Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

142.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Radku Kotenovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl svou ústní interpelaci. Ještě upozorňuji, poté se připraví paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážený nepřítomný pane premiére, jak jsme tady včera projednávali rozpočet se schodkem 252 miliard, já jsem mimo jiné zachytil informaci, že jste byl na obědě s panem prezidentem, a také jsem zachytil, že jste přislíbili Ukrajině nebo ukrajinskému prezidentovi Zelenskému na podporu Ukrajiny 15 miliard. V kapitolním sešitu Ministerstva financí jsem tuto částku nikde nezachytil, a proto se vás touto cestou ptám, kterému ministerstvu o tu částku zkrátíte plnění do kapitoly toho ministerstva, nebo zda tato částka se nachází v takzvané veřejné pokladní správě, to je taková pokladna, kde si vláda může brát peníze, aniž by občané věděli, na co se použijí nebo na co je vláda použije, nebo zda to budete řešit nějakým úvěrem České republiky u zahraničních bank, abyste tuto další pomoc Ukrajině mohli poskytnout.

Ještě jsem se chtěl zeptat na jednu věc, a to na vyúčtování pomoci Ukrajině z minulého období, tedy od února 2022 do současnosti. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Předseda vlády je omluven, jak již bylo řečeno. Odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní by měla následovat interpelace paní poslankyně Adámkové, kterou však stále nevidím. Přikročíme tedy k další interpelaci, a sice pana poslance Tomáše Helebranta. Připraví se následně pan poslanec Jan Síla. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane předsedo vlády, v pondělí 9. října 2023 během dopoledne jste na svých sociálních sítích zveřejnil projev u příležitosti uplynutí dvou let od posledních parlamentních voleb v roce 2021. Tento projev jste započal sdělením, že - cituji: "Dnes jsou to dva roky, co se demokratickým stranám podařilo ve volbách porazit populisty, extremisty a komunisty." Dále jste také uvedl, že to nebyly snadné dva roky, protože jste museli čelit mimo jiné dezinformacím, které měly cíleně radikalizovat části naší společnosti.

Pominu-li fakt, že podobný projev zněl jako z dob nedávno minulých, kdy se hledal třídní nepřítel, kterým se strašilo, chtěl bych vás na tomto místě konfrontovat s prvním citovaným výrokem, a to tím, že demokratickým stranám se podařilo porazit populisty a extremisty. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, chci vás požádat, abyste nám tedy sdělil, které politické strany kandidující v naší demokratické zemi v demokratických volbách jsou nedemokratické, pokud za demokratické považujete jen ty, které vyhrály volby, jak uvádíte, což jsou strany z pětikoalice. Také vás prosím o to, abyste nám vysvětlil, zdali tedy považovat volby v České republice za demokratické, pokud v nich podle vás kandidují nedemokratické strany.

Domnívám se, že všechny kandidující politické strany a hnutí jsou demokratické a splnily veškeré požadavky našeho právního řádu pro to, aby se mohly zúčastnit parlamentních voleb, a vy se těmito opakovanými výroky dopouštíte - omlouvám se za to slovo - dezinformace a také záměrně manipulujete s vědomím občanů. Pokud neprokážete, že zde jsou nějaké nedemokratické strany, jak uvádíte, byla by namístě vaše omluva za tato nevhodná a stresující vyjádření. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět v souladu s jednacím řádem omluvený předseda vlády odpoví do 30 dnů písemně. Nyní pan poslanec Jan Síla, připraví se posléze pan poslanec Zdeněk Kettner.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, já bych chtěl interpelovat předsedu vlády, který není přítomen. Jde o zdravotnictví a dostupnost zdravotní péče pro české občany.

Novela zákoníku práce zavedla další dohodnutou přesčasovou práci na 832 hodin a u záchranářů na 1 000 hodin. Nejen mladí lékaři jsou pochopitelně rozezleni a již 6 000 lékařů vypovědělo dohody o další přesčasové práci. Výsledkem bude chybění pokrytí asi 25 000 pohotovostních služeb jen za prosinec tohoto roku. Ministr Válek slibuje novelu novely zákoníku práce, ale jde jen o pouhé vytloukání klínu klínem. Příčina protestů přepracovaných lékařů je hlavně v jejich nedostatku.

Po nástupu vaší vlády byla odebrána ze zdravotního systému spousta peněz, ať už snížením plateb za státní pojištěnce, tak i nižšími částkami do kapitoly zdravotnictví státního rozpočtu jak v roce 2022, 2023, tak se to chystá i v roce 2024. Většina nemocnic nedostatek zdravotníků řešila řetězením dohod o pracovní činnosti. Změna zákoníku práce nastavila také povinnost zaměstnavatele platit za přesčasové hodiny příplatky, na které původně dohodáři neměli právo, a proto byly dohody řetězeny tak, aby nemusely jejich odměny spadat do limitu pojistných odvodů. Výsledkem novely je sice zlepšení pro lékaře, což je dobře, ale na druhé straně zvýšené náklady nemocnic, na které nemají z úhradové vyhlášky vyčleněné prostředky. To znamená, že managementy nemocnic budou muset omezit poskytování zdravotní péče.

Moje otázka zní, jak budete tento problém řešit, protože tím se předběžně zvýší v krajských nemocnicích náklady na mzdy asi o 3 %. Současná úhradová vyhláška navyšuje nemocnicím příjmy o 6 %. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Pane nepřítomný premiére, předháníte se v oznamování, s kým vším jsme ve válce, ve vyhlašování různých embarg. Došlo k napadení křesťanské demokratické Arménie muslimským Ázerbájdžánem za podpory muslimského Turecka. Jsme svědky na sociálních sítích devastace nejstarších křesťanských památek na světě, jejich znesvěcování.

A já se proto ptám, pane premiére: Kdy Česká republika vyhlásí embargo na dovoz demokratické ázerbájdžánské ropy? Jakým způsobem pomůžeme 105 tisícům rodin Arménů, kteří museli ze své domoviny odejít, a kdy jako člen NATO - což je deklarováno jako obranná aliance - kdy v rámci struktur NATO bude Turecko, které nepokrytě podporuje útok na demokratický stát, kdy Turecko bude hnáno k zodpovědnosti? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji taktéž a v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně. Následná bude interpelace pana poslance Ladislava Oklešťka, připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, podpořte prosím navýšení kapitoly rozpočtu Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti na platy a služební příjmy alespoň na výši zabraňující reálnému poklesu z důvodu inflace. Pomozte zastavit snižování finančního zajištění sborů chránících bezpečnost naší země a jejích obyvatel právě v době, kdy globální hrozby jsou stále sofistikovanější a začínají se projevovat negativní důsledky zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace. Globální krize, růst cen, inflace a společenské napětí se může projevit na zhoršení bezpečnostní situace. Kriminalita je na vzestupu a jen škody způsobené kyberkriminalitou za posledních pět let narostly téměř šestkrát, na více než 2 miliardy korun. Policejní sbor stárne, nízký nástupní příjem nepomáhá doplnit početní stavy, což zvyšuje zatížení stávajících příslušníků. Stejně je na tom Vězeňská služba České republiky, kde je podstav již více než 830 lidí. Okolní země se snaží hrozbám čelit stabilizací a posílením policejních sborů. Jedná se o Německo, o Rakousko, o Polsko a také o Slovensko, které navýšilo příjmy policistů v roce 2022 o 3 %, v roce 2023 navázalo zvýšení o 7 % od ledna a o dalších 10 % od září, k tomu mají další lepší příplatky a podobně. Přitom nejnižší nástupní plat slovenského policisty po škole je přibližně 102 % tamní průměrné mzdy. Oproti tomu nástupní plat českého policisty nedosahuje ani 72 % tuzemské průměrné mzdy.

Chtěl bych vás, pane premiére, požádat, abyste se mi vyjádřil, jestli vám nevadí škrty v rozpočtu Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti (Předsedající: Čas, prosím.) v kapitolách mzdových nákladů. (Předsedající: Děkuji.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji.

Ještě načtu omluvu, než dojde paní poslankyně. Pan poslanec Robert Králíček se omlouvá od 14.30 hodin, a sice bez udání důvodu.

Prosím, paní poslankyně, vaše interpelace.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, je tomu již dva roky, co odmítáte pomoci lidem se zdravotním postižením, konkrétně lidem se zdravotním postižením závislým na pomoci jiných osob formou zvýšení už dávno kriticky nízkých příspěvků na péči. Tyto velice nízké příspěvky se v prvním a druhém stupni závislosti nezvyšovaly již bezmála osm let, přičemž růst průměrné inflace od té doby je téměř 50% a růst cen základních životních potřeb i sociálních služeb již dávno přesáhl 100 %. Víte, kolik činí tento příspěvek na péči v prvním stupni závislosti na jeden měsíc pro dospělého člověka, tedy pro člověka, který nezvládá čtyři základní životní potřeby, jako jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena nebo péče o domácnost? Je to směšných 880 korun za měsíc. A k tomu ještě vaše vláda od letošního ledna zdražila sociální služby, tedy i služby asistentů a pečovatelů.

Já jsem za SPD návrh na zvýšení těchto příspěvků podala zde ve Sněmovně již v říjnu roku 2021, takže se vás ptám, kdy, v jakém konkrétním termínu, se konečně tento můj návrh doprojedná. Proč tak dlouho odmítáte pomoci lidem, kteří si sami pomoci nemohou a kvůli vaší nečinnosti si již mnohdy nemohou dovolit zaplatit základní sociální služby, které nutně potřebují?

Negativní přístup vaší vlády ke zdravotně postiženým občanům je obsažen i v konsolidačním balíčku, který jste si zde na sílu nedávno prohlasovali. Jde o to, že pracujícím lidem, kteří pečují o vážně zdravotně postiženého manžela či manželku, seberete daňovou slevu ve výši téměř 25 000 korun ročně, což je další citelný zásah do rozpočtů těchto rodin a další vaše opatření (Předsedající: Čas, prosím.), které naše zdravotně postižené občany vážně poškodí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Opět, v souladu s jednacím řádem, bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

Nyní nastává čas pro interpelaci pana poslance Josefa Kotta, ovšem taktéž ho nevidím v sále, takže přikročíme k interpelaci následující, tu přednese pan poslanec Radek Koten, a připraví se posléze pan poslanec Tomáš Helebrant. A nyní tedy se svou interpelací pan poslanec Koten. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak ještě jednou, vážený nepřítomný pane premiére, já bych se vás rád zeptal na příspěvky ze státního rozpočtu pro Centrum pro studium demokracie a kultury, obecně prospěšná společnost. Na stránkách Hlídač státu.cz jsem se dočetl, že v této společnosti, kde jste figuroval jako jeden z jejích představitelů, za dobu, co ta společnost existuje, jste tam studovali zhruba za 96 milionů korun. Podle loňské výroční zprávy jsem se dozvěděl, že příspěvek pro tuto společnost činil něco přes 4 miliony korun. Občané v České republice se tady tedy uskromňují, důchodci nemají valorizace, přišli v tom letošním roce jenom o sedm tisíc, a na tyto aktivity peníze ve státním rozpočtu očividně jsou.

Chci se vás touto cestou zeptat, zda se necítíte v jakémsi střetu zájmů, anebo zda to je střet zájmů, a dále jsem se chtěl zeptat, protože tato společnost, to Centrum pro studium demokracie a kultury, si zadává určité věci nebo pracuje pro určité věci, pro Ministerstvo kultury České republiky a podobně, a tečou tam tedy další peníze, tak zda si myslíte, že právě to je to pravé ořechové a že tak by to mělo být v tomto státě. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Odpověď přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. S poslední interpelací v tomto bloku na omluveného pana předsedu vlády vystoupí pan poslanec Tomáš Helebrant. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane předsedo vlády, před časem jste se zúčastnil výročního sněmu Svazu průmyslu, obchodu České republiky (Svazu průmyslu a dopravy České republiky), kde jste si vyslechl kritiku k působení vaší vlády. Kritika směřovala především na nezvládnutí energetické krize, respektive k cenám elektrické energie a plynu. Firmy jsou zděšeny z toho, že dopustíte, aby jim násobně vzrostly poplatky za energie kvůli zvýšení plateb za podporu obnovitelných zdrojů a za distribuci. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj dokonce parafrázoval vaše vyjádření, že naše země stojí na křižovatce tak, že - cituji: "Tahle země nestojí na křižovatce, ale jezdí dokola po kruhovém objezdu." Na sněmu jste obdržel společnou žádost Svazu průmyslu a obchodu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářské komory o obnovení jednání s cílem najít řešení. Chtěl bych se vás touto cestou tedy zeptat, jaký k tomu zaujmete postoj, a pokud vstřícný, jak hodláte při hledání řešení postupovat, případně zda již nyní to má nějaký další vývoj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Opět konstatuji, že v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

Upozorním Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na omluveného předsedu vlády. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Jako prvního žádám pana poslance Lubomíra Brože, aby přednesl interpelaci na pana ministra kultury Martina Baxu a aby tak zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se potom paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se svou interpelací obrátil na pana ministra kultury Martina Baxu a dotázal se ho na jeho záměry ohledně rekonstrukce Veletržního paláce.

Pane ministře, Veletržní palác v Praze, který je součástí Národní galerie, byl postaven ve dvacátých letech 20. století, proběhl několika menšími renovacemi. Taková poslední větší byla v roce 1995 po požáru. Již několik let se hovoří o potřebě jeho rekonstrukce a v roce 2019 byla dokonce vyhlášena architektonická soutěž tehdejším ředitelem Jiřím Fajtem. Mám takový pocit, že ta soutěž byla nakonec zrušena.

Jaké jsou důvody pro rekonstrukci Veletržního paláce? Je to zejména stáří budovy, to znamená ještě více než těch sto let, potom technický stav, to znamená, včetně elektřiny, vody, topení, klimatizace a dalších technických věcí, bezpečnost a ochrana uměleckých děl, zpřístupnění pro veřejnost včetně osob s omezenou pohyblivostí. A potom zvýšení kapacity a kvality výstav, modernizace a rozšíření prostor samozřejmě může umožnit Národní galerii prezentovat více uměleckých děl a uspořádat kvalitnější a interaktivnější výstavy. Sám jste nedávno zmínil, že tato rekonstrukce přesahuje toto volební období. Můj osobní odhad je, že to může být osm až deset let, pokud začne příprava včas, to znamená, pokud možno ihned. Chci se tedy zeptat, zda existuje harmonogram pro tuto rekonstrukci, kdy počítáte, že bude vyhlášena soutěž na budoucí podobu Veletržního paláce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane poslanče. Pan ministr je řádně omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní je na řadě interpelace paní poslankyně Dražilové, která není přítomna v sále, takže přistoupíme k další interpelaci a tu přednese pan poslanec Stanislav Berkovec. Připraví se pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté na galerii, přeji vám hezký den. Moje interpelace se týká oblasti kultury a pana ministra Martina Baxy. V roce 2017 vyhlásilo Ministerstvo kultury výběrové dotační řízení, takzvaný Akviziční fond, což je program, který podporuje nákup uměleckých děl mladších padesáti let, která patří mezi díla typickým způsobem kopírující vývoj výtvarného umění v České republice. Jedná se například o architektonické dokumentace, užité umění, originální dokumentaci průmyslového designu, originály autorské fotografie nebo negativy, pohyblivé obrazy zaznamenané na analogových nebo digitálních nosičích. Také pomáhá uchovávat autorské knihy. Tento program je určen pro subjekty hospodařící se sbírkami muzejní povahy, u kterých však Ministerstvo kultury České republiky neplní funkci zřizovatele, ale které mají v centrální evidenci sbírek muzejní povahy zapsány sbírky oborů, jako například výtvarné umění, architektura, umělecká řemesla, uměleckoprůmyslové práce, fotografie nebo filmy. Z výše zmíněného můžete usoudit, že takové uchovávání děl je velmi důležité jako historicky významný kulturní artefakt a studijní materiál pro další generace.

Podle mého názoru je kontinuita Akvizičního programu naprosto základní a zásadní a každé jeho přerušení je negativním zásahem do této kulturní mozaiky. V roce 2022 tento Akviziční fond vlivem úspor vaší vlády nebyl vypsán. V rozhovoru ze 14. září tohoto roku pro CNN Prima News zmiňujete, že doufáte v opětovné vypsání tohoto programu pro příští rok, tedy pro rok 2024. Vážený pane ministře, soudě podle vašich slov si uvědomujete důležitost kulturního dědictví České republiky a jeho zachování dalším generacím. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Moje otázka je jednoduchá, jestli počítáte s opětovným vypsáním (Předsedající: Čas.), anebo jestli v to jen doufáte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jako další vystoupí pan poslanec Stanislav Fridrich, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne všem. Můj dotaz směřuje na datové schránky, které upravuje zákon č. 300/2008 Sb. Dle zákona mají zřízenu datovou schránku povinně podnikající fyzická osoba, to je OSVČ, a to včetně osob, které mají živnost podle zákona přerušenu, všechny osoby zapsané v živnostenském rejstříku, advokát, statutární auditor, daňový poradce a tak dále, právnická osoba zapsaná v příslušném registru a fyzická osoba - občan nepodnikatel, který si může zřídit datovou schránku na žádost. Problém je, že jedna fyzická osoba může mít zřízeno několik datových schránek povinně podle toho, jak je evidována, například advokát datovou schránku po zápisu do seznamu vedeném ČAK, v případě, že je advokát například tlumočníkem, musí mít datovou schránku po zápisu do seznamu tlumočníků a podobně. Zejména u přerušených živností je datová schránka úplným paradoxem, neboť podnikající fyzická osoba OSVČ nemá při přerušení živnosti v podnikání žádné povinnosti, neplatí sociální, zdravotní pojištění ani daně, nepodává přiznání ani přehledy, a přesto si musí tuto datovou schránku hlídat.

Čili můj dotaz směřuje k tomu, jestli se připravuje alternativa tak, jak je tomu například v bankovnictví, že pod jedním jménem a třeba rodným číslem je možné skloubit datové schránky pro fyzické osoby, právnické osoby, OSVČ, jestli se tohleto připravuje.

A druhý dotaz směřuje k tomu, jak je to s datovým trezorem, jestli ten bude do budoucna zpoplatněn, nebo bude zpřístupněn bez poplatku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně, pan ministr je řádně omluven.

Přistoupíme k interpelaci pana poslance Kotena, připraví se pan poslanec Babka. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se vás rád zeptal na několik věcí, co se týká financování sboru policejního.

Ono tady už delší dobu probíhají nějaké odchody, je nám tedy tvrzeno, že je to jakási generační výměna, nicméně jaké mám informace, momentálně máme zhruba 6 nebo 7 tisíc policistů podstav. Ta personální nedostatečnost je samozřejmě ještě umocněna tím, že musí probíhat alespoň namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem vlivem migrace, přibývá také kybernetických útoků, a když se podíváme na to, proč vlastně se ty nábory nedaří, tak například proti Slovensku máme pouze 72 % slovenské mzdy tady pro příslušníky české policie, takže to si myslím, že v této době právě snižovat zabezpečení Ministerstva vnitra a finančních prostředků je krajně nezodpovědné. Já tady dám z Vysočiny jeden případ, kdy například ve Světlé nad Sázavou na tom jejich obvodním oddělení místo 26 příslušníků jich slouží pouze 20, a takto bychom mohli jít po celé republice.

Samozřejmě stejný problém řeší i Vězeňská služba, ale to není ve vaší gesci, to vy nemůžete vyřešit, nicméně musíme si tady na rovinu říci, že bezpečnost v České republice něco stojí, a touto cestou tedy, že bychom se prošetřili k bezpečnější České republice, to opravdu asi s těmito výzvami bezpečnostními, které jsou momentálně i díky teroristickému útoku v Izraeli a demonstracím na podporu Palestiny, to bychom se opravdu k větší bezpečnosti nedobrali. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Samozřejmě na tuto interpelaci bude také odpovězeno písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

S následující interpelací je připraven pan poslanec Ondřej Babka a poté bude následovat s interpelací paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, svou dnešní interpelací chci připomenout téma vaší velké mediální novely. Domníval jsem se, že každá takto zásadní změna by měla být celospolečensky diskutována, obzvláště pokud tedy mluvíme o novele, kterou už nyní popisujete v médiích jako kousnutí do kyselého jablka. Já mám zcela zásadní problém s absencí veřejné diskuse, diskuse s námi a s absencí jasného a konstantního názoru z vaší strany. Bohužel, v tomto ohledu selháváte.

Už při schvalování malé novely jste apeloval na důležitost debaty okolo veřejnoprávních médií 21. století, před rokem jste naopak zase veřejně odmítl navyšování koncesionářských poplatků a nyní přicházíte nejenom s navýšením poplatků, ale i zcela zásadní změnou okruhu koncesionářů, a já to dávám do kontextu toho, že z hlediska médií veřejné služby je jedním z klíčových faktorů jednak předvídatelnost politických rozhodnutí a taky vyjádření. Vašimi neustálými změnami postoje tak nejenom destabilizujete česká média veřejné služby, ale celý mediální trh, nemluvě o tom, že opětovně vytváříte celospolečenské disharmonie. Vy dnes například plánujete zvýšit rozpočet České televize téměř o 1,5 miliardy korun, i když bývalý ředitel generální televize mluvil o potřebě někde mezi 300 až 600 miliony, a to bez specifikace, na co ty finanční prostředky budou použité, bez hlubší diskuse, co to způsobí na audiovizuálním trhu, na což zcela logicky dnes upozorňují komerční média.

