Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 738/ - prvé čtení

Tímto návrhem jsme se zabývali včera, to je 11. června, kdy byla přerušena obecná rozprava. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr kultury Martin Baxa a zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jan Jakob. Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci Jiří Kobza a paní poslankyně Štefanová. Ovšem schůze byla přerušena v momentu, kdy byl přihlášen k faktické poznámce pan předseda Benda. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolil bych si přednést procedurální návrh, a to, abychom stanovili, že Poslanecká sněmovna stanoví, že hlasování o podaných návrzích k tisku vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 483/1991, o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a 484/1991, o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 738, proběhne dnes ve 13 hodin.

Chtěl bych, abychom o tomto návrhu v tuto chvíli hlasovali. Vím, že už jsou jenom dva přihlášení, že je tam několik přednostních práv, ale chápu, že i po vystoupení pana předsedy Andreje Babiše z hlavní opoziční strany se z toho stala věc, která, jeho slovy, bude obstruována, proto pokládám za rozumné, abychom si stanovili, že dnes proběhne hlasování ve 13 hodin bez ohledu na to, jestli se vyčerpá rozprava do té doby. Doufám, že se do té doby vyčerpá, ale kdyby tomu tak nebylo, tak abychom ve 13 hodin pevně hlasovali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, jedná se o procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat. Přečtu ho tak, jak jsem si ho zaznamenala, pane předsedo. Poslanecká sněmovna stanoví, že hlasování o podaných návrzích zákona č. 483/1991 Sb. a zákona č. 484/1991 Sb., sněmovní tisk 738, proběhne dnes ve 13 hodin. Je to tak? Ano. Přivolám kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování. (Žádost ze sálu o odhlášení.) Ano, zaznamenala jsem. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné a všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Mám zde jedno sdělení. Pan poslanec Nový hlasuje s náhradní kartou číslo 31.

Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 5 přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 94, proti 72. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Mám zde faktickou poznámku paní předsedkyně Schillerové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, já si neodpustím poznámku. Poosmé dala pětikoalice pevné hlasování, potřetí v prvním čtení. Něco naprosto bezprecedentního. Podívejme se, jaký je stav. Dva přihlášení, nějaká přednostní práva, je 10.16 hodin. Včera jsme mluvili do půlnoci, čili nějakých 15 hodin. Pan ministr, věřím, že to mohu říci, přišel za mnou a poděkoval mi jako předsedkyni klubu, našemu klubu, takže vám všem, za věcnou debatu. Ta debata byla skutečně věcná. Já jsem tu seděla s malými přestávkami až do té půlnoci. Proč tedy hlasujeme ve 13 hodin pevně, když to vypadá, že možná i relativně v tomto čase skončíme?

Myslím si... Nevím, zamyslete se nad tím, kolegové, nechci odcházet úplně se zlou na prázdniny, protože se potkáme až v září, ale znovu opakuji, pětikoalice poosmé zařadila v tomto volebním období pevné hlasování, potřetí v prvním čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nyní mám zde ještě přihlášky s přednostním právem do rozpravy. Jako první je přihlášen pan předseda Radim Fiala, poté pan místopředseda Havlíček, pak máme s přednostním právem přihlášeného ještě pana předsedu Bendu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, i já se musím nejdříve ve svém přednostním právu vrátit k tomu pevnému hlasování. Myslím, že ani dnes pro pevné hlasování nebyl žádný důvod. Žádný důvod! Je to ohýbání zákona o jednacím řádu jenom tak. Jenom tak. Pro nic. Protože někdo má 108 hlasů. Ale jak se říká, karma je zdarma a my na to budeme příští volební období pamatovat i v prvním čtení.

A teď pojďme k veřejnoprávním médiím. Vláda Petra Fialy má ve svém funkčním období několik hlavních priorit. Kupodivu mezi ně nepatří snahy o posílení národní a státní suverenity v rámci Evropské unie a s tím související hájení našich klíčových národních zájmů, ani snahy o zlepšení sociální a ekonomické situace v České republice, která se naopak díky působení této vlády horší. Podívejte se na ekonomické výsledky, na reálné mzdy od roku 2019, na růst HDP, na pokles stavebního průmyslu, na pokles výroby a podobně.

Tak co patří mezi priority vlády Petra Fialy? Co tam tedy patří, když ne ty věci, které jsem vyjmenoval? Co má pro ni v legislativním procesu absolutní přednost? Zavedení korespondenční volby pro zahraniční voliče a proces politického ovládnutí klíčových orgánů České televize a Českého rozhlasu a následně finanční, a tím i vlivové a mocenské posílení těchto institucí coby hlavních pilířů vládní propagandy.

