(pokračuje Jan Skopeček)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 673/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh povede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

Návrh tohoto zákona vychází z výsledků ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě, provedeného už v roce 2018, a analýzy zákona o státní službě, provedené v roce 2022, a současně reaguje i na potřeby jednotlivých služebních úřadů a odpovídá i znění našeho vládního programového prohlášení. Dovolte mi, aby o to delší mohla být diskuse, stručně zmínit základní danosti změn, které by daná úprava měla přinést.

Přechod koordinační úlohy v oblasti státní služby, což mně přijde jednoznačně logické, by měl být z Ministerstva vnitra na Úřad vlády České republiky. Zároveň tento zákon přináší změny v oblasti systemizace, a to výrazné zjednodušení schvalování takových změn. Zavádějí se základy kariérního řádu, přičemž změny služebního označení, které není odvozeno primárně od dosaženého vzdělání, ale odvíjí se i od platové třídy, do níž je daný státní zaměstnanec zařazen, a dále i od náročnosti vykonávaných činností a služebního hodnocení. Zjednodušují se a zefektivňují vybrané personální procesy, zužuje se výčet procesů realizovaných v rámci řízení ve věcech státní služby, přijímání do služebního poměru primárně na dobu neurčitou a u konkrétních služebních míst bude možné snížit požadavek vzdělání. Absolventům škol ve státech Evropské unie, státech dohody o evropském hospodářském prostoru, Švýcarsku a Velké Británii bude uznáváno vzdělání bez nutnosti nostrifikace. Zrychlí se výběrová řízení, kdy bude moci oslovit úspěšné, ale nevybrané uchazeče z minulých výběrových řízení. Pořádáme výběrové řízení, mnoho lidí splní podmínky, nejsou finálně vybráni, ve zkušební době třeba opouští ten, který vybrán byl, může být osloven úspěšný uchazeč, aniž by bylo nutné vypisovat nové výběrové řízení. Ruší se povinnost provádět pravidelné služební hodnocení, které bylo mnohdy prováděno skutečně velmi formálním způsobem. Možnost skončení služebního poměru vyšších představených dohodou, což je také novinka, která má zefektivnit fungování státní služby v těch vyšších patrech. Ruší se kárné řízení a zřizuje se služební komise, která bude rozhodovat o odvolání a skončení služebního poměru vyšších představených. Zkracuje se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů z 6 měsíců na měsíce 3. Zároveň se snižuje i výše odstupného. Zavádí se adaptační proces a upravuje se systém vzdělávání a úřednické zkoušky. Rozšiřuje se způsob doručování písemností o možnost doručovat písemnost ve věcech státní služby na adresu elektronické pošty státního zaměstnance, soukromé i služební, nebo prostřednictvím elektronického nástroje, pokud je pro tyto účely zřízen.

Samozřejmě těch změn je více. Já jsem vybral ty nejdůležitější a očekávám, že rozprava, ať už v prvém, či druhém čtení, nás dovede i k nějakým dalším detailním informacím, a protože vidím, kdo je zpravodajkou daného tisku, jistě se mnohé detaily dozvíme i ve zpravodajské zprávě. To myslím v dobrém. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, splním přání pana ministra, opravdu budu trošku detailnější. Takže nejprve trošku z historie.

V tomto volebním období se jedná již o druhou novelu zákona o státní službě. První novelu předložili předsedové koaličních klubů, tisk 215, a nikoliv příslušné ministerstvo. Novela byla rozeslána 13. 5. 2022 a schválena byla 30. 9. 2022. Argumentem pro předložení poslaneckého návrhu koalicí tehdy bylo vytvoření předpokladu pro ještě hlubší depolitizaci a profesionalizaci státní služby, motivování státních zaměstnanců k dalšímu profesnímu rozvoji a k vyšší kvalitě vykonávané služby a posílení odpovědnosti představených. Dále bylo tehdy uvedeno, že další novela bude předložena Ministerstvem vnitra v roce 2023. Depolitizace spočívala tehdy ve zrušení odborných náměstků a umožnění zřízení neomezeného počtu náměstků, to je náměstků politických, a přesoutěžení většiny míst představených.

