Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Jan Skopeček)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 203/2006 Sb.,
o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. 227/2009 Sb., a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 690/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Martin Baxa. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil vládní návrh novely zákona o některých druzích podpory kultury. Tento návrh zákona byl zpracován ke splnění cíle Národního plánu obnovy, kde nám bylo uloženo zakotvit takzvaný status umělce. Předložený návrh zavádí do právního řádu institut statusu umělce. Především jako nástroj finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.

Jde o to, umožnit osobám vykonávajícím uměleckou, tvůrčí nebo bezprostředně související činnost, registrovat se a získat tím osvědčení, tedy status umělce. Status umělce tedy představuje v právním slova smyslu zařazení do registru, který povede Ministerstvo kultury. Za tímto účelem se upravuje registr umělců jako informační systém veřejné správy, jak už jsem zmiňoval, vedený Ministerstvem kultury. Pro účely tohoto zákona je v návrhu vymezen pojem umělec, který v sobě zahrnuje osoby vykonávají činnosti, bez nichž by realizace umělecké činnosti byla nemyslitelná. Zejména se jedná o takzvané technické profese.

V této souvislosti bych rád zdůraznil - a to s vykřičníkem - takto veřejně, že Ministerstvo kultury nebude v žádném případě jakkoli posuzovat kvalitu deklarované umělecké činnosti. V uvozovkách nebude nikoho přezkušovat ani subjektivně vyhodnocovat výsledky činnosti. Registrovaní umělci budou moci při splnění dalších podmínek - jedná se zejména o podmínky ohledně příjmů - získat podporu formou stipendia na tvůrčí nebo studijní účely. Stávající stipendia byla upravena pro čerpání osobami se statusem umělce. Podmínky jsou formulovány tak, aby podpora primárně cílila na umělce, kteří svoji uměleckou činnost vykonávají převážně mimo pracovní poměr a dosahují v ní příjmu maximálně ve výši průměrné mzdy.

Návrh zákona počítá i s podporou umělců v době případných omezení v důsledku vyhlášení nouzového stavu. Předmětem navrhované právní úpravy jsou i dílčí technické změny v oblasti výstavní činnosti vyplývající z dosavadní praxe. Součástí návrhu zákona je rovněž novela zákona o správních poplatcích, která zavádí poplatek za podání žádosti o zápis do registru umělců. V současné době, poznamenané nepříznivými celospolečenskými i ekonomickými faktory, je předložený návrh se svými dvěma případnými typy podpory maximem možného.

Cílem návrhu zákona je v tuto chvíli především bližší zmapování terénu a zacílení podpory pro nejohroženější skupinu umělců, to jest pro ty, kteří jsou takzvaně na volné noze. Při přípravě návrhu zákona bylo reálně možno využít pouze nástrojů, které má Ministerstvo kultury již nyní ve své gesci, to vše v kontextu toho, že je třeba splnit vytyčený cíl v Národním plánu obnovy.

Závěrem bych chtěl podtrhnout, že status umělce je tématem dlouhodobé debaty v odborné veřejnosti, s jejímiž zástupci byla daná problematika intenzivně projednávána. Obdobný požadavek byl hojně reflektován v okolních státech, zejména pak v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Je také tématem debaty v rámci Evropské unie. Z výše uvedených důvodů navrhuji, aby Poslanecká sněmovna tento návrh zákona propustila do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, děkuji za vaše úvodní slovo. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Pavel Svoboda. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 690. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 690 dne 30. 4. 2024. Organizační výbor projednání návrhu doporučil 9. 5., navrhl výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výbor garanční.

Navrhovaná právní úprava statusu umělce vychází ze skutečnosti, že v České republice jsou fyzické osoby, které vykonávají umělecké činnosti v rámci různých právních vztahů pracovněprávních, na základě licenčních smluv, smluv o provedení uměleckého výkonu a tak dále. Požadavek na zavedení právní úpravy je formulován dlouhodobě ze strany odborné veřejnosti s tím, že se nová právní úprava má primárně týkat umělců takzvaně na volné noze, tedy těch, kteří nemají pro jejich uměleckou činnost sjednán pracovněprávní vztah.

