(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 92. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak jsem vás nejprve odhlásila a prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 92. schůze Poslanecké sněmovny 24. ledna tohoto roku a pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

Nyní bychom měli přistoupit k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Michala Zunu. Má někdo jiný návrh? Nevidím, že by se někdo hlásil s protinávrhem, proto bychom tedy přistoupili k hlasování.

 

Připomínám pro ty, kteří čerstvě přicházejí, že budeme hlasovat o ověřovatelích - paní poslankyně Urbanová a pan poslanec Zuna.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro ověřovatele této schůze? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, je přihlášeno 119 přítomných, pro 114, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 92. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Michala Zunu.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Adámková Věra z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Babišová Andrea z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Balaštíková Margita z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bašta Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bauer Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Bělobrádek Pavel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bělor Roman od 14 do 14.30 z rodinných důvodů, Brož Lubomír do 14.45 z pracovních důvodů, Dražilová Lenka z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Fifka Petr z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Fischerová Romana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Gazdík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hrnčíř Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jílková Marie z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Kasal David od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů, Kettner Zdeněk z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Kohoutek Tomáš z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Králíček Robert z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Krutáková Jana z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Kučera Michal z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Munzar Vojtěch z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Navrátil Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nováková Nina do 18 hodin z pracovních důvodů, Nový Miloš z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Pastuchová Jana z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Potůčková Lucie z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Pražák David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Quittová Petra z celého jednacího dne z osobních důvodů, Richter Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Salvetr Rudolf z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Svoboda Bohuslav z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Špičák Julius z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Štolpa David z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Válková Helena z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vrána Petr z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Zborovský Miroslav z celého jednacího dne z osobních důvodů, Žáček Pavel z celého jednacího dne z osobních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Bartoš Ivan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Baxa Martin do 15.30 z pracovních důvodů, Bek Mikuláš od 14.30 z pracovních důvodů, Dvořák Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z osobních důvodů, Jurečka Marian od 16.30 do 18.30 z pracovních důvodů, Langšádlová Helena od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů, Rakušan Vít do 16 hodin z pracovních důvodů, Šalomoun Michal od 17 hodin z pracovních důvodů a Výborný Marek do 15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 92. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Prosím vás tedy o ztišení, ať víme, podle jakého programu budeme v tomto týdne postupovat.

Za prvé grémium navrhuje zařadit do návrhu pořadu nový bod, a to sněmovní tisk 555/2, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vrácený Senátem.

Za druhé navrhujeme vyřadit z návrhu pořadu následující body: bod 2 a 127, tedy sněmovní tisky 252, novela ústavy, druhé a třetí čtení; bod 3 a 128, sněmovní tisk 459, novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, druhé a třetí čtení; bod 4 a 129, jelikož se jedná o sněmovní tisk 491, novelu insolvenčního zákona, druhé a třetí čtení; body 7 a 132, sněmovní tisk 523, vládní návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení, druhé a třetí čtení; bod 8 a 133, sněmovní tisk 524, vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním - související, druhé a třetí čtení; bod 14 a 139, sněmovní tisk 276, což je zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod, druhé a třetí čtení; bod 16 a 141, tedy sněmovní tisk 504, novela zákona o návykových látkách, druhé a třetí čtení, a konečně bod 121, tedy sněmovní tisk 461, vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích, třetí čtení.

Za třetí navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 6. února, projednávat body v pořadí: bod 1, sněmovní tisk 367/7, úložiště radioaktivního odpadu, vrácený Senátem; dále nový bod, sněmovní tisk 555/2, o požární ochraně, vrácený Senátem; dále bod 111, sněmovní tisk 602, pozemní komunikace, první čtení podle § 90 odst. 2; bod 20, sněmovní tisk 595, památková péče, první čtení; bod 23, sněmovní tisk 613, o církvích, první čtení; bod 115, sněmovní tisk 606, státní památková péče, první čtení podle § 90 odst. 2; bod 21, sněmovní tisk 597, GIBS, první čtení; bod 25, sněmovní tisk 617, veřejné sbírky, první čtení, a bod 116, sněmovní tisk 88, Labská vodní cesta, první čtení - jedná se o smlouvu.

Pokud tyto body nebudou projednány v úterý, pokračovali bychom v jejich projednávání ve středu, a to po pevně zařazených bodech.

Zítra, tedy ve středu 7. února, navrhujeme projednávat body v pořadí: bod 122, sněmovní tisk 463, státní zastupitelství, třetí čtení; bod 24, sněmovní tisk 616, trestní zákoník, první čtení; bod 26, sněmovní tisk 623, o advokacii, první čtení; bod 22, sněmovní tisk 598, soudy a soudci, taktéž v prvním čtení.

Dále mám pro vás organizační sdělení. Ve středu bychom 92. schůzi ukončili, poté bychom formálně ukončili ještě 81. schůzi, protože se naplnil veškerý její program, a připomínám, že na čtvrtek 8. února je svolána 93. schůze. V pátek 9. února by Sněmovna nejednala.

Informace na závěr: na schůzích Poslanecké sněmovny, 87. a 88., byly projednány body: bod 110, sněmovní tisk 596, poslanecký návrh zákona o zprávě voleb, v prvém čtení; bod 114, sněmovní tisk 605, novela zákona o sociálních službách, v prvém čtení; bod 120, sněmovní tisk 439, vládní návrh zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti, třetí čtení; bod 123, sněmovní tisk 464, vládní návrh zákona o munici, třetí čtení; bod 124, sněmovní tisk 465, vládní návrh zákona o zbraních a střelivu, v třetím čtení; bod 125, sněmovní tisk 472, vládní návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, taktéž třetí čtení, a bod 126, sněmovní tisk 473, vládní návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry související, taktéž třetí čtení, a protože jsou projednány, tak si je prosím škrtněte. Není potřeba již o tom hlasovat, body nebudou součástí schváleného pořadu schůze.

To je z mé strany a informace z grémia vše. (Hluk v jednacím sále.)

Nyní tedy několik přihlášených k pořadu schůze. Jenom pro vaši informaci, abyste věděli, jaké je pořadí přihlášených, jej teď řeknu celé. Nejdříve je přihlášen pan předseda Tomio Okamura, následuje pan předseda Radim Fiala, pan předseda Andrej Babiš, paní předsedkyně Alena Schillerová, pan místopředseda Karel Havlíček, pan předseda Jan Jakob. Pak se znovu hlásil pan předseda Tomio Okamura, to se ještě domluvíme, jestli chce dvakrát vystoupit, má tady dvě přihlášky. (Poslanec Tomio Okamura gestikuluje z místa.) Ne, můžu - jenom jedna. Stejně tak pan předseda Radim Fiala se taky přihlásil pro jistotu dvakrát. Ale chápu, že stačí jedno vystoupení? (Poslanec Fiala gestikuluje z místa.) Nezapomenu, nebojte se. Následují poslanci bez přednostních práv a jako první se hlásil bez přednostního práva pan poslanec Novák, který se hlásí se čtyřmi přihláškami, následuje pan poslanec Patrik Nacher, paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová, Robert Stržínek, Petr Sadovský, Igor Hendrych, Zuzana Ožanová, Jiří Mašek a Jana Mračková Vildumetzová mi právě přináší další přihlášku. Takže to jenom, abyste věděli, v jakém pořadí jsou nyní přihlášení a kolik jich je.

Já vás tedy poprosím, kolegyně a kolegové, o ztišení, abychom mohli vyslechnout prvního přihlášeného, kterým je pan předseda Tomio Okamura. Ještě vás jednou poprosím o ztišení, nebo se přesuňte prosím do předsálí, ať slyšíme návrhy, které zazní. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první mimořádný bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny chci navrhnout bod s názvem Fialova vláda chce přijmout euro v České republice. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák ze STAN včera jmenoval zmocněnce pro přijetí eura. Fialova vládní pětikoalice chce za každou cenu prosadit euro v České republice a poškodit naši republiku. Tady bych rád zdůraznil, že hnutí SPD je zásadně proti přijetí eura v České republice, a říkáme: Euro nikdy, protože to není pro Českou republiku a naše občany výhodné.

V této souvislosti vidíme, jak se teď ve vládě hádají, ale shoda je na tom, že všechny strany vládní pětikoalice chtějí přijmout euro, například za ODS o tom, že by bylo dobré přijmout euro, mluvil a mluví například předseda Senátu Miloš Vystrčil, dále prosazuje přijetí eura například senátorka za ODS Miroslava Němcová, bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny. ODS podporuje i poslankyně SPD (správně ODS) paní Zajíčková, podporuje přijetí eura. To znamená, a dokonce, jak jsme si také přečetli v médiích, tak prý, pakliže by bylo vnitřní referendum v ODS, většina členů ODS bude pro přijetí eura. Takže všechny strany chtějí přijmout euro ve vládní koalici a znovu zdůrazňuji, že SPD je zásadně proti přijetí eura. A tím se vlastně i vyjasnila ta kandidátní listina koalice SPOLU do voleb do Evropského parlamentu, protože společně kandiduje ODS v koalici SPOLU, KDU-ČSL a TOP 09. A teď už víme, proč kandidujete spolu, protože všichni chcete přijmout euro v České republice, takže je tam shoda, a jak jsem jmenoval i ty vrcholné představitele ODS, tak otevřeně prosazují přijetí eura.

No a teď, proč to navrhuji? Samozřejmě, ten rozpor nebo to, že SPD má zásadně jiné stanovisko, jsme proti přijetí eura a říkáme to jasně, že euro nikdy, a v tom jsme jediní v Parlamentu, kteří říkají: Nikdy euro, nikoliv, až to bude výhodné, a teď ne. Ale my říkáme nikdy, my chceme českou korunu. V tom je SPD tady jediné a stojíme si za tím. No a teď jde o to, že ministr Dvořák za hnutí STAN, kterého vůbec občané nevolili - nezvolili ho do žádné strany, ani do Parlamentu, ani na ministra, to je občany nevolený člověk, je to člověk dosazený Fialovou vládní pětikoalicí za souhlasu premiéra Fialy - tak ministr Dvořák ze STAN, to je ten ministr pro evropské záležitosti, si dělá, co chce. A jak vidíme, tak premiér Fiala z ODS vůbec vládu neřídí, prostě ji vůbec neřídí, vůbec neví, co dělá levá ruka, co dělá pravá ruka. Takže se svolává nějaké řízení, místo aby řekl jasné stanovisko.

Takže pro nás ovšem, proč navrhuji tento bod, pro nás je důležité to za a) - to už jsem zdůraznil - stanovisko SPD. Ale protože tady vládne Fialova vláda, máte ve Sněmovně většinu, tak by mě tedy zajímalo, kdy konkrétně chcete přijmout euro. Za SPD říkám, že pakliže SPD bude po příštích volbách ve vládě - a my chceme být ve vládě - ukončíme jednání o přijetí eura v České republice. Ukončíme to. Není potřeba žádného zmocněnce pro euro, žádného zmocněnce pro euro není potřeba. My nechceme žádného zmocněnce, pakliže by SPD bylo ve vládě, protože o čem by jednal, když žádné euro nechceme. Ale Fialova vláda ho chce, proto určujete zmocněnce, dokonce už i zmocněnce, a hovoříte o tom, že bychom měli pokročit v procesu přijetí eura. Takže proto navrhuji bod Fialova vláda chce přijmout euro v České republice, protože mě zajímá, abychom mohli a aby i občané dostali informaci, kdy to tedy plánujete, kdy a jakým způsobem to plánujete, protože je potřeba se tomu postavit samozřejmě na odpor.

A tady bych rád zdůraznil, že v červnu jsou volby do Evropského parlamentu, je to už za několik měsíců, a tyto volby budou referendem, referendem o Fialově vládě, bude to referendum o přijetí či odmítnutí eura a bude to referendum o přijetí či odmítání přijímání nelegálních afrických a islámských migrantů do České republiky. To všechno prosazuje Fialova vláda. Prosazujete přijímání afrických a muslimských migrantů do České republiky, protože Fialova vládní pětikoalice souhlasila s novým migračním paktem EU. Ano, ministr vnitra Vít Rakušan loni v červnu už s tím souhlasil a ta jednání pokračují. To znamená, vy podporujete proaktivně přijímání nelegálních afrických a islámských migrantů do České republiky. SPD říká zásadní ne. Nechceme tady žádné nelegální africké a islámské migranty, říkáme ne šíření islámu v České republice, nechceme tady ani žádné mešity ani nechceme, aby tady někdo chodil zahalený, že mu nevidíme do očí. Já to říkám na rovinu a říkám to deset let. Říkám to jako jediný politik, říkám to pořád dokola a vysloužil jsem si za to od provládních médií a od politiků z Fialovy vládní pětikoalice a dalších exponentů za těch deset let různá přízviska, ale já si za tím stojím. Neuhýbám. Neuhýbám a pevně si stojím za svými názory, chci bezpečnou Českou republiku. Takže dovolte mi, abych tímto i pozval občany k volbám do Evropského parlamentu v červnu, a prosím o podporu SPD, protože my prostě nechceme.

Nechceme na rozdíl od Fialovy vlády ani euro, ani migranty, ani cenzuru... to je to, co prosazuje Fiala vládní pětikoalice. Já se vždycky musím pousmát nad tou lží, jak dělá ministr vnitra, předseda STAN, Vít Rakušan, dělá nějaké Debaty bez cenzury. Na to samozřejmě žádný soudný člověk nemůže skočit a vidíme, že na to ani neskáčou, protože Fialova vláda v čele s ministrem Vítem Rakušanem, která zcenzurovala a zablokovala, vypnula dokonce web našeho europoslance, europoslance SPD, pana doktora Ivana Davida, bývalého ministra zdravotnictví. Vy jste zablokovali jeho web s názvem Nová republika, že prý šíří informace, které nejsou v souladu s vládní linií, přitom vy jste ta nejprolhanější vláda, největší dezinformátoři, kteří existují. Obelhali jste všechny lidi, slibovali jste, že nebudete zvyšovat daně, a pak jste všem zvýšili daně, takže totálně prolhaná vláda, která se dostala k moci politickým podvodem, protože kdybyste před volbami řekli, že budete zvyšovat daně, vůbec nemáte ten volební výsledek, který jste v roce 2021 dostali. Takže vy jste obelhali lidi, a ještě to dokonce tvrdil pár měsíců zpátky v televizi Nova, v rozhovoru s Reyem Korantengem, tvrdil premiér Fiala, že nebudete zvyšovat daně, přitom pár měsíců potom jste je zvýšili úplně všem a úplně plošně. To znamená, ten, kdo tady šíří dezinformace, lži, podvádí lidi, je právě Fialova vládní pětikoalice. A já už jsem se ptal opakovaně, naši voliči se ptají: Kdy tedy budete šetřeni vy proti šíření dezinformací? Vždyť vás by měli prošetřit, ten váš úřad! Ale samozřejmě vy sami sebe šetřit nebudete, takže je to celé blamáž a je to úplně komické, stejně tak jako lhal ministr vnitra Vít Rakušan, lže lidem i na té besedě. Lidé se ho ptali, proč neodsoudili nacismus, a Vít Rakušan zalhal v přímém přenosu na besedě v Sokolově, kdy řekl, že vůbec neví, že by se tady o něčem takovém hlasovalo. Tak teď koluje to video, už má statisíce přehrání, kdy náš poslanec Jaroslav Foldyna navrhl odsouzení nacistů, a Fialova vláda to odmítla podpořit. Hlasovali jste proti, tady premiér Fiala seděl a ještě zdvihal ruku, že je proti. To znamená, vy tam ještě obelháváte lidi, podporujete nacismus a prostě to je opravdu, už je to opravdu velké zlo a je to problém.

Takže zpátky k tomu tématu... Můžou tady přestat zoufale vykřikovat vládní poslanci a vyřvávat? Já vím, že jste zoufalí a že jste na nervy, ale to víte - vykřikoval tady pan Benešík z KDU-ČSL - no, já vím, že ta vaše 2 % jsou opravdu na nervy z vašeho pohledu, ale mohli byste se začít ovládat a přestat tady rušit práci, jo? Takže já vím, že tady vykřikujete, že jo, ale to je váš vnitrostranický problém, vaše problémy.

To znamená, já chci jenom říct, že tady navrhuji bod: Fialova vláda chce přijmout euro v ČR, protože je to potřeba vyjasnit, aby občané měli tuto informaci.

Bod číslo 2, který chci navrhnout, a to z toho důvodu - je to bod s názvem Podezřelé finance premiéra Fialy - ano, chci to tady navrhnout z toho důvodu, jelikož vím, že je to tématem opoziční mimořádné schůze ve čtvrtek, ale taky vím, že vy zamítnete schválení programu té schůze, aby premiér Fiala nemusel odpovídat a nemusel vysvětlovat. Proto je potřeba tady toto téma zvednout už dnes, v úterý, abyste dostali další prostor se k tomu vyjádřit, protože premiér Fiala by podle mého názoru měl vysvětlit svou roli v Podnikatelské družstevní záložně, která je podezřelá z nelegálního financování politických stran, například ODS, a praní špinavých peněz. Tato kauza dostala už přezdívku, občané tomu říkají Fialova pračka. Takže já chci mluvit o téhleté Fialově pračce. Problémem je to, že premiér Petr Fiala, jak víme, opakovaně neuvedl do svého majetkového přiznání podíl ve výši 950 000 korun v Podnikatelské družstevní záložně a tuto finanční transakci tajil před občany devět let. Devět let ji tajil před občany! Premiér tuto svou chybu, která je zároveň porušením zákona, dosud nedůvěryhodně zdůvodňoval tím, že měl v této záložně běžný účet a neuvědomil si, že to současně znamená i podíl. Prý si to neuvědomil! S Podnikatelskou družstevní záložnou jsou spojená podezření ohledně nelegálního financování politických stran, například ODS, a praní špinavých peněz.

Tato finanční instituce byla problematická i z hlediska kontrolních orgánů státu, takže premiér Fiala měl veškeré informace, protože Finanční analytický úřad tuto Podnikatelskou družstevní záložnu, v roce 2021 jí udělil pokutu za nedostatečné naplňování povinnosti podle zákona proti legalizaci zločineckých zisků a Česká národní banka jí v roce 2002 udělila pokutu za neexistenci vnitřního kontrolního systému.

Hnutí SPD požaduje, aby premiér Petr Fiala občanům vysvětlil, jak se tato záležitost odehrála, a zároveň, a to je důležité, aby zveřejnil veškerá svá daňová přiznání a soupis majetku před vstupem do politiky a nyní, protože potom se samozřejmě může veřejnost dopočítat, zdali tam ten milion korun nějak nehapruje, protože kdyby haproval, tak to znamená, že to mohly být peníze třeba z úplatku. Pokud to premiér Fiala neudělá, stává se tím nedůvěryhodným a měl by podle našeho názoru podat demisi. Takže já bych chtěl dnes jako bod číslo 2 navrhnout bod s názvem Podezřelé finance premiéra Fialy, protože vzhledem k tomu, k závažnosti situace, a dalším a dalším informacím, které vyplouvají na povrch, tak nejenom, že nelze čekat do čtvrtka, ale navíc, jak jsem říkal, ve čtvrtek vy jako vždycky zamáznete, zamítnete tuto opoziční schůzi mimořádnou, takže je potřeba to téma zdvihat už dnes, aby samozřejmě nám to tady premiér Fiala vysvětlil.