Nyní již k tisku 673. Dle legislativního plánu prací na rok 2023, nikoliv tedy na tento rok 2024, měla být novela zákona o státní službě předložena vládě v září 2023. Vláda však novelu projednávala až 10. dubna letošního roku a k předložení Sněmovně došlo 16. dubna letošního roku. Ano, bylo to pravděpodobně tím, že opravdu v legislativním procesu vyvolal tento návrh značnou bouři.

Hlavní změny navrhované právní úpravy: převedení koordinační úlohy v oblasti státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, změny v oblasti systematizace. Vláda již nebude schvalovat počet míst s požadavkem státního občanství České republiky, schvalovací pravomoc přechází na služební orgán. Vláda dále nebude schvalovat změny systemizace, ty bude schvalovat Úřad vlády po kladném schválení žádosti o rozpočtové opatření.

Další oblast: týká se výběrového řízení, možnost ověřit schopnosti a předpoklady žadatelů prostřednictvím třetích osob. Do služebního poměru se budou moci přijmout na jiné pozice i osoby, které prošly výběrovým řízením a skončily na druhém nebo třetím místě. Tato úprava není umožněna u představených.

Další oblast: zjednodušení personálních procesů, zúžení výčtu procesů realizovaných v řízení ve věcech služby. Ve vyjmenovaných případech se nebude rozhodovat o zařazení mimo službu, bude se jednat o překážky ve službě, například mateřská či rodičovská dovolená, nebude se vydávat rozhodnutí o přeložení zaměstnance, přeložení bude realizováno prostřednictvím příkazu. Jedná se o možnost rychlého reagování na nenadálé situace a potřebu dočasného personálního posílení. Výrazně se zkracuje doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů z 6 na 3 měsíce. Pokud bude představený žádat o své odvolání ze služebního místa nebo pokud bude státní zaměstnanec žádat o ukončení pracovního poměru, nepovede se řízení a nebude vydáváno rozhodnutí.

Další oblast úpravy: úprava struktury zabezpečení organizace a dalších náležitostí úřednické zkoušky. Návrh přeformulovává ustavení (ustanovení?) o úřednické zkoušce, zůstává zachováno členění úřednické zkoušky na část obecnou a část zvláštní. Obecná část tak namísto dosavadních 12 měsíců musí být vykonána již do 9 měsíců, avšak zvláštní část musí být vykonána namísto 12 měsíců do 18 měsíců.

Další oblast: zavedení adaptačního procesu a úprava vzdělávání. Nově se zavádí adaptační proces jako povinný soubor opatření usnadňujících nástup do státní služby či případně významnější změny služebního zařazení.

Dále změny v předpokladu vzdělávání, vzdělání: vyjímají se činnosti v 5. platové třídě ze státní služby. Služebním předpisem bude možno stanovit pro služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, že na něm výjimečně může vykonávat službu i státní zaměstnanec, který dosáhl nižšího vzdělání, než které zákon o státní službě stanoví pro dotčené služební místo jako předpoklad vzdělání. Umožňuje se uznání vzdělání získaného v zahraničí.

Další oblast: přijímání do služebního poměru primárně na dobu neurčitou. Všichni státní zaměstnanci budou přijímáni do služebního poměru na dobu neurčitou, respektive na dobu, která byla uvedena v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.

Další oblast se týká změny služebního označení. Mění se služební označení, dříve bylo služební označení dle vzdělání, nyní dle platových tříd. Samozřejmě zákon připouští i nějaké výjimky.

