Opět - předpokládá se, že k nějaké konečné fázi by mělo dojít listopad tohoto roku, což není můj výmysl, je to tak nastavené od začátku a myslím, že se to podaří. Tam nevidím žádný problém, když to srovnám třeba teď s procesem vypořádání připomínek toho zákona, tak tady si myslím, že to bude bezproblémové. A opět vychází to i z nějakých podnětů od vás, nebo kdybyste byli u vlády, takže nepředpokládám, že tam by to měl být problém.

Další oblastí, na kterou se budu zaměřovat v následujících měsících a souvisí to nejenom s tou metodikou, ale i se zákonem jako takovým, není to jenom legislativní oblast, jsou to i některé nelegislativní záležitosti, a týká se to podpory toho takzvaného transferu znalostí do praxe, ať už je to směrem k tomu byznysu, aby byl více propojen - tam je to otázka těch daňových odpočtů a dalších opatření, o kterých se hovoří ve veřejném prostoru, anebo je to právě dovnitř toho systému institucí - lepší metodika nebo lepší umožnění zavádění třeba profesních doktorátů a další, zkrátka konkrétní kroky, se kterými předpokládám, že také by neměl být problém politický, ale spíše možná technický, jak to přesně zavést nebo jak to opatřit, jestli to má být součástí zákona, nebo pouze třeba nějakého metodického doporučení.

Pak to, co je daleko, bych řekl, významnější, protože to souvisí s rozpočtem jako takovým. Nastoupil jsem do úřadu v době, kdy se začalo vyjednávat o rozpočtu, a mojí ambicí je, aby došlo k naplnění toho, co tato vláda má v programovém prohlášení, to znamená, navýšit ty prostředky v celkové výši. Včera probíhalo jednání na vládě, návrh, který předložila rada, které já předsedám, byl projednán a zároveň ministru financí bylo uloženo, aby ten rozpočet pro tuto oblast v těch 16 kapitolách promítl v takové podobě, aby došlo k navýšení. To, jaká to bude částka ve finále absolutní, to samozřejmě musíme počkat, jak ta jednání budou probíhat. A ty prostředky budou směřovat k těm prioritám, jako je třeba i podpora strategických technologií. Vláda a stejně tak i vládní výbor pro strategické technologie se na začátku tohoto roku rozhodl vydefinovat tři ty strategické technologie, umělá inteligence, polovodiče a kvantové technologie, jakožto strategické technologie, na kterých jsme závislí a chceme je podpořit i těmi jednotlivými programy, ať už je to třeba u Ministerstva průmyslu a obchodu Program TWIST nebo je to v rámci TAČRu program SIGMA a další na Ministerstvu školství, mládeže, tělovýchovy.

A poslední takovou oblastí, na kterou ještě v tomto roce se musím zaměřit, je dokončit národní priority orientovaného výzkumu, těch několik témat, těch pět oblastí, které jsou stanoveny, a rozpracovat (Předsedající: Čas.) je do takové podoby, abychom byli spokojeni.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Děkuji za to zodpovězení, je to v tom samozřejmě jasné. Já jsem ráda, že jste to takhle jasně definoval. Pro mě je velmi důležité, aby tam dále bylo propojení té praxe s vědou a výzkumem, abychom věděli přesně, co třeba je možné ještě zlepšit, a eventuálně nabídli toto pak té výrobní sféře. Takže určitě počítejte s tím, že na to se budu ptát dále. A je pro mě důležité to, že tam je na zřeteli navýšení financí. Tak to jsem moc zvědavá. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr nemá zájem dále reagovat.

Nyní tedy vystoupí se svojí interpelací paní poslankyně Ivana Mádlová na pana ministra Mikuláše Beka a připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Moje interpelace se týká nedostatku sester a kapacit oboru všeobecného ošetřovatelství a dnes si dovolím připojit i dotaz na zdravotnické záchranářství, protože je to problém obrovský a v posledních dvou letech, minimálně v posledních dvou letech i na půdě Poslanecké sněmovny velmi rezonuje téma nedostatku sester, protože ta situace se vyvíjí velmi kriticky. V současné době chybí 12 000 úvazků sester a v podstatě se ví, že do 15 let odejde dalších 30 000 úvazků sester. Pro zdravotnická zařízení to samozřejmě představuje obrovský problém. Již nyní se zavírají oddělení v nemocnicích a hrozí, že skutečně dojde, můžu říct, i ke kolapsu na některých akutních lůžkách, jestliže se tedy nedoplní nějakým způsobem kapacity. Z konference rektorů víme, že myslím 11 vysokých škol je schopno navýšit kapacity o 30 až 40 %, ale potřebují k tomu finanční prostředky.

Zdravotní výbor přijal usnesení 24. dubna, kdy žádá Ministerstvo školství, aby zajistilo finanční prostředky na navýšení kapacit oboru všeobecné ošetřovatelství a stejně tak i zdravotnické záchranářství. A já jsem se, pane ministře, chtěla zeptat, jak se vám daří naplňovat toto usnesení, jestli se vám daří přes ministra financí a vládu vyjednat finanční prostředky na navýšení kapacit těchto dvou oborů, a pokud ne, jaké budou vaše další kroky, protože situace je opravdu velmi vážná. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedkyně, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která míří k důležitému tématu, kterým se vlastně v posledních měsících intenzivně zabýváme společně s panem ministrem Válkem.

My jsme od Ministerstva zdravotnictví dostali podrobnou analýzu potřeb nelékařských zdravotních oborů obecně a v tuto chvíli jsme v příznivé situaci z hlediska demografického vývoje, protože na vysoké školy budou v následujících letech přicházet ty silnější populační ročníky, které dnes vidíme na středních školách.

My spolupracujeme s Českou konferencí rektorů na změnách ve financování vysokých škol, které by umožnily širší společenskou objednávku na konkrétní vysokoškolské obory. V minulosti byla taková objednávka formulována vůči lékařským fakultám pro lékaře a my dnes řešíme situaci, která přesahuje zdravotnictví, protože budeme mít podobnou objednávku ze strany energetického sektoru v souvislosti s budováním jádra, možná v souvislosti s investicemi do oblasti čipů, ale také třeba v oblasti školství, protože je zřejmé, že potřebujeme navýšit počty učitelů například s aprobací v oblasti STEM: chemie, matematika, fyzika a podobně.

Předpokládám, že od příštího roku zavedeme nový model financování. V tuto chvíli je již projednávána novela vysokoškolského zákona, která také kodifikuje víceleté kontrakty s vysokými školami tak, abychom stabilizovali tu objednávku, a já jsem přesvědčený o tom, že i ve státním rozpočtu na příští rok se najde částka, která bude umožňovat navyšování kapacit. Tam je důležité, aby to mělo tu předvídatelnou stabilitu po dobu studia těch nových studentů, o které se navýší ty kapacity. Tady jsme bohužel stále ještě v zajetí rozhodnutí, které padlo v roce 2016, kdy byly zamrazeny de facto počty vysokoškolských studentů a vysoké školy byly v zásadě v minulých letech motivovány spíše k tomu, aby přijímaly méně studentů než více. Musíme to změnit. Státní rozpočet na příští rok podle mého přesvědčení bude obsahovat dostatečné krytí pro to, abychom zahájili to navyšování, které musí trvat ale řadu let, protože tak, jak jste upozorňovala, ten problém se týká příští dekády a musíme tedy významně navýšit ale skutečně nejenom počty studujících nelékařských zdravotníků, ale také učitelů, nejenom jaderných inženýrů plných, ale celé řady profesí, které souvisejí s rozvojem jaderné energetiky a také některých dalších odvětví technologických.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Já jenom si musím povzdechnout, že už vlastně letos možná mohli vycházet studenti o tu navýšenou kapacitu a je škoda, že se nepodařilo ty peníze vyčlenit v předcházejících rozpočtech. Já jsem se chtěla zeptat, o jakou částku pro to navýšení kapacit se jedná pro obor všeobecné ošetřovatelství a případně zdravotnické záchranářství.

Pak jsem se ještě chtěla zeptat, jestli budete řešit i odměňování vyučujících na těchto ústavech? Netýká se to pravděpodobně jenom tohoto ústavu, protože tam je problém v konkurenceschopnosti, jelikož všeobecné sestry v nemocnicích mají podstatně vyšší odměny, ať už jsou to platy nebo mzdy, oproti vyučujícím na vysokým školám. Čili ta motivace sehnat erudovaného vyučujícího, aby přešel z nemocnice na tyto ústavy, je také velmi komplikovaná. Děkuji. (Předsedající: Čas.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr odpoví, prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: V tuhle chvíli nebudu specifikovat částky na jednotlivé obory. To bude ještě předmětem vyjednávání s univerzitami, abychom vyčíslili náklady realisticky, protože v tuhle chvíli vysoké školy nejsou sto poskytnout pro jednotlivé studijní obory analytické podklady, které by umožňovaly rozhodnutí v tuhle chvíli. Ale každopádně žádáme o navýšení rozpočtu o několik miliard tak, abychom mohli na vysoké školy přivést větší studentskou populaci.

Pokud jde o ten povzdech, tak musím říct, že vzhledem k délce studia by musela taková iniciativa začít za minulé vlády, protože teprve teď by vycházeli první studenti z tříletých bakalářských programů, kdyby ta intervence začala před čtyřmi lety. Takže to je prostě problém, na který máme zaděláno. Já to nemyslím zle. Prostě nějakou dobu musíme najít cestu, jak jednak zvýšit produkci těch absolventů, ale pak jejich motivaci nastoupit.

Pokud jde o platy vyučujících na vysokých školách, je to zcela v kompetenci vysokých škol. Stát vůbec nic nereguluje v této věci a vnitřní rozdělení rozpočtu je věcí rozhodnutí samosprávných orgánů vysokých škol. Dnes na mě míří jiná interpelace, ve které budu podrobněji říkat, jaké průměrné platy mají jednotlivé kategorie zaměstnanců. Takže to nechám ještě na další odpověď. Ale je to opravdu rozhodnutí vysokých škol. Jsem si ale vědom toho, že na školách, kde mají speciální fakultu zdravotních studií, bývají platy poměrně nízké. Myslím si, že je to problém, který musí řešit rektoři příslušných vysokých škol, protože se ukazuje, že tam konkurenceschopnost s ostatním prostředím není.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní podle pořadí vystoupí pan poslanec Hendrych, který přednese interpelaci na pana ministra Zbyňka Stanjuru. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, mám interpelaci ve stejné věci už potřetí. Poprvé jsem v této věci interpeloval pana ministra spravedlnosti, podruhé dokonce předsedu vlády. Jedná se o financování, respektive aktuálního podfinancování jednoho z bezpečnostních sborů, což je konkrétně Vězeňská služba České republiky. Ministr spravedlnosti mi odpověděl, že mám v podstatě ve všem pravdu, ve všech faktech, které jsem uvedl, týkajících se podfinancování Vězeňské služby. Pan premiér mi odpověděl poněkud vágně, tedy že se o těchto věcech bude rozhodovat teprve na vládě a to někdy na přelomu června, července, což mě tedy příliš neuspokojilo.

Tak jsem se tedy rozhodl, že budu interpelovat i samotného ministra financí. On má určitě přehled, ví, že ministerstvo konkrétně pro tento bezpečnostní sbor požádalo o 1,2 miliardy korun, neboť mu chybí peníze na platy, na provoz, a dokonce i na jídlo, na stravu pro vězněné osoby, což si tedy nemyslím, že je zrovna ideální situace ani směrem k veřejnosti. Předpokládá se, že tenhleten bezpečnostní sbor je saturován tak, aby zajišťoval podle zákona tu svoji roli na úseku vnitřní bezpečnosti.

Je to situace, o které jsem tady neslyšel v průběhu pětatřiceti let od roku 1989, že by nastala. Mohu se samozřejmě mýlit. Zároveň jsem se dočetl, že Ministerstvo financí v podstatě odmítlo už dvakrát požadavek Ministerstva spravedlnosti. Z veřejných zdrojů jsem se dočetl, že dokonce argumentuje tím, že Ministerstvo spravedlnosti nebylo schopno doložit, proč ty peníze navíc potřebuje. Takže bych byl rád, kdyby se do toho konečně vneslo světlo, a hlavně aby se ta situace začala co nejdříve řešit, protože podle mého názoru jsou to mandatorní výdaje, které stejně stát musí tímto směrem vynaložit. Děkuji za odpověď, pane ministře.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr je tady, tak odpoví. Pane ministře, vašich pět minut.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za ten dotaz, protože alespoň můžu uvést fakta a čísla, tak prosím, aby pan poslanec mě poslouchal. Schválený rozpočet 13,113 miliardy korun, k 13. 6. čerpáno 5,72 miliardy, 44 % výdajů. To znamená, zůstává 56 %, což je zhruba 7,350 miliardy od 14. 6. do konce roku. Určitě víte, co jsou nespotřebované nároky, to znamená peníze z minulého roku. Ty jsou k 13. 6. ve výši 542 milionů, z toho 518 milionů na investice. Jinými slovy, do konce roku je ještě rozpočtováno takřka 8 miliard korun a skutečnost k 14. 6. je 5,7 miliardy korun.

Takže u Vězeňské správy to je ten příklad, kdy výdaje jsou většinou kontinuální, tam nejsou žádné velké měsíční výkyvy. To není jako u daňových příjmů, kdy podle toho, která daň je splatná, je třeba procentuálně větší nebo nižší plnění. Takže to je ten důvod, když citujete, řekl bych, komunikaci na úřední úrovni, protože vždycky takové jednání probíhá samozřejmě nejdříve na expertní úrovni a až v okamžiku, kdy není shoda na té expertní či odborné úrovni, tak do toho vstupují ministři nebo jejich náměstci, aby hledali politické řešení.

Současně platí, že v této chvíli je ve schvalovacím procesu poslední rozpočet výdajů provozních o 300 milionů korun na vrub kapitoly Všeobecná pokladní správa. To byly věci, které byly doložené a které jsou prokazatelné. Nicméně, když se vrátím k tomu, že to je kontinuální, tak ty peníze by došly asi 20. prosince. Když si to spočtete, myslím, že to není tak složité. Je to vlastně jednoduchá trojčlenka a řešíme to v dostatečném předstihu a řešíme to včas a vyřešíme to.

Jenom připomenu, že za rok 2022 byl schválen rozpočet asi 12,6 miliardy a výsledek byl 12,38 miliardy. Když si to pak srovnáme s rokem 2023, tak bylo to navýšení v rozpočtu 13,53 miliardy, to znamená plus 1,4 miliardy meziročně. To znamená, to je o více než 10 %. Skutečnost byla ještě vyšší, a to bylo 13,7 miliardy. Takže opět, když se podíváme, skutečnost roku 2022 a 23 12,4 miliardy. Já to trošku zaokrouhluji, aby to nešlo na korunu. 12,4 miliardy byl schválen rozpočet, skutečnost rozpočtu a loni 13,7 miliardy. Takže ten rozdíl byl plus 1,3 miliardy z 12,8, takže opět to bylo více, ta skutečnost, ty výdaje byly vyšší o 10 % i v tom rozpočtově těžkém roce 2023, kdy jsme přistupovali k redukci výdajů v globále, co se týče státního rozpočtu.

V této chvíli to vypadá, že by rozpočet mohl být hodně podobný roku 2023. To znamená ten stav, ale v této chvíli máme skutečně data k 13. 6. Takže tam žádný velký problém nevidím, těch 300 milionů řešíme včas. Proces bude ukončen v červnu, nejpozději v červenci. Kapitola bude posílena, takže si myslím, že Ministerstvo financí postupuje správně a podle skutečnosti. Říkám, sledujeme to na denní bázi a 44 % k 13. 6. Takže je předpoklad, že zhruba to bude 50 % schváleného rozpočtu na konci června, ale to si můžeme říct třeba v prvním červencovém týdnu. Nedokážu v tuto chvíli odhadnout, jestli tam není třeba nějaký mimořádný výdaj. Teď nemyslím provozní, ale třeba investiční, může být, že je něco splatného. Jenom připomínám, že je tam půl miliardy volné z loňských peněz na investice, také k 13. 6.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Chce. Máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Mockrát vám děkuji, pane ministře. Samozřejmě jsem velmi rád, že jste to takhle rozklíčoval. Já jsem z toho pochopil, že v podstatě požadavek, který je tedy alespoň z veřejných zdrojů dostupný, je víceméně neopodstatněný nebo ne úplně realistický. A že tedy máte připravené dodatečné zdroje nižšího řádu, kterými to nějakým způsobem dofinancujete. Jsem rád, protože se o tuhle problematiku zajímám dlouhodobě a budu se samozřejmě ptát potom i lidí na Ministerstvu spravedlnosti, respektive Vězeňské službě, jestli to skutečně odpovídá realitě. Ale v každém případě vy jste pro mě člověk, který by tomu měl rozumět, a já vám děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Doplňující odpověď pana ministra.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Je to dohoda s panem ministrem spravedlnosti. Když jsem říkal, že je to v běhu, to znamená, už je odstartován formální proces rozpočtového opatření. Takže to už běží, bude to v řádu jednotek týdnů vyřešeno. Já vždycky vítám racionální debatu, která je opřena o čísla. Já bych ani neřekl neopodstatněné požadavky, spíš nerealistické, protože úplně popravdě řečeno, vlastně každá zájmová skupina - a to není pejorativní zájmová skupina, to já myslím pozitivně. Velmi často říkám - my bychom chtěli zvýšit objemy platů. To není nic překvapivého, to se děje v soukromé sféře i veřejné sféře, otázka (je), zda je realistické takový požadavek v daném konkrétním roce provést a splnit.

