Čtvrtek 23. května 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Skopeček)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 673/ - prvé čtení

Tento bod jsme přerušili na 103. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. 5. 2024, tento bod byl přerušen v obecné rozpravě.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Zuzana Ožanová.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili tito poslanci: toho 21. 5. byla přihlášena s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová, takže jí dám slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěla fakticky reagovat na pana ministra Šalomouna - doufám, že mi neuteče, protože ta přestřelka, která tady byla, abychom si to připomněli, se týkala toho, jakým způsobem probíhala legislativa na Legislativní radě vlády nebo příprava nebo respektive schvalování této legislativy. Chtěla jsem oponovat panu ministrovi, protože cituji i z jeho stanoviska, které on dal k tomuto tisku, že tato rozprava byla přerušena a bylo doporučeno předkladateli do návrhu zákona zapracovat připomínky členů Legislativní rady vlády a připomínky obsažené k návrhu stanoviska Legislativní rady vlády a následně předložit upravené znění návrhu zákona. Má se za to, a vždycky se mělo za to, že když plénum přeruší - já tedy nemám ten návrh, který jste dávali ministerstvu, bohužel ten součástí není, takže se nemůžu podívat ani do toho návrhu, ani se nemůžu podívat vlastně na ta stanoviska těch komisí, v kterých to bylo, protože jak jsem se koukla, tak to bylo na správní právo, pracovní právo, sociální věci, takže ty já k dispozici nemám, tudíž nemohu vědět, co namítaly ty jednotlivé komise - takže vždycky se mělo za to a má se za to, že se předkládá zpátky na přerušení toho pléna. To znamená, že ti jednotliví právníci, co tam sedí, se k tomu mají možnost znovu vyjádřit, protože oni namítají ty námitky a oni chtějí vědět, jak bylo zapracováno. Takže říkám: oponuji, tak to nebylo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně za faktickou poznámku. K další faktické poznámce je přihlášen pan vicepremiér Rakušan a pak se s přednostním právem hlásí pan ministr Šalomoun. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Já jenom technicky zareaguji na průběh rozpravy, který jsme zahájili v minulých dnech. Vím, že teď jsme všichni mentálně trochu v Chile, tak se zkusme vrátit teď ke státní službě. Jenom poznámka: já samozřejmě na proběhlou rozpravu budu reagovat, nicméně čas je omezený, máme přihlášené kolegyně do obecné rozpravy, tedy já nechám zase nějaký souhrn vašich vystoupení a potom se pokusím o souhrnnou reakci - jenom abyste mě nevyzývali, prosím, po každém vystoupení k odpovědím. Dám je souhrnně, píšu si poznámky, psal jsem si minule, budu si psát i dnes, tak jen abych dopředu se vyhnul. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, a nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Šalomoun.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom jako ještě glosu tady k tomu, čím jsme posledně končili. Jde o to, jak to na Legislativní radě vlády uděláte, protože také musíte šetřit kapacity Legislativní rady vlády, a není vůbec ojedinělé, dělo se to i v minulosti a já to tak dělám taky, že je důležité, aby byla poskytnuta zpětná vazba na velké Legislativní radě vlády.

Teď jsou vlastně asi tři možné scénáře. Buď je ten předklad v tak výborné kondici, že to přímo Legislativní rada vlády jenom doozdobí, mírně ty formulace zpřesní a může to tak jít. Ale tahleta situace, kdy by výchozí podklad byl takové kvality a dalo se to jenom takhle doozdobit, to je spíše menší část těch předkladů. Anebo se může stát to, že to naopak je řeknu tak hrozné, že vlastně nemá smysl v tom pokračovat, kdy ty základy jsou položeny ne úplně vhodně, a je potřeba to vlastně předělat úplně z gruntu. A pak platí to, co říkáte: Dejte si ještě jedno kolečko. Anebo je to něco mezi, a to něco mezi znamená, že Legislativní rada vlády na tom zasedání to nemá šanci doozdobit, vytyčí tam spíš nějaké cesty, které jsou ale dopracovatelné, a předkladatel potom i s vládní legislativou a většinou i s těmi zpravodaji nebo členy Legislativní rady vlády, které to extra zajímá, to potom na separátní schůzkách už dodělají.

