(pokračuje Věra Kovářová)

142.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice. Upozorním všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nejprve však přečtu omluvy. Omlouvá se Brož Lubomír od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů, Dufek Aleš od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů a Wenzl Milan od 15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní dávám slovo poslanci Ladislavu Oklešťkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu, a připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, má interpelace má název Má ministr vnitra stále důvěru premiéra? Ministr Rakušan a jeho mafiánský Dozimetr je tak bizarní divadlo, že si to tady potřebuji shrnout a znát názor pana premiéra. Loni pan Rakušan odvolal pana Gazdíka, protože komunikoval s mafiány přes šifrovaný telefon. "Doporučil jsem mu ten telefon rozšlapat," tvrdil Rakušan tehdy novinářům. Letos se ale zjistilo, že Rakušan už roky používá stejný šifrovaný telefon. Najednou je to prý pro Rakušana nutnost, aby se bránil proti Babišovi a jeho špehům. Za pár dnů Rakušan ale tvrdí, že šifrovaný telefon nepoužívá, a hrají si s ním pouze jeho děti.

Pokud dostal šifrovaný telefon od bezpečnostních složek jako ministr vnitra, čemuž bych rozuměl, proč dal přístroj jako hračku dětem? Pokud ovšem telefon dostal od oficiálních bezpečnostních složek, tak kdo a proč mu ho dal? A to nejlepší je nakonec - hejtman Půta, který je přední politik hnutí STAN, tedy strany, která už dva roky řídí policii, prohlásil, že se nediví ministru vnitra Rakušanovi, že komunikuje přes šifrovaný telefon, protože žijeme v zemi, kde si lze bez problémů objednat policejní zásah. Nikdo mi nevyvrátí názor, že kdyby se tohle dělo za Babišovy vlády, je plná Letná. Kde jsou teď všichni ti novináři, média, aktivisté, politologové, rozumbradové a další strážci té správné demokracie? Takže pane premiére, shrnu: má ministr vnitra stále vaši důvěru?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vítám vás na dnešních interpelacích a vítám i ty, kteří nás sledují třeba prostřednictvím televizních obrazovek. K vašemu dotazu, vážený pane poslanče, odpovídám hned na začátku svého vystoupení velmi stručně a jasně: ano, pan ministr vnitra Vít Rakušan má nadále moji důvěru a má i důvěru celé vlády.

Ta stávající kauza, ale ona je to spíš pseudokauza, spočívá v tom, že někdo vlastní komunikační prostředek. Nic víc tam není a myslím, že to je jenom další a tentokrát ne ani důstojný ani nějak silný pokus opozice, jak pořád dokola recyklovat staré kauzy. Odpovědnost z kauzy Dozimetr byla už dávno vyvozena, vláda vyměnila ministra školství, hnutí STAN vyvodilo jednoznačnou politickou odpovědnost, zbavilo se podezřelých osob a - a to je důležité - žádné nové informace se od té doby neobjevily. Neobjevila se informace o tom, dokonce ani náznak, žádná indicie, že by pan ministr Rakušan s daným telefonem komunikoval nebo že by řešil něco nemorálního nebo nelegálního.

Já nejsem moc dobrý v těch osobních útocích a ani nejsem politik, který by byl silný v tom, že neustále vytahuje nějaké kauzy, na to jsou tu jiní specialisté, a já se k tomu ani nebudu snižovat a takovou politiku dělat nebudu, byť řadě z vás z opozičních lavic je bohužel vlastní. Ale když se tolik zabýváte touto kauzou a ptáte se mě, zda mám důvěru v pana ministra Rakušana, tak já se vás na oplátku ptám, zda máte důvěru ve stínovou ministryni vnitra Janu Mračkovou Vildumetzovou? Protože nedávno se objevily informace, že se dostala do sítě odposlechů, že možná využívala k volební kampani auto, které jí zařídil pan Nemrah, a tak dál a tak dál. Vyhodnoťte sami, zda toto je v pořádku a zda bylo i financování předvolební kampaně v pořádku.

Znovu ale říkám, já se nebudu snižovat k těmto věcem a nechci vést takovouto politiku. A to, že jste tady vytáhli jakousi pseudokauzu s tím, že někdo vlastní telefon, aniž by byl jediný důkaz, že s ním dělá něco nemorálního nebo nečestného, to by byl skutečně důvod - nebo dokonce nelegálního - to by byl skutečně důvod k nějakým konsekvencím, tak se musím ptát proč? Proč zrovna teď a proč na pana ministra Rakušana? A napadá mě jedna odpověď: hnutí ANO si vybralo Víta Rakušana právě proto, aby ho oslabilo, aby mu znemožnilo bojovat s tím, s čím jako ministr vnitra za podpory vlády zápasí, a to je nelegální migrace. Protože vy vytahujete téma nelegální migrace, vám problémy s nelegální migrací vyhovují, protože můžete šířit strach a destrukci, a to také Andrej Babiš a vaše hnutí v tomto případě dělá.

Česká republika i díky působení pana ministra Rakušana na funkci ministra vnitra se zasadila o reformu azylové migrační politiky. Děláme kroky, které vedou k větší kontrole vnějších hranic, k tomu, aby azylové řízení bylo přímo na hranicích, aby byla rychlejší návratová politika u těch, kteří azyl nedostanou. Odmítli jsme povinné kvóty a jako alternativu nabízeli dobrovolné nástroje podle toho, co každá země preferuje: finanční, materiální, personální. V době, kdy hostíme statisíce ukrajinských uprchlíků, tak by se na nás ale žádná takováto povinnost nevztahovala. Všechny tyto požadavky se nám podařilo prosadit, všechny tyto požadavky prosadil pan ministr vnitra Rakušan při jednání na evropské úrovni, a jsou to mimochodem požadavky, které měla už předcházející vláda, vláda Andreje Babiše, a ke kterým se teď nehlásí.

Pan ministr vnitra má ale moji důvěru i proto, že zvládl situaci způsobenou ruskou agresi na Ukrajině, velkou migrační vlnu, přistoupil odpovědně k věcem, jako je transformace České pošty (Upozornění na čas.), stabilizace bezpečnostních sborů. Prostě dělá svou práci tak, jak má.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo vlády, a pan poslanec Okleštěk má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Pane premiére, vy jste interpeloval mě vaší odpovědí. No, to už je dokonalost! Vaše sebechvála toho vašeho vládnutí tady zazněla. Vy jste říkal, že se nebudete k něčemu snižovat, a vyjmenoval jste všechno to, k čemu se nebudete snižovat. Vždyť to už je ostuda, vždyť si uvědomte, co jste říkal, pak si to přehrajte, abyste věděl, o čem jste mluvil. A já tu důvěru tedy nemám, to není něco - hnutí ANO, jaká Mračková Vildumetzová? To sem vůbec nepatří. Já se ptám na šifrované telefony! A to, že je měl zašifrovány dohromady právě s těmi v kauze Dozimetr, to je ten problém! A když tvrdí, že nic nemá, pak už vyrukuje zase s tím, že má, tak proč tedy ministr Gazdík vůbec padl, jestli to bylo stejné jak u pana ministra, tak potom nevidím jediný důvod. A jestli tedy byl vážný důvod, že musel pan ministr Gazdík padnout, tak holt by se tím měl někdo zabývat, protože to nebylo z ničeho nic.

Takže prosím, ta odpověď mě vůbec neuspokojila (Předsedající: Čas.), ale bohužel už nebudu mít prostor pro další dotaz. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Má zájem pan premiér vystoupit? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vás, pane poslanče, neinterpeluji, já jsem vám odpověděl, ale některé otázky si musíme klást společně. Tak je problém podezření na nelegální financování kampaně, nebo není? No, je. A druhá otázka, kterou vám položím: Je nelegální nebo nemorální, že má někdo šifrovaný telefon nebo jiný komunikační prostředek? No, není! A je nelegální nebo nemorální a politicky nepřijatelné, že někdo domlouvá nějaké věci prostřednictvím šifrovaného telefonu s někým, kdo je podezřelý z trestné činnosti? No, to špatné je a to by bylo určitě okamžitě potřeba řešit, ale nic takového se nestalo, žádný takový důkaz ani náznak - ani náznak! - neexistuje. Takže je to skutečně pseudokauza a myslím, že je oprávněné se v politice ptát, čemu to slouží, komu to slouží, proč to někdo vytáhl.

A já jsem vám i odpověděl na tu otázku, zda má pan ministr vnitra moji důvěru, myslím velmi poctivě, řekl jsem vám, v čem si myslím, že ta kauza je - vlastně neexistuje - a také jsem vám řekl, které kroky pan ministr vnitra udělal ve prospěch občanů České republiky a které ukazují, že dobře zvládá svůj rezort, a že dokonce přistupuje nejenom k řešení těch výzev, které přicházejí, jako je třeba nelegální migrace, kde reagujeme včas, rychle a správně a podílíme se na celoevropském řešení, ale že reaguje i na dlouho neřešené problémy, jako je Česká pošta a její transformace, jako je stabilizace bezpečnostních sborů. Mohl bych třeba ještě připomenout to, že díky práci Ministerstva vnitra pod vedením Víta Rakušana z našeho právního řádu mizí zbytečné právní předpisy, přes deset tisíc zbytečných právních předpisů, mohl bych připomínat zlepšené podmínky pro Hasičský záchranný sbor (Předsedající: Čas.) a další věci. To jsou jasné důkazy, proč má pan ministr vnitra mimo jiné moji důvěru.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí poslanec Karel Sládeček, který byl vylosován na druhém místě, připraví se poslankyně Monika Oborná. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, dne 13. června uplynulo deset let od monstrózní policejní akce - razie na Úřadu vlády vedené naším slavným policistou Robertem Šlachtou. Jednalo se o nejvýznamnější kriminální případ v mocenských kruzích od roku 1989. A výsledek největší policejní akce v historii České republiky? Mezinárodní ostuda, pár podmíněných trestů, ale hlavně desítky milionů korun za nasazení policejní techniky a 231 milionů za náhradu škody. To je účet Šlachtovy práce, kterou zaplatí všichni daňoví poplatníci.

Pan traktorista Šlachta si mezitím založil politickou stranu, investuje desítky milionů korun do politické kampaně, z billboardů se na nás usmívá s heslem Podvedli vás a tak dál. Místo investování peněz do politické kampaně by měl zřejmě solidárně zaplatit ze svých úspor a ze své policejní renty náhradu škody za zabavený majetek, která činí dohromady 231 milionů korun. Pane premiére, ptám se, kdo nese zodpovědnost za odškodnění ve výši 231 milionů korun, které půjde z kapes daňových poplatníků? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a slovo má nyní pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za tuto interpelaci. Mám dojem, že bychom se v tomto případě v hodnocení situace v řadě věcí shodli, nicméně já zůstanu u toho řešení nebo u merita věci, na co se ptáte vlastně, a to je žaloba o náhradu škody, nebudu se vyjadřovat ke všem těm souvislostem toho případu. Ta problematika je ale hodně složitá jak právně, tak věcně, takže bych vám doporučil - a to není, že se vyhýbám té odpovědi, ale opravdu nemám ani prostor tady, abych mohl všechny ty nuance vyjádřit - tak bych vám doporučil, abyste konkrétnější dotazy podal cestou písemné interpelace na Ministerstvo spravedlnosti. Já se tady pokusím ale aspoň říct některé základní informace, které tyto ústní interpelace přinesou.

Možnost žádat po státu odškodnění za nějakou škodu je v právním řádě České republiky zakotvena, odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zákon i odlišuje odpovědnost státu od odpovědnosti územních samosprávných celků v samostatné působnosti. To ustanovení je důležité třeba pro podnikatele, kteří se mohou domáhat náhrady škody v důsledku nesprávného úředního postupu, a vznikla jim škoda tímto způsobem, a tak dál a tak dál, nebudu to tady rozvíjet. Je to vlastně ustanovení, které poskytuje i jakéhosi komplexního průvodce procesních postupů směřujících k náhradě škody, tak k uchopení institutu škody a náhrady odpovědnosti za její způsobení jako takové. Stát podle zákona odpovídá za škodu způsobenou státními orgány, právnickými a fyzickými osobami při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, tedy škody způsobené úředními osobami, a potom, to je ta samostatná věc, orgány územních samosprávných celků.

Ta kauza takzvaného zásahu na Úřadu vlády se v trestněprávní rovině projevila několika samostatnými větvemi trestního stíhání, které bylo vedeno proti různým osobám a s rozdílným výsledkem. Namátkou tady můžeme jmenovat třeba větev vyzrazení utajované informace nebo větev zneužívání vojenského zpravodajství a podobně. Tady skutečně podat rozbor těchto dílčích kauz a toho, kde jaká škoda vznikla, jaké bylo rozhodnutí, by přesáhlo prostor pro ústní interpelaci, proto vás odkazuji na písemnou interpelaci směrem k Ministerstvu spravedlnosti.

Z hlediska nároků na odškodnění ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci lze konstatovat, že v návaznosti na průběh a výsledek trestního řízení byly v některých těchto věcech již nároky na úhradu škody u Ministerstva spravedlnosti mimosoudně uplatněny a byly také projednány, přičemž zmíněný úřad mimosoudně vyplatil 880 000 korun. V některých z mimosoudně projednávaných věcí se žadatelé obrátili se svým tvrzením, s tímto nárokem na soudy, které v případě, že již ty soudní procesy byly ukončeny, přiznaly jako odškodnění dalších zhruba 1 800 000 korun. Takže 1 800 000 korun soudně, 880 000 korun mimosoudně. Dá se říct i na základě těchto částek, že skladba uplatněných nároků co do svého rozsahu nijak nevybočila z obvyklých druhů odškodnění, které trestně stíhané osoby po Ministerstvu spravedlnosti žádají. Zejména se jedná o požadavek na úhradu nákladů právního zastoupení vynaložených na obhajobu nebo na peněžní zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla utrpěna trestním stíháním. Takže věc se má v tuto chvíli takto, ale těch větví a těch procesů tam běží a běžela celá řada, takže proto vás s těmi podrobnostmi odkazuji na písemnou interpelaci na Ministerstvo spravedlnosti.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance - nemá zájem o doplňující otázku.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Oborná, která byla vylosována na třetím místě, připraví se pan poslanec Rozvoral. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, v těchto dnech se v médiích objevily zprávy, že německý Volkswagen hodlá postavit továrnu na baterie do elektromobilů, takzvanou gigafactory, v Polsku. Podle dalších informací se však jedná o továrnu na výrobu čistě katoidního materiálu, a ne o výrobu samotných baterií. Média údajně informaci chybně zpracovala tak, že se jedná o projekt, o kterém se nyní jedná v rámci strategického podnikatelského plánu parku Líně. Stavbu gigafactory za 120 miliard korun považuje vláda podle vlastních slov za klíčovou pro tuzemský automobilový průmysl. Volkswagen se prý zatím stále rozhoduje mezi Českou republikou, Polskem, Maďarskem a rozhodnutí by mělo padnout do konce tohoto roku.

Pane premiére, můžete, prosím, vyslat jasný signál, že výstavbou uvedené továrny v Polsku skutečně nepadá projekt gigafactory v České republice? Máte tuto skutečnost ověřenou u vedení společnosti Volkswagen, nebo jen chlácholíte veřejnost, jak už je tomu vaším zvykem ve vaší vládě? Můžete nám také, prosím, říci, co konkrétně vaše vláda dělá, aby v konkurenci s Polskem, které je nyní minimálně ve výhodě, česká nabídka uspěla? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji za otázku, která je skutečně důležitá, myslím, že je potřeba se touto věcí zabývat. To, co se děje v Polsku a co se má stavět v Polsku, to není žádná gigafactory a skutečně mohu říct, že tento projekt žádným způsobem neohrožuje projekt gigafactory v Plzni-Líně. Dokonce bych řekl, že pokud Volkswagen se rozhodne stavět nějakou gigafactory v Evropě, tak to bude České republice.

Vy jste se mě ptala, jak česká vláda nebo český stát obecně postupuje, pokud jde o přípravu této investice, a zda děláme všechny kroky pro to, abychom v mezinárodní konkurenci, která je skutečně silná, obstáli. Tak já tady se pokusím shrnout některé věci, které jsme udělali.

Jednání o gigafactory stále probíhá a probíhá samozřejmě se všemi zúčastněnými stranami, jak s firmou Volkswagen, tak také s vládou, ministerstvy, agenturou CzechInvest, krajem, obcemi, spolky, a tak bych mohl pokračovat. Má to klíčový význam pro transformaci českého automobilového průmyslu, ale nesoustředíme se jenom na tento projekt, rozvíjíme nebo rozpracováváme i další možnosti od dalších investorů na výrobu baterií v České republice. Samozřejmě tento projekt by byl největší soukromou strategickou investicí v historii České republiky, a proto na něm taky intenzivně pracujeme. V současné době je v běhu proces změny zásad územního rozvoje na základě širší společenské diskuse. Obsahuje to jakýsi konsenzus, jsou tam splněny požadavky obcí na omezení maximální velikosti podnikatelského parku a další a další věci.

My jsme také slíbili, že v případě výstavby gigafactory v lokalitě letiště Plzeň-Líně je také potřeba najít nové umístění letecké záchranné služby tak, aby její provoz mohl být v Plzeňském kraji zachován. Aktuálně probíhají jednání, která by měla vést k zajištění náhrady pro provoz letiště i letecké záchranné služby podle podmínek Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva obrany. Kromě bližšího představení projektu strategického podnikatelského parku v Líních byla nově představena i varianta vybudovat zázemí pro leteckou záchrannou službu v katastru obce na pozemcích vlastněných městem Plzeň, které je už přislíbilo pro tento projekt poskytnout. Běží také tvorba dopadové studie.

V neposlední řadě ministerstvo průmyslu a obchodu spolu se státní agenturou CzechInvest připravuje posouzení vlivu na životní prostředí EIA, aby ten podnikatelský park splňoval náročná ekologická kritéria, která vyplývají i z nejnovější evropské legislativy.

My aktuálně čekáme na... nebo čekáme, připravuje se další vrcholové jednání se zástupci koncernu Volkswagen a současně jednáme o dalších podobných projektech s jinými investory. Já myslím, že o tom se tady asi nemusíme přesvědčovat, že kdybychom dokázali v České republice mít celý ten řetězec od těžby lithia přes výrobu baterií až po koncový produkt, což jsou automobily, že by nám to velmi pomohlo a zvýšilo to naši konkurenceschopnost nejenom v regionu, ale i v Evropě, a vlastně globálně. My jsme udělali spoustu kroků, které nebyly jednoduché: jednání s kraji, s obcemi, se všemi dotčenými subjekty. Stát ze své strany odvedl tu práci, kterou bylo potřeba odvést. A investor, zamýšlený investor to ví. Ale je taky potřeba říct, že to není pro nás jednoduché a že o tom, zda tímto způsobem bude využito nebo nevyužito letiště Líně, musí být rozhodnuto poměrně brzy. A to říkám zcela jasně - nemyslím to ani jako nějakou hrozbu, ale prostě je potřeba, abychom už znali rozhodnutí Volkswagenu v dohledné době. Pokud by to tak nebylo, tak by se Česká republika (Předsedající: Čas.) skutečně musela začít soustředit na jiné projekty.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku. Nyní tedy dávám slovo panu poslanci Rozvoralovi, který byl vylosován jako čtvrtý v pořadí, a připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, můj dotaz vychází z průzkumu veřejného mínění realizovaného Centrem pro výzkum veřejného mínění sociologického ústavu Akademie věd, ze kterého jasně vyplývá, že vaší vládě plně důvěřují pouze dva lidé ze sta, opakuji, dva lidé ze sta. Zcela to odráží nálady občanů v České republice, kdy většina z nich už dospěla k tomu, že pětikoaliční vláda pod vaším vedením nehájí jejich zájmy a nečiní zásadní kroky vedoucí k tomu, aby se lidem v naší zemi dobře žilo a zvyšovala se kvalita jejich života. Současná vláda se nachází v polovině svého funkčního období a její vizitkou je to, že stále více občanů v ni ztrácí důvěru, neboť pociťují nejen propad životní úrovně.

Z toho vyplývá i moje otázka: Vnímáte, že už vám dlouhodobě nedůvěřuje drtivá většina obyvatel, a nezvažujete proto v zájmu občanů České republiky podat demisi, aby voliči opět rozdali nové karty tak, jak se to stalo například na Slovensku?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Slovo má nyní pan premiér Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, politika není postavena na průzkumech veřejného mínění, a to vy víte taky dobře. Vždycky se vytahují jenom ty průzkumy veřejného mínění, které někomu vyhovují. Dva občané ze sta - no, tak když se tady podívám po tomto sále, kde určitě není sto lidí, tak tady to neplatí, protože ti, kteří věří vládě, jsou tady mnohem silněji zastoupeni a neodpovídá to tomu číslu, které říkáte. To je takový průzkum mezi vybraným vzorkem poslanců dělaný metodou vizualizace, taky by určitě obstál podle některých kritérií. Samozřejmě já vím, že není ani reprezentativní, ani já nemám v úmyslu se jím řídit, ale vážně, omlouvám se, snad mi odpustíte tuto nadsázku.

