Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

(pokračuje Olga Richterová)

153.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 105. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 11 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Já upozorňuji všechny poslance a poslankyně na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace v daném pořadí.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 23. května 2024, a sice do přítomnosti ministra spravedlnosti. Jelikož tato podmínka nebyla naplněna, pan ministr je omluven, tak já tento bod přerušuji nadále.

Dále ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci pana poslance Ivana Adamce ve věci pokusu o zásah do mého Ústavou garantovaného práva podávat interpelace na členy vlády. Tato interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 23. května 2024, do přítomnosti ministra spravedlnosti. Opět zopakuji: pan ministr je omluven, tato podmínka není naplněna, čili tato interpelace také dnes nebude projednávána.

Dále paní ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci pana poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 591. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 23. května 2024 do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně je taktéž omluvena, opět podmínka pro projednávání této interpelace není naplněna.

Následující interpelace: pan ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci automatických třídicích linek na odpad. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 592. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 23. května 2024, opět do přítomnosti ministra životního prostředí. Opět jsem nucena konstatovat, že pan ministr je omluven, podmínka není naplněna.

A my přistoupíme k další interpelaci, kdy ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 620. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 23. května 2024 do přítomnosti ministryně obrany. A opětovně konstatuji, že paní ministryně je omluvena, takže tato podmínka dnes nemůže být naplněna.

Dále předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci hospodářské stagnace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 677 a projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 23. května 2024 do přítomnosti předsedy vlády. A my tedy můžeme dnes pokračovat v přerušené rozpravě. Vnímám zájem paní předsedkyně Aleny Schillerové vystoupit. Ujměte se slova, prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, ano, vzhledem k tomu, teď jsme opět viděli, kolik ministrů tady je na interpelacích, takže zatím aspoň, že je tady pan premiér, pan ministr kultury tady sedí. Ale nevím, jestli má nějaké interpelace, nedívala jsem se dál. Je to smutné. Je to smutné, že ty interpelace jsou tak málo a ještě prostě tolik ministrů se omlouvá. Takže ono když dojde potom na interpelaci jako teď v mém případě, která je z března roku 2024, ale vzhledem k tomu, že jde o hospodářské otázky, ono se zase toho tolik nestalo.

No, já jsem se ptala na to, že hrubý domácí produkt v březnu 2024 za rok 2023 byl o 0,4 % nižší než v roce 2022, přičemž celoroční vývoj negativně ovlivnil dle Českého statistického úřadu pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností o minus 1,2 procentního bodu a tak dále. Zkrátím to. Upozornila jsem na to, že vyšší hospodářský růst ze své podstaty generuje i vyšší příjmy do státního rozpočtu. Ten soubor opatření, který vláda nazývá konsolidační balíček, já ho nazývám daňový balíček, snižuje už i tak nízký růst ekonomiky. A ptala jsem se, co s tím vláda bude dělat. No a odpověď pana premiéra mě poměrně konsternovala. On mi s klidem a takovou bohorovností, která čiší z té odpovědi, odpověděl, že vlastně, co se starám o výhled české ekonomiky, přece, cituji: "dojde letos k obnovení růstu reálných mezd". No ano, teď podle posledních čísel je to o 4,8 %. Ale pane premiére, růst reálných mezd je stav, který je normální a běžný. Právě ten propad jejich reálné hodnoty o hodnotu nejnižší ze všech zemí OECD není normální ani běžný. A nebyl tedy běžný ani z pohledu komparace s ostatními zeměmi v OECD. A pro vaši informaci, a vy to bezesporu víte, ani v roce 2027 nedosáhnou reálné mzdy výše jejich hodnoty v roce 2021. A stejně tak, a tady již nekomentuji, že nesdílí pozitivní výhledy hospodářského růstu Ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury, ani ČNB, ani MMF, tak jsme jedinou ekonomikou ze zemí EU, která není na předpandemické úrovni. To není stav, který já bych chtěla považovat za normální. Takže já nechci, abyste mi komentoval to slovy, že stav je bezvadný a super, protože není ani bezvadný, ani super. Ale já jsem se vás zcela pragmaticky ptala, která konkrétní opatření chystá váš kabinet s cílem nastartovat hospodářský růst s náběhem v roce 2024 a která konkrétní opatření s náběhem v roce 2025. Takže věřím, že mi odpovíte nyní, protože ve vaší písemné odpovědi nebyla o tom ani zmínka. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a vnímám, že se slova nyní ujme předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dobrý den, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpovím na písemnou interpelaci, respektive na nesouhlas s mou odpovědí na písemnou interpelaci paní předsedkyně Aleny Schillerové. Nejprve bych chtěl připomenout všem k těm steskům na to, že je tu určitý časový rozdíl mezi podanou interpelací a tím, kdy ji projednáváme v Poslanecké sněmovně. No to prostě tak u písemných interpelací je, protože se řídí určitými pravidly a určitými lhůtami. A to si myslím, že je třeba podnět na nějaké změny jednacího řádu, ale určitě to není důvod, proč bychom si na to měli stěžovat. Tak to prostě je a nijak se to nelišilo v minulém ani předminulém volebním období, které jsem tu mohl sledovat.