Takže já bych určitě nevolil slova, že to jsou neopodstatněné požadavky. Já bych volil slova, že nejsou příliš realistické - některé z nich. Některé realistické byly, a to je zatím (nesrozumitelné) 300 milionů. To samozřejmě nevylučuje, že někde třeba na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu se může ukázat, že tam nějaké desítky milionů chybí - to se samozřejmě dneska nedá odhadnout, tak, jak nevíte ani v rodinném rozpočtu, jestli na konci září nebudete nějaký mimořádný výdaj, který třeba plán rodinných financí nějakým způsobem naruší nebo změní, ale nebude to tak vysoká částka, která by byla neřešitelnou - to jsem si úplně, úplně jistý. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A s další s další interpelací vystoupí pan poslanec Babka Ondřej na pana ministra kultury Baxu ve věci Kasárna Karlín. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, pravděpodobně jste zaregistroval informaci, že Kasárna Karlín přerušují svůj provoz. Tento populární prostor nejen alternativní kultury v centru Prahy byl užíván od června roku 2017 a jenom nedávno, tedy v úterý 4. června, tedy těsně před začátkem hlavní sezony, byl rozhodnutím stavebního úřadu jejich provoz ukončen.

Tento konec Kasáren je pro veřejnost o to více překvapující, když první náměstek primátora hlavního města Prahy Zdeněk Hřib od vašeho koaličního partnera Pirátů na konci ledna tohoto roku slavnostně vyhlásil, že - cituji: "Kasárna Karlín jsou konečně naše, Pražanů." A samozřejmě se pan náměstek nezapomněl pochválit, že za jejich získáním stojí obrovské množství práce a tvrdého vyjednávání, u kterého byl se svým týmem u toho.

Kasárna Karlín byly známé také tím, že se kromě koncertů zde křtily také knihy, promítaly filmy nebo konaly přednášky. Bylo to místo, kde se střetávali nejen mladí lidé nejen z Prahy. Proto se vás ptám jako ministra kultury České republiky, jaký je váš názor na tuto aktuální situaci, zda se zajímáte o problematiku alternativní kultury v Praze, jak se k situaci Karlínských kasáren stavíte jako ministr kultury a jestli se chystáte činit nějaké kroky k případné podpoře znovuobnovení této instituce alternativní kultury v centru Prahy? Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A slovo bude mít Plzeňák, ministr kultury Martin Baxa.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: (S pousmáním.) Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane kolego poslanče Babko, prostřednictvím pana místopředsedy, já tu situaci sleduji, vím, co se tam děje, byl jsem tam několikrát. Ten prostor je velmi zajímavý, ale když jsme si na Ministerstvu kultury zjistili, na co se budete ptát - nebo přečetli název vaší interpelace - tak moji kolegové mi napsali, bych řekl, opravdu skvělou reakci, a tak si ji tady místo toho, že já obvykle odpovídám bez těchto podkladů, dovolím přečíst celou a myslím, že v ní najdete odpovědi na své otázky.

Jak je známo, v objektu Karlínských kasáren byly poskytovány mimo jiné též veřejné kulturní služby. Následně stavební úřad rozhodl o tom, že objekt bude uzavřen z důvodu chybějící kolaudace, přičemž odkázal na stavební zákon. Položme si otázku - může Ministerstvo kultury v dané věci něco efektivně konat v souladu s platným právním řádem? Odpověď zní - nemůže. Všichni známe, dámy a pánové, zásadu zákonnosti jako jednu ze základních zásad právního státu.

Dovolím si vynechat právní teorii a řeknu jen tolik, že Ministerstvo kultury může konat jen to, co mu platný právní řád ukládá nebo alespoň umožňuje. Tak stanoví Ústava České republiky v čl. 2 odst. 3. Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jestliže tedy stavební úřad vydal ve věci Karlínských kasáren jakékoliv rozhodnutí, pak se proti tomu rozhodnutí může bránit účastník řízení.

Ministerstvo kultury, byť je ústředním orgánem státní správy pro oblast umění, možnost obrany proti rozhodnutí stavebního úřadu nemá, neb není účastníkem řízení. Z hlediska památkové péče dodávám, že Ministerstvo kultury v současné době řeší návrh na změnu územního plánu v souvislosti s kasárnami v Karlíně.

Ministerstvo kultury obdrželo žádost o stanovisko ke změně číslo Z 3896 územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, a to z Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 23. dubna 2024. Navržená změna spočívá ve změně funkce z, v uvozovkách, armáda a bezpečnost na funkci smíšené městské jádro, VVA na SMJ-I. Plocha změny Z 33896 se nachází na území Památkové zóny Karlín, na území ochranného pásma Pražské památkové rezervace a zároveň je i kulturní památkou.

Ministerstvo kultury před několika dny odeslalo své úvodní vyjádření, ve kterém souhlasí ze změnou funkce - nikoli však se změnou kódu, který by umožnil změnu stabilizované plochy na plochu transformační. Stávající umístění kulturní památky ve stabilizované ploše, to jest v ploše, která je z hlediska limitů rozvoje možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti, je plně v souladu, jak s režimem kulturní památky, tak s režimem této chráněné plochy.

Ministerstvo kultury v případě navrhované změny kódu považuje za nezbytné prověřit, zda nové funkční zařazení navíc s kódem míry využití, který je vyšší než stávající, nebude mít negativní vliv, jak na samotnou kulturní památku, tak na dotčená chráněná území. Ministerstvo kultury navíc v této věci obdrželo dvě studie, které mají být podkladem pro změnu kódu I - nebo jedna - což je zapotřebí upřesnit. Z důvodu nutnosti prověřit důsledky změny kódu území a projednání předloženo studií Ministerstvo kultury vyvolalo dohodovací jednání s pořizovatelem změny územního plánu. Na základě výsledků tohoto jednání bude dohodnut další postup ve věci. Toto jednání by se mělo uskutečnit ještě v tomto měsíci.

Tolik tedy úřední odpověď, která myslím, pane poslanče, dost výstižně reaguje na váš dotaz v kontextu působení Ministerstva kultury v tomto území, a byť my tedy nemůžeme nijak zasahovat do toho řízení, které vedlo k tomu, čehož jsme byli před nějakou dobu svědky, tak každopádně se Ministerstvo kultury zabývá tím, jakým způsobem by měl být prostor Karlínských kasáren využíván v dlouhodobém kontextu, což samozřejmě umožňuje - nebo bude dávat nějakou příležitost těm, kteří ho chtějí užívat v účelu, ve kterém se dosud užíval.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. A táži se pana poslance Babky, chce-li položit doplňující otázku. Není tomu tak.

Pak tedy přichází na řadu interpelace pana poslance Nachera na pana ministra Blažka, nicméně ani pan poslanec Nacher, ani pan ministr Blažek tady není, čili tato interpelace.

Další poprosím, aby svoji interpelaci přednesla podle pořadí vylosovaného paní poslankyně Berkovcová Jana a bude to interpelace na pana ministra školství Mikuláše Beka ve věci finanční situace ve školách. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ráda bych obrátila vaši pozornost na alarmující situaci, do které se školy dostaly díky seškrtaným rozpočtům na letošní rok. Školy neobdržely dostatek finančních prostředků na zajištění nepedagogické práce a na splnění závazku 130 % průměrné mzdy pro učitele, jak vláda slibovala. Došlo k razantním škrtům propláceného počtu úvazků nepedagogických pracovníků a ředitele škol jste postavili do bezvýchodné situace, kdy se musí rozhodnout, zda z přiděleného objemu platových prostředků zaplatí odměny učitelům a propustí nepedagogy, nebo zaplatí učitelům jenom holé tarify a z nadtarifů zaplatí kuchařky a uklízečky, bez kterých se školy neobejdou. Samozřejmě, že ředitelé volí druhou možnost, ke které je i vy vybízíte, a učitelům tím pádem nejen že se platy nezvyšují, ale naopak se leckde oproti loňsku i snižují.

Jak se díváte, pane ministře, na vyjádření pana premiéra Fialy, že učitelé dostávají slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice, což je zcela nepravdivé tvrzení. A můžete mi, prosím, nastínit, jaký bude další postup dofinancování školského rozpočtu v průběhu roku 2024 a s čím tedy mohou školy počítat? A jak vážně můžeme brát váš slib daný odborům, že navýšíte tarify pedagogům i nepedagogům o 10 %? A slib navýšení rozpočtu na příští rok pro školství o 30 až 40 miliard? Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy, pan Mikuláš Bek. Pane ministře, prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, až do dnešního dne jsem byl velkým příznivcem interpelací a vážil jsem si dialogu, který spolu vedeme. Tato interpelace ovšem obsahuje celou řadu manipulací a lží. A musím říct, že to nepovažuji za způsob, kterým bychom se mohli v oblasti školské politiky dobrat čehokoliv konstruktivního.

Tak za prvé. Žádné alarmující zprávy z terénu, které by mohly mluvit o poklesech rozpočtu, nejsou možné, protože naprosté většině škol rostou rozpočty. Projevuje se to mimo jiné tím, že za prvním čtvrtletí rostou ve školách jak platy učitelů, tak nepedagogických pracovníků, a to i v tom prvním čtvrtletí, za které máme kompletní data, kdy se samozřejmě neudělují mimořádné odměny. To znamená tady k žádné alarmující situaci nedochází plošně. Je faktem, že pod větším tlakem mohou být některé výjimkové školy, které už v minulosti musel dofinancovávat zřizovatel, protože nemají minimální velikost tříd.

Je tady také zcela jasné, že nikdy nebyl v zákoně stanoven závazek 130 % k průměrnému platu učitele na pásce výplatní v nějakém období roku, to je závazek vůči alokaci státního rozpočtu, který je naplňován. Rozpočet školy je stanovován normativně, tedy stát napočítává nějaké položky toho rozpočtu, ale na úrovni školy je jeden rozpočet školy, se kterým ředitel hospodaří. Naše vláda, to je pravda, odbourala některé bariéry v přesouvání těch prostředků vzhledem k úvazkům, což je něco, o co ředitelé škol dvacet let usilovali, co funguje způsob normativního financování. Takže z mého pohledu je samozřejmě možné, že v některých jednotlivých školách dochází k tomu zachraňování některých nepedagogických úvazků ve větší míře, ale to jsou prostě náklady, které jsou dány rozhodnutími zřizovatele. Zřizovatel je ten, kdo rozhoduje o tom, zda investuje do vybavení školní jídelny, která potom potřebuje méně personálu, a samozřejmě zřizovatel, který do ní neinvestuje, potřebuje více pracovních sil. Tak to je, a to je veliká nevýhoda systému financování, který byl v minulosti zaveden.

A já jsem skutečně přesvědčen o tom, že bychom měli usilovat o převod financování nepedagogů prostřednictvím rozpočtového určení daní na zřizovatele. Jenom tehdy v tom může být nějaký pořádek, nikoliv normativním financováním, které vždycky bude vycházet z nějakého průměru. Samozřejmě v letošním roce při té změně metodiky jsme dali k dispozici krajským úřadům rozpočtovou rezervu, jejíž čerpání pravidelně monitorujeme a ty rezervy na úrovni krajích doplňujeme podle potřeby. Krajské úřady ve své pravomoci rozhodují o tom, ve kterých školách budou intervenovat a ve kterých ne, podle posouzení těch lokálních poměrů. To nemůže dělat Ministerstvo školství.

Předpokládáme, že samozřejmě v tomhle roce, jako jindy, dojde k dorovnání finančních prostředků v novém školním roce na základě nových výkonů ve školách, protože přesto, že dojde k účinnosti novely, která o něco snižuje úvazková maxima učitelů, bude pokračovat nárůst nových úvazků ve školství a státní rozpočet s tím počítá. Bude také probíhat další financování integračních aktivit pro ukrajinské děti a žáky, na což školy obdrží dodatečné prostředky.

Pokud jde o navyšování tarifů, já jsem podpořil stanovisko odborů, které říká, (Předsedající: Čas, pane ministře.) že by se tarify měly navýšit o 10 %. O tom bude nepochybně jednat v nadcházejících týdnech a měsících vláda.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku? Je tomu tak. Minuta na vaši doplňující otázku. Prosím.

Poslankyně Jana Berkovcová: Já se chci hlavně důrazně ohradit proti vašemu tvrzení, že moje interpelace jsou lži a manipulace. Je to naprostá nehoráznost, k takovému jednání, což jsou lži a manipulace, se uchyluje vaše vláda. Vy máte tu opovážlivost tady tvrdit, že jste do škol poslali navýšené finanční prostředky pro učitele, ale o to méně jste jim poslali na nepedagogy. A zároveň školy vybízíte k tomu, aby chybějící peníze na kuchařky a uklízečky vzaly z peněz z odměn pro učitele. Víte, kolik zbylo s vámi slibovaných 130 % pro učitele? Ani ne těch odhadovaných 113. Ale ekonomové predikují zhruba 106 až 108 %, ale to se ukáže až na základě dat až příští rok. Podvedli jste úplně všechny. Nedostáli jste svému závazku, který jste si dali dokonce i do zákona. A v médiích zaznívá, že pokud se nepodaří navýšit rozpočet na školství na příští rok o 40 miliard, zvažuje STAN odchod z vlády. Jste s tím ztotožněn, pane ministře? Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Doplňující odpověď pana ministra. Pane ministře, vaše dvě minuty.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: To, že jsme prostředky, o které jsme navýšili alokaci na platy učitelů, snížili v případě nepedagogů, je lež. Ty částky nejsou ekvivalentní, je to lež! A pokud jde o odchody z vlády, nezlobte se, mediální výroky komentovat nebudu. Já jsem sám veřejně řekl to, že nebudu u rozpočtu, nebo nechtěl bych být u rozpočtu a nebudu u rozpočtu, který by nenaplňoval programové vládní prohlášení. Já jsem tady dnes už řekl, že průměrný plat učitele v loňském roce na střední škole byl 123 % průměru, 54 000 korun měsíčně. V případě učitelů na základní škole to bylo 52 000 korun měsíčně, což je 120 % průměru. A ta čísla, která kolují v médiích, jsou čísla, která zahrnují i učitelky, případně učitele mateřských škol, kteří jsou ale středoškoláci. U nich očekávat, že budou výrazně nad průměrem platu, je z mého pohledu nerealistické. Debata o učitelích byla primárně vždy vedena s ohledem na vysokoškolsky vzdělané učitele, kde těch 130 % je jistě dlouhodobý cíl, v zákoně je to dneska zakotveno vůči předminulému roku.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní přistoupíme k další interpelaci, tentokrát paní poslankyně Maříkové na pana ministra zdravotnictví Válka k tématu pokračující nedostatek léků. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Státní ústav pro kontrolu léčiv na svém webu zveřejnil seznam léků, které budou v nejbližších dnech a týdnech chybět v českých lékárnách. Mezi chybějícími léky jsou medikamenty určené k léčbě depresí či vysokého tlaku. Výpadky léčiv podle ústavu nastaly z výrobních důvodů. Situace se horší i přesto, že v platnost vstoupila novela zákona o léčivech, ve kterou jste vkládal naděje, že vše vyřeší.

Upozorňovala jsem vás, že neřeší příčiny výpadku léků a vy sám to určitě moc dobře víte. Situace na podzim má být bohužel ještě horší. A já se vás tedy ptám, co s tím hodláte dělat? Už nyní jsou naštvaní lékárníci, lékaři i pacienti. Jak jim to chcete vysvětlit a jak to chcete řešit?

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní poprosím pana ministra zdravotnictví Válka. Pane ministře, vašich pět minut na odpověď.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Novela zákona o léčivech nemůže zabránit výpadkům, protože ty jsou často způsobeny nedostatečnou kapacitou výroby, nedostatečným množstvím léčivé látky, například z Číny nebo z Indie či problémy s kvalitou léčivé látky. Celý trh - a to jsme si tady opakovaně říkali - výroby dostal mnoho zásahů ve chvíli, kdy Rusové napadli Ukrajinu, a v té chvíli se přetrhaly distributorské řetězce. Spojilo se to s problémy s výrobou dané postcovidovou situací a výsledek je, že produkce léků, obecně produkce léků nekryje spotřebu léků nejenom v Evropě, ale na celém světě. Chybí zhruba 20 % na pokrytí spotřeby léků.