Chápeme obavy občanů a nijak tu situaci nepodceňujeme. Poslední roky žijeme v docela turbulentních časech. Čelili jsme hned několika krizím, a to ještě doznívání covidu, energetické, uprchlické krizi v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Se vším tím se vláda úspěšně vyrovnala. Já jsem si jist, že občané výsledky naší práce brzy uvidí a brzy je i pocítí. Ale úplně chápu, že lidé jsou po těch letech unavení, znejistění, netrpěliví a že rostou obavy lidí i skepse vůči voleným zástupcům.

Takže současnou náladu ve společnosti vnímáme, nestavíme se k ní zády a pracujeme na tom, abychom zlepšili náladu, zlepšili perspektivu naší země, starali se o její lepší budoucnost. Já jsem o tom mluvil nedávno na konferenci Česko na křižovatce, kdy jsem představil určitou vizi, kam by se měla Česká republika rozvíjet. Mluvil jsem o tom také nedávno na strojírenském veletrhu, kde, jak se ukázalo, se ty představy, kam máme směřovat a co máme dělat, setkávají s poměrně širokou podporou a vytváří se tu určitý společenský konsenzus.

Chtěl bych připomenout, že naše vláda kromě řešení krizí udělala i řadu kroků, které skutečně reálně zlepší život lidí a odstraňují problémy a nevýhody, které tady Česká republika si z minulosti přinesla. Zmíním pár: dopravní infrastruktura, rozjeli jsme a urychlili jsme klíčové dopravní stavby. Příklady mohu uvést: spuštění dostavby posledního úseku D1 u Přerova, vyřešení problémů urychlení dálničního obchvatu D3 u Českých Budějovic. Příští rok otevřeme 114 km, rekordních 114 km nových dálnic a budeme mít také rekordní rozestavěnost. A je to i díky tomu, že prioritou pro nás jsou investice, investice do dopravní infrastruktury, a řešíme to i v dobách, které nejsou pro rozpočet zrovna příznivé. Dálniční síť by díky tomu měla být konečně hotova, do deseti let celá dálniční síť v České republice bude dokončena.

Výrazně jsme pokročili v zajišťování energetické infrastruktury. Převzali jsme zemi, kdy energetika byla nezabezpečena, nežili jsme v bezpečném prostředí, neměli jsme dostatečný vliv na energetickou infrastrukturu. Spustili jsme dlouho odkládaný tendr na dostavbu Dukovan, který teď přichází do další fáze. Získali jsme zpátky pod kontrolu státu plynovou infrastrukturu. Vzpomeňme si, jak jsme se tady bavili o tom: nebude plyn, nejsme schopni, lidi zmrznou, firmy zkrachují - nic z toho se nestalo. Nově máme pod kontrolou celý řetězec od terminálu na zkapalněný plyn, přes páteřní sítě plynovodů až po zásobníky a tato strategická změna nám umožní i další kroky, mnohem flexibilnější a jednodušší investice do posilování sítě, a toto je důležitá věc pro dobrou budoucnost České republiky. Slyšíme to, po čem volají zaměstnavatelé, po čem volají podnikatelé, nedostatek pracovních sil, i když tu nově pracuje 120 000 Ukrajinců, a zvládli jsme skvěle uprchlickou vlnu, tak otevíráme trh dalším. O 20 000 kvalifikovaných pracovníků v příštím roce přibude českým zaměstnavatelům a chceme, aby i zákoník práce byl mnohem flexibilnější než dosud. Posilujeme bezpečnost, a tak bych mohl pokračovat dál (Předsedající: Čas.), ale nemám už na to časový prostor.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pan poslanec má doplňující otázku, budete tedy moci pokračovat ve vaší odpovědi. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji. Děkuji za odpověď, pane premiére. Skutečnost, že občané vaší vládě nedůvěřují, potvrzují i zveřejněná data z provedených výzkumů. Za vládní nepopularitou je hlavně nespokojenost s ekonomickou situací, kdy občany například trápí devalvace jejich životních úspor. Stále více občanů je odkázáno na různé sociální dávky. Nyní ještě na občany chystáte další zátěž na jejich peněženky opatřeními, které jsou obsažena v daňovém balíčku. Z toho vyplývá i moje doplňující otázka: Nepřehodnotíte ještě některé vaše návrhy obsažené v daňovém balíčku, které negativně cílí hlavně na naše slušné a pracující občany? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Na vaši otázku dostanete odpověď od pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nepřehodnotíme to, co jsme navrhli v konsolidačním balíčku, protože ta opatření jsou rozumná, a hlavně jsou vyvážená tak, aby tam, kde musíme udělat opatření, které zvyšuje třeba příjmy státu, a saháme do daní, tak abychom chránili zvláště nízkopříjmové skupiny a také abychom rozložili tu zátěž na všechny skupiny obyvatel.

Já bych tady jenom připomenul, že konsolidační balíček bude mít do budoucna velmi pozitivní efekt i na životní úroveň našich lidí, protože kdybychom ho neudělali, tak bychom nesnížili deficity v příštích letech, příští rok 94 miliard, v roce 2025 150 miliard korun, a jenom bychom zvyšovali dluh a zvyšovali bychom ty prostředky, které se doslova vyhodí oknem, protože každý rok dáváme jenom na obsluhu dluhu - 95 miliard v příštím roce - a nemůžeme je použít pro zlepšování života našich lidí. Takže konsolidační balíček je odpovědný. Také bych chtěl připomenout, že jsme v loňském roce snížili celkovou daňovou zátěž o 30 miliard korun a v příštím roce ji zhruba o 31 miliard korun zvýšíme, takže ten výsledek bude neutrální.

A pokud jde o nízkopříjmové skupiny obyvatel, o kterých tady mluvíte, tak bych chtěl připomenout, že se pozitivně projeví naše úprava daně z přidané hodnoty, kde občané nezaplatí více, a kde jsme například klíčovou položku potraviny dali do té nejnižší sazby. A jsou zde už i veřejné přísliby a prohlášení prodejců potravin, že se to pozitivně projeví na cenách potravin. Tam už teď se pozitivně projevuje tlak, který vláda vyvinula na zemědělce, potravináře, obchodní řetězce, a ceny potravin klesají, ale i díky tomu, že tady snižujeme DPH. Ten vliv příští rok bude ještě významnější.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas. Děkuji, pane premiére. Ještě než dám slovo dalšímu interpelujícímu, mám zde jedno sdělení - pan ministr Marek Výborný ruší svoji omluvu - a zároveň tu mám jednu další omluvu: omlouvá se Oldřich Černý od 14.30 z pracovních důvodů.

A nyní uděluji slovo panu poslanci Ferancovi, který byl vylosován jako pátý v pořadí, a připraví se pan poslanec Kukla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, já se budu věnovat, jak je to nazvané Přemístění armády (správně ambasády) do Jeruzaléma. Od soboty ráno jsme svědky teroristických útoků v Izraeli, a já dokonce říkám, že účelem, cílem Hamásu je genocida židovského národa. To se asi shodneme v tomto. Sněmovna na to nějakým způsobem reagovala, přijali jsme usnesení a jsem rád, že jednomyslně. Velmi kvituji, jak jste se vyjádřil k otázce přesunu ambasády, že je to žádoucí hlavně v této době, nicméně váš ministr zahraničí už tak nesdílí toto nadšení. Podmínil to nějakými podmínkami, říkal, že tam jsou překážky a tak dále a tak dále. Já bych se ale, protože je to rozhodnutí vlády, agendu určujete vy, tak já jsem se vás chtěl zeptat, jestli hodlá vláda se v blízké budoucnosti zabývat otázkou přesunu. A já chápu, že to není o tom, že to má strašnou symboliku, to není, že musíme hned teď přemístit, ale myslím, že je důležité to rozhodnutí, vlastně ten signál. Takže opakuji otázku, jestli se bude vláda v nejbližší budoucnosti zabývat přesunem ambasády do Jeruzaléma? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní vám odpoví na vaši otázku, na vaši interpelaci pan předseda vlády Petr Fiala. Máte slovo, pane premiére, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, atmosféra v Poslanecké sněmovně je taková hodně vypjatá v poslední době a někdy ty útoky jsou i za hranou toho, co bych já považoval za normální, a ta atmosféra je fakt i někdy velmi osobní, takže se může stát, že to, co teď řeknu, bude chápáno ironicky, ale já to myslím úplně vážně. Já si opravdu cením toho konsenzu, který tady byl dosažen, cením si toho, že politické strany napříč politickým spektrem mají jednoznačný postoj na to, kdo je oběť, kdo je viník, a že tak silně stojíme za Státem Izrael, a myslím si, že to je dobrá tradice české politiky. Je tady ještě jeden moment, který myslím stojí za to připomenout, že někdy pod tíhou těch strašných záběrů a toho, co se teď aktuálně odehrává v Izraeli, se v té veřejné debatě trošku vytrácí.

Izrael je klíčem k tomu, aby byl na Blízkém východě mír a pokoj, bezpečnost Izraele jako jediné plně demokratické země na Blízkém východě je naprosto zásadní. Izrael mnohokrát prokázal, že chce mírové soužití se svými arabskými sousedy. Tam, kde to bylo možné, uzavřel dohody, těch příkladů je celá řada. A já se obávám, že to, co se děje teď, má jeden z cílů zabránit další významné dohodě s arabskou zemí a poškodit mírový proces. To je jedna rovina.

Druhá rovina, která je taky dlouhodobá. My víme, že Blízký východ je určitý neuralgický bod geopoliticky ve světovém dění, podobně neuralgickým bodem je tradičně Krym a Ukrajina, ale tady je to bod, z kterého vzniká celá řada konfliktů, které mají dopad na stabilitu Evropy a celého světa, proto je ta situace tak nebezpečná, a nemusíme to ani domýšlet do důsledků, nechci strašit, ale vliv na ceny ropy, nelegální migrace, další a další věci, to jsou faktory, které tady musíme mít na paměti. A proto je důležité plně podporovat Izrael a také hájit právo Izraele, aby se bránil, protože jestli jste vystaveni permanentním teroristickým útokům strany, která vůbec neuznává vaši existenci, tak prostě nemáte jinou možnost než silou, odhodláním zajistit svoji bezpečnost a vůbec to, abyste mohli existovat. Takže opravdu děkuji za to, že tady je takováto podpora.

Pokud jde přímo o otázku ambasády v Jeruzalémě, já se k tomu vyjadřuji opakovaně, i když jsem byl opoziční poslanec, podepsal jsem stanovisko poslanců a jsem přesvědčen, že se má ambasáda přesunout, dlouhodobě si to myslím. Je ale důležité, aby se zvolil správný okamžik. A když já říkám: přesuňme ambasádu v Jeruzalémě, tak o tom smýšlím podobně jako vy, to nejde udělat ze dne na den. Ono by to teoreticky šlo, my už máme kancelář, působí tam úředník velvyslanectví, mohli bychom přišroubovat cedulku, ale tak se to v mezinárodní politice nedělá, musí se to připravit. Já si ale myslím, že je potřeba o tom mluvit, že je potřeba o tom říct, že to myslíme vážně, proto jsem to taky veřejně řekl, protože Izrael v této chvíli potřebuje i morální podporu, i symbolické kroky. A jsem přesvědčen, že stát má právo si říct, co bude jeho hlavní město. Prostě není možné, aby tady přišel někdo ze zahraničí a říkal nám: Vy byste měli mít hlavní město Brno a jedině tam budeme mít ambasádu. Tak já bych třeba nad tím přemýšlel, ale řekl bych si: Když jsme si vybrali Prahu, tak to prostě musí být Praha, vy budete mít velvyslanectví v Praze. Tak to prostě má být, takže já o tom uvažuji i z tohoto hlediska velmi jednoduše.

My nemáme spor s panem ministrem Lipavským. Pan ministr Lipavský spíš zdůrazňuje ty rizikové kroky, já spíš zdůrazňuji symbolicko-morálně politický aspekt rychlého řešení. Bude o tom diskutovat vládní koalice, budeme to mít na agendě a já se budu snažit, abychom zahájili ty kroky co nejrychleji. Myslím si, že se musí zohlednit i ta bezpečnostní rizika a rizika pro naše diplomaty, to všechno je jasné. Nesmíme nikoho překvapit, musíme na to připravit naše spojence, to je taky jasné. Na druhé straně si nemyslím, že bychom museli postupovat v konsenzu se všemi státy Evropské unie, protože to jsme nikdy v otázce Izraele neměli, a myslím, že naše politika se ukazuje jako správná.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času, a táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku? Má zájem. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Se vším, co jste říkal, pane premiére, souhlasím. Teď jde jenom o to, ta slova trošku se snažit proměnit v činy, a proto jsem se ptal, jestli se v blízké budoucnosti hodlá vláda k tomu vyjádřit. Já chápu, že to je proces, a jestli byste mohl definovat tu budoucnost, jestli to jsou dny, týdny, měsíce, jenom ať mám nějakou představu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Na vaši otázku odpoví pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono to samozřejmě není jednoduché. Kdyby to bylo jednoduché, tak už to třeba udělal bývalý premiér, protože tehdy tady byla i velmi silná podpora minulého prezidenta, který na to vyvíjel i jakýsi tlak. Já myslím, že musíme zohlednit všechny ty aspekty včetně bezpečnostního, ale myslím si, že teď ta situace je taková, že bychom to prostě měli urychlit právě proto, abychom Izrael jednoznačně, jednoznačně podpořili. Víte, že v diplomatických a mezinárodních vztazích čas je veličina, která se ne úplně snadno odhaduje, ale kdybych měl skutečně odpovědět na vaši otázku co nejpřesněji, tak bych řekl, že je to věc, která se dá řešit v řádu měsíců - ne let, ale taky týdnů. V řádu měsíců si myslím, že bychom to řešení mohli najít. Oni jsou samozřejmě optimálnější a rychlejší varianty, třeba že by se k takovému kroku odhodlalo více zemí najednou, a pak je varianta individuálního postupu, který je potřeba opravdu dobře připravit. V ideálním světě bych si třeba dovedl představit, že takové přesunutí ambasády bude i reakcí třeba na další mírovou smlouvu Izraele s nějakou arabskou zemí a tak, ale nežijeme v ideálním světě. Naopak, ta situace se extrémním způsobem zdramatizovala, a to dokonce tak, že ani nevíme, jak vážné ty důsledky vůbec budou, a proto si myslím, že alespoň se pokusit o tento symbolický krok je správná cesta. Takže v řádu měsíců bychom to mohli dovést do úspěšného výsledku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. A nyní se svou interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kukla, který byl vylosován jako šestý v pořadí, a připraví se pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já tady budu vystupovat na téma antibiotik. Je mi poměrně trapně, řešil jsem to tady s vámi minule, ale ta situace se neřeší. Já tady většinou vystupuju k problémům lidí, kteří za mnou přijdou do regionální kanceláře, a to tady pak s vámi řeším. Víte, já jsem ten dotaz na antibiotika minule směřoval na vás a teď jsem se dotazoval přímo v ústavní neboli nemocniční lékárně u nás na Vysočině, ve městě, které má 23 000 obyvatel. Dotazoval jsem se tento týden v úterý a bylo mi řečeno: Dostali jsme 40 krabiček antibiotik na celý region a příští závoz bude za 14 dní. Já se vás chci zeptat, jak mají ti praktičtí lékaři ordinovat? Co mají nemocným předepisovat? Vy říkáte, že antibiotika budou, já se vás ptám, kdy budou? Kolik budou stát?

Tento problém léků se netýká jenom antibiotik. Já jsem byl v lékárně, užívám také léky, a nestačil jsem se divit, když mi bylo řečeno: Tyto léky nemáme. On problém zdravotnictví obecně je velký problém, v tuto chvíli nejsou pediatři, nejsou zubaři. V tuto chvíli se snaží pětikoalice všem sloužícím lékařům předepsat přesčasové hodiny navíc a další. Já vám dám dobrou radu, pane premiére. Škrtat peníze do zdravotnictví, to je cesta do pekel. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Na vaši interpelaci odpoví pan premiér Petr Fiala. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, ale vy sám v té interpelaci jste zmínil věci, kde peníze nehrají roli, tam to není ten největší problém. Ten problém přece spočívá v úplně něčem jiném. Nedostatek léků pociťuje v různých podobách řada zemí. My jsme se na poslední Evropské radě ve španělské Granadě na neformálním jednání bavili o nutnosti zajistit strategickou nezávislost Evropy a mimo jiné jedno z témat byly právě léky, protože to zdaleka není jenom problém České republiky. Musíme tu dělat kroky - a Ministerstvo zdravotnictví a vláda je dělají - které povedou k tomu, že dlouhodobě bude léků dostatek a že se ty problémy nebudou opakovat.

Ale já vám tady mohu říct aktuální informaci. Do České republiky dorazilo 50 000 balení tabletového penicilinu pro děti i dospělé. Do druhé poloviny listopadu přijde podle plánu dodavatelů dalších 175 000 balení v tabletové a sirupové formě, takže se Ministerstvu zdravotnictví daří zajistit více než 300 000 balení, které byly původně přislíbeny. Jenom pro srovnání, dodávky v posledních týdnech odpovídají trojnásobku spotřeby ve srovnatelném období loňského roku. To jsou fakta, fakta veřejně dostupná. Takže se můžeme bavit o tom, proč v některé konkrétní lékárně ty dávky penicilinu nejsou, ale to, že do České republiky další a další desetitisíce balení penicilinu přicházejí, je prostě fakt.

Zmínil jste ale problémy, které jsou dlouhodobější a které nelze odstranit tím, že se posílí zásoby léků tak, abychom překlenovali tady ta kritická období, nebo že se seženou léky odjinud, a to je dostupnost zdravotnictví a obsazenost lékařských a zdravotnických míst. Vnímáme zhoršenou dostupnost zdravotní péče, která je dlouhodobá. To nevzniklo teď, je dlouhodobá, a snažíme se podpořit třeba v rámci vzdělávání některé obory, které v České republice chybí, jako je všeobecný praktický lékař, pediatr v praktické péči, dětský psychiatr, dětský neurolog. V letošním roce Ministerstvo zdravotnictví rozdělí pro obor všeobecné praktické lékařství 150 rezidenčních míst, což je vůbec dosud nejvíc v oboru pediatrie. Pro lékaře v primární péči bude přidělena dotace 80 míst. V tomto trendu chceme pokračovat i v dalších letech.

Všechny pojišťovny se teď snaží primární péči bonifikovat. Třeba od roku 2022 Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí smluvním partnerům v oboru praktického lékařství pro děti a dorost, všeobecného praktického lékařství a zubního lékařství možnost účasti v programu VZP PLUS. Cílem je finanční bonifikací zajistit časovou dostupnost praktických lékařů pro pojištěnce, podpořit koncept sdružených praxí, získat mimořádnou bonifikační platbu za vznik nového pracoviště poskytovatele zdravotních služeb v žádané lokalitě a tak dál a tak dál. Prostřednictvím tohoto programu bude v letošním roce rozděleno více než 1 miliarda korun.

Problém je samozřejmě také zubní lékařství. V oblasti stomatologie připravuje Ministerstvo zdravotnictví na základě práce odborné skupiny novelizaci právních předpisů. Cílem toho je zvýšení ochoty stomatologů registrovat nové pacienty a poskytovat zdravotní péči bez přímé úhrady.

Tady je potřeba ocenit i snahu většinu krajů, které také motivují studenty v příslušných oborech k tomu, aby se vrátili do odlehlejších regionů, pokud v nich měli nebo mají bydliště, různými motivačními programy, a tak dál a tak dál.

Je potřeba také zmínit - a není to otázka peněz - že prosté navyšování úhrad a dotací už často nemá potřebný efekt, protože mladí lékaři často preferují ty oblasti, v nichž je dostatečné infrastrukturní vybavení a samotné finanční ohodnocení není tou rozhodující motivací. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Kukla má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za odpověď, pane premiére. Mám doplňující otázku. Když se podívám k našim západním sousedům, například do Německa, tak tam byli velice pružní. Antibiotika zajistili za vyšší cenu a jejich občané ta antibiotika mají dostupná. On je to problém obecně léků. Když si vzpomeneme, nedávno tady nebyl Nurofen pro děti. Ale je zajímavé, že čeští občané si pro to museli jezdit do Polska, do Německa a tam tyto volně dostupné léky byly k dispozici. Jestli to není jenom laxním přístupem celé vaší vlády, která prostě vždycky jenom čeká, a ta antibiotika prostě nemáme.

Můj dotaz konkrétně směřuje, kdy budou antibiotika dostupná alespoň v nemocničních lékárnách na Vysočině, ve městech, jako jsou Pelhřimov, Třebíč, Jihlava, Nové Město na Moravě? Kdy tam budou dostupná?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér vám odpoví na vaši doplňující otázku. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vám rád odpovím, pane poslanče. My na nic nečekáme, my ty problémy aktuálně řešíme a řešíme i problémy, které nevyřešila vaše vláda. Vy přece ty věci znáte a víte to, tak tady nemaťte občany. Proč nás srovnáváte s Německem? Německo má přece úplně jiný systém nákupu a distribuce léků, tam se nakupuje centrálně pro všechny. Jak je to u nás, pane poslanče? To přece víte, u nás to dělají distributoři a lékárny.