Co se týká té konkrétní otázky, tak se pokusím na ni odpovědět. Jenom bych chtěl na začátek říct, že není úplně šťastné neustále líčit Českou republiku jako zemi, která je na tom nějak mimořádně špatně, je nefunkční, ekonomicky se jí nedaří, protože to není pravda. Ale není to pravda ne proto, že mě to teď zrovna napadá, že mám nalévat optimismus nebo že mám tady mluvit optimisticky. Ale není to pravda, protože to prostě neukazují žádná čísla. Naopak čísla a fakta ukazují, že tu největší krizi jsme překonali, to nejhorší máme za sebou. Skončilo období nejistoty, skončilo období zdražování, inflace klesla strmě dolů, letos porostou reálné mzdy, všechny ukazatele slibují vyšší růst HDP. A to, co jsem vyhlásil na konci minulého roku, že letošní rok je rokem naděje, tak to se prostě konkrétně naplňuje. Zkrotili jsme inflaci, která v květnu byla 2,6 procenta, stabilně je teď v pásmu dvě až tři procenta, což je pozitivní; proti minulému roku určitě, kde dosahovala až 16 procent. A jenom připomínám, že do dramatického nárůstu inflace jsme se dostali už na konci vaší vlády, tedy vlády Andreje Babiše, kdy vzrostla inflace na 6,6 % a pak v tom následném měsíci skoro na 10. Co je důležité, klíčové predikce, a to nejsou jenom predikce Ministerstva financí, kterému paní předsedkyně nevěří, ale jsou to i predikce České národní banky, predikce evropských orgánů a dalších nezávislých institucí, předpokládají, že inflace se bude držet právě v letošním roce v pásmu kolem dvou procent. Zpomalení inflace je znatelné u potravin, u kterých klesají ceny. Nejvýraznější pokles cen potravin v celé Evropské unii má právě Česká republika, podle dat za duben 3,5 % meziročně.

Obnovuje se hospodářský růst. Ano, růst HDP zůstává mírný. Určitě bychom si všichni přáli vyšší. Ale pozitivní je, že jsme se dostali z loňského poklesu, kdy hrubý domácí produkt klesl o 0,3 %. Aktuální predikce České národní banky, Ministerstva financí jsou, že v letošním roce porosteme o 1,4 % a na příští rok se předpokládá růst přes 2 %. V dubnu přišly také pozitivní zprávy o exportu. Vývoz meziročně rostl o 19,7 %. Hodnota nových zakázek v průmyslu vzrostla meziročně v dubnu o 3,6 %. A tak bych mohl pokračovat.

Ano, některá čísla, především očekávaný hospodářský růst, růst HDP, bychom si jistě přáli vyšší, ale česká ekonomika je hodně, už dvacet let minimálně, provázána s německou ekonomikou, a to má bohužel některé jak pozitivní, tak negativní dopady. V Německu se sice očekává taky hospodářský růst, ale pouze ve výši 0,3 %, tedy poroste pomaleji než v České republice, a to má nějaký vliv. Nicméně ta dobrá zpráva je, že letos určitě hospodářský růst zaznamenáme nejen podle predikce Ministerstva financí, které na rozdíl od paní předsedkyně já věřím, protože se mnohokrát ukázalo, že čísla Ministerstva financí jsou v pořádku, například při odhadování nebo prognóze deficitu, ale jsou to i predikce dalších nezávislých institucí.