Když jsem se díval a snažil jsem se to nějak dohledávat, třeba v roce 2018 takhle šlo pět tisků, v roce 2019 osm, v roce 2020 jedenáct, roce 2021 tři. Takže i moji předchůdci v rolích předsedů Legislativní rady vlády, ať už doktor Pelikán, doktorka Benešová nebo třeba doktor Kněžínek, dál jsem do minulosti nešel, to někdy dělali tímto způsobem. A mimochodem, třeba tímto způsobem byl dopracován i občanský zákoník, kruciální předpis, na který navazujeme, takže opravdu to nic ojedinělé není.

Já vím, co mi říkali kolegové, že vy, když jste byla na životním prostředí, tak jste nikdy tímhle mechanismem, tady tím mezi, neprošla a Legislativní rada vlády vás vlastně vrátila na začátek, tomu rozumím. Ale ne všichni mají tyhle zážitky, a myslím, že většinou je to někde mezi, že se snažíme, aby se to zasedání velké Legislativní rady vlády nemuselo opakovat, protože opravdu ušetříme kapacity, ale zpětná vazba tam poskytnuta byla. A když se podíváte, tuším, že tam píšu, že Legislativní rada vlády byla tuším 29. února, a než se to stihlo přepracovat, tak uběhly asi dva měsíce, takže opravdu některé zásahy tam ještě bylo nutné udělat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku paní poslankyně Peštové.

Mezitím načtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Levko Jarmila od 14.30 hodin z osobních důvodů, omlouvá se pan poslanec Smetana Karel, respektive se neomlouvá, bere zpět svou omluvu na celý jednací den, a stejný pan poslanec se omlouvá do 11 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády bere zpět svou omluvu pan vicepremiér Rakušan, který byl omluven od 13 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů.

A nyní už faktická poznámka paní poslankyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že jste se informoval. V každém případě já jsem samozřejmě - neříkám, že se mi podařilo nejít na plénum, vždycky jsem na plénu skončila, protože to byly takové zásahy do toho zákona, že jsme na plénum museli jít, ale je pravdou, že když se týkalo (jednalo?) o transpozice, tak jsme prošli lehčeji, bych to řekla, pokud to nebyly transpozice, tak jsme se tam zasekli. A to si myslím, že to je tento případ. Tohle není žádná transpozice, to ve své podstatě je aktivita Ministerstva vnitra, protože tento zákon má v gesci, a proto jsem očekávala, že se to na plénum dostane znova, jo? Ne že to půjde stanoviskem, ale že opravdu to půjde na plénum, aby věděli, jestli bylo zapracováno. Protože já, když jsem se koukala do vašeho stanoviska, tam bylo napsáno, že ne všechno bylo zapracováno tak, jak bylo řečeno na plénu. Takhle to tam je napsáno, že - vy jste to napsal šalamounsky (Se smíchem.), ale je to tam napsáno, že ne všechno bylo tak zapracováno. Já vám to klidně můžu přinést potom, ukázat to vaše stanovisko, tam jsem si to hezky zaškrtla. Takže proto jsem chtěla vědět, jestli to bylo v souladu s tím, co bylo namítáno, anebo - zase šalamounsky - jste k tomu přistoupil tak, jak jste přistoupil, to znamená, dal jste to vaše šalamounské stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, a nyní je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Ožanová, trpělivě přihlášena čeká na svoji chvíli, která teď přichází. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, pokračujeme - tehdy to bylo večerní jednání, úterní, dneska máme čtvrtek. Já jenom shrnu některé drobnosti, které tehdy zazněly, které bych chtěla vypíchnout.

A já jenom, jestli jste se pamatovali vzhledem k tomu, že to byla docela pozdní hodina, na věc zavedení osvědčovací doby. Já jsem tady říkala, co je v zákoně a podobně, a trochu jsem to dala na zákoník práce, aby bylo lépe pochopitelné, co se v tom zákonu promítlo. Já si to dovolím zopakovat, jelikož opakování je matka moudrosti. Přirovnáme-li situaci k zákoníku práce, osoba zaměstnaná na dobu neurčitou, která již není ve zkušební lhůtě, se opět může dostat do zkušební lhůty, v níž může být bez jakéhokoliv odůvodnění s touto osobou rozvázán pracovní poměr. Kolegové, kolegyně, to je zavedení osvědčovací doby. To jenom pro připomínku, nehodlám citovat vše, co jsem uváděla v úterý.

