(pokračuje Karel Havlíček)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb.,
o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 689/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Podle zákona podle § 90 odst. 2 v tuto chvíli jedeme.

Jenom podotýkám, že projednávání tohoto bodu jsme přerušili 31. května tohoto roku na 103. schůzi v obecné rozpravě, a rovněž připomínám, že bylo vzneseno veto proti projednávání podle § 90 odst. 2.

Prosím tedy, aby místo u stolku - jak už vidím - zaujali kolegové, pan místopředseda vlády Vít Rakušan a zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Letocha.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. V tuto chvíli zde byly faktické poznámky, tak je budu brát postupně tak, jak jsou zaznamenány. Jako první s faktickou byl přihlášen pan poslanec Letocha - on se vzdává. Táži se tedy pana poslance Zuny, jestli má zájem vystoupit s faktickou, která zde zbyla z minule? Nikoliv, takže si mažu, a pan poslanec Mašek s faktickou - rovněž vzdává se této faktické. V tom případě můžeme přejít do obecné rozpravy a přihlášen je pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Tak ještě jednou dobrý den, vážený pane ministře, dámy a pánové. Při minulém projednávání jsme zastavili zkrácené projednávání této novely zákona, protože vlastně ten zákon zatím nereaguje na výsledky vyšetřování trestného činu, který se stal na Filozofické fakultě. Zatím tedy nemáme žádné výsledky toho vyšetřování, nevíme, co toho pachatele k tomu vedlo, ale změnu zákona jsme připravili.

Minulá novela zákona o zbraních, která se projednávala na sklonku loňského roku, a nevím, jestli se to odsouhlasilo v lednu, tak pod tíhou těch událostí jsme rezignovali na pozměňovací návrhy, které byly tehdy načteny, a Ministerstvo vnitra vlastně do stávajícího zákona o zbraních přidává několik sporných bodů.

Já bych se zmínil o tom prvním, kdy do povinností držitele zbrojní licence, § 39, doplnit povinnost hlášení podezřelého, respektive nadlimitního obchodu. No, když jsme byli na pracovní skupině na Ministerstvu vnitra a byl tam i ctěný kolega Růžička, tak jsme se tam o tom s úředníky Ministerstva vnitra bavili a v podstatě už v dnešní době žádný prodejce si nedovolí prodat ať už zbraň, nebo střelivo bez nákupního povolení a právě to nákupní povolení dostává každý legální držitel zbrojního oprávnění, to dostává od policie, takže mi připadá, že jde o nějaké pokračování probíhajících věcí, kdy policisté z útvarů SKPV kontaktují bez právní opory držitele zbrojních průkazů a vytěžují je k jejich zákonnému nákupu zbraně nebo střeliva. Je to tedy projekt takzvané červené dlaždice.

Musíme si uvědomit, že většina legálních držitelů zbraní jsou slušní lidé, jsou to mnohdy členové mysliveckých jednot, a pokud se kupuje třeba brokové střelivo anebo další náboje pro mysliveckou činnost, kupuje se to pro mysliveckou jednotu a kupuje se to třeba na jednoho z těch členů, tak samozřejmě 1 000 kusů není nic neobvyklého. Zrovna tak to není nic neobvyklého pro legálního sportovního střelce. Takže je tam v podstatě - není to dále specifikované, co by mělo být tím podezřelým nákupem. Je samozřejmé, že žádný prodejce neprodá nikomu zbraň nebo střelivo v podnapilém stavu anebo pokud je tam skutečně podezření, že chce zbraň koupit nelegálně, tak prodejce v takovém případě vždycky volá policii.

Tento návrh je tedy v této podobě, jak je předložen, neakceptovatelný. Jde o pokus o vytvoření jakési paralely s AML legislativou pro finanční instituce. Ta se ovšem vyvíjí více jak třicet let a dodnes řádně nefunguje tento systém, viz tedy kampelička Petra Fialy, kde zmizely ukrajinské peníze. Představa, že by bylo možné problematiku vyřešit tak, jak Ministerstvo vnitra navrhuje, je mimo rámec této verze tohoto zákona.

Asi nelze odmítnout diskusi na toto téma, identifikaci neobvyklého obchodu v oblasti zbraní, střeliva a služeb k nim náležejícím, typicky tedy výcvik, ale jako první je nutné vytvořit ve spolupráci s odbornou veřejností potřebnou metodiku. Pomineme-li excesivní jednání, například nákup střeliva bez příslušného povolení anebo zjevně podnapilý stav nakupujícího, to bude samozřejmě jinak velmi obtížné, rozhodně obtížnější než u AML, a to s ohledem na variabilitu posuzovaných transakcí, rozmanitost zákazníků a rozsah trhu. Teprve po vypracování takové metodiky, na které se shodne odborná veřejnost, bude možné tuto metodiku přenést do podzákonného předpisu, k jehož vydání může novela zákona č. 119/2002 Sb. zmocnit. Bude-li rozhodnuto o potřebnosti návrhu aktivovat příslušnou odbornou komisi s úkolem zpracování metodiky identifikace neobvyklého nebo nadlimitního obchodu, bude to jedině dobře.

Pak tady máme další věc, to je ustanovení § 56 odst. 2, je to zadržení zbraně. Má být doplněno další písmeno, dle kterého by měla policie být oprávněna zadržet zbraň na základě informace od orgánů veřejné moci. No, návrh, myslím si, že je nedopracovaný a v tomto ohledu zcela chybný jak po právní, tak po věcné stránce, protože zadržení zbraně je chápáno jako mimořádné krátkodobé opatření, kterým je eliminováno potenciální riziko. Ve všech případech uvedených v § 56 zákon počítá s řešením situace, typicky podezření na změnu zdravotního stavu, lékařská prohlídka buď podezření potvrdí, nebo vyvrátí se všemi důsledky, které se k tomu vážou. V navrhovaném případě tedy žádné řešení zákon nenabízí, prostě orgány veřejné moci, kterých je tedy mimochodem více jak 10 000 v České republice, a je to nejen úřad v Řeporyjích, ale třeba školní jídelny nebo komisaři v autoškole. Navrhovatel zřejmě neví, co je vlastně orgán veřejné moci, a zkonstatuje, že nebezpečí spatřuje, a pokud mu tedy policie uvěří, případ nemá další řešení. Jde tedy v tomto případě o právní nedodělaný paskvil. Pokud chce mít jakákoliv tajná služba právo prostřednictvím policie odzbrojit jakéhokoliv člověka majícího legální zbraň, má se tedy pod svůj požadavek pokud možno podepsat. Dále ovšem je třeba, aby takový návrh obsahoval ustanovení o dalším postupu a lhůtách, pokud budou zbraně zadrženy, ze kterého musí být naprosto zřejmé, zda Česká republika je ještě stále státem, kde je právo na zbraň nárokové, samozřejmě po splnění zákonem stanovených podmínek, anebo zda je již státem, kde o tomto právu rozhoduje libovůle osoby nebo úřadu, v tomto případě eventuálně i zpravodajské služby.

Je třeba podotknout, že legislativa pro oblast civilních zbraních v České republice je v odborných hodnoceních představována jako jedna z nejlepších na světě. Zanesení extrémně a zcela zjevně chybných ustanovení do této právní normy by mohlo vést z tohoto pohledu k mezinárodní dehonestaci práce, která se dosud odvedla ve zbrojní legislativě.

Oceňuji nabídku účasti do pracovní skupiny na Ministerstvu vnitra, a doporučuji přizvat tedy i odborníky z oboru zbraní, střeliva, střeleckých spolků, mysliveckých jednot a podobně, aby se tento problém dal opravdu nějakým způsobem efektivně vyřešit. A dále doufám, že pak budeme moct reagovat - až budou známy výsledky vyšetřování toho neštěstí z prosince loňského roku na Filozofické fakultě, tak doufám, že nám to dá alespoň nějaký směr a nějakou cestu, kudy by se tedy mělo opatření v tom režimu, kam by se mělo ubírat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za váš příspěvek. Vystřídali jsme se při řízení schůze a já přeji klidný podvečer.

Nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang, poté se připraví pan poslanec Pavel Růžička.

Ještě načtu omluvu. Omlouvá se pan předseda Andrej Babiš od 17 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, budu hovořit - jednak jsem zpravodajem tohoto tisku za klub hnutí ANO a chtěl bych se k tomu poměrně obšírně vyjádřit. Byl jsem na jedné té pracovní skupině, která k této věci byla, na druhé zastupoval naše hnutí pan kolega Růžička, který bude hovořit po mně a bude mít svoje vlastní argumenty.

Co zde vlastně máme? Máme zde sněmovní tisk 689, jak byl předložen ze strany vládní koalice Ministerstvem vnitra. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, zákon o zbraních, ve znění pozdějších předpisů. Byl tady pokus, aby tento tisk byl schválen v takzvané devadesátce, kdy my za hnutí ANO už jsme dopředu garantovali - a i tak jsme vlastně hovořili s panem kolegou Letochou, já to říkám záměrně, prostřednictvím paní předsedající, protože po tom nedokončeném (jednání) předminulý týden v pátek, kdy jsme začali tento tisk projednávat a naše předsedkyně klubu dala veto podle § 90 odst. 2 zákona 90/1995 Sb., tak vlastně nemohlo dojít k tomu, abychom mohli vystupovat, protože se tam provolily nějaké orgány Sněmovny a Sněmovna skončila v pátek ve 14 hodin. Za dalších asi dvacet minut proběhla tisková konference pana ministra vnitra a pana zpravodaje, kde si en bloc asi tři čtvrtě hodiny s médii tam notovali o tom, jak hnutí ANO není konzistentní, jak hnutí ANO nechrání občany České republiky, jak hnutí ANO tím, že jsme si dovolili tu devadesátku vznést a vetovat tento tisk, který jste měli namyšlený, že nabyde účinnosti 1. 7. 2024, jak jsou tím ohroženy vnitřní nějaké bezpečnostní aspekty v rámci naší České republiky a podobně. Já se k tomu potom ještě chci vyjádřit, protože tuto tiskovou konferenci považuju za velice podpásovou věc, která zazněla. My jsme samozřejmě na to okamžitě reagovali aspoň na sociálních sítích, ale chci říci, že pan kolega Letocha, prostřednictvím vás, paní předsedající, věděl tři dny dopředu před tím pátkem, že bude vzneseno veto z naší strany, takže nechápu vůbec smysl té tiskové konference ve dvou, to one man show hnutí STAN, pana ministra Víta Rakušana, který tam zase obhajoval věci a opět nakydal, když to takhle řeknu, pytel špíny na hnutí ANO a na nás, poslance bezpečnostního výboru a lidi v této oblasti, kteří se snaží v této věci také něco konat. To jenom tak na úvod.

Co se týče uvedené věci, my jsme tedy vznesli to veto, protože cítíme, že to není tak úplně jednoduchá věc. Ve své podstatě, když se vrátíme do historie, jsme tady před střelbou na Filozofické fakultě, před 21. prosincem 2023, před tím hrozným činem, který se tam stal, se projednávala novela zákona o zbraních a střelivu. To znamená, je to zákon č. 90/2024 Sb., který je účinný od 1. 1. 2026, je platný od 16. 4., protože proběhl celým legislativním procesem, a samozřejmě na 87. schůzi 26. ledna 2024 jsme pro něj tady hlasovali. Častý argument, který zaznívá ze strany pana ministra vnitra, je, že je překvapený, na té tiskové konferenci to tuším zmínil, jak to, že hnutí ANO dalo to veto, chce se tady o těch věcech bavit, když ve své podstatě jsme - a ukazovali to tam, zelené fajfky - hnutí ANO pro to hlasovali. Já bych to tady chtěl uvést na nějakou pravou míru. Právě proto, abychom nejitřili emoce, ten zákon byl schválen i hnutím ANO. Vyjadřovala se za nás naše stínová ministryně vnitra paní Jana Mračková Vildumetzová, která přednášela určité argumenty. My jsme měli k zákonu č. 90 řadu věcných připomínek, které se týkají zejména prodejců zbraní, které se týkají i kategorizace zbraní. Měli jsme tam řadu pozměňovacích návrhů a ty pozměňovací návrhy nám nebyly schváleny, spadly pod stůl a zákon nabyl účinnosti. My jsme to nechtěli jitřit, ale bylo tady řečeno, že ve své podstatě je ještě čas do nabytí účinnosti zákona k 1. 1. 2026, že začnou pracovat pracovní skupiny, které se pokusí zapracovat některé změny a některé věci, které určitá část odborné veřejnosti zmiňuje a považuje za problémové, nějakým způsobem upravit a napravit. To znamená, vrátit se k některým věcem týkajícím se těch pozměňovací návrhů, které byly třeba vznášeny z naší strany, protože nejsou jenom odborníci Ministerstva vnitra, kteří jednoznačně zastávají stanoviska, které předkládá pan ministr a pan předkladatel této novely, předchozího zákona nebo ještě stále platného zákona. Je i velká část odborné veřejnosti, která má na ty věci poměrně jiný a poměrně diametrálně odlišný názor.

Já tady budu citovat několik odborných textů. Dneska je na to prostor, nejsme ani v nějakém zkráceném řízením, takže já se k tomu vrátím a nechám potom promluvit i další kolegy, kteří se jistě ke mně připojí. To znamená, my vůbec nerozporujeme to, že na 87. schůzi 26. ledna hnutí ANO zvedlo ruku pro novelu zákona o zbraních a střelivu, že jsme tedy schválili zákon č. 90/2024 s účinností od 1. 1. 2026.

Co se týče předkládané věci, tak se jedná o dva paragrafy. Já tady začnu citovat částečně z důvodové zprávy: "Návrh novely zákona č. 119/2002" - to je ten zákon, který bude platit od 31. 12. 2025 - "je předkládám coby dílčí opatření v reakci na tragický útok ozbrojeného útočníka na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, k němuž došlo v odpoledních hodinách 21. prosince 2023." Tady ve své podstatě vládní koalice hnutí STAN, pan ministr vnitra říká: Musíme předřadit tyto dva paragrafy, které budu za chviličku citovat, z toho důvodu, abychom předešli potenciálnímu nějakému dalšímu útoku a dalším věcem. Ale já se tady zase vracím k tomu, že nebýt té tragické události na Filozofické fakultě, vlastně ta novela zákona o zbraních a střelivu procházela jako nůž máslem bezpečnostním výborem, nebyly k tomu až takové připomínky a další věci.

Před asi hodinou tady jsme schvalovali body programu této schůze, kdy my dokola se snažíme na pořad schůze vznést a zvednout otázku vyšetřovací komise události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vy tady sami jako předkladatelé toho, co jste chtěli po nás, abychom ve zrychleném řízení - říkáte, že vlastně jakýsi důvod toho je, abychom vlastně zabránili těmto věcem, ale my vlastně tím, že nemáme od Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia zprávu, jsme teprve v jedné třetině nějakého odhalování věcí, kdy šest měsíců jsme čekali na vyšetřovací zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů o potenciální trestné činnosti policistů, kdy jsme se dozvěděli, že policisté žádnou trestnou činnost nespáchali, nemáme ukončené trestní řízení. To znamená, nevíme, jestli dostaneme - 20. června bychom měli dostat nějakou zprávu od policejního prezidenta, zda tedy přijímá nějaká opatření, které mu GIBS doporučil, a možná na začátku července se dozvíme, když bude končeno trestní řízení a bude odtajněný celý ten spis, nějaké další věci. Takže my bychom tady měli reagovat vlastně úpravou stávající zbraňové legislativy na situaci po útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale my vlastně prakticky nic nevíme, jo? A vy tady říkáte, že je třeba přijmout rychle tyto dva paragrafy. Jedná se konkrétně o § 39, kdy se doplňuje odst. 6, který zní: "Držitel zbrojní licence, který je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé", kde tam nejzávažnější na tom je "důvodně považuje za podezřelé", protože v té vaší důvodové zprávě vlastně nejsou tyto věci řádně rozkomentovány. Důvodová zpráva je jedna věc, že se tam něco předkladatel domnívá - já potom z toho budu ještě také citovat - ale co to je pro toho prodejce? Co je důvodné podezření? Za chviličku se k tomu dostanu.

A potom je tam druhý paragraf, který vy předkládáte do novely 689, je to § 57, kde v odst. 2 se vlastně doplňuje, do odst. 2, bod b): "Pokud ze stanoviska nebo informací orgánu veřejné moci" - o tom tady hovořil už kolega Koten, prostřednictvím vás, paní předsedající - "vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost." K tomu je řada opravdu rozporů od renomovaných právníků, kteří se zabývají jednak otázkou Listiny lidských práv a svobod, já to tam budu také citovat, a prostě tyto věci jsou z našeho pohledu nejasné. Již při schvalování zákona č. 90/2024 tyto dvě věci plus řada dalších věcí byly předmětem nějakých našich otázek a pozměňovacích návrhů, které nebyly následně potom přijaty nebo zapracovány.

Samozřejmě že ta 689 potom ještě upravuje další věci, jako je § 76d, kdy jestliže prodavač nebo držitel zbrojní licence nesplní nějakou povinnost, která je mu takto tady nařizována, tak se dopouští nějakého přestupku. Tam zase narážíme na to - já to potom budu citovat - že vy vlastně můžete takovýmto způsobem toho člověka zlikvidovat z hlediska prodejce zbraní, protože mu může být licence odejmuta, on se může soudit, bude to trvat několik let, a když to bude hlavní předmět jeho podnikání, tak ho vlastně zlikvidujete. To jsou věci, ke kterým se opravdu ještě dostanu.

Abych se posunul dál, vyšla řada článků k té věci a jedná se nám tady opravdu o ten § 39, jak jsem ho tady citoval, odst. 6. Já jsem dneska zaznamenal článek v jednom odborném časopise, který se zabývá těmito zbraňovými věcmi, kdy je citováno: "Poslanecká sněmovna má dnes na programu 105. schůze projednávání novely, která by měla upravovat aktuální zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu." Na dalším bude potom takzvaný změnový zákon, který vláda také přijala, je to vlastně ten souběžný druhý zákon, který musí být přijat, protože aby vůbec tahle novela nabyla účinnosti, tak se mění celá řada dalších zákonů. Nevím, dneska na to projednávání asi nedojde logicky, tak tam asi nebudeme mít takové výhrady k tomu změnovému zákonu, který upravuje celou řadu dalších zákonů. Připomeňme, že by zákon měl do současného zákona o zbraních zavést dva body a první bod je povinné hlášení podezřelých transakcí ze strany obchodníků a oprávnění policie zajistit zbraně na základě informací či stanoviska orgánu veřejné moci. Zároveň si musíme připomenout, že stále nejsou ovšem známy závěry vyšetřovací komise na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Klánovickém lese. Takže i tady vlastně v těch odborných článcích se říká, že důvodem toho spěchu nebo toho, že chcete něco udělat dopředu, před účinností 1. 1. 2026, je reakce na Filozofickou fakultu, ale my úplně přesně nevíme. Kdybychom po šesti měsících nebo skoro už sedmi měsících měli nějaké závěry nebo bychom se dostali k těm závěrům, možná i tou vyšetřovací komisí, která by se dotázala na nějaké další věci, tak jsme mohli třeba do té zrychlené novely zapracovat nějaké další věci.