Zavedení osvědčovací doby, za mě nejzajímavější část zákona. Zaměstnanci, který je zařazen na jiný úřad nebo se stane představeným na jiném úřadě nebo byl mimo výkon služby a je zařazen na jiné vhodné místo, může být stanovena osvědčovací doba až na 3 měsíce. Zařazení, jmenování nebo převedení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Kolegové, kolegyně, protože je to složitá materie, tak jsem si to dovolila převést a přirovnat k zákoníku práce. Přirovnáme-li tedy situaci k zákoníku práce, osoba zaměstnaná na dobu neurčitou, která již není ve zkušební lhůtě, se opět může dostat do zkušební lhůty, v níž může být bez jakéhokoliv odůvodnění s touto osobou rozvázán pracovní poměr. To jenom tak, abyste věděli, o co se skutečně jedná u zavedení osvědčovací doby.

Další oblast: úprava důvodů pro odvolání ze služebního místa představeného. Rozšiřují se důvody pro odvolání představeného, jedná se o důvody navázané na služební hodnocení představeného a dvě písemná napomenutí za dobu 12 měsíců. Jen na okraj: zákon odstraňuje povinnost provádět pravidelné služební hodnocení.

Změny v oblasti kárné odpovědnosti: návrh ruší úpravu kárné odpovědnosti a přenáší rozhodování o porušení povinnosti státního zaměstnance na služební orgán.

Změny v oblasti služebního hodnocení: v oblasti služebního hodnocení se navrhuje odstranění povinnosti provádět pravidelné služební hodnocení, které bylo služebními úřady hodnoceno jako zbytečně administrativně zatěžující. Služební orgán však může tuto povinnost zachovat, pokud tak stanoví ve služebním předpisu. Racionalizuje se počet hodnocených oblastí, hodnoticí kritéria stanoví vláda nařízením. Přestože se navrhuje odstranění povinnosti provádět pravidelná služební hodnocení, v dalších oblastech k němu navrhovatel zákona vrací. Služební komise bude u představených rozhodovat ve věcech námitek proti služebnímu hodnocení. Rozšiřují se důvody pro odvolání ze služebního místa představeného, a to konkrétně, pokud jde o důvody navázané na služební hodnocení představeného. Ve své podstatě, byť navrhovatel deklaruje odstranění provádět pravidelné služební hodnocení, tak s tím počítá. Je otázkou, zda to tak není nadbytečné.

Další oblast, zřízení služební komise: jedná se o nový institut týkající se výhradně představených. Nově se zřizuje služební komise jako zvláštní orgán rozhodující ve věcech porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, služebních předpisů a příkazu k výkonu služby, porušení služební etiky a ve věcech námitek proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Navrhovatel považuje služební komisi za nezávislý orgán, stejně jako v jiných evropských státech. Proti rozhodnutí komise není přípustné odvolání. Služební komise má pět členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho dva členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jednoho člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu. Funkční období členů je 7 let, členství ve služební komisi je veřejnou funkcí.

Změny ve jmenování státních tajemníků: místo vlády jmenuje státního tajemníka nejvyšší státní tajemník.

Dále úprava zastupování představeného: služebním předpisem se stanoví, kdy je pro určení zástupce představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu, a dále stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.

Dále úprava závaznosti služebních předpisů nejvyššího státního tajemníka: ruší se vyloučení závaznosti služebních předpisů nejvyššího státního tajemníka pro státní zaměstnance nezávislých služebních úřadů.

Další oblast: zrušení jednotného vzhledu služebního průkazu státního zaměstnance. Zrušením vyhlášky č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance, si úřady samy určí vzhled vydávaných služebních průkazů a má tak dojít k optimalizaci nákladů na výrobu služebních průkazů státních zaměstnanců.

Dále: bude nový modul informačního systému o státní službě. Bude to evidence systematizace a organizační struktury.

Poslední oblast: rozšíření způsobu doručování písemností nad rámec správního řádu; za prvé na adresu elektronické pošty státního zaměstnance, jež mu byla zřízena služebním úřadem, za druhé na adresu elektronické pošty, kterou si státní zaměstnanec zřídil a kterou sdělil služebnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu jako adresu elektronické pošty, za třetí prostřednictvím elektronického nástroje pro komunikaci ve věcech služby.