Jako téma 3 bych chtěl navrhnout téma s názvem Výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech a v Temelíně. Za hnutí SPD chci říci, že plně podporujeme co nejrychlejší zahájení výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně, protože kvůli Evropské unii budeme mít nedostatek energie. A o co tady jde? Vláda minulý týden oznámila, že vyzve dva účastníky tendru na stavbu pátého jaderného bloku v elektrárně Dukovany, francouzskou společnost EDF a jihokorejskou společnost KHNP, aby podali závazné nabídky na výstavbu celkem až čtyř jaderných bloků - dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Nabídky mají být předloženy do 15. dubna a smlouva s vítězem tendru by měla být podepsána do konce letošního roku. A tady jde o to, že v tuto chvíli, co máme informace, cena v případě výstavby až čtyř jaderných bloků se odhaduje na astronomické 2 biliony korun a samozřejmě je to záležitost na desítky let dopředu, takže my považujeme za velice důležité, aby ještě před konečným rozhodnutím byly o průběhu výběrového řízení a zvažovaných variantách informovány i obě parlamentní opoziční strany, protože tato zakázka překračuje horizont několika volebních období a protože samozřejmě vládě Petra Fialy, upřímně řečeno, nelze věřit vůbec v ničem, protože lžou, jako když tisknou, obelhali občany, pořád se hádají mezi sebou, premiér Fiala nic neřídí. Takže my bychom rádi tyto informace měli také v zastoupení našich voličů, protože bůhví, co tam zase všechno vládní koalice zpacká nebo co tam bude za různé nesrovnalosti, protože je to blamáž na blamáž zatím všechno. A vzhledem k tomu, že volby budou už příští rok, si myslím, že je důležité - stejně jako mimochodem hnutí ANO v minulém volebním období svolávalo na tato témata schůzky i za přítomnosti opozice, sám jsem na těch schůzkách byl, a to považuju za férové, že hnutí ANO svolalo skutečně tyto schůzky ohledně tohoto tendru. Byly to interní schůzky, kde bylo jasně zdůrazněno, že se nemají vynášet informace. My jsme to dodržovali, někteří představitelé současné vládní pětikoalice nikoliv, jak si vzpomínáme. Někteří utíkali hned na tiskovou konferenci a už to tam všechny různé informace sdělovali, což samozřejmě to jméno znám, toho člověka, co to dělal a pak z toho byly problémy. Ale je tady i dnes, že ano, mezi námi v Poslanecké sněmovně, dokonce na jednom z nejvyšších postů tady... Ale jenom chci říci, že je to opravdu velký tendr, tendr, který do budoucna ovlivňuje životy nás všech, 10 milionů lidí, co žijeme v České republice, takže my bychom rádi toto téma tady otevřeli, abychom dostali podrobnější informaci, ale samo řešení může být i to, že se svolá schůzka, na které budou i opoziční strany o průběhu informovány.

Jinak samozřejmě hnutí SPD dlouhodobě plně podporuje co nejrychlejší zahájení výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Jedná se z našeho pohledu o klíčovou strategickou záležitost z hlediska budoucí energetické soběstačnosti a energetické bezpečnosti České republiky v rámci celkového energetického mixu. Potřeba urychleného rozšíření kapacity našich vlastních jaderných elektráren je vyvolána zejména nesmyslnou a nebezpečnou klimatickou a energetickou politikou EU, která nás skrze spekulativní systém předražených emisních povolenek nutí zavírat naše spolehlivé a funkční uhelné elektrárny, které dosud pokrývají zhruba 40 % spotřeby elektřiny v naší zemi. Apelujeme na vládu, aby v tomto tendru postupovala rychle (S důrazem.), transparentně a v souladu s právním řádem tak, aby vysoutěžená cena byla co nejnižší, aby do výstavby byly v maximální míře zapojeny české firmy a aby nám nehrozilo riziko mezinárodních soudů a arbitráží ze strany neúspěšného účastníka tendru, firmy Westinghouse, a zároveň aby byl dodržen závazný termín dokončení zakázky.

Takže to jsou všechno důvody, proč si myslíme, že je důležité, aby ještě před konečným rozhodnutím byly o průběhu výběrových řízení a zvažovaných variantách informovány i parlamentní opoziční strany, protože tato zakázka překračuje, jak už jsem uvedl, horizont několika volebních období. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy je přihlášen pan předseda Radim Fiala se svými návrhy ke změně pořadu schůze, následuje pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. My využíváme tady toho návrhu mimořádných bodů a využíváme toho hlavně kvůli tomu, abychom informovali Sněmovnu, kolegy, ale i veřejnost o tom, co nám píší občané, čeho se lidé obávají a čemu podle nich by se tato Poslanecká sněmovna měla v co nejbližší době věnovat, aby se nestaly další škody, abychom se prostě vyrovnali s těmi problémy, které česká společnost má.

Já tady mám, paní předsedkyně, první bod a ten se jmenuje, ten bych chtěl: Česká ekonomika v roce 2023 klesla a jako jediná se v Evropě nedostala na předcovidovou úroveň. To znamená, bodu se snažit vyvolat váš zájem v bodu, který se věnuje České republice, její ekonomice a tomu, že je nutné v ekonomice něco dělat. Česká ekonomika podle údajů Českého statistického úřadu za loňský rok poklesla o 0,4 %. Příčinou tohoto stavu je zejména realizace hlavního projektu Evropské unie, který se jmenuje Green Deal, a sankce proti dovozu levnějších energetických surovin. Pojďme si ale něco říct o Green Dealu.

Já se bohužel ještě dnes setkávám s lidmi, kterým když řeknete Green Deal, tak oni říkají: To je něco pěkného, to je něco pěkného pro životní prostředí, protože je to Zelená dohoda, to přece nemůže být nic špatného - zelené stromy, zelená tráva, kytičky a další věci. Green Deal je ta největší - teď mě napadlo vulgární slovo a to samozřejmě nepoužiju - ale Green Deal je ta největší katastrofa, která střední Evropu mohla postihnout. Green Deal znamená, že se zavírají elektrárny, hlavně v západní Evropě, v Německu, že to chtějí i po nás. Green Deal znamená, že se zvyšují ceny energií obecně v Evropě, protože je úplně jedno, jestli je to energie nebo brambory - když je něčeho málo, stoupá jeho cena, a tady stoupá cena energií. Green Deal znamená, že budeme platit emisní povolenky, to znamená, ty participují na ceně energií minimálně v 50 %. Kupují si je seniorské fondy někde ve Spojených státech amerických, kde oni z toho bohatnou a stal se z toho cenný papír (Důrazně.), ale my to tady platíme, ve střední Evropě. Je to nesmysl. Green Deal znamená zelená ideologie, která bude stát stovky miliard korun, stovky, možná biliony korun v celé Evropě - a nemá to žádný výsledek. Nemá to žádný výsledek! To znamená, chtěl bych, aby si lidé uvědomili, co je ideologie Evropské unie, zelená ideologie zeleno-rudých sociálních inženýrů, zeleno-rudých ideologů, kteří sedí v Evropské komisi. Jsou to pokusy, které my tady budeme platit a které k ničemu nepovedou.

Ale vraťme se k ekonomice. Výsledkem toho, že platíme tuto ideologii zelenou, že ji zavádíme do praxe, jejím výsledkem je dlouhotrvající vysoká inflace podpořená ještě navíc chybnou hospodářskou politikou tady vlády, která sedí za mnou, a v jejímž důsledku se občanům znehodnocují úspory, klesají jejich příjmy a jsou tak nuceni výrazně omezovat svoji spotřebu. Enormní dopad na špatné hospodářské výsledky mají i dlouhodobě vysoké ceny energií, proti kterým Fialova vláda nijak nebojuje, nechá to na společném energetickém trhu, společném energetickém trhu, o kterém řekl Evropský soud ve své judikatuře, že neexistuje, že spojený evropský trh s energiemi neexistuje. Řekl to Evropský dvůr, ale my na to spoléháme a vyrábíme energii velmi levně, prodáváme ji na takzvanou lipskou burzu a pak si ji velmi draze, za pěti- až osminásobek ceny, kupujeme zpátky. Máme nejdražší energii v Evropě, jednu z nejdražších energií v Evropě, ale vyrábíme ji nejlevněji. Proto se naše země ani v roce 2023 jako jediná v Evropě nedokázala ekonomicky vrátit na úroveň roku 2019, to znamená, na úroveň roku před covidovou pandemií.

Negativní roli v české ekonomice sehraje i takzvaný vládní konsolidační balíček. Proč? Protože je opět primárně založen na růstu daní, což podváže výdaje domácností na spotřebu. Jinými slovy, od ledna letošního roku budeme za všechno platit víc, protože budou vyšší daně, a bude nám v peněženkách zůstávat méně peněz. To znamená, že to podpoří inflaci, jsou to proinflační tlaky, zvyšování daní, a my budeme mít méně peněz, o to budeme více šetřit a o to si budeme moct méně dovolit.

Neschopná vláda ekonomicky škodí naší zemi a ničí životní úroveň jejích občanů, bohužel nejvíc důchodců, kteří mnohdy už nemají možnost chodit do práce, někde si přivydělat a podobně, je to nejohroženější skupina obyvatel v České republice. A tuto vládu je třeba co nejdříve nahradit kompetentní vládou, která promyšlenými opatřeními opět nastartuje růst ekonomického výkonu, reálných příjmů a důchodů slušných a pracujících občanů a vytvoří prostředí umožňující prosperitu českých živnostníků a firem. Hnutí SPD je odhodláno a připraveno se na této vládě přímo podílet. Tak to byl bod číslo 1, paní předsedající.

A teď tady mám bod číslo 2, který se právě také vzdáleně týká cen energií, ale je to něco, co jsme měli řešit už před deseti lety. Deset let jsme tady spali, deset let jsme nic nedělali. Když jsme věci, které se týkají energií - a budoucnosti České republiky - konzultovali s lidmi, jako je Jaroslav Míl, bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku nebo bývalý generální ředitel jaderné elektrárny v Temelíně, tak ten řekl: Žádná pěkná budoucnost neexistuje, protože nás čeká jenom špatná cesta, anebo ještě ta horší - ale to koneckonců uvidíme za chvilku.

Takže ten bod číslo 2 se jmenuje: SPD podporuje co nejrychlejší zahájení výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Můžu ještě jednou poprosit o ten název celý?

 

Poslanec Radim Fiala: SPD plně podporuje co nejrychlejší zahájení výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. A chtěli bychom vyvolat diskusi na toto téma, protože koneckonců ministr Stanjura tady teď s něčím přišel, řekl, že to nebudou Dukovany - čtyři bloky, že to budou Dukovany a Temelín, a já si myslím, že je to správně. Ale co se mi na té věci nelíbí, je to, že minulý týden to byly Dukovany, teď to jsou dva bloky Dukovany a dva bloky Temelín, a co to bude příští týden? Tak já se ptám, jestli tady neexistuje nějaká koncepce jaderné energetiky, podle které budeme do budoucna postupovat. Každý týden je to jinak, každý pes jiná ves, tak to přece jako nemůžeme dělat.

Já bych se chtěl zeptat této vlády, jestli existuje nějaká koncepce jaderné energetiky v naší zemi, anebo to prostě budeme měnit podle toho, jak nás napadne. A druhá věc, kterou se chci této vlády zeptat: když jsme mluvili o blocích v Dukovanech, o dvou blocích, tak to mělo stát 150, maximálně 200 miliard. Teď mluvíme o čtyřech blocích. Tak kolik byste řekli? No je to přece jednoduché. Když 150 až 200 miliard, řekněme, že 200 miliard, vynásobíme dvěma, tak průměrný člověk zjistí, že je to 400 miliard, který umí násobit dvěma. Ale tato vláda přišla s tím, že je to 2 biliony, 2 biliony budou stát čtyři bloky. Tak já se ptám, jakou to máte násobilku, vládo? Jakou to máte násobilku, jak to počítáte? Jak jste na to přišli? Víte jak? No je to jednoduché. Protože tady byli do tendru pozváni tři účastníci - americký Westinghouse z toho vycouval a Jihokorejci s Francouzi se domluvili. To znamená, že ti dva se domluvili a určují cenu, za kterou vám to, milá Česká republiko, budeme ochotni udělat, ty dva bloky anebo čtyři bloky. Já si myslím, že přece tak nemůžeme vyhazovat ty peníze, to jsou prachy daňových poplatníků, že to musíme nějakým způsobem kontrolovat. Prostě něco je špatně, něco je shnilého v tom státě českém.

Vláda minulý týden oznámila, že vyzve dva účastníky tendru na stavbu pátého jaderného bloku v elektrárně Dukovany - francouzskou společnost EDF a jihokorejskou společnost KHNP - aby podaly závazné nabídky na výstavbu celkem až čtyř jaderných bloků, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Nabídky mají být předloženy do 15. dubna. Smlouva s vítězem tendru by měla být podepsána do konce letošního roku. Hnutí SPD dlouhodobě plně podporuje co nejrychlejší zahájení výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech nebo i v Temelíně. Je to jasné, protože my prostě geograficky nemůžeme naplnit naši kapacitu obnovitelnými zdroji, to prostě není možné. Nemáme moře, nemůžeme udělat mořské větrné parky, jak to mají jinde, například v Německu nebo Polsku, a máme skoro 50 %, já nevím, kolik je to přesně, pane ministře Síkelo, tak 44 % energetického mixu máme z uhlí, a to chceme v budoucnu nahradit, a to obnovitelnými zdroji v České republice prostě, i kdybychom se počtverečkovali, to prostě nepůjde, takže jediná naše šance jsou nové jaderné zdroje. Je potřeba je udělat rychle, proto říkám, že jsme od roku 2012 spali jako Česká republika, všechny ty vlády, nic jsme pro to neudělali, až poslední Babišova vláda ty věci začala připravovat a začala na ně tlačit, což si myslím, že je v pořádku, ale měly to už dělat vlády daleko před nimi, od roku 2012, a potom bychom dnes už byli někde jinde.

Takže podporujeme nové jaderné zdroje a je potřeba s tím něco dělat, ale zůstávají tady nezodpovězené otázky, o kterých jsem tady mluvil, to znamená, jaké 2 biliony, za co. Kdo určuje cenu v těch tendrech, za prvé, a za druhé, jestli existuje nějaká jaderná koncepce nebo koncepce jaderné energetiky, která by řekla, co se bude stavět a kdy v České republice. Evidentně ne, protože nám to říká pan ministr Stanjura a každý týden říká něco jiného.

Potřeba urychleného rozšíření kapacity našich vlastních jaderných elektráren je vyvolána zejména nesmyslnou a nebezpečnou klimatickou a energetickou politikou Evropské unie, která nás skrze spekulativní systém předražených emisních povolenek nutí zavírat naše spolehlivé a funkční uhelné elektrárny, které dosud pokrývají zhruba 40 % spotřeby elektřiny v naší zemi. Aby bylo jasno, to už nejsou vůbec ty uhelné elektrárny, které tady kouřily a smrděly v sedmdesátých letech minulého století, kdy Ostrava nebyla vidět. Jsou to elektrárny uhelné, do kterých se investovaly miliardy korun na odsíření, uhlíkové filtry. Dnes už z těch elektráren vychází úplně něco jiného, ale i když budou platit emisní povolenky, nebudou ty elektrárny ekonomicky schopny přežít - prostě cena emisních povolenek bude vyšší než cena, kterou vydělají za utrženou elektrickou energii, takže to bude znamenat během dvou až tří let jejich konec. A pak máme dvě možnosti, vážení kolegové a kolegyně. Jedna možnost je, kterou s oblibou říkám i v televizích, že budeme v Brně svítit v pondělí a v Praze ve středu, protože nebude prostě elektrická energie. A druhá možnost je, že to budeme dotovat ze státního rozpočtu. Tak si dokážete představit, když už dneska máme deficity a schodky státního rozpočtu ve výši 300 miliard, tak budeme dotovat energii z uhlí, protože jinak bychom ji opravdu, tu energii, neměli. Takže obě dvě varianty podle mě jsou špatně a je potřeba s tím něco dělat.

A já apeluji tady na vládu Petra Fialy, aby v tom tendru postupovala rychle, transparentně a v souladu s právním řádem tak, aby vysoutěžená cena byla co nejnižší, aby do výstavby byly v maximální míře zapojeny české firmy a aby nám nehrozilo riziko mezinárodních soudů a arbitráží ze strany neúspěšného účastníka tendru firmy Westinghouse a zároveň aby byl dodržen závazný termín dokončení zakázky. A já prostě vím, že se to nestane. Já prostě vím, že se to nestane, že ty elektrárny ani v tom roce 2035, ty nové bloky, nebudou stát, protože oni nám určují cenu, oni se s námi budou soudit, budou chtít další vícenáklady, vícepráce, a bude to velký problém pro Českou republiku, protože nebude nic a nikdo, kdo by jim tady v tom konkurenčním body a v tom, aby se napakovali - a já se nebojím to slovo říct - prostě nebude nikdo, kdo by jim v tom byl schopen zabránit. A myslím si, že proto je důležité, aby ještě před konečným rozhodnutím byly o průběhu výběrového zřízení a zvažovaných variantách informovány i parlamentní opoziční strany, protože tato zakázka překračuje horizont několika volebních období. Tak to bylo k ekonomice - energetice.

A já bych se ještě rád vrátil k mimořádné schůzi, kde jste, vážení koaliční poslanci, neumožnili schválit program a která se týkala zdravotně postižených spoluobčanů, které jste tím hodili přes palubu, protože oni nám píší po té schůzi - oni čekali, že se jich vládnoucí pětikoalice zastane, že se něco změní, že schválíte program a že budou mít důstojné příjmy, které bohužel pramení z jejich postižení. Poslanci stran vládní koalice minulý pátek - nebo to bylo dřív - odmítli schválit program mimořádné opoziční schůze Sněmovny svolané k neudržitelné situaci zdravotně postižených občanů závislých na péči jiných osob. Bylo to koncem ledna, v pátek 23. ledna. Přitom těmto zdravotně postiženým občanům v I. a II. stupni závislostí již téměř devět let nebyly zvýšeny příspěvky na péči, přestože průměrná kumulovaná inflace překročila hranici 40 % a zdražení základních životních potřeb, zejména potravin, energií a dalších nákladů na bydlení, je ještě mnohem vyšší.

Hnutí SPD předložilo návrh na zvýšení těchto příspěvků, a to poprvé již v minulém volebním období v roce 2020. Podruhé jsme tento návrh předložili hned po minulých volbách do Sněmovny, v říjnu roku 2021. Ovšem vládní poslanci jeho projednání od té doby blokuji, přestože naše poslankyně Lucie Šafránková navrhuje jeho předřazení na každé schůzi Sněmovny. Vláda Petra Fialy tedy očividně hodila naše zdravotně postižené spoluobčany přes palubu, protože vlastní návrh na zvýšení příspěvku na péči předložit neumí anebo nechce, spíš nechce, a návrh hnutí SPD blokuje. Jednoznačně tak prokazuje, že ji naši handicapovaní občané a jejich těžké osudy absolutně nezajímají. V minulém roce jim navíc vláda Petra Fialy zdražila vyhláškou všechny terénní asistentské a pečovatelské služby, které jsou tak pro zdravotně postižené občany mnohdy již fakticky nedostupné, což vede samozřejmě i ke zhoršování jejich zdravotního stavu.

Hnutí SPD naopak bojuje a bude nadále bojovat se zájmy zdravotně postižených osob i nadále s vysokou intenzitou, což prokazujeme v naší každodenní politické a legislativní práci. Řekl jsem vám, paní předsedkyně, jak se bude jmenovat ten bod?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ještě ne, tak vás poprosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Tak je to bod číslo 3 a bude to Vláda Petra Fialy hodila zdravotně postižené spoluobčany přes palubu. (Předsedající: Děkuji.)

To jsou všechny tři body, které jsem měl dneska nachystané. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Než dám slovo dalšímu vystupujícímu, přečtu ještě několik omluv, které mezitím dorazily. Farhan Kamal se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kolář Ondřej od 18 hodin z pracovních důvodů, Skopeček Jan od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů. Z ministrů se ještě omlouvá Lipavský Jan od 14.45 z pracovních důvodů.

Nyní poprosím tedy o vystoupení pana předsedu Babiše, který je přihlášen jako další v pořadí. Následuje paní předsedkyně Schillerová a pan místopředseda Havlíček následuje po ní. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení spoluobčané, dobrý den. Mám de facto jenom dva body.