Vy ve své podstatě, pane ministře, jste po té tragédii, když to trochu v lednu utichlo, jste řekl: Ano, uděláme nějakou pracovní skupinu. Přizval jste tam i opozici, byly nějaké kulaté stoly, protože se jednalo i o věci, jako byla psychologická vyšetření a další věci. Tam se zjistilo, že nemáme dostatek odborníků, tak jsme ustoupili. Potom se hovořilo o elektronickém systému, nějaké sdílení informací, kde vlastně jedna vaše úřednice z ministerstva prozradila, možná nechtěně, že pakliže by se investovaly nějaké síly a prostředky, registr propojení na lékaře mohl být už o rok dříve. Potom to samozřejmě vyvolalo velké vášně a vy říkáte, že to prostě najednou nejde, ale ta úřednice nám to takto potvrdila, to jsme tam na bezpečnostním výboru slyšeli všichni, a prostě je tam celá řada dalších takových nejasností. Kdyby možná ta vyšetřovací komise byla zřízena, zcela apoliticky, protože nám všem jde o to, aby se podobná situace neopakovala, abychom našli chyby, které se v tom zákroku mohly stát, nebo se pravděpodobně staly, byť zatím třeba GIBS říká, že policisté nespáchali trestný čin - my jsme také nikdy nerozporovali zásah na Filozofické fakultě od příjezdu hlídek a započetí nějakých úkonů vůči pachateli, nám šlo vždycky jenom o tu část přibližně dvou a půl až tří hodin od prvního počátku, a tam vlastně také nevíme, jestli to bylo, jak to bylo a jestli se to vůbec někdy dozvíme. Možná ta vyšetřovací komise, kdybyste nebyli tak zatvrzelí a prostě jste ji ustanovili, tak by na některé věci odpověděla a mohli jsme některé věci zapracovat.

Já říkám, že mě se celkem dotklo, že vy jste na té tiskové konferenci řekl, že jestli se jedná o nějaké vykolejení nebo vybočení pana poslance Růžičky, prostřednictvím pana předsedajícího, nebo jestli je to nějaké kompletní vykolejení celého hnutí ANO - my jsme lidé, kteří se pohybujeme v bezpečnostní oblasti, pracovali (jsme) buď ve státních bezpečnostních složkách, nebo se prostě snažíme na bezpečnostním výboru dělat maximum možného pro bezpečnost a ochranu občanů naší země, a mělo by to být zcela apolitické. To znamená, vy jste tady v podstatě řekl, že my tím, že jsme vám neschválili tyto dva paragrafy, nemáme zájem chránit občany a že je tady snad ohrožena nějaká vnitřní bezpečnost občanů České republiky. Takhle já jsem to pochopil. Já s tím samozřejmě zcela zásadně nesouhlasím a musím říct, že se mě to celkem osobně i dotklo, zejména když to řeknete na tiskové konferenci, kde máte velký mediální dosah, jste samozřejmě místopředseda vlády, jste ministr vnitra. Věděl jste, že budeme tu devadesátku vetovat, a přesto jste si neodpustil, přesto jste si tu tiskovou konferenci vlastně pro dva lidi, jakoby one man show, svolal. Takže to považuji za hodně špatnou věc. Pakliže od nás chcete nějakou vstřícnost, chcete, abychom v některých věcech spolupracovali, tak když se budete takovýmto způsobem chovat, co můžete očekávat od opozice? Moc vstřícnosti nemůžete očekávat, když nás takhle okamžitě podkopnete do kotníku. Přitom jsme tři dny dopředu dávali vám jasně signál, že to nepustíme tak, aby to nabylo účinnosti 1. 7. 2024, protože v tom spatřujeme celou řadu věcí.

Zmíněná novela bude mít nesporný dopad na obchodníky se zbraněmi, proto byli osloveni tímto odborným časopisem odborníci, kteří se příslušnou agendou dlouhodobě zabývají, to znamená, nejsou to žádní lidé, kteří by neměli vhled do této odbornosti. Vy říkáte, že jednoznačně převažují nějaké názory. a já vám tady budu citovat, že jsou i jiní odborníci, kteří mají i zcela odlišné názory. Povinné hlášení podezřelých transakcí ze strany obchodníků - takže bylo položeno pár otázek týkajících se problematiky hlášení podezřelých transakcí licencovanému obchodníkovi a majiteli obchodu se zbraněmi a střelivem ProArms.cz Ivo Hofmanovi. Cituji z veřejného zdroje, otázka: "Proč si myslíte, že jsou kolem tématu takové emoce? Na první pohled vypadá celkem smysluplně návrh předkládaný Ministerstvem vnitra, aby obchodníci hlásili podezřelé transakce." Obchodník odpovídá: "Ano, do určité míry mi to smysluplné přijde. Trochu ten smysl postrádám, když si někdo nakupuje například najednou více zbraní kategorie B, na které obdržel od správního orgánu nákupní povolení, nebo když si například sportovní střelci kupují větší množství střeliva pro svoji sportovní sezonu, kde využívají zvýhodněné ceny. Z mého pohledu to může mít určitý smysl například při nákupu většího množství nadlimitních zásobníků s platnou výjimkou. Nicméně kdo se nad tím trochu hlouběji zamyslí" - a tady narážím na to, že vy říkáte, že jestliže tyto dva paragrafy nebudou schváleny takto rychle, bude nastávat nějaká situace, která bude vlastně ohrožením v rámci České republiky - tak ten obchodník říká: "tak musím uznat, že obejít tento v uvozovkách podezřelý nákup například jeho rozdělením v čase nebo místě je více než jednoduché." To znamená, když se někdo rozhodne, že si nakoupí velké množství zbraní B, obejde si několik obchodníků, splní všechny podmínky, tak si to prostě nakoupí.

Teď je tady otázka další: Jak vlastně nyní probíhá běžná transakce se zbraněmi a střelivem? Jak se zákazník prokazuje? A tady já opět chci říct, že my se můžeme bavit o těch věcech, jak to zpřísnit, jak tam doplnit určité věci, ale my máme jeden z nejlepších zbraňových zákonů na světě. Nehrozí, vážení občané, v současné době, když neschválíme tuto šestsetosmdesátdevítku, že by zítra tady nastal nějaký Divoký západ. Sám ten obchodník říká: "Zákazník musí předložit platný zbrojní průkaz." To znamená, první je, že když někdo vůbec žádá, aby si mohl nakoupit takovouto zbraň, musí být zbrojní průkaz. Zbrojní průkaz nezískáte jen tak, musíte splnit již v dnešní době celou řadu náležitostí, a u některých kategorií zbraní dokonce musíte mít ještě jednorázové nákupní povolení. Následně je platnost zbrojního průkazu ověřena při zápisu dané obchodní transakce do policejního Centrálního registru zbraní - CRZ, tedy prakticky on-line se tam ty věci zapisují. Zákazník má dále povinnost ze zákona do 10 dnů od nabytí zbraně provést její přihlášení opět na příslušném útvaru policie a předložit zbraň ke kontrole. Tím je zajištěna dvojí kontrola této transakce. Takže dneska máme už dvoustupňovou kontrolu, když někdo nakupuje zbraň.

Pak je tady otázka týkající se nákupu přes e-shop. Tam říká samozřejmě, že to nelze jako třeba v Americe, můžete si objednat, ale musíte se dostavit k prodejci, protože vždycky ten prodejce vás musí vidět. Tady se vytváří takový narativ, že kdyby se znovu něco stalo, tak se na tu velkou skupinu prodejců přenesla nějaká odpovědnost, což není dobře. Je to nějaká forma podnikání. Někdo sbírá auta, někdo sbírá starožitnosti, někdo je milovník zbraní, splní všechny náležitosti a prostě si kupuje zbraně. Žijeme snad v demokratické a otevřené společnosti a já tady nevidím důvod, proč bychom měli někoho omezovat, a notabene prodejce, podnikatele, kteří jsou většinou z branže, jsou to bývalí buď vojáci, nebo policisté, nebo lidi, kteří se tím zabývají, určitě to nejsou žádní asociálové, kteří by chtěli prodávat zbraně legálně nějakým teroristům nebo nějakým šílencům, kteří by s tím chtěli provádět nějaké útoky. My je tady stavíme do takového postavení, já to potom tady budu dál citovat, že prakticky když se dostanou do problémů, tak to budou mít velice těžké. A já chápu ty jejich legální obavy, oni se na nás obrací a říkají: Braňte nás, my jsme taky podnikatelé, sice v takovém zvláštním oboru podnikání, ale jsme podnikatelé. Takže přes ten e-shop nelze nic takového nakoupit. Samozřejmě, můžete si věci objednat, ale musíte se dostavit do prodejny, kde opět proběhne všechno to, co jsem říkal v té předchozí části. A zase by tam nemělo hrozit něco takového, co tady občas je zmiňováno.

"Ví obchodník, kolik již vlastní daný zákazník zbraní či střeliva? Vidí ostatní transakce, které provedl zákazník například u jiných obchodníků?" To jsou dost důležité otázky vůči obchodníkům, kteří jsou potom napadáni. Prodejce a člověk, který s tím má zkušenosti, říká: Ne, to nevidí, vidí pouze ten svůj daný prodej, jo? Takže ten obchodník nevidí, že Lang si koupil v Brně včera brokovnici a týden zpátky si koupil někde v Mladé Boleslavi glocka a tohle... Konkrétní prodejce vidí jen svůj prodej. Musí doložit ten, kdo tu zbraň kupuje, všechny náležitosti a prodejce vidí jenom ten svůj konkrétní prodej. Přenášet na něj odpovědnost, což potom tady v té důvodové zprávě budu číst, kdy je tam opět spousta slovíček ze strany předkladatele jako "domníváme se, měl by, předpokládáme" - to jsou takové prostě věci... To takhle nemyslíte vážně, že byste potom chtěli sankcionovat člověka... Já to potom radši přečtu, protože to je opravdu velice zajímavé.

"Lze nějak určit, co to je běžné množství střeliva?" To je další otázka. Co je běžné množství střeliva? Už jsem tady zmiňoval, že sportovní střelci si to koupí třeba na celou sezonu nebo že někdo dostane množstevní slevu, logicky, když si koupí víc těch krabiček. Já kdybych byl prodejce zbraní a přišel mi tam někdo, který mi splní všechny náležitosti a řekne: Ano, já chci koupit deset krabiček, tak samozřejmě je to kšeft jak pro mě, tak pro něj a dám mu třeba množstevní slevu, že jo.

"Existují mezi zákazníky nějaké vzorce chování, co se týká například množství nakoupeného střeliva či zbraní, typů a podobně?" A tady zase člověk, který má dlouholeté zkušenosti s prodejem zbraní, říká: "Těžko říci, zákazníci si například kupují větší množství střeliva i z důvodu zachování stejné šarže střeliva, kterou mají ověřenou například pro sportovní účely. Dále dochází k větším nákupům z důvodu zvýhodněné ceny a podobně." Obecně je naivní se domnívat a myslet si, že může být někdo více či méně nebezpečný s větším nebo menším počtem zbraní. Takže nemáme to zatím omezeno, pakliže budeme mít někde v zákoně napsáno, že můžeme mít jenom - já nevím - dvě krátké zbraně, dvě dlouhé zbraně a 50 nábojů ke každé, tak dobře. Ale zatím to takto není, takže prostě nemůžeme tady ten svobodný a volný trh omezovat. Tato úvaha působí až hloupě už ze své podstaty, a naštěstí se od ní už dokonce odklání i státy na západě či na severu od nás. To znamená, on tady říká, že ve své podstatě to neřešíme jenom my, ale řeší se to více v členských státech Evropské unie, takže to není problém jenom náš a ten názor na to je různý. Jsou země, kde vůbec nemůžete mít žádnou osobní zbraň, jsou země, které jsou daleko liberálnější, než jsme my.

"Jak se obchodníci zachovají, pokud přijde někdo nakupovat bez patřičného oprávnění?" Jo, to už jsou takové ty otázky, které tady taky byly zmiňovány, že prostě se může někdo dostat k nějaké zbrani a podobně, a proto to musíme zpřísňovat. Tedy pokud má zákazník například zbrojní průkaz a nemá nákupní povolení, nebo pokud nemá zbrojní průkaz vůbec a chce zbraň, která zbrojní průkaz vyžaduje. A tady opět říká prodejce zbraní: "Zde je opravdu třeba rozlišovat to, zda má zákazník zbrojní průkaz, a nedošlo mu pouze v uvozovkách anebo nevěděl, že na konkrétní zbraň, kterou si přišel do toho obchodu vybrat a požaduje ji, potřebuje mít ještě nějaké speciální nákupní povolení, nebo se pouze jedná o někoho, kdo" - a tady pozor - "nemá zbrojní průkaz a konzultuje podmínky jeho získání a následně koupě zbraně." To znamená, je to člověk, který teprve uvažuje o tom, a jde se - a kam jinam - zeptat do nějaké specializované prodejny. Nebo se jedná o někoho, kdo se třeba snaží i bez prokázání totožnosti opatřit si střelivo nebo zbraň, to už je ta závažnější věc. Tady, prosím vás, já jsem to konzultoval taky s několika prodejci zbraní: pakliže by někdo do té prodejny přišel, dožadoval se, že si chce koupit brokovnici, vykazoval nějaké známky lability a podobných věcí, stoprocentně samozřejmě už i dnes za stávající legislativy funguje systém, že prodejci na toho člověka upozorní. "V tomto posledním případě už je to takzvané červené světlo, které zabliká prodejci, který pro nás znamená nestandardní a nějaké rizikové jednání," říká prodejce zbraní. Takže k tomu prvnímu bodu je tady první takovéto stanovisko.

A k tomu druhému paragrafu, k tomu § 57 odst. 2, kdy, jak jsem říkal, v tom odstavci druhém se doplňuje bod b), "pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost". Tak opět tady se tomu samozřejmě věnuje i tento časopis a říká: "Oprávnění policie zajistit zbraň na základě informací či stanoviska orgánů veřejné moci." Tady jsme si řekli, že orgán veřejné moci je velice široký pojem a v našem českém pojetí - když s vámi někdo nebude souznět, budete mít nějakého starostu obce, který bude proti vám mít nějaké problémy, bude vědět, že pravděpodobně máte nějakou zbraň, třeba vzduchovku nebo nějakou historickou zbraň, tak on je taky orgán veřejné moci, a když na vás napíše, až se tady píše v uvozovkách udání, ve své podstatě policie může k vám vstoupit bez souhlasu státního zástupce a může vám udělat domovní prohlídku. To je jedna z věcí, kdy my to také velice napadáme, kdy v demokratické společnosti, i když máte důvodné podezření na spáchání závažného trestného činu, nemáte souhlas státního zástupce, nemůže být provedena prohlídka, pakliže tam nehrozí nějaké nebezpečí bezodkladnosti a podobně. A tady by se dávalo takovéto oprávnění do rukou policie.

V důvodové zprávě se hovoří, že původem těchto informací byly zpravodajské služby, Bezpečnostní informační služba, která byla zadavatelem této věci. Tak ať to tedy ta Bezpečnostní informační služba přizná a neschovává to tady pod ten obecný ochranný zájem společnosti proti nějakému šílenci nebo nějakému bláznovi, který chce někoho zastřelit.

Takže oprávnění policie zajistit zbraň na základě informace či stanoviska orgánů veřejné moci. Ohledně druhého problematického bodu této novely, a sice oprávnění policie zajistit zbraně na základě informace či stanoviska orgánů veřejné moci, jsme požádali o rozhovor advokáta, odborníka na legislativu zbraní, pana magistra Tomáše Gawrona. My za hnutí ANO - kolega Růžička si dělal také nějaké stanovisko, tak s panem doktorem Gawronem hovořil, ale on o tom asi bude hovořit sám. Máme tady od něj i ta vyjádření, jak on nahlíží na tyto dva paragrafy. My z toho budeme citovat. Proč si myslíte, že jsou kolem tématu opět takové emoce? Na první pohled to vypadá celkem opět smysluplně, aby policie mohla zbraně zajistit, pokud dostane hlášku od orgánů veřejné moci.

Teď pan Mgr. Gawron říká. V základní koncepční rovině debatu ohledně tohoto ustavení v podstatě rozhodl student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy spácháním masové vraždy. Pozměňovací návrhy k tomuto ustanovení, které čekaly na projednání ve Sněmovně... Tady se vracím k tomu, že vlastně my jsme měli pozměňovací návrhy, které jsme nějakým způsobem nehrotili v té době, kdy to bylo bezprostředně po tom útoku a jak říkám, na tom 87. hlasování jsme nechali tento zákon projít s tím, že jsme měli jakýsi příslib, že se k některým věcem vrátíme, ale vrátíme tak, aby to bylo šířeji rozkomentováno, aby byly brány v potaz i ty naše argumenty, což se nestalo. (Ministr Rakušan vznáší námitku.) Že to není pravda, pane ministře? (Obrací se na ministra Rakušana.) Já vám potom dám prostor, abyste se k tomu vyjádřil. Neskákejte mi do toho, nebo to budu muset začít předčítat znovu.

Pozměňovací návrhy k tomuto ustanovení, které čekaly na projednávání ve Sněmovně, poté spadly pod stůl bez jakékoliv věcné rozpravy k této věci. V současnosti nicméně již jde především o legislativně technický problém. Návrh novely současného zákona byl představen jako zapracování ustanovení nového zákona o zbraních, který bude účinný od roku 2026, do současného zákona o zbraních. To nerozporuji. Bohužel předložený návrh se s tímto deklarovaným cílem míjí. Rozšiřuje totiž oprávnění policie i ve vztahu ke zbraním kategorie D. To je věc, která je tam nově vsunuta v tom původním návrhu. To jsou ty flobertky, to jsou ty vzduchovky. To tam prostě nebylo, tedy například vzduchovka.

To je správně v existující legislativě ve vztahu k zadržení zbraně, což je faktický úkon policisty právě zasahujícího na místě, kdy z povahy věci je omyl nepravděpodobný, avšak zavedení tohoto oprávnění vůči zbraním kategorie D v případě zajištění, tedy rozhodování od stolu, je zcela neakceptovatelné. V jádru jde o jednání na základě udání, přičemž policista rozhodujícího zajištění si nemá jako ověřit, že zbraň, u níž vydává rozhodnutí o zajištění, dotčená osoba vůbec má nebo by mít měla.

Zbraně kategorie D, jako jsou vzduchovky, nejsou nikde registrovány. Pokud je vyzvaný dobrovolně nevydá, musí strpět vstup policie do obydlí. To je dost zásadní věc, aby policisté na základě toho, že orgán veřejné správy na vás napíše nějaké udání, vám tam vtrhli a začali prohledávat barák, jestli máte, nebo nemáte, vzduchovku, nějakou předovku nebo flobertku nebo nějakou historickou zbraň.

Zbraně kategorie D jsou dle platného zákona volně prodejné do 18 let, takže tady není vůbec žádný důvod, aby osoba, která je svéprávná, která je zletilá, si nemohla koupit tuto vzduchovku. Jsou to například paintballové zbraně, neaktivní torza zbraní, výukové řezy zbraní, případně ty vzduchovky. Je zcela absurdní představa, že pokud policie vyšetřuje podezření z vraždy, tak si nedovolí do domu vstoupit bez soudního příkazu, jak jsem již tady zmiňoval, ale pokud by měla zajišťovat vzduchovku, u níž si nemá jak ověřit, jestli ji vyzvaný vůbec kdy vlastnil či vlastní - je to jenom na základě nějakého toho udání - tak si policie de facto příkaz k domovní prohlídce sama sepíše. Takže to je věc, která nám tam hodně vadí a domnívám se, že to není v pořádku. Myslím si, že jestli to tady někdo poslouchá i z té pravé strany, tak tato věc nemůže nikoho nechat chladným.

