Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Klára Dostálová)

1.
Návrh poslanců Víta Rakušana, Petra Fialy, Mariana Jurečky,
Markéty Pekarové Adamové, Ivana Bartoše, Josefa Cogana, Marka Bendy,
Aleše Dufka, Jana Jakoba, Jakuba Michálka, Lucie Potůčkové, Evy Decroix,
Jiřího Navrátila, Michala Zuny a Olgy Richterové na vydání zákona,
kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony
/sněmovní tisk 596/ - třetí čtení

Tímto návrhem jsme se opakovaně zabývali ve dnech 12. a 14. června, kdy byla přerušena rozprava. Poslanecká sněmovna v pátek 14. června zároveň stanovila, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku proběhne dnes, to je v pátek 21. června, od 13 hodin. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Vít Rakušan, případně další z navrhovatelů, a zpravodaj garančního ústavně-právního výboru pan poslanec Radek Vondráček. Připomínám, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 596/9, který byl doručen dne 13. května 2024, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 596/10.

Ještě než budeme pokračovat v přerušené rozpravě, mám zde dvě přednostní práva. Jako první pan poslanec a předseda Marek Benda. Ruší. Jako druhé přednostní právo pan Jakub Michálek. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji za možnost vystoupit na začátku dnešního dne. My se blížíme nyní do finále s důležitým zákonem o korespondenční volbě, takže jsem vám chtěl všem poděkovat zatím za věcnou diskusi a těším se, že i dneska budeme pokračovat tak, že bude moci vystoupit co nejvíce kolegů, na které se zatím v rozpravě nedostalo.

Ten zákon se týká asi 140 tisíc lidí, kteří přemýšlejí a samozřejmě sledují naše jednání, vidí to ve zprávách a je pro ně důležité, jak budeme dnes hlasovat. Jestli studentům, lékařům, lidem na pracovních stážích a našim krajanům ve světě usnadníme možnost volit, tak jako mají právo zjednodušeně volit lidé v ostatních státech.

Když se bavíme s lidmi, tak se vůbec diví tomu, proč to tady projednáváme ty desítky hodin, protože jim přijde jasné, že každý občan má mít právo volit, a ne aby kvůli tomu cestoval stovky nebo tisíce kilometrů. Na Slovensku už funguje korespondenční volba přes sedmnáct let, v Německu funguje dokonce přes šedesát let a v Anglii dokonce přes sto let. Takže proto se lidé často ptají, proč to tady opozice tak řeší, proč nám to tady leží už pět let z minulého volebního období.

Já to beru tak, že korespondenční volba je jenom jeden z mnoha kroků, kterými modernizujeme tuto zemi, zlepšujeme podmínky pro naše občany, tak jako jsme schválili digitalizaci stavebního řízení, tak jako jsme zrušili povinnost nosit občanku, když má člověk občanku v mobilu, tak jako jsme umožnili používat občanku v mobilu místo řidičáku, tak jako zjednodušujeme matriky, tak jako umožňujeme jednodušší přihlášky na střední školy, tak jako jsme zrušili potravinářské průkazy, zrušili jsme povinné lékařské prohlídky u lidí, kteří sedí v kanceláři, a spoustu dalších opatření, která směřují k modernizaci naší země.

Ten způsob, jak byl navržen, je opravdu velmi jednoduchý. Člověk si vyplní žádost a na základě toho bude zapsán do seznamu, který vede zahraniční úřad, a bude mu v patřičné době zaslána obálka, tak aby mohl volit korespondenčně. Jakmile vyplní ten svůj lístek, samozřejmě podepíše se pod identifikační lístek, má tam dvě obálky, jednu, ve které je uložen tajně ten hlas, druhou, kterou posílá na zastupitelský úřad. Samozřejmě díky tomu, že to posílá na zastupitelský úřad, pokud třeba bude volit z Brazílie, tak to posílá jenom z jednoho místa v Brazílii na jiné místo v Brazílii, takže nejde to přes celou zeměkouli, jde to pouze v rámci té vnitrostátní pošty, čímž se omezuje možnost pro nějaké chyby při doručování, kdyby se to všechno muselo posílat až na druhou část zeměkoule.

V zahraničí potom, tak jak jsme to doporučili na ústavně-právním výboru, a věřím, že ty návrhy budou schváleny, budou hlasy sčítat volební komise na zastupitelských úřadech, které jsou označeny v nařízení vlády, s tím, že každá politická strana podle toho pozměňovacího návrhu bude mít možnost delegovat svoje zástupce do té sčítací komise na zahraničním úřadu. Čili zůstává úplně zachováno to, na co jsme zvyklí tady z našich okrskových volebních komisí, že každá politická strana tam může delegovat svoje zástupce.

Jakmile začne sčítání, tak ty hlasovací lístky jsou posčítány podle politických stran, spočítány preferenční hlasy a tak dále a jsou rozčleněny do čtyř vylosovaných, dříve vylosovaných největších krajů, kam se ten volební výsledek započte. Takže tady jsme taky vyšli vstříc opozici, udělali jsme kosmetické změny, tak aby to bylo více rozloženo nikoliv jenom do dvou krajů, ale do čtyř krajů.

To zabezpečení, aby nedocházelo k podvodům, tak spočívá v tom, že ten člověk se tam musí podepsat, čili kdyby se nedej bože objevil nějaký podvod, tak se může samozřejmě provést grafologické zkoumání. A vedle toho došlo ke zpřísnění - taky v diskusi s opozicí na návrh paní kolegyně Válkové - trestního zákoníku tak, aby bylo zcela pokryto veškeré nezákonné jednání, kterým může docházet k maření voleb při průběhu korespondenční volby.

Poslední bezpečnostní parametr spočívá v tom, že v souladu s doporučením Benátské komise je korespondenční volba omezena pouze na státy se spolehlivou poštou, to znamená některé státy, kde nejsme schopni zajistit spolehlivost doručování, jsou v nařízení, nebo budou v nařízení vlády vypuštěny.

A poslední věc, kterou uvedu, která je čistě praktická: korespondenční volbu bude poprvé možné použít od roku 2025 od sněmovních voleb s tím, že ty zápisy do zvláštního volebního seznamu zahraničního úřadu by měly být možné od dubna 2025 v té zjednodušené elektronické podobě, tak aby si to člověk dokázal vyřídit přes několik kliknutí na datové, přes datovou schránku nebo na Portálu občana. Takže dochází k výraznému zjednodušení pro naše občany.

Já respektuji názory opozice. Dokonce oceňuji i to, že se podařilo v rámci těch několika - myslím, že to byla čtyři jednání s opozicí - najít místa, kde zvyšujeme ještě úroveň bezpečnosti tak, abychom vypořádali všechny obavy, které mohou nastat. Připomenu, že jsme ještě omezili počet plných mocí, které může používat jeden člověk při návštěvě zastupitelského úřadu, tak aby si člověk dokázal vyřídit korespondenční volbu pro všechny členy rodiny, ale tak, aby to současně nemohlo vést k tomu, že to někdo bude vyřizovat za celou komunitu, protože tam bychom se obávali, že to riziko zneužití může být vyšší.

Takže v těchto - myslím si, že to je nějakých pět, šest věcí, došlo k navýšení standardu bezpečnosti a vyhovění připomínkám opozice a já věřím, že korespondenční volba, tak jak bude fungovat, tak usnadní těm 140 tisícům lidí život. Doufám, že se podaří přesvědčit aspoň některé kolegy z opozice, aby podpořili toto zlepšení. Protože to není návrh, který by se týkal pouze voličů koalice, ale i spousta lidí v rámci opozičních stran, kteří pobývají občas v zahraničí, by toto zjednodušení významně ocenila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Další s přednostním právem, než budeme pokračovat v přerušené rozpravě, má paní předsedkyně Schillerová. Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já nejdu teď mluvit ke korespondenční volbě, věřím, že to pochopíte. Nebudu mluvit nijak dlouho, abyste mě mohli nějakým způsobem podezírat z obstrukcí.

Já si myslím, že nejde dnes mlčet po tom, co jsme zažili včera. A každý mohl, a věřím, že většina z vás to udělala, pozorovat to v přímém přenosu v České televizi. Včera jsme mohli sledovat jednání bezpečnostního výboru, který mimo jiné projednával, a to bylo hlavní téma podle mě, projednával vlastně tu tragickou událost na Filozofické fakultě, projednával zprávu a výsledky vyšetřování GIBSu a projednával závěry a odpovědi na otázky, na které jsme byli celou tu dobu od této tragické události odkazováni. Byli jsme odkazováni na to, poté, co jsme se od pana ministra vnitra Víta Rakušana dozvěděli už někdy 21. prosince loňského roku, že je všechno v pořádku, už to věděl za tak málo dní, a byli jsme odkazováni - musím počkat na výsledky vyšetřování, nemůžeme jednat o vyšetřovací komisi, nemůžeme to, nemůžeme ono, nemám výsledky. Tak včera byli členové bezpečnostního výboru, a s nimi celá veřejnost, seznamováni s těmito výsledky. A samozřejmě rezonovalo to celý večer v mediálním prostoru.

No a těch otázek, aspoň tak jak já jsem to svým laickým rozumem zaznamenala, ale já myslím, že to má být srozumitelné pro všechny lidi, všichni mají rozumět tomu, co se vlastně stalo, zda všechno bylo v pořádku, zda šlo zabránit tomu tragickému, strašnému zločinu, který se stal, kvůli kterému vyhaslo 14 mladých životů. Ty otázky - naopak podle mě odpovědi na ně nepřicházely, bílá místa zůstávají. Jenom co jsem zaznamenala, ministr vnitra může zbavit mlčenlivosti policisty. Proč to udělal až včera? Ptáme se, proč až včera! Když se ptáme celou tu dobu. Mohl to udělat a měl to udělat podle nás už v lednu.

Říkali nám všichni celou pravdu? Dozvídá se veřejnost celou pravdu? Dozvěděli jsme se, že ve 13.15 už bylo vyhlášeno pátrání po vrahovi, už se hledal vrah. Ve 13.23 byl na Filozofické fakultě, dvě minuty po něm policie. Včera jsme zaznamenali, že snad tam byly funkční kamery. Slýchali jsme, že byly nefunkční. Včera to zaznělo v hlavním vysílacím čase. Mluvila o tom advokátka, paní senátorka Marvanová, která zastupuje některé pozůstalé. Takže byly kamery, nebo nebyly kamery? Kde je ta pravda? Kdy se ji veřejnost, a nejenom my tady, ale kdy se ji veřejnost dozví? Proč policie odešla? Proč prohledala jenom první dvě patra nebo patro a půl tak, jak jsem to včera slyšela z jednání bezpečnostního výboru? Byly tam chyby operačního řízení? Byly tam chyby? My tady neútočíme na ty obyčejné policisty, kteří tam šli, a samozřejmě s vědomím, že jdou nasazovat svůj život. My se ptáme na to, zda tam byly chyby právě v tom operačním řízení.

Já mám tady sesbírané podpisy na mimořádnou schůzi. Dnes ráno na klubu hnutí ANO jsme je sesbírali. Ten název je jednoduchý, nekonfliktní. Neměl by vám vadit. Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023. Víte, že vyšetřovací komise je jeden z bodů programu Sněmovny, jenom ho nezařazujete. A pořád jste říkali: čekáme na ty výsledky. Tak teď je máme - a máme pořád bílá místa, nemáme odpovědi na ty otázky. Tak já podám dnes návrh jménem klubu hnutí ANO na mimořádnou schůzi. Já apeluji a budu na vás apelovat, abyste otevřeli tento bod, abyste tuto schůzi otevřeli. Dejte možnost mluvit mým ctěným kolegům. Já se klidně upozadím. Ať mluví experti z našeho bezpečnostního výboru. Ať mluví kolegové z ÚPV, právníci, paní profesorka Válková. Ať mluví lidé, kteří k tomu mají co říct a mají kvalifikaci se ptát. A chceme, chceme, aby se odpovědi našly a aby se pojmenovalo, co se stalo, proč se to stalo a hlavně proč to tak dopadlo. Myslím si, že jestli máte svědomí, tak si uvědomíte, že to dlužíte veřejnosti, ale hlavně to dlužíte těm pozůstalým. Děkuju. (Výrazný potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A ještě další přednostní právo, než budeme pokračovat v přerušené rozpravě, požádal pan poslanec Letocha, který zastupuje předsedu klubu, který dnes zde není přítomen. My jsme to tady zkonzultovali, je to řádný místopředseda klubu STAN, takže s přednostním právem může vystoupit. Pak budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi reagovat na to, co tady před chviličkou zaznělo ohledně střelby na Filozofické fakultě, a zejména k tomu, co zaznělo včera na výboru pro bezpečnost. Já jsem členem výboru pro bezpečnost, byl jsem tam včera celou dobu, stejně tak jako jsem tam byl 11. ledna 2024, kdy se výbor tímto tématem zabýval poprvé. Již tehdy nám byla řečena řada věcí. A vzhledem k tomu, že řada z vás, byť jste měli možnost sledovat jednání tohoto výboru včera, tak je možné, že jste se k těm informacím nedostali, tak já si dovolím velmi stručně ještě jednou zhodnotit tu časovou osu, tak jak jsme s ní byli seznámeni včera.

Tím základním bodem v celé té situaci byl telefon kamarádky pachatele, která volá v 12.19 hodin na záchrannou službu a oznamuje, že její kamarád se s ní v esemeskách loučí, a vzhledem k tomu, že měl v minulosti sklony k sebevraždám, tak se bojí o jeho zdraví, protože jí telefon nezvedá a na esemesky nereaguje. V tu danou chvíli záchranná služba informuje policii, protože se potřebují dostat do rodinného domu. A ve 12.54 hodin po prověrce v domě v Hostouni byl nalezen mrtvý muž a zároveň prvotní hlídka zjistila v domě nález zbraní, plynových láhví a únik plynu. Ve 13.10 hodin bylo přizváno operační středisko pražské policie. To je taktéž velmi důležitý čas - 13.10 hodin.

Ve 13.11 hodin budoucí střelec jede do Prahy. Není upřesněno kam. Pravděpodobně se chystá spáchat sebevraždu. Je podezřelý ze zvlášť závažného trestného činu. Tuto informaci dostávají všichni policisté v Praze. Policisté v tu danou chvíli hledají člověka, který jel někam do Prahy, naprosto nemají ty informace co my, že jel na Filozofickou fakultu. Od zjištění jeho matky a té kamarádky však víme, že jeho klasické chování v této době bylo, že jel studovat na Filozofickou fakultu. Proto první cesta, kam policie vyrazila, byla Filozofická fakulta na Palachově náměstí a bylo to konkrétně ve 13.24 hodin.

Úkolem té hlídky bylo zjistit, jestli tento člověk skutečně je studentem Filozofické fakulty, jejím úkolem bylo ověřit, zda fotografie, kterou policie má, je ta, kterou má také fakulta ve své databázi, a jejím úkolem bylo samozřejmě zjistit, jestli a kde má případně výuku, na kterou by standardně v tu danou chvíli jel. Policie se samozřejmě ptala i v budově na to, jestli někdo tohoto pachatele, v tu dobu teprve podezřelého, a člověka, o kterého se obávali, že chce spáchat sebevraždu, jestli ho tam někdo viděl. Ptali se hned několika lidí, a nikdo nepotvrdil, že by tento člověk tam byl viděn. Dále se uskutečnilo to, že na personálním oddělení zjistili, že tento pachatel tam skutečně studuje, vyfotili si jeho aktuální podobiznu a následně dostali informaci, že mu za 10 minut začíná výuka v budově v Celetné. Tyto informace policista, který vyhodnocoval tento zásah a operativní řízení, vyhodnotil tak, že všechny hlídky poslal do ulice Celetné, do budovy Filozofické fakulty, kde měla začít výuka za 10 minut po době zjištění. To je ten důvod a odpověď na otázku, která tady stále padá, proč neprohledali v tu danou chvíli celou budovu.

Chápu, že dneska ve světle informací, které zpětně máme, se nám to může zdát nepochopitelné, ale když se podíváme na to z pohledu těch policistů, kteří na tu školu v podstatě jeli ověřit, jestli ten pachatel budoucí je skutečně studentem, ověřit jeho fotografii a zjistit, kde by měl v tu danou chvíli studovat, tak tuto informaci získali a s tuto informaci naložili tak, jak naložili. Policie se potom soustředila na budovu v Celetné, kde velmi opatrně se snažila zjistit, jestli v místnosti, ve které výuka měla probíhat, skutečně ta výuka probíhala. Osoba, o které se tady bavíme, tam však nebyla.

Dále velmi důležitý bod bylo 14.38 hodin, kdy byl lokalizován telefon střelce v Pařížské ulici, což na základě vysvětlení policie bylo jednoduše proto, že to byl nejbližší vysílač operátora, který to umístění zaznamenal. Policie se i v tu chvíli tedy soustředila jednak na budovu v Celetné, ale druhak zde byla velká obava, že tento člověk může kdekoliv v centru Prahy udělat to, co udělal nakonec ve čtvrtém patře Filozofické fakulty. Tohle jsou podle mě ty nejstěžejnější informace, na které se všichni ptáme, a bylo by důležité, abychom to brali z pohledu opravdu té doby, ve které policie měla ty informace, a jaké byly tehdy úkoly té hlídky.

Vzhledem k tomu, že se skutečně jednalo o nebezpečí, že v bližším centru Prahy bude tento člověk páchat sebevraždu, s největší pravděpodobností se zbraní - stále ještě nikdo nepředpokládal, nebo možná předpokládali, ale nevěděli jistě, jestli bude chtít dělat masový zločin - tak policie byla samozřejmě logicky i blízko Filozofické fakulty na Palachově náměstí. A to je také ten důvod, proč tam policie byla za tři minuty. Za tři minuty po nahlášení střelby vchází do budovy první kriminalista, to znamená v civilu, který byl v tu danou chvíli v okolí fakulty. Minutu po něm vchází první prvosledová hlídka. A všichni se chovají mimochodem tak, a na tom už se asi shodujeme, jak mají, to znamená, jdou rovnou hledat střelce a bez čekání na posily prostě jdou do akce. A tady od této části si myslím, že už se shodujeme, že ta práce byla skutečně precizní.

Toliko vysvětlení k tomu, co nám bylo vysvětleno už 11. ledna a včera to bylo několikrát zopakováno. Já, jak říkám, rozumím tomu, že některým informacím se velmi těžko věří, zejména v kontextu té situace, jak ji nakonec známe a že víme, že pachatel vstoupil do budovy minutu předtím, než tam dorazila první hlídka.

K tomu, co tady ještě padlo, bych chtěl uvést, že na včerejším výboru pro bezpečnost si nejsem vědom, že by nebyla zodpovězena otázka, jakákoliv otázka, která tam padla. Měli jsme dokonce uzavřené jednání, kde nás policie seznamovala s dalšími podrobnostmi, které nemohly být veřejné, a opravdu si nepamatuji, že by některá otázka nebyla zodpovězena. Proto požadavek na zřízení vyšetřovací komise mi upřímně smysl nedává, nemluvě o tom, že máme přislíbeno, že se budeme moci seznámit s vyšetřovací zprávou policie, kterou známe jako tu začerněnou zprávu, potvrdili nám, že nám budou moci odčernit většinu věcí. Jediné, co zůstane skryto, jsou údaje o narození lidí, o kterých se tam bavíme, a zároveň údaje o taktice, která by případně mohla do budoucna podobným incidentům předcházet. Takže nemyslím si, že bychom tady měli v tuto chvíli nějaká bílá místa.

Netvrdím, že otázky nebudou vznikat dále, proto už i předseda výboru pro bezpečnost řekl, že se tímto tématem budeme dále zabývat na výboru pro bezpečnost a že tam důkladně probereme i tu začerněnou zprávu. Toto téma, řekl bych, má velkou pozornost. Velkou pozornost koalice, velkou pozornost opozice. Je to tragická událost, která v České republice nemá obdoby, a já bych byl moc rád, kdybychom k tomu takto přistupovali, abychom řešili tuhle situaci ideálně na výboru pro bezpečnost, kde, jak jsme včera mohli vidět, má přístup opravdu každý a dostává prostor úplně každý. Ale nevylučuji, pokud se skutečně najdou okolnosti, které budou natolik závažné, že se nakonec k vyšetřovací komisi nepřikloníme (přikloníme?). Jenom chci říct, že v tuto chvíli tam skutečně nevidím žádnou otázku, která by byla nezodpovězena. Všechno, i to, co třeba opozice kritizuje, že ty informace nedostala hned v tom lednu, dejme tomu, že je nedostala od 6. 6., tak to jsou informace, které v tuto chvíli možná nemáme fyzicky, dostaneme je, ale hlavně cokoliv, co bylo v těchto zprávách a bylo začerněno, jsme se včera měli možnost dozvědět.

Takže ještě jednou zopakuji, na včerejším výboru pro bezpečnost nebyla žádná nezodpovězená otázka a věřím, že na příštím výboru pro bezpečnost budou padat další otázky ve chvíli, kdy budeme mít černé na bílém a nezačerněné podklady od policie a budeme se k tomu moci dále ptát. Ale prosím i právě v souvislosti s tím, jaká je to tragédie, nesnažme se z toho dělat politickou záležitost. Pojďme v tomhle jednotně řešit to, co se udělalo špatně, pojďme jednotně řešit to, jakým způsobem do budoucna bychom tomu mohli zabránit. Zabránit společně. My jako legislativci bychom měli být partnerem pro záchranné složky, a ne že bychom se tady kvůli tomu měli pohádat. To je moje prosba na vás. Děkuji za čas.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Dále s přednostním právem, než budeme pokračovat v přerušené rozpravě, se přihlásila paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak, děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane místopředsedo klubu, pane poslanče Letocho, já jsem si tady rychle udělala poradu se svými kolegy, kteří jsou členy bezpečnostního výboru, samozřejmě jenom o věcech, o kterých mluvit mohli, to je jasné. A upozornili mě na to, že jste tady uvedl, prostřednictvím paní místopředsedkyně, celou řadu zavádějících a neúplných informací, to znamená, které podle vás zazněly, podle mých kolegů nezazněly včera na výboru. Tak já samozřejmě rozumím, že musíte, prostřednictvím paní místopředsedkyně, hájit tady pana ministra, ale při vší úctě k vám, vy nejste ani ministr vnitra, vy nejste ani policejní prezident, ani ten řídící operační důstojník. To není nic proti vám, na tom se určitě shodneme, prostřednictvím paní místopředsedkyně, byť by to bylo jediné, na čem se v tuto chvíli shodneme.

No, včera mí ctění kolegové, členové bezpečnostního výboru, poslanci za hnutí ANO, navrhli několik bodů usnesení, o kterých jste hlasovali. A navrhli i to, aby právě byla poskytnuta zpráva, ta odčerněná, o které jste mluvil, aby byl poskytnut záznam a tak dále. Proč jste to nepodpořili? Proč jste nehlasovali pro to usnesení? Co na něm bylo konfliktního? Proč jste nezvedli ruku? Všichni jste hlasovali proti! (Potlesk z řad poslanců ANO.)

A jestli je podle vás, pane poslanče, pane místopředsedo klubu, prostřednictvím paní místopředsedkyně, jestli je podle vás všechno tak v pořádku, tak zalité sluncem, to bych si netroufla tedy ani s obrovskou mírou pokory něco takového tvrdit na vašem místě, prostřednictvím paní místopředsedkyně, tak se přece nebudete bránit zřízení té vyšetřovací komise. Otevřete ten bod! Aspoň otevřete ten bod, nechte vystoupit Janu Mračkovou Vildumetzovou, nechte vystoupit Huberta Langa, nechte vystoupit Jiřího Maška, Petra Sadovského, nevím, na někoho jsem... Roberta Králíčka! Nechte je vystoupit, ať oni mohou říct svůj pohled na věc. Vy tady nejste žádný arbitr, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Vy nejste ten, kdo nám má říkat, jak to bylo a kde je ta pravda! (Potlesk z řad poslanců ANO.) Oni tam seděli a mají svou hlavu a své myšlenky a své názory a vůbec to tak nevidí. A vy nejste dokonce ani ten, prostřednictvím paní místopředsedkyně, kdo by nám tady měl říkat, jestli vyšetřovací komise bude, nebo nebude. O tom rozhodne tato ctěná Sněmovna. A tato ctěná Sněmovna, každý jeden poslanec včetně vás bude muset zvednout ruku, nebo nezvednout. My ji určitě zvedneme. My, poslanci hnutí ANO. A pak samozřejmě se běžte podívat těm pozůstalým do očí. I když si je nechci brát do úst, protože je to něco strašného, co bych nikdy jako matka a babička nechtěla zažít a neumím si to ani v tom nejčernějším snu představit. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A opět, než budeme pokračovat v přerušené rozpravě, ještě s přednostním právem pan Letocha, zastupující předsedu klubu STAN. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji ještě jednou za slovo. Máte pravdu, že nejsem policista, máte pravdu, že nejsem vyšetřovatel, jsem poslanec a člen výboru pro bezpečnost. Padly tady otázky z vašich úst, prostřednictvím paní předsedající, na které jsem chtěl jednoduše odpovědět, protože ty odpovědi padly včera několikrát a několikrát padly i toho 11. ledna.

A já ještě jednou říkám, co se týče zásahu, nikdo nikdy neřekl, že byl bez chyby. To neřekl nikdo. Co se stalo, nebo co se řeklo, je, že jsme pochválili policii za zákrok na Filozofické fakultě, na kterém jsme se všichni shodli, že byl skutečně profesionální a že s největší pravděpodobností zachránil řady dalších životů. Na tom jsme se shodli. Takže pokud bych se měl ještě vrátit k té informaci, k té vyšetřovací komisi, ano, já tady neříkám, jak to dopadne, máte pravdu, bude rozhodovat ctěná Sněmovna. Já jenom říkám, kdy pro mě by byla tato vyšetřovací komise přijatelná, a zároveň, jestli jste si všimla, jsem nevyloučil, že by nebyla pro mě přijatelná. Já jsem pouze řekl, že v tuto chvíli nevidím otázku, která by byla nezodpovězená, a tedy důvod, proč by měla být ta vyšetřovací komise vytvořena. To je jediné, prostě ten důvod tady není. Zároveň jste v úvodu řekla, že jsem řekl nějakou nepravdu ve své řeči, ale žádnou jste nezmínila. Velmi těžko se pak na to reaguje.