Takže já se vás ptám, když jste věděli, že ten systém není dobrý, proč jste ho nezměnili? My ho upravujeme, my se snažíme, aby to byla povinnost novelou zákona, snažíme se, aby tu byla povinnost větších zásob léků, přehlednější distribuce, informace o tom, kde ty léky jsou, kde ty léky nejsou, ale Německo má opravdu odlišný systém. Ano, tady se ukazuje, že ten systém, který tu byl v minulosti nastaven, není dostatečným způsobem odolný vůči krizím, které přicházejí, proto je potřeba ho upravit nejenom tím, že se koupí další léky, ale je potřeba ho upravit i legislativně. To my samozřejmě děláme.

Ale zase není možné říkat veřejnosti, že nikde nejsou problémy s léky. Kdyby nebyly, tak o tom nemluvíme na Evropské radě, samozřejmě. Různé státy mají v různých chvílích v posledních letech nebo v posledních měsících problémy s dodávkami léků, ale je to mimo jiné proto, že se zvýšila nemocnost u některých typů nemocí v postcovidové době, to je i logické, ale je to i proto, že byly narušeny dodavatelské řetězce, třeba díky tomu, že jsme v některých věcech při výrobě léků zcela závislí na asijských dodavatelích.

To jsou témata, o kterých mluvíme a která prostě chceme změnit, ale my v České republice nejenom že zajišťujeme léky, ale snažíme se upravit legislativu tak, aby ten systém fungoval do budoucna, aby byl do budoucna odolnější a vyhnuli jsme se těm krizím, které jsme v poslední době zažívali.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Dalším interpelujícím je pan poslanec Tomáš Kohoutek, který byl vylosován jako sedmý v pořadí, připraví se paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová.

Než vám, pane poslanče, udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Síla od 15.30 z pracovních důvodů, ministr Ivan Bartoš od 16 hodin z pracovních důvodů, dále také pan ministr Hladík od 17 hodin, též z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane premiére, rád bych vás požádal o vyjádření postoje vlády České republiky k vodním cestám jako strategické součásti dopravní infrastruktury. Minulý měsíc proběhla hojně medializovaná konference s názvem Česko na křižovatce. To, že je Česká republika na pomyslné křižovatce a že jí ujíždí v posledních dvou letech vlak, je bohužel už bráno jako hotová věc. Já se však obávám, že naší zemi nejenom že ujel vlak, ale troufám si říct, že jí odpluly už i lodě. Zatímco v západní Evropě, především v Německu a Holandsku, je nákladní lodní doprava ve velkém využívána a státy masivně podporována, u nás je lodní doprava pověstnou popelkou. V České republice máme de facto jediný masivní a pro nákladní lodní dopravu využitelný tok, a to řeku Labe. Ovšem vláda se ke splavnění řeky Labe chová více než macešsky. Zatímco řeky Rýn, Mohan či Dunaj jsou hodně využívány jako alternativní způsob silniční a železniční dopravy, Labe je zejména ve svém spodním úseku od střekovských zdymadel mrtvou řekou, která je po naprostou většinu roku nesplavná. Základem pro zajištění splavnosti Labe je dodržovat své mezinárodní dohody o zajištění její celoroční splavnosti, a to v podobě schválení mezivládní dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo, o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, podepsané v Praze a Berlíně dne 20. července 2021, která je vedena pod sněmovním tiskem číslo 88.

Tuto dohodu jsem nejenom já, ale i moji kolegové navrhovali k zařazení na program jednání Sněmovny, ovšem vždy byl tento pokus zablokován poslanci vládní koalice. Moje otázky tedy zní: Je pro vládu České republiky rozvoj vodní dopravy prioritou a považujete ho za strategicky významný? Pokud ano, budete se vy osobně zajímat a zasazovat o postup ve věci výstavby plavebního stupně Děčín? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Na vaši interpelaci bude podána odpověď prostřednictvím pana premiéra Petra Fialy. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, i za tuto otázku děkuji, protože bavit se o tom, jak rozvíjet dopravní infrastrukturu a které její aspekty jsou klíčové, je důležité, a to, že jsem mluvil ve svém projevu o vizi Česka, restart Česka, především o dopravní infrastruktuře ve smyslu dálnic, silnic a dopravních a vysokorychlostních tratí, vůbec neznamená, že podceňujeme důležitost vodních cest. Z hlediska České republiky je určitě klíčová Labská vodní cesta, naopak plavební kanál Dunaj-Odra-Labe byl projekt nerealistický, a proto naše vláda jej vypustila ze všech strategických materiálů.

Bohužel, k Labské vodní cestě neexistuje v tuto chvíli z hlediska mezinárodního práva žádný závazný dokument, který by řešil otázky mezinárodního statusu, a přitom je ta cesta zařazena do transevropské dopravní sítě a přitom na všech ostatních vodních cestách mezinárodního významu existují mezi příslušnými státy mezinárodní smlouvy - Dunaj, Rýn, Sáva, Mosela a tak dál. Dohoda o Labi, která má v České republice charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, byla podepsána. Byla podepsána ministrem dopravy a České republiky a Německa v Praze a Berlíně v červenci roku 2021 a nyní probíhá proces ratifikace v parlamentu. Ten už je částečně úspěšný, protože v loňském roce byla ta dohoda doporučena Senátem k ratifikaci. Tady byla doporučena v květnu 2022 k ratifikaci podvýborem pro dopravu, tady u nás v Poslanecké sněmovně, a teď ten proces musí pokračovat dál.

Na české straně mají být zajištěny na úseku Labe od Ústí nad Labem až ke státním hranicím mezi Českou republikou a Německem parametry plavební dráhy, které vyplývají z platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby. V návazném úseku mezi Ústí nad Labem a Týncem nad Labem budou zajištěny stávající parametry vodní cesty s plavební hloubkou 230 centimetrů a současně v úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 centimetrů až do cílového přístavbu v Pardubicích.

Na německém úseku Labe je základem parametrů plavební dráhy dokument Strategický koncept pro rozvoj německého vnitrozemského Labe a jeho niv. Dohoda o Labi dále ustanovuje smíšenou komisi, která bude zřízena za účelem dohledu nad dodržováním obsahu dohody o Labi, a to se určitě stane poté, co ta dohoda mezistátní bude ratifikována.

Pokud jde o plavební stupeň Děčín, pro Ministerstvo dopravy, a tím odpovídám na vaši podotázku, je realizace plavebního stupně Děčín zásadním projektem, a je zásadní, protože umožní potřebnou celoroční splavnost Labe a efektivní napojení Labské vodní cesty ve vazbě na celoevropskou síť vodních cest nebo vnitrozemských vodních cest od přístavu Hamburk až po vnitrozemí České republiky, a sledováno je samozřejmě i potřebné napojení na železniční a silniční koridory, kterých je Labská vodní cesta součástí. Jedná se tedy o klíčový záměr, který má význam pro dopravu, ale má to i sekundárně význam nebo přínos sportovní, rekreační plavba a tak dál. V letošním roce probíhají aktivní jednání rezortu dopravy a životního prostředí. Poslední jednání na úrovni ministrů se uskutečnilo v květnu tohoto roku. Následně proběhlo další jednání v srpnu na úrovni příslušných náměstků a vrchních ředitelů, a to zejména ve vztahu k procesu posouzení vlivu tohoto záměru na životní prostředí, tedy EIA, a podle rezortu životního prostředí mají být pro zadání zpracování EIA, které se aktuálně připravuje, odsouhlasena některá kompenzační opatření. Celé by to mělo probíhat tak, podle toho programu, harmonogramu, že by realizace plavebního stupně Děčín (Předsedající: Čas.) se měla uskutečnit v letech 2028 až 2030.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Kohoutek má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Pane premiére, já vám velice děkuji za vaši odpověď. Je skutečně pravdou, že tato smlouva, respektive mezivládní dohoda, která je ve Sněmovně vedena pod číslem tisku 88, byla Senátem schválena již začátkem loňského roku. Já bych tedy chtěl slyšet závazné slovo od vás jako premiéra a hlavy pětikoaliční vlády, že skutečně podpoříte zařazení projednání tohoto tisku na program například příští schůze Poslanecké sněmovny, protože skutečně si myslím, že aby ta smlouva byla ve Sněmovně zaparkována více než dva roky, nehledě na to, že se jedná o smlouvu s naším největším obchodním i strategickým partnerem, tedy Německou spolkovou republikou, tak bych byl konečně rád, kdyby veřejnost i tímto prostřednictvím mohla slyšet, že pětikoalice a vláda zařazení a projednání tohoto tisku konečně přestane blokovat na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Slovo má nyní pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, tam se skutečně dotýkáte toho, že někteří poslanci mají problémy s tou smlouvou, které souvisejí právě s Děčínem, a myslím si, že je vhodné to napřed vyřešit, než tady tu smlouvu budeme ratifikovat, protože i kdybychom to tady nějakou silou hlasů prosadili, tak ty problémy nezmizí a budou se opakovat při nějakých jiných řízeních. Takže postupně odstraňujeme ty překážky. Jak říká Ministerstvo dopravy, považuje dopravní stupeň, plavební stupeň Děčín, za jednu z priorit a budeme se snažit o to, aby se jak ratifikovala ta smlouva, tak se pokračovalo v těch opatřeních nebo v harmonogramu tak, jak jsem ho tady naznačil.

A jak vidíte, probíhají dál přípravné práce EIA a všechno, co je potřeba, abychom to mohli realizovat. Ten harmonogram by měl vypadat tak, že v roce 2024 budou stanovena kompenzační opatření, bude zpracována dokumentace EIA, to myslím urychlit vůbec nejde. Pak bude proces EIA ukončen a v roce 2025 by mělo proběhnout mezinárodní posouzení, což je také v tomto případě nutné. V roce 2026 by se měla realizovat kompenzační opatření, což taky je nezbytná věc, a v roce 2027 je realistické očekávat, že dojde ke sloučenému povolení, k záměru výstavby plavebního stupně Děčín. A to by pak mohlo vést k tomu, že v roce 2028 až 2030 se bude plavební stupeň Děčín skutečně stavět a bude realizován.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová, která byla vylosována jako osmá v pořadí, a připraví se pan poslanec Novák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážený pane premiére, vážení kolegové, kolegyně, já bych navázala na svého kolegu z hnutí pana Ferance a ráda bych se zastavila u Izraele, u té tragické události, kterou jsme mohli sledovat v přímém přenosu v sobotu, ten bezprecedentní teroristický útok na neozbrojené a nepřipravené obyvatelstvo Izraele. Pane premiére, já s vámi výjimečně, výjimečně budu souznít, s vaším Twitterem nebo s Xkem, který jste zveřejnil včera, a dovolím si z něj vycházet a formulovat otázky směrem k vám. Vy jste včera uvedl, že ani cent z evropských peněz nesmí jít na podporu terorismu. Já s tím naprosto souhlasím. Píšete, že jste přesvědčen, že evropské programy pro pomoc Palestině musíme zastavit do doby, dokud neprojdou důkladnou revizí. S tím také souhlasím. A chci se vás zeptat, je tento postoj jednotný v celé vládě? Na to stačí stručná odpověď.

Mě by dále zajímalo, jak tady píšete, že tuto pozici v Evropě budeme prosazovat, tak bych chtěla vědět ty konkrétní kroky. Jak je budete prosazovat, s kým a na jakých fórech? Ráda bych také od vás slyšela nebo bych vás touto cestou ráda poprosila, zda byste mohl vyzvat všechny české europoslance v Evropském parlamentu, kteří příští týden budou rezoluci vůči Palestině projednávat, zda byste je vyzval, aby jednotně podpořili pozici buď vaši, nebo vlády, podle odpovědi, kterou mi dáte. Já považuji Hamás za součást politického systému v Palestině, a přestože teď konkrétně žádné peníze podle tvrzení představitelů Evropské unie do Palestiny nejdou, tak si myslím, že je potřeba (Předsedající: Čas.) financování přerušit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Na vaši interpelaci odpoví pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak já nejsem nijak na rozpacích, když se mnou souhlasíte (Se smíchem.), výjimečně, a kdybyste to dělali častěji, tak to bude jenom ku prospěchu věci, takže to já samozřejmě vítám.

Ale vážně, protože tady jde o vážnou věc. Já jsem skutečně přesvědčen, že není možné financovat Palestince takovým způsobem, že nemáme jistotu - a o to tady jde, že nemáme jistotu - že ty peníze nějakým nepřímým způsobem se nedostanou k teroristickým organizacím. A myslím, že se to nevylučuje s tím, že Česká republika má třeba svoji zahraniční humanitární, transformační pomoc, která je zaměřena i na konkrétní projekty na Západním břehu, kde pomáhají ženám, dětem, novorozencům, a jsou to humanitární projekty na Západním břehu Jordánu a nejsou to žádné projekty v Pásmu Gazy, protože tam z našeho hlediska, z pozice České republiky, vládne radikální teroristické hnutí Hamás a tam žádná podpora nikdy ani, nebo v poslední době ani nešla. A to, co poskytuje Česká republika na Západním břehu, je důsledně monitorováno naším styčným úřadem v Ramalláhu, tam by žádné problémy být neměly a veškerá pomoc je kontrolována tak, aby byla využívána v souladu s našimi pravidly. My jsme tento ani minulý rok jako Česká republika neposkytli žádný příspěvek organizaci, která distribuuje humanitární pomoc Palestincům, například v Pásmu Gazy. Čili naše rozvojová pomoc je kontrolována, jde jenom na Západní břeh, žádná nejde do Gazy a ani se nepodílíme na mezinárodní pomoci, která ke Gaze směřuje.

Pokud jde o Evropskou unii, to je důležitá věc. Ona ta pomoc je rozdělena do spousty různých programů a podpor a proběhlo neformální jednání - předevčírem myslím, 10. října - Rady pro zahraniční věci, kde byla Rada informována ze strany Evropské komise, že zahájila revizi rozvojové pomoci Evropské unie, která proudí na palestinské území. Česká republika podpořila nutnost revize finančních kroků tak, abychom věděli, že nesměřují přímo či nepřímo k Hamásu, a dokud nebude dokončen přezkum rozvojové pomoci Evropské unie, nebudou Palestinské národní správě poskytovány žádné platby. Přezkum bude proveden za účasti všech členských států Evropské unie. To si myslím, že je správný postup. Já myslím, že v dalších dnech se musíme podívat i na to, jestli skutečně v nějakých dalších podprogramech ta pomoc neproudí, ale v zásadě si myslím, že je potřeba udělat rychle ten přezkum, do té doby není možné platit Palestinskou národní správu žádnými platbami, a je dobré, že na tom přezkumu se nějakým způsobem budou podílet i členské státy Evropské unie. Myslím, že to vyvolá větší důvěryhodnost celého toho procesu.

Já jsem dlouhodobě přesvědčen, že máme být skutečně v této věci důslední a máme si ověřovat - a myslím si, že jsme to měli dělat víc ještě i před těmi tragickými událostmi - že naše finanční prostředky nepodporují teroristické organizace. S touto pozicí vystupují zástupci České republiky na jednání Evropské unie dlouhodobě a byli jsme na tom posledním jednání, které jsem tady zmiňoval, skutečně ubezpečeni, že aktuálně žádné platby palestinské samosprávy se nechystají a že všechno projde důkladnou revizí. Myslím si, že takto je to v pořádku. Ano, jsou státy v Evropské unii, které jsou mnohem vstřícnější k Palestincům, a nad některými věcmi zavírají oči. Česká republika k nim nepatřila, nepatří k nim a patřit k nim nebude, a proto si myslím, že tento výsledek je v souladu s tím, co si Česká republika přeje.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Já využiji té minuty, pane premiére, a znovu vás vyzvu, zda budete oslovovat české europoslance, aby podpořili toto stanovisko, to za prvé, a za druhé bych chtěla znát váš názor, jak se díváte na ty hloučky podporujících občanů - někdy evropské, někdy Spojených států, někdy Kanady - kteří z mého pohledu podporují palestinský terorismus, používají palestinské vlajky, demonstrují za to, a chci se vás zeptat, jak byste se na to díval, kdyby se to dělo v České republice, a zda také vláda připravuje nějaká bezpečnostní opatření vzhledem k výzvě, kterou učinil přední představitel Hamásu, a to, že mobilizuje všechny své bojovníky po celém světě a vyzývá je ke krvavým útokům, právě v termínu 13. 10. Já chápu, že mi nemůžete říct podrobnosti, ale zda se tím zabýváte. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně za dodržení času. Pan premiér má zájem odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Pokud jde o protestní akce, ano, příslušné orgány státu se tím preventivně zabývají.

Za druhé, co říkám na Evropany, Američany a další anebo občany jiných zemí, které na půdě těchto států demonstrují. No, to přece není nic nového, bohužel, není nic nového. A mnohokrát ti, kteří podporovali jednoznačně Stát Izrael, byli i ve veřejné debatě často v menšině. Já jsem to vždycky považoval za špatné a i ze svých akademických rolí, i ve svých politických vystoupeních vždy z důvodů, které jsem tady i uváděl při odpovědi na interpelaci pana poslance Ferance, jsem přesvědčen, že máme stát na straně Státu Izrael, protože je to z mnoha hledisek správné.

A za třetí, to jste se mě ptala, zda budu vyzývat europoslance. No, budu vyzývat naše europoslance tam, kde mám na to vliv, mám na to přímý vliv (Se smíchem.) ve své politické straně. A jinak europoslance, myslím si, bychom mohli vyzývat všichni společně. Ale já mám dojem, že co může být silnějšího - a to opět myslím bez ironie - co může být silnějšího než v podstatě jednomyslné usnesení Poslanecké sněmovny, kde jsme se tak jasně vyjádřili ve prospěch Státu Izrael, že to skutečně vyjadřuje velmi silně vůli české společnosti, a i tím, že to je jednotný postoj, má ještě větší sílu, než kdyby to byl jenom postoj většinový. A já jsem přesvědčen, že to budou naši europoslanci vnímat a slyšet.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Jako devátý v pořadí byl vylosován pan poslanec Novák, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, jako poslanec za Zlínský kraj se na vás obracím ve věci kauza Dozimetr. Ta zasahuje do nejvyšších pater české politiky a bohužel do vaší nejtěsnější blízkosti. V této nevídané věci se kromě osob, které jsou již zadrženy, objevuje také mnoho těch, kteří před posledními volbami slibovali voličům lepší a spravedlivý svět, a zde jde zejména o politiky hnutí STAN a TOP 09. Nejde přece už dále tolerovat, aby se zametaly pod koberec kauzy těch, kteří si ze svých politických mandátů přikrytých pláštěm koalice udělali trafiku. A vy, pane premiére, si myslím, ta jména znáte.

Ministrem vnitra vaší vlády je předseda hnutí STAN Vít Rakušan - člověk, který nese odpovědnost za své členy, své poslance a své ministry, politik, který má bohužel máslo na hlavě. Vaše pětikoalice má být dle vašich slov postavena na úplně jiných principech než předchozí vlády. Realita je bohužel mnohem horší. Pokud bychom žili v té demokracii, kterou jste slibovali před volbami a která podle signálů a proklamací měla začít okamžikem podpisu koaliční smlouvy, měl by minimálně ministr Rakušan odstoupit z pozice ministra vnitra z jednoho prostého důvodu, a to z důvodu střetu zájmů. A neschovávejte se prosím, za orgány činné v trestním řízení nebo nezávislou justici, protože tady jde skutečně o politické rozhodnutí, protože podle principu Dozimetr dnes českou politiku řídí zákulisní podnikatelé, kteří disponují majetky, o jejichž nabytí může být mnoho pochyb, a v očích našich občanů jsou politici pouze loutky, co za pár drobných přikryjí vše. Proto vás, pane premiére, prosím o váš jasný postoj jako premiéra k této věci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, tak za prvé, žijeme v demokracii a vůbec to není závislé na tom, jestli já nebo někdo z naší vládní koalice to vyhlásí nebo nevyhlásí, a dokonce to není ani závislé na tom, když vy řeknete třeba, že to tak není. To, že žijeme v demokracii, je prostě fakt, který se musí každodenně prokazovat konkrétními věcmi, a to se skutečně v České republice také děje, pánbůh zaplať za to.

Pokud jde o nějaké zákulisní hráče, kteří řídí politiky, mě žádní zákulisní bohatí hráči neřídí. Nevím ani, o čem mluvíte. A pokud třeba byste mluvil z vlastní zkušenosti, tak to nějakým způsobem řešte. Ale já takovou informaci o tom, že by vládu nebo někoho z nás nějací zákulisní hráči řídili, prostě nemám, a upřímně řečeno, tomu ani v žádném směru nevěřím.

