovala, všechno je pryč. Takže to je třetí bod. A já jsem přesvědčen, že ty tradiční strany, kdyby měly napsat, co tady udělaly od revoluce, tak si myslím, že asi těžko něco napíšou.

Paní předsedkyně Pekarová zase tady lže, to je strašně vtipné, že Pekarová říká: Všichni víme, že z jeho strany to není jinak než... on má k Agrofertu ten vztah, že chce, aby se mu dařilo nejlépe. Představte si, to je ale objevná myšlenka, že Babiš chce, aby se... Co jsou to za nesmysly? Paní Pekarová nám také oznámila, že obsluha státního dluhu nás vyjde na 90 miliard. Ano, a proč tedy jí pan redaktor neřekl, že když jsme my byli ve vládě a já jsem byl ministr financí, tak jsme od roku 2013 do roku 2017 absolutně snížili dluh z 1 683 miliard na 1 625? Za naší vlády včetně covidu se navýšil dluh o 841 miliard a tato vláda počítá, že do roku 2024 dluh vyroste o 1 000 miliard. Tak o čem to mluví paní Pekarová? Vždyť vy to zadlužujete. Vy jste říkali, jak to všechno budete umět, jak dáte do pořádku veřejné finance. Takže vy tady extrémně zadlužujete naši zemi. Ale samozřejmě všichni jsou postiženi tou chorobou pana premiéra, a včera jsem vysvětlil, jak se jmenuje - bájivá lhavost nebo mýtománie. O tom to je, nejprolhanější vláda v historii této země.

No, takže pan premiér - a skutečně si myslím, že Karel má pravdu, že mluví jak Milouš Jakeš - zase byl včera ve Frekvenci 1 a říká, že něco mu tu nesedí. Jemu něco nesedí, jemu se nelíbí zisky některých potravinářských firem. Tak já už nevím, proč to pan premiér stále opakuje. Stále jediné, co je, že opakuje, že údajně měly některé agrofirmy velké potravinové zisky, 200 milionů. No, pane premiére, a co ty řetězce? Tady máte jeden řetězec, který měl v roce 2021 6,11 miliardy a další 2,93 miliardy, co na to říkáte? Proč neřešíte, kolik měly zisky banky, kolik měli zisky zbrojaři? Toto je pravicová vláda, nebo je to nový komunistický lídr Milouš Jakeš? Jak mluvil - ta Hanička Zagorová, Janda má tolik peněz... Co to je? Toto je ODS? To je pravicová strana?

Prosím vás, pane premiére, vždyť Klaus mluví o mateřské školce, i ten Kalousek. Vždyť vy tomu vůbec nerozumíte, vy jste politolog, vy ekonomickým věcem vůbec nerozumíte, tak proč se k tomu vyjadřujete? Proč stále opakujete ty lži, proč vůbec někoho napadáte? Vždyť vy žijete z těchto firem! Agrofert odvedl včetně odvodů 5 miliard, možná některé ty tisíce dostáváte ve vašem platu, výplatě, i paní Pekarová, tak co to je tohle? Co to má být? Tomu nerozumím. Stále opakujete ty lži, včera znovu na Frekvenci 1. Tak prosím vás, zkuste navštívit ty firmy. Včera pan premiér komentoval, že údajně to vyvolává nervozitu u Agrární komory, nebo Havlíček, že to vyvolává nervozitu. Já nevím, u koho. Nervozitu vyvolává u všech podnikatelů, že vy tady útočíte proti podnikatelům, vy, údajně pravicová strana. Vždyť Klaus i Kalousek říkají, že jste absolutní amatér a nekompetentní, že tomu nerozumíte. Ale vy to budete stále opakovat a budete stále útočit na tyto firmy. Vy, kteří jste zničili ten sektor, kteří jste zničili - kolik je tady podnikatelů v potravinářství? Buďte rád, že tady někdo vůbec ty potraviny vyrábí. To neznamená, že když jsou plné obchody teď, že to tak bude vždycky. Takže panu premiérovi něco nesedí. Já jsem ho už jasně vyzval, i když zneužívá svou pozici a tvrdí, že Finanční úřad to má zkontrolované - ať to zkontroluje, ale ať je to veřejné. Ať jde do těch firem a řeknou lidem, za kolik české potravinářské firmy prodávají zboží do řetězců. Kdo tady může za vysokou cenu potravin? No vy, samozřejmě, vy. Vy jste nechali vydělat výrobcům elektřiny stovky miliard. Stovky miliard! To je vaše dílo. Vy jste způsobili inflaci, a pokud to nevíte, na výrobu potravin se taky používá elektřina. Možná je to pro vás novinka, ale je to tak. Takže inflace je za vámi, vám to vyhovuje, ceny potravin jsou za vámi. Když už vás vezli tím vlakem do Kyjeva, Morawieczki, tak jste měl okopírovat, že na potraviny má nulu, DPH nula. My máme nejvyšší DPH na potraviny v Evropě. Opět, jste tam dva roky, je to vaše dílo a přestaňte už lhát. Přestaňte lhát a mluvte o ziscích bank a všech ostatních. Manipulujete stále a jste jenom posedlí, a kromě té nemoci, co máte, toho bájného lhaní, samozřejmě jste nemocný antibabišismem, takže znovu vystoupil a znovu ty nesmysly. Takže já nevím, pan premiér samozřejmě nevěří ani ÚOHSu.

A ještě k těm médiím. Samozřejmě že mění titulky, aby to bylo správné pro tuhle novou totalitu. Tady jsem si přečetl velice zajímavý článek od Bakalových pisálků - "Účet za korunové dluhopisy". Dobře poslouchejte. Korunové dluhopisy vymyslel Kalousek, Sobotka to odhlasoval, byl pro, a na základě toho mě vyhodil z vlády. Výmysl - poštvali na mě policii, Finanční úřad. Ano, to je ta nová totalita. Oni dneska rozhodují a posílají Finanční úřad a policii a státní zástupce. Všechno slouží jim jako za starých časů, když telefonovali přímo státním zástupcům a policii. No a tito pisálkové od Bakaly tady zapsali zase titulek: "Babiš vydělal stovky milionů". Jasně, zase je to o Babišovi, že mě vyšetřovali, a samozřejmě (z toho) nic není. Ale to podstatné, že jsem přišel s tím, aby tyto korunové dluhopisy, které se nedanily - výmysl z dílky Kalouska potvrzený Sobotkou - se zdaňovaly od 1. ledna 2020, a navrhla to naše vláda - to tam nenapsali. Proto vám říkám, vážení spoluobčané, nečtěte to, nečtěte vůbec. Lžou, manipulují, Ekonomie na prvním místě, a mě strašně teď baví ty debaty o tom, že konečně ten zlý Babiš - a samozřejmě jsem na to neměl žádný vliv - už nemá Mafru. No, tak bylo by dobré napsat, jak to tady bylo s médii od revoluce. Komu patřily Právo a Mafra v roce 1989, kdo je zprivatizoval a co se s nimi stalo. A víte, co se s nimi stalo? No, prodali to Němcům. A jak fungovala ta média? Fungovala tak, že Němec si bral dividendy a ti novináři byli ti mravokárci, oni tady určovali, kdo je hodný a kdo je špatný. Ano, oni to byli. Když jsem koupil Mafru a chtěl jsem, aby psali objektivně, to se jim nelíbilo. Takže to je ta historie.

Zkuste číst ta média, jestli někdo napíše v Ekonomii o tom, že Bakala vytuneloval OKD a my jsme ho zachránili, a okradl horníky o byty. Ne, to ne. Kolik tam bylo i předělaných rozhovorů a jak se to řídilo, a oni tady budou něco vykládat o hodnotách? Já jsem vám to včera řekl, že moje kolegyně pracovala s Bakalou šest let a zažila to, jak řval na ty dva mravokárce: Ještě jednou napíšete o ČEZu, tak vás vyrazím! O čem tady oni mluví? O čem mluví? Mafra byla nejsvobodnější médium. Kolik článků tam vyšlo proti mně, že nemůžu být prezident, Lidovky a tak dále. Takže oni teď vykládají, jak Babiš udělal všechno špatně, protože oni samozřejmě chtějí to, co bylo, že ten majitel vlastně se o to nezajímá, o ty lži, manipulace, o kampaně toho média. Jediný takový majitel je ten pán, který říká, že třetina našeho národa je dementní a že mladí jsou divní, když nevědí, že peníze se vydělávají prací. Někde se poflakuje po Švýcarsku, tady daně neplatí, má to na Kypru. A Seznam zprávy, tam je největší koncentrace, tam jsou ty časy, jak byly předtím, že majitel kašle na to, co se píše, rozhodují novináři a kážou nám tady ty jejich hodnoty, tak aby to bylo, a ten Babiš, jak to strašně tedy dělal špatně, kdy samozřejmě všichni vědí, že jsem do toho nezasahoval, všichni to vědí. Takže to je to k médiím.

Takže prosím vás, vážení spoluobčané, je potřeba skutečně vědět, že ty názory, kdo to píše, jak to píše, proč to píše, ti politologové, komentátoři a tak dále, takže ta nová totalita funguje. Hned reagovali, hned píšou nesmysly, že jsem se omylem přiznal, neznají ani základ.

Takže abych dlouze nemluvil. Ten první bod je Zrušení poplatku provládní, novototalitní České televize a rozhlasu. Druhý bod je - už se nás neptejte, jak bychom to udělali, vážení novináři, tady to máte - a za třetí je tohle, co my jsme udělali. Tahle vláda, když skončí, nebude moct napsat ani A čtyřku, že by něco udělala pro lidi. Nejhorší vláda, nejprolhanější vláda na čele s premiérem, který je nemocný ze lhaní a potřeboval by se skutečně léčit. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, pane předsedo, dávám to po již zařazených bodech. Po již zařazených bodech, ano? Dobře.

S přednostním právem se přihlásil pan ministr Dvořák.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se omlouvám, že zdržuju projednávání programu této schůze, která má naprosto zásadní body, které měly být projednány, ale zatím stále jenom posloucháme řeči o tom, co všechno v programu nechceme, nebo o něčem úplně jiném.

Nicméně opakovaně zde zazněvší souvětí nebo sousloví "nová totalita" mě vyprovokovalo k reakci. Já mám s totalitou, se skutečnou komunistickou totalitou, velmi intenzivní, osobní, a rozhodně ne povznášející zážitek, a proto mě uráží, když někdo, kdo má zásadně jinou zkušenost s totalitou, někdo, kdo totalitě sloužil, kdo na ní prosperoval, kdo s ní spolupracoval, tady dnes znehodnocuje význam slova totalita použitím výrazu nová totalita na současnou realitu. Kdyby tady skutečně byla totalita, nebylo by možné, aby opoziční poslanec šest hodin plival na vládu, nadával jednotlivým ministrům a vykřikoval cosi o tom, jací jsou to lháři a podvodníci. Kdyby tady byla skutečná totalita, nebylo by možné, aby se lidé shromažďovali na ulicích, na náměstích a vyjadřovali svůj nesouhlas s vládou. Kdyby tady byla nová totalita, byli by lidé vyhazováni ze zaměstnání a ze školy, neměli by šanci na to, aby se dočkali nějakého kariérního postupu jenom za to, že nesouhlasili s vládou. Já prostě musím jako ten, kdo prožil totalitu, zásadně protestovat proti brutálnímu, sprostému zneužívání tohoto výrazu ve snaze kritizovat současnou vládu. Naše země má spoustu problémů a musí je vyřešit, ale je to země svobodná a demokratická a vykřikovat o nové totalitě je prostě jenom ubohý pokus přihřát si svoji politickou polívčičku. Děkuji vám za pozornost. (Velký potlesk z lavic poslanců pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším z řádně přihlášených je pan poslanec Kubíček a prosím, aby se připravila paní poslankyně Štefanová, poté paní poslankyně Lesenská.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající, já nejdříve přečtu název bodu, který chci zařadit, a tento název zní Objektivní informace o připravovaném nákupu letounů F-35. (Otáčí se k předsedajícímu.) Ano, v pořádku? Dobře. (Předsedající: Ano, v pořádku, já to tady mám.) Děkuju.

Budu tedy svým způsobem reagovat už na ta vystoupení, která tady byla z pozice paní ministryně obrany, pana poslance Růžičky a tak dále. Já si myslím, že celá ta diskuse na plénu Poslanecké sněmovny je vedena jenom z toho důvodu, že vznikl mediální prostor pro informace, dezinformace a místo toho, aby si nějakým způsobem vyjednali tyto základní informace poslanci výboru pro obranu, tak nám vnikly do veřejného prostoru a my reagujeme na článek A, na článek B, na článek C a tak dále.

Já si myslím, že by bylo velice dobré, a částečně na to paní ministryně obrany reagovala, aby skutečně informace, které jsme obdrželi z úst paní ministryně, zazněly, a to v nějakém režimu pro informování poslanců i široké veřejnosti. My děláme nějaké rozhodnutí, které nás bude ovlivňovat příštích třicet, čtyřicet let.

Když se mě jako bývalého pilota zeptáte, že když zítra nakoupíme F-35, jestli obranyschopnost v České republice se v současné době vzhledem k našim závazkům a náplni výcviku zmenší - nezmenší. O tom mě ujistili i současní piloti, kteří na gripenech létají. Ten nákup se pochopitelně již nedělá pro současné piloty, pro ty vycvičené piloty z gripenů, protože když se podíváte, že výcvik začne, a dodání, v nějakém roce 2031 a plná operační schopnost bude v roce 2035, tak se to vlastně dělá pro novou generaci.

Pojďme si pokládat otázky, které je třeba zodpovědět do veřejného prostoru, protože já na rozdíl od vás znám všechny velitele letectva od roku 1990, a to osobně. Takže já jsem mluvil i s panem generálem Vernerem, s panem generálem Mikulenkou, s panem generálem Hromkem, který je můj spolužák. Seznámil jsem se s panem generálem Čepelkou, kterého jsem neznal, protože on je podstatně mladší než já, já už nejsem tak mladý, a v každém případě diskuse na půdě generálního štábu byla velmi přínosná. Ale my jsme dostali informace, které byly v nějakém důvěrném režimu, a já je nemohu sdělit, nemohu vám je říct, nemohu ani podpořit, ani vyvrátit, nemohu udělat nic, to může pouze vláda, paní ministryně obrany nebo premiér této vlády. A já jim říkám, prosím vás, předejděte těmto spekulacím, předejděte jim. Ta otázka přece legitimně může zaznívat. Chceme přecházet z letounu čtvrté generace na pátou generaci, nebo udělat mezistupeň a přecházet na letouny šesté generace? Mimochodem, zeptám se vás: víte, jaký je rozdíl mezi pátou a šestou generací? Ví to někdo? Umělá inteligence, to je všechno. To znamená, že se to částečně chová jako dron, částečně to ovládá pilot. Dobře, tak to jenom, abyste věděli.

Já se pochopitelně na té diskusi, která tam byla, nedostával do rozporu, položil jsem mnoho otázek. Máme tady bývalého ministra obrany pana Lubomíra Metnara a bylo by velmi dobré, kdyby došlo k nějaké koexistenci paní ministryně obrany současné a pana ministra obrany z doby minulé, protože on zadával tu studii, a z toho nějaká potřeba vyšla.

Pochopitelně tady padaly nějaké věci, které my jsme věděli, ale znovu, já vám je přece říct nemohu. Musím nějakým způsobem říkat: Ano, paní ministryně má to právo vám je sdělit, když se tak rozhodne, po nějaké věci, a nejsou tam asi všechny věci tajné, když je z toho vyřadíte. Protože ceny i Úřad pro americké vojenské letectví hodnotí, dává nákupy, můžete si je dohledat, to je veřejná informace, tak je to pouze na to Ministerstvo obrany, která fungovala.

Co mě tedy mrzí, že za Ministerstvo obrany se dneska dávají PR články vojáků. Já myslím, že ani jeden z těch vojáků o to nestál, aby dával nějaký článek na podporu či nepodporu. Na druhé straně uznávám, že i druhá strana, a vždycky za tím budeme hledat byznys a nějaký lobbing, nějakým způsobem bojuje o své místo na slunci, chce ho vybojovat. Ty naše otázky byly hodně směřované k tomu, co se stane od roku 2027, kdy končí pronájem gripenů, a je tam nějaká opce do roku 2035. My jsme nějakou odpověď dostali a vy si ji také zasloužíte. A určitě mně odpustíte, že nemůžu být konkrétní. Vy víte, že ani po jednání na klubu jsem nemohl být konkrétní, ani Luboš Metnar nemohl být konkrétní. Pochopitelně byla vyvrácena spousta fám, nepravd a tak dále, na druhé straně některé otázky zůstaly.

Jestli pan kolega Růžička se ptal, je to přece jeho právo. On se ptá za občany, kteří mu píšou nějaké maily, mně je píšou taky. A pochopitelně, ne každý je bývalý aktivní vojenský letec, a pohlíží na to jinak. Ona i ta vojenská terminologie je trošku jiná a nepochopitelná, vyvolává pocity nějaké expanze a tak dále, a toto je třeba dát na pravou míru, toto je třeba dát do té situace, jak to bude fungovat.

A úplně na závěr jedna věc. Já jsem šťastný, že jsme členy NATO. Hnutí ANO je šťastné, že Česká republika je v hnutí NATO, protože tento obranný pakt dává záruku míru pro dlouhou dobu, ať svou silou, odstrašením, spoluprací, kooperací a tak dále a tak dále.

A proboha, jedna věc, která by úplně snadno zafungovala - pokud by se udělal tendr a ten tendr se vyhlásil na letouny páté generace, tak se vás zeptám, co myslíte, kdo by vyhrál, kdyby tento požadavek zazněl hned na začátku? Takže my jsme dostali sami sebe trošku do pasti, kdy si nějakým způsobem o tom hovoříme, ale na druhé straně jsme tady před balíčkem, jsme tady přes rozpočtem a ti lidé se opravdu ptají naším prostřednictvím, jak se to dotkne jejich životů, jak se to dotkne jejich peněženek a jak se to dotkne jejich bezpečí. A z tohoto místa ujišťují občany České republiky: Jste v bezpečí! Nebojte se, žádná válka nehrozí, pokud budeme držet spolu. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane poslanče, dáme to po již zařazených bodech? (Poslanec Kubíček: Ano.)

Poprosil bych tedy paní Ivetu Štefanovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych navrhla nový bod na jednání této schůze, a to bod s názvem Personální krize ve zdravotnictví. V návrhu na pořad této schůze jsou totiž navržené věci, kde některé z nich nejsou až tak akutně potřeba řešit, nebo dokonce jsou špatné, ba přímo škodlivé, a přitom naši zemi trápí tolik problémů, které jsou potřeba řešit, a v jejich řešení se nepodnikají dostatečné kroky, nebo se dokonce žádné kroky nepodnikají. Jedním z těch největších problémů je stále se prohlubující personální krize v našem zdravotnictví. Já si myslím, že namísto zvyšování daní lidem a firmám bychom se zde přednostně měli zabývat právě tímto problémem. Populace zdravotníků nám stárne, nejenom lékařů, ale i zdravotních sester, a do problémů se dostávají už prakticky všechny zdravotnické obory. Zdaleka nejhůře jsou na tom praktičtí lékaři, ať už praktičtí lékaři pro děti a dorost, nebo pro dospělé, kde průměrný věk se už blíží 60 letům věku a je naprosto běžné, že v terénu slouží i lékaři, kterým je více než 80 let. V některých regionech už ale není ani prakticky možné se k praktickému lékaři dostat. Některé odbornosti nejsou dostupné už ani v krajských městech, jsou velice ohrožené obory, jako je dětská psychiatrie nebo endokrinologie. Ale v krizi nejsou jenom ambulantní obory, problémy mají i nemocnice. Ve spoustě nemocnic už je obrovským problémem stále pokrývat služby a zajišťovat nepřetržitý provoz v pohotovostech, zejména v těch okresních menších nemocnicích, v základních čtyřech oborových nemocnicích.

A já bych chtěla tady tu debatu otevřít, opakovaně toto téma navrhuji. Krize ve zdravotnictví se stále prohlubuje a řešení je v nedohlednu, ale nejsou vidět ani ty dílčí kroky, které jsou potřeba k tomu, aby se aspoň nastavil směr k řešení. Chtěla bych, aby nám tady ministr zdravotnictví představil plán a kroky, které podniká pro stabilizaci a zlepšení situace ve zdravotnictví, a zda vůbec nějaké podniká, protože já je prostě nevidím. Naopak co můžeme vidět, jsou kroky, které našemu zdravotnictví škodí, než aby mu pomohly, jako je snižování financí. Příkladem - snížení platby za státní pojištěnce, které snížilo finance ve zdravotnictví až o 14 miliard, nebo zvyšování další zátěže zdravotnictví nedávno schváleným přílepkem novely azylového zákona, který otevírá naše veřejné zdravotní pojištění pro děti cizinců třetích zemí. A toto nejsou ty kroky, které naše zdravotnictví potřebuje. My potřebujeme změny, které budou vést k tomu, že o zdravotnické povolání bude větší zájem mezi studenty a mladými lidmi, že v našem zdravotnictví budou spokojení a nebudou mít tendenci odcházet za lepšími podmínkami do zahraničí, že ve zdravotnictví bude dostatek financí a že s nimi bude správně nakládáno.

Takže já navrhuji nový bod na jednání této schůze, a to bod s názvem Personální krize ve zdravotnictví, a navrhuji ho projednat jako bod číslo jedna na pořadu této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, píši si, bod číslo 1 na pořadu schůze.

A poprosím nyní dalšího přihlášeného, pokud se nikdo nehlásí s přednostním, a to je paní poslankyně Lesenská. A připraví se prosím pan poslanec Zlínský a poté pan poslanec Hendrych. Děkuji.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi zařadit nový bod programu sněmovní schůze 74 s názvem Výzkumné ústavy.

Měla bych asi upřesnit, že budu hovořit o rezortních veřejných výzkumných institucích. Novela zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, je součástí úsporného balíčku a je schovaná mezi zhruba 60 otevřenými zákony v části 40 tohoto daňového balíku, který se snaží vytvářet mimikry, že vlastně daňovým není. V rámci prvního čtení předložený materiál konstatoval, že v rámci konsolidace veřejných rozpočtů se snižuje povinný příděl do Sociálního fondu veřejných výzkumných institucí ze 2 % na 1 % z ročního objemu mezd, jejich náhrad a odměn za pracovní pohotovost, obdobně jako je navrhováno v případě Fondu kulturních sociálních potřeb, tvořeného podle rozpočtových pravidel, dále že nejméně 50 % z povinného přídělu do Sociálního fondu musí být využito na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Dále se stanovovala v podstatě formulační změna, protože nenavazoval text na předchozí znění, a další, že peníze, které byly alokovány ze sociálních fondů před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle navrhované právní úpravy. Tolik tedy, velmi krátce shrnuto, návrh novely v prvním čtení konsolidačního balíku.