Já jsem před včerejším výborem pro bezpečnost poslouchal zhruba dvouapůlhodinový záznam toho výboru z 11. ledna. Protože řada těch otázek se bohužel toho půl roku táhla jako červená nit celým příběhem a vznikaly tak možná zbytečné dedukce, které škodily jak vyšetřování případu, myslím tím, jak co se týče toho mediálního pohledu. Ale pořád tvrdím, že bychom v tomhle měli být kontinuální, to, že bychom měli společně se snažit zjistit ty chyby, ptát se na to na výboru pro bezpečnost - což se ale stalo. Všechny otázky, ještě jednou to řeknu, byly zodpovězené, a proto v tuto chvíli opravdu nevidím důvod pro zřízení vyšetřovací komise.

A ještě bych se chtěl vyjádřit k tomu, jak jste mě tady osočovala, že nejsem ten, ten a ten. To ale přece prosím neznamená, že nemám právo mluvit v této Sněmovně. Jsem místopředseda poslaneckého klubu, chtěl jsem reagovat na vás s přednostním právem, stejně tak jako vy jste svého přednostního práva využila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Já bych chtěla samozřejmě při absolutním respektu s přednostními právy jenom upozornit na to, že jsme ve třetím čtení bodu správy voleb, tak jenom prosím, abyste toto reflektovali.

A nyní paní předsedkyně Schillerová, než budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, reflektuji to, paní místopředsedkyně, takže odpovím už jenom jednou větou. Dnes podám návrh na svolání mimořádné schůze s jedním jediným bodem: vyšetřovací komise. Otevřete ten bod. Protože určitě vnímáte, pane poslanče Letocho, prostřednictvím paní místopředsedkyně, určitou nerovnováhu v tom, když vy tady prezentujete jednání bezpečnostního výboru, jehož jste členem, a odpovídat vám mohu jenom já, která nejsem členkou. To znamená, otevřete ten bod. Nebojte se ten bod otevřít. Vystavte se té diskusi s mými kolegy, kteří jsou na to experti. A pak rozhodne Sněmovna o tom, zda bude zřízena vyšetřovací komise. Bude to vaše svědomí, vaše zodpovědnost. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Eviduji zde faktické poznámky. Jenom upozorňuji, že faktické poznámky mohou být pouze k rozpravě k bodu správa voleb. Dnes jsme ve třetím čtení. Žádné jiné faktické poznámky nebudou připuštěny.

Takže nyní s faktickou poznámkou prosím pana poslance Berkiho. Ten není, takže další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, chtěla bych se zeptat. My v tuto chvíli projednáváme korespondenční volbu ve třetím čtení, kterou nám předložilo 15 poslanců, a já tady vidím pouze jednoho poslance z daných předkladatelů. On tady vystupoval pan Michálek, na kterého chci, vaším prostřednictvím, právě reagovat. Velmi bych tady chtěla otevřít právě otázku sčítání hlasů. Ty hlasy se budou připočítávat čtyřem - s největší pravděpodobností čtyřem - největším krajům. V původním návrhu byl kraj Moravskoslezský a Středočeský a v pozměňovacím návrhu přibyl ještě kraj Jihomoravský a hlavní město Praha. Já bych tady chtěla otevřít tuto otázku, protože si myslím, že je opravdu klíčová a důležitá, protože není přece možné, aby to bylo vůči těm ostatním deseti krajům... Já k tomu mám hotovou i jasnou, přesnou analýzu, která ukazuje, o kolik mandátů těch deset krajů přijde a jak bude velmi rozdílné, že například ve velkém kraji vám bude stačit 40 000 hlasů na získání mandátu a v menším kraji 60 000 hlasů.

Vidím tady předkladatelku pouze Lucii Potůčkovou. Myslím si, že jste si vy dali pevné hlasování dnes na 13. hodinu. A já vás vyzývám, aby tady byli všichni předkladatelé, protože já bych s touto analýzou chtěla vystoupit a chtěla bych ji tady velmi intenzivně s vámi diskutovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Bělobrádek, kterého zde nevidím. Nyní pan poslanec Nacher. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za vaše slovo nebo za moje slovo. Jsem trochu unaven, my jsme skončili zastupitelstvo v půl páté ráno.

Připomínám, že opravdu my teď tady projednáváme korespondenční volbu ve třetím čtení. Vy jste teď jako koalice tady nastavili zase úplně novou dimenzi toho projednávání. Vy jste dali pevný čas na 13 hodin s tím, že si tedy vyslechnete ty naše argumenty. To tady říkal Jakub Michálek, že si cení věcné debaty. A místo toho tady vidím jednoho ministra... Jenom jeden ministr je tady, který ještě nedává pozor... (Ministr Šalomoun hovoří v uličce s poslankyní Válkovou.) Z předkladatelů je tady jenom kolegyně Potůčková, ostatní nevidíme. A jinak je tady úplně prázdno. A nový pan poslanec Martin Dlouhý. A to je všechno. A pak jak se bude blížit ta 13. hodina, tak sem všichni poslanci a celá vláda nakráčí a budete hlasovat. To je prostě jakoby nový trend, který vy teď jste tady zavedli. To znamená pevný čas - a všichni vědí, že do 13 hodin tady vůbec nemusejí být, můžete si dělat, co chcete, a my si tady můžeme říkat, co chceme. Neplatí teze, že vy vnímáte ty argumenty, protože vy je neslyšíte. Vždyť vás je tady osm, nebo kolik? Osm a jeden ministr. Nezlobte se na mě, tohleto je nedůstojné. Nedůstojné, abyste tímhletím způsobem projednávali takovou věc. A pak voličům, občanům namlouvali: my jsme poslouchali opozici. Takže tohleto se mi nelíbí.

Stejně tak se mi nelíbí zneužití přednostního práva, kdy se tady bavíme úplně o něčem jiném, což je klíčová věc. Mimochodem, tady vidíte ten kontrast, vy tady máte korespondenční volbu, ale ti lidé řeší úplně něco jiného.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Volný. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, paní předsedající. Kolegové, kolegyně, já to budu říkat podruhé. Sice chcete tady - pan kolega Michálek tu není, ale mě opět iritoval ten jeho projev, kdy se slzami v očích vykládal, jak ti studenti v zahraničí a jak ti lékaři, kteří nosí prapor našeho umění a pracují v zahraničí, nemůžou volit, a že lidi říkají, proč ta opozice tomuto brání? Pane kolego Michálku, vaším prostřednictvím, paní předsedající, tomu já bych přece nikdy nechtěl bránit. Ale ten váš paskvil, který obsahuje, že můžou volit ti, co se před dvaceti lety vystěhovali, a jejich děti a jejich vnoučata... To je ten paskvil.

A pak ta drzost, kterou vy máte, srovnávat to, co tady projednáváme, s německou korespondenční volbou. Znovu opakuji, pokud by to byla stejná volba, kterou vy tady prosazujete, tak já jako syn německé matky bych volil do Bundestagu a volily by i moje děti a moje vnoučata. Mluvte pro ty lidi pravdu a nelžete! Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kohoutek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den. Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl vyjádřit, respektive doplnit a navázat na moji kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou. A chtěl bych se zeptat zejména těch zástupců Starostů a poslanců z vládní pětikoalice, kteří jste z těch menších regionů, z malých obcí: Vám se líbí současné rozložení rozpočtového určení daní, kdy většina peněz jde do obcí, respektive do měst, které jsou v jednoznačné menšině? Vám se líbí, že dnes čtyři největší kraje mají 92 poslanců?

Při různých analýzách nám vychází, že kdyby volilo ze zahraničí až 300 000 voličů, tak je to zhruba 5 % hlasů, respektive 5 % mandátů, takže se bavíme až o 10 mandátech, které půjdou do čtyř největších krajů. Vy jste se nad tím nezamysleli, vy, pětikoaliční poslanci z těch malých a menších krajů, že tu může nastat situace, že k 92 poslancům, kteří spadají do čtyř největších krajů, přibude osm, devět a čtyři kraje v této zemi budou de facto mít většinu v této Poslanecké sněmovně? To je ta vaše úprava koheze a podpora malých regionů a krajů?

Oháníte se teď paní Nerudovou, jak byste chtěli, aby byla komisařkou pro rozvoj regionů a takhle, ale tady máme jasný příklad toho, že to může dopadnout tak, že v této republice budou čtyři kraje, které budou mít většinu ve Sněmovně, a ty malé kraje už si potom, pokud jde třeba o rozdělení rozpočtového určení daní a podobně, ani neškrtnou, protože vždycky ty velké kraje se proti těm malým, mezi které patří samozřejmě i ty kraje, které jsou sociálně vyloučené a mají strukturální problémy, nikdy už se nedomluvíme. Vám to přijde fér? Mně tedy ne. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji, za dodržení času. A nyní je na řadě s faktickou poznámkou paní poslankyně Mračková Vildumetzová a připraví se pan poslanec Nacher. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já bych opravdu tady v tuto chvíli řekla, že tady vystoupil pan Michálek, který řekl, že s námi chce korespondenční volbu diskutovat. A já bych se tedy chtěla zeptat, kde jsou ti předkladatelé tohoto zákona? Kde je Vít Rakušan, který má volby ještě jako ministr vnitra ve své kompetenci? Kde je Petr Fiala? Kde je Marian Jurečka? Kde je Markéta Pekarová Adamová, která velmi obhajuje korespondenční volbu? Kde je Ivan Bartoš? Kde je Josef Cogan? Kde je Marek Benda? Kde je Aleš Dufek, Jan Jakob, Jakub Michálek? Tady jediná, která tady je, Lucie Potůčková, Eva Decroix, Jiří Navrátil, Michal Zuna, Olga Richterová. Takže vy jste předkladatelé tohoto zákona o korespondenční volbě, vy si tady schválíte pevný čas na hlasování, vy si ho tady prosadíte, a vy tady nejste? Vás tedy vůbec ta korespondenční volba nezajímá! Nebo vás jenom zajímá, abyste zmáčkli ten knoflík! Já tomu nerozumím. Tak jestliže něco předkládám, tak tady musím být a musím se k tomu vyjadřovat.

Pane kolego (k poslanci Balašovi před pultíkem), nevím, co jste slyšel třikrát. Já jsem odpověď na to, že se to bude dávat do těch dvou, popřípadě čtyř krajů, mně to pořád nikdo nevysvětlil. Ano? Jestliže říkáte, že to nelze upravit, no tak ale v jiných státech, například v Rakousku, to dokázali upravit. Ale to je přesně ono. Vy strašně spěcháte, ale já prostě nesouhlasím s tím, proč by mělo být těch 10 krajů diskriminovaných vůči těm čtyřem krajům. No, já to chápu, ono z těch 15 poslanců, kteří to předkládají (Předsedající: Čas!), tak jich je 11 z těch velkých krajů, kam se ty hlasy budou připočítávat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také. Děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Nacher a připraví se paní poslankyně Pastuchová. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já odpovím svým ctěným kolegům. Vy se ptáte úplně zbytečně - to je na kolegyni Mračkovou i Kohoutka - protože on vám nikdo nebude odpovídat. Já měl sto chutí dokonce dát procedurální návrh, abychom to tady přerušili do přítomnosti aspoň třetiny předkladatelů například, nebo ministra vnitra. No, ale to je na nic, protože tím si ubíráme my čas, ti, kteří jsou na řadě, protože je prostě pevný čas. Jinými slovy, koalice dovedla aroganci do úplné dokonalosti. Dala si pevný čas, tudíž tady do jedné hodiny nikdo nemůže být, jakékoliv procedurální hlasování my dáme, tak i když ho vyhrajeme, tak je nám úplně k ničemu, protože maximálně bude pauza do té jedné hodiny, protože žádný ministr nebo třetina nebo polovina nebo všichni předkladatelé tady prostě nepřijdou. Vy jste tomu dali teď tedy opravdu korunu. Tohleto je taková arogance, škoda, že ty kamery nejsou vidět, kolik vás tady je. Tady za mnou není nikdo - já si to dávám na sítě, vždycky se mě ptají ti diváci. Za mnou není nikdo, je tady jenom pan ministr Šalomoun, který se nevešel, protože máte ministrů tolik, že se nevejdete do jedné řady, tak je v té druhé, za půl hodiny bude vystřídán jiným ministrem. Takhle to tady funguje.

Takže vy nediskutujete, vám je to jedno, ve 13 hodin se hlasuje pevně a do té doby ty otázky, co tady my klademe, vůbec nemá smysl je klást, protože on nám na ně nikdo nebude reagovat. Budiž ctí, abych byl pozitivní, že tady sedí kolegyně Potůčková, která tady byla i v ten minulý týden. A to já si cením. To já si cením. Ale ti ostatní, fakt jako, nezlobte se na mě, na nás, ale za mě na voliče házíte velký bobek. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní na řadě paní poslankyně Pastuchová. Připraví se pan poslanec Bělobrádek. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak já jsem ke korespondenční volbě vystupovala už dávno, když to začalo. Nicméně já jsem z malého kraje jako moje kolegyně Jana Mračková Vildumetzová. Náš Liberecký kraj má osm poslanců, takže stoprocentně se to našeho kraje může týkat. A já se teď tady rozhlížím po Sněmovně, kolik těch poslanců z Libereckého kraje tady je, a chtěla jsem se jich napřímo zeptat, jestli jim to nevadí. Pan Michálek tady říká, že hovoří s občany a že nechápe, že to blokujeme. Já také hovořím s občany, s občany Libereckého kraje, a věřte, že se jim nelíbí, že budou mít třeba o jednoho poslance míň. Zamyslete se z těch malých krajů, co děláte. To tady budou rozhodovat čtyři největší kraje z republiky? A ty malé úplně dáváte zase do druhé kategorie? Takže mně se to také nelíbí, protože jsem z toho malého kraje a nechci, aby místo osmi poslanců tam bylo sedm, nebo z Karlovarského kraje místo pěti tuším čtyři. A pro tohle vy budete hlasovat za váš kraj? Styďte se!

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další na řadě je pan poslanec Bělobrádek, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já bych, vážení kolegové, kolegyně, chtěl zareagovat ještě na vystoupení z minulého týdne kolegy Nachera, vaším prostřednictvím. Já se jako vy nedomnívám, že když je někdo hendikepován, že se to týká pouze zdravotně nebo tělesně postižených. Slovo hendikep má několik různých významů, používá se například i ve sportu, v dostizích nebo v golfu. A obecně, když je někdo hendikepován, tak je znevýhodněn. Takže jeho použití je skutečně daleko širší než to, jak jste se tady rozčiloval. Já jsem přesvědčen, že to nebylo z vaší strany správně. Ten význam slova hendikepován tady je, protože ten, kdo skutečně nebydlí třeba ve Washingtonu a musí k těm volbám letět třeba stovky nebo tisíce kilometrů, tak je znevýhodněn. A to slovo hendikep skutečně znamená znevýhodněn.

Stejně tak jsem přesvědčen, že hovořit tady o koalici a tím "vy" v otázce obstrukcí taky není správné. Prosím, rozlišujte. KDU-ČSL byla taky obětí těch obstrukcí, když jsme byli spolu ve vládě. Takže jen abyste rozlišoval to vaše všeobecné "vy".

A co se týká té třetí věci, tak já jsem bytostně přesvědčen, že v okamžiku, kdy tady hovoříme o korespondenční volbě, o tom, kdo tady sedí, tak ono je to logické. Například tady byl - to je zas na kolegyni Vildumetzovou - pan poslanec Navrátil, který byl jmenován, tady je. Ne všichni jsou v tom daném okamžiku tady, ale mnozí jsou vedle nebo pozorují tu debatu, poslouchají z televizních obrazovek. Takže aby tady všichni seděli, obzvláště když už jsme v podstatě slyšeli snad všechno, protože že by tady byly nějaké myšlenky, to jsem si nevšiml. Takže určitě ta pozornost tady je i od předkladatelů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času v této faktické. My jsme se vystřídali při řízení schůze, proto přeju pěkné dopoledne. A s další faktickou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, poté se připraví pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Díky za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěla reagovat ještě na své předřečníky, ale ve své podstatě je to i na pana poslance, který byl přede mnou. (Nápověda z lavic ANO. ) Já vím, že to je Bělobrádek, prostřednictvím paní předsedající.

Víte, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, mě to neuspokojuje, když na mě někdo kouká z obrazovky. Já chci odpovědi. Já chci odpovědi. Já jsem si dala pozměňovací návrh - a to, že tady sedí paní poslankyně Potůčková, tak jí děkuji, ale to je tak asi všechno. Doteď mi neodpověděl nikdo na to, proč jsem dostala negativní stanovisko na svůj pozměňovací návrh. Byly tady dvě odpovědi, a pak mi pan poslanec Benda utekl ze sálu! Jo? Ale vůbec nevím, proč mám negativní stanovisko.

Já jsem to ukazovala x právníkům a nikdo mi neřekl, že by to bylo špatně, že by to nebylo komfortní, že by tam viděli něco, co by bylo v rozporu. A přesto jsem dostala negativní stanovisko. A já chci vědět, proč jsem dostala negativní stanovisko. Co je špatného na tom, když zvolím metodu korespondenční? Protože právo neberu. Právo volit můžete. Ano, doletíte si, dojedete si vlakem, dojdete si pěšky, dojedete si autobusem, ale to právo máte. Ale ta nová metoda, kterou vy přinášíte, že můžou volit korespondenčně, to je nadstandard. A já říkám, pokud tento nadstandard někdo chce mít, protože se bavíme přece o těch lidech, co tam jsou krátkodobě a vrátí se třeba za rok, za dva, za tři, tak ti přece jsou schopni prokázat svůj vztah k České republice, jestli tady mají nemovitost nebo jestli platí daně nebo jestli platí sociální, zdravotní, důchodové pojištění, prostě jsou schopni to prokázat, není to pro ně problém. Oni to musí prokazovat, i když jsou tady, protože občanství vám u voleb nestačí. Když máte jeden den propadlou občanku, tak vás nenechají volit. Prostě vás vykážou (Předsedající: Čas.) a končíte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Nacher, připravit se může paní poslankyně Margita Balaštíková s další faktickou poté. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já děkuju aspoň kolegovi Bělobrádkovi, že reaguje, protože ostatní tak nečiní. On tady otevřel to téma před týdnem, kdy jsme se tady bavili o tom, kdo je či není hendikepován. Tak já to dám do kontextu, v kterém jsme se o tom bavili.

Já jsem spoluautor pozměňovacího návrhu, který má umožnit komfortnější volbu pro lidi se zrakovým postižením. Vaše koalice řekla ne, nebudeme pro to hlasovat. A v tomto já říkám, tak tady je někdo, kdo má skutečný hendikep, který nemůže ovlivnit, naproti tomu vy jste použili slovo hendikep pro někoho, kdo žije, bydlí nebo studuje v cizině. Ale to je jeho volba. Ten zdravotní hendikep není volba. To není svobodná volba, v tom je obrovský rozdíl. A ten kontrast, kde vy těm jedněm chcete pomoct a na ty druhé z vysoka kašlete, to je to, co mi tam vadí. Protože najednou tam hledáte - není to technicky dodělané, musí se to řešit koncepčně a podobně. Ne, my jsme to řešili s Národní radou osob se zdravotním postižením, což je největší zastřešující organizace lidí s hendikepem. To jsou prostě výmluvy. Platí - buď chcete obecně pomoct těm lidem, nebo ne. Anebo to chcete dělat selektivně. Vy jste se rozhodli pomáhat selektivně. Na lidi se zrakovým postižením vy kašlete a hledáte ty klasické výmluvy à la jistě, pane ministře, jistě, pane premiére, z toho seriálu. Takhle to je. A podle mě to je úplně zbytečná rozprava v momentě, kdy v této chvíli, jak jsem řekl, se vyměnili ministři, je tady jeden ministr a jede se dál.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí se svou faktickou paní poslankyně Margita Balaštíková, poté pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla prostřednictvím vás, paní předsedající, reagovat na svého předřečníka, pana kolegu Bělobrádka. Vždycky když uděláme nějaké rozhodnutí, tak bychom si měli zvážit, co to rozhodnutí přináší za pozitiva a negativa. Ti lidé, když se rozhodli opustit naši zemi z jakýchkoliv důvodů, jeli tam za prací, chtěli utéct třeba z toho systému, který tu byl, cokoliv, tak si museli přece uvědomit, jaké to má pro ně plusy a minusy. A my teď těmto lidem, kteří jsou třeba i dlouhodobě pryč, už nemají ani řádné povědomí, děláme nějaký velký, velký nadstandard. Teď tady všichni říkáte, jací jsou to chudáci. Ale oni se přece rozhodli odjet sami, oni z toho mají i nějaké požitky a ty už na tu misku vah nedáváme. Takže to je dosti velký nepoměr, co tady ukazujete. Protože absolutní spravedlnost přece není. A mohu vám říci, jak já zase přijdu k tomu, že o mé zemi rozhoduje někdo, kdo tu x let nežije, téměř už nic neví, ví to jenom z médií, neplatí tady daně, které já tady platím, nezajímá se o ni, a najednou bude rozhodovat o tom, co tady bude, jak to tady bude probíhat? A já když budu chtít jít volit do sousední vesnice, protože tam zrovna budu pobývat a rozhodnu se, tak si budu muset vyřídit voličský průkaz, obíhat různé věci. A taky to bylo mé rozhodnutí a nebouřím se tady, abyste udělali výjimku. Takže si uvědomme, že tady schováváte za jakousi výjimku nějaký váš řekněme volební potenciál, který očekáváte.

A to, že tady nejste a neposloucháte námitky mých kolegů, pak sem přijdete a zvedáte ruku... Já se tedy ptám pro co, když jste ani neslyšeli ty námitky? Vy jste se totiž už dopředu rozhodli, že cokoliv tady řekneme, je pro vás nezajímavé. Vy jste se rozhodli protlačit tento zákon (Předsedající: Čas.) silou těch vašich hlasů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Kohoutek s reakcí na diskusi, poté pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuju, paní místopředsedkyně. Tady už bylo řečeno, že ke všemu, co jsme vyřčili, nám bylo zodpovězeno a už se tady točíme v kruhu a opakujeme neustále ty samé otázky. Ale kolegyně Berenika Peštová to řekla a já bych to chtěl taky slyšet. Proč nám někdo nevysvětlí, co je špatného a proč nesouhlasíte s jejím pozměňovacím návrhem, když jenom chce, aby volit korespondenčně mohli ti, kteří mají něco společného s naší zemí? A na ty věci bychom se měli dívat v kontextu a v souvislostech. A otvíráme tady Pandořinu skříňku, protože samozřejmě následně nás čeká projednání tisku novely zákona o státním občanství a vy tam chcete dávat státní občanství čtvrté generaci, někomu, kdo prohlásí, že jeho pradědeček byl československým občanem nebo českým občanem. A proč člověk, který třeba se narodil před pár lety, v životě v České republice nebyl, česky neumí ani slovo, možná ví, kde jeho předci mají rodiště, tak proč takovýhle člověk, který neví o České republice lautr nic, by měl volit? To nám někdo pojďte vysvětlit. Řekněte nám, proč chcete, aby takovíhle lidi ovlivňovali dění v téhle zemi, a pak se o tom můžeme bavit. Ale na to nám doteď nikdo neodpověděl. A my se prostě na to budeme ptát, dokud to půjde, a budeme se klidně ptát do té jedné hodiny. Pak nás sice utnete jako u všeho, nedá se nic dělat, ale všeho do času. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí se svou reakcí na průběh rozpravy pan poslanec Pavel Bělobrádek, dále jsou přihlášeni Jiří Strýček a Petr Letocha. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Jenom technická. Často tady zaznívá pan ministr "Šalamoun", a on se jmenuje Šalomoun, protože to je to biblické jméno syna krále Davida a to není "Šalamoun", ale Šalomoun od slova šalom. Tak to jen technická.

Druhá věc. Pan poslanec Nacher tady na mikrofon, ale explicitně řekl, že význam slovo hendikep je jenom pro ně. Když tak se můžeme kouknout do stenozáznamu. Já nijak nerozporuju ten váš návrh. A také pokud jsem tím byl myšlen já, rozhodně jsem neřekl, že na všechny otázky bylo odpovězeno, to mi prosím nepodsouvejte, to jsem neřekl... (Poznámka z pléna.) No ale to není z vaší strany, to jste špatně pochopili. Myslel jsem, že z vaší strany ty argumenty proti tady byly už řečeny. Já jsem žádné nové v posledních několika hodinách tedy neslyšel.

A také musím říct, že to, že tady někdo není, neznamená, opakuju, že vás neposlouchá. Pokud paní poslankyně toto explicitně tvrdí, tak je to spekulace. A já říkám, že jsou tady technické možnosti, můžeme být mimo sál a stejně diskusi velmi pozorně poslouchat. Takže to tak není. Nebýt v sále neznamená neposlouchat diskusi. Proto tady máme všelijaké technické prostředky, existují televize, existuje dokonce možnost sledovat to přímo v kancelářích, na chodbách, stejně tak je možné si zapnout internetový přímý přenos. Takže to tak skutečně není, já sám občas poslouchám diskusi ve své kanceláři. Takže to tak není, že to neposloucháme. Nebo jestli to víte, tak vyjmenujte, kteří to jsou. Prostě takhle to není, to je skutečně spekulace.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Strýček. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl jenom v krátkosti zareagovat na některé z předřečníků, bohužel se na mě dostala řada až teď.

První, na koho chci reagovat, je pan předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek, který tady říká, že se občané diví, proč my to tady projednáváme, proč my to tady projednáváme tak dlouho a tak dlouho. No samozřejmě, my to projednáváme z jednoho prostého důvodu, protože opravdu tady spousta odpovědí na naše otázky zůstala nezodpovězena... nebo naše otázky zůstaly nezodpovězeny. Mně třeba dodneška nikdo nevysvětlil, proč se tady tato novela zákona předkládá poslaneckým zákonem, to je jedna věc. A druhá věc, proč vlastně tady byla změněna účinnost, protože ten velký zákon o výkonu, správě voleb, z kterého vy jste vytrhli tady tuto korespondenční volbu, má účinnost od 1. 1. 2026 a jenom na této novele jste změnili účinnost od 1. 1. 2025. Takže to je ten problém, proč my se ptáme a na toto chceme znát odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Letocha, poté paní poslankyně Berenika Peštová a poté pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl reagovat svou faktickou poznámkou na paní kolegyni Balaštíkovou, prostřednictvím vás, a zároveň i na všechny ostatní, kteří tvrdí, že tady jako nejsou poslanci koalice. Někteří tady jsou, tak bych byl pro, abyste nás brali v potaz. To, že zrovna nevystupujeme, neznamená, že tady nejsme a že nevnímáme to, o čem se tady baví.