Pokud jde o moji důvěru v pana ministra Víta Rakušana, už jsem v odpovědi na jednu z předcházejících interpelací řekl, že moji důvěru má, a také jsem řekl proč a proč si myslím, že vlastnictví nějakého komunikačního prostředku samo o sobě není ani nemorální ani trestné, ale samozřejmě nemorální a možná i trestněprávní by byla nevhodná komunikace, ale k té prostě nedošlo. A znovu přemýšlím nad tím, proč tak urputně máte za terč zrovna pana ministra Rakušana? Není to třeba opravdu proto, že tak intenzivně řeší problém nelegální migrace? A to, že to řešení tady přinášíme, tak vám bere vodu z mlýna opakovaného strašení české veřejnosti před nelegální migrací. Ale já vám nechci podsouvat nějaké špatné úmysly. Ještě jednou vám tady připomenu, že kauza s šifrovaným telefonem vlastně neexistuje a že pan ministr Rakušan udělal celou řadu kroků, které ukazují, že je dobrým ministrem vnitra a odpovědným členem mé vlády. Už jsem tady připomenul: zvládnutí situace způsobené ruskou agresí na Ukrajině, bezprecedentní migrační vlna, největší počet uprchlíků na hlavu v Evropě, a skutečně jsme je zvládli, půl milionu ukrajinských uprchlíků. Během pár dní jsme dokázali reagovat, zřídili jsme krajská asistenční centra pomoci, umožnili lidem prchajícím před válkou legalizovat pohyb, pobyt, zajistili jsme jim ubytování, umožnili vstup na trh práce, přišli jsme se souborem opatření lex Ukrajina, zvládli jsme bezpečnostní aspekt celé té věci díky skvělé spolupráci záchranného systému, krajů, regionů, dobrovolníků z řad občanů, a většinu těch věcí koordinoval pan ministr vnitra Vít Rakušan. Tady vidíte výsledky jeho práce. Zvládáme bojovat s nelegální migrací, včas jsme reagovali, opět pan ministr Vít Rakušan, obnovení kontrol na slovensko-české hranici, přerušení západobalkánské trasy s nelegální migrací. Obnovili jsme ty kontroly teď, kdy se znovu ukázal ten problém jako rostoucí, a děláme všechna preventivní opatření, která vedou k tomu, že důsledky nelegální migrace neohrožují bezpečnost našich občanů.

Zmínil jsem zde také velmi důležité strategické rozhodnutí, které bylo po celá léta odkládáno, a to je transformace České pošty při zachování jejích služeb. Schválili jsme transformační plán České pošty, který je důležitý pro to, aby tento podnik vůbec přežil a abychom byli schopni dál v plném rozsahu poskytovat poštovní a další služby českým občanům. Mohu zde zmínit stabilizaci bezpečnostních sborů. Pozitivní roli v tom sehrály pravidelné schůzky pana ministra vnitra Rakušana s odbory, pravidelná komunikace. Podařilo se nám prosadit růst tarifních platů o 10 %, u začínajících policistů dokonce o 17 %. To všechno, i to všechno jsou výsledky práce pana ministra Rakušana. Kdybych měl čas, tak zmíním ještě další věci, které se panu ministru Rakušanovi povedly. (Předsedající: Čas.) A i to jsou důvody pro to, proč se těší mé důvěře.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Novák má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Tak od Dozimetru jsme trošku odběhli. Jsem rád, že umíte své ministry i pochválit. Bylo by fajn, kdybyste je uměl i pokárat, ale asi to děláte za zavřenými dveřmi, jen my to nevidíme.

Já bych se vás spíše zeptal na to, jestli jste se seznámil se všemi aspekty ohledně šifrovaného telefonu pana Rakušana a jestli vám nevadí, že v této věci byl přistižen při lži? A taky bych se zeptal, co si myslíte o tom, že se klíčová osoba Dozimetru Michal Redl volně prochází na svobodě, a má tedy možnost ovlivňovat případné svědky v této kauze? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nemám ve zvyku se opravdu vyjadřovat, ani nemám možnost - vyjadřovat se mám možnost, ale nevím, jaký by to mělo smysl, nedělám to - k živým kauzám a k trestněprávní materii té věci. Prostě tady spoléhám plně na orgány činné v trestním řízení a myslím, že tak to má být a že politici by měli zachovávat v této věci určitou zdrženlivost.

To, co ale mám dělat, a to, co má dělat každá odpovědná politická strana, ať už je ve vládě, nebo v opozici, je reagovat na politické dopady nečestného, popřípadě nelegálního jednání svých členů, a tam, kde kauza Dozimetr se dotýkala jedné politické strany vládní koalice, tak z toho byla vyvozena okamžitě - okamžitě - politická odpovědnost, dokonce i tam, kde bylo jasné, že žádné trestněprávní důsledky to mít nebude. Takže mluvit o tom, že něco zametáme pod koberec nebo že nás to nezajímá, prostě není pravda. Reagovali jsme hned, reagovalo hnutí STAN a reagovalo i na vládní úrovni a to je podle mě důležité.

Teď je potřeba nechat pracovat orgány činné v trestním řízení a já ani nemám možnost se seznámit s něčím nad rámec toho, co se objevuje ve veřejném prostoru a co se objevuje v médiích. A já si na to nestěžuji, protože tak je to správně, tak to má být. Politici do těchto věcí zasahovat nemají. Ale můžete se spolehnout na jednu věc - padni komu padni - kdykoliv se ukáže, že někdo jednal v rozporu s politickou kulturou, že někdo jednal dokonce nelegálně, že takové podezření, vážné podezření existuje, budeme jednat rozhodně a rázně, jako jsme to ukázali už v minulosti. (Předsedající: Čas.)

A vláda by nefungovala tak dobře, kdybych členům vlády občas něco nevyčetl.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že máme 15, dokonce už 16 hodin, končím interpelace na předsedu vlády, budeme pokračovat s interpelacemi na ostatní členy vlády a já předávám řízení schůze. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Hezké odpoledne, já tímto vyzývám pana poslance Lubomíra Wenzla, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka a zahájil tak blok odpovědí členů na interpelace poslanců, a prosím, aby se připravil pan poslanec Strýček. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážený pane ministře, v rámci přijaté novely zákoníku práce platné od října letošního roku došlo mimo jiné ke zdvojnásobení objemu dobrovolné přesčasové práce u zdravotníků z původních 416 na 832 hodin ročně. Současně novela zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny. V souvislosti s přijetím této novely došlo ze strany lékařů k výpovědím dohod o přesčasové práci od 1. 12. letošního roku. Z otevřených zdrojů vyplývá, že v tuto chvíli se jedná zhruba o 6 000 lékařů, kteří tento krok učinili. Vzhledem k celkovému počtu našich lékařů je to zhruba čtvrtina z nich. Nejedná se jen o mladé lékaře. Průměrný věk těch, kteří se k tomuto kroku rozhodli, je 39 let, z čehož vyplývá, že se jedná i o zkušené, erudované lékaře. Jsem přesvědčen, že je zde hrozba omezení zdravotní péče pro pacienty, byť ne péče akutní a neodkladné, ale péče plánované. Toto mé tvrzení vychází z publikovaných vyjádření nemocnic, a to bez rozdílu, kdo je jejich zřizovatelem.

Řešením není zavedení směnného provozu ve zdravotnických zařízeních, neboť za tak krátkou dobu, která zbývá do 1. prosince, toto není možné zavést mimo jiné z důvodu, že mnozí lékaři mají v pracovních smlouvách zakotven výkon práce v jednosměnném provozu. A pokud by management nemocnic chtěl provést změnu v pracovních smlouvách, je to opět o vůli obou stran se dohodnout, a nevím, jestli je doba na to, aby k té dohodě mohlo dojít.

Já se ptám: Má ministerstvo data o počtu lékařů, kteří vypověděli dohody v jím zřízených zdravotnických zařízeních? Pokud ano, jestli odpovídá zhruba ten počet 25 až 30 %, kteří se k tomuto kroku rozhodli? Zda bylo ministerstvo požádáno o pomoc při řešení této situace ze strany poskytovatelů lůžkové zdravotní péče? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím v tuto chvíli pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Velmi děkuji, pane předsedající. Ten problém se týká zdravotnických zařízení, která jsou v nepřetržitém provozu, tedy která mají urgentní příjem a kde je opravdu především v těch oborech, jako je anesteziologie, intenzivní medicína, chirurgie, traumatologie, zajistit, ale ony jsou to i další obory, a teď jmenuji ty klíčové, je potřeba zajistit nepřetržitý provoz.

Obecně existují tři možnosti, jak se dá zajistit nepřetržitý provoz. Ta první možnost je řekněme specifikum, které je jenom v minimu zemí, především v České republice, a to jsou dohody, kdy existuje varianta, že lékař vlastně, pokud má dohodu s nějakým zdravotnickým zařízením, tak se mu to nezapočítává, ta dohoda, do přesčasů. Nechci to nějakým způsobem dál komentovat, ale je to věc, která je specifická v České republice.

Druhá varianta jsou přesčasy a řekněme čerpání velkého množství hodin přesčasů, kdy vlastně zdravotník dopoledne jde do práce, je tam řekněme do půl čtvrté a pak nastupuje se službou s tím přesčasem. Tady je potřeba si říct, že zdravotní sestry, které jsou bezesporu součástí těch týmů, nikdy přesčasy neměly a vždycky byly ve směnném provozu. Směnný provoz pro zdravotní sestry, tedy pro nelékaře, je naprostým standardem ve všech zdravotnických zařízeních.

Pak je třetí varianta, a to je nějaká varianta směnného, posunutého, upraveného provozu. A tady zase potřeba říct, že je řada zdravotních zařízení, která na tomto systematicky pracovala a systematicky vlastně převáděla tak, jak je to běžné v řadě západních zemí - mohu jmenovat Německo, Rakousko, mohu jmenovat Dánsko, skandinávské země, mohu jmenovat i některé další země na západ od nás, jak je to běžné v nemocnicích, kde je emergency provoz, urgentní příjem - abychom měli představu toho rozdílu, emergency nemocnice, typickým příkladem může být Motol, taková ta elektivní nemocnice, kde vlastně té emergency, to, že by tam lítaly vrtulníky, jezdily rychlé s infarkty, s cévními mozkovými příhodami - je v podstatě nula, to by mohl být typicky Masarykův onkologický ústav, kde dominance té péče je plánovaná a ta akutní, kdy by přijížděla rychlá nebo vrtulník, to je zcela minoritní množství té péče, tak se na to připravovali a dneska nemají ten problém.

Nicméně já jsem si svolal samozřejmě hned, jak ta debata nastala, přímo řízené organizace a jejich ředitele a pravidelně s nimi máme schůzky. Teď je plánovaná další, kdy jsem do debaty vtáhl i děkany lékařských fakult, protože ty často mají smlouvy s přímo řízenými organizacemi. A pokud jde o zajištění péče, jsem v pravidelném kontaktu jak s řediteli fakultních nemocnic, tak s celým managementem a vše je nastaveno tak, že akutní péče bude zajištěna, tam rozhodně nehrozí problém. Prioritou je zajištění péče všech pacientů, kteří budou v ohrožení zdraví nebo života, a tato péče bude zajištěna bez výjimky.

Jsem přesvědčen, že v souvislosti s touto akcí nedojde k omezení elektivní péče. Jednak lékaři deklarují, a z jednání, která proběhla teď tento týden znovu, mám pocit, že jsme ve shodě, že jim stejně jako nám, jako komukoliv z lékařů v této místnosti jde o pacienty, a zároveň jsem přesvědčen, že výsledná podoba zákoníku práce a související opatření zafungují. My jsme připraveni provést změny v zákoníku práce. Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna schválí zrychlené projednávání, a je potřeba si říct, že ty změny, které jsme schválili jako Poslanecká sněmovna, byly podpořeny napříč politickým spektrem, a to i ve výborech, a domnívali jsme se, že je to krok správným směrem. Tady není možné hledat nějakého viníka.

Cíle má Ministerstvo zdravotnictví, lékaři zapojení do této akce, stejné, zajištění péče o pacienty prostřednictvím dobře finančně ohodnocených a nepřepracovaných zdravotníků. Tady bych upozornil na to, že směnný provoz vede k tomu, že se vlastně zvýší hodinová mzda, protože se zkrátí počet hodin, co je zdravotník v nemocnici, a navíc se zkrátí i pracovní týden, délka pracovního týdne, o 2,5 dne. To je ten důvod, proč v řadě zemí k tomuto - v nemocnicích, které jsou emergency, tedy nemocnicích, které se věnují akutní medicíně, lítá tam vrtulník, jezdí tam záchranka, dělají tu emergency medicínu - kde tyto nemocnice takto fungují. Podívejme se na Allgemeines Krankenhaus, což je blízká nemocnice.

Současnou iniciativu chápu jako příležitost k využití nastavení nových pravidel. Prostě zákoník práce je třeba dodržovat a je potřeba ukončit to, co tady funguje třicet let, že jsme zavírali oči nad jeho nedodržováním.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane vicepremiére. Je zájem ještě o doplňující dotaz? Není? V tom případě poprosím pana poslance Strýčka, který bude interpelovat pana ministra Síkelu.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobré odpoledne, pane místopředsedo, dobré odpoledne, pane ministře, dobré odpoledne, kolegové, kolegyně. Já bych měl na pana ministra Síkelu jednu otázku a ta se týká energií. Všichni víme, že to je otázka, která dneska dlouhodobě trápí, a samozřejmě ještě i bude trápit naše obyvatelstvo. Jedná se totiž o to, že tady máme nastaveny ambiciózní klimatické cíle Evropské unie, což je postupná dekarbonizace energetiky, odklon od uhlí, decentralizace.

A jedním z těch kroků vlastně je nebo v dosažení milníků v těchto oblastech mají hrát obnovitelné zdroje, které energii, jak víme, vyrábějí ze slunečního svitu anebo větru. Za mne už nyní představují pro českou energetiku zásadní výzvy, které si žádají navyšování investic do distribuce nebo změny při připojování nových zdrojů. Ono totiž to zapojení zelených zdrojů do tuzemské distribuční soustavy představuje problémy v současnosti, protože volná kapacita totiž ubývá vlivem toho solárního boomu, který tady nastal v roce 2021, a v některých místech v republice minimálně pro letošní rok kapacita sítě už je plná.

Já to tedy zkrátím, mám toho více, protože to je docela závažná problematika a dlouhá, takže já bych v souvislosti s tím rád položil následující otázky: Kolik nových obnovitelných zdrojů a v jakém časovém horizontu, v jakém výkonu je předpoklad do sítě ještě zapojit a kolik kapacity se tím naplní? Jak vysoký bude objem investic v rámci předpokládaného navýšení kapacit obnovitelných zdrojů? A to nejlepší na konec: Jak se tyto investice promítnou do koncových cen elektřiny pro zákazníky? O kolik se zvýší cena za distribuci, kterou domácnosti a firmy platí v cenách elektřiny? To znamená, třeba uvažovaná podpora rozvoje soustav ze strany státu a možností ukládání elektřiny. Vím, že těch otázek je hodně, není to na jednu interpelaci, ale byl bych rád, kdybyste tady aspoň něco zodpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Čas! Ano, děkuji. Přesně to vyšlo. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych reagoval na interpelaci pana poslance Strýčka ve věci připravenost na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Česká republika zažívá v poslední době masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména tedy fotovoltaických zdrojů energie. Jednak se jedná o plnění dávno neplněných závazků, které na sebe Česká republika vzala, ale impulzem pro zahájení této chcete-li revoluce bylo především zvyšování cen energií, které začalo probíhat od roku 2021. Zapojování nových fotovoltaických elektráren se v posledních měsících neustále zrychluje. V roce 2022 jich distribuční společnosti připojily 35 tisíc, jenom za první pololetí roku 2023 už dokonce více než 45 tisíc. Celkem se počet fotovoltaických elektráren v České republice oproti začátku roku 2021 téměř ztrojnásobil z 50 tisíc na 130 tisíc. Výkon připojených fotovoltaických elektráren narostl od začátku roku 2022 pomalejším tempem než počet elektráren. To je dáno tím, že se instalují primárně menší zdroje. Zatímco na začátku roku 2022 byl výkon fotovoltaických elektráren v České republice přibližně 2,2 gigawatty, v polovině roku 2023 jsou to přibližně 3 gigawatty. K tomuto nárůstu přispělo samozřejmě i zvýšení limitu pro povinnost licence na výrobu elektřiny z 10 na 50 kilowatt z dílny našeho ministerstva. Dále byly obnovitelné zdroje do 50 kilowatt osvobozeny od stavebního povolení či ohlášení a také od rozhodnutí o umístění stavby a územního souhlasu. To je jeden z těch impulzů pro rozvoj právě těch menších zdrojů. Obnovitelné zdroje do 100 kilowatt byly zařazeny mezi jednoduché stavby, u kterých platí kratší povolovací lhůty ve stavebním řízení.

Na tento masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, a v tom s vámi souhlasím, musí reagovat rozvoj elektrizační soustavy. Rozvoj a obnova stávajících distribučních sítí je ze své podstaty dlouhodobější záležitost v porovnání s časovou náročností instalací fotovoltaických zdrojů. Jedná se také o nemalé investice. V souvislosti s modernizací distribuční sítě, připojováním domácností, plánovanou údržbou, obnovou a posílením distribuční a přenosové soustavy se podle odhadu distributorů jedná do roku 2030 o celkovou investici 350-400 miliard korun. Součástí této celkové částky je připojování výstavby nových obnovitelných zdrojů energie s odhadovanou výší investice 90 miliard korun do roku 2030. Ten zvyšující se podíl volatilních obnovitelných zdrojů na energetickém mixu představuje nárůst potřeby služeb výkonové rovnováhy, které slouží provozovateli přenosové soustavy k udržení vyrovnané bilance soustavy. Integrace obnovitelných zdrojů také vede k významně vyšším požadavkům na dispečerské řízení, vzájemnou komunikaci a využívání podpůrných služeb od výrobců a zákazníků. Pro urychlení rozvoje distribučních soustav jsou Evropskou komisí schváleny investiční dotace z Národního plánu obnovy v rámci části tzv. REPowerEU. Mezi podporované investice budou patřit výstavba, posílení, rekonstrukce a modernizace distribučních soustav včetně související infrastruktury na území České republiky v místech, kde stávající přenosové schopnosti sítě omezují možnosti připojení nových obnovitelných zdrojů. Aktivity mohou být zaměřeny také na úpravy rozvodných stanic nebo na posilování vedení s cílem zajistit navýšení připojovaného výkonu OZE a bezpečného rozvoje třeba dobíjecích stanic pro vozidla s nulovými emisemi. Celkový dotační rámec programu činí až 6,7 miliardy korun. Další dotace do distribučních sítí jsou k dispozici z OP TAK, další zdroje jsou dále alokovány v Modernizačním fondu. Zde se řádově jedná o stovky miliard a například v rámci Fondu spravedlivé tranzice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Je zájem od pana poslance o doplňující dotaz? (Ano.)

 

Poslanec Jiří Strýček: Já bych měl ještě tedy jednu doplňující otázku, na kterou se vám tedy nepodařilo odpovědět, a to je sice, vy jste tady zmínil 350-400 miliard, že budou zhruba celkové dotace na obnovitelné zdroje, vlastně na ty sítě atd. atd. Doufám, že v tom jsou zahrnuta i velká úložiště, protože v současné době se setkáváme s tím, že opravdu ti lidé fotovoltaiku chtějí, ale jsou dneska oblasti, kdy se prostě nepřipojíte, protože není kapacita. Ale mě by tedy zajímalo, jakým způsobem to dopadne na obyvatelstvo a jakým způsobem to lidé pocítí v cenách energie, tady tuto obrovskou investici, protože dneska víme, že v podstatě daňovým balíčkem už je jeden dopad na ně, a jak se to tedy na ně bude vztahovat, tady tyto investice? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Jak už jsem uvedl, jedná se opravdu o investice v řádech stovek miliard korun, ale zároveň jsem uvedl i to, že dotační rámec těch jednotlivých programů, zejména Modernizačního fondu nebo Fondu spravedlivé tranzice, také zahrnují stovky miliard korun. Obecně se od rozvoje obnovitelných zdrojů očekává výroba velmi levné, v některých momentech dokonce záporné, když budou přebytky elektřiny, s tím, že samozřejmě rozvoj distribuční sítě je zohledňován pak v regulovaných částech plateb za elektřinu, kde máme Energetický regulační úřad, který má postupy, které jsou do určité míry mezinárodním standardem.