V případě přijetí novely bude meziroční růst rozpočtu médií veřejné služby zcela zásadní. Zvýšení rozpočtu hlavních hráčů na mediálním trhu o pětinu ovlivní ostatní hráče, a to tady nemluvím o dopadech na české domácnosti, pro které to bude znamenat další zásah do jejich rodinných rozpočtů. A vy náhle jenom tak vystřelíte novelu bez patřičných diskusí a hned následně to začnete komunikovat jenom jako prvotní návrh.

Proto se ptám vážně, pane ministře, v jakém stavu se tedy nachází vámi plánovaná novela? Stále aktuálně platí vámi navrhované řešení? (Předsedající: Čas.) Nebo máme očekávat nějaký názorový veletoč? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Opět konstatuji, že pan ministr je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní je se svou interpelací připravena paní poslankyně Lenka Knechtová, poté se připraví paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova, a já předávám řízení schůze. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych navázala na vaše včerejší vystoupení a vyjádření při prvním čtení státního rozpočtu na rok 2024, a chci vysvětlit, jakým způsobem chcete vnést do našeho regionálního školství racionalitu? Máte svědectví o tom, že někdo má tendenci dělit malé školy na dvě a v současném mechanismu financování na tom ještě údajně vydělat?

Nedávno byla publikována studie Vysoké školy ekonomické, která říká, že efektivnost větších celků, ve kterých by mělo cenu provozovat regionální školství z hlediska všech servisních služeb a kvality zajišťovanou pedagogy, asistenty, by bylo 5 000 dětí a více. To je velikost školy, která by obsluhovala přibližně polovinu obce s rozšířenou působností. My máme systém fragmentovaný a jsem si vědoma toho, že v rámci ORP máme velké množství obcí, máme proto neuvěřitelné množství malých škol. Jak tedy chcete najít cestu, jak školy integrovat do větších celků? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji vám. Přeji vám všem hezké odpoledne a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku, která míří k problému, který vyvolává v odborné i politické veřejnosti čím dál tím větší pozornost. Já jsem byl nedávno účastníkem konference takového toho širšího Partnerství (pro vzdělání) 2030+, kde byla tahle otázka hlavním diskutovaným tématem jak ze strany učitelské a ředitelské veřejnosti, tak ze strany odborníků a politiků. Bylo vidět, že roste volání po tom, abychom našli nějakou cestu, jak ten fragmentovaný systém začít vracet do nějaké rovnováhy, protože je zřejmé, že z velmi centralistického systému, který fungoval do konce osmdesátých let, jsme přešli k velmi fragmentovanému systému, decentralizovanému. Řeknu jenom několik čísel: 50 % českých škol jsou (co) do velikosti vlastně malé školy do 150 žáků, 41 % škol je do 100 žáků a 25 % jenom do 50 žáků. Nic takového nikde v Evropě nemají. My máme skutečně nejrozdrobenější vzdělávací systém a ukazuje se, že to má celou řadu nevýhod nejenom z hlediska efektivity, ale šetření České školní inspekce ukazuje, že žáci na druhém stupni malých škol mají horší výsledky obecně než ve velkých školách, což je dáváno do souvislosti právě s omezeným personálním a materiálním zázemím menších škol.

Já si vůbec nemyslím, že by bylo reálné nějaké násilné slučování škol, to je podle mě úplně vyloučeno, ale musíme hledat cestu k pozitivní motivaci, k tomu, aby obce více spolupracovaly, což lze dělat samozřejmě finančními nástroji, ať už financováním provozu, nebo investiční činnosti, kde lze dát preferenci školám, které jsou zřizovány svazky nebo společenstvími obcí nově, a lze hledat cestu k tomu, jak vlastně neoslabit přítomnost škol v jednotlivých lokalitách. My vůbec nikdo asi neuvažujeme o tom, že by měly zaniknout školní budovy se školním provozem v jednotlivých obcích, zejména v těch malých, pro které je to důležité, ale myslím si, že je namístě, abychom hledali cestu například pomocí institutu školské právnické osoby, jak vytvořit zastřešující právnickou osobu, která by mohla taková detašovaná pracoviště společně provozovat, podporovat je po stránce provozní a zároveň zajistit kvalitní personální zabezpečení.

Myslím si, že nás o tom čeká velmi vážná debata, která určitě patří na školský výbor Sněmovny i Senátu. Já jsem zaregistroval těch hlasů v poslední době opravdu celou řadu a i ta studie, která byla vytvořena na objednávku Partnerství 2030+ na Vysoké škole ekonomické, indikuje na základě ekonomických analýz a srovnání se zahraničím, že náš systém je z tohoto hlediska prostě špatně disponovaný a měli bychom tu cestu najít. Ale pro mě jediná rozumná cesta je pozitivní motivace obcí a škol k tomu, aby se sdružovaly do nějakých integrovaných celků, které mohou mít různou podobu. Zaznamenal jsem na té konferenci i radikální hlasy, které volaly po návratu k okresním školským úřadům, což nepovažuji za možné v našem nastavení, a to byli zejména ředitelé škol, kteří po tom volali. Ale je vidět, že prostě ta situace není dobrá, že ji musíme zkusit řešit, a to je přesně ten druh tématu, kde bych stál o nadstranickou debatu, protože zřizovateli jsou obce s nejrůznější politickou reprezentací a bez opravdu významné politické shody se nám nepodaří tuhle nevýhodu českého vzdělávacího systému napravit. Děkuju za tu otázku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Táži se, jestli je ještě zájem o doplňující dotaz, paní poslankyně? (Ano.)

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Moc děkuji panu ministrovi za odpověď. Jsem ráda, že zde padlo i to slovo školské úřady, protože vlastně v té době byly všechny mateřské nebo většina malých mateřských škol zálohovými organizacemi školských úřadů, měly zabezpečeny mzdy, metodiku, školský úřad se jim věnoval s maximální pozorností, a my jsme od tohoto trendu ustoupili, vytvořili jsme vlastně jakýsi systém propojený - ředitelé škol, ministerstvo školství a obce a na tomto hřišti se pohybujeme dodneška.

Jsme v situaci, kdy demografická křivka narůstá, to znamená, dneska naopak starostové mají zájem o přístavby mateřských škol, o výstavbu mateřských škol, o výstavbu základních škol, a já to vnímám tak, že v tom území, třeba konkrétně u nás, dochází k velkým třecím plochám, protože velká města nebo větší města nemají zájem na tom, rozšiřovat svoje základní školy, a naopak chtějí, aby síť a ty kapacity byly dostupné v konkrétním území.

Takže bez nalezení nějaké shody a řeknu opravdu poctivé debaty nad tímhletím tématem si nedovedu vůbec představit, že bychom byli úspěšní, a to nejenom politicky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Je ještě zájem o diskusi, pane ministře? (Ne.) Pokud nikoli, poprosím další řádně přihlášenou, a to je paní poslankyně Karla Maříková, která bude interpelovat přítomného místopředsedu vlády, pana Vlastimila Válka. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, součást novely zákoníku práce je vedle dobrovolného navýšení přesčasů pro zdravotníky a lékaře také nové znění § 90, který znemožňuje 24hodinové směny nebo výkon práce. Premiér Petr Fiala, ale i vy jste uvedl, že Česká republika jedná s Evropskou komisí o výjimce na 24hodinové směny v nemocnicích. Podle vyjádření generálního ředitele Evropské komise pro zaměstnanost Joosta Korteho není žádná výjimka pro 24hodinové směny nutná, evropské právo je totiž za určitých podmínek znemožňuje.

Jen podotknu, že 24hodinové služby nebyly nikdy v České republice legislativně explicitně povoleny, ale novelou zákoníku práce jsme je dokonce výslovně znemožnili. Tak mě by zajímalo, co tedy v Bruselu skutečně vyjednáváte, protože média a Sekce mladých lékařů tvrdí něco jiného a vy s panem premiérem také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr zřejmě bude reagovat, je připraven.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za ten dotaz. I když takhle - vyjednáváme - je eufemismus, vyjednává Ministerstvo práce a sociálních věcí a řekněme jeho odborníci. Nicméně vy víte, jak probíhaly ten rok debaty a jak jsme se tady snažili dopídit, tak já to zkusím shrnout tak, abych to co nejpřesněji formuloval, a teď já nejsem expert na tuto problematiku.

Objevují se mediální informace o tom, jak vlastně vyjednáváme výjimku nebo co vlastně vyjednáváme, ale ono se to vyjednávalo i v předchozích vládách. Předesílám, že jde tedy o záležitost Ministerstva práce a sociálních věcí, ne zdravotnictví, ale to není podstatné. Existuje směrnice Evropské unie, respektive směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2003, tedy z roku 2003/88, o některých aspektech úpravy pracovní doby. Směrnice obsahuje článek, který je pro tuto diskusi klíčový. Je to článek číslo 3 a týká se denního odpočinku. Ten článek říká: "Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý pracovník měl nárok na minimální denní odpočinek po dobu 11 po sobě jdoucích hodin během 24 hodin." To znamená, každý zaměstnanec musí mít nárok na 11 po sobě jdoucích hodin odpočinku během 24 hodin, to je citace toho článku. Směrnice dále připouští z tohoto článku odchylky, například pro zdravotníky při práci ve zdravotnických zařízeních. Tyto odchylky mohou být stanoveny v právních předpisech členského státu, tedy v našem zákoníku práce. A my nevyjednáváme výjimku jako takovou, ale tu odchylku od směrnice, kterou za určitých podmínek ta směrnice připouští. MPSV s Evropskou komisí vyjednalo, jak může vypadat daná odchylka v našem zákoníku práce, aby byla v souladu se směrnicí Komise. Toto MPSV vyjednalo.

Finální vyjednání vypadá tak, že ta odchylka může být, že zdravotník může pobývat na pracovišti 24 hodin po sobě jdoucích, a až po nich nastane přestávka, ale ne déle než 24 hodin. A těch 24 hodin, vždycky se bavíme o jednom konkrétním zaměstnavateli, a těch 24 hodin se může skládat ze směny a z přesčasů. Ten problém spočívá v tom, že směna je něco, co se plánuje, kdežto přesčas se plánovat nesmí. Takto je ta směrnice nastavena, takto je to od roku 2003 v té směrnici. A po těchto 24 hodinách musí být ale den odpočinku. To znamená, pokud je 24 hodin v práci ten zdravotník, pak následujících 24 hodin musí mít odpočinek, s tím ale, a teď detail by zase lépe vysvětlili experti z Ministerstva práce a sociálních věcí, že pokud je to 24 hodin například v sobotu, tak ten den odpočinku musí být nejenom neděle, ale i pondělí, protože ještě musíme zohlednit, že je to sedm po sobě jdoucích dnů, kde ta směrnice říká, kolik z těch sedmi po sobě jdoucích dnů musí být volných a odpočinek. Už vidím pohledy, tak se omlouvám, ale prostě tak to je.

MPSV po diskusi s mladými lékaři připravovalo paragrafové znění, kdy teď v této chvíli probíhá diskuse na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí, dnes v tomto duchu, jak jsem řekl, a opravdu o to velmi prosím, pokud vás zajímá detail, pojďme udělat tedy řekněme nějaký - já nevím - kulatý stůl, cokoliv, kde budou právníci obou dvou třeba rezortů, a jasně se vysvětlí poslancům, co o to mají zájem, a odpoví se ty jednotlivé otázky. Ale v současné době 24 hodin po sobě jdoucích může být zdravotník v práci. Pokud to pak schválíme, tak se to dostane do zákoníku práce. Tahle odchylka je vyjednána. Z toho může být nějaká částka směna, ta se dá plánovat, nějaká částka přesčas, ten se plánovat nedá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má ještě zájem o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za ty informace. Možná by stálo za to udělat spíš společný výbor jak sociální, tak zdravotní, ale to je mimo samozřejmě interpelace. Mě by zajímalo, jestli stihnete do konce roku tu novelu zákoníku práce předložit, abychom ji schválili, protože jak víte, asi k lékařům se přidají zdravotní sestry a další zdravotníci, a já se obávám, pokud už nyní dalo z přesčasů výpověď 6 000 lékařů, že by to mohlo samozřejmě ohrozit zdravotní péči v České republice.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych tu druhou část oddělil. Tam samozřejmě záleží také na jednotlivých typech zdravotnických zařízení, záleží na tom, jak mají nastaven provoz, jestli tedy je všechno postaveno na přesčasech, nebo naopak mají směnný provoz. Dal bych příklad: plzeňská fakultní nemocnice, olomoucká fakultní z přímo řízených. Asi bychom se pouštěli do detailů.

S tím návrhem - samozřejmě společné jednání zdravotního výboru - s tím souhlasím.

A kdy se vše dostane? V této chvíli, v této době, v tomto čase probíhá na MPSV jednání všech těch, kterých se to týká, plus zástupců obou rezortů, kde se ladí znění toho textu, který, pokud ho dneska v paragrafovém znění schválí všichni, by zítra mohl být tedy doručen do Poslanecké sněmovny tak, aby byl co nejrychleji projednán. Ale znovu opakuji, pořád je tam ta limitace nejvíce 24 hodin po sobě jdoucích na pracovišti, pak musí být celý následující den volno. Těch 24 hodin se skládá ze směny a přesčasů, ale jenom směna se dá plánovat, přesčas se nedá plánovat, a je-li to sobota, pak musí být volno i v pondělí, ano? Prostě tak to je, tečka.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále bych chtěl poprosit pana poslance Janulíka, který by měl interpelovat pana ministra Lipavského - nevidím ho zde. To je škoda, protože zde máme pana ministra. Jdeme k dalšímu, nedá se nic dělat.

Tak bych chtěl poprosit paní poslankyni Adámkovou, která bude interpelovat pana ministra Beka. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, za prvé musím ocenit vaši odvahu, protože i statečných bylo sedm, vy jste tu jenom tři, takže za to děkujeme, že jste přišli, a můžeme si tedy povídat.

Já mám tady dotaz na pana ministra Beka, který mi opakovaně píší naši občané, předpokládám, že vám samozřejmě také, a to se týče zabezpečení kvality vzdělávání v České republice s ohledem na základní a střední školství. Úplně nerozumím - a chápu i ty dotazy občanů - některým článkům, které se objevují v dostupných médiích, protože není to tak dlouho, kdy jsme tady slyšeli, jak je učitelů na základních školách nedostatek, a víte, že jsme tam víceméně liberalizovali prostředí, kdy může odborník učit, aniž by splňoval pedagogické vzdělání. Teď jsme slyšeli, že učitelů je mnoho, že tedy nemáme žádný problém. Já tomu trošku nerozumím, nerozumí tomu naši občané a chtějí vysvětlení, takže doufám, že jej dostaneme. A pak velmi znepokojilo pracovníky ve školství opět sdělení v médiích o tom, že bude potřeba propustit několik tisíc nepedagogických pracovníků. Moje otázka tedy zní, jaký tady máme analyzující materiál, z jaké analýzy tato čísla pramení, kolik je to pro jednotlivé regiony eventuálně. Chápu, že ne jednotlivé školy, tomu, pane ministře, rozumím, že asi nemůžete mít tabulku s jednotlivými školami, ale pro regiony.

A také, jakým způsobem eventuálně bude potom zabezpečeno toto zázemí pro naše děti a studenty. Odborníci ve školství mají obavy, že potom dojde ke snížené kvalitě i v tom, že děti budou muset chodit na obědy někam do vzdálené školy, potažmo že nebudou zabezpečeny. Takže doufám, že mi to všechno vysvětlíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku, která míří ke klíčovému pojmu, který se vztahuje ke vzdělávání, a to jeho kvalita. Začal bych snad tím, že k mému překvapení, když jsem procházel schválenou Strategii 2030, která byla přijata za minulé vlády, tak i s pomocí prohledávače jsem zjistil, že se slovo kvalita v tom dokumentu k mému překvapení vůbec nevyskytuje. Vyskytuje se tam celá řada jiných pojmů - nerovnosti, dokonce se tam vyskytují pasáže týkající se efektivity, ale kupodivu pojem kvalita se tam nevyskytuje. To je podle mého soudu chyba, protože to naši pozornost odvádí od uvažování o tom, co to kvalita ve školství je. Jedna obvyklá definice, která je obecně přijímána, říká, že kvalita je přiměřenost účelu.

V případě našeho školství samozřejmě je zkoumána kvalita, je zkoumána Českou školní inspekcí, která se v poslední dekádě výrazně proměnila. Dneska poskytuje školám i Ministerstvu školství velmi cenné informace o kvalitě vzdělávání. Kvalita toho systému je samozřejmě měřena také různými typy testů mezinárodních nebo národních a dnes už o kvalitě leccos víme. Je třeba říci, že kvalita v českém vzdělávání má nepochybně velké regionální rozdíly, které mimo jiné souvisí s personálním zajištěním škol. Před chvílí jsem hovořil o tom, že evidentně malé školy častěji čelí některým problémům při získávání kvalifikovaných učitelů. Jsou ale také obrovské rozdíly mezi regiony, zejména Ústecký a Karlovarský kraj zápasí s kvalifikovaností učitelů podstatně obtížněji, než třeba některé moravské kraje.

Když jsem zmiňoval ve Sněmovně a v médiích problém nedostatku nebo dostatku učitelů, zmiňoval jsem dvě různé věci. Jedna věc je, že náš systém financování regionálního školství umožňuje v posledních letech rychlý vznik nových pracovních pozic, na které nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů. To je to moje konstatování, že nemáme dost kvalifikovaných učitelů, ale náš vzdělávací systém v posledních pěti letech vytvořil 20 000 nových pozic, které je potřeba obsadit. Mimo jiné právě proto museli nakonec zákonodárci souhlasit s rozvolněním požadavků na kvalifikaci v prvních třech letech, což je praxe, která, jak jsme si dobře vědomi, vyvolala kontroverzní reakce. Ze strany některých učitelů je to považováno vlastně za snižování nároků na kvalifikaci profese. Ale ve chvíli, kdy systém generuje téměř automaticky nové pozice, a přitom nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů, vysvětloval jsem, že je rozumné, abychom zbrzdili nárůst nových pozic a snažili se postarat o kvalifikovanost a odměňování učitelů, kteří v systému jsou. Tím se snažím vysvětlit zdánlivý rozpor mezi dostatkem a nedostatkem učitelů. Máme prostě hodně učitelských pozic a stále máme ještě málo kvalifikovaných učitelů.

K těm pozicím nepedagogickým: chci jenom říci to, jak jsem již včera vysvětloval, že naším záměrem skutečně není někoho propouštět, ale přiznávám, že zřejmě budeme snižovat počet financovaných pozic, podle mého soudu maximálně do výše, která odpovídá počtu neobsazených míst v systému. To je ta rozpočtová problematika, na kterou narážíte. Tady definitivní číslo zatím nemohu říci, jenom říkám ten strop, za který považuji neobsazená místa. Je to samozřejmě citlivé téma, jsem si toho vědom.

Jen připomínám, že mezi lety 2020 až 2021 došlo k podobnému poklesu těchto pozic. Není to něco, co by bylo úplně neobvyklé, prostě regulace normativů na straně státu se nějakým způsobem vyvíjí. Důležité je - a s tím souhlasím - aby systém zajistil dostupnost těch služeb, ať už jde tedy o stravování ve školách, nebo o úklid přiměřeným způsobem. (Předsedající: Už máme čas, pane ministře.) Děkuji za tu otázku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde ještě zájem o doplňující dotaz - paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji, pane ministře, za vysvětlení. Musím říci, že jste opravdu mistr slova, což koneckonců je jasné. Doufám, že jste tím trošku rozptýlil obavy, jednak tedy jak pedagogické veřejnosti, tak také rodin žáků, kteří jsou trošku znejistělí, protože prostě v médiích se opravdu objevují informace, které si člověk musí nějakým způsobem teprve přebrat, a není to jednoduché. V tom případě prosím o takováto jasná vyjádření, kterým si teď myslím, že jsme trošku porozuměli, potom i do médií, protože rodiče se pochopitelně bojí, jak jejich děti budou vzdělávány, a zda to bude tedy dostatečné. Takže děkuji, ale určitě to není poslední interpelace na toto téma.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Má ještě zájem pan ministr? (Ministr: Ano.)

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za tu reakci. Jenom moje poznámka je možná obecnější a vy to víte, protože jako politici se s tím setkáváte. Před čtrnácti dny jsem na tiskové konferenci se svým náměstkem řekl jasně novinářům, že naším cílem je zpomalení personálního nárůstu v pedagogických pozicích, zpomalení a postupná stabilizace. Titulek, který jsem si přečetl v jednom médiu, byl, že budeme propouštět učitele. To se bohužel děje, titulkáři občas v rozporu s obsahem textu, který by byl jinak korektní, vytvoří sdělení, které je za hranicí pravdivosti toho článku. Ale to se děje, já si na to nestěžuji, jenom vysvětluji, že v tomhle případě jsem sám registroval titulek, který vlastně byl v rozporu s obsahem článku, který jinak korektně v zásadě líčil, jaká opatření máme na mysli.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Kott, který by měl interpelovat pana ministra Síkelu. Nevidím zde pana poslance a pan ministr je řádně omluven.

Nyní tedy pan poslanec Igor Hendrych, který bude interpelovat pana vicepremiéra Jurečku, který je také řádně omluven.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, interpeluji pana ministra Jurečku, který tu není. Odpoví mi určitě písemně jako vždycky.