Druhá věc, která je důležitá, je zdůraznit, že novela zákona o léčivech má dělenou účinnost, a teprve od 1. 6., a to jsem tady opakovaně říkal, je účinná druhá, tedy důležitější část novely viditelná pro veřejnost, zákona o léčivech, která je stěžejní pro snížení dopadů výpadků léků na pacienty. A o to nám jde. My chceme ty dopady snížit, ten jejich negativní efekt. Nejsme schopni pomocí žádného zákona zvýšit výrobu léků, které se vyrábí mimo Evropskou unii, kde chybí aktivní látky. To prostě nedokáže nikdo. Od začátku června SÚKL označuje léčivé přípravky jako omezeně dostupné, k dnešnímu dni je to 39 léčivých přípravků, což znamená, že tyto léčivé přípravky není možno vyvézt do zahraničí. Distributoři je musí dodat do lékáren, do všech lékáren do dvou pracovních dnů. Lékárna je smí objednávat jen v obvyklém množství, tedy v tom, které potřebuje, a nesmí si dělat zásoby tak, abychom zabránili tomu, aby malé lékárny byly postiženy, a ten lék mají. A toto budeme každý měsíc vyhodnocovat. Připravujeme pak vyhodnocení pro Poslaneckou sněmovnu někdy v listopadu.

Lékárník má přístupná data o aktuální dostupnosti těchto léčiv u jednotlivých distributorů a my samozřejmě vše kontinuálně komunikujeme s reprezentanty lékárníků, tedy s Lékárnickou komorou. Lékař při předepisování vidí v eReceptu dostupnost omezeně dostupných léčiv v lékárnách, a stejně tak pacient si v aplikaci může ověřit dostupnost. Skutečnost, že výrobci hlásí přerušení dodávek, neznamená, a ani v minulosti nikdy neznamenala, že léčivý přípravek je nedostupný pro pacienty. Často dochází k situaci, kdy výrobce doveze velkou dodávku léčiv na několik měsíců a do příští dodávky nahlásí přerušení. To je v pořádku, to je legitimní, nám to navíc umožňuje reagovat a umožňuje nám to distribuovat ty léky do všech lékáren plošně. Takže i přes nahlášení přerušení dodávek je takový lék dostupný pro pacienty.

Za účelem předcházení zvýšenému počtu hlášení o přerušení dodávek, která ve skutečnosti neznamenají nedostupná léčiva, vypracoval SÚKL ve spolupráci s ministerstvem a výrobci metodiku hlášení, která se promítla i do pokynů SÚKLu pro výrobce. Tato metodika je rovněž účinná od června a dopad tedy bude možné hodnotit zase až s odstupem času a my plánujeme vyhodnocování průběžně každý měsíc a samozřejmě pro Poslaneckou sněmovnu pak velké vyhodnocování i za přítomnosti lékárníků, majitelů malých lékáren, kteří skutečně vlastní malé lékárny, ne ve velkých městech, ale řekněme v těch obcích, protože si ověřujeme, a ověřujeme to s Lékárnickou komorou, že ty léky se opravdu dostávají všude.

Samozřejmě problém s výrobou léků tady je. My dál s ministrem Síkelou pracujeme na tom, abychom dostali výrobu do České republiky, dalších léků. Komunikujeme intenzivně s výrobci, kteří sídlí v České republice, byť nejsou vlastněni českými subjekty a jsou vlastněni těmi nadnárodními korporacemi nebo řekněme americkými penzijními fondy. Debatujeme o rozšíření registrace léků v České republice a podařilo se získat dohodu s řadou firem, které dříve nedodávaly a nyní dodávají i do České republiky. Samozřejmě vytváříme zásoby. A tady už se podařilo dokončit debatu s šéfem hmotných rezerv, s panem ředitelem Švagrem, kdy plánujeme, abychom tam měli zásoby některých léků, ale pořád nejsme schopni a nebudeme schopni vyřešit to, že prostě produkce léků prudce poklesla po covidu a v důsledku agrese Ruska na Ukrajině, a tím pádem je prostě snížená produkce léků o zhruba 20 % pro celý svět, nejenom pro Evropu. Naše role je dostat ten lék do každé lékárny, snažit se mít zásoby a snažit se hledat distributory z více směrů tak, abychom nebyli odkázáni na nějaké monopoly.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Táži se, jestli je zájem od paní poslankyně ještě na doplňující dotaz.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane ministře. Ty důvody vám opozice říkala. Když se ta novela zákona projednávala, tak vy jste do ní vkládal velké naděje. My jsme říkali, že ty důvody jsou z té vaší pozice trošku neřešitelné, ale poprvé jsem ráda, že jste to tedy takto napřímo přiznal, že není to úplně ve vašich rukách, že ten problém je spíše globálního charakteru, protože ta výroba se přesunula mimo Evropskou unii a mimo Českou republiku. A vy jste mi tak trošku nahrál, když jste řekl, že to s panem ministrem Síkelou už řešíte, aby se ta výroba přesunula do České republiky, můžeme říct i potažmo do Evropské unie. A mě by ale zajímalo, co konkrétně pro to děláte, protože já si pamatuji, když jste sliboval výrobu penicilinu, bavili jsme se o tom spolu i v debatě, že to bude určitě jenom část výrobního procesu, že tak rychle to stihnout nedá, co děláte tedy pro to, aby se ta výroba vrátila nejen do České republiky, potažmo i do Evropské unie? Jednáte na úrovni Evropské unie?

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr má ještě zájem vystoupit.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já za tu racionální a konstruktivní debatu velmi děkuji a opravdu souhlasím s vámi a každý zdravotník a každý, kdo se v systému vyzná, ví, a já jsem to tady opakovaně říkal, to je jediné, kde se asi úplně neshodneme, já jsem tady opakovaně říkal, že není žádná cesta, a ještě několik let nebude žádná cesta, jak donutit mimoevropské subjekty, které sídlí v Asii, aby zvýšily výrobu a saturovaly evropský trh. Tady je to globální problém. Ten problém má více rovin a naše naděje, které vkládáme do toho zákona, a zdá se, že ne neoprávněně, jsou trojí.

První, mít zásobu nejvíce rizikových léků, které opravdu mohou ohrozit zdraví pacienta, a o to se snažíme dvojí cestou. To si vzpomeňme v tom zákonu, který jste schválili, rezervy u distributorů, hmotné rezervy. Za druhé, dostat ten lék do každé lékárny pod sankcí ve chvíli, kdy ten lék bude mít snížené dodávky. Za třetí, zabránit reexportu ve chvíli, kdy řekneme, že ten reexport není možný, a to pod, já si troufnu říct, poměrně drakonickou pokutou. To jsou tři kroky, které můžeme udělat.

Co se týče přesunuté výroby do České republiky, my na tom stále pracujeme. Asi by bylo dobré se spíše zeptat pana ministra Síkely, který to má ve svém rezortu, nicméně abychom my mohli tady toto udělat, podléhá to schválení Evropské komise a podobně jako zákon o návykových látkách, který si myslím, že je velmi dobře připraven, prošel Sněmovnou a za to velmi děkuji, není úplně jednoduché získat pro ten zákon notifikaci Evropské komise a ta notifikace bude někdy do konce srpna, pokud všechno dobře dopadne. Podobně složitý proces je s výrobou, respektive s blastrováním (blistrováním?), ať jsem přesný, penicilinu. A tady dále pracujeme s panem ministrem Síkelou a moje ambice se nemění - chtěl bych do konce volebního období tady mít další výrobu nebo blastrování (blistrování?), chcete-li, léků, například penicilinu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tuto chvíli můžeme přistoupit k další interpelaci, pan poslanec Hubert Lang bude interpelovat pana ministra Rakušana. Máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře vnitra, moje otázka je jednoduchá. Zajímá mne, jaká je predikce příchodu Ukrajinců do České republiky, protože neustále trvá konflikt Ruská federace - Ukrajina a přichází sem neustále další běženci, zda již není tedy čas se začít bavit o nějakém stop stavu pro Českou republiku. Co mě k tomu vede? Od začátku válečného konfliktu přišlo na území republiky víc jak 500 000 Ukrajinců, kterým byla vydána víza dočasné ochrany. V současné době tady více jak 340 000 víz dočasné ochrany lidí, kteří tady zůstávají, protože někteří již odešli. Každý týden přichází do České republiky 1 500 Ukrajinců, opět neustále ten příliv trvá. To znamená, je to 6 000 lidí za měsíc. Průměrný plat na Ukrajině je kolem 12 000 korun. Prvních pět měsíců trvá humanitární dávka pro všechny osoby, což je 4 860 korun na jednu osobu každý měsíc. Dále, pakliže vezmu čtyři zranitelné osoby, což je průměrná rodina, získávají kolem 12 000 korun na měsíc na bydlení, plus jim trvá dále ta humanitární dávka 4 860 korun. Je to opravdu velice náročné z pohledu zatížení na byty, na sociál, na školu, na zdravotnictví. Ten konflikt dále trvá a ještě trvat bude. Vztahuji to ke svému Plzeňskému kraji, kde máme víc jak 40 000 cizinců přímo ve 180tisícovém městě Plzni, kdy z toho 35 000 je Ukrajinců. Pro ilustraci, Klatovy jako druhé největší město v kraji mají 23 000 obyvatel, Tachov 14 000 obyvatel, případně Domažlice mají 11 000 obyvatel. Kralovice, což je můj volební obvod, mají 3 000 obyvatel, to znamená, tento volební obvod, ten městys, naplníme za čtrnáct dní příchozími lidmi z Ukrajiny.

Moje opakující se otázka - nestálo by už za to začít zvažovat, zda opravdu Česká republika již není v uvozovkách naplněna? Neměli bychom začít uvažovat o nějakém stop stavu, protože pakliže ten válečný konflikt bude trvat, tak opravdu nevím, jak to budeme zvládat. Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nevidím tady pana ministra Rakušana.

V tom případě bych poprosil dalšího interpelujícího, a to je pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat paní ministryni Černochovou.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená nepřítomná paní ministryně, dle koncepce výstavby Armády České republiky z roku 2019 i aktuální koncepce, která byla přijata v prosinci loňského roku, by v roce 2030 měla mít Armáda České republiky 30 000 vojáků v činné službě a 10 000 příslušníků aktivních záloh.

V loňském roce byl plán rezortu získat 1 100 nových příslušníků Armády České republiky, ve skutečnosti se podařilo získat zhruba 600 nových příslušníků. Takže nábor se nedaří i přes navýšení rozpočtu rezortu. Aby stanovený cíl byl splněn, je třeba do roku 2030 získat zhruba 4 500 nových vojáků z povolání a zhruba 6 000 příslušníků aktivních záloh. K této problematice se v nedávné minulosti vyjádřil i náčelník Generálního štábu generál Řehka, který uvedl, že přetrvávají problémy v náboru, systému přípravy a vzdělávání a zajištění odpovídajících podmínek služby. Dále uvedl, že největším problémem jsou odchody kvalitních lidí v nejlepším věku.

Chci se vás, paní ministryně, zeptat a dozvědět se odpovědi na otázky. Za prvé, zda a jak vnímáte tento nepříznivý vývoj plnění stanoveného cíle a za druhé, jaká jsou chystána opatření pro zlepšení tohoto nepříznivého stavu. Děkuji vám za odpověď.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mezitím už jsem zde dostal všechny omluvy, takže konstatuji, že paní ministryně je řádně omluvena, čili odpověď přijde. Stejně tak byl řádně omluven pan ministr Rakušan.

Takže poprosím dalšího interpelujícího, to je pan poslanec Ondřej Babka, který bude interpelovat pana ministra kultury Baxu, který je přítomen.

Poslanec Ondřej Babka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dnes po druhé, nyní bych se zastavil u vašeho návrhu takzvané velké mediální novely, jejíž podstatou je navýšení takzvaného koncesionářského poplatku, rozšíření okruhu poplatníků a zavedení pravidelné indexace poplatků.

My již dnes víme, že meziroční navýšení rozpočtu České televize se odhaduje cirka na 865 milionů korun a Českého rozhlasu na 331 milionů korun ročně. Já bych se však dnes chtěl věnovat právě té pravidelné indexaci toho poplatku. K té bude totiž docházet vždy při dosažení kumulované inflace o 6 % za uplynulé kalendářní roky od posledního navýšení poplatků, přičemž se do poplatků promítne vždy plná výše inflace. Systém plné pravidelné indexace televizního poplatku na výši inflace tedy znamená, že k nejbližší valorizaci poplatku dojde pravděpodobně opětovně již v průběhu následujících dvou až tří let a tato valorizace bude jen u televizního poplatku o nejméně 9 korun na přijímač, což bude znamenat pro Českou televizi dodatečných velice slušných zhruba půl miliardy korun. Navíc k dalšímu navýšení při standardním vývoji inflace dojde opětovně po dvou až třech letech. Samotné navýšení se již bude počítat právě od zvýšeného poplatku, a tedy bude minimálně v případě televizního poplatku třeba 10 korun na domácnost.

Chtěl bych se vás zeptat, pane ministře, jako člena vlády, která snížila mimořádnou valorizaci českým penzistům způsobem, že jsme to museli hnát až k Ústavnímu soudu, pokládáte skutečně za nevyhnutelné takto štědře odměnit Českou televizi za to, že vám umístila do předvolební superdebaty tři zástupce z jedné kandidátky? Dokážete zaručit také ostatním kulturním institucím takto pravidelné a štědré navyšování příjmů? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já, pane poslanče Babko, oceňuji váš dotaz v tom smyslu, že se ptá na jednu z konkrétních částí mého návrhu velké mediální novely, ale na rozdíl od vašeho předchozího dotazu, který se týkal karlínských kasáren, je tentokrát prostě obalen takovým trošku jako politicko-manipulačním balastem, ale máte na to samozřejmě plné právo při interpelaci.

Vlastně od samého začátku existence legislativy, která upravuje fungování veřejnoprávních médií, se vlastně nikdy nevyřešila otázka toho, jakým způsobem upravovat příjmy, závislé na koncesionářských poplatcích, jinou cestou než že bude stanoveno číslo přímo v zákoně. Jenom připomenu, že naposledy se koncesionářské poplatky měnily v letech 2005 a 2008 u těchto dvou médií. Tehdy ty poplatky byly nastaveny na relativně slušnou částku, respektive těch 135 korun u České televize byla v té době bych řekl dokonce velkorysá suma, nicméně předpokládala se vlastně nějaká elementární zodpovědnost zákonodárného sboru, respektive vlády, která navrhuje zákony, k financování veřejnoprávních médií v čase, kdy se bude ukazovat, že inflace - a nic jiného nemůže tento poplatek snižovat - způsobí vlastně ztrátu reálné hodnoty. Tento předpoklad se nenaplnil, léta 2005 až 2008 jsou tedy vzdálená v jednom případě osmnáct či patnáct let, jestli dobře počítám, plus minus, a vlastně veřejnoprávní média se dostala do ekonomické tísně.

Tento náš návrh v současné době tedy reaguje na to, aby - pokud bude zachován princip koncesionářských poplatků, což já jako ministr kultury a vláda Petra Fialy předpokládá, proto také navrhujeme tento koncept změny placení koncesionářských poplatků, pak tam tedy zakotvujeme tu takzvanou tu takzvanou indexaci. Jedná se o indexaci, která je velice mírná. Jenom aby všichni sledující interpelace toto pečlivě sledovali, jestliže se kumulovaná inflace za předchozí roky dostane přes 6 %, pak se koncesionářský poplatek zvýší o 6 %. Znovu to zdůrazňuji, šest a šest procent.

To znamená, máte-li, pane poslanče, za to, že částka devět korun po několika letech této inflace je částkou přehnanou, pak nemůžeme v této věci spolu souhlasit, samozřejmě ten argument o té valorizaci důchodů je argument, který je čistě politický, z jednoho důležitého důvodu. V čem my se odlišujeme a bude na půdě Poslanecké sněmovny bezpochyby příležitost, pokud vláda ten návrh schválí a pošle jej sem, bude příležitost si vyjasnit očekávání jednotlivých parlamentních stran od veřejnoprávních médií.

Vládní koalice, protože ten návrh je projednán na úrovni takzvané K5, takže mohu hovořit za vládní koalici, vládní koalice je přesvědčena o tom, že nezávislá veřejnoprávní média, to znamená média veřejné služby, postavená na financování, které nepodléhá každoročnímu politickému tlaku, společnost potřebuje. Proto je tam zakotven ten mechanismus valorizace, aby v budoucnosti nedocházelo k dalším ať už v kladném či záporném slova smyslu, to znamená konání nebo nekonání v této věci, která by mohla třeba podpořit, ale také ohrozit roli veřejnoprávních médií.

Zatím stanoviska hnutí ANO jsou tlumočena pouze prostřednictvím takových bych řekl velmi expresivních výrazů pana předsedy Babiše, vašeho předsedy hnutí ANO, který mluví o zestátnění veřejnoprávních médií, o tom, že se zruší koncesionářské poplatky a že je televize provládní a tak dále.

