Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Věra Kovářová)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 673/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme opakovaně přerušili ve čtvrtek 23. května na 103. schůzi. Přerušen byl v obecné rozpravě. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan a zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Zuzana Ožanová.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili tito poslanci - mám zde poznámku, že dne 23. 5. byla ve svém vystoupení přerušena poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, chce pokračovat a také je přihlášena. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem včera byla přerušena z důvodu toho, že již končil jednací den, nebo jednací polovina toho dne. Musím znovu konstatovat, pane ministře, pouze stručně, že já opravdu s tím zákonem mám problém. Chtěla bych poděkovat za to včerejší svolání toho kulatého stolu. Mám problém především s tím, že jsem přesvědčena o tom, že zákon o státní službě se tady především přijímal právě v souladu se zákonem o úřednících, který už tady byl, aby došlo k odpolitizování státní správy. A jsem přesvědčena, že ten zákon o úřednících to naplňuje, a zákon o státní službě od té doby, co vy jste se stal ministrem, a od té doby, co jste sem přinesl první novelu a teď v tuto chvíli druhou novelu, takže to odpolitizování státní správy z toho daného zákona se nám vytrácí, a já si myslím, že to je hlavním úkolem nás, abychom opravdu udělali maximum pro to, aby státní správa právě byla odpolitizovaná.

Znovu budu opakovat, že včera na tom kulatém stole jste mně vysvětloval, že přijetím toho prvního zákona, který jste přinesli hned tedy po volbách, byl to pro vás asi stěžejní zákon, kde jste si potřebovali schválit, že si budete moci přivést nespočet politických náměstků na své resorty, v tom zákoně předešlém bylo, že to, že to mohli být maximálně dva političtí náměstci, tak jste mi vysvětlil, že je ta politická rovina, a že je ta odborná rovina. S tím bych já ještě dokázala nějakým způsobem souhlasit, když se podívám na minulou vládu a na své kolegy, tak opravdu měli určitě nějakého politického náměstka, ale - spočítala bych to podle mě na jedné ruce - byly to opravdu pouze ojedinělé případy a každý ten ministr si za to nesl i politickou odpovědnost. Protože řekněme si na rovinu, že prostě politický náměstek nemusí splňovat vůbec žádná kritéria, splňuje pouze kritérium, že ho chce daný ministr, nemá odpovědnost za nic. A je to o to horší, že když jste si na těch resortech tolik těch politických náměstků přivedli, a opravdu každý - vy teď tedy držíte, že skoro na každém resortu máte tři politické náměstky, tak jsem si nevšimla, vy tedy chodíte na bezpečnostní výbor, to musím říct, velmi korektně, ale myslím si, že řada ostatních ministrů na ty výbory nechodí... (Neustálý hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní poslankyně. Kolegové, kolegyně, prosím o ztišení, v sále je hluk. Už není, děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Řada ministrů na výbory nechodí, a když tam nejdou, tak tam pošlou vrchního ředitele. Zpravidla nepřijde právě ten, kdo by tedy měl zastupovat toho ministra jako takového. A myslím si, že to samé je i v mediálním prostoru. Mně se mnohokrát stává, a asi i vám, že se třeba řekne, že nemůžete, nebo že nemůže někdo jiný. Ale nikdy jsem neviděla, že by tam šel právě politický náměstek, popřípadě se právě pošle vrchní ředitel.

Já tedy znovu vysvětlím, že je tady duplicita těch věcí, a z odborných náměstků se udělali vrchní ředitelé, takže dneska dva lidi dělají jednu funkci - úplně otevřeně, když se vidím s některými kolegy z těch rezortů, protože ti političtí náměstci jsou většinou straničtí kolegové, kteří jsou na tom rezortu, takže když rezort vede někdo ze STANu, tak ti političtí náměstci jsou právě z těch ostatních rezortů, aby asi nějakým způsobem hlídali a kontrolovali práci toho ministra. No, když se jakoby pod čarou s některými těmi kolegy bavíte, tak samozřejmě všechno dělají právě ti vrchní ředitelé, ti mají odpovědnost, ti mají sekci, a prakticky, kdybych měla říct, jak oni to vnímají, takže prakticky ti političtí náměstci jsou tam na to, aby předávali právě informace z toho resortu do těch svých stranických buněk.

No, nezlobte se na mě, politický náměstek nás stojí zhruba 150 000 měsíčně, stojí to daňové poplatníky, a na to, aby se dostávaly informace do stranických buněk, tak já chápu, jste pětikoaliční vláda, takže potřebujete samozřejmě mít hodně těch pozic, ale já tohle prostě pořád považuju za neskutečné a nehorázné a nikdy s tímto krokem nebudu souhlasit, jako stejně nebudu souhlasit s krokem, který se právě stal v té odborné rovině, a to je, že jste vrchním ředitelům dali funkční období na pět let. To znamená, že když nebudu chtít toho vrchního ředitele a když si budu chtít přivést někoho, tak toho docílím tím, že po pěti letech vyhlásím to výběrové řízení, protože to tam je, zatím tam není to nastaveno, že by to tak nemuselo být, ale výběrovou komisi si samozřejmě určuje ministr se státním tajemníkem, především tedy státní tajemník, a poté to jmenování vždycky musí být se souhlasem daného ministra. A já jsem včera i panu ministrovi vnitra říkala, že je zrovna na jeho rezortu, se to stalo, že vrchním ředitelem je člověk, který je politicky aktivní, byť to je bývalý starosta, je tady z Prahy. Samozřejmě říkám, že nikdy nebudu používat jména, ale už to je vidět, to, o čem mluvím, o tom odpolitizování státní správy, a je vidět, že byla možnost, takže vrchní ředitel se stal samozřejmě - a tím samozřejmě nechci znevažovat, že třeba nemůže mít tu kvalitu, ale pravdou je, že i z vaší strany by přece mělo být, že pokud ti lidi jsou odborníci, a já jsem přesvědčená, že většina těch vrchních ředitelů jsou opravdu odborníci na svých místech, takže by neměli mít pětileté funkční období. Protože ti lidé nám podle mého názoru při tom, jakou mají nejistotu, protože může dojít ke změně politické reprezentace a pak může právě dojít k tomu, že bude to výběrové řízení, které může prakticky vybrat jiného uchazeče.

Vy jste včera na tom kulatém stole mně řekl, a je to samozřejmě i v návrhu toho zákona, a i se tam tím argumentovalo, že se zavede nový institut. Bude se jmenovat institut služební komise. A ten bude právě spočívat v tom, že kdyby se státní tajemník rozhodl, že takovýto vrchní ředitel, bude s ním nějaké kárné řízení a prakticky by měl z té pozice odejít, tak on se může obrátit na ten institut té služební komise, která může, kde budou tedy, bylo nám řečeno, že tam budou samozřejmě nezávislé osoby z řad vysokých státních institucí, ať už je to NKÚ a ombudsman. Ano, já s tím souhlasím, ale pak tedy nechápu, proč tam je to pětileté funkční období. Protože, modelová situace, budu mít problém s vrchním ředitelem, vrchní ředitel řekne, že s tím nesouhlasí, a ten institut služební komise řekne ano, my jsme vyhodnotili, že vrchní ředitel by měl nadále pokračovat ve své pozici. Takže ano, on bude dál pokračovat, no, ale za rok bude to výběrko.

Takže za rok bude výběrové řízení a institut služební komise sice bude konstatovat, že ten vrchní ředitel prakticky nic neprovedl, je to v pohodě, měl by dál pokračovat v té funkci. No, ale co se pak stane? No, bude to výběrové řízení, opět. Komisi si určí státní tajemník s ministrem a jmenuje státní tajemník. Takže tohle bych vás opravdu chtěla požádat, pane ministře, zda byste se na to nepodíval, nebo podívejme se na to společně. A já jsem opravdu přesvědčena o tom, zda byste neuvažoval o tom, že by se to vrátilo právě tím, že zavádíte ten institut služební komise. Já s tím institutem souhlasím, ale pak mně připadá absolutně nelogické tam mít to pětileté funkční období. Protože prakticky ten institut může zabránit tomu, aby ten vrchní ředitel popřípadě nějakým neprávem přišel o to pracovní místo. Tak pak si myslím, že to pětileté funkční období by tam vůbec nemělo být.

A mě udivuje, že by jako ministr vnitra přece musíte vědět, jakými vrchními řediteli jste obklopen a já si myslím, že třeba z vašeho resortu je tam opravdu jako velká kvalita těch lidí. A myslím si, že i vy jako ministr vnitra byste za těmi lidmi měl stát a neměl byste chtít, aby měli prostě pětileté funkční období! Já bych se nedivila těm lidem, že řeknou, že nepůjdou a půjdou někam do jiného sektoru.

Tak a teď prosím to, co jsem včera ukončila, a neměla jsem možnost se vás na to zeptat. Tento zákon se předložil s rozporem, a to nevypořádanými připomínkami České konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů. Řekněme, odbory nesouhlasí s návrhem tohoto zákona a nesouhlasí s novou formulací a výší odbytného, nesouhlasí s institutem osvědčovací doby a zkrácením doby pro zařazení mimo službu.

Chtěla bych se zeptat, jak je možné, že se s odbory tato připomínka nevypořádala? Protože já odbory považuju za nejdůležitějšího partnera v této oblasti obzvlášť. Ona je otázka, že některá ta ustanovení nám vlastně připadají, že je chcete koordinovat i s tím, co chcete popřípadě přivést v rámci zákoníku práce. A samozřejmě musí být i ochrana toho zaměstnance. Takže bych vás velmi chtěla požádat, zda by bylo možné, abyste se mi především k této otázce a k tomu nevypořádání té připomínky vyjádřil. Já se popřípadě pak ještě přihlásím v tuto chvíli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je k faktické poznámce přihlášena paní poslankyně Ožanová, poté se připraví pan poslanec Vojtko a Jan Berki, poté Klára Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Já bych navázala na to, co říkala paní Vildumetzová, vaším prostřednictvím. Dotkla se tam jedné velmi palčivé otázky, a to je účast ministrů, náměstků nebo vrchních ředitelů sekcí na jednání výborů Poslanecké sněmovny. My dovozujeme, že v souladu s ústavou by tam předkládat věci ministr, případně jeho náměstek. Ale stává se, že většinou mluví pouze vrchní ředitel sekcí, nepřijde ministr, nepřijde náměstek, a asi je to proto, protože tomu nerozumí. Aspoň většina těch náměstků. Ministři si to musí nastudovat, protože minimálně přijdou na plénum. Domnívám se, že to není dobrá vizitka. Mě by zajímalo, kdo tedy přijde na ústavněprávní výbor hájit tento zákon. Pane ministře, na ústavně-právním výboru bychom vás rádi přivítali. Stejně si dovolím trošku podotknout, kolega ministr Blažek taky úplně se mu na ten ústavně-právní výbor nechce, i když už se nám tam jednou zjevil, ale bylo by dobré, abyste si takovéto věci skutečně obhajovali sami. Anebo političtí náměstci. Vy pošlete samozřejmě ty, kteří tomu rozumí, ty úředníky, ty vrchní ředitele sekcí, ale co kdybyste to zkusili skutečně sami? Já se touto otázkou ještě samozřejmě na ústavně-právním výboru budu zabývat, to už předjímám. Dokonce připravuji k tomu pozměňovací návrh, abyste už věděli, proti čemu se máte bránit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Další s faktickou vystoupí pan poslanec Viktor Vojtko, poté pan poslanec Berki. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Škoda že tu nevidím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou, vaším prostřednictvím, protože bych rád reagoval na několik věcí, které zmínila ve svém projevu. První z nich se týká pětiletého funkčního období u vrchních ředitelů. Já si myslím, že státní správa, státní služba má především sloužit našim občanům a má v tomhle být efektivní, má plnit svoje úkoly, má se být schopna přizpůsobovat i nějakým změnám a že těch změn je samozřejmě hodně. Už nejsme v Rakousko-Uhersku, nemáme tady monarchii. Myslím si, že i ty manažerské postupy, které se k tomu využívají, by tomu měly odpovídat.