Co tedy je orgán veřejné moci, kdo všechno de facto do této definice spadá? Orgánů veřejné moci je nepřeberné množství. Do této definice spadá například kdejaká školní jídelna. Ale je to v podstatě jedno, protože orgánem veřejné moci je také policie. Ustanovení je koncipováno tak, že důvodem zajištění je informace orgánů veřejné moci. Tou informací tedy může být jakékoliv udání adresované policii, protože ve chvíli doručení policii se stává informací orgánů veřejné moci.

Zatímco doposud to bylo vázáno k jasně vymezeným důvodům a okruhům, toto je v podstatě ustanovení pro "všechny". Za zmínku stojí, že původně toto ustanovení prosazovala do zákona Bezpečnostní informační služba s důvodem, že je potřeba mít možnost reagovat na možnou radikalizaci, kterou nepokrývají jiné důvody zajištění zbraně, a současně nejsou dány předpoklady pro vstup běžnými cestami pomocí trestního práva, což, dodává Gawron, dává smysl. Výsledkem je ale bohužel znění, které se svým duchem vrací hluboce před rok 1989. Takže tady máte zdůvodnění toho druhého paragrafu.

Teď to docituji celé. Jsem rád, že mám tady tu možnost, abychom byli schopni reagovat samozřejmě na argumenty pana ministra, protože on má daleko větší mediální pokrytí, daleko více se k té věci vyjadřuje. Určitě bude dneska mít další tiskovou konferenci, možná půjde do nějakých večerních médií. Takže bych velice rád docitoval některé odborné články. Protože já jako řadový poslanec, když nám neschválíte případně ani nějaké mimořádné schůze, neschválíte nám komisi k vyšetřování na Filozofické fakultě, a jako člověku, kterému leží na srdci bezpečnost občanů České republiky, leží mi na srdci svobody, práva a demokracie v této zemi, aby nebyly tady pomalu utahovány šrouby pomocí nějakých KRITů a dalších věcí, čehož jsme svědkem v posledních třech letech této vlády, tak bych se prostě rád ještě s vámi podělil, vážení občané, vážené kolegyně, kolegové, i o další dokumenty, které se vážou k této věci.

Obdobná opatření byla schválena dle nového zákona o zbraních, který začíná platit v roce 2026. To je častý argument, který zazněl i na té konferenci, proč vůbec hnutí ANO se staví na zadní, proč jsme vlastně neschválili to zrychlené přijetí této novely, když ve své podstatě nový zákon, který začne platit 1. 1. 2026, ta obě ustanovení obsahuje. Ano, obsahuje. Já jsem říkal, v kterých paragrafech to tam je, ale je tam to B, že jsme chtěli ještě provést - a měli jsme čas ten rok a půl to udělat - nějakou další dílčí úpravu.

Kromě změny týkající se vzduchovek a jiných zbraní kategorie D, (nesrozumitelné) N0, další odlišnosti představují výslovné úpravy následujících kroků policie v zákoně účinném od roku 2026. To v navržené novele absentuje. Věc řešící policista i držitel jsou v návrhu ponechány v právním limbu ohledně toho, co a jak má následovat po zajištění zbraně. Tam je prostě nějaké právní vakuum, není to tam přesně vyloženo. Vám prostě někdo tu zbraň zabaví, sebere držiteli zbraňové licence licenci a teď on prostě má jedinou šanci, aby se obrátil na soud, potáhne se mu to roky a co jako? Zbraně jsou pryč, byznys je pryč a jak se mám bránit?

Má v sobě dané ustanovení nějaké opravné prostředky? Otázka. Jak bude moci postupovat občan, pokud bude "nahlášen" nebo nabonzován - řekl bych spíše já - nedopatřením či záměrně lživě? Může dojít i k tomu, že se vám opravdu bude chtít někdo pomstít. Jsme v České republice a víme, jak to tady chodí. Pokud se ptáte na budoucí Pavlíky Morozovy, jakožto advokát se specializací v nutné obraně a rozvodovém právu si dovolím prohlásit, že na lži svědka je české právo krátké. Bohužel, málokterý je tak hloupý, aby, jak říká, nahlášení provedl vyloženě sebeinkriminujícím způsobem.

Co do postupu samotného, dotčení držitelé, což je § 57 odst. 8 zákona o zbraních - stanoví, že zajištění trvá, pokud trvají důvody toho zajištění, jo? Takže tam jsou nějaké důvody, ty důvody trvají a může to být jak - bude to rok, dva, tři roky. V podstatě je to takové kafkovské ustanovení, protože bude na vás, abyste prokázal, že nepředstavujete vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost, jo? To slovíčko "vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost" opět ani v té důvodové zprávě není úplně rozkomentováno, je to takový vágní, velice široký pojem, pod kterým si potom můžeme představit strašně široké spektrum věcí, jo? Jestli někdo někoho ohrožuje, je nebezpečí pro vnitřní bezpečnost a pořádek, prostě ať mně to někdo pořádně tedy vyloží.

Mohla by tato dvě ustanovení zabránit případnému opakování událostí, které se staly v prosinci 2023 na Filozofické fakultě, Univerzitě Karlově, případně v Klánovickém lese? To je dost zásadní otázka, jo, protože tady z vaší strany se to ve své podstatě částečně hraje na to, že tady asi ne úplně se všechno povedlo, teď prostě je tady najednou taková situace, kdy začnou se objevovat nějaké věci, že ta vyjádření, která byly rychle dána do veřejného prostoru, jak to všechno bylo v pořádku a podobně - to nemusí úplně být pravda. Já nevím, protože kdybyste nám aspoň v nějakém režimu ty zprávy odtajnili, tak možná bych takto nemohl tady hovořit, protože samozřejmě režimově bych to nemohl tady říkat. Ale já opravdu nevím, je tady celá řada spekulací, tím, že neustále nám nechcete ani pustit do diskuze nějakou schůzi, že jo, která by k tomu byla určena. Nevím, jestli tedy sesbíráme podpisy, dneska jsme se o bavili na našem klubu, jestli to dojde do toho stavu, že opravdu sebereme podpisy, uděláme mimořádnou schůzi k té situaci na Filozofické fakultě a vy nám opět neschválíte program, takže budou mluvit opět jenom přednostní hlasy, tak víc a víc to utvrzuje i laickou veřejnost i nás prostě v to, že něco tam asi není úplně v pořádku.

Já vím, že to úplně nenahrává samozřejmě jaksi tomu štítu ministra vnitra, prvního místopředsedy vlády. Já jsem se v těch prvních pěti, šesti měsících skoro ani nevyjadřoval, vůbec nevím, jestli by třeba, pakliže by k tomu došlo někde jinde, neodstoupil ministr vnitra, nepřijal nějakou osobní zodpovědnost, třeba ředitel pražské policie - prostě dobře, jste generál, jste ředitel pražské policie, nesete nějakou obecnou odpovědnost. A když se něco takového stane, i kdybyste třikrát - jako v uvozovkách - za to nemohl, tak nesete nějakou morální, nějakou odpovědnost obecného charakteru nad sborem třeba v Praze.

Pane ministře, jestli jsem řekl, třeba ředitel policie, a budete mě tady chytat za slovíčko, jestli to je pražský městský ředitel, tak já si to najdu, přihlásím se potom do faktické, řeknu vám to od strážmistra až po brigádního generála. A já si myslím, že snad si rozumíme v tom, co jsem tady svým vyjádřením chtěl říci, jo? Jestliže tady hovořím 35 minut a věřte, že se mě to docela emočně dotýká, tak jestli jsem tady špatně řekl současné funkční nebo zařazení ředitele pražské policie, který byl na bezpečnostním výboru, tak se omlouvám. Já si to zjistím a ve faktické poznámce vám to tady doplním a nemusíte tady na mě pokřikovat.

Z dosud známých informací plyne, že nešlo o náhlé hnutí mysli, ale jako z většiny případů známých ze zahraničí o dlouhodobé a podrobné plánování toho člověka. A my zase nevíme, že jo, protože ani o jeho zdravotním stavu nic prakticky nevíme. Pokud by v tomto směru existovaly relevantní informace dříve, pak s nimi již současně dokážeme pracovat - nynější úprava - běžnými postupy i současnými úpravami trestního práva. To znamená, tady jednoznačně oni říkají, že není třeba žádnou novelu, jo, že - prostě vy jste nám tady slibovali, že vyvoláme nějaký široký diskurz, jo, že budeme hovořit zleva, zprava. My jsme byli k tomu ochotni, protože nám jde o bezpečnost. A vy jste tady přišli vlastně po pěti, šesti měsících s dvěma paragrafy zákona, které jsme si tady v lednu schválili, jo? Ve své podstatě z toho velkého očekávání vám vlastně nezůstalo vůbec nic, jo?

Registr není, ten bude až vlastně (ve) 2026 a je to velká otázka, jestli vůbec bude, protože tam prosakují takové informace, že možná to ani nestihnete dopracovat. Psychologické vyšetření, které - o tom byl velký humbuk, tak se vlastně od odborné veřejnosti jsme se dozvěděli, že to možné není, protože když někdo má náhlé pominutí mysli, tak prostě ten čin spáchá, jo? Prostě máme hromadu měkkých cílů a tak dále.

A z veškerých opatření, kdy já jsem očekával, že přijdete s nějakými dalšími smysluplnými opatřeními, tak jste vytáhli dva paragrafy a udělali jste z toho velkou bublinu, jak vy chráníte občany České republiky a jak, když my, zlé hnutí ANO, vám nepůjdeme v tomto na ruku, tak jak je ohrožena vnitřní bezpečnost a pořádek a že jsou tady desítky a stovky případů, kdy tyto věci hrozí, a je třeba to eliminovat. Jestli je to třeba eliminovat tím, že tedy zlikvidujete prodejce zbraní, nebo je to třeba eliminovat tím, že seberete někomu déčkovou vzduchovku a vlezete mu do baráku bez souhlasu státního zástupce, tak já tedy nevím, jo, jestli to je úplně ten správný výstup.

Pokud by v tomto směru existovaly relevantní informace dříve, opakuji, pak s nimi již současně dokáže pracovat nynější úprava běžného postupu trestního práva. Takže nejsme úplně bezzubí, máme už dneska nástroje, jak nějakým způsobem s tím pracovat - což je také preferovaná možnost, protože možnému pachateli znemožní provedení útoku jiným prostředkem. Vzpomeňme na Bohumín 2020 nebo francouzské Nice 2016 nebo například vzpomeňme na slovenského džihádistu v Praze v roce 2019 a jeho byt plný chemikálií.

Pokud jde o to ustanovení týkající se podezření nákupů, tak zde - říká pan doktor - jsem opravdu zvědav, co zveřejní policie po uzavření celkového vyšetřování. Zatím se všichni snaží pouze odhalovat, v jakém směru měl být ten člověk vlastně podezřelý. Chápu, že pro nezbraňovou veřejnost je - v uvozovkách - divný samotný počet zbraní, které vlastnil. Jenže ono je to přesně naopak: pro spáchání útoku nepotřeboval osm zbraní a tisíce nábojů.

Jakkoliv to neodpovídá obecné intuici, tak pokud známe informaci o jeho nákupech před útokem a nepovedou k závěru - a o přípravě trestného činu jako spíše k závěru mě to směřuje a ukazuje mi to na zájem o techniku a sportovní stránku zbraní jako takovou. Nicméně v obecné rovině bez návaznosti na tuto konkrétní tragédii chápu, proč je toto ustanovení navrhováno, a vadí mi spíše jeho neúčinnost, jo? Takže to máme druhé stanovisko.

A ještě bych vás chtěl seznámit se stanoviskem: LIGA LIBE, což je hnutí podporující práva každého slušného, bezúhonného člověka na zbraň či sebeobranný prostředek a bojující proti populistickým zákazům v této oblasti. A tato skupina vydala stanovisko také k této věci a vyjadřuje se následujícím způsobem - obecně k tomu návrhu. Obsah návrhu vládní novely zákona č. 119/2002 Sb. stále považujeme za neadekvátní k současné bezpečnostní situaci, která mimo jiné ovlivňuje právě takzvanou zbrojní legislativu. Samozřejmě chápeme důvody a společenskou atmosféru, ve které tento návrh vznikal, a jeho prosazování současnou vládní koalicí. Ale i tak je pro nás nepříjemným překvapením, protože znamená odklon od dosavadního kurzu řešení zbrojní legislativy odborně, na základě faktů a bez politických gest, jo? Takže my bychom tady k této věci měli opravdu přistupovat odborně, na základě faktů a neměli bychom do toho vkládat politiku nebo politická gesta.

Jestliže je tento návrh odůvodňován tragickou událostí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ze dne 21. 12. 2023, tak je nutné brát v úvahu, že šetření této události doposud nebylo příslušnými orgány ukončeno. Věříme totiž, že zmíněnou atmosféru strachu a emocí ve společnosti neskutečně vytváří hlavně média a že objektivní názor většinové veřejnosti na nutná legislativní opatření se shodujeme s názorem veřejnosti, a shoduje se i odborná veřejnost, že je třeba nějakým způsobem legislativu upravovat. Ale neměla by (se) do toho dávat politika. A právě odborná veřejnost už při schválení nového zákona o zbraních, což byl sněmovní tisk číslo 465, požadovala v pozměňovacích návrzích, znova to zopakuji, upravit i taková ustanovení, která jsou bohužel v téměř shodném obsahu uvedena v tomto vládním návrhu, jo?

Takže znova tady z jiného úhlu pohledu zase další odborné skupiny říkají to, co jsem říkal asi před dvaceti minutami. Měli jsme pozměňovací návrhy a vlastně spadly nám pod stůl. Známe politickou situaci, která při schvalování nového zákona o zbraních panovala, a pod jakým tlakem byli hlasující poslanci. To jsou přesně ty emoce, které tady byly, bylo to velice čerstvě po tom útoku na té Filozofické fakultě, my jsme takto k tomu přistoupili. Pamatuju si dobře, že jsme to probírali na klubu, jestli máme ty věci hrotit a podobně. Potom vlastně za nás vystupovala pouze naše stínová ministryně, která to prostě nějakým způsobem popsala, vlastně se i vyjadřovala takovým způsobem, že když tam na té pracovní skupině budou nějaké naše návrhy vzaty v potaz, dojdeme k nějakému konsenzu, tak bychom pravděpodobně neprovedli ani to veto, ale k tomu nedošlo.

Kolega Růžička, který byl na všech vlastně těch pracovních skupinách, tak potom ve svém vystoupení určitě toto ještě okomentuje a nasdílí. To, že vlastně... já jsem četl také ty závěry těch zpráv, které proběhly, to, že tam někdo zase zpracuje zprávu, něco si tam napíše. Tam je napsáno, že prostě opozice souhlasila a byli jsme pro a podobně. Ale prostě z těch jednotlivých bodů, kde se vyjadřujeme k těm dílčím věcem, které se na tom půldenním zasedání probíraly, tak tam bylo napsáno, že máme výhrady prostě. Kolega s dvěma věcmi nesouhlasil, ale on si k tomu určitě řekne svoje sám.

Takže výsledkem tehdejší napjaté situace bylo to, že byla schválená taková podoba nového zákona o zbraních, které neznamená jakékoliv odůvodnění toho, aby se stejné chyby vkládaly i do legislativy současné a již dlouhodobě platné. To znamená máme už nějaký odstup a prostě nemusíme opakovat třeba nějakou stejnou chybu. Proto také vlastně jsme vyvolali toto jednání a chceme prostě dát řadu pozměňovacích návrhů. A jestliže vám jde o bezpečnost jako nám jde o bezpečnost, tak se domnívám, že bychom se měli na těch pozměňovacích návrzích, které mají relevanci, měli být schopni shodnout. A stále se nebojíme prohlásit do legislativy dlouhodobě osvědčené a kvalitní, protože jak bylo uvedeno výše, stále neexistuje ani hodnověrná oficiální analýza toho, jaká případná pochybení systémová nebo jednotlivců nedokázala eliminovat záměry vraha z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Tady zase ten spolek vlastně říká, že ve své podstatě nemáte ty závěry, nemáme to uzavřené ve své podstatě, tak proč zase tak pospícháme s něčím. Prostě tady si myslím, že jako asi pospíchat není úplně, úplně dobře. Já bych tady mohl číst, protože samozřejmě ten materiál má asi tři nebo čtyři stránky, ale opakování je matka moudrosti, pane ministře, takže se domnívám, že k tomu § 39 odst. 6 stanovisko spolku je následující. Návrh právní úpravy je zpracován v rozporu se základními požadavky, které má právní úprava splňovat. Základním požadavkem je totiž přesnost a srozumitelnost ukládané povinnosti. Uvedené je totiž podmínkou toho, aby adresát právní normy měl právní jistotu v tom, co je a co není povinen. Uvedené je pak podmínkou toho, aby právní norma jakožto formalizované pravidlo chování či jednání bylo kontrolovatelné a tudíž v případě potřeby i sankcionovatelné. Vládní návrh výše uvedené požadavky nesplňuje. Držiteli zbrojní licence je uložena vágní povinnost oznamovat policii převody zbraní nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé, a to bez jakékoliv bližší kvalifikace v textu v návrhu.

Upřesnění v důvodové zprávě též není obsaženo. Tady já se odkážu na důvodovou zprávu, kde v důvodové zprávě k této věci je napsáno. Za podezřelý převod nebo právní jednání, které k takovému převodu směřuje, bude třeba, bude třeba, jo, bude třeba považovat takové nestandardní jednání, z něhož jde důvodně vyvodit podezření na hrozící zneužití zbraně nebo střeliva, jichž se takový převod nebo pokus o něj týká. Z principu - a teď je zajímavá věta - z principu nelze takové podezřelé jednání přesně definovat. V důvodové zprávě máte napsáno, že když chcete sankcionovat vlastně prodejce zbraní a přitom tady píšete, že z principu nelze takové podezřelé jednání přesně a jasně definovat. Nicméně v souladu se zmíněnou výzvou uveřejněnou v aplikaci centrálního registru zbraní lze uvést některé příklady jednání - a teď pozor, jejž by mohly za určitých podmínek být považovány za podezřelé ve výše uvedeném smyslu.

Tak to je fantastický jako jo. Takže vy tady chcete někoho sankcionovat, chcete někomu zlikvidovat živnost, někoho chcete prostě dehonestovat a máte tady napsáno, mohli bychom. A je tady napsáno, zase jsou to dedukce. Mohlo by se jednat, mohlo by se jednat například jo. Tak co to, prosím vás, je? Vy tady předkládáte novelu zákona, kde říkáte, mohlo by se jednat, bylo by možné za určitých podmínek. A teď je tady napsáno. Vážně míněný pokus o zakoupení zbraně nebo střeliva, k jejichž držení není zákazník oprávněn. Vážně míněný pokus. Tak to je taky nějaký nevážný míněný pokus, já tomu nerozumím jo. Důvodem podezření ze spáchání jiného trestného činu či přestupku nebo v konkrétních skutečnostech k založení podezření, že pořízení zbraně nebo střeliva je součástí přípravy na spáchání trestného činu přestupku. Jak to ten prodejce má asi dedukovat? To by mě opravdu zajímalo tedy. Tamhle chudák pan Růžička jako prodejce zbraní, prostřednictvím paní předsedající, má tohleto dedukovat.