Moje interpelace je prostá. Rodičovský příspěvek se zvýšil od 1. 1. 2024 jak pro jedno dítě, tak pro vícerčata. Tím, že jako vládní koalice jste nepřistoupili na naše pozměňovací návrhy, aby příspěvek se navýšil nějakou formou zpětně, může dojít k situaci - byť tedy myslím si, že v jednotkách případů, mluvil jsem o tom tady dokonce už jednou na plénu ve faktické - že se jedno z těch vícerčat nebo dvojčat narodí 31. prosince a to druhé 1. ledna.

Když jsem se na to ptal, jakým způsobem bude postupováno při stanovení toho rodičovského příspěvku na výboru pro sociální politiku tento týden, tak mi ani paní vrchní ředitelka Roučková ani její kolegyně, ředitelka odboru - její jméno si teď bohužel nepamatuji - nebyly schopné uspokojivě odpovědět na to, jak to bude ošetřeno nějak metodicky. V zákoně to nebude, takže zřejmě to bude muset být ošetřeno nějakým podzákonným předpisem, ale ony prostě nevěděly.

Myslím si, že bychom měli být transparentní, když něco měníme, a že by mělo být dopředu jasné pro všechny občany, jak v takových případech, byť to mohou být jednotky, bude postupováno. Prosím proto tedy pana ministra vicepremiéra Jurečku, aby mi na to odpověděl, a de facto abychom s nějakým předstihem měli v tom jasno všichni občané České republiky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Jurečka je omluven, přejdeme k další interpelaci, a to je pan poslanec Nacher, který by měl interpelovat pana ministra Baxu.

Ale vzhledem k tomu, že tady pan poslanec Nacher není, musíme přejít k další interpelaci a to je pan poslanec Kettner, který bude interpelovat pana ministra Beka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Pane ministře, já mám dotaz, v médiích jsem zaznamenal zprávu o tom, že ministerstvo nařídilo školám, že by neměly trestat za nesplnění domácích úkolů. Je to komunikováno v tom směru, že děti ze znevýhodněných lokalit a podobně jsou vlastně trestány za něco, co nemohou, což je svým způsobem pravda. Ale my tady mluvíme o práci s nadanými dětmi a každý, kdo dělá ve školství, ví, že jsou určité předměty, které se bez domácí přípravy zkrátka neobejdou. Pokud je zrušíme, i kvalita půjde dolů. To znamená, jestli toto nařízení, protože celkem logicky, když to nebudeme trestat, už to není povinnost, už je to dobrovolnost, a procento dětí, které dobrovolně ve svém volném čase budou něco dělat, je opravdu mizivé, vždycky to tak bylo a bude. Takže jestli se nebojíte, že toto nařízení ohrozí právě kvalitu v stěžejních předmětech, kde nějakým způsobem pokulháváme, a zda toto nařízení je skutečně šťastné? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku, protože mi umožňuje opět do jisté míry snad rozptýlit nedorozumění, která v tom veřejném prostoru kolují. To stanovisko Ministerstva školství bylo publikováno 4. května, lze je najít na ministerském webu a já se pokusím shrnout jeho obsah. Ministerstvo v tom stanovisku uznává důležitost domácích úkolů, konstatuje, že školy smějí zadávat domácí úkoly, smějí je vyžadovat jako povinné a smějí je hodnotit. Pouze se staví ministerstvo proti hodnocení domácích úkolů známkou 5 s nějakou podrobnější argumentací, protože to pak nehodnotí pokrok ve vzdělávání, a je toho názoru, že tedy takové hodnocení za nedonesený domácí úkol není přiměřené. Připouští ovšem za neodevzdané domácí úkoly udělit kázeňské opatření.

Ministerstvo doporučuje domácí úkoly neznámkovat, ale nezakazuje to. Doporučuje, to je pravda, aby byly zadávány jako dobrovolné, ale není to povinnost. Vlastně ve všech těch věcech postupuje to doporučení podle pozice, která je, myslím, na Ministerstvu školství široce sdílená, to je, že primárně ředitelé škol také v souladu se školním vzdělávacím programem mohou pojmout domácí úkoly v nějakém spektru možností.

Takže já znám i tu argumentaci, která míří k tomu, že domácí úkoly údajně zvětšují dopad sociálních rozdílů. Ta argumentace není ministerstvem zcela sdílená, byť nevylučuju, že empirické důkazy můžou ukazovat, že nějaká statistická tendence tohoto typu existuje. Podle nezávislého průzkumu z roku 2019 je zatížení českých školáků domácími úkoly vlastně jedno z nejnižších v zemích OECD, a proto tedy ministerstvo nemá v úmyslu žádným způsobem omezovat domácí úkoly, ale opravdu přikládá velkou míru zodpovědnosti za konkrétní nastavení ředitelům škol a jejich školním vzdělávacím programům.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má ještě zájem? Nemá. Můžeme přejít k další interpelaci, a to pan poslanec Vladimír Zlínský, který bude interpelovat pana vicepremiéra Válka.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já si dovoluji vás interpelovat ve věci návrhu nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data. Je to asi cirka půl roku, kdy už jsem vás ohledně tohoto tématu interpeloval, a vy jste mně odvětil něco v tom smyslu, že se intenzivně jedná o této problematice a že je tam ještě mnoho věcí, které nejsou dořešeny. Tyto věci se týkají hlavně financování tohoto velkého projektu a já jsem tam měl velký problém s tím, že jsem poukazoval na to, že v tom sekundárním sdílení zdravotních dat není požadován souhlas pacienta s využitím jeho dat.

Já se přiznám, že jsem byl na konferenci Zdravotnictví 2024, které se vlastně tohoto tématu týkalo, a zde proběhla poměrně jednostranná diskuse, která hovořila jenom o všech pozitivech tohoto nařízení, ale nebyla zde diskutována případná negativa. Vy jste tam bohužel nebyl, čímž vám to nevyčítám, ale mohli jsme si tam o tom podebatovat. A bylo zde řečeno, že schvalovací proces tohoto návrhu nařízení proběhne v dubnu 2024 a má být aplikováno pětileté přechodné období na to, aby se ten systém uvedl v život.

Já jsem se vás chtěl zeptat, jak se ty věci vyvinuly, protože lidově řečeno, trošku nám hoří koudel za zadkem. A chtěl by se tedy zeptat, jestli se to nějakým způsobem ta problematika pohnula a jestli byste nás s tím mohl seznámit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času a pan ministr Válek bude reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já vás, vaším prostřednictvím, pane poslanče, já vás, prostřednictvím pana předsedajícího, rád seznámím, nicméně já bych opravdu si vyslechl, kdybychom standardním způsobem svolali výbor nebo podvýbor s dostatečným předstihem a oslovili ministerstvo, tak by tam mohli přijít experti a za to bych velmi plédoval, protože je řada otázek, na které já nedokážu přesně odpovědět, protože nejsem v dostatečném detailu.

Ta jednání probíhají na úrovni expertních skupin, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Já shrnu. Za našeho předsednictví jsme upozornili na sporné body a postupně jsme se domlouvaly, všechny ty členské státy, co to EHDS je, kam se to posunuje, a byla představena jakási kompromisní verze dvou kapitol, tedy verze s úpravami textu na základě připomínek členských států.

My jsme vše posunuli na švédské předsednictví a švédské předsednictví přebralo tuto kompromisní verzi a její projednávání pokračovalo v radě, ale s ne zásadnějším posunem. Švédské předsednictví má eminentní zájem na rychlém projednávání z důvodu - švédské: španělské - z důvodu toho, že se jich to týká jaksi národně i lokálně s Portugalskem. Záměrem Španělska je dosáhnout obecného přístupu do konce roku, tedy shody mezi členskými státy na jedné verzi návrhu nařízení, se kterým se následně zahájí teprve trialogy s Evropským parlamentem. To znamená, opravdu je to zatím velmi daleko, ale ta shoda zatím nebyla nalezena. Snahou je ukončit trialogy s Evropským parlamentem před volbami do Evropského parlamentu, který se uskuteční v červnu 2024. Můj soukromý názor je, že to není reálné, ale to je snaha španělského předsednictví.

V opačném případě existuje, a to se domnívám, že spíše nastane, existuje pravděpodobnost prodloužení celého procesu s příchodem nového Evropského parlamentu. Aktuálně se intenzivně projednává již třetí kompromisní znění návrhu nařízení, diskuse se nyní limitují již na hlavní sporné body a měly by se brzy přesunout do pracovní úrovně Rady na úroveň politickou. Tak zatím je to pořád jenom na té odborné úrovni, vůbec se to neposune zatím na úroveň politickou, kde se teprve bude jednat o finální podobě textu.

Můj názor a můj postoj se nijak nemění. ČR se vyjednávání na odborné úrovni velmi aktivně účastní, zároveň také diskutuje tento legislativní návrh i na národní úrovni. Za tímto účelem ustanovilo MZ dvě pracovní skupiny, pracovní skupinu pro primární a pro sekundární využití elektronických zdravotních dat, pracovní skupiny, ale pořád je to na odborné úrovni a na expertní úrovni, diskutují s významnými aktéry českého zdravotnictví a s přizvanými experty hlavní témata, otázky EHDS, které by měly a budou mít dopad na Českou republiku, a také pomáhají při odborné formulaci pozice - ne politické, při odborné formulaci pozice při vyjednávání s Evropskou unií s financováním.

Členské státy i Komise budou finančně podporovat implementaci z různých zdrojů a nástrojů Evropské unie. Členské státy vyčlenily 12 miliard eur na investice do digitálního zdraví v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Nesouvisí to se schválením samozřejmě té... Mohl bych pokračovat ohledně programu Horizont a dalších, to asi není důležité. Problém je udělení souhlasu s užitím dat, a to je asi jedna z hlavních otázek a z těch, které jsou nejkontroverznější. Existují dvě roviny dávání souhlasu s primárním užitím či sekundárním užitím. V případě primárního užití, to znamená v rámci péče, tedy za účelem poskytování zdravotní péče, má pacient právo omezit přístup zdravotnických pracovníků a poskytovatelům zdravotní péče k jejich osobním elektronickým zdravotním údajům, tedy tam pacient může omezit ten přístup podle svého uvážení. V případě, že pacient toto právo na omezení přístupu uplatní, nebude informován zdravotník.

Nařízení umožňuje členským státům stanovit si konkrétní pravidla a opatření týkající se výše uvedeného práva a omezit přístup tak, jak se rozhodnou členské státy. Návrh nařízení neopomíjí urgentní případy, při kterých jde o pacientův život, zde samozřejmě toto platit nemůže, pochopitelně. Zároveň v současné verzi je právo pacienta zcela vystoupit z tohoto datového prostoru a nemusí v něm vůbec být, to je v té poslední variantě. A v případě sekundárního využití dat - a pokud budete mít doplnění, tak pak budu mít prostor dopovědět.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, vy jste uhodil na hlavičku, protože to je skutečně důležité, aby lidé, kteří nebudou v tom systému chtít být evidováni, aby měli nějakou možnost mít rovnocennou kvalitu péče, protože pak se může stát, že kdo neumožní ten přístup, bude nějakým způsobem diskvalifikován. A na druhou stranu někteří pacienti z určitého nerozumu mohou zamezit přístupu, případně nepůjde o jejich zdraví, a lékař také pak bude mít omezené možnosti léčby. Ale pro mě je klíčové sekundární sdílení dat, protože si myslím, že ta data, co se týká rovnocennosti, nejsou rovnocenná, protože některé data jsou víc nebezpečná, některá méně - ale jestli jste měli chřipku, tak to není tak nebezpečné datově, jako když jste byli někde na psychiatrii nebo na gynekologickém nebo neurologickém vyšetření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím o reakci.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tady zase naprostý souhlas. Tak o tom primárním. Nevypadne ze systému, ale může buď omezit, pro koho, pro určitou skupinu, nebo naopak uvolnit, anebo dokonce vůbec říct, že nechce ta data pro někoho uvolňovat. A netýká se to emergency, záchranné služby, to pochopitelně nejde, pokud se jedná o život zachraňující účinnosti. To sekundární využití uděluje právo vznést námitku proti zpracování osobních elektronicky zdravotnických údajů pro druhotné využití, a to tam je v té třetí verzi.

Existují hlavní dva modely, opt-out, tedy že zpracování osobních údajů může pokračovat tak dlouho, dokud proti němu fyzická osoba nevznese námitku, a toto teď Evropská unie diskutuje, já osobně to nepovažuji za správnou cestu, a opt-in, která já si myslím, že je lepší, kdy zpracování osobních údajů nemůže začít dříve, než explicitně udělí svůj souhlas nebo schválení. To bylo radou expertů zatím zamítnuto a říkám, neposunulo se to na politickou úroveň, takže uvidíme, kam se to dál bude posunovat.

A zase, nabízím, pokud podvýbor příslušný standardním způsobem svolá jednání a pozve tam zástupce těch expertních skupin, bezesporu se dozvíte detailnější informace. Nejsem schopen v těch dvou, respektive pěti minutách poskytnout. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní pan poslanec Huber Lang, který bude interpelovat pana vicepremiéra Rakušana. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Vážený pane ministře, zcela nekonfliktní téma. Moje otázka zní: Chtěl bych samozřejmě vědět, jaké byly nábory u Policie ČR obecně v roce 2022/2023, nábory policie obecně, a potom mě konkrétně zajímají nábory z těchto přibližně asi 1 500 policistů, jak jste zmiňoval, když jsme se tady bavili o státním rozpočtu a platech policistů pro rok 2024, konkrétně u cizinecké policie. Říkám to z toho důvodu, protože vlastně naším společným zájmem by mělo být - a snažíme se řešit nějakým způsobem - migrační krizi a já opakovaně opakuji na bezpečnostním výboru, nebo ten náš názor hnutí ANO je, že by cizinecká policie měla by být liniovou službou, liniovou službou zejména v době, kdy nám eskaluje migrační krize.

Teď došlo k tomu výbuchu na Blízkém východě, máme obrovské množství migrantů, přistupují jednotlivé členské státy k uzavírání svých státních hranic a ve své podstatě i Česká republika - museli jsme přistoupit vlastně k selektivní ochraně česko-slovenské hranice. Nyní nám to uzavřeli Němci, uzavřeli nám to Rakušáci a my vlastně tam dáváme síly a prostředky. Náš názor, nebo můj názor, a chtěl bych slyšet i váš názor na tuto věc, je takový, že pakliže bychom měli autonomní samostatnou službu cizinecké policie jako specializovaný útvar s celorepublikovou působností, kde budou vyškolení, vycvičení policisté, určitě i pro vás by bylo jednodušší, pane ministře, tyto síly a prostředky směřovat třeba na ostrahu česko-slovenské hranice, česko-německé, česko-rakouské hranice, než tam dávat všeobecně útvary policie, jak se děje nyní, protože samozřejmě potom tím je oslabena i vnitřní bezpečnost našeho státu. Takže zajímá mě tedy, kolik jsme znáborovali policistů ke službě cizinecké policie? Protože my jsme na to upozorňovali na bezpečnostním výboru i vašeho jednoho z náměstků, který má na starosti školství, protože máme na to rezortní speciální školu, v souvislosti právě s tou migrační krizí, která neskončí, ale bude nám spíše eskalovat.

Ještě mám doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat bude pan vicepremiér Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, chtěl bych se omluvit za pozdní příchod. Nebyl pan premiér, takže i pro pana kolegu Kotena, jestli tady je, to nebylo, že bych se vyhýbal jeho interpelaci, ony mi přijdou další z jeho dílny, a samozřejmě na tu, kterou jsem nestihl, odpovím poctivě písemným způsobem.

Co se týká těchto otázek. Díval jsem se na těch čtrnáct interpelací, které jste dneska podali, tahle otázka se bude opakovat několikrát a já ji několikrát určitě budu opakovat, každý poslanec si zaslouží odpověď.

Týká se početních stavů Policie ČR celkově, jak jste se, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, ptal. V současné době statistická data jsou k 1. 10. 2023, máme obsazeno 40 246 služebních míst policistů v rámci Policie ČR. Já rozhodně nejásám, jenom bych chtěl říci, že to je dobrá zpráva v relaci, a to v relaci s loňským rokem, kdy přibylo celkově k 1. 10. ve srovnání s 1. 10. 2022 252 policistů, takže se ukazuje, že náborová kampaň Policie ČR funguje a že trend odchodovosti se podařilo v této fázi zamezit. Konkrétně mezi 1. lednem 2023 a 1. říjnem 2023 vznikl služební poměr 1 550 příslušníkům, skončilo jich ve služebním poměru 738., tedy náborovost je výrazně vyšší než odchodovost policistů.

Za stejné období - a to je druhá část vaší otázky, pane poslanče - nastoupilo k cizinecké policii, to znamená od 1. 1. do 1. 10. 2023, 100 nových příslušníků a současný stav cizinecké policie je 1 285 policistů, což je ve srovnání s loňským rokem početní nárůst. Co se týká vaší druhé otázky, vycházím ze schválené strategie Policie ČR, která počítá, a to bylo ustanoveno historicky - a tam jsem pochopil, jedna interpelace má expresivně sugestivní podtext, myslím si, že od pana kolegy Maška, a ptá se čarování s čísly. No, žádné čarování to není, protože stanoveno v Koncepci rozvoje Policie České republiky, která byla schvalována za vaší vlády, bylo schváleno 46 163 policistů, čemu jste se ani za vaší vlády zdaleka, ale zdaleka nepřiblížili. Takže tady existují tabulková místa policistů a my všichni víme, že tabulková místa je nějaký ideální stav, který si nadefinovala jednotlivá krajská ředitelství, jednotlivé útvary Policie České republiky.

Zároveň ale víme, že hranice, o které jsme několikrát diskutovali i na bezpečnostním výboru, zmínil ji pan policejní prezident, zmínili ji ostatní představitelé Policejního prezidia, nebyla to nějaká politická informace ode mě, i ta psychologická hranice je těch 40 000 policistů, aby se kvalitně dařilo vykonávat povinnosti Policie České republiky stanovené zákonem.

V tomto kontextu bych chtěl říci a ještě jednou zopakovat číslo 40 246 a stále samozřejmě náborová kampaň jako taková pokračuje. Proto ano, k cizinecké policii, pane kolego, pokud bychom měli ten ideální stav 46 000 policistů - znovu bych chtěl říci, ten tady nebyl v současných letech ani zdaleka docílen - tak by byl optimální stav plánovaný podle strategie rozvoje, a to vy jistě, pane kolego Langu, určitě víte a zkoušíte, jestli vím také, je 1 486 policistů do cizinecké policie. To je ten plánovaný stav, reálný stav 1 285.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec má zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, děkuji za ta data, pane ministře vnitra. Já bych chtěl jenom říct, že tady nejsme v rozporu. Je tady nějaká situace, my se snažíme řešit, řešení - máme nějaká svá řešení, máte nějaká svá řešení a společným řešením by měla být ochrana naší země, tak to cítím aspoň já. Já bych vám chtěl jenom vsunout tu myšlenku, protože vím, že pan policejní prezident zastává ten názor, že zatím nechce přistoupit na liniovou službu cizinecké policie. Já bych vám chtěl říci, že nesouhlasím s názorem policejního prezidenta. Domnívám se, že služba cizinecké policie by měla být liniovým útvarem. Vidíme to, když jsme zvýšili tlak na česko-slovenskou hranici, kolik jsme začali zachytávat migrantů, kteří nám předtím nějakým způsobem projížděli přes naše území.

Chtěl bych vám říci z doby dřívější. My dneska, kdybychom měli znovu uzavřít nějakým způsobem, i selektivněji třeba, česko-slovenskou, česko-rakouskou, česko-německou, česko-polskou hranici, tak s tímto počtem nejsme schopni to udělat - 1 285 policistů, který (což) je současný stav cizinecké policie, to za éry, kterou já si pamatuji, tak pětadvacet let zpátky, byl v rámci správy Západočeského kraje počet policistů v jednom kraji. To jenom tak na dokreslení, abyste viděl, jaké bychom asi potřebovali stavy, kdyby to byl ten stav ideální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat ještě.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano. Pane kolego, opravdu nejsme tady v rozporu, tohle není konfliktní interpelace, přijdou horší. (Smích v sále.) Já jsem jenom v téhle chvíli chtěl říci, že vy jako člověk, který je v daném oboru dlouho, rozumíte mu a zažil jste vývoj cizinecké policie, tak si jistě vzpomenete i na myšlenky o tom, že cizinecká policie potom, co existuje Schengen, vlastně už nebude mít žádné uplatnění, že ten útvar by se měl zmenšovat a zmenšovat a vlastně už nebude potřeba. Takže srovnávat nějaké stavy před Schengenem, po Schengenu vlastně taky úplně neodpovídá objektivnímu pohledu na věc. Logicky tehdy cizinecká policie jako taková musela mít větší kapacity, než má v současné době.