K tomu, aby státní služba a státní správa mohly být pružné, efektivní, tak také musí být robustní a nesmí být závislé na úplně konkrétních lidech, protože pokud budou dlouhodobě závislé na konkrétních lidech, tak to je také špatně. Neznám žádnou firmu, která by tohle chtěla, protože v okamžiku, kdy ten člověk z nějakých důvodů i třeba odejde sám, tak se to celé zhroutí jako domeček z karet a to určitě nechceme.

Pětileté funkční období je z mého pohledu jeden z velmi důležitých nástrojů k tomu, abychom něčeho podobného dosáhli. Navíc RIA, která byla zpracovaná jako ex post k zákonu o státní službě KPMG v roce 2018, přesně stejné opatření doporučuje. Navíc u státních tajemníků to nevadí a najednou to vadí u vrchních ředitelů. U státních tajemníků je to zavedeno už od samého začátku. Takže ten argument úplně nechápu a myslím si, že jde jak proti trendům, tak proti tomu, jak by měla státní správa vypadat a fungovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou pan poslanec Jan Berki, poté paní místopředsedkyně Dostálová, prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Díky, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navážu jenom na kolegu Vojtka. Chtěl jsem připomenout, že ten model funkčních období máme i na jiných pozicích, a to nejenom přímo ve státní správě, ale i jinde.

Druhou věc, jenom aby tu nevznikl dojem, že ministři anebo jejich političtí náměstci nikam nechodí, tak musím říct, že co se týká výboru zkráceně školského, případně třeba mého podvýboru pro vědu a vysoké školy, tak nám tam pan ministr chodí. Pokud nemůže, obvykle tam je někdo z jeho náměstků. Pokud tam přijde vrchní ředitel, tak se dopředu na tom domluvíme, že to bude vrchní ředitel.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Klára Dostálová s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Peštová.

Než dám paní poslankyni Dostálové slovo, přečtu omluvy. Roman Bělor se omlouvá od 13 do 13.45 z pracovních důvodů, Dvořák Jaroslav od 11 do 13 z pracovních důvodů a Robert Králíček od 10.15 z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Já bych chtěla reagovat na všechny předřečníky. Nechci využívat klasické rozpravy, možná i tato faktická poznámka takto bude stačit. My jsme tady samozřejmě velmi intenzivně na startu nebo jsme odstartovali nové programovací období 2021 až 2027. Mě samozřejmě vždycky v souvislosti se zákonem o státní službě musí zajímat ty tři hlavní teze, které jsou i k čerpání evropských fondů, což je profesionalizace, stabilizace a depolitizace.

V kontextu toho, co tady zaznívá i od mých kolegyň, tak zejména u té depolitizace mám tedy trošičku obavy, aby to opravdu někde nenarazilo. Jenom se chci zeptat pana ministra, jestli jste to opravdu s DG EMPL diskutovali, nebo jaká je vlastně k tomu pozice Evropské komise? Protože mně přijde i trošku nešťastné, to tady říkal před chvilkou můj předřečník ohledně těch vrchních ředitelů sekcí.

Samozřejmě státní tajemník a vrchní ředitel sekce jsou fakt dvě odlišné pozice. Vrchní ředitel sekce, dříve to byli odborní náměstci... Je to opravdu trošičku zavádějící, protože ta představa, když si vezmu profesionalizaci a stabilizaci, ta dvě druhá témata, tak když každých pět let se to tam bude střídat jak na orloji, tak tomu ministrovi ve finále bude chybět historická paměť. To je prostě něco, co je pak na tom resortu velmi vzácného. Já opravdu před tím varuji, ale spíš se chci jenom zeptat pana ministra, jestli to je projednáno s DG EMPL, abychom se pak nedočkali nějakých závěrů, že to je nepřijatelné pro Evropskou komisi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. K další faktické je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní zpravodajka, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám něco podobného i ve svém vystoupení, které bude následovat ohledně toho, jestli to je v souladu... Budu zmiňovat samozřejmě, že došlo k nějaké úpravě služebního zákona právě proto, abychom mohli čerpat evropské fondy. Ale chtěla jsem zareagovat na své předřečníky, na pana poslance Vojtka, když se tady zmiňoval o tom, že nějakých pět let a tak dále...

Já s tím nemám problém. Ono je to ve své podstatě i motivační, protože když máte nad sebou Damoklův meč, tak vlastně je to motivační k tomu, abyste se snažil být lepší a lepší. Ale s čím mám problém, to je ta stabilita ministerstev. Protože samozřejmě když tam není ten kariérní řád, který tam byl ještě za nás - teď se to vlastně překopává a mění a budou se tam dělat změny, teď už se na to nebude hledět - tak právě ten úředník nebo respektive třeba ten čerstvý absolvent vysoké školy, který nastoupil jako ministerský referent na to nejnižší a postupně se dostával výš, tak tam právě byla vidina toho, že bude v tom kariérním řádu stoupat: Teď už to tam právě není, teď už to nebude.

Takže my jsme se třeba potýkali s tím, že do té státní správy jsme nemohli dostat lidi po vysoké škole, protože pro ně byla zajímavější soukromá sféra, protože tam jim nabízeli mnohem víc. Kdežto my jediné, co jsme jim mohli nabídnout, že tam ten kariérní řád je, že tam je možnost růstu. Teď už tam možnost růstu nebude, protože se to otevře úplně.

Když se podíváte do toho služebního zákona - říkám, také se o tom budu zmiňovat a zmínila jsem se o tom a určitě pan ministr to tam napsal - tak teď už vlastně podmínkou k tomu, abyste byl přijat, stačí středoškolské vzdělání. Potom samozřejmě jsem se koukala dál na ty motivace, co tam jsou, a to mě zarazilo - říkám, to taky budu říkat v tom projevu - tak tam k tomu, abyste si udělal maturitu, když tedy podmínka... (Předsedající: Čas.) Já to tedy řeknu v tom...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní poslankyně Zuzana Ožanová. Poté bude reagovat s faktickou pan poslanec Vojtko. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Dovolím si vaším prostřednictvím zareagovat na kolegu Berkiho. Říkal, že jim tam chodí pan ministr nebo náměstci. Já zase jsem na výboru, kde prostě nechodí, kde vystupují vrchní ředitelé sekcí. Je pravda, že Ministerstvo spravedlnosti, když tam není pan ministr, tak přece jenom tam má náměstky, kteří jsou schopni - i ti političtí - obhájit ty právní věci. Ale nemám tu zkušenost, že by se to opravdu dodržovalo.

Tady vlastně obhajujete pět let, že je nějaká konkrétní doba. Nevím, jak jste ji předtím nastřelili, ale služební komisi jste dali na sedm let v návrhu zákona. Tak nevím, tam je pět let, tady sedm let, nebo si střihneme. Bylo by dobré to trošku sjednotit, zvláště když o tom budeme rozhodovat teď. To je, jako kdyby v polovině toho jejich přesoutěženého období, protože skoro všichni byli teď přesoutěženi - myslím si, že by nic nebránilo tomu, kdyby došlo ke změně této doby.

K dalším věcem se vyjadřovat nebudu, případně se přihlásím do rozpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou pan poslanec Vojtko. (O slovo se hlásí ministr Rakušan.) Pan ministr bude vystupovat s přednostním právem nebo s faktickou? (S přednostním právem.) S přednostním, děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat, vaším prostřednictvím, na paní poslankyni Bereniku Peštovou. Konkrétně v té oblasti kariérního řádu je přece ta změna, která se tady připravuje a která je součástí tohoto zákona. Nějaký posun kupředu tady bude možný. Nebude třeba určený takhle striktně zákonem, jako někdy mohl být, ale ty úřady v tomhle směru mohou pracovat, jsou tam nové kariérní linky, které jsou nemanažerské a které právě dávají, myslím si, poměrně zajímavý prostor celé řadě odborníků, kteří pak na těch ministerstvech mohou být a nebudou chtít mít manažerskou ambici.