Takže shrňme si to: Poslanecká sněmovna 108 hlasů, Senát nekonečně hlasů, prezident, který podporuje vládnoucí koalici, Ústavní soud, který v minulosti změnil volební systém. Co tato vláda ještě potřebuje, aby nepadla? Potřebuje zahraniční voliče, na které bude působit v korespondenčním hlasování, kteří jí pomohou obhájit posty, které mají, a média! Tak po jakých médiích by měla jít? Samozřejmě jsou to veřejnoprávní média, ať už Česká televize, nebo Český rozhlas.

Řekněme si, co se vlastně v České republice v poslední době děje. Vláda a vládní parlamentní většina nedávno totálně překopaly proces a pravidla voleb do kontrolních rad těchto veřejnoprávních médií. Mimochodem zavedení korespondenční volby ze zahraničí a politické ovládnutí a finanční posílení České televize a Českého rozhlasu má společného jmenovatele - vládní snahu o ovlivnění a kontrolu procesu voleb a volební mediální kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Dochází nám to všem? Dochází to lidem, jak se tady opevňuje vládnoucí pětikoalice nejenom společensky, ale mediálně, politicky, aby prostě mohli zůstat v těch funkcích, ve kterých jsou? Já to vůbec nechápu. Jako zvyšují daně, berou lidem peníze z peněženek a prostě pořád se nic neděje. Kauzy Dozimetr, korupce na krajích. Nic se neděje, všecko je v pořádku.

K čemu tedy již došlo v tomto směru? Řekněme si, jak pokračuje to opevňování vládnoucí pětikoalice v jejich pozicích a tady vlastně v té mediální sféře. K čemu došlo? K navýšení počtu členů Rady České televize z předchozích 15 na současných 18, kdy třetinu z nich již bude nyní naprosto nesystémově volit pětikoaliční Senát s minimální legitimitou i důvěrou veřejnosti. Ano, potřebovali ovládnout Radu České televize. Spočítali si, že stačí, když zvýší počet členů na 18 a ty si zvolí jejich Senátem, zvolí si tedy další tři lidi a už budou mít většinu v Radě České televize. Jde o ovládnutí rad veřejnoprávních médií vládě loajálními nebo vládou spojenými lidmi, tedy o politické ovládnutí Českého rozhlasu a České televize.

Vláda si prosadila i změnu pravidel volby generálního ředitele České televize, aby se náhodou nemohlo stát, že bude zvolen někdo, kdo nebude loajální, jak já tomu říkám, kdo nebude jejich, kdo bude třeba zastávat objektivní zájmy společnosti. Zatímco předchozí znění zákona počítalo s tím, že generální ředitel České televize musí být zvolen 10 hlasy z 15 - pozor! - nová vládní verze toto změnila na prostou většinu hlasů, tedy 10 z celkových 18. Jasně. Posílili radu svými lidmi a pak na zvolení stačí jenom tolik, kolik si spočítali, že je nutné, aby byl zvolen. Podobně je tomu tak i v případě Českého rozhlasu, kde se snížil celkový počet hlasů potřebných ke zvolení i k odvolání jejich generálního ředitele, aby oba tyto procesy byly jednodušší v situaci, kdy v obou radách jsou ještě nějací lidé zvolení v předchozím parlamentním období, kdy poměry a složení vládní koalice opozice byly odlišné od současného stavu.

Vládní koalici nejde o žádnou proklamovanou nezávislost České televize nebo Českého rozhlasu, o jejich transparentnost či o jejich finanční stabilitu, jak o tom často vládní představitelé hovoří, občas naprosto falešně, ale jen a jen o sebe. Jen a jen o sebe, o vlastní politický prospěch a o to, aby ovládali veřejnoprávní média další dlouhá léta a aby to byli pouze vládě poplatní a zavázaní televizní a rozhlasoví radní, kteří budou rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele našich největších médií. Vláda si tímto postupem chce rovněž pojistit své privilegované a chráněné postavení ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávních médií. A dělá tak tedy přesně to, z čeho neprávem léta obviňovala jiné své politické oponenty.

Naprosto typickým příznakem vládní snahy ovládnout mediální, televizní a rozhlasové rady byla volba jejich členů zde ve Sněmovně, která zcela v rozporu se zásadami personálního hlasování probíhala aklamací veřejně a pod dohledem. Jak já jsem tenkrát u tohohle pultíku říkal, tak nějak soudružsky - ukaž, soudruhu, jak hlasuješ. Připomeňme si, že na vládní návrh nyní mohou mediální radní navrhovat jenom ty organizace, které existují déle než 10 let, to tedy znamená ty správné, prověřené, takzvané neziskové organizace z prostředí liberální až progresivní demokracie.