Tolik mám k tisku jako zpravodaj a dále se tisku vyjádřím v obecné rozpravě z pozice poslance.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní zpravodajko. Vystřídali jsme se při řízení schůze, takže srdečně zdravím při úterním večeru a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena právě paní zpravodajka. Prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Teď z pozice poslankyně. Byla jsem velmi překvapena, když jsem zjistila, že jednu z úprav zákona, kterou jste, pětikoaliční kolegové, předložili v tisku 215 v roce 2002 (správně 2022), už chcete změnit. Mám na mysli § 28a odst. 1. Zavedlo se, že při obsazování služebních míst zařazených v rozsahu 5. až 9. platové třídy nebude nutný výběr prostřednictvím výběrových komisí. Nyní měníte rozsah na 6. až 12. platovou třídu. Změnu z 5. na 6. třídu chápu, jelikož v platové třídě již nebudou zaměstnanci spadat pod služební zákon, avšak až na 12. třídu? To jste rychle změnili názor, že po necelých dvou letech musíte toto ustanovení, které jste si sami navrhli, tak rychle měnit.

Teď ke změně koordinace a přechodu státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Ano, tato změna mi přijde logická. Jen jsem se velmi pobavila důvodovou zprávou. Cituji z důvodové zprávy: "Vzhledem k potřebě nenavyšovat náklady vynaložené ze státního rozpočtu se jeví jako efektivnější, racionálnější pouze převést agendu státní služby na Úřad vlády, nikoliv vytvářet nový samostatný úřad." Ano, s tím souhlasím, avšak při vzniku Digitální agentury zjevně tento argument na Ministerstvu pro místní rozvoj neslyšeli a musela vzniknout nesmyslná agentura. Neměli byste být konzistentní ve svých názorech? Pokud byste byli konzistentní, tak byste měli vytvořit opět novou agenturu. Nicméně děkuji, že tak nečiníte, byť tím popíráte své předchozí rozhodování.

Ve zhodnocení platného právního stavu je mimo jiné uvedeno, že v roce 2022 byla provedena analýza zákona. Jsou uvedeny nedostatky, které předkladatel v novele zpracovává, až na jeden. Tím je vysoká administrativní zátěž spočívající v provádění pravidelného služebního hodnocení. Mimo kosmetické úpravy je v návrhu zákona uložena povinnost vládě stanovit hodnoticí kritéria, na základě kterých je státní zaměstnanec v rámci jeho služebního hodnocení posuzován, způsob určení závěru služebního hodnocení a vazbu výše osobního příplatku na výsledek služebního hodnocení. Tato povinnost vydat nařízení je zcela nesystémově uložena v § 155 odst. 4, ačkoliv další tři zmocnění pro vládu jsou hromadně v § 205. Otázkou je, proč nemohou být všechna zmocnění v jednom ustanovení jako dosud. Navíc připomínám: povinnost tak není, ale přesto se s tím počítá.

Po přečtení zákona s vyznačenými změnami jsem v souhrnu nabyla přesvědčení, že je vše uděláno pro zjednodušení, jak se zbavit zaměstnanců. Na jedné straně chcete umožnit, aby se na profese, kde je nedostatek vysokoškoláků, mohly přihlásit osoby s nižším vzděláním, na druhé straně zůstávají různá omezení, avšak snižujete benefity, které mohly mít motivační faktor a vyvážit horší finanční ohodnocení vůči soukromému sektoru. Jak chcete zajistit, aby k vám lidé přicházeli? A naopak, proč se chcete zbavovat zkušených? Zavádíte adaptační proces, výborná myšlenka. Otázkou je, proč jste na to nemysleli při přípravě zákona o úřednících samosprávných celků? Proč jste to nenavrhli v nějaké podobě také tam? Jen si připomeňme, že tento zákon už budeme mít ve třetím čtení na této schůzi, ale nicméně návrh zákona připravuje stejné ministerstvo. Proč se tyto prvky adaptačního procesu nepromítly také do zákona o úřednících samosprávných celků? Je to výborná myšlenka. Tak proč je jenom někde? Proč jenom některý úředník? Proč ne i ten úředník na obci? Já se domnívám, že by stálo za to se zamyslet nad touto otázkou a případně vrátit zákon o úřednících samosprávných celků zpátky do druhého čtení, aby ministerstvo samo mohlo obdobnou úpravu zavést do tohoto zákona. Opravdu, domnívám se, že je to dobrá úprava.