Jsme před druhým čtením a najednou řešíme naprosto jiné znění návrhu, které představuje zásadní systémovou změnu systému fungování veřejných výzkumných institucí, a lze pochybovat o vhodnosti takového záměru. Každá legislativní úprava by měla projít standardní cestou a projednáváním návrhu zákona s ohledem na kvalitu a dopady do jakéhokoliv systému. Není jasné, jak právě tento zákon a jeho novela přispěje ke konsolidaci veřejných rozpočtů, a to je mým důvodem, proč vás žádám o schválení nového bodu aktuální schůze Sněmovny, který by v rámci veřejné diskuse alespoň na plénu Sněmovny osvětlil záměr předkladatele, který svým návrhem změnu přenesl do druhého čtení bez jakéhokoliv legislativního procesu a připomínkového řízení. Jsem přesvědčená, že přesun tvorby zákona ve smyslu obecné regulace institucí, vědy a výzkumu, exekutivy na úroveň parlamentu, bez standardního připomínkového řízení a bez projednání s odbornou a další veřejností, se tak stává velmi, ale velmi diskutabilním a konstatovala bych, že možná i na hranici ústavnosti.

V návrhu nelze dohledat konkrétní důvody realizace a tohoto způsobu projednávání novelizace. Neexistuje odborná analýza platného právního stavu, nejsou formulovány zásadní argumenty pro nutnost přijetí nové úpravy. Návrh zasáhne celý segment neakademického výzkumu a jeho institucí a jsem přesvědčená, že jednoznačně negativně, především na svobodu bádání rezortního výzkumu. Je to o to podivnější, že tento výzkum přináší zásadní řešení mnoha složitých problémů na jednotlivých ministerstvech. Tato novela neřeší Akademii věd.

Návrh se mi jeví jako neústavní, a to procedurálně, je neslučitelný s právem na svobodu bádání, respektive na její institucionální záruky, a nakonec podle mého názoru je to přílepek jak vymalovaný, věcně zcela nesouvisející s konsolidací veřejných rozpočtů.

Co vlastně předkladatel tímto způsobem novelizace sleduje? Jde mu o rušení výzkumných institucí, o jejich privatizaci nebo o jejich majetky, které touto změnou bude mít zřizovatel, potažmo ministr, ministerstvo zastoupené ministrem, plně k dispozici? Téměř totožný návrh byl již Sněmovně v minulosti předložen a nebyl schválen. Znovu vás proto žádám, abyste podpořili zařazení nového bodu, který by umožnil alespoň nějakou diskusi o návrhu novely zákona 341 z roku 2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

Vláda plánuje v příštím roce hospodařit s deficitem 252 miliard korun. Je to už, mám pocit, že třetí částka deficitu, kterou od vlády slyším. Za velké pompy v rámci bombastické tiskovky v květnu letošního roku ministr Stanjura za ODS tvrdil, že díky konsolidačnímu balíčku bude deficit 210 miliard korun. Následně, a to poměrně rychle, pětikolkařští politici mluvili o schodku 235 miliard korun, a když se vrátím do letních týdnů, pan premiér Petr Fiala tvrdil o deficitu, že bude kdesi mezi 235 miliardami a 275 miliardami korun, což současný návrh deficitu 252 miliard splňuje. Díky konsolidačnímu balíčku, nebo tedy vlastně spíše daňovému balíčku, ušetří rozpočet cca 40 miliard korun, v porovnání s představenými ambicemi tedy nic moc. A jak do toho zapadá reorganizace veřejných výzkumných institucí, v rámci které ale opravdu, ale opravdu žádnou úsporu nevidím?

Děkuji za pozornost a podporu zařazení tohoto bodu jako prvního za již pevně zařazené body.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, takže první za již zařazené body. Děkuji a poprosím pana poslance Zlínského.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, navrhuji nový bod programu této schůze a ten nový bod by se měl jmenovat nebo se bude jmenovat Regulovat či neregulovat systémy umělé inteligence.

V podstatě budu navazovat na vystoupení pana místopředsedy Havlíčka, který tady systémy umělé inteligence zmínil. Já se na to podívám trošku z jiného pohledu, trošku šířeji, takže si myslím, že tato diskuse o umělé inteligenci teprve začíná tady, a proto bych vás prosil, abyste tento bod podpořili, abychom o tom mohli začít hovořit, protože ta problematika je poměrně nejasná, složitá a všímáte si toho, že i mnozí významní odborníci na umělou inteligenci se nedokážou domluvit, nakolik je umělá inteligence nebezpečná, nebo nakolik může být prospěšná. A prolínání toho nebezpečí a toho pozitivního je prostě natolik těsné a pevné, že pro nás bude velice složité se v tom zorientovat a najít nějakou vhodnou regulaci tak, aby ta umělá inteligence pracovala ve prospěch společnosti a neutrhla se nám ze řetězu.

Naše společnost se začíná nacházet mezi Skyllou a Charybdou z pohledu regulace využití umělé inteligence, kdy jak nestvůra regulace, tak jiná nestvůra - nicnedělání - nás mohou pozřít. A nikdo přesně neví, jak proplout bezpečně a nepozorovaně průplavem mezi nimi, když ani neznáme, jak je bezpečný prostor mezi nimi.

Systémy umělé inteligence se budou vyvíjet nezávisle na tom, jestli se jí budeme obávat, nebo ne, pokud budou prospěšné pro jednotlivé občany, hlavně firmy, organizace, a hlavně řízení společenských systémů ve prospěch vládnoucích elit. A vidíme to v podstatě po celém světě, že všechny - dejme tomu, dovolím si říct - supervelmoci sází na digitalizaci svých společností a na využití umělé inteligence, ať se jedná o Spojené státy americké, Evropskou unii, a hlavně o Rusko a Čínu. Hlavně z pohledu posledního bodu, tedy efektivního řízení společnosti, umožní sběr informací prostřednictvím digitalizace společnosti, analýza těchto dat, systémy umělé inteligence, efektivní centrální řízení společnosti v míře, která byla dříve těžko představitelná a známá spíše v románu George Orwella 1984. Záměrně tento román tady zmiňuji, já jsem ho nedávno četl - přiznám se, že jsem velký čtenář, ale měl jsem deficit, že jsem ho nečetl, protože jsem byl před tím varován, že je to poměrně pochmurné čtení. Nicméně vy, kteří jste ten román nečetli nebo jste ho četli před drahnou dobou, tak vám doporučují, abyste si ho přečetli. Možná ho každý budete vnímat jiným způsobem, ale já si dovolím tady přečíst aspoň malý úryvek z toho, abych vás navnadil. On jinak George Orwell byl neuvěřitelný vizionář, a už z toho, co tady přečtu, poznáte, jak byl blízko pravdy. Cituji: "I katolická církev ve středověku byla podle moderních měřítek tolerantní. Důvodem byla spíš skutečnost, že v minulosti neměla žádná vláda takovou moc, aby držela občany pod dohledem. Avšak vynález tisku usnadnil manipulaci veřejného mínění a film a rozhlas dovedly tento proces ještě dále. S rozvojem televize a technickým pokrokem, který umožnil příjem a vysílání týmž přístrojem..." - tady to přeruším, ta kniha vyšla v roce 1947, takže tam ještě nebylo jasné, jak bude fungovat televizní vysílač. Oni si mysleli, že to bude i přijímač, ale nicméně to se naplnilo v pozdější době vynálezem počítačů a mobilů. A budu pokračovat: "... skončil soukromý život. Každý občan, anebo aspoň člověk dost důležitý, aby se vyplatilo ho sledovat, mohl být po 24 hodin denně držen pod dohledem policie a v doslechu oficiální propagandy, protože všechny ostatní komunikační kanály byly uzavřeny. Poprvé existovala možnost nejen si vynutit úplnou poslušnost vůči státu, ale úplnou jednotu názorů všech podaných."

Já se ještě vrátím k vyznění toho 1984, kde vlastně té pochmurné atmosféry, hlavní hrdina Winston Smith, který je členem té mašinerie, takové střední části té mašinerie, té obludné totality, si uvědomí, že ta totalita je špatná, tak jak si to uvědomuje většina těch lidí tam, ale on jediný nebo jeden z mála se proti tomu vzbouří a určitou dobu je nadšený z toho, že část lidí má podobné názory jako on. Ale pak dojde k tomu, že všechno to byla jenom chiméra, protože ta mašinerie ho sledovala, měla všechno pod kontrolou a nakonec zasáhla. Jeho odpor zcela zlomila a úplně změnila jeho myšlení, takže stal se poslušnou součástí toho systému. To je vyznění té knihy - ta kniha je mimořádně depresivní. Já jsem to naschvál tady zmiňoval, protože budu teď pokračovat dál v tom, co se současně děje u nás a co by případně mohlo hrozit v blízké budoucnosti.

A nyní z našich luhů a hájů. Česká policie používá, zatím v testovacím režimu, softwarový nástroj, který může fakticky jakoukoliv kameru s kvalitním rozlišením proměnit v nástroj biometrického sledování. Na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím to zjistila organizace Iuridicum Remedium.

A nyní budu citovat z webových stránek této organizace: "Nástroj běžící ve zkušebním provozu umí automatizovaně propojovat fotografie kohokoliv s databází fotografií občanů, které policie vytěžila ze státních registrů. Zdrojem fotografií jsou zejména dva z nich - poslouchejte dobře - evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů," informuje neziskovka. "Systém by měl podle objednávky do 15 sekund poskytnout požadovaný počet jednoznačných identifikátorů z fotografií osob, u nichž je nejvyšší míra shody se zájmovou osobou na vložené fotografii. Měl by přitom pracovat až se 40 miliony fotografií, respektive s vektory, které se přidělují těm osobám na fotografiích, na jejich tvářích. V referenční databázi každá fotografie databáze je spojená s individuálním identifikátorem, přes nějž se pak policista dostane jednoduše k dalším údajům, jako je" - zatím tedy k těmto údajům - "jméno, příjmení, bydliště či datum narození osoby na vybrané fotografii." Konec citace.

Policie přitom informační systém Digitální podoba osob - tak se to jmenuje - provozuje jen na základě interního pokynu policejního prezidenta, jehož obsah z velké části policie odmítá veřejnosti zpřístupnit, nejspíš je tajný. Jistě si dokážete představit, že tento systém by mohl mít pozitivní využití k identifikaci pachatelů různých více či méně vážných násilných trestných činů, ale na druhou stranu vás jistě napadá možnost tisícerého zneužití pro sledování nepohodlných osob, kde možnosti Velkého bratra z knihy 1984 by byly pouhou hračkou. Toto se, prosím, děje pod krytím současného Ministerstva vnitra a vlády pětikoalice.

Největší obavu mám ze zavádění sociálního kreditu à la Evropská unie, který se tak ovšem nebude jmenovat, protože my jsme proti sociálnímu kreditu, který je údajně provozován v Číně. Bude to ale v podstatě to samé a bude se to týkat produkované uhlíkové stopy jednotlivců, organizací, činných skupin obyvatel, které bude schopna umělá inteligence v případě plně digitalizované společnosti sledovat a na základě dodržování či vyčerpání nějakého kreditu přidělovat občanům Evropské unie požitky, které jsou s uhlíkovou stopou spojeny, a to už jsou více či méně všechny lidské činnosti. Nakonec jsme si to vyzkoušeli v covidové době, jak na tuto hru lidi rychle a bez problémů přistoupili v podobě digitálních očkovacích certifikátů a s nimi spojených povolených požitků.

Druhou stranou mince je, že přílišná regulace může vést k zaostávání za těmito společnostmi, které systémy umělé inteligence využijí k zefektivnění fungování svých společností, a přitom se vyhnou stagnaci z důvodu nadměrné centralizace a umrtvení veškerých lidských schopností, které si mnozí ještě pamatujeme z doby nedávno minulé, cirka před více než třiceti lety.

Minule jsem s velkým úspěchem mluvil o střelném prachu a jeho vynálezu v Číně a o tom, jak se tento vynález nakonec obrátil proti svým vynálezcům z toho důvodu, že zde, na rozdíl od Evropy, nebylo vhodné prostředí a podpora pro další rozvoj této technologie. Nyní použiji příměr pana Mariana Kechlibara z jeho článku z posledního vydání časopisu Echo24 - jinak vám doporučuji přečíst ten článek, z toho jsem vycházel - o osmanském Turecku, které v 16. století zakázalo používání knihtisku jako nebezpečného ďábelského vynálezu. Ono to bylo celkem logické, protože sledovali vývoj v Evropě, kde vynález knihtisku zasel požár náboženských válek s vyvrcholením v podobě třicetileté války, která vedla k devastaci společnosti západní a střední Evropy a k masivnímu, až 50% úbytku obyvatelstva. Nicméně tento konflikt urychlil vědeckotechnický vývoj zbraní, který byl mimo jiné zapříčiněn sdílením technických informací o střelných zbraních prostřednictvím tištěného slova, osmanský náskok v kvalitě střelných zbraní vyprchal během krátkého období, vedl k jejich opakovaným vojenským porážkám a postupně ke ztrátě území. Pochopitelně, k vedení úspěšné vojenské kampaně je nutná efektivní správa území tak, aby vyprodukovala technickou a personální základnu k jejímu udržení a vedení efektivních ofenzivních válečných operací velkého rozsahu. Tady bylo tištěné slovo prostřednictvím knihtisku daleko efektivnější než psané slovo. Proto je znalost historie tak nesmírně důležitá, děkuji panu Kechlibarovi za jeho historické postřehy a přidám ještě jeden citát na závěr: "Ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni si ji zopakovat. " Tento citát vyslovil Edmund Burke, anglo-irský státník, 1729 až 1797.

Chtěl bych poprosit o zařazení tohoto bodu jako prvního po pevně zařazených. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Takže jako první bod po pevně zařazených? (Ano.) Ano, děkuji.

Další na řadě je pan poslanec Hendrych. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, respektive vážená paní ministryně a pane ministře, já bych si dovolil představit, respektive navrhnout bod, který si myslím, že je poměrně nekonfliktní. Ten bod se jmenuje Informace o novelizaci zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Tenhleten zákon máme tady už připravený v uvozovkách ve frontě při schvalování programu 74. schůze, nicméně je zařazen někde na nějakém cca 35. nebo 36. místě, jak jsem se nedávno díval, a já se domnívám, že by to mělo mít trošku jaksi vyšší prioritu, a moc bych se přimlouval za to, abychom se o tom pobavili dnes.

Abych vysvětlil, proč vlastně tomu tak je, proč by tenhleten zákon měl přijít na pořad trošku dříve, než je: jedná se o to, že dne 1. 1. 2022 v důsledku judikatury soudu se změnil právní stav u vymáhání exekucí u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice, a to tím způsobem, že pokud pobírají jakýkoliv typ důchodu či dostanou na svůj účet ve věznici prostředky od svých příbuzných a tak dál a mají exekuce, tak se vztahují na tuto celou kompletní částku a oni nemají nárok ani na takzvané sociální kapesné, které v současné době činí 100 korun. Je to paradox, protože jiný typ příjmů, kterým je odměna ze zaměstnání ve výkonu trestu, funguje v jiném režimu. Tam i v případě, že exekuce dosáhnou v podstatě na celou vydělanou částku, tak jim nárok na sociální kapesné zůstává. Takže v podstatě je to jakási dvoukolejnost v tom, jakým způsobem se nakládá s prostředky odsouzených ve výkonu trestu, a tento zákon to narovnává. Narovnává to tak, aby i těmto lidem zůstávala minimální částka k tomu, aby si mohli nakoupit v kantýně hygienické prostředky a nějaké další věci, což momentálně není. Týká se to od 1. 1. 2022 cca 900 lidí.

Vězeňská služba poměrně pružně reagovala na tento stav a zadala v podstatě Ministerstvu spravedlnosti podnět k tomu, aby byla zpracována novela tohoto zákona. Bohužel se to všechno táhne a protahuje. Máme tady září 2023 a první čtení bude bůhví kdy, nemluvím o druhém a třetím, a je tu bohužel obava, že se nám to třeba protáhne ještě o rok a ti lidé prostě budou v podstatě bez i těch minimálních finančních prostředků. Je to paradox, ještě to zopakuji. Dokonce i lidé, kteří nepracují a nemají ani žádný jiný příjem, řekněme z toho starobního nebo jiného důchodu, nárok na to sociální kapesné mají, ale v případě, že se jedná o důchodce, kteří nepracují, tak ne. Tenhleten stav by se měl vyřešit a já apeluji na to, abychom si tuhle problematiku vzali jako prioritu, aby byla předložena co nejdříve.

Zároveň, protože je navržena jakási účinnost, logicky jako u každého jiného zákona, aby zrovna tady tahleta konkrétní věc - protože tam jsou v tom ještě jiné věci, které vstupují nebo měly by vstoupit v účinnost 1. 1. 2025 - aby to nebylo až tři měsíce ode dne vyhlášení, ale ideálně v podstatě dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů tak, aby skutečně zamýšlená norma, platnost nebo účinnost té normy byla co nejrychlejší a aby se napravil tenhleten současný paradoxní a nevyhovující stav.

Takže já jenom zopakuji pro paní předsedající: Informace o novelizaci zákona o výkonu trestu odnětí svobody, a navrhoval bych ho jako druhý bod po pevně zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Jenom, co si potřebuji upřesnit: vy to chcete jako nový bod - Informace, nebo chcete předřadit bod 39 jako druhý bod po pevně zařazených? (Poslanec Hendrych mimo mikrofon: Já jsem to popsal jako Informace.) To se rozhodněte, protože my ho máme na programu, bod 39 o výkonu trestu. Tak předřadit bod číslo 39, dobře, ano, děkuji.

A další na řadě je paní poslankyně Balaštíková. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte mi krátce uvést důvody, které mě vedou k podání návrhu nového bodu s názvem Situace v zemědělském rezortu, aby byl zařazen jako nový bod na jednání Sněmovny.

Já se prosím domnívám, že oba pánové ministři zemědělství, minulý i současný, oba za stranu KDU-ČSL, rozpoutávali svými kroky a prohlášeními něco, na co jsme byli zvyklí v dávné minulosti, a to byl hon na čarodějnice. Tou pomyslnou čarodějnicí jsou dneska zemědělské dotace. Nesmyslným a nekoncepčním škrtáním dotací, a hlavně vyslovováním důvodům k těmto krokům se ukazuje pouze neznalost, z mého pohledu i pomstychtivost a hloupý boj proti úspěšným lidem bez ohledu na to, co způsobují svými kroky pak celému tomuto rezortu.

Ministr podle mne musí svůj rezort poznat, musí pochopit jeho fungování, musí se obklopit poradci s odborností, ale především musí hájit svůj rezort, musí obhajovat ty, které tento rezort zaštiťuje, a nesmí se nechat zmanipulovat jiným členem vlády, protože jeho hlavním úkolem je řídit ten rezort, zodpovídat za něj, a tudíž on za svůj rezort musí bojovat a nemůže bojovat za svoji politickou stranu, jejíž je členem. A to se - nejen dle mého soudu - právě děje. Ministr zemědělství je podrobován kritice z odborné strany zemědělců a potravinářů, ale pan ministr si jede svoji linku dál. Ministr Výborný výborně zachraňuje politický potenciál své politické strany pětikoaliční vládě, aby tam co nejdéle zůstali, a proto nám pan ministr Výborný škrtl dotace v živočišné výrobě a investiční dotace v potravinářství a jako důvod uvedl, že úspěšné podniky nepotřebují žádné dotace a je to nemravné dávat peníze tam, kde jsou velké zisky.

A když je to tedy tak hrozně nemravné, proč bere dotace ČEZ, proč dostala dotace Škodovka, tak úspěšné podniky? Tam to není nemravné a v zemědělství je to nemravné? A podle čeho jsme to hodnotili? A jak by řekl můj kolega pan Nacher - dvojí metr, ale takový, tak rozdílný? Já si myslím, že to jenom ukazuje na jakousi ekonomickou nekompetentnost těch rozhodnutí. Prosím vás, dotace nejsou prostředkem na zvýšení zisku, ale slouží v podstatě na pokrytí zvýšených nákladů při plnění cílů a pravidel stanovených Ministerstvem zemědělství nebo Evropskou unií, podle toho, o jaké dotace se jedná, a každý titul má svá specifická pravidla a cíle, a přičemž ten žadatel musí tyto pravidla plnit, vynakládat vyšší finanční prostředky na úhradu těchto nákladů, tím si samozřejmě zvyšuje cenu svého konečného produktu, a to je jedno, jestli je to obilí, kuře, auto nebo energie, aby tato stanovená pravidla plnil. Většina titulů je koncipována tak, že pro jejich naplnění je nutné provádět tyto procesy dlouhodobě, a žadatelé tedy musí o dotace zvýšené finanční prostředky také pak dlouhodobě vynakládat s tím, že třeba nebudou vybráni v dotačních žádostech. A já si myslím, že je velkou chybou, zvlášť v zemědělství, aby se dotační tituly měnily z roku na rok pouze na základě politických rozhodnutí právě tak, jak to dělají ministři této vlád - ne odborně, ale politicky. Já myslím, že ve všech oborech to bude bolet, a bude to bolet, protože dneska jsem si vytiskla článek "Průmyslu došel dech" a znovu tam mluví o vysokých energiích, o tom, že se jim prodražily výrobky, a nevím, jestli pan ministr průmyslu a obchodu ví, že se mu snížila poptávka o 11,7 %? No, to je katastrofa. Zajímá ho to, pana Síkelu? Možná vůbec ne. On nám tady pořád přece říká, jak je to zalité sluncem a jak je to krásné. Ale myslím, že to bude hrozně bolet naši živočišnou výrobu, protože ta se nedá zavřít z ničeho nic jako výroba šroubků. Zemědělství to bude bolet obzvláště a bude se to dlouho napravovat. Obdobné dotace poskytují mimo jiné také ostatní členské země a mají je bohužel mnohem vyšší než u nás, a my si je tady úplně škrtneme. A víte, co se stane? Někdo může říct: Vůbec nic, vždyť ty velké firmy to přežijí. A přežijí to ty střední a malé, o které vám tedy prý, pane ministře, jde? Budeme ještě více nekonkurenceschopní a zvýšíme cenu potravin. Naše firmy budou ještě více utlačovány společnou zemědělskou politikou, která je v každé zemi tak strašně rozdílná a je tak pokřivená, že podle ní se paragraf jeví býti přímkou.

Hledáme pořád viníka u vysokých cen potravin, budeme všechno rozborovat, budeme všechno kontrolovat, ale za to všechno - a to se podívejte prosím do ekonomických deníků, kde to ekonomové kritizují - za tyto kroky a za ty vysoké ceny je zodpovědný kdo? No přece naše vláda, naši ministři zemědělství, náš utěšitel Nekula i supermanažer Výborný, a o nekoncepčnosti ministerských rozhodnutí v zemědělství je nutné hovořit. Já opravdu navrhuji a žádám, aby byl zařazen tento bod na pořad Sněmovny, a žádám o zařazení za předcházející pevně zařazené body na dnešní den.