Jako první bod našeho jednání si dovoluji navrhnout zavedení nového přirovnání do běžného slovníku našich spoluobčanů a nás všech. Místo tradičního přísloví "lže, jako když tiskne" bychom mohli začít používat modernější a výstižnější variantu, "lže jako premiér Fiala". Já už jsem na to pořádal soutěž. Byla úspěšná, rozdávali jsme ty Mimoně. A proč o tom mluvím? No tak, pan premiér - protože já jsem poskytl rozhovor Právu a Novinkám, které tam daly nepravdivý titulek. Myslím, že se to stává často i kolegům, že text - já se k tomu dostanu a budu mluvit dlouho dneska o armádě - není pravdivý, ale pan premiér to využil k tomu, aby za prvé tweetoval: "Andrej Babiš nehájí zájmy České republiky a nehájí je dlouhodobě. To jsme mohli vidět, když jezdil jako premiér na Evropskou radu, kde nedokázal absolutně nic vyjednat." To je normálně skandální lež, a víte proč? Protože pan premiér Fiala měl hrůzu z toho, že tam bude jezdit, na ty rady. Já jsem na té Radě ještě byl 16. prosince 2021 a nová vláda nastoupila 17. 12. 2021. Poprvé pan premiér nespěchal, šel na tu Radu až v únoru 2022. Nevím, kdo mu to píše. Jestli mu to píše Miloš Růžička, který ho dovedl do té kampeličky - ale o kampeličce nebudu dneska mluvit, to máme ve čtvrtek - nebo kdo mu to píše? Vždyť to všechno se dá dohledat. Teď byla Evropská rada a tam jste viděli, jak funguje Evropská unie. Díkybohu za to, že je to veto. Když ten člověk, premiér nebo prezident, má odvahu a používá to veto, jako jsem to dělal já - veto můžete použít za ten večer nebo noc i desetkrát - a navrhne ten text, tak závěry z Evropské rady se mění. Takže to, co píší ti různí pisálkové, kteří tam nikdy neseděli, ani tam nebudou nikdy sedět, tak to je. Je to nejdůležitější pozice svrchovaného Česka, České republiky, ale to by tam musela mít Česká republika svrchovaného premiéra. Tak myslím, že se to dá dohledat, že jsme zavetovali kvóty migrantům, že jsme prosadili taxonomii, že jsme prosadili jádro, že jsme prosadili vůbec slovo jádro, když Rakousko bylo proti, a hlavně že jsme přinesli 42 miliard korun navíc, protože jsme blokovali - já jsem to blokoval - čtyři noci a pět dní. Pan premiér, který tam nikdy nic neblokoval a nikde se ani nedostal, má tu drzost takhle vlastně lhát.

Pokud někdo nedokázal nic vyjednat, tak je to pan premiér, který nepřinesl ani euro pro ukrajinské uprchlíky, kteří nás stáli údajně už 45 miliard. A co emisní povolenky a směrnice MiFID? Teď na Radě jste viděli, jak to funguje. Já vám řeknu, jak to funguje. Pokud bojujete za české zájmy, tak vám potom přijde esemeska. Mně přišla esemeska od Angely a najdete se v takové společnosti, jako jste viděli na té fotce. Tam byl Orbán, předsedkyně Evropské komise, předseda Evropské rady, byla tam italská premiérka, která má dobrý vliv na Orbána, protože Orbán chce jít do frakce ECR, Emmanuel Macron tam byl. Tam může někdo říkat, že je to vydírání - ne, to je boj za zájmy. Co ten Orbán tam vyjednal, když mu zadrželi peníze, to se jednou dozvíme.

Ale považuji absolutně za skandální a za drzost, že pan premiér si toto dovolí říct, když on tam sám nic nevyjednal a v rámci předsednictví byl jenom do počtu - 2,4 miliardy to stálo. Ano, nerozkradli Promopro jako kdysi, stovky milionů, ani nepadla vláda, ale nevyjednal vůbec nic. Tak nechápu, proč tohle dělá, když je to nepravda. Dá se to všechno dohledat.

Pan premiér říká, že veřejně prohlašuji, že bych odstoupil od smlouvy na letouny F-35, což by přímo ohrozilo bezpečnost naší země podle pana premiéra. Prosím vás, je potřeba si přečíst ten text. Ten titulek není pravdivý. Od F-35 ustoupíme, pokud nebudou včas. Co říkám v tom rozhovoru? Nevím, jestli můžeme od dohody odstoupit, když se nebude plnit. Ne, ten titulek měl být, že my ta letadla nepotřebujeme, protože my fakt nepotřebujeme mít tady tahle letadla za jedenáct let, když to vypadá, že nemáme peníze na důležitější investice pro naši armádu. A v podstatě tady stále běží ta průpovídka dokola: ohrožujeme bezpečnost.

Dneska byl - a nechci tady navrhovat bod, kdo jsou poradci pana premiéra - dneska tam byl nějaký v Rozstřelu a mluvil o tom, že jsou dezinformátoři v SPD i v ANO, říkal. Shodou okolností ten člověk pochází ze stejné struktury jako ten prolhaný ukrajinský web, který mě, a myslím, že i paní Schillerovou, označil za... že jsme proruští. Tak si to můžeme znovu zopakovat, jak to je s tím Ruskem. Kdo se setkal s Putinem? Kdo říkal, že je náš skvělý partner? Nečas v roce 2013, kdy pan Fiala seděl ve vládě jako ministr školství, pro které neudělal vůbec nic. Kdo jednal s Putinem? Já jsem v životě nejednal s Putinem. A to se stále snaží vybraní tady komentátoři a novináři vsugerovat lidem, že my jsme proruští. Nejsme! Je to sprostá lež. My jsme byli vláda, která vyhostila, nevím už, kolik jich bylo, těch diplomatů. My jsme vyhostili ruského hackera do Spojených států, i když lobbovali, abychom to nedělali. Já jsem byl jako ministr financí v Pentagonu 2015 a 2019 jsem byl ve Spojených státech a jednal jsem se všemi. Nikdy jsem nejednal s Ruskem. Ale stále tady někdo, protože samozřejmě všichni vidí, jak ta vláda je zoufalá a nedělá pro lidi vůbec nic, tak stále tady má někdo potřebu, že my údajně ohrožujeme bezpečnost.

Ano, tady pan premiér říká, že NATO je obranný pakt. Já vám dneska přečtu text zakládací listiny NATO. Jenom na první straně slovo mír je asi devětkrát, budete překvapeni. Ano, NATO je obranný pakt. K tomu se ještě dostanu.

A potom tady lže samozřejmě tu sprosťárnu, co mi udělal ten aktivistický redaktor z České televize, že bychom nepomohli spojencům. Sprostá lež! Že jsme snížili armádě rozpočet o 10 miliard, abychom vyhověli komunistům. Další lež! Lže jako Fiala. Lidi, naučte se to: "lže jako premiér Fiala", protože Fialů je tady víc, jeden Fiala už odešel, co tu mluvil, takže premiér Fiala musí být tam napsáno, "lže jako premiér Fiala". Jedna lež za druhou. Jedna lež za druhou! Protože my jsme nakonec ten rozpočet samozřejmě prosadili pro naši armádu, ale to bude ten druhý bod. Kdy měla armáda rozpočet 56 miliard? V roce 2009. A jak nám předali rozpočet armády 2014? 42 miliard. Snížili, stávající vláda snížila, takže další lež! Ano? Že bychom nedali! "Neměl by zapadnout ani nedávný výrok Aleny Schillerové, která mluvila, že se nepotřebujeme připravovat na válku, ale chceme žít v míru." Ano, zase lež. Zase! Takže závěr - píše pan premiér - a toto je premiér, to je bývalý rektor - to je neuvěřitelné, co to je za člověka... A pokud vidíme to, co padá z té kampeličky, tak už pomalu se ani nedivíme. "Andrej Babiš a hnutí ANO si nebezpečně zahrávají s bezpečností a důvěryhodností České republiky." No tak, pane premiére, prosím vás, já nevím, jestli to vůbec čtete, ty twittery, to je neuvěřitelné.

To, že lžete o restartu - zase si vylepili nějaký tady billboard nebo plakát: sedm kroků pro restart Česka. Ale vždyť vy prodáváte naši práci! Pro dopravní infrastrukturu jste vy ani Kupka neudělali vůbec nic. Pro investice do zdravotnictví jste neudělali vy ani Válek vůbec nic. Naopak jste zničili reformu psychiatrické péče, zničili jste ty peníze - kde jsou? - za národní boj proti rakovině - těch 15 miliard - zničili jste projekt nejmodernější onkologické nemocnice v Praze a tak dál.

Takže pan premiér si zase tam napsal: energetická bezpečnost. Přestaňte už lhát o těch Dukovanech. Vždyť vy jste měli Rosatom ve finále v Temelíně. Proč to stále opakujete? Já to nechápu. A tak dále.

Takže proto tenhle bod, protože zkrátka je neuvěřitelné, jak jeden člověk - že jsou jasná fakta, že je to nepravda, dá se to dohledat, jsou na to články, my jsme to sepsali do knížek - stále může takhle lhát. Nechápu to, nerozumím tomu. Myslel jsem si, že pan premiér Fiala, za kterým jsem chodil já jako premiér a snažil jsem se o normální komunikaci, jak někdo může tohle říkat a myslí si, že když tedy tisíckrát opakuje ty nepravdy, že lidi mu budou věřit. Ale my samozřejmě, protože my stále...

Kdo je náš tady soupeř? Hlavní soupeř jsou vybraní komentátoři, kteří opakují tyhle, novináři, kteří opakují ty nepravdy. Však všichni dobře víme, jak někteří vybraní komentátoři, politologové fungují.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane předsedo, můžu ještě poprosit jednou o zopakování toho názvu, ať jsem si jistá, že jej mám celý napsaný?

 

Poslanec Andrej Babiš: Je potřeba změnit tradiční přísloví "lže jako když tiskne" na "lže jak premiér Fiala".

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Takže toto je název bodu.

 

Poslanec Andrej Babiš: To je název bodu. (Předsedající: Děkuji.) Lidi, doufám, že si všichni dali na lednici ten slogan - a my musíme udělat na to samolepky a magnety - všichni naši důchodci, že si dali na lednice, nebo sami od sebe někteří, že pětikoalice je okradla o 1 000 korun. Toto by mohl být takový druhý slogan, že "lže jak premiér Fiala". Je to neuvěřitelné. Je to skandál. Mě to mrzí. Já to nechápu, ale je to tak.

A teď to bude dlouhé. Ten bod bych nazval Koncepce výstavby Armády České republiky. Vrátím se k tomu, co vlastně se tady stalo na základě toho nesmyslného titulku, jak se to všechno překroutilo a jak vlastně tady neprobíhá normální debata. Já jsem to panu premiérovi psal do tweetu jako reakci na tyhle věci. A co já samozřejmě vyčítám panu premiérovi? No, pan premiér má samozřejmě svoji strategii. On jako premiér nic neřeší, on se neangažuje, jenom když už tedy lékaři hrozí stávkou, tak potom přijde a snaží se to zachránit. Ale on nemá žádné projekty, on nic neřídí. A je to velká škoda. Nechává to na ministrech - dobře, ale samozřejmě měl by za to nést odpovědnost.

Ty headliny, které já chci tady říct. Za situace, kdy tvrdí pětikoalice, že nemá peníze pro důchodce, rodiny s dětmi, investice a další věci, považuji nákup 24 stíhaček F-35, které nás údajně mají vyjít v rámci celkové doby jejich fungování až na 400 miliard a přijdou údajně až v roce..., tedy za jedenáct let, absolutně za zbytečnou. Zbytečnou proto, že na základě dochází k tomu, že Česká republika neplní nebo odkládá plnění svého závazku. A jaký má Česká republika svůj závazek v rámci NATO? Jaký? Je to dobudování těžké mechanizované brigády, ano? Já jsem navštívil Přáslavice a tam stále mají ruské tanky a ruská bévépéčka. Když jsem to viděl, tak jsem řekl: to je vojenské historické muzeum tady. A je to tam stále. Takže tohle je náš závazek v rámci NATO, vybudování téhle brigády. Ten prapor se nazývá 72. mechanizovaný prapor generála Josefa Buršíka v Přáslavicích a to je náš závazek. Nemáme žádný závazek kupovat F-35. Ne, takový závazek nemáme. Nemáme, takže to je jedna věc.

Teď slyšíme, když jsme se dostali konečně k té koncepci výstavby Armády České republiky - rok 2035, která se liší od koncepce 2030, že se plno věcí odsouvá. Ale s námi se o tom nikdo nebavil. Pan premiér tvrdí, že ohrožujeme bezpečnost. Čím ohrožujeme bezpečnost? Na co nám budou ta letadla? Víte, co my potřebujeme? My potřebujeme obranné systémy. My potřebujeme Patriot. Na Ukrajině je válka, Putin napadl Ukrajinu, Ukrajina se úspěšně brání a jsou tam dodávány nejmodernější systémy. My potřebujeme Patriot. My potřebujeme ochránit naše jaderné elektrárny, naše přehrady, naši kritickou infrastrukturu proti ruským raketám, i proti supersonické raketě Kinžal. Patriot je co? Taktický mobilní raketový systém protivzdušné obrany využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch, který umožňuje likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu. Nachází se ve výzbroji Spojených států a přibližně patnácti dalších zemí světa. Proč my si nekoupíme tyhle patrioty, které údajně se dají nakoupit rychle? Slyšel jsem, že Rakousko o to projevilo zájem. Tam není potřeba dlouho čekat. Systém Patriot vyvinula americká společnost Raytheon počátkem šedesátých let, byl ve výzbroji armády a byl použit ve válce v Zálivu, v Izraeli, v Saúdské Arábii, úspěšně proti iráckým raketám typu SCUD a variantě rakety Al-Hussein. Potom došlo k nějaké kritice, že to údajně nemělo - údajně - fungovat, tak to vedlo k vývoji nové varianty střely PAC-3 MSE. Byla nasazena během invaze Ruska na Ukrajinu a tahle raketa, protože to je raketa, kdyby nedejbože nás Rusko napadlo, tak ta ničí útočící střelu přímým zásahem díky vysoké manévrovatelnosti pomocí 180 malých raketových motorů na prstenci kolem těla. Systém Patriot má určitý dosah, ve kterém je schopen útočící střelu zneškodnit, což zároveň vymezuje plochu území, kterou je schopen bránit. Dosah je dán rychlostí střely Patriot a rychlostí útočící střely. Proti pomalejším létajícím strojům s nižší rychlostí, například drony HESA Šahíd-136, je dosah kolem 100 kilometrů, avšak proti nadzvukovým jen desítky kilometrů. Kdo využívá střely Patriot? Německo, Nizozemsko, Řecko, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Katar, Kuvajt, Rumunsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Španělsko, Švédsko, Tchaj-wan. V Polsku je od dubna 2010 dočasně umístěna americká baterie Patriot, po ruském protestu přesunuta do větší vzdálenosti od hranic. Jižní Korea koupila rakety poté, co Severní Korea v rámci testů odpálila několik balistických střel. Ukrajina získala první systém Patriot v rámci zbrojní pomoci proti ruské invazi v dubnu 2023. V květnu a v červnu 2023 uvedla Ukrajina, že se jí podařilo pomocí systému Patriot sestřelit několik hypersonických ruských raket Kinžal. Úspěšnost střel Patriot byla ověřena během pokračování konfliktu, do konce roku 2023 bylo sestřeleno 25 střel Kinžal. Systém nebyl předtím v reálné bojové zátěži. Během invaze do Iráku bylo proti koaličním silám vypáleno 23 balistických raket, z nichž pouze 9 bylo vyhodnoceno jako cíle, proti kterým je nutné... Takže ano, tohle vidíme na Ukrajině.

Vždyť pan Řehka říká, že když nedejbože bude ta válka, bude to válka konvenční. Konvenční, takže já se ptám, jaká bezpečnost? O čem to mluví premiér, že těch 23 F-35, které přijdou v roce 2035 - nám co tedy? Nosiče jaderných zbraní? Ano, můžou, a ta naše mechanizovaná brigáda půjde na Moskvu, nebo co? My se máme přece bránit. Znovu opakuji, že my máme ochránit tady lidi, infrastrukturu, to my máme dělat. A proč to neděláme? Proč to nenakoupíme?

Ale těch systémů je víc. 4. ledna 2024 vyšel článek, iDNES: "V reakci na ruskou válku na Ukrajině země Severoatlantické aliance společně nakoupí v příštích letech až 1 000 raket pro protivzdušné systémy Patriot. Spojenci v NATO pořídí 1 000 raket Patriot kvůli ruským hrozbám ve vzduchu," se píše 4. ledna 2024. "Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazují ruské raketové a dronové útoky na ukrajinská města, jak důležitá je moderní protivzdušná obrana." Ano, to je důležité. I Iron Dome v Izraeli a další systémy jsou, v Afghánistánu a já se k tomu ještě dostanu. Tohle všechno je důležité, ochránit naši zemi. Takže: "Společný nákup pro Německo, Nizozemsko, Rumunsko a Španělsko zařídí specializovaná alianční agentura NSPA, NATO Support and Procurement Agency, která zajišťuje nákupy zbraňových systémů i logistické vybavení pro členské státy Aliance. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga pořízení až tisícovky raket protivzdušné obrany posílí bezpečnost všech spojenců. Tato investice ukazuje sílu transatlantické obranné spolupráce a závazek NATO zajistit bezpečnost obyvatel," tady píšou novináři a říká šéf NATO. "Rozšíření výroby munice je klíčové pro bezpečnost Ukrajiny i pro naši bezpečnost. Agentura přitom očekává, že by se k zakázce mohly připojit i další spojenecké země." A já se ptám, proč, pane premiére, jste se nepřipojil? Vy nečtete monitoring? Vás to nenapadlo? Co to je? Co to mluvíte o nějaké bezpečnosti? Za jedenáct let nějaké supermoderní letadlo? Ne, toto je bezpečnost! Ochrana našich lidí, ochrana naší země! Takže prosím vás, nejlepší by bylo, kdybyste do těch Spojených států zavolal, že ty F-35 už nechcete a chcete Patrioty, ano, ty byste měl nakoupit. A neříkejte, že na to nemáte peníze, protože jsou F-35.

12. června 2023 komentář: "Druh protivzdušné obrany, který české armádě chybí." Tady je další, to bylo na IDETu. Jsou různé systémy, například takový systém CRAM - Counter Rocket, Artillery and Mortar, systémy do obranných strategií, aby ochránili své vojenské základny, infrastrukturu, civilní oblasti a tak dále. A tenhle systém vy máte v plánu, pane premiére, akorát ten plán v naší strategii byl dodání 2028 a vy to teď měníte na 2035. Stojí to 10 miliard, takže vy - to je munice, to nejsou rakety, systém C-RAM, protivzdušná obrana, které je potřeba například sestřelovat ty drony - tak proč to přesouváte, proč to není priorita? A ten C-RAM, tam se nemůžete potom vymlouvat, že byste vybral jen jednoho, to vyrábějí Spojené státy americké, Izrael má jeden z nejpokročilejší protiraketových a protidělostřeleckých obranných systémů na světě, známých jako železná kopule Iron Dome, všichni chodí do Izraele, Lipavský, prezident tam byl, všichni jste tam byli, tak proč jste o tom nejednali? Ne? Proč to neděláte? Spojené království, Německo, Austrálie má, Turecko vyvíjí vlastní systémy, takže proto, a ten C-RAM je systém pro obranu proti raketám, dělostřelectvu a minometům se specifickým typem protivzdušné obrany navrženým k ochraně před nízko letícími pomalými a malými cíli, jako jsou rakety, dělostřelecké granáty a minomety. Tady to všechno je, můžu, mám tady obrázky, obrázek Patriotu, to se údajně vyrábí v Izraeli. Izrael vyrábí i systémy proti raketám s názvem Arrow 3. Proč o tom se nejedná? SkyRanger vyrábí Německo.

Takže my přece nechceme na někoho útočit, my se chceme bránit, ne? A proto bychom se podle mého názoru do té strategie, do té koncepce, o které jste se s námi vůbec nebavili, měli to znovu přehodnotit a podívat se na to, co je priorita. A říkat mně, že já ohrožuju něco, když říkám, ta F-35 je zbytečná, protože stojí strašně moc peněz a není to naše priorita - naše priorita jsou tyhle věci a ta mechanizovaná brigáda. Co ty tanky, ne? Ty tanky, nevím, ty leopardy údajně mají tam dorazit. Kdy to bude hotovo? Tam jsou další věci, které se posouvají, ne? Systém řízení palby, dělostřelectva a tak dále, lehké útočné vozidlo. Lehké útočné vozidlo zkrátka potřebují naši vojáci. Naše armáda, naše pozemkové síly, není jenom letectvo, ano? Původně to bylo do roku 2024, je jich 159, a teď jste to dali do roku 2035. Soutěž zrušena. Ta nová koncepce tam schází, plno plánovaných důležitých nákupů. Takže podle mého názoru a našeho názoru má dojít k posílení protivzdušné obrany, balistické rakety, my nemáme žádný prostředek, a to jsou ty systémy, o kterých jsem mluvil. A potom samozřejmě ty lehká útočná vozidla, vždyť nově a za velkých nákladů vznikl výsadkový pluk v Chrudimi a je na vozidlech Land Roveru, které má již dvacet let. Já jsem navštívil většinu těch posádek, i v Táboře jsem byl, kde měli ty UAZy, techničák tam byl 1. ledna 1980. My jsme je vyměnili, ano, my jsme vyměnili i ruské helikoptéry, ale k tomu se ještě dostanu. Takže i samohybný minomet je důležitý pro tu těžkou brigádu.