V konkrétní rovině je požadavek zaveden v Národním plánu obnovy a v plánu legislativních prací vlády. Status umělce budou moci získat i osoby vykonávající činnosti bezprostředně související s uměleckou činností, čímž bude zajištěna i možnost podpory těchto osob, například v době případných omezení v důsledku vyhlášení nouzového stavu, pandemií a tak dále, jak už zmínil pan ministr. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, děkuji za vaše slovo coby zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím tito poslanci: jako první vystoupí paní poslankyně Pokorná Jermanová. Než dorazí k řečnickému pultíku, načtu dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Petr Beitl celý jednací den z důvodu zahraniční cesty a omlouvá se pan Aleš Dufek od 12 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, musím říct, že jsem velmi smutná. (Reakce pana ministra.) Smutná. Jsem velmi smutná. Jedná se o další zákon, který je totálně odfláknutý a je z ministerského pera. pan ministr Baxa to ví, slyšel to ode mě několikrát.

Znovu musím opakovat, že semináře k tomuto tématu jsem pořádala já jakožto opoziční politik. A kdyby se Ministerstvo kultury tématu věnovalo ještě více, možná bychom nemuseli tady řešit věci, jak se na to dívá veřejnost. Myslím, že ten bohulibý záměr postarat se o lidi pracující v kultuře nebo o umělce, kteří propadli sítem náhrad v době covidu... Vznikl nějaký zákon, který se tady snaží nadstandardně pečovat o lidi, kteří jsou činní umělecky. Nicméně tím, že nebyl tento status upraven nebo se ministerstvo nepustilo do samostatného zákona, tak v podstatě všechny možnosti, o kterých se třeba na tom mém semináři hovořilo, vůbec nebyly zohledněny.

To, co tady možná nezaznělo dost explicitně, je to, že návrh bude mít dopad na státní rozpočet, a to ve výši 100 milionů korun. O tuto částku bude nutno každoročně navyšovat rozpočet kapitoly Ministerstvo kultury. Dále si také tento návrh vyžádá čtyři systemizovaná místa pro související administrativu na Ministerstvu kultury, což je zhruba 3,5 milionu korun ročně včetně příslušenství.

A jak už začíná být standardem, i k tomuto zákonu bylo poměrně dost zásadních připomínek. Dovolila bych si tady uvést připomínková místa, která se k tomu vyjádřila a dala k tomu výhrady: Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství, Úřad vlády, konkrétně ministr pro evropské záležitosti, Českomoravská konfederace odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. Nepodařilo se vypořádat zásadní připomínky uplatněné Ministerstvem financí, které se týkají zabezpečení finančních a personálních dopadů navrhované právní úpravy. Předkladatel považuje příslušné navýšení za nezbytné pro naplnění účelu navrhované právní úpravy a předkládá tento materiál s těmito rozpory.

Musím říct, že v podstatě díky této novele jsme zabili možnost lépe a šířeji diskutovat o statusu umělce jako takovém. Já ho považuji za potřebný, nicméně ne v této podobě. Měli jsme možnost využít zkušeností platných zákonů ze zahraničí, které tam jsou a byly přijaty poměrně rychle. Ty státy tady vyjmenovávat nemusím, pan ministr je dobře zná. Měli jsme dostatek prostředků z Národního plánu obnovy na přípravu toho zákona. (Reakce pana ministra.) Měli, pane ministře. To, co jsme neměli, byl dostatek invence a aktivity věnovat se tomu od počátku, kdy jste přišel na Ministerstvo kultury, protože já jsem vás velmi často v rámci této záležitosti urgovala. Proto jsem i já uspořádala ten seminář, kde byli zastoupení různí aktéři v uměleckém oboru. A i oni vyjadřovali silné znepokojení s formou, kterou jste protlačil až sem do Poslanecké sněmovny.

My jsme také žádali, aby status umělce před tím, než půjde do prvního čtení, byl projednáván na podvýboru pro kulturu. Nebylo to úplně slíbeno, ale předpokládala jsem, že k tomu dojde. Nebuďte překvapení. Nestalo se tak.

Já se obávám, že možná místo toho, abychom se snažili takhle na sílu tlačit podporu omezené části umělců, tak pan ministr mohl své síly napnout a starat se o to, aby platy v kultuře obecně vzrostly. Protože se může stát, že status umělce, pokud bude schválen v této podobě, podpoří malou část lidí pracujících v kultuře, ale ten zbytek prostě bude muset hledat další jedno, dvě či tři zaměstnání, anebo z kultury prostě bude muset odejít.