Já vám děkuji za to, že jsem vás tady zdržela, a prosím vás o hlasování o zařazení tohoto bodu, abych mohla rozšířit znalosti panu ministrovi z oblasti zemědělství a potravinářské výroby. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji, a než dám slovo dalšímu, panu poslanci Metnarovi, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Flek od 12 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kaňkovský celý jednací den z rodinných důvodů, pan poslanec Kobza od 16 hodin a od 16 hodin dále z pracovních důvodů, paní poslankyně Olšáková od 12.30 do 13.15 z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Paní ministryně, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl na pořad dnešní schůze zařadit bod s názvem Plánované pořízení letounů F-35, a to jako poslední pevně zařazený bod.

Paní ministryně dobře ví, že opakovaně kritizuji u některých tendrů komunikaci rezortu obrany, že se k tomu opakovaně vyjadřuji, a tak dneska s odůvodněním tohoto bodu také částečně navážu na svého předřečníka, pilota, pana poslance Kubíčka. Momentálně stojíme před rozhodnutím o největší zakázce v historii armády, ale rezort obrany nijak nereaguje na veřejnou diskusi. Už máme k dispozici návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024, kde dochází ke skokovému navýšení výdajů na obranu, ale komunikace rezortu obrany, stejně jako celé vlády, je absolutně nedostatečná. Příkladem může být nákup pásových vozidel pěchoty za 60 miliard, kdy jsme se to o tomto dozvěděli v den podpisu. V mediálním prostoru nyní koluje mnoho informací o historicky největší armádní zakázce o nákupu letounů F-35. Z posledního průzkumu STEM/MARK vyplývá, že investici do letounů páté generace odmítá 75 % respondentů, a jsem přesvědčen, že je to především vina politiky a komunikace této vlády.

Když už nám nějaké informace poskytnete, tak je komunikujete v utajeném režimu, ale to jsou informace, jako by nebyly, jsou neveřejné. A opravdu si myslíte, že vysvětlení, které já velmi kvituji, třem opozičním poslancům v utajeném režimu pomůže, té veřejné komunikaci? Nedomnívám se.

My jsme podpořili nárůst prostředků na obranu, podpořili jsme zákon o financování obrany či změnu legislativy, ale nemáme vysvětlení pro akvizici takového rozsahu pro veřejnost. Veřejnost si klade otázku, proč tento projekt, když se v ostatních rezortech masivně škrtá a navyšují se životní náklady? Výhrady i narůstající kritika odborníků i veřejnosti svědčí o tom, že zdůvodnění tohoto projektu je z hlediska všech souvisejících aspektů a potenciálního dopadu na nároky státního rozpočtu nedostatečné. Veřejnost nemá informace o celkových nákladech na tuto zakázku, která má být nejdražší zakázkou v historii České republiky. Dosud jste ani nezveřejnili, jak bude tato akvizice financována s ohledem na stav veřejných financí. Nevíme, zda jsou lepší možnosti, což je jednou z častých otázek veřejných diskusí. Nevíme, jaké budou náklady na infrastrukturu. Spekulace zaznívají kolem zapojení domácího průmyslu, zda je zapojen v maximální míře; jaké jsou slabé a silné stránky této technologie páté generace letounu F-35 včetně poruchovosti; jaké budou náklady na provoz a servis a kde bude servis probíhat; zda se náhodou nevyjednává s americkou stranou o vzniku servisního centra na toto letadlo na území Evropy s jasným zapojením České republiky.

Těchto otázek, abych nebyl zbytečně dlouhý s odůvodněním, koluje ve veřejném prostoru mnoho, a jak jsem říkal, nemůžeme veřejnosti odpovídat na tyto dotazy. Z tohoto důvodu žádám o zařazení nového bodu a žádám vás o vysvětlení a seznámení veřejnosti s těmito otázkami. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní je na řadě pan poslanec Špičák.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, dovolte, abych vás požádal o zařazení nového bodu na program schůze jakožto prvního bodu po prvních bodech, a to je Financování vědy a výzkumu.

Řada z nás - a je to pochopitelné - v podstatě vnímá vědu a výzkum jako jakýsi výstřední koníček jakýchsi pochybných osobností, které se ukrývají kdesi v podzemí ústavů, a v podstatě jsou řekl bych s běžným životem naprosto nekompatibilní, ale to takto není. Naopak, věda a výzkum jsou naprosto zásadními hybateli celé společnosti a je jednoznačně prokázáno, že země, kde se věda a výzkum umí provádět a kde jsou věda a výzkum dostatečně financovány, v podstatě vykazují dynamiku ve všech oblastech společenského života, takže vědu a výzkum já považuji za naprosto extrémně důležité.

Dělat vědu a výzkum je specifická věda a to, jak se věda u nás provádí, je zatíženo řadou konkrétních problémů, o kterých jsem se opakovaně zmínil. Těmi problémy, chronickými a notorickými problémy, je roztříštěnost, relativně malé zapojení do mezinárodních struktur a nakonec bohužel i problematická výkonnost vysokých škol, takže to vede k tomu, že zcela prokazatelně naše věda tedy nevzkvétá.

A samozřejmě, finance pouze na první místě. Každá vláda znovu a znovu deklaruje to, že věda a výzkum jsou pro ni prioritou. Jedna věc je ovšem deklarace a druhá věc je reálné konání, a já mohu tedy skutečně s velkým zadostiučiněním říci a zcela prokázat, že předchozí vláda se v této oblasti chovala vysoce zodpovědně a nesmírně systematicky.

Považuji za extrémně důležité, že premiér této vlády, předseda hnutí ANO, se stal předsedou Rady vlády pro vědu a výzkum. To není pouze symbolika, to je velice významná záležitost, protože právě z této pozice je možné ovlivnit základní problematický faktor vědy a výzkumu u nás, a to je roztříštěnost, takže to považuji za elementárně důležité.

Za druhé, došlo k naprosto bezprecedentnímu nárůstu financování vědy a výzkumu, je to zcela prokazatelné v podstatě proti situaci dejme tomu před osmi lety, před nástupem této vlády - financování vědy a výzkumu se zvýšilo o 100 %. Ambice byly vysoké, bohužel po krátké době přišla covidová pandemie, která zparalyzovala konání celé naší společnosti a zcela jednoznačně zparalyzovala a ovlivnila i tyto naše ambice.

I současná vláda pochopitelně si dala do programového prohlášení podporu vědy a výzkumu jako prioritu, ale jaká je realita? Realita je naprosto bezprecedentní, bez jakékoliv analýzy, a v tichosti, v podstatě vůbec nedeklarované snížení financování vědy a výzkumu o 20 %. To je prostě absolutně nepřípustné, je to naprosto neprodiskutované, naprosto neanalyzované a ještě velice nepochopitelně asymetrické, protože to nejvíce postihuje ty nejúspěšnější konatele v oblasti vědy a výzkumu, což je na prvním místě Akademie věd.

Jenom abyste si dokázali udělat souhrnné číslo. Návrh financování na vědu a výzkum provádí Rada vlády pro vědu a výzkum a toto číslo, ten návrh byl 47 miliard. Výsledek tak, jak je v návrhu rozpočtu, je o nějakých 10, 12 miliard nižší, co je prostě katastrofa a nejvíc to dopadá právě na onu Akademii věd, kde se snižuje navrhované financování z 8,3 miliard na něco přes 7 miliard, a to za situace, kdy stouply náklady veškerého druhu a kdy je extrémní inflace.

Musím říci, že toto je naprosto nepřípustné a naši společnost to potenciálně posouvá kamsi do oblasti třetího světa. Děkuji za pozornost a věřím, že podpoříte tento můj návrh o zařazení nového bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče.

A jenom bych chtěla upozornit ctěné kolegyně a ctěné kolegy, že opět tady začínáme sbírat korunky, které ztrácíte po chodbách, takže pokud by někomu z vás chybělo 200 korun, samostatně po stokorunách, jsou tady k vyzvednutí u předsednického pultíku. (Pobavení v sále.)

A nyní je na řadě paní poslankyně Dražilová.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážená paní předsedající, já bych chtěla požádat o zařazení bodu s názvem Neřešení příspěvku na péči a cílené poškozování zdravotně znevýhodněných občanů České republiky. Poprosila bych ho zařadit jako za již zařazené body.

Považuji za skandální, že vláda při současné krizi dlouhodobě neřeší problém stagnujících příspěvků na péči, které dostávají lidé, kteří se nedokážou kvůli svému zdravotnímu problému postarat o své základní životní potřeby. Když mluvím o stagnaci příspěvku, samozřejmě vím, že jde o problém, který je zde od roku 2018. Jenomže je velký rozdíl mezi tím, že inflace je jednociferná, anebo dvojciferná. A jedná se o inflaci - znovu to musím připomenout - za kterou nese odpovědnost tato vláda, která včas neřešila energetickou krizi.

Jako v Jiříkově vidění si pak museli připadat všichni potřební zvlášť v situaci, když minulý týden pan ministr práce a sociálních věcí svolal tiskovou konferenci, aby po roce všem oznámil to, co už všichni dávno víme, totiž že v České republice máme jedny z nejdražších cen energií a že to má dopad do rodinných rozpočtů. Jenomže zatímco pro pana ministra je asi zjištění, že lidé platili za energie v červnu o 60 % víc než loni, pro něho šokující, pro většinu lidí je extrémní zdražování energií bohužel denním chlebem. Ostatně dost zarážející bylo už to, že tím, kdo vlastně otevřeně mluvil o neschopnosti této vlády něco s vysokými cenami energií udělat, byl ministr.

Obávám se, že hlavní problém pana ministra je, že stále přesně nechápe svoji pozici, pozici ministra práce a sociálních věcí - že se od něho určitě očekává, že bude hájit především zájmy potřebných. To mu ovšem nejde. Ostatně i včera, když mluvil o navýšení důchodů, pro něj daleko více než životní úroveň seniorů byly dopady do státního rozpočtu. Z nějakého záhadného důvodu potřeboval hned všem říct, kolik peněz nás ten strašný důchod zvýšený o 360 korun bude stát. Toto jeho základní nepochopení je dáno asi tím, že pro něj nejsou senioři, stejně jako zdravotně znevýhodnění, nebo respektive že jsou pro něho jen kolonkou v Excelu.

Asi by to řekl, kdyby zde byl, že ministerstvo nápravu toho nezvyšovaného příspěvku na péči řeší v novele zákona o sociálních službách, která se zadrhla na Ministerstvu financí. Snížit by se měl už proto, že na rozdíl od důchodu a invalidního důchodu příspěvek na péči nepodléhá pravidelné valorizaci. A znovu připomínám, že i přes dvoucifernou inflaci se částka od roku 2018 nezvýšila. Jediný, kdo ji zvýšil, tehdy byla naše vláda. První dva nejnižší stupně dokonce zůstávají už beze změny od roku 2016 a opravdu příjemci řeší, jak zaplatit služby, které potřebují a jejichž cena stoupla o 10 i 20 %.

Pan Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, situaci popsal velmi dobře v médiích. Cituji: "Pokud rodina pečuje o osobu se zdravotním postižením, která pobírá invalidní důchod, tak ten se valorizuje velmi málo. Příspěvek na péči se nevalorizuje vůbec." Konec citace. Zároveň podotýkám, že podle jeho odhadů se v současné době může s problémy potýkat až 80 000 lidí.

Znovu se vracím k tomu, že situaci měla řešit malá novela zákona o sociálních službách, ve které se počítalo s navýšením příspěvku od nového roku. Ale to podstatné na tom je, že k jejímu schválení nedošlo a že proces se nám zasekl v připomínkovém řízení. Jsem přesvědčena o tom, že novela zákona o sociálních službách má nyní daleko větší prioritu než jiná témata. Mluvíme totiž opravdu o 80 000 lidí, kteří mají nějaké zdravotní znevýhodnění, a tento stát je svojí nečinností nyní přivedl do velmi, ale opravdu velmi komplikované situace.

I proto si myslím - a žádám o zařazení mého bodu na tuto schůzi. Je pro mě, a věřím, že i pro ostatní nepřijatelné, abychom se dál takto k těmto lidem chovali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Nacher. (Poslanec Nacher překvapeně: To jsem já!) (Smích v lavicích ANO.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, ministře, dámy a pánové, překvapím vás, tentokrát nebudu žádat o zařazení bodu týkajícího se ochrany spotřebitele nebo nějak podobně zaměřeného, ale v souvislosti s tím, co je hlavním bodem této schůze, což je onen daňový balíček, který budeme projednávat ve druhém čtení, bych si dovolil - protože kolem toho vzniklo několik zmatečných situací, které za chvilku popíšu - tak bych si dovolil zařadit bod, který nám to usnadní i do budoucna, a ten bych nazval Legislativní proces nebo Legislativní procesy, protože to, co se teď odehrává v Poslanecké sněmovně, za mě nenaplňuje čistotu legislativních procesů, kterou vláda slibovala, když přebírala moc.

Způsob projednání daňového balíčku funguje tím způsobem, že vláda sem pošle daňový balíček, který hrozně dlouho projednává v rámci koalice - logicky, protože vás je pět stran a nejste schopni se na tom dohodnout. Potom pro připomínková místa jim řeknete, že vám mají dát připomínky do pěti dnů. Tak už tam je to samo o sobě podivné. Jak je možné připomínkovat změnu, kde se bavíme o 63 zákonech, za pět dnů? Pak to sem pošlete do Poslanecké sněmovny, my se tady s tím seznamujeme - s tím obrovským výčtem, s těmi 700 stránkami různých změn. Načež pak sem přijdete s komplexním pozměňovacím návrhem, který do jednoho výboru pošlete, do druhého výboru ho nepošlete, takže poslanci nemají šanci si ho přečíst a reagovat. A najednou se dostáváme do prekérní situace, že nevíme, k čemu máme jednak dávat pozměňovací návrhy, jestli k tomu původnímu návrhu, nebo k tomu pozměňovacímu komplexnímu. To je jedna poznámka.

Potom se vůbec nevedou odborné debaty na výborech, nevedou, protože v té chvíli tam, kde není ten komplexní návrh zaslán, tam není k čemu vést debata, protože lidé - například na hospodářském výboru - poslanci nemají aktuální stav. Naopak tam, kde jsme to projednali a dostali jsme ten komplexní pozměňovací návrh - třeba na rozpočtovém výboru - se o tom sice nějakým způsobem mluvilo, byť omezeně, protože jsme to dostali dva dny před tím, ale když jsme potom hlasovali o pozměňovacích návrzích, tak se hlasovalo v takovém pořadí, že se odhlasoval jenom ten komplexní pozměňovací návrh a všechny ostatní byly nehlasovatelné. V té chvíli se vlastně úplně maže práce poslance ve výborech. Proč by někdo dával do systému a posílal na výbory pozměňovací návrhy, když se o nich nedebatuje, když se o nich nehlasuje?

Co je na tom ještě horší, to je ta sněmovní fáze. Komplexní pozměňovací návrh úplně obchází systém schvalování zákonů, když je to vládní návrh, to znamená, nejde to přes Legislativní radu vlády, například, a přes ta připomínková místa. Tohleto je za mě precedens a bylo by dobré, abychom se tady k tomu nějak postavili - proto jsem to nazval Legislativní proces - jakým způsobem se do budoucna budeme stavět k těm robustnějším normám. To znamená, vláda sem něco pošle, co projde byť velmi rychle standardním legislativním procesem, pak sem ale načte komplexní pozměňovací návrh, který to z jedné třetiny mění, ale ten už tím procházet nemusí. To nejsou jednotlivé pozměňovací návrhy, jako tam máme my, kde třeba já si sáhnu do stavebního spoření, o tom budu mluvit v rámci druhého čtení. To je komplexní pozměňovací návrh, který mění v zásadě celý design toho, s čím sem vláda přišla, a tím se vlastně úplně vynechává to, co vláda musí dělat se svými návrhy, které posílá do Poslanecké sněmovny, že musejí projít připomínkovými místy.

Takže já bych docela rád znal a věděl, jak do budoucna vláda k tomuhletomu bude přistupovat. Není to jenom tento případ. Teď tady máme i na pořadu schůze, máme to ve druhém čtení, takzvaný lex ČEZ II, který v první fázi prošel Legislativní radou vlády, ta s tím nesouhlasila, tak ve druhé fázi ho tam vláda ani neposlala, takže ministr Šalomoun, který měl na to úplně jiný názor, byl vlastně vynechán.

Takže ono vlastně to není výtka jenom vůči tomu balíčku, ale, dámy a pánové, já se o tom chci bavit a chci, aby to bylo zařazeno - teď nevím, v jakém pořadí - protože to je důležité zejména pro koalici, ale i pro nás, pro opozici, abychom věděli, jak se tady legislativa bude schvalovat - nejenom pro tyhle věci, které jsem tady zmínil, ale i proto, že vláda čím dál častěji používá věci, které podle mého názoru do legislativního procesu nepatří. Jedním z nich jsou přílepky. Prostě přílepky jsme si jasně řekli, že tam nejsou, ať už jsme v koalici, nebo v opozici. Dám příklad. Tisk 474 - přílepek, poplatek za předčasně splacenou hypotéku. Já nevím, jak to souvisí s třetím pilířem a s penzijními dlouhodobými produkty - nijak! A takových přílepků, mimochodem i součástí toho daňového balíčku jsou různé přílepky, které s daňovým balíčkem nesouvisejí, ale jsou tam.

Druhá věc, která mně vadí, a myslím si, že na tom by měla být shoda, ne?, že přílepky přece dávat nebudeme. Tak pojďme otevřít ten patřičný zákon, pojďme se tady o tom bavit, ale ne, že je tady něco otevřeno, vy to potřebujete urychlit, tak tam prostě narvete i věci, které obsahově s tím vůbec nesouvisejí.

Druhá věc, kterou tady opakovaně kritizuji, a zase je to součástí i tohoto daňového balíčku, je retroaktivita, princip retroaktivity, byť třeba nepřímé retroaktivity, ale je to tak. Stavební spoření, l tom budu mluvit, mám dokonce na to pozměňovací návrh. Vy měníte pravidla už pro stávající smlouvy, a teď nemyslím ty smlouvy, kde se bude hlídat cílová částka, ale tam, kde je vázací doba. Takže třeba ten, kdo to založil před čtyřmi lety, chybí mu poslední dva roky, tak mu změníte pravidla už u běžící smlouvy v rámci vázací doby. Ten člověk z toho nemůže vypadnout, ukončit ten produkt, protože by přišel o státní příspěvek, ale zároveň se mu zmenší. To prostě není možné! My jsme tu nepřímou retroaktivitu zažili u mimořádné valorizace, u omezování a zpřísňování odchodů do předčasného důchodu. Zase tam byla nepřímá retroaktivita, protože se to týkalo lidí, kteří už to měli naplánováno, kteří už by do toho předčasného důchodu šli třeba příští rok. Přece se tyhle věci musí odstupňovat. U těch penzijních produktů, tam snad naštěstí ty změny - ale bylo to na mikrofon řečeno, nevím, jestli se to pak zobrazí - se budou týkat nových smluv. A víte, že já jsem o tom tady konzistentně hovořil, prostě princip retroaktivity, byť nepřímé, je nepřijatelný, není možné, aby to tam bylo. Tady v tomhle případě to je a opakovaně to vláda zařazuje, tak já bych byl docela rád, abychom si tedy řekli, jak to je. A je to i ve vašem vlastním zájmu, protože to, co teď nastavujete, je precedens. Až pak vy někdy budete v opozici, tak se budete hrozně rozčilovat, že nějaká budoucí vláda přichází s principem retroaktivity, a já vám připomenu, že jsem vás tady před tím varoval, a dokonce jsem tady navrhoval bod Legislativní procesy, abychom si to tady jednou provždy řekli.

Poslední věc, která s tím nepřímo souvisí - je to spíš o jednání Poslanecké sněmovny - v rámci legislativních procesů jsou interpelace. Vy jste rovnou zařadili druhé čtení daňového balíčku na zítřek, čímž jste opět zrušili ten den, kdy jsou interpelace. Tak jsem si udělal takovou statistiku, abych v tom měli úplně jasno, jak vy, kteří jste ty interpelace, když jste byli v opozici, velmi přísně sledovali, přítomnost ministrů nebo jejich nepřítomnost naopak, tak jak to dodržujete vy. V tomto 9. volebním období stav k začátku září je, že počet dnů, kdy interpelace mohly proběhnout, měl být 32, a počet dnů, kdy interpelace skutečně reálně proběhly, je 17, takže jsme na polovičce. Vy jste polovičku těch dnů, kdy měly být interpelace, zrušili! Proto se také mohlo docela snadno stát, že první písemná interpelace, kterou jsem měl čest mít já na pana premiéra, tady zahnívala půl roku, takže pak už vlastně obsahem byla úplně někde jinde. To je věc, která by vadila i vám.

Jinými slovy, když to zrekapituluji, chci zařadit bod, který vlastně přímo z hlediska práce Poslanecké sněmovny i vlády souvisí s tím hlavním bodem, což je daňový balíček, který je ve druhém čtení. Nazývám to Legislativní procesy tak, abychom si to tady vyjasnili, abyste i vy věděli, aby to tady bylo na záznamu, abyste se pak nerozčilovali v budoucnu, až se vám to někdy vrátí jako bumerang, to znamená, způsob projednávání na vládě, způsob projednávání a předkládání komplexních pozměňovacích návrhů, které mění úplně tu podstatu, přílepky, princip retroaktivity a rušené čtvrteční interpelace.

Já bych to poprosil zařadit tak, aby to bylo před tím základním bodem, takže nevím, jako první bod před ty pevně zařazené? Nevím, tady si nechám od paní místopředsedkyně poradit. Prostě zařadit ten bod tak, aby to dávalo smysl, ne abychom ho probírali až po druhém čtení daňového balíčku. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že je na programu daňový balíček, tak by to muselo být jako první bod jednání. Dobře, děkuji.

A další na řadě je pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. My jsme se s kolegou Nacherem nekoordinovali, přesto jsme došli k podobným závěrům, a ještě aby to nestačilo, jdeme hned po sobě, ale já mám ten příspěvek přece jenom trochu jinak koncipovaný.

Chci vám říct jednu věc, vážení kolegové z vládní koalice. To, že tady probíráme hodiny a hodiny program řádné schůze, to, že se to tady stalo v podstatě zvykem, to samozřejmě má příčin víc. To dnešní dlouhé jednání má tři.

Za prvé, sešli jsme se po prázdninách. Těch témat bylo samozřejmě hodně a náš pocit, že existuje nějaký informační s prominutím příklop na kauzách, které nás zajímají, kdy se mainstreamová média nezajímají dostatečným způsobem o věci, jako jsou Dozimetr, tak to v nás samozřejmě dozrálo, a proto to tady naši kolegové chtějí říct. Samozřejmě já nezastírám, že je to i nechuť opozičních poslanců k daňovému balíčku, který se má projednávat. Nemáme nejmenší důvod vycházet vládní koalici vstříc a projednávat nějak zrychleně tuto materii a přicházíme s vlastními náměty, které jsou pro nás důležitější, které jsou podle našeho názoru důležitější pro celospolečenskou diskusi.