Pokud se týká nedostatků v síti, zde já souhlasím. Distributoři se potýkají se spekulativními žádostmi o připojení k soustavě, které vlastně blokují určitou kapacitu, a my připravujeme na Ministerstvu průmyslu a obchodu novelu energetického zákona v rámci lex OZE II, která se nyní nachází v legislativním procesu, kde se bude jednat o velmi podobný postup, jako byl u plynu, to znamená use it or loose it. To znamená, pokud si někdo požádá spekulativně o připojení k distribuční soustavě a nebude se připojovat, tak tuto rezervaci bude možno zrušit. Dále se bude jednat i o to, že to bude možno zrušit, pokud žadatel o připojení neplní podmínky a termíny připojení, a novela také zvyšuje transparentnost procesu připojování nových výroben. Zároveň bude představen pozměňovací návrh k přerušitelné kapacitě. Po jeho přijetí by mělo být umožněno připojení dalších obnovitelných zdrojů až do výše 40 % v uzlových bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času přesně a nyní prosím pana poslance Zborovského, který bude interpelovat pana ministra Hladíka.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl pana ministra Hladíka zeptat na to, jaký je aktuálně zájem o Novou zelenou úsporám, myslím hlavně Oprav dům po babičce, ale i další dotační tituly.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, krásné, dobré odpoledne. Ministerstvo životního prostředí spustilo v rámci Nové zelené úsporám, která je nejúspěšnějším dotačním titulem v oblasti pomoci rodinným a bytovým domům se zateplováním, úspory energií, celkem šest takových podprogramů v rámci Nové zelené úsporám, v oblasti bytových domů to je od 19. 9., v oblasti rodinných domů pak od 26. září, přičemž Nová zelená úsporám Light směřující k seniorům a k nízkopříjmovým nikdy nebyla pozastavena. Celkově za to trvání několika týdnů pro oblast bytových domů přišlo 112 žádostí pro oblast bytových domů družstev nebo společenství vlastníků jednotek, dále pro takzvané bytovky standard, tedy vlastněné fyzickou nebo právnickou osobou, přišlo 133 žádostí a obce nebo města poslala 10 žádostí. U fyzických osob pro standardní Novou zelenou úsporám to bylo 5 029 žádostí a Oprav dům po babičce 126 žádostí, tedy celkově přišlo za tu dobu několika týdnů celkem 5 410 žádostí, z nichž 2 176 jsme již vyřídili a tam, kde je platba dopředu, tedy Oprav dům po babičce a bytovky v oblasti obcí nebo SVJ a družstev, jsme také již vyplatili. Průměrná doba, kdy je reagováno na žádost elektronicky, zkontrolováno, vyplaceno elektronicky, se dnes drží na úrovni řádu jednotek dnů.

Pro pořádek připomenu, že v Nové zelené úsporám Light směřující k seniorům, k nízkopříjmovým, od ledna letošního roku bylo požádáno a vyplacena podpora celkem pro 43 000 domácností.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující dotaz? Není. V tom případě poprosím paní poslankyni Lenku Knechtovou, aby interpelovala pana ministra Válka. Máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. Vážený pane ministře, v Česku dosud chyběla studie, která by poskytovala ucelenější obraz o duševním zdraví dětí. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí proto nyní provedli aktuální pilotní Národní program duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou přímo alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, 40 % vykazuje známky střední a těžké deprese, 30 % úzkosti. Téma duševního zdraví je u nás stále aktuální - méně pacientů v psychiatrických nemocnicích a více podpory, aby lidé zvládali duševní onemocnění v běžném životě, tak se dá shrnout záměr a reformy psychiatrické péče a péče o duševní zdraví v České republice. V roce 2017 se na modernizaci tohoto systému podařilo získat peníze z Evropské unie a z evropských dotací a podle zástupců pacientů se ale reforma péče o duševní zdraví zastavila. Já se tedy ptám proč, vážený pane ministře. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a poprosím pana vicepremiéra o reakci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já mnohokrát děkuji za ten dotaz. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, reforma se nezastavila, máte pravděpodobně chybné informace, dál pokračuje scházení se Národní rady pro duševní zdraví, pouze jsem koordinací byl pověřen já jako vicepremiér a ministr zdravotnictví, a ne pan premiér. Pravidelně se u mě scházejí zástupci pacientských organizací, odborné společnosti klinických psychologů, zástupci jednotlivých ministerstev a pokračuje dál reforma tak, jak byl ten dlouhodobý plán. Teď se reforma soustředí na rozvoj akutní psychiatrické péče pro dospělé, na podporu odborníků v oblasti dětské a - chtěl bych zdůraznit - dorostové psychologie, a tady bych to chtěl oddělit, protože to, co musí výbor psychiatrické společnosti nachystat a dotáhnout do konce hodně rychle, je koncepce dorostové psychiatrické péče. My se bavíme o dětech, ale bavíme se o mladistvých zhruba od 13 do 17 let, kteří potřebují trošičku jiný typ oddělení i pokojů, než děti řekněme do šesti, do sedmi let, kde je často musí být doprovod rodičů, a tak dále.

Zavádíme jednotný přístup k péči o pacienty s nařízeným ochranným léčením, protože ochranné léčení nebylo doposud v reformě řešeno, to teď reforma nově řeší. Rozvoj systému péče o člověka v krizi v regionech - také zatím nebylo řešeno, teď se na to reforma zaměřuje, jak to bylo v tom dlouhodobém plánu.

Zapojování lidí se zkušenostmi s duševním onemocněním a neformálně pečujících do systému takzvaných peerů, peer pracovníků, spolupráce s krajskými platformami a podpora ve zvyšování kvality služeb - to je další cíl, na kterém pracuje především Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože to jejich postavení, protože nejsou zdravotničtí pracovníci, musí být řešeno ve spolupráci s dalšími rezorty.

To, co je zásadní problém, je, že dlouhodobě byla snižována vlastně rezidenční místa pro lékaře, kteří si tyto obory vybrali, protože nebyla definována jasná pozice adiktologů, klinických psychologů a psychologů, kteří nejsou klinickými psychology, a přesto absolvovali filozofickou fakultu. Bezesporu vznikala řada poradenských ambulancí, které využívaly toho, a to je i stanovisko výboru, odborné společnosti, které využívaly jakési mezery na trhu. Tady je potřeba si říct, že v roce 2017 nebylo jediné rezidenční místo pro dětského psychiatra, v roce 2018 nebylo jediné rezidenční místo pro dětského psychiatra, v roce 2019 jich bylo 5, ale obsadila se 4. V roce 2020 jich bylo 5, 2021 - 5, 2023 pak 10. A tady je potřeba si říci, že vychovávání dětských psychiatrů, tak jako v každém jiném oboru medicíny, trvá zhruba čtyři až pět let, čtyři a půl roku, délka vzdělávacího programu se liší. To znamená, plody té výchovy nemůžeme čekat dřív než za toto období.

Já jsem požádal výbor psychiatrické společnosti, a samozřejmě cíleně i profesora Kašpárka, který je navíc mým poradcem, aby mi nachystali analýzu, které obory musíme především podpořit cestou rezidenčních míst. Současně jsem ho požádal, aby zvážili řekněme úpravu vzdělávacích programů tak, aby například školitele dětských psychiatrů mohli dělat i psychiatři, kteří nemají specializaci z dětské psychiatrie. Abych to vysvětlil, v České republice je v současné době, a ano, je to alarmující číslo, 152 atestovaných dětských psychiatrů, a z těchto 152 jenom část je schopna a ochotna dělat školitele nebo jsou na akreditovaných pracovištích. Představme si, že by opravdu došlo ke zrušení Psychiatrické léčebny v Opařanech, jak bylo plánováno, a tím bychom přišli o zařízení, kde je několik dětských psychiatrů, kteří jsou schopni dělat školitele a školit nové lékaře, a třeba opařanská léčebna je zrovna jedno z těch zařízení, kam v letošním roce nastoupili noví rezidenti v oboru dětská psychiatrie.

My tedy budeme muset výrazně navýšit počet lékařů, kteří budou financováni na rezidenčních místech především v oboru dětská psychiatrie. To za prvé. Za druhé, a to už se podařilo, budeme muset sjednotit pravidla pro ty profese, které se chtějí věnovat psychologické podpoře pacientů - používám nepřesný termín, ale použil jsem ho, tak, aby splňovaly určité nepodkročitelné normy, to se stalo a je potřeba poděkovat předsedovi Společnosti klinických psychologů, který se o to zasadil a nastavil pravidla této profese, aby měla nějaké ohraničení, nemohl ji dělat kdokoliv. Za třetí, budeme muset jasně stanovit roli adiktologů, klinických psychologů a tak dále, a potom se budeme muset vyrovnat s tím, že léčebny musí být součástí zdravotnických zařízení, a tam ten krok, který jsem udělal v Kroměříži, když jsem propojil tuto léčebnu s Fakultní nemocnicí Olomouc, je ten krok tím správným směrem. Ale souhlasím, situace je velmi vážná.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře za dodržení času. Paní poslankyně bude ještě reagovat? Ano, děkuji.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Jsem si vědoma toho, že to vyžaduje řešení opravdu napříč všemi rezorty, a v tomhletom směru my se samozřejmě i v komunální politice snažíme na úrovni třeba obcí s rozšířenou působností mít volnější kapacity psychologů, mít je třeba v neziskových organizacích, aby ti rodiče neměli dlouhé čekací lhůty, protože u dětí je to opravdu záležitost aktuální. Tam si myslím, že čekací lhůta dva, tři měsíce je prostě katastrofa, že je potřeba se dostat k tomu, aby prvotní řešení bylo daleko řeknu rychlejší a pružnější. Jestli můžete ještě na tohle reagovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr zareaguje ještě.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Máte naprosto pravdu a já, vaším prostřednictvím, s paní poslankyní samozřejmě souhlasím. Tady je obrovská pomoc a role municipalit, ať už jsou to města, nebo kraje, které se velmi významně podílí na vzniku center duševního zdraví. Počet těch center narůstá, objevují se nová. V současné době jich je, pokud se nemýlím, osmatřicet, ale nerad bych říkal nepřesné číslo. Oddělme dvě věci; to, co se dá udělat rychle, a to, co vyžaduje, aby ti lidé získali vzdělání. Abych byl lékař, který se věnuje oboru dětská psychiatrie, prostě musím z toho oboru odatestovat, a pokud nám posledních deset, dvanáct let téměř neatestovali lékaři v tomto oboru, tak je tam obrovské vakuum, které se nedá žádným trikem doplnit, protože pořád se musí chystat k té atestaci pět let. Nic s tím nevymyslíte. Neuděláte z lékaře bez atestace za měsíc dětského psychiatra.

Co ale můžeme změnit a změnili jsme: psychoterapie má návrh na třístupňový model v psychoterapii ve zdravotnictví, kterým se do terapie zapojí vedle psychologů a psychiatrů i sestry a adiktologové a nyní je návrh úpravy zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, k potřebné změně indikuje tento typ péče. A tento zákon v příštím roce dávám do Sněmovny.

Druhá věc, která bude ještě rychlejší, je psychoterapeutické poradenství, které se toho týká, kdy je připraven s Ministerstvem průmyslu a obchodu návrh na vázanou živnost, která definuje tady tuto živnost tak, jak doporučili kliničtí psychologové a dohodli se s těmi ostatními stakeholdery, a budeme diskutovat dále v rámci pracovní skupiny pro reformu psychiatrické péče možnost nastavení kvalifikace pro tyto obory a pro tuto vázanou živnost. To jsou dva kroky, které jdou provést velmi rychle a které by mohly přivést rychle nějaké plody i do terénu. Ten druhý rychleji, ten první až v příštím roce, pokud ten zákon bude Poslaneckou sněmovnou schválen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím další interpelující, paní poslankyni Ivanu Mádlovou, která bude interpelovat pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, pane ministře, já bych se chtěla zeptat na hygienickou vyhlášku pro školy a školská zařízení. Podotýkám, že jsem si vědoma, že vyhlášky jsou v gesci jednotlivých ministerstev, nicméně hygienická vyhláška přece jenom v určitých oblastech zasahuje do bezpečnosti a ochrany zdraví našich školáků, a proto také byla otevřena na posledním zdravotním výboru. Poměrně bohatě se tam diskutovalo k oblastem, které představují jistá rizika od nižších až po ta vysoká. My jsme předložili usnesení, která se týkala zachování plochy na jednoho školáka, potom zachování plotu u mateřských škol, zachování minimálního počtu sanitárních zařízení a zachování oddělených toalet pro chlapce a dívky. Z těchto čtyř usneseních byla přijata dvě usnesení.

Musím podotknout, že jsem velmi ráda, že na zdravotním výboru k tomu proběhla poměrně bohatá diskuse, která byla věcná a konstruktivní, kde tam zazněly jasné argumenty, proč by tato usnesení měla být přijata a proč by se dále v té vyhlášce měla vyskytovat. Mně se jedná konkrétně o toalety oddělené, to znamená, jakým způsobem budete dál zacházet s těmi doporučeními ze zdravotního výboru, zda v hygienické vyhlášce budete akceptovat přijetí toho, že zůstanou oddělené toalety a zachovány ploty u mateřských škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, vaším prostřednictvím, ví stejně jako já, že tady ta debata probíhala bouřlivě i na školském výboru, nejenom na zdravotnickém výboru, a že se k němu vyjadřuje řada poslanců i odborníků a Ministerstva zdravotnictví se týká především z pohledu hygieny, to je vcelku jasné. Ten návrh nové vyhlášky - bylo mimo jiné zrušeno dělení toalet a já jsem slíbil, že nepodepíšu žádnou vyhlášku, pokud nebudu přesvědčený o tom, že jsme dospěli k nějakému konsenzu, čímž odpovídám na váš dotaz. Ty připomínky budu brát velmi vážně. Zatím jsem žádnou vyhlášku nepodepsal ani neplánuji v dohledné době její podpis, dál o tom budeme debatovat.

To dělení toalet podle pohlaví v návaznosti na společenské změny 21. století a dále - byly zrušeny bezpečnostní ukazatele, které jsou upraveny právními předpisy jiných rezortů. Principiálně dělení toalet je něco, co v řadě zemí je a co v řadě zemí není a je to jakýsi trend, kterým ty změny postupují, a jsou to změny, které nejdou podle zemí - například na Západě ano, na východě ne, na severu ano, na jihu ne. Dá se vysledovat určitá strategie, určitý postup. Je nutné o tomto velmi intenzivně diskutovat a já bych musel být velmi silně přesvědčen, abych v tomto znění, jak to teď je, tu vyhlášku podepsal. Zatím takhle silně přesvědčen nejsem. Velmi vážně beru, co se týče toalet, to doporučení zdravotního výboru. Jakmile ho budu mít k dispozici, zatím jsem ho asi fyzicky neviděl, jakmile ho budu mít k dispozici, budu na zdravotním výboru o tom diskutovat. V každém případě ta diskuse nekončí.

Jiná věc je oplocení, kde z logiky věci ze závěrů 101. usnesení výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny z 28. schůze ze dne 20. 9., by měly být tyto věci promítnuty do vyhlášky. Jejím gestorem je Ministerstvo pro místní rozvoj - vyhlášky o požadavcích na výstavbu, kde by měla být právě ta informace o oplocení nejenom školek, ale obecně. To znamená, pokud tato vyhláška nebude platná, těžko můžu vydat svoji vyhlášku, protože bychom měli pak vakuum, kdy v mé vyhlášce by oplocení nebylo a ještě by nebylo v té vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj. Myslím, že jsme oba dva v dostatečném detailu, abychom si rozuměli. Omlouvám se, že neoslovuji přes pana předsedajícího. Tady bude potřeba velmi vážně diskutovat, jak tedy postupovat, protože zase není úplně šťastné, aby to stejné bylo ve dvou vyhláškách. To pak samozřejmě situaci komplikuje. Již při prováděcím právním předpisu k novému stavebnímu zákonu je v gesci stavební a technické úpravy pro stavbu škol a školských zařízení právě v gesci Ministerstva pro místní rozvoj a právě v této vyhlášce. To znamená, my se s kolegy na té odborné úrovni scházíme, zástupci ministerstva, zástupci tohoto rezortu, a budeme muset dospět k nějakému společnému stanovisku. Dokud nenalezneme konsenzus a dokud zdravotní výbor a v podstatě školský nebude souhlasit, jak jsem to slíbil, žádnou vyhlášku podepisovat nepůjdu. Tady je potřeba ji nachystat dobře a kvalitně i kvůli tomu, že je to vyhláška Ministerstva zdravotnictví, a de facto se dá vydat jakákoliv vyhláška, kterou schválí ministerstvo a projde připomínkovým řízením. Ale v tomto případě chci, aby měla velmi silné slovo Poslanecká sněmovna a oba výbory. Požadavek na oplocení pozemků upravuje v souladu s výkladem Ministerstva pro místní rozvoj vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

A teď je potřeba si jasně říct, jestli ta formulace v této vyhlášce je takhle jasná a tak srozumitelná, aby nemohlo docházet k nějakým více možným výkladům. Já jsem byl opakovaně ubezpečen o tom, že ano, ale chci být ubezpečen ještě tím způsobem, že o tom bude přesvědčen jak zdravotní, tak školský výbor. Jedná se o samozřejmě citlivou vyhlášku, protože jakákoliv vyhláška, která se týká bezpečnosti dětí, hygieny dětí, která se týká provozu v dětských zařízeních, mateřských školách, je velmi citlivá a musí být velmi pečlivě diskutována, zvažována. A ano, znovu říkám, je to vyhláška, je to jenom vyhláška. Ale vyhláškou se dá udělat spousta dobrých věcí a napáchat spousta škod. A věřte mi, že můj zájem, minimálně proto, že mám také už vnuka, napáchat jakoukoliv škodu, co se týká školek, co se týká školských zařízení, je nulový. Chci zjednodušit život školským zařízením, chci, aby byl zjednodušen život dětem, proto například ne umyvadla ve třídě, protože už dneska houbu nepoužíváme. Chci, abychom měli moderní hygienické předpisy, které směřují všechno k veřejnému zdraví. V podstatě je to něco, na čem jsme se dlouhodobě shodovali, a teď je potřeba, abychom se vyvarovali drobných chyb, které by pak zbytečně mohly celou tu snahu devalvovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Je zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za odpověď. Nicméně k těm odděleným toaletám jsem nedostala úplně jasnou a uspokojivou odpověď, jenom v tom smyslu, že to budete tedy dále diskutovat. Nicméně já se chci zeptat, pane ministře, a předpokládám, že nemůžu dostat jinak než kladnou odpověď, jestli jste si vědom zkušeností, které z těch společných toalet jsou. Konkrétně v anglosaských zemích, ve Velké Británii, kde od toho ustupují. Je to skryté místo pro sexuální násilí, obtěžování, šikanu. Jednotlivé kabinky jsou často sdílené dole i nahoře, to znamená, že je to prostor pro sledování, pro případnou kyberšikanu. Jsou tam problémy s tím - a to už se dneska ví - že děvčata odmítají chodit na toalety v době, kdy menstruují, omezují pití, má to psychické problémy, zůstávají doma. To znamená, že ty zkušenosti už jsou natolik jednoznačné, jestli je otázka, že musíme tímto způsobem rušit naše zavedené a osvědčené tradice? A nevím - předpokládám, že jste v kontaktu asi s běžnými učiteli a rodiči, ale tam je obrovská nevole proti tomu. Já jsem se ptala různých mých známých - učitelů, protože jedna z mých kvalifikací je také pedagog, a oni opravdu se toho bojí, protože vědí, co ty dívky zažívají. A vy jako lékař to víte nepochybně také. To znamená, přikláníte se více k tomu, že v té vyhlášce ty oddělené toalety budou, nebo nebudou? Budeme ustupovat nebinárnímu pohlaví, tak jak to zdůvodňuje Ministerstvo školství, anebo zůstanou oddělené pro bezpečnost a ochranu našich dívek? Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Pokud by bylo dost času, mohli bychom pak argumentovat daty z anglosaských zemí na jedné straně, ze skandinávských zemí na druhé straně a mohli bychom mít jednotlivé země Evropské unie, kde jsou ty závěry rozdílné. A vzpomeňme si na společné toalety, které byly už před řadou let v některých německých regionech. To tak je.

Ale já naprosto souhlasím s tím, co říkáte. Já tady musím jaksi smeknout před tím, jak děláte práci opoziční poslankyně, korektně, ale přitom důsledně, a je to správné a chápu, že chci po vás téměř nemožné, abyste mně věřila. (S úsměvem.) Ale když zkusíme pominout, že jsme koalice a opozice, tak prostě fakt nepodepíšu nic, s čím nebudu vnitřně srovnaný. A opravdu v této zemi neexistuje jedna jediná osoba kromě mé maminky a manželky, která by mě dokázala k čemukoliv donutit, a zcela raritně je to moje dcera, a pak už nikdo. A já nejsem v tomto případě přesvědčený o tom, že text této vyhlášky je dokonalý, a není síla, která by mě donutila, abych se rozhodl jinak než podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Fakt mi věřte.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. A nyní prosím paní poslankyni Lenku Dražilovou, která bude interpelovat pana vicepremiéra Jurečku. Jenom podotýkám, že pan vicepremiér je řádně omluven.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Já mám interpelaci, jak bylo řečeno, na pana ministra Jurečku ve věci zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných.