Ale my rozhodně nejdeme tím trendem, abychom snižovali počty příslušníků cizinecké policie. Naopak, my se o nábor snažíme, snažíme se čísla navyšovat, nicméně ano, nemáme v naší koncepci, aby to byl útvar, jaký si představujete vy. Ale diskuse se legitimně vede, vy argumenty dáváte, to je namístě, policejní prezident odpovídá, on je zodpovědný, samozřejmě já posvětím nějakým politickým rozhodnutím, to je přirozené, a já zatím nemám důvod jeho názoru nevěřit. Mám pocit, že cizinecká policie pracuje výborně, svoji funkčnost osvědčila v migrační krizi nejenom ukrajinského typu, ale i v té současné krizi ilegální migrace, takže skutečně tady vidím spíše cestu tu, že budeme pokud možno náborovat policisty, náborovat je i do cizinecké policie, navýšíme stavy a z mého pohledu cizinecká policie úkoly, které jí svěřujeme, zvládá kvalitně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a tím je pan poslanec Jiří Mašek, který bude interpelovat pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Válku, můj dotaz je: Jaký je stav vyjednávání o zajištění lékařských služeb od prosince tohoto roku? Rychle se vrátím k problému. Zákoník práce doznal nějakých změn, které změnily využívání DPČ, DPP, a upřednostnil hlavní pracovní poměr a dotklo se to delších směn než 12 hodin ve zdravotnictví, ale i v jiných rezortech, kde se ukázalo, že nejdelší směna 12 hodin - už nebude možno ji vykazovat řádným způsobem, což se projevilo tím, že se vzedmuly lékařské odbory, vzedmuli se mladí lékaři a problém se otevřel, byť to bylo zneužíváno řadu let, směny delší než 24 hodin ve zdravotnictví a jejich nezákonná aplikace.

Moje dotazy jsou: Hrozí nenastoupení lékařů do služeb od prosince 2023? Jak se tomu dá zabránit? V čem je případně nedohoda s mladými lékaři a s odbory? Jaké jsou mzdové požadavky? Na 24hodinových směnách je souhlas? Pokud ano, tak bych chtěl poděkovat doktoru Brázdilovi, který tady navrhoval v Poslanecké sněmovně 24hodinové směny, a tehdy je koalice nechtěla akceptovat pod vlivem úředníků z MPSV, a já jsem inicioval usnesení zdravotního výboru, které vybídlo oba dotčené ministry, čili Jurečku a Válka, k tomu, aby zahájili jednání v Bruselu, což se následně podařilo. Za to jsem rád.

Máme, pane ministře, celkový odhad mzdových požadavků, pokud bychom chtěli vyhovět lékařům a pokud jsou jejich požadavky známé? Jenom připomínám, že na Slovensku od ledna 2024 bude průměrný plat lékaře nastupujícího 72 000 korun a u nás je to 40 000 korun. Kdo to zaplatí? Zařídíte to vy za Ministerstvo zdravotnictví vůči svým organizacím podřízeným? A jak to řešíte eventuálně s hejtmany jako zřizovateli krajských nemocnic? Děkuji za odpověď. (Předsedající: Čas, akorát.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. (Se smíchem.) Já mluvím rychle, ale to nedám. Zkusím. Jenom abychom si vysvětlili. Já to budu pořád dokola opakovat, protože mně to taky nebylo jasné. Je zásadní rozdíl mezi směnou a pobytem na pracovišti. To je alfa a omega problému a vyjednávání se všemi těmi, kteří - to jsou mladí lékaři (Sekce mladých lékařů), tedy sekce České (lékařské) komory, spolek (Sekce) mladých lékařů, paní Žitníková, pan doktor kolega Engel, navíc radiolog, a další, kteří se toho účastní, tak, jak já jsem to pochopil na poslední schůzce, nechtějí 24hodinové směny.

To, co se podařilo v Bruselu vyjednat - vyjednat... dohodnout, je, že může být 24 hodin pobyt na pracovišti, a teď v této chvíli probíhají jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí na úrovni ředitelů odborů a expertů a právníků, jak budou 24hodinové pobyty na pracovišti rozděleny, kolik z toho bude moct být maximálně směna a kolik z toho bude zbývající přesčas. Čistě hypoteticky může být, že by maximální směna byla až 24 hodin - to neznamená, že musí - ale proti tomu byl velký odpor a v písemné odpovědi byl nesouhlas. Nevím, jak teď ta jednání se posunují.

Já jsem to vnímal tak, že relativní konsenzus účastníků byl, že by směna byla 12 hodin a těch druhých 12 hodin by byl přesčas. Má to zásadní mouchu. Směna se dá plánovat, přesčas se plánovat nesmí, tečka. Po tomto 24hodinovém pobytu na pracovišti musí být den volna. Je-li ten pobyt v sobotu, musí být volno i v pondělí, tečka. Zase se s tím nic nedá dělat. A teď tedy probíhají jednání, já mám poslední informaci zhruba hodinu a půl starou, kdy mám informaci, že se blíží k nějakému závěru, tedy možná už k závěru došlo. Já večer budu mít - protože pan ministr Jurečka je mimo republiku, vrací se večer - a ta jednání jsou opravdu na úrovni právníků a i právníků těch dalších skupin, oni se baví teď o paragrafovém znění, o paragrafovém znění, aby tam bylo všechno naprosto jasné, a aby tedy po třiceti letech v zákoníku práce to konečně bylo naprosto jasně napsané a nemohl být různý výklad. A ve chvíli, kdy dojde k dohodě - a já doufám že dneska - Ministerstvo práce a sociální věci toto předloží Poslanecké sněmovně v devadesátce. Ti vyjednavači by to měli tedy dneska ukončit a já bych velmi rád, abychom to zítra předložili Poslanecké sněmovně v devadesátce, a tím pádem by to mohlo platit od 1. 1. 2024.

S tím, jak se k Sekci mladých lékařů přidávaly odbory, paní Žitníková, pan doktor Engel a další, tak se obsah těch jednání posunuje a mění. Místo úpravy pracovních podmínek a zlepšení odměňování na základě pracovní doby se to posunuje k debatě o tarifech, o navýšení tarifů a obecně o navýšení tarifů u všech zdravotníků. K tomu opakovaně v historii došlo, ale nikdy to z mého pohledu nevedlo k tomu, že by zdravotníci pak měli méně hodin přesčasů a že by měli za tu základní pracovní dobu větší procento platu než těch 50 %. To znamená, já to nevnímám jako optimální cestu, ale jednání budou dál pokračovat.

Já to nepovažuju za správnou cestu. Já chci, aby se navýšil příjem lékařů a všech zdravotnických zaměstnanců za základní pracovní dobu, ale samozřejmě, pokud musí sloužit přes čas, i za ten přesčas. Prostě jsou provozy, kde to jinak postavit nejde. Na druhé straně chci, aby opravdu byly odměněni lépe ti, co jsou v nepřetržitém provozu, a kteří tedy vlastně přichází o přesčasy, aby ti měli stejný objem peněz jako ti, co mají kombinaci z nějakých důvodů směny a přesčasů. Přesčas je něco, co by mělo být vzácné, co by mělo být řekněme výjimečné, jakési zajištění, ale ne standard, na kterém je postavené fungování systému tam, kde se dělá emergency medicína, kde v noci se pracuje stejně jako přes den - v podstatě se tam nedá odpočívat. Služba by měla být rozložena mezi více lékařů, a ne postavena na jednosměrných provozech, kdy pak vlastně je všechno postaveno na přesčasu a ten lékař, zdravotník a sestra v podstatě se nevyspí, ale přesto se říká: je to přesčas. K tomu směřujeme v těch jednáních. Ta jednání pokračují. Ve chvíli, kdy dojde k dohodě, k tomu prvnímu kroku... Předpokládám, že bude doplňující dotaz a já budu pokračovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a pan poslanec Mašek má zájem ještě o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, rád využiji. Pane ministře, v současnosti je 70% feminizace mezi lékaři čili dominují lékařky. Je tam zásadní problém rozpisu těch služeb a ty čtyřiadvacítky skutečně, pokud budou možné, je hranice možnosti rozpisu těch služeb za současného systému poskytování zdravotní péče, pokud nedojde k nějakým systémovým změnám, k čemuž se budeme muset dostat, ale metodou nějakých postupných rozumných kroků. A mě by zajímalo - teď ty mzdové požadavky, protože například z jedné z vámi řízených nemocnic se odboráři vyjádřili, že si představují 40% navýšení tarifů, schází se různé návrhy. Tak jsem se chtěl zeptat: Odbory a pan doktor Přáda a další, kteří s vámi oficiálně jednají, jaký je požadavek a jestli na to připravujete eventuálně pana ministra Stanjuru, jestli se na to připravujete vy a jestli o tom jednáte se zřizovateli v krajích a jestli tam bude nějaká podpora z krajů na platbu těch lékařů?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Srdečně zdravím. Převzala jsem řízení schůze. A nyní zareaguje pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Ta jednání pokračují samozřejmě dál a budou pokračovat, musí pokračovat. Současně si svolávám ředitele přímo řízených organizací a chci jednat i s šéfem Asociace krajů s panem hejtmanem Kubou a s experty. Těch jednání se účastní i zástupci asociace velkých nemocnic a zástupci asociace těch středních nebo krajských nemocnic, takže ti u jednání jsou a podílí se na tom, protože tady je potřeba zohlednit samozřejmě aspekt zaměstnanců, na druhé straně aspekt zřizovatelů nebo zaměstnavatelů, ale jako klíčoví jsou pořád pacienti, na to nesmíme zapomenout, to je zásadní, aby se nestalo nic pacientům, aby péče byla. To je alfa a omega problémů.

V úhradové vyhlášce jsem udělal něco, co tam nikdy nebylo, kdy jsem na základě debaty s odbory v loňském roce - a tohle jsem jim nabídl a oni souhlasili - dal do úhradové vyhlášky, že v podstatě polovička nárůstu objemu peněz musí jít do platů. To znamená, to je dneska 6,5 miliardy, co se nemocnic týče, a problém spočívá v tom, jak to dostat do základního platu. Ale pozor, základní plat není jenom tabulka, to je taky osobní ohodnocení, to je základní plat. A já jsem takto jaksi instruoval ředitele přímo řízených organizací, aby začali vyjednávání. Tady přiznávám, že v loňském roce jsem nebyl dostatečně tvrdý, měl jsem být asi možná trošku tvrdší. Hledáme různé cesty a různé varianty řešení, jak to provést, aby ta odměna byla spravedlivá, aby tam opravdu, kde je například nepřetržitý provoz, odměna byla za to, že ti lékaři vlastně nemají přesčasy, nebo zdravotníci, ale jsou tam vlastně stále, tak aby nebyli škodní.

A chtěl bych jenom k té feminizaci: tak si uvědomme, že nelékaři, ti jsou feminizovaní v některých oborech stoprocentně, jo? (Předsedající: Čas.) To znamená, nezapomínejme na to.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, a nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, a sice pana poslance Zdeňka Kettnera, a poté se opět připraví pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane ministře. Ve sdělovacích prostředcích prošla zpráva o uvažovaných změnách PHmax, to znamená proplácení určitého počtu hodin, skutečně odučených hodin, což mě trošičku zarazilo, protože my si tady povídáme o zkvalitnění výuky a základní alfou a omegou je prostě individualizace výuky, to znamená zvětšení času, který učitel může věnovat každému jednotlivému žáku. Myslím si, že ty výsledky - protože v školství to má vždycky nějaký doběh - Česká republika začala trošičku v těch žebříčcích stoupat, a já se obávám, protože změnou toho PHmax může dojít k tomu, že se navýší počet žáků ve třídách, zmenší se počet dělení výuky, což je třeba pro výuku cizích jazyků nebo IT naprosto klíčové, aby tam byl co nejmenší počet žáků, to znamená, že výsledkem se obávám bude, že odstoupíme od individualizace a bude tady postupný plíživý návrat k takzvaně frontální výuce, která se přímo nabízí - čím větší celek, ani jinak postupovat nemůžeme.

Tak bych se chtěl zeptat na upřesnění, jak jste to skutečně zamýšlel s tím PHmax, zda skutečně není tady to nebezpečí, že bychom se od té individualizace výuky vraceli někam, kam se vracet nechceme? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní je prostor pro pana ministra školství. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která opět míří k tématu, které samozřejmě vyvolává v tom veřejném prostoru jak otázky, tak určitou míru nedorozumění.

My přistupujeme k návrhu úpravy vládního nařízení, kterým se stanovují PHmaxy, ale naším cílem není se jakkoliv vracet v procesu individualizace zpátky. My jsme při zkoumání toho, jak školy využívají PHmaxu, zjistili, že mezi nimi existují významné rozdíly, poměrně velký interval rozpětí, jak školy dokázaly toho maxima využít, a ukazuje se, že využití maxima ne vždy odpovídá potřebám třeba specifické situace v nějakých regionech, ale v zásadě odpovídá především tomu, jaké byly možnosti získat dostatek učitelů a jaké jsou prostorové možnosti škol.

Určitě trend k individualizaci je správný a my ho nechceme vrátit zpět, ale jsme přesvědčeni o tom, že také existuje nějaká hranice, na kterou je smysluplné dojít a za kterou nemá smysl už další individualizace z hlediska kvality. Tomu koneckonců nasvědčují jak mezinárodní studie, tak zjištění České školní inspekce, které říkají, že samozřejmě existuje horní hranice, kdy je ohrožena kvalita - kdybychom se vraceli k dobám mého mládí, kdy na základních školách bylo běžně 30 dětí a na gymnáziích bylo 38 dětí - to je samozřejmě situace, která z hlediska kvality výuky není dnešními standardy obhajitelná. Na druhé straně to, jestli se rozdělí výuka 15 dětí na dvě skupiny o 7 a 8 dětech, už nemusí být nezbytně krokem ke kvalitě výstupů z učení. Samozřejmě existují předměty, u kterých je povinné to dělení, to jsou cizí jazyky, tam se nic nestane. My uvažujeme o novém zastropování PHmaxu o jednotky procent nižším v případě základních škol proti současnému stropu. My víme, že dnes průměrně školy využívají PHmax na 92 %, a my uvažujeme o hranici 94 %, která by byla tím novým stropem, což by znamenalo, že bude poměrně málo škol, které by byly nad tou hranicí a musely nějaký dílčí úvazek třeba redukovat, a velká většina škol by naopak měla ještě nějaký čas na to, aby možností PHmaxu využila.

Já si myslím, že to je z hlediska ekonomického i z hlediska kvality dobrý kompromis. Je to hranice, která umožní ještě školám, které z různých důvodů zatím nemohly využít možnosti dělení výuky nebo tandemové výuky, pokračovat v tom trendu, ale zároveň tomu dá hranici, která z hlediska celkového vytížení našeho vzdělávacího systému, který se dá měřit počtem dětí na jednoho učitele, je vlastně bezpečnou hranicí.

Samozřejmě v organismu regionálního školství dochází k určitým demografickým výkyvům. My jsme byli svědky populační vlny, která prošla nedávno prvním stupněm, pak druhým stupněm a dneska přechází na střední školy, takže je jasné, že celková kapacita třeba středních škol dnes je z hlediska počtu studentů na učitele nebo žáků na učitele vytížena méně, než jsou základní školy, ale tam naopak dojde k demografickému poklesu, který už se pomalu projevuje, takže jsme přesvědčeni o tom, že nižší zastropování PHmaxu neohrožuje kvalitu, a určitě není naším cílem nějaký návrat do minulosti před deseti lety z hlediska individualizace výuky.

Souhlasím s tím, že je potřeba se dívat nejenom na dělení výuky tam, kde je to potřeba pro žáky, kteří mají vlastně potíže se zvládáním některých úkolů ve vzdělávacím procesu, ale moc oceňuji to, že řada škol využívá toho prostoru také k individualizaci výuky pro nadané děti. Já jsem navštívil řadu škol v posledních týdnech a měsících, které mají zavedena opatření tohoto typu, a myslím si, že je to správná cesta. Určitě bychom nechtěli ohrozit tuto metodu, která je určitě žádoucí a potřebná.

Jde o to, nastavit rozumné stropy, které jsou z hlediska kvality a zároveň finanční udržitelnosti rozumné. Myslím si, že i při zavádění systému PHmaxu vlastně bylo deklarováno, že dojde po několika letech fungování k nějakému vyhodnocení, což vlastně se teď děje. Nezastírám, že samozřejmě i pod tlakem finančních možností státního rozpočtu. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za vaši odpověď. Rád bych i zmínil nyní proběhlé hlasování o přijímacím řízení, digitalizaci, kdy to skutečně bylo konzultováno napříč politickým spektrem, což je opravdu velice dobré, a já bych se chtěl zeptat právě i v této otázce, ale i v dalších, jestli v tomto trendu budeme pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji za otázku. Já myslím, že nepochybně v těch zásadních krocích bych stál o to, abychom hledali nadstranickou shodu. V tomhle případě jde o vládní nařízení, které poměrně drobně modifikuje ten systém, byť s významnými konsekvencemi. Bude probíhat připomínkové řízení a já předpokládám, že také na školském výboru představíme podrobně ten návrh, aby byla možnost otevřené diskuse nad novou podobou vládní vyhlášky, vládního nařízení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Jiří Mašek.

Ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se paní předsedkyně Alena Schillerová od 13 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Julius Špičák od 15 hodin, taktéž z pracovních důvodů.

A nyní prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. I tato interpelace má takové expresivní vyjádření nebo název: Migrační domino, jsme na ně připraveni? Pane ministře, jsme v současnosti v situaci, kdy přes Polsko a přes nás jde masivně tranzitní migrace do Německa a dál do států západní Evropy, kde chtějí migranti získat azyl. Tato cesta přes nás a přes Polsko byla svým způsobem snadná pro migranty a Němci zjistili, že u nich jsou to tisíce migrantů a naše záchyty jsou při běžných kontrolách ve stovkách, proto znovu zavedli kontroly na hranicích, a nyní tedy hrozí to, že by nám je Němci mohli ve větší míře vracet. Proto musíme my přidat i na ostraze česko-slovenské hranice a v tom já vidím to domino. A my bychom tomu domino efektu měli nějakým způsobem účinně předejít čili zlepšit ostrahu na slovensko-české hranici.

Proto ten dotaz je: Jsme na to skutečně připraveni? Jestli se teď nemýlím, v kapitole Ministerstva vnitra jsem zahlédl, že jsme z Evropy získali asi 60 milionů na podporu ostrahy hranic. Myslíte si, že to je dostatečné na to, jakému podléháme náporu, kolik migrantů přes nás přechází a co budeme muset na hranicích řešit? Kolik tam bude stát jeden týden zvýšené ostrahy našimi policisty třeba v kombinaci s vojenskými hlídkami a podobně? Takže bych chtěl odpověď na toto a po vaší odpovědi bych si dovolil dát doplňující dotaz.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní bude mít slovo pan ministr vnitra, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já jsem chtěl mít ještě poznámku, že moje účast na interpelacích vybudila velkou aktivitu, ale já si toho vážím, protože tady ten čas člověk netráví zbytečně a dostane se do zajímavé diskuse. Já si jenom musím zvyknout na to, že interpelace jsou odpovědi ministrů, protože já bych měl chuť také v rámci toho klást otázky, ale to si necháme na diskusi na bezpečnostní výbor, kdy se budeme ptát vzájemně sebe.

Mně se ten váš název, pane kolego, líbí, prostřednictvím paní předsedající, ono to je domino. A teď si řekněme, co se ve střední Evropě stalo. Dostanu se k odpovědím na vaše otázky. Polsko zavedlo kontroly na slovensko-polských hranicích. Musela reagovat Česká republika, na tom jsme se shodli, muselo reagovat ve stejný den Rakousko. V té chvíli jsme tady vytvořili nějakou bariéru. Slovensko muselo reagovat a zavedlo kontroly na slovensko-maďarských hranicích. Musel reagovat i jih, máme nově kontroly na chorvatsko-slovinských hranicích. Máme poměrně dlouhou dobu, aniž by se o tom hovořilo, kontroly na rakousko-německých hranicích, které byly ještě předtím, než byly zavedeny teď u nás, zavedlo Německo kontroly na polských hranicích, švýcarských hranicích a českých hranicích. Jenom ukazuji ten regionální kontext, kde říkáme, že je to domino, a ono to domino je, které je těžko řešitelné jinak, než že budeme lépe chránit vnější hranice Evropské unie. Proto my jako předsednická země V4, když často slyšíme od opozice, že nekonáme žádné akce a pohrdáme formátem V4 - vůbec ne. Budeme mít setkání ministrů vnitra zemí V4, které já jako předsedající země organizuji, na maďarsko-srbských hranicích. Budou tam všichni ze zemí V4, bude tam pozváno Rakousko a bude tam pozváno Německo. Ti přijet nemusí, ale my doufáme, že určitě přijedou a budou to chtít řešit. Už včera, hodinu po jmenování, jsem kontaktoval nového slovenského ministra vnitra s žádostí o co nejrychlejší schůzku mezi námi. Takže tenhle problém je řešitelný nikoliv nějakým izolovaným opatřením jedné země, ale pouze ve středoevropském kontextu omezeně a potom v celoevropském kontextu, a to je ta první věc, o které já tady hovořím.

Jestli jsme připraveni? Uveďme si ale ta čísla na pravou míru. Z České republiky do Německa, zcela objektivně podle německých čísel, ne našich čísel, přicházel nejmenší počet migrantů mezi těmi zeměmi, které jsem zmínil - menší než z Rakouska, menší než ze Švýcarska, menší než z Polska. To znamená, že Česká republika pracovala dobře, proudy ilegální migrace na území naší republiky jsou nižší než v loňském roce a to, že jsme zavedli kontroly na slovenské hranici, nevyplývalo z nějaké nedobré reality u nás - ta je lepší než byla loni, ale proto, abychom zavedli prevenci proti případným proudům, které by přicházely místo přes Polsko přes Českou republiku. Takže já bych tady policii chtěl pochválit a kontroly na hranicích v tom režimu, který máme, fungují.