Ale já se vrátím k těm letadlům, kde vidím zásadní problém. Zásadní problém je v tom, že vy jste nejednali s dodavateli gripenů. 29. června 2022 tady je titulek: "Švédové nabídli gripeny zdarma. O ničem nevíme, reagovali Češi. Švédsko Česku nabídne bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, řekl švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen. Letouny by byly modernizovány. Podle diplomata jde o atraktivní ekonomickou nabídku. České Ministerstvo obrany reagovalo opatrně. O švédské nabídce nic neví. Letadla jsou momentálně pronajímána. My bychom je tím pádem považovali za splacená a mohli bychom je České republice přenechat zdarma. Jedná se o 14 strojů Gripen CD, které v současné době využívají vzdušné síly Armády České republiky a které by mohly projít významnou modernizací." A co se stalo? Nestalo se nic. Je neuvěřitelné, jak někteří provládní novináři polemizovali o tom, co jsem řekl. Já mám data, které jsou skutečná, ano? To znamená, my jsme měli nebo máme v pronájmu gripeny od roku 2005 do roku 2007 a bude nás to stát 43,6 miliardy korun. Je to podle mých podkladů včetně provozu a dalších služeb. Ale to zásadní nelogické rozhodnutí je o tom, že proč nikdo nepřišel za švédským velvyslancem a neřekl mu: My budeme nakupovat ta letadla nová, vy máte nějaká moderní letadla? Nebo bude jenom F-35?

Ten první nájem ještě za vlády Grosse byl 1,9 miliardy ročně. Stropnický v roce 2004 to prodlužoval, kleslo to logicky na 1,7 protože už byly opotřebované. Teď logicky, dokonce tady říkají, že to dají zadarmo, že by to šlo jenom na modernizaci, a lidi z Ministerstva obrany říkají: Ne, ne, to bude za 2,6 miliardy roční nájem. No logicky, jenom nájem, bez modernizací, jenom nájem. Tak já tomu nerozumím. Chápu, že stát neumí obchodovat, ale obchod je hra. To je hra, ne? Přijdu, dodavateli gripenů řeknu: Hele, budeme kupovat moderní letadla, budete mít něco? Pojďme si udělat ten nájem do roku 2035 a my vás vezmeme do soutěže. Vždyť nám pan Žáček tvrdil na semináři, že bude sedm nabídek, a nakonec se ukázalo, že to není pravda. Nebyla nabídka žádná ani na Mirage, ani na Rafale, ani na nic. Bylo rozhodnutí F-35. No, já chápu, že úředníci neumí obchodovat, ale obchod se dělá tak, že oslovím - ano, když už tedy chceme ty F-35, oslovím toho Gripena a řeknu: Tak pojď, můžeš mi to prodloužit do roku 2035, a budeš mít nějaké letadlo? Hraju tu hru.

Tady mě nějací poučují, jak se dělá byznys. Já vím, jak se dělá byznys. Tady jsem měl Blesk a Mafru, tak jsem si to vyjednal, večer jsem si sednul a napsal jsem ten tweet: Zítra něco koupím. Teď bylo výročí. Obchod je hra. Vy neumíte obchodovat. Vy jste to totálně podělali, zkrátka. Vy jste měli hrát tu hru, ale já bych řekl: My zkrátka teď nepotřebujeme ty F-35, my potřebujeme tu brigádu, my potřebujeme ty Patrioty, ano? Tohle jste měli udělat.

A pokud hned samozřejmě novináři provládní hned říkají, že, tady je titulek - Novinky, to už jsou součástí Seznamu, tak hned daly: "Američané na dluh nedávají." No tak jste to neměli kupovat, když nedávají na dluh - a Švéd dává na dluh. Vždyť to je pronájem, vždyť to je financování. Tak jste to neměli koupit. Měli jste oslovit vícero těch dodavatelů. "Američané na dluh nedávají." A já jsem v tom rozhovoru samozřejmě neřekl, že to - co já říkám v tom rozhovoru? Já říkám za prvé, že je to zbytečné v situaci, když vláda říká, že nemá peníze, potřebujeme ochranu, nebudu se opakovat, nejednalo se, a potom říkám doslova, protože ten výrobce, Lockheed, neplní, to jsou taky titulky, dodávky, všechno je zpožděné - ano, paní ministryně argumentuje, že ty helikoptéry, které my jsme kupovali, jsou zpožděné, ano. Ano, ale my jsme nahrazovali ruské helikoptéry, kterých jsme se potřebovali zbavit. To je úplně jiný příběh, i když to bylo G-to-G.

Tady není potřeba spěchat, vždyť to je do roku 2027 a 2029. Opce nebyla vyjednaná, ale dala se vyjednat. No, takže co já říkám: nevím, jestli můžeme od dohody odstoupit, když se nebude plnit. Ta letadla nepotřebujeme, nesoutěžila. A titulek je jaký? Že odstoupíme, pokud nebudou včas. Ne, já jsem se ptal, jestli můžeme odstoupit. Takže zase jenom - a z toho vzniklo: no, hrozné, ten Babiš, je to ohrožení. Ale je to úplně na hlavu a Američané nedávají na dluh. Tak když jste to chtěli, tak jste je měli donutit. A pokud by vám Švéd dal na dluh, tak jste měli prodloužit ty gripeny a ještě počkat. Argument, že F-35 mají nevím kdo všechno - tak Slováci mají F-16. (Ministryně Černochová mimo mikrofon z vládní lavice: Ale nemají gripeny.) Nemají gripeny, ale mají F-16 a nemají F-35 za jedenáct let a za tu cenu. Takže já se jen ptám, když tedy to Švédsko vám nabízelo ty gripeny zdarma dokonce... (Ministryně Černochová mimo mikrofon z vládní lavice: To není pravda.) Není to pravda. Tak dobře, já jen vím, že jsme mluvili se švédským velvyslancem a ten potvrdil, že zkrátka se nejednalo. Nejednalo se, je to maximálně netaktické a vy jste toho dodavatele naštvali. A co když on se naštve a 2027 pošle ty gripeny na Ukrajinu? Co budeme tedy dělat ? Slovenské letectvo - tady je titulek - už taky nemají pomalu letadla, ti nemají ani piloty, jak jsem četl teď, na ty F-šestnáctky. Takže já nevím, vy jste zkrátka podle našich informací naštvali toho dodavatele a je úplně nenormální, abych chtěl 2,6 miliardy, jak to řekla paní náměstkyně, za pronájem, když byl 1,7 a měli jít dolů, protože ta letadla jsou samozřejmě o to starší, a že se mají modernizovat. Ano, ale podstata je, že jste nejednali a teď jste v jejich rukách, ano? A ještě jste je naštvali, takže je velký předpoklad, že si vás vychutnají, a my to samozřejmě všichni zaplatíme. A je to špatně, je to špatně, protože zkrátka takhle se nevyjednává.

Já vím, že stát není firma. Ale stát má přece vyjednávat s péčí řádného hospodáře a přece tam musí být nějaká klauzule. Já, paní ministryně - vy jste se vyjadřovala v České televizi, že - já jsem nečetl nikdy žádnou smlouvu, ani ty helikoptéry, co tam, já vím, že je to těžké vyjednávat, ale tady jste měli ten náboj, ty gripeny, a nebylo potřeba nikam spěchat, protože co bude v roce 2035 - nevím, kdo to ví. Vy stále mluvíte o tom, teď byla informace, že nevím tedy, kdo toto říkal, nějaký voják z Polska, že Rusko napadne Polsko do tří let, východ. NATO má tři roky na to, aby se připravilo na ruský útok, varuje Polsko. No, nevím, odkud to má ten pán, protože dneska, když si přečtete rozhovor Putina s Tuckerem Carlsonem, tak nevím, to nechci ani komentovat, takže když tedy stále říkáme, bude válka, bude válka, no tak asi to nejrychlejší je mít ty obranné systémy.

Mě samozřejmě nejvíc na tom irituje to, že vy stále dokola říkáte, že my jsme se nevěnovali armádě. Teď hned to bylo využito na základě toho vylhaného titulku a na základě těch vylhaných věcí. Prosím vás, já to nechápu, proč stále říkáte tyhle nepravdy. Já jsem navštívil tolik posádek, a já tady nebudu vám číst, kdo s tím rezortem co udělal. Ta knížka (Drží v ruce knížku), jak se jmenuje Miroslav Kalousek a dvacet let jeho úřednických politických her. Ne, to bychom tu byli do rána. Jak to bylo s padáky, modernizace tanku T-72. To je ten pán, který znovu založí stranu teď, akorát potřebuje najít toho maskota. Toto je to dědictví armády, to není vaše chyba. (Poslanec Babiš se obrací se smíchem do vládní lavice na ministryni Černochovou). Není. Ale my jsme vždy armádu podporovali. A to jsou čísla (Ukazuje graf.), znovu ukážu. Vy jste nám předali rozpočet, 2014 - 42 miliard. To je naše čára, o 100 % jsme to navýšili. (Poslanec Babiš se obrací na předsedající Kovářovou.)

Dobrý den, všechno nejlepší k narozeninám, když vás vidím. (Předsedající: Děkuji.)

My jsme to navýšili o 100 %. Vždyť jsem byl, všude jsme tam chodili. Takže my jsme podporovali naši armádu a naše armáda - kdyby nám armáda nepomohla s covidem, tak jsme byli vyřízení, bez Šnajdárka, bez generála Procházky bychom to nezvládli. Takže někdo, když říká o tom, že my, armáda - ne. Pro nás je armáda strašně důležitá. Ale v momentě, když vy říkáte: nemám peníze pro tu mechanizovanou brigádu, musím to odložit, a nepřemýšlíte o tom, že máte mít obranné systémy, tak se nedivte, že zkrátka ta F-třicetpětka je drahá a přijde pozdě. A to nám nepomůže, nedej bože, kdyby se něco stalo.

Jednoznačně platí, že jsme součástí NATO, a pokud někdo zase vykládá, že ta debata - už se k tomu ani nechci vracet, k té sprosťárně, co na mě v tehdy udělali - a nějaké ty řeči, že gripen je šrot a že můžeme a tak dále, to zkrátka je potřeba si to rozmyslet. A my tvrdíme - a vy jste se s námi nebavili o té koncepci, všechno se posouvá, a jak dlouho se to bude platit, ne, ty F-třicetpětky? Vy máte v rozpočtu myslím 15 miliard, nebo to máte jenom do 2024, tak to je přece logické zdůvodnění, že když mám ta letadla, mám je do roku 2027, můžu je prodloužit do 2029, nechápu, proč se s nimi nejednalo, že legitimně říkáme, že se mělo jednat o jiných věcech, které jsou naším závazkem. Nevím, jestli je někde napsáno v rámci dohody s NATO, že máme mít tu brigádu do roku 2026, ale sám Řehka potvrdil na výboru, že kvůli penězům na F-třicetpětky se to prodlužuje. On se doslova vyjádřil, to mi řekli kolegové: Dejte mi 3 % HDP a já si všechno koupím.

A já říkám: Nemáme kupovat F-třicetpětky a máme koupit to, co je důležité. Ochrana občanů, pane premiére, ochrana. Ty Patrioty máte koupit, Iron Dome, všechny ty systémy, kterou budou chránit armádu, lidi, firmy, jaderné elektrárny, všechno. To je priorita a to dá logiku. Já nejsem žádný expert na nic, jo, ale je to tak. A navíc samozřejmě ano, tady už signalizujete, že to možná bude ještě později, a zkrátka se mi to nelíbí a zkrátka mělo by to být úplně jinak. A já znovu opakuji, že my podporujeme naši armádu, ale mělo to být samozřejmě organizované jiným způsobem. Takže ta koncepce výstavby, jak jste ji předložili, ale naši to dostali až teď na posledním výboru. (Ministryně Černochová mimo mikrofon z vládní lavice: To není pravda, měli to před vládou.) Není to pravda, tak nevím. Údajně to vzniklo v listopadu a dostali to teď. Ne? Dobře. Tak já říkám, závazek NATO je modernizace pozemních sil. Já vím, že ti piloti budou nadšeni, když dostanou F-třicetpětku. No, ještě musíme je mít, protože vypadá to, že Slováci, teď jeden pilot jim vypadl, a vůbec, já nevím, proč tam nebyla koordinace mezi Slovenskem a Českou republikou, když tedy ty vzdálenosti - a mohla tam být nějaká synergie, když ti Slováci koupili F-šestnáctky, taky to není F-třicetpětka.

Takže náš hlavní úkol byla modernizace. Tak vy jste nakoupila BVP, to tedy je dobře, za nás to nedopadlo. Já jsem měl jiný názor na to, já jsem chtěl, aby se vyráběla u nás, aby nějaký dodavatel soutěžil o společnou firmu, aby náš průmysl měl z toho, ale dobře, tak je to na ÚOHSu, ano, a bůhví, jak to dopadne. Takže tankové vojsko, ano, to jsou ty leopardy, nevím, to má, slouží jenom na... Takže my jsme koupili děla, ty houfnice Caesar, to by mělo dojít v roce 2027. A nevím, proč odsouváte ta útočná vozidla, která tedy... pan Řehka se vyjádřil, že musí odsouvat ty věci, protože nejsou na to peníze. Takže to je podle mě priorita, a proto já tvrdím, že ty F-třicetpětky nepotřebujeme, že je to strašně drahé a že zkrátka jsme to neměli dělat. A bohužel tedy ta válka na Ukrajině přece podle toho... armáda, když se tvrdí, že Putin napadne Polsko. A já doufám, že se to nestane, protože je to úplně šílené - Ukrajina je to bojiště, kde se máme naučit to, jak budovat tu naši armádu. A to je ta brigáda, ale i ty obranné systémy.

Teď čtu, 1. února: "Ukrajina dostala nové střely z USA, loni vyvinutý raketový systém má dostřel 150 kilometrů. Ukrajinci spekulují o chystané..." - jo, tak to už tam nepatří, to je politika. Zase je tam nějaká nová zbraň, takže já si myslím, že tady vidíme, že zkrátka bohužel je tam válka a my se máme připravovat, ano, o tom není žádná. A znovu opakuji, že my jsme i podporovali 2 %, možná to bylo brzy, že to podporujeme, ale zkrátka není možné, aby nás stále někdo obviňoval z totálních nesmyslů, protože to se dá všechno dohledat, všechno se to dá dohledat. My jako hnutí ANO, vždycky byla naše priorita bezpečnost - bezpečnost České republiky, bezpečnost občanů, bezpečnost všech, a proto jsme dělali všechno pro to - a znovu opakuji, začínali jsme rozpočtem 42. To, že nás komunisti chvilku vydírali a nakonec jsme to ale prosadili, ten rozpočet - o 100 % to stouplo. A vykazovat rozpočet vůči HDP v procentech je samozřejmě o ničem, protože kvůli inflaci, která vyhovuje panu premiérovi a ministru financí, jenom od roku 2021 stouplo HDP o 1 600 miliard, takže je jasné, když základna jde nahoru, tak to procento je... je to trojčlenka zkrátka.

Takže my jsme stále obviňováni, různí ti komentátoři, jak oni píšou úplně, je to úplně zoufalé, když jsme si dovolili mluvit o míru - strašné. Tak tady je Severoatlantická smlouva - Washington 4. dubna 1949: "Smluvní strany této smlouvy znovu potvrzují svou víru v cíle a zásady Charty Spojených národů a svou touhu žít v míru" - když řekla Schillerová "mír", tak už hned byla jaká - "se všemi národy a všemi vládami. Jsou odhodlány hájit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Snaží se podporovat stabilitu a blahobyt národů v severoatlantické oblasti. Jsou rozhodnuty spojit své úsilí ke kolektivní obraně a k zachování míru a bezpečnosti. Proto se dohodly na této Severoatlantické smlouvě. Článek I: Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě Spojených národů, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zapleteny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost" (Potlesk z levé části sálu.) "a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů. Článek II: Smluvní strany budou přispívat k dalšímu rozvoji mírových a přátelských mezinárodních vztahů." Takže NATO je o míru. Já jsem znovu říkal, že je to obranný pakt, kde jsou všichni solidární. Ano, je tam ten čl. 5, ano. Vždycky jsme se k tomu hlásili. Takže mír, obrana, a potom samozřejmě ti světoví politici by se měli snažit, aby ta válka, hrozná válka skončila. Takže o tom to je.

Hnutí ANO, když bylo ve vládě, a hlavně za ministra Metnara, bylo podepsáno 43 000 smluv za 155 miliard. Nákupy na obranu jsou vždycky problém. Já jsem vždycky říkal, že by to mělo mít nějakou výjimku, protože když nakoupil helikoptéry, G-to-G, jak vy si teď tedy kupujete ty stíhačky - bohužel, dostal flastr od ÚOHSu za to. A protože samozřejmě v dnešních časech je to důležité, proto spíš jsme se měli bavit o tom, jakým způsobem tyto zakázky - ale musí být samozřejmě transparentní - by mohly být jednodušší. Stropnický nakoupil smlouvy za 47 miliard, takže to jsou všechno čísla.

Za vás, paní ministryně, 2006... ne, kdy to bylo, 2008, když byla ODS ve vládě jsme měli 24 000 vojáků, a když jsme my nastoupili do vlády, tak jich bylo jenom 20 800 a předávali jsme to, bylo jich 27 000, o 6000 vojáků jsme nabrali víc. A věřte mi, že armáda vždycky byla strašně důležitá pro nás. A to, co jsme si zažili v rámci covidu, to bylo fakt neuvěřitelné. A bez nich bychom to nikdy nedali, a proto je jim potřeba vždycky poděkovat a my to podporujeme, ale to, že máme názor na ty stíhačky jiný, tak já myslím, že kdo chce to pochopit, tak to pochopí.

Takže mě potom samozřejmě mrzí, když my mluvíme o míru, a je to i v Chartě NATO, když tedy vojáci tam udělají kalendář s nějakými symboly míru a potom to musí zničit a nevím co... Nechápu to, co to je za akce... skutečně zvláštní.

Já už nechci dlouho mluvit. My samozřejmě, paní ministryně je dáma, takže já určitě nechci tady... má výhodu, že je dáma, nebudu se tady nějak moc dohadovat nebo vymezovat - kdybyste byla chlap, tak ten můj projev je úplně jiný, ale my přece říkáme, že bychom měli společně řešit nějaké věci, protože samozřejmě naše armáda... možná budete znovu ve vládě, já nevím, ale že je to dlouhodobá věc, že bychom se měli o tom bavit, zkrátka tady u těch stíhaček máme jiný názor. Ale dobře, prostě to podepsala, ale v každém případě je potřeba se znovu podívat na tu koncepci armády a hlavně na ty protiraketové systémy. To si myslím, že je důležité, protože i když pan bývalý ministr Metnar koupil ty shorady a je jich, nevím, osm nebo kolik, to jsou samozřejmě nějaké ty protiraketové systémy, ale podle mého názoru je to nedostatečné. A samozřejmě to nechrání před těmi balistickými, třeba před Kinžalem. Takže to si myslím, že by měla vláda přehodnotit, že byste to tam měli zahrnout, a priorita by měla být ta těžká brigáda, kde tedy máme závazek.

Takže za mě to je de facto všechno. Ten bod (Otáčí se k předsedající.) to jste si určitě napsala, je ta koncepce - jak se to nazývá ve zkratce? - (Ministryně Černochová z lavice: KVAČR.) - KVAČR. Tady to mám (Ukazuje materiál.), KVAČR 2035, Koncepce výstavby Armády České republiky. No, moji kolegové mi říkali, že ta debata nějak neproběhla, že máme na to nějaké názory. Tak samozřejmě, pokud vy a pan premiér - tak pan premiér, ten už (Se smíchem.), ten neřeší nic - tak určitě rádi budeme s vámi o tom diskutovat. Děkuju za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Než dám slovo paní předsedkyni Schillerové s přednostním právem, přečtu omluvy. Omlouvá se Patrik Nacher od 16 hodin se zdravotních důvodů, Wenzl Milan od 17 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Navrátil ruší omluvu. A ještě pro přítomné přečtu pořadí dalších přihlášených s přednostním právem. Nejprve paní předsedkyně Schillerová, poté Karel Havlíček, následuje pan předseda Jakob a paní ministryně Jana Černochová. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, 4. ledna letošního roku prohlásil v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz premiér Petr Fiala pro mě naprosto jasné sdělení, a to je to, že se jeho vláda v tomto volebním období nebude zabývat otázkou přijetí eura, že naše země stejně kritéria pro vstup do eurozóny neplní a že on se - cituji - do toho určitě pouštět nebude. V letošním roce jsme také slyšeli dvě naprosto jasná stanoviska členů ODS k otázce ustanovení nebo neustanovení národního koordinátora pro přijetí eura. Nejprve v Otázkách Václava Moravce zřízení národního koordinátora odmítl místopředseda ODS Martin Kupka a následně o týden později politický náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Marek Mora. Podle toho by obsazení této funkce bylo aktuálně krokem nesmyslným, řekl. Ministerstvo financí je přitom právě tím jediným ministerstvem, které by mělo případnou nominaci koordinátora eura vládě navrhnout.