Tady, když se bavíme o vrchních ředitelích, tak to jsou přece manažeři, kteří mají samozřejmě i nějakou odbornost, ale vedle toho je tam nějaký odborný aparát a tam ta funkční období třeba nejsou a rozšiřuje se právě i možnost kariérního růstu v těchto pozicích. Ale nechci zaplevelovat teď úplně první čtení. Myslím si, že na to bude prostoru spousta si tyhle věci vydiskutovat a můžeme se o nich potom bavit dál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ještě než dám slovo s přednostním právem panu ministrovi, reagovat bude s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já si myslím, že to nezaplevelujeme. Ta diskuze tady má být, protože když vidím to tempo, jak potom jedete druhé a třetí čtení, tak já si to klidně řeknu i v tom prvním, já s tím nemám absolutně žádný problém, jo? Pojďme si o potom klidně tady povídat, protože v tom druhém nám potom utnete tipec a ve třetím už úplně. Takže je lepší si to tady říct hezky v prvním čtení. Já s vámi nesouhlasím. Ti vrchní ředitelé se museli dostat na tu cestu právě od rady a šli nahoru - to je ten kariérní řád. A mají právě paměť, mají to, že oni ví. Když tady vám řeknu Basilejská úmluva, vy můžete být výborný manažer, ale pokud nebudete od začátku té úmluvy a nebudete vědět, jak postupně se měnila, tak nebudete vědět nic. Ano, vy si přečtete nějakou sjetinu, kde vám dají nějakou stručnou informaci, ale ten základ, to, co se tam dělo, co se vyjednávalo, o co tam vlastně šlo, to vědět nebudete. A to právě ví oni, protože tam rostou postupně nahoru. To stejné - říkám, řekla jsem Basilejskou, můžu vám říct Rotterdamskou, můžu vám říct jakoukoliv, jo, třeba z mého oboru. Ale opravdu to není jednoduché potom někoho najít, kdo si pamatuje, kdo jak tenkrát třeba hlasoval, proč třeba Poláci byli proti, z jakého důvodu. Protože oni tam postupně rostli a oni se na tom vyprofilovali, oni se na tom udělali - a teď se bavím třeba o odpadech, jo - můžu si vzít i ovzduší, můžu si vzít cokoliv jiného - říkám, já čerpám ze své zkušenosti, nevím, jak je to na ostatních ministerstvech, ale předpokládám, že to tam takhle postupně roste vždycky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Lang s faktickou poznámkou bude reagovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Já jsem nechtěl původně vystupovat v této věci, ale když to tady poslouchám, tak analogicky, já samozřejmě jsem byl taky státní úředník, byl jsem pod služebním poměrem, také jsem si to prošel, jakoby odšlapal od začátku až někam na Ministerstvo vnitra ve finále. A když to vztáhnu zpět k novele zákona o státní službě - bavíme se o těch vrchních ředitelích - tak představte si opravdu člověka, který proroste státní správou, má zkušenosti, všechno si to odšlapal, splnil určité povinnosti, určité předpoklady pro to, aby prostupoval nahoru, a teď je mu třeba 56 let a najednou se dostane do situace, že my tady schválíme, že po pěti letech ho někdo bude přesoutěžovat. Takže myslím si, že to je i jakoby neslušné vůči těmhle vrcholným manažerům, dalo by se říct, kteří jsou, ale v té státní správě. Já netvrdím, že na vrcholných pozicích potom ty platy jsou třeba nízké, ale ten člověk, kdyby nepracoval pro stát a pracoval třeba v soukromé firmě, tak by nebyl zatížen celou řadou věcí, které tito státní úředníci vrcholní musí splňovat, ať už to jsou nějaké bezpečnostní prověrky, nějaká omezení, přece jenom, pracujete pro stát, tak musíte držet nějakou lajnu. V soukromé firmě by se dostal třeba k daleko větším benefitům. A ten člověk se rozhodne, že věnuje svoji odbornost, věnuje svůj um jakoby státu, a na druhou stranu se potom najednou dostane do situace, kdy může přijít změna politická, nebude úplně konvenovat nově nastoupivšímu managementu, že jo, a z nějakého důvodu se toho člověka budou chtít zbavit. To tak prostě je, to si můžeme říct, i tady občas někteří kolegové i z pravé strany jaksi, v uvozovkách, brečeli - a neberte to, jako že brečeli - že byli třeba odejiti a podobně, protože vždycky samozřejmě nová garnitura, někdo vám konvenuje víc, někdo vám konvenuje méně. Já se domnívám, že to není úplně dobře a že prostě měli bychom si těch lidí ve vrcholných pozicích, ať už je to tady pod zákonem o státní službě, případně ve služebním poměru, více vážit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásil k faktické poznámce ještě pan poslanec Tom Philipp. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Pane poslanče Langu, prostřednictvím paní předsedající, jak - brečeli? Co to tady vyprávíte? Vaše garnitura v minulém volebním období mě normálně sprostě vyhodila. Já jsem vyhrál soud, nikdo se mně ani neomluvil, žádné odstupné nebylo, takže nevymlouvejte se, že jak - brečeli?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme - ještě paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou poznámkou, prosím pana ministra o strpení. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych to vrátila zpátky do věcné debaty. Já bych se chtěla oprostit od takových těch napadání, kdo co jak brečel, nebrečel. Pojďme se bavit věcně, já si myslím, že tento zákon si to zaslouží. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Reagovat bude s faktickou poznámkou pan poslanec Philipp. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Milá paní Bereniko Peštová, také úřednice, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem si s brečením nezačal, já jsem jenom připomněl to, že vaše garnitura vyhazovala odborné úředníky s nejlepším hodnocením bez nejmenších skrupulí, a soudem je prokázáno, že to bylo v rozporu se zákonem. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku. Přihlásila se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak naposledy. Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já za svoji dobu osmi let jako státního úředníka jsem nevyhodila nikoho za nějaké politické názory, byť vím - a vím to i dnes - že spousta mých ředitelů vás třeba volí. A nikdy jsem to, politiku, do práce netahala, tam totiž politika nepatří. A je mi úplně jedno, jaké dresy kdo má, koho si volí, protože já jsem po nich chtěla pouze práci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou se přihlásil pan poslanec Tom Philipp. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážená paní kolegyně, já si nemyslím, že jste to byla vy, ale vaše garnitura, to znamená, předseda a další kolegové, kteří tady dneska sedí s námi - nebo nesedí, měli by tu sedět s námi, ale nesedí - tak takhle tu praxi nastavili, prostě státní úředníci byli vyhazováni, soudem prokázáno, v rozporu se zákonem.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Jenom bych vás chtěla poprosit, abyste své kolegy a kolegyně oslovoval prostřednictvím předsedající. Děkuji. Paní poslankyně Jana Pastuchová se přihlásila k faktické poznámce, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane kolego Philippe, vaším prostřednictvím, uštěpačná poznámka, že by tu měli sedět. Hlavně by tu měli sedět (Gestikuluje směrem do vládních lavic.) tihleti za mnou a není tu ani jeden. Je to vaše ostuda a my jsme tu ostudu tady nezačali. Neděláte interpelace, nesedí to, nic, takže nepouštějte se do našich řad a udělejte si pořádek ve svých. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Určitě chci zareagovat na pana doktora, který tady reaguje, reaguje ze své vlastní zkušenosti. No, pane doktore, ale to je přesně právě ono (Předsedající: Prostřednictvím...), prostřednictvím paní předsedající. (Předsedající: Děkuji.) Máme zákon o státní službě a pokud k některému takovému případu dojde, tak vy můžete se obrátit samozřejmě na soud, který konstatuje, že ty kroky tedy byly v rozporu se zákonem o státní službě. Jenže vy zákon o státní službě v tuto chvíli chcete právě nastavit tak, když byste se pak někdy v budoucnosti do té situace dostal a na soud obrátil, tak aby řekl, že to je v souladu se zákonem o státní službě. A to je právě to, co já prostě pořád vnímám, že musíme udělat všechno pro to, aby bylo odpolitizování státní správy a aby to ve služebním zákoně bylo takto nadále nastavené. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky a nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Teď už mám pocit, že jsem polovinu věcí zapomněl, tak to možná bude kratší, než by to bylo před těmi sedmi minutami, kdy jsem se přihlásil. Jenom jedna technická poznámka ke všem kolegyním především, které se tady teď baví o pětiletém funkčním období. Já to chápu, že to dáváte do kontextu obou dvou změn, které jsme tedy provedli, protože se nebavíme o tomto zákonu. Jo? Já jenom upozorňuju, že pětileté období platí. Takže pokud teď diskutujeme o tomto tisku, novela zákona o státní službě, který je teď předložen Ministerstvem vnitra, tak tam žádná změna funkčních období není, protože to už je věc, která v téhleté chvíli platí. Já jenom formálně upozorňuju, že se tedy nebavíme teď o meritu zákona, který je předkládán - máme na to samozřejmě právo, je to věcně související věc, jenom ať si tohle vyjasníme. Ale když už u té debaty jsme, tak já absolutně se nemůžu ztotožnit s tím vaším pohledem, že je to špatně, že pro státní službu je správná definitiva, to znamená, když dosáhnu nějaké kariérní pozice, v tomhle případě vrchního ředitele, že to mám jakoby navždycky. Vždyť tenhle zákon má právě tu ambici státní správu přiblížit i jiným sférám naší společnosti, v byznyse, kdekoli, ale i v nezisku, ve vrcholných manažerských funkcích, což vrchní ředitelé jsou, máte ten moment, kdy obhajujete svoji dosavadní práci.

A naopak, definitiva vede k takové jisté zatuchlosti, vede k tomu, že ty změny se tam dostávají hůře. Ale co je důležité říci, ti lidé mají právo se přihlásit. A z dosavadní zkušenosti s přesoutěžováním, 85 % svoji práci obhájilo. To znamená - a tohle číslo vypovídá o tom, že nepřišla garnitura, která chtěla vyhazovat někoho z vaší doby. Ne. My jenom jsme chtěli umožnit, aby se ty pozice otevřely i dalším lidem, kteří o ně mají zájem. A ano, vytvořilo se jisté konkurenční prostředí, vytvořila se motivace na to, aby svojí práci museli dělat tak, že si jí za těch pět let obhájí. Vždyť si takhle obhajují práce ředitelé škol a podobně, takže to není nic nového.

A znovu, tohle funkční období už ve vaší novele, ve vašem zákoně, bylo pro státní tajemníky. Vždyť to jsou taky vrcholní manažeři na svých ministerstvech, tak jim můžeme vytvářet tu nejistotu těch pět let a těm vrchním ředitelům ne. Jaký je tam rozdíl? Jaký je tam věcný rozdíl v tom, že oni přesoutěženi jsou, a to je funkce, která to ministerstvo hodně ovlivňuje. To jsou ti, kteří ho mají znát nejlépe. Každou kancelář, každého úředníka, mají pod sebou hodnocení, vzdělávání. A ty do té nejistoty jste už vy vaší novelou vystavili. Tak proč se teď divíte, že to chceme i pro vrchní ředitele, aby si obhájili prostě svoji práci. A absolutně s touhle námitkou nesouhlasím. Myslím si, že to je velmi správné. Velmi správné vytvořit prostředí, které motivuje k tomu, aby si člověk za nějakou dobu musel svoji práci obhájit. My to zažíváme každé čtyři roky před voliči. Chápu, že to je jiná disciplína, ale není to nic nového.

Mimochodem analýza, kterou jste si nechali udělat vy - KPMG, rok 2018, která dodatečně hodnotila zákon, který vy jste uvedli do praxe, tak ta už to tam jasně říká. Ta jasně říká, že by bylo žádoucí u vrcholných úřednických funkcí, v té době se jmenovali náměstci, teď se jmenují vrchní ředitelé sekcí, tak tehdy už KPMG doporučuje, aby jim byla dána nějaká časovost výkonu jejich mandátu a potom museli naopak nějakým stylem výběrovým řízením projít. Tady se prostě z principu neshodneme. Můžeme si dávat argumenty na stůl a určitě budeme. A já říkám, já to považuji z principu za správnou věc, která tady má být. A dokonce si myslím, že jistá fluktuace v těch vrcholných manažerských funkcí, výměna v nich po nějaké periodě, je zdravá a může tomu úřadu jenom a jenom pomoci.

Další nepřesná poznámka, tentokrát od paní poslankyně Vildumetzové, anebo jsem to třeba jenom špatně pochopil, to je taky možné. Píšu si tady řadu vět a výroků jednotlivých poslankyň a poslanců. Vy jste narážela na to, že političtí náměstci v téhle chvíli nemají žádnou danou zodpovědnost, je to jenom ta politická figura, která neřídí žádnou sekci. Ale na tom se nic nezměnilo. Na tom se nic nezměnilo. Političtí náměstci úplně stejně byli definováni za vás. Na tom se vůbec nic nezměnilo, političtí náměstci mají stále stejnou pozici, na tom tenhle zákon nic nezměnil, ani ten předešlý zákon, který tady byl poslaneckým návrhem, ne Ministerstvem vnitra předložen. Takže se bavit o tom, že najednou jsou tady političtí náměstci, kteří jako nemají co dělat a jenom reprezentují nějakou politickou sílu, politickou moc, politickou koalici, na tom se nezměnilo vůbec nic. Jenom ti odborní se přejmenovali pro přehlednost na vrchní ředitele sekcí. A je to přehledné. Máme tady politickou úroveň, přiznanou politickou úroveň.

Tak si vzpomeňme na to, že mnohokrát ti odborní náměstci prostě vlastně v krytě politickými také byli. A my tady máme teď jasně oddělené úrovně. Náměstci, deklarovaní politici, kteří zastupují politické vedení Ministerstva vnitra, s jasně oddělenou linií k vrchním ředitelům. Ale znovu, obě dvě věci, o kterých se teď bavíme, jsou věci, které se netýkají tohoto zákona. Ani pětileté funkční období, ani rozdělení na náměstky politické a vrchní ředitele, to už všechno platí v té předchozí novele. Potom poznámka k odborům. S odbory se vypořádávala - a můžete se o tom, paní poslankyně, přesvědčit - celá řada připomínek a některé se vypořádaly kladně. Samozřejmě se s nimi jednalo jako s řadou dalších připomínkových míst. Ale ano, já přiznávám tato zůstala nevypořádána prostě proto, že jde proti hlavní myšlence, vizi tohoto zákona ze strany předkladatele. A to jsme jasně odborům řekli, sdělili, nebylo to v nepřátelské atmosféře. Ale tuhle připomínku jsme prostě vypořádat nemohli. Ta by šla proti tomu principu, který my tam úmyslně, z rozmyslem předkladatele, ne nějak nahodile, chceme implementovat. To je ten náš politický názor, který do toho dáváme, můžeme s ním souhlasit, nemusíme. Ale jenom říkám, s odbory se samozřejmě jednalo a řada jejich připomínek vypořádána byla.

Na paní místopředsedkyni Dostálovou. Jistě, je to podrobně anoncováno, řešeno s daným DG, takže tahleta věc je řešena. A třeba naopak jsme si dělali nějakou evropskou komparaci a to období pro ty vrchní ředitele, to je něco zcela obvyklého. Takže s tím komise jako taková vůbec nemá žádný problém prostě někoho po letech prověřit, zda splňuje své kompetence, splnil úkoly, které měl a podobně, je zdravé. Je to opravdu zdravé a přirozené.

Já se ještě dívám tady na několik poznámek, už nechci zdržovat dlouho, vím, že jsou další přihlášení. Ještě jednu důležitou věc. O té kariérní lince, o které se tady bavíme. Naopak my přece zavádíme nemanažerskou kariérní linku. Ne každý, kdo chce dělat nějakou kariéru, chce být mermomocí manažerem. To znamená, že chce dosáhnout nějaké manažerské funkce. A ta nekariérní linka, bude možné, když to tak řeknu, ofrčkovat ty odborníky, ty nejvyšší odborníky, a ti žádné funkční období mít nebudou. To znamená my označíme ty nejlepší odborníky a ne vždycky ten vrchní ředitel, ten vrchní ředitel, já tedy od něj předpokládám spíš, že bude samozřejmě člověkem, který zná ten rezort, zná tu sekci, ale bude výborným manažerem. Bude tu svojí vrchní sekci výborně vést. A vedle toho je linka kariérní nemanažerská, že jsou označeni i v rámci těch sekcí lidé, kteří nechtějí dosáhnout na tuhle manažerskou funkci, třeba si nevěří v manažerských kompetencích, ale jsou to lidé, kteří budou označeni za odborníky ve svých oborech, a to je něco, co nám opět v obou dvou analýzách bylo doporučeno. Začlenit do státní správy i tu nemanažerskou kariérní linku.