Pokud jde o růst reálných mezd, v letošním roce nepochybně poroste. V prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda hrubá nominálně o 7 %, reálně o 4,8 %. A to je určitě dobrá zpráva pro občany České republiky. Když tady paní předsedkyně řekla, ale to není nic jako zvláštního a proč to jako zdůrazňujete, vždyť to je normální, že reálná mzda roste - tak pokud je to normální, tak je potřeba si odpovědět na otázku, proč nerostla na konci vaší vlády, naopak tam právě došlo k poklesu reálných mezd.

Já nicméně jsem schopen vnímat velmi dobře kontext a faktory, to znamená, že v dobách krizí, kterým jsme čelili v minulých letech, je prostě možné a logické, že reálná mzda i vzhledem k prudce rostoucí inflaci nerostla, ale myslím, že musíme mít všichni radost z toho, že jsme ten trend zvrátili, že situace je dnes úplně jiná a reálná mzda roste. To se projevuje. Všechny tyto faktory se projevují na spoustě věcí a především se projevují na tom, že jsme oživili důvěru spotřebitelů, kteří začali více utrácet, a to má také ekonomický význam. Tržby v maloobchodě se v dubnu meziročně zvýšily o 5,3 % a rostou už pátý měsíc v řadě, což ukazuje důvěru spotřebitelů. A nejenom toto číslo, i dlouhodobá důvěra v ekonomiku a vývoj mezd a dalších faktorů. V dubnu bylo meziročně zahájeno o 35 % výstavby bytů více, než tomu bylo dříve. Při tom všem stále držíme nezaměstnanost na rekordně nízkých číslech a nezaměstnanost je stále nejnižší v celé České republice.

Tak tolik fakta a informace o tom, jak na tom je česká ekonomika a že výhledy jsou opravdu pozitivní a že krizové trendy z posledních let jsou za námi a jdeme úplně jinou cestou - cestou, která určitě všechny musí naplňovat radostí a nadějí, byť se budeme snažit o to, abychom hospodářský růst a všechny tyto faktory, o kterých jsem tu mluvil, ještě zlepšili.

Teď co jsme pro to udělali? Co pro to děláme? Co pro to budeme dělat? Pro snížení inflace jsme, a to si všichni pamatují, tlačili na producenty, prodejce potravin, dodavatele, prodejce pohonných hmot, aby lidé za ně neplatili více, než je nezbytně nutné. Snižujeme deficity veřejných rozpočtů, což je určitě protiinflační opatření. Jenom připomenu, před nástupem naší vlády byly deficity veřejných financí více než 5 %. My jsme se dostali letos na úroveň 2,3 % HDP, to znamená nejenom, že se dostáváme do nějakého pásma relativně zdravých veřejných financí, ale také plníme klíčové kritérium, které nám umožní do budoucna se reálně rozhodovat o tom, jestli chceme euro, nebo ne, což zatím byla debata naprosto hypotetická, protože jsme ta klíčová kritéria neplnili.

Česká republika patří mezi málo zadlužené země, což z hlediska budoucnosti je také důležité. Toho, jakou hospodářskou politiku dělá naše vláda, si všimly i ratingové agentury. Jsme mezi nejlépe hodnocenými zeměmi ve střední a východní Evropě. Investoři nás opět považují za stabilní a perspektivní ekonomiku. A to má pro hospodářsky růst a rozvoj opravdu pozitivní vliv, to má na toto pozitivní vliv. I přes úsporná opatření, přes ozdravný balíček rekordně investujeme, a to je důležité pro hospodářský růst, to je důležité pro budoucí prosperitu. V roce 2003 jsme proinvestovali rekordních - rekordních - 202 miliard korun, letos proinvestujeme 185 miliard korun. To jsou rekordní čísla. Investice, kapitálové výdaje v letošním roce patří mezi tři nejvyšší za posledních deset let.