Včerejší jmenování zmocněnce pro přijetí eura a vstup do ERM II ministrem za hnutí STAN, a to za velkolepého potlesku jeho politických kolegů a za masivní komunikační kampaně hnutí STAN na sociálních sítích, může znamenat jedině dvě věci. Možnost první: vláda pod nátlakem některých koaličních stran mění s tichým souhlasem premiéra svůj kurz a pod taktovkou ministra pro evropské záležitosti rozjíždí komunikační a propagační kampaň s cílem přesvědčit veřejnost a konat kroky směrem ke konci české koruny. Možnost druhá, že ministr pro evropské záležitosti vykročil nejen proti svému premiérovi a s ním proti nejsilnější straně vládní koalice, ale také proti desetiletí platnému ustanovení vlády, které jasně stanoví institucionální nastavení koordinace přijetí eura v České republice. Podle tohoto usnesení je národní koordinátor navržen ministrem financí, jmenován vládou a stojí v čele šesti národních koordinačních skupin napříč rezorty a státními orgány.

Žádná třetí možnost, dámy a pánové, není. Výmluvy ministra Martina Dvořáka, že jeho zmocněnec není koordinátorem, že se jedná o koordinátora toliko jeho, a nikoliv koordinátora vládní agendy, jsou zcela nevěrohodné a nejsou ničím jiným než zcela nepodařenou krizovou komunikací. Vzhledem k tomu, že otázka přijetí či nepřijetí eura je naprosto klíčovým strategickým rozhodnutím s dalekosáhlým dopadem na veřejné finance, průmysl, ale i běžný život všech občanů naší země, že je to otázka, u které je podle našeho názoru zapotřebí nejen shoda napříč politickým spektrem, ale minimálně uvnitř vlády samotné, žádám o zařazení mimořádného bodu s názvem Postoj vlády k přijetí eura, vstupu do ERM II a role ministra pro evropské záležitosti. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní předsedkyně, já jsem nestihla si zaznamenat celé znění bodu, takže vás poprosím o to, abyste mi to předala písemně. (Poslankyně Schillerová nese materiál předsedající.) Děkuji.

Další s přednostním právem je na řadě Karel Havlíček - ten není přítomen, poté pan předseda Jakob - také není přítomen. A nyní je tedy na řadě paní ministryně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Krásné odpoledne, dámy a pánové. Já si dovolím reagovat na pana předsedu Babiše, pokusím se shrnout do nějakých, pokud možno systematických odpovědí všechno, co tady zaznělo.

Takže v první řadě, pane předsedo Babiši, vaši kolegové z výboru pro obranu vám lžou, protože KVAČR jsem projednávala na výboru pro obranu 21. 11. 2023 ještě před jednáním vlády, což v minulosti, pane předsedo Babiši, nebývalo zvykem. Pan Metnar, který projednával KVAČR přede mnou, neměl vůbec žádnou ochotu a vůli se bavit s výborem pro obranu a dával to rovnou na vládu. Takže 23. ledna, můžete si to dohledat v programu, 23. ledna 2023 se projednával KVAČR ještě před jednáním vlády. Následně vláda KVAČR schválila v prosinci. Okamžitě v ten den, kdy schválila KVAČR vláda, jsem poslala kolegům z výboru pro obranu informaci o tom, že schválila ve znění, v jakém jim to bylo představováno, schválila vláda KVAČR - a mimochodem, ještě na minulém výboru si vyžádali kolegové, že chtějí o KVAČRu mluvit, tak jsme o něm mluvili. Takže já jsem naopak postupovala tak, jak nepostupovali ministři vaší vlády, a dávala jsem KVAČR k projednání dřív než vládě. To za prvé.

Chci vás moc poprosit, protože evidentně vám psal to vaše vystoupení někdo, kdo některé věci umí, rozumí, ale některé věci vám psal špatně - předně letouny F-35 nejsou stíhačky, pane předsedo Babiši. Je to supersonický letoun, je to celá platforma, celá laboratoř. Prosím, vojáci jsou velmi citliví na to, když těmto letounům říkáte stíhačky, tak spíš taková přátelská rada: pokud chcete vystupovat jako profesionál, hovořit a promlouvat do oblasti obrany, a já si myslím, že k tomu máte všechny předpoklady, (Projevy nesouhlasu z lavic hnutí ANO.), tak to prosím dělejte tak, aby to opravdu třeba pro některé kolegy neznělo tak, že jim to bude znít v uších. Děkuji.

K tomu, co jste tady říkal ohledně Patriotů. Pane předsedo Babiši, dovolte mi, abych vás trošku uvedla do situace, jak to tedy s tou protivzdušnou obranou vlastně v podmínkách České republiky bude. My pořizujeme izraelský systém, který má schopnosti působit ve všech hladinách protivzdušné obrany, navíc je systém možný rozšířit na protiraketovou obranu. To je něco, co je dobře, že máme a je to naprosto skvělé. Víte, jedna baterie toho zmiňovaného systému Patriot působí protibalistickým střelám v azimutu 110 stupňů a v délce maximálně 35 kilometrů. Pane předsedo Babiši, to by znamenalo, že to... (Z opozice zaznívá, že prostřednictvím předsedající.) Ne, já jsem ministryně, já nemusím. Nemusím! Nemusím, a nepokřikujte na mě. A přečtěte si jednací řád, paní poslankyně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jenom pro vysvětlení. Pokud by paní ministryně oslovovala jako poslankyně pana předsedu jako poslance, tak musí prostřednictvím. Jestliže je to v této formě, tak není potřeba, pokud by tedy pan předseda toto vyžadoval, ale je to ve výkladu v komentáři jednacího řádu. Tak jenom pro vysvětlenou, ano? Děkuji.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Přesně tak, děkuji. Takže jedna baterie Patriot působí protibalistickým střelám v azimutu 110 stupňů a v délce maximálně 35 kilometrů. Ubrání, pane předsedo Babiši, jeden objekt. Víte, kolik je cena takové konfigurace pro ochranu jednoho objektu? Je to 100 miliard korun včetně logistiky a infrastruktury. Tak jenom abychom věděli, o jakých položkách se tady bavíme, když si tady sníme o Patriotech. A já nejsem proti, já bych si také přála, abychom je někdy v budoucnu měli, ale v tuto chvíli opravdu jeden objekt 100 miliard - asi se shodneme, že to je něco, co úplně není v našich možnostech. Armáda pro přijetí jednotek NATO, například Patriotů, bude budovat technologie pro připojení do systému velení a řízení NATO a přípravu prostorů, rozmístění takových systému, to se děje, jsme součástí Severoatlantické aliance a takto k tomu přistupujeme. Protivzdušná obrana je, pane předsedo Babiši, komplexní věc a součástí operací PVO jsou i schopnosti ničit prostředky, například odpalovací rampy raket na území nepřítele. A víte, kdo naplní přesně takovouhle schopnost, pane předsedo Babiši? Právě ty F-35. Zaznělo tady, že F-35 jsou drahé. No tak, levné nejsou, to si prostě nic nenalhávejme, ale cena samotných letounů Gripen E by byla, pane předsedo Babiši, o 2 miliardy vyšší podle indikativní nabídky, kterou jsme obdrželi ze Švédska. Samozřejmě s F-35 musíme investovat do infrastruktury, ale to bychom museli stejně, protože vy přece víte, že jsme zemí, která v rámci host national support musí zajistit průjezdy, průlety, přistání, ubytování, věci, které jsou spojené s našimi povinnostmi v Severoatlantické alianci. Takže my bychom, pane předsedo Babiši, stejně infrastrukturu pro ty F-35 tady museli stavět. Co se týče Spyderů, tak jsou čtyři, není jich osm. Výrobce Rafael deklaroval otestování protiraketové schopnosti a ochoty dodat takové vylepšení. To vylepšení spočívá ve zlepšení detekce balistických střel, doplnění řídícího softwaru a nového typu raket. Jinak KVAČR, jak jste se určitě dočetl, pokud jste ho četl, tak předpokládá zahájení budování protiraketové obrany v pořadí: za a) využití sdíleného varovného systému NATO, za b) schopnosti přijetí jednotek NATO, za c) budování vlastní schopnosti detekce a za d) vlastní schopnost palebného působení. Tolik, jestli dovolíte, k těm Patriotům.

Nyní mi dovolte, abych se věnovala - asi pozemkové (pozemní?) síly, jestli dovolíte, tak ty vynechám, o pozemních silách si můžeme tady říkat dlouze. Vím, že jste navštívil i některé posádky, je to dobře, já se snažím o to samé. Takže stejně jako vy, i já vím, jaké potřeby naši vojáci mají. Ale ještě než ze vzduchu přistanu na zemi, dovolte mi vyvrátit tady jednu trvalou lež, která se tady opakuje, a mrzí mě, že se opakuje z vašich úst, protože vy jste tenhle argument nepoužíval a já jsem si toho vážila, protože to používali tady kolegové z SPD. Žádná nabídka, žádná nabídka zdarma na gripeny nikdy nebyla předložena, a to, že to řekl někde v nějakém rozhovoru na Primě velvyslanec, několikrát dementovali ministři obrany. Dokonce, jak víte, ve Švédsku proběhly volby, takže se dokonce vyměnili ministři obrany a dementovali to oba. Pane předsedo Babiši, já nebudu jako ministryně obrany jednat s velvyslancem. Já jako ministryně obrany jednám se svým protějškem a věřte mi, že s panem ministrem obrany, jak tím předešlým, tak tím současným, jednám velmi často a ta jednání jsou velmi příjemná. Myslím si, že tady máme spoustu projektů společných i mimo gripeny a mimo modernizaci gripenů, na kterých Česká republika participuje. Mimochodem, jsou to třeba, teď můžeme zmínit vozidla Mars, která budou vlastně na platformě české společnosti společně se společností Saab, a jak víte, společnost Saab je vlastně společností, která má gripeny. Takže žádné gripeny zdarma a já vás tímto vyzývám a prosím, už tady tu lež nikdy neopakujte. Je to lež a vyvraceli jí úplně všichni. Je škoda, že vám neustále vaši spindoktoři tohle píšou do podkladů, protože tohle jsem si myslela, že už tedy máme za sebou.

Co se týče toho, jak kdo dělá obchody: no, jak kdo dělá obchody - jak vy jste tady říkal, obchod se dělá tak a tak. Možná byste mohl si vzít do kurzu vašeho kolegu, pana předsedu výboru Metnara, a naučit ho ty obchody dělat, a oceňuji, že vy jste sám řekl, že bojová vozidla pěchoty jsem dotáhla já, že on toho bohužel schopen nebyl. A nebyla toho schopná bohužel ani paní ministryně Šlechtová, a už vůbec toho nebyl schopen pan ministr obrany Stropnický v době té největší konjunktury, když peněz bylo hodně a nemuseli se uskromňovat, což už zažil i pan ministr obrany Metnar. Takže tady o tom, jak se dělají obchody, bych fakt strašně ráda slyšela nějakou edukaci vůči vašim kolegům, protože jim se to tedy moc nepovedlo.

To, že jste říkal, že bojová vozidla pěchoty jsou na ÚOHSu - no jsou, protože tam podala firma, která vlastně ani se neúčastnila žádného tendru, ani vlastně nevíme, že by měla mít schopnost bojová vozidla pěchoty zajistit, tak podala nějaké námitky v rámci ÚOHSu, tohle se přece děje běžně. Tohle se dělo panu Metnarovi každou zakázku, a dělal z toho někdo nějaké haló? Nedělal. Prostě je to tam, žádné rozhodnutí zatím nepadlo, až padne, tak se to dozvíte. Jediné rozhodnutí, a poměrně klíčové - a vy jste ho férově zmínil, a já vám za to děkuji - bylo to rozhodnutí, že díky panu Metnarovi zaplatilo Ministerstvo obrany půl miliardy pokutu. A dokonce já jsem se chovala tak férově, že jsem využila všech opravných prostředků, všechny ty stížnosti, kasační stížnosti, dotáhla jsem to do úplného konce, aby mně pan Metnar nikde nemohl vyčítat, že já jsem třeba to soudní řízení nějak zastavila - nezastavila. A víte, co konstatoval soud? Že ta pokuta je oprávněná, že opravdu váš kolega, ministr ve vaší vládě, prostě výběrové řízení na vrtulníky, kterými se tak rád chlubíte - a já jsem ráda, že je budeme mít, zvala jsem vás dokonce na to předání do Náměště, vy jste bohužel nepřijel - tak jenom abychom věděli, že tyhlety vrtulníky nás stály, daňového poplatníka, každého daňového poplatníka, stály o půl miliardy víc, pane předsedo Babiši.

No, co bych ještě tak mohla říct. Možná ještě k těm rozpočtům, protože vy jste tady zmiňoval, kdo co uzavřel za zakázky. Já opravdu v tomhle vyjadřuju absolutní obdiv panu ministrovi Metnarovi, ten se nebál. Ten uzavřel smlouvy za období 27. 6. 2018 až 17. 12. 2021, uzavřel celkem 43 308 smluv za 175 miliard. Nějaká ministryně Černochová, která tam je od 17. prosince - dneska je 5. února 2023, Černochová tam je od 17. 12. 2021 - pak uzavřela 26 389 smluv za 281 miliardy. Karla Šlechtová, která tam byla od 13. 12. 2017 do 27. 6. 2018, uzavřela 5 577 smluv za 10 miliard. Když už jste tady zmiňoval pana Stropnického - já si fakt myslím, že to je ministr, na kterého byste radši zapomněl, že jste někdy s ním v nějaké vládě seděl, protože opravdu on moc na ty podpisy a na rozhodování nebyl, on se opravdu bál - tak pan ministr Stropnický, který se chlubí tím, že byl nejdéle sloužícím ministrem obrany, od roku 2014 do roku 2017, tak víte, kolik uzavřel smluv? 107. Víte za kolik? Za 53 miliard korun, 107 smluv. Metnar 43 308, Černochová za dva roky 26 389. V období, kdy byl u vlády pan Bohuslav Sobotka, vy jste byl ministrem financí. Neviním vás z toho, že tam asi prostě, co se týče rozpočtu, těch peněz nebylo možná tolik, kolik by si někdo přál. Na druhou stranu bohužel na té produktivitě práce pana ministra Stropnického to nebylo vidět. 107 smluv za čtyři roky, vždyť to je směšný. Co tam ten člověk dělal, proboha?

Pane předsedo Babiši, já vás fakt prosím, a nabízím to tady opakovaně, udělejte si někdy půl dne času a přijďte k nám na rezort. Já vám mileráda ukážu KVAČRy, ukážu vám strategické dokumenty, ukážu vám věci, které jsou třeba i v režimu, protože vy jako poslanec na některé režimové věci máte právo, ať opravdu víte, jaký proces F-35 byl, co všechno náš rezort za ty dva roky absolvoval.

Zmiňoval jste, že nevíte, kdo všechno bude používat F-35. Já vám to řeknu. Budou to používat prakticky všichni kromě Švédska, které zůstává na gripenech. Maďaři se ještě nerozhodli, Slováci budou mít ty F-16, ale tam jasně zaznělo z úst představitelů Slovenska, že pokud by se rozhodovali dneska, vyberou si ty F-35 taky. Víte proč, pane předsedo? Protože F-35 je nejoblíbenější holka v Alianci! (Přistupuje k poslanci Babišovi a předává mu tričko s obrázkem stíhačky F-35 a nápisem "F-35 nejoblíbenější holka v Alianci. Současně ukazuje stejné tričko, které si sama oblékla.) (Předsedající: Paní ministryně, budete dále pokračovat?) Skončila jsem, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji vám. (O slovo se hlásí poslanec Babiš.) Ano, nicméně před vámi s přednostním právem je pan předseda Jakob, poté Karel Havlíček, poté vy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, budu stručný. Rád bych navrhl jednu úpravu programu, na které byla poměrně široká shoda, leč ne úplně všech, proto není gremiální. Dovolím si navrhnout pevné zařazení sněmovního tisku 241. Je to bod 13 z bloku druhých čtení, návrh poslanců Bernarda, Pekarové Adamové, Richterové, Baxy a Pastuchové, občanský zákoník, známý jako Manželství pro všechny, na středu, 14 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní je zde ještě s přednostním právem Karel Havlíček, který není přítomen, nyní tedy pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Mám velkou nevýhodu, že vy jste žena. Jelikož víte, že jsem galantní muž, dneska jsem koupil krásnou kytku. Viděla jste tu kytku? (Obrací se na místopředsedkyni Kovářovou. Neviděla.) Neviděla? Dal jsem vám i knížku s věnováním.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Mohl byste mě oslovovat prostřednictvím...

 

Poslanec Andrej Babiš: Ano, paní předsedkyně. Jak mám prostřednictvím čeho? Máte přece narozeniny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane předsedo, prosím, věnujte se tématu.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já jenom říkám, že se mi těžko argumentuje. Kdyby to byl pan premiér, tak bych mluvil jinak.

Tak prosím vás, myslím, že je úplně jedno, kolik těch smluv bylo, ne? Podstatné je to, že za ODS v roce 2009 šlo 56 miliard, když my jsme nastoupili, tak to bylo 42. Takže ODS - nevím, jaká to je ODS, ta bývalá, ale je to stále ODS - nepodporovala obranu. Byla krize, dali peníze jinam, to je podstatné. Za nás je ta čára, to znáte. Takže to je první věc.

Děkuji za tu přednášku. Supersonický letoun, tak super. Víte co, já vám prozradím jedno tajemství, že vždycky ještě, když jsem byl premiér, jsem chtěl, aby ta F-35 byla na Dnech NATO. Ono to chvilku trvalo, ale já jsem se angažoval. Chtěl jsem je vidět, všichni o nich mluvili - super, ale ony přijdou a budou v operaci až v roce 2031 nebo zkrátka za dlouho, a stojí to velké peníze. Supersonický letoun, budu si to pamatovat. Takže dopad je to, že zkrátka nejsou peníze na jiné důležité věci. Nemáme jenom letectvo, ale máme i tu brigádu.

Ten Patriot: jsem laik a vycházím jenom z toho, co čtu v novinách. Pro nás je důležitá válka na Ukrajině, která bohužel je. Rusko je agresor, všichni říkají, že je tady riziko. Ano, musíme zbrojit, Evropa, všichni, ano. Ale tam vidíme, jak funguje ta válka, s čím se bojuje, jak se bojuje a tak dále. Ty Patrioty si například Polsko půjčilo. Takže já jen říkám, že bychom tady měli mít tu ochranu, ten Iron Dome.

Prosím vás, já se vrtulníky nechlubím, to jsem nikdy ani neříkal. Já se chlubím dopravní infrastrukturou a zdravotnictvím, pro které ani Kupka, ani Fiala, ani Válek neudělali vůbec nic a žijí jenom z nás, nic neudělali. Obchvaty, dálnice, nádraží, prevence, rakovina, duševní zdraví, to všechno ničí, takže já se fakt nechlubím tímhle.