Ale třetí důvod, a proč o tom mluvím, je ten, že opravdu v této Sněmovně vy jste provedli postupnou demontáž takového demokratického institutu, jako jsou interpelace. Já to zopakuji, udělám vám tady krátkou statistickou vsuvku. Opravdu zítra, ve čtvrtek, už bude 75. schůze. Interpelací bylo zařazeno na pořad řádných schůzí celkem 16, z toho logicky dnů, kdy mohla interpelace proběhnout, bylo 32, ale kdy reálně proběhly, tak jich bylo 17. Za dva roky Poslanecké sněmovny jsme měli jenom sedmnáctkrát interpelace. Je to něco nehorázného! A to není tak, jak říkal Nacher, že prostě nám krátíte ty čtvrtky. To není jenom to, že si tam řekneme, že nám ubíráte prostor, ale já vám něco přečtu. Já vám přečtu článek 53 Ústavy České republiky: "Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech v jejich působnosti. Za druhé. Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do 30 dnů ode dne jejího podání." To je ústava. Tady v této Poslanecké sněmovně, v tomto volebním období dochází k postupné demontáži tak zásadního demokratického institutu, jako jsou interpelace. A co s tím my můžeme dělat? Kam si můžeme stěžovat? Mám napsat dopis panu prezidentovi? Nemyslím si, že by nám to s něčím pomohlo. Můžu si stěžovat u vedení Sněmovny - nemyslím si, že by mi to nějak pomohlo. Dokonce se nemůžu obrátit ani na Ústavní soud, protože neexistuje proces, ve kterém bych mohl oslovit ústavní soudce, aby se k tomu vyjádřili, kteří by jistě potvrdili to, že interpelace jsou stěžejní a důležitá součást parlamentní demokracie.

Interpelace jsou obsaženy v § 111 zákona o jednacím řádu a tady je jednoznačně napsáno: "Pro ústní interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek, § 54 odst. 4, doba od 14.30 hodin do 18 hodin, přičemž pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 do 16 hodin, od 16 hodin nebo v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, od doby jejich ukončení budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední interpelace může být podána v 17.55." A já nečtu nějaké pravidlo, to je zákon. Před chvílí jsem vám četl ústavu, teď vám čtu zákon. A co se stane ve čtvrtek? Zase nebudou interpelace, ačkoliv máme řádnou schůzi.

Děje se něco úplně nehorázného, co se nedělo nikdy v minulosti. Poslouchejte mě, vy ve vládních lavicích, kteří jste tady třeba nebyli. Nedělo se to nikdy v minulosti, s jedinou výjimkou. Několikrát, když s tím souhlasily všechny opoziční kluby, a také se většinou projednávala opoziční témata, všechny kluby ve Sněmovně souhlasily s tím, že se přeruší jednání ve středu odpoledne a bude se pokračovat v pátek ráno, a ten čas ve čtvrtek bude využit jinak. Znovu říkám, většinou to byly ale věci, které chtěla opozice. Já si pamatuju svoje debaty s panem poslancem Farským, který si už odpočinul a znovu se chystá vést kandidátku do Evropského parlamentu, který říká, že je naprosto nepřijatelné, abychom rušili interpelace tímto způsobem, a to dokonce v případě, kdy to byla vlastně témata opozice a kdy jsme jim tím vycházeli vstříc. Ale vy nám tady nevycházíte vstříc, vy nám to normálně berete, ty čtvrtky, postupujete proti ústavě a postupujete proti jednacímu řádu. A teď tady kroutí hlavou, přišel další předseda koaličního klubu, tak kde je cesta, jaká je cesta ven?

Já bych to normálně interpeloval, ale vy nechodíte ani na interpelace. Já vám tady něco přečtu. Já jsem ve čtvrtek 26. června 2023 měl interpelaci na předsedu vlády. Já vám přečtu, co jsem říkal: "Děkuji za slovo. Využiji část své interpelace na to, abych poukázal na to, že tu není ani jeden ministr, ani jeden. Je to zvláštní místo jednacího řádu, protože kdyby to tak dělali furt a všichni, tak nám v uvozovkách vypnou interpelace, interpelace, které jsou upraveny v Ústavě České republiky. Je to základní nástroj, jak můžou opoziční poslanci oslovit a vyžadovat odpověď od členů vlády. To znamená, nelze tady aplikovat usnesení Sněmovny, že se musí přerušit jednání sněmovny, ale myslím si, že to je opravdu raritní a že to snad opravdu může být součást interpelace, kterou teď přednáším na pana premiéra. Pane předsedo vlády, už konečně zajistěte, aby tady chodili ministři na interpelace a prosím, v rámci této interpelace mi odpovězte, co pro to uděláte, co jste pro to udělal a jak zařídíte, aby sem chodili ministři na věc, která je upravena v Ústavě České republiky a v jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky?" Následně mi pan předseda vlády odpověděl svojí odpovědí, tady mám číslo jednací - a on mi vůbec neodpověděl, on se z toho vymlčel. Úplně ignoroval to, že ho poslanec Parlamentu České republiky v této věci interpeloval. Takže přátelé, co mi potom zbývá než si vzít slovo v rámci projednání programu a chtít zařazení nového bodu? A to všechno jsme si mohli ušetřit, kdyby fungovala základní pravidla v této Sněmovně, kdyby byla dodržována ústava, kdyby byly dodržovány zákony České republiky. Já bych se ve čtvrtek třeba obrátil znovu na pana premiéra. Nemám tu možnost, vzali jste mi tu možnost.

Proto navrhuji zařazení nového bodu, paní místopředsedkyně, zařazení nového bodu, který by se jmenoval Dodržování právních předpisů v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

A protože si myslím, že bychom se na tom měli domlouvat co nejdříve, chci, aby byl zařazen jako první bod v pátek. Jestliže tomuto návrhu nebude vyhověno, tak potom následující úterý jako první bod. Jestliže ani to nebude stačit, tak ve středu jako první bod, abychom to projednali předtím, než budou nějaké interpelace, abyste si už konečně uvědomili, co se tady děje, co se tady páchá, něco, co je přes čáru a co se tady nestalo za celou dobu existence Poslanecké sněmovny, že bez toho, že by s tím souhlasili ti opoziční, tak se jim interpelace berou. Vy jste škrtli článek 53 Ústavy České republiky. Tak to je jeden bod, ke kterému jsem přihlášený.

A pak, abych to nějakým způsobem možná dorovnal a vyrovnal. Dlouhodobě jsem přesvědčený, že atmosféra v Poslanecké sněmovně opravdu není dobrá, není konstruktivní, spíš se tady poměřují síly klubů a vystupuje se ne vždy konstruktivně. A já myslím, že bychom si opravdu zasloužili nějaké téma, o kterém bychom se tady mohli bavit normálně, které by zklidnilo vášně a na kterém panuje širší shoda, a myslím si, že jedním z těch témat je tisk 400, poslanecký návrh zákona na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách, který je v pozvánce na tuto schůzi jako číslo 110. Podepsalo to 72 poslanců. Myslím si, že to je velmi průřezové a reprezentativní uskupení, že s výjimkou jedné strany jsou tam zástupci všech stran. Tím zákonem se navrhuje symbolické uzákonění zemských znaků Čech, Moravy a Slezska. Ty znaky se tak jako tak samostatně užívají a vlajky, uznávám, že zejména na Moravě, ale mohli bychom si tímto způsobem připomenout a ocenit roli zemí v rámci státnosti České republiky tak, jak je vlastně uvedeno i v preambuli naší ústavy. Já bych o tom samozřejmě mohl debatovat dlouho, měli jsme spoustu seminářů, mým cílem není zdržovat, já jenom bych chtěl požádat, zda by se našlo dost hlasů, že bychom tento tisk pouze předřadili v rámci bloku prvních čtení, protože já sám vůbec nevím, jakým způsobem proběhne tato schůze, kdy se bude hlasovat daňový balíček, nechci to zařadit pevně, ale aby to vůbec mělo šanci dostat se do druhého čtení, abychom mohli udělat pozměňovací návrhy, na kterých jsme se dohodli zase napříč politickým spektrem už před několika měsíci na odborném semináři, tak prosím a žádám, aby tedy tisk 400 byl zařazen v rámci bloku prvních čtení na první místo.

To je z mé strany vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vy jste to i vzorně vypsal v přihlášce, takže za to také děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Rozvoral. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, navrhuji předřadit bod 62, sněmovní tisk 22, což je novela zákona o daních z příjmů, jako první bod dnes. Jak už jsem uvedl, jedná se o novelu zákona o daních z příjmů, kterou jsme předložili z důvodu toho, abychom motivovali mladé české páry ke zvyšování populace, což by v budoucnu pomohlo i s vyplácením důchodů.

V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmů několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené pracující, to je konkrétně sleva na invaliditu I. a II. stupně, sleva na invaliditu III. stupně, sleva pro držitele průkazu ZTP a P. Cílem navrhované úpravy je významné snížení příjmové daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky a děti, o které pečují a které vyživují, a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a v neposlední řadě taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyli nuceni často velmi ponižujícím a složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.

Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního propopulačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky.

Jinými slovy, jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek i dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb, a to i v širším smyslu slova včetně financování zdravotní péče, školství a dalších důležitých veřejných politik.

V souvislosti s celkovou filozofií návrhu považujeme za důležité zmínit výsledky průzkumu agentury NMS, který uvádí, že 33 % rodičů si nepořídí další dítě výhradně z finančních důvodů a 17 % rodičů tak neučiní z důvodu neodpovídajícího bydlení, což je problematika velmi podobného typu. Podle 43 % respondentů tohoto průzkumu by rodinám nejvíce pomohlo zvýšení takzvané mateřské a rodičovského příspěvku, 18 % respondentů by pak jako největší pomoc vnímalo právě zvýšení daňového zvýhodnění na děti.

Doplňme k tomu ještě komentář ekonomky Hany Horské, která uvádí, že nejvíce rodin se třemi a více dětmi je mezi nízkopříjmovými skupinami se základním nebo nedokončeným vzděláním a naopak nejméně mezi vysokoškoláky. Pokud by tedy stát chtěl motivovat rodiny, aby si pořizovaly více dětí, musí cílit na střední vrstvu, což je přesně i ambicí tohoto návrhu. A právě proto je zde nejcitlivější podpora adresována rodičům pečujícím o tři a více dětí.

Navrhovaná opatření neznamenají pro žádného nyní pracovně aktivního plátce daně z příjmů zhoršení jeho současné situace a naopak, pro vysoké množství plátců daně z příjmů znamenají snížení jejich reálně odváděných daní, a tedy zvýšení jejich čistých příjmů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji a další na řadě je pan poslanec Sládeček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé dámy a pánové, rád bych navrhl nový bod na program dnešní schůze s názvem Půjčka ve výši 137,4 miliardy korun od Evropské komise. V polovině června vláda Petra Fialy projednávala v rámci Národního plánu obnovy půjčku ve výši 137,4 miliardy korun od Evropské komise. Ministr financí Stanjura se schválením evropské půjčky nesouhlasil. Jeho postoj ve vládě podpořil i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ostatní členové vlády, tedy včetně pana premiéra Fialy, půjčku od Evropské komise odsouhlasili a přehlasovali svého ministra financí. Všichni tito členové vlády jsou nejspíš finančně negramotní a měli by si zopakovat učivo středních škol. Tato vláda akorát zadlužuje Českou republiku a snižuje životní standard českých občanů. Neplní své předvolební sliby a měla by podat demisi.

Vzhledem k tomu, že se jedná o důležitý bod, žádám o jeho zařazení jako první bod této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další na řadě je pan poslanec Síla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se také vyjádřil nebo navrhl jeden bod, který mě tíží a který by se měl podle mého názoru velmi urychleně řešit, a sice je to nedostatek léků na trhu v České republice.

Na přelomu loňského a letošního roku a začátkem letoška mnozí z českých pacientů neměli šanci získat léky i na předpis i bez předpisu. Na tuzemském trhu totiž nebyly tyto léky k dispozici. Týkalo se to převážně antibiotik, léků na snížení horečky pro děti, vakcíny proti planým neštovicím nebo léky pro onkopacienty. I když nejde o zvlášť drahé či inovativní léky, přesto na tuzemském trhu někdy chybějí a chybět budou stále častěji. Vyrábí se totiž v Asii. Nejčastěji na trhu s léky k překvapení pacientů chybějí ta nejběžnější léčiva, ať už předepisovaná lékařem, nebo ve volném prodeji. Obvykle jde o takzvaná generika neboli léky, které na trh vstupují po vypršení platnosti patentové ochrany originálního léku. To se odráží pochopitelně v ceně generického léku, který se stává i násobně levnějším.

Jako problém se však v posledních letech ukázalo, že kvůli snížení výrobních nákladů i legislativním nárokům přesunuly farmaceutické firmy výrobu generik do levnějších asijských regionů, hlavně je to do Číny a do Indie, a v nich je navíc tamní vlády k další výrobní expanzi lákají atraktivními neinvestičními pobídkami. Výsledek je, že většina v Evropě prodávaných generik, bez kterých se její občané jen stěží obejdou, pochází všechny z Asie, konkrétně z Číny a Indie, jak jsem řekl. Až 70 % trhu v Evropě představují generika a těch 70 % trhu se vyrábí ve východní Asii. Prakticky to znamená, že pokud bychom dnes chtěli vyrobit léky pro Evropu, bez Asie se zkrátka neobejdeme. Přitom ještě před dvaceti lety v roce 2002 tomu bylo podle šéfa farmakologické asociace právě naopak. Většinu generických, a tedy i nejužívanějších a méně nákladných léků vyráběly farmaceutické společnosti na evropském kontinentu a Evropa tak byla co do dostupnosti léků pro své obyvatele soběstačná.

Pokud selhává trh s léčivy, je povinností Ministerstva zdravotnictví tento problém aktivně řešit, nikoliv se vymlouvat na dodavatele. Nástroje k tomu ze zákona má, aktivnější role Ministerstva zdravotnictví je tedy přinejmenším žádoucí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek chce totiž problém napravit novelou, podle níž si musí výrobci zajistit dostatečné zásoby až na dva měsíce a distributoři musejí podávat zprávy o aktuálním množství léků Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Odpovědnost za dostupnost léků by navíc měly nést zdravotní pojišťovny a farmakofirmy. Ministerstvo zdravotnictví přichází s řešením v oblasti dostupnosti léků v České republice tímto způsobem: léčivé přípravky by pro klienty nasmlouvávaly zdravotní pojišťovny, které by jednaly přímo s výrobci. Pokud některá z farmakofirem nedodrží uzavřenou smlouvu, bude jí udělena sankce. Informace přinesl server Lidovky.cz, což mě tedy přinejmenším zaujalo. Stát buď může podpořit přesun výroby léčiv k nám či zajistit dovoz kriticky nedostatkových medikamentů, aby pro ně pacienti nemuseli jezdit do členských zemí Evropské unie, do Polska a podobně.

Nedostatek však může stát snadno vyřešit za pomoci nástrojů, které v zákonech o léčivech má. Farmaceutická firma bude dle návrhu odpovědná za to, aby svůj lék dostali všichni pacienti, kteří ho potřebují. Pokud by tak neučinila, bude potrestána. Pojišťovny zase musí dohlédnout na to, aby byl zajištěn dostatečný počet léčiv. Náměstek ministra zdravotnictví Dvořáček uvedl, že tendry se budou dělat kvůli lékům, které mohou být dlouhodobě nedostupné. Pojišťovny si totiž dodávky léků nejprve vysoutěží a potom s výrobcem podepíšou závaznou smlouvu. Ta bude obsahovat nejen cenu, ale i požadovaný počet balení.

Já bych chtěl připomenout, že to tady už jednou bylo. Před patnácti lety ministr Julínek chtěl privatizovat zdravotní pojišťovny a propojit do jednoho koncernu zdravotní pojišťovny, distributory, lékárny a zdravotnická zařízení. Tehdy skončil nejen ministr Julínek, ale celá Topolánkova vláda, která to měla v plánu, vláda ODS.

Od skončení socialismu uplynula krátká doba, kdy byla veřejnost zvyklá na zdravotní péči zdarma, dostupnou v každé vesnici včetně léků. Já bych chtěl podotknout, že za socialismu byl prostě náš farmaprůmysl naprosto soběstačný, a nejen soběstačný. Navíc jsme vyváželi léky včetně inzulinu prakticky do celého světa. Po privatizaci firmy Spofa zůstala firma Farmakon, která se zprivatizovala, dneska je to firma FARMAK, akciová společnost, která vyrábí spoustu - nebo většinu - API přípravků, které jsou důležité pro výrobu léků, ale bohužel firma FARMAK, přestože je vlastněna českými majiteli, vyváží 95 % veškerých těchto API přípravků do celého světa přes firmu Merck. Toho času nejsou schopné zajistit zdravotní pojišťovny ani časovou, ani místní dostupnost lékařů, natož léků.

Změna celého systému si vyžádá důkladnou veřejnou diskusi, protože rozšíření kompetencí zdravotních pojišťoven musí být politickým rozhodnutím, ale v současné době se tato systémová změna zásadně rychle připravuje. Řešení má ale svá rizika. Problémy s dodávkami léků pouze prohloubí, protože se zvýší monopolní postavení některých výrobců, a hrozí tak riziko, že pokud se někteří z těchto výrobců dostanou do úzkých, Česko nebude mít žádnou náhradu. Ani odpovědnost pojišťoven za dostatek přípravků není správná. Pojišťovny slíbily výrobcům vyšší cenu, to znamená, bude nás to stát víc peněz v případě, že by se zavázaly nejen k dodávkám vlastních léků, ale i ke kompenzaci nedostatkových přípravků od konkurenčních společností. Platili bychom mnohem více, spoluúčast pacientů by byla podstatně vyšší.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která tendry umožní, by podle serveru měla být dokončena v září, stejně jako zákon o zdravotních pojišťovnách, který zpracovává Ministerstvo financí. Vláda by měla mít oba návrhy k dispozici do konce letošního roku. Samotné zdravotní pojišťovny se k návrhu ale zatím moc nevyjadřují.

Čili vzhledem k tomu, že je to velmi závažný problém, který se dotýká prakticky každého z nás, protože jsme všichni pacienti, se domnívám, že by tento bod měl být předřazen před všechny ostatní zatím, které byly navrženy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, to znamená jako první bod dnes? Dobře, děkuji.

A další na řadě je paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegové, kolegyně, i já bych chtěla předřadit bod na programu této schůze, protože hlavním programem této schůze je předložený konsolidační daňový balíček, který lidem především zvyšuje daně, a tato vláda říká, že by se mělo začít šetřit, a já si myslím, že právě ten bod, který chci předřadit buď před nebo za konsolidační balíček, ty finanční prostředky šetří, a já se divím, že vláda tento návrh zákona, který jsme předložili, který narovnává to, že rodné číslo nadále zůstane v občanském průkazu, a tím se ušetří 54 miliard korun - samozřejmě nebude to pouze ve veřejném sektoru, ale bude to i v soukromém sektoru - tak mě udivuje, že toto vláda nechce schválit. Já si myslím, že to mělo v konsolidačním daňovém balíčku být jako první bod.

Bohužel, nelze to předložit pozměňovacím návrhem, protože by to byl přílepek, ale návrh toho zákona tu je, je to pod bodem 116, tak to předřaďme, projednejme to, je to v devadesátce, to znamená, že pouze se to schválí a ušetříme finanční prostředky jak bankám, podnikatelům, ale i ve veřejném sektoru. Takže to je první návrh, který, paní místopředsedkyně, předkládám, předřazení bodu 116 jako první bod dnešního jednání, popřípadě po projednání konsolidačního daňového balíčku. A jsem opravdu zvědavá, jak se k tomuto návrhu současná koalice a její vládní poslanci postaví, protože pokud nebudou chtít ten bod předřadit, tak říkají: Nechceme šetřit finanční prostředky.

Druhý bod, který tedy v uvozovkách nespadá do mého rezortu, ale strašně mě zvedá ze židle, a vidím tady, že tady v tuhle chvíli sedí i pan ministr zdravotnictví, je hygienická vyhláška, která se dotýká školských zařízení. Já vůbec nechápu, jak ministr zdravotnictví, který nedokáže zajistit léky pro naše děti, pro naše občany, pro naše seniory, si ještě dovolí předložit takovouto hygienickou vyhlášku, která přináší to, že dítě nebude mít nárok na 4 m2 v rámci areálu mateřských školek, základních škol. To znamená, že ty areály nebudou muset být oplocené a nebudou mít prakticky žádné areály. Ruší se také to, že má dítě nárok na 1,6 m2 také v mateřské škole, základní škole a tak dále. Je to vůbec možné? Je vůbec možné, že toto předkládá ministr zdravotnictví? Že tedy se bude moci navyšovat, že ve třídě bude moci být až 34 dětí a budeme tam mít hlásiče kysličníku uhličitého? A když tento hlásič ohlásí, že tam toho kysličníku uhličitého je málo (moc?), tak paní učitelka otevře okno? Je to normální? Pane ministře, vy předkládáte tu vyhlášku, já to vůbec nechápu. A nejhorší je, že vyhláška je pouze v kompetenci ministra, to znamená, projde vnějším a vnitřním připomínkovým řízením a schválí ji pouze vláda, Sněmovna prakticky k tomu nemůže nic říct. Ale vy předkládáte vyhlášku, která ohrožuje zdraví a bezpečnost našich dětí. Společné toalety, společné sprchy. Já nevím, já si myslím, že se píše rok 2023 a vaše ředitelka, šéfka hygieny, paní Svrčinová, jestli to dělá proto, aby si udržela místo, aby dále byla šéfkou? A slyším ji ve 20 minutách Radiožurnálu, jak kritizuje, že děti na táborech moc jedí uzeniny, a z druhé strany k tomuto dá palec nahoru.

A já ještě udělám jedno srovnání. Já vím, že se třeba budete zlobit, ale ptala jsem se - Petr Sadovský je expert z bezpečnostního výboru na vězeňství. Já vím, že ten příměr není úplně..., ale ve věznici mají lidé nárok na 4 m2 a od příštího roku se jim to má navýšit, a my dětem ve školských zařízeních vezmeme nárok na 1,6 m2 a 4 m2 na venkovní areál.

Já znovu říkám, myslím si, pane ministře, sežeňte léky, nezabývejte se tím, čím se zabývat nemáte, a hlavně zajistěte bezpečnost našich dětí. Uvědomujete si vůbec, že řada těch mateřských školek je u silnic a i že přenášíte obrovskou zodpovědnost na ty učitelky, na ty pedagogy? Zeptal jste se jich? Vždyť nikdo s tím nesouhlasí, nikdo to nechce, všichni jsou proti tomu a všichni se pozastavují nad tím, jakou hygienickou vyhlášku předkládáte. Takže já tím, že slyším, že ve školském výboru, ve zdravotním výboru se to prakticky neprojednalo, si dovolím zařadit bod na jednání této schůze za konsolidační balíček, který má název Hygienická vyhláška předložená ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem ohrožující bezpečnost a zdraví našich dětí. Děkuji vám. (Potlesk poslanců zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ohrožující zdraví a bezpečnost našich dětí, jo? Konec, děkuji.