Dostala se ke mně informace, že Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci přípravy novely zákona o zaměstnanosti uvažuje o zrušení podpory osobám se zdravotním znevýhodněním podle § 78. V tomto paragrafu je popsáno, že existuje nějaký chráněný trh práce, který tvoří zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu všech zaměstnanců, a s těmito zaměstnavateli se uzavírá takzvaná dohoda o uznání zaměstnavatele. Na základě ní, velmi zjednodušeně řečeno, dostávají zaměstnavatelé příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob, a nyní se uvažuje o zrušení podpory zaměstnávání těchto osob na chráněném trhu práce a ministerstvo počítá s jejich uplatněním na volném trhu práce.

Já jsem si vědoma nutnosti úspor ve státním rozpočtu, a dokonce i toho, že tento institut je někdy zneužíván. Na druhou stranu je ale potřebné přistupovat k této problematice velmi, ale opravdu velmi citlivě s vědomím, že uplatnění na volném trhu práce těchto osob je značně problematické. Často se u nich jedná o handicapy s kombinací několika diagnóz a ty jim způsobují opravdu vážné překážky na trhu práce. Zrušení této podpory bude mít negativní dopad na některé zaměstnavatele, ale především, jak jsem řekla, na zaměstnance. Bez té podpory se ocitnou na úřadech práce, přičemž musím říct, že celkový náklad na zdravotně znevýhodněného je maximálně 72 000 ročně a naopak na nezaměstnaného 320 000 korun ročně.

Já bych se chtěla pana ministra zeptat, protože jsem slyšela, že na jednání výboru pro osoby zdravotně postižené bylo sděleno, že jsou nachystána nějaká další opatření, tak jaká opatření to jsou? (Předsedající: Já vás musím...) A protože zde není, tak poprosím o zaslání (Předsedající: ... přerušit, ať jsme spravedliví.) Ano - přehledu těchto opatření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. (Předsedající se odmlčel.) Není zájem? (Nápověda z pléna.) On tady vlastně není, já jsem si to teď uvědomil. Jak tady mám monitor... Hradec Králové. Rozumím. V tom případě poprosím paní poslankyni Bělohlávkovou, která bude interpelovat pana ministra Výborného.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dnes v noci jste se vrátil ze zahraniční mise po střední Asii, kde jste navštívil Uzbekistán a Kazachstán. Vím, že je poměrně brzy, ale přesto bych se ráda zeptala na první hodnocení této zahraniční cesty, na to, jakým způsobem a zda byly zapojeny i podnikatelské subjekty, a potom také na to, zda zkrácení této zahraniční cesty o jeden den hodnotíte neutrálně, negativně nebo pozitivně, protože samozřejmě i z pohledu naší republiky ten dřívější návrat byl vnímán různě, i když si myslím, že převážně pozitivně s ohledem na velice tragickou situaci v Izraeli i na naše občany, kteří tam zůstali nedobrovolně uvězněni. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra Výborného. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz. Skutečně jsem v minulých dnech absolvoval svoji první v pozici ministra zemědělství zahraniční podnikatelskou misi, a to v oblasti právě agrární a potravinářské. Kdybych měl v rychlosti skutečně shrnout první závěry, mohu a musím tady jasně zdůraznit a podtrhnout, že se opravdu nejednalo o žádný výlet. Dámy a pánové, čísla jsou tato: my jsme za tři dny stihli navštívit dva státy, čtyři regiony, Akmolskou oblast, Astanu, Turkistán a potom Republiku Uzbekistán. Zahájili jsme, respektive zúčastnili jsme se čtyř byznys fór, to znamená, podnikatelských konferencí, kde mě doprovázející podnikatelé měli možnost navázat své obchodní styky a spolupráci se svými partnery. A aby ta čísla byla úplná, během těch tří podnikatelských jednání se naše firmy a společnosti potkaly s víc jak 450 potenciálními partnery Republiky Kazachstán a Republiky Uzbekistán. Celé té mise se kromě mne jako ministra zemědělství a mého úzkého týmu účastnilo víc jak čtyřicet českých agrárních a potravinářských firem a společností. Řada z nich už má své obchodní aktivity v této oblasti střední Asie. Je tam obrovský potenciál, to mohu tedy říct jako jasný závěr, v obou dvou státech, jak v Kazachstánu, tak v Uzbekistánu je obrovský potenciál pro rozvoj zahraničního obchodu našich společností.

Je potřeba také zdůraznit to, že té mise se zúčastnili zástupci akademické sféry, konkrétně prorektor Jihočeské univerzity z Českých Budějovic a zástupci Fakulty rybářství a ochrany vod. I oni tam měli své partnery. Bilaterálního jednání s ministrem zemědělství republiky Uzbekistán se zúčastnil také prorektor univerzity v Taškentu. Ty vztahy i na té úrovni rozvoje vědy a vědecké spolupráce jsou úzké, protože řada studentů Uzbekistánu či Kazachstánu studuje tady u nás v České republice na Zemědělské univerzitě v Praze, případně i na dalších univerzitách.

Zároveň bych chtěl tady představit i některé konkrétní výsledky, protože těch více jak čtyřicet firem, které byly zastoupeny v celé delegaci, reprezentovalo jak sektor agrární, tak sektor potravinářský. Konkrétně jsme měli s sebou zástupce firem, které vyvážejí osivo, stejně tak plemenný či genetický materiál skotu. O to je velký zájem a tyto státy patří k našim předním partnerům v rámci zahraničního obchodu právě s plemennými býky, případně s genetickým materiálem čili s býčím spermatem. Tady u toho musím zmínit jeden naprosto konkrétní výsledek. Několik let nyní byl zablokován obchod mezi Českou republikou a republikou Uzbekistán právě proto, že uzbecká strana nám odmítala vydat veterinární certifikáty pro to, abychom mohli do Uzbekistánu vyvážet jak ten genetický materiál čili býčí sperma, tak také potom násadová vejce. V obou dvou komoditách patříme k evropské špičce a díky mému osobnímu jednání s ministrem zemědělství republiky Uzbekistán a ředitelem jejich veterinární správy se toto podařilo a my jsme včera obdrželi po jednání podepsané certifikáty. Konkrétní výsledek byl ten, že již na místě byly podepsány kontrakty na dodávku více jak 12 milionů násadových vajec do Uzbekistánu v hodnotě asi 3,5 milionu eur.

Stejně tak byly podepsány kontrakty během podnikatelských jednání v obou dvou státech, pokud jde například o dodávku osiva. Velkým tématem byly právě dodávky plemenných býků. Dále z oblasti potravinářství zmíním účast společnosti Rudolf Jelínek či v oblasti zemědělských strojů, kde jsme měli celou řadu společností, které také získaly své partnery v oblasti střední Asie.

Mohu tedy na závěr konstatovat, že ta mise měla velký význam, velký smysl. Ten potenciál je tam obrovský. Jenom pro vaši představu, například v Kazachstánu v tuto chvíli do tří let chtějí vybudovat jenom v Akmolské oblasti, čili v tom kraji, kde jsem jednal s panem Akimem, což je místní hejtman, 700 farem, dostali na to peníze od centrální vlády, čili ten potenciál pro dodávky právě z oblasti agrárního strojírenství je obrovský. Takže tolik velmi stručně, a paní poslankyně, já vám předám bulletin, abyste se mohla seznámit s firmami, které tam byly. (Přesedající: Také prosím, váš čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli je ještě zájem o doplňující dotaz? Není. V tom případě poprosím pana poslance Metnara, který bude interpelovat paní ministryni Černochovou. Dívám se, abych někoho nepřehlédl, ale není zde.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já bych se chtěl vážené paní ministryně zeptat na jednu věc, a to na plán rekonstrukce budovy Ministerstva obrany označenou písmenem A. Vím, že Ministerstvo obrany připravuje kompletní rekonstrukci objektu označeného MO-A na náměstí Svobody v Praze 6 - Dejvicích. V materiálu, o kterém byla dne 19. 7. letošního roku informována vláda, stojí, že celkové výdaje na rekonstrukci tohoto objektu jsou kalkulovány na 5,85 miliard korun. S ohledem na spekulace k této věci, které se objevily v médiích, a fakt, že následně skončil ředitel Agentury hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany, chci paní ministryni požádat o poskytnutí informací k harmonogramu rekonstrukce včetně plánu výdajů, ze kterého vycházel materiál na jednání vlády, jak jsem zmínil, toho 19. 7. 2023. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že paní ministryně není přítomna, poprosím dalšího z řádně přihlášených, který je na seznamu, a to je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se velice rád dozvěděl některé informace, které momentálně jsou buď ve veřejném, nebo neveřejném prostoru. My tady vnímáme ten konflikt, který vznikl na Blízkém východě, tedy Izrael byl napaden teroristickou skupinou a probíhá tam ozbrojený konflikt, poměrně brutální, musím říct. Ve světle těchto okolností jsme se také dozvěděli z Evropské unie, že Palestina je financovaná a bude dále financovaná. Co tedy s těmi penězi z Evropské unie dělá, to se můžeme jenom domnívat, ale vysoce pravděpodobně za ty peníze vyzbrojuje ty militantní skupiny.

Já jsem se před malou chvíli dozvěděl, že Palestinci, kteří žijí tady v České republice, svolávají nějakou demonstraci na Václavské náměstí. Já to samozřejmě vnímám jako ohrožení bezpečnosti tady v České republice. Velice rád bych se zeptal, jaká jsou tedy připravena bezpečnostní opatření v České republice, nebo zda si myslíte, pane ministře, že bude demonstrace těchto radikálů tady v České republice povolena? Myslím si, že ty skupiny, které by ji mohly svolat, jsou skupiny, které potlačují ta práva a jsou označovány za teroristy, alespoň v Izraeli, tak by mě zajímalo, jakým způsobem se k tomu postaví Policie České republiky, a popřípadě tedy, jakým způsobem jsme schopni ochránit občany v České republice před takovýmito skupinami? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane poslanče, dámy a pánové, nejdříve asi odpověď na tu první část otázky, která se týkala evropské úrovně, jak jsem pochopil, financování, které poskytuje Evropská unie. Sice beru, že tohle je spíše otázkou na českou diplomacii než na ministra vnitra, ale chápu, že jakožto místopředseda vlády bych vám měl být schopen poskytnout i na tuto část vaší otázky odpověď.

Chtěl bych upozornit na to, že samozřejmě neexistuje nic takového jako financování terorismu z fondů Evropské unie. Pravděpodobně máte na mysli pomoc, která je poskytována Evropskou unií skrze Evropskou komisi palestinské samosprávě a palestinské populaci. Zde je jistě důležité nesměšovat dohromady členy teroristické skupiny Hamás, kde se shodneme, že se jedná o organizaci, která prostě předvedla obludný teroristický čin, stejně jako islámský džihád, s běžnou palestinskou populací, která obývá oblasti Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, ke kterým finanční podpora primárně směřuje. Samozřejmě ale že Evropská komise i v téhle chvíli zareagovala z mého pohledu adekvátně, a to tím, že tuto finanční podporu v této chvíli podrobí takové revizi, aby bylo zcela vyvráceno a vyloučeno, že skutečně žádné takové prostředky neputují a nemohou putovat na jakoukoliv formu podpory terorismu. Už nyní existuje celá řada kontrolních mechanismů, které jsou uplatňovány v dané věci. Tyto kontrolní mechanismy budou ještě zpřísněny a projdou prověřováním. Evropská komise zároveň oznámila, že přezkoumá, zda je vzhledem k aktuální situaci v daném místě nutné ty programy nějakým způsobem upravit, nějaký ukončit, nějaký naopak přizpůsobit současné situaci. Rozhodně jako Česká republika podporujeme, aby ta revize byla důkladná, aby byla pořádná a aby nebyl stín pochybnosti toho, že ty peníze končí jinde než u běžných lidí, kteří se tam opravdu mnohdy ocitají v těžkých humanitárních podmínkách. Ale ano, máte pravdu, v této chvíli je to ve velkém stínu toho, čeho se Hamás vůči státu Izrael dopustil, jak drastické metody používal, a skutečně si myslím, že taková revize musí být rychlá a důkladná.

K druhé části vaší otázky - nejdříve rekapitulace. Ve chvíli, kdy začaly útoky na Izrael, jsem se neprodleně spojil s patřičnými lidmi z bezpečnostní komunity, a to hned v sobotu, po konzultaci s policejním prezidentem i dalšími osobami v bezpečnostní komunitě. Z prostředí služeb jsme se rozhodli s okamžitou platností aktivovat opatření na ochranu potenciálních rizikových cílů, ke kterým patří především památky, pamětihodnosti po celém území České republiky spojené s židovskou historií, s židovskou tradicí, s židovskou vírou. Tato opatření jsou realizována, jsou vytipovány i další objekty v nějakém režimu, které vytipovala bezpečnostní komunita, nikoliv ministr vnitra ani Ministerstvo vnitra, a ty jsou také střeženy s větší intenzitou a ve zvláštním režimu, který je pro takové případy nastaven a samozřejmě i dlouhodobě trénován pro rychlou aplikaci. Tedy hned od soboty máme zvýšená opatření. Zároveň bych chtěl ale občany uklidnit, ani z prostředí služeb, ani z prostředí Policie České republiky nevyplývá, že by hrozilo bezprostřední riziko obyvatelům České republiky v této chvíli, jsou to opatření preventivní.

K vaší otázce, kdo bude svolavatelem. Máme tady nějaké právo shromažďovací, které ani ministerstvo, ani policie nemohou dopředu nějakým způsobem omezovat, pokud budou splněny zákonné náležitosti. Pravděpodobně nebude svolavatelem Hamás, pravděpodobně to bude nějaká organizace, která působí v České republice a jistě doposavad působila legálně, nicméně Policie České republiky samozřejmě jako všechny potenciálně rizikové akce bude sledovat, zda nedochází k výzvám ke genocidě, k výzvám k násilí, k výzvám k podněcování násilí, rasové nenávisti, etnické nenávisti, a pokud ano, tak jako ve všech ostatních případech bude konat podle platného českého práva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné držení času. A je zájem ještě, pane poslanče, o doplňující dotaz?

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane ministře, za tato slova. Samozřejmě občané v České republice mohou mít pocit, že mohou být ohroženi. Jsem rád, že jsou přijata opatření na základě tedy té vaší schůzky a dalších kroků, které byly aktivovány.

Každopádně určitě si pamatujete, že jsme se bavili na výboru pro bezpečnost (ohledně) možného zneužití zbraní, které byly dodávány směrem na Ukrajinu, a možnosti jakési remise těch zbraní z místa válečného konfliktu směrem do Evropy, do České republiky a podobně. Chtěl jsem se jenom ještě touto cestou zeptat, zda tedy nebyly zajištěny nějaké záchyty těchto zbraní, protože jak jsme viděli z různých zdrojů na internetu, Hamás se hrdě hlásí k tomu, že některé zbraně, které používá, byly právě z těchto rizikových oblastí, kde probíhají boje, a zároveň také asi částečně i z Afghánistánu, kde tedy bylo zanecháno poměrně velké množství zbraní. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. K vaší doplňující otázce jednoznačná odpověď. Takové zbraně, které by měly nějaký původ nebo vztah k České republice, nebyly zachyceny, a možná ještě druhá systémovější odpověď - měl jsem minulý týden asi hodinové onlinové jednání s ukrajinským ministrem vnitra, dohodli jsme se na tom, že ta jednání budeme v periodicitě nejdéle jednoho měsíce opakovat a budeme jednat o nejpalčivějších otázkách, které jsou pro současnost, ale které predikují i nějaká budoucí rizika. Jednou z otázek, o které jsme se bavili velmi intenzivně, byla kontrola ukrajinské strany nad přítomností zbraní. Pan ministr mně představoval jejich poměrně inovativní, nový, velmi kvalitně digitalizovaný systém zbraňové evidence, který na Ukrajině vyvinuli a aplikují ho, a troufám si říct, že ve srovnání s balkánskou krizí, která zásobovala vehementně nejrůznější evropské mafie zbraněmi, a je tomu tak vlastně i do dnešních dnů, evidence v rámci Ukrajiny je mnohem lepší, sofistikovanější a měla by těmto rizikům předcházet. Dohodli jsme se na úzké výměně informací mezi našimi službami, které se samozřejmě mohou týkat i tohoto rizika, a dohodli jsme se na tom, že veškeré takové jevy si budeme i v rámci policejní spolupráce - mimochodem, budeme brzy uzavírat smlouvu o policejní spolupráci mezi Ukrajinou a Českou republikou a budeme si takové informace velmi čile vyměňovat.

Poslední věc k tomu. Pro Bezpečnostní radu státu připravuji dlouhou zprávu, která se kromě jiného bude zabývat i potenciálními riziky, která by mohla plynout pro bezpečnost z celého kontextu ukrajinského konfliktu, a určitě i zbraňové problematice tam bude věnována dostatečná pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, opět na sekundu. Poprosím pana poslance Kubíčka, který bude interpelovat paní ministryni Černochovou.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jsem si vědom toho, že paní ministryně tady není, a spokojím se s písemnou odpovědí, ona bude poměrně asi delší. Já jsem si pečlivě vyslechl plán nákupu a implementace letounů F-35 do našeho obranného systému a mám na to několik otázek.

V plánu implementace se v první fázi vyřazuje 12 letounů L-159 a v roce 2035 se vyřazuje 14 gripenů, to znamená, že všechny, včetně dvoumístných gripenů, půjdou pryč a vyřadí se zbytek letounů L-139. Do té doby asi nebude problém s výcvikem pilotů, ale jakým způsobem se budou ti piloti cvičit dále? Protože to není tak, že přijdete na simulátor a pak si sednete do F-35 a lítáte. Tento letoun nemá spárku, nemá výcvikové letouny, to znamená, že americká strana požaduje nějaký čas na vycvičení pilotů - nevím, jestli ten nálet je 500 nebo 700 hodin na jiném typu letounu. Je tam velké riziko toho, že v globálu buď budeme piloty cvičit někde v jiném státu spřáteleném, což nás bude stát množství peněz, a že ztratíme výhodu umění výcviku těchto pilotů.

Další věc, která je, je tam velké nebezpečí, že po roce 2035 tady budeme mít takzvaná jednotypová letadla, to znamená, že jakákoliv porucha, která vede k uzemnění těchto letadel na území celého světa, v globálu zneschopní české stíhací letectvo - protože to může být porucha softwaru, může to být porucha motoru, to znamená, že to jednotypové letectvo není úplně standardem - a podívejte se na Poláky, kteří kupují F-16, F-35 a F-15E. Takže i ta cesta, kterou já jsem tady naznačoval, a to bylo nakoupení nějakých 12, 14 letadel 4. a 4,5. generace - a já nespecifikuji samotné gripeny, může to být F šestnáctka, Block 72 nebo něco jiného - a pak doplnění 12 letouny F-35, by pro mě dávalo větší smysl. Takže poprosím paní ministryni odpověď na tyto otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a vzhledem k tomu, že paní ministryně není přítomna, můžeme přejít k další interpelaci. Pan poslanec Igor Hendrych bude interpelovat omluveného pana ministra Jurečku.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, my jsme měli před měsícem zhruba seminář k financování sociálních služeb, který organizovala předsedkyně našeho klubu Alena Schillerová společně s Alešem Juchelkou, a tam jsme se z neoficiálních zdrojů dozvěděli, že v rámci chystané novelizace zákona o sociálních službách č. 108/2006 se údajně chystá převedení pravomocí krajů za dostupnost, za kvalitu sociálních služeb, do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Údajně by na krajích a na obcích měla působit přenesená působnost státu v této oblasti a v podstatě celý ten systém by se měl vrátit do období zhruba před nějakými více než dvaceti lety a objektivně možná někdy do nějakých osmdesátých let. Jsou k tomu významné výhrady, které jsem zaznamenal u odborné veřejnosti. Vím, že zhruba - no, zhruba, všech čtrnáct krajů včetně Prahy se chystá podat negativní stanovisko v rámci mezirezortu. Samozřejmě trošku předbíhám, ale takové informace mám. Mě by zajímalo, aby pan ministr vysvětlil skutečně, jak to je a co všechno konkrétně se v téhleté oblasti chystá.

Nemyslím si, že je to krok dobrý, pokud by to tak bylo, byl by eliminován princip subsidiarity a v podstatě by tím zůstala na ocet, nebo v podstatě by bylo eliminováno takzvané komunitní plánování na obcích, které je schopno na mikroúrovni skutečně zjistit v daném území potřebnost, skutečnou potřebnost sociálních služeb. Nemyslím si, že by to byla schopna přenesená působnost v rámci MPSV schopna zjistit tak efektivně, jako je tomu dosud.