Ale můžou se stát další věci, to určitě bude používáno, může se stát to, že se nějakým způsobem budeme dohadovat se Slovenskem o návratové politice. Zatím Slovensko návratové readmisní dohody přijímá, to je určitě důležitá věc, může se stát něco jiného. Potom musíme my přistoupit případně k intenzivnějším kontrolám, které nebudou pouze namátkové, stejně jako Slovensko teď říká - nechci se vůbec míchat do politiky cizí země, jenom ze znalosti věci vím, že to technicky bude neuvěřitelně náročné a pan kolega by mi to určitě potvrdil, neprodyšně uzavřít tu obrovitánsky dlouhou maďarsko-slovenskou hranici, odkud se ten problém posléze přelévá i k nám.

Tedy já říkám, Česká republika je připravena nejlépe, jak může být, reagujeme na všechny změny v tom migračním dominu, já si váš termín vypůjčím, neděláme ukvapené kroky.

Rozhodně teď nebudeme rušit nějaké kontroly na hranicích, pokud tak neučiní jiné státy. Šťastný z toho nejsem, a dokonce jako aktivní předsedající člen formátu V4 svoláváme k tomuto speciální schůzku, která se bude konat na tom nejexponovanějším místě, kde mimochodem Česká republika také pracuje dobře, protože ten kontingent našich policistů napříč vládami, které vládnou, je na tu hranici vysílán a určitě ostraze hranice pomáháme. Ale nějaké jedno řešení, a v tom by spočívala ta moje otázka na vás, kdybych při interpelacích směl klást otázky na tazatele - jaké je to jiné řešení než dobrá, kvalitní ochrana vnější hranice? Prostě do té doby se asi nezbavíme situace regionálního jednání ve střední Evropě a budeme se bavit o tom, jakým způsobem a na jak dlouho tady ty kontroly budou, a budeme se bavit o tom, aby nebyly tak intenzivní, aby nezatěžovaly naše obyvatele, ale reálně postihovaly ilegální migraci.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, děkuji. A nyní prostor pro avizovaný doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, rád vám odpovím. Skutečně je to ochrana vnější hranice Schengenu, což byl názor Ana (ANO) po celou dobu a ten názor byl malinko upozaďován, nebyla mu věnována dostatečná pozornost. Tolerovali jsme to, že Frontex jenom monitoruje a nic tam nedělá, neziskovky vytahovaly ty lidi a podobně.

Neodpověděl jste mně, pane ministře, na otázku, kolik stojí ostraha slovensko-české hranice a slovensko-rakouské hranice za týden zhruba a proč v Evropě nežádáme o víc peněz, když s tím evidentně máme výrazně vyšší náklady, než je ta jejich pomoc, těch 60 milionů zhruba, cirka v korunách, takže tohleto by mě tam zajímalo.

A ještě jsem se chtěl na jednu věc zeptat, a tu jsem teď tedy, promiňte, opomněl. Je to otázka... (poslanec Mašek hledá ve svých podkladech) ... je to otázka, utekl mně čas... utekl mi čas.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to tak a závěrečná reakce pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: I když si to pan kolega Mašek nemyslí, tak já ho mám rád, takže když si vzpomene, tak mu po této interpelaci rád odpovím i mimo mikrofony.

Teď jenom k těm věcem, na které jste se ještě ptal. Konkrétní vyčíslení, já jsem si vzal na pomoc (Ministr Rakušan ukazuje plénu své podklady.) interpelaci číslo 41, hledal jsem ve svých materiálech, která se týká právě tohoto vyčíslení. Náklady na dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem do plánovaného 2. listopadu, tak je to zatím odsouhlaseno vládou, činí 53 409 101 korun. To je konkrétní odpověď na vaši otázku.

A pane kolego, ještě jednu věc. Teď nebudu vůbec rozporovat, že jste mluvili o ochraně vnější hranice, ale tak my o ní mluvíme také, úplně stejně. Mluvíme o ní úplně stejně na Evropské radě, my to prosazujeme a snažíme se prosadit ochranu vnější hranice tak, aby to bylo ve všech migračních dokumentech, které tady jsou. Lepší ochrana vnější hranice byla prioritou českého předsednictví, kdy my jsme nastartovali proces, my za našeho předsednictví, o výrazné posílení Frontexu, debatu o tom, jak by měla účast v misích Frontexu vypadat a podobně. To je přece vůle našeho předsednictví, takže tady v České republice, i když se občas mediálně kolem toho snažíme dělat mlhu, prostě ta shoda napříč politickým spektrem je. Je někdo v České republice, nějaká strana tady ve Sněmovně, jediná, která tady sedí, která by řekla, že se dá migrace v Evropě vyřešit jinak, než že se kvalitně bude hlídat vnější hranice? Takovou stranu tady nenajdete. Každá si tenhle výrok přivlastní a každá ho myslí vážně, protože v tom, co se děje, vidíme, že to jediná možnost je. Proto svoláváme setkání, které se právě na té vnější hranici Evropské unie bude konat, a politici nejrůznějších názorů, ať je to slovenský Fico, maďarský Orbán nebo český Fiala, se určitě shodnou, že ochrana vnější hranice je bezpodmínečnou nutností.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a přistoupíme k následující interpelaci pana poslance Radka Kotena, poté se připraví paní poslankyně Lenka Knechtová. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Jsem rád, že pan ministr je tady, a on je celkem tady často, naproti tomu ministr Jan Hamáček sem téměř nechodil, takže jsem tomu rád.

Já bych měl několik dotazů. Měl jsem takové dotazy, kam s nimi a co s nimi. Ono v podstatě ti policisté, pokud zadrží nelegální migranty na česko-slovenské hranici nebo v případě nějakého tranzitu přes Českou republiku, tak ten migrant dostane v podstatě příkaz, vezmou se otisky a pokračuje nějakým způsobem dál. Ale pokud je potom zadržen znovu a znovu, tak my tady máme takové to kolečko, kdy se tedy zjišťuje, jestli to je ten samý, nebo jestli to je jiný, a v podstatě se nám tady mohou hromadit ti migranti. A to samozřejmě, jak jsem tady poslouchal pana ministra, určitě to také není v jeho zájmu. Samozřejmě že ta ochrana by měla být na vnější hranici, na tom se skutečně shodneme napříč politickým spektrem. Ale bohužel, Evropská unie peníze z těch fondů směřuje právě nevládním neziskovým organizacím, které pracují přímo proti bezpečnosti Evropy, protože samozřejmě ty nevládní neziskové organizace plní úplně jiná zadání a ty migranty sem naopak dováží přes Středozemní moře.

Chtěl jsem se ještě zeptat krátce na ty peníze z Evropské unie, které dostáváme tedy na řešení migrace, a dále jsem se ještě dočetl, že z programu Ministerstva vnitra České republiky půjde 15,5 milionu korun na zlepšení zdravotní péče na Ukrajině, další na IT techniku a tak dále. Nicméně od Nezávislého odborového svazu Policie České republiky tady zase máme informace, že peníze celkově v systému Ministerstva vnitra chybí, takže jakým způsobem se to bude řešit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní bude mít slovo pan ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já to znám, ty dvě minuty, to je strašná doba a pak to bývá trochu od Šumavy k Tatrám, chápu. Pokusím se v rámci těch svých pěti minut vám odpovědět. Tentokrát budu více koukat do přípravy, protože budu číst, jak to vypadá i legislativně a jakým způsobem se bude postupovat. Omlouvám se, sáhnu ještě pro jednu věc. (Ministr Rakušan se otáčí do vládní lavice a bere si podklady.) Tak už to tady mám.

Návrat migrantů, kteří neoprávněně vstoupili na území Spolkové republiky Německo, ten probíhá na základě platné dohody mezi Českou republikou a vládou Spolkové republiky o takzvaných readmisích. Německá strana pro prokázání neoprávněného vstupu cizince na jejich území postupuje podle výše uvedené dohody, informuje českou stranu prostřednictvím žádosti o převzetí osoby, po odsouhlasení českou stranou je dohodnut čas a místo předání. To jsem uvedl jenom to, jak to funguje na německo-české hranici, ale stejně dobře to funguje, zaplaťpánbůh zatím, na česko-slovenské hranici. To znamená, nám se po určitém tlaku, ale už se k tomu nechci vracet, povedlo slovenskou stranu přesvědčit o tom, že readmise jsou nutné. Takže zatím mohu konstatovat, že návratová politika funguje.

Další věc, co cizinecká policie - a to mě pan kolega Lang potvrdí jako člověk z oboru - může v souladu s právními předpisy dělat. Pokud se jedná o osobu, která nemá oprávnění k pobytu na území České republiky, bude rozhodnuto o ukončení pobytu rozhodnutím o návratu. V případě, že se bude jednat o osobu, kterou lze navrátit do domovského státu, bude přistoupeno k jejímu zajištění do zařízení pro zajištění cizinců a realizaci návratu. V případě, že se bude jednat o osobu, kterou nelze navrátit do domovského státu, bude osobě vydán výjezdní příkaz k opuštění území České republiky, kde jsme se dohadovali na těch 7 dnech na bezpečnostním výboru po plodné diskusi, a zároveň bude osoba poučena, že v případě zájmu - což se u nás neděje, protože jsme tranzitní zemí, a my všichni říkáme: zaplaťpánbůh, jsme tranzitní zemí - může požádat o vízum za účelem strpení na území České republiky. Tak musí konat policista, který takovou osobu zajistí, to jsou možnosti, které my v současné době máme.

Jestli mám ještě čas, tak budu pokračovat. V rámci zařízení pro zajištění cizinců jsou prováděny úkony, vystavení náhradních cestovních dokladů k realizaci návratu cizince do domovského státu - pokud to tedy není stát, kam vracet nemůžeme, což je stát, který je například zastižen mezinárodně uznaným válečným konfliktem. V případě, že se bude jednat o cizince, kterého nelze navrátit do domovského státu, vydává se výjezdní příkaz s dobou platnosti 7 dnů.

A to je to, jakým způsobem policie v rámci platných zákonů může postupovat, a tady sami sebe nemusíme dostávat na nějakých logických kličkách a říkat si: Nojo, ale vždyť ono to nemusí fungovat, a podobně. Podívejme se na Slovensko a vidíme, že to úplně nefunguje, protože na Slovensku už teď ve chvíli, kdy my vracíme - vracíme v podstatě každého, kdo má jasný doklad o tom, že přišel ze Slovenska - v případě, že Maďarsko ty readmise nepřijímá, pak logicky dochází k tomu, že zůstávají na Slovensku a ten problém eskaluje. A proto já říkám, že jediným řešením tady není se zkoušet z toho, co bude, kdy bude, ale je tuhle situaci když ne celoevropsky, řešit středoevropsky. To znamená, že si sedneme všichni ministři vnitra, případně všichni premiéři a uděláme prostě nějakou dohodu o tom, že návratová politika v tomhle případě musí být respektována, aby z jedné země jako takové nevznikal prostě bazén, který se bude přeplňovat a plnit, což v současné době se nejvíce děje na Slovensku. A žádné zázračné řešení v téhleté chvíli nejsme schopni samozřejmě vymyslet, jenom znovu dodávám, žádosti o azyl jsou v České republice v jednotkách. Ti lidé tady nemají komunitu, ti lidé tady nechtějí zůstávat, nejsme cílovou zemí. Ten problém Německa a Rakouska je o poznání jiný, ale ať už Polsko, Slovensko či Česká republika jsou zemí tranzitní, takže zatím se nám ten problém samozřejmě daří řešit návratovou politikou. Na druhou stranu všichni víme, že když jedna část středoevropského prostoru prostě nefunguje a nebude reagovat, tak jsme v problémech.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplnění, prosím, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. V podstatě se tady bavíme o věci, která je samozřejmě sice řešitelná, ale ne tady úplně v České republice. Připadá mi to, že v podstatě Schengen je trošičku impotentní, protože vnější hranici nechrání a pravidlo Dublinu - první bezpečná země - se také nedodržuje. Takže my si tady dáváme ta readmisní kolečka, zatěžujeme naše příslušníky, zatěžujeme náš aparát, stojí to opravdu obrovské peníze, a já vám rozumím. Já vám rozumím, vás to asi také rozčiluje, protože děláme tady v podstatě zbytečnou práci - kdyby se hlídala ta vnější hranice, tak je to opravdu o něčem jiném.

Já bych tady ještě rád zmínil, že převaděči mění taktiku. Jezdím po D jedničce, jezdím po ostatních dálnicích, a tolik cizích zahraničních značek mimo dovolenou jsem v životě nezažil. Všechna auta, popřípadě dodávky, mají silně zatmavená skla a můžeme se jenom dohadovat, co jimi putuje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní s reakcí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já bych v mnohém souhlasil, pane kolego, ale možná ten akcent mezi námi a rozdíl - já i v případě, že se jedná o migranty, bych nikdy neřekl, co jimi putuje, ale kdo jimi putuje. Samozřejmě že ti lidé jsou vystaveni nějaké životní situaci, která není záviděníhodná, a samozřejmě my jako Evropa musíme umět migraci společným způsobem čelit.

Ale jedna poznámka k tomu, co jste říkal. Dublin, a máte pravdu, první bezpečná země, to je skutečně problém toho selhání, proto je nutné mít ve společném evropském řešení lepší návratovou politiku, která bude jasně a nově definována, a stejně tak vyžadovat, aby skutečně první bezpečná země respektovala i tu dohodu, anebo ji změňme, pokud je nefunkční.

Ale Schengen, tady máme ten sentiment odlišný. Já si myslím, že schengenský prostor jako takový je absolutně skvělá věc. Já jsem šťastný, že Schengen a volný pohyb mezi evropskými zeměmi je, a já to považuji jako člověk, který má Evropu, Evropskou unii rád, za jednu z největších vymožeností, která tady je, a mně je líto, že musíme v současné době zavádět kontroly na vnitřních hranicích. Můj sentiment Schengenu je pozitivní a já doufám, že díky společnému evropskému řešení, které krom jiného nese lepší ochranu vnější hranice, díky novým řešením, jako je třeba externalizace migračních procesů, dokážeme zajistit to, aby Schengen, který v současné době vypadá tak, jak vypadá, časem vypadal tak, jak mně osobně se líbí, to znamená otevřený evropský prostor.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a tímto se dostáváme k další interpelaci, tu přednese paní poslankyně Lenka Knechtová. Následně se může připravit pan poslanec Milan Feranec. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala na aktuální informace kolem financování platů a vůbec fungování asistentů pedagoga v našem základním školství. Asistenti pedagoga, jak jistě víte, se stali nedílnou a důležitou součástí tříd na našich základních školách a je potřeba si položit otázku, jakým způsobem bude dál zabezpečeno finanční zabezpečení jejich fungování. Jak Ministerstvo školství vytvoří nový stabilnější systém financování, ve kterém školy budou mít alespoň část asistenčních úvazků dlouhodobě jistých, protože je nebudou dostávat na doporučení poradenského zařízení, ale podle celkového počtu žáků nebo podle celkového počtu žáků se speciálními potřebami? Jak zajistíte, aby byl systém spravedlivý? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prostor pro reakci pana ministra. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku, protože míří k tématu, které v české veřejnosti není jednoduché. Je zřejmé, že česká i učitelská veřejnost je v názoru na společné vzdělávání poměrně polarizovaná. Já sám jsem se za to své nedlouhé působení v roli ministra školství i mezi učiteli a řediteli setkal s velmi protichůdnými názory na to, zda máme pokračovat ve společném vzdělávání v tom trendu, který tady probíhal od roku 2016. Setkal jsem se s názory, že se máme vrátit zpět, s názory velmi vyhraněnými, že máme pokračovat, a myslím si, že tady je nezbytné najít jakousi střízlivou pozici, která z hlediska mého názoru je prostě někde tam v pokračování trendu, který byl zahájen. Nelze se vrátit, ale je potřeba z hlediska financování a stability pozic prostě najít nějakou rovnováhu v systému. Ministerstvo školství proto připravilo, nebo začalo připravovat změnu způsobu financování, který dosud probíhal tak, že de facto o výdajích státního rozpočtu rozhodovala poradenská zařízení, a zároveň to vedlo k tomu, že ty pozice v školách byly vlastně velmi labilní a nebyly dlouhodobé. Cílem nové úpravy je tedy zajistit jednak transparentní a jednotný systém financování asistentů pedagoga v běžných třídách základních škol a školních družinách, zajistit adekvátní personální podporu, zakotvit pozici asistenta pedagoga v rámci školy a školní družiny a vlastně umožnit větší profesionalizaci těch pozic.

Musím říci, že to vyjednávání, které dosud probíhalo, se setkávalo s dvěma typy názorů - s přitakáním velké většiny aktérů a pak s obavou části veřejnosti, že nový systém bude příliš mechanický a že nebude obsahovat řešení pro situaci škol, kde objektivně bude potřeba těch pozic překračovat normativní výpočet. My jsme tomu věnovali velkou pozornost s kolegy ze školského výboru, diskutovali jsme to v rámci koalice musím říct velmi intenzivně a myslím si, že se blížíme podobě, která je rozumná, umožňuje i ošetřit výjimečné případy, kde ta potřeba překročí ten normativ. Tedy má být stanovena vlastně obdoba PHmaxu, PHAmax, tedy počet hodin asistenta, který je maximálně financován, a má tím být zajištěna jak individuální podpora žáků, tak zkvalitnění toho inkluzivního prostředí. Má dojít k větší stabilizaci a profesionalizaci těch pozic, protože školy budou moci uzavírat dlouhodobé smlouvy s těmi lidmi, sníží se administrativní zátěž a posílí se kompetence ředitele. Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude nastaven na základě několika parametrů, to je počet běžných tříd v základní škole, jejich průměrná naplněnost, počet žáků s třetím a vyšším stupněm podpůrných opatření, počet tříd prvních až třetích ročníků a počet účastníků se třetím a vyšším stupněm podpůrných opatření ve školní družině a na základě jednostupňového správního rozhodnutí bude moci Ministerstvo školství podle toho návrhu, který je teď projednáván, nebo jím zřízená a pověřená osoba zvýšit maximální počet hodin výuky zabezpečované asistentem. Toto zvýšení bude tedy každoročně posuzováno na základě žádosti té školy. To je opravný nástroj, který má korigovat ty situace, kde prostě objektivně nebude nastavený PHAmax stačit.

Projednávání ještě probíhá, ale myslím si, že se blížíme k fázi, kdy bude možné to pustit do širší diskuse. Věřím tomu, že to je opravdu krok správným směrem, že to bude stabilizovat systém. Nevede to k žádným škrtům, povede to zase v nějakém čase k nějaké stabilizaci počtu pracovních pozic - tedy nevracíme se zpátky, nerušíme ty pozice, ale po víceméně exponenciálním růstu od roku 2016 do toho vneseme nějaký strop, který bude odpovídat reálné situaci ve školách. A já zatím, když jsem ověřoval na školách, které jsem navštívil, situaci, většina škol se zřejmě do toho nastavení celkem bezpečně vejde.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Není zájem o doplňující otázku.

Přikročíme k následujícímu tématu. Svou interpelaci nyní přednese pan poslanec Milan Feranec. Není tady? (Jmenovaný ze svého místa: Já tu jsem, ale pan ministr tu není.) Pan ministr zde není, takže stahujete.

Nyní tedy se svou interpelací vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a připravit se může paní poslankyně Adámková. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní místopředsedkyně. Začnu hned meritem věci. Úřady práce mohou poskytovat dávku pomoci v hmotné nouzi, takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc lidem, kteří jsou v sociální nouzi a mohou dostat a potřebují peníze na kauci na nájemní bydlení. Často se jedná o klienty z azylových domů a v reálné praxi bohužel dochází k tomu, že sociální pracovníci, kteří se na mě právě často obracejí, narážejí na problém, že v každém městě je jiná tabulka, jiný interní předpis oprávněných nákladů na bydlení. Má to logiku, protože v každém městě je to trošku jinak, nicméně ta tabulka je neveřejná a sociální pracovníci, respektive klienti v Úřadu práce nemají možnost dopředu zjistit, jaká maximální možná částka je, do doby, dokud nepodají tu žádost samotnou. Jenomže to právě komplikuje situaci v tom smyslu, že oni podají žádost, pak se dozvědí, jaká je maximální částka, a pokud ta částka dejme tomu převyšuje normu danou v konkrétním městě, tak se pak stává, že jim není vyhověno, musí se hledat nové bydlení a je to takový trošku začarovaný kruh, protože jsou to klienti, kteří skutečně v těch azylových domech třeba už nemohou být, nebo je prostě žádoucí, aby šli do nájemního bydlení, do samostatného bydlení, a tohle jim dost značně komplikuje situaci. V některých případech mám zjištěno, že úřady práce komunikují, ta kontaktní pracoviště, a říkají to dopředu, a tím pádem je situace zjednodušená, ovšem v některých případech tomu tak není a skutečně se formálně dodržuje úřední postup v tom smyslu - podejte žádost a pak teprve se dozvíte, zdali na tu dávku dosáhnete, či nikoliv. Já si myslím, že to není úplně dobře a že by se ta praxe měla nějakým způsobem sjednotit, nějakým metodickým pokynem, aby k bariérám vstupu těch lidí do samostatného bydlení nedocházelo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů písemně, pan ministr je řádně omluven.