A další na řadě je paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Dobrý den nebo dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem samozřejmě tento bod chtěla použít při interpelacích, které měly být řádně ve čtvrtek. Nebudu opakovat, co řekli mí předřečníci, že opět interpelace nejsou, takže využiji této možnosti a načtu tento bod, název má Konec výroby klášterecké porcelánky.

Určitě jste to zaregistrovali, ale nejstarší porcelánka v České republice, opakuji, nejstarší porcelánka v České republice, která je v Klášterci nad Ohří, končí. Zavírá výrobu, a to hlavně kvůli energiím a kvůli odbytu. Společnost Thun, která byla založena 1794, končí. Je to smutné, ale je to tak.

V každém případě pan generální ředitel nelenil a snažil se oslovit naši vládu, aby mu pomohla, protože on sám říkal, že "covid jsme ustáli bez ztráty kytičky, pak ale přišlo skokové zdražení energií, to byla první rána, poslední kapka nastala s výkyvem v zakázkách, kdy nám klesl odbyt o 15 až 20 %". Aby bylo rozuměno, těch 15 až 20 % činí ten ostatní, světový trh. Nebudu tady akcentovat, který to asi bude, v každém případě tato společnost na náš trh dodává 46 %, do zemí Evropské unie dodává 21 % a na tento trh, krásně to tam řekli, světový trh, dodává 33 %. Takže ve své podstatě embarga, která tady jsou, zapříčinila, že jim ten propad dělá 15 až 20 %.

Pan generální ředitel se obrátil na naši skvělou vládu o pomoc, což je zcela logické, prosil - nebo aby mu poskytla stejnou pomoc a podporu, jaká je poskytnuta v Polsku a v Německu. Dokonce osobně se obrátil na ministra práce a sociálních věcí pana ministra Jurečku, aby aktivoval program nebo aby se aktivoval kurzarbeit, který by jim ve své podstatě vyřešil tu situaci dvou až tří měsíců, aby se zpátky dostali do běžného provozu. Pan ministr práce a sociálních věcí odpověděl: "Vláda činí maximum pro ochranu českého hospodářství a zmírnění dopadu současné situace na české podniky. Stále je však nutné mít na zřeteli rozpočtovou odpovědnost, jejíž porušení by již v blízké budoucnosti mohlo mít pro Českou republiku katastrofální důsledky..."

Takže my necháme padnout nejstarší porcelánku, kterou máme v České republice, a budeme se ohánět rozpočtovou odpovědností? To myslíte vážně? Tato vláda si zřídila tři ministerstva, má čtyřicet politických náměstků a vy budete říkat něco o rozpočtové odpovědnosti? Nezlobte se na mě, ale je to šlendrián, chtělo by se mi říct - ani za komunistů by k tomuto vůbec nedošlo, aby nechali padnout nejstarší porcelánku v České republice. Určitě by se našla nějaká cesta.

Je mi smutno, ale v každém případě toto chci zařadit jako první bod, protože si myslím, že je to velice důležité. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Načtu dvě omluvy - a připraví se pan poslanec Černý - omlouvá se paní poslankyně Levko, od 16 hodin do 21 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Růžička od 15 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, také já na pořad dnešního jednání navrhuji zařazení nového bodu s názvem Změna podmínek redistributivní platby zemědělcům. Zároveň tento bod zdůvodním a sdělím vám důvody, proč si myslím, že bychom toto téma měli nyní zde na půdě Poslanecké sněmovny podrobně rozebrat.

Nové podmínky redistributivní platby před časem schválila tato vláda v rámci strategického plánu společné zemědělské politiky. Navýšili jste podíl financí na tuto podporu na 23 % z celkového objemu finančních prostředků, a zároveň se ale platba omezila jen na prvních 150 hektarů obhospodařovaných jedním podnikatelem. Tato účelově diskriminační pravidla způsobují ale těm takzvaně větším zemědělcům sdruženým do jednoho celku zcela pochopitelně problémy. Dochází k výraznému vychýlení rovnováhy v zemědělství tím, že se značně znevýhodnili zemědělci, kteří se právě sdružují do družstev a podobných celků. V důsledku toho se některé větší zemědělské podniky nazpátek rozdrobují na menší, čímž budou ale slabší a méně konkurenceschopné. Tento současný stav podporuje spekulace se zemědělskou půdou a začíná vést k neprodukci, tedy k situaci, kdy se bude do budoucna pěstovat jenom tráva a na tu se budou pobírat dotace, a nic se pěstovat nebude. To vše již začíná mít za následek větší potravinovou nesoběstačnost naší země a způsobuje další navýšení dovozu potravin ze zahraničí. Agrární komora České republiky a Zemědělský svaz České republiky již dříve označily tyto změny za výsměch všem zemědělcům.

V loňském roce právě z těchto důvodů proběhly i demonstrace zemědělců před Úřadem vlády, snad si na to ještě pamatujete. V posledních měsících se zoufale na vládu pomocí petice obrací například předseda Zemědělského družstva Ostaš s dalšími kolegy. Starostům a zastupitelům měst a obcí po celé republice v uplynulých několika týdnech zaslali kromě petice i průvodní dopis, ve kterém mimo jiné zmiňují aroganci a neochotu vládních představitelů, že se zemědělci sdruženými do těchto družstev se nechtějí vůbec bavit. Takřka neustále jsou v této souvislosti v kontaktu s Agrární komorou. Cílem jejich petice je veřejné slyšení v Poslanecké sněmovně i v Senátu a zároveň získání potřebného počtu podpisů na podání ústavní stížnosti na nerovné a diskriminační podmínky, které tato vláda do českého zemědělství bohužel zavedla. Chceme ale dále čekat na to, až bude podpisů dost a dojde k veřejnému slyšení na půdě Poslanecké sněmovny? Chceme dále vychylovat rovnováhu mezi našimi zemědělci a podporovat spekulace se zemědělskou půdou, která povede k částečnému zastavení domácí produkce? Domnívám se, že by naší snahou napříč politickým spektrem spíše mělo být tuto záležitost prodiskutovat co nejdříve, nejlépe na této aktuální schůzi Poslanecké sněmovny. Situace je totiž opravdu velmi vážná.

Napadají mě v této souvislosti zcela logické otázky, třeba proč se Ministerstvo zemědělství odmítá o redistributivní platbě s těmito zemědělskými celky bavit, a nepokusí se tento nevyvážený stav napravit? Další otázka, která mě napadá - proč vláda nenechává (nechává?) situaci dospět až ke snaze zoufalých zemědělců podat ústavní žalobu? Nebo jak se k tomu velmi špatnému přerozdělení finančních prostředků postaví náš nový ministr zemědělství, který všude prohlašuje, že české zemědělství je pro něj prioritou? Tady máte obrovskou příležitost, pane ministře, se takzvaně blýsknout a za zemědělce se teď postavit. Zatím to totiž vypadá, že vládě a Ministerstvu zemědělství jako jejímu nástroji jde pouze o likvidaci větších zemědělských celků našich českých producentů.

Závěrem ještě zopakuji, že navrhuji nový bod s názvem Změna podmínek redistributivní platby zemědělcům, a protože tento můj návrh je pro budoucnost českého zemědělství velmi důležitý, prosím o jeho zařazení jako první bod dnešního jednání po pevně zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní je na řadě paní poslankyně Šafránková.

Jenom malé upozornění pro všechny kolegy. Množí se mně tady dotazy, jak to bude s volební pauzou. Je plánovaná mezi druhou a třetí hodinou, to znamená, na jednu hodinu bude pauza mezi druhou a třetí.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím navrhnout již opakovaně v programu této schůze předřazení projednávání bodu, který dlouhodobě považuji za zásadně důležitý z hlediska bezpodmínečně nutné potřeby akutní pomoci jedné z nejvíce sociálně ohrožených skupin našich spoluobčanů. Jedná se o bod s číslem 52, což je sněmovní tisk číslo 9, a je to náš návrh poslanců SPD na změnu zákona o sociálních službách. Jde vlastně o návrh, který jsem podala již v říjnu roku 2021 a jedná se zde o zvýšení příspěvku na péči zdravotně postiženým občanům závislým na péči jiných osob v I. a II. stupni závislosti. Tyto příspěvky se naposledy zvyšovaly před osmi lety, což je už neudržitelně dlouho.

Tento návrh se snažím prosadit na jednání každé sněmovní schůze, což vládní poslanci většinou blokují, přičemž vrcholem všeho byl loňský prosinec, kdy se tito poslanci poté, co bylo zahájení projednávání tohoto bodu, odhlásili z hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, čímž znemožnili o tomto tisku hlasovat v prvním čtení a znemožnili posunutí jej dál v legislativním procesu. Už jsme dneska mohli být mnohem někde dál, jinde a pomoci tak této nejohroženější skupině, občanům zdravotně postiženým. A nejen my, ale hlavně naši zdravotně postižení občané, o něž jde především a jejich situace je čím dál horší, a vy, kolegové z vládních lavic, si tyto lidi berete jako rukojmí svých politických her.

Vláda navíc od letošního ledna změnou úhradové vyhlášky zdražila ceny všech sociálních služeb pro zdravotně postižené občany, což vede pouze k dalšímu zhoršení dostupnosti těchto služeb pro tyto spoluobčany a tím i ke zhoršení kvality jejich životů, a co je horší, ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Kolegové, víte vůbec, kolik činí příspěvek na péči v I. stupni závislosti pro osobu starší 18 let? Je to pouhých směšných 880 korun za měsíc. To je naprosto - myslím, že se tady na tom shodneme - naprosto nedůstojné a neudržitelné a my to musíme změnit. Proto navrhuji zařadit tento bod jako první bod dnešního jednání, případně pak zítra, ve čtvrtek 7. 9., také jako první bod jednání, a v nejhorším případě popřípadě v pátek, také jako první bod jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Okleštěk.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí členové vlády - ale že vás tu ale je dneska, toho si hodně vážím, a úplně nejvíc si vážím toho, že je tady pan ministr vnitra, protože budu mluvit také, nebo primárně, k němu.

Bod, který bych chtěl zařadit, se jmenuje Průběžná informace o transformaci České pošty. Minulý týden jsme měli na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj právě bod o transformaci České pošty, kde nám pan ministr zhruba ve třičtvrtěhodinovém úvodním slově popsal současný stav transformace.

Když pominu důvod této transformace, mně na tom strašně moc vadí to, že byla rozhodnuta cesta, kterou transformace půjde, a nikdo se nebavil s městy a s obcemi. Nejvíce mi vadí rozprodej budov České pošty, a proto bych chtěl poprosit, aby pro obce a města byla stejná pravidla, jaká se zřejmě podařilo vyjednat Praze, aby ty budovy, které jsou v majetku České pošty a byly prodávány, byly nabídnuty za nejvyšší nabídkovou cenu právě městům a obcím, aby měly možnost tyto budovy využívat i nadále v těch místech samozřejmě, kde ty budovy jsou, a měly tím šanci tam třeba poskytnout občanům jiné služby, když už tam ta pošta nebude.

Ten princip mi vadí hlavně z hlediska transformace v tom, že všechno řešíme až poté, že se s těmi obcemi a s těmi městy nikdo nebaví, takže když zařadíme tento bod, tak máme reálnou šanci, že se napříč politickým spektrem tady na půdě Poslanecké sněmovny budeme moct o tomto tématu pobavit, protože ta doba, kterou strávíme na výboru, samozřejmě není nafukovací. A plénum je právě to místo, kde můžeme klíčové věci a témata probrat tak, jak si zaslouží.

Takže můj návrh je transformace, respektive Průběžná informace o transformaci České pošty, a navrhuji to jako první bod po pevně zařazených bodech, protože transformace je v běhu a vážím si toho, že pan ministr s námi komunikuje. Věřím, že jsme se na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj neviděli naposled a budeme se bavit o těch dílčích krocích tak, aby byly pro české vesnice a česká města samozřejmě co nejvíce využitelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další řádně přihlášenou, a tou je paní poslankyně Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Nesmyslnost klimatických cílů a byl by za pevně zařazené body.

Čas od času nastane v historii okamžik, kdy se někdo pokusí lidem vnutit něco, co ve skutečnosti nechtějí. Obvykle se to zabalí do nějakých hezkých slov, předloží se to jako něco, co bude dokonalé a po realizaci plánu nastane ráj na zemi. Nevyšlo to s nacismem, komunismem, tak se to zkusí s Green Dealem.

Evropský parlament v rámci honby za snižováním emisí zakázal prodej nových automobilů se spalovacím motorem od roku 2035. Premiér Petr Fiala ještě v roce 2021 tvrdil, že zákaz prodeje aut se spalovacím motorem je pro něj nepředstavitelný. Paradoxem je, že to bylo právě za předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, kdy se toto odhlasovalo. Byl to premiér Petr Fiala, který tvrdil, že zákaz prodeje aut se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu. Byl to premiér Petr Fiala, který řekl, že zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem je něco nepředstavitelného.

Od roku 2035 by se už neměly prodávat benzinové, naftové ani hybridní vozy, zůstanou jen extrémně drahé elektromobily, ale pro které nemáme elektřinu, nabíječky, nemáme suroviny. Planeta za současného stavu technologií nemá dostatek surovin a energie k tomu, aby uhelné a plynové elektrárny a auta se spalovacím motorem plně nahradily nové bezemisní zdroje a dopravní prostředky. Finská geologická služba vydala tisícistránkovou surovinovou studii, ze které vychází velmi varovný závěr. Na Zemi není dost surovin, například vzácných kovů, k tomu, aby mohly být současné fosilní zdroje nahrazeny těmi obnovitelnými. Autoři studie přistoupili k problematice opačně, než činí jiní odborníci, kteří počítají, jak velkou kapacitu obnovitelných zdrojů je třeba k naplnění této technologické výzvy vybudovat. Finové se naopak zaměřili na to, kolik a jakého materiálu by k tomu bylo potřeba, a to nejen v lokálním, ale celoplanetárním měřítku. Autoři se domnívají, že tento plán je nereálný. Státy chtějí totiž dosáhnout bezemisní ekonomiky v době, kdy máme k dispozici relativně velmi drahou energii, křehký finanční systém nasycený dluhy, trpíme nedostatkem nerostných surovin a zažíváme bezprecedentní nárůst světové populace, uvedli autoři v závěru studie.

Jako jeden z mnoha příkladů uvádějí autoři příklad elektromobility. Pokud by současný vozový park na zeměkouli měl být do roku 2050 nahrazen elektromobily, pak by na takřka 1,4 (miliardy?) nových elektromobilů bylo potřeba přibližně 283 milionů tun lithium-iontových baterií. Surovina na jejich výrobu by se musela v naprosté většině nově těžit, protože recyklace přichází v úvahu až tehdy, až se budou vysloužilé baterie vracet ve velkém zpět k přepracování. Předběžné výpočty však ukazují, že celosvětové zásoby, natož celosvětová produkce nemusí stačit k zajištění potřebného množství baterií, píše se ve studii. I pokud by ale celosvětová zásoba niklu, lithia a kobaltu nakonec pokryla potřeby elektromobility, znamenalo by to, že by se tyto kovy už nesměly používat k ničemu jinému než na automobilové baterie, tedy například ani k výrobě elektroniky.

Když pomineme, že nemáme tedy dostatek surovin, nemáme požární technologie a nemáme ani recyklační technologie baterií v elektromobilu. Ale už teď víme, že to jednou likvidovat budeme umět. Argument s tím, že akumulátory budou sloužit v úložištích elektřiny, je lichý. Problém to jenom odsune. Toto šílenství může připravit obrovské množství lidí o práci a uvést velkou část občanů do chudoby, protože už si nebudou moci dovolit auto a skokově porostou ceny elektrické energie a plynu. Celý Green Deal je nástroj, jak zotročit a ovládat lidi, a k tomu je využíváno zelené šílenství, zelený útok na fosilní paliva a s tím spojený útok na emise CO2. Tato vláda jde ruku v ruce s ekoteroristy, kteří lidem chtějí zničit životní úroveň, kterou se západní civilizaci podařilo dosáhnout.

Když zástupci této vlády tvrdí, že nesouhlasí s rozhodnutím o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory, tak sprostě lžou. Co pro to udělali? Bojkotují to snad, bouchli v Bruselu do stolu a řekli ne, na tohle my nepřistoupíme? Neudělali vůbec nic, servilně k tomu přispívají, právě třeba zdražením dálničních známek pro automobily se spalovacími motory.

Česká republika je na automobilovém průmyslu závislá. Český automobilový průmysl tvoří více jak 20 % veškerého lokálně vyrobeného zboží, přímo zaměstnává přes 120 000 lidí a ročně vyrobí více jak 1,3 milionu vozů. To znamená, že každých 23 sekund se v zemi vyrobí nové auto. Celkově je na tomto odvětví závislých 33 % české ekonomiky. Tohle všechno chce Brusel společně s touto vládou zničit. Obhajují to pokrokem, ale když přišly na trh mobilní telefony, zakázali vám snad pevné linky? Když přišly notebooky, zakázali vám snad pevné stolní počítače? Když přišly počítače, zakázali vám snad psací stroje v rámci pokroku? Pokud jsou elektrická auta tak strašně lepší, proč nenecháte lidi postupně na ně přejít tak, jak to v rámci pokroku bývá zvykem?

Základní premisa bruselského plánu Green Deal tvrdí, že evropské země musí přestat vypouštět oxid uhličitý, aby zabránily oteplování zemského klimatu. Jenže navzdory obrovským investicím unijních zemí světové emise tohoto plynu stále rostou. Jestli země Evropské unie přestanou vypouštět oxid uhličitý zítra nebo v roce 2050, bude to mít na jeho celkové emise stejný vliv jako pokles spotřeby vody v Česku na množství vody v Indii, tedy nulový. Tenhle fakt ovšem vytrvale ignorují nejen zelení aktivisté, ale i valná většina vrcholných politiků zemí sdružených v Evropské unii, o Evropské komisi ani nemluvě. Tenhle nesmyslně postavený boj však zaplatíme všichni, protože naše státy stejně jako Evropská unie to všechno financují na dluh. Když to není dluh, tak to stejně musíme zaplatit.

Česká republika by se měla vyvázat ze Zelené dohody, protože jinak nejen že lidé si nebudou moci dovolit koupit auto, ale bude nadále pokračovat prudký nárůst cen elektrické energie či zemního plynu a jednou přijdou emisní povolenky pro domy i pro jednotlivce.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Brabec. Připraví se paní poslankyně Berkovcová, poté pan poslanec Stržínek, poté paní poslankyně Pošarová.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, tady nastalo trošku kouzlo nechtěného, protože ač jsme to s paní kolegyní Maříkovou nijak blíže nekoordinovali, ona vystoupila k podobnému tématu. Nicméně já alespoň tenhle čas využiji na to, abych se pokusil vaši pozornost přilákat k věci, o které tady tedy už byla řeč, ale mně by konkrétně... a také ten bod, který bych rád zařadil, se jmenuje Postoj Fialovy vlády k pokračování Zeleného údělu. Dovolte mi, abych Green Deal v tomto případě přeložil, protože on ten deal může být samozřejmě buď dohoda, ale také úděl. Mám poměrně silný pocit, že v poslední době to můžeme nazvat spíše Zeleným údělem. Je to takové nejpřiléhavější označení.

Poslední dobou se nám tady rozmohl takový nešvar, jak tedy koalice říká, kdo co podepsal z toho Green Dealu a jak to tedy bylo. Tak jenom krátce abych připomněl, že Green Deal na jeho počátku byl prostě ze všeho nejvíc politickou deklarací, která říkala, že Evropa chce směřovat ke snižování evropských emisí a chránit životní prostředí. To je asi něco, na čem bychom se stále byli schopni shodnout s velkou pravděpodobností s většinou z vás tady, k tomu se Česká republika přihlásila, asi bychom se dneska zachovali podobně. Problém ale není ten závazek a na začátku to bylo především směřováno k polovině století, tedy k roku 2050 a k termínu, který se tady objevil a jmenuje se uhlíková neutralita.

Mimochodem, Babišově vládě, a konkrétně tehdejšímu premiéru Babišovi, se podařil už na počátku docela husarský kousek, za prvé vyjednat neuvěřitelných víc jak 1 000 miliard korun na energetickou transformaci České republiky, z nichž ty peníze také dneska vidíme třeba v Modernizačním fondu, a díky jim a díky dalším penězům v operačním programu Životní prostředí může i tato vláda používat tyhle stovky miliard a bude je moci používat i na projekty, které, upřímně řečeno, bychom z našeho rozpočtu nikdy nebyli schopni financovat. Také se podařilo prosadit jádro jako bezemisní zdroj. Také se podařilo dosáhnout toho, že snížení emisí o 55 % do roku 2030 nebude cíl pro jednotlivé země, protože každá země má logicky jinou startovní čáru. Asi se shodneme na tom, že Česká republika jako jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy má historicky z hlediska snižování emisí CO2 a možnosti obnovitelných zdrojů asi jinou startovní čáru než třeba Švédsko nebo Dánsko.

Ďábel se ovšem skrývá v detailu a detaily se začaly ďábelsky naplňovat až právě za Fialovy vlády, respektive až v době, kdy už vláda Petra Fialy začala dávat stanoviska k těm konkrétním závěrům. Už to tady zaznělo od mé předřečnice. Myslím si, že všichni si pamatujeme, jak tehdejší šéf, v tu chvíli ještě opoziční kandidát na premiéra, dnešní premiér Petr Fiala, doslova hřímal, že Česká republika se musí vzepřít proti tomu, aby se neustále zvyšovaly ceny emisních povolenek, aby se prosadil zákaz prodeje vozů se spalovacími motory od roku 2035 a další a další věci. Byl tenkrát velmi vemlouvavý. No, střih, máme tady rok 2023, pana premiéra už dnešního ve vládě, s jeho vládou, a co vidíme? Byl schválen zákaz prodeje, dokonce aktivně v rámci předsednictví České republiky, zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory, s nějakými řekněme šidítky o tom, jak se to přehodnotí, ale dobře víme, že přehodnotit to bude velmi, velmi těžké od roku 2035.

Emisní povolenky, které - původně současný premiér Petr Fiala chtěl snížit jejich cenu, ne vůbec zvýšit, ale snížit zásadně jejich cenu, tak byly schváleny, že budou rozšířeny i na oblast bydlení a na oblast osobních aut, tedy na pohonné hmoty, takže je jasné, že to zvedne ceny energií, zvedne to ceny pohonných hmot, a protože se naopak snižuje množství emisních povolenek v oběhu, tak to logicky povede ke zvýšení jejich ceny, to je železné univerzální pravidlo, a za to všechno a za spoustu dalších věcí, jako například úvaha vůbec o tom, že bude povinné zateplovat starší domy, a tak dále a tak dále a tak dále.