Myslím si, že status umělce by měl být explicitně zaměřen na vyjmenované profese, protože tímto obecným pojetím, jak to pojalo Ministerstvo kultury, to zavání jakýmsi elitářstvím. Omlouvám se za to, ale cílem bylo podpořit takové profese, jako jsou třeba členové baletních souborů, kteří končí svoji aktivní činnost a zůstávají poměrně zdravotně zdecimovaní a začínají druhou kariéru. A měli bychom je podpořit v jejich dalším startu. Nicméně zřízením jakési komise, která bude udělovat status umělce, se to dostává do jiných sfér, do jiných rozměrů.

Pro nás takto odfláknutý status umělce, špatně prodiskutovaný, špatně připravený, je prostě nepřijatelný. Proto si dovoluji navrhnout tuto novelu vrátit k přepracování Ministerstvu kultury. V případě, že tento návrh nebude přijat, navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Eviduji, jistě i zpravodaj eviduje návrh na vrácení přepracování a návrh na zamítnutí.

Nicméně nyní vystoupí pan poslanec Kettner.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Dobrý den, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já budu velice krátký. V uměleckém prostředí určitě jsou profese, které si zaslouží pozornost, kdy ta životnost v té profesionální sféře je velice, velice krátká. Musí se na to dlouho studovat a na rozdíl třeba od hokejistů ty jejich příjmy nejsou takové, aby se dokázali zajistit na stáří. Nehledě na to, že skutečně, když si vezmeme třeba baletní mistry, skutečně ten jejich zdravotní stav je velice tristní už ve velice brzkém věku. To znamená, že určitě je potřeba se této problematice věnovat, ale jak řekla moje předřečnice, je to velice nešťastným způsobem, mělo by to být více promyšlené a stejně jako kolegyně bych chtěl navrhnout vrácení k přepracování, a pokud ne, tak zamítnutí tohoto návrhu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nicméně to už zaznělo, takže o tom bezesporu hlasováno bude. Nyní vystoupí pan poslanec Babka.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se připojím pár slovy právě k tomuto návrhu na zavedení statutu umělce. Jak již bylo řečeno i z úst pana ministra, ten zamýšlený status by v tomto ohledu mohl poskytnout určitou jistotu právě daným profesím. Nicméně a už tady to bylo také řečeno, ty náklady, které zavedení tohoto statusu ponese Ministerstvo kultury, budou ve výši 100 milionů korun, cirka 100 milionů korun. My to určitě a víme, jakým způsobem probíhá, jakým způsobem vypadá rozpočet Ministerstva kultury, a nemyslím si, že 100 milionů korun je malá částka, která by se nedala použít právě třeba na ty tabulkové platy, které jsou největším problémem v oboru kultury a na to by se ministerstvo mělo do budoucna zaměřit spíše než na nedokonalou úpravu zákona zaváděním statusu umělce.

Dovolte mi jenom ještě citovat z předloženého návrhu a z jeho důvodové zprávy, kdy je psáno, že tento návrh zákona reflektuje skutečnost, že ne každému a ne vždy může výkon umělecké činnosti, zejména ve volném povolání, přinést dostatečné finanční prostředky k zajištění životních potřeb. Když jsem si tuto větu přečetl, tak se mi až nechtělo pochopit to, že takovýto zákon předkládá ministr pravicové strany. Omluvte mi to, pane ministře, ale nemohl jsem si tuto zmínku odpustit. Další věc, která si myslím, že není z vaší strany, pane ministře, úplně šťastně zvolená, je právě komunikace tohoto zákona a jeho příprava všeobecně. Nemyslím si, že v této době je něco jako status umělce v takovéto nedokonalé podobě s takovýmto názvem v takovéto komunikaci vhodné zavádět. Celou přípravu zákona doprovázely i velké výhrady přímo od umělců a my jsme, jak už tady bylo řečeno, žádali, aby ten zákon byl nejprve projednán i na našem podvýboru, což se zatím nestalo. A já věřím, že ani nestane, že projde dnešní hlasování o zamítnutí, případně o vrácení k přepracování.