Zrušením vyhlášky č. 388/2017 Sb., o vzoru služebních průkazů státního zaměstnance, si úřady samy určí vzhled vydávaných služebních průkazů. V důvodové zprávě uvádíte, že tím dojde k optimalizaci nákladů. Promiňte mi, to je fakt úspora! Po přečtení tohoto moudra jsem se zaměřila na svou oblíbenou kapitolu - předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky. Je to kapitolka 7. Nejdůležitější je první věta: "Dopady navrhované úpravy na státní rozpočet nelze konkrétně vyčíslit." Opravdu jste nedokázali provést ani odborný odhad? Mimochodem, v této kapitole se velmi obecně rozepisujete o různých maličkostech, ale vůbec se nezabýváte dopadem ve vztahu k novému organizačnímu útvaru Ministerstva vnitra, pětičlenné služební komisi. Proč? Proč jste neuvedli odhad aspoň zde? To opravdu nevíte, kolik vás těch pět lidí bude stát?

Další téma služební komise, jak už jsem naznačila, je velmi zajímavé. Služební komise rozhoduje o skončení služebního poměru vysokých státních úředníků a jejich odvolání. Tato komise má pět členů. Připomeňme si, jak už jsem říkala v důvodové zprávě: dva členy jmenuje vláda, dva ředitel NKÚ a jednoho ombudsman. Předsedu komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu, tedy ze svých nominantů, takže předsedou je vždy osoba nominovaná vládou. Nicméně i představa, že prezident NKÚ není spjat s politikou, je velmi překvapivá. Tak takhle vypadá v praxi pojetí depolitizace. Proti rozhodnutí této komise není přípustné odvolání. Takže politická komise bude rozhodovat o představených. To, že do důvodové zprávy napíšete, že se jedná o nezávislý orgán, ještě neznamená, že tomu tak skutečně je nebo bude. Prokazatelně pouze politický nominant může být předsedou a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Funkční období členů služební komise je 7 let. Proč? Funkční období představených 5 let. Proč takový rozdíl?

Ruší se vyloučení závaznosti služebních předpisů nejvyššího státního tajemníka pro státní zaměstnance nezávislých služebních úřadů. Nejvyšší státní tajemník totiž může vydat služební předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnance vykonávající činnosti dle § 5 a tak dál. Dosud byly z této pravomoci nejvyššího státního tajemníka vyjmuty některé specializované úřady. Domnívám se, že je namístě uvést všechny, o které se jedná. Jedná se o státní zaměstnance vykonávající službu v těchto úřadech: Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, Českém telekomunikačním úřadu, Energetickém regulačním úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Českému statistickému úřadu a Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Opravdu chcete tyto převážně dozorové a kontrolní úřady podřídit státnímu tajemníkovi tímto způsobem? Promiňte mi, je nutné, aby aspoň Státní úřad pro jadernou bezpečnost byl v dosavadním režimu, když už nic jiného. Opravdu, nedomnívám se, že by státní tajemník měl opravdu mít pravomoc těmto úřadům takto nařizovat.

Děkuji za pozornost a samozřejmě v diskusi se ještě ráda vyjádřím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní se vyjádří paní poslankyně Berenika Peštová.

Chci jenom konstatovat, že za 9 minut, ve 20.30, je domluveno, že přerušíme dnešní jednání. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. To nevadí, já si to když tak řeknu příště, to není problém, zopakuju to ještě jednou.