Takřka každý týden přichází nějaká další šílenost zelená, tak za to byla Česká republika pochválena před nastoupenou jednotkou zeleným guru Fransem Timmermansem. A když se na to podíváme z tohoto pohledu, upřímně řečeno jsem v šoku, jak všechno touhletou salámovou, plíživou metodou nakonec česká vláda, Fialova vláda odsouhlasila, a mě by zajímalo, co ještě chce odsouhlasit dál. Protože tady se poprvé objevil - já myslím, že to dokonce vláda nemá ani ve svém programovém prohlášení - termín, že Česká republika bude klimaticky uhlíkově neutrální v roce 2050. No, to jsem opravdu velmi zvědav na ten materiál, protože když jsme dělali poslední materiál, výhled České republiky do roku 2050, tak se tam mluvilo o snížení emisí CO2 až o 80 % do roku 2050, byly s tím spojeny naprosto astronomické náklady a také to technicky takřka ani nebylo možné. Takže jestliže dneska někdo hovoří o roce 2050 jako o roce, kdy i Česká republika bude uhlíkově neutrální, tak to můžu brát jenom tak, že o tom hovoří proto, protože pravděpodobně v té době už předpokládá, že nebude ve funkci, a je to všechno jedno. Ale já si myslím, že to jedno není, protože rok 2050 samozřejmě se skládá z nějakých postupných cílů, ke kterým Česká republika bude také směřovat, a už to tady zaznělo, podívejme se na tu situaci světovou. Jestliže má dneska Evropská unie necelých 8 % světových emisí, ty podniky tady zavírají a výroba se přesouvá do Číny, do Indie jako vývoz emisí, tak hádejte, s jakou emisní intenzitou ta výroba tam probíhá? No s vyšší! Teď mi úplně zazněla ta hláška z toho filmu, a tam to bylo nižší. Takže s vyšší emisní intenzitou, to znamená, že tam ta jednotka výroby v Číně, v Indii, v dalších zemích, které nejsou svázány těmito normami, naopak na jednotku výroby oceli a dalších věcí, cementu, se těch emisí samozřejmě vyprodukuje více. A protože emise CO2 nemají hranice a počítají se globálně - logicky, protože to, co se vyemituje tady, má samozřejmě na oteplování velmi podobný vliv jako to, co se vyemituje v Číně, tak to naopak nejenom že není pozitivní, ale naopak je to kontraproduktivní z pohledu světových emisí. Co to znamená? Že pokud to takhle bude pokračovat dál, a bohužel zatím nevidím, že by se to měnilo, tak Evropa svým šetřením emisí na úrovni Evropské unie může paradoxně přispět ke zvýšení emisí ve zbytku světa, což se mimo jiné děje, protože se zvyšuje podíl Číny, o Rusku ani nemluvě. Samozřejmě to asi těžko můžeme dneska vůbec se bavit o tom, že Rusko bude vůbec řešit něco takového, jako je snížení emisí, ale bavíme se tady samozřejmě o Spojených státech, bavíme se tady o Indii, Pákistánu a dalších, dalších, dalších zemích, hodně lidnatých, bavíme se tady o Africe, samozřejmě, která také zvyšuje svoji produkci emisí. A Evropa chudne, snižuje svoji konkurenceschopnost.

Jestli jste si dneska všimli, já to vezmu na příkladu elektromobility, teď proběhly mnoha médii obrázky z automobilového veletrhu v Mnichově a tam jsou většinou už jenom čínská auta. Takže jak to dopadlo? Evropa včetně Spojených států ty svoje desítky let obrovské výhody, kterou měla v automobilovém průmyslu, které mazlila postupně k neustále vyšší kvalitě včetně motorů, tak dopadne tak, že Evropa bude z evropských fondů nakonec dotovat nákup čínských elektromobilů? Tak kde to jsme? Tohleto já doufám, že bude obhajitelné v čím dál tím méně zemích Evropské unie a že se to projeví snad i v příštích evropských volbách, kde si Evropa nebo více zemí už uvědomí, kam Evropa kráčí, a že to není cesta pěkná a že také může skončit v místě, kam slunce nesvítí. A to je něco, co je skutečně velmi smutné zjištění.

A je velmi smutné zjištění, že na něčem podobném by se také podílela samozřejmě česká vláda, protože naše předsednictví určitě bohužel přispělo k tomu, že řada takových věcí se podařila prosadit. Byli jsme za to, jak říkám, znovu dokonce pochváleni i Fransem Timmermansem. Takovou pochvalu já bych asi úplně nechtěl dostat, protože ho opravdu považuji za konstruktéra něčeho, co je aktivistické, co nepovažuji za racionální. A já myslím, že dneska jasně vidíme v té situaci, že je potřeba tu cestu zásadně přehodnotit, a koneckonců celá řada těch zemí už to dělá.

Takže již se blížím ke konci. Já bych chtěl - a znovu tedy opakuji ten bod, Postoj Fialovy vlády k pokračování Zeleného údělu - Chtěl slyšet, co dalšího vláda Petra Fialy ještě chce schválit z těch věcí, které jsou na stole, jakou má v těch věcech strategii, zda se v tom už neodchyluje vůbec dokonce i od svého programového prohlášení, protože od slibů, které padly před volbami, o těch už se odchýlila dávno. A dovolil bych si to, vážený pane předsedající, navrhnout jako druhý bod po již pevně zařazených bodech na zítra. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další přihlášenou, a to je paní Jana Berkovcová. Připraví se pan poslanec Stržínek.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, navrhuji jako bod do programu schůze na téma Nedostatečné financování školství.

Chtěla bych upozornit na podfinancování českého školství a rapidní propad výdajů na vzdělávání za poslední dva roky, kdy je u moci tato vláda - vláda, která se ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání. Cituji: "Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD." V upraveném programovém prohlášení vlády z března 2023 se uvádí: "Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů, udržíme jejich platy na 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy, zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v České republice." Nic z toho bohužel není pravda. Svým závazkům a slibům vláda nedostála. Platy učitelů nedosáhnou 130 % průměrné mzdy v České republice, ostatní pedagogické pracovníky, tedy vychovatele, asistenty, speciální pedagogy, hodila vláda přes palubu už dávno, když jim odmítla zaručit zákonnou valorizaci platů, a nyní přichází vláda s návrhem snížit počet zaměstnanců ve školství o 30 000. To je opravdu nehorázné v době, kdy roste počet žáků, tím pádem stoupá počet učitelů a logicky bude potřeba i více podpůrných profesí ve školství. Školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako nemohou fungovat bez pedagogů. Dle slov ministra Beka je namístě přemýšlet o redukci počtu míst, která jsou financována ze státního rozpočtu v obslužných profesích ve školství, kde je na rozhodnutí zřizovatelů, zda budou místa dofinancovávat.

To tedy znamená, že přesuneme zodpovědnost na zřizovatele, kteří se rozhodnou, zda zachovají školní jídelny, zda kuchařky propustí, anebo je zafinancují. Přestože jsou jejich mzdy žalostně nízké, pro obce a kraje to bude znamenat značné výdaje navíc. Přitom současná částka z rozpočtového určení daní zřizovatelům nestačí ani na běžný provoz škol. Návrh rozpočtu pro školství na příští rok nedává vůbec smysl. Rezort školství potřebuje oproti letošnímu rozpočtu alespoň 25 miliard navíc, aby naplnil zákonný požadavek navýšení platů učitelů. Nejen že se do rozpočtu školství nepřidá ani miliarda, ale naopak hrozí škrty ve výši 11,6 miliard. Úroveň učitelských platů se váže k podílu školských výdajů na HDP. Ten v České republice až do roku 2017 patřil k nejnižším v rámci zemí OECD. Až dynamickým růstem v letech 2018 až 2021, tedy za bývalé vlády Andreje Babiše, se podařilo dosáhnout průměru OECD, poprvé v historii. V roce 2022 se však trend otočil, podíl školských výdajů na HDP poklesl a Česká republika tak opět směřuje zpět mezi země s nízkým podílem školských výdajů na HDP.

Pouhé udržení se na úrovni letošního roku by znamenalo navýšit rozpočet na příští rok alespoň o 10 miliard. Pokud bychom chtěli opětovně dosáhnout maxima z roku 2021, vyžadovalo by to dokonce navýšení o 26 miliard. Relativní platy učitelů vůči průměrné mzdě v České republice byly až do roku 2017 velmi nízké, blízké 110 %, v roce 2021 díky nebývale dynamickému růstu za předchozí vlády se platy výrazně zvýšily až na 126 % mzdy. V roce 2022 se trend otočil, platy učitelů nerostly, respektive pouze o 1 %, zatímco mzdy v ekonomice rostly o 5 %, a v roce 2023, tedy letos, růst učitelských platů opět o 4 % zaostává za růstem průměrné mzdy v ekonomice, který je 8 %. To je vizitka vlády, která neustále deklaruje, že vzdělávání je její prioritou. Ministr Bek slibuje, že učitelé dostanou příští rok navýšeno v průměru o 3 000 korun. To ovšem nepokryje růst průměrných mezd v České republice. Bude to znamenat jenom udržení letošního stavu, stavu z letošního roku. V poměru k průměrné mzdě se budou platy učitelů pohybovat na úrovni 111 až 115 %. To tvrdí šéf Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, pan Daniel Münich, který je mimo jiné i poradcem ministra Beka. K podobným závěrům došly i školské odbory.

Platy ve školství se propadají nejrychleji ze všech rezortů. Podle oficiálních dat Českého statistického úřadu v roce 2022 klesly reálné mzdy skoro ve všech odvětvích, ale nejvíce právě v oblasti vzdělávání, o 16 %. Stejně špatně vypadají údaje i za první čtvrtletí letošního roku, kdy vzdělávání má opět největší meziroční propad reálných mezd, a to o 10,7 %. To jsou fakta, z kterých se současná vláda nevylže. Ani renomovaní ekonomové nechápou, proč se vláda rozhodla rozpočet pro školství takto škrtit.

Podle nich si můžeme dovolit investovat do lidského kapitálu. Dokonce je to žádoucí, pokud chceme mít vzdělané obyvatelstvo a realizovat reformy ve vzdělávání. Každý chápe, že vzdělání je to nejcennější aktivum, které společnost vlastní, které je katalyzátorem ekonomického výkonu a konkurenceschopnosti země. Zkrátka investice do lidského kapitálu je investice do budoucnosti. Tato vláda o tom velmi ráda hovoří, ale nic pro to nedělá. Naopak všechny její kroky směřují proti podpoře vzdělávání, rozvoje vědy a výzkumu. Proto navrhuji zařadit tento bod názvem Nedostatečné financování školství, jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nedostatečné financování školství a je to první bod po pevně zařazených. Děkuji a poprosím pana poslance Stržínka.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já požádal o zařazení nového bodu do pořadu dnešní schůze. Ten bod by se měl jmenovat Změny daní a jejich dopad na rozpočtu měst a obcí. Nejen já, ale všichni starostové od samotného začátku, a to s obavami, sledujeme plánované změny v daních dopadající na rozpočty měst a obcí, tedy změny, které jsou obsaženy v daňovém balíčku a také v jeho pozměňovacím koaličním návrhu. V plánu je místo původně plánovaného zavedení státního koeficientu zvýšení všech sazeb daně z nemovitostí, a to v průměru na 1,8násobek. Toto zvýšení v průměru o 80 % má přinést nově nikoli do státního rozpočtu, ale do rozpočtu měst a obcí cirka 10 miliard korun. Proti tomu ovšem jde plánované snížení procentuálního podílu na dani z příjmu fyzických a právnických osob, kdy odeberete městům a obcí stejnou částku, tedy 10 miliard korun. Sice platí, že obec může nárůst daně kompenzovat snížením koeficientu, to ale reálně udělá málokdo, protože pokud nám berete daně formou snížení rozpočtového určení daní, bylo by nehospodárné si snižovat další příjem. To, co děláte, totiž je podle mě kamufláž. Schválně se vyhýbám slovům jako podvod nebo lumpárna, spíš to je velice dobře promyšlená finta.

Daň z příjmu fyzických a právnických osob má dlouhodobě progresivní trend, což znamená, že rok od roku stoupá. Pokud v příštím roce kvůli snížení rozpočtového určení daní přijdou města a obce o 10 miliard, v letech dalších, tedy za tři, čtyři či více let, již půjde o mnohem vyšší částku. Aby nebyl křik, tak městům na jedné straně peníze formou navýšení daně z nemovitostí přidáváte, na druhé straně jim stejnou částku formou snížení rozpočtového určení daní berete. Vypadá to na první pohled, že nula od nuly pojde, ale tak to není. Ve skutečnosti stát získá 10 miliard navíc, a to vlastně od všech lidí v této zemí, kteří vlastní nějakou nemovitost. To je pravda o skutečném koloběhu daně z nemovitostí. Tato daň neskončí v rozpočtech měst, ale díky této fintě ve státním rozpočtu.

Poprosím o zařazení tohoto bodu jako první bod před projednávání daňového balíčku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Pošarovou, a protože paní poslankyně má body dva, poté můžete představit rovnou i druhý. Děkuji.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji nový bod na zařazení, a to Chudnutí Čechů a exekuce. Vysoké ceny zboží a služeb a s tím související tenčící se příjmy obyvatel se podle Exekutorské komory odráží i na počtu exekucí. Letos narostly tak, že na počátku července jich exekutoři evidovali 4 077 921, tedy o 48 641 více než na konci loňského roku. Do stále větších problémů se dostávají už tak předlužení lidé. Počet exekucí vedených na jednoho dlužníka se zvýšil z průměrných 6,15 na 6,18. Příčinou je zhoršování ekonomického stavu, propad kupní síly. Potvrzuje se setrvalý trend koncentrování exekucí u dlužníků, kteří je již mají, a v tom vidím velký problém. Jde o nesplatitelnost současných, a natož následujících exekucí. Je to zřetelné. Reálné mzdy, tedy to, co si za výplatu člověk koupí, jsou ve volném pádu. Nesplacené dluhy Čechů poprvé za desetiletí rostou. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí sice průměrná hrubá měsíční mzda nominálně vzrostla o 8,6 %, její reálná hodnota ale klesla o 6,7 %. Inflace pak sice v posledních měsících klesá, přesto ale na konci června dosahovala meziroční výše 9,7 %. Na osobu dluží jeden člověk v průměru jen na jistině 450 000 korun, celkově je to 20 % příjmu rozpočtu. Problém je to hlavně občanů z kraje Ústeckého, ale také i severu Čech. Je třeba to řešit. Takže to je první bod.

A druhý bod. Jsou vlastně pro zdravotně postižené. Pro cizince peníze jsou a na zdravotně postižené nikoliv. Narážím na příspěvek na péči, který se od roku 2018 nezměnil, a je na čase ho navýšit, aby vůbec lidé, kterých se to týká, přežili a neskončili oni ani jejich blízké pečující osoby zadlužené v exekucích. Pan ministr Jurečka i pan ministr Stanjura zvýšení peněz na péči odmítli z ekonomických důvodů, že na to peníze nejsou. Na to peníze nejsou, ale zároveň vydáváme prostředky pro cizí občany ve velké výši, aniž vůbec rozlišujeme, jestli je to důležité, zda jsou v sociální potřebnosti.

Příspěvek na péči je od roku 2018 v nezměněné výši určen lidem, kteří potřebují pomoc druhé osoby. Je udělován ve čtyřech stupních. V I. stupni se vyplácí 880 korun, v II. 4 400, ve III. 12 800, ve IV. stupni, kde jsou zařazeni lidé už jen ležící, jde o částku 19 200 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí slíbilo, že bude od července letošního roku platit systém pravidelné valorizace příspěvků na péči v jednotlivých stupních tak, jako je systém valorizace důchodů. To se neuskutečnilo, protože zákon nebyl a stále ještě není připraven k tomu, aby byl projednáván v Poslanecké sněmovně. Je třeba, aby se jim příspěvek zvedl, a je načase vést k tomu diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a poprosím ještě, na kdy zařadíme ty body? Pardon? (Odpověď mimo mikrofon.) Ještě jednou prosím, když tak to řekněte prosím na mikrofon, ať to slyší i kolegové.

 

Poslankyně Marie Pošarová: V následujícím pořadí po těch předcházejících bodech.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čili ještě jednou? (Poslankyně Pošarová: Po těch předcházejících bodech.) Po všech předcházejících bodech. Děkuji.

A vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali pro tuto chvíli - dívám se - všechny kolegy a kolegyně v rámci návrhu změn programu schůze, tak se táži, jestli ještě někdo má zájem? Nemá v tuto chvíli.

V tuto chvíli po dohodě všech stran přerušuji naše jednání, a to do 15. hodiny. Poté se sejdeme a začneme hlasovat. Jenom podotýkám, že organizační výbor se sejde ve 14 hodin.

A ještě informuji, že pan místopředseda vlády Rakušan hlasoval s kartou číslo 34. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 13.42 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání 74. schůze Poslanecké sněmovny. Před polední přestávkou byly předneseny všechny návrhy na změny nebo doplnění návrhu pořadu této schůze, ale než přistoupíme k hlasování, ještě dorazily dvě žádosti s přednostními právy. Nejprve tedy požádám pana poslance Aleše Dufka s přednostním právem, aby vystoupil, poté se připraví pan předseda Andrej Babiš s přednostním právem.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Dufek: Dámy a pánové, já mám jeden procedurální návrh pouze. Po dohodě předsedů pěti koaličních klubů navrhuji, abychom si odhlasovali, že dnešního dne budeme jednat i po 19. a 21. hodině, a to v podstatě o návrzích zákonů a případně pozměňovacích návrzích k nim, včetně samozřejmě meritorních, případně procedurálních hlasování. Takže prosím, po 19. a 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Tento návrh je hlasovatelný tak, jak byl přednesen v této podobě. Zagonguji, aby přišli kolegyně a kolegové z předsálí. Eviduji žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím, požádám vás o opětovnou registraci vašimi kartami. Počkám, až se ustálí počet přihlášených.

 

Zazněl procedurální návrh, abychom jednali po 19. a 21. hodině, abychom jednali a hlasovali meritorně i procedurálně po 19. a 21. hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 25. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Vážení spoluobčané, dámy a pánové, já bych se rád vyjádřil ke včerejšku, kdy jsem byl přerušován paní předsedkyní Pekarovou a paní Richterovou. Já jsem se teď věnoval jednacímu řádu Sněmovny a tam je jasně napsáno, že jako předseda hnutí mám právo mluvit, kdykoli o to požádám, nemusím navrhovat body, nemusím navrhovat usnesení, nemusím předkládat legislativní návrhy. Pokud samozřejmě výklad jednacího řádu je takový, že ministři nebo prezident mají jiné přednostní právo než předseda hnutí, tak samozřejmě já jsem k tomu nedospěl.

Takže proč my tady vlastně mluvíme o té nové totalitě, a co je to, ta nová totalita. Samozřejmě, média to teď hrají, média nás teď zkoušejí, a vy, když jste byli v opozici, tak vás nezkoušela, co navrhujete. Tady křičel pan Stanjura a říkal: To je váš problém, vládo, řeš to. Takže znovu opakuji, co my navrhujeme, je tady napsáno, to si může každý nastudovat. Byl bych rád, kdyby média neopakovala tyhle otázky. My jsme jasně řekli, co bychom dělali, a není naše role, abychom radili opozici (koalici?). To slovo "nová totalita" strašně dráždí, protože každý má asi pocit, že nová totalita nebo totalita znamená komunistický režim sovětského typu. Tak já vám tady přečtu slovník cizích slov, co je to totalita. "Totalita: celostnost, celistvost, úplnost, jednotnost, jednotná jednotlivost, typ diktátorsky vedeného státu prosazující úplné ovládnutí všech oblastí společenského života prostřednictvím byrokratického aparátu a policejní moci, například stíhání na objednávku, vedoucí k deformování individua až k jeho úplnému podrobení, popřípadě umlčení." Tak to je totalita.

My to nazýváme nová totalita, a o co jde? No, jde hlavně o veřejnoprávní média. Pan ministr Baxa vlastně, dneska jsem to četl - pan ministr odchází - nám v rozhovoru tvrdil, že nikdy nenavýší televizní poplatky a poplatky za rádio, tak teď navrhuje, takže samozřejmě provládní Česká televize, a hlavně provládní rozhlas dostanou navíc peníze. Já jsem tu včera mluvil o tom, kolik dostala média od této vlády, je to téměř více než 100 milionů. Takže my mluvíme o nové totalitě. Tato nová totalita, která má vládu, parlament, Senát, prezidenta, Ústavní soud a v parlamentu nás válcujete, ohýbáte jednací řád, protože paní předsedkyně mě nenechala mluvit a stále: Navrhněte bod - ale já jsem nemusel navrhovat žádné body - a paní Richterová stejně. Takže která ta média jsou součástí nové totality? No, jsou to vlastně veřejnoprávní média. Vy jste měli, pane premiére, na Úřadu vlády cenzora Klímu, který nám říkal, že bude selektovat média na média, která jsou dezinformační, a to rozhodne on, a média, která jsou fajn, a těm dáte 100 milionů. Naštěstí pan Klíma skončil. A teď vlastně my mluvíme o veřejnoprávních médiích a tam ty rady volí politici, politici je volí. Vy jste si teď vymysleli, že o tom bude rozhodovat i Senát, protože Senát je váš. Takže o tom mluvíme, to je ta nová totalita - veřejnoprávní média. Proto já navrhuji, aby poplatky byly zrušeny, aby si lidi vybrali, jestli se chtějí dívat na Českou televizi a poslouchat Český rozhlas. A chcete nějaké důkazy? Tak já vám je dám, ale to bych mluvil strašně dlouze. Stačí mluvit o Reportérech, pan Wolner. Paní Dobiášová mu donesla kauzu Dozimetr kdy? Před rokem? Ale pan Wolner nevysílal Dozimetr, Dobiášová dostala padáka. Pan Wolner vysílal 64 pořadů proti Babišovi. To je příklad. Nebo znám jednu redaktorku, která pracuje v DVTV, a když mluvila s jedním politikem, tak jí samozřejmě ten režisér řekl: Nepokládej otázky, nesmíš se ho ptát. Veřejnoprávní média, to je součást nové totality. A potom samozřejmě máme iRozhlas. Tam jsou posedlí hejtři, každý týden něco vyšlo proti Babišovi. Tam je takový Wolner v sukni, ta je posedlá, ta dokonce řešila moje faktury za elektřinu, jestli je platím, nebo neplatím. Takže to je nová totalita, toto je součást nové totality, protože vy, pětikoalice, která má všechno, to ovládáte. Moravec? Ať si tam dá cedulku, že zastupuje vaši pětikoalici. V neděli tam jde Karel Havlíček, náš stínový premiér lepší vlády, a nevím, proč jde proti Jurečkovi, tam by měl být pan premiér - je stávající premiér a stínový premiér. Tak já vyzývám pana Moravce, aby tam pozval skutečného pana premiéra, a ne Jurečku, a náš stínový premiér Havlíček aby měl možnost vůbec mluvit, a můžeme se bavit. Události včera večer zase, Železný, zase manipulují, co Babiš řekl o Agrofertu a neřekl. Vždyť jste vymysleli lex Babiš, tak se aspoň naučte, abyste věděli, o čem mluvíte. Takže veřejnoprávní média mají být objektivní, mají své etické kodexy. To jsme viděli v prezidentské kampani, ne? Řezníček, ten tam zastupoval prezidenta Pavla, to bylo taky objektivní. A všechny ty průzkumy České televize ukázaly, že není objektivní, že to manipuluje a že je součástí nové totality. Takže ta média nejsou nezávislá.