Nestandardní chování zákazníka, který by mohl být známkou psychické poruchy nebo drogové závislosti. Co to je standardní a nestandardní chování zákazníka? Opět to není nějakým způsobem upraveno. Abnormální zmatenost. Já jsem abnormálně zmaten z návrhu tohoto zákona. To tedy jsem abnormálně zmaten jo. Apatie. To mi občas tady připadá taky prostě po těch třech letech, kdy prostě se nám tady nedaří absolutně nic prosadit proti stoosmičce, nebo známky tíživého stresu. To tady tím trpím už opravdu jako značně. Anebo jednání zákazníka, které vybočuje z obvyklé obchodní praxe. Jednání zákazníka, které vybočuje z obvyklé obchodní praxe takovým způsobem, které vyvolává obavy držitele zbrojní licence. Tam přijde nějaký člověk a ten držitel zbrojní licence mu bude vyvolána obava. Je to v důvodové zprávě, prosím vás, v zákoně to není, a teď mi řekněte, to myslíte jako vážně? Vy jste tady vyprodukovali něco na x stránek prostě a to je opravdu blábol na blábol jo. Já nevím, jak to jinak popsat jo. Tak. Navržený § 39 odst. 6, který ukládá povinnost vágním způsobem a slovní vyjádření ohledně důvodného podezření v podstatě ponechávají plně blíže neupřesněné povinnosti na subjektivním zhodnocením prodejce zbraní a střeliva.

Takže my budeme přijímat zákony, kdy prostě na základě nějakého subjektivního posouzení někoho budeme někoho sankcionovat nebo budeme na něj volat policii nebo prostě to... To tady přímo je napsané od toho spolku, který zase zastupují renomovaní právníci, kteří se zabývají tou zbraňovou legislativou. Návrh působí dokonce až alibisticky, protože v podstatě částečně sejmul odpovědnost z Policie ČR, která rozhoduje o vydání zbrojního průkazu a pak o vydání výjimky nebo povolení na zbraně kategorie A až IB, s tím, že pokud s těmito zbraněmi držitel zbrojního průkazu něco takzvaně provede, nemůže za to Policie ČR, ale také prodejce, kterým zbraně a náboje na základě dokladu vystavených Policií ČR prodal. Tato filozofická konstrukce se jeví jako naprosto nepřijatelná. My tady sejmeme z policie nějakou odpovědnost, přeneseme ji na prodejce, ten prodejce je pod sankcí a ten prodejce bude takový génius, že tedy pozná abnormální zmatenost, apatii nebo výrazné známky tíživého stresu, pozná vlastně nestandardní chování zákazníka, které by mohly být známkou psychické nebo drogové závislosti, pozná jednání zákazníka, které vybočuje z obvyklé obchodní praxe způsobené vyvolávající (nesrozumitelné) držitele zbrojní licence, anebo pozná vážně míněný pokus o zakoupení zbraně, to asi pozná, že k držení není zákazník oprávněn, když nebude mít zbroják a přijde tam, jenom se (nesrozumitelné), tak to asi pozná.

Z pěti věcí v té důvodové zprávě se dvěma by se dalo jakžtakž souhlasit, ale ty tři to je absolutní blábol, jo? A na základě toho vy chcete tvrdě sankcionovat, odebírat jim zbrojní licence. Následkem této konstrukce může být i to, že i když dojde k porušení právního řádu držitelem zbrojního průkazu a zbraní, tak Policie ČR takzvaně předhodí mediálnímu davu jako viníka také prodejce zbraní a střeliva, protože nenahlásil, že se zjevně jednalo o podezřelé jednání. Takže to je prostě výborný. Vyviněním se toho, kdo by vlastně nad tím měl nést tu základní odpovědnost a předhodit ho vlastně mediálnímu davu, jak tady píše předkladatel. Vyjasnění této situace, protože samozřejmě jestliže vy někomu takto sáhnete do toho byznysu nebo prostě uděláte mu tu prohlídku, ti lidé samozřejmě se budou bránit, nebo aspoň doufám, že když tu žijeme v demokratickém státě, máme právo nějaké obrany a pak může trvat v přestupkovém jednání dlouhé týdny, v případě soudního sporu, kdy bude napadeno rozhodnutí o přestupku, pak až roky.

Po celou uvedenou dobu několika let však bude mít pravomocné rozhodnutí o přestupku vliv na spolehlivost prodejce zbraní a střeliva, který je na této spolehlivosti existenčně závislý. Když ten člověk se tím bude živit, tak vy ho prostě zlikvidujete, protože když ji ztratí, bude mu odebrána licence a nemůže svoji živnost provozovat. Dopadem prodlouženého (předloženého?) návrhu v případě jeho přijetí by pak mohl mít oznamování jednání typu, že kupující těžce dýchal, byl například zarudlý, což však může znamenat jen nastydnutí. Prodejce by měl zřejmě v zájmu zachování své spolehlivosti oznamovat policii raději absolutně všechny případy, což by ve svém důsledku vedlo k zahlcení Policie České republiky, protože pak by nedělala nic jiného, než prověřovala v uvozovkách podezřelé jednání při nákupu zbraní a střeliva. Vy vlastně dostanete ty prodejce, pakliže to projde, do situace, že oni, aby jaksi si chránili svoje záda, tak budou, jak píše ta skupina, nahlašovat i takovéhle nesmysly, že tam někdo přijde a bude mít červené tváře a bude kašlat.

Pokud Ministerstvo vnitra, potažmo vláda jako navrhovatel považuje za nezbytné upravovat oznamovací povinnost podezřelého jednání, pak je třeba takové jednání jasně definovat, což není ani... to jsou znovu ty, jak říkám, bylo by možno, mohlo by se jednat. Prosím vás, takhle nemůžeme přece připravovat legislativu. Pak je třeba takové jednání definovat jasně a dále je spojit s možností zbraň či střelivo neprodat. Zde by bylo třeba též vymezit, za jakých okolností půjde pouze v uvozovkách a jen o splnění oznamovací povinnosti a za jakých možností neprodat zbraně nebo střelivo. Z hlediska praxe však zřejmě může jít jen o extrémní situaci, kdy by se osoba chovala agresivně nebo z jejího chování by bylo jasně patrné, že není schopna rozpoznat, co se kolem ní děje. A to opět, když jsme se bavili s prodejci, jak jsem říkal, jsou to lidé, kteří jsou z prostředí armády, z prostředí policie, lidi, kteří nejsou žádní šílenci, kteří by tyto věci nedokázali už za stávající legislativy dneska jasně identifikovat.

Bez popsaného zásadního přepracování nemůžeme, prosím vás, pane ministře, tento návrh akceptovat, ani se k němu připojit.

Dostanou se k bodu 2. § 57 odst. 2, který zní: "Pokud ze stanoviska informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost." To je ta věc, která je tam nově doplněná, počítá s ní i ten nový zákon, opět opakuji i pro veřejnost, měli jsme k tomu připomínky a budeme mít k tomu připomínky, budeme mít k tomu i pozměňovací návrhy. Rozšíření institutu zajištění zbraně tak, jak je navrženo novele, není zcela akceptovatelné. Zadržení je obecně chápáno jako krátkodobý zajišťovací institut. Dle návrhu by se však mohlo jednat o zajištění na dobu až několika let - tam není nějaká lhůta - dle všeho však minimálně několika měsíců, než proběhnou všechny opravné prostředky v rovině správního práva a eventuálního soudního přezkumu.

S ohledem na to, že návrh neobsahuje možnost přezkumu institutu zajištění konkrétními opravnými prostředky, lze se zjevně domáhat nápravy toliko cestou soudního přezkumu, což je pro toho, kdo je napaden tímto, velice zdlouhavé a z hlediska času a nákladů zcela neúměrné. A je to velice náročné. Takže my to tady... když to bude na základě nějakého toho udání, tak vy prostě se dostanete do situace, že budete chtít svoje zbraně zpátky, dostane se to třeba na té vsi do nějakého veřejného povědomí, začnou si na vás lidi ukazovat, a vám bude trvat několik měsíců až několik let, abyste se prostě dobral nějaké nápravy.

Důvodem pro zajištění zbraně tak není žádná objektivní skutečnost či událost, ale dle návrhu stanovisko nebo informace orgánu veřejné moci, ze kterého vyplývá, že osoba, která s nimi myšleno zbraně, střelivo, případně nějaké doklady, nakládá, přestavuje to vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Opět mi tady chybí rozkomentování toho statusu, toho vnitřního pořádku a té bezpečnosti do nějaké šíře. V první řadě je třeba uvést, že orgánem veřejné moci je kterýkoliv strážník obecní policie, kterýkoliv úředník územně samosprávného celku, který je oprávněn vydávat správní akty, protože tím jedná za úřad, obecní úřad nebo případně krajský úřad, dále úřední osoby vykonávající zákonné zmocnění, například každá lesní stráž, myslivecká, rybářská, ochrana přírody. Stanovisko, informace není správním aktem. Stanovisko nebo informace není správní aktem, který by byl přezkoumatelný. Tam není ta přezkoumatelnost. Držitelé zbrojních průkazů jsou tak vydáni na milost a nemilost subjektivnímu vyjádření mnoha tisíc osob, a to bez toho, aby mohli v reálném čase namítnout aspoň jejich vyloučení nebo se bránit jinak než soudně.

Připadá vám normální tady to, abyste měl jedinou možnost svého opravného prostředku pouze soudní? Nějaké dlouholeté tahanice... Takto je to prostě koncipováno. Možná mi to vyvrátíte nějakou argumentací. Budu rád. Samozřejmě proto probíhá tady ta diskuse. Ale naši právníci, nebo právníci, kterým jsme zadali ty naše analýzy, tak takto na to právo pohlíží. Samozřejmě dva právníci, tři názory, že jo? To tak může být. Ale prostě takto je to tady z naší strany napsáno, proto máme ty výhrady. A prosil bych tady konkrétně, abyste mi to případně tedy vyvrátili.

To vše s dopadem až několika měsíců až několika let. Nebezpečí zneužití ze strany osob, které vykonávají veřejnou moc, je zde velice vysoké, a to s dopady, které mohou být pro držitele zbrojního průkazu či zbrojní licence přímo existenčně likvidační. Kromě podnikatelů v oboru zbraní a střeliva jsou na držení zbrojních průkazů či zbrojních licencí existenčně závislí také profesní myslivci. Takže máme tady obrovskou skupinu myslivců jak profesních - bažantnice, oborníci, myslivecké stráže a myslivečtí hospodáři. Dále jde o zaměstnance bezpečnostních agentur, osob, které jako zaměstnanci provádějí výcvik se zbraněmi nebo působí jako správci střelnic. Pokud uvedené osoby přijdou, byť jen dočasně, na pár měsíců či let o zbrojní průkaz či svoji licenci, znamená to pro ně ztrátu zaměstnání se všemi existenčními následky. Musíme si uvědomit, že celá řada lidí prostě pro výkon své profese v různých cébéeskách a podobně má zbrojáky prostě, jo? Tady se o tom jednoznačně hovoří.

U všech držitelů zbrojních průkazů, ochraně zdraví, života, majetku by to samozřejmě znamenalo závažnou osobní újmu v tom, že ztrácí možnost bránit sebe, své blízké nebo provozovat své zájmy a sporty. Takže nejenom že zasáhneme velké skupině lidí, které jsem tady jmenoval, do jejich profese, můžeme z nich udělat potenciální nezaměstnané, ale my tady zasahujeme v demokratickém státě, v demokratické společnosti, někomu do provozování svého zájmu nebo sportu. To znamená, chceme tady omezit nějakou skupinu lidí, která je svéprávná, splnila všechny svoje náležitosti, nehledě na to, a to jsem tady nezmínil, že většina takovýchto šílených a závažných trestných činů je spáchána nelegálně drženými zbraněmi, jo? My se tady prostě budeme se snažit postihovat držitele legálních zbraní, skupiny osob, kterých jsou desítky, stovky tisíc myslivců a dalších lidí pracujících v různých cébéeskách a podobně.

My bychom se měli více, pane ministře, zaměřit na jaksi eliminaci nelegálních zbraní, které se také můžou na našem území objevovat. A samozřejmě trestné činy závažného charakteru, jako jsou vraždy a podobné útoky, jsou dost často páchány nelegálními zbraněmi.

Orgán veřejné moci, protože novela pracuje s jeho stanoviskem či informací, není ani při vytváření stanoviska či informací vázán žádným procesním postupem a v podstatě na základě svého dojmu označí někoho za nebezpečí pro vnitřní pořádek či bezpečnost. Uvedené připomínky, nikoliv návrh právní úpravy demokratického státu, ale totalitní praktiky. To tady prostě píše tato skupina, že tímto návrhem ve své podstatě se nejedná o právní úpravu demokratického státu, ale totalitní praktiky, které nebyly běžné dokonce ani před demokratickými reformami ve východní Evropě před rokem 1990, jo? Včera jsem tady zaregistroval vaši paní kandidátku do Evropského parlamentu, která říkala, že musí výrazně bojovat 34 nebo 35 let po revoluci, že se nám tady vrací nějaké prostě praktiky. A tady vidíte, že tento návrh zákona... tady říkají, že se vracíme před rok 1990, jo? Je to z pera Ministerstva vnitra, které je v gesci STANu.

Je nutné si reálně uvědomit, že Policie České republiky by byla dle tohoto návrhu na základě sebenesmyslnějšího stanoviska či informace povinná tu zbraň zajistit, to znamená, přijde tam nějaké to udání, policisté budou muset povinně konat, zajistit zbraň, střelivo či doklady, protože jinak by jednalo v rozporu s navrženou právní úpravou, a to bez toho, aby tento významný a v mnoha případech existenční zásah mohl jakkoliv zvážit. Ten policista musí prostě konat.

Dále je nutné si uvědomit, že následná odpovědnost orgánů veřejné moci za jeho vydané stanovisko či informaci, které vydává třeba jedna fyzická osoba na základě subjektivního pocitu, bude vysoce pochybná. Orgány veřejné moci, respektive osoby, které za ně v drtivé většině případů vystupují, nejsou odborníky na zbraně, střelivo, bezpečnostní materiál a nejsou ani psychologové.

Tady se píše, že tato připomínka je zcela zásadní. Ještě tady mám v § 57 odst. 2 druhou připomínku této skupiny odborníků, asi pravděpodobně jiných odborníků, než máte vy. Oproti novému zákonu o zbraních zde navržená novela dokonce ještě rozšiřuje možnost zajištění zbraně i o zbraně kategorie D. To je to, co my tady znovu připomínáme, že vy říkáte, že tam nic jiného není, že jsou to jenom vlastně předřazené dva paragrafy z té schválené věci, ke které jsme také zvedli ruku, ale oni tady říkají o té kategorii D, tedy o zbraně, k jejichž držení postačuje plnoletost a svéprávnost. Otázka je, proč a jaký to má smysl, když takovou zbraň postačuje před zajištěním například darovat jinému člověku v domácnosti pouhým předáním. Nemusíte tam prostě konat žádné úkony. Já mám vzduchovku, když ji daruji synovi, tak na to nemusím prakticky dělat vůbec nic. Jedná se tedy o nadbytečné a nepřijatelné opatření, které by napomáhalo protiústavnímu zásahu do soukromého vlastnictví.

Takže my se tady dozvídáme, že se vracíme před rok 1989, dozvídáme se tady, že tato novela zákona vlastně z našeho úhlu pohledu je protiústavní, prostě propisuje se do celé řady věcí. Do soukromého vlastnictví se vlamujeme. Tímto by totiž bylo po Policii ČR zákonem přímo vyžadováno, aby byly zadrženy například i historické zbraně, starožitnosti, předovky na střelný prach a vzduchovky, u kterých přitom nemůže být jasné, kdo je skutečný vlastník, jelikož nejsou evidovány na konkrétní osobu jako zbraň kategorie ostatní. A připomínka z jejich strany je zásadní.

A dostávám se k závěru tady této skupiny. A potom udělám úplný závěr svůj vlastní. Výše uvedené připomínky by měly být zohledněny i ve vztahu k nově schválenému zákonu o zbraních, který obsahuje stejné nedostatky, jako jsou napsány v této vaší novele a které je nezbytné odstranit pokud možno jeho novelizací ještě před nabytím jeho účinnosti. My máme vlastně ještě rok a půl čas ve své podstatě. Takže já se domnívám z mého úhlu pohledu v této věci, jak jsem tady zmínil, že vy jste tady prostě s velkým humbukem připravili něco, co ve své podstatě má řadu chyb. Připravili jste něco, měli jsme velké očekávání, zapojili jste do toho i nás ze strany opozice. My jako opozice jsme byli vstřícní, řekli jsme ano, připojíme se, ale nedali jsme vám na to stoprocentní souhlas, protože jsme očekávali, že prostě se objeví něco, co jste vy deklaroval, jak výrazným způsobem posílíte vnitřní bezpečnost naší země. Jak už se vlastně nebude opakovat tato věc. Já si samozřejmě také nepřeju, aby se tato věc opakovala. Ale vy jste nepřišli s ničím novým, než jste do této novely, kterou tady projednáváme, dali dva paragrafy účinného zákona, který nabyde účinnosti 1. 1. 2026, ke kterému jsme měli výhrady a který jsme chtěli upravovat už vlastně v té době, kdy jsme ho schvalovali.

Takže za mě je to zatím všechno a byl bych rád, kdybyste mi, pane ministře nebo pane předkladateli, odpověděl některé ty otázky na ty věci týkající se těch prodejců. A samozřejmě budu taky rád, když se nějak vyjádříte k té vaší ostudné tiskové konferenci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Máme zde řadu pěti faktických poznámek, kdy jako první je přihlášená paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Kukla, Koten, pan ministr Rakušan, pan poslanec Letocha. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat, protože pan Lang mě tady několikrát citoval, pane ministře. A chtěla bych říct, že vy víte, že já jsem ten zákon kritizovala, kritizovala jsem ho z důvodu toho, že v rámci digitalizace, která je velmi přínosná, takže proč je jeho účinnost až od 1. ledna roku 2026? A teď se i potvrzuje, že právě ta digitalizace a to propojení těch systémů a předávání těch informací je tou nejdůležitější věcí. Vy jste řekl, a pan Letocha to ví, že když jsme tady ten zákon schvalovali, tak já jsem mu říkala, proč už se tam nedá toho 1. 7. roku 2024 už při projednávání toho zákona? On mi říkal: Půjde to samostatným zákonem a prakticky dojde jenom k posunutí té účinnosti. Já jsem tomu nerozuměla, proč tomu tak je. Teď už tomu rozumím, protože prakticky tak, jak tady hovoří kolegové a znovu se potvrzuje to, že s migračním paktem jste nemluvil pravdu zpřísnění trestu pro převaděče jste nemluvil pravdu. Tak teď za další, protože ona se jenom neposouvá ta účinnost, ale vy jste tam doplnil ty zbraně toho typu D, které nejsou registrované, které nikde prakticky nemají žádnou registraci. A vůbec prostě nechápu, jak jste mohl zase nás přivést v omyl, že říkáte, já tady předkládám návrh, kde se jenom posouvá účinnost, ale my pak zjišťujeme, že se tam doplnily věci s největší pravděpodobností na váš návrh, které v tom návrhu předtím nebyly.