Takže bych volně navázala na svoji předřečnici, protože samozřejmě, legislativa mi vždycky byla blízká. Takže na Legislativní radu vlády se projednávání tohoto tisku dostalo 29. února 2024. Všichni víme, že Legislativní rada vlády je složená pro nás - alespoň my, co jsme tam chodili - z odborníků, ať je to strany na správní právo, na ústavní právo, na korporátní právo, takže prostě jsou tam opravdu ti daní odborníci. Takže tito odborníci na tom plénu, kde se to projednávalo, uplatnili nespočetně připomínek, tudíž tento sněmovní nebo tento tisk, nebo respektive tento zákon, byl vrácen k přepracování nebo k dopracování předkladateli s tím, že Legislativní rada vlády poté, co bude dopracováno, očekává, že předkladatel znovu předloží na plénum a proběhne tam diskuse na daná témata.

Bohužel k tomu nedošlo, protože předseda Legislativní rady vlády, což je pan ministr Šalomoun, si to osvojil, tudíž udělil výjimku a tato novela zákona šla dál na vládu s tím, že on sám dá k tomu stanovisko. Takže už to znovu na plénum nešlo, tudíž nemám stanovisko Legislativní rady vlády, pouze stanovisko, které je takové jakoby, jak už postupem času se pan ministr vypracoval - neříkám, že vágní, ale v každém případě není tam nic, co by se dalo uchopit a zde teď o tom hovořit. Takže jsem musela se sama do toho ponořit. On tam samozřejmě dává výčet toho, co se tam mění - nebudu to opakovat, protože už to řekla moje předřečnice. Samozřejmě jsem se podívala na základě toho do toho zákona, protože on tam namítá to, že jsou tam termíny, které jsou neuchopitelné, a jenom tak pro ilustraci vám řeknu, že kdo je třeba nejvyšší rada? Nejvyšší rada - myslím tím, to je jedna z funkcí na ministerstvu - nejvyšší rada plní zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností. Můžete mi říct, koho si mám pod tímto pojmem představit? A to není všechno. Odborný rada plní zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalosti a dovednosti. A takhle můžu pokračovat v definicích, co tam jsou. Vidím, že pan ministr se mi vrátil, takže četla jsem to vaše stanovisko a vy to tam namítáte, že je to neuchopitelné a že vlastně co si pod tím kdo má představit. Takže říkám, to je jenom v tom úvodu toho zákona.

Pak jsem se samozřejmě podívala dál, protože když vy jste tedy tenkrát předkládali služební zákon, tak jste říkali a dbali jste, že to je deagrofertizace, depolitizace, že dbáte na vyšší odbornost. A tady jsem se dočetla, že služební orgán může služebním předpisem stanovit služební místo s výjimkou služebního místa představeného ­- zaplaťpánbůh, aspoň ten představený tam zůstal - které lze výjimečně obsadit státním zaměstnancem nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, nižšího vzdělání - my jsme dbali na to, aby to vzdělání právě bylo vyšší, abychom na ta ministerstva dostali ty vysokoškolsky vzdělané lidi, jazykově vybavené lidi, tak teď už máme ty nižší, než je pro uvedené služební místo stanoveno tímto zákonem jako předpoklad vzdělání. Nejnižší vzdělání, pozor, nejnižší vzdělání na ministerské křeslo bude státní zaměstnanec nebo osoba pro postup podle věty první splňovat, je střední vzdělání s maturitou, s maturitní zkouškou. Takže dneska už ve své podstatě tímto zákonem říkáme, že každý, kdo udělá maturitu, může jít dělat na ústřední orgán, to znamená na ministerstvo, protože maturita je dostačující na to, aby nám tam pracoval. A říkám, takhle ten zákon máme prošpikovaný nádherně.