Také zde zaznělo, že tento návrh zákona je navázán na Národní plán obnovy. Nicméně i v jiných evropských zemích je tato úprava specifikována jedním konkrétním zákonem, a nikoliv novelizací, jak se k tomu uchýlilo Ministerstvo kultury. Obecně si myslím, že v této době by se spíš měly řešit právě již zmíněné nízké platy v kultuře, ty tabulkové platy, a ne nezavádění nového statusu. V tuto chvíli děkuji za pozornost a připojuji se k návrhu na zamítnutí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. Nyní se hlásí pan poslanec Nacher. Hlásil jste se z místa. Ano, je tu faktická, pan poslanec Brázdil. Tak teď jsem zvědav. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ne, nic takového. My už jsme si podali ruku, takže v pohodě. Ale, pane ministře, prosím, status umělce, vy jste říkal, že ministerstvo nebude zkoumat to jeho umělecké, to, co vlastně umí. To znamená, do toho se může přihlásit kdokoliv? Kolikrát jdu tady třeba přes Karlův most a vidím tam lidi, něco kreslí a bubnují; to znamená, vlastně tito lidé můžou přijít a kdokoliv se cítí být umělec, tak může za vámi na ministerstvo zažádat a bude mít status. Děkuji jestli za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Taky děkuju a chválím. To byla faktická poznámka pana poslance, nyní tedy vystoupí pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si právě tam všiml modrého číselka, tak jsem viděl, že se někdo přihlásil fakticky, tak jsem ho nechtěl předběhnout.

No, já jsem chtěl hovořit, pane kolego, já jsem to říkal i u nás na klubu, ke statusu umělce. Já navážu na to, co říkali moji ctění kolegové Jarka Jermanová a Ondřej Babka, ale zkritizuji to trošičku z jiného úhlu pohledu. Vy tam píšete mimo jiné, že v kulturním sektoru pracuje zhruba 220 000 lidí, z toho je 87 000 na volné noze. Ten dotační program se má týkat 1 400 osob ročně. Tak mě by jenom zajímalo, jaký to má efekt, jestli skutečně tedy není cesta někde jinde, to, co tady naznačovali moji kolegové, to jest postarat se o to, aby lidé v kultuře měli vyšší příjmy než dělat tady status umělce, který, nezlobte se na mě, to působí jako červený hadr.

Rozumím tomu, že některé profese, osvětlovači, kameramani a podobně, že to mají těžké, pod tím umělcem si ale každý představí herce a ten herec, ať už je na volné nouze, nebo na jiné noze, když to takhle řeknu, má stejné postavení, stejné problémy jako jakýkoliv jiný člověk v jiné oblasti. Proč tady má být status umělce? Dovedu si představit status zaměstnance v kultuře třeba nebo něco takového, status kulturního pracovníka, nebo abychom tam vlastně řekli nějakou tu prioritu.

Ale tady bych poprosil - a jsem rád, že tady je ministr kultury konečně ke svému bodu, že tady není k nějakému jinému, takže předpokládám, že bude odpovídat a reagovat - tak za prvé na ten počet. A jestli vy, řekněme, teď nechci to slovo přepálit, nechci říct neschopnost nebo malou schopnost nebo neochotu, to je možná to slovo, neochotu najít peníze pro lidi v kultuře nahrazujete právě statusem umělce, který to ale nevyřeší, a naopak to magnetizuje - za mě, proč by tedy nemohl pak být třeba status sportovce? Také ti vrcholoví sportovci skončí ve 30, v 35 letech, jsou zničení zdravotně, a prosím, nedávejte mi příklad fotbalistů, hokejistů, kteří jsou dobře placeni. Máme vrcholové sportovce i v jiných oblastech, koukám na kolegu Bauera, třeba v ping-pongu, a tam moc placeni - tady skokan na lyžích a tak dále, ale ten se uplatnil, kolega Janda, v Poslanecké sněmovně, takže ten by status sportovce nepotřeboval.  

Ale jestli tedy tímhle neotevíráme takovou Pandořinu skříňku, jestli skutečně nestojí za to, to vrátit k projednání, vzít to trochu šířeji, říct, co je ten cíl, co je ta podstata, komu chceme pomoct, a ne tady vlastně za mě jakoby dát spíš červený hadr, že ve výsledku to nepomůže těm lidem v kultuře, když se podívám na ty počty, ale třeba mi pan ministr odpoví, ale zároveň to fakt vyprovokuje k tomu, abychom tedy tady napříště přišli se statusem sportovce, statusem nějakého jiného oboru. Tak jestli bych mohl poprosit pana ministra o reakce, a já se když tak pak přihlásím faktickou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. S první vystoupí pan poslanec Svoboda. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já si dovolím stručně reagovat na své předřečníky, vaším prostřednictvím.