Výrazně investujeme zejména do dopravní infrastruktury: 150 miliard letos, 150 miliard loni. To se projevuje i na posunu, a to je zase faktor, který je prorůstový zcela nepochybně, o tom není potřeba vést debatu, to se projevuje na rozvoji dopravní infrastruktury. 263 kilometrů nových staveb v letošním roce nějakým způsobem probíhá: 205 kilometrů dálnic, skoro 60 kilometrů silnic první třídy. Letos začneme stavět 170 kilometrů nových dálnic a silnic. Za celé volební období, za období naší vlády, získá Státní fond dopravní infrastruktury 555 miliard korun. To jsou rekordní částky. A všechny se projevují v tom, že stavíme, dostavujeme, otvíráme nové stavby tak, abychom zanedbanou dopravní infrastrukturu v České republice napravili.

Dosáhli jsme největšího zrychlení výstavby celé historii České republiky. Nikdy jsme nestavěli v České republice tolik jako teď. A posouváme i stavby, které byly dlouhodobě zablokované. Jasné prorůstové opatření naší vlády. Nechci tady vyjmenovávat jednotlivé stavby, ale jenom připomenu, že letos největší posun zaznamenají úseky dálnice D35, která je prioritní stavbou po desítky let, prioritní stavbou na papíře, pro nás to není priorita jenom na papíře, ale je to priorita i ve skutečnosti. Práce se rozběhnou i na dalších klíčových tepnách, jako je třeba Pražský okruh a podobně. Ale nejde jenom o to, že tam dáváme finanční prostředky, že pan ministr Kupka se svým týmem ty stavby rozbíhá a snaží se odblokovat to, co zatím stálo. Jde i o racionální přípravu legislativy z naší strany. Novela zákona o liniových stavbách, strategických investicích podstatně zrychlí i modernizaci dopravní sítě a má zásadní význam na všechny budoucí strategické projekty.

Další oblast, ve které jsme se hodně posunuli a která je také důležitá pro růst naší země, je to, že se soustředíme na to, abychom propojili výzkum a inovace s byznysem, a to děláme díky reformě transferu znalostí. Ta reforma transferu znalostí obsahuje 30 konkrétních legislativních i nelegislativních opatření. Souvisí s tím samozřejmě i prostředky, které dáváme do výzkumu, ale třeba i to, že nastavujeme vhodnější pravidla pro financování startupů, jednáme o zavedení zaměstnaneckých akcí, což se ukázalo jako v zahraničí, dobrá praxe právě pro startupy, a mělo by to tady mít motivační efekt.

Podporujeme také obchodní potenciál českých firem a jejich schopnost diverzifikovat export a dostávat se na nové trhy. Podporujeme to mimo jiné tím, že realizujeme podnikatelské mise. Připomenu jihovýchodní Asii, Afriku a další a další cesty, které já i další členové vlády s českými firmami realizujeme. Je o to velký zájem, má to konkrétní výsledky v konkrétních uzavřených kontraktech.

Nezapomínáme ani na energetiku, protože to je důležitá věc pro prosperitu a ekonomický růst. Zajistili jsme to, že máme dostatek plynu, ropy díky terminálu na LNG, teď nedávno rozšíření ropovodu TAL-PLUS, který budeme moci využívat už příští rok. Během posledních tří let se patnáctinásobně, patnáctinásobně zvýšil výkon instalovaných fotovoltaických elektráren, takže pracujeme i na tom, abychom měli dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Projektem století je určitě tendr na dostavbu elektrárny v Dukovanech, který v tuto chvíli vstupuje do finále. Aktuálně řešíme to, zda je výhodné a v jaké podobě je výhodné rozšířit to i na další blok v Dukovanech a bloky v Temelíně? Jasno budeme mít určitě do konce prázdnin, už v horizontu několika let, a to je věc, se kterou se musíme vyrovnat a která je taky důležitá z hlediska prosperity, udělat správné rozhodnutí, je to, že nás čeká konec využívání uhlí, jehož těžba se přestane vyplácet a využívání se přestane vyplácet prakticky ve všech lokalitách. Tedy musíme nějak vykrýt to období, než budeme mít dostatek jiné energie. A současně stejně potřebujeme vždycky nějaký záložní zdroj proti těm permanentně fungujícím energetickým zdrojům, jako je jádro, jako jsou obnovitelné zdroje. Takže musíme se věnovat výstavbě paroplynových elektráren. Uvědomujeme si, že musíme velmi rychle připravit půdu pro to, aby tyto elektrárny zase mohly co nejrychleji vzniknout. Ministerstvo průmyslu a obchodu už v nejbližších dnech přijde s novelou energetického zákona, takzvaný lex plyn, který by se s těmito požadavky měl vypořádat. Protože nemůžeme riskovat, že se opět dostaneme do nějaké závislosti na cizí energii, přílišné závislosti.