Vrátím se k jedné věci a to je služební komise. To je nový orgán, který bude spadat pod Ministerstvo vnitra. Já jsem tu uváděla, kdo do něho bude koho nominovat, že podle mě to politický orgán - podle předkladatele nikoliv, ale zajímavé je, že agenda státní služby přechází z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, ale tato zkušební komise bude organizační jednotkou Ministerstva vnitra. Tak nevím, buď celá agenda přechází na Úřad vlády, anebo nepřechází - to je nově zřizovaný orgán, abychom věděli, pět lidí navíc, kteří budou, a bude to veřejná funkce ještě navíc, jo? Tak teď nerozumím. A připomeňme si, ani náklady nejsou v tomto tisku na tuto služební komisi vyčísleny. To by bylo dobré na připomenutí.

V úterý jsem končila mimochodem jednou věcí, ke které se musím vrátit, a musím ji ještě doplnit - jedná se o rušení vyloučení závaznosti služebních předpisů nejvyššího státního tajemníka pro státní zaměstnance nezávislých služebních úřadů. Nejvyšší státní tajemník může vydat předpis, který je závazný pro všechny státní zaměstnance vykonávající činnosti dle § 5 a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona, zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu. Dosud byly z této pravomoci nejvyššího státního tajemníka vyjmuty některé specializované úřady. Já si dovolím opět uvést, které to jsou, protože už z jejich samotných názvů je zřejmé, že toto ustanovení není zcela v pořádku. Jedná se o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, Český statistický úřad a Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Kolegové, kolegyně, my máme ministerstva, máme přes dvě stě správních úřadů a pouze tyto úřady byly z toho, aby jim mohl diktovat nejvyšší státní tajemník, vyjmuty. Jelikož jsem tuto věc uvedla již v úterý, tak mi to nedalo a přece jenom jsem se zabývala tím, jak se na to ty úřady tváří. Dva úřady daly rozpor a domnívají se, že to není v pořádku, a je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Úřad pro ochranu osobních údajů. Domnívám se, že to je podstatné. Neměli bychom zasahovat do těchto správních úřadů tímto způsobem. Prosím vás, co se stane, když si budou věci týkající se zaměstnanců zrovna tyto úřady řídit samy a nebudou muset každý předpis nejvyššího státního tajemníka, který vydá pro všechny správní úřady, aplikovat na svá pracoviště?

Já si dovolím se k tomu tedy vrátit - já se omlouvám, ale je to stránka 375, hned si na ni najedu, omlouvám se, trošku se mi to posunulo. Takže já jsem si vybrala Úřad pro ochranu osobních údajů, který k tomuto hovoří: "V čl. 1 bod 10 se zrušuje, § 11 odst. 5 zůstane beze změny. Nejsou zohledněna specifika služebních úřadů podle § 11 odst. 5 věty druhé zákona o státní službě nezávislých správních úřadů, jak je interpretoval nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015", dále spisová značka, předpokládám, že pan ministr to má k dispozici. Lze odcitovat § 237, větu druhou: "Je proto zásadní rozdíl v situaci, kdy vláda takový systém ovládá a uspořádává za pomoci jednotlivých složek systemizace státní služby, a v situaci, kdy se dostane například do střetu s Českým statistickým úřadem při pořádání sčítání lidu nebo s Úřadem pro ochranu osobních údajů, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a tak dále, při plnění jejich kompetencí. V určitých otázkách rozhodování například výslovně stanoví § 28 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, jsou nositelé těchto úřadů vyvázáni z povinnosti řídit se ve své specifické regulační působnosti pokyny, usneseními, směrnicemi a tak dál, neboť je to v dané oblasti vyváženo jiným veřejným zájmem."