Tak za prvé, ta legislativa musí být přijata, protože je to jedna z komponent Národního plánu obnovy. Národní plán obnovy schválila předchozí vláda v čele s hnutím ANO a ČSSD za ministra Zaorálka, věřím, že tohle nebude nikdo rozporovat. Takže ta krásná slova, která tady pronášíte, jak to má být jinak a jak to být nemá a tak dále, co k tomu dodat? Prostě jsme povinni tento zákon přijmout. Žádný zákon není dokonalý. Víte všichni dobře, že je vždycky kompromis a maximum možného. Přesto přese všechno já tady za panem ministrem budu stát a pro ten zákon budu hlasovat. A věřím, že i všichni mí kolegové.

Dovolte mi už jen stručně pár poznámek. Paní kolegyně Jermanová, vaším prostřednictvím, tady například zmiňovala, že ten zákon tady vytváří nějaké elitářské umělce, ale hned v druhé větě řekla, že by ten zákon měl specifikovat konkrétní umělce, pro které by měl být ten status umělce. Tak jedno, nebo druhé.

Potom, co se podvýboru pro kulturu týče, ano, podvýbor ho dosud neprojednal, ale, kolegyně, kolegové i z opozice, vy jste přece členy tohoto podvýboru. Já jsem nezaznamenal ani jednou jedinkrát, že byste na tom jednání podvýboru tento bod projednání navrhli. Budu se těšit na jeho projednání! Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Pokorná Jermanová, připraví se pan poslanec Babka. Prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo. Já bych si dovolila reagovat na pana kolegu Svobodu. Pane kolego Svobodo, prostřednictvím pana předsedajícího, ano, ten zákon musí být přijat. Je schválen v Národním plánu obnovy. Ano, minulá vláda aktivizovala status umělce, protože během covidu zjistila, že propadávají některé profese podporou. To ano. Ale vy jste hned na začátku vlády měli začít intenzivně pracovat na novém zákoně. Vy jste zvolili jednodušší cestu - novelizaci, ve které všechny tyhle věci, o kterých se tady bavíme, o kterých se zmiňoval kolega Nacher, ty tam prostě do té novely nedostanete, protože vytvořit nový zákon je náročnější, ale také se v něm dá vychytat mnohem více věcí.

Co se týče vašeho postoje, kde chcete stát, to je vaše věc, to mě úplně nezajímá, ale musím říct, že na podvýboru pro kulturu, kdy jsme projednávali zákon o veřejných kulturních institucích, tenhle požadavek zazněl. Byl tam přítomen pan ministr Baxa, tak tady prosím nelže! Opravdu to nedělejte! Kdybyste svoji práci dělal tak, jak ji dělat máte, tak automaticky tyhle nové zákony zařadíte sám! Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Babka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Já bych se možná, že jsem nepřímo řekl to, co po mně řekl můj ctěný kolega Nacher, ohledně té komunikace toho vlastně, jaký status nově zavádíme, a je jasné, že je to navázáno na ten Národní plán obnovy, a teď spíš je to moje neznalost, protože nevím, pane ministře, jestli ten název status umělce je podmínkou toho, aby to bylo zavedeno, jestli opravdu není možné se zamyslet nad tím, že by to byl status pracovníka v kultuře, status kulturního pracovníka, protože prostě navenek to od pravicového ministra nebo ministra z pravicové strany vyvolává určitý dojem, že tady chcete jmenovat nějaké nové národní umělce a podobně. Takže děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámku vystoupí paní poslankyně Adámková.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím jednu takovou noticku, prosím pěkně. Přestože mám v kulturním prostředí řadu kolegů kdysi dávno z dětských dob a tak dále, oni jsou mezitím význačnými umělci, tak mě tady malinko teď zamrzelo, co jsme slyšeli. Chápu, že se potřebujeme s něčím vyrovnat. Vidíte, že naše připomínky jsou velmi věcné a z terénu, není tam vůbec nic populistického, ale prosím pěkně, neříkejte jako poslanci tohoto váženého řekněme parlamentu, musíme teď něco přijmout. Nemusíme nic! Ta Poslanecká sněmovna je suverén. (Potlesk poslanců ANO 2011.) Předkládáte návrh zákona, který není dokonalý, naprostý souhlas, a to je řečeno velmi dobře, čili víte, že se tam dá mnohé zlepšit, ale protože stojíte neochvějně na svých pozicích, tak prostě zlepšení nechcete. Nechcete ho ani vidět, ani přijmout, ani o něm diskutovat. Čili byla bych velmi ráda, kdybychom i do budoucna si neříkali z pozice dikce něco, že musíme. Děláme tady pro lidi. Každého nás někdo volil. Někteří jsou samozřejmě v uměleckém světě. Chápu, že problém je. My o něm chceme diskutovat velmi věcně, ale z pozice síly stoosmička, prosím vás, je velmi dočasná. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si teď přihlásil faktickou, za prvé, abych tedy vyzval pana ministra, jestli tedy nám bude nějak reagovat, jestli je přihlášen s přednostním právem, abychom na něj my mohli reagovat, aby to nebylo v závěrečné řeči. To je prostě legitimní dotaz.