Já si myslím, že teď jsem asi ty nejdůležitější věci řekl, když se dívám do svých poznámek. Samozřejmě čekám ještě na další diskusi. Jenom avizuji diskutujícím, že zase nechám chvilku ty připomínky běžet a potom se souhrnně vyjádřím. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první je na řadě paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. No, pane ministře, vy jste mi zase tak hezky nahrál. Vy jste tady vlastně připustil a konečně potvrdil, že politický náměstek nikoho neřídí a za nic nezodpovídá. Takže to je skvělé. My dneska platíme ze státního rozpočtu za jednoho takového politického náměstka - vy máte tři tyto náměstky, Lukáše Hendrycha, Radka Kaňu a Lenku Zátorskou, která ani nikdo nevíme, co dělá. Protože když se podíváte na stránky, já se na to koukám už několik měsíců, tak se tam o této náměstkyni nedozvíte ale vůbec, vůbec nic. Takže působí to opravdu tím, co jste tady řekl, že za nic nezodpovídá a nic neřídí. A že to bylo stejné s tou naší vládou.

No tak, pane ministře, pojďme třeba uzavřít nějakou sázku, kolik těch politických náměstků měla ta minulá vláda a pojďme se třeba podívat i kolik jich mělo za hnutí ANO, protože samozřejmě vždycky ten ministr si zodpovídá. Do toho služebního zákona se dali ti političtí náměstci, dalo se tam, že budou maximálně dva a vždycky si za to ponese politickou odpovědnost samozřejmě ten jednotlivý ministr. Protože já to budu opakovat a budu to opakovat neustále. Politický náměstek rovná se trafika. Za nic nezodpovídá a nic neřídí.

Ale protože vy jste pětikoaliční vláda, potřebujete hodně těch míst, jako u nás v Karlovarském kraji, proto jste si změnili služební zákon. Ne že jste si tam dali tři, dali jste si tam nespočet politických náměstků a dneska a na všech rezortech tři politické náměstky máte.

Takže to z mé strany a přihlásím se znovu, protože jste mi neodpověděl na moje otázky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou se přihlásila paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych tedy to zase zpátky do té věcný roviny... Já já s vámi, pane ministře, nesouhlasím, protože - ano, souhlasím s tím, že máte pravdu, že ne všichni jsou ti vůdci a ne všichni chtějí místo úplně to nejvyšší. V tom máte pravdu. Ale přesně to vy vidíte v rámci kariérního růstu toho člověka, protože my, když jsme dělali hodnocení svých podřízených, tak samozřejmě my jsme dělali přímých a zase ti ředitelé dělali svých přímých a takhle to šlo směrem dolů, ale tam už vy jste schopen identifikovat, kdo tu schopnost má a má možnost se rozvíjet a v rámci toho ministerstva může růst. Dřív se tomu říkalo přece kádrová rezerva, že ano? Prostě už tam máte vytipované lidi, o kterých víte, že vám porostou. Ale tím momentem, když vy to takhle otevřete, já bych i byla schopna rozumět tomu, že to chcete otevřít, aby trošku třeba tam ta konkurence nějaká vznikla, i tady s tím bych možná souhlasila, ale tam jsou takové věci, s kterými já souhlasit nemůžu, ta osvědčující doba. Ale říkám, to já budu mít v tom svém projevu zase.

A vy jste tady zmiňoval ředitele základních škol, ale tam je to přece rozdíl! Ten ředitel základní školy může, ale nemusí jít do toho výběrového řízení, protože tam je jasně dána ta možnost volby. Jestliže se osvědčí, tak já přece na jeho místo vypisovat výběrové řízení nemusím a on bude pokračovat dál, protože se osvědčil. V případě, že se neosvědčil, tak vypíšu výběrové řízení, protože chci, aby tam byla nějaká zdravá konkurence. Třeba najdu někoho lepšího. Ale tam je ta možnost volby, kdežto tady už ta volba není. Tady to máte jednoznačně na pět let a můžete prodloužit zase na pět let, pokud se osvědčíte dál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je na řadě paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, také si dovolím zareagovat na vystoupení pana ministra Rakušana. Ano, my hovoříme o věcech, které již jsou účinné v zákoně, který jste předložili jako poslaneckou novelu, byl to tisk 215 v roce 2022. Připomeňme si, že jste tehdy argumentovali, že to máte v programovém prohlášení, ale v programovém prohlášení také máte řádný legislativní proces. Tím, že jste tehdy tuto novelu předložili bez legislativního procesu, my jsme to velmi rozporovali a stále máme připomínky k tomu, co jste tam prosadili. Proto, že je otevřen tento zákon, se k tomu vyjadřujeme. Ale prosím vás, vždyť vy jste v zákoně o úřednících samosprávných celků řešili eSpis a digitalizaci! A teď nám řeknete, že to s tím nesouvisí? Ale souvisí. To se přímo dotýká zákona o úřednících a ne zase nějak něco vsunuté, jiné zákony, tak jak to začíná být běžné.

A co se týče těch politických náměstků, ano, byla tu zvyklost, byli vždycky maximálně dva. Jak zní současné znění? Bez omezení. Počet politických náměstků je bez omezení. To, že jste se dohodli, máte nějakou ústní dohodu, o které vím, že budou maximálně tři? Pořád je to, vážení, nárůst, pořád jsou to náklady! Na jedné straně chcete šetřit na úřednících, na druhé straně je zvýšený počet manažerských pozic. Ty manažerské pozice jsou podstatně dražší než ty úřednické, kdy ten jednotlivý úředník musí vykonávat nějakou agendu. Potom chcete snižovat počty úředníků, ale někdo tu práci musí odvést, a to už ten politický náměstek asi nebude! Proto zde hovoříme. Souvisí to se zákonem o státní službě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Zatím jako poslední je k faktické přihlášen pan poslanec Jan Berki. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Paní předsedkyně, vaším prostřednictvím, jenom bych odpověděl nebo trošku doplnil kolegyni Peštovou. I když se ředitel osvědčí, může pořád zřizovatel vypsat to výběrové řízení. Nijak nezpochybňuju... (Nesouhlas poslankyně Peštové.) Dělá. Třeba Liberec to dělá pravidelně. Dělá. (Posl. Peštová nesouhlasí.) Dělá! Tak se podívejte. Vypisujeme pravidelně výběrové řízení na všechny ředitele, i když se osvědčí, právě proto, že chceme, aby i ten úspěšný ředitel měl možnost obhájit svou pozici.

A druhá věc. Jenom k té řekněme manažerské a odborné úrovni. Vím, že ta analogie není úplně přesná, ale na vysokých školách máte totéž. Ne každý docent nebo profesor se stává vedoucím katedry nebo děkanem nebo rektorem a zároveň také není ale podmínkou k tomu, aby někdo byl třeba například vedoucím katedry, to, že musí být docent.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo další dvě faktické poznámky. Paní poslankyně Peštová nejprve, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Teď použiju toho, co tady včera říkal pan premiér, a říkal to každému, kdo ho interpeloval. Ale my se vůbec neposloucháme. Vy vůbec neposloucháte, co já vám říkám. My si vysíláme navzájem signály a my se vůbec nevnímáme. Ale vždyť já jsem to přece řekla! Já jsem to tady panu ministrovi říkala. Já jsem říkala, že ne každý je předurčen být tím vůdcem. Ale proto tady byly kdysi právě ty kádrové rezervy, jsme tomu říkali, to si my pamatujeme ještě, a ty kádrové rezervy nám právě říkaly, jestli ten člověk je schopen, nebo není schopen. A vy už jste si ho vytipoval. A já říkám, ano, jsou tam tažní koně a chovní koně. Ano, máte pravdu, to máte i na té vysoké škole. Jsou tažní a chovní. Prostě někdo je tažný, někdo je chovný a prostě celkově je to jedno stádo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová je nyní na řadě s faktickou poznámkou, poté pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych ještě chtěla reagovat na svoji ctěnou kolegyni Zuzku Ožanovou, prostřednictvím paní předsedající, která tady jasně uvedla, že je tam nespočet politických náměstků, a kdybychom se zase na to podívali tou optikou Ministerstva vnitra, tak když přišel do svého rezortu pan ministr vnitra Vít Rakušan, tak tam bylo šest odborných náměstků. Ti se přetransformovali na vrchní ředitele a přišli tři političtí náměstci. Takže prakticky o tři místa navíc, které dneska platíme ze státního rozpočtu.

Pane ministře, ještě si dovolím reagovat, protože vy jste mi neodpověděl především na tu klíčovou otázku, a to je, proč nebyla vypořádána připomínka odborových organizací v rámci jejich připomínek. Koukám, že jste se teď zastavil, takže já znovu řeknu, že nebyla vypořádána zásadní připomínka České konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů a je zde nesouhlas s novou formulací a výší odbytného, nesouhlas s institutem osvědčovací doby a zkrácení doby pro zařazení mimo službu. Myslím si, že - a znovu opakuji, že odbory jsou našimi partnery, a já bych chtěla znát důvod, proč s těmito nejdůležitějšími partnery, kteří samozřejmě zastupují právě ty zaměstnance, tak proč jim nebylo ve vypořádání této zásadní připomínky vyhověno. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan ministr Rakušan. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: To se nám to hezky sešlo, že můžu hned reagovat. Jako bych to tušil! To, co říkala paní kolegyně Peštová. My se neposloucháme a neposloucháme se vůbec. A neposloucháme se v mnoha jiných věcech. Znovu. V těch náměstcích já jsem nezpochybňoval váš názor na to, prostřednictvím paní předsedající, jestli je dobře, že vznikly dvě úrovně a podobně. To říkám, tady se neshodneme. Ale teď úplně jednoduchá věc. Vy jste ve svém prvním vystoupení zpochybňovala, že se někam posunula ta pozice politických náměstků, že nemají za nic zodpovědnost a podobně. A já vám na tom jenom říkám, ano, paní kolegyně Vildumetzová, já vám na to jenom říkám v té debatě, já tam jenom říkám, že je to stejné. A na tom jsme se shodli. Takže za vás neměli, stejně jako za nás, tuhle míru jasně definované odpovědnosti. Děkuju. Jsem rád, že tady jsme si to vyjasnili a že mně v tomto dáváte zapravdu.

A co se týče jednání s odborovou organizací, já jsem to tady řekl. To jde přesně proti tomu, proč jsme ten zákon předkládali. A já si zcela otevřeně myslím, že délka odbytného se má zkrátit, že takzvané pohodlné plavání v bazénu těch, kteří v té chvíli opustí nějakou svoji pozici, tak já si myslím, že je správné, abychom toto zkrátili, abychom tak za prvé i šetřili státní prostředky, a za druhé, abychom ukázali, že stát v tomhle ohledu není zabezpečovacím úřadem pro ty, kteří měli nějakou významnou pozici. A tady se neshodnu s odbory. Takže moje jednoduchá odpověď je, řada připomínek odborů vypořádána byla, ale ty, které jdou proti logice, smyslu, důvodu toho, proč ten zákon předkládáme, což mimochodem i to snížení odbytného prostě bylo, tak ty vypořádány nebyly. Ne všude se s odbory shodneme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas! Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo zatím jednu faktickou poznámku - pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já za prvé jsem teď chtěl dát oddechnout našim dvěma Xenám, aby nabraly nových sil. (Pobavení.)

A za druhé, ale opravdu reakce, pane ministře, na vaše vystoupení. Víte, mezi hnutím ANO a mezi těmi standardními politickými stranami, těmi, jak říkáte, demokratickými, je ten rozdíl, a to se jasně ukázalo, že já už jsem tady jednou ten až možná dětský bonmot použil, že prostě to množství cecíků se snižuje, ale to množství stranických sosáčků nebo čumáčků zůstává stejné, že ano? Takže tam samozřejmě ten zájem se přisát stále existuje. Když si porovnáme, a dneska samozřejmě máme ty informace z ministerstev, kolik my jsme měli těch straníků, tak u nás spíš to stranictví nebo příslušenství k tomu hnutí bylo nevýhodou při té nominaci. U vás kolikrát je zásadní výhodou. A to je ten rozdíl! To znamená, pokud my jsme měli politické náměstky, tak to byl sakra rozdíl s politickými náměstky dneska, a to je i na těch dalších funkcí. Takže proto si myslím, že můžeme, já tedy z vlastní zkušenosti na Ministerstvu životního prostředí jednoznačně to mohu říct, když porovnám množství lidí, které se tam dneska pohybuje z KDU-ČSL a které se tam pohybovalo dřív za hnutí ANO, takže se nám nedivte, že my jsme v téhle chvíli po tom porovnání samozřejmě velmi obezřetní na to, jaké předpoklady hrají významnou roli při obsazování těch pozic. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Ještě se přihlásil k faktické poznámce pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Děkuji, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, za zpestření, genderové zpestření naší diskuze, protože tady je pravda, že doteď diskutovaly za opozici jenom dámy.