Dobře, vy říkáte, že je to lež, že ty gripeny někdo chtěl darovat. Mně ale švédský velvyslanec řekl, že zkrátka jste nejednali s tím Gripenem, a to je absolutně byznysově špatně - nevím, jak se Švédsko zachová, že zkrátka možná jsou naštvaní, že nemohli také soutěžit o ta letadla. My máme jejich letadla, budou tady do roku 2027 a vy je potřebujete až do roku 2035, takže to je, si myslím, chyba. Nevím, kdo říká pravdu, neříká pravdu. Dobře, já jsem tady měl článek. Vy jste to vysvětlila, tomu rozumím, ale chyba je, že jste nehráli tu hru. Možná by vám dali dobrou nabídku, možná byste koupili něco dřív. No, tak ale uvidíme, jak to bude. Možná tu F-35 nedodají na čas, možná to vytrejdujete, možná nevím, to se dá všechno měnit, a tak dále. Takže zkrátka jako zásadní chybu vidím v tom, že se nedotáhl ten Gripen, ani ten nájem, ani ta opce. Ale myslím si, že si nemůžeme vyčítat... Prosím vás, vy říkáte, že nemám něco říkat. Já tohle nebudu říkat, ale ať už nikdo neříká, že my jsme nepodporovali armádu, že jsme proruští a tyhle blbosti. Tak si to vyřiďte doma s panem premiérem, ať už to neříká, protože je to nepravda. Vy to dobře víte, že armáda pro nás byla priorita a že my to podporujeme, ale v situaci, kdy nejsou peníze, tak zkrátka máme na to jiný názor. Váš Řehka potvrdil, že některé ty věci se posouvají, protože nejsou peníze.

Takže ano, vy samozřejmě jste prosadila ty věci, je tu nějaká nová situace. Já tomu rozumím, ale znovu opakuji, že na tom se neshodneme. Myslím si, že se měly dotáhnout, že se mělo jednat s těmi Gripeny. A stávající švédský velvyslanec mně řekl, že se nejednalo. Tak pokud to dojednáte... Ale pokud vaše náměstkyně říká, že nájem má stát 2,6 miliardy, tak je to nesmysl, protože ty gripeny jsou zase starší a už to nemůže být ani 1,7, mělo by to podstatně méně. Jestli tam bude modernizace, to nevím, my jsme odkázaní na články.

A samozřejmě, pokud tvrdíte to, co tvrdíte, tak já se příště přijdu podívat na ten výbor a budu se ptát taky, abych se něco dozvěděl. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Myslím, že jsme vyčerpali všechna přednostní. Ano, tak ještě se s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

Než vám ho udělím, přečtu omluvu. Omlouvá se Pavel Blažek celý jednací den z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, předem se o omlouvám za trošku hlasovou indispozici, nicméně bych na dnešní jednání jako první bod ráda zařadila bod s názvem Digitalizace stavebního řízení. Já bych k tomuto kroku možná ani nedospěla, pokud by mě nenadzvedly falešné a nepravdivé titulky, které se dnes objevily v médiích, a myslím si, že ctěná Sněmovna si zaslouží vysvětlení, jak to skutečně s digitalizací stavebního řízení je. Omlouvám se, budeme muset zajít trošičku do historie.

Na podzim roku 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj pod mým vedením vyhlásilo soutěžní dialogy na digitalizaci stavebního řízení - Integrační platforma, Digitalizace stavebního řízení, Portál stavebníka, Evidence elektronických dokumentací a tak dále. Po nástupu pana ministra pan ministr usoudil, že tyto soutěžní dialogy zruší, a to je opravdu to podstatné, co vám chci říct. Pan ministr Bartoš rozhodl, že tyto soutěžní dialogy zruší. Proti tomuto rozhodnutí zrušit ty soutěžní dialogy se odvolali konkrétní podnikatelé k ÚOHSu a ÚOHS dal za pravdu těm podnikatelům, to znamená jak v první instanci, tak v druhé instanci zrušil to zrušení, to znamená, vrátil do hry zpátky ty soutěžní dialogy. Pan ministr v mezidobí tohoto zrušení, protože si myslel, že to samozřejmě projde jak nůž máslem, zahájil svoje vlastní výběrové řízení s názvem Digitalizace stavebního řízení v otevřeném řízení. I tuto zakázku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil. To znamená, že pan ministr se na podzim loňského roku dostal do situace, že nemá vůbec nic. To znamená, ÚOHS mu nepovolil zrušit zakázku na soutěžní dialogy, zároveň mu zrušil tu jeho zakázku v otevřeném řízení, a pan ministr tedy v rámci záchrany udělal ten krok, že zadal jednací řízení bez uveřejnění, už jsme tady o tom hovořili, na těch 37 milionů včetně DPH, a zároveň opět dal návrh na zrušení těch soutěžních dialogů. Proti tomu se opět vymezil podnikatelský sektor a dneska v podstatě ÚOHS dal předběžné opatření, aby se nemohly uzavírat smlouvy, dokud nedoběhnou všechna správní řízení.

A pokud jsme u těch soutěžních dialogů, já budu citovat přímo z rozhodnutí ÚOHSu druhé instance, abyste pochopili, že i ÚOHS sám deklaroval, že soutěžní dialog je správnou formou soutěže pro tak náročný proces, jako je digitalizace stavebního řízení. Čl. 38, strana 9: "S ohledem na zadavatelem zvolený druh zadávacího řízení je v zájmu přehlednosti vhodné uvést, že řízení se soutěžním dialogem je specifickým druhem zadávacího řízení, který má zadavatelům umožnit pořídit taková plnění, u nichž nejsou schopni při zahájení zadávacího řízení přesně specifikovat jejich předmět či obecně vymezit požadavky naplnění. Tento druh zadávacího řízení probíhá standardně ve třech fázích. V té první zadavatel vyzývá k účasti neomezený okruh dodavatelů a následně posuzuje jejich kvalifikaci. Ve druhé fázi vyzývá kvalifikované účastníky k jednání, jehož účelem je nalezení vhodného způsobu řešení veřejné zakázky, a ve třetí fázi jsou dodavatelé vyzváni k podání nabídek na vhodná řešení." Sám ÚOHS deklaruje, že to právě proto, aby se dalo do poslední chvíle s potenciálními dodavateli jednat o podmínkách toho, jak má digitalizace stavebního řízení vypadat, tak právě soutěžní dialog je vhodná forma. A co si dnes ráno přečtu v médiích? Že soud zrušil zakázky za éry Dostálové. Úplný nesmysl! Prosím tedy novináře, než budou psát takovéto titulky, aby si nejprve ověřili pravost a pravdu těch informací, které následně uvádějí. Já musím říci, že zavádějící je titulek, protože v samotném textu je to dále popisováno správně. Já se proti tomu musím ostře ohradit, protože my na to upozorňujeme několikrát, jsme v únoru, máme velké nic a digitalizaci stavebního řízení máme pustit k 1. 7. 2024.

Pojďme se tedy o tom bavit na půdě Poslanecké sněmovny, když toho není schopno samo ministerstvo. To, co ministerstvo předvádí, že se na mě obrací stavební úřady, celé zoufalé, že vůbec nevědí, co mají dělat, že se pokusily o nějakou videokonferenci, kde samozřejmě to padalo, protože tam bylo přihlášeno tolik účastníků. Volají mi projektanti, kteří nemají žádné odpovědi na své otázky, a my to máme ostrým provozem spustit k 1. 7. 2024 bez jakéhokoliv pilotního ověření. Já si myslím, že už jsme tady poučeni z eDokladů, že už jsme tady poučeni z přihlášek na střední školy, ale digitalizace stavebního řízení má obrovský dopad do ekonomiky České republiky a tady bychom měli včas zatáhnout za záchrannou brzdu. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme všechna přednostní práva a nyní přistoupíme k dalším přihlášeným k návrhu na změnu schváleného pořadu. Jako prvního mám pana poslance Marka Nováka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já vás v úvodu potěším, protože se budu hlásit pouze k přihlášce, která se týká návykových látek, a ty další tři přihlášky na změnu programu tímto stahuji.

A teď k těm návykovým látkám. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto vás žádám o podporu na zařazení bodu Informace ministra Válka o zákazu distribuce návykové látky kratom a HHC nezletilým. Za poslední rok tady stojím počtvrté. Počtvrté! Poprvé jsem na tyto látky upozornil 12. ledna 2023. Tehdy slavnostně prošel návrh, který pětikoalice opsala ode mě, opsala ho docela dobře, prošel devadesátkou. Jenže trvalo rok a půl, než ho opsala a prosadila. A rok a půl tehdy bylo úplně jedno pětikoalici, že si děti kupují nikotinové sáčky. 12. ledna 2023 jsem vás požádal, aby když budeme řešit další problematiku týkající se dětí, abyste se takto nechovali, abychom byli jednotní a aby nezáleželo na tom, jestli návrh podá opozice, nebo koalice. Vždyť se přece jedná o zdraví dětí a zdraví společnosti. No, budiž. Máme za sebou rok tahanic a máme předávkované děti v nemocnicích. Čí je to vina? Na to si odpovězte sami, já tady z toho nechci nikoho obviňovat.

Pokud si vezmeme vůbec ten příběh kratomu a HHC, kdy nejenom poslance koalice, ale také poslance opozice, všechny poslance, oslovují zástupci měst, zástupci škol, rodiče a prosí nás, nežádají, oni nás doslova prosí, abychom to řešili. Vedle toho Ministerstvo zdravotnictví, které má odbor návykových látek, který je schopný připravit kvalitní novelu, se tohoto úkolu zřekne a objeví se nám tady nějaký pseudonávrh na legalizaci psychoaktivních a psychomodulačních látek, ze kterého byl nakonec takový zmetek, kdy jsme museli protáhnout jednání ve výboru na 90 dnů, jelikož díky tomu, že to byl zmetek, bylo potřeba ho předělat. A dnes je co na stole ve zdravotním výboru? Jaký pozměňovací návrh? Žádný! Nemáme nic.

9. června roku 2023 tady na tom místě ministr Válek sliboval, že zajistí, že kratom a HHC prosadí na seznam zakázaných látek. 23. 6. ho slavní Piráti na vládě uplácali, nakonec máme dál právní vakuum a kratom a HHC máme v automatech dál. Takže děkujeme za nečinnost, ale teď už je potřeba konečně rozhodnout. Už je potřeba si říct a nestěžovat si na to, že trh bude před námi, že trh bude vždy rychlejší než legislativa a že když zakážeme kratom, že se ukáže něco jiného. Komu tady uhýbáme? Jestliže nejsme schopni najít jiné řešení, tak to prostě dejme na seznam zakázaných látek. Já tady odmítám chránit firmy, které využívají právní vakuum. Jestliže nám končí děti v nemocnicích, tak je potřeba tu látku dát okamžitě na seznam zakázaných látek, potom řešit nějakou legislativu, která to na nějakou žádost či potřebu či touhu pětikoalice zlegalizuje dospělým, ale do té doby, nejsme-li schopni ochránit děti jinak, je potřeba, skutečně potřeba tyto látky dát okamžitě na seznam zakázaných látek a ukázat firmám, které na tomto parazitují, že se s nimi nebudeme mazlit. Ale vy jim tady neustále uhýbáte! Komu nasloucháte? Začněte prosím naslouchat rodičům dětí, kteří vás oslovují, ne firmám, které z toho mají byznys.

V rámci projednávání bodu - a věřím, že tento bod bychom byli schopni projednat velmi rychle - chci navrhnout usnesení, kdy Sněmovna požádá vládu, aby neprodleně zařadila látky kratom a HHC na seznam zakázaných látek. To je všechno, co v tomto bodě chci projednat, o to vás prosím a prosím vás už o to počtvrté za poslední rok. Takže prosím vás, otevřete své mozkovny a začněte naslouchat těm, co naslouchat máte. Moc děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, tak jak máte tedy uvedeno v přihlášce k návrhu na změnu, chcete toto zařadit jako první bod za pevně zařazené.

 

Poslanec Marek Novák: Ano, jako první za pevně zařazené. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, děkuji. Jinak své další přihlášky stahujete, pane poslanče.

A nyní prosím, aby vystoupil pan poslanec Patrik Nacher, připraví se paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, dámy a pánové, spíš prázdné stoly a židle tady, já tady mám skutečně, bych řekl, unikátní, originální bod. Bohužel to tady říkám koaličním poslancům, kterých je tady teď - raz, dva, tři, čtyři, pět, šest - šest a ministři. Ministři jsou tady tři, takže vidíte, každý druhý koaliční poslanec je ministr v této chvíli tady, takže vy pak přijdete do toho sálu a nebudete vědět, o čem se hlasuje. To mě velmi mrzí.

Jsem rád, a je to náhoda, že vystupuji po Markovi Novákovi, který tady navrhl nějaký konkrétní bod. Dopadne to většinou tak, vždycky to tak dopadne, ne většinou, že vy to nezařadíte. Jaký je potom výsledek? Výsledek je, že my tady se snažíme zařadit ty body, vy to nezařadíte, my u těch některých sebereme podpisy, chceme mimořádnou schůzi, vy nám ji - paní předsedkyně naschvál zařadí ve čtvrtek, ve čtvrtek tudíž odpadnou interpelace. Nejsou interpelace, my se nemůžeme ptát, tak zase zařazujeme body a jsme zase na začátku tohoto okruhu. Proto ten můj bod, který ještě dovysvětlím, se bude jmenovat Odpovědi ministrů na otázky poslanců a budu ho chtít zařadit na čtvrtek, 14. hodinu, případně na jiný čas podle toho, jak se domluvíme, aby ten návrh byl hlasovatelný.

Takže znovu, my se jako opozice tady snažíme navrhovat nějaké body, teď můj kolega tady - a můžeme mít na to různé názory - docela jasně řekl ty argumenty, navrhuje to tady počtvrté a počtvrté to dopadne tak, že to zařazeno nebude. Přitom tady máme pozitivní příklady, kdy jsme spolu schopni komunikovat. Připomenu z aktuálního programu tisk 606 - milostivý podzim, koaličně-opoziční, připomenu tisk 606 - redefinice znásilnění, kterým se dneska všichni pochlubili na tiskových konferencích i z koaličních klubů, opět tam došlo k dohodě. A já se ptám, proč toho nejsme schopni, proč nejsme schopni zařadit i ty ostatní body a programy? Vy nás pak tím nutíte sbírat podpisy, dělat mimořádné schůze, a vždycky, jak naschvál, paní předsedkyně Sněmovny tu mimořádnou schůzi dá ve čtvrtek, aby nemohla být interpelace. My tudíž potom zase musíme zařadit znovu ty body a zase - a já tady jsem zacyklený a takhle to můžu vyprávět pořád dokola.

Takže vy víte, že jsem na ta čísla, takže pár čísel a statistik, abyste věděli, že nekecám. Víte, kdy byla poslední interpelace tady? 26. října, dneska je 6. února. Ještě jednou: naposledy tady byly interpelace 26. října. Víte, kdy tady naposled byl premiér na interpelaci? 14. září. To znamená, že když od tohoto čtvrtku, což 8. únor, k tomu dám týden, tak bez týdne je to pět měsíců, co pan premiér odpovídal na naše interpelace. Pět měsíců! Tak si představte, kdybychom se takhle chovali my, tak co byste vy dělali. To by byla revoluce!

Další čísla, abyste věděli, že v tomhle byste uhýbat neměli a měli byste ten bod podpořit. Celkem bylo 91 schůzí, interpelace byly zařazeny na pořad schůze ve 22 případech. A teď pozor. Počet dnů, kdy interpelace mohly proběhnout, byl 40, a víte, kolik bylo těch interpelací doposud? Dvacet! To znamená 50 %. Z 50 % se interpelace zrušily. A stejně tak je to i tenhle čtvrtek, samozřejmě. My logicky jsme chtěli zařadit bod Kampelička a problémy kolem pana premiéra, vy to nezařadíte, my sesbíráme podpisy, a šup, už je to zase ve čtvrtek. Pak nejsou interpelace a my potom tady vystupujeme v úterý, ve středu a snažíme se zařadit body, které bychom často třeba mohli zařadit do interpelací, ale interpelace tady přes tři měsíce nebyly. A to mě vede k tomu, že my potřebujeme vyřešit tenhle hlavolam a někde to rozetnout. Je to i ve vašem zájmu. Jak říkám, v některých bodech to jde. Čerstvá zkušenost z tisku 616 - redefinice znásilnění, to se bude probírat zítra. Je to tak? Tak proč to někde jde a někde to nejde? Tak ten bod tam prostě zařaďte a pak se ukáže hlasováním, ale nenuťte nás, abychom my svolávali mimořádné schůze a vy je pak naschvál strkáte ve čtvrtek.

Jinými slovy, toto je podle mě jasné, evidentní, měřitelné zdůvodnění, že se snažím zařadit bod Odpovědi ministrů na otázky poslanců takhle, abychom někde měli ten prostor, to okno se ptát ministrů na některé věci, a nemuseli tady zařazovat jednotlivé body. Takže tento bod, ještě jednou, s názvem Odpovědi ministrů na otázky poslanců, si dovolím zařadit na čtvrtek na 14. hodinu, kdy normálně by měly běžet interpelace, které opět opakovaně neběží. Doufám, že kolegové, kteří jsou tady v sále, to vyřídí všem ostatním koaličním poslancům, kteří tady nejsou, protože oni uslyší jenom ten název bodu, když to přečte paní předsedající, ale neuslyší to zdůvodnění. A to je fakt smutné, takže tady člověk do prázdného sálu se snaží přesvědčovat nepřesvědčené. Takže já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, jenom bych vás chtěla upozornit, že paní předsedkyně přečetla organizační sdělení s tím, že ve středu bychom 92. schůzi ukončili, taková byla dohoda z grémia, a na čtvrtek 8. února je svolána právě mimořádná 93. schůze. To znamená, táži se, zda trváte na zařazení na ten čtvrtek, protože zatím ještě jsme nevyřadili body této schůze. Trváte na tom, co jste navrhl, nebo chcete nějakou jinou variantu?

 

Poslanec Patrik Nacher: Když mi nabídnete nějakou jinou variantu - my jsme zatím o tom vyřazení ve středu večer nehlasovali, takže mně teď jiná varianta nenapadá. Ten čtvrtek vzhledem k tomu, že koaliční poslanci dopředu řekli, že nepodpoří mimořádnou schůzi, tak se vlastně vyčerpá po přednostních právech, a pak by klidně program mohl pokračovat. To znamená, nerozumím tomu, proč interpelace vypadává. Proto se snažím na to okno, kdy by ministři s tím mohli počítat, tak tam to zařazuji, ale pokud najdeme jiný čas - nechce se mi to dávat na pátek, to je zase ve vztahu k vám ostatním, ale jestli by to byl nějaký jiný čas, tak to rád pozměním, ale zatím mi to logicky vychází tak, že by to mohlo být ve čtvrtek ve 14 hodin, a navrhuji to ještě před tím samotným hlasováním, na kterém jste se dohodli na grémiu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já to nezpochybňuji. Máte samozřejmě možnost to zařadit na čtvrtek čtrnáctého (osmého?) ve 14 hodin. Jen avizuji, jak bylo přečteno a jaká byla předběžná dohoda z grémia. Čili jestli to chcete nechat na tomto termínu, budeme o tom hlasovat, protože zatím samozřejmě máte pravdu, jak to říkáte.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za vstřícnost, paní místopředsedkyně. Já to můžu alternativně navrhnout ještě ve středu jako poslední bod jednání, to znamená ještě před ukončením této schůze. To znamená, tam zařadit nějaké okno s tím názvem Odpovědi ministrů na dotazy poslanců, alternativně. Jde mi o to, aby to bylo hlasovatelné, aby mi pak někdo neřekl, že to není hlasovatelné. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přesně tak, děkuji.

Nyní je přihlášena paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová k návrhu pořadu a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom dopředu avizuji, že budu načítat několik bodů. Vždycky přečtu název toho bodu, abyste si to mohla poznamenat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, již poněkolikáté tady před vámi stojím a chci vás požádat o předřazení bodu, sněmovní tisk 480, který se týká poslaneckého návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů. A co mě k tomu vede? Vede mě k tomu velmi tristní situace v rozpočtu Ministerstva kultury na zajištění jeho aktivit. My jsme tady již několikrát upozorňovali na to, že zmiňovaný zákon přiznává církvím valorizaci jejich vyrovnání se státem o inflační doložku a ta doložka se vždycky počítá dva roky zpětně, odráží inflaci dva roky zpětně, to znamená, že v roce 2024 a v roce 2025 může dojít, a vypadá to, že tomu tak bude, k navýšení tohoto vyrovnání v částkách zhruba 6 až 7 miliard korun. Je to obrovská částka a my se domníváme, že vzhledem k tomu, co vy tady, koaliční poslanci, říkáte a vláda tvrdí, že státní rozpočet je na tom velmi špatně, tak si myslím, že úspora 6 až 7 miliard je dostatečně pádný důvod k tomu, abychom tento zákon otevřeli a projednali ho tady i ve zkrácené lhůtě. My v tomto návrhu navrhujeme valorizaci vyrovnání církvím ve výši 2,21 %. Je to číslo, ke kterému jsme přišli zprůměrováním, takže se domníváme, že to odráží normální stav ekonomiky České republiky, a peníze, které by státní rozpočet uspořil, bych samozřejmě - budu tady mluvit za rezort, který stínuji - si přála, aby šly do kultury, která je na tom velmi špatně. Chci znovu požádat, abyste podpořili předřazení tohoto zákona, protože tady leží od června 2023, a již tím, že jsme ho neprojednali, jsme ztratili tento rok, kdy státní rozpočet bude muset vydat mnoho miliard navíc, aniž si myslíme, že je to nezbytně nutné. Vzhledem k tomu, že došlo i k valorizaci (snížení valorizace?) důchodů našich seniorů, tak se domníváme, že církev by toto jistě pochopila, šla solidárně s důchodci ruku v ruce a přispěla tak ke zlepšení státního rozpočtu a hospodaření státu. Já bych poprosila, paní místopředsedkyně, tento bod předřadit a zařadit ho na dnešek jako první bod dnešního jednání. Může to být poměrně velmi krátké jednání, protože ten sněmovní tisk je poměrně jednoduchý.