Ale teď konkrétně k paní Balaštíkové, která řekla, že se snažíme udělat lidem, kteří nežijí toho času v České republice, nějaký nadstandard. Prosím vás, korespondenční volba je zavedena téměř všude v Evropě. Nemyslím si, že by to měl být nějaký nadstandard. Ba naopak. Pokud jsou to voliči, kteří chtějí jít k volbám, mají v tuto chvíli možnost k volbám jít. Mají poměrně dlouhou cestu, řadu z nich to stojí významné finanční náklady. Proto si myslím, že ulehčit lidem, kteří mají zájem o to volit, tak dát jim možnost volit korespondenčně není žádný nadstandard v dnešní době, v dnešním pojetí Evropy. Takže prosím, nadstandard určitě ne. Naopak bych řekl, že se dorovnáváme do normálu Evropské unie a nadstandardní není v tuto chvíli rozhodně korespondenční volba. Děkuji za čas.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za jeho dodržení. Nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, posléze pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Bělobrádka, prostřednictvím paní předsedající. Mně se líbí vždycky pan poslanec Bělobrádek, prostřednictvím vás, nám tady vždycky řekne nějaký hezký exkurz. A mně se to líbí, já musím říct, že ano. Tak si dáme třeba exkurz, co je to ta diskuse. Diskuse ve své podstatě je debata mezi několika lidmi, mezi několika lidmi na dané téma, kdy ti lidé, kteří hovoří, tak každý na to říká svůj úhel pohledu a snaží se tu danou věc rozebrat. Toto, co zde probíhá, není diskuse, ale od nás je to monolog. Protože s námi nikdo nerozebírá danou věc. A my tady říkáme svůj úhel pohledu, ale z druhé strany není nic! Takže neříkejte tomu diskuse, ale říkejme tomu monology jednotlivých členů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dvě reakce. K panu ctěnému kolegovi poslanci Bělobrádkovi, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, ale ta vaše argumentace, promiňte mi ten výraz, ale je trošku scestná. Že máme technické prostředky, že kolegové to vnímají, poslouchají někde v kancelářích, že máme dnešní - díky komunikačním prostředkům - tyto dovednosti. No tak můžeme zavřít rovnou tenhle sál, můžeme to tady zhasnout. Paní předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová, vaším prostřednictvím, bude spokojená, že ušetří nějaké ty peníze, jak říká, a můžeme tedy hlasovat z kanceláří, když to tady takhle podle vás může být, že tady nemusíme sedět a nemusíme se poslouchat. To ad jedna.

A k panu poslanci Letochovi, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. No, nadstandardní je asi touha a potřeba pro vás jako pětikoalici tenhle zákon protlačit co nejdřív, protože kdyby to byl standardní a běžný zákon jako jakýkoliv jiný, tak k tomu nesvoláváte mimořádné schůze, nejednáme tady pátky o výborových týdnech a necháte to normálně prohlasovat v rámci běžného legislativního procesu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržením času. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek, poté paní poslankyně Margita Balaštíková, Lucie Potůčková a Igor Hendrych. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já vám dávám za pravdu. Dávám vám za pravdu v tom, že pokud jsou tady vzneseny dotazy, tak by měly být zodpovězeny. Na tom se asi shodneme a myslím, že to je v pořádku. Já jsem reagoval na jiné věci. Ale pojďme si to říct.

Za prvé si myslím, že není nic zvláštního, zažili jsme to v covidu všichni, že se dokonce i elektronicky hlasovalo, hlasovalo se v rámci home office. Takže je třeba možné, já to beru jako jeden z podnětů, myslím, že spousta poslanců, obzvláště těch, kteří jsou z velké dálky, by uvítala, kdyby se mohli zúčastňovat zasedání Sněmovny třeba i tímto způsobem. Skutečně na krajské úrovni je celkem běžné, že se hlasuje i díky informačním technologiím.

Druhá věc je samozřejmě diskuse. K ní patří interakce. A já tímto, že vystupuji, tak vlastně neguji to, co jste řekla, protože reaguji a diskutuji. Takže není to zase takto kategorické, jak to mohlo vyznít. Jsem přesvědčen, že pořád zůstává meritum věci. Ten, kdo žije v zahraničí, tak má v některých případech skutečně velký hendikep, velký problém s tím, že skutečně na rozdíl od nás, kteří můžeme hlasovat i díky průkazu voličskému jinde po České republice, i v rámci jednoho města je mnoho míst, kam může zajít, tak on musí dojíždět třeba tisíce kilometrů. A tady to vyznívá, jako že všichni Češi žijící v zahraničí jsou nějací lidé, kteří se o to nezajímají, a že jsou nějací podivní. Trochu mně to připomíná antiemigrační rétoriku z minulého režimu. Na druhou stranu, typický příklad, vědec, který dělá dobré jméno republice, pak se vrátí s těmi zkušenostmi, tak je takto hendikepován.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková, stahuje, a paní poslankyně Potůčková, Lucie Potůčková. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych velmi ráda aspoň stručně odpověděla paní kolegyni Berenice Peštové. Vím, že budu číst, ale je toho dost. Doufám, že to stihnu za ty tři minuty, ale jako právník umím číst rychle a věřím, že paní kolegyně umí rychle poslouchat.

Článek 1 Listiny základních práv a svobod říká, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. To ale neznamená, že právo nesmí rozlišovat. Ve skutečnosti na základě nejrůznějších podmínek rozlišuje neustále: kdo smí řídit, třeba na základě věku či zdravotního stavu, a kdo ne; kdo smí stavět, třeba na základě typu pozemku, a kdo ne; kdo smí vykonávat určité profese, třeba na základě vzdělání, a kdo ne.

Obecná zásada rovnosti nežádá, aby každý měl úplně stejná práva a povinnosti, nýbrž aby se nerozlišovalo bezdůvodně, tedy aby nedocházelo k takzvané libovůli. Ba dokonce jde ještě dál: s lidmi v obdobné situaci se má zacházet obdobně, zatímco s lidmi v odlišných situacích odlišně, přiměřeně té odlišnosti. Trochu to připomíná Ezopovu bajku o lišce a čápovi. Když oba dostanou večeři na plochém talíři, nají se jen liška, když naopak ve džbánu, nají se jen čáp. Zdánlivě bychom se k nim mohli se chovat zcela rovně, ale ve skutečnosti jednoho z nich výrazně znevýhodníme. Principu rovnosti proto nejlépe vyhovíme, když lišce dáme talíř a čápovi dáme džbán. Na první pohled to vypadá jako nerovné zacházení, ale ve skutečnosti je to právě naopak.

Velká část voličů v zahraničí, kteří nebydlí blízko ambasády, jsou dnes v pozici čápa, jenž má sníst kaši z talíře. Volební právo mají, formálně jim v jeho výkonu nikdo nebrání, ale pokud chtějí hlasovat, musí překonat vzdálenost stovek nebo i tisíců kilometrů. Zatímco nejen voliči v České republice, ale i ta část voličů v zahraničí, která pobývá v hlavním městě a k ambasádě to má blízko, připomínají tu lišku. Pokud bude korespondenční hlasování zavedeno výhradně pro zahraniční voliče, jde tedy o nerovnost jen zdánlivě. Ve skutečnosti se tím naopak dnes existující (Předsedající: Čas.) faktická nerovnost odbourá.

A to je Marek Antoš, ústavní právník (Předsedající: Čas prosím.), kterého často citujete.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Hendrych a poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl zareagovat na svého ctěného kolegu, pana poslance Strýčka, s tím dotazem, proč to tady nikdo neřekl ještě, proč vlastně ta novela má začít platit od roku 2025. Ano, nikdo to tady oficiálně neřekl, ale já jsem zaznamenal, je to možná tři čtyři měsíce, že pan poslanec Lochman, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, v jenom televizním pořadu řekl, že ty propočty vypadají, že v podstatě ta zahraniční volba ovlivní ty volby do té míry, že to udělá jeden až dva mandáty. On to řekl v televizním pořadu a mě celkem mrzí, že se k tomu tady nikdo nechce z vládní koalice přiznat a neřekne to tady, jak to řekl on v té televizi. Tady. Protože pak máme samozřejmě my jakoby tuhletu hypotézu, že v podstatě jde skutečně o to, aby se ve světle těch špatných preferencí volebních, které vládní koalice v současné době má, se pokusí tenhleten poměr zvrátit. Pan kolega Lochman to řekl napřímo a řekl to v televizi, ale myslím si, že by to měl říct někdo i tady, aby se jakoby skutečně i občan České republiky, volič kohokoliv, upřímně dozvěděl tedy, jak to vlastně ta vládní koalice myslí. A myslím si, že by to bylo v danou chvíli fér. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na pana Bělobrádka, který tady říkal, že v době covidu se elektronicky hlasovalo. Tak tomu určitě tak nebylo. V době covidu měli možnost lidé jet na ta konkrétní místa, kde mohli z automobilu hlasovat, ale hlasovali v souladu s ústavou, v souladu se Listinou základních práv a svobod, to znamená, hlasovali tajně a svobodně a především osobně. Takže zjistěte si to. Já si myslím, že možná elektronické hlasování je v rámci zastupitelstev, což také svým způsobem kritizuji, protože jsem přesvědčena o tom, že z důvodu samozřejmě covidu je to možné, ale není to určitě z důvodu toho, že někdo jede na dovolenou a pak si bude hlasovat na důležité hlasování, aby to té koalici prošlo. Takže to opravdu jako považuji úplně za znehodnocení vůbec zastupitelské demokracie jak na úrovni měst, obcí, tak krajů. Nevím, možná se to dostane i do Poslanecké sněmovny, že třeba už nebudete muset být v těch kancelářích a budete moct být úplně někde jinde, jenom budete mačkat ten knoflík. Uvidíme, čeho se dočkáme do budoucnosti.

Ale já bych ohledně paní Potůčkové. Já nevím, o jaké rovnosti tady v tuto chvíli mluvíte. Víte, my se tady s vámi přeme a říkáme, že by se měla změnit jak popřípadě ústava nebo Listina základních práv a svobod, ale vy byste na to potřebovali většinu těch hlasů v té Poslanecké sněmovně, vám by nestačila ta vládní koalice. Já bych to považovala za férové, ano? Protože pak by už nebyl ten rozpor, o kterém my tady v tuto chvíli hovoříme. A já doufám, že budu mít prostor ještě dnes vystoupit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Pavel Bělobrádek.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Budu reagovat na svou ctěnou kolegyni, paní poslankyni Potůčkovou, prostřednictvím paní předsedající. Já samozřejmě jsem nejenom rychle slyšela, ale i rychle vnímala, ale stále jsem tam nenašla od pana profesora tu svoji odpověď jako. Protože ve své podstatě to, co jste říkala, tak já s tím nemám absolutně problém, protože to právo volební všichni mají. Všichni můžou volit. A vy ve své podstatě dáváte jim nadstandardní metodu volby. To znamená, že volit můžou, ale to, aby volili korespondenčně, tak můj pozměňovací návrh říká: ano, prokažte svůj vztah k dané zemi, a máte několik možností, jak ho můžete prokázat. A potom máte tu vaší nadstandardní volbu, to znamená, že budete volit korespondenčně.

U nás v České republice je to taky tak. Všichni máme volební právo. A jestliže někdo chceme volit někde jinde, tak si musíme vyřídit voličský průkaz. Taky je to nadstandardní metoda, protože musím na ten úřad, musím tam dát občanku, musím vyplnit určitá lejstra, abych dostala ten volební průkaz, že budu volit někde jinde. Ale taky můžu volit jenom v určitých volbách touto metodou. Nemůžu volit takhle komunálně, protože musím prokázat v daném místě trvalé bydliště a nemůžu volit vedle v městě a říct, já volím přece v tom druhém. To nejde. Prostě také musím ta pravidla dodržovat. Proto říkám, že mi stále nikdo neodpověděl, co je špatného na tom, když jsem dala čtyři možnosti, jak můžou ti lidé prokázat svůj vztah k České republice, protože se jedná o lidi, kteří se budou vracet. Jsou tam třeba na stáži, jsou tam na Erasmu, nebo jsou tam pracovně, ale vracejí se zpátky. Takže pro ně není problém ten vztah k České republice doložit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek, poté paní poslankyně Lucie Potůčková. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Já jsem hovořil, pokud jsem to neřekl srozumitelně, tak jsem hovořil o hlasování v rámci zastupitelstva, nikoli o tom, že to bylo hlasování ve volbách. A dává to svoji logiku, protože jsem logicky navazoval na vystoupení kolegy Kohoutka, který hovořil o tom, že tady nejsou, a tak dále. To znamená, v rámci kontextu je řekl bych logicky vyloučeno, že bych mluvil o hlasování voličů, a mluvil jsem o vzdáleném elektronickém hlasování zastupitelů. Tak to je první věc.

Druhá věc. Já bych požádal, abychom si uvědomili, že hovoříme o lidech, kteří jsou třeba v zahraničí právě proto, aby tam získali zkušenosti a aby se mohli vrátit do České republiky. A jsou to třeba studenti nebo jsou to vědci, výzkumníci, jsou to lidé, kteří přinesou obrovskou hodnotu, když se vrátí k nám. A jestliže jim český stát řekne, že vlastně jejich problémy nás nezajímají, ať si trhnou nohou a ať si obětují peníze a čas, a tak si letí tisíce kilometrů, zaplatí si letenky, vezmou si jeden nebo dva dny dovolené, tak ať to prokážou, že mají nějaký vztah k České republice - to mi přijde arogantní! To mi přijde potupné! To mi přijde dehonestující vůči těmto lidem, z nichž opravdu část jsou lidé, u kterých chceme, aby se vrátili a přinesli si tyto zkušenosti a použili je ve prospěch České republiky. To jsem o tom přesvědčen. Myslím si, že hovořit o nich s despektem, o lidech, kteří jsou v zahraničí, není úplně vhodné. Takže bych poprosil, jestli bychom se k tomu mohli postavit takto.

A potom ještě tady zaznělo, že korespondenční volba je nadstandard. Já si myslím, že ačkoliv jsem lingvista amatér, že přesnější by bylo, že je nestandardní. Protože standardní je, že jste doma a jdete volit v tom okrsku. Tohle je nestandardní, že to jako není běžné. Ale neřekl bych, že to je nadstandard.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Lucie Potůčková.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Já se pokusím znovu k paní kolegyni Berenice Peštové a zkusím to říct asi takhle, prostřednictvím paní předsedající samozřejmě. To, že se vám odpověď nelíbí, neznamená, že vám neodpovídáme. Zkusím to dopřesnit. Tady je podstatné to slovo, slovo Marka Antoše, které jsem četla, to je to bezdůvodné rozlišování, bezdůvodná nerovnost. Když se podíváme na vyjádření Ministerstva vnitra k vašemu pozměňovacímu návrhu číslo C, pozměňovací návrh by zaváděl zcela nedůvodnou nerovnost mezi českými občany v zahraničí z hlediska způsobu hlasování, neboť ti, kteří by navržená kritéria nesplnili, by měli volební právo a mohli i nadále hlasovat, ale pouze na zastupitelských úřadech. Proto je tam ta bezdůvodná nerovnost.

Ano, i v některých jiných státech, jako například v Německu, zavedli tuto možnost, kde by museli vlastně ti občané prokazovat ten vztah, ale i se postupně, už se od toho odbouralo, už to není pravda, už se nemusí prokazovat ten vztah. Takže tam, kde to bylo zavedeno, se postupně od toho upustilo. Mimochodem to už zde zaznělo.

A velmi krátce k těm čtrnácti krajům - a budu reagovat na paní kolegyni Vildumetzovou, prostřednictvím paní předsedající. Je to váš návrh. My původně jsme chtěli do dvou krajů, na základě vašich neformálních jednání koaličních s opozicí se tam doplnily ty čtyři kraje. Anebo se na to pojďme vykašlat úplně, změňme volební systém a zaveďme s jednou konstituencí jeden volební district, tak jak to mají na Slovensku. Ale to je o změně ústavy a to by se vám jako regionálním politikům ani mně nelíbilo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. A nashromáždila se celá řada faktických. Nejprve paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Tomáš Kohoutek, Igor Hendrych, Karel Rais. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já začnu nejdřív u pana poslance Bělobrádka, prostřednictvím paní předsedající. Pane poslanče Bělobrádku, prostřednictvím paní předsedající, ale když jste v současné době na zastupitelstvu města a nejste zastupitelem a chcete promluvit jako občan, tak musíte prokázat, že k té obci máte daný vztah. To znamená, buď tam máte trvalé bydliště, anebo vlastníte nějakou nemovitost. Jinak máte smůlu, nenechají vás mluvit. Pokud nejste zastupitelem, tak vás prostě mluvit nenechají. To je jedna věc. Takže žádná arogance, nic nového, co bychom zaváděli, prostě už to dneska funguje. A funguje to x let a nikdo proti tomu nemá ani popel. Takže já nejsem arogantní vůči těm lidem. Já jim tu možnost chci dát, ale chci pouze, aby prokázali svůj vztah.

A teď k paní poslankyni Potůčkové prostřednictvím paní předsedající. Víte, kdybyste to nechtěli nadělit, to občanství, třetí a čtvrté generaci jenom proto, že jejich prapradědeček byl tady v České republice, tak by mi to ani tak nevadilo. Já jsem to tady obhajovala a říkala jsem, že ten pozměňující návrh tam dávám z předběžné opatrnosti, protože vím, co bude následovat. Protože tyto dvě generace už nebudou schopny prokázat žádný vztah k naší republice, jenom to, že jejich prapradědeček třeba bojoval u Sokolova. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Kohoutek. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane kolego Bělobrádku, prostřednictvím paní místopředsedkyně, to je přesně ono. Vy jste to tady uvedl, že máme v cizině lidi, kteří studují, kteří pracují, kteří tam vyjeli sbírat zkušenosti. Já jsem třeba také studoval na Erasmu, ale pořád jsem byl občanem, respektive pořád jsem měl trvalé bydliště v Čechách a dojížděl jsem domů. Dneska studenti, kteří studují na Erasmu, tak pořád mají trvalé bydliště v Čechách, mají tady vazby. Pokud vyjedou expati, pokud vyjedou lidi za prací, tak většinou tady mají nějakou nemovitost, mají tady rodiny, mají tady trvalé bydliště. Nově zvolení europoslanci se asi nebudou zbavovat potenciálních nemovitostí, které tady mají, asi si nebudou měnit trvalé bydliště do Bruselu. Pořád mají k té zemi nějaký vztah. A to je přesně ten pozměňovací návrh kolegyně Berniky Peštové o tom, že se jí a nám jako klubu ANO prostě nelíbí, že nějaká čtvrtá generace lidí, kteří k téhle zemi nemají lautr žádný vztah, nikdy tady nebyli, neumějí slovo česky, jsou například třeba rádi, že vědí, jak se jmenuje hlavní město naší země, tak proč tihle lidi by měli ovlivňovat to, jak se bude žít našim občanům, kteří žijí v této republice, prostřednictvím volebního práva a voleb, respektive korespondenční volby? To nám doteď nikdo nevysvětlil a na to se pořád ptáme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní bude reagovat pan poslanec Igor Hendrych.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Do značné míry to řekl pan poslanec Kohoutek za mě. My za hnutí ANO nemáme skutečně, pane poslanče Bělobrádku, prostřednictvím paní předsedající, problém se studenty, s vědci a lidmi, kteří jsou v zahraničí nějakou omezenou dobu a potom, pokud se vrátí, tak samozřejmě ten potenciál obohacovat českou společnost do značné míry mají. My ale máme především problém s lidmi, nebo aspoň tedy osobně já, kteří žijí v zahraničí dlouhé roky, dlouhé desítky let, mají občanství toho státu, ve kterém žijí, a jsou to především občané té konkrétní země, západní nebo i východní, to je jedno, ve které žijí, a v podstatě nějakou shodou okolností jsou také občany České republiky. Jsou to Američané, Němci, Australané s českým pasem. A když to takhle řeknu, tak si nemyslím, že je urazím, protože oni vykonávají volební právo v té konkrétní zemi a také jsou občané České republiky. Takže si myslím, že i co se týká výkonu toho volebního práva, by mohli aspoň minimální loajalitu k České republice, sounáležitost s ní projevit tím, že se dostaví na zastupitelský úřad. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, poté paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, následně pak poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím, pan poslanec Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já také ke kolegovi Bělobrádkovi, tentokrát trošku z jiné strany. Vy jste mluvil a viděl jsem v televizi vždycky takové nářky, že musí čtyři dny jet a tisíce kilometrů a já nevím co všechno. My jsme to řešení už v podstatě ukázali minule několikrát. Řešení spočívá v tom zahuštění volebních středisek a volebních center s využitím honorárních konzulů a s využitím různých krajanských spolků. Jenom v Americe jich je kolem 160. Ta náročnost z kanceláře to předělat na volební místnost by nebyla zase tak velká. Samozřejmě to znamená jakousi konzulární pomoc ze strany velvyslanectví. Čili řešení tady existuje a není potřeba v podstatě nikde jezdit tisíce kilometrů.

Proč o tom mluvím? Mluvím o tom z toho důvodu, že je také potřeba zajistit - a to je také součást mého pozměňovacího návrhu, a mohl bych se přidat k tomu, co říkali kolegové, také mi nikdo nevysvětlil, proč ho podřízli, lidově řečeno. Ten spočíval právě v zajištění tajnosti voleb. Já jsem tady říkal čísla, kdy třeba Bělorusko, náhodně jsem si tady teď všiml, tak tam bylo celkem 16 voličů podle statistického úřadu, když byly volby prezidenta. Takže tam je potřeba, aby skutečně byla zajištěna tajnost voleb a aby aspoň podkladové materiály měli všichni stejné a aby si je negenerovali na počítači, jak kdo chce. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Chtěla bych reagovat na pana Bělobrádka, který tady říká, že je velká nerovnost, že lidé ze zahraničí dneska musí jet na zastupitelské úřady, a proto se zavádí ta korespondenční volba. Dobře, pane Bělobrádku, já jsem se koukala, doufám, že to řeknu správně, vy jste z Královéhradeckého kraje. Je tomu tak, prostřednictvím paní předsedající? No a vidíte, ty hlasy, které půjdou ze zahraničí, tak nepůjdou do Královéhradeckého kraje. Myslíte si, že to je ta rovnost? Například v Rakousku to mají uděláno tak, že tam, kde ten občan měl naposledy trvalý pobyt, tak tam automaticky do toho kraje jde ten hlas. A to já považuji za férové a spravedlivé. Takže já se ptám, o jaké rovnosti vy tady v tuto chvíli mluvíte?

Já jsem také zvědavá, jak se podpoří pozměňovací návrh, který jsem předložila v rámci zrakově postižených, kteří také dnes nemají tu rovnost a nemohou hlasovat samostatně. Ozývají se tady hlasy, že to nepodpoříte. Já si tedy pořád myslím, že to podpoříte, protože si říkám, že to snad ani není možné, že byste 83 tisícům lidí z České republiky, kteří jsou zrakově postižení, neumožnili, aby konečně mohli samostatně, svobodně a tajně volit.

A k paní Potůčkové. Není to náš návrh, paní Potůčková. Možná moji kolegové chodili na tu pracovní skupinu, ale jasně tam řekli, že chtějí, aby to, prostřednictvím paní předsedající, aby se ty hlasy přičítaly všem krajům. Vy jste řekli, že je to technicky nemožné. Technicky to možné je a je to váš problém a problém Ministerstva vnitra. Prosím, nehovořte tady o žádné rovnosti, protože žádnou rovnost nezavádíte!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek. Tím končí tato série faktických poznámek. Ano, předjímám. Prozatím končí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Vy předjímáte, třeba ještě vyvolám sérii dalších.

Já bych chtěl k tomu, co tady proběhlo, že KDU-ČSL navrhovala, aby byla korespondenční volba, už za Sobotkovy vlády. Byl to pan poslanec Gabal. Tak jenom abyste nežili v bludu, že je to něco nového. To je první věc.

Nejde tady o to, že by někomu v zahraničí bylo znemožněno hlasovat. Jde naopak o to, aby mu bylo ulehčeno hlasovat, to znamená, že to, co tady zaznělo, není správné.

Argumentovat komunálními volbami je podle mě vadné, protože u komunálních voleb se s korespondenční volbou nepočítá, to znamená, je to úplně něco jiného. V tomto smyslu nejenom v kvantitativním, ale i v kvalitativním.

Co je legitimní, je určitě debata o občanství. Ale pokud máme strukturu občanství tak, jak je dána teď, tak rozlišovat občany na různé kategorie podle mě nedává smysl. A určitě je legitimní debata o tom, komu občanství přiznávat a komu ne. V tom s vámi souhlasím. Nicméně teď máme definici občanství takovou, jaká je, a rozlišovat, jestli se někdo hodlá vrátit, nebo ne, je velmi složité. Takže buď jim to občanství odebereme nebo těm lidem, kteří občanství mají, tak z nich nedělejme lidi dvojí kategorie. A myslím si, že je dost ponižující, aby prokazovali, jestli skutečně něco o té republice vědí a podobně. Ale je legitimní si tento požadavek dát, s tím já souhlasím, jen si úplně nemyslím, že to je úplně šťastné.

Stejně tak ten návrh, aby se to řešilo přes krajanské spolky a honorární konzuly. Nejsem si úplně jistý, jaké by byly finanční náklady, a samozřejmě i to, zda by byl zajištěn profesionální dozor nad tím, aby proběhly volby, jak mají. Rovnost je samozřejmě - tady už paní kolegyně Potůčková to poměrně jasně vysvětlovala. Myslím, že to, co říkala paní Vildumetzová, je v tomhle smyslu (Předsedající: Čas.) už celkem vyřešeno.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou pan poslanec Jiří Mašek a paní poslankyně Lucie Potůčková, takže skutečně jsem předjímala předčasně. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji za slovo. Budu velice rychlý, já jenom navážu na předchozí diskusi, na kolegyni Janu Vildumetzovou a na kolegu Bělobrádka.