A pak navážu na to, co říkal moje ctěná kolegyně předchozí, že vám vždycky, když se hodí, tak vy říkáte, že musíte ta rozhodnutí předchozích vlád napravovat, měnit, rušit, a tam, kde se vám to nehodí, tak takhle kolem toho běháte, to bylo u toho migračního paktu, a řeknete, že navazujete na nějakou pozici předchozí, a takhle demagogicky začnete argumentovat, že vlastně jsme za to vinni my, protože ten prapůvod jakoby byl náš návrh. Ne! Ty pozice jsou prostě různé. Srovnáváte tady situaci z roku, já nevím, kdy to bylo, to bude vědět Jarka Jermanová, 2019, 2020, dneska jsme 2024. Něco úplně jiného.

Takže prosím pěkně, stůjte si za těmi svými návrhy. My to teď z nějakého úhlu pohledu kritizujeme, kolegové to kritizovali už dříve. Prosíme, jestli ministr kultury na to může reagovat, na ty otázky, které tady zazněly, ať už jde o ten statuse umělce, nebo ty počty, a aby tak učinil ještě před uzavřením rozpravy, abychom na něj případně mohli reagovat. Já vám za to budu velmi vděčen.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Benešík. Načtu dvě omluvy, než dorazí. Opltová Michaela se omlouvá od 10.30 hodin z rodinných důvodů, a to je vše. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tu diskusi chápu tak, že nebude zákon, nebudou peníze pro Národní plán obnovy. To je prostě celé. Parametry Národního plánu obnovy dojednávala Babišova vláda. Několikrát jsme to na výboru projednávali a byli jsme o něm informováni. Čili držme se faktů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a teď tam problikla paní poslankyně Pokorná Jermanová k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Samozřejmě budu reagovat na svého předřečníka pana kolegu Benešíka, vaším prostřednictvím. Pane kolego, my to vůbec nezpochybňujeme, ale my jsme chtěli vytvořit samostatný zákon, který se tomu bude opravdu podrobně věnovat a ne že z toho vznikne takovýhle paskvil, který tady předkládáte.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy z místa. Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu a evidoval jsem zájem o závěrečné slovo, takže pan ministr má slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Dámy a pánové, já si dovolím v závěrečném slově reagovat. Reaguji tak na to, že vy jste dali přímo návrh na zamítnutí a vrácení k přepracování. Tak já myslím, že to jasně avizuje váš postoj k této věci, ale myslím si, že ta vaše vystoupení si zaslouží reakci.

Když se připravovalo programové prohlášení této vlády, této vládní koalice, tak já bych sám od sebe tímto způsobem status umělce do tohoto vládního prohlášení nezařadil. Říkám to tady naprosto jasně a veřejně. Reaguji tím na to, jakým způsobem byl ten Národní plán obnovy koncipován právě ve vztahu ke statusu umělce. Tam nejde jenom o to, že se to učinilo za vaší vlády, že to navrhl ministr Zaorálek, můj předchůdce ve funkci ministra kultury, ale je třeba, aby tady veřejně zaznělo, že toto legislativní opatření v Národním plánu obnovy je zařazené tak, že pokud nedojde k jeho naplnění, tak minimálně stovky miliónů korun, které již byly umělcům vyplaceny z jiných částí Národního plánu obnovy, se budou muset vracet. Já to považuji za velmi neseriózní způsob, kterým se do Národního plánu obnovy status umělce vložil, že jsme se ocitli v jakési tísnivé roli, kdy si ministr Zaorálek a jeho spolupracovníci vzali rukojmí umělce právě tím, že řekli, když nebude status umělce, vracejí se stovky miliónů, které už byly vyplaceny.