Tak když se ptáte, a teď byl Karel Havlíček v rozhlase, ptali se ho na novou totalitu, tak snad vám tohle vysvětlení postačí. A nebudu se tady bavit o pořadu 168 (hodin), co tam všechno jelo a jak to jde. Takže my mluvíme o veřejnoprávních médiích, jsou součástí vaší nové totality, to jsem považoval za nutné tady vysvětlit. Děkuji. (Zprava se ozývá protestní bouchání poslanců do lavic, zleva potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Chtěl bych konstatovat, že pokud někdo lže, krade, podvádí a dělá špinavou práci a média o něm napíší, že lže, krade, podvádí a dělá špinavou práci, tak to není projev totality. Děkuju. (Zleva protestní bouchání poslanců ANO do lavic, zprava potlesk poslanců pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Bartošek, poté pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuju za slovo. Požádal jsem o vyměnění, abych byl zastoupen v řízení schůze. Pane předsedo Babiši, prostřednictvím paní předsedající, vy svými vyjádřeními poškozujete Českou republiku. (Nesouhlasné výkřiky poslanců ANO.) Vy neznáte sílu slov. Jediný, kdo budoval totalitu, byli estébáci a komunisti. (Potlesk od poslanců zprava.) Kdyby tady byla totalita, není možné podnikat. Kdyby tady byla totalita, není možné říkat své názory. Kdyby tady byla totalita, jsou lidi zavíráni za své názory. Kdyby tady byla totalita, vypadá svět úplně jinak. Jediné, co svými vyjádřeními děláte, je, že přispíváte k tomu, že česká společnost je rozdělená, vyvoláváte vlny nenávisti, štvete lidi proti sobě a říkáte, co není pravda. Česká republika je svobodná a demokratická země.

A vůbec mě nepřekvapuje, že útočíte na veřejnoprávní média. Jestliže se jezdíte ochytřovat za Orbánem do Maďarska, kde víme, jak vypadá situace ohledně veřejnoprávních médií, situace lidských práv a všechno ostatní, jestliže víme, že útoky na veřejnoprávní média jsou součástí hybridní války, protože veřejnoprávní média, přesně ta jsou největším problémem pro ovládnutí veřejného prostoru, v tom případě rozumím tomu, co říkáte. Nastane-li nějaká totalita v této zemi a omezení práv, nastane poté, co vy se dostanete k moci, protože vy jste představitel tohoto proudu, vy jste představitel toho a zkušenosti máte z komunistického režimu. (Potlesk od poslanců zprava.)

Co se týká řízení schůze, ten, kdo řídí schůzi, má právo toho, kdo mluví, vést k pořádku, aby mluvil k věci. Kdybyste při svém vystoupení řekl: Já jsem se rozhodl obstruovat, budu zde mluvit šest hodin, je to pravda a máte to jako legitimní nástroj opozice. Ale skutečně jestliže se hovoří o pořadu schůze, měl byste říct: Chci zařadit tento bod nebo tento bod a tímto způsobem ho zdůvodňuji. Je zcela legitimní, že vedoucí schůze vás vede k pořádku stejně tak jako kohokoliv jiného s přednostním právem, a jestliže se dobře díváte, řídící schůze vedou k pořádku všechny s přednostním právem, jestliže nepostupují v souladu s jednacím řádem. Nejste víc než my všichni ostatní, jste poslanec jako každý jiný. Zákony pro vás platí stejně jako pro všechny ostatní. A to, co je potřeba říct, je, že svým chováním poškozujete demokracii a pověst České republiky ve světě. (Zleva protestní bouchání poslanců ANO do lavic, zprava potlesk od poslanců pětikoalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane místopředsedo, jak jste směšný, ani sám tomu nevěříte. (Nesouhlasné bouchání do lavic od poslanců zprava.) O čem vy vlastně tady mluvíte? O čem vlastně mluvíte? Tak mluvme, co se tady stalo po revoluci. Kdo tady skartoval 30 000 svazků StB? Kdo se nechal volit tady komunisty? O čem vy mluvíte? Já jsem byl pasivní člen KSČ, pasivní (Smích od poslanců zprava.), pasivní, tak jak 1,6 milionu. Na Hradě jste si zvolili předsedu ZO KSČ (Potlesk od poslanců ANO., nomenklaturní kádr, jenom proto, že šlo jenom o nenávist vůči Babišovi. O nic jiného nešlo. Kdyby byl na Pražský hrad kandidoval Putin proti Babišovi, tak vyhraje Putin! (Protestní bouchání do lavic od poslanců zprava.) Jasně že přeháním. Dejte si to do titulků. Kdo kámošil s Putinem? No Nečas! Včera jsem to tady četl, ODS - strategický partner. (Řečník zvyšuje hlas a pronáší velmi emotivní projev.) Co vy tady žvaníte o demokracii? Vy nás tady nenecháte ani mluvit! Okradli jste důchodce! A co jste udělali tady? Vypnula mi mikrofon. Kdo? (Poslanec Babiš křičí.) Prodejkyně mobilů! Prodejkyně mobilů je předsedkyní Parlamentu, která dělá ostudu, jde na Tchaj-wan a Čínu - teď porazíme Čínu, a Tchaj-wan investuje ty čipy v Drážďanech. Můžete bouchat, kolik chcete. Vy jste to tady po revoluci všechno rozkradli, vytunelovali, jinak bych nikdy nešel do politiky. Nemám to zapotřebí. Neživím se politikou. Děláte z lidí jenom hlupáky.

Veřejnoprávní média - vy jste viděl tu debatu, Řezníček? Že tam byl za koho, ten Řezníček? A Moravec? Za koho tam jsou? To jsou vaši lidé, můžete si tady žvanit, co chcete, o vaší demokracii. Lidi nejsou hloupí. Vy jste nová totalita. Vy máte všechno tady. Jmenování ústavních soudců? Pan Kysela, který chtěl popravit prezidenta Zemana, nám řekl, že komunisti mají kvótu na Ústavním soudu, dvě místa! S komunisty jste (se) paktovali, vy, KDU-ČSL, jste osmnáct let byli ve vládách. Co mi tu vykládáte? (Protestní bouchání do lavic od poslanců zprava.) Osmnáct let. Osmnáct let jste byli ve vládách (Předsedající: Prosím o klid!) a zúčastnili jste se všech tunelů! (K řečníkovi přistoupil poslanec Benešík a rozčileně reagoval.) Všechno jste rozkradli! (Předsedající zvýšeným hlasem: Pardon, pane poslanče Benešíku!) Choďte si sednout a udělejte si pořádek, jo? Já mám svoje hodnoty a mám čistý stůl. Co mi tu vykládáte o režimu komunistů?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane předsedo, prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení. Děkuji.

 

Poslanec Andrej Babiš: A nechť tady laskavě na mě neřve KDU-ČSL! Osmnáct let!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo! Pane předsedo, prosím, vy také trošku zmírněte hlasitost svého projevu. Děkuji.

 

Poslanec Andrej Babiš: První aféra - zapomněli jste na Bartončíka? Popravili jste Kunderu, Milana Kunderu jste popravili, váš systém, vaše totalita. Nejslavnější český spisovatel! A prezident Pavel, typický reprezentant toho režimu, nedá to vyznamenání, protože vy máte jiný názor, protože sekta Respekt má jiný názor. Tak přestaňte tady vykládat. Co mě vy poučujete o demokracii? Vy se živíte politikou, já ne, vy se živíte a já vám vadím, protože já nekradu. A tahle nula, co tam sedí na konci(otáčí se k ministrovi Dvořákovi), kdo ho zvolil? Proč tu vystupuje tenhle zbytečný ministr? Nač tam je tenhle parazit? Co tam dělá? (Nesouhlasné bouchání do lavic od poslanců zprava.) Kdo ho zvolil? Nikdo ho nezvolil, nikdo!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím, pardon, omlouvám se, že přerušuji. (Poslanec Babiš: A živí se jen politikou.) Omlouvám se, že přerušuji. Prosím pěkně, už jste se...

 

Poslanec Andrej Babiš: Vstoupil do Občanského fóra. Teď nadává Červíčkovi, že nás přivítal v Královéhradeckém kraji. Kdo to tu rozděluje? (Opět se otáčí na ministra Dvořáka.) Co vy tady vystupujete? Vy jste nedostal ani jeden hlas, ani jeden, od nikoho. Tak zalezte do díry a nevykládejte nesmysly!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, vyzývám vás k pořádku! (Bouchání do lavic od poslanců zprava.) Prosím, takovéto výrazy nepoužívejte. (Poslanec Babiš: Ale to není...) Je to nevhodný výraz pro půdu Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takovíhle lidi by měli chodit kanály. Ne, co tady vykládáte jako? Jaká je tady vaše bilance, tradičních demokratických stran do roku 2013? Co tady vykládá pan premiér, je na křižovatce. On neví, jestli má jít doprava, doleva nebo na zelenou? No na červenou! On neseděl ve vládě s Nečasem, kterého řídil kmotr, tedy milenka kmotra? Ti podnikatelé nechodili do Hrzánu a nenosili tam šperky a kabelky?

Vy radši mlčte, mlčte! Vy jste zničili tuto zemi a znovu díky covidu jste se dostali k moci, abyste to dále rozkrádali, jo? Pane Bartošku, prosím vás, nedávejte mi tady nějaké lekce o demokracii.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: (Vstupuje do řeči.) Oslovujte prostřednictvím předsedající.

 

Poslanec Andrej Babiš: Orbán byl svobodně zvolen, svobodně. To, že nechce, aby děti v maďarských školkách se učily, jestli mají několik pohlaví - a tady je mládež, tak snad vědí, že jsou dvě pohlaví - ano, tak to nechce. Bojuje za Maďarsko, ano. A co vy s tím máte za problém? Je tam nějaká totalita? Byly tam nějaké volby. Vůbec, co se pletete? Do Slovenska se pletete. Vy byste chtěli určovat... Pekarová porazí Putina a teď porazí Čínu, bože, jak jste směšní, jak jste marní. Ostuda, jenom ostudu děláte všude ve světě, takže mi nevykládejte o demokracii. Vy jste nová totalita. Média vám vyhrála volby, média vyhrála volby prezidentovi, takže klidně se můžeme o tom pobavit. A nemluvte o estébácích. Já jsem třikrát vyhrál ten soud a znovu ho vyhraju, znovu. Zvolili jste si na Hrad reprezentanta, tak ho tam máte. Já vím, že ta nenávist proti Babišovi je, protože já vám do toho nepasuju. A řekněte mi, kde jsem něco ukradl? Řekněte mi jednu věc, kdy jsem zneužil... Vždyť jste s námi byli v koalici, pane Bartošku, váš Jurečka, ne? Jste zapomněl?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Oslovujte prosím kolegy prostřednictvím předsedající.

 

Poslanec Andrej Babiš: Tak prostřednictvím předsedajícího. Jste zapomněl? Vždyť seděli ve vládě! Pan premiér říkal, že ta vláda byla nanic. Tak o čem to je? Já chápu, že KDU je nejlepší, osmnáct let jste tam, tam jste svítili všem, takže můžeme v téhle debatě pokračovat. Já mám dobrou paměť. Klidně se... Prosím vás, ty vaše floskule o demokracii, už to neříkejte. Neříkejte to radši. Já jsem vás pochválil, mimochodem, včera, jako jediného, že jste řekl, že není normální, že politici si dávají drogy. Dozimetr si strká někam a v Brně měli nějakou lajnu. A vy jste řekl: Ne, my nechceme, aby naše děti braly drogy, tak jsem vás pochválil. S čím máte problém? A jednací řád? Tak nás umlčte! Já tady ani nemusím být. Já půjdu na ta náměstí. Půjdeme do ilegality, vaše nová totalita všechno válcuje. To je všechno. (Silný potlesk zleva a bušení do lavic zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Bartošek, poté pan předseda Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, prostřednictvím paní předsedající, jenom pro pořádek. Když jsem mluvil, tak jsem vám ani slovem neřekl, že jste něco ukradl a ani jsem vás neoznačil za estébáka, ani jedno z toho jsem neudělal. Druhá věc. Jestliže se řídíme zákony, a my se jimi řídíme, jednací řád je zákonem, tak ať už se vám to líbí, nebo ne, může skutečně vystoupit kdokoliv s čímkoliv včetně ministrů, protože jednací řád to umožňuje. A to, že někteří lidi říkají věci, které se vám nelíbí, to je možné. Vy zase říkáte věci, které se nelíbí jiným. To tak je normální. A uzavřel bych to tím, že říkáte: "Lidi nebyli hloupí nebo nejsou hloupí". Já s vámi souhlasím. A víte proč? Lidi nejsou hloupí, protože jste se nestal prezidentem. Tak to je. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající. Tady se ukazuje jedna pravda. Andreje Babiše stačí rozčílit, stačí odhodit masku, zmuchlat papíry, nemít přípravu, a potom se Andrej Babiš demaskuje. My vám, pane předsedo Babiši, prostřednictvím paní předsedající, moc děkujeme za tenhle morální striptýz, který jste tady předvedl. Myslím, že si lidé v téhle zemi opět mohli vzpomenout na to, kdo to je Andrej Babiš.

A mluvil jste o tom člověku tamhle na kraji. Ten se jmenuje Martin Dvořák, vážený pane Babiši. A Martin Dvořák ve chvíli, když vy jste byl řadovým členem KSČ a v Maroku jste tu a tam poskytl nějakou informaci, která se možná hodila, v té chvíli byl Martin Dvořák vyhozený z práce. Tenhle člověk, jehož jméno si nejste schopen zapamatovat, byl velvyslancem naší země například v Kuvajtu nebo generálním konzulem v New Yorku, to je Martin Dvořák. A on k vám mluvil slušně. Slušně - tvrdě, tak, jak si zasloužíte. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já jsem velice rád, že vystoupil zástupce organizovaného zločinu. Pane ministře, tady po Praze se povídá, že existuje nahrávka, na které vy mluvíte, že víte o vyšetřování kauzy Dozimetr. Bylo by zajímavé to vědět. Vždyť ten váš projekt Krejčíř-Redl, jak půjdete loupit do Prahy, jak budete krást, vždyť jsem to tady četl. O čem tady mluvíte? Mého tátu vyhodili z práce v roce 1965 a byl rehabilitován v roce 1968. Co mi to tady vykládáte? O čem? Bůh ví, kde vy jste byl za toho režimu, když jste takový hrdina. A je otázka, jestli organizovaný zločin, který je tady a vy jste jeho reprezentant, loupí a krade, vy kradete - 500 000 pro Gazdíka, který byl ministr, měl 16 poradců a už dělal opatření podle Redla, který rozděloval peníze vám a Pospíšilovi s Fremrem. To píšou noviny. A ten pán, proč tady vystupuje? On nemá žádný mandát.

A pane Bartošku, jo, jsem prohrál. Já jsem v pohodě. Já jsem se stal kandidátem poté, co Martin Stropnický to odmítl. Já vám přeju, abyste někdy dostal 2,4 milionu hlasů od občanů České republiky. Přeju vám to. (Směje se.) Takže já jsem v pohodě. Vy nemáte žádný program, vy máte jenom program popravit Babiše. Babiš nemá koaliční potenciál.

My jsme seděli spolu ve vládě, a když jsem řekl Sobotkovi, že jdete krást, ne vy, ale asi oni, že je prodražená letecká záchranka, tak víte, co mi řekl Sobotka? No, vždyť vy máte Kapsch. Tak kradl kdo v Kapschi, když to bylo prodražené o miliardu? Kdo tam kradl? My ne, a já jsem Sobotku poslal někam. A potom vznikl lex Babiš: Musíme se Babiše zbavit, nemá potenciál. On nekrade, ten Babiš, ten nás strašně štve.

A ten pán, který je teď na křižovatce, pan premiér, teď vystoupí a říká, že - vás se to netýká, že pan premiér říkal, že za posledních deset let jsme nic neudělali? Vy jste v té vládě byli s Jurečkou. Vy jste nic nedělali se Sobotkou? Takže i tom to je, proto zkrátka máte jenom Babiše, nic jiného neumíte než Babiše. Takže vy máte premiéra, Milouš Jakeš a ta Zagorka, kolik má (Pitvoří se.), a Janda, kolik má... A Babiš, ty jeho firmy? 7,2 miliardy zisků. To je skandál! A co řetězce, které mají 10, a co banky? A co vaši zbrojaři? Takže vy za dva roky jste splnili jenom jeden bod programu, a to je, že jste se zbavili Babiše, a vy jste všichni nemocní Babišem. Ještě v říjnu 2025, když Havlíček půjde do debaty, budete stále mluvit o Babišovi. A pokud já budu živ, tak stále budete mluvit o Babišovi. To je neuvěřitelné. Vy máte tu nemoc, jděte se léčit.

A hlavně panu premiérovi pomozte, pošlete ho do Bruselu nebo někam, protože on skutečně nic neumí, jen stále řešit Babiše. To je váš program? Co stihl za dva roky? Kde je vás program na roky 2024, 2025? Kde máte nějaký program? Nemáte nic. Vy jste nová totalita, vyhrála vám to média. Vždyť ta Zlámalová to řekla: všechna média jsou proti Babišovi. Tak teď údajně to prodali, tak co bude ještě? Bude program, že pokud Babiš bude naživu, tak bude to váš program? A ti lidé to nevidí, si myslíte? Přestaňte mluvit o demokracii, prosím vás, přestaňte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nejprve s přednostním právem pan ministr Dvořák, poté pan místopředseda Bartošek.

A ještě než vám udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Blaha Stanislav od 14 hodin z pracovních důvodů, Gazdík Petr od 15 do 17 z pracovních důvodů, Kasal David od 15 pracovní důvody, Němečková Crkvenjaš Zdenka od 14.30 zdravotní důvody, Richter Jan do 11.30 zdravotní důvody a Martin Dvořák od 14.15 do 18 hodin z pracovních důvodů. Toliko omluvy.

Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mě opravdu moc mrzí, že jsem rozrušil pana poslance Babiše. (Předsedající: Prostřednictvím.) Prostřednictvím paní předsedkyně mě to mrzí. Musím říct, že jsem bedlivě sledoval jeho životní pouť od prostého řadového pasivního člena KSČ až po předsedu vlády a jeho současné působení v parlamentu.

Mám k tomu jenom dvě poznámky. Za prvé, jako člen parlamentu a bývalý předseda vlády by měl vědět, že ministra jmenuje prezident republiky na návrh předsedy vlády. To je legitimní, to máme v ústavě a tak to funguje, a co si o tom kdo myslí, je v tu chvíli úplně nedůležité. A druhá věc, jak jsem tak sledoval vaši dráhu, shrnul bych ji do jedné lidové moudrosti - z řepy ananas neuděláte. (Smích a potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan místopředseda Bartošek. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V mnoha ohledech, pane předsedo Babiši, prostřednictvím předsedající... (Poslanec Babiš se hlásí k předsedající, poslanec Bartošek tedy vyčkává.) V mnoha ohledech, pane předsedo Babiši, spolu můžeme polemizovat - o nastavení daní a o spoustě věcí, ale jestliže říkáte, že nemám mluvit o demokracii, tady vás zklamu a budu o ní mluvit s každým, v kom budu vidět, že je potenciální riziko pro omezení svobod v této zemi, a já vás vnímám jako riziko pro Českou republiku. To znamená, budu mluvit o svobodě, budu mluvit o demokracii, a to z toho důvodu, že nechci, aby se vrátila doba, kdy prominentní synáčkové komunistických pohlavárů mohli studovat v cizině, zatímco řada běžných lidí nemohla studovat ani na gymnáziu, bylo jim odepřeno vzdělání, bylo jim odepřeno, aby dělali to, co mohli, ať už to bylo na základě politického názoru, nebo náboženského vyznání.

Nejsme nová totalita, žijeme ve svobodné zemi, děláme všechno pro to, aby Česká republika byla svobodná, a jediným reprezentantem klientelismu a omezování svobod a rizika bezpečnostního do budoucna, co se týká České republiky, jste vy (Šum zleva.) - vy, a budu to říkat stále dokola a budu o demokracii mluvit a budu to dělat. A já pevně věřím, že stejným způsobem budou postupovat i moji kolegové a kolegyně, kteří chtějí žít ve svobodné zemi. Bohužel, jestli chcete být v Parlamentu, budete to muset poslouchat. Jestli vás to obtěžuje, složte mandát a jděte dělat byznys. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan předseda Babiš s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane Bartošku, prosím vás... (Předsedající: Prostřednictvím.) Víte, můj táta je po smrti.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, oslovujte, prosím, kolegy prostřednictvím předsedající. Děkuji.

 

Poslanec Andrej Babiš: Jo, pane Bartošku, prostřednictvím paní předsedající (Předsedající: Děkuji.), za organizovaný zločin STAN. (Šum v sále.) Můj táta už zemřel, nemluvte o mém tátovi, protože budu používat taková slova, že se nebude divit tady paní předsedkyně. Můj táta byl vyhozen z práce v roce 1965. Nemusíte se usmívat, já se nestarám o vaši rodinu. Co vám je do mojí rodiny? Můj táta nebyl komunistický pohlavár, nebyl! Byl vyhozen z práce, byl rehabilitován v šedesátém osmém. Bratr mojí mámy emigroval 21. 8. 1968 a můj bratranec emigroval, měli jsme tři emigračky. Nevím, co se přiblble usmíváte stále. Když mně volávali (?) estébáci, proč nekupuji syrské fosfáty, co tam komunistický režim prodával zbraně, tak mi to vyčetli, ti estébáci, ti estébáci, co nás hlídali, mě, zaměstnance podniku zahraničního obchodu, abychom nekradli! Vy kradete a tady se nikdo nebojí, protože vy jste ta nová totalita, vy máte i tu policii, všechno máte pod sebou. Nemluvte o mém tátovi! Můj táta byl rehabilitován, zakládal zahraniční obchod a byl vyslán jako delegát do GATTu, to je světová WTO dneska, World Trade Center, v šedesátém devátém. Potom přišly prověrky a mého tátu chtěli odvolat. Já jsem tam chodil rok do školy a musel jsem se vrátit jako garance, že nebudeme emigrovat, že moji rodiče nebudou emigrovat, nebudou. Takže přestaňte lhát! Jste sprostý lhář. Můj táta nebyl žádný komunistický pohlavár, nebyl. Když se vrátil ze zahraničí, neměl kariérní postup a zachránil ho starý Barčák, ministr zahraničního obchodu, protože ho znal, a můj táta byl poctivej! Tak nemluvte, že byl komunistický pohlavár, toho jste si zvolili na Hrad! Takže si vyprosím, abyste mluvil o mém tátovi, protože fakt budu zlej, a je mi to úplně jedno, co bude tady řvát paní předsedající, úplně jedno.