Jedna poznámka k tomu. A ještě si dovolím na paní kolegyni Peštovou, to se mně nevešlo do té předchozí připomínky. Ano, uznávám, že příměr k těm ředitelům škol je nepřesný. Já jsem pouze ukazoval, že i tady dochází k nějakému přesoutěžování. Ale já si naopak myslím, že je lepší nastavit princip, aby ta povinnost byla pro všechny, protože právě ve chvíli, když ta povinnost pro všechny nebude a nastoupí nový ministr, a pokud chceme depolitizovat, a my mu dáváme možnost přesoutěžit, ale ne povinnost, tak v té chvíli je to z mého pohledu právě vytváření té selektivní výhody a možnosti protekce. Nastoupí nový - toho přesoutěžím, toho přesoutěžím, tyhle dva ne. Tak to už je lepší buď, což jsem pochopil, že by se líbilo vám, tam žádné přesoutěžení nemít, dát těm lidem definitivu a já tomu říkám Rakousko-Uhersko, anebo mít moderní státní správu, dát tam motivační faktor, aby ti lidé museli obhájit svoji práci a aby stejně jako v byznyse ukázali, jaké výsledky za těch pět let donesli, stejně jako je to i v nezisku, stejně jako je to v důležitých manažerských funkcích. Tak si to přiznejme. Když někdo někde sedí, ale může to být i ministr, byť ten se nepřesoutěžuje tímhle způsobem, když je tam někdo osm, devět, deset let, ať je to starosta, kdokoliv, vrcholový manažer, prostě už to není dobré. To přesoutěžení je naopak prospěšné i pro tu státní správu. Neříkejme, že úředník má v pětatřiceti, čtyřiceti získat významné místo a má tam být až do důchodu. Prostě nemá a není to tak dobře. A pokud přesoutěžovat, tak bez výjimky všechny, protože jinak by to právě tu politickou protekci mohlo vytvářet.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Ožanová s faktickou poznámkou bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Nevyslyšela jsem kolegu Staňka, vaším prostřednictvím, ať nemačkám to tlačítko, za což se mu omlouvám. Já jsem chvilku vydržela, ale pak jsem přece jenom, pane ministře, musela. Všiml jste si, že já se takovýmto věcem obvykle nevyjadřuji? Ale vy jste udělali zákon, abyste mohli přesoutěžit úplně všechny. Účelově, aniž jste ho dali do standardního legislativního procesu, a teď nám budete vykládat, jak se to má dělat! Promiňte, to fakt ne! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pan poslanec Brabec ještě s faktickou poznámkou je přihlášen. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Ne, ale já přesto jsem tedy rád, že pan ministr vnitra potvrdil aspoň v tomto aspektu jedno z hesel hnutí ANO řídit stát jako firmu, takže děkujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do obecné rozpravě je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já už jsem se tedy nehlásila na ty faktické poznámky, protože jsem si říkala, abych se už také dostala ke slovu. Pane ministře, vy jste mi tam řekl, nebo respektive můj ctěný kolega, že jsme tady ty Xeny, ale já jsem ta Xena z hlediska toho, protože služební zákon se mě dotýkal. Proto tady teď bojuji za ten služební zákon. Jestli tomu říkáte střet zájmů, já jsem stále státní úředník postavený mimo službu, takže samozřejmě jsem se koukala, jestli se mnou chcete, slušně řečeno... (dlouze přemýšlí) vydrbat. To je slušné. (Pobavení.) Hledala jsem, teď ty termíny v hlavě mi tam létaly, omlouvám se. Proto tedy jsem se do toho položila a samozřejmě, protože jsem ta hodnocení dělala, takže prostě ten služební zákon mě zajímal. Je to tak.

A říkám, připravila jsem si tady víc těch dotazů, některé už padly, ale protože jste na ně trošku odpověděl vágněji. Samozřejmě zarazilo mě tam, protože jsem se koukla do vypořádací tabulky také samozřejmě, to je součástí toho, to by asi měl udělat každý z nás, kdo chce zjistit, co ministerstva namítala nebo jaké připomínky a jak bylo vypořádáno. Tedy zarazilo mě, že ve své podstatě je vidět, že tam se dupne a všichni jedou uniformu, všichni jedou stejným směrem, protože odpověď neakceptováno a vysvětleno a ministerstvo srazí paty a řekne: děkujeme, připomínka byla krásně vysvětlena, nebo ani rozpor netrvá. To mě docela zarazilo, ale říkám, bylo tam skoro čtyři sta zásadních připomínek. Projeli jste to skvěle. Takhle ve své podstatě jste mě motivovali. Příště, jestli tedy budu znovu vypořádávat někdy zákony, pojedu stejným stylem. Jestli tedy takhle to bude fungovat, tak budu ráda.

Ale co mě tedy zarazilo nebo respektive, nad čím jsem se tam zarazila, to právě byl ten soulad - ne s evropským právem, ale tenkrát, to si pamatuju, to jsem byla ve funkci, kdy jsme museli dávat do souladu právě ten služební zákon, aby se odpolitizovalo, aby se prošla ta stabilizace ve státní službě, aby to bylo transparentní a další a další, a proto se vlastně přistoupilo k té novele služebního zákona, který se udělal, jak se udělal. Pak jste vy ho nějakým způsobem novelizovali. To tady teď nebudu napadat. V každém případě ten soulad jsem chtěla vidět, jestli byla zpracována nějaká studie, nějaká RIA, nějaké porovnání. Jestli to prošlo komisí kompatibility, nevím, to jsem z toho nevykoumala, protože ta vlastně by na té Legislativní radě vlády měla kontrolovat, jestli je to v souladu, nebo to není v souladu, jestli nám něco hrozí, nebo nehrozí. Tak jestli budete k tomu mít nějakou informaci, budu jenom ráda.

Pak mě zarazilo to, že - samozřejmě já jsem se sama potýkala nebo ne potýkala, ale ta kázeňská, nebo respektive ta část kárného řízení, která tam byla ve služebním zákoně, tak ona byla kolikrát neuchopitelná, protože říkám, já jsem třeba zahájila, dala jsem vytýkací dopis, státní tajemník potvrdil, dostalo se to k nejvyššímu státnímu tajemníku. Ten nám to zrušil, takže jsme zase jeli nanovo.

Takže to bylo opravdu, to si zasloužilo asi nějakou úpravu, ale nevím, jestli ta úprava, která tam je, tak jestli je ta vhodná. Vy ve své podstatě říkáte dvě písemná napomenutí do roka, a pak se s tím daným člověkem rozloučíme. A jestli zrovna toto je ten správný způsob? Chápu tam, četla jsem si jak v důvodové zprávě, tak i různě ve vypořádáních, že tam k tomu to bude muset být napsáno tak, aby to bylo soudně přezkoumatelné, kdyby náhodou to došlo až k soudu a tak dále. Ale říkám, nevím, jestli tohleto je zrovna to vhodné, když vyhodíte úplně to kázeňské řízení. Ale to je asi věc diskuse potom třeba ve druhém čtení, že si můžeme o tom popovídat, nebo nemusíme, protože zase nevím, jestli to bude akceptovat.

Ale co mi tam vadí, to je ta osvědčující doba. Ta mě tam docela dráždí, protože když jsem se koukala na to vypořádání, jakým způsobem to potom dál komunikovalo Ministerstvo vnitra, co je vlastně tou osvědčující dobou, nebo co je tím míněno, tak oni vlastně napsali ve vypořádací tabulce: osvědčující doba slouží nejen k ověření, zda státní zaměstnanec splňuje odborné předpoklady k výkonu služby na dotčeném služebním místě a požadovanou úroveň plnění služebních úkolů, ale v neposlední řadě též ke zjištění jeho osobního přístupu k plnění služebních úkolů, schopnosti začlenění do nového kolektivu a podobně. Parametrově se tedy jedná rovněž o hlediska, která nekorelují s délkou služebního poměru státního zaměstnance, respektive jeho zkušenostmi, ale o faktory, které mají vztah výhradně k jeho osobnímu růstu. Jo, k jeho osobnímu růstu. Pardon. Rysům. Jsem se spletla. Osobním rysům. Se omlouvám, k osobním rysům. Ale to už je vlastně charakteristika daného člověka, že jo?

Protože každý úředník, aspoň takhle nám to bylo vštěpováno i Ministerstvem vnitra, a nejenom Ministerstvem vnitra, když vlastně postupuje na tom ministerstvu, tak ten úředník nás stojí nemalé peníze - nemalé peníze - než dojde k tomu, dejme tomu, k nějaké metě. Říkám, bavili jsme se o tom, jestli je to člověk, který má v sobě vůdcovství, nemá v sobě vůdcovství, jestli je schopen manažersky řídit, nebo není. Ale v každém případě každý úředník nás stojí nemalé peníze ročně, nemalé peníze za ta léta, co tam odpracuje.

A teď ve své podstatě se dostáváme do situace, kdy vy tohoto úředníka hodíte do toho bazénu a má dobu neurčitou. Z toho bazénu ho můžete vyndat a dát na jakékoliv jiné ministerstvo, ale vlastně vy mu změníte z doby neurčité na dobu určitou. (Reakce v sále.) Ano, můžou být mezi nimi i úředníci, kteří třeba nemají ty správné osobní rysy, jsou třeba problematičtí, ale ve své podstatě vy ho dáte na místo, kde už z té doby neurčité, třeba po dvanácti patnácti letech na ministerstvu, se dostává na tříměsíční zkušební lhůtu a v této tříměsíční zkušební lhůtě vy ho propustíte bez udání důvodu, bez toho, aniž by dostal nějaké odstupné, i třeba za ta léta, co na tom ministerstvu pracuje, i s tou třeba povahou, jestli snášenlivou, nebo nesnášenlivou, to je jedno. Ale v každém případě ten člověk státu něco odvedl, ten stát stál nemalé peníze. A teď najednou vlastně my se s ním rozloučíme a sáhneme po nějakém absolventovi, za kterým není nic. (Hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní poslankyně, že vás přerušuji. Kolegyně, kolegové, prosím o ztišení. Děkuji. Pokračujte, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ano? Za kterým není nic! A vlastně zase nás bude stát nemalé peníze, než se vypracuje na úroveň toho daného státního úředníka, s kterým jsme se rozloučili tímto nehezkým způsobem, protože jsme ho vlastně vyhodili bez ničeho. Takže to je věc, která opravdu tam je. Ta mi docela drásá. Ono, říkám, je jich tam ještě víc jako.

Potom to je, to už jsem tady i zmiňovala, ta vágní klasifikace, kdo je to nejvyšší rada, odborný rada, vrchní rada? To už říkám, zmiňovala jsem to tady, kdy vy ve své podstatě říkáte, definujete ho tak, že to je neuchopitelné. Jestliže řeknete, že to je ten, že splní zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalosti a odolnosti nebo dovednosti. A já vůbec nevím, co si mám pod tím představit. Jestli vy říkáte, to je ten schopný manažer? Ale jako je to neuchopitelné. Je to prostě pro mě vágní ustanovení. Ale říkám, to vám i namítala ta Legislativní rada vlády, že je to neuchopitelné.

Pak jsou tam věci, kdy třeba mě zaráží, jestli si děláte nějaký prostor, až třeba nebudete ve vládě, nebo nebudou političtí náměstci, tak jsou jasně dané v § 33 překážky, kdo nemůže být přijat do služebního poměru nebo výkonu služby. A jednoznačně tam bylo v písmenu e), že to nemůže být člen vlády nebo náměstek člena vlády, a písmenu f) vedoucí Úřadu vlády. Tato dvě písmena vypadávají. To znamená, že tito lidé se mohou zúčastnit výběrových řízení a mohou, vlastně žádná překážka už tam nebude, a mohou být vzati do služebního poměru, což se mi... Říkám, pokud si tam děláte cestičky, já jsem je našla, vidím je tam. A je to tam tedy.