My se tímto dostáváme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Věra Adámková, a připravit se může pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, moje interpelace se týká rozvoje vědy a výzkumu v České republice. Vzhledem k tomu, že došlo ke krácení v této kapitole, samozřejmě tady je oprávněná obava pracujících v těchto vědeckých a výzkumných organizacích o další financování. Vzhledem k tomu, že tady paní ministryně není, samozřejmě nemohu zcela požadovat odpověď, doufám, že ji dostanu písemně, protože se jedná o to, jaký způsob, jaké trendy tedy má paní ministryně vymyšleny, že bychom mohli zachovat výzkum a vědu, které naopak se domnívá, že by měly být nějakým způsobem tedy kráceny, protože peníze pro všechny evidentně nejsou a obavy těchto pracovníků jsou naprosto oprávněné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Paní ministryně je omluvena a v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. Nyní následuje interpelace pana poslance Lubomíra Brože. Připravit se může pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, má interpelace směřuje na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy a chci se ho dotázat na záměry ohledně řešení dlouhodobě nevyhovující situace ve financování vysokého školství.

Vážený pane ministře, rád bych znal vaše stanovisko ohledně řešení trvající krize s platy vysokoškolských pedagogů. Minulý týden proběhla stávka některých univerzit a řady jejich zejména humanitních fakult. Akademici z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a některých fakult Univerzity Karlovy - filozofické, evangelické, teologické a humanitních studií - stávkovali celý den. Stávku podpořila též odborová rada Univerzity Karlovy.

Rozpočet školství na rok 2024 je prakticky stejný jako v letošním roce, přitom minimálně v posledním roce se velmi intenzivně ve veřejném prostoru i v odborných debatách dozvídáme, že platy univerzitních pedagogů jsou horší než platy učitelů na středních školách, kam tito často z univerzit utíkají. S extrémně nízkými platy se potýkají univerzitní profesoři, odborní asistenti i interní doktorandi. Stipendia pro interní doktorandy, tedy absolventy fakult, kteří se rozhodnou na univerzitě nadále setrvat v rámci svého Ph.D. studia a provádět výzkum, činí v základní výši 11 250 korun měsíčně, a přitom to mají většinou jako na hlavní pracovní úvazek. Chtěl bych se vás tedy, pane ministře, zeptat, jak budete tuto situaci řešit a co byste univerzitám v návaznosti na jejich stávku vzkázal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji pěkně a nyní pan ministr školství. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku. Začal bych tím, že nestávkovaly univerzity, žádná univerzita jako celek nestávkovala. Stávkovaly některé fakulty, to je velký rozdíl. Já jsem opakovaně jednal s rektory, žádný z nich nestávkoval.

Za druhé si dovolím několik čísel. Použiji čísla za první pololetí tohoto roku, aby byla zcela aktuální. Všichni si musíme být dobře vědomi toho, že v prvním pololetí jsou vždy platy a mzdy ve školství nižší, protože významnou část tvoří odměny rozdělované ke konci roku. Tedy v prvním pololetí tohoto roku činila průměrná mzda v České republice 42 000 korun. Průměrná mzda učitele v regionálním školství tvořila 46 000 korun, průměrná mzda vysokoškoláka 65 000 korun, průměrná mzda odborného asistenta na Univerzitě Karlově 53 500, na Masarykově univerzitě 56 000 a na Univerzitě Palackého 53 000. V případě docenta to bylo na Univerzitě Karlově 70 000, na Masarykově univerzitě 85 000 a na Univerzitě Palackého 70 000. V případě profesora to bylo na Univerzitě Karlově 90 000 korun měsíčně, na Masarykově univerzitě 121 000 korun měsíčně a na Univerzitě Palackého to bylo 97 000 korun měsíčně. Tak to pro ilustraci těch nízkých platů.

Ten problém existuje, existuje ovšem primárně ve vnitřních rozdílech na univerzitách a ty rozdíly jsou dány tím, že od devadesátých let vysokoškolský zákon vůbec nereguluje mzdovou politiku univerzit, nepředepisuje žádné mzdové tabulky, nepředepisuje žádné podíly toho, jaká část rozpočtu univerzit má být vyčleněna na mzdy. Žádná taková regulace není a podle mě je to dobře. Samozřejmě některé univerzity si v té situaci vedou lépe, některé hůře. Máme jeden systémový problém ve financování vysokého školství, a to jsou umělecké školy. Tam je ta situace opravdu vážná na všech. Jinde jde o rozdíly mezi některými fakultami, které nejsou vysvětlitelné ani humanitním a společenskovědním charakterem těch fakult, protože na Univerzitě Karlově nejlepší platy má Fakulta sociálních věd, která má významný oborový překryv třeba s Filozofickou fakultou. Ta situace opravdu není lehká. Je to výsledek velké decentralizace moci v personální oblasti, která je svěřena děkanům, a musím říct, že v celé situaci také sehrává negativní roli to, že na některých univerzitách nefunguje kolektivní vyjednávání. Musím říct, že jako rektor Masarykovy univerzity jsem vždy uzavíral korektně kolektivní smlouvu s odbory a měli jsme shodu o odměňování, které bylo nastaveno tak, aby tarif byl na všech fakultách stejný. Některé univerzity ve své pravomoci samosprávné se rozhodly nastavit tarify různě na fakultách. Tím vznikají nespravedlnosti.

Rozumím tomu, že část například odborných asistentů na některých univerzitách je rozhořčená, ale průměrná mzda podle mě svědčí - kterou jsem citoval - o tom, že problém není na úrovni celku, problém je v mechanismech rozdělování uvnitř, je do jisté míry i v nastavení podmínek různých grantových schémat. Ale na druhé straně jsou fakulty, které si vedou prostě mnohem lépe - a mnohem hůř.

Teď, co s tím? Já jsem včera měl čtyřhodinové jednání s předsednictvem České konference rektorů, kde jsme navázali už na jednání, která probíhají na pracovní úrovni. My jsme připraveni v rozpočtu vysokých škol nastavit motivační mechanismus, který by měl motivovat univerzity k tomu, a budou, aby snižovaly rozpětí mezi fakultami, pokud jsou některé z nich dole. Jsme na to připraveni vyčlenit i dodatečné prostředky, aby se mohly té nové metodice univerzity přizpůsobit. Myslím si, že tam jsme blízko ke shodě.

A teď k argumentu, který zaznívá i ze strany těch rozhořčených - to je argument, že dáváme v poměru k HDP dlouho, posledních deset let, málo z hlediska HDP. To je pravda empiricky. Poslední data máme za rok 2021, protože mezinárodní statistiky mají bohužel velké zpoždění. Jenom se zapomíná na to, že ty terciární systémy mají různou velikost. Jsou země, kde vstupuje na vysoké školy 70, 80 i více procent kohorty maturantů, Česká republika je někde na 50 %. (Předsedající: Čas!) A tam je dobře vidět (Předsedající: Čas, prosím!), když to přepočtete na hlavu, že vydáváme (Předsedající: Pane ministře, bude možnost reagovat.) na jedno studium průměrnou částku v Evropské unii, větší než Německo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Když tak by to bylo možné skrze doplňující dotaz.

Dobře, přistoupíme k další interpelaci. Co se týče pořadí, nyní tedy vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a poté se připraví pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já i přesto, že pan ministr tady není, toho využiji, protože se ukázalo, že ty interpelace mají nějaký pozitivní efekt. Já je využívám k tomu, abych připomněl ministrům některé věci a sliby, které jsme si tady řekli. Minule díky tomu jsme rozhýbali milostivý podzim s ministrem zdravotnictví a já díky té interpelaci jsem se dozvěděl, kde to zahnízdilo.

A teď vlastně budu dělat úplně totéž. Jedná se, jak název Kompetence ČTÚ ve vztahu k pozměňovacímu návrhu PN - to není Patrik Nacher, to je pozměňovací návrh. O co jde? Jde o novelu zákona o elektronických komunikacích a o to, co jsme se dohodli a MPO přislíbilo, že připraví takový komplexnější návrh, který vyústí v to, aby všechny služby, které spotřebitel vidí na faktuře, to jsou služby třetích stran, aby to řešil ČTÚ, aby ty spory z toho řešil ČTÚ. Dneska praxe je taková, že některé věci ve vyúčtování řeší ČTÚ a u některých se musíte obrátit na soud, u některých dokonce na Čoiku. To znamená, naše snaha je, aby vlastně tam, kde to jenom trochu jde, aby ty všechny spory řešil Český telekomunikační úřad, a k tomu je potřeba změnit tento zákon.

Takže já jsem se chtěl zeptat pana ministra, v jaké fázi je ta novela a ten příslib, že do Poslanecké sněmovny obratem pošle tuhle změnu, která má zapříčinit, že všechny ty věci, které vy vidíte ve fakturách od mobilního operátora, bude řešit ČTÚ. Já si rád počkám na písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a ano, písemná odpověď přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů, neboť pan ministr je řádně omluven.

A nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang se svou interpelací, připraví se poté pan poslanec Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Tak, pane ministře, tentokrát si myslím, že to je čistě politická věc. Já jsem vás interpeloval ve věci občanských zaměstnanců Policie České republiky nebo obecně občanských zaměstnanců bezpečnostních sborů. Moje otázka je, konkrétně tedy k policii, protože jste ministr vnitra: přesuny občanských zaměstnanců policie do Policie České republiky. Zajímá mě, jak to budou absolvovat ti občanští zaměstnanci, kteří přejdou, protože jako policista musíte absolvovat základní odbornou přípravu, ta je dvanáctiměsíční a není distančně. Bude to tedy formou distančních nějakých kurzů? Pakliže to nebudou distanční kurzy, tak jakým způsobem? Protože vlastně ten člověk na ten útvar nastoupí a okamžitě odejde do policejní školy.

A chtěl jsem se zeptat v té souvislosti, když jsme dostali návrh státního rozpočtu, tak my tam hovoříme o tom, že máme určitý počet občanských zaměstnanců, je to 9 143 tabulkových míst, vy tam říkáte, že budete snižovat o 362 míst a úspora pro státní rozpočet, poslouchejte občané, je 74 657 000 korun. Ostraha státní hranice československé v loňském období, kdy to bylo nějaké to období, které jsme museli zavést, stála víc jak 300 milionů korun a do toho 1. listopadu teď jsme se dozvěděli od vás, že vlastně ostraha těch našich hranic, a to všechno souvisí s tím, jak jsem říkal předtím, s tou liniovou službou, protože tam jezdí policisté více na přesčasy z těch jiných služeb, bude stát 53 milionů korun. Takže my tady za celý rok ušetříme ze státního rozpočtu 74 milionů korun a jenom do 1. 11. investujeme 53 milionů korun, které vlastně potom skončí. Když to opatření skončí, tak ty peníze se zaplatí a jsou pryč. My si destruujeme vlastně takový ten pomocný personál v policii vlastně za 74 milionů.

Stojí vám to za to, pane ministře? Nemohl jste více zabojovat jako první místopředseda této vlády o těch 74 milionů korun, což vlastně jsou drobné, jak to říká často pan Stanjura, že to je pod rozlišovací schopnost bilionového rozpočtu? To je moje otázka, pak ještě položím doplňující. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní je prostor pro pana ministra vnitra Víta Rakušana. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, znovu, tady zaznívaly včera věty - neříkám teď, že od vás, prosím, komentuji celé dění v Poslanecké sněmovně: vy berete občanské zaměstnance, takhle je vezmete a přesunete je do služebního poměru. To prostě opravdu není pravda. Pokud se zaměříme na to, jaký ten počet je, bude se ho účastnit cirka jedna pětina, jedna pětina z celkového počtu 750 rušených míst. To opravdu neznamená, že vezmeme všechny ty, kteří byli jako občanští zaměstnanci, a stanou se z nich policisté v uniformách s průkazkou, odznakem a podobně. Prostě to tak není. Ale zároveň všechny bezpečnostní sbory nabízejí svým nejlepším zaměstnancům, kvalitním zaměstnancům, možnost nástupu do služebního poměru, A vy sám víte, že k tomu nedochází jenom teď v souvislosti s rušením míst občanských zaměstnanců, ale docházelo k tomu a je to i statisticky doložitelné ve sborech, kdy byl i stávající počet občanských zaměstnanců, to znamená, že si i mezi občanskými zaměstnanci vytipovávali policisté, jejich nadřízení, kvalitní policisty, kteří případně potom přešli do poměru služebního. Ale znovu - je to jedna pětina z celkového počtu asi 750 rušených nebo krácených pracovních úvazků.

Odpověď konkrétní: zájemci, kteří splní podmínky přijímacího řízení a jsou přijati do služebního poměru, musí pro splnění kvalifikačního předpokladu absolvovat základní odbornou přípravu, tak zvanou zopku. S ohledem na budoucí zařazení policisty je možné využít několik typů takové základní odborné přípravy s hlavním rozdělením pro přímý nebo nepřímý výkon. U policistů v přímém výkonu je od 1. 12. 2023 připraven a realizován vzdělávací program, který probíhá prezenční formou v délce osmi měsíců. Nástup nových policistů do základní odborné přípravy probíhá v pravidelných intervalech vždy v nástupních měsících březen, červen, září a prosinec každého roku. Ta vzdělávací zařízení znáte: Praha, Brno, Holešov, Jihlava. U policistů v nepřímém výkonu je realizován vzdělávací program základní odborné přípravy příslušníků Policie České republiky společné minimum bez specifikace v délce čtyř týdnů, to znamená 130 vyučovacích hodin. Ten je možné absolvovat i v kombinované formě za využití policejního e-learningového vzdělávacího systému. Obě tyto formy jsou policií standardně využívány a v tomto vzdělávacím programu lze v jedné třídě proškolit najednou až 50 nových policistů. Souběžně je možné otevřít i několik tříd najednou. Takže se tady nabízí i tato alternativní forma přípravy.

Samozřejmě, pokud ten člověk - a on se rozhodl dobrovolně - chce přejít do služebního poměru, tak přece počítá s tím, že tímto procesem musí projít. To je přece jeho dobrovolné svobodné rozhodnutí, jestli chce do služebního poměru, nebo nikoliv. Pokud je to člověk, který se v policejním prostředí, byť na místě občanského zaměstnance, pohyboval, tak ho jistě nepřekvapí, že toto je podmínka. Samozřejmě že ten člověk - a není to nějaký automatický transport lidí z úřednické pozice, z občanského zaměstnance do člověka ve služebním poměru - musí projít všemi testy své způsobilosti k výkonu práce policisty. To znamená, logicky nejenom odbornou přípravou, ale i psychologickými a fyzickými testy, a stane se z něj prostě úplně normální policista, který splní podmínky, které jsou pro vstup do této náročné profese dány.

Vaše otázka: no, úsporná opatření se týkala všech a my jsme k tomu přistupovali tím způsobem, abychom nemuseli sahat především na místa lidí ve služebním poměru - to znamená policistů a hasičů v uniformách. Tak jsme nastavili i systém práce, aby byl pro policii výhodný, aby policie byla životaschopná a chránila naše bezpečí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec se svým doplněním, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Já s vámi prostě nemohu souhlasit, mě jste prostě neuspokojil, ale to je věcí opravdu další diskuse, ne tady těch interpelací. Chtěl bych říci, že vždycky v policii to byl spíše policista - jednosměrně občanský zaměstnanec, vysloužilý policista tam nastupoval, nikdy jsem nezažil, že by to bylo obráceně. Víte proč? Protože v době minulé, i jiných pravicových vlád, to vesměs bylo atraktivní zaměstnání pro policisty. My jsme se teď dostali do stavu tím, že vlastně nenavyšujeme platy, ani v příštím roce jste je nevybojoval, přestože jste sliboval, že se dostaneme na 120 % nějakého průměru hrubé domácí mzdy ve společnosti, kde se to zastavuje, takže tam prostě nikdo nechce k té policii, a musíme si říci jasně, proč třeba chtějí mladí lidé k armádě více než k policii. Takže mě tohleto neuspokojilo a takovýmto způsobem to prostě opravdu nefungovalo. Vždycky ten policista šel spíše dělat občanského zaměstnance. To, že občanský zaměstnanec jde dělat policistu... Jasně jste mi tady řekl, že když půjde do přímého výkonu služby, musí absolvovat tu klasickou zopku, byla 12, teď je 8 (měsíců). Nevím úplně přesně, už jsem trošku delší dobu pryč. Samozřejmě, ten nepřímý výkon je tam také možný, ale prostě je to politická věc. Nevybojoval jste peníze pro policisty. 74 miliony korun vám za to prostě... (Předsedající: Pane poslanče, prosím...)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, prosím, musím měřit všem stejně. Děkuji.

Nyní možnost doplňující reakce pro pana ministra, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Určitě reagovat budu. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, tady se ale dopouštíte jednoho trochu nefér argumentu. Podívejte se, tam nebyl žádný rozdíl za vaší vlády a teď. Vím, přijde argument, nebylo to hnutí ANO, ale náš koaliční partner, byť jste taky chvilku... (Poslanec Lang reaguje, že se jednalo o ČSSD.) Ano, tak dobře, nás tady také oslovujete jako vládu, jako celek, jako ty, kteří jsou zodpovědní za správu té země. To jste vy byli taky a měli jste premiéra. Tenhle argument už tady opravdu nehodlám poslouchat. Ale pokud se podíváte, za vaší vlády se výrazně lépe dařila náborovost u hasičů než u policistů. U hasičů jsme naplnili všechna tabulková místa, a to - poprvé mimochodem v historii - v loňském roce. Tak si prostě přiznejme - a vy jako bývalý policista byste to měl říkat jako první - že je to přece i tím, co ta profese obnáší. Obě dvě jsou nebezpečné, v obou dvou přísaháte na to, že položíte svůj život za druhé, to je společné, v obou dvou těch profesích to reálně hrozí a bohužel se to i stává. Ale prostě přece jenom policie je vždycky vnímána trochu jako represivní složka a má to v sobě ten rozměr, že kromě toho, že chráníte bezpečí, vstupujete i do nějaké mnohem negativnější konfrontace s občany, než je to například v případě hasičské nebo i vojenské profese.

Neříkejte věc, která prostě není pravdivá. Nábory se nám ve srovnání s loňským rokem daří, naopak máme nárůst policistů v absolutních číslech 235. Už jsem to tady uváděl. Co já říkám - a říkám to znovu: policisté budou mít stejné platy jako v letošním roce a já doufám, že nárůst v roce 2025 tady bude. V letošním roce dostali policisté a hasiči tak, jak jsme slíbili, přidáno na tarifech 10 %.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času.

Pokračujeme k další interpelaci pana poslance Vladimíra Zlínského. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já bych se chtěl dotknout problematiky, kterou považuji za nesmírně závažnou a dynamicky se rozvíjející, bohužel negativně. Na toto téma jsem pořádal na půdě Parlamentu i seminář, jmenoval se Psychopatologie mládeže.

Zajímavé je, že po tom semináři jsem trošku rozvlnil vodu veřejného mínění a začaly se objevovat v masmédiích hlavního proudu mnohé články, které zmiňují tuto problematiku. Jeden z těch článků - mám pocit, že to bylo na iDNES - zmínil, že 40 % žáků devátých tříd trpí středně těžkou nebo těžkou poruchou, depresí a úzkostí. Dále v dnešním tisku jsem si našel další důležitou informaci, že 33 států Spojených států amerických podalo na společnost Meta, což je mateřská společnost Facebooku a Instagramu, žalobu z důvodu vzniku závislostí u dětí a mladistvých na digitálních technologiích za účelem jejich zisku. Je to pravděpodobně odpověď na otázku, proč se u našich dětí objevují tyto - já už to řeknu na rovinu - psychiatrické problémy.

Chtěl bych se vás zeptat jako zástupce Ministerstva zdravotnictví - ono se to samozřejmě netýká jenom Ministerstva zdravotnictví, týká se to i školství a dalších oblastí - jaká budou opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví v této záležitosti, to znamená, jestli se tím míní vláda a Ministerstvo zdravotnictví nějak zabývat, anebo tuto záležitost považuje za nehodnou jejich zájmu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Opět souhlasím, máte naprostou pravdu. Tady je potřeba si říct, že my pokračujeme v reformě psychiatrické péče, která byla dobře nastartována, ale měla samozřejmě některá úskalí. Jedno z nich bylo vlastně - a tady není viník - že si na počátku reformy ne úplně všichni uvědomili, že na konci bude potřeba podstatně více lékařů a že ti lékaři se musí paralelně s reformou vychovávat.

Druhý problém byl, že se nám objevila nová vlna pacientů, především adolescentních pacientů, s různými psychickými problémy po covidu, způsobenými nejenom tím onemocněním, ale způsobenými izolací a řadou dalších věcí tím, že vlastně byli vytrženi z toho standardního života, zavřené školy, všechno tohle, a třetí vlna se pak objevila v souvislosti s válečnými konflikty, které jsou na Ukrajině.

Počet dětí a adolescentů ošetřených psychiatry pro děti a dorost a psychiatry pro dospělé postupně narůstá. V roce 2022 bylo ošetřeno 63 000 akutních hospitalizací, bylo ukončeno 31 000 a počet ukončených dlouhodobých hospitalizací byl 540. Z toho je vidět, že především akutní problematika je naprosto dramatická, což je téměř stejný počet jako v roce 2021. Na webu ÚZISu teď vydáváme naprosto přesné a podrobné statistiky.