A v tom vlastně tkví ten princip. My asi nepovedeme polemiku o tom, jestli je šest a šest, to znamená inflace o 6 %, tak se o 6 % zvedne poplatek, moc nebo málo, protože vy evidentně s tím konceptem nesouhlasíte. Já jej hájit budu, protože si myslím, že Česká republika potřebuje silná a stabilní veřejnoprávní média. A k tomu a k odolnosti veřejnoprávních médií, pane kolego, patří bezpochyby i to, že já nechci a nebudu reagovat na váš komentář, který se týká obsazení jedné z předvolebních debat, zatímco vy už jste svůj politický názor na to vyjádřil. To si myslím, že bude jedna aréna, v níž se budeme střetávat, až bude tento návrh projednáván na půdě Poslanecké sněmovny.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem vás nechal domluvit, abychom to nepřerušovali zbytečně, a poprosím pana poslance, který má ještě zájem vystoupit s doplňující otázkou.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. No, pane ministře, právě proto, že se ten poplatek neměnil od roku 2008 a Česká televize je dlouhodobě nejsledovanějším vysílatelem, kde ten objem produkce se časem navyšuje, tak právě proto se mi to vámi nově nastavené valorizační schéma zdá zbytečně štědré, protože k němu opravdu bude docházet co dva až tři roky. Jo, rozumíme si. Ta inflace; nebo respektive takhle. Vy ten koncesionářský poplatek nyní navýšíte o 15 korun a je tam předpoklad, že každé dva až tři roky to bude o dalších 9, 10, 11. A nejde o to, že to jsou částky, které se zdají být malé jako 8, 9 korun, 10 korun. Ale jde o to, že objem těch prostředků, které Česká televize dostane, je třeba půl miliardy korun každé dva až tři roky. To znamená, že tím trvale narušujete nejenom to konkurenční prostředí toho duálního systému, ve kterém samozřejmě fungují jak veřejnoprávní média, tak ta média komerční. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat?

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Tak, pane poslanče, toto už je podstatně korektnější otázka argumentace než ta, kterou jste zvolil v úvodu své interpelace. Jednou z důležitých součástí toho našeho návrhu je takzvané omezení sponzoringu, sponzorovaných sdělení, to znamená druhu obchodního podnikání nebo podnikání České televize na trhu, řekněme zjednodušeně řečeno s reklamou, v zákoně se používá ten termín obchodní sdělení, protože tento návrh v žádném případě nemá směřovat k tomu, aby se narušoval ten duální systém. Zaznívaly často názory, že vlastně nejjednodušším způsobem, jak vyřešit podfinancování veřejnoprávních médií, je zvýšit jejich podíl na reklamním trhu, kdy zákon velmi přesně definuje parametry nebo omezuje parametry reklamy ve vysílání veřejnoprávních médií. A to je cesta, kterou my jsme jít nechtěli, protože soukromá média jsou financována jenom a pouze z reklamy, a bylo by velmi nespravedlivé, kdyby stát, který garantuje mimo jiné nějakou rovnováhu na mediálním trhu, se pokoušel veřejnoprávní média zvýhodnit v neprospěch soukromých médií právě na poli reklamního trhu. Z toho důvodu my nejenže neměníme objem reklamy ve veřejnoobchodním sdělení - reklamy ve veřejnoprávních médiích, ale navrhujeme i omezení toho dalšího typu obchodních sdělení, takzvaného sponzoringu. Ale abychom se vyvarovali nějakých budoucích zásahů do fungování veřejnoprávních médií nebo z našeho hlediska, co se týká toho financování, tak je tam nastaven ten valorizační mechanismus. Ano, určitě se můžeme přít už v této úrovni, jestli je ten valorizační mechanismus více či méně štědrý. My ho považujeme za velmi uměřený, velmi uměřený v kontextu toho, co musela zažít Česká televize a Český rozhlas v těch minulých téměř dvaceti letech, ale samozřejmě jsme připraveni celou tuto věc hájit v debatě na parlamentní půdě.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přistoupit tedy k další interpelaci. Interpelujícím bude pan poslanec Kettner, který bude interpelovat pana ministra Beka. Prosím.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane ministře, médii, veřejným prostorem zarezonoval případ, týká se to neziskové organizace Jeden svět, která poskytuje školám materiály, konkrétně filmy, a nastala situace, kdy na základě komunikace s dětmi rodiče úplně nesouzněli s obsahem toho filmu a chtěli si udělat vlastní obrázek a požádali školu o předložení. Školský zákon hovoří jasně, že rodiče mají plné právo být seznámeni se vším, co se týká výuky jejich dětí, obsahem výuky, školních vzdělávacích plánů, které jsou třeba na webových stránkách školy a tak dál. Ta nezisková organizace to zdůvodňovala i autorskými právy. A tady si myslím, že je docela velký konflikt mezi školským zákonem a autorskými právy v tomto případě. Myslím si, že rodiče, aby si mohli udělat vlastní úsudek, by měli mít plné právo se podívat na obsah, pokud to bylo použito jako výukový materiál a pokud tato nezisková organizace toto odmítá, tak si myslím, že by nemělo s nimi být nadále pokračováno ve spolupráci. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za tu otázku, která z mého pohledu je trochu strukturou odpovědi blízká tomu, o čem jsme hovořili už dnes v poledne jednou. Já musím říct, že zcela potvrzuji to, že rodiče mají podle zákona právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání a samozřejmě platí i tady, že je to ředitel školy, kdo rozhoduje ve všech těch záležitostech, které se týkají vzdělávacího obsahu. Přiznám se, že nejsem právníkem, který by byl specializovaný na autorské právo, a nedokážu dohlédnout, kde je ta hranice mezi využíváním autorského díla pro potřeby výuky a seznamováním rodičů s průběhem vzdělávání. Skutečně v tuhle chvíli si myslím, že to je na nějakou případně právní analýzu. Nicméně platí i tady to, že pokud vznikají jakékoliv pochybnosti ohledně vzdělávacího procesu, tak lze podat podnět České školní inspekci k prošetření té události. To si myslím, že je cesta, kterou lze doporučit rodičům ve všech situacích, kdy mají nějaké pochybnosti ohledně regulérnosti postupu školy. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem ještě o doplňující dotaz?

Poslanec Zdeněk Kettner: A mám ještě jednu doplňující otázku. Pokud rodiče nebudou uspokojeni tou Českou školní inspekcí, tak na základě, že to je tedy spíše právní problém, takže už potom případně jít soudní cestou?

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Já si teď netroufám říci, kde je ta hranice, kdy je to tak vážné. Ale samozřejmě každý má legitimní možnost se obracet na soud ve věcech, které budou v souladu se zákonem, takže tohle právo určitě nelze rodičům upřít. Já jenom se domnívám, že tady je prostě na místě jako první krok školní inspekce jako orgán, který bdí nad kvalitou vzdělávání.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další interpelující je paní poslankyně Adámková, která bude interpelovat pana ministra Beka.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, já mám jednu takovou otázku, která rezonuje samozřejmě českou společností napříč, ať už jde o základní, střední nebo vysoké školství, a to je kvalita vzdělávání v naší republice a udržení té kvality vzdělávání. Já učím dlouho na vysoké škole, takže mám zkušenosti s tím, v jaké kondici řekněme přicházejí ti uchazeči ze středních škol. Ale obraceli na mě i rodiče žáků, kteří chtějí na střední školy ze základních škol, myslím státních, o soukromých nehovořím, a mají dotazy, které samozřejmě vy asi dostáváte taky, ale já bych byla ráda, kdyby ty odpovědi tady zazněly.

Za prvé, že mají obavy o tom, že kvalita vzdělávání na našich základních školách bude nižší, protože máme plné třídy, více žáků než je obvyklé. A proto se chci zeptat, za prvé, jaké máte vy informace, co je na tom pravdy, jak se k tomu staví ministerstvo samozřejmě. A potom protože tedy tvrdí, že statistiky ohledně počtu žáků na jednoho učitele se za prvé vztahují k přepočteným úvazkům, tomu bychom rozuměli pochopitelně, a tvrdí, že co se týče počtu hodin, které musí učit český učitel, tedy aby se uživil, to znamená, nějaké ty normativy, že jsou výrazně vyšší, než je obvyklé, protože v Evropě údajně je před námi pouze Německo a Švýcarsko, což tedy zrovna jsou země, se kterými bychom se možná i mohli srovnávat, ale nevím ten pohled potom tedy odborníků, kteří zaštiťují to vzdělávání. Proto bych ráda tu odpověď. A tvrdí, že český učitel průměrně odpracuje 1 688 hodin ročně, tím se myslí kontaktních tedy hodin asi. A naproti tomu Polsko, Francie, Estonsko a tak dále mají výrazně méně. Samozřejmě se tedy ptají, jakým způsobem zabezpečíte ten entuziasmus a tak dále a vůbec snahu těchto lidí zůstávat v našem systému, protože samozřejmě ty platy jsou - žádná tedy velká sláva to není. (Předsedající: Prosím, už čas.) Ano, děkuji. Proto jestli byste mohl říct názor ministerstva.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku. Myslím, že otázky kvality ve školství jsou zcela zásadní, a musím říct, že pozoruji v posledních dvaceti letech jistou asymetrii mezi tím, jak velká pozornost se věnovala otázkám kvality ve vysokém školství, kde už dnes i v České republice máme rozvinutý systém zajišťování kvality na úrovni jednotlivých institucí, Národní akreditační úřad a podobně, tak bohužel v oblasti regionálního školství pořád ještě tahle problematika zůstává z hlediska nějaké regulace a institucionálního nastavení spíš v minulém století. Máme samozřejmě instituci, která kontroluje kvalitu, což je Česká školní inspekce, ale to je velmi odlišný mechanismus, přestože prošla určitým vývojem od toho, co dnes třeba považujeme za standardy zajišťování kvality ve vysokém školství. Musím říct, že personální rozměr považuji za důležitý.

Pokud se podíváme na statistiky, tak velikost tříd v našich školách je v zásadě poměrně příznivá, protože ve většině regionů je méně než 20 dětí, nějakých 19 dětí na třídu. Trochu se tomu vymyká v průměru Praha, kde je to 22 nebo 23 dětí. Ale samozřejmě jsou místa, kde jsou třídy naplněny na zákonem stanovené maximum zvýšené o tu výjimku, a to samozřejmě není dobře. Děje se to především tam, kde zřizovatelé, což jsou primárně obce, nezvládli včas reagovat na demografický vývoj nebo migraci lidí třeba do zázemí velkých měst. Takové případy jsou. A já to považuji za něco, co musíme řešit. Samozřejmě primárně je to zodpovědnost měst a obcí. Ale jsem přesvědčený o tom, že je správné, aby stát jim pomohl. Koneckonců i v letošním roce se čerpá na výstavbu některých nových školních kapacit v rámci investičních prostředků v rozpočtu Ministerstva školství.

Situace kolem úvazků je podle mě také zajímavá. A já jsem poslední rok strávil zkoumáním různých důsledků a aspektů nastavení těch proslulých PHmaxů poměrně hodně času a podělím se o jedno možná pro veřejnost překvapivé zjištění. Ten systém, který byl zaveden minulou vládou a vlastně připraven předminulou vládou, způsobil rychlé narůstání úvazků ve školách tempem asi 4 000 nových učitelských míst každý rok. 4 000 učitelů podle hrubého odhadu odchází ročně do důchodu. To už je potřeba 8 000 učitelů ročně nových. Celá produkce všech českých univerzit je 2 200 absolventů učitelství ročně. Takže ten systém PHmaxů způsobil za posledních pět let zcela zřetelnou devastaci profesionality českého učitelstva z hlediska aprobovanosti a kvalifikace. Máme prostě nastavený systém v rozporu s tím, jakou objednávku jsme kdy formulovali vůči univerzitám vzdělávajícím učitele. Myslím, že tady musíme, a o tom jsem mluvil při jedné z předchozích interpelací, nastavit společenskou objednávku pro vysoké školy, abychom výrazně posílili přípravu učitelů.

Pokud jde o přímou vyučovací povinnost nebo pedagogickou činnost učitelů, tam, pokud vím, z hlediska mezinárodních srovnání nepatříme k zemím, které by se nějak výrazně odchylovaly. Skutečně ve srovnání s Německem je ta přímá povinnost nižší. Na druhé straně v Německu mi mí kolegové ministři z jednotlivých spolkových zemí líčí, že typicky pak učitelé preferují nižší úvazky, takže ve skutečnosti učí zhruba stejně jako čeští učitelé, protože zkrátka finanční motivace pro ně není tak zásadní, aby chtěli trávit v práci ještě další dvě nebo tři hodiny.

Tohle téma bylo diskutováno naposledy v loňském roce. Tehdy existovaly návrhy na zvýšení povinnosti na úroveň právě těch sousedních zemí. Já jsem tehdy ty návrhy odmítl, protože se domnívám, že v tuhle chvíli spíš uvažujme o tom, jakým způsobem zkvalitnit podmínky pro práci učitelů, jakým způsobem zvládneme nové vzdělávací programy, což bude klást na učitele dodatečné nároky. Na druhé straně si myslím, že v tuhle chvíli tady není prostor pro snižování úvazků nebo přímé povinnosti. To si myslím, že je mimo ekonomické možnosti země. A v tuhle chvíli se nepohybujeme mimo běžný rámec. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím ještě o doplňující otázku. Prosím jenom, abychom dodržovali čas. Já jsem nechal jak vám, tak panu ministrovi kousek navíc.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Já samozřejmě plně chápu, že německý učitel nechce mít plný úvazek. Ono při jeho financích, kterými je oceněn, vcelku to asi nepotřebuje. Tomu se náš učitel opravdu může dívat pouze na záda. Pro mě je velmi důležité, beru vás tedy za slovo, že se tomu samozřejmě ministerstvo věnuje, víte o tom problému. A určitě bych byla velmi nerada, protože nemáme dostatek financí, kdyby odcházeli kvalitní učitelé ze základních škol, protože potom bychom to už mohli těžko dohánět. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Já jenom krátkou reakci. Já jsem zkoumal - nebo nechával zkoumat - platy učitelů. Samozřejmě nemůžeme srovnávat absolutní výši německých a českých platů. A když se podíváme na vztah k průměrné mzdě, tak naši učitelé na středních, základních školách jsou na tom prakticky stejně jako němečtí učitelé. Ten průměr v loňském roce, jak jsem říkal už při jiné interpelaci, byl v České republice 123 % průměru na středních školách a 120 % průměru na základních školách, což je zcela srovnatelné s Německem a s Rakouskem vzhledem k průměrnému platu, který je tam.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím další interpelující paní poslankyni Štefanovou, která bude interpelovat pana ministra Blažka. Pan ministr je omluven řádně. Paní poslankyně zde není.

Takže můžeme přistoupit k dalšímu, a to je pan poslanec Patrik Nacher, který má interpelovat pana ministra Kupku. Ani jeden z nich zde není.

Můžeme tedy přistoupit na interpelaci pana poslance Kubíčka. Ten bude interpelovat pana ministra Hladíka. Dívám se, rovněž pan Hladík je omluven. (Poslanec Kubíček není v sále.)

Můžeme přistoupit na interpelaci paní poslankyně Berkovcové, která bude interpelovat pana ministra Beka. Paní poslankyně zde není, tato interpelace propadá.

Následuje pan poslanec Brož, kterého již vidím. Ten bude interpelovat přítomného pana ministra Baxu.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal na aktuální vývoj a situaci v Národní galerii v Praze na základě otevřeného dopisu podepsaného významnými zástupci akademické a vědecké obce, vyjadřujícího hluboké znepokojení nad nestabilní personální situací v této instituci a celkově dlouhodobě špatnou situaci i vzhledem například k potřebné rekonstrukci Veletržního paláce. Chtěl bych vás požádat o zodpovězení následujících dotazů.

Za prvé, jaké konkrétní kroky hodlá Ministerstvo kultury podniknout k řešení nestabilní personální situace v Národní galerii, zejména ve světle náhlého odvolání pana docenta Martina Musílka z pozice vedoucího odboru vědy a výzkumu?

Za druhé, jakým způsobem plánujete zlepšit komunikaci mezi vedením Národní galerie a předními zástupci uměleckohistorické obce, kteří opakovaně vyjadřují nespokojenost s dosavadní úrovní komunikace?

Za třetí, můžete potvrdit, že bude vyřízena žádost o volný vstup do stálých expozic Národní galerie pro studenty všech kateder dějin umění v České republice, která zůstává od prosince 2023 bez odpovědi? A teď nemyslím, že bych o to bojoval, ale aby se odpovědělo, ať negativně, nebo pozitivně.

A za čtvrté, jaké kroky podnikne Ministerstvo kultury k zajištění kontinuity a stability probíhajících meziinstitucionálních grantů a výzkumných projektů, které byly ohroženy právě odvoláním pana docenta Martina Musílka?

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si odpovědět obšírněji, doufám, že se vejdu do toho času.

Bod jedna - odvolání pana Musílka z vedení Národní galerie Praha. Členové odborných a poradních orgánů Národní galerie před několika dny hromadně rezignovali na své pozice, odchod ohlásilo 23 z nich. Mezi důvody uvedli nedostatečnou komunikaci ze strany vedení Národní galerie, ale také nedávné rozhodnutí generální ředitelky Alicje Knast odvolat vedoucího odboru pro vědu a výzkum Národní galerie doc. dr. Martina Musílka, Ph.D. Generální ředitelka zdůvodnila své rozhodnutí ve věci odvolání docenta Musílka jeho dlouhodobými manažerskými pochybeními, a to včetně způsobu administrace významného projektu v rámci operačního programu Jan Amos Komenský. Podle generální ředitelky porušil doktor Musílek povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci. Konkrétně byl problém dodržování termínu pro předkládání materiálů, které se vztahovaly k uvedenému projektu. Dle sdělení generální ředitelky nestíhal doktor Musílek včas připravit předmětné materiály tak, aby se s nimi generální ředitelka mohla seznámit, než je jako statutární zástupce příspěvkové organizace schválí. Kolegové schvalující dokumentaci neměli vzhledem k pozdnímu dodání uvedených materiálů téměř žádný časový prostor pro řádné seznámení se s nimi. A tedy nebylo možné připomínkovat. Žádost o dotaci byla nicméně v termínu podána. Dle vyjádření generální ředitelky byl doktor Musílek již v minulosti upozorněn na důležitost dodržování termínů v práci jím řízeného odboru.