Tam k tomu občanství, pokud to bude tak, jako je to dosud, ten pohled, tak asi by nebyl problém. Nicméně tady se podle připraveného zákona o občanství připravuje něco jiného a to je to občanství až do té čtvrté generace. Takže jde o to, aby v souvislosti s možností volit nevznikli masově nějací novoobčané. Takže pokud to občanství bude tak jako doposud, asi s tím nikdo nebude mít problém. A to je jedna věc.

A druhá věc je k těm preferenčním hlasům do čtyř krajů. Já jsem měl připravený pozměňovací návrh, myslím, jsme ho zmiňovali na jedné z těch pracovních skupin, které jsme se účastnili, a to bylo, aby byly ty hlasy přepočítány podle počtu oprávněných voličů do všech krajů. Tam mně bylo argumentováno tím, že to nelze, že by nebylo možné využít preferenčních hlasů. A co do těch čtyř krajů? Tam bude možné využít preferenčních hlasů pro lidi z ostatních deseti krajů, kteří vůbec neznají to personální zastoupení v těch krajích? Takže to je další věc. Ale prostě rozhodli jste to tak, chcete to tak, tak jenom poukazuju na to, že tam je určitá nesmyslnost i v tomhletom s těmi preferenčními hlasy.

A jinak k té diskusi bude těch připomínek samozřejmě víc, já budu reagovat tady na probíhající diskusi a samozřejmě těch příspěvků k tomu mám ještě více. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Nyní paní poslankyně Lucie Potůčková, poté pan poslanec Bělobrádek.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji, paní předsedající. Budu taky reagovat velmi krátce. Tady několikrát padá to, že se přiděluje občanství třetí a čtvrté, nově třetí a čtvrté generaci. Prosím vás, ta třetí generace už to má. Bavíme se tedy o čtvrté generaci. Pokud se vám nelíbí ta třetí generace, podejte návrh a zbavte ty lidi občanství. To jsem zvědavá, opravdu.

A pak tady, pokud jde o ty konzulární, to byl opravdu jako jakýsi praktický nápad zřízení tedy jakýchsi okrskových volebních komisí v zahraničí. Ano, my jsme to diskutovali s Ministerstvem zahraničních věcí, protože je to především jejich gesce. Tady je zásadní problém v tom, že abyste si zřídili nějakou hlasovací místnost, tak musí být pod ostrahou a ten hostující stát ji musí povolit, dát k ní souhlas. A to není automatické a ty státy ty souhlasy nedávají. Do každé té okrskové komise musíte zaslat člověka, který má odbornou způsobilost, aby tam seděl. Máme dvoudenní volby, takže tam ta celá komise musí někde spát. Spočítejte si ty náklady. My jsme dělali nějaký hrubý odhad a ty náklady opravdu jsou enormní, nehledě na to, že to nemáme zajištěné ani personálně, pokud jde o odbornou způsobilost předsedů a skrutátorů v těch volebních komisích v zahraničí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek a poté s faktickou zareaguje pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Paní předsedající, vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, tak na ten dotaz paní Vildumetzové, prostřednictvím paní předsedající - ne, mně to nevadí, když do Hradeckého kraje ty hlasy nepřijdou. Já to považuju za věc, která není vůbec podstatná. A vlastně navážu i na to, co jsem říkal. To technické zajištění těch nových hlasovacích okrsků mně přijde jako velice komplikované. Přitom ta korespondenční volba z tohohle hlediska nákladově, technicky a organizačně je daleko jednodušší. Takže mně přijde, že to je celkem nápad, který byl zvážen, ale nemyslím si, že by byl úplně realizovatelný. Jenom to personální zajištění. A skutečně, týká se to i našich občanů, kteří jsou v jiných než demokratických a právních státech, takže to by bylo taky velice komplikované.

A poslední věc, ta se týká toho občanství. Ano, je to, znovu opakuju, je legitimní se bavit o tom, zda změnit zákon o občanství. Jsou různé přístupy. Podívejte se na Němce, na jejich zákon krve, nebo jak tomu říkají. To znamená, že i tam je běžné, že do několikátého kolena mohou hlasovat. A já tomu, co říkáte, rozumím, je jistě možné debatovat o tom, ale až to bude na stole, a to teď není, jestli dát nějaké podmínky, jak prokázat svůj vztah nebo něco podobného. Ale to je skutečně jiný zákon, který teď neprojednáváme, a projednáváme to v tom znění, které je v současné době a platí léta letoucí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Radek Vondráček se svou faktickou. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já bych některé věci uvedl na pravou míru. Asi si každý vykládáme něco jiného pod pojmem enormní náklady. V rámci projednávání na ústavně-právním výboru jsem si požádal o materiály a myslím si, že mírně nadsazené údaje o těch jednotlivých komisích mluvily třeba o částce 260 000 korun na jednu takovou volební místnost. Samotná korespondenční volba myslím, že v důvodové zprávě mluví o tom, že s sebou přináší nějakých 15 milionů na to zorganizování a na to, aby se to provedlo.

Když se bavíme o zřízení nějakých nových místností - za prvé, není to pravda, že přijímající státy to neudělují, ty souhlasy. Udělují to rády v podstatě, není s tím větší problém. Upozorňoval jsem na to, že třeba v Polsku se volilo, když bylo mistrovství Evropy ve fotbale, tak bez problémů nám Poláci umožnili, aby se volilo v buňkách u stadionu. Není s tím problém. Jestli to tady ten ministr zahraničí říkal, tak neříkal pravdu. Navíc se můžeme obrátit na naše krajanské spolky a sdružení, aby vypomohly. Máme honorární konzuly. Jde volit rozumná řešení. Zkrátka jak říkala moje maminka, kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.

A my se tady bavíme jenom o čem? O pár zemích. Jenom v pár zemí, které jsou příliš velké, máme problém s tím, že ti lidé dojíždějí velké vzdálenosti. Proč zřizujeme korespondenční hlasování v Lucembursku? Na co? Proč v Bruselu? Belgie je o něco větší jak Morava. Ještě většina těch našich krajanů nebo občanů tam stejně je přímo v tom Bruselu a můžou si stejně jako ti Češi v Čechách zajít k volbám. Ta korespondenční volba - celou dobu argumentujete Novým Zélandem a Spojenými státy, tak kdyby se pokrylo pár těch větších států (Předsedající: Čas.) volebními místnostmi, tak by to bylo vyřešené. Není zájem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My jsme vyčerpali faktické. (Poslanec Vondráček naznačuje, že chce pokračovat.) Já teď načtu omluvy, s dovolením, které v mezičase dorazily. Omlouvá se pan předseda Andrej Babiš od 10.40 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lubomír Metnar do 10 hodin z osobních důvodů, Jan Richter z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Vlastimil Válek z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

A vnímám zájem ještě o jedno vystoupení, to je taková reakce sám na sebe..

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem to nedopovídal, ale stejně začali na mě mluvit, tak už se k tomu nebudu vracet.

Ta myšlenka byla jednoduchá. Tady se nikdo ani nepokusil připravit nějaký koncept, že potřebujeme pokrýt Spojené státy, Kanadu, Austrálii, možná některé jihoamerické země. My vlastně nemáme analýzu, kde ti naši občani jsou. Dělá se to prostě bez čísel. Řeší se to nejjednodušším možným způsobem - a to je korespondenční volba, která v sobě ale nese tolik úskalí. A my už tady o tom mluvíme tolik hodin, kdy jsme vás upozornili na ty nedokonalosti a hlavně na to podstatné, že může být ohrožena důvěryhodnost voleb v České republice, jestli to stojí za to.

Nejvíc občanů máme stejně v Evropě. Nejvíc občanů volí, pokud vím, ve Velké Británii, v Belgii, v Nizozemí. A to jsou všechno země, kde bez problémů se mohou lidé dostavit na naše velvyslanectví. Případně když se podíváte na mapu, můžeme zřídit ještě další dvě místnosti.

Opravdu můžeme využít místních zdrojů. Nemusí to být nic extrémně nákladného. Ale já se spíš divím, že to nikdo nenavrhl za celé ty roky. A beru to, že i my jsme byli ve vládě a nikdo se tomu nevěnoval. Ale tady je jednoznačná touha po tom zavést korespondenční volbu a zavést ji už na tyto parlamentní volby, protože ta korespondenční volba je prostě nějaká hlasovací metoda, která někomu vyhovuje. Prosím vás, už nic neříkejte o těch ekonomických důvodech, protože to, co tady zaznělo, zkrátka není pravda. Nejsou to enormní náklady, jde to zorganizovat, týká se to jenom pár velkých zemí. Takže zase nestrašte lidi, že bychom museli v každé zemi zřizovat víc volebních místností. Znovu dávám jako příklad to Lucembursko. Tam dojedete všude MHD. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas prosím. Děkuji. Děkuji pěkně. A nyní mám zde přihlášky se dvěma stanovisky poslaneckých klubů. Jde o stanovisko klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD. Myslím, že to je tak i časově. Jako první vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská a přednese stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení zástupci, zástupče vlády, vážené kolegyně, kolegové. Je 21. června roku 2024. Máme vládu, které důvěřuje nejmenší počet voličů za celou polistopadovou éru. Vládu, která díky tomu již dávno ztratila svoji legitimitu. Máme vládu, která svůj poslední volební debakl vydává za úspěch a prostřednictvím novinářů, kteří jí jdou ve všech svých výrocích na ruku, ani náznak kritiky, ani náznak sebereflexe. Ale co bychom vlastně chtěli? Již od prvopočátku vládnutí pětikolky slyšíme, my vás, velevážená opozice, nepotřebujeme, máme svých 108 hlasů. Pardon, 109. Máme vládu, která se přes to přese všechno rozhodla bez relevantních argumentů prosadit velmi radikální a mnohdy neopodstatněné změny v naší legislativě. Dnes to tedy bude umožnění korespondenční volby ze zahraničí. Vládní poslanecké kolegyně a kolegové nám vysvětlili, že je už nebaví poslouchat stále stejné naše proslovy, že to, co konstatujeme, slyší kolem dokola a že jsme se tomuto projednávání novely zákona o správě voleb věnovali dostatečně dlouho.

Vážené vládní kolegyně a kolegové, neurazte se, ale my jsme od vás naopak neslyšeli jediný pádný argument, kterým byste odpověděli na podle mého dost důležité otázky. Začínám proč. Proč korespondenční volba ze zahraničí před nabytím účinnosti již novelizovaného zákona o správě voleb? Proč jako experiment chcete použít sněmovní volby v roce 2025? Je zarážející, že tento zákon tady na plénu Sněmovny řešíme ve velmi krátké době podruhé. V novele, kterou Sbírka zákonů uveřejnila 16. dubna letošního roku, jsme ve všeobecné shodě zavedli krom dalších změn centrální elektronický seznam oprávněných voličů. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna roku 2026 a na zavedení elektronického seznamu má ještě dalších 12 měsíců, tedy další rok. Je to čas, který je nutný na zavedení systému jako takového, ale hlavně na jeho naplnění daty. Ověřenými, podloženými daty, která do něho budou poskytovat ministerstva, evidence obyvatelstva, Česká správa sociálního zabezpečení a další subjekty. Tento elektronický seznam tedy bude spojovat údaje o voličích a bude v tom kterém reálném čase k dispozici ve všech volebních místech u nás v republice i v zahraničí. Volební komise tak budou mít možnost okamžitě ověřit, zda volič náhodou nevolil již v některém jiném místě a teď se jen spletl nebo zkouší, jak ostražití jsou volební komisaři.

Je zarážející, že tak zásadní změnu našeho volebního systému raději nepředkládá vláda, ale její poslanci. Jedná se o poslaneckou iniciativu. Je to změna, nad kterou se názorově neshodnou ani právníci kovaní v našem ústavním pořádku. Je to změna, která přináší víc protichůdných názorů než shody. Je to změna, jejíž předkladatelé se ani nesnažili shodu názorovým spektrem najít. Jsme přesvědčeni, stejně jako část odborné veřejnosti, že díky poslaneckému návrhu, pokud bude schválen a uveden do praxe tak, jak tady slyšíme celou dobu projednávání, již nebude možné hovořit v souvislosti s volbami a s vládní většinou, která v budoucnu vznikne na jejich základě, o klasické standardní demokracii. Protože standardní, klasická a tradiční demokracie se opírá o jeden základní princip a tím jsou svobodné, soutěživé a spravedlivé volby znemožňující manipulace a podvody při hlasování a sčítání hlasů. Jde o takové nastavení volebního systému, volebního procesu a volebních pravidel, které umožňuje včasné odhalení jakýchkoliv pokusů o volební podvody a manipulace a které obsahuje takové kontrolní a přezkumné mechanismy, které znemožní, aby pokusy o tyto podvody a manipulace měly vliv na konečnou podobu volebních výsledků.

Vážené vládní kolegyně a kolegové, sice, jak říkáte, konstatujeme stále dokola stejné argumenty, zopakuji je tedy i já. Rizika spojená s korespondenční volbou, možnost podvodu, identifikace voličů problematická, zpoždění a ztráta hlasovacích lístků. A vůbec celá organizace volebního procesu. Kupčení s hlasy, nátlak na voliče, vícenásobné hlasování a argumenty proti zavedení korespondenční volby. Zachování integrity voleb, ochrana demokratického procesu. Argumentujete tady vysokými ekonomickými a organizačními náklady. Ty tady se snažil vyvrátit Radek Vondráček přede mnou. Jsem přesvědčená, že zákon, který zavádí velmi zásadní změny do našeho volebního systému, měl být velmi intenzivně diskutován ještě před předložením do Sněmovny. Měl být velmi podrobně konfrontován s naší ústavou, mělo být velmi důkladně vyhodnocené a navržené technické provedení korespondenční volby.

Vaše argumenty, milé vládní kolegyně a kolegové, že tento způsob voleb funguje ve 120 zemích po celém světě a že s ním nemají problémy, že jste našim občanům v zahraničí slíbili zjednodušení hlasování, že to máte v programovém prohlášení vlády a některá seskupení i ve svých volebních programech, že tento způsob volebního hlasování tady ve Sněmovně leží již od roku XY a že Benátská komise... znějí pro uši docela pěkně. Ale když se na ni podívám blíž, tak zjistím: Korespondenční volba ve světě. Řekli jste někdy ve svých argumentech, jak v tom světě, v jednotlivých státech, mají korespondenční volbu technicky zajištěnou a provedenou? Nějak jsem to od vás asi přeslechla, nehledě k faktu, že o bezproblémovém průběhu leckde mluvit nelze. Spojené státy americké, rok 2020. Byly hlášeny různé případy pokusů o podvod s korespondenčními hlasy. Spojené království. V roce 2005 v Birminghamu došlo k velkému skandálu, kdy bylo odhaleno rozsáhlé podvádění s korespondenčními hlasy během místních voleb. Rakousko, rok 2016. Došlo k opakování druhého kola prezidentských voleb. Ale tyto naše argumenty přecházíte mávnutím ruky.

Jste opravdu přesvědčení, že vámi navržený způsob provedení korespondenčního hlasování ze zahraničí je tak skvělý, že neumožní zpochybňování volebního výsledku? Nikdy jste nám nevysvětlili, proč jste navrhli právě toto technické provedení. Svým návrhem umožňujete několik způsobů převzetí anebo zaslání volební sady. Pro vyzvednutí třetí osobou požadujete plnou moc s ověřeným podpisem. Ale jak ověříte, že volební sadu obdržel oprávněný volič? Jak ověříte, že je to opravdu jeho osobní a svobodná volba? Jak ověříte, že identifikační lístek opravdu podepsal oprávněný volič? Češi žijící v zahraničí možnost účastnit se českých voleb už dávno mají na našich zastupitelských úřadech. Je to zcela ústavně konformní, a kdo chce, tak této možnosti využije. Cesta na ambasádu jednou za několik let není nepřiměřenou cenou za možnost hlasovat o politickém vývoji v zemi, kde většinou lidé déle bydlící v zahraničí trvale nežijí. Mají mít lidé, kteří tady dlouhodobě nežijí, neplatí tady daně a vlastně o veškerém dění tady u nás možná moc nevědí, mají mít co nejjednodušší způsob, jak náš život tady ovlivnit? Vždyť sami dopady své volby, svého rozhodnutí nepocítí. To jsou vlastně argumenty, které slyšíme mezi veřejností. A nejenom mezi našimi voliči, ale i mezi těmi vašimi.

Váš argument, že korespondenční volbu máte v programovém prohlášení vlády, přiznám se, mě rozesmál, ale na druhou stranu překvapil. Proč tak statečně neprosazujete další vaše závazky tohoto prohlášení? Nezvedneme daně - zvedli jste. Nezvýšíme věk odchodu do důchodu - a další a další. Jsme přesvědčení, že zavádění, nebo zavedení korespondenční volby může postupně změnit i základy našeho demokratického politického systému, protože by bylo zásahem do tradičního mechanismu, od kterého se odvíjí legitimita všech demokraticky volených institucí.

Vy, zastánci korespondenčního hlasování, se velmi často odvoláváte na stanoviska Benátské komise působící při Radě Evropy. Pojďme si tedy shrnout, co Kodex správné praxe ve volebních záležitostech přijatý Evropskou komisí pro demokracii mimo jiné uvádí. Poštovní hlasování může být rozšířené v jednom státě a ve druhém zakázané, a to kvůli možným podvodům. Mělo by být povoleno pouze tehdy, jestliže poštovní služby jsou zabezpečené před úmyslným zásahem, ale spolehlivé ve smyslu, že řádně fungují. Nemělo by být naopak podporováno, jestliže problémy s poštovními službami se připojí k ostatním obtížím vlastním tomuto typu hlasování, včetně zvýšeného rizika volby pod nátlakem.

Tento kodex správné praxe Benátské komise ve volebních záležitostech se velmi zajímavě vyjadřuje i k otázce rovnosti volebního práva. Rovnost počtu hlasů a rovnost váhy hlasů podle tohoto kodexu zaručuje splnění podmínky stejného počtu hlasů pro každého oprávněného voliče, rovnoměrného rozdělení mandátů mezi volební obvody i shodné hodnoty všech odevzdaných hlasů. Podmínkou rovnosti je i shodná četnost uplatnění voličského hlasu v rámci voleb do jedné instituce. Nerovné volební právo dle tohoto kodexu, a teď pozor, totiž vzniká v situaci, kdy mají někteří voliči možnost odevzdat svůj hlas na více místech či mohou hlasovat opakovaně, popřípadě pokud má určitá část voličů na výběr z více způsobů hlasování. Má určitá část voličů na výběr z více způsobů hlasování! Toto přesně naplňuje navrhovaná korespondenční volba na český poslanecko-vládní způsob, která je tudíž s Kodexem správné praxe ve volebních záležitostech Benátské komise při Radě Evropy v rozporu.

Velmi důležitým aspektem demokratického volebního systému je i to, že má přispívat k důvěře občanů v demokratický proces. Bez důvěry občanů ve volby nemůže existovat demokracie. Tento proces včetně mechanismu voleb musí být snadno pochopitelný všem občanům, což současný klasický prezenční způsob volby splňuje. Je to rovněž způsob prověřený a fungující, který ve své podstatě nikdy nečelil významným složitostem ohledně jeho důvěryhodnosti. Tato srozumitelnost a pochopitelnost volebního procesu je proto i významnou společenskou hodnotou. Jsme přesvědčení, že prvek korespondenční volby, tak jak je vámi navržen, může v podstatě - tento způsob - rozkolísat původně jasný volební systém.

Ještě mi dovolte zmínit pár čísel. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 českých občanů. Hlas odevzdalo, jestli se nemýlím, 13 200 oprávněných voličů v zahraničí. Vůbec nejvyšší účast voličů byla v zahraničí při posledních prezidentských volbách, kdy volilo něco pod 20 000 Čechů. Zástupci Ministerstva zahraničí konstatovali v rámci projednávání, že by ze zahraničí možná mohlo volit až 250 000 lidí, a předkladatelé uvažují o čísle okolo půl milionu. Kolik lidí v zahraničí je tedy vlastně oprávněno volit? Kdo na tuto otázku bez centrálního elektronického seznamu oprávněných voličů zodpovědně odpoví už v příštím roce při sněmovních volbách? Uvědomují si předkladatelé, že navrženým netransparentním způsobem korespondenční volby, který se snaží obhájit a dnes natvrdo prosadit zařazením pevného hlasování ve 13 hodin, můžou ovlivnit důvěru lidí v demokracii jako takovou?

Je velkou škodou, že časový prostor, který novela o správě voleb platná od 16. 4. 2024 a účinná od 1. 1. 2026. poskytla, vládní kolegyně a kolegové nebo vláda nevyužili ke komunikaci nejen s opozicí, ale k nalezení návrhu, který by bez připomínek, výhrad a dohadů naplňoval naši ústavu i kodex Benátské komise.

Na základě všeho, co jsem tady konstatovala a co již tady bylo konstatováno mými předřečníky v rámci projednávání novely, opravdu silně s navrženým způsobem korespondenční volby ze zahraničí a tím s korespondenční volbou jako takovou klub SPD nesouhlasí. Navrhovali jsme zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Kolegové, kolegyně, přeji hezké ještě dopoledne. Budeme pokračovat v projednávání. Nyní je přihlášena paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se stanoviskem poslaneckého klubu ANO. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla poděkovat, že mohu vystoupit se stanoviskem našeho poslaneckého klubu. V úvodu bych chtěla zmínit jednu velmi důležitou věc. Já hodně hovořím s občany, kteří vnímají korespondenční volbu. Já jsem to tady z tohoto místa řekla několikrát, že někteří občané si myslí, že lidé v zahraničí nemají možnost volit ani dnes, tak já jim vždycky opakuji, že oni vždycky měli volební právo, pouze museli jet na ten zastupitelský úřad. Ale ta důležitá věc, kterou těm občanům říkám a kterou si málokdo uvědomuje, je, že současná pětikoaliční vláda má Poslaneckou sněmovnu, má Senát, možná má i pana prezidenta, ale důležitá je ta Poslanecká sněmovna a Senát, protože volební zákony musí schválit obě tyto komory Parlamentu. To znamená, že pokud, a to je ten důvod, proč se to tlačí tak na tu sílu, proč se to tlačí tímto způsobem, kterým to je, protože i kdyby se v příštích sněmovních volbách změnila vláda, která by tady předložila změnu volebního zákona v některých parametrech, tak ten Senát nemá lhůtu, nemusí takový zákon projednat. To znamená, že my v tuhle chvíli schvalujeme zákon, který třeba dlouhá léta nebudeme moci vůbec změnit, protože víme, jaké rozložení sil je v současné chvíli v Senátu, a ten se bude z jedné třetiny měnit, to je sice pravda, ale podle mého pohledu nepředpokládám, že by tam ty změny byly natolik velké, aby došlo k nějaké změně toho, aby ti senátoři popřípadě tu změnu, která určitě by byla proti některým těm věcem, tak můžou říci, že takový zákon v žádném případě neprojednají. Já považuju za nutné toto i vysvětlit, protože je to opravdu důležitý argument. My tady budeme... my tady v tuto chvíli schválíme zákon, který popřípadě pak, a já neříkám, v některých parametrech, kterým já se třeba tady budu chtít věnovat, se pak nikdy v budoucnosti nemusí změnit.

V rámci stanoviska našeho klubu bych, protože vím a jsem velmi ráda, že se uskutečnila ta pracovní skupina, kam ponejvíce byla vždy přizvána naše paní předsedkyně spolu s Radkem Vondráčkem, předsedou ústavně-právního výboru, a my jsme tady dnes mnohokrát už v rámci faktických poznámek hovořili o tom, že tedy rozdělení světa nebude pouze na dvě části, to znamená, že hlasy ze zahraničí se nebudou pravděpodobně, pokud projde ten pozměňovací návrh, přičítat pouze Moravskoslezskému kraji a Středočeskému kraji, ale ještě tam přibyla Praha a kraj Jihomoravský. A já toto opravdu nepovažuji za rovné a spravedlivé. Když tady dnes hovořil pan Bělobrádek, prostřednictvím paní předsedající, řekl, že mu nevadí, že se ty hlasy nebudou přičítat do Královéhradeckého kraje. Asi přece nemusím připomínat, že počet voličů rovná se počet mandátů. Tyto čtyři největší kraje mají již dnes v této Poslanecké sněmovně 94 mandátů. Takže pokud tato vláda hovoří o rovnosti, tak by měla být ta rovnost i v rámci započítávání těchto hlasů v rámci všech regionů.

Já jsem si na to nechala zpracovat kompletní analýzu, se kterou bych vás v tuto chvíli v krátkosti chtěla seznámit. Co mě mrzí, je, že když se rozhlédnu, tak tady opravdu vidím jednotky vládních poslanců, protože si myslím, že někteří vládní poslanci asi vůbec netuší, pro co budou ve 13 hodin hlasovat. Příští rok budou volby do Poslanecké sněmovny. A každý kraj tady obhajuje i ty regionální problémy. Každý poslanec tady zastupuje i ten svůj kraj. A pokud se podíváte na tu analýzu, já se k ní za chvíli dostanu, tak uvidíte, o kolik mandátů právě těch deset menších krajů, kam se ty hlasy nebudou přičítat, o kolik mandátů přijdou. Budu vycházet z voleb, které byly poslední sněmovní volby. Je jasné, že jsem musela z některých údajů vycházet. A vy víte, že kolikrát malý počet hlasů může udělat tu tabulku ohledně toho, kdo získá ten mandát, tak to může dopadnout úplně jinak. Ale v tuto chvíli budu vycházet z voleb, které se uskutečnily v roce 2021.

V úvodu bych chtěla říct, že odhady, kolik lidí dnes žije v zahraničí a kolik by mohlo v rámci korespondenční volby volit, tak ten odhad je kolem 500 000. Ale v odůvodnění pozměňovacích návrhů je uvedeno 634 700 voličů: západní Evropa 181 000, ostatní Evropa 202 600, Amerika 183 700 a ostatní svět 67 400. Ale autoři neuvádějí postup, jak k tomuto číslu došli. Takže pokud by mi na toto někdo mohl odpovědět?