Takže to z mé strany, abych i já na to zareagovala, protože tady jsem byla několikrát zmiňovaná. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní tedy pan poslanec Martin Kukla. Nevidím ho v sále, takže poprosím pana poslance Radka Kotena, a připravit se potom může pan ministr. Prosím pěkně.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na ctěného kolegu Langa. Samozřejmě že v těch věcech má pravdu. Zneužitelnost toho paragrafu je poměrně obrovská a jakým způsobem by se dal vykládat orgán veřejné moci, to je samozřejmě taky velmi vágní formulace, takže určitě bych se k tomu připojil, protože zneužitelnost toho paragrafu je velmi, velmi obrovská. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zase děkuji za dodržení času. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já mám dvě volby, pane poslanče Langu, prostřednictvím paní místopředsedkyně, buď se teď pustit v těch dvou minutách do těch ideových střetů a vyjadřovat se k tomu, co je vstřícnost, co je změna názoru, co je pozvání na kulatý stůl a spolupráce opozice s koalicí a nesplnění nějakých výroků. To teď dělat nebudu. Já jsem se dohodl s paní předsedkyní Schillerovou, že budu teď reagovat jenom věcně, co mně ty dvě minuty dovolí, protože já ten tisk dneska chci projednat, tak uvidíme. Protože jednací den asi není omezen zatím žádnou další dobou, tak já si myslím, že to dneska zvládneme dojet.

Za prvé, demonstrativní výčet to je v právním řádu zcela obvyklý instrument, zeptejte se vašich kolegů právníků v poslaneckém klubu. Je to instrument, který se používá v mnoha zákonných normách. Mohu vám řadu z nich ukázat. A není to nic neobvyklého. To je prostě něco, co je běžně používáno.

Za další subjektivní posouzení té situace. No, subjektivní posouzení je třeba to, a to se běžně děje, že rodina upozorní na rodinného příslušníka - rodina, protože je zodpovědná - o kterém ví, že drží zbraně, je držitelem zbrojního oprávnění a ona upozorní na změněný psychický stav. Momentálně jsme teď v Ústeckém kraji takový případ měli a je to zcela normální, je to preventivní opatření ze strany policie a je správné. My tady jsme v té systémové diskusi, jestli je preventivní zadržení zbraní správné, nebo není. A já tvrdím, že není samospásné pro takové události, které se staly na Filozofické fakultě, ale může jim předcházet. Pokud nás někdo upozorní, ať je to učitel, ředitel, ať je to rektor, děkan, ať je to rodinný příslušník na změněný psychický stav, který nezachytil lékař, a jsou preventivně zabaveny zbraně, tak z mého úhlu pohledu je to, pane kolego, mnohem lepší, než když se tak nestane. Ty následky můžou být tragické.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Letocha, který je zároveň zpravodajem, poté se připraví pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Budu teď jako poslanec, nikoliv jako zpravodaj. Přiznám se, úplně nerozumím tomu, co se tady teď děje, protože zákon o zbraních a střelivu byl od počátku, jak mimochodem i pan Lang zmínil, jako nekonfliktní téma. Bylo to něco, na čem jsme se shodovali jak při zmíněném zákoně, který už jsme projednávali a je schválen prezidentem, tak i při přípravě téhle rychlé novely. Je pravda, že jsme se bavili v předsálí o tom, z jakého důvodu to chcete vetovat, tu devadesátku. Mě to samozřejmě mrzí, ale já nebudu tady nějak víc k tomu v tuto chvíli říkat. Jenom jakoby jeden názor v rámci toho hlavního důvodu, co vy jste tady neustále zmiňovali, a to je, že ten orgán veřejné moci, že je možná sporný nebo že to nějakým způsobem může být zneužito. Já bych to chtěl vrátit zpátky. My jsme se vlastně po té události z 21. prosince snažili všichni najít nějaký způsob, který bude umět eliminovat to, co se stalo. A to, že orgán veřejné moci bude moci upozornit na nějakou podezřelou osobu, je za mě naprosto v pořádku a je to to, co potřebujeme, je to to, na čem jsme se shodli, že je v tom zákoně o zbraních důležité. Stejně tak nahlašování podezřelých nákupů. Ve chvíli, kdy by si někdo v nějakém případě možná chtěl s někým vyřizovat účty a nahlásil někoho, že na něj míří zbraní, a policie přijede, tak policisté jsou většinou příčetní - ne většinou, policisté jsou příčetní. Takže já bych v žádném případě nedával někomu záminku, že by si tímto způsobem mohl snad s někým vyřizovat účty, a věřím, že nadále se ta debata povede v konstruktivním duchu a že ve své podstatě se nám to podaří dneska doprojednat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Mašek, poté pan poslanec Růžička. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se k tomu chtěl také vyjádřit. Já tam vidím zásadní problém. Pane ministře, v důvodové zprávě je, že je to reakce na tragickou událost na filozofické fakultě. My máme téměř půl roku poté a my nevíme, co se na té filozofické fakultě stalo, my nevíme, na co reagujeme, my nevíme, jaké pasáže zákona o zbraních je potřeba na základě nějakých zjištění měnit, a vy jste si vzal jako svůj program to, že hned na začátku jste do toho šel razantně s tím, že musíte něco udělat, protože druhá otázka je vzít na sebe osobní zodpovědnost. Jsou státy, kde třeba i ministři odstupovali nebo policejní prezidenti po podobné tragédii. Vy jste přišel rovnou do protiútoku a ten protiútok byl v tom, zaúkolovat kohokoliv jiného nějakými povinnostmi, aby se situace rádoby zlepšila.

Takže nezlobte se, a teď vy jste do toho vsunuli něco, co tam původně nebylo, pro co jsme nehlasovali, a to je konkrétně ta kategorie D, v současnosti kategorie N0. A to je kategorie, která se neeviduje, to je kategorie, na kterou nepotřebujete zbrojní průkaz, a na základě nevraživosti mezi občany může dojít k tomu, že policisté vám budou dělat domovní prohlídku, i když tu vzduchovku v podstatě ani nevlastníte. Takže nezlobte se, vy jste to posunuli úplně někam jinam. Já o tom budu mluvit ještě ve svém příspěvku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Zase děkuji pěkně za dodržení času a máme tady nyní řadu čtyřech přihlášek k faktickým. Nejprve vystoupí pan poslanec Pavel Růžička, poté pan poslanec Radek Vondráček, Petr Letocha a pan ministr Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Já se budu také držet věcných věcí. To, co říkal tady pan ministr, preventivní zadržení zbraně. Ano, to je v pořádku. To my nezpochybňujeme. To je věc, která je zcela běžná. A podle čeho, pane ministře, se toto odebrání zbraně provedlo? Podle zákona současného, který platí. Takže ono všechno funguje, pane ministře. Všechno funguje.

Víte, minulé volební období jsme také dělali novelizaci. Vy jako člen výboru pro obranu jste se té novely vůbec nezúčastnil... Pardon, výboru pro bezpečnost. Vy jste se této novely vůbec nezúčastnil. Zpravodajka byla paní poslankyně Černochová. A můžu vám říct, to bylo úplně něco jiného, bez jakýchkoliv politických ataků. To, co vy děláte s kolegou Letochou, to je k pláči! Je škoda, že jste tento zákon, kde byla shoda u všech politických stran, takovýmto způsobem prostě zpolitizovali tak, aby píárově z toho vyšel vítězný STAN, ale ono se vám to trošičku nepovedlo, protože to, co jste předložili, to je opravdu ostuda.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já zase děkuji a nyní vyzvu pana poslance Vondráčka k jeho vystoupení v reakci na průběh rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. V rámci vystoupení kolegy Langa zazněl kompletní právní rozbor, čímž třeba zkrátil můj příspěvek o 80 %. Vy tady mluvíte o rychlé novele. Díky tomu, že tady vznikla debata, že nesouhlasíme s tím projednáním v režimu § 90 odst. 2 tak, už to rychlá novela nebude. Tak bych vás teď požádal, pane ministře, abychom tedy už tu debatu provedli řádně, už to nebude rychlovka, abyste to už neprojednávali silou, ale abychom tomu nechali plné lhůty v jednotlivých výborech, zejména v ústavně-právním, protože vždy, když se přijímá podobná legislativa, tak je potřeba provést test proporcionality. My tady máme Ústavou a Listinou základních práv a svobod chráněna nějaká práva, jako je soukromí, jako je obydlí, a v tomto přímém kontrastu je samozřejmě potom někdy právo státu zajistit svou vnitřní bezpečnost. Ale tady opravdu musí být nějaká proporcionalita a vyváženost. Vynechal jsem právo na spravedlivý proces, protože tady vlastně může dojít k tomu zabavení bez toho, že by došlo k nějakému řízení.

Takže ty námitky tady jsou. Já bych chtěl zdůraznit, že i v tomto volebním období jsme ukázali, že se dokážeme domluvit. A ten příklad, to je ta volební triáda. My jsme se tady dohodli na třech zásadních změnách volebních zákonů, včetně změny ústavy, a domluvili jsme se. Tak prosím, je potřeba se nezaklínat tím, co se stalo 21. prosince, ta strašlivá tragédie, a prosím, nevyužívejme toho, abychom pod záminkou rychlého legislativního řešení přijímali něco, co je v rozporu se Listinou základních práv a svobod. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Letocha. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Stále říkáte, že my říkáme, že je třeba rychle přijmout tuhle novelu. Já bych připomněl, že my všichni, to znamená, jak koalice, i opozice byla po situaci z minulého prosince připravena něco s touto novelou velmi rychle udělat. A jak jste tady, pane Vondráčku, prostřednictvím paní předsedající, zmínil, že jste připraveni se domluvit a jste toho schopni, tak to je přesně stav, který my jsme měli za to, že už je, že už proběhl, protože my jsme tu dohodu už tady několikrát udělali. My jsme měli přísliby od vašich kolegů, že devadesátku podpoříte a že tento návrh zákona pustíte ve zrychleném čtení. To znamená, teď říkat, že se chcete znovu dohodnout, je fajn, ale upřímně, toto mi moc nenasvědčuje tomu, že byste se chtěli dohodnout nějakým racionálním způsobem, tak jak tomu třeba bylo u toho prvního zákona.

Je tady celá řada věcí, na které bych chtěl ještě reagovat. Pan kolega Mašek tady tvrdí, že v podstatě nevíme, na co máme touto novelou reagovat. Pro nás je v tuto chvíli velmi podstatné, aby právě mohla policie zadržet zbraně ve chvíli, kdy ji na to upozorní orgán veřejné moci, a bohužel to vypadá, že i na tomto se tady v tuto chvíli neshodneme a že nad tím tady půjde politická debata, byť i tento instrument, byť trošku v jiném znění, obsahuje i původní zákon, který jsme již schválili.

Zároveň bych chtěl reagovat také na paní Vildumetzovou, která tady zmínila, já to mohu potvrdit, že jsme se bavili, jestli bychom u těchto instrumentů mohli už v tom původním zákoně změnit jejich účinnost, a mé vysvětlení tehdy bylo takové, že to nelze z jednoho prostého důvodu. Tady ta novela, kterou jsme připravovali a schvalovali na začátku roku, byla úplně jiná, než je tento zákon. Má prostě postavenu jinou kostru, má jiné číslování zákonů. Takže nedá se to jen tak jednoduše z tohoto vyvodit. Proto jsme připravili tuto rychlou novelu, abychom mohli (Předsedající: Čas!) velmi rychle reagovat na tu situaci, ale chtěli jsme reagovat všichni společně. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě načtu omluvu, co dorazila. Omlouvá se pan vicepremiér Marian Jurečka od 18 hodin z pracovních důvodů.

A nyní je přihlášen s faktickou pan vicepremiér, prosím tedy pana ministra Rakušana. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Ony se tady strhly ty faktické, je to legitimní právo. Já jsem měl v plánu reagovat, pane kolego Langu, prostřednictvím paní předsedající, psal jsem si spoustu poznámek, k tomu určitě ty faktické nestačí. Na tu věcnou diskusi jsem se těšil, těšil jsem se na několik dalších kolegů, kteří k tomu vystoupí. Ale tady je potřeba bohužel reagovat na některé věci, které nemají ten věcný charakter, ale mají charakter politický.

Já se chci vrátit na začátek. Přece začátek návrhu tohoto zákona byl zcela jednoduchý. My jsme společnými silami schválil legislativu, která bude platit od 1. 1. 2026 a v některých momentech zpřísňuje některé parametry zákona o zbraních tak, aby mohla policie preventivně lépe konat a předcházet tomu, aby docházelo k podobným tragédiím. To je celý záměr zákona, který tady byl. A my jsme se pouze rozhodli po politické shodě nebo pokusu o ni na pracovní skupině dva parametry toho nového zákona přenést do toho stávajícího, jenom abychom se vrátili k té samotné podstatě. Nic jiného se tady neděje.

Na pana kolegu Vondráčka. No, snaha se domluvit - ano, tady přece byla a byla široká. Byl tady zbraňový kulatý stůl, byla tady pracovní skupina, všichni přizváni, existuje pracovní skupina, která, jak řekl pan kolega Lang, se může bavit o dalších aspektech. Takže ta vstřícnost tady je.

A na pana kolegu Maška, že po půl roce nic nevíme - je tady zpráva GIBSu. Příští týden policie chce informovat o své analytické zprávě. A rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství, kdy ukončí stále ještě ve lhůtě prošetřování daného případu, je na něm, to ministr vnitra opravdu neovlivní. Takže neříkejte, že vám něco tajíme. My nic jiného k dispozici nemáme. Jaképak tajení? Co to je za hlouposti?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času, přeji hezký večer. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Koten, následuje pan poslanec Vondráček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych se tady vrátil vzhledem k tomu, že to tady zaznělo od pana kolegy Vondráčka, vaším prostřednictvím, v tom minulém volebním období tam skutečně opozice a koalice se shodly téměř na všem, na té zbraňové legislativě. Takže díky tomu, že tehdy Jana Černochová v podstatě sjednotila ty názory, které byly na zbrojní legislativu, a musím říci, že tehdy Ministerstvo vnitra odvedlo opravdu skvělou práci, tak proto na tom byla shoda napříč politickým spektrem.

V té dnešní situaci, tak v tom, v té lednové novele zbrojních zákonů, tam už tedy shoda nebyla. Opozice měla připraveny pozměňovací návrhy, nicméně vy jste se tehdy rozhodli, že v podstatě půjdete jenom svojí cestou, nedáte si říct. No a nyní to, co my jsme tam chtěli změnit v té novele, která tedy se schválila v lednu nebo během ledna, v průběhu ledna, tak tím pádem jste okopírovali ty paragrafy právě, které byly rozporované námi, a měli jsme na ně připraveny pozměňovací návrhy. No tak samozřejmě, když je znovu chcete protlačit nyní ještě v devadesátce, tak se nedivte, že jsme vám to, tu devadesátku zavetovali.

A skutečně jediné, co by v této situaci mohlo pomoci proti takovému činu toho šíleného střelce, tak je to propojení registru, ale to tady v té novele skutečně není. Takže já si myslím, že je legitimní se tady o tom bavit, je legitimní neubírat slušným držitelům zbraní jejich práva a popřípadě je vystavovat nějakým, bych řekl vykonstruovaným věcem, které by mohly vést k vyražení dveří u domů a porušení domovní svobody. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Taktéž děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Vondráčka, aby přednesl svoji faktickou poznámku, následuje pan poslanec Růžička. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak zaznělo více věcí, na které bych chtěl reagovat. Dobře, tak já začnu možná trošku obecně, že lidé mají tendenci se mýlit. U ministrů to někdy platí dvojnásob. Od toho je ta Poslanecká sněmovna, abychom tady v otevřené diskusi a při té svobodě slova, kterou tady máme, abychom tu věc projednali.

Já kdybych byl novinář a měl vymyslet nějaký titulek, tak bych možná napsal - spor o vzduchovku. Protože opravdu to, co ten problém nasvítilo, tak byla ta kategorie D nebo chcete-li E0. A já jsem neslyšel jediný nebo nebylo mi nijak doloženo, že není pravda to, co mi bylo sděleno, a že to tam bylo přidáno opravdu dodatečně a bylo to tam přidáno ze strany ministra vnitra, a proto vznikl tento problém. Teď je otázka, jestli se budeme pořád točit v kruhu nebo jestli se někam posuneme, budeme debatovat o pozměňovacích návrzích. A abyste mohl dát pozměňovací návrhy, tak (to) samozřejmě musíte projednat v prvním, v druhém čtení. Proto už nejsme v § 90. Snažím se to nějakým způsobem konstruktivně postavit zpátky na koleje, tu debatu. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Růžička a následuje pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Já bych zareagoval na pana kolegu Letochu. Já jsem si sem vzal k sobě zápisy z těch jednání. To první jednání, to se jednalo zejména ohledně psychotestů, to byl velký obsah jednání. A já jenom tady doplním ze zápisu - zástupce ANO kritizuje červenou dlaždici, ANO nebude souhlasit (nesrozumitelné) zmocnění pro vládu do stávajícího zákona, ANO žádá experta k vyjádření k počtu sebevražd v bezpečnostních sborech. Jo, atd.

Ano, to, kdo je držitelem zbrojního průkazu, má vidět pouze policie, ne orgán místní samosprávy. Pokud starosta ví, že má problémového občana, může se v takové (situaci) obrátit na policii. Ze zkušenosti taková spolupráce funguje atd. atd. atd. Takže neříkejte, že v tom prvním jednání byly jenom samé shody. Nebudu číst dál, protože tam těch připomínek bylo daleko víc.

Pak bylo druhé jednání. Ano, z toho jste si, pane ministře, na tiskové konferenci vzal, hnutí ANO návrh novely podle devadesátky jednacího řádu podpoří, pokud ostatní poslanecké kluby schválí vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě. Ano, skutečně jsem to tam řekl. Bohužel v rámci debaty jsem to tam upřesnil, že můžeme na základě té komise zjistit další věci, které můžeme novelizovat souběžně s tímto zákonem.