Protože tu pan ministr není, očekávám písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další s interpelací vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, která bude interpelovat pana ministra Jurečku.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla zeptat pana ministra Jurečky, zda má vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí nějaký program nebo nějak se chystá řešit to, že opravdu na úřadech práce, aspoň v našem regionu, narůstají počty lidí do 19 let. Podle nejnovější vlastně analýzy úřadu práce je věková struktura, která se prováděla v měsíci září, pro mě tedy aspoň zarážející. Lidí do 19 let jako uchazečů o zaměstnání je registrováno 324. A co je ještě horší, 51 z nich nemají ani dokončeno základní vzdělání. Oproti tomu uchazečů 60+, to znamená lidí, kteří buď celý život pracovali, teď nějakým způsobem přišli o práci, anebo jim zdravotní stav už nedovolí pracovat, těch je 301. To znamená, že lidí, kterých pracovalo, je o 23 méně v evidenci než mladých, zdravých lidí. Chtěla bych se tedy zeptat - a vzhledem k tomu, že tu pan ministr není, očekávám písemnou odpověď - na to, zda ministerstvo chystá nějaký program, aby tito uchazeči byli buď co nejdříve umístěni na trhu práce nebo prošli nějakou rekvalifikací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Jurečky poprosím další interpelující, a to je paní poslankyně Berkovcová, která bude interpelovat paní ministryni Helenu Langšádlovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, k návrhu konsolidačního balíčku, ke kterému mi už nebude umožněno se vyjádřit, jste nechala přilepit naprosto nesouvisející novelu zákona o veřejných výzkumných institucích. Návrh představuje mimořádně závažný zásah do zákona o veřejných výzkumných institucí a považuji tento zásah za bezdůvodný, neboť nevznikly žádné relevantní analýzy, které by ukázaly, že současná právní úprava přináší problémy a že je potřeba ji naléhavě změnit. Proti tomuto návrhu se postavili zástupci všech vědeckých institucí a Odborový svaz pracovníků vědy a výzkumu, protestní petici proti návrhu podepsalo přes 2 000 vědců a vědkyň a dalších lidí, jímž není osud české vědy lhostejný.

Jak obhájíte, paní ministryně, tento svůj krok, když jste návrh nechala v tichosti načíst až ve druhém čtení jako přílepek? Tím jste nedala šanci odborné diskusi, vyhnula jste se řádnému legislativnímu procesu, připomínkovému řízení, nebyly zpracovány žádné odborné analýzy ani analýza dopadů RIA. Návrh nebyl projednán Radou vlády pro vědu, výzkum a inovace ani Legislativní radou vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní ministryni. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní poslankyně, já vám děkuju za tento dotaz a jsem ráda, že mám příležitost některé věci, které zde zazněly, vysvětlit.

První věc, zda takovýto návrh přílepkem je, nebo není. Takovýto návrh přílepkem není. Je to zcela standardní legislativní proces, kdy poslanci podávají pozměňovací návrhy k návrhu základnímu. Celý konsolidační balíček nehovoří jenom o fiskálních změnách, fiskálních úsporách, ale přímo v textu konsolidačního balíčku je napsáno, že jsou to také kroky vedoucí k vyšší efektivitě využívání veřejných zdrojů jako takových. To je v tom základu.

Konsolidační balíček kromě jiného otevírá zákon č. 341/2005. Když to posuzoval Ústavní soud, co je nebo není přílepek, tak se tam sledovaly tři faktory. Prvním faktorem, jestli ten zákon, ke kterému je pozměňovací návrh podáván, je otevřen v tom základu předloženém. Toto je splněno. Ano, tento zákon je otevřen vlastně v tom základu konsolidačního balíčku. Druhý faktor, který byl sledován, jestli nebyla obejita vláda. Ne, v tomto případě rozhodně nebyla obejita vláda, protože toto bylo připravováno už v souvislosti s konsolidačním balíčkem, bylo to projednáváno na vládě, a dokonce toto bylo připraveno ve spolupráci s panem ministrem Šalomounem, předsedou Legislativní rady vlády, a já jsem se na tom podílela v té komunikaci, protože jsem považovala za důležité to nedat přímo do konsolidačního balíčku, kde nebyl dostatečný prostor, abychom to projednali i se všemi rezorty, ale především s Akademií věd. Byla samozřejmě o tom informována i Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, byla opakovaně o tom informována.

Co se týče toho projednávání, od začátku u toho byla Akademie věd, která i podpořila tuto legislativní úpravu. A také platí, že to bylo detailně projednáno úplně se všemi rezorty, kterých se to týká a které nepotvrzují to, co říkáte.

Ministerstva opravdu si stěžovala dlouhodobě na to, že spolupráce s veřejnými výzkumnými institucemi v podobě rezortních výzkumných organizací není dobrá a neumožňuje jim spolupráci tak, aby výzkumné organizace přispívaly k výzkumným potřebám rezortů. Ono je to opravdu tak, že my institucionální podporu v tuhle chvíli dáváme téměř dvěma stům výzkumných organizací, ať jsou to vámi zmíněné veřejné výzkumné instituce, nebo vysoké školy, anebo i další výzkumné organizace zřizované rezorty, a nešťastné je, že od samého počátku tímto zákonem byly ustanoveny, upraveny dva velmi rozdílné subjekty. Jednou skupinou těchto subjektů je 54 veřejných výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd, z toho 52 ústavů, ale pak je to 17 výzkumných organizací rezortů, které však - v jiných případech výzkumné organizace rezortů a standardy výzkumů se musí dodržovat úplně ve všech výzkumných organizací, bez ohledu na to, jestli jsou to veřejné výzkumné instituce, nebo mají jiný charakter, musí být dodržovány. Ty výzkumné organizace rezortů opravdu hrají jinou roli a moc prosím, aby nebyla opakována ta nepravda, kterou tady říkala už minule, bylo to 7. 9., paní kolegyně Adámková. Na vás se neobrátily všechny ty veřejně výzkumné instituce. Ten dopis, z kterého citovala, ne pravdivě citovala, jsem získala potom v kopii, a oni se na vás neobrátili. Obrátili se na vás odboráři. Dokonce některé veřejné výzkumné instituce právě od toho se distancovaly.

K tomu, co jste tady ještě zmiňovala, ty principy, výzkumy. Jak bylo řečeno, musí dodržovat všechny výzkumné organizace, které jsou na seznamu výzkumných organizací, zejména ty, které dostávají institucionální podporu, a jsou to standardy, které jsou dány nejenom zákonem č. 130 o výzkumu, ale jsou dány Frascati manuálem, jsou dány i Bonnskou deklarací a můžeme se potom pobavit, na jakých principech musí všechny výzkumné organizace fungovat. Jeden z těch principů - a určitě se k tomu ráda vrátím v další diskusi - je princip, že vlastně jedná se o propojení principů shora dolů a principu zdola nahoru. To znamená, že je naprosto v pořádku, že stát si stanovuje výzkumná témata. Děje se to i například při udělování účelové podpory, ale určitě se k tomu případně dostaneme v další diskusi. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní ministryně. Je zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Paní ministryně, já i přes vaše vysvětlení pořád nevidím souvislost tohoto návrhu s projednáváním konsolidačního balíčku. Jaké tedy očekáváte úspory od vašeho návrhu? Protože podle mě nebyly provedeny žádné relevantní analýzy, které by ukázaly úspory v tomto opatření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím paní ministryni, jestli má zájem ještě, aby doplnila svoji odpověď. Děkuji.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní poslankyně, říkala jsem, že i v důvodové zprávě k samotnému konsolidačním balíčku je napsáno, že to nejsou jenom úpravy, které by přímo ovlivňovaly příjmovou a výdajovou část státního rozpočtu, ale že už v té důvodové zprávě je hovořeno, že jsou to i úpravy, které zvýší efektivitu vynakládání veřejných prostředků jako takových, a právě proto a tímto směřuje vlastně i tato úprava, která byla doporučena i Národní ekonomickou radou vlády. Když se podíváte na dokumenty, které hodnotí situaci našeho výzkumu, první věc, se kterou se setkáte, je obrovská roztříštěnost. Máme asi 26 veřejných vysokých škol, máme 54 veřejných výzkumných institucí Akademie věd a k tomu opravdu máme desítky a desítky výzkumných organizací rezortů. Efektivita je opravdu dána tím, že výzkumné organizace rezortů - těch jsou desítky, ale 17 z nich jsou veřejné výzkumné instituce. Jejich činnost bude více provázána na potřeby rezortů. A v tom je ta efektivita, že vynakládané prostředky, veřejné prostředky ze státního rozpočtu budou vynakládány na činnosti, které budou více přispívat k výzkumným potřebám rezortů, protože my potřebujeme posílit tvorbu veřejných politik na základě i výsledků výzkumů. To je jedna z oblastí, které v České republice velmi chybí, to znamená to, aby se výzkumné organizace ještě více zabývaly tématy, která potřebujeme například i pro tvorbu veřejných politik nebo pro řešení témat, kterými se jednotlivé rezorty zabývají.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Kettnera, který bude interpelovat pana ministra Baxu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Mám otázku. Dozvěděl jsem se informaci, že neomarxistická feministická autorka Sophie Lewisová vydává knihu Zrušte rodinu. Bohužel jsem se dozvěděl, že došlo i k financování ze strany Ministerstva kultury této knížky. Když si přečteme, co paní Sophie říká o rodině: "Nukleární rodina, která se ustanovila v kapitalistických, koloniálních a patriarchálních dějinách, je jádrem nespravedlnosti a nerovnosti a je třeba ji zrušit." Nakladatel - organizace Tranzit - říká: "Nejbližší rodina je jádrem nespravedlnosti a nerovnosti a překáží cestě ke svobodné společnosti, je nutné ji odstranit."

Myslím si, že ve většinové společnosti takovéto představy jsou naprosto nepřijatelné. V době, kdy se mluví o podpoře nadaných žáků a kdy kvůli nedostatku financí například bude zrušena Pythagoriáda, což znamená akce pro nadané žáky, která má 45letou tradici, tak si myslím, že není úplně v pořádku, aby státní instituce takovouto knížku s názvem Zrušte rodinu nějakým způsobem podporovala. Věřím tomu, že samozřejmě agenda Ministerstva kultury je velice obsáhlá, a proto bych se rád zeptal pana ministra: za prvé, jestli o tom vůbec měl povědomí, že ministerstvo tuto knížku nějakým způsobem finančně podporuje, a jaký je na to jeho osobní názor? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych reagoval na dotaz pana poslance Zdeňka Kettnera. Dovolím si uvést nejdříve nějaké konkrétní údaje a posléze nějaký svůj osobní komentář.

Dotační systém mého ministerstva je postaven na posuzování projektů odbornými komisemi. Je to tak i v případě dotace pro nakladatelství Tranzit.cz na vydání překladu publikace Sophie Lewis. O jednotlivých žádostech o podporu rozhodují komise složené z osobností, které jsou erudované v daném oboru. Český překlad publikace Abolish the Family: A Manifesto for Care and Liberation autorky Sophie Lewis byl v roce 2023 finančně podpořen v dotačním programu Kulturní aktivity na podporu projektů profesionálního výtvarného umění částkou 160 000 korun. Tento dotační program se sestává ze šesti tematických okruhů zaměřených na výstavní, dokumentační, informační, odbornou, publikační a celoroční kontinuální činnost v oblasti vizuálního umění a architektury. Jenom doplním, že v roce 2023 bylo v tomto programu rozděleno 87 500 000 korun mezi 261 projektů z celkově 386 přihlášených žádostí. V tématickém okruhu číslo 5, tedy určeném na podporu odborných neperiodických publikací, bylo podpořeno 69 publikačních projektů ze 109 přihlášených žádostí a byly poskytnuty dotace v souhrnu za 22 900 000 korun. Zásadním hodnotícím kritériem v této výzvě je vysoká kvalita projektu, nárok na odbornost a přínos pro obor. Žadateli mohou být příspěvkové organizace, neziskové organizace, vysoké školy, výzkumné instituce, fyzické osoby i neziskové právnické osoby. Jenom připomenu, že třeba v této dotační výzvě byly podpořeny publikace Galerie hlavního města Prahy Vizuální události Miroslava Petříčka, významného českého filozofa, 320 000 korun; kniha Arbor Vitae, České umění 1947-1960, 410 000 korun; ale také pro velmi podobného žadatele spolek Display kniha od Jakuba Stejskala Metakunsthistorie za 125 000 korun.

Projekt této knihy získal v dotačním řízení 8 z 10 bodů, což lze chápat tak, že odborná komise se na jeho podpoře shodla. Předsedkyně komise mimo jiné říká: "Cílem komise je podporovat publikace prezentující různá témata a názorové postoje s výjimkou těch, které jsou v rozporu s legislativou Česka. Názorová pluralita je základem moderní demokratické společnosti a její rozvoj komise podporuje. Konzumace podporovaných děl je svobodným rozhodnutím každého jednotlivce. Stejně tak má každý jednotlivec právo k dílu zaujmout vlastní názorový postoj. Uznávaný projekt přináší český překlad knihy autorky, která je teoretičkou v oblasti feminismu a filozofie a teorie rodinného abolicionalismu. Působí ve Spojených státech amerických. Cílem komise je pouze text zpřístupnit veřejnosti v kvalitní podobě tištěné publikace v českém překladu. Publikace přináší čtenářům z českého jazykového prostředí možnost se s textem a myšlenkami autorky nejen dostatečně seznámit, ale také ho svobodně a kriticky uchopit. K samotnému obsahu textu nezaujímá komise žádné proklamativní jednostranné postoje. Je to stejně tak jako u všech dalších projektů."

Já si myslím, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, že je to, bych řekl, velmi výstižné shrnutí a popis této situace. Já si myslím, že jako ministr kultury nemám právo jakýmkoliv způsobem obsahově vybírat, cenzurovat projekty, které mi jsou navrženou komisí předloženy, už jenom proto, tak jak i sama komise říká, že se mohou vyskytnout lidé jiných názorů, kteří by na tuto věc mohli mít jiný postoj, a mohli by také podle toho postupovat, jsouce případně v mé pozici.

Já jsem se s tou knihou seznámil, nechci říct, že jsem ji přečetl tedy do posledního písmena, ale z větší části jsem si ji prošel. Já s tím obsahem velmi významně nesouhlasím. Já si myslím, že ani ta knížka není příliš dobrá v tom způsobu, jak je psána, co prezentuje, to znamená, jak obhajuje tu myšlenku, s níž samozřejmě já nesouhlasím, ale i ta samotná metodologie podle mě není příliš výstižná i pro logiku těch, kteří s tím souhlasí. Ale myslím si, že opravdu není úkolem ministra kultury takovýmto způsobem posuzovat projekty, které jsou podány.

Tolik asi k této věci a myslím si, že to může vést k diskusi opravdu velmi bohaté. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já bych to tedy doplnil, že vy osobně s tím nesouhlasíte, s tím obsahem knihy. Krásně jste popsal i legislativní proces. Mluví se tam o tom, že pokud je to v rozporu s legislativou a demokratickými principy. Ale když se na to podíváme z této stránky, tak si myslím, že už je to trošičku za hranou. To znamená, jestli vy neuvažujete, jestli by nějakým způsobem tedy nešla upravit legislativa, že vy jako zastřešující hlava této organizace Ministerstva kultury by neměla mít možnost něco na způsob práva veta v okamžiku, kdy skutečně je nějaký ten projekt, který i z vaší pozice je nepřijatelný, tak zda byste mohl nějakým způsobem do toho legislativního nebo do procesu toho výběru nějakým způsobem zasáhnout? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za dotaz, pane poslanče. Já to právo samozřejmě mám, protože v monokratickém úřadu, jako je ministerstvo, je ministr tou poslední instancí, která o dotacích rozhoduje. Kdybych řekl, že vyberu si ze seznamu dvaceti projektů navržených komisí k podpoře pět, které se mi nelíbí, a vyškrtl je z toho seznamu, tak ten uchazeč dotaci nedostane. Musím to samozřejmě nějak zdůvodnit, ale já to právo mám. Ale myslím si, že v tomto ohledu by to právo nemělo být uplatňováno, protože já tím, jak jsem se s tou knihou seznámil, tak se ztotožňuji se stanoviskem komise ve smyslu tom, že tato kniha není nijak v rozporu s legislativou České republiky. Je to fakticky něco mezi takovým jako esejem, filozofickou úvahou, nejsou tam žádné výzvy k násilí, k nějakým takovýmhle krokům, určitě ne.

Znovu říkám, nechci říct, že nesouhlasím s obsahem, abych byl úplně přesnější, já se neztotožňuji s tím, co ta kniha prezentuje, s tím, že by měly být rodiny zrušeny, já určitě - a navíc si myslím, že opravdu ta kniha tou metodologií, ze které vychází, není příliš dobrá, je to taková směs částí historických takových jako dojmů, není to ani manifest politický, není to ani odborná kniha - ale přesto si myslím, že by ministr kultury neměl dělat takovýto druh výběru. A jak už jsem, pane poslanče, říkal, a jsem moc rád, že jste se na to takto otevřeně zeptal, může se stát, že v některém z následujících volebních období bude ministrem někdo, kdo bude politicky zcela jinak orientovaný, než jsem já, a já bych si opravdu nepřál, aby ministr jinak orientovaný vyškrtával autory, kteří jsou zase pohledem z jiné strany. Ta kniha je radikální, autorka to připouští, komise to připouští. Jsou případy, kdy i my jsme podpořili knihy obdobné, byť třeba ne s tak jakoby provokujícím názvem. Mám na to nějaký názor, ale pro zachování nějaké kontinuity a fungování úřadu nechci právo tohoto radikálního výběru uplatňovat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní poprosím pana poslance Maška, jestli by přednesl svoji interpelaci na pana vicepremiéra Rakušana.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, v interpelaci na pana ministra vnitra a vicepremiéra bych chtěl reagovat na problematiku migračního paktu a posunu jednání o něm. Pan premiér se vrátil nedávno z Granady, kde hovořil mimo jiné o tom, že tam jednali i o problematice migrace s akcentací na ochranu zevních hranic Schengenu a k důsledné návratové politice. Nic velmi konkrétního z toho ale nevyplynulo. Co je ale zajímavé, že v tisku se objevilo, že členské země Evropské unie se několik dní předtím v Bruselu dohodly na znění nové migrační dohody. Je to s odvoláním na prohlášení zástupce španělské... (Dva poslanci v levé části sálu hlasitě hovoří v lavicích.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás ještě přeruším a poprosím kolegyně a kolegy, jestli by se mohli ztišit, je skutečně hůře slyšet. Pokračujte, děkuji.

 

Poslanec Jiří Mašek: ... a to s odvoláním na zástupce španělské delegace, o tom informovala agentura AFP. Podle této informace, pane ministře, zástupci Polska a Maďarska hlasovali proti přijetí návrhu a jejich kolegové z Rakouska, Česka a Slovenska se zdrželi. Pokud je to pravda, položil bych vám následující otázky. Proč jsme se nyní po půl roce zdrželi? Jaký je rozdíl mezi situací v Lucemburku a v Bruselu po půl roce? K tomu se velmi spoře vyjádřil pouze mluvčí Ministerstva zahraničních věcí, že Česko oceňuje návrh, že dále posiluje ochranu vnějších hranic EU v krizových situacích, a v podstatě nic jiného. Média se tomu nevěnovala. Proč jsme se tedy nyní zdrželi, pane ministře, co se za tu dobu stalo? Jaké jsou další výstupy z toho Bruselu? Nebyli jsme nijak informováni. Závěry, že by se něco posunulo dopředu, jsme žádné neslyšeli. Čili důvod toho zdržení se a je to otázka, že zkoušíte zlomit nepříznivé preference, nebo jste začal pochybovat o migračním paktu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, teď jsem rád, že mám těch pět minut času, což je vždycky naše výhoda, protože bych vám to rád vysvětlil. Já chci jenom podotknout, že se konala neformální Evropská rada v Granadě 6. října a ta oficiálně o paktu o migraci a azylu nehlasovala. Pokud jde o poslední předpis, u něhož Radě zbývalo se shodnout, takzvané krizové nařízení, a tady bych chtěl upozornit na ten rozdíl, abychom se chápali a viděli logickou posloupnost. My už jsme nejednali o samotném textu migračního paktu, o tom se jednalo v červnu, a teď se jednalo o tak zvaném krizovém nařízení, kde Česká republika z jasných důvodů nemohla tento návrh podpořit. Návrh České republiky v této chvíli byl ten, aby do daného krizového opatření bylo implementováno takzvané nařízení, nebo chcete-li, předpis na instrumentalizaci migrace, to znamená politického zneužívání migrace tak, jak předvádí například Lukašenkův režim, kde se nachází tisíc žadatelů o azyl a kdy se především Polsko dostává, a pobaltské státy, do krize, kterou nejsou schopni řešit jiným způsobem než ploty.

Česká republika za svého předsednictví pracovala právě na předpisu o této instrumentalizaci a my jsme jako Česká republika upozornili na to, že ve chvíli, kdy přijde komise s krizovým nařízením, které se nebude věnovat tomuto konkrétnímu tématu - byť jsme ocenili v krizovém opatření řadu věcí, jako například lepší návratovou politiku, hraniční proceduru, to určitě ano, ale o instrumentalizaci tam není ani slovo. Odmítaly to i velké evropské státy a my v souznění, ano, s našimi partnery a i s názorem třeba pobaltských států jsme pro toto nebyli, ale jenom formálně, jenom formálně. O tomto nerozhodovala Rada, ale pouze jednání velvyslanců na takzvaném Coreperu s mandátem, který paní velvyslankyně měla od České republiky, tedy toto nebylo rozhodnutí Rady ministrů.