Je jasné, že varianty, které v tuto chvíli budu předkládat, tak když tady v tuto chvíli říkáme, a vy tady, že by mohlo být až 634 700 voličů, tak já řeknu, že by to byla varianta 300 000 voličů. Tak co by to způsobilo v rámci sněmovních voleb roku 2021 podle toho návrhu, který vy v tuto chvíli předkládáte? Středočeský kraj plus 3 mandáty, Jihočeský kraj minus 1 mandát, Plzeňský kraj minus 1 mandát, Karlovarský kraj minus 1 mandát, Ústecký kraj minus 1 mandát, Královéhradecký kraj minus 1 mandát, Jihomoravský kraj plus 4 mandáty, Olomoucký kraj minus 1 mandát, Zlínský kraj minus 1 mandát a Moravskoslezský kraj žádný mandát. Vycházím, znovu říkám, z těchto údajů. To znamená, že do těchto velkých krajů by šlo sedm mandátů a těm deseti menším krajům by se těchto sedm mandátů vzalo.

Také bych se, prostřednictvím paní předsedající, chtěla paní Potůčkové zeptat, jakým způsobem dojde k rozdělení těch čtyř částí toho světa? Protože víme, že nejvíce voličů je právě z Evropy. Takže kdybych byla v té skupině čtyř krajů, tak bych si určitě přála, aby to byl popřípadě ten kraj, který dostane tu prioritu, že k němu se budou připočítávat hlasy právě z Evropy, tak to bude největší počet těchto hlasů. Takže chtěla bych se zeptat, jak i toto bude technicky vyřešené.

A tady bych chtěla říct, že v současné době čtyři největší kraje - Praha, Středočeský, Jihočeský a Moravskoslezský - reprezentují méně než polovinu obyvatel České republiky, je to 5 024 000 obyvatel cca z celkových 10 516 707 obyvatel, to je 47,78 % obyvatel. A znovu říkám, že v roce 2021 tyto čtyři kraje obdržely 94 mandátů, což je víceméně vyrovnané. V té variantě 300 000 voličů se ten podíl vychyluje ve prospěch těchto krajů. Ve stejném poměru obyvatel by najednou dostali alokováno 101 mandátů. Ale co je na tom úplně to nejhorší, je to, že poslanec z Jihomoravského kraje by zastupoval 44 000 obyvatel a v Karlovarském kraji by to bylo 63 300 obyvatel. To znamená, že voliči z Karlovarského a z těch menších krajů by byli reprezentováni méně, což popírá princip spravedlivé reprezentace.

Navíc malé kraje jsou diskriminovány pouze kvůli jejich velikosti. Může pan poslanec Drahoslav Ryba za to, že je z Kraje Vysočina? Můžu já za to, že jsem z kraje Karlovarského? Může pan Hubert Lang za to, že je z kraje Plzeňského? Vám připadá tento princip... To je ta rovnost, o které vy tady hovoříte? Já chápu, že jste potřebovali připravit rychle návrh tohoto zákona. Ale nemůžu se v žádném případě ztotožnit s tím, aby tam ta rovnost nebyla zaručena.

Ano, vy můžete reagovat tím, že v minulosti to bylo nastavené tak, že se jeden kraj losoval. Za ty poslední roky byl jednou vylosován kraj Ústecký, kraj Středočeský a ještě jednou kraj Středočeský. Ale těch voličů bylo 13 000. V tuto chvíli se očekává, že to číslo bude daleko větší.

No a nyní bych se ráda věnovala tomu, že tady máme sousední Rakousko, které má skvěle nastavené, jakým způsobem přiřadit hlas voliče ze zahraničí do konkrétního okrsku, což je velmi důležité. Český občan, když volí a případně žije v zahraničí, má stále nějaké vazby na konkrétní místo v České republice. Může se jednat o poslední místo trvalého pobytu, obec, kde dotyčný vlastní nějakou nemovitost, nebo jednoduše místo narození, kam by se hlas onoho voliče v zahraničí započítal. Takové řešení by české volby rozhodně zefektivnilo. A bylo by především rovné a spravedlivé.

Případ Rakouska a územní alokace hlasů ze zahraničí. V Rakousku jsou hlasy ze zahraničí při parlamentních volbách započítány specifickým způsobem. Je zde registr voličů. Rakouští občané žijící v zahraničí, kteří mají zájem hlasovat v parlamentních volbách, se musí předem registrovat na rakouském konzulátu nebo prostřednictvím elektronického systému a získat voličský průkaz, který jim umožní hlasovat poštou. O voličský průkaz lze požádat písemně nebo ústně osobním dostavením (se) na příslušném úřadě. Mnoho měst a obcí vám také nabízí možnost zažádat o voličské průkazy online. Když volič v zahraničí musí být přiřazen k nějaké obci v Rakousku, a to i ti, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, za domovskou obec je považována ta, ve které konkrétní volič byl hlášen naposledy před vystěhováním se z Rakouska. Mám tady jasně znázorněn ten proces, jak se určuje, která obec by to měla být. Takže já si myslím, mohu pokračovat v tom, jakým způsobem je to nastavené v Rakousku, a jsem přesvědčena o tom, že by to takto mělo být nastavené i v České republice.

Já znovu říkám, že to, že se tady předkládá korespondenční volba, to, že se tady předkládá tento návrh na absolutní sílu. Mně je především líto to, že vám je úplně jedno, že je naším úkolem nás zákonodárců, abychom udělali všechno pro to, aby lidé měli důvěru ve volby jako takové. A vy tím, jakým způsobem teď postupujete, jakým způsobem teď konáte, tak jsem přesvědčená, že jdete úplně opačnou cestou. Myslím si, že ten návrh by se měl vrátit do druhého čtení. Myslí si to celý náš poslanecký klub. A měly by tam být zapracovány především tyto věci, které by měly zachovat tu rovnost v rámci celé České republiky.

Jestliže se chcete tedy dostat do situace, že čtyři kraje budou mít nadpoloviční většinu vlády v této Poslanecké sněmovně, já to opravdu považuji za velmi neférové a nespravedlivé. A byla bych velmi ráda, abyste se nad tím opravdu zamysleli. A jestliže tady paní Potůčková říká, že pozměňovací návrh, který je zde předložen, že byl konzultován s našimi kolegy, tak ano, konzultován mohl být, ale Radek Vondráček i paní Alena Schillerová jasně řekli, že ty hlasy by se měly přičítat do všech krajů. A není možné, aby se to přičítalo pouze do těch čtyř největších krajů.

Říkám to znovu, doufám, že mi na to někdo odpoví, paní Potůčkovou tady v tuto chvíli nevidím, jestli by mi mohl i někdo odpovědět, jakým způsobem podle toho návrhu tedy bude ten svět rozdělen na ty čtyři části. A který kraj, to se asi tedy bude losovat, dostane, bude mít Evropu? Mě by to jenom zajímalo, jestli to tedy bude losem, nebo jestli už je to nějakým způsobem předem určené.

Zároveň bych chtěla říct, že jsem opravdu zvědavá, jakým způsobem se tato Poslanecká sněmovna a především vládní poslanci postaví k tomu pozměňovacímu návrhu v rámci lidí nevidomých a zrakově postižených, kde jsme předložili návrh. Já bych chtěla poděkovat z tohoto místa panu ministrovi vnitra, protože dal k dispozici lidi z Ministerstva vnitra, kteří vypracovali a pomohli se zpracováním tohoto pozměňovacího návrhu. A to je další aspekt té rovnosti, že když vy tady z tohoto místa hovoříte, že chcete, aby byla rovnost voleb pro lidi, kteří žijí v zahraničí, tak jsem přesvědčena o tom, že byste tu rovnost především měli zajistit pro zranitelné osoby, které žijí v České republice, a to jsou lidi nevidomí a slabozrací, kteří dnes, pokud chtějí volit, musí jít do volební místnosti s asistentem. A ten náš návrh zavádí, že prostřednictvím QR kódu budou moci volit samostatně, svobodně, tajně. A myslím si, že už by bylo určitě dobře i z důvodu všech elektronických nástrojů, aby to bylo umožněno.

Moji kolegové z mého poslaneckého klubu mně říkají, že ten návrh nebude ze strany pětikoalice podpořen. Jsem opravdu zvědavá, kdo bude dávat tady ta stanoviska. Jestli to bude pan ministr vnitra. Já si myslím, že by měl, protože kompetenčně ten zákon spadá pod Ministerstvo vnitra. A opravdu budu velmi bedlivě sledovat, jaké stanovisko bude u tohoto pozměňovacího návrhu.

Přesto si dovolím z tohoto místa znovu zopakovat návrh na vrácení tohoto zákona do druhého čtení, a to především z důvodu, který jsem se tady snažila vysvětlit i danou analýzou i danými podklady, že není možné, aby se ty hlasy přičítaly pouze čtyřem krajům a nebyla zaručena rovnost, o které vy tady hovoříte, a byla by velká diskriminace právě těch deseti menších krajů, které za to nemůžou, že jsou malé, že jsou menší.

Takže já vás znovu žádám z tohoto místa, abyste reagovali na moje vystoupení z řad vládní koalice, abyste mi odpověděli na dotazy, které jsem tady z tohoto místa vyslovila. A zároveň abych vás opravdu z tohoto místa požádala o to, abyste se zamysleli nad tím, že naším úkolem je udělat vše pro to, aby lidé měli důvěru ve volby.

Já vím, že se to týká vás, nás, ale týká se to všech občanů. A jestliže dnes ve volbách pořád opakujeme lidem "přijďte k volbám" a pořád říkáme, jak ta volební účast v rámci některých voleb není vysoká, a říkáme "přijďte vyslovit svoji vůli, svůj názor", tak já jsem právě přesvědčena o tom, že ti lidé musí vnímat, že naším úkolem je, aby ty volby byly férové, spravedlivé, v souladu s naší ústavou a Listinou základních práv a svobod. Znovu vás žádám, opravdu se nad tím zamyslete, protože ten zákon, který vy předkládáte, je šitý horkou jehlou, není dobře připravený.

A takový paradox úplně na závěr, který jsem dnes i dala na sítě - zákon o zbraních. Když jsem tady předkládala, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, aby ta elektronizace, aby propojení těch systémů bylo dříve než 1. ledna roku 2026, tak vy jste řekl, že by se to nestihlo, musely by se na to dát finanční zdroje. Elektronizace voleb bude také od 1. ledna roku 2026, ale platnost tohoto zákona již bude od 1. ledna roku 2025. Všichni asi víme, proč tomu tak je, ale ten paradox jsem tady v tuto chvíli říci musela. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Zaznamenala jsem váš návrh na opakování druhého čtení, ano? Podle § 95 odstavce jednacího řádu. Děkuji.

Mám zde jedno sdělení, s náhradní kartou 39 bude hlasovat paní poslankyně Jana Hanzlíková.

A nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo a přeji dobrý den.

Za prvé v těch ranních hodinách, kdy jsem byl řádně omluven, což bylo skutečně na stenu načteno, jsem zaregistroval nějaké připomínky k tomu, že zde nejsem. Bezprostředně po konci své omluvy jsem se dostavil a jistě ten čas strávím až do konce, kdy je zařazeno pevné hlasování.

Jedna poznámka k tomu, co tady vlastně teď zažíváme. Jsme ve třetím čtení. To obvykle bývá určeno v rámci diskuse spíše k projednávání legislativně technických záležitostí, meritorně se většinou debata odbude v prvním a ve druhém čtení. Nicméně respektuji, že je to závažná norma, respektuji, že ta diskuse v plné palbě pokračuje i teď, a proto i mně dovolte se ještě jednou obecně vyjádřit k institutu korespondenční volby. Máme pevně zařazeno hlasování a jistě by se tady ozývaly vaše legitimní hlasy, že jsem nereagoval, že jsem se nevyjadřoval k těm nejdůležitějším poznámkám, které se v diskusi objevily, že nebylo žádné závěrečné slovo a podobně. Proto mně dovolte ty nejzásadnější věci shrnout právě v tento okamžik.

Čeká nás dnes závěrečné hlasování o novele zákona, který má zavést korespondenční volbu do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a také volbu prezidenta republiky. Já jsem přesvědčen, a chci to ještě jednou zdůraznit, že tento návrh umožní našim spoluobčanům pobývajícím v zahraničí, aby se bez zbytečných komplikací dostali k realizaci svého základního občanského práva, k jednomu z nejdůležitějších projevů občanských práv, a to je právo volit. Pokud tento návrh dnes schválíme v Poslanecké sněmovně a projde dalším legislativním procesem, potom otevřeme možnost ještě větší participace občanů naší země na rozhodování o tom, kam se naše země bude vyvíjet, jak se má naše společnost vyvíjet a kam má směřovat. Rozdělování našich občanů na různé kategorie, rozlišování, zda v tu danou dobu pobývají na území České republiky, zda vykonávají v tu dobu nějakou práci v zahraničí, ale vztah k naší zemi mají, především mají občanství naší země, považuji za diskriminaci. A jak sami opakovaně v diskusích říkáte - a já kývu, máte pravdu - my přece nerozšiřujeme tímto návrhem zákona okruh voličů, kteří mají právo vykonat svoji volbu ze zahraničí. My pouze umožňujeme komfortnější způsob té volby. Tedy opakovaně tady říkáte, možnost volby ze zahraničí existuje. Ano, je to tak. Proto nerozšiřujme teď žádným způsobem okruh voličů, ale dejme jim možnost komfortu.

Zároveň tím zaplníme jedno z posledních bílých míst na mapě Evropské unie, těch bílých míst, která označují země, kde korespondenční volba možná není. Myslím si, že pozitivní zkušenosti s tímto instrumentem v zemích, které jsou nám blízké nejenom geograficky, ale i kulturně, ale i podobou volební legislativy, jsou podle mě srozumitelným argumentem, proč není třeba se korespondenční volby obávat, proč není třeba vyvolávat v občanech naší země strach, a tím, že ten strach vyvoláváme, sekundárně podrývat důvěru občanů ve volební systém.

Dalším argumentem je určitě i to, že byť se jedná o poslanecký návrh, tak je dlouhodobě expertně připravován lidmi z Ministerstva vnitra i z Ministerstva zahraničních věcí a byl v průběhu projednávání doplněn i o konstruktivní návrhy opozice, za což děkuji. Nicméně je potřeba si také přiznat a neurvávat si to autorství pro tuto vládu. Ano, je to pravda. Korespondenční volba, patří vám za to poděkování, jakkoliv by se mohlo zdát, že s tím přišla až tato vláda, není žádnou novinkou. Já tady musím férově přiznat průkopnickou aktivitu v tomto směru vládám předchozím. Návrh na umožnění korespondenčního hlasování byl již obsažen v návrhu zákona o správě voleb zpracovaném minulou vládou v minulém volebním období. Ten návrh byl na začátku roku 2020 projednán tehdejší Legislativní radou vlády a bylo k němu vytvořeno příslušné stanovisko s doporučujícím závěrem. Tedy už minulá vláda s doporučujícím závěrem své Legislativní rady chtěla pravděpodobně toto pustit do legislativního procesu, ovšem nestihlo se to, byl už konec mandátu. Znovu opakuji, jednalo se o rok 2020, kdy toto stanovisko Legislativní rady vlády vzniklo. Mimochodem obě předchozí vlády měly ve svém programovém prohlášení identickou formulaci. Já si dovolím přesnou citaci: "Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám, včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů." To je citace z programového prohlášení vaší vlády. O to zajímavější je, jak masivní až epidemický názorový posun nastal u poslankyň a poslanců hnutí ANO, protože teď se vyjadřují zcela v rozporu s touto větou. Že si nikdo z nich neponechal to, co zastávali v minulém období, byl to názorový přerod, ale to se prostě stává. Já chci ujistit, že naše vláda oba dva body vašeho programového prohlášení chce splnit a splní. Co se voličských průkazů týče, opět děkuji opozici. V zákoně o správě voleb jste toto podpořili a místní příslušnost pro vydávání voličských průkazů skutečně zrušena bude. Zavedení korespondenční volby, to záleží na suverénním rozhodnutí Poslanecké sněmovny, posléze Senátu dnes a v dalších měsících, co se Senátu týče.

Pojďme ještě jednou k těm základním danostem daného zákona, protože tady se občas dostáváme do úrovně diskuse, která tu přehlednost malinko zatemňuje.

Kterým voličům je korespondenční hlasování určeno? Návrh umožní hlasovat voličům, kteří jsou nahlášeni do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu. Zápis do zvláštního seznamu u zastupitelského úřadu je podmíněn tím, že volič nahlásí zastupitelskému úřadu místo, kde pobývá mimo území České republiky a které se nachází v obvodu spadajícím pod předmětný zastupitelský úřad. Ještě jednou: tento princip pracuje se současným institutem zápisu. Nemění se institut zápisu voličů, nerozšiřuje se okruh voličů, kteří budou moci ze zahraničí volit. A ten už je mimochodem obsažen ve volebním zákoně řadu let a praktikuje se bez významnějších obtíží. Současně je určitou pojistkou proti teoretické hrozbě umělého přihlašování do zvláštního seznamu voličů spekulativní volba ze zahraničí, tedy je to i bezpečnostní parametr daného zákona.

Zvláštní seznamy voličů fungují na principu registrace na základě aktivní žádosti voliče. Pro srovnání, v České republice s ohledem na institut trvalého pobytu a na něj navázanou tvorbu stálých seznamů voličů nic pro možnost odhlasovat ve volbách činit nemusí, pokud nepožaduje některé z alternativ hlasování jako voličský průkaz nebo hlasování do přenosné volební schránky. Tedy ještě jednou opakuji, je to na základě aktivní žádosti voliče, projevuje aktivní zájem se volby účastnit. S ohledem na to, že i zvláštní seznam voličů je alternativou k základní formě hlasování v příslušné volební komisi v České republice, je určitý formální úřední proces vedoucí k registraci voliče žádoucí. Zajišťuje, že do zvláštního seznamu voličů je opravdu zapsán pouze ten volič, který o to žádá. Jde o ochranu voliče, kdy se zápisem je spojeno souběžné vyškrtnutí ze stálého seznamu voličů.

Bezpečnost a důvěryhodnost té volby je od začátku pro předkladatele daného návrhu stěžejní. Návrh proto obsahuje tyto základní bezpečnostní pojistky proti falšování voleb: Korespondenční hlasování je možné jen s využitím písemností dodaných zastupitelským úřadem. Úřad zároveň eviduje, kdo o písemnost požádal. Není možné, aby platně korespondenčně hlasoval volič, kterému předtím zastupitelský úřad nevydal písemnost. Písemnosti ke korespondenčnímu hlasování se zasílají přímo voliči nebo si je volič vyzvedne osobně, popřípadě prostřednictvím zástupce s úředně ověřenou plnou mocí. Tím se snižuje riziko, že se písemnosti dostanou do nepovolaných rukou. Pozměňovací návrh ústavně-právního výboru také zavádí zasílání dokumentace ke korespondenční volbě jen do obvodu příslušného zastupitelského úřadu, tedy dokumentace nepůjde zaslat do České republiky. Součástí písemnosti je také identifikační lístek. Jde o veřejnou listinu na přísně zúčtovatelném číslovaném tiskopisu. Padělání veřejné listiny je podle § 7 trestního zákona trestné, a samozřejmě i v zahraničí. Bez odevzdání vyplněného identifikačního lístku nelze platně korespondenčně hlasovat. Identifikační lístek musí být vlastnoručně podepsán voličem, který tím zároveň prohlašuje, že hlasuje osobně.

Dovolte mi také, abych se vyjádřil ještě jednou k nejčastějším námitkám proti návrhu, které se v průběhu jeho projednávání objevily. Znovu říkám, činím tak i ve třetím čtení, byť na většinu daných námitek jsme v nějaké formě někdo z předkladatelů už v rámci proběhlé rozpravy reagovali.

Za prvé, není prý garantována tajnost hlasování, zvláštní volební komise při zastupitelském úřadu bude vědět, jak volič hlasoval. To pravda není. Zvláštní volební komise nevidí, jak jednotlivý volič hlasoval. Postup je takový, že zvláštní volební komise po ukončení hlasování otevře nejprve doručovací obálku, v ní najde voličem podepsaný identifikační lístek a obálku, ve které je vložený - a tedy schovaný - hlasovací lístek. Podle identifikačního lístku komise vyznačí v seznamu voličů, že volič hlasoval korespondenčně. Obálku s hlasem neotevírá, ale vhodí ji do volební schránky, urny, k ostatním hlasům, tedy i k těm odevzdaným prezenčně. Ve volební schránce se tyto obálky logicky promísí a při samotném sčítání hlasů tak není zřejmé, jak který konkrétní volič hlasoval.

Další námitka směřuje k tomu, že není garantována tajnost hlasování. Říká, že pokud voliči není umožněno hlasování za plentou, může za něj při přípravě hlasu... nebo na něj při přípravě hlasu k jeho odeslání být činěn ze strany jeho okolí nátlak. Ústavní principy, mezi které patří rovněž požadavek na tajnost hlasování, podléhají vzájemnému vyvažování. Riziko například family votingu je z logiky věci přítomno jako u každé formy distančního hlasování, ale v určité míře i u současného hlasování ve volební místnosti. Je však přiměřené tomu, že se řadě voličů vůbec umožní jejich volební právo uskutečnit, což posiluje princip všeobecnosti volebního práva. Navíc již nyní je zásada absolutní tajnosti hlasování v České republice narušena. Právní řád například dává přednost právu občana volit před tajností hlasování v případě asistence jiné osoby, pokud volič nemůže sám upravit hlasovací lístek pro zdravotní vadu anebo nemůže číst nebo psát. S takovým voličem může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku přítomen dokonce i jiný volič. Nelze tedy konstatovat, že by automaticky určitá míra oslabení některého principu výkonu volebního práva vedla v závěru k protiústavnosti. Ostatně korespondenční volba patří mezi zavedené volební techniky, a to i v řadě zemí, které s Českou republikou sdílejí stejný pohled na principy volebního práva.

Další námitka zněla, že volič může hlasovat dvakrát. Není tomu tak. Korespondenční hlasování je vyhrazeno pouze pro voliče, kteří jsou na základě žádosti zapsáni v seznamu voličů u zastupitelského úřadu České republiky v zahraničí. Volič zapsaný ve zvláštním seznamu v zahraničí je vyškrtnut ze stálého seznamu voličů v místě jeho trvalého pobytu v České republice, a nemůže tam tedy volit. Seznamy voličů jsou propojené již dnes systémem odstraňování duplicit, který zabraňuje, aby již nyní nemohli voliči prezenčně hlasovat na zastupitelském úřadu a zároveň ve volební místnosti v České republice. Na tomto principu se znovu nic nemění, to znamená, už teď je zabráněno tím, že se daný volič vyškrtne ze seznamu v České republice, tomu, aby docházelo k duplicitní volbě. V praxi nebyly s tímto postupem doposavad zaznamenány žádné problémy, které by vedly k dvojímu hlasování, a od roku 2026 pak vše bude propojeno v rámci informačního systému správy voleb, kde samozřejmě celá správa případných duplicitních hlasování a jejich eliminace bude ještě jednodušší a přehlednější.

Námitka, že za oprávněného voliče korespondenčně odhlasuje jiná osoba, je také lichá. Korespondenční hlasování je možné s využitím písemností dodaných zastupitelským úřadem. Zastupitelský úřad zároveň eviduje, kdo o písemnost požádal. Není možné, aby platně korespondenčně hlasoval volič, kterému předtím zastupitelský úřad nevydal písemnosti. Písemnosti ke korespondenčnímu hlasování se zasílají přímo voliči nebo si je volič vyzvedne osobně, popřípadě prostřednictvím zástupce s úředně ověřenou plnou mocí od voliče. Tím se snižuje riziko, že se písemnost dostane do nepovolaných rukou.

Další námitka zněla, a opakovaně: korespondenčně odhlasuje i volič, který zemře ještě přede dnem konání voleb. Korespondenční hlasování je zvláštní institut. Věcně vychází z toho, že volič svou vůli ve vztahu k volbám projevenou odesláním hlasu zastupitelskému úřadu projeví ještě přede dnem samotného konání voleb. Zásadní je, aby volič ještě za svého života svůj hlas odeslal, jeho případné pozdější úmrtí přede dnem voleb již pak nemá na započtení hlasu vliv. Připomínám, že obdobné hlasování bylo, nebo podobná situace, obdobná situace mohla nastat i u hlasování, které bylo za vaší vlády, to je v době covidového hlasování, kdy některé ze zvláštních způsobů hlasování byly realizovány ještě před obecným termínem voleb. Tedy tohle není nová věc. Regulérnost těchto voleb přitom nebyla zpochybněna a tento argument tady vůbec nevyvstal.

Námitka: korespondenční hlasování je předkládáno formou poslaneckého návrhu zákona, který neprošel připomínkovým řízením. Ještě jednou bych chtěl zopakovat, že totožné věcné i právní řešení bylo obsahem návrhu zákona o správě voleb připraveného vaší vládou již v minulém volebním období, projednala to Legislativní rada vlády, prošel mezirezortním připomínkovým řízením, bylo k němu vysloveno stanovisko předsedkyně Legislativní rady vlády. Korespondenční hlasování nebylo v rámci tohoto procesu zpochybněno.

Námitky proti předloženým návrhům jsou určitě legitimní součástí legislativního procesu, proto na ně tady také legitimně reaguji. Předložené námitky byly dlouhodobě v rámci celé rozpravy, mnohahodinové rozpravy, ve všech třech čteních navrhovateli vyvraceny, vysvětlovány, a to opakovaně. Pokouším se o to i dnes krátce před hlasováním, aby nebyl žádný spor o tom, že navrhovatelé se nevyjadřovali k tomu, co tady v rozpravě opakovaně, znovu v mnohých podobách zaznívalo jako nejčastější a nejzásadnější výhrady proti instrumentu korespondenční volby. Případné pochybnosti o souladu návrhu s Ústavou České republiky může a musí posoudit pouze Ústavní soud. Testem ústavnosti prošly obdobné návrhy i v jiných zemích, a to úspěšně. A my jsme přesvědčeni o tom, že kvalita tohoto návrhu bude odpovídat i tomu, abychom v případě toho, že se Ústavní soud danou materií bude zabývat, také úspěšně prošli.