Otevřený dopis s rezignací členů odborných a poradních orgánů Národní galerie. V reakci na rozhodnutí generální ředitelky ve věci odvolání doktora Musílka 23 členů odborných a poradních orgánů Národní galerie sepsalo dopis, ve kterém kritizují tento krok, jejž jsem vysvětloval, přičemž vyzdvihují pozitivní roli vedoucího odboru pro vědu a výzkum doktora Musílka zejména na poli komunikace, mezinárodních galerií a univerzitními pracovišti příslušného zaměření. Problémy v komunikaci zástupci akademických pracovišť dokládají v předmětném otevřeném dopisu, konkrétně na problematice volných vstupů do stálých expozic Národní galerie pro studenty kateder dějin umění v Česku, kdy se obrátili před půl rokem se žádostí o to, aby byly umožněny volné vstupy.

Ze strany Ministerstva kultury byla generální ředitelce Knast bezprostředně podána žádost o urgentní vyjádření k této záležitosti. Generální ředitelka uvedla, že má dlouhodobě zájem o jednání se zástupci příslušných institucí. Za zásadní faktor přerušení této komunikace uvedla tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Přesto jednání v tomto směru pokračovala i po Novém roce a vyústila ve zpracování návrhu memoranda o spolupráci mezi Univerzitou Karlovou a Národní galerií, které bude základem pro výše uvedené benefity. Návrh předmětného memoranda obdržela Národní galerie Praha od Univerzity Karlovy 6. května letošního roku. Národní galerie jej připomínkovala a nyní čeká na schválení ze strany Univerzity Karlovy. Přestože je rezignace členů odborných a poradních orgánů Národní galerie aktuální a čerstvou záležitostí, Ministerstvo kultury coby zřizovatel příspěvkové organizace celou záležitost a všechny aspekty s ní související od samého počátku aktivně řeší.

Tato problematika byla detailně projednána jako nový bod v programu předem plánovaného jednání garanční rady Národní galerie v Praze, což je můj odborný orgán, které se konalo v tomto týdnu. Ministerstvo kultury v rámci tohoto jednání garanční rady deklarovalo pro nejbližší období možnost vytvoření platformy pro jednání jednotlivých stran tohoto sporu, a to především za účelem toho, aby nebyl ohrožen výše uvedený operační program OP JAK, respektive ta žádost do něj podaná, a také k tomu, aby byla adekvátně vyřešena otázka volných vstupů do Národní galerie pro vysokoškolské studenty dějin umění. Zároveň byl v rámci jednání kladen důraz na zlepšení vzájemné komunikace mezi zainteresovanými stranami včetně důsledného předávání všech podstatných informací.

Tolik tedy shrnutí odpovědí na vaše konkrétní otázky, které se týkají jak odvolání pana doktora Musílka, tak záležitosti toho otevřeného dopisu a tématu vstupu studentů uměleckohistorických oborů do expozic Národní galerie. My jsme připraveni v této věci dál komunikovat a především interně konat.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec má ještě zájem.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za tu odpověď. Já bych jenom dodal, že na situaci v Národní galerii upozorňuji opravdu dlouhodobě. Nejenom já tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale i odborná veřejnost. Je to opravdu složitá, dlouhodobá záležitost. Teď to nevyřešíme. A vím, že vy mi neřeknete asi nic nového. Jenom chci avizovat, pane ministře, budu opravdu iniciovat jednání na podvýboru pro kulturu ohledně Národní galerie, její vize, rekonstrukce Veletržního paláce a dalších věcí. Je to opravdu jedna z našich nejvýznamnějších kulturních institucí a myslím, že si zaslouží naši pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, tu iniciativu vítám. Myslím si, že to bude dobrá příležitost o těchto záležitostech si pohovořit. Jenom připomenu, že Národní galerie je instituce, která dlouhodobě trpí různými problémy zděděnými, a teď nemám na mysli v období jednotlivých vlád ale spíš tak dlouhodobě, nevyhovující prostorové podmínky, dlouhodobá podfinancovanost. Také v minulosti, v minulých letech často poměrně závažné personální otřesy, které se tam odehrávaly. Na straně druhé chci ale s plnou vážností říct, že se jenom v posledním roce podařila řada úspěšných projektů, výborná prezentace České republiky na Benátském bienále, kde náš projekt byl vyhodnocen jako jeden z deseti nejlepších. Podařilo se opravit pavilon, velmi významně se zlepšila komunikace Národní galerie a hlavně spolupráce s regionálními muzei umění, což byla věc, která byla dlouhodobě zanedbána. Uskutečnilo se několik velice úspěšných výstavních projektů, vyřešila se otázka využití Valdštejnské jízdárny. Tak já nijak nezlehčuji to iniciativu expertů z oblasti dějin umění. Opravdu není obvyklé, aby velmi vážení odborníci z vysokoškolských pracovišť a z akademického prostředí, uměleckohistorická společnost a další takto hromadně reagovali na dění v Národní galerii, odstoupení z různých grémií, kolokvií, poradních orgánů a rad. My to nijak nepodceňujeme. Samo ministerstvo se ujalo jednání v této věci.

Chceme, aby ten projekt z operačního programu Jan Amos Komenský byl uskutečněn. Chceme vyřešit to téma, jakkoliv je dílčí ohledně spolupráce pro vysokoškolské studenty a Národní galerie, a jsme schopni to určitě i veřejně prezentovat. Takže jsme připraveni spolupracovat s podvýborem pro kulturu při této záležitosti.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a poprosím dalšího interpelujícího a tím je pan poslanec Igor Hendrych, který bude interpelovat pana ministra Beka. Máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, tento týden jsme tady probírali ve druhém čtení novelu zákoníku práce, který mimo jiné zavádí, respektive ruší institut minimálních zaručených mezd a zavádí institut zcela nový, a to je takzvaný minimální zaručený plat pro veřejnou sféru. A já jsem si dovolil načíst dva dny zpět pozměňovací návrh, kdy vlastně uvádím nový, nebo jaksi konstituuji nový odstavec, že na mzdy akademických pracovníků veřejných vysokých škol se vztahuje ustanovení o zaručeném platu. Domnívám se, že jsme tak trošku zapomněli na pracovníky veřejných vysokých škol, akademické pracovníky veřejných vysokých škol. Ti se pohybují nikoli v platové, ale mzdové sféře a v podstatě poskytují nějaký veřejný, možná smíšený statek ve veřejném zájmu z veřejných financí. A domnívám se, že konkrétně na tuto skupinu pracovníků by měl být aplikován rovněž tento nový institut, byť pod tím tradičním názvem, logicky, aby se nejmenovalo plat, ale mzda.

Nevím, jaký na to máte názor, pane ministře, využívám vaší přítomnosti, že jste tady zrovna a že to máme dva dny, že to máme čerstvé, půjdeme do třetího čtení, jak se na to koukáte. Protože já jsem třeba zaznamenal u několika vysokých škol, zejména humanitního a společenskovědního zaměření, že skutečně ty tarify, zejména pro ty asistenty, nebo lektory, ale někdy i pro odborné asistenty začíná v podstatě právě tou klauzuli o minimální zaručené mzdě, která v současné době je v tom sedmém z osmi stupňů. Mimochodem nebyl dvakrát teď už navýšen ten sedmý stupeň. A trošku se obávám, že zrovna u těchto konkrétních oborů nebo u těchto oblastí může dojít k tomu, že vlastně ta mzda může klesnout ještě i pod tuto současnou úroveň. Tak mě zajímá váš názor na tuhletu problematiku a eventuálně, jak se k tomu postavíte ve třetím čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Poprosím pana ministra Beka.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já moc děkuji za tu otázku. Ona míří do takové živé oblasti odměňování na vysokých školách. A já přiznávám, že i můj pohled je formován samozřejmě do značné míry moji osobní zkušenosti. Musím říct, že jsem velkým příznivcem autonomie vysokých škol a jsem vděčný za každé snížení zásahu státu do vnitřního chodu vysokých škol, ale uvědomuji si, že tenhle režim třeba nevyhovuje všem vysokým školám nebo se s ním nejsou s to dostatečně vyrovnat.

Já jsem měl to štěstí, že na mé univerzitě za rektora Zlatušky - později ANO, rektora Fialy - později ODS, Beka - později STAN, dnešního rektora - nestraníka máme nejvyšší platy mezi českými univerzitami, nejvyšší mzdy, abych byl přesný, a já jsem během osmi let svého mandátu pravidelně uzavíral férovou kolektivní smlouvu s odbory. Musím říct, že jsme se vždycky dohodli na férovém nastavení platů, na růstu tarifů, poměrů mezi netarifními a tarifními složkami a považuji to za správné. Já jsem přesvědčen bytostně o tom, že máme kolektivní vyjednávání o těchto věcech a čím méně bude zásahů státu, tím lépe. Jsem o tom opravdu bytostně přesvědčen.

Uvědomuju si, že některé vysoké školy v tomhle směru selhávají, buď nevedou kolektivní vyjednávání vůbec, nebo ho vedly tak dávno, že si nevzpomínají, kdy to bylo, a dnešní situace je taková, že stát nějak neurčuje tu výši mezd žádným způsobem a vysoké školy dostávají významnou část z peněz ze státního rozpočtu ve formě příspěvku, se kterým nakládají zcela volně, mohou rozhodnout jakkoliv o přesunu těch peněz mezi fakultami. My vidíme vlastně na celkových číslech o průměrných platech, že ta situace vůbec není špatná, aktuální čísla říkají, že plat profesora ze státního rozpočtu na jeden úvazek, a teď tím pomíjím, že řada akademiků má více úvazků nebo více než jeden úvazek a že dostávají část mzdy z prostředků mimo státní rozpočet, tak profesor měl za rok 2023 102 000 korun, docent 78 000 korun, odborný asistent 56 (000) a asistent 45 (000) - ale asistent je typicky někdo před získáním Ph.D., kdo učí na částečný úvazek. Není to moc běžná pozice, která by byla zaujímána trvale. Jsou to samozřejmě aritmetické průměry. A jsou fakulty, které jsou na tom se mzdami výrazně hůř, než je ten průměr, ale to je rozhodnutí samosprávných orgánů těch škol.

Já si umím představit, že v budoucnu nabídneme i v zákoně třeba dvě formy fungování vysokých škol veřejných, jednu formu - tu autonomní s tou svobodou, druhou v otroctví státu provázeném garancí platů, zaručených mezd, možná také, ale nezbytně, rozhodováním státu o počtu zaměstnanců tak, jak je to běžné v německých spolkových zemích, kde Ministerstvo školství rozhoduje o počtech profesorských míst. Myslím si, že nemůžeme garantovat silně mzdy vysokým školám ve chvíli, kdy mají tu míru autonomie, kterou mají, kdy stát vůbec neovlivňuje jejich personální rozhodnutí. Já dobře vím za svoji dlouhou univerzitní kariéru, že prostě v řadě případů navyšují počty úvazků na některých fakultách naprosto bez ohledu na ekonomickou realitu, a tím samozřejmě snižují průměrnou mzdu svých zaměstnanců. To se prostě děje. Je to takové to politické rozhodování na mikroúrovni. A pak jsou fakulty, které vlastně se chovají racionálně a mají ty platy výrazně vyšší, ale je to jejich rozhodnutí. O personálních poměrech dokonce nerozhodují rektoři, ale v tuto chvíli děkani jednotlivých fakult, a je to jejich rozhodnutí, za které musí nést následky.

Tak já musím říct, že nejsem na straně té zaručené mzdy na vysokých školách, byť chápu, že pro některé kategorie zaměstnanců to je vážný problém. Já jsem proto letos prosadil a vyjednal dodatečné navýšení rozpočtu vysokých škol o 800 milionů korun a vysoké školy do konce tohoto měsíce předkládají takové plány konsolidace těch mzdových rozdílů tam, kde pociťují, že ta odměňovací praxe není férová, součástí jakési dohody vždycky mezi vysokou školu a ministerstvem je i to, že sjednotí například ty tarify tam, kde existují obrovské rozdíly mezi jednotlivými součástmi univerzit. My jim nechceme předpisovat, jak to mají přesně udělat, ale dáváme jim dodatečné prostředky na kultivaci té personální politiky. Já to považuju za důležité, jen si myslím, že se máme obejít bez přímé ingerence státu v těchto věcech. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec bude ještě reagovat.

Poslanec Igor Hendrych: Tak, děkuji za odpověď, pane ministře. Já o těch poměrech na Masarykově univerzitě něco málo vím. Jsem jejím několikanásobným a hrdým absolventem, podotýkám. Ale jak jste sám konstatoval, jsou různé školy, ve kterých jsou opravdu jakoby individuální rozdíly a individuální problémy. Nic proti autonomii na vysokých školách. Nicméně já považuji ten institut jakoby toho zaručeného platu nebo zaručené mzdy právě jako jakousi pojistku, já si myslím, že to dodneška nějakým způsobem nedeformovalo to prostředí. Tam byly nějaké jiné vlivy, jiné faktory, které se v tom projevovaly a tak dál, ale byla to jakási pojistka pro to, aby skutečně ty mzdy byly důstojné, aby motivovaly zejména ty mladé asistenty, sám jste říkal, jsou to lidé, kteří by měli mít motivaci udělat doktorát, a potom ty, co mají doktorát, aby se stali docenty a tak dál, aby je motivovaly k tomu, aby zůstávali. Protože skutečně informace, které mám, jsou, že na mnoha oborech v podstatě jakoby se začíná vylidňovat a mnohé obory mohou skutečně být ohroženy jejich ukončením, a to právě z důvodu, že ty platy jsou extrémně nízké, a to i v dnešní době, kdy je tam ten sedmý stupeň (Předsedající: Čas, prosím.), který to garantuje. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, pan ministr.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Tomu rozumím, já to opravdu nechci žádným způsobem zjednodušovat, ale jsem přesvědčen, že to má svá rizika. Považuji vlastně to, že některé vysoké školy nastavily ty tarify pouze na úrovni zaručené mzdy, jako určitý alibismus, který prostě je provokován tím, že ten institut existuje, kdyby férově vyjednávaly v kolektivním vyjednávání, tak by možná dospěly k jinému výsledku. Já prostě spoléhám - a v tom se možná lišíme, v tom pohledu - na to, že má ta samosprávná obec nést svoji zodpovědnost, která je velká a má prostě dokázat najít vnitřní sílu k tomu, aby férově nastavila třeba odměňování. Tam, kde to nenajdou, chápu, že ti lidé odcházejí. Já jsem proto odešel kdysi z Univerzity Karlovy z filozofické fakulty po deseti letech působení do Brna.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího z interpelujících, a to je pan poslanec Hubert Lang, který bude interpelovat pana ministra Rakušana, který je řádně omluven.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře vnitra, moje otázka je celkem jednoduchá. Jak bude Ministerstvo vnitra, potažmo Policie České republiky, potažmo Cizinecká policie přistupovat k příchozím mužům z Ukrajiny? Já v té minulé interpelaci jsem říkal, že každý týden přichází 1 500 lidí, z toho je nějaký počet mužů, to znamená, moje první otázka je, kolik z těch nově příchozích za ten měsíc z těch 6 000 jsou muži? Jedná se mi konkrétně o muže v odvodovém věku mezi osmnáctým a šedesátým rokem věku, kteří v současné době nesmí legálně opustit území Ukrajiny, protože Ukrajina je potřebuje do případného válečného konfliktu s Ruskou federací na ochranu svého území. Víme, že v České republice podle víz dočasné ochrany, která byla udělena, nebo ještě před tím vypuknutím válečného konfliktu, máme víc jak 100 000 mužů v tomto odvodovém věku, ale neoficiální odhady říkají, že tady máme ještě dalších 100 000 mužů. Jestliže tito muži dneska přicházejí, tak moje další otázka je: Získávají tito muži víza dočasné ochrany? Protože potom mají nárok na humanitární dávky v těch prvních pěti měsících a dalších věcech. Pakliže ano, tak se ptám proč, protože dneska tito muži nemůžou, pakliže nemají povolení, že mají tři a více dětí, jsou nějací invalidé a tak dále, opustit území Ukrajiny, a oni tedy opouští území Ukrajiny nelegálně, vstupují na území Evropského společenství a schengenského prostoru nelegálně pomocí nějakých převaděčů.