Dál cituji - takzvanou červenou dlaždici považuji za neúčelnou. Podezřelé jednání má dovozovat policie, atd. atd. Oznamovací povinnost má být stanovena jasně a určitě. Ve věci je třeba oslovit předsedkyni poslaneckého klubu ANO 2011. ANO nikdy neslibovalo, že s návrhem souhlasí, pouze že se o něm poradí. Toto je v zápisu, který tam napsali vaši příslušníci ministerstva. Závěr: ANO 2011 podporu nevyslovilo, poradí se.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Volný je následující přihlášený, pak pan ministr Rakušan s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Paní předsedající, děkuji. Kolegové, kolegyně, já jsem opravdu absolutní amatér v tomhletom tématu. Nicméně trošičku mě nadzvedl pan kolega Letocha, když tady takovým tím uplakaným stylem vyprávěl, jak to bylo hrozné v tom prosinci, já to podepisuji. Nikdo by nechtěl, aby se to opakovalo. A jak očekávali, že všichni budeme jednotní a že tenhleten zákon jim podpoříme, že jim tam dáme devadesátku. A jenom zapomněl na to - a tu paměť má opravdu krátkou, že ještě před třemi hodinami my jsme žádali o zařazení bodu - vyšetřovací komise. A myslím si, že by bylo důležité, aby i v rámci tohoto projednávání se to oslovilo a ta parlamentní vyšetřovací komise měla šanci se k tomu dostat, měla šanci o tom hovořit. A to jste nám bez absolutního mrknutí oka zastřelili a tady budete fňukat o tom, jak jste si mysleli, že to bude vzájemná dohoda, jak si tady budeme padat kolem krku. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní (je) tedy s faktickou poznámkou přihlášen pan ministr Rakušan, následuje pan poslanec Letocha. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, děkuju. Já skutečně fakticky. Oprávnění zadržet zbraně a střelivo podle nového zákona o zbraních a střelivu lze využít pro zadržení zbraně a střeliva jakékoliv kategorie, to znamená i zbraní kategorie nepodléhající ohlášení - NO, a to proti současnému zákonu i z důvodu zabránění v jednání, které může představovat ohrožení života a zdraví. Už nyní se mohou zadržovat i zbraně kategorie D. Do § 56 se nedoplňuje širší výčet zbraní, ale doplňuje se nový důvod v písmenu N.

Za další, rozdíl spočívá pouze v tom, že v novém zákoně o zbraních lze zbraně kategorie NO z preventivních důvodů jejich držiteli odejmout prostřednictvím takzvaného zadržení, zatímco podle návrhu novely současného zákona by to mělo být možné v rámci institutu zajištění.

Za další, především není pravda, že odnětí zbraní kategorie NO, respektive D podle současného zákona, a to i s případným využitím policejního vstupu do obydlí, nový zákon na rozdíl od navrhované novely neumožňuje. To prostě není pravda.

Pan kolega Růžička, ale i ostatní, i pan kolega Vondráček mluví o vzduchovkách. Ale zbraně kategorie D jsou například i funkční historické zbraně a nelze někomu nebezpečnému opravdu nechat funkční historickou zbraň a tři kilogramy střelného prachu k tomu. Prosím neříkejme, že kategorie D jsou vzduchovky. To je velmi zásadní zjednodušení, které se tady posouvá.

A pokud tady říkáme, že jsme silou něco protlačili, pane kolego, prostřednictvím paní předsedkyně, ten zákon už se připravoval za vaší vlády, v podstatě úplně stejný. My jsme ho jenom předložili a v aktuální bezpečnostní situaci (Předsedající: Čas.) chtěli schválit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Letocha, následuje pan poslanec Růžička. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Tak já bych chtěl tedy říct, jak probíhalo to vyjednávání, ať už co se týče na kulatém stole, kde jsme se bavili o tom, co by bylo možné z toho zákona použít zrychleně a co by možné nebylo, respektive tehdy jsme se bavili o tom, že vznikne ta pracovní skupina, a na základě té pracovní skupiny jsme se bavili o vzniku tohoto zákona. To znamená, to skutečně bylo součástí té dohody. A ano, na té první pracovní skupině jsme skutečně nebyli všichni v samé shodě, protože jsme se bavili o nějaké debatě, brainstormovali jsme toto téma, říkali jsme různé možnosti, různé varianty. Ale závěrem té první pracovní skupiny bylo takové, že ani hnutí ANO, ani SPD neměly problém s tím, že bychom připravili novelu zákona, kde bychom tyto dva body dali. Ano, bavili jsme se také o možných psychotestech. Ale odborníci z praxe nám vysvětlili, že v tuto chvíli to není úplně účelné.

A co se týče po té druhé schůzi, tak tam je pravda, jsem rád, že jste to tady veřejně řekl na mikrofon, co tam padlo. Po té druhé schůzi jsme skutečně nevěděli, jakým způsobem se hnutí ANO k tomuto postaví. Nicméně několikrát mě vaši kolegové ujišťovali, že přesto, co jste všechno na té skupině řekl, tak že platí dohoda, že budeme chtít tuhletu novelu společně protlačit podle § 90. To, že jste si to nakonec uvnitř v poslaneckém klubu rozmysleli, je vaše samozřejmě plné právo. Jenom chci říct, že tato dohoda skutečně byla. Několikrát mi byla potvrzena vašimi kolegy. Takže pokud vy jste se na tom dohodli těsně před načítáním prvního čtení této novely, tak tohleto my už opravdu ovlivnit nemůžeme. Každopádně pro mě je v tuto chvíli důležité, abychom se shodli minimálně na tom, že pokud bychom chtěli tento zákon přijmout do konce tohoto roku, aby měla smysl v podstatě tato rychlonovela, na které jsme se všichni nějakým způsobem podíleli, tak bychom měli (Předsedající: Čas.) skutečně začít jednat racionálně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vypršel vám čas, takže poprosím pana poslance Růžičku s jeho faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Já k panu ministrovi ke skupině D nebo NO. A vidíte, pane ministře, tady je vidět, že to ustanovení je napsané absolutně špatně, protože kolik právníků se na toto ustanovení dívá a vykládá ho, tak nejsou jednotní. Ale to přece není smysl zákona. Prostě paní Bačkovská to napsala absolutně špatně. Napsala to špatně a my jsme teď tady od toho, abychom to upravili a udělali jsme to tak, aby právně, když se na to koukne soud, když se na to koukne advokát, když se na to koukne policista, aby ten výklad byl zcela jednoznačný. Tady z toho, to, co se tam napsalo, tak vznikne bramboračka a nikdo vůbec nebude vědět, jak to paní Bačkovská myslela.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Mašek, následuje pan ministr Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já na pana kolegu Letochu, vaším prostřednictvím. Je pravdou, že na výboru pro bezpečnost mě oslovil tuším kolega Zuna s tím, že kolega Růžička na tom pracovním jednání, na té pracovní skupině navrhl nějakou výměnu tohoto typu. Já jsem se tam od toho distancoval, protože jsem neměl možnost v tu chvíli s kolegou Růžičkou mluvit a on mi to následně vysvětlil, jak to celé bylo. Nicméně tak, jak to tam bylo položeno, že měníme vyšetřovací komisi za devadesátku, tak jsem se od toho skutečně distancoval, že takhle to možné není.

A pak bych chtěl říct, pane ministře, nebagatelizoval bych tu skupinu D, a to v tom smyslu, že se jedná o několik milionů obyvatel této republiky, kteří nemusí v podstatě ani tu vzduchovku, ani nějakou historickou zbraň vlastnit, protože to nelze ani verifikovat, protože to nepodléhá zbrojnímu oprávnění. A tím pádem vy vlastně můžete na pokyn nějakého orgánu veřejné moci, jak jste říkal, místostarosta, ředitel nějaké školy, prostě to není ani blíže definované, ten okruh těch lidí, poslat Policii České republiky, aby provedla poté, co ten dotyčný odmítne vzduchovku vydat, protože ji třeba ani nevlastní, takže mu mohou udělat tu domovní prohlídku. A to je opravdu průlom do té domovní svobody a do čl. 12 Listiny základních lidských práv a svobod. Takže opravdu to je zásadní změna, která tam původně nebyla, a teprve když jsme se s tím detailně seznámili, tak jsme na to reagovali, jak nyní reagujeme, a proto tady o tom mluvíme. A samozřejmě chybí ten výčet těch jasných indicií pro to, aby prodejce zbraní na něco upozornil. Je to tam fakt vágně a mělo by to být přesně specifikováno.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím pana ministra s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Tak já už teď opravdu se zavážu, že to bude poslední faktická. Nechme běžet dál rozpravu a budu reagovat zase po několika dalších částech, pokud se nespustí lavina faktických.

Jenom jedna věc. Přece ale zcela logicky; my máme nový zákon, ten jsme odsouhlasili, tam je jiná systematika. Tak neříkejte, pane kolego Růžičko, prostřednictvím paní předsedkyně, že je v tom zmatek. Úplně jednoduchá mechanika. My ustanovení nového zákona teď roubujeme na zákon starý. V tom novém zákonu jsou nějaké změny, jiná systematizace zbraní, takže tam je všechno zcela přehledně dáno. Pokud teď ale věcně dvě ustanovení, věcně dáváme do toho starého původního zákona, tak samozřejmě ten systém, označení, systematika vypadá jinak, než je v tom novém zákoně. To není neschopnost, to není zmatek, to není rozhodně, a proti tomu se vymezuji, nějaká chyba paní kolegyně Bačkovské. To je věcná snaha dát tato dvě opatření z nového zákona do toho starého. A tam to logicky, zcela logicky musí vypadat jinak. Ale nevím, jestli chceme tuhle situaci posuzovat objektivně, nebo ne.

A ještě jedna věc k těm vzduchovkám. V novém zákoně se vzduchovky opravdu podle § 123 nezajišťují. Budou se zadržovat podle § 122 zbraně všech kategorií, ještě jednou: zbraně všech kategorií nebezpečnému člověku. Nebezpečnému člověku preventivně se budou zadržovat zbraně všech kategorií. To je přece adekvátní, normální reakce, která v nějaké společenské situaci přichází. (Předsedající: Čas.) Nerozumím.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní poprosím pana poslance Růžičku s faktickou. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Pane ministře, já jsem tady řekl, že to ustanovení, o kterém se my tady bavíme, je prostě nesrozumitelné, protože není na to jednotný názor ohledně kategorie D.

A já bych tady, jak vy jste říkal k těm historickým zbraním - já vím, že vám, protože vy tomu nerozumíte, oni vám to teď rychle poslali - tak já bych to jenom řekl: do kategorie D nebo NO patří expanzní přístroje, akustická plašička ptactva - sada, neaktivní zbraně zahrnuté do kategorie PO, například zrezivělé, nefunkční torzo vykopané zbraně, za c) historické zbraně, například vyrobené do 31. prosince roku 1890. Podívejte se, pane ministře, jakou konstrukci má zbraň vyrobená do prosince roku 1890. To je zbraň, která má tak nízkou společenskou nebezpečnost, že prostě proto je to zařazeno do té kategorie D. Plynové zbraně nejvyšší ráže 6.35, to jsou takzvané slabé vzduchovky, paintballové, airsoftové a odborné zbraně, de facto hračky pro dospělé. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: No pane... A pan ministr ještě bude reagovat. Já myslela, že už můžete zůstat u pultíku v rozpravě, ale nikoli. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pan kolega Růžička mi jistě odpoví už v rozpravě jako takové. Jednu poznámku - rozumím, nerozumím, každopádně zbraním rozumíte více než já jako bývalý voják, pane kolego prostřednictvím paní předsedkyně, jako bývalý prodejce zbraní. To je jednoznačný fakt. Ale rozumím tomu natolik, abych věděl, že ta zbraň, ač se jí konstrukčně vysmíváme, protože byla vyrobena do roku 1890, se třemi kily střelného prachu dokáže zabít. Ještě jednou - dokáže zabít. A mně je úplně jedno, jestli člověku, který má nějaký zásadní problém, který je označen jako člověk nemocný, člověk, který potenciálně v určitý okamžik může spáchat trestný čin násilné povahy, tak mně opravdu jako občanovi této země, ne jako lobbistovi za určitou skupinu obyvatel, prodejců zbraní a podobně, ale mně je jako občanu úplně jedno, jestli je ta zbraň konstrukčně zastaralá z roku 1890 nebo je to Glock. Mně to opravdu je jedno. Kritériem je, jestli tahle zbraň v rukou toho člověka, který má potenciál a je potenciálně nebezpečný, může zabít nebo nemůže zabít. A ta zbraň zabít může. Tak já vůbec nevím, proč se tady pouštíme do nějakého vzájemného přezkušování z toho, kdo tomu lépe rozumí a méně rozumí. Zbraním určitě vy rozumíte víc, nicméně si troufám říct, že prevence před tím, aby někdo zabil a vědomí a úmysl předkladatele, aby toto bylo co nejvíce v rámci této zákonné úpravy možné těmto okolnostem a situacím předejít, no tak tomu možná rozumím lépe já. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Peštová ještě bude reagovat s faktickou poznámkou. Pane poslanče, tedy posečkejte. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se samozřejmě nechci nějak vlamovat do té vaší debaty, ale, pane ministře, já si myslím, že zabít můžete čímkoli. Zabít můžete autem, zabít můžete autobusem, zabít můžete motorkou. Prostě všechno ve své podstatě, když bude mít v ruce nebo držet v ruce člověk, který chce něco udělat, tak všechno se může stát zbraní. Takže já rozumím, říkám poslouchám tady bedlivě tu vaši debatu i o historických zbraních, ale říkám, zbraní se může stát cokoli.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Růžička v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, paní předsedající. Já bych se ještě v krátkosti vrátil k tomu, co říkal pan ministr. Pane ministře, samozřejmě máte pravdu, dá se určitě zranit i vzduchovkou, s tím, že tyhlety historické zbraně, kdyby opravdu byly společensky nebezpečné, tak určitě nebudou v kategorii D. Já se tady s vámi nechci pouštět - schválně se pak podívejte, jak je konstrukčně řešená takováhle zbraň. Tam je prostě nula nula nic. To je jako když vám hodím kámen do oka.

Tak, tvrzení předkladatele ohledně zpracování platných ustanovení, která nabydou účinnosti v novém zákoně o zbraních až od 1. 1. 2026, je nepravdivé, jelikož předkládaný návrh jde velmi výrazně za hranice již přijaté platné úpravy. Nejzávažnější chybu představuje v navrhovaném § 57 faktické umožnění provádění domovních prohlídek u osob, které nejsou držiteli zbrojního průkazu, a to bez soudního příkazu, a to skrz zajišťování domněle držených zbraní kategorie D, což zákon č. 90/2024 neobsahuje a neumožňuje.

Dále ustanovení § 39 odst. 6 týkající se podezřelých převodů je koncipováno způsobem, který jej ve svém důsledku činí nevymahatelným pro rozpor se základní zásadou správního trestání, tedy zákaz sepisování legislativy podléhají sankcím skrz neurčité formulace a pojmy. Důvodová zpráva uvádí, že ustanovení jsou přímo převzata ze schváleného textu nového zákona o zbraních a střelivu. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026, nepřináší předkládaný návrh věcné změny. Tato skutečnost je však flagrantně nepravdivá, § 123 odst. 1 zákona č. 90/2024, upravující zajištění zbraně, se totiž vztahuje pouze na zbraně podléhající registraci a ohlášení současné kategorie A až C1. Nevztahuje se na zbraně nepodléhající ohlášení současné kategorie D. Klíčové je, že právní úprava v § 56 odst. 3 zákona č. 119/2002 pojí s nevyhověním výzvě k vydání k zajištění zbraně, oprávnění policisty vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li předpokládat, že se zde zbraň nebo střelivo nalézají. Zbraně kategorie A až C1 byly do těchto kategorií zařazeny pro jejich obecně vyšší míru účinnosti a tedy legitimní potřebu státní moci mít přehled o jejich držení. Pokud jste si jistý tím, že historická zbraň z toho roku 1800 je tak nebezpečná, tak ji přeřaďte do těchto kategorií. Oproti tomu střelné zbraně kategorie D, tedy historická předovka - to se nabíjí zepředu takovým tím šťouchátkem, musí se tam dát kule a střelný prach, aby to vůbec střílelo, jedno nabití je, nevím, dvacet minut - vzduchovka ráže 6.35 a dále menší airsoftové zbraně, jsou obecně považovány za méně účinné a jejich držení zákon o zbraních na jednu stranu pojí s výrazně nižší mírou regulace a současně ani nepožaduje jejich registraci. Občan může očekávat, že ve vztahu ke kategoriím A až C1 může být vyzván k vydání zbraní, u nichž provedl registraci oznámení a tedy by je měl držet. Eventuální výzva k jejich vydání je tedy spojena s vysokou mírou jistoty, že této výzvě lze vyhovět. Dobrovolným vydáním zbraně lze předejít, znemožnit aktivaci ustanovení o oprávnění policisty k okamžitému vstupu do obydlí a hledání registrované zbraně v něm.

Oproti tomu v případě zbraní kategorie D, k jejichž držení není potřeba zbrojní průkaz, které nejsou registrovány, si nikdo nebude moci být jist, že bude čelit výzvě k vydání zbraně, kterou opravdu má, respektive u níž lze v souladu s centrálním registrem zbraní předpokládat, že by ji mít měl, ať už by šlo o omyl oznamovatele, omyl policie nebo cílené lživé oznámení například v rozvodovém řízení či snad dokonce účelové zneužití právní úpravy. Toto ustanovení zavádí faktickou možnost provádění domovních prohlídek bez soudního příkazu. Přestože je navrhováno v rámci zákona o zbraních, paradoxně bude dopadat především na osoby, které nejsou držiteli zbrojního průkazu. Ustanovení, jak je navrhováno, je tím v rozporu s článkem 12 odstavce 2 Listiny a zjevně odporuje testu proporcionality dle čl. 12 odst. 3 Listiny.

Druhá změna zavádějící povinnost obchodníků oznamovat podezřelé převody nemůže v navrženém znění plnit svůj účel. V nejlepším případě je navržena příliš vágně, aniž by adresát této normy mohl vědět, kdy začíná a končí jeho oznamovací povinnost. Odkazování na důvodovou zprávu je v této souvislosti nepatřičné, nelze od průměrného prodavače požadovat, aby prováděl interpretaci na úrovni odpovídající spíše znalostem soudců vyšších soudů. Tím je založena faktická neúčinnost daného ustanovení. V nejhorším případě je ustanovení navrženo vágně, tedy naopak právně zdatný držitel zbrojní licence se může spolehnout na skutečnost, že v souladu s uvedenou zásadou nemůže být za porušení vágně stanovených povinností uložena sankce. Tím je založen rozpor daného ustanovení s čl. 7 Úmluvy a čl. 39 Listiny, když postih fakticky plyne z důvodové zprávy, interpretace, a nikoliv přímočaře ze zákona.

Naopak v rovině čl. 1 ústavy je návrh v tomto směru v rozporu s postulátem právního státu. Dává bezbřehé možnosti postihu držiteli zbrojní licence. Na správním orgánu interpretací vládního ustanovení na dovozené porušení daného ustanovení může navázat odnětí zbrojní licence dle článku 36 zákona č. 119/2002. Odvolání proti odnětí licence nemá odkladného účinku. V případě dovození nezákonnosti soudem by se držitel zbrojní licence mohl domoci navrácení licence, například zrušení nezákonného rozhodnutí při běžných lhůtách správních soudů, přibližně po třech letech. V tomto směru jde o ustanovení potenciálně likvidační pro podnikatele, držitele zbrojních licencí i v případě následného soudního zásahu v jeho prospěch.

Tak a já bych tady řekl některé zkušenosti, které byly řečeny i na tom kulatém stolu. Já vám tedy vysvětlím, jak se kupuje zbraň. Nejdřív potřebujete získat nákupní povolení od Policie České republiky. Takže ten dotyčný člověk zajde na policii. Policie ve správním řízení mu vydá nákupní povolení. Jde k prodejci, tomu prodejci dá zbrojní průkaz a vybírá si zbraň. Když si vybere zbraň, prodejce ho zapíše do Centrálního registru zbraní, kde se mu propíše uvedené nákupní povolení. Kupující si zbraň odebere a dojde na policii a zbraň přihlásí. Takže policie v krátkém úseku toho dotyčného vidí minimálně dvakrát. Minimálně dvakrát. Já se ptám, pane ministře, při událostech na Filozofické fakultě pochybil někdo z prodejců, že se odkazujete a zpřísňujete tyto podmínky? To by mě zajímalo, jestli tam nějaká chyba byla.