Další věc, co mě tam zarazila, to vzdělání, že požadujete, aby to vzdělání bylo minimálně s maturitou. A potom, když se kouknete do toho ne kariérního řádu, ale to, co bude platit ministerstvo jednotlivým úředníkům při dosahování vyššího vzdělání, tak je tam výše 100 000 u člověka, který získá maturitu. Tak mi to nějak nekoresponduje. To znamená, že tedy není nejnižší vzdělání maturita, ale učební obor? A vlastně tím, že si dodělá maturitu, tak ministerstvo může podle tohoto zákona mu zaplatit až do výše 100 000, aby tu maturitu měl, jo? Takže už otevíráme ta ministerstva úplně pro všechny?

Ale co bych se chtěla zeptat, jestli náhodou není ta změna tohoto zákona pasovaná na Ministerstvo vnitra, respektive na nedostatek policistů. Protože já furt hledám, pro koho to vlastně děláte? Protože když jsem se koukla v rámci vypořádání do připomínky Ministerstva financí, tak Ministerstvo financí namítá zásadní připomínku a říká: Namísto přípravy novely již tak složitého a neefektivního zákona o státní službě požadujeme úpravu jednoduchého návrhu zákona o státní službě vystaveného na soukromoprávní úpravě. Tento zákon by měl namísto podrobné úpravy všech procesů vycházet ze zákoníku práce a jen v odůvodněných případech vycházejících ze specifik státní služby upravit některé procesy odlišně od zákoníku práce. To vznesli v rámci mezirezortního připomínkového řízení jako zásadní připomínku. A tam potom se dostáváme k tomu, že neakceptováno. Ale jako oni sami to namítají v rámci mezirezortu, proč se vlastně dělá takováhle složitá, neefektivní úprava? A já jsem stále hledala, jako kvůli komu se to dělá? Přece to se nedělá jenom kvůli pár nějakým místům, která potřebujete obsadit?

Tohleto je fakt opravdu velký zásah do všech ministerstev. Pokud by to mělo přinést to, že chci dostat tam lidi, které tam nemohu dostat, to znamená, třeba by to byla ta policie, kde chybí lidi, nebo jestli to je třeba, já nevím, hasiči taky mají nedostatek pracovníků, nevím. Prostě proč se dělá takováhle rozsáhlá úprava? Takže já bych to teď utnula, protože si myslím, že jste si psal poznámky, a ráda bych pokračovala v debatě, jestli to je možné. Jinak pokud ne, tak já sem zase potom vletím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně, pan ministr se hlásí do rozpravy s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Chtěl bych poděkovat i za věcný tón diskuse. Rozhodně si nemyslím, že bychom neměli o tomto zákonu diskutovat, protože on opravdu v mnoha ohledech velkým zásahem je.

Možná ještě na poznámku řečenou předtím, že vás utneme většinou ve druhém, třetím čtení. Dnes jsem sledoval třetí čtení a zrovna u mých zákonů byla debata docela živá, nikdo nic neukončoval nijak násilně a dovedli jsme ji až do konce. Takže možná jenom trochu bych se chtěl ohradit proti tomu, že je to snad nějakým pravidlem, ta diskuse u drtivé většiny zákonů probíhá úplně standardně. Návrh byl schválen odborem kompatibility s právem Evropské unie na Úřadě vlády. Samozřejmě, jak už jsem odpovídal, diskutováno s daným DG, takže tady by žádný problém být skutečně neměl.

Další věc, co se týká té osvědčovací doby, kde asi jste se tomu věnovala nejvíc, prostřednictvím paní předsedající, a já to taky považuju za důležitou věc. Ale my se tady neshodneme. Ale rád bych si ujasnil, že vycházíme ze stejné představy o tom, jak to skutečně bude fungovat. Důležité je, že se vždycky jedná o službu v novém úřadě. Je to tedy tak, že zaměstnanec v tom pracovním poměru změní zaměstnavatele. Osvědčovací doba ve stejném úřadě možná nebude. A ten současný systém, naopak ten současný systém, a to vy jako zkušená úřednice - a to nemyslím pejorativně, ale jako označení - víte, že ten současný systém naopak mnohokrát blokuje přechod zaměstnanců například z bazénu. Ty nové úřady se jim často prostě a jednoduše brání. Vybírají si, brání.

A v téhle chvíli je taky důležité říct, že se nepropouští, když se ten člověk neosvědčí, nepropouští se, on se vrací zpátky do bazénu. Takže ta osvědčovací doba v tomhle ohledu je podle mě naopak vstřícná. A naopak - podívejte se a dáte mi zapravdu, pokud se podíváme na ex post tria hodnocení z roku 2018, tak hlavní výhrada, která se tam objevuje, zcela hlavní je, že chybí osvědčovací doba. Úřady nechtějí přijímat na prázdná místa nové zaměstnance, u nichž si nemohou určit zkušebku.

A teď si to vezměme úplně reálně. My se tady bavíme takhle v těch pojmech a kdo nezná to úřednické prostředí, tak nám možná nerozumí. No, prostě někdo je v bazénu, v tom zásobníku úředníků, vezme si ho nový úřad a nemá právo mu dát zkušební dobu. Nemá právo si vyzkoušet, jestli ten člověk má ty kompetence, znalosti a dovednosti, které na tu pozici potřebuje. Fakt vycházejme z nějaké prosté logiky. Tohle je správné, a kdybychom tedy nechtěli vycházet z logiky, tak obě dvě analýzy, které se k fungování zkušebního zákona dělaly - jak ta v roce 2018, ještě za vás od KPMG, tak ta naše z roku 2022 - říkají, že ta osvědčovací doba je věc, která jednoznačně může tu kvalitu přinést a může (pomůže) hlavně těm úřadům si skutečně brát lidi, které reálně potřebuje.

Co se týká dalších poznámek, které tady byly ve vašem vystoupení řečeny - ty pojmy z kariérního řádu, ty jsou i v zákoníku práce a u nás ve služebním zákonu, v úpravě těch klíčových míst, to není nic nového. Státní správa s nejvyšší mírou znalosti a dovednosti už dávno jako s termínem běžně pracuje, takže v tomhle není žádná velká novota.

Další věc - lidi s učebním oborem se nově nedostanou vůbec do služby. Jde o 5. platovou třídu a ta bude zrušena. Takže v téhle chvíli tohle rozhodně nehrozí. A pokud bychom tady se dívali na policisty, těch se tohle vůbec netýká, tam je zákon o služebním poměru, to je vlastní zákonná norma, ani hasičů, ani policistů se tenhle zákon vůbec netýká. Ten se týká skutečně úřadů, úředníků ve státní službě. A to jsou asi myslím teď ty nejdůležitější poznámky, které tady padly.

Samozřejmě jsem připraven ještě na nějaké další dotazy, které budete mít. Ale spíš než konfrontaci jsem to teď bral, paní poslankyně, jako vyjasnění si určitých věcí, protože jste reagovala nebo se ptala na něco, co si myslím, že jste možná neinterpretovala úplně správně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Já vám přeju krásné poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat faktickou poznámkou paní poslankyně Bereniky Peštové.

Než dorazí k řečnickému pultíku, načtu tři omluvy. Pan poslanec Mašek Jiří se od 12 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Drahoslav Ryba se od 13 hodin omlouvá z rodinných důvodů a pan ministr Blažek se od 11.15 hodin omlouvá z pracovních důvodů.

A nyní už faktická poznámka paní poslankyně Peštové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ale já jsem to říkala v tom svém dlouhém - nebo možná to zaniklo, ale ten úředník, který spadne do toho bazénu a potom půjde na to jiné místo, na jiné vlastně ministerstvo, to je jedno, může to být i jiná organizace, která samozřejmě spadá pod služební zákon, tak ten úředník má - on prošel úřednickou zkouškou, prošel několikrát hodnocením, takže on ve své podstatě si to odpracoval. On si to odpracoval tím, jak tam rostl, tak prostě má úřednickou zkoušku, která byla podmínkou k tomu, aby mohl tu svoji činnost vykonávat, několikrát byl hodnocen na tom daném místě. Já bych tomu i rozuměla, kdybyste tam třeba dali možnost - může. Jo, že prostě ten člověk, když spadne do toho bazénu, tak právě očekává, že někdo si ho z toho bazénu vytáhne, anebo potom skončí, že jo. Ale on se může do té státní správy vrátit, nebo mohl se do té státní správy vrátit opětovně znovu, a tam byla ta doba třeba po dobu pěti let podle toho, jakou vykonával funkci nebo v jaké funkci v tom státním aparátu byl. Takže se mohl vrátit a už nemusel vykonávat znovu tu úřednickou zkoušku právě proto, že už ji měl vykonanou a má tam tu lhůtu, dokdy se může vrátit. A to je to, co jsem říkala, protože ten úředník nás opravdu stál nemalé peníze. Jako říkám - a teď si vezměte, že se může stát, že se znelíbí, a to může být. Jako potom samozřejmě, až jednou nastanou ty soudy, než se dostane, tak možná že nad tím mávne rukou, ale může se znelíbit svému nadřízenému. A stačí dva dopisy, ono stačí vám to vytknout ústně. Já vám to vytknu ústně a do dvanácti měsíců to musím napsat a strčit vám to do spisu. Do dvanácti měsíců potom, co jsem vám vytkla ústně, řekla jsem vám (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), já se ještě přihlásím, protože mám ještě další.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jo, jo, přihlaste. S další faktickou poznámkou vystoupí pan vicepremiér Rakušan.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já už jenom rychle. Ale já si myslím, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, že jsme si rozuměli, ale že to je přesně ten náš rozdílný pohled na to, jak to má v těch úřednických pozicích vypadat. Já si prostě myslím, že někdo nemá mít nárok na nějakou pozici, že je z bazénu a teď někam půjde a vlastně nemá ten jeho nadřízený na tom místě možnost si ho prověřit. Já si myslím, že tu možnost musí mít. Prostě, on tam musí mít člověka, kterého tam chce mít. A ta osvědčovací doba neříká, že ten člověk končí. On se vrací do toho bazénu, ale nemá přece nárokované nějaké místo, kde se svému nadřízenému neosvědčí. Takhle to nemůže fungovat. A to nemůže nikdy z principu vést k efektivitě. Přece nadřízený musí mít právo si vybírat pracovníky, které tam chce mít, na základě jejich znalostí, dovedností, kompetencí, a ano, mnohokrát na základě toho, jakým způsobem pracuje v tom kolektivu, jakým způsobem je schopen nějaké týmové práce. A ten argument, který říkáte, že už do něj ten stát investoval, no, on taky nikde nezmizí, on jde zpátky do toho bazénu a třeba se osvědčí na nějakém jiném místě.

Ale tady já prostě z principu nemůžu souhlasit s tím, že ten instrument osvědčovací doby by byl v něčem špatný. Je naopak dobrý a dává možnost vedoucím pracovníkům v té státní správě mít tu manažerskou zodpovědnost si někoho na to místo vybrat, kdo se prostě v té dané době osvědčí. Tady já z principu nemůžu souhlasit a mám trochu pocit, že vy hájíte, vaším postojem, prostřednictvím pana místopředsedy, tu jistotu, tu definitivu, tu jistotu toho úředníka, že na nějaké místo má nárok. A já spíš hájím tu flexibilitu a takové trošku rozproudění a mnohdy konkurenční prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámku paní poslankyně Ožanová, připraví se pan poslanec Staněk. (Reakce na poznámku paní poslankyně Ožanové mimo mikrofon:) Vím o tom, hlásíte se i obecné rozpravy. Vím o tom, nyní vaše dvě minuty na faktickou otázku (poznámku?).