Můj názor na tuto věc - dlouhodobě se v tom neshodneme, je ten, že tito muži by měli, pakliže budou tady u nás zjištěni, získat maximálně vízum dočasné ochrany - (Opravuje se:) ne vízum dočasné ochrany, ale vízum strpění podle cizineckého zákona - a měli by vlastně dostat zákaz pobytu, protože oni se na území Schengenu a Evropy pohybují nelegálně. A moje poslední otázka v této věci je, jak se bude přistupovat k těmto osobám, pakliže jim expirují doklady, protože víme, že vlastně konzulární úřady Ukrajiny na území Evropy vlastně se snaží získat ty muže zpět, a pakliže jim vyprší doklady, tak ony jim je neobnovují. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je řádně omluven, takže poprosím dalšího, to je pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat pana místopředsedu vlády Válka.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, navazuji na svoji interpelaci z 23. května letošního roku a chtěl bych se nejen já zeptat, k jakému posunu došlo ve věci jednání ministerstva se zástupci zdravotníků. Nechci, aby to zapadlo, ale v prosinci 2023 se na poslední chvíli podařilo odvrátit hrozbu razantního omezení poskytování zdravotní péče pacientům v naší zemi. Stažení výpovědí tehdy ze strany lékařů bylo podmíněno příslibem, že Ministerstvo zdravotnictví začne situaci řešit, ať již úpravou systému vzdělávání nebo přípravou zákona o odměňování zdravotnických pracovníků.

K čemu došlo za období od 23. května: 30. května proběhlo jednání pracovní skupiny za vaší účasti, pane ministře. Ze sdělení zejména zástupců České lékařské komory vyplývá, že v předloženém návrhu není závazek na sjednocení odměňování v lůžkových zdravotnických zařízeních. Dále navíc že je napsán tak, že pro některé kategorie zdravotníků by přinesl snížení jejich příjmů. A jasné není ani to, pro která zdravotnická zařízení by měl platit. Česká lékařská komora jednoznačně upřednostňuje variantu, aby zákon platil pro všechny poskytovatele lůžkových zdravotnických služeb, pokud mají smlouvy s veřejnými zdravotními pojišťovnami, a současně pro zdravotnickou záchrannou službu.

Dnes mělo proběhnout podle mých informací další jednání pracovní skupiny. A chci se zeptat, je znám nějaký výsledek tohoto jednání? V této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, jste přesvědčen, že vy osobně a vámi vedené ministerstvo děláte vše pro to, aby bylo dosaženo dohody? Za druhé, vzhledem k tomu, že jsme v polovině roku, je reálné dodržení slibu vlády České republiky z prosince loňského roku, že ke změnám dojde od 1. 1. 2025? Děkuji za odpovědi.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak na Ministerstvo zdravotnictví Česká lékařská komora žádné připomínky k našemu návrhu odměňování neposlala. Vám je poslala, což mě překvapuje, ale nechť, to je asi legitimní. Ty připomínky, které vám poslala, řekla dneska Česká lékařská komora na ranním jednání. Jestli pak šla za vámi, to je možné.

Stav plnění závazků jednoduchý, kdo umí číst, si to snadno může zkontrolovat, ten, kdo číst neumí, ten si to zkontrolovat nemůže, to je pak jeho nevýhoda.

Článek číslo 1 v této dohodě je kompletně plněn, již v prosinci byl schválen přesun lékařů, zubařů a farmaceutů do vyšších platových tříd, což asi všichni, kdo se tím zabývají, ví.

Článek číslo 2 dohody je průběžně plněn, byli jsme za něho pochváleni od mladého kolegy Přády a je to úprava zákoníku práce. Pracovní jednání proběhla, my jsme se dohodli na změně zákoníku práce, ty změny jsou načteny tak, jak jsme slíbili na jednáních, a to koneckonců víte, protože sedíte v Poslanecké sněmovně, ten zákoník práce je ve druhém čtení.

Návrh byl rozeslán 24. května, to je článek číslo 3 dohody.

Článek číslo 2 dohody, tam plníme tento článek průběžně, ve věci přípravy zákona o odměňování zdravotníků, a to je asi to klíčové, o čem se bavíme, jsme my připravili návrh, který řekněme byl průmětem požadavků zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tady je potřeba říct, že vlastníci soukromých nemocnic, tedy podnikatelé ve zdravotnictví, kteří taky mají smlouvy s nemocnicemi, tvrdí, že pokud jim zrušíme tímto návrhem smluvní platy a mzdy, tak pak porušujeme ústavu. To já nedokážu posoudit, koneckonců Sněmovna je legitimní orgán, každý z vás bude hlasovat, můžeme určit soukromému podnikateli, kolik musí platit svému podřízenému, a můžeme mu zavést tabulky. Je to poněkud nestandardní, ale proč ne, názory poslanců můžou být různé. My jsme ten návrh rozeslali 24. května. Na následném jednání, které proběhlo 30. května, jsme se dohodli se zástupci odborů, komory a nemocnic, že zašlou připomínky do 7. června. Tak se stalo. Připomínky jsme dostali od části z nich, ty jsme dneska na jednání diskutovali. Ty připomínky se v podstatě, kdybych měl jet do detailů, týkají koeficientů. My se domníváme, že v našem návrhu plníme Hegerovo memorandum, a to bylo součástí té dohody. Nicméně zástupci odborů a myslím, že Lékařského odborového klubu, protože ne všichni poslali ty připomínky, přišli s tím, že by chtěli vyšší navýšení, přišli s jinými koeficienty. My jsme slíbili, že další jednání bude za 14 dní ve čtvrtek zase v osm hodin s tím, že do té doby propočítáme, co to znamená pro zvýšení daní plátcům zdravotního pojištění a co by to znamenalo pro poskytovatele zdravotní péče, o kolik by se zvýšily ty náklady. A to samozřejmě budeme diskutovat. Zásadně proti tomuto je Hospodářská komora, zásadně proti tomuto je Asociace soukromých nemocnic, zásadně proti tomuto jsou samozřejmě i asociace nepřímo řízených nemocnic, tedy těch krajských, a ozývají se mi někteří zdravotníci, kteří by i dále rádi měli smluvní platy a pracují v těchto zařízeních. My samozřejmě dál jednáme a tady je samozřejmě na rozhodnutí komory, jak bude dál postupovat. My těžko můžeme predikovat, jak se rozhodne komora dál postupovat. My plníme ale tu smlouvu ve všech těch bodech.

Vrátím se k tomu článku 3, který je věnován vzdělávání. A tady v tomto bodě 3 jsme opravdu byli pochváleni doktorem Přádou. Tady se domnívám, že je vše splněno a naopak jsme se dostali nad rámec toho, co v té dohodě je, a já jsem tomu rád, protože vzdělávání považuji za zásadní součást celé té dohody, koneckonců o to tady šlo. Článek číslo 4 se týká úhradových dodatků pro rok 2024. Ten je plněn kompletně. Všeobecná zdravotní pojišťovna se všemi podepsala dodatky. Je ale nutno říct, že ne všichni zdravotníci nastoupili do služeb, to znamená, v řadě nemocnic neslouží všichni zdravotníci, část zdravotníků neslouží a je potřeba říct, že Česká lékařská komora a odborový svaz - a komora má povinné členství - garantovala, že všichni zdravotníci se vrátí do služeb. To se ale nestalo, ale je to pochopitelné, protože k tomu těžko někoho lze nutit.

Chtěl bych říct, že debata o přesčasech se neposunula nikam, kdy Česká lékařská komora nesouhlasí se směnným provozem, nesouhlasí s přesčasy, ale je si vědoma toho, že bez směnného provozu a bez navýšení přesčasů není možné zajistit v plném rozsahu zdravotní péči. Na druhé straně mám podněty od některých kolegů, především jsou to ti, kteří se věnují například transplantacím, profesor Froněk, kteří říkají, že jsou tak unikátní, že není možné jenom se 400 hodinami přesčasů, aby svoji práci dělali řádně. To je současný stav. Další jednání bude za čtrnáct dní.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující dotaz? Není.

Vidím ty, kteří jsou přihlášeni, a bude to už v podstatě jenom váš duel až do konce, ale bude vás zřejmě ještě střídat pan poslanec Lang, který bude pravděpodobně několikrát interpelovat pana nepřítomného ministra Rakušana. Takže vždycky máte chvíli na oddych a pak už zase pan poslanec Wenzl a pan ministr Válek. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Tak vzhledem k tomu, že se stala taková nemilá věc, kdy tady byly zjištěny ochrannou službou asi rok a půl zpátky údajně nějaké zbytky kokainu na toaletě v rámci chráněného území směrem k předsedkyni Poslanecké sněmovny, a pokud nám jde tedy o princip a pravdu a jde o dobré jméno Poslanecké sněmovny a dobré jméno nás poslanců, abychom nebyli dehonestováni, že se snad tady šňupe kokain, tak, pane ministře, při znalosti systému, protože jsem v tom systému léta pracoval, se ptám následující otázky:

Pakliže došlo ke zjištění té věci, byla vložena do systému události Policie České republiky? Pakliže byl vložen do toho systému, tak s tím byl stoprocentně konfrontován ředitel ochranné služby pan brigádní generál Komorous. Pan brigádní generál Komorous má nějaké svodné (?) události s policejním prezidentem. Informoval pan brigádní generál Komorous o této věci bezprostředně, co to bylo vloženo do systému události policie, policejního prezidenta? Další otázka: Informoval pan policejní prezident o této závažné věci, porušení nějakých bezpečnostních věcí v Poslanecké sněmovně, policejního prezidenta? Což bych předpokládal, že jako jeho podřízený na velkých poradách, kde každý den se ti ředitelé schází a mluví o této věci. A potom se ptám, zda policejní prezident informoval svého nadřízeného, což je ministr vnitra? Takže to je takový jednoduchý sled otázek.

Jestliže se mluví v této věci pravda, tak pravděpodobně tento systém by měl takto zafungovat. Proč se ptám? Protože jestliže byla provedena analýza, ta analýza nemohla být provedena ochrannou službou bez toho, aniž by byla tato věc vložena do systému událost policie, protože jinak by nikdo tu událost ani nezaplatil. Já se domnívám, že tady velice dobře zafungovala ochranná služba. Ten ochranář i v těch nočních hodinách zaregistroval tu věc. Je to na kamerovém záznamu, pohyboval se tam nějaký omezený počet osob v těch nočních hodinách. A já se tedy domnívám a nevěřím tomu, jak je nám to předkládáno. A žádám vás, abyste mi odpověděl na tyto otázky, tak jak jsem je položil. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Rakušan je řádně omluven. Prosím tedy o interpelaci pana poslance Lubomíra Wenzla opět na pana ministra Válka.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, chceme štíhlý stát - hlásala ještě loni v květnu současná vláda. Jenže to se nyní mění. Vedení rezortu zdravotnictví zakládá zbrusu novou instituci, Radu pro veřejné zdraví. Vznik této instituce stanoví norma, která už je sepsána a nyní prochází připomínkovým řízením. Odborníkům se ale vytvoření nového orgánu nelíbí a hromadně tento zámysl kritizují. Poukazují na to, že plánovaná náplň se téměř neliší od to, co už má dnes na starosti Ministerstvo zdravotnictví. Úřad vlády se k záměru ministerstva vyjádřil ve smyslu, že ministerstvo se zpronevěřuje závazku vlády zužovat rozbujelou byrokracii a zřizování podobných rad je v rozporu s jejím původním záměrem. Současně Úřad vlády podotkl, že příliš nerozumí ani účelu nové instituce, kdy není zřejmé, proč by nastíněnou agendu nemělo vykonávat stávající Ministerstvo zdravotnictví, tak jak je mu to svěřeno kompetenčním zákonem.

Vážený pane ministře, chci se vás zeptat na následující: Co vede ministerstvo k vytvoření této nové instituce? Jaká by měla být funkční náplň této instituce? Jaké je plánované personální obsazení této instituce - počet, kvalifikační požadavky? Jaká je výše finančních nákladů na vznik a provoz této instituce? Děkuji vám, pane ministře, za odpovědi.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Odpověď mohla být velmi jednoduchá. Kdybyste se zeptal předsedy vašeho hnutí, co ho vedlo k tomu, aby založil Radu vlády pro reformu psychiatrické péče, určitě by vám to vysvětlil. Já ten jeho krok považuji za velmi správný. Stejným způsobem chci založit, protože to také považuju za správný krok, Radu vlády pro veřejné zdraví. Domnívám se, že veřejné zdraví je stejně důležité jako duševní péče. Doufám, že alespoň v tomto se shodneme.

Tak, jako členové Rady vlády pro duševní péči - stačilo by se zeptat - nejsou nijak honorováni a jsou to nominanti jednotlivých institucí, protože to je dobrovolná funkce a není nijak placená, tak, jako žádná rada, jako rada ministerstev, jako rada vlády, žádná není placená, stejně tak členové Rady vlády pro veřejné zdraví nejsou nijak placeni. To jsou odborníci, kteří zastupují jednotlivé instituce, ministerstva, rezorty, ale i třeba Národní sportovní agenturu. Je to napříč jednotlivými institucemi. Právě proto, aby to mohlo být napříč jednotlivými institucemi i resorty - protože veřejné zdraví se netýká jenom zdravotnictví, ale týká se například Ministerstva životního prostředí, týká se například Ministerstva školství, bezesporu se týká Ministerstva zemědělství a určitě Národní sportovní agentury - tak z toho důvodu je potřeba mít nějaký orgán, nejlépe pod vládou, který koordinaci jaksi zastřeší.

Nevím, kteří odborníci to kritizuji, nicméně Světová zdravotnická organizace nás za toto velmi pochválila, když jsme to s kolegou Hladíkem představili na jednání v Brně. Stejně tak nás pochválilo OECD a dokonce Světová zdravotnická organizace a její sekce pro výzkum uvažuje, že bychom spolu s Belgií byli pro ně pilotním partnerem, protože jsme dvě země, které jsou v tomto nejdál. Belgický kolega je ale profesor veřejného zdraví, takže on je přece jenom v tomto odborně daleko více na výši než já. Já opravdu, popravdě řečeno, neznám jediného odborníka, který by to kritizoval.

My předložíme za zdravotnictví v červnu 2024 na jednání vlády návrh na zřízení této rady. Zítra 14. 6. materiál budeme schvalovat na poradě vedené mnou. Jde o jeden z kroků připravené restrukturalizace veřejného zdraví. Zase navazujeme na kroky předchozí vlády, které byly velmi dobré, pana ministra Vojtěcha, kdy váš kolega pan profesor Špičák i vaše kolegyně paní profesorka Adámková opakovaně zdůrazňovali nutnost něčeho, čemu, řekněme, odborníci říkají Kochův institut podle toho zařízení, které funguje v Německu a které propojuje právě péči o veřejné zdraví, který v době covidu velmi dobře fungoval.

Proto jsme začali chystat zákon o reformě hygien a v těchto krocích pokračujeme. To souvisí i s tou Národní radou vlády pro veřejné zdraví. Koneckonců tu radu vlády musí zastřešovat pochopitelně Státní zdravotní ústav jako vědeckovýzkumná instituce, která je partnerem pro evropské struktury, co se veřejného zdraví týče. De facto navazujeme na to, co kdysi spustila Alice Masaryková. Za to je potřeba jí poděkovat.

Zřízení Rady vlády pro veřejné zdraví vychází z programového prohlášení vlády, kde je jako priorita v rámci veřejného zdraví uvedena podpora programu na podporu prevence s tím, že prevence je nejefektivnější přístup, jak předcházet nemocem, zvyšovat kvalitu života a podporovat zdraví našich občanů, nejlépe na stejnou úroveň, jaká je běžná ve vyspělých státech Evropské unie. Rada vlády pro veřejné zdraví bude zaměřena na oblast veřejného zdraví, podpory zdravého životního stylu, ve všech těch aspektech včetně zdraví a samozřejmě včetně zdravého stravování. Bavíme se o celiaticích a dalších. Zásadním aspektem její činnosti bude rovněž mezirezortní spolupráce, a to jsem zdůraznil.

Příkladové využití je Národní azbestový profil, který vyžaduje spolupráci čtyř rezortů. Cílem je zmapovat, ve kterých stavbách je azbest, a řešit tuto problematiku. V podstatě je to něco, co nám doporučuje Světová zdravotnická organizace a co nám doporučují obecně evropské a světové struktury, odborné organizace.

Chtěl bych jenom říct, že tak jako si myslím, že Národní rada pro reformu duševního zdraví, kterou jsem si poté, co to celé rozjela, převzal pod sebe jako vicepremiér, ne jako ministr zdravotnictví, která byla výborným nápadem pana premiéra Babiše - je potřeba ho za to pochválit - která opravdu nastartovala vznik center duševního zdraví, tak dál funguje a dál v tomto pokračujeme. Není důvod cokoliv dělat s dobrými kroky, které jsou odborně dobře postaveny.

Doufám, že Národní rada pro reformu veřejného zdraví bude mít stejný efekt a bude stejně dlouhodobým a životním orgánem, jako je ta Národní rada pro reformu duševního zdraví. Myslím si, že jsou to velmi podobné orgány. Ten jeden se stará o duševní zdraví, ten druhý se stará o veřejné zdraví. Tím máme péči o ducha a tělo zkompletovanou. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Píši si všechny pochvaly, které jste, pane ministře, říkal na pana bývalého premiéra Babiše. (Ministr Válek: To je ale pravda.) Já tomu rozumím. Poznamenal jsem si to, vyřídím.