Vy jste potom rozjel kampaň červené dlaždice. Já už jsem to komentoval od začátku, když jste s tím přišel, že to je naprostá hloupost. A já teď vysvětlím proč. Protože červená dlaždice, to je v CRZ toto okno (ukazuje papír), kde bylo pouze uvedeno, aby prodejce, když má nějakou pochybnost, volal na telefonní číslo. Já jsem udělal to, že jsem na to telefonní číslo zavolal, a ten dotyčný policista vůbec nevěděl, která bije, odkázal mě, ať volám na zbraně. Tak to fungovalo v tom prvopočátku. Teď jste to maličko vylepšili. Zase ta úvodní obrazovka prodejce, když si ji rozkliknu, tak tam na mě vyskočí neuvěřitelná, neuvěřitelná tabulka. To fakt musel navrhnout člověk, který s tím má neskutečný zkušenosti... Takže mně jako prodejci, když se bude zdát osoba divná, kterou bych chtěl nahlásit, tak já si to rozkliknu a řeknu mu: Prosím vás, pane, můžete mi říct, jak se jmenujete, abych si tady do tabulky vypsal vaše jméno? Můžete mi, prosím vás, říct datum narození? Můžete mi říct telefonní číslo? Maila? A ještě, prosím vás, potřebuju tady v té tabulce zakliknout - vy si chcete koupit zbraň a střelivo, na niž nemáte oprávnění? Nebo chováte se agresivně? - Víte, jak to probíhá? Když budu prodávat zbraň, někdo se bude chovat agresivně, tak mi určitě nebude sdělovat telefonní číslo a mail, jo, budu volat na 158. Toto jsou úplně zbytečné věci. Vy tu policii zatěžujete úplně zbytečnými věcmi. Tohle vůbec nedává smysl. Já jako prodejce jsem se s tím setkal dvakrát, když si nějaký Slovák bez zbrojního průkazu chtěl koupit malorážkové náboje a já jsem mu je odmítl prodat, protože neměl zbrojní průkaz český, tak jsem volal na 158, ať policie přijede, protože se choval agresivně. Ale za deset let jsem se s tím nesetkal. Obtelefonovával jsem si velké prodejce zbraní. Nikdo s tím žádný problém takovýhle nemá. Pokud má problém, volá na 158. Ale nebude tady vyplňovat nějakou nesmyslnou tabulku v době, kdy ho obtěžuje kupující.

A ještě vám prozradím, pane ministře, jednu věc. Jako ne každý, kdo stojí za tím pultem, tak má přístup do CRZ, tam je omezená skupina lidí, nemusí to být každý prodavač. Já jsem to třeba u sebe dělal tak, že jsem tam měl přístup jenom já. Jsem povinný střelivo tam zaevidovat do 48 hodin, takže jsem to třeba dělal jednou denně. Když chtěl někdo zbraň a chtěl si domluvit prodej zbraně, tak samozřejmě jsem tam byl a zapsal jsem tu zbraň okamžitě, protože jsem musel vytisknout doklad na převod zbraně a zapsat tu zbraň policii do CRZ. Takže nekomplikujte to. Pokud je problém, volejte 158, protože všechno ostatní je absolutně zbytečné.

To, že když si někdo koupí určitý počet nábojů, že to obchází kriminální policie a zjišťuje, proč si někdo koupil, já nevím, 300 nábojů... Kolega Lang tady o tom mluvil, pokud někdo střílí z větší dálky, tak si koupí stejnou šarži.

A víte, co mě třeba, pane ministře, mrzí? Vy se furt oháníte tou bezpečností, jak to chcete zkvalitnit. A proč tam na tom Ministerstvu vnitra nikoho nenapadlo, že zrušíme nákupní povolení prostřednictvím datové schránky, aby si to nemohl nikdo udělat dálkově, ale aby se na tu policii musel dostavit? Vy jste nad tím vůbec nepřemýšleli, vůbec jste nad tím nepřemýšleli. To tam máte lidi, kteří na to nepřijdou? Proč tuhletu povinnost, aby policista viděl a zhodnotil toho, komu je vydáváno nákupní povolení, tak proč to přehazujete na prodejce? Já to nechápu. Vy to chcete zkvalitňovat, ale nikoho nenapadne, že zrušíme vydání nákupního povolení pomocí datové schránky, aby tam každý přišel osobně. To je pro mě fatální chyba. To jste do toho zákona měli dát.

Když to vypíšu tady do té tabulky, když tam budu mít nějakého problémového zákazníka, paní Bačkovská mi řekla, že když nevím, tak to nemám vypisovat, takže tam napíšu jméno - nevím, datum narození - nevím, telefonní číslo - nevím, mail - nevím a odešlu to na policii. Za jak dlouho přijedou? Za den, dva, tři, pět? Prostě vymýšlíte tam opravdu hlouposti.

A ještě bych upozornil na to, kdy pan plukovník Prchal na tom jednání, vy jste tam nebyl, vy jste měl ten mítink s těmi svými voliči v Karviné zrovna, pan Letocha tam taky nebyl, protože ten byl on-line, tak ten to tam řekl: Červená dlaždice je pouze informace. Tam běží tomu prodejci, kdy ten CRZ bude odstavený a co se má dělat a popřípadě se upozorní, že je nová kategorie střeliva. Takže tohleto je taky absolutně špatně. A já se vůbec divím, protože minulé volební období jsme fakt jako s tou skupinou, kterou vede paní Bačkovská, spolupracovali, ta práce byla famózní, tady to prošlo jako nůž máslem, paní současná ministryně Černochová to perfektně zmanažerovala jako zpravodajka. A tady my se dohadujeme, tady vy nám říkáte údaje, které nejsou pravdivé, dáváte sem ustanovení, která se můžou vykládat různě, jsou na to různé právní výklady. My jako hnutí ANO chceme, ať je to jasné, ať je přesné, ať nemusí být žádné dohady. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Mašek v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, mnohé už tady bylo řečeno a já bych se chtěl vrátit lehce do minulosti. Předchůdcem dnes účinného zákona o zbraních, čili zákona č. 119/2002 Sb., byl zákon č. 288/1995 Sb. Hlavním důvodem pro jeho přijetí bylo zakotvení principu nárokového pojetí práva na nakládání se zbraní po splnění zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky jsou bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost. Dále pochopitelně zákon vyžaduje dosažení věkového (limitu) - kromě výjimek například školy, sportovci 18 let a pro skupiny D a E, které zbraň nosí, je přísnější, a to 21 let - tak také svéprávnost. Ta souvisí s tou zdravotní způsobilostí a uvedením řádného, tedy zákonem specifikovaného, důvodu žádosti o nabytí zbraně. Tento princip se u nás aplikoval již od roku 1990, kdy sice stále platil zákon č. 147/1983 Sb., ale tento komunistický zákon byl nahrazen zejména právě proto, že neobsahoval to nárokové pojetí práva a stále existoval prostor pro eventuální korupci a zvůli při rozhodování.

Tisk 689, návrh novely zákona 119/2002 Sb., počítá s ukončením období, kdy toto pojetí bylo po splnění podmínek nárokové, byť právo na nakládání se zbraněmi nepodmiňuje souhlasem, jako to kdysi bylo u dnes už neexistujících uličních výborů a podobně, ale naopak to staví negativně, a to nesouhlasem orgánů veřejné moci, za čímž pochopitelně musíme v reálném světě vidět i například zpravodajské služby. Teď to myslím v dobrém, protože my jsme zpravodajským službám i na výborech pro bezpečnost v tomto slibovali legislativní součinnost a z hlediska bezpečnosti jim chceme tam, kde to má smysl, vycházet vstříc. Nicméně zde je to schováno za neurčitý pojem orgán veřejné moci, a to je vlastně trošičku skryté v tom, že řada našich spoluobčanů může z pozice v uvozovkách orgánu veřejné moci ukázat na někoho prstem s důsledky, které jsme zde diskutovali.

Dalším, ještě závažnějším problémem je uvedení zbraní kategorie D do výčtu zbraní, k jejichž zajišťování má na základě udání například toho orgánu veřejné moci docházet. Pokud jsou totiž zbraně kategorie D neregistrované... To jsou například zde diskutované vzduchovky, kdy v § 57 odst. 2 dnes zmíněny jako kontext ustanovení § 56 odst. 1, tedy jde o zbraně, které byly zadrženy v souvislosti s nějakou nepravostí, například na ulici, a nikoliv o zbraně, které může policie zajišťovat dle současného ustanovení § 57 odst. 1, tak, jak to tady zmiňoval i pan ministr. Občan žádnou zbraň kategorie D mít nemusí, zatímco zbraně kategorie A až C1 ve smyslu jejich evidence v Centrálním registru zbraní má nebo je má mít, a může je tedy na základě výzvy policie vydat, a tím provedení domovní prohlídky eliminovat. Ale co občan, který ani tu zmíněnou vzduchovku, airsoftku nebo jiné zbraně, třeba historické, nemá a je někým pouze označen a nemá co vydat, čili jemu hrozí ta domovní prohlídka?

V praxi by při přijetí návrhu z textu 689 znamenalo do budoucna možnost použitím ustanovení 57 odst. 5 provedení domovní prohlídky u kohokoliv bez vazby na jakoukoliv zbraň. Prostě by úmyslně šli hledat s tím, že nic nenajdou, bez souhlasu soudu, bez vědomí státního zástupce, zcela mimo trestní řízení a také bez ohledu třeba na poslaneckou či senátorskou imunitu. Tento návrh je tak v rozporu s ustanovením čl. 12 Listiny základních práv a svobod, který váže možnost narušení domovní svobody toliko na trestní řízení. Z tohoto pohledu se jeví tento zákon minimálně jako nedodělek, možná silnějšími slovy je možné ho označit i jako zmetek. Přitom návrh sám ve své důvodové zprávě odkazuje na tragickou událost na Filozofické fakultě. Slov: "Důvodová zpráva, obecná část číslo 1. Důvod předložení návrhu: Návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. je předkládán coby dílčí opatření v reakci na tragický útok ozbrojeného útočníka na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, k němuž došlo v odpoledních hodinách 21. prosince 2023." Je pravda, pane ministře, že v reakci na tuto událost jste mimo jiné svolal tu první pracovní skupinu, která se týkala především psychotestů. Tam jsme to na odborné úrovni oddiskutovali. Byli tam skutečně odborníci, kteří k tomu měli co říct, a v podstatě jsme se shodli na tom, že ty psychotesty aktuálně nejsou řešením.

Mluvili jsme s jakýmsi předstihem k tomu, že praktický lékař má tu možnost už dnes - a měl i v minulosti - poslat pacienta na psychotesty a totéž dělal, pokud věděl, že jeho pacient je držitelem zbrojního oprávnění a seznal, že je nějakým způsobem jeho psychický nebo fyzický stav zásadně změněn a mohlo by to být ohrožením pro jeho samotného i pro druhé. Což se samozřejmě v určitých případech dělo, nicméně tam jste vy sám navrhl - a to nám přišlo velmi smysluplné - aby ten lékař měl informaci ve svém pacientském softwaru nebo zdravotním softwaru o tom, že ten dotyčný má zbrojní oprávnění a je držitelem zbraní.

To jsme velmi podporovali, dokonce jsme vás vyzývali k tomu, aby právě toto ustanovení, které je smysluplné, bylo urychleně přijato a aby byly učiněny technické předpoklady k tomu, aby tato část mohla platit již o rok dříve, čili od 1. ledna 2025. To jsme opustili a vy jste se věnoval těm věcem, které jdou udělat rychleji, ale přitom příliš smyslu nemají. To je to zatížení prodejců nesmyslnými hlášeními tak, jak o tom tady mluvil kolega Růžička. Přitom jste vy nositelé těch informací už dnes, protože při nákupu zbraně nebo munice si chodí u některých skupin žadatelé žádat o nákupní povolení na Policii České republiky a ta informace tam prostě existuje.

Ukázalo se, že - zatím nás nikdo nepřesvědčil o opaku - vůbec nebyla vyhodnocena ta Filozofická fakulta a to, co vy jste odkládal jako velké očekávání, že nám řekne Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak jsme se po pěti měsících dozvěděli od té inspekce, že žádný ze zasahujících policistů nespáchal trestný čin, což nám ale řekl již několik měsíců dopředu ředitel generální inspekce Hendrych na výboru pro bezpečnost, že nic takového nepředpokládá.

Co je ale zajímavé a o čem my tady úplně mluvit nemůžeme, je, že stejný ředitel při tom vyhodnocení v neveřejné části nás informoval zhruba o pěti bodech, které se týkaly taktického řízení a operačního řízení akce na Filozofické fakultě, kde budou dávat metodické pokyny Policii České republiky, a v podstatě na to by mělo navázat další úplné vyhodnocení té akce.

Pane ministře, vy jste u toho byl, respektive policejní prezident, když nám paní státní zástupkyně Bradáčová a následně i dozorující zástupkyně Murinová na dvou různých výborech řekly - na to se ptát můžete, to jsou věci, které jdou mimo vlastní trestní řízení, a vy na to máte právo odpovědi. Tou odpovědí byla zmiňovaná začerněná zpráva a dodneška se nestalo vůbec nic.

Pane ministře, vy říkáte, respektive ti, co připravovali tento materiál, tento zákon, v důvodové zprávě, že jde o reakci na to, co se stalo na Filozofické fakultě. Ale, pane ministře, my dodneška vůbec nevíme, co se tam stalo, neznáme motiv toho střelce, neznáme způsob jeho nakládání se zbraněmi. Jenom se proslýchá, že to byl aktivní střelec, který využíval nějaký sportovní klub a využíval ty zbraně, řekněme, nadměrně. Spekulovalo se o tom, jestli je to psychiatrický pacient nebo byl psychiatrický léčen. Tady je zajímavé, že najednou státní zástupci v reakci na to, co se objevilo v tisku, že byl psychiatricky léčen, tak paní dozorující státní zástupkyně Murinová vystoupila na výboru a tu mlčenlivost prolomila a řekla, že to není pravda, že se psychiatricky neléčil.

Prostě my se dozvídáme řadu věcí, na které by eventuálně ten zákon měl reagovat. Ukazuje se, pane ministře, že nezafungovalo vůbec nic, a to ve smyslu, jak to, že rodina nebo blízcí neviděli na tom Kozákovi nějaké změny a nenahlásili to Policii České republiky. Nebo to nahlásili Policii České republiky a policie nemohla na tu informaci reagovat.

Prostě je tam řada dalších otázek. Psychotesty u tohoto člověka by zjevně nepomohly, protože on se psychiatricky neléčil a on se na to připravoval zřejmě dlouhodobě. Ale my to zase nevíme, pane ministře, protože vy nám nic k té věci neříkáte - a nejenom pozůstalí, ale i celá veřejnost na to čeká. A pane ministře, to jsou ty důvody, proč my navrhujeme z určité už bezradnosti to zřízení vyšetřovací komise, protože vy to vymlčujete celé.

A váš protiútok je v tom, že děláte tato - v uvozovkách - kosmetická opatření, která nejsou vůbec domyšlená, která zasahují do základních lidských práv a svobod každého z nás. Takže já si myslím, že opravdu tímhle způsobem nelze v tom pokračovat. Je třeba si uvědomit a zvážit fakt, že vlastní návrh tak, jak je předložen, trošku ukončuje v České republice to nárokové vydávání zbrojního průkazu pro splnění sice přísných, ale zákonem stanovených podmínek, a vrací nás před rok 1990, kdy právo na zbraň bylo nenárokové, akorát s tím, že v tomto případě nebude předmětem toho, že někdo bude posuzovat to na začátku, ale to odnětí zbraně bude moct být na základě toho, že na vás někdo ukáže prstem, a Policie České republiky bude reagovat, aniž by měla schválení soudcem nebo státním zástupcem.

Takže ty věci jsou poměrně z mého pohledu jednoznačné v tom, že cíl vlády byl přijmout bezprostředně po té události co nejdříve nějaká hmatatelná opatření, což jste se pokusil udělat. To, které by opravdu pomohlo, a to je to provázání informací mezi Policií České republiky a zdravotnickým softwarem praktických lékařů, tak to kupodivu se odsouvá. A nejenom, že to nebude fungovat s velkou pravděpodobností od 1. ledna 2026, ale zřejmě to bude fungovat až od poloviny roku 2026.

Takže tam, kde by za tím mělo být větší úsilí, vynaložit peníze a učinit to, co jste slibovali, když jste šli do vlády, a to, že s digitalizací pohnete, tak tam se nám to nedaří a vsadili jste na buzeraci normálních lidí - ale takovým způsobem, že to nic neřeší, prostě ukazuje se i na případu té tragédie na Filozofické fakultě, ukažte mně to, co by toho vraha Kozáka zastavilo. Žádné z těch opatření, které tady plánujete, by to nebylo.

Takže ten zákon má nějaký způsobem upravit chyby v legislativě a přitom ale tam ty chyby nejsou, anebo jsme je po vyhodnocení té Filozofické fakulty nenašli. Takže už to tady mí předřečníci říkali, že naše zbraňová legislativa patří k těm nejlepším na světě. A my jsme se všichni přesvědčovali - já jsem byl účastníkem té první pracovní skupiny, nebyl jsem na té druhé, protože tam jsem nebyl přizván, nebyl tam kupodivu přizván z opozice nikdo z výboru pro bezpečnost a zastupoval nás tam kolega Růžička. Takže to byl jenom přenos potom informací, které jsme se dozvěděli jako členové bezpečnostního výboru zprostředkovaně.

Ale tam jsem chtěl říct, že ten první pracovní stůl, kde jsme diskutovali o psychotestech, tak tam jsem nabyl určitého, jak se ukázalo později, asi příliš velkého optimismu v tom, že tam jsme si skutečně slíbili, že budeme pokračovat podle toho, kde se ukáže, že jsou nějaké chyby a nedostatky, a že legislativu budeme postupně, pokud to bude nutné a pokud pro to bude důvod, upravovat. Nic takového se ale následně nestalo. Od toho prvního výkřiku, který my jsme pod tlakem schválili a kde skutečně nebyla ta kategorie D a kde jsme si mysleli, že se objeví mimo jiné jasný výčet třeba pro prodejce, co spadá pod události, aktivity, vjem prodejce, co má hlásit, co nemá hlásit, ale aby to bylo kontrolovatelné, aby to bylo nějakým způsobem jasně objektivizované - tak nic takového se nestalo, to návrh novely vůbec neobsahuje.