Nyní bych prosila zařadit nový bod s názvem Financování v kultuře - investice. Já jsem bohužel nucena využít tohoto způsobu, protože již po několikáté - a zmiňoval to tady můj kolega Nacher - nedochází na interpelace. Já jsem pana ministra Baxu oslovila s písemnou interpelací a v té jsem ho žádala, aby mi odpověděl na dvě základní otázky, a to s jakými investicemi a investičními akcemi v oblasti kultury tato vláda počítá v následujícím období, ráda bych tedy znala záměry pro letošní rok a výměry na další léta. Jedná se o subjekty, kterých se investice mají týkat, jejich objem a rozložení v čase. Proč je tato otázka takto položena? Protože za minulých vlád bylo financováno mnoho oprav významných kulturních památek, vždycky rozloženo do několika let, aby zátěž na rozpočet Ministerstva kultury a státní rozpočet nebyla tak zásadní a došlo ke komplexním opravám. Já jsem si dala se svým týmem, se svými kolegy poslanci tu práci a prošla jsem výroční zprávy Ministerstva kultury, kde se přesně vyčísluje, kolik co stálo, v jaké fázi to bylo. Já vím a myslím, že to ví i pan ministr kultury, že vláda schvalovala tyto velké projekty i usnesením vlády. Bohužel v tuto chvíli nebo v tomto období se nic takového neděje a já se obávám, že po ukončení vlády pětikoalice budeme mít velký problém, protože památky budou v dezolátním stavu. Další otázka, kterou jsem panu ministrovi položila, je naprosto jednoduchá, a to je, z jakých zdrojů chce tyto investice a investiční akce financovat, zda pro ně má zajištěný rozpočet v rámci své svěřené kapitoly, nebo zda bude čerpat peníze z jiných zdrojů. Pan ministr mi na toto neodpověděl a já využívám této příležitosti a žádám o zařazení tohoto nového bodu, protože si myslím, že kultura pod vedením této vlády je na tom velmi špatně, a troufám si tvrdit, že už je minutu po dvanácté a Sněmovna by měla plnit svoji kontrolní funkci vůči vládě, a pan ministr by měl předstoupit před Sněmovnu a odpovědět na tyto otázky. Já bych prosila zařadit tento bod za pevně zařazené body zítra, to znamená po tom druhém čtení, které je tam napevno.

Další bod, který bych chtěla zařadit, a to je už dá se říct moje standardní prosba, a to je zařazení bodu s názvem Prodej státního majetku, zejména památkově chráněných objektů. Bohužel musím zde konstatovat to, že vláda nevyslyšela přijaté usnesení rozpočtového výboru, který se týkal zámku Štiřín, který v tuto chvíli již jde do dražby. Já si dovolím ocitovat první dva body, ve kterých rozpočtový výbor vyzývá vládu, aby zajistila, že kulturní památka zámek Štiřín zůstane v majetku státu, a doporučuje vládě, aby zvážila převod areálu kulturní památky zámek Štiřín na jinou organizační složku státu a hledala ekonomické a kulturní využití tohoto jedinečného areálu. Bohužel, nestalo se tak. Musím říct, že mezitím dochází k prodeji dalších památkově chráněných objektů, jako je třeba zámeček v Praze - Kunraticích anebo zatím neúspěšná dražba pošty v Jindřišské, historické budovy České pošty. Já si myslím, že vláda by měla předstoupit před Sněmovnu, přednést svoji strategii prodeje státního majetku, a nejenom památkově chráněných objektů. Chci touto cestou vyzvat i kontrolní výbor, aby se znovu vrátil k projednávání prodeje majetku státu z oblasti kulturních chráněných památek. Já bych prosila zařadit tento bod za pevně zařazené body ve středu. (Poslankyně Pokorná Jermanová se obrací na předsedající a očekává nějakou reakci.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, ano?

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Prosila bych tento bod zařadit za ten můj bod už potom zítra. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Stržínek, připraví se pan poslanec Petr Sadovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já si dovolím požádat o zařazení bodu, který se jmenuje Kritická situace v Hasičském záchranném sboru a Policii České republiky. Jakožto starosta víc jak dvacetitisícového města se potkávám na bezpečnostních radách obce s rozšířenou působností se zástupci jak Hasičského záchranného sboru, tak Policie České republiky. Řešíme problémy nejenom našeho města, ale i celého regionu na Valašsku. To, co slýchám od zástupců těchto institucí od začátku nového roku, je alarmující a chtěl bych tady o tom podebatovat.

Začněme tedy u Policie České republiky. Jen ve Valašském Meziříčí chybí v tuto chvíli 9 policistů, na celém okrese Vsetín potom 29. Situace je vážná a já se nebojím říct, že kritická. Zkušení policisté odcházejí a nábor nových vázne. Kdo má nárok na výsluhu, má odpracováno 15 let, na nic nečeká, bere kramle a od policie utíká, a není se co divit. Navýšení platu nula, a to i při loňské inflaci, která je víc jak 10 %, drakonicky zkrácené provozní prostředky, dosluhující technika a mimo jiné také rostoucí byrokracie, a navíc jako třešnička na dortu zrušení stravenek jakožto jednoho z mála benefitů, který policisté měli. Tato vláda se soustředí pouze na vnější bezpečnost a zcela zapomíná na bezpečnost vnitřní. Tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy však jasně říká, že vnitřní bezpečnost je stejně tak důležitá jako ta vnější. Smutné je, že tuto kritickou situaci u Policie České republiky řeší mnohá města tak, že rozšiřují počty strážníků Městské policie. Suplujeme tak roli státu a snažíme se vyřešit situaci, kdy stát jednoznačně selhává. Ve Valašském Meziříčí máme v tuto chvíli již více strážníků Městské policie, než je policistů na obvodu. Rozpočet města na Městskou policii pro letošní rok 2024 činí 30 milionů korun. Sanujeme tak z městského rozpočtu službu, kterou by měl poskytovat stát, a to teď zcela pomíjím to, že pravomoci strážníků Městské policie jsou násobně menší než pravomoci státních policistů.

Vláda se rozhodla utratit za informační kampaň, která vysvětluje její nepovedené legislativní změny, bezmála 22 milionů korun. Za mě je to do nebe volající marnotratnost a lumpárna. Mnohem rozumnější by bylo použít tyto prostředky na nábor nových policistů a hasičů, na jejich odpovídající ohodnocení a mimo jiné také na udržení těch stávajících. Je totiž velmi smutné číst informace o tom, že od policie odcházejí zkušení manažeři. Na konci roku to byli lidé z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Loni opustilo tento elitní útvar více jak dvacet policistů. Vesměs to byli velitelé nebo experti na obory, kterými se má tento útvar zabývat, tedy terorismus, extremismus, obchod se zbraněmi a kyberkriminalita. I samotní policisté jasně říkají, že díky tomu dochází k reálnému ohrožení státu a snížení jeho bezpečnosti. Odchody z tohoto elitního útvaru pokračují i letos. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Novinek už počet končících policistů překročil čtyři desítky a kromě velitelů odcházejí už i řadoví zaměstnanci. O důležité lidi přijde centrála také v brněnské pobočce, odkud odcházejí její vedoucí Vít Pochylý. Ten je považován za schopného velitele s velmi dobrými znalostmi v informačních technologiích a je údajně jediný, kdo na centrále zvládá programování a skriptování na vysoké úrovni. Společně s ním končí jeden velmi zkušený analytik. Oba podali žádost o odchod do civilu 30. ledna. To vše je důsledek tragické personální politiky spadající pod rezort ministra vnitra Víta Rakušana. Smutné je i to, že pokud už se najde nějaký nováček, který by chtěl rozšířit řady policistů, je přijímací řízení a jeho začlenění do služby tak složité, zkostnatělé a zbyrokratizované, že to mnohé z nich odradí.

U hasičů není situace o nic lepší. Navýšení platu taktéž nula, stravenky nula, a navíc chybí prostředky na běžný provoz, tedy na elektřinu, topení, naftu, ochranné pomůcky, jako jsou přilby, rukavice nebo zásahové obleky. Finance chybí také na nákup tolik potřebné moderní techniky, třeba na kontejnery na hašení elektromobilů. V loňském roce měli hasiči ve Zlínském kraji stravenky v hodnotě 90 korun. Po přijetí konsolidačního balíčku vychází na jednoho hasiče stravenka v hodnotě 19 korun. Takové stravenky by vypadaly více než úsměvně, anebo spíše tragicky, proto nedostanou žádné. Příspěvek v podobě stravenek byl přitom zejména u nových hasičů významným benefitem, který se měsíčně pohyboval od 1 800 do 2 700 korun, což bylo téměř 10 % nástupního platu nových hasičů. Na provozním rozpočtu hasičům chybí stovky milionů korun. Nikdo z nás nechce, aby toto šetření mělo vliv na akceschopnost Hasičského záchranného sboru. Pokud mají hasiči poskytovat kvalitní službu, něco to prostě bude stát, to si musí současná vláda uvědomit. A nespokojenost panuje i mezi dobrovolnými hasiči. Narůstající byrokracie a povinnosti související s komplikovaným vedením účetnictví a dalších agend vedou k tomu, že o tuto práci, kterou vykonávají zdarma a ve svém volném čase, přestává být zájem, a přitom je tak potřebná.

Vážené kolegyně a kolegové, jsme svědky devastace veřejného sektoru pod záminkou konsolidace veřejných financí. Situace u policie i Hasičského záchranného sboru je kritická a já žádám ministra vnitra, aby učinil neprodleně opatření, která tuto situaci zlepší, tedy aby zajistil z rozpočtu dodatečné finanční prostředky jak na nárůst platů policistů a hasičů, tak také na navýšení provozního rozpočtu u těchto složek. Ze zmíněných důvodů žádám o zařazení tohoto bodu jako první bod této nové schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Mám zde jedno sdělení, pan ministr Blažek ruší svoji omluvu.

Nyní je přihlášen pan poslanec Petr Sadovský, připraví se pan poslanec Hendrych. Jenom upozorňuji, že poté bude následovat pan poslanec Mašek a paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, a to jsou zatím poslední čtyři přihlášení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl navázat na to, co tady říkal Patrik Nacher. Patrik říkal, že od října nebyly interpelace. Já bych s tímto bodem snad ani nevystupoval, kdyby tomu opravdu bylo jinak a měl bych možnost se pana ministra zeptat.

Kdo pracujete ve veřejné správě, tak víte, že od 1. 1. je závaznou verzí Sbírky zákonů elektronická Sbírka dle § 1 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb. Sbírku vede Ministerstvo vnitra a podotýkám, tato eSbírka je jediným závazným zněním zákonů. Já jsem zjistil a konzultoval jsem to i s odborníkem na veřejnou správu, s panem doktorem Šťastným, že eSbírka bohužel neobsahuje aktuální znění některých předpisů, což je vyloženě ostudné, a to se týká i zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích. Veřejnost ani zastupitelé na eSbírce nemají její aktuální znění. V eSbírce zcela chybí poslední novela měnící odměňování zastupitelů, lhůty pro zasedání, zápisy společenství obcí i takzvaného létajícího úředníka. Zákon č. 418 měnící zákon o obcích v eSbírce vůbec není do zákona o obcích zapracován a je tam jenom předposlední novela zákona č. 160, takže pokud by starostové postupovali podle této eSbírky, budou porušovat zákon o obcích.

Já nevím, jestli si to vůbec starostové uvědomují. Tento zákon je v gesci Ministerstva vnitra, a pokud vím, byl značně propagován panem ministrem, a přitom tam není platné znění. Stejně tak provoz eSbírky patří do gesce Ministerstva vnitra, a když vezmu v úvahu i to, že v eSbírce chybí novely zákona o DPH, kvůli které jsme zde zasedali do rána, zákon o občanských průkazech, školský zákon a takto bychom mohli pokračovat dál, a tento projekt stál tři čtvrtě miliardy!

Ve mně to evokuje vzpomínku na dětství - když jsem chtěl jít ven, tak jsem si musel nejdřív doma uklidit. Pokud chce pan ministr courat po městech, měl by si udělat nejdřív pořádek ve svém rezortu. Proto navrhuji jako bod Elektronická Sbírka zákonů nefunguje a neobsahuje aktuální účinné znění zákonů, a rád bych to navrhl jako první bod jednání. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Já zdravím vespolek. Vystřídaly jsme se při řízení schůze a ještě si upřesním - vy jste totiž rozšířil to, co jste předložil písemně, takže: Elektronická Sbírka zákonů nefunguje a... ? (Poslanec Sadovský opakuje: Elektronická Sbírka nefunguje a neobsahuje aktuální účinné znění zákonů.) Děkuji pěkně.

Nyní přistoupíme k dalšímu přihlášenému a tím je pan poslanec Hendrych, je připraven. Dále bude následovat pan poslanec Mašek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já bych chtěl navrhnout bod - já ho řeknu teď na začátku a pak ho pro jistotu ještě zopakuji. Ten název by měl být Tristní situace v oblasti lidských zdrojů ve Vězeňské službě České republiky a v podstatě tím volně navazuji na to, co tady před chvílí říkal - na bod, který navrhoval můj kolega, pan poslanec Stržínek. Tentokrát se chci věnovat jinému bezpečnostnímu sboru, který se momentálně nachází v personálních problémech, a tou je Vězeňská služba České republiky.

Podle generálního ředitele, pana generálmajora Michailidise, který se vyjádřil před několika dny pro deník Blesk, aktuálně chybí v celé Vězeňské službě 640 příslušníků ve služebním poměru, což jsou především strážní a dozorci, ale také chybí 200 občanských zaměstnanců, což jsou lékaři. To je však trošku samostatná kapitola, ale zejména jsou to vychovatelé, sociální pracovníci, v některých případech i psychologové a tak dál. Ty důvody jsou obtížně identifikovatelné, respektive je to trošku složitější, nicméně jeden z faktorů, na kterém se odborná veřejnost v tom, pro tuto oblast, nebo která se věnuje této oblasti, shodne, je, že ta práce není jednoduchá. Naopak, ne každý je ochoten pracovat s lidmi, kteří mají problematické osobnostní charakteristiky a jejichž agresivita v posledních letech stoupá - pro zajímavost, loni evidovala Vězeňská služba České republiky 58 napadení příslušníků nebo zaměstnanců. Před nějakými deseti lety to byla zhruba čtvrtina a v posledních letech to stoupá, tohleto číslo, takže ne každý je ochoten tuhletu práci dělat. Když se podíváme do dalších statistik, je přijato zhruba 18 %, pouze 18 % těch, kteří projeví zájem o práci ve Vězeňské službě, a to ještě mnoho z nich do tří let svůj služební poměr ukončuje, a výsledek je takový, že skutečně chybí strašně moc lidí. Pro zajímavost, určitě vám všem říká něco pojem věznice Valdice, je to jedna z těch takzvaných těžších věznic, kde vykonávají mimo jiné trest lidé ve zvýšené ostraze takzvané. Je tam spousta trestů za násilnou trestnou činnost, jsou tam lidé dokonce odsouzeni, umístěni za trest na doživotí, tak museli právě pro personální problémy, nebo nedostatek personálu, pozastavit dvě specializovaná oddělení pro vězně, kteří trpí poruchou chování.

Bohužel je tahleta problematika společensky a bohužel i politicky hodně podceňovaná, nevěnuje se tomu příliš velká pozornost. Nicméně to, aby hladce fungovalo vězeňství v České republice, je významnou součástí takzvané vnitřní bezpečnosti. Na to bychom neměli zapomínat a měli bychom se té problematice opravdu věnovat. Proto jsem se rozhodl, že bychom to mohli probrat v rámci bodu, který jsem navrhl a respektive který ještě budu upřesňovat, a abychom to skutečně probrali, protože výsledkem je to, že v podstatě lidé, kteří v té Vězeňské službě jsou, musí za ta neobsazená místa odsloužit v podstatě ty hodiny a udělat tu práci za ně, což v některých případech je 400 až 500 hodin na příslušníka, což samozřejmě ty lidi dále demotivuje, aby sloužili potom v dalších letech a tak dále. Je to v podstatě bludný kruh.

Takže ještě jednou upřesňuji - rád bych pro paní místopředsedkyni - rád bych, aby se ten bod jmenoval Tristní situace v oblasti lidských zdrojů ve Vězeňské službě České republiky a abychom to zařadili zítra jako první bod jednání zítřejšího dne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže ve středu ráno. Děkuji, mám to poznamenáno.

Nyní vystoupí pan poslanec Mašek a následně mám jako poslední přihlášenou paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, můj bod se bude jmenovat - Kdy a proč chce ministr zdravotnictví sloučit zdravotní pojišťovny. Reaguji tak na zprávu ze 4. února na Novinkách.cz, kdy tam je zveřejněno, že ministr zdravotnictví by měl - nebo mohl - pouze po dohodě s ministrem financí, řekněme po oznámení Ministerstvu financí, mít možnost slučovat zdravotní pojišťovny. Ne že by to téma bylo neznámé, v minulosti se o něm samozřejmě diskutovalo, nicméně teď to přichází jako blesk z čistého nebe. A proč dávat tu pravomoc ministru zdravotnictví, když dosud o tom musí rozhodovat celá vláda?

Já bych chtěl podotknout, že zdravotní pojišťovny, kromě té největší, VZP, se dostávají do problémů. Pojišťovna ministerstva nebo vojenská pojišťovna a Pojišťovna Škoda mají už rezervy nižší než 1 miliardu, Pojišťovna revírní méně než 1,5 miliardy a Pojišťovna VZP, která zachránila tuto vládu za pět minut dvanáct na konci loňského roku tím, že pan Kabátek dal do nemocnic peníze, které umožnily zvýšit základní platy stávkujícím lékařům, přičemž to nevyřešilo otázku pohotovostí vůbec a za půl roku se o tom budeme bavit znovu, takže jsme se dostali do situace, že skutečně možná bude některá pojišťovna muset jít ze hry a bude se to muset slučovat.

Protože jsem kolegovi Adamcovi slíbil, že nebudu prodlužovat dneska svůj bod, tak už to velmi, velmi zkrátím. My jsme ty pojišťovny za minulé vlády docela slušně vykrmili. Měly slušné rezervní fondy, to už dávno není pravda. Pan ministr Stanjura stáhl 14 miliard z rezervních fondů proto, aby si vylepšil svůj takový trošku - promiňte mi to slovo - ale vylhaný rozpočet. A my se teď dostáváme do situace, že se vážně uvažuje o slučování zdravotních pojišťoven a samozřejmě i o slučování nemocnic, protože na to prostě nebudeme mít. Ale já bych chtěl připomenout, že zároveň musíme si nejdřív odpovědět na otázku: Proč se musí současná nemocniční síť změnit? Kolik nemocnic potřebujeme k zajištění nepodkročitelné dostupnosti akutní lůžkové péče? Musíme to vůbec umět spočítat. To samozřejmě ani náhodou není. Dále bychom měli umět odpovědět na to, jak vypadá funkční regionální nemocniční síť. Jaká je role Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven? Jaká by měla být dělba práce mezi jednotlivými typy nemocnic a mezi jednotlivými vrstvami poskytovatelů péče? Prostě my máme kupu otázek, na které když nebudeme mít odpovědi, dát ministru zdravotnictví do ruky schopnost rozhodnout jako on sám jediný o fúzi zdravotních pojišťoven je veliké riziko.