V tom případě pan poslanec Lang.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych teď chtěl vystoupit v takové citlivé věci. Obrací se na mě příslušníci bezpečnostních sborů, konkrétně policisté, kteří se dotazují pana ministra vnitra, a tam směřuje i moje otázka. Pane ministře vnitra, kdy konečně zajistíte příslušníkům bezpečnostních sborů finanční náležitosti na jejich stravné? Je to opravdu až nehorázné, kde vy se všude možně chlubíte, děkujete policistům a podobně, a ti policisté od ledna - to už máme začátek června - nemají žádné finanční prostředky na stravné.

Když jsme schvalovali rozpočet Ministerstva vnitra, tak tam ta kapitola nebyla. Já se ptám, moje otázka tedy zní: Kdy policisté získají stravné a kde na to vezmete finanční prostředky? Protože vy ty finanční prostředky nemáte, neměl jste je rozpočtovány v rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra a nyní prosakují takové informace, že pravděpodobně od července by ty finanční prostředky se na to mohly uvolnit. Ale víte odkud, příslušníci bezpečnostních sborů? Budete to mít buď z odměn, anebo to budete mít z provozních výdajů.

Takže se ptám, pane ministře vnitra, je to pravda, že tyto finanční prostředky přesunete z prostředků na běžný provoz nebo to přesunete z prostředků na odměny policistů? Ptám se, takto nějak si představujete poděkování příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří pracují pro tento stát? Já si to takovýmto způsobem nepředstavuji. To znamená, stravné není. Hovořila o tom i naše stínová ministryně vnitra, paní Jana Mračková Vildumetzová. Několikrát jsme vás zde interpelovali, několikrát jsme se ptali. Vy jste neustále říkal - bude to od dubna, bude to od května. Nyní vysíláte jakési signály jako pan premiér, že to bude od července, ale pakliže by to mělo být za těchto podmínek, kdy sáhnete policistům na provozní výdaje nebo sáhnete policistům na jejich odměny, které si jistě zaslouží, tak se domnívám, že to je vaše hanba a je to špatně. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér je nepřítomen, čili může opět pan poslanec Wenzl interpelovat pana ministra Válka.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, znalost priorit Ministerstva zdravotnictví, odhad analytické komise, jakou sumu by mohl mít každý segment pro příští rok k dispozici, a nepředkládání nerealistických požadavků, to jsou podle doktora Zorjana Jojka, předsedy Sdružení ambulantních specialistů, body, které by mohly napomoci k úspěšnosti dohadovacího řízení pro úhrady za poskytnutou péči v roce 2025. Podle něj by přitom mohli mít letos větší motivaci se dohodnout jak svazové pojišťovny, tak samí ambulantní specialisté, vzhledem k tomu, že ani jeden z nich není spokojen, jak pro ně ve finále dopadla úhradová vyhláška pro letošní rok.

Jako základ k jednání by Sdružení ambulantních specialistů uvítalo tři věci. Za prvé, aby Ministerstvo zdravotnictví před začátkem - předpokládám, že to udělalo - jasně vymezilo, co pro rok 2025 bude považovat za veřejný zájem, a toto bylo i dodrženo, respektive v čase se nenafukovalo. Za druhé, aby nejlépe analytická komise vytvořila odhad celkové částky, která bude pro rok 2025 k dispozici k jednání, včetně toho, že by provedla odhad, kolik z toho má dostat který segment, přičemž rozdělení by nemělo protěžovat či upozaďovat žádný z nich. I pak je toto třeba dodržet. Za třetí, aby opravdu všichni zástupci poskytovatelů vstupovali do jednání s vůlí k dohodě a s reálnými požadavky, nikoliv s návrhy, o nichž sami vědí, že neprojdou, a navrhují je tedy nikoliv ve snaze se dohodnout, ale spíše ze zcela jiných důvodů.

Naplnění těchto podmínek není samozřejmě samo o sobě zárukou dobré dohody. Vytvořilo by se ale prostředí, v němž by bylo možné kvalitně jednat, a tedy se pravděpodobně i domluvit. Chci se vás zeptat na následující. Jaký postoj vy a vámi vedené ministerstvo jste zaujali k tomuto stanovisku SASu? Za druhé, bere ministerstvo v dohadovacím řízení v potaz toto stanovisko? Děkuji za odpovědi.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak ne pro nás dva, ale spíš pro ty, pokud jsou takoví vytrvalci a poslouchají tady toto jednání, si jenom dovolím zopakovat, že dohodovací řízení je dohodovací řízení mezi plátci zdravotní péče, zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Ministerstvo není ani plátce, ani poskytovatel.

Dohodovací řízení vlastně by mělo sloužit k tomu, že plátci zdravotní péče, pojišťovny, pro svoje klienty nasmlouvají péči v tom rozsahu a v té výši, jakou považují pro své klienty za optimální. Poskytovatelé zdravotní péče pak podle tohoto požadavku poskytují. To znamená, debata o segmentech si myslím, že je velmi, velmi komplikovaná, například se bavíme o tom, že máme obrovské množství akutních lůžek, tam se asi shodneme, že jejich redukce je nutná. Není to naše stanovisko jenom, je to stanovisko OECD a obecně odborníků, vychází z analýz profesora Duška, které nikdo nezpochybňuje.

Stejně komplikovaná situace je u ambulantních specialistů, protože je to heterogenní skupina odborníků. My bychom nejenom chtěli, aby byli posíleni ambulantní specialisté, zvlášť některé odbory (obory?) - diabetologové, alergologové - na druhé straně bychom také ale chtěli, aby byli plošně dostupní. A úplně není optimální, aby se stále zvyšoval počet lékařů, řekněme, v Praze a v Brně, a přitom chyběli na severní Moravě, v Karlovarském kraji nebo v některých regionech. Tak to jenom obecný rámec.

Dohodovací řízení o úhradách na rok 2025 má konečný termín 20. června 2024, tedy uvidíme, jak dopadne a tam budou oznámeny oficiální výsledky. Skupina poskytovatelů ambulantní specializované péče do tohoto času nedošla k dohodě s pojišťovnami, podle mých informací. Ministerstvo zdravotnictví požadavku nejenom SASu, ale Rady poskytovatelů, kde jsou všichni poskytovatelé zdravotní péče, tedy i kolega Jojko, zveřejnilo své priority pro úhrady na rok 2025, prezentovalo je na Radě poskytovatelů. Rada poskytovatelů s nimi souhlasila, analogická komise DŘ - dohadovacího řízení - je také vzala na vědomí a souhlasila. Ty priority byly v malém rozsahu, jsou dlouhodobě známé, vychází z programového prohlášení, zvýšení dostupnosti primární péče pro děti pro dospělé, zvýšení nebo podpoření následné péče a paliativní péče, preventivní programy, když to velmi zjednoduším.

Ministerstvo, vláda v rámci projednávání strategie veřejných financí zároveň přijala usnesení, které zavazuje Ministerstvo zdravotnictví vydat nedeficitní úhradovou vyhlášku pro rok 2025 - to je asi správné a shodneme se s tím, že deficit byl kritizován.

Růst úhrad AS by tak měl být rozdělen do dvou složek. První - menší složku by měl tvořit plošný nárůst segmentu napříč odbornostmi. Ten je podle současné predikce příjmů systému VZP a na základě usnesení vlády o jeho vyrovnávaném hospodaření pojišťovnami navrhován jako nulový. Druhou, větší složku by pak měl tvořit cílený růst do vybraných odborností a regionů se zhoršující se dostupností zdravotní péče. To mně přijde vcelku jako logické, ale vychází to z příjmové stránky zdravotních pojišťoven, pojišťovny nemohou rozhodně rozdělit více peněz, než mají.

Kromě toho Ministerstvo zdravotnictví chce v segmentu AS podpořit delší ordinační doby, týmové praxe nebo elektronické objednávání a ti, kteří toto budou akceptovat, by bylo Ministerstvo zdravotnictví rádo, aby pojišťovny zvýhodnily. Proběhlo k tomu jednání u premiéra, kde byly tyto principy zástupcům akademického senátu představeny, rozvedeny a vysvětleny a měl jsem pocit, že jsme došli v tom principu ke shodě. Zástupci poskytovatelů se proti tomu staví a chtějí jednotné úhradové podmínky pro všechny odbornosti AS, což je proti zájmům na zajištění dostupnosti péče pro pacienty, a dále chtějí meziroční růst přes 10 %, který je zcela v rozporu s finančními možnostmi systému - znamenalo by to navýšení daní pro obyvatele a pro občany České republiky. To, co pojišťovna vybere, to rozdá, žádné peníze jí nezůstanou. My můžeme systém dělat více efektivní tím, že redukujeme akutní lůžka, reorganizujeme, restrukturalizujeme zdravotnická zařízení tak, jak se snižuje počet akutních vyšetření, ale to je proces, který postupně nabíhá. A samozřejmě my můžeme rozdat jen ty peníze, které se ve zdravotním pojištění vyberou. Ty jsou dneska definovány, tvoří složku za státní pojištěnce, tedy ty, kteří pojištění neplatí, což je zhruba 60 %, a za ty platí pojištění ti, kteří odvádí daně - přerozdělení těch daní - a pak ti, kteří platí zdravotní pojištění, nebo chcete-li, zdravotní daň.

Vzhledem k dosavadní nedohodě Ministerstvo zdravotnictví pravděpodobně stanoví úhradu v úhradové vyhlášce samo na základě těch principů, na kterých jsme se dohodli u pana premiéra.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím, ještě jedna interpelace pana poslance Wenzla na pana ministra. Máte slovo.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já k panu ministru Válkovi. Já trošku navážu na tu předchozí interpelaci, co se týče toho jednání teď se zástupci zdravotníků a tak dále, a ten výsledek, jestli se nějaký rýsuje. Já teď v té interpelaci vyjdu z toho, co jsem se dověděl v otevřených zdrojích. Ano, je to informace z podání pana prezidenta České lékařské komory, doktora Kubka, kdy uvádí, že po jednáních mezi lékaři, odbory a ministerstvy na otázku, zda, jestli opravdu hrozí během letošního roku další a ještě masivnější protest, čehož jsme byli svědkem v loňském roce, tak pan prezident Kubek se měl vyjádřit ve smyslu - zdravotníci se ale nebudou chtít nechat podvést, jo? To vycházím ze Seznam.cz nebo Seznam Zprávy.

Já tady v té souvislosti bych se chtěl zeptat na věc, kdy dále tam bylo uvedeno, že je tam nedůvěra ze strany lékařů a jejich zástupců odborů a tak dále - nedostatek financí, že pro příští rok totiž bude nárůst prostředků v různých částech péče minimální nebo žádný, to jste víceméně zmínil, co se týče dohodovacího řízení, ale to zároveň podle nich znamená, že není krytý jednorázový příspěvek na platy z letošního roku, který na sebe tedy vzala Všeobecná zdravotní pojišťovna, ani další navýšení, o kterém se nyní jedná. A dle pana prezidenta Kubka podle dosavadního průběhu dohodovacího řízení na příští rok nebudou mít zdravotní pojišťovny peníze na to, aby uhradily společenskou objednávku týkající se dostupnosti a rozsahu zdravotní péče v reálných cenách. Takže moje otázka zní, zda nedojde tedy k eskalaci stávajícího stavu, která by vyústila v situaci, které jsme byli svědky na konci loňského roku, což si určitě nikdo z nás nepřeje, kdy výsledkem mohlo být ohrožení poskytování zdravotní péče pro naše občany? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude reagovat.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Dáváte mě, vaším prostřednictvím, pane poslanče, těžko otázku, na kterou by uměl odpovědět pravděpodobně jenom prezident České lékařské komory, tedy komory, kde mám i já povinné členství, a pak pan předseda Lékařského odborového klubu. Ti ví, jestli bude nebo nebude stávka, ti ví, co plánují nebo neplánují. Já pouze můžu splnit to, co je dohodě, a to jsem tady v té první části vaší interpelace řekl, že plním. Znovu říkám, zákon o odměňování zdravotníků - v té dohodě není napsané, jak má vypadat, co má být jeho obsahem - plníme. Stejně tak jsme splnili Hegerovo memorandum, pevně věřím, že bude plněno i v příštím roce. To je věc, kterou považuji za důležitou.

To, co se týká prostředků zdravotních pojišťoven, ty tam prostě jsou. Peníze, které se vyberou, ty se dají rozdat - žádné další peníze se do systému zdravotních pojišťoven prostě dostat nemohou. Tak to prostě, to taky oba víme a ví to i prezident České lékařské komory. A ty prostředky samozřejmě narostly a ty prostředky, které narostly, se rozdělí.

Samozřejmě se domnívám, že prioritní je zajistit pro každého občana České republiky pediatra, prioritní je pro každého občana České republiky zajistit praktického lékaře, aby to měl dostupné, je potřeba podporovat screeningové programy, protože tam jde úspora. A samozřejmě je potřeba myslet i na ty nejvíc postižené, na seniory, následnou péči a paliativní péči. Tedy bavme se o tom, že pojišťovny mají poskytnout svým pojištěncům péči v nějakém rozsahu, ta by rozhodně měla být ve stejném rozsahu jako v loňském roce, není důvod, proč by měla klesat, a ty úhrady samozřejmě budou o něco vyšší než v loňském roce, protože pojišťovny v letošním vybrali o něco více. Tím jsou i kryty náklady na to navýšení, tedy 3 miliardy, které rozpustila Všeobecná zdravotní pojišťovna, a teď se budou o ně muset podělit vlastně všechny.

Z mého pohledu pro další protestní akce proto není důvod. Tím nechci říct, že by všechno v našem zdravotnictví bylo v pořádku - to není a vůbec si to nemyslím. Tady se dlouhodobě porušoval zákoník práce, nikomu z předchozích vlád a ministrů to nevadilo, dlouhodobě docházelo k řadě problémů, které nikdo neřešil. Ale neřešil je proto, že v podstatě po řešení nebyla poptávka.

Není to úplně jednoduché vyřešit během jednoho nebo dvou let. Je to systémová změna a vy jako ředitel nemocnice velmi dobře víte, že jiná cesta není, ale systémové změny jsou vždycky dlouhodobé, a já bych znovu opakoval to, co jsem tady několikrát řekl, ministr Vojtěch a ministr Plaga navýšili počty studentů lékařských fakult.

Já jako ministr jiné vlády teprve budu mít po šesti letech více absolventů. S ministrem Bekem uděláme všechno proto, aby se navýšily počty studentů nelékařských fakult zdravotnických oborů a jsme si vědomi, že tuto vládu to bude stát jenom náklady v rozpočtu. A příští vláda, i nějaký jiný ministr zdravotnictví nebo ministryně nebo kdokoliv, bude mít ten vyšší počet absolventů, ale neděláme to přece pro ministry, děláme to pro občany České republiky, a proto ty věci ve zdravotnictví, které mají doběh deset a více let, prostě vzdělání takhle dlouho trvá včetně atestace, nezbývá než na nich mít konsenzus mezi vládami. A já - a to doufám, že přizná každý, jsem nikdy nekritizoval svoje předchůdce, na to opravdu, opravdu si dávám pozor.

V pracovněprávní oblasti bohužel není vše v pořádku už několik desítek let, a to zase všichni víme. Dříve se problémy řešily přisypáváním peněz do systému. Je potřeba říct, že za posledních deset let se zvýšily prostředky na péči o zdraví. To znamená z nějakých 240, 260 miliard na 580, pokud započítávám i to, co dávají zřizovatelé, což je z nějakých 28 000 na jednoho občana na více než 52 000 na jednoho občana při stejném počtu obyvatel v České republice. To znamená, ten nárůst, pokud my neuděláme nějaké razantní reformy, a to jsem v té strategii dobře definoval, povede k tomu, že někde v roce 2035 to bude 1 bilion 200 milionů a to opravdu není pro jakoukoliv vládu a pro jakýkoliv systém možné takto ufinancovat.

Důvod pro další protesty z mého pohledu není především proto, že dohodu, kterou jsme s lékaři uzavřeli, plníme, a to jsem tady jasně shrnul. Z těch čtyř článků jsou v podstatě plněny všechny, ale samozřejmě složitá je debata o tom zákoně odměňování zdravotníků, kde ale dneska se bavíme o parametrech, které by tam měly být, a pokud bude na ty parametry nějaká shoda, pak budeme dál pokračovat cestou Poslanecké sněmovny, pak to budete mít v rukách vy, senátoři a pan prezident. Faktem je, že mě mrzí, že jsme se neposunuli v debatě o přesčasech, protože opravdu jsou specialisté lékaři - znovu opakuji, třeba profesor Froněk, já si to pamatuju, protože mně psal tento týden, kteří by chtěli mít více přesčasů, ale nemohou.