Já jenom odskočím, takže Ústavnímu soudu se to zdá zcela logické: "Existence nezávislých unijních dozorových úřadů na ochranu osobních údajů je podstatným prvkem v systému ochrany osobních údajů fyzických osob v době rychlého technologického rozvoje a globalizace, při níž dochází k rozsáhlému sdílení a shromažďování osobních údajů. Jak samostatná existence, tak nezávislost dozorových úřadů vyplývá přímo z primárního práva EU, konkrétně čl. 8 odst. 3 v Chartě základních práv EU, případně čl. 16 odst. 2 smlouvy u fungování EU. Koncept nezávislosti je zakotven rovněž v GDPR, kde byl posílen detailněji, rozpracován oproti předchozí právní úpravě. Stejný požadavek se objevuje rovněž v hodnoticích dokumentech Evropské komise, Evropského parlamentu, Agentury pro základní či mezinárodní konference komisařů na ochranu osobních údajů. V pojetí GDPR je požadována nezávislost samotného dozorového úřadu i jeho jednotlivých členů na vnějších vlivech, vybavenost úřadu lidskými, technickými a finančními zdroji, prostorami, infrastrukturou a tak dál. Nezávislost dozorových úřadů je nejen obecně požadována, ale její obsah je vymezen konkrétně, byť nikoliv vyčerpávajícím způsobem. Požadavek nezávislosti je rovněž výslovně uveden v čl. 42 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu."

Prosím vás, asi nemá cenu to dál číst, ale nicméně je zřejmé, že zvláště Úřad na ochranu osobních údajů a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže považuje tuto drobnou změnu zákona za dosti zásadní a zůstal tam tento rozpor. Domnívám se, že vůbec nic by se nestalo, kdyby došlo ke změně tohoto § 11, zůstalo původní znění.

V současné chvíli je to vše, případně se dále vyjádřím v průběhu rozpravy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a sice paní poslankyně Peštové. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych ještě k té služební komisi, k tomu § 162 písm. a). Já jsem byla taková mírně v šoku, protože služební komise - proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v níž rozhodla služební komise, je služební komise. To znamená, že služební komise je sama sobě vlastně odvolacím orgánem, ale není tam žádné odvolání, to znamená, že vlastně tak, jak rozhodne služební komise, už je konec. Není tam odkladný účinek, není tam nic.

Pětičlenná komise, která bude složená ze dvou členů - z Nejvyššího kontrolního úřadu, z jednoho člena veřejného ochránce práv, to budou jejich nominanti, dva nominanty tam dá vláda - dali si tedy aspoň jednu podmínku, že jeden z těch nominantů musí mít vysokoškolské vzdělání právního směru, kteří to mají na sedm let, můžou být dvakrát tam, to znamená čtrnáct let, krásné místo - vlastně tato komise je stát ve státě, když to tak vezmete. To je vlastně ve své podstatě - tato komise má stejnou pravomoc, jako má Nejvyšší správní soud, tam také už není žádné odvolání, maximálně kdybyste se chtěl odvolat do Štrasburku, anebo Ústavní soud. Takže my dáváme nějaké komisi takovou pravomoc, že bude rozhodovat o tom, kdo bude a nebude pracovat na daném místě, protože samozřejmě tato komise bude řešit i ty v uvozovkách vyhazovy z práce.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já se moc omlouvám, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, paní kolegyni Mračkové Vildumetzové, nicméně čas nás tlačí a já bych nestačil zareagovat vůbec na nic, kdybychom teď otevřeli rozpravu, a já jsem alespoň na pár námitek paní kolegyně Ožanové chtěl zareagovat ještě dneska, protože příště už by to nemělo úplně ten význam jako takový.

Za prvé, chápu, že je to rozsáhlý zákon. Odkazuji vás, paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, na novelizační body 219 a 220, které nám jasně určují účinnost toho, od kdy bude komise přesunuta, a komise jako taková bude také přesunuta pod Úřad vlády České republiky. Obtíž je možná v tom, že vzniká už v roce 2025, ale celé přesunutí sekce, včetně přesunutí této komise, je plánováno až na rok 2026. Tedy chápu, že je to rozsáhlý materiál, je to technické vysvětlení, a tahle poznámka byla tedy bezpředmětná.