Ano, v řadě západních států status umělce zaveden je, v jiných státech zaveden není, ale chci zdůraznit, že je to téma, které se v prostředí kulturních sfér jednotlivých států diskutovalo dlouhé roky nebo dokonce desetiletí. A zdejší představa, že status umělce se najednou zavede do našeho prostředí tím, že se řekne, že to musíme přijmout v rámci Národního plánu obnovy, že koalice i opozice v kterémkoliv parlamentu bude vystavena takovému střetu, je prostě neférové.

Já nejsem šťastný z této situace, ke které zde došlo. Status umělce je relevantní téma k politické diskusi určitě zejména v postcovidovém čase, ale není řešením to, abychom s rukojmími umělci a pod bičem sankcí Národního plánu obnovy tady narychlo přijímali velmi složitou legislativu.

Tento návrh není návrhem špatným. Je to návrh, který je minimální v tom smyslu, abychom zavedli status umělce do legislativy, abychom zavedli některá další opatření a za situace, kdy dojde k tomu, aby Národní plán obnovy mohl být dál rozvinut v legislativě, tak zde bude nosič, na kterém bude možné toto udělat.

Proto já považuji za důležité objasnit ty připomínky, které tady zazněly a kontext, ve kterém byl Národní plán obnovy přijat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za závěrečné slovo. S přednostním právem se hlásila paní předsedkyně klubu hnutí ANO.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, o co vás, pane ministře, prosila moje ctěná kolegyně, paní poslankyně Pokorná Jermanová? Abyste zareagoval v rozpravě. Já nejdu reagovat teď a Patrik Nacher prostřednictvím pana místopředsedy, já nejdu reagovat věcně, protože samozřejmě, jak říkám lidově, do všeho nedělám, ale chtěli reagovat moji kolegové, takže vy na interpelace nechodíte, ráno, písemné interpelace. Dobře, tak vy budete možná jediný, já mám tamhle v mobilu, kolik vás tady bude, dva tady budete na ústních interpelacích. Na písemných také tady nebyl téměř nikdo. Myslím, že jenom pan premiér. Teď tedy vidím také vládní lavice zejí téměř prázdnotou a ještě zareagujete v závěrečném slovu, aby moji kolegové nemohli reagovat. Fakt to je absolutně nevídané, co vy už si dovolujete.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní budeme hlasovat o přednesených návrzích. Paní poslankyně Pokorná Jermanová navrhla za prvé návrh na vrácení k přepracování. To bude první hlasování a následně případně budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který rovněž paní poslankyně v rozpravě přednesla.

 

Já jsem zagongoval a budeme tedy hlasovat o prvním z návrhů, a to je návrh na vrácení k přepracování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, bylo přihlášeno 122 poslanců, pro hlasovalo 57, proti 58. Návrh nebyl přijat.

 

Eviduji žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu.

 

Až se počet poslanců ustálí, tak jenom připomenu, že budeme tentokrát hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu. Počet se ustálil.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, bylo přihlášeno 118 poslanců, pro hlasovalo 56, proti 61. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru než výboru garančnímu? Není tomu tak.

 

Přistoupíme k hlasování o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, bylo přihlášeno 119 poslanců, pro hlasovalo 115, proti 1.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dávám návrh na projednání v rozpočtovém výboru, protože jde v podstatě o mandatorní výdaj 100 milionů korun, který bude muset přibýt do rozpočtu kapitoly kultura, a dále sociálnímu výboru, protože se to týká sociálního zabezpečení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji váš návrh, respektive dva návrhy. Má někdo další návrh na případný jiný výbor? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

 

Nejprve budeme hlasovat o rozpočtovém výboru, aby tento návrh projednal.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, bylo přihlášeno 119 poslanců, pro hlasovalo 56, proti 37. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu, o výboru pro sociální věci, který přednesla paní poslankyně.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, bylo přihlášeno 119 poslanců, pro hlasovalo 56, proti 30. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Návrh na zkrácení nebo prodloužení lhůty jsem nezaznamenal, takže jsme se vypořádali s tiskem číslo 690. Končím projednávání bodu číslo 9.

Nyní budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:19.