Na závěr mi dovolte se ještě jednou vrátit k hlavnímu motivu a principu, kterým jsme jako předkladatelé tohoto návrhu byli vedeni. Legitimita politiků se v demokratické zemi, a samozřejmě i rozhodování politiků, opírá o volby. O mandát svěřený nám lidmi, našimi spoluobčany. Volby jsou jednou z forem participace lidí na rozhodování o veřejných věcech, ne jedinou, ale jednou z nejdůležitějších, možná z principu tou vůbec nejdůležitější. Participace lidí na věcech veřejných je něco, o co máme všichni jako politici usilovat. Všichni jako politici máme mít radost z toho, když v kterémkoliv typu voleb je volební účast co nejvyšší. Všichni bychom měli usilovat o to, abychom motivovali občany k tomu, aby k volbám jakéhokoliv typu přišli. A já doufám, že na tomto principu jsme schopni se všichni tady v sále shodnout. Zákon o korespondenční volbě je krokem, který jde tímto směrem. Je to cesta k ještě většímu zapojení lidí do jednoho z nejdůležitějších rozhodování.

A když jsem tady občas slyšel diskuse a diskusní příspěvky typu: může se stát, že bude volit až 200 000 lidí... No já jsem vždycky na to říkal zaplať pánbůh za to, já doufám, že se to stane. Já doufám, že ti lidé, kteří jsou zapsáni ve volebních seznamech, ať už je to v České republice, nebo v zahraničí, a mají právo volit i za stávajícího systému, nepředkládejme a nepodsouvejme tady lidem nějakou myšlenku, že teď nově dáváme nějaké skupině v zahraničí možnost volit. To není žádná nová skupina. To jsou lidé, kteří už teď to právo volit mají, na tom se shodneme. My jim pouze umožňujeme komfortnější přístup k volbě. A ano, doufáme, že se tím výrazným způsobem zvýší volební účast při volbách ze zahraničí, protože to je žádoucí. To chceme. A já jsem vždycky doufal, že tohle napříč politickým spektrem chtějí všichni politici, aby lidé k volbám šli.

Vlastně nechápu úplně, proč a kdo se korespondenční volby bojí. Kdybychom byli nějakým průkopnickým státem, který se do tohohle instrumentu pouští... Když se podíváme na mapu Evropy a takhle uprostřed tam svítíme bíle. Slovenské volby, nemám pocit, že by byly jakýmkoli způsobem v téhle chvíli označovány za nelegitimní či zpochybňovány jejich výsledky. Podívejme se na Německo, tam je ten princip ještě úplně jiný, tam mohou korespondenčně z pohodlí doma volit i občané Německa, tedy přímo Němci žijící v Německu, korespondenčním způsobem. Dokonce v tom covidovém období tak volilo něco mezi, pokud se nepletu, 30, 40 procenty Němců v těch domácích volbách. Němců žijících přímo v jejich zemi. Nevím, proč se toho bojíme.

Nechci nikomu podsouvat žádné motivy, nechci se tady pouštět do nějakých politických šťouchanic, byť z druhé strany to slyšíme stále. Ale já si prostě myslím, že korespondenční volba není ničím jiným než rozšířením možnosti kvalitním způsobem, jednoduchým způsobem volit ze zahraničí. A občas jsem slyšel i nějaké výroky typu, které nevím, jestli jsou vůbec hodné komentářů, o tom, že nějací cizáci bez vztahu k naší zemi, jestli vůbec mají rozhodovat o tom, kam se naše země bude vyvíjet nebo nebude. No to už jsem si myslel, že úplně neuslyšíme v té době, kdy máme více jak třicet let svobodného života tady. A označovat někoho, kdo má naše občanství, kdo pracuje v cizině, z nějakého důvodu tam žije, za někoho, kdo je nějakým cizákem a neměl by mít právo rozhodovat - a znovu opakuju, ten člověk už to právo teď má. My měníme, rozšiřujeme jenom formu, ne okruh voličů. V té diskusi mám pocit asi základní manipulace, která jako by lidem říkala, že my chceme teď pozvat nějaké statisíce lidí žijících v cizině k tomu, aby přišli k volební urnám. Ano, my chceme, aby využili své volební právo, ale mají ho už teď.

Pokud jde o korespondenční volbu, tak skutečně to není žádné objevování Ameriky. Jak jsem řekl, naprostá většina zemí EU korespondenční volbu má, některé už dlouhá desetiletí. Slováci totožné znění volebních zákonů jako my, totožné znění ústavy v otázce voleb má Slovensko, stejně jako my. Volí korespondenčně už osmnáct let. Nikde to nevedlo k oslabení legitimity voleb. Nikde to nevedlo k tomu, aby došlo k neplatnosti voleb právě kvůli korespondenční volbě. A ten často uváděný rakouský příklad není přiléhající. A už jsme to tady mnohokrát v té debatě uvedli s jasným odkazem na rozhodnutí rakouského ústavního soudu, a stále znovu a znovu se ten argument v diskusi objevuje. Naopak v těch zemích, kde korespondenční volbu zavedli, to vedlo k jednoznačně větší volební účasti, tedy k větší participaci občanů na demokratických procesech. Já bych byl rád, kdybychom tou cestou vyšší participace šli i my, dokončili jsme schvalování zákona o korespondenční volbě. A přestaňme se prosím bát toho, že lidé budou více chodit k volbám. Toho by se žádný politik úplně bát neměl.

Abych ještě reagoval konkrétně na to, co tady se tázala paní poslankyně Vildumetzová, co se týká jednotlivých krajů. Aby se umožnilo hlasovat z ciziny, musí být alespoň jeden kraj určen pro zahraniční hlasy. Je to potřeba, aby volič v cizině věděl, pro koho má hlasovat včetně preferencí. Právě proto, že v korespondenční volbě čekáme vyšší účast, je potřeba mít krajů více, aby nedocházelo k disproporci pouze v jednom kraji. Vyšli jsme vstříc téhle debatě rozdělením mezi čtyři kraje. Stále jde ovšem jenom o technikálii voleb, protože Sněmovna, byť to tak často interpretujeme, není ze své podstaty ani z pohledu ústavy komorou krajů, zastupuje celou Českou republiku jako takovou. A na voličský průkaz už v téhle chvíli můžete volit v kterémkoli kraji, není to přísně krajsky vázané. Tedy argumentace typu, že některé kraje budou mít víc mandátů, je lichá.

Co se týká dotazů na Evropu, tak tady v rámci čtyř krajů se bude hlasovat. Ale ještě jedna poznámka. Evropa netvoří jenom jednu oblast. Evropské země - teď mi dovolte citovat přesně: Území Andorry, Belgie, Francie, Irska, Lucemburska, Monaka, Nizozemského království, Portugalska, Španělska, Velké Británie a Severního Irska patří do oblasti číslo jedna. Zbylé evropské země právě proto, že Evropa tvoří tak velký obvod s potenciálně velkým množstvím voličů, tak ostatní evropské země budou patřit do oblasti dvě. To znamená, že Evropa nebude tvořit jednu oblast, z které se bude vycházet.

Já se domnívám, že jsem tady řekl ty základní principy jako zástupce navrhovatelů, vyjádřil jsem se k základním připomínkám, které se ve všech třech čteních objevovaly v rozpravě a samozřejmě prosím poslankyně a poslance o zvážení, zda korespondenční volbu jako institut prohlubující možnosti demokratické volby ze zahraničí dnes podpoří tady v Poslanecké sněmovně. Koneckonců naplňovali bychom tak vlastní programová prohlášení obou předchozích vlád. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji za vystoupení panu ministrovi vnitra. Já tedy musím říct, pane ministře, že třetí čtení tohoto zákona o korespondenční volbě probíhá třetí den, to znamená dvě středy a jeden pátek, a vy poprvé tady jako ministr vnitra vystupujete. Takže myslím si, že začátek vašeho projevu byl, že jste opakoval to, co už jste tady říkal. Já určitě děkuju za reakci, určitě vám to napsali lidé z ministerstva, i podle toho, jaký jste řečník, tak vypadalo, jak jste to tady hezky pomalu četl. Ale pane ministře, jestli vy mi tady řeknete, že to, že se budou přičítat ty hlasy dvěma nebo čtyřem krajům, že ta informace, že se odeberou ty mandáty těm deseti krajům, že je lichá, no já nevím, jestli spolu zase chceme vést tu matematiku, no. Tak počet voličů rovná se počet mandátů. A jestliže ti voliči se budou a dají se a navýší se počet voličů v těch velkých krajích, tak je jasné, že se těm krajům navýší i ty mandáty, a protože těch mandátů je pouze 200, tak je jasné, že ty mandáty se vezmou těm deseti krajům. Já si myslím, že to je jasné, že to je pochopitelné a že z vaší strany by mělo být naopak úsilí o to, protože vy pořád říkáte, že to musí být, a je to správně, že to musí být spravedlivé. A jestliže by to mělo být spravedlivé, tak by to mělo být tak, aby se ty hlasy připočítávaly úplně všem krajům. A tak jak to uděláte, je na vás. Vy jste ministr vnitra. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Jiří Mašek. Vaše dvě minuty, paní poslankyně. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych také chtěla zareagovat na pana ministra Rakušana. Pane ministře, vy jste vynikající rétor a je pravda, že ze začátku to vypadalo tak, jako kdyby šlo o to, aby to volební právo vůbec měli, a ke konci už jste tedy tu zatáčku vybral a řekl, že to právo oni mají, že je to vlastně nadstandard nebo komfortnější volba pro ně. Ale říkám, že ze začátku to vypadalo tak, jako kdybychom se tady bavili o tom, že žádné právo nemají.

Nikdo z nás nevíme, o kolika lidech se bavíme, protože ta RIA nebyla zpracovaná, takže tady jenom fabulujeme.

Já sama jsem tam dala ten pozměňující návrh, vy jste ho ve své řeči zmiňoval, ohledně toho, aby prokázali svůj vztah k dané zemi. Já jsem to nemyslela vůbec ve zlém. Já jsem to tam dávala z předběžné opatrnosti, protože říkám, je tady další zákon, který je připravený, je už tady ve Sněmovně a bavíme se o tom, že se bude nadělovat občanství třetí a čtvrté generaci. Nikdo z nás nevíme, jak to dopadne, protože vidíme, jakým způsobem ta legislativa tady prochází. A to, že se tady bavíme ve třetím čtení? No my jsme se chtěli bavit i v prvním i ve druhém, ale první i druhé probíhalo stejným způsobem, to znamená pevně zařazené hlasování, povídejte si tady co chcete a my potom přijdeme a odhlasujeme vám to. Takže až teprve teď ve třetím čtení ze začátku tady se mnou chvilku polemizoval pan poslanec Bělobrádek, prostřednictvím paní předsedající, a paní poslankyně Potůčková, ale stejně mi neodpověděli. Prostě ty odpovědi mě neuspokojily. Protože já tam opravdu nespatřuji nic, co by v tom pozměňujícím návrhu bylo proti nim diskriminační ať k jedné, či druhé straně, protože volit můžou všichni, to se shodneme. A to, že můžou volit korespondenčně, je jakoby - pan Bělobrádek by řekl nestandardní, já říkám nadstandardní, protože si myslím, že to je nadstandardní metoda, protože se nemusejí zvednout, nemusejí nikam dojíždět.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jiří Mašek nyní vystoupí s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Strýček. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, řekl jste ve svém příspěvku, že se nerozšiřuje okruh voličů. Pokud to tak bude, bude to dobře. V minulosti volilo 14 000 voličů v zahraničí, pan Michálek dnes tady řekl, že předpokládá 140 000, což je desetkrát víc. Nic proti tomu, aby ti pracující, studenti tam volili, ale jde o to, aby se nenamnožili novovoliči nějak nekontrolovaně.

Já jsem se chtěl zeptat, co bude potřeba pro aktivní žádost o zápis do zvláštních seznamů voličů na zastupitelských úřadech. Nebude stačit jenom prohlášení? Aby to nedopadlo s prohlášením o občanství podobně jako třeba s prohlášením o pohlaví. Tentokrát občan ano, příště třeba ne. Čili na to jsem se chtěl zeptat.

Mimochodem, proto jsme chtěli pojistku ve formě tří pozměňujících návrhů a chtěli jsme o ně požádat. Byla to vylepšení, aby se zaznamenávalo datum a čas přijetí těch obálek na zastupitelském úřadu, což je naprosto nekonfliktní. Chtěli jsme, aby tam byl identifikován ten vyzvedavatel, co bude vyzvedávat těch jeden plus sedm dokumentů pro volbu. To je velmi důležité. Chceme, aby byl identifikován a aby tam samozřejmě zůstaly ty plné moci a byly tam elektronicky zaznamenány. Dále jsme chtěli ověřený podpis na identifikačním lístku při odesílání volební obálky. Já si myslím, že to je tak naprosto zásadní záležitost a že tím by všechny úvahy o možných podvodech odpadly. Mimochodem, může tady hrozit sběr plných mocí třeba i za úplatu, s tím, že potom si vyzvednu až těch osm lístků a mohu je vhodit nekontrolovaně za ty voliče. Vysvětlete mi, že tohleto není možné. Je to možné. Takže na to mi prosím odpovězte.

Nestihl jsem všechno, ještě se přihlásím. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Strýček s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl krátce zareagovat na pana ministra ve dvou věcech.

V prvé řadě bych mu rád položil otázku, na kterou nám tady vůbec nebylo odpovězeno, já jsem ji také předkládal několikrát, a to proč tedy z toho velkého zákona o výkonu správy voleb, který má účinnost od 1. 1. 2026, byla vyňata tato korespondenční volba již s účinností 2025. Na to nám nikdo dodnes neodpověděl, proč se tomu tak stalo. My samozřejmě tu odpověď známe. Pokud ještě budu mít možnost vystoupit, tak se o tom zmíním.

Druhá věc je krátká reakce na tu názorovou změnu, respektive na to, co jste tady řekl, že korespondenční volba nebyla nikdy zpochybněna. No ona byla zpochybněna. Ona byla dokonce zpochybněna pracovníky Ministerstva vnitra, kteří v připomínkové zprávě Ministerstva vnitra pro koaliční radu minulé vlády ke korespondenční volbě, ta zpráva je ze dne 9. 4. 2012, vyjmenovali a uvedli rizika, která s sebou může korespondenční volba přinést. Já je tady nebudu citovat všechna, ale to nejpodstatnější je to, že i podle názoru samotného ministerstva není možno zajistit ústavně garantovanou tajnost hlasování, protože volič provádí hlasování v takzvaném nekontrolovatelném prostředí mimo volební místnost. Mě tedy zaráží právě ten názorový přerod, že v důvodové zprávě k této novelizaci zákona, kterou, předpokládám, vypracovalo také Ministerstvo vnitra, se najednou uvádí, že korespondenční volba je v souladu s ústavou. Takže kdybyste mi mohl vysvětlit tady ty dvě změny. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Vondráček s faktickou poznámkou a poté bude na řadě paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Pan ministr, když vystoupil, tak si jistě byl vědom toho, že svým vystoupením vyvolá sérii faktických poznámek. Přesto děkuji za to, že vystoupil a že vlastně se zapojil do debaty. Já mám dvě krátké připomínky. Dvakrát použil pan ministr slovní obrat, že obava je zcela lichá. Do budoucna to pro mě bude znamenat, že vždycky, když pan ministr řekne, že je nějaká obava lichá, abych zvýšil svou pozornost. Protože jestliže řekl, že obava opozice v tom smyslu, že může dojít k tomu, že ten volební lístek vhodí do obálky někdo jiný, je lichá, tak to přece popírá skutečnost. Co je nepředstavitelného na tom, že se volební dokumenty pošlou na nějakou adresu, tam to někdo sesbírá a už to tam naháže sám a dá do poštovní schránky? To je prostě slabina korespondenční volby a bylo by férovější si to přiznat a bavit se na této úrovni, a ne někoho přesvědčovat, že je ta obava lichá. To je demagogie. Nebo newspeakem a novou řečí - to je dezinformace. Takže to je dezinformace o tom, že tady nemůže dojít k obcházení.

Stejně tak pan ministr řekl, že obava je lichá, co se týče změny v těch krajských výsledcích voleb. To není... to byla analýza, to, co tady četla Jana Mračková Vildumetzová, to je fakt. V případě, že se naplní to, co předpokládají předkladatelé, dojde k navýšení počtu voličů, ti budou připočítáváni pouze do čtyř krajů a ty čtyři nejsilnější kraje posílí na úkor těch krajů malých. Předtím tam byly kraje dva a to bylo ještě horší, protože ty hlasy z ciziny by mohly způsobit i personální změny v obsazení Sněmovny, protože díky názorové disproporci a voličské disproporci by tam zkrátka byly zvoleny jiné subjekty. (Předsedající: Čas.) Já se přihlásím ještě jednou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Paní poslankyně Peštová je přihlášená k faktické poznámce, poté pan poslanec Bělica. Máte slovo, paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem tam ještě měla jednu připomínku. To bylo ohledně toho, když jste to srovnával s tím, že u nás taky můžou lidi volit, když mají voličský průkaz. Tak samozřejmě mohou volit, když mají voličský průkaz, ale pokud budu volit - budou to volby v zastupitelství (?) nebo respektive ty komunální - politika, tak můžu volit jenom v místě trvalého pobytu. To znamená, v daném městě můžu volit u jakékoliv okrskové komise, ale nemůžu volit nikde jinde, jenom v daném městě, kde mám trvalý pobyt. Když to budou krajské volby, tak opět jsem zase limitovaná tím, že můžu volit kdekoliv v daném kraji, kde mám trvalé bydliště. Když to budou eurovolby, můžu volit po celé republice, protože kandidátka je jenom jedna. A takhle je to vždycky vyselektováno a řečeno, kde můžu jak volit.

Takže říkám, takže se opět vracím k tomu, že když vy jste přicházeli s touto novelou zákona jako poslaneckou iniciativou, tak jste to vlastně obhajovali tím, že vám jde o lidi, kteří jsou tam na Erasmu, kteří jsou tam na práci, budou se vracet, bude se nám vracet vlastně, dalo by se říct, inteligence, která bude víc obohacena o ty zkušenosti, s tím já plně souhlasím. Ale proto vidím, že není tam absolutně žádný problém, proč by nemohli splnit tu podmínku, kterou já jsem dala. Pokud tedy opravdu to myslíte vážně, tak byste nemuseli ani bazírovat na tom roce 2025, ale můžete to klidně posunout na rok 2026. Protože s takovouhle vehemencí, jako to ženete teď, tak jste to v minulém období nehnali. To znamená, že teď máte větší motivaci, než jste měli v minulém období. Ale já se samozřejmě můžu ptát, jaká ta motivace je. Jestli to je obava z toho, abyste se zpátky dostali do Poslanecké sněmovny, nebo ne.

Takže to je jedna věc, která mě tam zaráží. A ta druhá, říkám, pro ně není absolutně žádný problém prokázat ten vztah k dané republice při této nadstandardní metodě. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Bělica. Nevidím ho tu. Nyní je na řadě paní poslankyně Knechtová s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych také měla dotaz na pana ministra, protože jsme v době, kdy šetříme každou korunu, zajímáme se o úspory ve státním rozpočtu, a vlastně novela zákona o správě voleb určitě bude mít vliv i na veřejné finance. Zatím předkladatelé tohoto zákona na tuhletu otázku vůbec neodpověděli. A bylo by dobré se podívat i na ty finanční výdaje z jednotlivých kapitol, protože samozřejmě to zasáhne dle mého názoru určitě rozpočet nejenom Ministerstva zahraničních věcí, ale i rozpočet Ministerstva vnitra. A já bych velmi ráda taky slyšela ta čísla, to znamená, o jakém navýšení se s ohledem na tuhletu novelu zákona bavíme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Vondráček vystoupí s faktickou poznámkou a poté se připraví pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. No, já bych zkrátka apeloval na nějakou aspoň postojovou konzistentnost v této věci. Jestliže váš argument proti pozměňovacímu návrhu Jany Mračkové, proti QR kódu, že je tam nedostatek, že nemohou zatrhnout nebo vyznačit preferenční hlasy, a že to tedy má ještě nějakou chybu, takže ten návrh možná nepodpoříte - to bych se chtěl zeptat, jestli ho podpoříte vy, pane ministře? - tak jestliže kvůli nedokonalosti nepodpoříte nějaký návrh pozměňovací, tak přece nemůžete podpořit ani ten návrh zákona, když vám tady ukazujeme jasně nedokonalost, která spočívá v nerovnoměrném rozdělení hlasů pouze do čtyř největší krajů. To je zkrátka nedostatek té právní úpravy. A vy víte, že jsme na těch jednáních, která jsme vedli s koalicí, hned na začátku říkali, a byl to návrh myslím kolegy Maška, že by se to tedy mělo spravedlivě rozpočítat na všech 14 krajů, nebo by ty hlasy měly jít tam, odkud ten daný člověk pochází, má nějaké kořeny, má tam třeba nemovitý majetek, má tam rodinu. To byly všechno relevantní argumenty, jste nám řekli, ale už jsme byli ve fázi po prvním čtení, už to máte nějak napsané, bylo by to pracné, a tak se od toho upustilo. To je jediný argument. A já na to říkám, to je proto, že se to tady tlačí takovou silou a v tak nehorázném spěchu, o kterém ještě budu mluvit, že zkrátka nějaké rozumné návrhy už jsme přijmout nemohli.

A ještě mě zarazila jedna věta u pana ministra, když tvrdil, že přece nikde v zákoně není, že to není tak, že ten náš systém je, že je to designováno tak, ten volební systém, že se volí z regionů, že máme - že je to vlastně celostátní volba. Já bych jenom upozornil na to, že jste z hnutí STAN a hnutí STAN bylo nejhlasitějším odpůrcem, a já si vsadím, že i vy byste našel nějakou svoji řeč na to téma, kdy jsme my navrhovali, aby byl jeden spravedlivý volební obvod, tak jak to vlastně (Předsedající: Čas.) požadoval i Ústavní soud. Nebo...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní zatím jako poslední s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Tak řadu z toho už řekl kolega Vondráček o tom možném přerozdělení do všech krajů, které jste neakceptovali na té pracovní schůzce a které by bylo jediné řekněme trochu spravedlivé, a k tomu nechci už mluvit. Ale chci mluvit k té možnosti zneužití těch volebních lístků a k těm - znovu zdůraznit - našim pozměňovacím návrhům, aby tomu tak nebylo. To znamená, aby byl přesně identifikován ten člověk, který si jde vyzvednout ty lístky, předpokládám, že jich většinou bude vyzvedávat osm, bude tam s plnými mocemi. Tak to je jedna věc. A potom opravdu hrozí, pane ministře - nebo mně řekněte tu pojistku, že tyto lístky nevyužije ten, co je vyzvedne, a nehodí je sám.

A potom tam mám jednu věc. V porovnání s tím, jak je to v současnosti, ty volby doma. Ano, dneska si taky někdo může vysbírat lístky od okolí, ale rozhodně už je nemůže v té volební místnosti za ty lidi někam vhodit. Proto my tam doporučujeme pojistku v tom ověřeném podpisu. Bylo by to jednoznačné. Divím se, proč se tomu tak bráníte, a ta diskuse by v tomhle odpadla.

A nezlobte se, vysvětlete mně, v čem není možné si od lidí koupit plné moci k tomu vyzvednutí těch lístků. Já vím, že takhle uvažovat asi není správné, ale prostě ta úvaha si myslím, že namístě je a že takhle o ní může někdo uvažovat a může ji zneužít, protože s tím se dá kupčit. Ten člověk nemusí nic posílat pro někoho za drobnou úplatu nebo třeba i za pivo, anebo z toho, že ho má rád, mu vyplní plnou moc a někdo ty lístky prostě vyzvedne a zneužije je. Řekněte mně, jaká je tam jiná pojistka než ten ověřený podpis a proč se tomu ověřenému podpisu tolik bráníte? Nebo vaše úvaha je, že by to tímhle směrem opravdu mohlo jít a někdo by mohl vhodit ty lístky za někoho jiného úplně programově? Potom se nedivím tomu očekávání (Předsedající: Čas.), že by těch novovoličů přibylo. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Tak to byla zatím poslední faktická poznámka. A nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Vondráček. Ano, pane poslanče, jste na řadě. A připraví se pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Byl jsem mírně zaskočen, že na mě ještě vůbec přijde řada, tak proto ten udivený pohled.

Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, jak možná vidíte, já už nemám připravené žádné poznámky, já už nechci zdvojovat ty argumenty, které jsem vám řekl v prvním čtení, ve druhém čtení, a o pozměňovacích návrzích jsem mluvil coby zpravodaj. Já bych se nejprve chtěl krátce vyjádřit vlastně k průběhu rozpravy a k tomu, co se tady stalo, a hlavně co se tady stane ve 13.00.

Třetí čtení probíhá třetí dopoledne, když to vezmete, vždycky pět hodin. Tři krát pět je patnáct. Patnáct hodin, ve kterých má vystoupit 92členná opozice. Když do toho ještě započtu, že hodinu a půl jsme věnovali žhářskému útoku na autobusy MHD, tak jsme na třinácti a půl. A když vezmeme, že se hlasuje už ve 13.00, tak jsme na dvanácti a půl hodinách pro celou opozici v rámci třetího čtení. To když si rozpočítáte na minuty, tak to vychází na jednoho poslance u opozice nějakých osm minut.

Vy jste vůbec nevyužili možnosti třeba nějakým způsobem strukturovat tu debatu a omezit řečnickou dobu na dvakrát deset minut, což je nástroj, proti kterému nemůže opozice říct ani půl slova, protože je to v jednacím řádu. Ale to jste se ani nepokusili a rovnou jste to omezili na v podstatě osm. Jenom pro vaši informaci, ve stavu legislativní nouze ve zkráceném řízení ve druhém a třetím čtení se může Sněmovna usnést, že ten poslanec má jenom dvakrát pět minut, to je deset. Takže vy ve třetím čtení zákona o korespondenční volbě jste dali opozičnímu poslanci méně minut než ve stavu legislativní nouze. A to nemluvím o faktických poznámkách a to nemluvím o tom, že snad vystupují i navrhovatelé, že snad vystupují i ti ministři, co k tomu mají co mluvit, aby se tady vedla nějaká debata, aby to nebyl jenom monolog. A připomínám, že třetí čtení není jak... a bojovala tady za to současná koalice, když byla v opozici, že to není jenom stručná rekapitulace pozměňovacích návrhů, že to je přece jediný čas, ve kterém se může debatovat o tom, co bylo předloženo třeba na poslední chvíli ve druhém čtení, protože nikdy předtím vlastně ani potom už o tom ten poslanec mluvit nemůže.