Co se členů komise týče, ti budou pracovat v režimu DPP či DPČ. Administraci bude dělat samotná sekce a samotné odměňování bude upraveno usnesením vlády, ať už to v té době bude vláda jakákoli, takže ty náklady nebudou vysoké, ale přesně vyčíslit je v této chvíli nelze, protože takové usnesení dá až vláda.

Závaznost služebních předpisů - to bych ještě mohl stihnout - srovnatelné nastavení státní služby napříč úřady je přece žádoucí. A je potřeba říci, že do věcné gesce se nijak nezasahuje. Služební předpis nejvyššího tajemníka řeší jen organizační věci, a je přece nesmyslné, aby si třeba ÚOHS určoval vlastní systemizaci a nám jenom oznámil, že si bere 1 000 nových lidí. Takhle to fungovat nemůže.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní se vracíme do obecné rozpravy, do které je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Teď mi tam zablikala faktická, ale... Jestli by nebylo lepší se přihlásit také standardně. (Poslankyně Peštová: Ne, toto je na DPČ a DPP.) Dobrá, dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na to, co říkal teď tady pan ministr, na to DPČ a DPP. Podle toho, jak si čtu ustanovení § 162, mi to z toho nevyplývá, že by to měli být lidé, kteří budou na dohodu o pracovní činnosti nebo... Nezlobte se na mě, tohleto je ve své podstatě práce na plný úvazek, a tak, jak je to tady naformulované, kdo má být členem komise, tak to jsou lidé, kteří by tam měli být na full time, a ne na dohodu o provedení pracovní činnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní už se dostane ke slovu paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Je 12.57, musím vás upozornit, že ve 13 hodin máme naplánovanou přestávku, takže vás případně přeruším. Ale prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Jsem si toho vědoma, pane místopředsedo.

Pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych v úvodu řekla, že Ministerstvo vnitra, spolu s panem ministrem, dnes svolalo kulatý stůl v ranních hodinách právě ke služebnímu zákonu, kde jsem byla přítomna. Chtěla bych říct to, co jsem řekla i na tom kulatém stole. Já jsem na Ministerstvu vnitra byla v roce 2015, kdy se připravoval poprvé prakticky služební zákon, který měl jednu z klíčových podmínek, a to je odpolitizování státní správy. Bylo to velmi bedlivě sledováno i evropskými institucemi, protože pokud by Česká republika toto nesplnila, tak by nemohla čerpat evropské finanční prostředky.

O to víc mě mrzí, že tato vláda první, co udělala, tak přinesla nový služební zákon. Tohle už je druhá novela, kde jsem přesvědčena o tom, že právě to odpolitizování státní správy z toho služebního zákona bylo vyjmuto, ať už tím, že političtí náměstci, kteří byli určeni, mohli být maximálně dva, v tuto chvíli může být nespočet politických náměstků, a odborní náměstci se přetransformovali na takzvané vrchní ředitele s pětiletým funkčním obdobím. A já prostě říkám, že dneska jednu věc dělají dva lidi, a to je politický náměstek a vrchní ředitel. Politický náměstek nemusí mít prakticky žádné podmínky, jestli by měl mít vysokoškolské, středoškolské, základní vzdělání, prakticky u politického náměstka je to na vůli ministra vnitra, což se určitě dá nějakým způsobem i pochopit. Ale já pořád říkám, a budu to opakovat, že nikoho neřídí a za nic nezodpovídají. Takže dneska z jednoho člověka, z odborného náměstka, jsme udělali politického a ještě vrchního ředitele, takže z jednoho pracovního místa jsme udělali dvě, takže platíme dva lidi. Pane ministře, můj dotaz, nevím, jestli ho stihnu v té minutě, je - a budeme určitě v té debatě pokračovat, mě příliš...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Budeme v té debatě pokračovat, ale až příště, protože je 13 hodin. Moc se omlouvám, je domluvena přestávka, standardní obědová přestávka. Potkáme se ve 14.30, kdy budeme pokračovat bodem číslo 106, což jsou ústní interpelace. Do té doby vám přeji hezký den a dobrou chuť!

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, dalším bodem našeho pořadu ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Tento bod jsem tedy otevřela. Má číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.




Přihlásit/registrovat se do ISP