Klademe důraz na strategické investice i v dalších energetických otázkách. Soustředíme se na podporu našeho skutečně výjimečného, je to naše komparativní výhoda ekosystému, jaderného průmyslu a výzkumu a je to odvětví, které musíme podporovat a rozvíjet, protože nám to dává velkou šanci. Podíleli jsme se taky na tom, že velká část Evropy vsadila na jaderné technologie a že jsme jejich akceptaci prosadili na evropské úrovni.

To, co si velmi dobře uvědomujeme, je, že náš ekonomický výkon závisí i na takových měkčích faktorech, a to je, jak vypadá trh práce. Nestačí nám, že investujeme, že jsme připravili klíčové stavby, že děláme správná rozhodnutí pokud jde o dopravní, energetickou a další infrastruktury, nestačí ani to, že jsme dali do pořádku veřejné finance nebo dáváme do pořádku, ale potřebujeme také udělat změny na pracovním trhu. Naším nejslabším místem je nedostatek kvalifikované pracovní síly, někdy už i nekvalifikované, nízká flexibilita práce, přetrvávání byrokratických postupů, postupů, které často nedávají smysl. Proto naše vláda představila flexibilní novelu zákoníku práce, která na všechny tyto problémy reaguje, větší flexibilita zaměstnání, možnost svobodnějšího rozvrhu pracovní doby na základě dohody mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem, delší zkušební doby, rozvolnění byrokratických povinností, jako je třeba povinné plánování dovolených, jednodušší výpočty mezd a další a další věci, po kterých volali zaměstnavatelé, které jsou výhodné i pro zaměstnance, a které jsou důležité pro to, aby náš pracovní trh byl flexibilnější.

S tím vším - to je další opatření, které má pomoci ekonomickému růstu - se pojí to, abychom měli kvalitní vzdělávací systém. A já jsem tady už zmínil reformu transferu znalostí. A s tím souvisí lepší a přehlednější nastavení daňových odpočtů, profesní doktoráty, specializovaná síť center pro transfer do veřejné správy a další věci. Ale my měníme také rámcové vzdělávací programy, posilujeme všeobecné vzdělávání a klíčové typy gramotnosti, aby byli mladí lidé lépe připraveni jak na život v 21. století, tak na pracovní trh. Rozšiřujeme také profesní vzdělávání, to je důležité, zavádíme do středního školství systematickou podporu lyceí, tedy těch atraktivních, dnes znovu atraktivních škol na pomezí mezi gymnázii a technickými učilišti. Iniciovali jsme vznik polytechnik, nového typu odborných vysokých škol, které vzniknou ze stávající sítě vyšších odborných škol. A to jsou všechno konkrétní a podle nás správné odpovědi na vývoj na trhu, vývoj jak uchazečů o studium, tak firem.

Pokud jde o prorůstová opatření, vycházíme i z toho, co nám doporučili experti, ať už z NERVu, nebo odjinud, tedy modernizujeme zákoník práce, urychlujeme investice do dopravní infrastruktury, a to i ve spolupráci se soukromým kapitálem, PPP projekty, zrychlujeme výstavbu soukromou, komerční, děláme konkrétní kroky ke zkvalitnění regionálního školství, tak jak jsem to tady myslím velmi konkrétně popsal.