Čili z mého pohledu - já si myslím, že jsou to tak zásadní z mého pohledu chyby anebo nedostatky, které - je otázka - jestli bude možné upravit nějakými pozměňovacími návrhy, a já bych si dovolil dát návrh k vrácení předkladateli k přepracování, aby tam některé ty věci byly zásadně změněny už od samého počátku. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, eviduji váš návrh. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat na probíhající rozpravu pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych tady rád zareagoval na svého předřečníka ctěného, Jiřího Maška, vaším prostřednictvím. Já bych se přimlouval také jaksi - nebo navrhoval bych také vrácení k dopracování, protože vzhledem k tomu, že už přišla pozvánka na další pracovní skupinu k zbraňové legislativě někdy po 20. tohoto měsíce, tak možná by bylo rozumné probrat ty jednotlivosti tam. Bylo by asi dobré, kdyby byla přizvána i odborná veřejnost, tak, aby se k tomu mohla vyjádřit, co se týká držitelů zbraní, ať to jsou Liga Libe, LEX, myslivecká jednota a podobně.

A myslím si, že by to přineslo daleko více možných podnětů pro to, kde by se to třeba dalo ještě zlepšit, ale rozhodně, co se týká digitalizace a toho, co by skutečně pomohlo, tak to tento zákon nebo tato novela zákona skutečně neřeší, protože propojení je dané, propojení dvou registrů, ať je to tedy zdravotní dokumentace plus tedy Centrální registr zbraní - a i vy jste říkal, že k tomu potřebujete skutečně minimálně rok a půl až dva roky času. Takže to jediné, co by pomohlo, tam není. Takže pojďme se o tom bavit třeba i na té pracovní skupině na Ministerstvu vnitra, a zkusme to tedy uvést do nějakého použitelného stavu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Vracíme se k obecné rozpravě. Já poprosím tedy pana poslance Kolovratníka, aby se ujal slova, a následuje pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer a děkuji za slovo. Před chvílí se mě někteří kolegové ptali, proč nebo s jakým obsahem budu vystupovat tady k debatě o střelných zbraních, tak tím bych měl své vystoupení uvést pro vás, kolegy a kolegyně, občany, pro pana ministra. Do té debaty se zapojuji z toho důvodu, že jsem také držitelem zbrojního průkazu a držitelem třech zbraní, krátkých - dvou sportovních a jedné pro osobní ochranu - nějaké dva, tři roky zpátky.

Já třeba ten proces, o kterém před chvílí mluvil kolega Růžička, jak to je dnes nastaveno, jak si zbraň pořizujeme, jak fungují správní úkony a procesy s policií, vůbec se zkouškami, osobně znám a je to moje osobní zkušenost. A já jsem se rozhodl tady do té debaty zapojit nebo připojit poté, co jsem poslouchal argumentaci obou stran - pana ministra versus mí kolegové, kteří jsou v tom ponoření odborně mnohem více, ale je to možná dobré. Věřím, že mám jistý odstup vlastně jen coby pozorovatel - nebo chcete-li uživatel - střelné zbraně a člověk, který tedy v tom procesu je jako normální člověk, normální občan. A já, když jsem se podíval do textu té novely, která je velmi krátká - mohu říci, ne úplně zúčastněně nebo částečně nezúčastněně - tak ona opravdu - a chápu to, že je tam ta dobrá myšlenka, ta reakce na to, co se stalo na konci loňského roku. Ale ono mi to bohužel přesně připomíná to klasické úsloví "cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly".

A příliš nerozumím těm debatám, hádkám o to, jak ty skupiny probíhaly nebo neprobíhaly, ty kulaté stoly. Pan ministr teď je v jiné debatě, tak asi nebude se na mě plně soustředit, ale já dám ilustrační příklad. Když jsme podobné - nebo podobné - když jsme nějaké spory a nejasnosti měli u projednávání klíčového liniového zákona, který řeší přípravu dopravní infrastruktury, no, tak jsme u těch kulatých stolů a pracovních skupin, ale i neoficiálních, neformálních, seděli možná půl roku, bylo to v minulém volebním období, než jsme si všechno vyříkali a udělali ty kompromisy a dohody. A pak už vůbec takovéhle hádky tady na plénu nebyly, nestaly se. Ale to mi nepřísluší, nejsem u toho, nebyl jsem u toho, co jste si řekli, slíbili, neslíbili.

Já půjdu k tomu - ale možná ještě se k tomu vrátím, pokud tady kolega Mašek říká, pojďme to přepracovat a sednout si k tomu stolu znovu. To by mi asi dávalo smysl, a teď to říkám jako divák zvenku, ale nebyl jsem u těch vašich debat. Teď ale k tomu obsahu. Já když jsem si v návaznosti na to, co si tady říkáte, i podíval na internet a na reakce lidí branže z nějaké skupiny komunity, tak jsem objevil název nebo popis tady té novely, který, pane ministře, mně se nelíbí, já ho odcituju jen jedinkrát v tom svém vystoupení a pak už ho říkat nebudu. Ti lidé, nebo někteří z těch, kterých se to týká, to nazvali jako psychopatova novela.

Víte, že já nemám rád tyhle výrazy a nebudu už je říkat víckrát. Je to fakt jenom ilustračně. Ale ono to asi tak jako symbolicky a ilustračně ukazuje na to, co lidem vadí, nebo s čím se nemohou ztotožnit. A to asi to nejzásadnější, jak jsem já pochopil a navnímal, je opravdu debata jak tedy o těch zbraních D. Padly tady ty vzduchovky, historické zbraně, nějaké vzduchové plašiče a podobně. A ono argument jako že jsou nebezpečné, že se s nimi dá zabít, to je fakt hodně citlivá debata. Dá se zabít taky nožem, nevím, baseballovou pálkou, jakýmkoliv ostrým nebezpečným předmětem, sekerou. A já to tedy vnímám tak, že ta debata by neměla být o tom, čím vším lze zabít, nebo co by člověk měl mít u sebe, vnímám to spíš tak, co se může stát, anebo potenciálně jak ta obava, to riziko může být zneužito, tedy cílení těch argumentů, těch kritických argumentů má článek 12 Listiny práv a svobod, který zaručuje nedotknutelnost obydlí, tu domovní svobodu.

Vzpomeňte si kolegové z koalice, když před x, mnoha, to už je spousta let, když jsme tady ve Sněmovně řešili v té opačné roli novelu zákona o ochraně životního prostředí a prolamovali jsme tehdy, byl to ministr Richard Brabec, tu domovní svobodu ve vztahu ke znečištění k těm komínům a podobně, jak i pro vás jako tehdejší opozici, pravicové strany ODS, to bylo hodně citlivé, jak jste se hodně bránili, aby to nebylo zneužíváno. A já, možná se mýlím, ale možná ne, tak jak to vnímám, jak jsem řekl jako uživatel té zbraně, člověk, který, snad jsem normální, nepadá na mě žádné podezření, mám samozřejmě v trezoru uzamčeno pod zámkem podle všech předpisových, podle svého selského rozumu, ale tak já to vnímám, jak si vykládám tu novelu a poslouchám argumenty kolegů, opravdu se nebojíte toho, že to bude zneužito, a nechme stranou tedy nás politiky, ale že se někde prostě znelíbíte nějakému obecně definovanému veřejnému činiteli, starostovi obce, členovi rady, možná tedy i politickému oponentovi, komukoliv, a on řekne, on je divný, on se chová podezřele, má doma třeba tu historickou zbraň s těmi, nevím třemi kilogramy střelného prachu a oni najednou budou mít oprávnění proniknout vám domů a zabavit tohle?

Nemáte, pane ministře, tuhle obavu? Zkuste mi to vysvětlit, jestli se toho nebojíte. Já prostě tuhle obavu sdílím tak, jak tu debatu vnímám a neútočím na vás. Říkám to tady prostě věcně, čeho se bojím, umožnění policii vstupovat do obydlí na základě opravdu velmi, velmi vágního ustanovení umožnit zabavení těch zbraní na základě - a cituji: "Stanoviska nebo informace orgánů veřejné moci". A v absurdum, je to možná extrémní příklad, ale orgánem veřejné moci může být také škola, sociální pracovník, prostě tak, jak jsou ty orgány veřejné moci definovány široce, tak jestliže jakýkoliv veřejný orgán veřejné moci řekne: Ten je divný, ten je podezřelý, nám se nelíbil, tak najednou z té novely dává potenciálně možnost policii vstoupit do vašeho obydlí, a teď pozor, bez soudního příkazu. To je přece špatně. To je opravdu cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly.

A to je vlastně všechno, co jsem k tomu chtěl říci. Zkrátka tu devadesátku jsme zamítli, asi jsme si vysvětlili proč. Opakuji, nebyl jsem u těch vašich debat, ale když to jako divák tady vnímám, tak bohužel je mi to líto, ale konstatuji, nekritizuji, nebyly úspěšné. Opravdu byste si k tomu stolu měli sednout znovu a prostě si zkusit najít tu dohodu udělat, aby i opozice tohle chápala, abychom to nemuseli měnit, pokud k tomu budeme mít příležitost třeba v dalším volebním období, abyste zkrátka nešli takhle extrémně a neodvolávali se pouze na to neštěstí z konce loňského roku. Zvažte ty důsledky, zvažte to, co tady tlačíte, myslím si, že kolegové tak, jak je znám, jsou ochotni si sednout a ne k oficiálním formálním pracovním skupinám, kulatým stolům, normálně se domluvit a sednout si někde do kanceláře ke kafi. Připomínám, v minulém volebním období jsme tohle půl roku, týden co týden dělali kolem liniového zákona, kolem výkupu pozemků a vyvlastňování. Na té naší konferenci tiskové, když jsme tenhle zákon prosadili, bylo sedm zástupců všech parlamentních stran a dohodli jsme se, odpracovali jsme to a ten zákon funguje. Tak se zkuste tím naším přístupem tehdejším inspirovat a věřím, že pak vám ta práce půjde o něco lépe. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Poprosím pana poslance Vondráčka o jeho vystoupení a vás kolegyně, kolegové, o ztišení. Děkuju.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych chtěl poděkovat svým kolegům, kteří mluvili přede mnou, že v podstatě provedli i právní rozbor té situace. A já nepovažuji za nezbytné opakovat ty argumenty ještě jednou, takže možná se vejdu do rozsahu nějaké trochu delší faktické poznámky.

Já jsem nebyl na tom velkém zbraňovém kulatém stolu, který se pořádal. Už jsem se za to při tom prvním projednání panu ministrovi omlouval, byl jsem prostě někde jinde, nemohl jsem se z pracovních důvodů zúčastnit. A přiznám se, že reaguji až na připomínky odborné veřejnosti, které se objevily po předložení tohoto tisku v režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu. Ale každá debata probíhá v nějaké společenské atmosféře. Takže my jsme se pohybovali v nelehké společenské atmosféře po útoku osamělého střelce v budově Filozofické fakulty a samozřejmě měli jsme všichni velkou touhu a motivaci, abychom pro to něco udělali. A ta motivace trvá. Nicméně v této diskusi jsme taky si vyslechli argument, se kterým já nemůžu než souhlasit, že ta událost v podstatě dodnes není uzavřená, dodnes není vyšetřena. A zrovna dnes jsme zase debatovali to, že jste nám neumožnili zařadit bod, na kterém bychom vůbec prodiskutovali možnost zřízení vyšetřovací komise.

A možná je trochu nešťastné to označení vyšetřovací komise, ale tak se to jmenuje v jednacím řádu. Co my jsme chtěli, tak chtěli jsme vyřešit, si myslím, celospolečenskou poptávku, nebo poptávku velké části české společnosti, aby se odpovědělo na položené otázky. Rozhodně to nemělo být nějaké inkviziční řízení, nemělo to vést k nějakým samostatným vyšetřovacím závěrům, ale měla to být opravdu diskusní záležitost, která by nás posunula třeba i v rámci legislativy, že bychom identifikovali ta slabá místa a mohli jsme změnit příslušným způsobem legislativu. To by byl výsledek té vyšetřovací komise. Ale ty výsledky vyšetřování nemáme a komise zatím zřízena nebyla. Proto možná i nabobtnala ta debata o tomto bodu, ale nabobtnala nad konkrétním ustanovením, protože to, co říkali mí kolegové, je prostě pravda, že se zde ukládají povinnosti poměrně vágní a ne zcela přesně právně definovaným způsobem.

A týká se to jednak těch povinností prodejců a zejména se jedná o zajištění zbraně, a to rozšíření institutu zajištění zbraně tak, jak je navrženo v novele, naráží na základní... vůbec na principy občanské společnosti a na základní práva, která jsou upravena v Listině základních práv a svobod. To zadržení má být obecně jenom institut velmi krátkého charakteru, krátkodobého. Ale to zajištění se může protáhnout i na dobu řadu měsíců, v krajním případě i let, než proběhnou všechny opravné prostředky v rovině správního práva a eventuálního soudního přezkumu. Myslím, že to říkal zrovna ten poslední předřečník přede mnou, Martin Kolovratník, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. A tady nesmíme rezignovat opravdu na ty základní principy občanské společnosti.

A je to něco podobného, jako ty naše neustálé debaty, posledně dva a půl roku, o svobodě slova. Svoboda slova tu není proto, aby si každý mohl říkat to, co se nám líbí, ale aby mohl říkat to, co se nám zrovna líbit nemusí. A stejně tak zbraně samozřejmě mohou způsobit tragédie, když dojde k jejich kriminálnímu zneužití. Na druhou stranu je to právě ta pomyslná tenká hranice, na kterých si můžeme demonstrovat, že ta společnost je pořád ještě demokratická a že tady fungují ústavní principy. Já tedy děkuju za to, že už se přestává používat ten termín rychlonovela, že jsme pochopili, že to asi nepůjde nějakou zkrácenou, zrychlenou cestou. Od toho je ten parlament, abychom se nějakým způsobem tady o tom otevřeně bavili. A doufám, že tento tisk budeme mít možnost projednat i na půdě ústavně-právního výboru.

Děkuji vám za pozornost. Snažil jsem se redukovat, jak to jenom šlo. To jsem opravdu měl všechno připravené (Ukazuje své materiály.) a nečetl jsem z toho vůbec nic. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Rozpravu, do níž se nikdo další už nehlásí, končím. Případně je zájem vůbec o závěrečná slova? (Ministr: Ano.) Pane ministře? Stručně zareagujete? Tak prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Děkuju za vstřícnost předsedkyni a předsedům poslaneckých klubů za to, že jsme mohli i oproti dohodě první čtení tohoto zákona dokončit. Už minule to vyšlo tak, že jsme přerušovali. Já jsem si psal pečlivé poznámky na vystoupení všech svých kolegů, pokusím se je neztratit a vy byste mi to jistě připomněli. Evidentně půjdeme do výboru, kde budeme o těch věcech diskutovat v nějaké míře i podrobnosti. Já jsem připraven i ve druhém čtení zareagovat podrobně.

Jenom možná jedna reakce na to "my nevíme, co se stalo". My víme, co se stalo. My víme, co se stalo. Pachatel legálně drženými zbraněmi zabil velké množství lidí, převážně mladých. A já se domnívám, že je naší povinností, abychom byli schopni na takovou situaci co nejrychleji zareagovat. A ne tím, že budeme mít nějaká opatření, která tomu snad stoprocentně zabrání, takovou naivitu v sobě nikdo nemáme, to se určitě nestane, ale udělat maximum pro to, aby i používání střelných zbraní a jejich držení bylo v souladu s tím, co my chceme, s nějakou zásadní společenskou zodpovědností a zvýšením pocitu bezpečí.

Pan kolega Mašek tady trochu nefér v rámci svého vystoupení část strávil tím, že říkal, že něco tajím, tutlám, nemluvím, nestalo se. Já ještě jednou zopakuji jenom fakta. Generální inspekce bezpečnostních sborů není pod ministrem vnitra. Dokončili své vyšetřování a informovali vás o tom - i oproti vašemu očekávání hovořili i o metodických doporučení Policii České republiky. Sám jste to přiznal, zpochybňovali jste to na výboru, že s nějakými metodickými doporučeními a čímkoliv jiným přijdou. Přišli. Přišli. A teď příští týden na bezpečnostním výboru, který je svolán, bude Policie České republiky prezentovat svoji analytickou zprávu a bude prezentovat svoje poznatky a své komentáře ke zprávě Generální inspekce bezpečnostních sborů. Všechno probíhá tak, jak má, to znamená Generální inspekce bezpečnostních sborů, analytická zpráva Policie České republiky.

A kdy státní zastupitelství? Tohle už konečně prosím přiznejte i v dalších kolech našich diskusí. Kdy státní zastupitelství dokončí trestní řízení, zda ho uzavře, neuzavře, na to nikdo z nás nemá vliv. A do té doby ani vy, ani já, ani kdokoliv jiný na určité spektrum informací prostě nárok nemá. Ani je nemám já k dispozici. Takže prosím, žádné tutlání. I já čekám. Ta diskuse nekončí, to jsem řekl opakovaně, není uzavřena. Není uzavřena celospolečensky, není uzavřena tady, není uzavřena na výboru. A já doufám, že státní zastupitelství tu půlroční lhůtu dodrží a že ty informace ještě v červnu budeme mít. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan zpravodaj má také zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já už nebudu dlouhý. Chtěl bych zhodnotit průběh projednávání novely zákona o střelných zbraních. Bylo navrženo projednat tuto novelu zrychleně podle § 90. To bylo z úst paní předsedkyně Aleny Schillerové z hnutí ANO vetováno. Návrh na zkrácení lhůt podán nebyl. Byl však podán návrh na vrácení k přepracování, a to z úst pana poslance Maška a pana poslance Kotena, o čemž bych poprosil následně hlasovat. Děkuji. To je vše.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy budeme právě o zmíněném návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování hlasovat. Je zájem o odhlášení. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

A v mezičase načtu ještě omluvy: pan poslanec Bělobrádek se omlouvá od 19.15 z pracovních důvodů, Kolář Ondřej od 20 z osobních důvodů, Wenzl Milan od 20 ze zdravotních důvodů, Zuna Michal z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a pan ministr Blažek ruší svoji omluvu.

 

Přivolala jsem kolegyně a kolegy z předsálí. Zopakuji tedy pro nově příchozí, že padl návrh na vrácení k dopracování, což budeme nyní hlasovat. Počet přihlášených se již ustálil.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, je přihlášeno 135 přítomných, pro 58, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Nikoho nevidím.

 

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, je nás přihlášeno 134, pro 133, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru, tedy výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh výboru dalšímu. Má někdo takový návrh? Pan poslanec Vondráček, prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vzhledem k tomu, co zaznělo v rozpravě, navrhuji, aby návrh projednal i ústavně-právní výbor. To jsem zvědavý, jak dopadnu se svým návrhem. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ještě někdo má další návrh na přikázání dalšímu výboru? Nikoho nevidím.

 

Zazněl tedy návrh na přikázání ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, je přihlášeno 134 přítomných, pro 60, proti 7. Návrh byl zamítnut.

 

Konstatuji, že jsme nepřikázali dalšímu výboru k projednání.

Nezazněl žádný návrh, který by byl dále hlasovatelný. O lhůtách žádný návrh neeviduji, proto jsme hlasovali o všem, co je možné v první čtení. Končím projednávání tohoto bodu.

Vzhledem k dohodě z grémia přerušuji nyní 105. schůzi do čtvrtka 13. června do 9 hodin a připomínám, že zítra, tedy ve středu 12. června bude v 9 hodin zahájena 107. schůze Poslanecké sněmovny. Přeji vám hezký zbytek večera.

 

(Schůze přerušena ve 20.19 hodin.)

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:55.