Jako příklad opět uvedu vystoupení kolegyně Mračkové Vildumetzové, která tam má podle nás velice pozitivně laděný, vymyšlený pozměňovací návrh týkající se QR kódu pro nevidomé. Kdy jindy o tom ta Jana má mluvit? A kdyby neměla tu možnost, protože to je to pro nás důležité, tak klub ji ustanovil osobou, která má přednést stanovisko klubu. A kdyby toho nebylo, tak ona se nedostala na řadu vůbec. Ona by vůbec nemohla mluvit o svém pozměňovacím návrhu. To znamená, časová dotace jednoho poslance opozičního je menší než za stavu legislativní nouze. Slyšel jsem argumentaci, že vy jste měli ale to dlouhé první čtení. No ale to je argumentace sporná, protože ve stavu legislativní nouze první čtení není vůbec. První čtení je vlastně debata o tom, jestli Sněmovna bude nebo nebude daný návrh projednávat. Tak si odečtěte to první čtení, a my se opravdu dostaneme k číslům, že jsme tu korespondenční volbu ve třetím čtení projednávali rychleji než ve stavu legislativní nouze. A to opravdu je za hranou nějaké přiměřenosti.

Ústavní nález, na který teď často odkazujete, který mluví o tom, že většina má právo prosadit si svůj program, tak ten dal vládní koalici křídla. Ale i ti ústavní soudci, i ti stávající, určitě měli na mysli zase nějakou přiměřenost druhým směrem. Odkazuji na starší ústavní nálezy, které zase podrobně mluví o tom, že debata nad přijetím jakéhokoliv zákona je jediným zdrojem legitimity daného právního předpisu. Že je naprosto nezbytné, aby opozice měla možnost vyslovit se k zákonu, podrobit ho kontrole a podrobit ho debatě. A je to vlastně základní myšlenka vůbec jednacího řádu a toho legislativního procesu, že v rámci té diskuse se mají střetávat argumenty, mají se odhalovat slabiny toho návrhu a ten se případně upravit. A my jsme vám tady těch slabin ukázali sakra hodně za ty hodiny, co jsme tady diskutovali. A některé jste souhlasili, že se zúčastníte toho a podpoříte pozměňovací návrhy. Ale to jsou návrhy, které zalepují jenom ty nejhorší díry.

Tak my třeba zalepíme tu nejhorší díru, že kdyby ty hlasy měly směřovat jenom do jednoho kraje, což byl původní senátní návrh, tak už by to byla úplná deformace výsledku v tom kraji. Pak se navrhly dva kraje v tom původním návrhu. I to jsme vám rozporovali, že to je stále příliš málo. Jestliže by přišlo ze zahraničí, když budu vycházet z vašich čísel, že údajně v zahraničí může volit až půl milionu Čechů, a že budu vycházet z nějaké volební účasti a že jsou v tom zahrnuté i děti, tak prostě se dostanu, já nevím, třeba na množství 110 000 voličů. A 110 000 když přijde do dvou krajů nějak rovnoměrně, tak to znamená, že v této Sněmovně budou sedět jiní poslanci. Ale zároveň to s sebou nese ten efekt, o kterém jsme tady mluvili dneska několikrát, že malé kraje budou mít o mandát míň.

Chápeme se všichni, že to je prostě fakt. To není lichá obava, jak řekl pan ministr. To je výsledek analýzy, s tím je potřeba pracovat a s tím se nějakým způsobem smířit, že ty malé kraje budou mít některé o mandát míň. A z té první analýzy, co jsme si dělali, tak se to týká třeba Zlínského kraje. My máme dlouhodobě 12 poslanců nějak rozdělených, teď to vypadá na 11. Takže když budeme mít 11 mandátů, tak to může také připadnout na to, že koalice SPOLU bude mít prostě slušný výsledek ve Zlínském kraji, ale bude mít o mandát míň. V rámci koalice SPOLU je tam jenom jeden poslanec za ODS, Standa Blaha Tak nevím, jestli jste to s ním už probírali, že taky příští období tady být nemusí, protože když ho překroužkují dva lidovci, tak on už jako třetí se nedostane? Takže jestli jsme se už rozloučili s kolegou, jestli to víte vy ostatní, že se prostě může stát, že tady někteří sedět nebudou?

Plus je tady ta disproporce, že se podle té analýzy může stát, že ty čtyři největší kraje samotné budou mít víc jak 100 poslanců, takže těch 10 menších bude v menšině. A znovu poukazuju na to, že v minulosti STAN velmi bojoval proti návrhu hnutí ANO, aby se z území České republiky stal jeden volební obvod, což by bylo nejspravedlivější z hlediska poměrného systému. Bylo by to řešení, které by nejvíc odpovídalo těm myšlenkám obsaženým v ústavním nálezu, který se týkal právě poměrného systému voleb, že by to bylo nejspravedlivější. Tak hnutí STAN bylo jedno z těch, které nejvíce bojovalo proti tomu a argumentovalo právě tím, že by se tím poškodily regiony, že by tam došlo k omezení reprezentace jednotlivých regionů. A teď nám před chvilkou pan ministr řekl pravý opak, že přece ten systém není nastavený na to, aby se reprezentovaly regiony, že jsou to celostátní volby, a navíc můžete jezdit, kde chcete, s voličským průkazem. Tak já bych poprosil, tyto argumenty jdou přímo proti sobě a popíráte sami sebe.

Zpátky ještě k té technice hlasování. Jestliže to tady tak válcujete, tu korespondenční volbu, jestli ji chcete za každou cenu prosadit, jestliže vystupujete ve sdělovacích prostředcích, že to vlajková loď v podstatě této koalice, že to je to, na čem vám záleží nejvíc, a klidně tím zablokujete veškeré jednání Sněmovny, že je to pro vás tak důležité, tak proč nepostupujete v souladu s jednacím řádem? Proč jste nespojili hlasování s tímto zákonem s důvěrou vládě, což předpokládá, tuším § 56, ať se nepletu, jednacího řádu. A kdybyste tohle udělali, tak máte výsledek do tří měsíců v souladu s jednacím řádem. Ale vy to neumíte udělat normálně podle jednacího řádu, vy to musíte ohnout. A teď je otázka, kde je ta dolní mez? Tři dopoledne je tedy pro vás dost, abychom věnovali tři dopoledne takovému zákonu, který může narušit důvěru ve volební systém České republiky? Rozhodně ta časová dotace je naprosto neodpovídající.

A vy vidíte vlastně na té tabuli, že... no skoro nikdo, skoro nikdo z koalice ve třetím čtení, pardon, z opozice nevystoupí, protože mluvili tady i ministři, řešili jsme žháře, vystoupila nějaká přednostní práva, já jako zpravodaj, jsem za to rád, a teď jsem se teprve dostal na řadu v podstatě jako řadový poslanec. Je to neúměrné. Já jsem to říkal už někde ve sdělovacích prostředcích, prostě s jídlem roste chuť. Vám se to líbí, že můžete ten jednací řád ohýbat a že se zřejmě nemáme kam už dovolat, protože za těmito dveřmi platí právní řád relativně. Tady nejsme tedy v právním státě, protože právní stát znamená, že veškeré instituce a veškeré rozhodovací procesy v zemi jsou podrobeny zákonu. Nic není nad zákon a nikdo není nad zákon! Vy tady otevřeně deklarujete, že Poslanecká sněmovna je v tomto případě nad zákon a 108 je víc než zákon. Mohli jste to udělat úplně čistě podle jednacího řádu, kdybyste spojili s hlasováním o korespondenční volbě důvěru vládě, ale to jste neudělali. Radši to ohnete a dáte nám v podstatě 12 hodin na to, abychom probrali něco tak zásadního. A že se tady objevují nedostatky toho návrhu a že vám je říkáme, to je fakt, a že by se to mělo nějakým způsobem napravit a že jeden z vašich argumentů byl, že už je to moc složité a už se to nestihne napsat, takže už to nebudeme dál řešit. A povolili jste nám, nebo dohodli jsme se na šesti změnách, které podpoří i koalice. Nevím, jak ty QR kódy, jak to dopadne.

Jestliže nás tady pan ministr zase trošku jízlivou poznámkou chtěl nadzvednout, že jsme byli průkopníci, když jsme vlastně prosazovali korespondenční volbu jako distanční formu hlasování, že jsme to měli v programovém prohlášení, ano, my jsme to nikdy také neskrývali. Ale také když to ten příslušný odbor začal řešit, tak vám to tady kolega Strýček říkal už dvakrát, třikrát, čtyřikrát, my máme k dispozici stanovisko Ministerstva vnitra, těch úředníků, že jsou tam rizika neústavnosti, že je tam deficit v oblasti tajnosti, rovnosti a svobody volby. A na základě těchto stanovisek, tohoto stanoviska - za prvé - jsme od toho upustili. A za druhé, o jakém roku se bavíme? To stanovisko je z roku 2019. A co se stalo 2020? Volby ve Spojených státech. Volby ve Spojených státech, které s sebou přinesly útok na Kapitol, kde dodneška ta společnost je rozdělená a část je dodneška přesvědčená, že ty volby byly ukradené a že byl zneužit systém právě korespondenčních voleb, který se v několika klíčových státech vlastně měnil a novelizoval kvůli těmto volbám a před volbami. To znamená, soudní pře dopadly pozitivně pro ten demokratický systém ve Spojených státech, že se nenašlo větší množství volebních podvodů. Na druhou stranu zůstala ta pachuť, že byla zneužita metoda korespondenční volby, protože byl odevzdán snad rekordní počet korespondenčních hlasů, a u těch korespondenčních hlasů, u spousty z nich, byl právě ten deficit, že tam mohlo dojít k ovlivnění té volby. Bylo to z určitých komunit, uzavřených komunit, sbíraly se tam hlasy, zkrátka ty negativní jevy. O tom se můžete dočíst, o tom jsou už celé statě a novinové články.

Takže za této situace hnutí ANO upustilo od svého záměru prosazovat korespondenční volbu. Nikdy jsme se nebránili nějaké, řekl bych, akademické debatě, ale náš postoj se stal poměrně jasným, že jsme proti, že to není dobrý nápad a že těch negativ je víc než těch pozitiv. A nabídli jsme krásné kompromisní řešení. Pojďme v těch pár státech, ze kterých po tom volají, to jsou ty velké neevropské a možná tak Francie, a tam jsme říkali, tak jim dejte víc těch volebních místností, vyzkoušejme si pilotní projekt, jak se to dělá ve spoustě jiných zemí, anebo přinejmenším to zkuste na nějakých volbách menšího významu, na nějakých volbách druhé kategorie. Ale co vy tam máte v tom zákoně? Že to bude právě na ty volby 2025 a zrovna na ty parlamentní, které jsou prostě pro ustanovení většiny - a vládnoucí většiny - v naší zemi ty rozhodující, ty nejcitlivější, ty nejdůležitější.

Co na to říct? Masky spadly. Všichni víme, proč to děláte. Myslíte si, že v tom zahraničí najdete nějaké ty hlasy navíc, když se nedaří přesvědčit lidi doma o tom, jak skvěle tato vláda vládne. A ta má nejnižší preference a důvěryhodnost v historii. A nedávné evropské volby, které už nejsou jenom výzkum, anebo to je nejlepší výzkum, jaký můžeme mít, tak vládní strany získaly jenom 37,78 tuším procenta.

Já ještě znovu na závěr toho vystoupení chci apelovat na to, že to, co tady děláme, všechno, co tu děláme, je nějakým způsobem precedentní, a to, jakým způsobem jste neodolali té možnosti zkrátit řečnickou dobu jednotlivým poslancům, tak jste prostě už přepískli. Tentokrát už byla překročena nějaká rozumná mez. Vysvětluji vám to na číslech, na minutách, jakým způsobem jste naprosto osekali tu opozici. Kdyby to bylo na základě nějaké debaty, kdyby to bylo na základě toho, že se změní jednací řád, já to budu respektovat. Ale znovu říkám, a už jsem to říkal myslím ve druhém čtení nebo při svém prvním vystoupení, vy si naprosto svévolně - svévolně! - určujete, kde je vlastně prostor opozice, kolik jí musí stačit. To se opravdu sejdou předsedové koaličních klubů a řeknou si tak, osm minut na hlavu, to je až až. Tak takhle ten zákonodárce ten jednací řád určitě nepředpokládal. Vždycky to musí být nějaká nastavená jasná pravidla od začátku a pak je respektují obě strany. A jestliže se tohle tady zavádí, tak to bude už trvalá, setrvalá praxe. Dokonce může přijít zas ještě někdo další a říct: tak tři odpoledne je ještě zbytečně moc, příště to budou dvě odpoledne, a pak už to bude jenom jedno třetí čtení. A my se tady bez toho, že by došlo ke změně zákona, dostáváme vlastně do úplně jiného parlamentu, do úplně jiných pravidel. A jestli tedy uvažujete racionálně, tak musíte vědět, že nevládnete navždy. Dokud tedy budou svobodné volby! A jestli budou ještě tedy nějaké volby, protože někdy, když zpozoruji některé kroky koaliční, tak si říkám, že snad s tím ani nepočítáte. Ale musíte počítat, že jednou ze základních zásad demokratického zřízení je vláda na čas. A ten čas uplyne za rok, ta většina pak může být úplně jiná a tady můžou být úplně jiné strany, koneckonců jsme to viděli v těch evropských volbách, tak potom ti, co přijdou, tak zase ještě o kousek víc zneužijí to, co tady prosazujete vy.

Já si myslím, že za této situace bude opravdu nejlepší opakovat druhé čtení a ještě jednou se zamyslet nad tím systémem přerozdělení hlasů. A to je vlastně jenom to minimum. To znamená, i když hnutí ANO nesouhlasí s korespondenční volbou v principu a ruku pro to nezvedneme, tak by výsledkem té naší debaty, té parlamentní diskuse, měla být aspoň co nejlepší řešení z toho možného. My jsme vám tady několik řešení nabídli, vy jste na ně neslyšeli a teď si to prosadíte v podstatě silou.

Nebudu se už pouštět do jednotlivých pozměňovacích návrhů, nebudu se znovu vracet k ústavnosti, už jsme o tom mluvili mockrát. Já jsem se chtěl v tomhle projevu jenom soustředit na to, abyste si uvědomili, a vy to stejně neposloucháte, ale opravdu jste dali 12 hodin, 92 poslancům jste dali 12 hodin na to, aby se projednal podle vás jeden z nejdůležitějších zákonů v tomto volebním období, a přitom jste tedy, když je to pro vás tak důležité, mohli nechat hlasovat o důvěře vládě. Ale to se vám evidentně nechce, anebo se toho nějakým způsobem bojíte, to nevím, a radši budete ohýbat jednací řád. A to se nám nelíbí, budeme protestovat. Já myslím, že to pochopili už i občané, protože jsme si dali tu práci, aby to bylo slyšet. Za devět dnů jsme posbírali téměř 24 000 podpisů pro petici proti korespondenční volbě. Máme podaný návrh na referendum. Mimochodem, a zopakoval ten argument i pan ministr ve svém projevu, že vlastně jsme jediné bílé místo uprostřed Evropy. No a my jsme také bílé místo, co se týče celostátního referenda. A to vám nevadí.

Takže poctivý přístup by byl přijmout zákon o celostátním referendu, zeptat se lidí, jestli souhlasí s tím, aby se hlasovalo poštou, aby vznikly v podstatě dvě kategorie občanů, jedni, kteří můžou jít na poštu, a druzí, kteří musejí do volební místnosti. A pak bychom se tu sešli a respektovali bychom většinovou vůli společnosti. Ale to jste taky neudělali. A z pozice v tuto chvíli menšiny, protože vy jste už hned po volbách byli menšina ve společnosti, ale díky milionu propadlých hlasů a díky určité matematické... nedá se to říct jinak než náhodě jste získali 108 mandátů. A měla by v tom být určitá pokora, že nezastupujete většinu občanů České republiky. Ale tu pokoru u vás tedy nespatřujeme od rána do večera celých toho dva a půl roku, co jsme tady. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se s přednostním právem hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Čas se nám nachyluje do závěrečné 13. hodiny, kdy jste nás, jak se říká, ustřihli v naší diskusi. 58 kolegů je na tabuli přihlášených.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi ještě aspoň v této chvíli, kdy máme nějakých patnáct, devatenáct minut do hlasování, říct na závěr pár vět. Volby jsou pro demokracii ta úplně nejdůležitější věc. Je tomu tak už 2 500 let. Naše demokracie je samozřejmě mnohem mladší. A o to víc by nám mělo záležet na její kvalitě. Pokud je dnes naše Poslanecká sněmovna rozdělena na dvě přibližně stejně velké poloviny, kdy jedna volá a varuje, že se tady schyluje k narušení principů osobní, svobodné a tajné volby, a druhá se místo jednání a hledání řešení rozhodne všechny nezodpovězené otázky shodit ze stolu, přerušit debatu a využít své momentální převahy, cosi shnilého je ve státě českém.

Víte, volby nejsou EET, rozpočet ani důchody. Volby jsou samotnou podstatou naší demokracie. Volby se nesmí měnit po každých volbách. My zákonodárci jsme povinni se shodnout na tom, jak budou volby v České republice probíhat. A pokud nejsme schopni schválit přijatelný zákon, mají volby zůstat tak, jak je moudře konstituovali naši tvůrci ústavy.

Paní předsedkyně Sněmovny paní Pekarová Adamová, vaším prostřednictvím, shodou okolností, pánové předsedové koaličních klubů, Marku Bendo, prostřednictvím paní předsedkyně, pane Michálku, prostřednictvím paní předsedkyně, pane Cogane a tak dále, pane Jakobe, prostřednictvím paní předsedkyně, hrajete si s ohněm! A dobře to víte. Proč s tímto poslaneckým návrhem tak tlačíte na pilu? Rozuměla bych, sice bych měla výhrady, ale rozuměla bych vládnímu návrhu, který by prošel Legislativní radou vlády. Rozuměla bych, třeba s výhradami, účinnosti k 1. lednu 2026, shodně s platnou novelou volebních zákonů, na kterých jsme se shodli. Ale proč tohle všechno? Účelovost z toho stříká na všechny strany!

Vaše zájmy se natolik vzdálily preferencím i občanům, že ty volby možná nejspíš nedáte. A toho se bojíte. Toho se bojíte ze všeho nejvíc. A nejste první ani poslední, kdo se v historii politiky snaží svou porážku odvrátit tou prostorovou, jakousi prostorovou manipulací voleb. Ale pamatujme: ještě nikomu, kdo ztratil kontakt s realitou své země, žádný podobný manévr nakonec nepomohl. Příští rok na podzim možná skončíte. A naše případné vítězství, a to říkám s veškerou pokorou - s veškerou pokorou - možná bude o to zaslouženější. My pak po volbách, dostaneme-li důvěru od občanů, vrátíme naší demokracii všechny ústavou chráněné principy zpátky. A vy vstoupíte do učebnic jako vypočítaví cynici, neúspěšní volební manipulátoři a zoufale špatní demokraté, protože jste dovolili, v těžkých časech jste dovolili, aby se náš robustní a kvalitní volební systém rozkolísal pochybnostmi a pachutí něčí touhy moci.

Já jenom doufám, že si po schválení tohoto paskvilu nezatleskáte. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí v obecné rozpravě dále přihlášený pan poslanec Lang, následuje pan poslanec Strýček s tím, že samozřejmě upozorňuji, že Sněmovna svým hlasováním rozhodla o tom, že ve 13 hodin dnes budeme hlasovat o tomto návrhu. Pokud tedy byste ten čas naplnil plný, tak vás budu muset přerušit. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Já jsem teď v takové těžké situaci, protože vlastně po závěrečném slovu jakoby našeho klubu paní předsedkyně Schillerové nevím, co bych měl ještě říci. Já bych to tedy řekl úplně obecně. Na tabuli svítí 59 poslanců, vesměs tedy poslanců našeho poslaneckého klubu hnutí ANO, případně asi poslanců SPD, kteří chtěli vyjádřit nějaký svůj názor k této zásadní věci, a to je novela o správě voleb.

Ve své podstatě já tady mám projev možná na půl, na tři čtvrtě hodiny, abych ještě se také snažil říci nějaké argumenty, které tady vyvstaly z té poměrně dlouhé a výživné debaty. Ale už se k tomu vracet nebudu. Pouze tady zopakuji pro občany, kteří toto sledují, že ve své podstatě, jak už tady bylo řečeno, za čtvrt hodiny tady bude pevně odhlasováno pětikoalicí, opět tou stoosmičkou, nebo stodevítkou, kdy za nějakých pět, deset minut se tady seběhne celá vláda, seběhne se tady celá ta pravá strana těch 108 poslanců a budou tady dělat, že budou pro to zvedat ruku, přestože neposlouchali celé ty tři dny naše argumenty. Tak je to opět pošlapání práv nás poslanců z opozice.

Bylo tady řečeno, že už je to posedmé, posedmé za toto funkční období, kdy je využíván tento institut, kdy prostě se někdo rozhodne a řekne už dost. Slyšeli jsme to tady z úst pana Bendy, v různých televizních debatách, že už nám byly ty argumenty... Prostě že už všechno jsme řekli, všichni se opakujeme. A já tady znovu vznáším tu otázku. Já opravdu nevím, jestli kolega Brož nebo kolega Berkovec nebo kolega Kohoutek, kteří by měli vystupovat, ale už na ně nedojde, neměli nějaké argumenty, které prostě chtěli tady říct. Zastupují určité voliče ze svého regionu. Ti se na ně obraceli.

Já tady mám taky několik dopisů od voličů i od lidí, kteří třeba žijí dlouhodobě v zahraničí a říkají, já už nemám takové sepětí s Českou republikou, nechci se vracet několik let do České republiky a nejsem schopný opravdu posoudit, jestli tedy budu volit toho nebo onoho, a nechci se teď momentálně do toho motat. Nemluvím ani o tom, že bylo mnoho reportáží ČT, kdy tam byla taková podle mě až neskutečná reportáž o nějaké paní, která žije někde v Indii a říká, já musím lítat až do Bombaje, ale já tam chci jet, protože nechci, aby v České republice zvítězili extremisté a populisté. A když se jí na to ptali, jak to jako myslí, tak ona říká, já tam mám rodinu, mám tam dvě děti, ale já se nechci už nikdy vracet do České republiky, ale já to sleduju.

Tady v tom svém projevu jsem měl spousta ukázek, kdy spousta lidí, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, tak je odkázána na nějaká média. Tím, že nemají to sepětí s naší republikou, nevědí vlastně všechny ty věci, které se tady dějí, tak potom nějakým způsobem volí. To, že pětikoalice doma dostává tvrdě jednu ránu za ranou... A evropské volby to ukázaly, jak vlastně na tom si stojíte, jak vlastně vám lidé věří, že této vládě věří už jenom 2 % obyvatel úplně definitivně, tak vy se k něčemu upínáte. A vy jste si prostě vymodlili, někde jste si vyfabulovali, že vás spasí korespondenční volba v zahraničí.

Jsou tam nějaké odhady, v těch posledních volbách to bylo řádově 18 808 odevzdaných hlasů, z toho platných bylo 13 184. Byla tam daná nějaká procenta, kde prostě vy jste se podívali, zjistili jste, že PirSTAN volilo 50 % těch lidí z těch odevzdaných hlasů, SPOLU 34 %, hnutí ANO dostalo 5 % a hnutí SPD dostalo přibližně 2 %. Vy jste se tady k tomu upnuli, prostě řekli jste si, že českých občanů v zahraničí je tam to rozpětí, bylo zde také hovořeno, 400 až 600 000. Nikdo to přesně neví, protože jsme nedostali žádné pořádné relevantní informace. A někdo odhadl, že přibližně 150 000 hlasů by mohlo být odevzdáno v zahraničí v těch sněmovních volbách 2025, z toho, kdyby 70 % lidí přišlo, tak by to mohlo být 105 000 hlasů. A vy jste si to asi takhle podělili a podobně.

Zaznělo tady od našich kolegů, že ano, mohlo by to ovlivnit ty volby třeba ve prospěch jednoho, dvou nebo tří mandátů od lidí, kteří opravdu jaksi nejsou tolik spjati s naší republikou. Spousta hlasů tady zaznívá, že to jsou ty věci, že to jsou ti lidé na tom Erasmu a podobně. Já tady mám zase, kdybych měl víc časový prostor, že někteří oni říkají, je to pro nás svátek demokracie, i když žijeme v tom zahraničí, tak my si prostě najdeme ten čas, vrátíme se do České republiky v době těch voleb, ví se to dopředu, včas je to vyhlašováno a odvolíme. Nebo prostě když jsme takoví patrioti, tak prostě tomu obětujeme ten čas a přijedeme. Nikdo nebrání nikomu z českých občanů v zahraničí volit. Byly tady z naší strany vznášeny návrhy, že by byly ty zvláštní volební místnosti, na nic z toho nechcete slyšet. Vy prostě jste se k tomu upnuli, protože víte, že je to možná poslední spása, že občané v zahraničí vám v nějakém poměru možná dají hlas. (Trvalý hluk v jednacím sále.)

Jeden z argumentů tady taky byl, nebo od nás to zaznívalo, že vy si musíte taky uvědomit, že když tedy bude víc lidí volit v tom zahraničí, tak samozřejmě v tom poměru se zvedne i nějaké procento, které v tom zahraničí nedostanete.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale poprosím, kolegyně a kolegové, o ztišení!

 

Poslanec Hubert Lang: Že tím pádem to nebude třeba 5 % pro hnutí ANO, ale bude to třeba 10 % z toho zvýšeného počtu. Takže zase se vám tam zase sníží něco, co vy od toho očekáváte.

Já už nechci mluvit dlouho, protože opravdu se blížíme k pevnému hlasování, což je to opravdu opět ostuda. Je to popření naší možnosti se tady vyjádřit, prostě 50 nebo 60 už teď opozičních poslanců nebude moct vyjádřit svůj názor. Vy teď přijdete na tu jednu hodinu, zmáčknete tlačítko a budete spokojení. Jestli takto si představujete demokracii, jak říkám, je to posedmé už v tomto funkční období, tak já si to takto nepředstavuji. Jednoznačně z toho čiší účelovost. Prostě dostává na prdel tajnost, svoboda, přímost, rovnost. Všechno tady bylo řečeno. Nebylo tady absolutně vysvětleno, proč jednu část toho účinného zákona od 1. 1. 2026 předřadíte a chcete, aby byl účinný od 1. 1. 2025. My samozřejmě to víme, je to jenom čistě z toho, že se k tomu upínáte, protože jinou logiku to nemá.