Podstatným krokem, který je důležitý z hlediska udržitelnosti celého systému, je důchodová reforma, která zajistí dnešním třicátníkům, čtyřicátníkům důstojnou penzi a předvídatelný odchod do důchodu. To jsou rozhodnutí odvážná, kterých se předcházející vlády bály. Zároveň tím řešíme dramatické zadlužování penzijního systému. Těch projektovaných 5 % HDP deficitu v roce 2050 díky těmto opatřením snížíme na 1 %.

Snižujeme byrokracii, což je určitě také prorůstové opatření. Schválili jsme už třetí antibyrokratický balíček, dalších 29 opatření, první, druhý balíček, přes dvacet, přes dvě desítky zjednodušení, rušení povinností, které byly formální, jako byly formální lékařské prohlídky, jako byly potravinářské průkazy a další přežitky. Digitalizujeme, vidí to občané na svém každodenním životě a také to využívají. Portál občana, který jsme zlepšili, využívá už milion občanů. Občanský průkaz můžete mít v telefonu, také, spousta lidí má. Zjednodušili jsme kontakty s úřady pro podnikatele i pro občany. Řidičský, technický průkaz, změna trvalého pobytu, žádost o důchod, sociální příspěvky, přijímačky na střední školy, výzkumné granty, přepis vozidel, konzulární vízové služby - to jsou všechno věci, které donedávna vyžadovaly fyzicky spoustu formulářů. Dneska to všechno jednoduše vyřídíte on-line.

Podobně probíhá digitalizace zdravotnictví, stát spouští aplikaci eRecept, který pomůže i se sháněním léků v lékárnách, digitální očkovací průkaz, EZKarta, která bude mít v budoucnosti další funkcionality, a tak bych mohl pokračovat.

Bohužel pokračovat nemohu, protože, a mě to velmi mrzí, ale od 9.40 jsem omluven z důvodu jiných pracovních povinností, ale aspoň takto ve stručnosti jsem chtěl ukázat v reakci na otázku paní předsedkyně Schillerové, jaká konkrétní opatření jsme udělali, jaká konkrétní opatření teď děláme, jaká konkrétní opatření připravujeme, a také na konkrétních číslech ukázat, že to funguje a že ekonomický růst v České republice zaznamenáváme už v letošním roce.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám paní předsedkyni Alenu Schillerovou a její přihláškou s přednostním právem. (Premiér odchází ze sálu.)

Poslankyně Alena Schillerová: Takže já tomu rozumím, že tady po té oslavné řeči pana premiéra, jak je všechno zalité sluncem, odchází, je omluven. Takže já tím pádem navrhuji přerušit do přítomnosti pana premiéra, protože já mám mnoho co na srdci, co bych mu ráda řekla, a myslím, že můj ctěný kolega Karel Havlíček by mě také doplnil. Takže já navrhuju přerušení, protože ta debata pro mě rozhodně neskončila a na konkrétních číslech bych demonstrovala, kdyby tu pan premiér seděl, nebudu to dělat, když tu nebude, bych demonstrovala, že ani jedno číslo, které uvedl, tak není v pořádku a není tak růžové, jak si ho lakuje. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom žádost o upřesnění. Předpokládám, že chcete hlasovat o přerušení do přítomnosti pana premiéra. (Paní poslankyně souhlasí.) Je to v pořádku takto.

Předvolám kolegyně, kolegy z předsálí, budeme o tom hlasovat, jenom zopakuji, pro ty, kdo teď přijdou, budeme tedy hlasovat návrh na přerušení projednávání této odpovědi do opětovné přítomnosti předsedy vlády České republiky.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh na přerušení? Kdo je proti návrhu na přerušení do přítomnosti předsedy vlády?

Hlasování číslo 28, bylo přihlášeno 99 poslanců a poslankyň, pro bylo 57, proti 5. Konstatuji tedy, že návrh na přerušení byl přijat.

Tímto tedy končím projednávání této interpelace.

A dostáváme se k odpovědi následující, ale já si ještě dovolím načíst omluvy. Takže omlouvá se paní poslankyně Margita Balaštíková, a sice od 11.30 do 17 hodin z pracovních důvodů, Bohuslav Svoboda z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Martin Dvořák do 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jozef Síkela od 13 hodin z pracovních důvodů.