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ona tam v rámci toho, co říkala kolegyně Peštová, vaším prostřednictvím, trošku zapadla jedna věc. Ona se tam zmínila o zvyšování vzdělání na středoškolské. Jenom pro pana ministra, protože asi neodpoví hned, ale určitě se tím budeme na ústavně-právním výboru zabývat. Je to § 109 odst. 2. Dovolím si citovat: "Při zvyšování vzdělání státního zaměstnance studiem na střední škole." No, vzhledem k tomu, že podmínkou pro státní službu je minimálně středoškolské vzdělání, tak nevím, jestli se to týká personálu, jako jsou - dámy mi prominou - uklízečky nebo podobně, ale nedokážu si představit v zákoně o státní službě, že úřad bude platit a umožňovat volno někomu, aby si dodělával vzdělání na střední škole. Tedy mě to zajímá, jestli se to týká opravdu lidí ve služebním poměru, nebo koho se toto týká. Zvyšování vzdělání studiem na střední škole. Já jsem se tedy vždycky domnívala, že ve služebním poměru máme minimálně střední školu, i tak, jak jsem četla celý ten zákon, prosím vás, já jsem to četla fakt tři dny, bylo to docela náročné, a chápu, že vy jste s tím pracovali několik měsíců, takže nedokážu obsáhnout vše. Možná že se mýlím, ale to, co jsem přečetla, je prostě v tom zákoně napsáno, takže potom bych poprosila odpověď, ale já chápu, že možná nebude ta odpověď ihned. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Staněk.

Než dorazí, načtu jednu omluvu. Pan poslanec Síla se omlouvá od 12.15 hodin z pracovních důvodů.

A nyní faktická poznámka pana poslance Staňka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Dámy a pánové, já se omlouvám, že možná tady rozproudím další debaty faktických nebo přihlášených, ale já se nechci teď úplně pouštět do rozboru zákona, protože my jsme v prvním čtení, a já, přestože tady ta debata je velmi poutavá a upoutala spoustu lidí, tak si myslím, že ten dialog, který tady je veden - nebo možná trialog, který tady je veden opravdu mezi jedním, dvěma, třemi poslanci a poslankyněmi, a já chápu, že to je materie, která je klíčová, a určitě, jak už cítím z vašich obličejů a výrazů, že vyvolá toto moje vystoupení nějakou další aktivitu z vaší strany, nicméně si vážně myslím, že to je přesně to, co by se mělo projednávat na výborech a rozebírat to tam, a tam se bavit o jednotlivých paragrafech. A já vůbec nepolemizuji o tom, že jsou vaše připomínky a podněty v těch faktických a obecně přihlášeních velmi důležité, přesto bych si přál, jestli bychom to nemohli zkoncentrovat a opravdu se dostat k tomu, že bychom propustili tedy tu materii do dalšího čtení. To je za mě moje prosba, věřím, jak se dívám na některé kolegy a kolegyně, že ta prosba je z vašich očí také vidět, protože víte, že se tomu budete věnovat rádi na těch výborech a že to budete rádi připomínkovat právě tam. Takže prosím, pojďme to zkoncentrovat. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Peštové.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem byla přihlášená tedy ještě dřív, než jste to řekl, teď jste mě zvedl ještě víc tedy, a to jsem hodná, teď mě pan ministr chválil, že jdu věcně, povídám. Jestli můžu, pane ministře, tak si napište poznámku - § 49 odst. 7, a třeba si to potom někde vyříkáme. Vidíte, že to tady nerozebírám, ale vy jako právník, prostřednictvím pana předsedajícího, vy byste měl... (Hlas: Už jsem se chtěl ozvat, že jste na mě zapomněla.) Vy byste tomu měl rozumět ve své podstatě, vy byste mně měl rozumět, proč to dělám, protože pak končím u vás, to je ten příběh. A nebo vy tam jste domluveni? Já se tady potím nad tím zákonem, a potom nakonec končím u vás. No, to je nádhera. Takže to je toto. Takže vy to máte jako byznys, tomu rozumím, já jsem tam pořád hledala proč. Ale, pane ministře, potom se koukněte, o té střední škole, co jsem tam říkala, opravdu tam je to napsané, že člověk, který si dodělá střední školu, tak vy mu dáte, nebo ministerstvo uvolní částku, a je to, myslím, od toho § 110 dozadu. Takže opravdu se tam jedná o tom, že on si na tom ministerstvu vlastně dodělá to vzdělání a je tam napsáno, kolik mu bude vlastně uvolněno za to, že si dodělá maturitu, že si dodělá bakaláře, že si dodělá magisterské. Je to tam prostě rozčleněné, je to tam, ale někdo to tam musel dát asi v rámci mezirezortu, protože je to úprava, ta střední škola tam předtím nebyla, začínali jsme od toho bakaláře výš, to tam upravil někdo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. V tuhle chvíli nevidím nikoho dalšího. (Námitka.) Z místa paní poslankyně Mračková Vildumetzová. (Poznámka paní poslankyně Ožanové.)

Vy jste byla dřív, ano? Tak pardon, nejdřív paní poslankyně Ožanová se hlásila do obecné rozpravy, a pak paní poslankyně Vildumetzová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Nechtěla jsem to nechat na faktickou, protože bych na nikoho nereagovala. Já bych chtěla ještě předjímat, že se těším na projednávání v ústavně-právním výboru a jsem zvědavá, zda tam kolegové budou také takto aktivní. Nicméně já mám takový evergreen, různé zákony, a tímto zákonem měníme trestní řád. Já chápu, jsou tam věci, kdy tam je, že povinnost orgánů činných v trestním řízení neprodleně vyrozumět služební orgán o vydání usnesení o zahájení trestního stíhání státního zaměstnance, jeho vzetí do vazby. V odůvodnění se píše - dnešní roztříštěnost úpravy... (Neustálý hluk v sále.) Já se neslyším, pane předsedající.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Rozumím, kolegyně, kolegové, prosím, zkuste se trochu ztišit, nebo ne trochu, ale trochu více, aby paní kolegyně mohla v důstojném prostředí pokračovat ve svém projevu.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Navrhovatel zákona chce měnit tři oblasti trestního řádu a odvolává se, že je roztříštěnost úpravy, aby ta informační povinnost orgánů činných v trestním řízení - že je v různých předpisech a byla v trestním řádu, to je zcela legitimní požadavek. Ale představuji si, že tento požadavek a tento návrh by dalo Ministerstvo spravedlnosti, nikoliv resort Ministerstva vnitra. Kompetenční zákon se nám zatím ještě nezměnil. Pokud vím, on se bude měnit v následujícím bodě, ale jenom co se týče vzdělávání. Takže domnívám se, že trestní řád je stále v kompetenci Ministerstva spravedlnosti. A ještě bych k tomu chtěla uvést, ústavně-právní výbor měl výjezdní zasedání v Kroměříži na Justiční akademii, kde se zástupci justice se probíraly možné změny trestního řádu, jak se k tomu postavit, byly to sáhodlouhé debaty, Ministerstvo spravedlnosti na tom pracuje a Ministerstvo vnitra předběhne, protože si řekne, že trestní řád si změní samo. Chápu, jsou to logické změny, proti nim nelze nic namítat, ale lze namítat proti tomu, že takovéto věci by mělo dělat opravdu Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu trestního řádu, a protože se asi někomu zdá, že je pomalé, tak to vyřeší. Ano, má to v této chvíli - skutečně to má nějaký vztah, ale vztah pouze k tomu, že Ministerstvo vnitra chce napravit roztříštěnost, nestačí mu, že si to dá do vlastních zákonů, to je logické, že chce změnit i další zákony. Ano, je to logické, ale tyto logické prvky by podle mě mělo dělat Ministerstvo spravedlnosti, jelikož tady máme ještě kompetenční zákon, takže to je věc, kterou samozřejmě budu probírat na ústavně-právním výboru. Domnívám se, že se tam kolegové k tomu velmi výrazně vyjádří a doufám, že mě v tomto i podpoří. Jestli kývají hlavami - to jsem zvědavá, tak teď už se změnil směr kývání, ale doufám, že se o tom ještě nějak pobavíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Mračková Vildumetzová do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Tak. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já děkuji za slovo. Musím konstatovat, že vystoupení pana ministra, který mi tedy odpověděl, že on nesouhlasí s tím, co chtějí odborové organizace, já jsem přesvědčena o tom, že odborové organizace jsou našimi partnery.

A když vás tady, pane ministře, poslouchám, tak vy přece jste ministr vnitra, je pod vámi zákon o státní službě, asi u vás už nebude dlouho, protože se přemístí pod Úřad vlády. Vy moc dobře víte, že i toto kritizuju, protože znovu říkám, nemůže, není možné, aby zákon o úřednících byl pod Ministerstvem vnitra, města, obce, kraje, zákon o státní službě se nám přemístil prostě na Úřad vlády. Vůbec nevím, kdo s tímto nápadem přišel, pořád jste mi to nějakým způsobem nevysvětlil. Já vím, že už jste si vzal IT, udělali jste si Digitální informační agenturu, ale jestliže znovu opakuju, jsme si tady udělali nějakou reformu veřejné správy, smíšený model v rámci fungování měst, obcí, krajů a centrálních úřadů, tak to má být všechno na jednom místě a měly by ty zákony spolu korespondovat. Měly by být prakticky totožné právě kvůli tomu odpolitizování.

A já vnímám, že je velmi dobře, a je spousta věcí, pane ministře, v kterých se shodneme, v tom zákoně, že tam právě například zavádíte zřízení té služební komise, ale pak opravdu pozbývá na absolutní logice to pětileté funkční období. To prostě v tu chvíli nedává logiku. Máte pravdu, že diskuse o konkrétních věcech se má vést na výborech. Já předpokládám, protože vidím, že tato vládní koalice nechce vždycky pustit ty zákony vždycky do jednoho výboru, do více už to prostě pustit nechce, tak jsem zvědavá, jakým způsobem se v rámci toho služebního zákona dneska k tomu postavíte, byť já v tuto chvíli z důvodu toho, že jste nevypořádali zásadní připomínku s klíčovým partnerem, což jsou odbory, dávám návrh na vrácení tohoto sněmovního tisku Ministerstvu vnitra k dopracování.

A jsem přesvědčena o tom, pane ministře, že bychom si mohli spolu sednout ke společnému stolu a že bychom mohli hledat cestu při tom přepracování i v rámci těch politických náměstků, i v rámci těch vrchních ředitelů, v rámci toho funkčního období pěti let, dalších věcí. Takže myslím si, že je to velmi korektní návrh. Je tam spousta dobrých věcí, ale to klíčové, to přemístění, to, že tam v tuto chvíli se ztrácí to odpolitizování, tak to považuju za klíčové. A úplně nejklíčovější, že si dovolíte předložit zákon o státní službě se zásadním rozporem našich partnerů, což jsou odbory. Takže poprosím pana předsedajícího, aby pak o tomto návrhu na vrácení, na přepracování dál hlasovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku paní poslankyně Peštové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ještě bych tedy navázala na svoji předřečnici. V paragraf, říkám jenom abyste si napsal, pane ministře, poznámku, v § 67 to je vyslání k výkonu služby, pardon, to není vyslání, ten § 62 pardon, zařazení mezi výkon služby z organizačních důvodů. vám vypadly tři paragrafy. Vy se tam odkazujete na zákoník práce, s tím já souhlasím, ale pokud tedy chcete, když vám tam vypadly ty tři paragrafy, tak byste tam měli vrátit paragraf podle zákoníku práce 200 až 204 tak, jako jste to udělali v hlavě III, kdy jsou překážky ve službě a služebním volnu.

Já nevím, nejsem v ústavně-právním výboru, takže samozřejmě si to budu hlídat, to se teď jedná i o mně, abyste věděl, protože teď mám veřejnou funkci, takže budu hlídat, aby se tam tyto paragrafy dostaly. Protože říkám, pokud to dáváte do hlavy III, tak jestli je to nedopatřením, i to se mohlo stát, ale z tohohle § 62 vám to vypadlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že žádné faktické další nevidím, nevidím ani nikoho přihlášeného do rozpravy - tak tímto ano, vidím ještě pana předsedu.