Počet dětských a dorostových psychiatrů se zvyšuje jenom mírně. Vypsali jsme dotační titul a v příštím roce ho výrazně posílíme na rezidenční místa u dětských psychiatrů. Ale tady bych chtěl říct jedno "ale", a opravdu ten prostor bohužel není dostatečně dlouhý, abych to mohl podrobně rozebrat. To "ale" spočívá v tom, že jsme vlastně zaspali ve výchově dětských psychiatrů dlouhodobě v České republice, takže jich máme tuším 158 a z nich část je seniorního věku, takže je obtížné někdy školit. Proto jsem požádal výbor psychiatrické společnosti, pozval jsem si ho na ministerstvo. Pana profesora Kašpárka jsem požádal, ať výbor zváží, zda neudělat jakousi skupinu, která nemusí být s atestací z dětské psychiatrie, která se zaměří na adolescenty. Vy jste to velmi dobře definoval, ten problém jsou děti, mladí lidé od 14 řekněme do 18 let. V časnějším věku jde pravděpodobně o holčičky, o něco později chlapce, a u nich pak můžeme budovat trošku jiným způsobem i lůžka, nepotřebují stejný systém jako řekněme malé děti staré jeden, dva, tři roky. Tím pádem jsem požádal, jestli bychom nemohli i v rámci teď těch dotačních titulů, které jsme spustili, zvlášť definovat lůžka pro dorostence, byť ten obor už dneska neexistuje. To se shledalo s pozitivním ohlasem ve výboru psychiatrické společnosti a teď výbor chystá i nějakou metodiku a standardy.

Současně jsme řekli, že posílíme kurzy pro lékaře, kteří mají zájem se věnovat psychologii, a to se také povedlo, kurzy jsou spuštěny a prostupnost je tam vysoká. Konečně je potřeba poděkovat šéfovi Asociace klinických psychologů, panu magistrovi, který vlastně poprvé dal dohromady všechny obory, které se zabývají psychoterapií, přitom mají různé vzdělání, dal je dohromady a vytvořil společné stanovisko s tím, že teď leží na Ministerstvu práce, MPO, požadavek na chráněnou profesi psychoterapeut, kde by mohli vstupovat různě kvalifikovaní odborníci, ale pod jasným tím...

Samozřejmě jsme udělali ještě jeden krok. Hned, jak jsem nastoupil, jsem zrušil to, že měla být zrušena psychiatrická léčebna v Opařanech. To by byl velký problém a psychiatrická léčebna v Opařanech je naopak podporována. Investovali jsme poměrně velké peníze do budování nových lůžek, to se daří. Daří se to úspěšně, a to jak u státních, tak soukromých, tak u přímo řízených, tak u krajských zřizovatelů, a budeme v tom pokračovat.

Snahou ministerstva je tedy zvýšit počet psychiatrů, protože to je to úzké hrdlo, a začít diskutovat o tom, jestli opravdu musí být školitel dětského psychiatra jenom dětský psychiatr a jestli třeba nestačí, aby byl k dispozici pro nějaké konzultace. Zvýšit školicí kapacity touto cestou by se mohlo podařit. Zájem o dětskou psychiatrii je velký a spolek mladých lékařů tuším referoval teď na konferenci, která proběhla tento týden v Brně, byla dvoudenní a věnovala se právě vzdělávání, že zájem o dětskou psychiatrii je, ale kritizovali to, že se na lékařských fakultách mladí studenti nesetkávají s tímto oborem a nejsou dostatečně informováni o zajímavosti tohoto oboru. A tam jsme se dohodli, že i toto se lehce změní a ve spolupráci s psychiatrickou společností a příslušnými klinikami upraví. A pokud bude prostor, budu pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a prostor jistě bude, protože pan poslanec položí doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, já jsem to myslel poněkud jinak. Jsem přesvědčen o tom, s mnoha jinými experty, že důvodem psychiatrických onemocnění mládeže je právě závislost na digitálních technologiích, potažmo na softwaru, na sociálních sítích a na hrách, takže mě by zajímalo, jakým způsobem se k tomu postaví Ministerstvo zdravotnictví a vláda, jakým způsobem to bude nechci říkat ovlivňovat nějakou PR kampaní, bude vysvětlovat rodičům, že děti mohou být na sítích pouze nějakou omezenou dobu, a také by mě zajímalo, jestli se uvažuje o nějaké regulaci těch digitálních platforem, protože ony využívají vlastně umělé inteligence k individualizovanému působení na nás všechny, hlavně na děti, kde jim podstrkují obsah, který udrží co nejdéle jejich pozornost, což je kontraproduktivní. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: To je komplexní otázka spíš na šest dalších ministrů. Co se regulace týče, to bezesporu není dotaz na ministra zdravotnictví, protože ten není ten regulátor, a bezesporu ta výchova a tak dále se týká i dalších. I proto, a tady s tím začali už moji předchůdci, já v tom pokračuji a vzal jsem si to pod sebe jako vicepremiér, je Rada pro reformu psychiatrické péče, která je teď přímo pod Ministerstvem zdravotnictví, tak stavěná, že jsou v ní zastoupeni nejenom řekněme zástupci pacientů, zástupci odborníků, ale jsou tam zástupci i Ministerstva školství a dalších rezortů, a právě tato témata jsme na této půdě diskutovali, a především z Ministerstva školství panu ministru Bekovi bych chtěl za jeho zástupce, který tam je - a on to velmi podpořil - moc poděkovat, ale i z dalších rezortů přichází nějaké návrhy, které, pokud vím, v současné době ta rada projednává, a předpokládám, že budou v příštím roce přetaveny do nějakých konkrétních doporučení.

On ten problém je velmi komplexní, velmi hluboký, vy to víte stejně dobře jako já, a nemá jednoduché řešení. Nemá jednoduché řešení! Já bych chtěl zmínit věc, která tady sice zaznívá v různých interpelacích a vystoupeních koaličních i opozičních poslanců, ale to je nabídnout alternativu. Ta alternativa je pohyb v přírodě, ta alternativa je sport, ta alternativa jsou sportovní aktivity. A i to je důvod - a teď se podívejte na ten oslí můstek, který provádím, a omlouvám se za to - proč chci v příštím roce předložit Sněmovně velmi rozsáhlou novelu zákona o zdravotním pojištění, kde bych chtěl, aby byly individuální účty, kde můžou aspoň částečně využívat peníze pro děti na různé pohybové aktivity ti, kteří jsou řekněme finančně na tom hůře, mohou je využívat z těchto individuálních účtů a budou zvýhodněni, pokud opravdu se budou snažit o to, aby zdravý způsob života (Předsedající: Čas!) v tomto směru se posunoval. A mohl bych pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Následující interpelaci přednese pan poslanec Stanislav Berkovec, poté se připraví pan poslanec Lubomír Brož. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené dámy kolegyně, vážení pánové kolegové, přeju vám pěkný podvečer. Vážený pane ministře, obracím se na vás nejen jako poslanec, ale také jako zastupitel královského města Slaný - do naší správní působnosti spadá 52 obcí - ale také jako bývalý novinář, i když už aktivně nepůsobím, ale jako člen mediálního výboru tuto oblast sleduji.

Kromě narůstajících podnětů občanů a následné zpětné vazby jsem velmi znepokojen pochopitelně stále trvajícím chronickým nedostatkem léků, ale také tím, že z vašich vystoupení jasně vyznívá podpora velkých řetězců lékáren, dokonce jen některých. Víte, ve filmové branži se tomu říká product placement, tedy cílená propagace produktů v audiovizuální podobě, a v soukromých televizích se za to v případě těch specializovaných pořadů nebo seriálů tvrdě platí - mohu dodat ceníky. Pochopitelně že nechci naznačovat, že by vás snad některé tyto řetězce uplácely, já bych rád jen vyjádřil silné znepokojení malých lékáren a stejný dojem na mě dělá i propagace automatů na léky, které jsou samozřejmě vždy v provozu a nejsou vázány na žádnou otvírací dobu, ale vždycky jsou vázány na velké firmy nebo korporace a konkurenčně pochopitelně znevýhodňují malé lékárny.

Jinak ještě bych chtěl doplnit, co to je vlastně přesně product placement. V České republice byl až do 17. srpna roku 2009 zakázán, avšak je stále všeobecně tolerován.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní odpověď pana ministra zdravotnictví a vicepremiéra Vlastimila Válka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já, vaším prostřednictvím, pane poslanče, rozumím tomu, co říkáte, ale málokdo se dneska tak hluboce mýlil jako vy. Málokdo se dneska tak hluboce mýlil jako vy! Já jsem v jednom jediném pořadu informoval o veřejně známé věci, kde který lék je k dispozici, to si každý může dohledat na internetu. Není to žádné propagování ničeho. Já jsem prostě informoval o tom, že mně nesmírně vadí - nesmírně vadí! - že distributoři, místo aby dodávali plošně do všech lékáren, dodávají do řetězců, které jsou s nimi přejmenovány, a jmenoval jsem je. A jsem rád, že jsem to udělal, protože se ledy začaly hýbat - ne moc, ale začaly. Ministerstvo zdravotnictví v předložené novele zákona o léčivech - a to vy víte, protože jste ji bezesporu studoval, sněmovní tisk číslo 476 - navrhuje zakotvit pro distributory zákaz zvýhodňování konkrétních lékáren při objednávání léčivých přípravků. Naopak je tam povinnost dodávat ten lék do všech lékáren, i do těch malých. Pro mě partnerem v tom jednání je Česká lékárenská komora nebo farmaceutická komora a její vedení. Prezident této komory a vedení se na tomto zákoně velmi intenzivně podílí.

Komplexní pozměňovací návrh vládní koalice, ale i některé pozměňovací návrhy opozičních poslanců, které jsem podpořil na zdravotním výboru, toto dále posilují. Výsledek je, že umožňujeme předpisujícímu lékaři pacientovi zjistit, ve které konkrétní lékárně léčivý přípravek s příznakem omezená dostupnost - kde je dostupný tento přípravek, a současně dá lékárnám možnost zjistit, který distributor má léčivý přípravek reálně na skladě. Tedy uvidí všechny přípravky s omezenou dostupností a nebude moct distributor říct: My ho nemáme - nikoliv pouze ty, které lékárnám distributor ukazuje v systému, protože to je velký problém.

O pozměňovacím návrhu týkajícím se výdejních boxů na léčiva se bude referovat v třetím čtení. Já tento pozměňovací návrh nepodpořil. Na zdravotním výboru k němu byla diskuse a předpokládám, že ta diskuse bude probíhat. Já si úplně nemyslím, že v místě, kde se nemůže pacient dostat k léku, je obecně špatné mít možnost nějakého výdejního automatu pro tento lék. Teď řeknu extrémní případ, představme si horskou chatu. Na druhé straně by to musely být ty stejné léky, které jsou volně prodejné, řekněme na benzinových pumpách. Tak je potřeba o tom diskutovat.

Všechno má svoje plusy nebo minusy, ale co vím naprosto jistě: zákon, kterým jsem předložil v Poslanecké sněmovně, ani omylem nepomáhá velkým řetězcům a je zcela a pouze na straně malých lékáren. Ta situace je samozřejmě velmi složitá a komplikovaná. Podívejme se do historie. Pro mě byla velká chyba po revoluci, kdy se tehdejší vedení komory rozhodlo, že nepůjde cestou kódů, což řada odborných společností udělala, ale že půjde cestou marží. To podle mě nebyla šťastná cesta a vedlo to k tomu, že od revoluce tady zaniklo několik tisíc lékáren. Pokud si dobře pamatuji, po revoluci jsme měli téměř 10 000 lékáren a právě toto chybné rozhodnutí tehdejšího vedení vedlo k tomu, že se snížil počet lékáren na současný počet 2 200 tuším. Já nechci, aby končily další lékárny.

Ale zase, řekněme si popravdě, občan má dneska elektronický recept. Proč - ano, můj předchůdce Vojtěch Adam, a to je potřeba mu poděkovat - prosadil elektronický recept a proč jsme pro něj všichni hlasovali? No proto, aby občan dostal recept domů. Na co mu ten recept je, když pak musí jet někam pro lék? Jenže obcí, kde občan dostává elektronický recept domů, je dramaticky víc než lékáren. My vlastně tímto zvýhodňujeme ty, kteří bydlí tam, kde je lékárna, ale těm, co bydlí tam, kde lékárna není, těm je tady toto na nic. Pak je samozřejmě problém také to, že elektronický recept může dostat v sobotu, v neděli, a na co mu je ten recept, když nemá v dosahu otevřenou lékárnu? Tedy ty reformy a změny, které děláme, samozřejmě že musí být korektní a solidní pro profese, pro malé lékárny, ale pořád si musíme uvědomit, že to klíčové je pacient, to klíčové je ten, který ten lék potřebuje.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, a nyní tedy přistupujeme k následující interpelaci pana poslance Lubomíra Brože, připravit se může pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se obracím na ministra zahraničí ve věci systému DROZD. Vážený pane ministře, obrací se na mě občané České republiky, kteří se dobrovolně a v dobré víře zaregistrovali do systému DROZD, tedy Dobrovolné registrace občanů při cestách do zahraničí, avšak jejich zkušenosti s tímto systémem jsou doslova tristní. Mám tady jeden příklad průvodkyně, která jela s dětmi do Paříže, z důvodu teroristické hrozby zaregistrovala všechny do systému DROZD. V centru Paříže chaos, vojáci, policisté, ale jakékoliv aktuální informace na stránkách ambasády či Ministerstva zahraničních věcí nenašla. Taktéž nulové zprávy ze systému DROZD. Všichni tedy zůstali závislí na informacích od tamní policie a z místních médií. Když se všichni vrátili domů, přišla SMS, že Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje na evakuaci památek. To bylo dva dny po jejich zážitku z evakuace ve Versailles a sedm dnů po vyhlášení pohotovostního stavu v Paříži, tedy absolutně bezpředmětná zpráva, která byla završena ještě tím, že stejný den jim přišel e-mail z DROZDu: Vítejte zpět. Stejná situace se stala po útoku v Izraeli, pokud vím, byla tam velmi nulová informovanost a chaos.

Vzhledem k tomu, že neustále vyzýváte občany, kteří plánují cestu do zahraničí, aby se registrovali do toho systému, ptám se, kdy bude tento systém funkční a reálně tak bude registrace v tomto systému účelná? Budou se výhledově prostřednictvím systému varovat naši občané v zahraničí při případných hrozbách? Systém o tom mluví, že má varovat před případným hrozícím nebezpečím plynoucí z přírodních katastrof, bezpečnostních incidentů a hrozeb i sociálních nepokojů. Tak se to píše na webových stránkách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní pan ministr zahraničních věcí pan Lipavský. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, děkuji za váš zájem o systém DROZD. Chtěl bych říct, že ten existuje již od roku 2010 a využívá ho čím dál tím větší množství českých občanů při cestách do zahraničí, a je možná potřeba si trošku vysvětlit, jaké jsou možnosti českého státu a také jaké jsou možnosti toho, co lze dosáhnout. Vy jste použil slovo tristní. Podle mě to není spravedlivé hodnocení a já se vám pokusím vysvětlit, proč to není z vaší strany spravedlivé hodnocení.

V situaci, kdy se ve světě odehraje událost, ať už lidského původu, nebo přírodního původu, nějaká katastrofa, teroristický útok, samozřejmě těch prvotních informací je relativně málo a v ten moment asi každého z nás napadne, že ty hlavní a nejdůležitější informace mají místní úřady, stejně tak jako řekněme spolehlivější média. To znamená, tam potom je na každém cestovateli, aby nesl odpovědnost toho, že cestuje do zahraničí. A my, když komunikujeme DROZD, tak to především komunikujeme skrze tu odpovědnost. Jako si uděláte cestovní pojištění, jako máte třeba peníze a nenecháte si ukrást cestovní doklad, tak je dobré také být zaregistrován v databázi DROZD, protože v ten moment český stát získává informaci o tom, že se občan nachází v nějaké zemi, nachází se v nějaké lokalitě, a my můžeme vědět, jestli tam máme občanů sto, dvě stě, pět set, na jak dlouho, máme na ně kontaktní údaje, máme na ně e-mail a telefon. Takže není to o tom, že by DROZDem chodilo on-line zpravodajství ke každé události okamžitě. Je možné, že v určitých případech to jednotlivci vnímali, že ty zprávy nejdou dostatečně rychlé, nicméně my se snažíme - Ministerstvo zahraničních věcí a konzulární pracovníci jsou opravdu svědomití a myslím si, že to je agenda, která je naprosto nepolitická, protože se jedná o agendu pomoci českým občanům v zahraničí.

Já bych ještě si dovolil využít prostoru, abych popsal čísla. Tak nám se za letošní rok zaregistrovalo 176 000 cestujících, odeslali jsme 56 000 SMS a 21 000 e-mailů a země, kde to bylo nejvíce využíváno, je Řecko, Turecko, Egypt, Itálie, Chorvatsko, Španělsko, Spojené království, Tunisko, USA, Francie - logicky tam, kam cestující naši lidé.

Stejně tak platí, že v některých případech může třeba komunikace s těmi lidmi proběhnout i skrze telefon napřímo, protože prostě víme, že tam jsou, a to, co se děje, když se stane nějaká závažná katastrofa, ať už to byl Rhodos, ty požáry, nebo bohužel teď ty strašlivé útoky v Izraeli, tak vlastně velká část lidí se nám zaregistruje až poté, co se ta akce stane, takže my ten systém trochu vylepšujeme, aby, pokud se nám začnou registrovat lidé v průběhu těch událostí - já nevím, ráno odejde zpráva, vy si to zaregistrujete odpoledne, tak my odpoledne neposíláme další e-mail, třeba jde až další den, aby i těmto lidem přišla nějaká aktualizace. Stejně tak při těch registracích byly drobné chyby například při vyplňování telefonního čísla, ta jsme snad provždycky vyřešili tím, že jsme tam doplnili nějaké další ochrany.

Vy se ptáte, kdy bude plně funkční, já říkám, že ho průběžně zlepšujeme. Vnímáme tu zpětnou vazbu, to je určitě správně. Naštěstí těch katastrof se neděje tolik, takže letos jsme měli dvě nějaká závažnější cvičení řekněme, kdy tam byl větší počet osob v tom zahrnutý. U Rhodu to zvládly odvézt cestovní kanceláře tak, jak to měly nasmlouvané, v případě Izraele proběhly repatriace.

Aplikace dneska funguje ve webovém rozhraní a já věřím, že příští rok budu schopen představit i ve spolupráci s Digitální agenturou pana vicepremiéra Bartoše i verzi do mobilního telefonu tak, aby, řekněme, používání bylo ve standardech dnešní doby. A co se týče těch varování, je to dané tím, že když někde vidíme, že hodně lidí a místní prostředky už třeba nejsou dostatečné, tak potom tu informaci posíláme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já také děkuji a vnímám žádost o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Už to nemyslím v podstatě jako doplňující dotaz, pouze děkuji za odpověď. Téměř celá mě neuspokojovala, až na konci, když pan ministr říkal, že na tom pracuje, protože vědí, že není úplně ten systém perfektní. Tak jsem chtěl říct, že to je to dobře, že berme to jako zpětnou vazbu. Je to opravdu od lidí a oni právě tím, jak se propaguje - a já sám lidem doporučuji, aby se registrovali taky v DROZDu, třeba ze svého okolí - oni totiž věří právě tomu, že jim přicházejí i informace třeba o tom, že když jsou v Paříži a je tam vyhlášený stav protiteroristických útoků a ohrožení, takže třeba informaci dostanou. Ale chápu, že ta věc je někde jinde, ale věřím, že se na tom bude pracovat a ten systém se bude vylepšovat. V současné bezpečnostní situaci ve světě prostě se to nabízí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A pan ministr? Prosím, vaše dvě minuty závěrečné.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Děkuji za konstruktivní přístup. Myslím si, že v tomto jsme opravdu na jedné lodi - vláda, opozice. Až se to zase otočí, tak tam bude jiný ministr, jiná vláda, ale DROZD bude pořád stejný a občané budou v zahraničí také potřebovat pomoc. To znamená, tohle je něco, kde skutečně máme společný zájem. A když lidé cestují do zahraničí, my zdůrazňujeme otázku odpovědnosti, tedy i registrace. My pak o nich víme, jsme schopni jim pomáhat a opravdu naši diplomaté - a je to i díky tomu, že máme tak širokou síť zastupitelských úřadů - jsou schopni pomoci lidem z opravdu někdy i poměrně hodně nepříjemných situací. Samozřejmě diplomacie by měla do věcí vstupovat opravdu, když už je to nezbytné. Když někdo volá, že nemá teplou vodu na hotelu, tak to spíše bude obsluhovat naše call centrum, které máme v Praze, které také připravujeme a poběží 24 hodin 7 dní v týdnu. Ale pak jsou případy, které už nejsou úsměvné, a tam samozřejmě to bez konzulární pomoci vyřešit nejde. Jsou to případy vážných zranění, jsou to případy úmrtí, bohužel se to děje. Lidé často například cestují za různými sporty nebo situace jsou takové, že máme poměrně hodně okradených turistů v zahraničí, taková je prostě realita. Takže v momentě pak, když se stane hromadné neštěstí, tak my musíme i třeba podle toho umět zorganizovat kapacity, a ta databáze a počet registrovaných lidí jsou naprosto, naprosto zásadní informace.

V tom smyslu také máme poměrně kvalitní spolupráci s cestovními kancelářemi. Ještě dále ji vylepšujeme na základě zkušeností po Rhodosu, abychom i od nich měli minimálně nějakou indikaci, kolik lidí máme v zahraničí během letní sezony. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a přistupujeme k interpelaci pana poslance Nachera, připraví se poté pan poslanec Koten. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem tedy smolař dneska, mám druhou interpelaci na druhého ministra, který tady není. No, nic. Ale já toho využiji, protože si myslím, že to je užitečná věc. Na mě se často teď v poslední době obracejí lidé, kteří řeší rozvod, řeší svěření nezletilých dětí, a mě by v této věci zajímala rozvodová praxe, určitá statistika, z které potom bude vyplývat nějaké možné opatření, takže já tentokrát jsem si to připravil i písemně, protože jsou to nějaké přesné termíny, tak abych v tom neudělal chybu.