Následující odpověď: Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci rušení daně z neočekávaných zisků v roce 2025. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 678 a jelikož projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 23. května 2024 do přítomnosti předsedy vlády, tato podmínka není naplněna, opět přerušuji.

Dále předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci inkasa daně z neočekávaných zisků za rok 2023. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 679. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 23. května 2024 do přítomnosti předsedy vlády. Opět tato podmínka nyní není splněna, budeme pokračovat, až bude splněna.

Dále předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci dezinformace europoslance Vondry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 683. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 23. května 2024 do přítomnosti předsedy vlády. Opět vzhledem k jeho nepřítomnosti a omluvě tato podmínka není naplněna.

A my můžeme přistoupit k následující odpovědi, kdy ministr spravedlnosti Petr Blažek odpověděl na interpelaci poslankyně Ivety Štefanové ve věci postupu samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 712.

Zahajuji rozpravu a táži se paní poslankyně, zda chce vystoupit? Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Z důvodu nepřítomnosti pana ministra dávám návrh na přerušení tohoto bodu do jeho přítomnosti. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, čili já opět zopakuji, budeme hlasovat o návrhu na přerušení do přítomnosti pana ministra spravedlnosti. Kdo je pro tento návrh na přerušení?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro návrh na přerušení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu na přerušení do přítomnosti ministra spravedlnosti?

Hlasování číslo 29, hlasovalo 101 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 1. Konstatuji, že tento návrh na přerušení byl přijat.

Tímto tedy také přerušuji projednávání této odpovědi.

Dostáváme se k odpovědi následující, v pořadí poslední. Ministr dopravy Martin Kupka odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci Politická trafika pro Piráty - proč vláda dosazuje nekompetentní osoby do orgánů státních organizací. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 717.

Zahajuji rozpravu. Pan poslanec Kolovratník, prosím.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobře. Já děkuji za slovo a potvrzuji, mám od týmu pana ministra informaci, že je omluven, souhlasím s tím, není v tom žádný problém, a prosím tedy i u tohoto bodu o jeho přerušení do doby přítomnosti pana ministra. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. My tedy budeme hlasovat o návrhu - přerušit i toto projednávání do přítomnosti pana ministra dopravy.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh na přerušení do přítomnosti ministra dopravy? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, vyjádřilo se 102 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 1. Konstatuji, že toto bylo přijato.

Přerušujeme tedy do přítomnosti pana ministra dopravy.

Můžu konstatovat, že jsme pro projednali odpovědi na písemné interpelace poslanců tam, kde byly naplněny podmínky.

Já se nyní trošku obracím na pana předsedu Marka Bendu. Tak co - mám informaci... Prosím, pane předsedo.

Poslanec Marek Benda: Dohoda byla taková, že nebudeme v tuto chvíli pokračovat, budeme pokračovat až v 11 hodin.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, čili já vyhlašuji pauzu do 11 hodin. Sejdeme se opět v 11 hodin zde v tomto sále. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 9.49 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům. Nejprve je to bod 143, sněmovní tisk 711, návrh změny rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2024. Poté je to bod 145, sněmovní dokument 4288, návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech, dále bod 142, sněmovní tisk 674, zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2024, dále bod 146, sněmovní dokument 4443, návrh na stanovení výše odměn členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2023. Poté bychom projednávali body z bloku zákony v prvním čtení, a to v pořadí neprojednaných bodů z úterý. Odpoledne se budeme věnovat bodu 154, což jsou ústní interpelace.

Připomínám, že na základě dohody z grémia bude dnes 105. schůze Poslanecké sněmovny po projednání bodu 154 ukončena.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se vás táži, zda máte návrh na úpravu nebo změnu schváleného pořadu. Žádný takový návrh nevidím, ani z pléna se nikdo nehlásí. Z toho důvodu tedy přistoupíme k projednávání jednotlivých bodů.

Nejprve přečtu ještě omluvy. Od 11 do 13 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Lubomír Brož, od 14 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Milan Feranec, na celý jednací den z rodinných důvodů pan poslanec Tomáš Kohoutek a na celý jednací den ze zdravotních důvodů paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Já tedy otevírám první bod dnešního jednání, a tím je

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:37.