Já se to pokusím ještě jednou na té časové ose jasně shrnout. Červnové jednání, jednání o samotném těle migračního paktu. Toto je krizové nařízení, což je navazující právní akt na migrační pakt, kde my jsme dali jasné zásady za Českou republiku. Nesmí se tam objevit povinné relokace - ty se tam skutečně neobjevily - a musí tam být implementováno nařízení o politickém zneužívání migrace, abychom chránili například naše polské či pobaltské partnery. Toto se tam neobjevilo a komise měla od začátku stanovisko České republiky, měla ho dopředu, kdy my jsme se ještě v rámci jednání Coreperu na velvyslanecké úrovni snažili náš návrh do toho konečného a finálního znění implementovat. To se nepovedlo.

Tento názor České republiky jsem krom jiného v pátek tlumočil na bilaterálním jednání rakouskému ministru vnitra a bavili jsme se o tom, že ani Rakousko jako takové není zcela spokojeno s finálním textem krizového nařízení. Ale oddělme ty dva dokumenty - je samotné tělo migračního paktu, o kterém jsme se bavili v červnu, a teď je tady krizové nařízení, kde za Českou republiku dlouhodobě už od našeho předsednictví zastáváme stále stejný a neměnný postoj. Bez odsouzení a instrumentů na politizaci migrace, viz Bělorusko, nejsme ochotni pro krizové opatření hlasovat, byť obsahuje řadu prvků, jak jste citoval i z tiskové zprávy Ministerstva zahraničních věcí, které oceňujeme, ale komplexně takto přijato nebylo.

Ale ještě jednou, nebylo to tématem jednání Rady ministrů a chtěl bych upozornit i na to, že to nebude ani tématem jednání příští Rady ministrů, která se příští čtvrtek koná v Lucemburku. Stačí tady ta úroveň velvyslanců, kde za Českou republiku paní velvyslankyně Hrdá projevila názor, který má Česká republika k danému tématu dlouhodobě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane vicepremiére. Je ještě zájem pana poslance o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji za to vysvětlení. Jenom bych byl raději, kdyby to vysvětlení nebylo až po tomto dotazu, ale předcházelo svou otevřeností třeba, nebo ministr vnitra předešel tomu dotazu.

Přesto se ale musím zeptat: to krizové nařízení, pane ministře, není součástí toho migračního paktu? A skutečně tím, že jste se zdrželi, dva státy opět byly proti a tři se zdržely, tak myslíte, že to neohrozí ten migrační pakt v rámci jeho schvalování?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a pan vicepremiér má ještě zájem reagovat. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, děkuji. Byla položena konkrétní otázka, já se pokusím o stejně konkrétní odpověď na vaši otázku. Jsou to navazující dokumenty, které se potom stávají součástí toho balíčku, který se týká azylové a migrační politiky. V ideálním případě, a tak si to přejí i samotní zástupci Evropského parlamentu, by toto mělo být schvalováno jako jeden celek, tedy samozřejmě že jakákoliv neshoda může vést k tomu, že je ohroženo na té parlamentní úrovni - což z pozice Rady ministrů neovlivníme, to je rozhodnutí už poslanců Evropského parlamentu jako takového - může být zkomplikováno přijímání tohoto dokumentu. Proto moje častá odpověď, na kterou jste i vy v opozici ne vždycky reflektovali s dostatečnou mírou, promiňte mi, logiky a pravdivosti: migrační a azylový pakt schválen není. Migrační a azylový pakt neplatí, tedy slova předsedy vašeho hnutí o tom, že tento migrační a azylový pakt někoho v letošním roce pozval do Evropy, je zcela scestný, protože on nebyl ještě schválen. Neumím predikovat, jak se ta jednání budou vyvíjet dále. My jako Česká republika dlouhodobě říkáme, že schvalovat takto důležité dokumenty těsnou kvalifikovanou většinou je prostě špatně, tedy ke krizovému opatření my máme jiný postoj. Většinově s ním souhlas v téhle chvíli je, ale myslím si, že Evropský parlament ve své práci ještě dojde ke značným změnám těchto následujících právních dokumentů.

Mimochodem - ještě mám dvacet sekund - je to nařízení o Eurodacu a screeningu. To jsou další legislativní návrhy, kterými se musí Rada zabývat. Toto, o čem se bavíme, je nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu. Česká republika se v této věci zdržela.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Davida Pražáka, který bude interpelovat pana ministra Bartoše.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer nebo večer. Chtěl bych interpelovat pana nepřítomného ministra Bartoše, se kterým jsem to řešil už dneska během dne, a tak věřím, že dostanu nějakou odpověď potom. Jedná se mně o nedostatečné finanční prostředky na projekty, které skončily pod čarou u výzvy číslo 111 a 112, vyhlášené Ministerstvem pro místní rozvoj v letošním roce, která se týkala rekonstrukce škol a školek. Jsem přesvědčen o tom, že by ministerstva měla více komunikovat mezi sebou systematicky, a ne chaoticky, jak tomu je doposud, a týká se to nejen Ministerstva pro místní rozvoj, ale zároveň právě Ministerstva financí, Ministerstva školství a Ministerstva práce a sociálních věcí. K tomu se ještě dostanu.

Neustále se potýkáme s nedostatkem kapacit ve školách a školkách, řešíme navyšování kapacit tříd, tak si myslím, že prvotně musíme pro tyto kroky vyřešit zázemí. Zároveň ale nechceme přidat rodičák, to je to Ministerstvo práce a sociálních věcí, o více než 50 000, jak jsme se dozvěděli, který jsme probírali včera nebo předevčírem tady na plénu, protože tvrdíte, že chcete, aby se ten, kdo pobírá tento příspěvek, vrátil dříve do pracovního procesu. Ale bohužel ten člověk, který by se mohl nebo chtěl i dříve vrátit, nemá kam dát svoji dceru nebo svého syna, a když už obce ty projekty připraveny mají, mají stavební povolení, tak když požádají nebo chtějí požádat o dotační titul, vlastně skončí pod čarou, nemůžou tu investici provést a Ministerstvo financí nechce MMR přidat peníze na tyto projekty pod čarou, i když si myslím, že by to právě systémově bylo, aby se ty kapacity potom daly navýšit. Slyšel jsem i argument, že by si to ty obce měly zaplatit samy, udělat to samy...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máme čas, pane poslanče, musíme ho dodržet. (Děkuji.) Díky.

A vzhledem k nepřítomnosti pana vicepremiéra Bartoše poprosím dalšího interpelujícího, pana poslance Huberta Langa, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám soubor otázek, který se týká těch nešťastných šifrovaných telefonů organizované skupiny okolo kauzy Dozimetr. Pane ministře, prosím vás, chtěl se vás zeptat. Telefon vám prosím dal, či nedal Polčák? Požádal jste si o něj, či nepožádal? Platil jste za tento telefon? Prosím odpověď ano - ne. Platil jste si aktualizace případně tohoto šifrovaného telefonu? Prosím odpověď ano - ne. Máte případně účtenku, pokud jste ten telefon zakoupil, protože to není levná záležitost? Ano - ne. Umíte tento telefon používat? Napřed jste říkal, že ne, potom jste dal ilustrační video, kde jste lidi seznamoval s tím, jak se se šifrovaným telefonem pracuje. Volal jste z tohoto telefonu? Napřed jste nevolal, potom jste si vzpomněl, že jste z telefonu volal. Komu jste volal, když je to šifrovaný speciální telefon, který komunikuje pouze v síti nějaké skupiny stejných přístrojů, protože používá kryptoochranu? Proč jste prosím vás lhal, že ten telefon vůbec nemáte? Pak jste si na něj najednou vzpomněl. A ještě by mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi vámi, a to je právě i meritem té věci a je to jedna z těch věcí, proč budeme vyvolávat nedůvěru u vlády, už třetí, že pan Gazdík, který byl ministr, musel odstoupit, protože s tímto telefonem komunikoval a komunikoval z té organizované skupiny s panem Redlem, a vy, který vlastně pravděpodobně z toho telefonu - také jste přiznal, že jste několikrát volal - neustále ve své funkci setrváváte. Pan Gazdík byl ministr školství, vy jste podstatně výše postaven, protože máte pod sebou policii, jste ministr vnitra. To je ten problém, který dneska nepochopil třeba vůbec pan premiér.

Já potom ještě položím doplňující otázku. A máme tady určitou skupinu pro občany, to znamená, je tam Redl, je tam Gazdík, je tam Hlubuček, je tam Půta, a pravděpodobně v té síti šifrovaných telefonů jste byl i vy, a to je, o co nám tady jde. Chtěl bych prosím vás odpovědět na tyto otázky. Potom ještě položím doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím pana ministra. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Pane poslanče, kadenci vašich otázek jsem ani nestačil vnímat, ani jsem si nestačil psát, tak se za to omlouvám. Chápu, že máte dvě minuty a bylo toho velmi moc, ale myslím si, že využijete jistě mnohem více času při našem úterním sedánku, a já určitě budu mít také mnohem více času při našem úterním sedánku.

Petr Gazdík neodstoupil proto, že měl šifrovaný telefon. Petr Gazdík neodstoupil ani proto, že používal šifrovaný telefon. Petr Gazdík odstoupil proto, s kým si volal a s kým byl v kontaktu, a to je přece ta zásadní věc, která tady je. Pokud by měl Petr Gazdík tlačítkovou Motorolu a volal si s člověkem, s kterým si volal, tak by za to měl vyvodit politickou odpovědnost. Mimochodem, politickou odpovědnost vyvozují i zástupci jiných stran za to, že s touto organizovanou skupinou byly v úzkém kontaktu. Já zcela jasně říkám, že jsem s touto organizovanou skupinou nikdy v kontaktu nebyl. Mými kolegy v té době, dokonce místopředsedy v době roku 2021, dávno před začátkem této kauzy, byli kolegové Gazdík a Polčák, místopředsedové naší strany v té době bez jakékoliv perspektivy toho, že přišla později nějaká kauza.

A proč jsem používal šifrovaný telefon? Úplně jednoduchá věc, protože jsme měli indicie o tom, že naše komunikace prostě není v bezpečí, o tom, že je mezi volbami a sestavením vlády zájem se k obsahu naší komunikace dostávat, a v některých případech, ano, se ukazovalo, že tato snaha byla i úspěšná. A já jsem tento telefon skutečně přijal, a to jsem potvrdil, od pana kolegy Polčáka. Rovněž jsem potvrdil, že jsem asi dvakrát přijal na tento telefon hovor. V současné době nevím ani kód toho telefonu a zcela prokazatelně lze v té aplikaci prokázat, že od dob mého ministrování a zajištění mé ministerské komunikace skrze služební přístroj, pokud je potřeba ho použít - je to ve zřídka případech - tento telefon nepoužívám.

Myslím si, že jsem odpověděl celkem jasně na otázky, které jste měl - a ilustrační video, prosím, to byla nadsázka. Pokud byste si podrobně všiml, jednalo se o úplně jinou aplikaci, pane poslanče. Nevím, jestli ještě posloucháme? (Poslanec Lang: Ano.) Nebyla to aplikace používaná v tomto telefonu. A chtěl bych říci, že i manažeři několika velkých státních firem používají bezpečnou aplikaci stejného původu. To není žádná aplikace mafiánských gangů. To je jedna z mnoha aplikací komunikace, které se tady používají, takzvané šifrované, údajně existuje nějaká platforma Silent, tu já jsem nikdy neviděl, nikdy jsem o ní neslyšel, ale údajně je používána na platformě i mezi mnoha poslanci. Nevím o tom, ale jsou nějaké platformy, kde přece není důležité - není důležité, jakou používáte formu šifrované komunikace, jaký používáte telefon, ale je důležité, s kým telefonujete nebo netelefonujete.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máte zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Samozřejmě, děkuji, pane ministře. Tak tady se prostě opravdu neshodneme, proto také bude ta nedůvěra, kde můžeme hovořit bez omezení, protože, prosím vás, pane ministře, já už nevím, jak vám to mám říct, prostě rok 2021, ještě jste nebyl ministr, o tom vůbec nikdo nehovoří. Když jste se stal ministrem, dostanete nějaký šifrovaný telefon státní. Tady se bavíme o té věci, kdy to měl Gazdík, kdy to měl Polčák, kdy jste to měl vy, kdy to měl pravděpodobně Půta, kdy to měl možná ještě Redl a tak dále. Vy víte dobře, že nikdo tu kryptoochranu neprolomí. To znamená, ať jste si tam volali cokoliv, tak vám to nikdo neprokáže, protože by to stálo obrovské peníze. Takže vy tady můžete suverénně říkat, že jste z toho volal dvakrát, nevíte ani, co jste volal, tak do prčic, jste první místopředseda vlády, předseda politické strany, a nevíte, s kým jste volal, jak jste volal. Proč to nemůžete říct? A takové věci, které tady vypouštíte, že prostě vás někdo odposlouchával, že tam byla nějaká štěnice od nějaké divize Agrofertu, abyste to rozptýlil, protože samozřejmě okamžitě to vyvolá vášně spřátelených novinářů, a zase se tady vznáší nějaký duch Babiše a podobně - prosím vás, nechte si to. Když jsem byl malý, tak jsem měl Igráčka, vaše děti mají Šifráčka, ale myslím, že se k tomu ještě dostaneme při té nedůvěře. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím pana ministra, který má zájem vystoupit.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Oceňuji, pane poslanče, vaši vzornou přípravu, která vždycky obsahuje básničku či vtip na závěr, ale teď vážně. Já jsem přece tady řekl, s kým jsem telefonoval. Co to tvrdíte, prostřednictvím pana předsedajícího, že jsem to neřekl, já jsem říkal, s Petrem Gazdíkem a Stanislavem Polčákem. A je na tom něco divného, znovu, když se bavíme o podzimu roku 2021, kdy žádná kauza vyšetřována nebyla, a v té chvíli to byli místopředsedové mého hnutí, je na tom něco divného v té chvíli? A to, jestli ten telefon používal kdokoliv z podsvětí, ať je stíhaný a ať policie zjišťuje, co a čeho se dopustil, to je zcela v pořádku. Jestli se něčeho dopustil náš člen, už bývalý, tak je zcela v pořádku, že je stíhaný, a tak to také má být. A pokud se něčeho dopustil, tak má být odsouzen a potrestán, to je zcela v pořádku. Ale poukazovat na někoho, že používal nějaký typ telefonu nebo nějaký typ aplikace, která je rozšířená, používaná, legální, to mně opravdu přijde nepochopitelné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Raise, který bude interpelovat pana ministra Dvořáka. Jenom podotýkám, že už je to dnes poslední interpelace, protože poslední může být zahájena nejdéle v 17.55, a nepředpokládám, že se to zvládne dříve. Děkuji.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, budu velmi stručný, ať také slyším odpověď. V podstatě jde o to, že do Palestiny tečou peníze, celkem je zřejmé, že za ty peníze se také kupují zbraně, a Palestina nemá kapacity na to, aby si tu výrobu zajistila, takže je závislá na tom nákupu, a Evropská unie tam dává ty peníze jako na humanitární projekty. Jenom za loňský rok v podstatě to bylo asi za půl miliardy korun, 269 milionů eur, od začátku to jsou miliardy eur, které tam tekly.

Já tedy hned půjdu k těm otázkám. Mě zajímá, jak velkou částku jsme dali jako Česká republika v roce 2022, potažmo v letošním roce, na takzvaný hospodářský rozvoj Gazy, pokud jste schopen mi tyto údaje dát. Jaké jsou české neziskové organizace, které působí na území Gazy, a jaká je jejich finanční podpora ze strany českého státního rozpočtu, protože je naprosto zřejmé, že ty neziskovky tam jsou a platíme je z rozpočtu. A v podstatě jak velkou částku plánuje vláda, respektive Ministerstvo zahraničních věcí, věnovat na podporu nevládních organizací, které působí v muslimských zemích? To je to jádro.

Samozřejmě že mě rozčiluje, že v Německu probíhají oslavy masakru civilistů a pogromů, které se odehrály v blízkosti izraelských hranic, a v podstatě tito lidé, kteří otevřeně podporují terorismus, dostali azyl v Evropské unii, a dokonce občanství. Já si myslím, že Evropská unie jde prostě trochu mimo. Takže by mě zajímal názor ministra, který má na starosti spolupráci s Evropskou unií. (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím pana ministra. Máte slovo.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče. Já musím začít tím, že bohužel to, na co se ptáte, není v portfoliu Ministerstva pro evropské záležitosti, nýbrž Ministerstva zahraničních věcí. Ministr pro zahraniční věci nebo zahraničních věcí pan Lipavský nás zastupuje ve Foreign Affairs Council, tedy FAC, zatímco já jsem zástupcem Česka v GATSu, tedy pro generální záležitosti nebo všeobecné záležitosti, nicméně snažil jsem se nějak trošku nachystat na ty vaše dotazy. Něco budu umět, něco nebudu umět.

Takže první jste se ptal, jak velká částka. Pokusím se to najít. (Hledá v notebooku.) Někde to tu mám, určitě. Česká zahraniční rozvojová, humanitární a transformační pomoc dlouhodobě směřuje na konkrétní projekty na Západním břehu, kde pomáháme nejzranitelnějším skupinám palestinské společnosti, zejména novorozencům, dětem a ženám. Všechny naše projekty na Západním břehu jsou monitorovány styčným úřadem v Ramalláhu. Víme, že veškerá česká pomoc byla využita v souladu s našimi pravidly. Zdůrazňujeme, že žádný z těchto projektů financovaných vládou České republiky není v Gaze. V tom se často chybuje, mluví se o humanitární a rozvojové na Západním břehu a Gazy, spousta lidí nerozlišuje tyhle dvě entity.

Česko také minulý rok neposkytlo žádný příspěvek organizaci UNRWA, která distribuuje humanitární pomoc Palestincům, mimo jiné i v Gaze. Na neformálním videokonferenčním jednání Rady pro zahraniční věci FAC, jak jsem zmínil, za účasti Česka dne 10. října 2023 byla rada informována ze strany Evropské komise o zahájení revize rozvojové pomoci Evropské unie proudící na palestinská území. Česká republika shodně s ostatními členskými státy EU podpořila nezbytnost revize finančních toků tak, aby žádné nesměřovaly přímo či nepřímo Hamásu. Dokud nebude dokončen přezkum rozvojové pomoci EU, nebudou palestinské národní správě poskytovány žádné platby. Přezkum bude proveden za účasti všech členských států EU.

Chápu, že asi vznikl jakýsi šum nebo trošku zmatek v počátečních vyjádřeních představitelů Evropské unie, když napřed komisař Várhelyi řekl: Končíme, a potom pan vrchní představitel Borrell řekl, že budeme přezkoumávat. Skutečnost je taková, že v tuto chvíli není co zastavit, protože peníze netečou, proto je v tom ta diskrepance mezi těmi dvěma vyjádřeními, ale teď žádné peníze netečou a ten přezkum je zřejmě v pořádku.

Jinak chci ještě další - abych nezapomněl, abych to nezamluvil. České neziskové organizace v Gaze - skutečně nevím, ale nejsem na to připraven, omlouvám se - ani nevím, jestli bude schopno Ministerstvo zahraničí přesně tohle specifikovat, ale nějaká podpora tam může z českého rozpočtu být. To neumím vyloučit ani potvrdit. Na příští rok... Hledám, jestli tady mám projekty na příští rok. V tuhle chvíli jsou v každém případě pozastaveny, procházejí revizí a koukám, jestli tady někde najdu... (Ministr Dvořák hledá ve svých podkladech.) ... tady. Mám tady naplánovanou Evropskou unii, ale přesnou specifikaci toho, co by bylo v plánu na příští rok - bohužel zase není to v mé kompetenci, omlouvám se.

Jinak jsem chtěl ještě poděkovat velmi prořídlému parlamentu, ale poděkovat za jednotný postoj při hlasování o usnesení k této věci. Děkuju mockrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě zájem? Ano.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji tedy za radu, podívám se samozřejmě do rozpočtu, do kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, jak to tam vypadá konkrétně. Jinak tam byla řada projektů v minulých letech směrem do Dánska a do Západního břehu, která byla kvalifikovaná jako pozitivní pomoc těm lidem, kteří s Hamásem nemají nic společného. A zbytek budu směřovat směrem k panu ministrovi zahraničních věcí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vzhledem k tomu, že je za minutu 18. hodina, tak dovolte, abych vám poděkoval a abych pro dnešní jednací den ukončil projednávání ústních interpelací.

Dovolte, ještě vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych vám sdělil, že budeme pokračovat v pátek 13. října, a abych ještě připomenul to, že pět minut po skončení 77. schůze, to je ta zítřejší schůze Poslanecké sněmovny, bude zahájena v 9 hodin, 78. schůze. Děkuji a přeji hezký večer.

 

(Schůze přerušena v 18.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.