Tak já bych mohl pokračovat, ale závěrem si dovolím říct, že děláme opravdu všechno proto - a to vám mohu garantovat, aby ke stávce nedošlo a aby byla dohoda plněna, protože koneckonců já jsem lékař a věřte, že se na nic netěším tak jako na to, až se vrátím do své nemocnice.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím v tuto chvíli pana poslance Langa, interpelovat bude pana ministra Rakušana, který je omluven. Máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Moje otázka na ministra vnitra je celkem jednoduchá. Pane ministře vnitra, co děláte s nešvarem, který je opravdu nešvarem, a to jsou úniky z policejních spisů. Hovořím o tom jako člen bezpečnostního výboru v souvislosti s tím, že nyní Seznam cz. Zprávy napsal a podrobně popsal v určité situaci té tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vlastně došlo k zabití čtrnácti osob. Popsal poměrně jako přesně věci z Klánovického lesa, kde ten Kozák, vrah, který zabil čtrnáct lidí na Filozofické fakultě, zastřelil otce a to nemluvně a potom doma zastřelil svého vlastního otce. Říkám to z toho důvodu, že tady prostě novináři se dostávají k informacím a my jako členové bezpečnostního výboru jsme čekali šest měsíců na zprávu GIBSu, kde jsme se dozvěděli a ne úplně celou zprávu, že ve své podstatě žádný policista nespáchal žádnou trestnou činnost - to jsme nepředpokládali. Nemáme dodneška zprávu Úřadu vnitřní kontroly policejního prezídia s odkazem právě na trestní řízení, které ještě není ukončeno a bude ukončeno někde na začátku července. A tady já se dozvídám a proto se ptám: Jak je možné, že novináři seznámení s takto zásadními věcmi mají informace dříve, než poslanci, členové bezpečnostního výboru, kdy my jsme několikrát požadovali zprávu Úřadu vnitřní kontroly, byli jsme neustále odkazováni, že to je v nějakém režimu nebo opatření že není ukončeno, trestní řízení. A já se tady najednou dozvídám, že zdroje prostě získaly tyto informace a jsou to věci, které jsou opravdu neveřejné a tyto věci, které já jsem se dozvěděl bohužel ze Seznam Zprávy cz., z veřejného zdroje, jsem se já nedozvěděl ani jako člen bezpečnostního výboru.

Potom samozřejmě se můžete divit, že chceme vyšetřovací komisi k události na Filozofické fakultě. Dotýká se to i dalších věcí projednávané zbraňové legislativy úpravy a podobně. Pane ministře vnitra, prosím vás, podívejte se, a proveďte si šetření, zda úniky takto zásadních a závažných a citlivých věcí i vůči pozůstalým neproběhly z policejních útvarů. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr je řádně omluven, takže poprosím dalšího interpelující, a to je pan poslanec Wenzl, který bude dnes už naposledy podle všech podkladů, který má interpelovat pana ministra Válka.

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v současné době se dostává do finále probíhající dohodovací řízení týkající se plateb za poskytnutou zdravotní péči mimo jiné i pro segment ambulantních specialistů v roce 2025. Ambulantní specialisté dopadli skoro nejhůře už v úhradové vyhlášce pro tento rok. Proto pro příští rok požadovali o růst alespoň ve výši inflace loňského roku, tedy téměř 11 %. Místo toho ale dostali nabídku, která podle koordinátora segmentu v dohodovacím řízení a předsedy Sdružení ambulantních specialistů doktora Zorjana Jojka bude reálně znamenat pokles úhrad. Vedle toho, že by podle propočtu ambulantních specialistů došlo ke snížení úhrad, navíc většina zdravotních pojišťoven avizuje významné přitvrzení regulací.

Rada Svazu ambulantních specialistů na zasedání konstatovala, že návrh by znamenal pokles úhrad pod úroveň potřebnou pro vykrytí nákladů na poskytovanou péči, a to v situaci, kdy již několikátý rok za sebou razantně rostou náklady. A chtěl bych se vás tedy v této souvislosti zeptat, pane ministře, jestli v rámci tohoto probíhajícího dohodovacího řízení jsou zohledněny tyto požadavky ze strany SASu v rámci toho probíhajícího řízení. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana ministra.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já snad jenom shrnu to, co už jsem jednou říkal, protože v podstatě je to ta stejná interpelace. A já tomu rozumím, já jsem jich také vždycky dával víc, protože člověk neví, kdy ho vylosují. Ale technicky, příjmy zdravotních pojišťoven jsou jasně dané. Vyrovnané hospodaření zdravotních pojišťoven je také jasně dané. Tam si myslím, že je napříč politickým spektrem shoda, že pojišťovny by neměly být v minusu a ohroženo jejich fungování. Koneckonců všichni máme ve Správní radě VZP svoje zástupce, takže máme přímé informace. A pojišťovny se domlouvají v rámci dohodovacího řízení s poskytovateli, jak tyto peníze rozdělí.

My jsme včas informovali o prioritách, domnívám se, že na těchto prioritách nemůže být neshoda, a to je posílení primární péče, tedy více praktických lékařů pro děti, více praktických lékařů pro dospělé, paliativní péče a následná péče. A samozřejmě prevence, respektive screeningové programy. Já myslím, že těchto pět bodů je něco, na čem se shodneme, protože bez toho, aby měl každý pacient, každý občan v České republice - a to bohužel nemá - každý občan v České republice svého praktika nebo pediatra, tak vlastně nemá toho, který by ho systémem měl provázet, který by ho měl do toho systému zavádět, který by ho měl zvát na preventivní prohlídky, který by ho měl posílat na screeningové programy, a to je samozřejmě velký problém. A toto jsou priority. Jsou to priority ve vládním programu. A myslím si, že to jsou priority i mých předchůdců, v tom se asi snad nějak zásadně nelišíme.

Ten zbytek peněz bude na základě dohodovacího řízení rozdělen. U ambulantních specialistů - já si troufnu znovu zopakovat, je velký rozdíl jednak - a pan profesor Dušek tady opakovaně na toto téma dělal prezentace pro členy zdravotního výboru - je velký rozdíl dostupnosti v jednotlivých regionech. Jsou regiony, kde ta dostupnost je velmi špatná, jsou regiony, kde ta dostupnost je opravdu velmi dobrá. Jeden čas dokonce ve velkých městech jako Praha a Brno bylo ambulantních specialistů - teď bez ohledu na to, které jsou to obory - velké množství.

Je tam pak druhý problém, a to, že ambulantní specialisté jsou velmi heterogenní skupina. To znamená, jsou opravdu obory ambulantních specialistů, kterých je nejenom nedostatek v některých regionech, ale absolutní nedostatek v České republice. A my potřebujeme, aby pojišťovna měla v rukou nástroje, aby jednak zajistila pro své pojištěnce v celé republice, tedy aby bonifikovala ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v těch oblastech, kde je jich nedostatek. A aby bonifikovala ty obory, kterých je nedostatek tak, aby řekněme zvýšily výkonnost, zvýšily svoji kapacitu, aby bonifikovala sdružené praxe, aby bonifikovala ty, kteří jsou ochotni a připraveni přecházet na elektronizaci a aby bonifikovala ty, kteří řekněme mají ochotu mít pracovní dobu tak, aby vyhovovala občanům, tedy řekněme v odpoledních hodinách a tak dále. Ale to jsou věci, do kterých já bych opravdu nerad zasahoval, protože občané České republiky jsou pojištěni u pojišťovny, kterou si vybrali a ta pojišťovna pro ně musí zajistit co nejlepší péči v rozsahu peněz, které vybrala v rámci jejich pojištění. Tu péči zajišťuje cestou dohodovacího řízení.

Předpokládám, že ty dohady stále nebo že ta diskuse stále probíhá, nicméně dohodovací řízení bude ke konci června ukončeno a pak já budu, pokud nedojde k dohodě v některých segmentech, nucen rozhodnout. Rozhodnu na základě pevně daných pravidel, s kterými nic nenadělám, a to sice, že hospodaření zdravotních pojišťoven je vyrovnané, příjmy jsou definované, a já pouze mohu garantovat, že rozhodně nebudu nikomu dávat víc a nikomu méně, ale ty peníze spravedlivě rozdělím tak, jak jsou vybrané zdravotními pojišťovnami.

Mým cílem je, aby ta péče byla ve stejném rozsahu jako v loňském roce, mým cílem je, aby hospodaření zdravotních pojišťoven bylo vyrovnané, aby se nedostávaly do ekonomických těžkostí, a mým cílem je, abychom se opravdu více soustředili na zajištění dostupnosti péče v těch oblastech, kde je hůře dostupná, ať už je to Moravskoslezský kraj, Karlovarský kraj, prostě regiony, kde je opravdu péče velmi, velmi problematicky dostupná. A to si myslím, že je legitimní postoj ministra zdravotnictví, který je především ministrem pacientů České republiky, byť mu na zdravotnících velmi záleží, jelikož sám je jeden z nich. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz?

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Já s dovolením opravdu takové doplnění. Pane ministře, je mně i ostatním jasné: je na jedné straně ten plátce, což je zdravotní pojišťovna, na druhé straně je ten, kdo chce tu platbu, což je poskytovatel, jestli je to lékař, zdravotnické zařízení. Jasné. Je tam prostě nějaký budget finančních prostředků. Na druhou stranu, jak jsem se ptal, jestli berete v potaz ty argumenty SASu, ano? O tom mi jde, že já jsem přesvědčen, že to jsou rozumné argumenty, nejsou přestřelené, nějakým způsobem nerealistické, o tom mi jde, zda vy jako ministr, teď jako fyzická osoba, jako ministr tyto argumenty vnímáte a jak je cítíte? Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan ministr bude ještě reagovat.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Samozřejmě, vaším prostřednictvím, pane poslanče, je vnímám. Stejně tak vnímám argumenty České lékařské komory a jejího prezidenta, že musí dojít k navýšení platů zaměstnanců nemocnic a že na to chce větší úhrady od pojišťoven pro tyto nemocnice. Stejně tak vnímám požadavek odborů, že chce zavést tabulkové platy u soukromých lékařů a že chce tedy navýšit odvody nebo platby od pojišťoven pro tato nezdravotnická zařízení. Stejně tak vnímám obavu všech tří asociací nemocnic, že na tato navýšení nebudou mít peníze, a že tedy chtějí víc peněz od pojišťoven. Stejně tak vnímám to, že jsou oblasti České republiky, kde nemá občan svého praktika, nemá svého pediatra, a že je potřeba, abychom jim ho zajistili a abychom zvýšili počet pediatrů a praktiků a lépe platili a měli svoje sdružené praxe tak, aby ta dostupnost péče byla i v odpoledních hodinách, eventuálně do večera. A to jsou všecko legitimní požadavky. A pak jsou tady lázně, pak jsou tady psychiatrické léčebny a reforma psychiatrické péče. Ty legitimní požadavky mají všechny segmenty, ale všechny ty legitimní požadavky mají jednoduchý rámec, kterému snad asi všichni rozumíme, a to jsou příjmy zdravotních pojišťoven. A pokud se mají navýšit příjmy zdravotních pojišťoven, pak se shodněme jako Poslanecká sněmovna, že navrhneme zvýšení zdravotního pojištění. Pokud s tím přijde skupina poslanců, je to legitimní návrh, pokud zaplatí občané vyšší daně a budou platit vyšší pojištění, můžeme více rozdat, pojišťovny mohou více rozdat. Já si nemyslím, že je to správná cesta. Podle mého názoru je správná cesta hledat úspory v systému, a to já dělám. Hledám úspory tam, kde si myslím, že se plýtvá penězi, a říkají to data ÚZISu profesora Duška, ale i zástupců odborných společností, anesteziologické intenzivní medicíny, jenže tento proces trvá. Ten proces trvá spíš rok, dva, tři, než se ty úspory najdou. Tak to prostě v tom systému je a opravdu není možné vehnat pojišťovny do dluhové pasti. To se také shodneme.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak já děkuji za vaši diskusi a máme zde ale ještě dvě interpelace, a to od pana poslance Roberta Langa na omluveného pana vicepremiéra Rakušana, tak prosím, pokud máte zájem, o vystoupení. Děkuji.

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já to vezmu postupně. Moje první interpelace je na prvosledové hlídky Policie České republiky. Tady můj dotaz k panu ministrovi vnitra zní, jaká je další koncepce, jaký je další rozvoj těchto prvosledových hlídek? Říkám to z toho důvodu, že vlastně - nekritizuji, prosím vás - od útoku v Uherském Brodu, kdy vlastně došlo k těm prvním tragickým věcem, přes další následné útoky různých napadení učitelů ve školách a podobně, police začala nějakým způsobem reagovat, začala vytvářet prvosledové hlídky. Buď jsou vytvářeny z obvodních oddělení Policie České republiky, kdy jsou vyčleněni policisté obvodních oddělení, kteří jsou takzvaně prvosledaři, to znamená, přijíždí s dlouhými zbraněmi, s nějakou balistikou do místa nějaké té události po nahlášení nebo případně jsou to oddělení hlídkové služby ve větších městech či jsou to pohotovostní motorizované jednotky, kterou má například Praha, nebo je vytváří některé krajské ředitelství.

Ptám se, pane ministře vnitra, vlastně jaká je koncepce rozvoje těchto prvosledových hlídek, protože po tom útoku na filozofické fakultě opět policie jaksi začala měnit koncepci a začala víc policistů jednotlivých obvodních oddělení Policie České republiky zahrnovat do těchto prvosledových hlídek, nebo případně do těch pohotovostních motorizovaných jednotek jaksi policisty z těchto obvodních oddělení láká. My tomu říkáme takzvaná kanibalizace základních útvarů. Je to opravdu problém, který je, a já i ve svém volebním obvodu na Plzni-severu, vlastně v našem obvodním oddělení byli někteří policisté takto v uvozovkách zlákáni do té pořádkové motorizované jednotky do krajského města a vlastně potom nám chybí k tomu výkonu služby na teritoriu toho klasického obvodního oddělení.

Chci vědět, jestli existuje tedy nějaká koncepce, jestli při náboru policistů se počítá s tím, že by ti policisté po nějakém absolvování výcviku prostě už byli zařazováni do těchto pohotovostních motorizovaných jednotek, aby právě nedocházelo ke kanibalizaci základních obvodních oddělení policie, kdy ti policisté přechází do těchto lepších i tarifních tříd a potom nám chybí k výkonu služby na tom venkově. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžete rovnou zůstat u další interpelace, a ta už je poslední dnes.

Poslanec Hubert Lang: Poslední moje interpelace se týká, krásně se mi to potkávalo, kdy já jsem se ptal na občany Ukrajiny obecně, na ty příchozí, víc jak 500 tisíc víz dočasné ochrany, v současné době více jak 320 tisíc na našem území. Nyní jsem zaregistroval, že vláda zasedla a schválila vlastně určitý přechod v rámci lex Ukrajina VII, který přijde do Poslanecké sněmovny, že občané Ukrajiny, kteří se rozhodnou, že tady s námi chtějí žít, tak se budou převádět z víz dočasné ochrany do cizineckého zákona, do speciální formy dlouhodobého pobytu. Já tady s tím nemám takový problém, protože jsou tam poměrně přísné podmínky pro ty lidi, jako je nezatíženost vlastně sociálního systému, vlastní bydlení, vlastní práce, děti, aby chodily do školy, beztrestnost a další věci.

Jedná se mi spíše o to, pane ministře vnitra, a to je moje otázka, s kolika osobami z té Ukrajiny počítáte, že se převedou vlastně v té první fázi. Noviny zatím říkají, že to budou nízké stovky, možná nízké desítky až tisíc obyvatel. Já to vztahuji opět ke svému volebnímu kraji, k Plzeňskému kraji, kdy my jsme druhý až třetí nejzatíženější kraj příchozími z Ukrajiny - 180tisícové krajské město má 40 000 Ukrajinců na území našeho kraje a vlastně je to problém, který budeme muset řešit. Jedna věc je samozřejmě vyřešit tyto lidi z pohledu převedení těch víz dočasné ochrany, pakliže ho u nás budou chtít získat, do klasického standardního postupu jako u každého jiného cizince, ale musíme také dohlížet na ty věci, které se týkají školského systému, sociálního systému, bytového systému a samozřejmě je tam i nějaká míra kriminality, která se samozřejmě u těchto osob může objevit, i když jsem tedy říkal, že předně tedy by ten dlouhodobý pobyt (měl být) něco výjimečného, na což by jinak nedosáhli, je tam i ta beztrestnost.

Takže ptám se, pane ministře vnitra, jestli ve spolupráci s odborem azylové a migrační politiky máte nějaké reálné odhady, kolik těchto osob v té první části by se do této formy dlouhodobého pobytu z Ukrajiny překlopilo? Děkuji za informaci.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. A ještě před tím, než definitivně ukončím schůzi, dnešní den tedy, tak přečtu omluvy. Pan poslanec, pan místopředseda Bartošek od 14.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Juchelka od 14.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 13.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Nacher od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslankyně Oborná na celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Pavel Svoboda od 14 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Vojtko od 11.30 do 13 ze zdravotních důvodů. A ještě omluva pana ministra Dvořáka, a to po celý jednací den z pracovních důvodů.

Takže dovolte, abych vzhledem k tomu, že jsme již dnes o návrhu na vyřazení zbývajících takzvaně neprojednaných bodů této schůze hlasovali, konstatuji, že jsme v tuto chvíli vyčerpali schválený program 105. schůze Poslanecké sněmovny a já tuto schůzi končím.

Pouze připomínám, že zítra, to je v pátek 14. 6., budeme v 9 hodin pokračovat, a to v přerušené 107. schůzi. Přeji všem hezký zbytek dne a na shledanou.

(Schůze skončila v 17.49 hodin.)

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:27.