A já tady nemusím bejt, nemusím tady bejt. (Potlesk zprava.) Jaké jsem já riziko pro českou demokracii? Já jsem bojoval za Českou republiku! Ten váš Mlčoch z Brna, ten tam sedí na té Radě, a Viktor Orbán vám vyřídil tu výjimku, že jste dovezli minulý rok o 820 000 tun ropy navíc! Co to je? Vždyť jste se chtěli odstřihnout! Já jsem se této zemi už dávno zaplatil, protože jsem vybojoval 42 miliard korun navíc v rámci boje o peníze. A víte, jak jednal Nečas? Byl na hotelu. Volali, že by měl jít jednat, tak se báli zaklepat na dveře, aby neotevřela ta paní. Chudák Potměšil už je po smrti, aby to potvrdil. Já můžu jít do těch detailů. Nevyřídil nic. Čtyři noci a pět dní jsem blokoval Radu, protože mi Viktor řekl: Musíš být poslední! A na to musíte mít odvahu, nebo jak říká Topol, ty věci, ne? Tak já jsem se zaplatil, 42 miliard. A taxonomie. A žádný Green Deal jsem nepodepsal. Vyřídil jsem 500 miliard pro Modernizační fond. O čem vy mluvíte?

Já jsem klidně po volbách v roce 2021, které jsme vyhráli - a vy jste se museli spojit pět stran - mohl vzít, i rok jsem tam mohl sedět. Prezident Zeman byl naštvaný. Mohl jsem rok sedět a psát panu premiérovi, předsedovi ODS: Nechcete jednat? On mi ani neodepsal. Klidně jsem se mohl tvářit a zatím jsem mohl udělat cokoliv. Vaše deagrofertizace, takové nesmysly, nikdo tam není z Agrofertu! Proč si stále vymýšlíte?

Takže já nejsem ohrožení demokracie. Já jsem vám to odevzdal v mašličkách. 17. prosince 2021, červený koberec, kytky dostaly tady paní ministryně, dopis na rozdíl od Sobotky, kde byla na flipchartu nějaká blbost z angličtiny, protože taky jako premiér nemluvil anglicky, tak jsme vám to odevzdali v mašličkách, zemi šestou nejméně zadluženou, devátou nej(víc) prosperující. Takže už jsme devátí zadlužení, už jsme dvanáctí v prosperitě - sedmou nejbezpečnější, už jsme dvanáctí. My jsme vám to odevzdali. Tak jaké jsem já ohrožení demokracie? Jaké? Prohráli jsme volby, jasně. Ta osoba, ta čistota, co byla na Ústavním soudu - o tom nemluvíte, o jeho rodině, co tam mají a všechno? O tom se nemluví. Ten vám zařídil ten zákon, že jste mohli dělat ty koalice, ne? Tak kde jsem já vás ohrozil v demokracii? Neohrozil, tak si přestaňte vymýšlet. Vy jste měli média, vy je máte, vyhrála vám volby, tak přestaňte lhát. A hlavně jsem alergický na to, když vy mluvíte o tom, že můj táta byl komunistický pohlavár. Nebyl! A tři roky neměl zaměstnání, dělal skladníka a moje máma se o nás starala. Tak přestaňte lhát, na to jsem alergický. A budu zlej! Nemluvte o mojí rodině! To se budete divit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Bartošek, poté paní ministryně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Za mě asi poslední reakce k vám, pane předsedo Babiši, prostřednictvím předsedající. Znovu ještě zopakuji, poslouchejme se! Jestli jste mě dobře poslouchal, já jsem ve svém řeči nezmínil nikoho z vaší rodiny. Nikoho z vaší rodiny jsem nezmínil, vůbec jsem vašeho otce nejmenoval, stejně tak jako jsem neřekl, že jste kradl, stejně tak jako jsem neřekl, že jste byl v StB. Nic z toho jsem neřekl. To, že si tam vy ty věci dosazujete, to je vaše interpretace. To není o tom, že já nějakým způsobem vás napadám. Ne, já jsem nic takového neřekl. Když si to pustíte ze záznamu, uvidíte, že to tak je.

Nu, myslím si, že jsme si svoje řekli. Já bych byl proto, abychom šli přistoupit k hlasování. A za sebe říkám, že jsem rád, že žijeme ve svobodné a demokratické zemi, a věřte, že pro to budu dělat maximum, aby tento příběh i nadále pokračoval. Děkuji. (Potlesk z pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, tím jsme vyčerpali všechna přednostní práva. Paní ministryně odvolala svoji přihlášku a já nyní předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji své kolegyni Věře Kovářové, že jsme se vystřídali v řízení schůze.

Než budeme pokračovat, ještě přečtu, že s náhradní kartou číslo 37 bude hlasovat pan poslanec Vojtko.

A nyní přistoupíme k hlasování jednotlivých návrhů, které zazněly v rozpravě. Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o poměrně širokou paletu návrhů, tak vás poprosím, kolegyně a kolegové, o součinnost. Budu číst jednotlivé návrhy, které mám napsané. Kdybyste měli pocit, že to nečtu správně, tak, jakým způsobem jste je přednesli, prosím, abyste mi pomohli. Upravíme to, aby ty návrhy zazněly přesně tak, jak byly načteny.

 

Nejprve bychom hlasovali o návrzích z grémia, a já je přečtu: z grémia je návrh vyřadit z pořadu body 3 a 143, je to sněmovní tisk 252, novela Ústavy České republiky, druhé a třetí čtení; body 5 a 145, sněmovní tisk 378, novela ústavy, druhé a třetí čtení; bod 20, sněmovní tisk 379, vládní návrh zákona o správě voleb, první čtení, a bod 21, což je sněmovní tisk 380, což je vládní návrh zákona o správě voleb a související. Tento návrh zazněl z grémia.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento gremiální návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 160, proti nikdo. Já konstatuji, že s návrhem, který vzešel z grémia, jsme vyslovili souhlas.

 

Nyní budu číst jednotlivé návrhy a o jednotlivých dám hlasovat. Nejprve pan poslanec Jan Jakob, číslo bodu 1, sněmovní tisk 332, zákon o drahách. Je to vratka ze Senátu, aby byl pevně zařazen na 12. 9. jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 168, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Další návrh, také pana poslance Jakoba, bod číslo 2, sněmovní tisk 423, zákoník práce, vratka ze Senátu, na 12. 9. jako druhý bod pevně zařadit.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 88, proti 2. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Třetí návrh pana poslance...

Žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Jako další bod je návrh pana poslance Jakoba. Je to bod číslo 18, sněmovní tisk 488, konsolidace veřejných rozpočtů, aby to byl první bod v bloku druhých čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 79. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále číslo bodu 10, sněmovní tisk 409, investiční pobídky, jako druhý bod v bloku druhého čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 151, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Číslo bodu 8, sněmovní tisk 403, státní hmotné rezervy, aby to byl třetí bod v bloku druhého čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 88, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní zde budou návrhy od pana předsedy Babiše.

 

První je zařazení nového bodu pod názvem Dozimetr - organizovaný zločin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Další bod je nový bod, Hospodářská politika vlády.

Kdo je pro zařazení nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Další nový bod, Ekonomická diplomacie vlády.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále zařazení nového bodu Rozpočet školství a platy učitelů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 80. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále zahajuji hlasování.

Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu Klientelismus ve sportu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále zahajuji hlasování o zařazení nového bodu Výdaje vlády určené pro média.

(Kdo je pro?) Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dále dám hlasovat o návrhu na zařazení nového bodu Programové prohlášení vlády na rok 2024 a 2025.

Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 170, pro 80, proti 82. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Ale vidím paní předsedkyni Schillerovou. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Nemám nic k hlasování, jenom prosím, jestli byste mohl vždycky přesně říct, o čem se hlasuje. Jde to dost rychle a nemáme o tom všichni úplně přesný přehled. Říct, o čem se hlasuje, a pak zahájit hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, nemám s tím problém, upravím čtení těch bodů.

 

Další návrh je nový bod Odvolání ministra zdravotnictví Válka

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní jsou zde dva návrhy od paní předsedkyně Schillerové.

 

První je zařazení nového bodu s názvem Rozpočtový chaos ministra financí Stanjury.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 82. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh je zařazení nového bodu - 62,5 miliardy korun chybějících úspor na dotacích a provozu státu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 80. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní následují návrhy od pana předsedy Okamury.

 

Jako první je bod 48, sněmovní tisk 5, zrušení soudních exekutorů, aby byl zařazen jako 1. bod programu schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 24, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh na bod 47, sněmovní tisk 4, zákon o daních z příjmů, aby byl jako 2. bod programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále bod 55, sněmovní tisk 12, novela trestního zákoníku, aby byl jako 3. bod programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále bod číslo 58, sněmovní tisk 15, autorský zákon, aby byl zařazen jak 4. bod programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále bod 64, sněmovní tisk 24, zákon o důchodovém pojištění, aby byl zařazen jako 5. bod programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Dále bod 65, sněmovní tisk 25, zákon o platu představitelů státní moci, jako 6. bod našeho programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Dále bod 71, sněmovní tisk 53, novela zákona o dani z příjmu, aby byl jako 7. bod našeho programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 88. Tento návrh nebyl schválen.

 

Dále bod 123, sněmovní tisk 484, ústavní zákon, Listina základních práv a svobod, jako 8. bod našeho programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 66, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Dále bod 49, sněmovní tisk 6, zákon o přestupcích, aby byl zařazen jako 9. bod programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 64, proti 87. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní zde máme návrh od pana předsedy Radima Fialy. Je to nový bod Informace vlády Petra Fialy k cenám energií a vývoje energetiky v České republice, jako 10. bod dnešního programu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní jsou zde dva návrhy pana poslance Marka Nováka.

 

Nejprve nový bod Střet zájmů ministra Rakušana v kauze Dozimetr, zařadit ho jako první po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Druhým bodem je Informace ministra Válka k zákonu o kratomu, aby to bylo 5. 9. jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 32, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 83. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je návrh na nový bod od paní poslankyně Jany Pastuchové - Financování sociálních služeb, zařadit po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 33, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 78. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh paní poslankyně Andrey Babišové na nový bod Řešení liknavosti ministra zdravotnictví ve věci situace IKEM, jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 34, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 87. Návrh byl zamítnut.

Dále je návrh pana poslance Jiřího Maška, je to nový bod Poskytování objektivních informací jako základu pro boje proti dezinformacím, po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 35, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní bude následovat několik návrhů od pana poslance Jiřího Maška.

 

První je nový bod Umlčování opozice nejen ve Sněmovně, ale i ve výborech, po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto bodu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 36, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Jako další je nový bod Nákladový nákup univerzálních letadel schopných se účastnit bojů na podporu a řízení pozemních operací? Pan poslanec Mašek, může to tak být, nebo upřesníte ten návrh bodu? Já se omlouvám, jak je těch bodů hodně, požádám o upřesnění.

 

Poslanec Jiří Mašek: Já se omlouvám, ale bylo to ve smyslu Nákladný nákup stíhacích letadel schopných operovat nad územím nepřítele a řídit pozemní boj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jedná se o zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 37, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Další bod: Jak dál s Ukrajinci, kteří podléhají branné povinnosti.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Jako další je návrh nového bodu: Čtyři tisíce lékařů - hrozba výpovědí z důvodu novely zákoníku práce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

A další bod, jako nový bod: Dozimetr, korupce vládních stran a úloha ministra vnitra.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a hlasuje pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 40, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je zde návrh nového bodu od pana poslance Tomáše Kohoutka: Dohoda mezi vládou České republiky a Spolkovou republikou Německo o splavnosti labské vodní cesty jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 41, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je zde návrh na nový bod od pana poslance Miloslava Janulíka. Název je Přesčasy ve zdravotnictví, a po pevně zařazených bodech.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto bodu?

Hlasování s pořadovým číslem 42, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh paní poslankyně Romany Fischerové na nový bod: Personální ohrožení úřadu práce, jako 4. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 43, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Petra Sadovského na nový bod s názvem Branná povinnost ukrajinských mužů v České republice, jako 1. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 44, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh pana poslance Huberta Langa na nový bod: Extradice ukrajinských mužů zpět na Ukrajinu v rámci lex Ukrajina, první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 45, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní jsou návrhy pana poslance Jiřího Kobzy.

 

Nejprve na nový bod s názvem Ohrožení svobody slova a svobody projevu v České republice, na čtvrtek jako 1. bod po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 46, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 87. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je to bod číslo 56, sněmovní tisk 13, trestní zákoník, aby byl zařazen na čtvrtek jako 2. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 47, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 85. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále bod 59, sněmovní tisk 16, zákon o státních svátcích, na čtvrtek jako 3. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 48, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 85. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Helebranta na nový bod s názvem Hrozící růst ceny energií do příštího roku, jako 1. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 49, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 85. Návrh byl zamítnut.

Jako další je návrh paní poslankyně Ožanové, je to návrh na nový bod s názvem Pomoc žákům z Ukrajiny se vzděláním, aby byl zařazen dnes jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 50, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je to návrh pana poslance Brože, aby bod 94, sněmovní tisk 250, o právech osob se zdravotním postižením, byl zařazen jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 51, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 87. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále návrh pana poslance Farhana, je to nový bod s názvem Legislativní ukotvení systému ISIN, nesplněný slib ministra Válka, jako poslední bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 52, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní návrh pana poslance Vícha, je to bod 51, sněmovní tisk 8, zákon o celostátním referendu, aby byl zařazen jako 10. bod této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 53, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh pana poslance Kotena, je to nový bod s názvem Migrační vlna ze Slovenska, jako 11. bod této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto bodu?

Hlasování s pořadovým číslem 54, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Kettnera na nový bod s názvem Perspektiva českého školství, jako 1. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 55, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh paní poslankyně Hanzlíkové, je to nový bod s názvem Situace osob se zdravotním postižením a pečujících, aby byl zařazen po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 56, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 81. Bod byl zamítnut.

 

Dále návrh pana poslance Raise, je to nový bod s návrhem (názvem?) Deficit rozpočtu Ministerstva školství, snižování počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků, po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 57, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Pak jsou zde dva body paní místopředsedkyně Dostálové.

 

Nejprve nový bod s názvem Čerpání evropských fondů a kohezních fondů, jako 1. bod po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 58, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 82. S bodem nebyl vysloven souhlas.

 

A jako další je také nový bod s názvem Národní plán obnovy, jako 2. bod po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 59, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Následuje několik návrhů pana místopředsedy Karla Havlíčka. Nejprve nový bod s názvem Specifikace dotačního byznysu, jako 1. bod po již zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 60, přihlášeno je 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Dále nový bod s názvem Výhled regulovaných cen energií, jako 2. bod po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 61, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Další je zařazení nového bodu Financování Ministerstva dopravy, jako 3. bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 62, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

A dále návrh nového bodu Financování aplikovaného výzkumu, jako 4. bod po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 63, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 82. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále návrh pana poslance Růžičky na nový bod s názvem Modernizace nadzvukového letectva, zařadit po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 64, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní několik pana předsedy Andreje Babiše.

 

Nejprve zařazení nového bodu Zrušení poplatku veřejnoprávních médií, po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 65, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je to návrh na zařazení nového bodu Projednat prohlášení stínové vlády, uděláme z Česka opět zemi pro budoucnost, po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

A dále zařazení nového bodu s názvem Projednat "může za to Babišova vláda", po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 67, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 81. Návrh byl zamítnut.

Dále je zde návrh pana poslance Kubíčka na zařazení nového bodu Objektivní informace o připravovaném nákupu letounu F-35.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 68, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Návrh paní poslankyně Ivety Štefanové na nový bod s názvem Personální krize ve zdravotnictví jako 1. bod na pořad schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na pořad schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh paní poslankyně Vladimíry Lesenské jako nový bod s názvem Výzkumné ústavy jako 1. bod za pevně zařazené.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 70, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 86. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh je pana poslance Vladimíra Zlínského na nový bod s názvem Regulovat či neregulovat AI systémy v České republice, jako 1. po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 71, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh pana poslance Hendrycha, bod 39, sněmovní tisk 509, novelizace zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jako 2. bod po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 72, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 85. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Návrh paní poslankyně Balaštíkové s názvem Situace v zemědělském sektoru, jako 1. bod po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 73, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je tady návrh pana poslance Metnara na nový bod s názvem Připravovaný nákup F-35, jako 3. pevně zařazený bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 74, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je tu návrh pana poslance Špičáka na nový bod s názvem Financování vědy a výzkumu, jako 1. po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 75, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh paní poslankyně Dražilové na nový bod s názvem Neřešení příspěvku na péči a cílené poškozování zdravotně znevýhodněných občanů v České republice, jako 1. bod po pevně zařazených.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 76, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Nachera na nový bod s názvem Legislativní procesy, jako 1. bod jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 77, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Vondráčka na nový bod s názvem Dodržování právních předpisů v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 78, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Od stejného autora je tu návrh, číslo bodu 110, sněmovní tisk 400, zemské znaky, jako 1. bod z bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 79, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh pana poslance Rozvorala, bod 62, sněmovní tisk 22, zákon o daních z příjmu, jako 1. bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 80, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 82. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále pan poslanec Sládeček s novým bodem s názvem Půjčka ve výši 137,4 miliardy korun z Národního programu obnovy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 81, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Síly na nový bod s názvem Nedostatek léků, jako 1. bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 82, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, bod 116, sněmovní tisk 451, o občanských průkazech, nejprve jako 1. bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 83, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 87. Tento návrh byl zamítnut.

 

A je zde ještě variantní hlasování, aby to byl 1. bod po konsolidačním balíčku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 84, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 86. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Dále od paní poslankyně je zde návrh na nový bod, který zní Hygienická vyhláška předložená panem ministrem Válkem ohrožuje zdraví a bezpečnost našich dětí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 85, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále návrh paní poslankyně Peštové na nový bod. Předtím vás odhlásím. Je zde žádost o opětovné přihlášení.

 

A než se přihlásíte, přečtu návrh nového bodu: Konec výroby Klášterecké porcelánky jako 1. bod dnes. Pořadí se ustálilo.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 86, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dále pan poslanec Černý s novým bodem s názvem Změna podmínek redistributivní platby zemědělcům.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 87, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh paní poslankyně Šafránkové. Je to bod 52, sněmovní tisk 9, zákon o sociálních službách, který budeme hlasovat ve třech variantách.

 

Nejprve jako 1. bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 88, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Dále tento bod ve čtvrtek jako 1. bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 89, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 72. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále stejný bod v pátek jako 1. bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 90, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dále pan poslanec Okleštěk navrhuje nový bod Informace o transformaci České pošty - jestli není rozpor s názvem tohoto bodu? (Ne.) Může být. Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 91, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 82. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále návrh paní poslankyně Karly Maříkové na nový bod s názvem Nesmyslnost klimatických cílů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 92, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh na nový bod od pana poslance Brabce s návrhem Postoj vlády k pokračování Green Dealu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 93, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Dále nový bod navrhuje paní poslankyně Berkovcová s názvem Nedostatečné financování školství.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 94, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh na nový bod pana poslance Stržínka s názvem Změny daní a jejich dopad na rozpočty měst a obcí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 95, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 83. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále zde máme poslední dva návrhy paní poslankyně Pošarové. Jsou to nové body.

 

První zní Chudnutí Čechů a exekuce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto bodu?

Hlasování s pořadovým číslem 96, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

A dále další nový bod s názvem Peníze pro zdravotně postižené.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 97, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 69. S tímto návrhem byl (správně: nebyl) vysloven souhlas.

 

Kolegyně a kolegové, vzhledem k počtu návrhů jsem přesvědčen, že jsme prohlasovali všechny návrhy. Jen pro pořádek se ptám, zda nebyl žádný vynechán? Nikdo nerozporujete.

 

V tom případě navrhuji, že budeme hlasovat o celém návrhu pořadu schůze, 74. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen.

Zahajuji hlasování (číslo 98) a ptám se, kdo je pořad schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku - tak jak byl upraven v návrzích, které byly schváleny, pro pořádek. Kdo je proti?

 

Pan poslanec Svoboda avizuje, že je nějaká porucha na hlasovacím zařízení. Nejprve udělám to, že vás tedy... Nezpochybňujete hlasování? (Ne.) Nikdo nezpochybňuje hlasování? (Hlásí se poslanec Babka.) K hlasování, prosím? (Ano.) Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem vás nechtěl přerušovat, pouze pro stenozáznam. U hlasování číslo 12 jsem hlasoval pro, na sjetině mám proti, ale nezpochybňuji hlasování. Pouze pro záznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ještě k proběhlému hlasování, předpokládám, pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Velmi se omlouvám. Já mám zasunutou kartičku a nešlo mi hlasování. Mám tam pořád to hlasování z minula. Já poprosím, jestli bychom si nemohli vzít přestávku a podívat se na to, že mi blbne hlasovací zařízení, ale tímto zpochybňuji své hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Jestli souhlasíte, navrhuji postup, že dám hlasovat o zpochybnění hlasování - anebo nejprve zkontrolujeme hlasovací zařízení? Můžeme dát hlasovat o zpochybnění, dobře.

Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zpochybněním hlasování? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 99, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 167. Námitka byla přijata.

 

Nejprve udělám to, že vás všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se identifikovali svými kartami a případně mi avizovali, že máte problém s hlasovacím zařízením.

(K poslanci Juchelkovi.) Pane kolego, problémy pokračují? Ne, můžeme hlasovat. Děkuji. To znamená, hlasovací zařízení fungují. Pro pořádek přečtu, o čem budeme hlasovat.

 

Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 74. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen, v úpravách, které byly odhlasovány v průběhu jednání o pořadu schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 100, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 82. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

 

Děkuji vám a předám řízení schůze. (Ze sálu zazněl požadavek na kontrolu hlasování.) Tak se omlouvám, uspěchal jsem to, ještě tedy k předchozímu hlasování. I tak předám řízení schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, stalo se mi to poprvé. Hlasoval jsem "ne" a na sjetině mám "ano". Zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, přeslechla jsem. Zpochybňujete hlasování, dobře.

 

Takže nyní dám hlasovat o tomto zpochybnění.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 101, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 168, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy opakovat hlasování.

Aha, takže zájem o odhlášení? Ano, takže vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkám, až se ustálí počet přihlášených.

 

Budeme tedy znovu hlasovat o upraveném návrhu pořadu 74. schůze Poslanecké sněmovny. Počet je ustálen.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 89, proti 82. Návrh byl přijat.

 

Pořad schůze - nikoho dalšího se zájmem o vystoupení nevidím - takže pořad schůze byl schválen. Nyní přistoupíme k bodu programu

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.




Přihlásit/registrovat se do ISP