Já samozřejmě zmíním i to, co tady bylo řečeno mojí předřečnicí, protože tady v minulé, když se dělal ten zákon, když se dělá ta novela zákona, tak tady padal ten bazén, že jo, že spadnou ti zaměstnanci do bazénu. To znamená, že tam budou nějakého půl roku - chválabohu, to zkracujete na 3 měsíce - ale to, co se mi nelíbí, to znamená, že jestliže ten člověk je na dobu neurčitou, pracuje tam třeba dvanáct, patnáct let, spadne vám do toho bazénu, vy si ho z toho bazénu můžete vytáhnout na jiné ministerstvo a na tom jiném ministerstvu bude pracovat - a to mě doplňte, to je to vaše, jak vy jste to nazvali? To je osvědčená doba? Osvědčená doba, jo, osvědčená doba, která může být na dobu 3 měsíců, ale v té osvědčené době vy ho můžete vlastně bez toho, aniž byste udali důvod, vyhodit, protože on se z té doby na dobu neurčitou dostal na dobu určitou 3 měsíců. Takže na mě to působí, že ve své podstatě chcete dělat čistky na ministerstvech, na všech ministerstvech. Ano, je to tak, protože tímto elegantním způsobem se zbavíte jakéhokoliv zaměstnance, aniž byste mu dali odstupné, aniž byste s ním ve své podstatě uzavřeli pracovní poměr tak, jako jsme ho uzavírali my na základě služebního zákona.

A když si vzpomenu, jak tenkrát ve své - vy jste byli v opačné roli, vy jste byli v opozici, tady byla ta vládnoucí koalice - když my jsme chtěli se rozloučit s nějakým zaměstnancem, samozřejmě musely tam být vytýkací dopisy, kárné řízení, pokud nám to schválil státní tajemník, že jsme postupovali dle legislativy, dostalo se to k nejvyššímu tajemníkovi, ten to buď potvrdil, anebo to zamítl. Takže nakonec ve své podstatě ano, chápu to, ti lidi někdy byli neodvolatelní, ale toto je až pro mě drastické, co zavádíte, protože ve své podstatě vy si tam dosadíte lidi s nižším vzděláním, dáte si je na místa tam, kam vy potřebujete, a elegantně se těch lidí zbavíte, aniž byste s tím měli nějaké náklady.

No, nekývejte, klidně se můžete zapojit do diskuse, pane ministře, já budu jenom ráda, když mi to - ano, když mi to tady objasníte, a já samozřejmě budu na to reagovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Výborně. Pan ministr se hlásí, prosím.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Dámy a pánové, jenom v krátkosti ohledně Legislativní rady vlády. Je poměrně běžnou praxí to, že to projedná velká Legislativní rada vlády, ta to projednávala 29. února, a potom tam vytyčí nějaké mantinely, kudy se má předkladatel vydat, a potom už se to dopracovává v nějakém užším kolektivu a není třeba to potom dávat znovu na to velké plénum, protože potom bychom v zásadě tu zákonodárnou činnost vlastně dost paralyzovali. Proto to proběhlo i takhle, ale velká Legislativní rada vlády to viděla a potom užší skupinka vládní legislativy včetně obou zpravodajů na tom pracovala dále, takže na tom není nic moc zvláštního.

Třeba ekoenergetický zákon šel úplně stejným mechanismem a je to racionální způsob, jak projednat věci tak, aby měly odbornou oponenturu a aby mohl legislativní proces běžet dál.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nicméně udeřila hodina, která byla domluvena s předsedy klubů, že dnes přerušíme jednání, a sice na základě dohody předsedů všech poslaneckých klubů přerušuji 103. schůzi do zítra, tedy do středy 22. května. Pro záznam - s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová k tomuto tisku.

My zítra budeme v 9 hodin pokračovat v přerušené 101. schůzi a zhruba 5 minut po jejím skončení nebo přerušení budeme pokračovat ve 103. schůzi.

Já vám všem přeji klidný večer.

(Schůze přerušena ve 20.31 hodin.)

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:32.