Poprosil bych pana ministra o sdělení, v jakém počtu u prvoinstančních soudů v rámci projednávání návrhů na rozvod manželství rodičů s nezletilými dětmi či návrhu rodiče na změnu úpravy péče o nezletilé děti za prvé se schválí dohoda rodičů, nebo svěří nezletilé dítě do péče jednoho z rodičů, či soud rozhodne o střídavé péči o nezletilé dítě oběma rodiči, či rozhodne soud jinak.

Tu druhou statistiku bych poprosil, která se týká délky soudních sporů, protože mám stížnosti, že to trvá hrozně dlouho, a je to samozřejmě v neprospěch dětí. Takže tam se to týká, ten dotaz, průměrné délky soudních řízení, jejichž předmětem je návrh na rozvod manželství rodičů s nezletilými dětmi nebo návrh rodiče na změnu úpravy péče o nezletilé dítě, rozvod manželství rodičů nezletilého dítěte, u kterých je či není podán opravný prostředek. Takže mně tam jde o lhůty a o nějakou statistiku, abychom tomu přišli na kloub. Myslím si, že nejsem jediný poslanec, kde si lidé stěžují, že rozvody a spory o děti trvají neskonale dlouho. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan ministr je omluven, a tedy v souladu s jednacím řádem odpověď přijde do 30 dnů písemně.

Pokračujeme interpelací pana poslance Radka Kotena, dále se připraví pan poslanec Zdeněk Kettner.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, vážená paní místopředsedkyně, dostala se ke mně informace, že Agrární komora České republiky varuje před ukrajinskými obilovinami, které stále zaplavují český a samozřejmě i evropský trh, nicméně mimo některých zemí, které tedy už to obilí nedovážejí. Podle zjištění polských kontrolorů byla totiž ze 73 vzorků v 17 z nich nalezena salmonela, v dalších 11 geneticky modifikované obiloviny, v 6 případech mykotoxiny a také kovy, jako je například rtuť, kadmium, železo či olovo. Kromě těchto rizik Agrární komoře vadí fakt, že ukrajinské obilí nemusí plnit přísnější unijní limity, a proto svou cenou ničí české zemědělce. Spotřebitel si podle nás asi zaslouží bezpečné a kvalitní potraviny a čeští zemědělci mají zase právo na prodej za rentabilní ceny, zvláště pokud to po nich unijní pravidla vyžadují, a vyžadují tedy šetrnější produkci bez pesticidů, herbicidů nebo s nižším obsahem, která však také znamená naprosto nižší výnosy.

My jsme se tady minule s panem ministrem bavili o tom, že u nás takové případy nejsou, nicméně já jsem si dohledal testy ještě za minulého pana ministra Nekuly a i v těch vzorcích, které byly odebírány v České republice, tyto záležitosti byly nacházeny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní je prostor pro pana ministra zemědělství Marka Výborného. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážený pane poslanče, děkuji za dotaz, který zde zazněl. My tu debatu vedeme spolu kontinuálně na interpelacích, tak znovu, ještě jednou a lépe se pokusím ty věci vysvětlit.

V jedné věci s vámi musím souhlasit, máte naprostou pravdu, že český spotřebitel si zaslouží kvalitní a bezpečné potraviny, to podepisuji a jako ministr zemědělství pro to dělám maximum možného. Mám k tomu také příslušné orgány, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa. Mohu vás ubezpečit, že kontroly probíhají kontinuálně a v České republice jsou potraviny bezpečné.

Já jsem vás už minule prosil, abychom tady nevytvářeli podobné dezinformační zprávy o tom, že by u nás snad bylo obilí, které by bylo jakkoliv kontaminováno nebezpečnými látkami. Musím tedy tady zcela konkrétně reagovat. Pokud mluvíte o dovážených obilovinách - a možná vlastně to první důležité - jednak jsme součástí otevřeného trhu, čili dovoz sem Ministerstvo zemědělství neorganizuje, překvapivě možná, a je to skutečně věcí poptávky a nabídky. Máme aktuální data z Eurostatu, takže vám mohu říci, že do České republiky bylo dovezeno podle posledních dat 76 000 tun obilovin, spotřeba v České republice je 5 milionů. Tak si to jenom zkuste porovnat - 76 000, 5 milionů je spotřeba obilovin v České republice a z toho ještě 65 % představovala kukuřice, pouze 20 % pšenice.

Nepopírám, že i na našem trhu je ukrajinská produkce, to tak je, ale je tedy ve zcela marginálním množství. A zároveň, pokud jde o pšenici, je pod přísnou kontrolou Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, takzvaně ÚKZÚZ, a vzorky jsou analyzovány na obsah reziduí pesticidů, mykotoxinů, těžkých kovů a rovněž je u vzorku hodnocena botanická čistota a další senzorické parametry. U žádného vzorku testovaného obilí z Ukrajiny nic podobného, co jste zde naznačoval, analyzováno, indikováno nebylo. Pokud máte tedy nějaké jiné informace - nic konkrétního tady nezaznělo - tak bych vás velmi poprosil, pane poslanče, abyste mi předložil konkrétní informace o tom, že na českém trhu nějaké takto závadné obilí bylo. Prosím pěkně, zdrojem nejsou Parlamentní listy ani kdokoliv další. Opravdu prosím, relevantní zdroj o tom, že tady ÚKZÚZ, případně jiný kontrolní orgán detekoval na českém trhu nějaké podobné závadné obilí, abychom tady opravdu předešli fámám a dezinformacím, které potom zbytečně vytvářejí tu atmosféru v české společnosti.

Chci také upozornit na to, že další obilné a mlýnské výrobky, suroviny z Ukrajiny, pokud jsou určeny pro potravinářské účely, jsou kontrolovány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a u těch odebraných analýz 84 šarží potravin 53 šarží byly obiloviny a výrobky z obilovin, tak opět na základě laboratorních analýz - u 6 šarží ještě probíhají analýzy, 78 šarží bylo ukončeno, a to jako vzorky vyhovující. Čili opět i v této oblasti a ze strany SZPI je deklarována jasná bezpečnost. Tak prosím pěkně, říkejme ty věci skutečně, jak jsou, a nepodléhejme tomu, co se píše někde na sociálních sítích, nebo případně v některých sdělovacích prostředcích nebo rádoby sdělovacích prostředcích.

A snad ještě jedna poznámka, pokud jde o ty dovozy. Tak my jsme jako Česká republika, Ministerstvo zemědělství tento týden na Radě ministrů sdělili i společné stanovisko států V4, kde jsme deklarovali zájem na tom, aby ty koridory solidarity skutečně byly funkční, aby tady probíhala kontrola i ze strany Evropské komise vůči obchodníkům samotným. Je to náš společný zájem. Je potřeba ale také říci a tady sdělit, že situace v posledních dnech se výrazně zlepšila, i podle sdělení Evropské komise v tuto chvíli už třetina ukrajinské produkce jde černomořským koridorem. Jakkoliv se o tom veřejně nemluví, jsou tam doprovodné lodě, například turecké, které de facto znovu zprůchodňují tu nejlepší a nejrychlejší cestu, to znamená přes Černé moře, jakkoliv to není s garancí Moskvy a zločineckého režimu Vladimira Putina, přestože se podařilo i tento koridor zprůchodnit. Je to velmi důležité. Zbytek do značné míry jde po té cestě (Předsedající: Čas.) - poslední věta, ano? - jde po cestě přes Dunaj. Když tak potom ještě doplňující odpovědi. (Poslanec Koten nemá zájem o doplňující otázku.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan poslanec už nepoloží doplňující otázku, a my tedy přistoupíme k další interpelaci, to je interpelace pana poslance Zdeňka Kettnera. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Interpelace bude velice krátká na pana ministra. Opět v mediálním prostoru ke mně přišla informace, že v letošním roce se nebude organizovat Pythagoriáda, což je vlastně podpora talentovaných nadaných žáků, která má 46letou tradici, a dostaly se ke mně dvě naprosto protichůdné informace. Jedna informace byla taková, že je to čistě z organizačních důvodů, druhá informace, že to nebude podporováno finančně z kapitoly Ministerstva školství, tak bych se rád zeptal, kde je ta pravda. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní prostor pro pana ministra. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Já jsem si vědom mediálního zájmu o tu kauzu. Musím říct, že je to z mého pohledu nesmírně smutný příběh, kde bohužel chyba není na straně Ministerstva školství. Ministerstvo školství neruší tu soutěž, ono ji také nekoná. Ministerstvo historicky podporovalo tuto soutěž v rámci dotačních programů, které jsou každoročně vypisovány podle příslušných dotačních pravidel na základě podaných přihlášek a k nim doložených dokladů. Ta řízení o dotaci jsou vedena transparentně a soutěžním způsobem, takže Ministerstvo školství nemůže přidělit přímo vybrané organizaci nebo soutěži dotaci, ale musí se každoročně ta soutěž znovu vypisovat a subjekty, které konají ty soutěže, se o to ucházejí. Tedy ministerstvo v tomto případě nevyhlašuje tu soutěž, neorganizuje, jenom ji podporuje léta dotačním schématem.

A teď k letošnímu roku. Organizátorem této soutěže je Základní škola v Brně na Sirotkově ulici a ta bohužel udělala dvě chyby při žádání o dotaci. První chyba spočívá v tom, že ta žádost je sice generována informačním systémem, který se jmenuje ISPROM, ale pak je potřeba ji zaslat Ministerstvu školství, což se nestalo. A ještě se stalo to, že žadatel podal žádost v tom informačním systému, ale do jiné výzvy. Ony jsou totiž vedle sebe dvě výzvy, jedna z nich je určena vědomostním soutěžím, kam to patří, a druhá ta výzva je určena na podporu sportovních, řemeslných a uměleckých soutěží, a bohužel tedy v tom elektronickém systému byla zpracována žádost do nesprávné výzvy, a ještě ke všemu nebyla odeslána. To znamená, že Ministerstvo školství nemělo žádnou možnost tu dotaci přiznat. Pokud já vím, je ta soutěž podporována pak dále ještě kraji na úrovni jednotlivých regionů, ale tady došlo prostě z mého pohledu, a nakolik znám tu situaci, k omylu na straně žadatele, ale omylu, který my teď nemáme žádný vhodný nástroj napravit, byť jsme si vědomi významu té soutěže a její popularity a důležitosti pro podporu výuky matematiky. Takže mě to moc mrzí, ale je to bohužel omyl nebo nedopatření na straně toho žadatele. (Poslanec Kettner nemá zájem o doplňující otázku.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my se posouváme k interpelaci pana poslance Huberta Langa. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já se obracím na pana ministra vnitra jako na prvního místopředsedu této vlády a ministra vnitra, který má v gesci věc, na kterou já se chci zeptat. Máme tady jakousi kampaň vlády, za 40 až 42 milionů korun se říká, která by měla propagovat úspěchy této vlády. Ta kampaň již běží, a bohužel, což se mně silně nelíbí, a opozici se nám to silně nelíbí, by měla běžet i po celý příští rok, to znamená volební rok, kdy jsou volby do Evropského parlamentu, volby do krajů, volby do Senátu. Tato kampaň by měla - přestože tedy současná vládní garnitura říká, že tam nejsou loga jednotlivých stran, ale je tam propagace určitých úspěchů této vlády - lidem na venkově na těch takzvaných v uvozovkách dřevěných internetech propagovat určité věci. My se domníváme, že to je vlastně ve své podstatě skrytá kampaň současných vládních stran, že to je taková ta nedovolená podpora, která půjde úplně mimo finanční prostředky, a že vy jako vládní pětikoalice si zde platíte za veřejné peníze reklamu - v době, kdy příští rok, jak jsme se tady bavili o počtech policistů, průměrný počet policisty (plat hasiče?) klesne o 900 korun měsíčně, průměrný plat policisty klesne o 1 500 korun měsíčně (?).

Chci se vás zeptat, pane ministře, považujete tuto věc za fér hru vůči nám, vůči opozičním stranám, že takto za peníze daňových poplatníků ve své podstatě vy si děláte propagaci na venkově v různých tramvajích, v různých výlepových plochách o tom, jak to tato vláda dělá dobře a lépe než my, v době, kdy příští rok opravdu jsou volby, jak už jsem tady zmiňoval, v době, kdy tady budou probíhat volební kampaně? My to budeme platit zcela jistě. Samozřejmě, daňový poplatník ví, že to dělá skrytě vláda, přestože tam nebudou ty obličeje a nebudou tam loga politických stran, ale máte obrovskou propagaci této věci i ve spřátelených médiích, takže vlastně všichni ví, že si to platí tato vláda. Opakuji znovu, tato vláda si platí za peníze daňových poplatníků svoji předvolební kampaň proti nám a je to proti nám silně nefér!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a nyní pan ministra vnitra a první vicepremiér Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: První obecná poznámka. Já jsem čekal, protože při pohledu na interpelace se nedostane na interpelaci 38 (Interpelace poslance Maška Pokles platů policistů a hasičů.), tak jsem čekal, jestli pan poslanec Lang nějakým způsobem vpraví do otázky na kampaň dotaz anebo poznámku k platům policistů a podobně.

Já tím začnu. Platy policistů a hasičů v příštím roce zůstanou na stejné výši, jako jsou letos. To je věc, kterou i vnitřním opatřením v rámci Ministerstva vnitra prostě docílíme. Ano, já jsem chtěl odpovídat na kampaň, ale omlouvám se, vy jste tam dal i tu věc, která s tím ne úplně souvisí. Tak v téhle chvíli objemy na platy v celé státní správě jsme skutečně snížili o 2 %. A je potom úkolem vnitřního opatření jednotlivých rezortů, aby k tomu poklesu jako takovému tam nedošlo. A to je věc, kterou tady odpovídám: neděste policisty, neděste hasiče. Pojďme se dívat na to, co budou mít v lednu na svých výplatních páskách. Pokud tady hovoříme, že máme společný zájem o to, aby neodcházeli policisté a hasiči, tak je přestaňme děsit.

Stejně jako tady kolega Mašek jednou na interpelacích řekl, teď ho oslovuji, že nebude na přesčasy. Zeptal se tady na to, oslovovaly mě odborové organizace, na přesčasy ty peníze byly definovány v rozpočtu, na přesčasy tady vždycky bylo a bylo to jenom vyděšení, takže politika nad klid policistů a hasičů. Politika je důležitější pro některé poslance než to, abychom společně do těch sborů vysílali nějakou klidnou reakci.

A teď k té kampani. Je přece nefér říkat, pane poslanče, to vnitro je veliký rezort a že tyhle peníze jste přece mohli lépe poslat sem. Vnitro má komunikovat s občany a má poskytovat informace. To, že stát pomáhá s vysokými cenami energií, to, že lidem dáme na plakátovací plochu na vesnici informaci, kde si mohou požádat o příspěvek na bydlení, je kampaň politické strany, to, že lidem dáme informaci o tom, jakým způsobem mohou přijít k nějaké konkrétní dávce? Vidíte tam někde logo politické strany? Vidíte tam nějaký obličej politika? 37 % našich obyvatel nečerpá žádné informace ze zpravodajských serverů. Máme 20% on-line negramotnost našich občanů, jsme zemí, která patří k těm největším v Evropské unii. Tradiční konzervativní metody komunikace právě pro starší občany, aby věděli, kde si zažádat o nějakou dávku a podobně, to přece není něco, co je nelegitimní. Tohle je strategická komunikace vlády. V jedné větě nás vyzýváte: Komunikujte, komunikujte s občany, vysvětlujte jim svoje kroky. (Poslanec Lang něco vykřikuje ze sálu.) My to začneme dělat, ano, tady ve Sněmovně, každý se na nás dívá, pane poslanče, určitě, nebuďme tak sebestřední. My vysvětlujeme občanům informace do jejich regionů, na jejich vývěsní nástěnky, my to dáváme na nádraží, my to dáváme do vlaků, není to žádná politická kampaň, ale je to něco, co se začalo budovat historicky za vás, systém strategické komunikace. Dokonce to usnesení vlády existuje z vaší doby, systém strategické komunikace, komunikovat s občany. 501 % lidí u nás nemá dostatek informací o aktuálních tématech a službách státu. To není vládní výzkum, to je objektivní výzkum výzkumných agentur tady v České republice. Tak co má stát dělat? Má si říct: To je škoda, dívejte se na Poslaneckou sněmovnu, my vám to tam vysvětlíme? Ne, my jsme zvolili metody, které osloví i starší ročníky, protože stále, ať se vám to líbí nebo přijde pochopitelné nebo ne, tak lidé se dívají na plakátovací plochy ve své vesnici. Dělají to, já s těmi starostkami a starosty mluvím. Pilotovalo se to v Libereckém kraji a pilotovalo se to s obrovským úspěchem a s velkým zájmem lidí.

Takže každá metoda, jak dostat k občanům seriózní ověřenou informaci, je správná. A už nešiřte, že je to vládní kampaň za 42 milionů. Je tady rámcová smlouva, kterou můžete využívat i vy, pokud budete vládnout, nebo ji můžete zrušit, ale žádných 42 milionů nikdo nezaplatil. Ministerstvo vnitra má smlouvu na 15 milionů. A je tady nějaká rámcová smlouva, pokud se nepletu, do roku 2050, na nějakých 42 milionů, ale ty nikdo nezaplatil. Nelžete. Zaplatilo se 15 milionů korun, žádných 42 milionů korun. Za to, abychom k občanům dostali objektivní informace, jak si pomoci v nouzi, jak eliminovat jejich strach, jak eliminovat vliv nejrůznějších dezinformací, které ve veřejném prostoru jsou, ale nikoliv oponentních názorů. To, když se ptáme (Předsedající: Čas, prosím.), jakým způsobem zažádat o příspěvek (Předsedající: Čas.), to je politický názor?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Doplňující otázka.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já vím, že to vyvolalo u vás vášně. Prosím vás, lidé nejsou hloupí. Lidé si informace dokážou dneska sdílet, dokážou si je najít. Prostě my říkáme tady, že to je skrytá propagace pětikoaliční vlády, která má nízké preferenční věci. Ono vy říkáte - já vím, že to je za 15 milionů, je to zatím za 15 milionů korun, ale vy máte ten rámec schválený od vlády až na 42 milionů korun, takhle aspoň to bylo řečeno. Tak mi neříkejte, že to je zatím jenom 15 milionů korun. Já s tímhle nemůžu souhlasit. My tam v tom vidíme nějaký skrytý... skrytou proti nám výhodu, vy budete tam těm lidem říkáte nějaké narativy, tady říkáte o nějaké komunikaci.

Je faktem, že klesají počty u policistů peněz, u hasičů výrazně víc a já v tomto vidím to, co v tom vidím. Prostě je vidět, že jak jste se na to rozčílil, tak že pravděpodobně asi na tom něco pravdy bude. My říkáme, že si tady za peníze daňových poplatníků děláte svoje píár. To mi nevymluvíte, pane ministře.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, trochu sebereflexe, prostřednictvím paní předsedající. Kdo se tady rozčílil? Já jsem určitě nebyl první, ta vaše emoce byla silná téměř v každé interpelaci. Já jsem si to nechal až na tu poslední, tak mi to dovolte, přece to odpoledne je dlouhé, těch interpelací bylo asi dvanáct, u jedné jsem si dovolil trochu emocí pustit.

No, my říkáme, že je to kampaň, my říkáme, že lidé si umějí vyhledat informace, my máme tenhle názor... Já vám říkám data, 50 % občanů si stěžuje, že se nedostává k informacím ze státu, které mají relevanci a mohou jim pomoci, 37 % obyvatel téhle země nemá přístup nebo nepoužívá klasické zpravodajské zdroje. Stát na to má rezignovat? A má si říct: Nechme třeba tu starší generaci jenom pod vlivem nějakých řetězových mailů, ve kterých mimochodem byla informace typu, že v zimě nebude čím topit, ať si radši posekají les okolo svého domu. Tak pokud dá vláda informaci, že zásobníky plynu jsou plné a není se čeho obávat, v té chvíli přece dáváme klid, který občané mají mít. Vy se stále bavíte o pocitu bezpečí v té společnosti. Ano, a k pocitu bezpečí patří i to, že se lidé nebojí. Nebojí se o svůj život, umí si zažádat o pomoc a za tím my si stojíme. To je přece styl strategické komunikace.

Policie jako taková v téhle zemi naštěstí funguje skvěle, pane poslanče. Kdyby někdo nevěděl, pan poslanec na mě pokřikuje ještě mimo mikrofon. A strategická kampaň, která přináší relevantní informace občanům, i těm starším a nejohroženějším, kteří si nečerpají informace z internetu, téměř 20% internetová negramotnost v České republice je snad jasným důkazem, tak donést lidem informace o tom, že se nemusí bát, kde si mohou zažádat o pomoc, je zcela správná a stojíme si za tím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Také bych chtěla požádat o to, abychom tady nepokřikovali, a současně, protože uplynulo to datum 17.55 hodin, kdy může být podána poslední interpelace, tak tímto konstatuji, že pro dnešní den jsme ukončili projednávání ústních interpelací. Vím, že to je všem velmi líto, kteří tady byli až do konce.

Ještě načtu došlou omluvu, a sice pana poslance Jana Síly od 17.30 hodin z pracovních důvodů.

Konstatuji, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení páni ministři, že tato 78. schůze je přerušena do pátku 27. října do 9 hodin. Všem přeji klidný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.