Čili já bych doporučil netlačit na pilu a nejdřív se soustředit na to, abychom hledali cesty, jak zefektivníme naše zdravotnictví. A znovu jenom řeknu - slučovat můžeme jak pojišťovny, slučovat můžeme (S pousmáním.) určitě nemocnice, ale musíme přitom zachovat rozsah péče, kvalitu a dostupnost péče pro naše občany.

A ten bod, ještě jednou tedy: Kdy a proč chce ministr zdravotnictví sloučit zdravotní pojišťovny bych poprosil jako druhý bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Mám to poznačeno.

My přistoupíme k přihlášce zatím poslední přihlášené, a tou je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych si dovolila na tento pořad schůze zařadit tři body. Ten první bod bych nejdříve okomentovala, protože mně připadá absolutně neskutečné a nehorázné, že tady v tuto chvíli nesedí ministr zdravotnictví a ministr zemědělství, kteří by měli řešit návykovou látku HHC, kde - všichni víte, že já jsem z Karlovarského kraje spolu s mojí kolegyní Renatou Oulehlovou - kde tedy došlo k tomu, že již 12 dětí ve věku 16 až 19 let bylo odvezeno v rámci požití této návykové látky prostřednictvím bonbonů - asi nejpravděpodobněji - do nemocnice, kde jsou a byly ve vážném stavu, skončily na jednotce intenzivní péče. Mně připadá opravdu úplně neskutečné, že těch případů nejenom v Karlovarském kraji, ale v dalších krajích se jich teď v tuto chvíli objevuje stále více a že ministr zdravotnictví se dnes vyjádří - nebo jeho tiskový mluvčí - že chce HHC zakázat. A kdy ho tedy zakáže? Za měsíc? Za dva? Za půl roku, až do té nemocnice budou dovezeny další děti, které pak z toho můžou mít trvalé následky? A my to nemáme na dnešním programu schůze? My to neřešíme? Nám to nevadí? Asi kdyby vy jste byli rodiče a bylo tam některé z vašich dětí, tak byste to možná řešit chtěli! Ale já vám znovu říkám, že to je velmi nutné to řešit.

A chtěla bych z tohoto místa také říct, že v červnu roku 2023, v minulém roce, Česká pirátská strana dala na své stránky příspěvek, kde se chlubila tím, že kratom a HHC nebudou zařazeny mezi zakázané látky. Takže můžeme poděkovat České pirátské straně, že HHC nebylo zařazeno mezi zakázané látky, a že tedy dneska prodává se to jak v e-shopech, tak ve výdejních automatech. Já jsem nebyla nikdy v pozici ministra, ale myslím si, že by mohl vydat nějaké nařízení, aby se takovéto věci už od dané chvíle v žádném případě v e-shopech a v automatech neprodávaly.

My tady máme zákon o návykových látkách, sněmovní tisk 428. Proto z tohoto místa vyzývám všechny poslance v Poslanecké sněmovně, tento bod je nutné dnes projednat jako první bod. Je nutné tam dát pozměňovací návrh, aby tato látka patřila mezi zakázané! Předpokládám, že vládní koalice si uvědomí vážnost dané situace a že bude chtít tento sněmovní tisk projednat - nebo bych očekávala, že ministr zdravotnictví, popřípadě ministr zemědělství přijde s takovým opatřením, že se nadále tyto produkty nebudou nikde prodává. Dnes dalších (Předsedající: Paní...) - znovu to zdůrazňuji - dnes dalších sedm případů v Karlovarském kraji, už jich je celkem 12, pouze v našem kraji. Jsou to i další kraje, kde došlo k požití a k odvezení do nemocnice.

Paní místopředsedkyně, co jste chtěla mně sdělit?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se jenom táži, zda už zaznělo přesné číslo toho tisku.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Tisk - je to sněmovní tisk 504 a chtěla bych ho zařadit buď jako první bod dnes, popřípadě jako první bod zítra. Předpokládám, že bude přítomen pan ministr zdravotnictví a pan ministr zemědělství.

Druhý bod, který bych chtěla dnes navrhnout, s názvem Personální situace v bezpečnostních složkách pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana. My jsme tento bod měli na bezpečnostním výboru, kam se pan ministr vnitra nedostavil, řekl, že nemůže být na bezpečnostním výboru z důvodů bezodkladných pracovních důvodů. Doteď mi nikdo nedokázal odpovědět, co ty bezodkladné pracovní důvody byly.

Vy víte, že já tady z toho místa i velmi kritizuju to, že si tato vláda schválila nový služební zákon, přivedla si na ministerstva nespočet politických náměstků, kteří nikoho neřídí, za nic nezodpovídají, pobírají pouze odměnu, a jediný úkol, který mají, mají zastupovat ministra v době jeho nepřítomnosti. Položím vám jednoduchou otázku. Myslíte si, že někdo z politických náměstků přišel na ten bezpečnostní výbor? Pan ministr vnitra má tři politické náměstky.

Chtěla bych říct, že personální situace v rámci bezpečnostních složek není dobrá. Podle všech údajů, které jsme obdrželi, byť je vidět, že může být nějaký nárůst, ale došlo tam k převodu civilních zaměstnanců do služebního poměru. To znamená, že máme stále méně policistů v přímém výkonu. Mluvili tady o tom už i dnes moji další kolegové, kteří předávají i své praktické zkušenosti v rámci starostování na to, jak se to všechno přenáší na Městskou policii. A já znovu říkám, že bezpečnost, vnitřní bezpečnost je jedna z nejdůležitějších oblastí a je nutné do ní investovat.

Zároveň jsme na bezpečnostním výboru požádali, což nebylo schváleno, abychom to dostali rozčleněné na jednotlivé útvary, to abychom viděli, jaká je personální situace na jednotlivých krajských ředitelstvích, jaká je situace v cizinecké policii, ale jaká je například situace na Národní centrále terorismu, extremismu a kybernetických hrozeb a další. Zajímavé je, že například - a to uvedu na jednom příkladě - město Kraslice má mít 25 policistů, má jich o 10 méně, 10 policistů tam dneska chybí. A když nás navštívil teď například pan ministr vnitra v našem kraji, tak ho hlídalo nebo měl kolem sebe velký počet policistů, bylo jich asi okolo třiceti. Myslím si, že personální situaci je nutné řešit.

Chtěla bych tady z tohoto místa také podotknout, že mě velmi překvapilo, že když jsme na bezpečnostním výboru s mými kolegy dali návrh o usnesení, aby se policistům vrátily finanční prostředky v rámci jejich platů - protože byla vysoká inflace, tak jejich reálný plat se snížil zhruba o 15,8 % - tak představte si, že byť pan ministr vnitra Vít Rakušan ve svých debatách říká, že se od října policistům zvýší platy o 10 %, tak toto koaliční poslanci na bezpečnostním výboru neschválili. Takže je otázkou, jaká bude pravda, jaká bude realita.

A poslední bod, který bych chtěla zařadit na dnešní pořad schůze, je s názvem Česká pošta, situace a stav transformace. Tam bych chtěla nějaké detailnější informace - nebudu to více rozvádět - protože na transformaci jako takovou ministr vnitra nemá schválené žádné finanční prostředky. Transformační plán nebyl ani vládou schválen, vzala ho vláda pouze na vědomí, a zajímalo by mě, jaké tedy další kroky v rámci České pošty se budou dít.

Paní místopředsedkyně, u bodu Personální situace v bezpečnostních složkách pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana a bod Česká pošta - situace a stav transformace bych vás chtěla požádat, aby tyto body byly zařazené dnes za všechny již už pevně zařazené. Děkuju vám mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já mám ještě jednu věc, jak se k ní postavíte. Tisk 504 je z grémia navržen na vyřazení, protože ho ještě neprojednal zdravotní výbor. Je to na žádost paní předsedkyně zdravotního výboru, je to odsouhlaseno z grémia, takže ten návrh, pokud to bude odsouhlaseno z grémia, je tedy nehlasovatelný. To je ten první bod. Takže tisk 504 - návykové látky, z grémia je dohodnuto vyřazení, protože to ještě neprojednal výbor, je to na žádost paní předsedkyně výboru, a je to před projednáním ve výboru a bylo to takto domluveno. Takže jenom informuji, že to případně se stane nehlasovatelným, a tím se s tím asi můžeme vypořádat. (Nesouhlasná stanoviska poslankyně Schillerové a Mračkové Vildumetzové.)

Protože tohleto je podstatné, tak prosím, paní předsedkyně, můžete s přednostním právem.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Prosím, to si vyjasněme, paní místopředsedkyně. Ale bylo dohodnuto, že vyřazen bude bod číslo 121, sněmovní tisk 461, Ministerstvo zdravotnictví, zákon o léčivech, protože neprošel výborem, a vy jste říkala jiný tisk, ano, kdežto moje ctěná kolegyně chce o návykových látkách.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tak ještě jednou, už to tady bylo i myslím čteno v úvodu, že vedle jiných vyřazených tisků je také zařazen k vyřazení, abych tak řekla, tisk 504 v druhém a třetím čtení, proto jsou to dva body a proto jsou to body číslo 16 a 141. (Opět se dohaduje poslankyně Schillerová s poslankyní Mračkovou Vildumetzovou.) Nikoliv, je to opravdu takto načteno a domluveno k vyřazení, protože to ještě neprošlo projednáním na výboru. Jenom konstatuji, že ten návrh paní poslankyně se stane schválením gremiálního návrhu nehlasovatelným.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já se velmi omlouvám, tak udělejme nějakou krátkou poradičku, ať to tady neřešíme na mikrofon, ale o těch tiscích nebyla řeč, já si na to vůbec nevzpomínám, o tom tisku 504.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Byla, na grémiu. Udělejme tedy kratičkou poradu, asi nebylo vše úplně jasné. Navrhuji tři minutky, do 17.27 přerušuji tuto schůzi a ujasníme si, jak je to s tímto tiskem.

 

(Jednání přerušeno od 17.24 do 17.27 hodin.)

 

Je 17.27, skončila pauza a my se vrátíme k tomu, zda se ještě někdo hlásí s dalším pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu? Paní poslankyně chce ještě vystoupit. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní předsedkyně, já bych poděkovala za to, že jste svolala teď předsedy klubů, že došlo tedy nějakým způsobem k vyjasnění toho sněmovního tisku 504. Přesto bych z tohoto místa chtěla velmi požádat, zda by zítra, popřípadě hned ráno, nemohl přijít ministr zdravotnictví, popřípadě ministr zemědělství, který by nám sdělil, jak neprodleně, ne za několik dní, týdnů, měsíců, bude tu situaci v rámci návykové látky HHC řešit, a aby nás opravdu všechny uklidnil, že bude co nejdříve tato látka zakázaná a nebudou další případy dětí, které skončí otrávené v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a konstatuji tedy tímto, že už nejsou další přihlášení k návrhu pořadu schůze.

Přivolala jsem kolegyně, kolegy z předsálí a budeme moci přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly ty návrhy podány.

Ano, zájem o odhlášení, všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Jako první je blok návrhů, které přednesl pan předseda Tomio Okamura. Nejprve ale ještě přistoupíme k hlasování o návrzích z grémia, kde byly návrhy na zařazení nového bodu, potom blok na vyřazení a potom pevné zařazení prvních čtení na dnešek. Už to nebudu všechno rekapitulovat.

 

Nicméně nyní, pokud nejsou námitky, bychom měli hlasovat o návrzích z grémia vcelku tak, jak byly předneseny.

Zahajuji hlasování o návrzích z grémia vcelku. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, bylo přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 151, proti 0. Konstatuji, že návrh z grémia byl přijat jako celek.

 

Nyní se tedy dostáváme k návrhům předneseným zde z místa. Budeme nyní hlasovat blok návrhů pana předsedy Tomia Okamury.

 

Jako první je návrh nového bodu s názvem Fialova vláda chce přijmout euro v ČR.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 3 se účastnilo 154 hlasujících, pro 66, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh Tomia Okamury je nový bod s názvem Podezřelé finance premiéra Fialy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4 se účastnilo 154 hlasujících, pro 66, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh Tomia Okamury byl Výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně, návrh nového bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5 se účastnilo 153 hlasujících, pro 65, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní blok tří návrhů pana předsedy klubu Radima Fialy.

 

První návrh nového bodu byl Česká ekonomika v roce 2023 klesla a jako jediná v Evropě se nedostala na předcovidovou úroveň.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6 se účastnilo 153 hlasujících, pro 64, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Dále je bod s názvem SPD plně podporuje co nejrychlejší zahájení výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7 se účastnilo 154 hlasujících, pro 62, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh pana předsedy Radima Fialy s názvem Vláda Petra Fialy hodila zdravotně postiženě spoluobčany přes palubu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8 se účastnilo 157 hlasujících, pro 67, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní dva návrhy přednesené panem předsedou Andrejem Babišem.

 

První je návrh bodu s názvem Je potřeba změnit tradiční přísloví "Lže, jako když tiskne" na "Lže jako premiér Fiala".

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9 se účastnilo 157 hlasujících, pro 66, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Druhý návrh nového bodu od pana předsedy Babiše je Koncepce výstavby Armády České republiky.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10 se účastnilo 157 hlasujících, pro 68, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní návrh paní předsedkyně Aleny Schillerové na nový bod s názvem Postoj vlády k přijetí eura, vstupu do ERM II a role ministra pro evropské záležitosti.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11 se účastnilo 157 hlasujících, pro 68, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se dostáváme k návrhu pana předsedy Jana Jakoba, kde jde o sněmovní tisk číslo 241. Je to občanský zákoník, číslo bodu 13. Jedná se o zařazení napevno na tuto středu, 14. hodinu. Je to tak v pořádku? (Poslanec Jakob: Ano.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto pevné zařazení občanského zákoníku, sněmovní tisk 241? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12 se účastnilo 157 hlasujících, pro 116, proti 19. Konstatuji, že tento bod byl napevno zařazen na středu ve 14 hodin.

 

Dostáváme se k návrhu přednesenému paní místopředsedkyní Klárou Dostálovou. Je to návrh nového bodu s názvem Digitalizace stavebního řízení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13 se účastnilo 158 hlasujících, pro 69, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh přednesl pan poslanec Marek Novák. Je to návrh na nový bod s názvem Informace ministra Válka o zákazu distribuce návykové látky kratom a HHC nezletilým.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14 se účastnilo 159 hlasujících, pro 67, proti 52. Návrh nebyl přijat.

 

Dále přednesl pan poslanec Patrik Nacher návrh bodu s názvem Odpovědi ministrů na otázky poslanců.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15 se účastnilo 159 hlasujících, pro 66, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

(O slovo se hlásí premiér Fiala.) Prosím, pane premiére, předpokládám, že k hlasování?

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, paní předsedající, k hlasování. U hlasování číslo 12 jsem hlasoval pro, na sjetině mám proti. Pro stenozáznam: nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Můžeme přistoupit... (Rozruch ve vládní lavici.) Ještě také k hlasování? (Ano.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Moc se omlouvám, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, u stejného hlasování, tedy u hlasování číslo 12, mám na sjetině, že jsem hlasoval proti. Zdržel jsem se. Děkuji. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A ještě pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Stejné hlasování, jsem si stoprocentně jistý, že jako kolegové jsem hlasoval pro, a mám, že jsem se zdržel. Zřejmě nějaký virus ve vládě řádí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to pouze pro záznam. Pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Ano, potvrzuji, že jde o virus. Já jsem ve stejném hlasování hlasoval pro, na sjetině mám proti.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nezpochybňujete hlasování? (Ministr: Ne.) Výborně. A paní ministryně, prosím. (Velký hluk v sále.) Prosím o klid v sále.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Paní místopředsedkyně, chtěla jsem se také přihlásit u hlasování číslo 12, že na sjetině mám "zdržel se", chtěla jsem hlasovat pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Hlasovala jste pro, paní ministryně? (Ano.) Takže je to pro záznam, děkuji. Také nezpochybňujete hlasování. Vyčerpali jsme tímto nákazu.

A vracíme se... (Poslankyně Schillerová se hlásí o slovo.) Prosím, paní předsedkyně, jsme v průběhu hlasování, je to také k hlasování? Paní předsedkyně, je to k hlasování? (Poslankyně Schillerová: Ano.)

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já tedy jsem neudělala chybu, ale chci říct jednu věc. Teď tady bylo tolik změn - můžete upřesnit, paní místopředsedkyně, kterého bodu se to týkalo? A možná v rámci transparentnosti - nechme hlasovat znovu, protože tady už toho bylo tolik, že vlastně nevíme, kdo jak hlasoval, jestli si mohu dovolit to navrhnout.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To musí navrhnout ten, který chce zpochybnit hlasování, to nejde takovýmto způsobem. Vzhledem k tomu, že jsem vnímala, že je ještě někdo další, kdo chce upřesnit své hlasování pro záznam, ještě nechám chvilinku pro vyjasnění, ale opravdu nikdo nenavrhl zpochybnění hlasování, takže takto to nejde.

Pokračujeme tedy ve schvalování pořadu. A další bod je navržený paní poslankyní Pokornou Jermanovou.

Prosím, už opravdu uplynul... (K poslanci Nacherovi:) Jde o to, jestli jste hlasoval, pane poslanče, tak jak je zaznamenáno?

 

Poslanec Patrik Nacher: Ne, paní místopředsedkyně. Musíte se dívat do těch papírů správně. Já měl dvě varianty hlasování a my jsme hlasovali jenom o jedné toho mého bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, vy jste zařazoval nový bod, a když není přijat návrh bodu, tak se pak už nehlasuje.

 

Poslanec Patrik Nacher: Aha, vidíte. Tak na mě přeskočil ten vládní vir, tak se omlouvám. (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Dobrá. Teď už je zcela jasno, že je to tady velmi nebezpečné pracovní prostředí. Ale my se dostáváme k dalšímu návrhu.

 

Zopakuji, jde o návrh paní poslankyně Pokorné Jermanové, jde o sněmovní tisk 480, o majetkovém vyrovnání s církvemi, bod 96, a jde o návrh na pevné zařazení jako první bod dnes. Každý ví, o čem hlasujeme.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento bod? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, bylo přihlášeno 159 hlasujících, pro 68, proti 88. Návrh nebyl přijat, nezařadili jsme tedy napevno.

 

Dále paní poslankyně Pokorná Jermanová navrhla nový bod s názvem Financování v kultuře - investice.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento nový bod? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zařazení takového nového bodu?

Hlasování číslo 17, účastnilo se 159 hlasujících, pro 70, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh nového bodu od paní poslankyně Pokorné Jermanové má název Prodej státního majetku, zejména památkově chráněných objektů.

Opět zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu na zařazení nového bodu?

Hlasování číslo 18, účastnilo se 159 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Přistupujeme k návrhu pana poslance Stržínka na nový bod s názvem Kritická situace v Hasičském záchranném sboru a v Policii České republiky.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu na nový bod. Kdo je pro jeho zařazení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, účastnilo se 159 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Dále předložil pan poslanec Sadovský návrh s názvem Elektronická sbírka zákonů nefunguje a neobsahuje aktuální účinné znění zákonů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení bodu s tímto názvem? Zdůrazňuji, nového bodu. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, bylo přihlášeno 158 hlasujících, pro 69, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Dále přednesl svůj návrh pan poslanec Hendrych s názvem Tristní situace v oblasti řízení lidských zdrojů ve Vězeňské službě České republiky.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení takového nového bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, účastnilo se 159 hlasujících, pro 67, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Dále návrh pana poslance Maška s názvem Kdy a proč chce ministr zdravotnictví sloučit zdravotní pojišťovny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro takovýto návrh nového bodu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, účastnilo se 159 hlasujících, pro 68, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní dva návrhy paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, které jsou hlasovatelné.

 

Jako první návrh na nový bod s názvem Personální situace v bezpečnostních složkách pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 23, účastnilo se 159 hlasujících, pro 69, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh paní poslankyně Mračkové Vildumetzové na nový bod s názvem Česká pošta - situace a stav transformace.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení bodu s tímto názvem? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, účastnilo se 159 hlasujících, pro 69, proti 85. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi hlasovatelnými návrhy k programu.

Je třeba hlasovat ještě o celém návrhu pořadu 92. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl předložen a pak upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Tedy zahajuji hlasování o pořadu schůze jako celku. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti celému návrhu pořadu?

Hlasování číslo 25 se účastnilo 159 poslankyň a poslanců, pro 128, proti 23. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen. Děkuji pěkně.

 

A my nyní přikročíme k prvnímu bodu tak, jak byl aktuálně zařazen. Jde o

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.