Mohl bych tady ještě hovořit dlouho, ale dám ještě možná prostor některým dalším kolegům, ale rozhodně je to zase, a už posedmé, špatně. Děkuji za slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji a poprosím o užívání slušných výrazů!

Prosím pana poslance Strýčka a opět upozorňuji, že ve 13 hodin budu muset případně přerušit vaše vystoupení. A kolegyně a kolegové, žádám vás o ztišení.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Konečně po těch několika dnech, když to spočítám dohromady, budu mluvit k nějakému sálu, který se aspoň trošku zaplnil nebo zaplňuje. Nicméně já celou tu řeč samozřejmě svoji nestihnu. Něco jsem už tady načetl nebo zmínil ve svých faktických poznámkách. Já bych chtěl jenom na závěr říct takový vzkaz možná, tady zejména pro pětikoalici.

Víte, ona politická prezentace by neměla vytvářet ve veřejnosti dojem, že si opět našla fintu, jak volby a voliče přechytračit. Měnit parametry voleb, tak jak jste to teď udělali vy, že jste vytrhli z toho zákona o výkonu správy voleb tu korespondenční volbu a změnili jste účinnost od 1. 1. 2025, tak to samozřejmě je účelovost. A měnit tyto parametry jen kvůli tomu, aby si jedna konkrétní koalice zachránila ve volbách krk, skutečně nevzbuzuje důvěru ve férovost voleb. Důvěru ve férovost demokratických voleb skutečně nejde vyměnit za nějaké to procento hlasů navíc. V tomto případě by opravdu nemělo platit to příslovečné "účel světí prostředky".

Ono jedno takové pořekadlo zní, aby se to, co funguje, neopravovalo. A já tady chci zmínit na závěr jednu důležitou věc, že od listopadové revoluce nebyly v dějinách ČR občany zpochybněny výsledky jakýchkoliv voleb a důvěra v náš volební systém je tak až na výjimku zcela univerzální. Při situaci, kdy by o výsledcích voleb rozhodly hlasy ze zahraničí zasílané poštou, by mohla vzít dnešní důvěra za své. Reálně nám hrozí to, že v kontextu debat o podvodech, zejména které byly při korespondenční volbě prezidenta USA, přestanou lidé důvěřovat celému volebnímu procesu a jakékoliv těsnější výsledky mohou být odmítány jako zfalšované. A možná nejenom ty nejtěsnější. Závěrem chci říct, že uvěří-li totiž jenom nezanedbatelná část lidí, že je možné volby falšovat, tak i kdyby tomu tak nebylo, bude to pro legitimitu voleb znamenat to samé, jako kdyby se skutečně podvádělo. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Kohoutek, který ještě v závěrečných minutách může vystoupit. Kolegyně a kolegové, přesto vás ale žádám o ztišení. Vím, že už se těšíte na hlasování, ale udržme důstojnou atmosféru pro vystoupení pana kolegy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuju, paní předsedkyně. No co říct takhle na závěr, když mám de facto dvě faktické poznámky? Já jsem si připravil sáhodlouhý projev, kde jsem chtěl ještě víceméně zanalyzovat všechna pro a proti a pokusit se znovu přesvědčit alespoň část rozumných kolegů ze strany pětikoalice, aby neotvírali tuto Pandořinu skříňku a aby si uvědomili, že každý dobrý úmysl, respektive vždycky dobrý úmysl je dlážděn špatnými prostředky. Mám za to, že celý legislativní proces tohoto zákona je jeden velký Absurdistán, protože všichni víme, že se jedná o vládní návrh pětikoalice. Bylo to podáno jako poslanecký návrh. Všichni tvrdíte, jak to děláte pro naše spoluobčany v zahraničí. Všichni víme, že fakticky to děláte proto, že se snažíte zvrátit negativní predikce výsledků parlamentních voleb v příštím roce. Všichni víme, že jste schválně tento zákon dali formou poslaneckého návrhu, aby se k tomu nemusela vyjadřovat Legislativní rada vlády, aby to neprošlo standardním připomínkovým řízením. A všichni víme, že dnes si to odhlasujete tak, jak potřebujete. Nicméně to, že jste poslanecký návrh předřadili před spoustu jiných, daleko důležitějších, i vládních návrhů, jednoznačně prokazuje to, že prostě tento zákon je pro vás jeden z nejdůležitějších v tomto roce a v tomto volebním období. A myslím si, že toto není správný postup. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, ale... tak vy už končíte svoji řeč, ale kolegyně a kolegové, ještě jednou vás žádám o ztišení. Případně přesuňte své rozhovory do předsálí. Zbývají nám tři minuty. Pan poslanec Berkovec je další přihlášený. Pana poslance vidím, je tady přítomen. Kolegyně a kolegové, ještě jednou prosím o ztišení a pana poslance prosím, aby se ujal slova v závěrečných minutách. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážená paní předsedkyně. No, já ten svůj materiál nepoužiju, ale chtěl jsem ve svém projevu podpořit pozměňovací návrh, který se týká nevidomých a slabozrakých. A pevně doufám, že pokud dojde k tomuto špatnému rozhodnutí, které se týká úpravy voleb, tak že k němu spravedlnost nebude slepá. To je všechno. Děkuji vám za pozornost. (Hluk v sále trvá.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ještě stále máme dvě minuty. Pan poslanec Brož je tady další přihlášený a vidím, že už přichází k pultíku se ujmout slova. A vás, kolegyně a kolegové, opět žádám o ztišení.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechal jsem si papíry na stole. Já opravdu zdůrazním to, co kolegové předtím. Je obrovská škoda, že tenhle návrh nešel standardním legislativním procesem, že neprošel připomínkovým řízením, protože z mého pohledu je tam obrovské množství kolizí s ústavou a to všechno bude potřeba vyřešit. A bylo by vyřešeno, kdybyste k tomu přistoupili jiným způsobem. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji také. Nyní načtu omluvu, protože v poslední minutě myslím není smysluplné udělovat slovo. Pan poslanec Pavel Svoboda se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Protože Poslanecká sněmovna v pátek 14. června stanovila, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku proběhne dnes, tedy v pátek 21. června od 13 hodin, a právě v tuto chvíli je 13. hodina, tak přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a nejdříve dám hlasovat o ukončení rozpravy. Neeviduji zájem o odhlášení... Eviduji zájem o odhlášení. Proto vás všechny prosím, abyste se přihlásili opětovně svými kartami. Pro navrátivší se poslance a poslankyně připomínám, že nejdříve hlasováním rozhodneme o ukončení rozpravy.

(Hlásí se poslankyně Bačíková.) Paní poslankyně nemá náhradní kartu nebo jí nefunguje zařízení, takže ještě chvíli posečkáme. Paní poslankyně Bačíková bude hlasovat s náhradní kartou číslo 40. Ještě pan poslanec Kaňkovský. (Poslanec Kaňkovský si jde také vyřídit náhradní kartu.) Ještě čekáme na vydání náhradní karty pro pana poslance Kaňkovského... Je to trochu pomalejší než obvykle. Pan poslanec Kaňkovský bude hlasovat s náhradní kartou číslo 41.

 

Jelikož snad všichni již mají čím hlasovat, zahajuji hlasování o ukončení rozpravy. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 přihlášeno 167 přítomných, pro 91, proti 76. Návrh byl přijat.

 

Nyní je prostor pro závěrečná slova. Ptám se pana navrhovatele, zda má zájem o vystoupení? Má zájem, tak poprosím. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedkyně. Dámy a pánové, já už jenom velmi krátce, protože ty základní argumenty jsem shrnul asi před hodinou tady, byť vás tady bylo podstatně méně na obou dvou stranách, než je tomu teď. To je pravda. (Opoziční poslanci bouchají do lavic.)

Já bych chtěl poděkovat za proběhlou diskusi. Chtěl bych poděkovat za to, že i opozice se v rámci toho projednávání, byť na začátku dávala své odmítavé stanovisko k zákonu jako celku, zapojila do práce na pozměňovacích návrzích. Chtěl bych poděkovat za to, že na ústavně-právním výboru se dokonce nad některými pozměňovacími návrhy ta shoda jako taková vytvořila a pracovali jsme na tom, aby ta norma jako celek byla pro nás přijatelná a byla jednoznačným přínosem pro náš volební systém.

Korespondenční volba je závazek už třetí vlády, ne první vlády. Obě dvě předchozí vlády měly korespondenční volbu ve svém programovém prohlášení, stejně jako další modernizaci volebního systému tady u nás v České republice. Společnou prací na zákoně o správě voleb, ať už vláda, nebo opozice, jsme zvládli posunout náš volební systém k četným modernizacím - komfortní vyzvedávání voličského průkazu po celé republice bez ohledu na vaši místní příslušnost a podobně. To je všechno dobře.

U té korespondenční volby jako takové v téhle chvíli jsme asi tu zásadní shodu nenalezli. Ale já se domnívám, že tenhle slib, který dáváme krajanům žijícím v zahraničí, lidem, kteří se hlásí k České republice, lidem, kteří mají občanství, to znamená možnost komfortně a jednoduše volit, přináší to, co je důležité. Přinese vyšší volební účast. Vyšší volební účast je to, co bychom si všichni u všech voleb, u všech voličských skupin měli přát. Jako politici, kteří chtějí a vnímají volby jako základní instrument demokratického rozhodování. Participace voličů. Tímto způsobem dáme možnost, pokud bude zákon schválen v Poslanecké sněmovně, posléze v Senátu, rozhodovat většímu množství našich občanů komfortním způsobem.

Ještě jednou -

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se za přerušení, ale prosím, kolegyně a kolegové, o ztišení. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ještě jednou bych chtěl poděkovat za proběhlou rozpravu, na kterou se zástupci předkladatelů pokoušeli reagovat, vysvětlovat, argumentovat. A já doufám, že tento návrh zákona bude dnes Poslaneckou sněmovnou podpořen. Je to náš dluh vůči krajanům žijícím v zahraničí. Zaplníme tak bílé místo na mapě Evropské unie, kde zcela zbytečně (?) Česká republika jako jeden z mála států konečně umožní tento typ volby krajanům žijícím v zahraničí. A znovu říkám, plníme tak dlouhodobý slib, který předchozí vlády z nějakých důvodů nakonec nenaplnily. My ho naplnit chceme. Děkuju. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní by měl vystoupit zpravodaj, pokud má zájem. Pan zpravodaj za ÚPV, pan Vondráček, má zájem vystoupit. Prosím, máte slovo. Ještě jednou, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení a opravdu udržme, prosím, klid.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já jsem byl překvapen, že jsem byl vyzván k závěrečnému slovu. Proběhla zde rozprava přesahující svou délkou 100 hodin. Pokusím se ji ve svém zhruba dvouhodinovém závěrečném slovu (Smích v sále.) nějak zhutnit a shrnout. Pro ty z vás, kteří chtěli hlasovat ještě dnes, nevím, jestli je to dobrá zpráva. (Potlesk poslanců ANO.) Možná pro předsedy koaličních klubů, až příště budete přemýšlet nad tím, co s obstrukcemi, tak tady máte slabší místo. Jsem vám jedno našel. (Smích v sále.)

Ale teď vážně. Máme za sebou tři čtení. Vystupovali především opoziční poslanci a poslankyně. Argumenty bych shrnul do okruhu řekněme ústavních, potom do okruhu řekněme technických a faktických nedostatků korespondenční volby, kde může dojít ke zneužitelnosti, a pak zde byly samozřejmě i námitky formální, co se týče vůbec legislativního procesu a toho, že je tento návrh předkládán coby poslanecký bez řádného připomínkového řízení.

Já mohu ještě konstatovat, že v rámci prvního čtení poprvé v polistopadové historii došlo k ukončení prvního čtení hlasováním, a to zařazeným na pevný čas. K tomu nikdy předtím nedošlo. Samozřejmě že se tak stalo v rozporu se zákonem o jednacím řádu. Ve druhém čtení můžu být vděčný za to, že přece jen nakonec zvítězil nějaký zdravý rozum. Bylo revokováno usnesení, jak já říkám, o lži návrhu, kdy vlastně byl vznesen ze strany koalice návrh, o kterém by následně nehlasovali, ale pod záminkou tohoto hlasování chtěli zase předčasně ukončit druhé čtení, což jsem považoval opravdu už za jednání v rozporu vůbec s duchem toho parlamentarismu, o kterém se tady často bavíme, a s jednacím řádem. Tomu se podařilo předejít. No a konečně se i nyní hlasuje v pevný čas, ale to zdůraznilo už mnoho řečníků přede mnou, děje se tak už posedmé v tomto volebním období.

Takže závěr. Diskuse vedla k nějakým drobným parametrickým úpravám tohoto návrhu a je samozřejmě avizován nesouhlas opozice s tímto návrhem jako celkem. A já vás za chvilku provedu procedurou a jednotlivými pozměňovacími návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní ještě možnost vystoupení zpravodajů - za zahraniční výbor pan poslanec Bělor? Nemá zájem. Pan poslanec Králíček za výbor pro veřejnou správu? Také nemá zájem.

 

Nyní bychom tedy měli hlasovat návrh na opakování druhého čtení, který zazněl od paní poslankyně Mračkové Vildumetzové a připojili se k němu někteří další.

Zahajuji hlasování o návrhu na opakování druhého čtení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 9 je přihlášeno 167 přítomných, pro 75, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Dále ještě budeme hlasovat návrh na zamítnutí zákona. (Poslankyně Schillerová z prostoru před řečnickým pultíkem: Kontrola hlasování.) Kontrola hlasování, ještě tedy posečkejme... Pan zpravodaj, poslanec Vondráček, se hlásí k hlasování. (Pobavení v sále.)

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem byl - já jsem to ještě myslím nikdy nedělal. (Smích z pléna.) Byl jsem upozorněn, že jsem hlasoval proti návrhu, což neodpovídá projevu mé vůle. Hlasoval jsem pro a zpochybňuji výsledky hlasování.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, zpochybňujete hlasování. Je to legitimní, budeme hlasovat námitku.

 

Poslanec Radek Vondráček: Neodpovídá to projevu mé vůle. (Poslanec Adamec - připomínka z pléna.) Ano, já jsem asi... prostě spletl jsem se opravdu, ale neodpovídá to projevu mé vůle, jak to říká pan kolega přesně. Myslím, že to není až taková překážka dalšího postupu. Zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Zpochybnění zaznělo, budeme tedy nejdříve o něm hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro námitku proti hlasování? Kdo je proti?

V hlasování číslo 10 přihlášeno 167 přítomných, pro 162, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy opakovat hlasování o návrhu na zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Ptám se - (Poslanci volají z lavic. Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Ne, vrácení do druhého čtení.) Promiňte, omlouvám se. Prohlašuji hlasování (číslo 11) za zmatečné, já jsem předběhla hlasováním. Máme tady hlasovat návrh na opakování druhého čtení. (Dívá se na světelnou tabuli.) Jen co tedy doběhne, tak jej zahájím.

 

Zahajuji hlasování a jde o návrh na opakování druhého čtení. Kdo je proti?

V hlasování číslo 12 přihlášeno 167 přítomných, pro 77, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy návrh na zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 13 je přihlášeno 167 přítomných, pro 76, proti 91. Návrh byl taktéž zamítnut.

 

Nyní tedy přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já už jenom malou technickou poznámku. Ten návrh na zamítnutí jsme v rámci ústavně-právního výboru zařadili do procedury, my jsme o něm měli hlasovat až za chvilku, ale -

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Podle mé prezidiálky nikoliv, ale je to odhlasováno, takže z procedury můžeme vyjmout.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já jsem vázán tím, jak hlasoval ústavně-právní výbor. Takže já bych vám teď měl říct, že ústavně-právní výbor doporučuje takovouto proceduru:

(Za prvé.) Návrh na zamítnutí.

Za druhé, návrhy legislativně technických úprav, které nezazněly v rámci třetího čtení.

Za třetí, návrh B1. To je návrh můj, je pod mým jménem, ale je to původní návrh Karla Raise, pana poslance Raise, o tom, aby se hlasovací lístky tiskly a distribuovaly, nikoliv, aby si je voliči tiskli sami.

Za čtvrté, je to návrh B2, což je omezení - nebo korespondenční hlasování aby se konalo až po 1. 1. 2026, to znamená, to je zásadní pozměňovací návrh, změna účinnosti.

Dále je to návrh B3. To je omezení korespondenčního hlasování pouze na volby do Poslanecké sněmovny a prezidenta, aby se evropské volby vyňaly z režimu korespondenční volby.

Dále je zde návrh C paní poslankyně Bereniky Peštové a Zuzany Ožanové a to je, že se prokazuje určitý vztah korespondenčního voliče k České republice, a to je podmínkou možnosti volit korespondenčně.

Dále je to návrh D1, sedmé hlasování. To je návrh poslanců Maška a Strýčka a týká se povinnosti zastupitelského úřadu označovat doručovací obálku časem přijetí.

Dále je to návrh D2, opět Jiří Mašek, Jiří Strýček. Týká se údajů o voliči v seznamu voličů.

Dále je zde návrh D3, pan poslanec Jiří Mašek, Jiří Strýček, ověření podpisu voliče na identifikačním lístku.

Dále je to návrh paní poslankyně Renaty Oulehlové, což je ale původní návrh Jany Mračkové Vildumetzové, a týká se QR kódu na hlasovacích lístcích.

Dále zde budeme hlasovat návrh A1. To je návrh ústavně-právního výboru, že se zavádí limit na počet plných mocí.

Dále budeme hlasovat návrh A2, což je opět návrh ústavně-právního výboru, že se mění textace zmocnění k vydání nařízení vlády.

Dále je to návrh A3, ÚPV, rozdělení světa na čtyři části.

Následuje hlasování A4, což je opět návrh, který prošel a byl doporučen ústavně-právním výborem, a je to, že mohou kandidující strany nominovat do okrskových komisí své zástupce.

Pak je to hlasování návrhu A5, to znamená, že můžete osobně přehlasovat a změnit svoji distanční volbu, korespondenční volbu, když se dostavíte v zahraničí k volební komisi.

A poslední se bude hlasovat návrh A6, což je novela trestního zákoníku, skutková podstata trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda.

A konečně poslední hlasování by pak byl návrh zákona jako celku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pokud někdo nenamítá, tak bych tuto proceduru dala hlasovat, pokud nemá někdo nějaký protinávrh - nikoho nevidím - s tím, že samozřejmě vypouštíme návrh na zamítnutí, ten už byl hlasován, a nejsou ani žádné legislativně technické úpravy, tudíž budeme hlasovat rovnou o pozměňovacích návrzích, které tady byly panem zpravodajem předneseny. Žádný návrh na jinou proceduru neeviduji.

 

Zahajuji hlasování o proceduře, tak jak jsem ji nyní představila s panem zpravodajem. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 14 je přihlášeno 167 přítomných, pro 164, proti nikdo. Návrh byl tedy přijat a budeme postupovat podle této procedury.

 

Prosím, pane zpravodaji. Děkuji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Legislativně technické úpravy žádné nejsou. Budeme tedy první hlasovat návrh B1. Bude-li B1 přijat, stanou se nehlasovatelnými návrhy A1, A5, B2, B3, C, D1, D2 a D3. Opakuji, je to návrh Karla Raise, aby byly tištěny centrálně hlasovací lístky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko? (Zpravodaj Vondráček: A stanovisko - nebylo přijato.) Stanovisko navrhovatele? (Zpravodaj Vondráček: Ne, pardon, B1 - nedoporučuje. - Navrhovatel ministr Rakušan: Nesouhlasné.)

 

B1 nedoporučuje výbor a stanovisko od předkladatele zaznělo.

Tedy zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 15 je přihlášeno 167 přítomných, pro 75, proti 84. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Následuje hlasování o návrhu B2, který by byl nehlasovatelný v případě přijetí B1, to se nestalo. Bude-li B2 přijat, stanou se nehlasovatelnými návrhy A1 bod 2, A2 bod 2, A3 body 3 a 5, A4 body 2 až 4, A5 body 10 až 20, B3 body 3 a 4, C bod 2, D1 v části týkající se čl. VIII, D2 bod 2, D3 body 3 a 4, E body 2 až 4. Je to návrh můj, a je to odklad účinnosti k 1. 1. 2026. Stanovisko výboru - nedoporučuje.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno je 167 přítomných, pro 76, proti 89. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B3 - opět poslanec Vondráček. Omezení korespondenčního hlasování na volby do Poslanecké sněmovny a volbu prezidenta. Vzhledem k tomu, že jsme nepřijali ani B1 ani B2, tak je tento návrh hlasovatelný v celém rozsahu.

Stanovisko výboru... (Předsedající: V případě přijetí... ano, to se nestalo.)... v případě přijetí B1, což se nestalo, je nehlasovatelný. V případě B2 je bod C nehlasovatelný a to se taky nestalo... (Předsedající: Tak je to v pořádku.)... je hlasovatelný v původním rozsahu. (Předsedající: Děkuji, omlouvám se.) Návrh B3, stanovisko výboru je, že nedoporučuje.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno je 167 přítomných, pro 60, proti 88. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C paní poslankyně Bereniky Peštové, Zuzany Ožanové. Jde o prokázání vztahu korespondenčního voliče k České republice, což je podmínkou pro umožnění volby korespondenčně. Nebyl přijat ani bod B1 ani B2 ani C3, takže můžeme hlasovat celý tento pozměňovací návrh. (Předsedající: Stanovisko?) Stanovisko nebylo přijato. Pardon, nedoporučuje. Já jsem o jedno napřed. Nedoporučuje výbor.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro předložený pozměňovací návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno je 167 přítomných, pro 75, proti 89. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dále budeme hlasovat o návrhu D1 poslanců Maška, Strýčka. Týká se povinnosti zastupitelského úřadu označovat doručovací obálku časem přijetí. Nebyl přijat ani B1 ani B2, můžeme hlasovat v celém rozsahu. Stanovisko ústavně-právního výboru nebylo přijato.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno je 167 přítomných, pro 75, proti 35. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat o návrhu D2 poslanců Jiřího Maška, Jiřího Strýčka týkajícím se údajů o voliči v seznamu voličů. Je opět hlasovatelný v celé šíři, neboť B1 ani B2 nebylo přijato. Stanovisko výboru nebylo přijato.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno je 168 přítomných, pro 76, proti 25. Návrh byl zamítnut.

 

(Ministr Výborný ťuká kartou do lavice.) Chci se dotázat, zda je toto zájem o odhlášení, nebo si tady jenom pan ministr ťuká? Na to ťukání jsme tady citliví. Tak to je v pořádku. A pan ministr Kupka hlasuje s náhradní kartou číslo 42. Pokračujme prosím dále.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pokračujeme hlasováním o pozměňovacím návrhu D3, poslanci Mašek, Strýček. Týká se to ověření podpisu voliče na identifikačním lístku voliče. Stanovisko výboru - nedoporučuje.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno je 168 přítomných, pro 76, proti 90. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat o návrhu E, ke kterému se přihlásila paní poslankyně Renata Oulehlová, původní předkladatelka je Jana Mračková Vildumetzová. Týká se QR kódu, coby náležitosti hlasovacího lístku pro nevidomé osoby. Stanovisko výboru nebylo přijato.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno je 167 přítomných, pro 78, proti 1. (Výkřiky a bušení do lavic zleva.) Návrh byl zamítnut.

 

Prosím o ztišení. A pokračujme prosím dále.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat návrh A1 ústavně-právního výboru - stanovení limitu pro počet plných mocí. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno je 168 přítomných, pro 153, proti 15. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat o návrhu A2 ústavně-právního výboru a to je zpřesnění textace a zmocnění k vydání nařízení vlády, nikoli vyhlášky. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro předložený návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno je 168 přítomných, pro 150, proti nikdo. Návrh byl tedy přijat. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dostáváme se k hlasování o návrhu A3, což je to rozdělení světa na čtyři části a rozdělení hlasů do čtyř volebních krajů. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno je 167 přítomných, pro 122, proti 26. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dalším návrhem, o kterém budeme hlasovat, je návrh A4, možnost kandidujících stran vyslat svého zástupce do okrskových komisí zastupitelských úřadů. Je to A4, stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 26 je přihlášeno 168 přítomných, pro 168, návrh byl tedy jednomyslně přijat.

 

Prosím o ztišení. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat o návrhu A5, který obsahuje možnost osobního přehlasování korespondenčního hlasování, když se dostavíte na zastupitelský úřad, plus je tam zpřesnění termínu bydliště a je tam zjednodušení vlastně prokazování adresy v zahraničí, s tím, že doručováno může být pouze v obvodu zastupitelského úřadu. U návrhu A5 je stanovisko výboru doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 27 je přihlášeno 168 a pro je 168, návrh byl tedy jednomyslně přijat. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále budeme hlasovat o návrhu A6 ústavně-právního výboru. Jedná se o původní návrh paní poslankyně Heleny Válkové na zpřesnění novely trestního zákoníku, kdy je upravena skutková podstata trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 je přihlášeno 168 přítomných, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Podle mých záznamů zbývá závěrečné hlasování o zákonu jako celku. Výbor doporučuje.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Je to tak. O všech návrzích bylo hlasováno, proto přikročíme k hlasování o celém návrhu.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Víta Rakušana, Petra Fialy, Mariana Jurečky, Markéty Pekarové Adamové, Ivana Bartoše, Josefa Cogana, Marka Bendy, Aleše Dufka, Jana Jakoba, Jakuba Michálka, Lucie Potůčkové, Evy Decroix, Jiřího Navrátila, Michala Zuny a Olgy Richterové na vydání zákona, kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony, podle sněmovního tisku 596, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájila jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 29 je přihlášeno 168 přítomných, pro 92, proti 75. Návrh zákona tedy byl schválen. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu zpravodajovi, děkuji panu navrhovateli a končím projednávání tohoto bodu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, projednali jsme schválený pořad 107. schůze, kterou tímto končím. Připomínám, že v úterý 25. června ve 14 hodin bude zahájena 108. schůze Poslanecké sněmovny. Přeji vám hezké odpoledne.

 

(Schůze skončila ve 13.33 hodin.)

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:37.