 

Poslanec Josef Cogan: Dobrý den. Já bych jenom reagoval na ten průběh rozpravy. Samozřejmě se očekává, že se to bude dál projednávat ve výborech, a já bych si dovolil tímto navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 30 dnů na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Mám poznamenán návrh zkrácení na 30 dnů - ano, paní zpravodajka. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Opravdu chcete toto čtení zkrátit? Tak já navrhuju prodloužení o 30 dnů! Prosím vás, zkusili jste to někdo z vás skutečně přečíst, ten návrh zákona, jak je to obsáhlé a dlouhé? Já navrhuju prodloužení lhůty o 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže návrh je prodloužit o 30 dnů. Ano, paní předsedkyně? Ano, ještě jsem neuzavřel rozpravu.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju. No, neuvěřitelné! Já jsem nevstupovala do této debaty, protože jsem respektovala mé ctěné kolegyně, které se tomu věnují, kolegyni Mračkovou Vildumetzovou, kolegyni Bereniku Peštovou, kolegyni Ožanovou, ale toto je tedy neskutečné. Tady padlo tolik věcných připomínek, pan ministr to sám uznal v té debatě, tak jsem to zaregistrovala, že ocenil tu věcnou debatu, a vy zkrátíte lhůty? O co tady jde? O co tady jde? Jasně, pane ministře? Jasně, pane ministře Bartoši, ano? Už opravdu, pamatujte si, že pýcha předchází pád. Neskutečné! (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A teď tady postupně. Nejdříve s faktickou paní poslankyně Peštová, poté paní poslankyně Ožanová s faktickou a poté s faktickou, anebo, paní Mračková Vildumetzová? Tak prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak tohleto je ten zákon. (Ukazuje složku.) Nevytiskla jsem si vypořádací tabulku, která je takhle silná, a vy to chcete zkrátit na 30 dní? Já si myslím, že jsme tady k tomu přistupovali korektně, pan ministr mě pochválil, jak mám krásný, klidný tón, protože jsem šla věcně. A vy sem vejdete a uděláte tohle, že řeknete o 30 dní. Můžete mi říct, jak to asi máme zvládnout? To snad není možné, tohleto.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji. Dále paní zpravodajka Ožanová s faktickou.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Kolegové a kolegyně z ústavně-právního výboru, víte, co nás čeká na nejbližším ústavně-právním výboru? Myslím, že to víte všichni, co jste byli na mimořádné schůzi! Čeká nás zákon o korespondenční volbě a vy do toho prásknete, že současně ten den budeme muset projednat zákon o státní službě. Anebo spíš počítáte s tím, že jeden z těchto zákonů nestihne ústavně-právní výbor projednat? Je tohle to tím účelem, je to, co tím chcete dosáhnout? Opravdu, ta debata tu celou dobu byla o věci, uznal to pan ministr, byl tu ping pong, byl vždycky věcný. Bavili jsme se i o konkrétních paragrafech, o připomínkách, je jasné, že koalice, opozice, každý se na to díváme z jiného úhlu pohledu, to je zcela legitimní debata. A vy to rozvíříte tady tímhle tím? No, tak co kdybychom předřadili korespondenční volbě na ústavně-právním výboru zákon o státní službě? Já tam přečtu všechno, co jsme měli, rozeberu ty paragrafy. No, tak a kdy projednáme potom zákon o správě voleb? Nebo to uděláme opačně?

Já se domnívám, že v této chvíli, abychom se mohli posunout dál, navrhuji, že pokud kolega stáhne svůj návrh, já stáhnu svůj na prodloužení lhůty, on na zkrácení, a tím bychom situaci vyřešili. Myslím, že by to bylo nejkonsenzuálnější řešení této situace. A opravdu tentokrát i členové ústavně-právního výboru, připravte spacáky, protože ještě mimochodem tam budeme projednávat rozpočet. Podobně. Já vím, že je podvýbor pro finanční podvýbor ještě svolaný před ústavně-právním výborem, takže ústavně-právní výbor - spacáky s sebou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce pan předseda Cogan.

 

Poslanec Josef Cogan: Tak já se tedy nedomnívám, že toho času je nějak málo. Co se týče korespondenční volby, ta byla prodiskutována velmi podrobně a všichni, myslím si, kteří na tom jsme pracovali, i kolegové tady ve Sněmovně, dost jasně víme, o čem se bude vlastně u korespondenční volby hlasovat, i o čem se bude jednat na úpévéčku. A pokud nebude docházet k obstrukčním krokům a bude to pouze věcné, tak to projednání v korespondenční době může být rychle. To reaguji na kolegyni Ožanovou, prostřednictvím předsedajícího.

Co se týče toho zákona o státní službě, který teď projednáváme, tak těch problémů tady zase tolik není. Vy jste tady předkládala jako velký problém stanovisko odborů. Tady bylo opakovaně řečeno, že k tomu máme jiný postoj a jiný názor. Tak se neschovávejte za odbory a řekněte: My za ANO chceme, aby v tom bazénu ti lidé zůstávali šest měsíců, nebo klidně i více, a přihlaste se k tomu politicky vy. (Výhrady poslankyně Mračkové Vildumetzové, že se hlásila před poslancem Coganem.) To já nemůžu říct, kdo se přihlásil dřív, náhodou mě vyzval předsedající, takže...

Samozřejmě nechci tu situaci hrotit, byť si myslím, že máme před sebou ještě v těch třiceti dnech dva výbory, který to mohly buď v jednom týdnu rozjednat a za těch dalších čtrnáct dní to dojednat, pokud by byl problém. Myslím si, že času na práci je poměrně dost. Ale pokud je taková situace, vnímáme, že to je moc vyhrocené, nemám problém ten návrh stáhnout a necháme to projednat v řádné lhůtě 60 dnů. Říkám, nemám s tím problém. Předpokládám, že kolegyně tedy také asi stáhne to prodloužení, byť to prodloužení je asi jedno, protože jedeme reálně do prázdnin, tak asi pochybuji, že se tady sejdeme 1. srpna, pokud by to bylo o prodloužení. Takže tímto stahuji ten svůj návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů, byť sám si myslím, že by to šlo bez problémů do prázdnin projednat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím tomu. To znamená, stahujete.

Teď nechám tedy reagovat vás, protože chcete zřejmě stáhnout také? (Zpravodajka Ožanová: Já chci reagovat.) Počkejte, reagovat ne, to potom musí ostatní přihlášení. Oni to mezitím stáhli, ale já potřebuji vědět u paní poslankyně, jestli stahuje. (Zpravodajka: Stahuji.) Tak tím pádem je to na vás. Jenom ať je to spravedlivé.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Když jsem vyzvala kolegu, tak samozřejmě stahuji svůj návrh na prodloužení lhůty. Jenom bych chtěla říct, že ten plamenný projev byl fajn, ale možná proto, že tu nebyl, tak neslyšel, co jsem argumentovala já. On se zabýval argumenty, které uváděly jiné kolegyně, ale já jsem měla jiné argumenty. Opravdu, kdyby tady byl na tu zpravodajskou zprávu v ten večer v úterý, slyšel by, co jsem říkala. Říkala jsem úplně jiné věci. Možná by bylo dobré, než začnete na někoho útočit, opravdu se s tím seznámit, co kdo říkal. Opravdu se mě to na rovinu velmi dotklo, protože jsem měla argumenty, našla jsem tam další věci, ale to je třeba poslouchat a být tady, a ne to potom jenom plácnout! (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní zpravodajko. Rozumím tedy tomu, že stahujete to prodloužení? (Ano.) Ano, tak si škrtám. Takže nemáme žádost ani o zkrácení, ani o prodloužení.

Hlásil se pan vicepremiér.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo, jenom stručně. Já jsem za kolegou Coganem šel po dohodě s paní předsedkyní s tím, že tedy stáhneme tento návrh. Zároveň je mně možná ale trochu líto, že jsme se skutečně jako ministerstvo snažili vytvořit platformu pro diskusi i mimo klasické projednávání. Svolali jsme kulatý stůl k tomuto zákonu, pozvali jsme samozřejmě opoziční poslance. Chtěl bych poděkovat paní poslankyni Mračkové Vildumetzové, že jako jediná ze všech na tento seminář přišla, účastnila se ho. Byť jsme tam měli zástupce Ministerstva vnitra, patřičných míst a pracovišť Ministerstva vnitra, dokonce i spolupracujících organizací, které připomínkovaly ten zákon, tak za opozici přišla jedna poslankyně.

Respektuji, nechme lhůty tak, jak jsou. Jenom jsem chtěl ukázat, že tady ta vstřícnost o tom diskutovat i mimořádné projednávání v Poslanecké sněmovně byly a až na jednu čestnou výjimku nebyly využity. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: (Střídání předsedajících.) Děkuji pěkně. Srdečně zdravím v tomto popoledním čase. Nyní je přihlášena s faktickou paní poslankyně Berenika Peštová, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zareagovat na pana ministra. On teď je tedy ve vášni, ale chtěla bych na vás reagovat. Já bych se strašně ráda zúčastnila toho vašeho, ale ono když se potom podíváte, co všechno v ten daný den jde a kde všude mám sedět, protože jsou to věci, které mě také zajímají - nevím, ať je to RED 3 (?) a další věci - prostě se neumím rozčtvrtit, nebo nevím rozsedmit, abych seděla tou jednou... tím jedním zadním... (Poslanci napovídají.) ... pozadím, děkuji, všude. To prostě opravdu nejde. Říkám, tím, že to není nějak koordinované a opravdu všichni se snažíte ty informace nějak předávat, tak toho v ten jeden den je tolik, že opravdu to prostě nejde. Já se omlouvám, že jsem tam nebyla, je mi to líto, ale zase jsem seděla někde jinde.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jako další reaguje na průběh rozpravy paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já úplně krátce. Určitě vítám to, že se ten kulatý stůl včera uskutečnil. Ta pozvánka šla jenom na klub, to znamená, nešla všem poslancům. Ale já to oceňuji, pane ministře, ale víte, co bych ocenila daleko více? Kdyby takové jednání probíhalo předtím, než se ten zákon dá do mezirezortního připomínkového řízení. Vy nám vlastně předkládáte už v tuto chvíli hotový produkt a myslím si, že by to bylo daleko efektivnější. Proto i teď v tuto chvíli je tady od našeho poslaneckého klubu návrh na přepracování, abychom si pozvali i ty odborové organizace a snažili jsme se s nimi najít cestu, aby tam z jejich strany bylo kladné stanovisko. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji také za dodržení času. Jenom se táži, zda ještě někdo má zájem vystoupit? Není-li tomu tak, tak tedy už obecnou rozpravu končím.

Nyní je prostor pro závěrečná slova a potom bude hlasování o návrhu na vrácení k dopracování. (Ministr: Nemám zájem. Zpravodajka: Nemám zájem.) Není zájem o závěrečná slova.

Takže ještě načtu omluvy, co v mezičase dorazily. Sice se omlouvá pan poslanec Andrej Babiš od 12 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Michael Kohajda z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Nyní se hlasováním vyjádříme k návrhu přednesenému za klub hnutí ANO Janou Mračkovou Vildumetzovou na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Zahajuji... (Zájem z pléna na odhlášení.)

Ano, prohlašuji (hlasování 101) za zmatečné, ještě všechny odhlásím. Prosím, opět se přihlaste svými registračními kartami.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na vrácení k dopracování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh na vrácení k dopracování? Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 102 se vyjádřilo 156 hlasujících, pro 70, proti 85. Konstatuji, že návrh vrácen nebyl.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Samozřejmě nejprve rozhodneme o přikázání výboru garančnímu. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Nejprve se táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, takže přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování o ústavně-právním výboru jako garančním. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, bylo přihlášeno 156 hlasujících, pro 153, proti 1. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ještě se táži... (O slovo se hlásí poslanec Okleštěk.)

Ano, prosím, pane poslanče, vy tedy přednesete návrh na přikázání dalšímu výboru.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Navrhuji přikázat výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Mám poznačeno. Ještě se táži, zda někdo další? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání ještě výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 104 se vyjádřilo 156 poslankyň a poslanců, pro 151, proti 2. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přijat.

 

Přikázali jsme tento tisk také k projednání výboru pro veřejnou správu.

Protože byly staženy další návrhy, tak jsme se tím vypořádali se vším, co bylo určeno k hlasování. Já děkuji paní zpravodajce, děkuji panu ministrovi a končím v tento okamžik toto prvé čtení a končím tím i tento bod.

 

A dostáváme se k bodu dalšímu, který tímto otevírám. Jde o bod

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:55.