A teď už pojďme k aktuální snaze vlády zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, tedy de facto mediální daně pro nás všechny, a ke snaze o zásadní rozšíření okruhu jejich povinných plátců a poplatníků. Jde v podstatě o další projev daňové revoluce vlády. Je to pokračování zvyšování daní od vládních stran, které v předvolební kampani měly jedno hlavní heslo. Pamatujete si to? Nebudeme zvyšovat daně! Zvyšují daně úplně všude. I tam, kde se to nejmenuje daně, ale prostě jakékoliv věci, které mohou vytáhnout lidem z kapes. Tak to dělají.

Tato vládní novela chce také sebrat mnohem více peněz českým firmám, což je zajímavý postup u vlády, která si deklaruje jako jeden z hlavních cílů podporu podnikání. To je úplně neuvěřitelné. Pro výpalné za Českou televizi a Český rozhlas už zde nebude podstatný počet přijímačů, ale počet zaměstnanců. Česká televize by měla díky novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas o 331 milionů korun navíc. Televize přitom letos hospodaří s téměř 8 miliardami korun a rozhlas s více než 2 miliardami korun. Já nevím, jestli to vůbec lidé vědí, že televize potřebuje každý rok a vybírá od lidí 8 miliard korun. Nově mají tyto daně hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají chytrý telefon, tablet, počítač anebo mají internetové připojení.

Já bych se vás chtěl zeptat, vážená pětikoalice, jestli také naši občané v zahraničí, kteří používají tablet, chytrý telefon, internet, mají doma televizi, kteří budou volit korespondenčním hlasováním, jestli také budou v tom zahraničí platit zvýšené televizní poplatky? Já si myslím, že by měli! Protože jak jinak by se dozvěděli o tom, jak to funguje v České republice, co je tady nového? Podle čeho by se vůbec měli zajímat o to, jak volit? Já si myslím, že by měli.

Vy vlastně nám připravujete v současné době takovou novodobou daň z hlavy! To bylo ve středověku, kdy se takové daně platily. Rozšíření povinnosti hradit tyto poplatky plošně zasáhne prakticky všechny domácnosti v České republice. Větší firmy se musejí připravit na opravdu skokové zvýšení nákladů. Například firmy o 250 zaměstnancích by nově měly na těchto poplatcích hradit až sedmkrát více než doposud. Roční poplatek za televizi a rozhlas by u nich vyšplhal na 172 200 korun, u podniků s více než 500 zaměstnanci je to pak až stokrát více, tedy celkově čtvrt milionu korun.

A teď já se ptám: ti lidé chodí do práce se dívat na televizi, sledovat veřejnoprávní televizi a ty věci, kterým 50 % lidí v této zemi už nevěří, tak ti chodí do práce se dívat na tyto zprávy? Je to nehorázný a drzý trest českým firmám za to, že zde platí daně, pojistné odvody, financují stát a vládu a zaměstnávají české občany, což pomáhá ještě alespoň jakžtakž udržovat sociální smír v zemi, který tato pětikoaliční vláda ničí. Je to jakási obdoba komunistické gottwaldovské milionářské daně naruby.

Dovolte mi, abych citoval: Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou, říká Svaz výrobců vápna Lukáš Peřka. Často jde navíc o hlučná místa. Zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají jako svou prioritu a hlavní náplň činností sledovat televizi ani poslouchat rádio.

Ředitel Elektrotechnické asociace Jan Prokš tento poplatek označil za nový druh firemní daně. Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují a nesledují televizní zprávy anebo AZ kvíz.

Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily ohromné částky za služby, které prostě nevyužívají ani nemohou využívat, protože lidé chodí do práce pracovat. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy. Jinak si dokážu představit, že místo těch elektronických médií se vrátí nástěnky. Vy nám vlastně vracíte nástěnky do fabrik místo toho, abychom si to zobrazovali na elektronických médiích, protože to nikdo nebude chtít platit. Vy jste takoví novodobí nástěnkáři. A současné upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven. Nejde tedy o žádný koncesionářský poplatek, jde o novou daň a o další porušení vládních slibů. Vy ty vládní sliby totiž porušujete každý den. Každý den zvedáte nějaké daně. Sám ministr kultury Martin Baxa ještě před nedávnem jasně sliboval, že k navýšení koncesionářských poplatků v tomto volebním období nedojde.

Dámy a pánové, o smyslu koncesionářských poplatků je nutné vést řádnou a zásadní debatu. Jakou službu za ně vlastně dostáváme a co je to vůbec médium veřejné služby? Co je onou veřejnou službou v tomto smyslu? Zprávy, předpověď počasí, balet, seriály, StarDance, Peče celá země a podobně? Naplňuje Česká televize a Český rozhlas opravdu zásady veřejné služby tak, aby to mělo podléhat povinné dani placené všemi občany včetně těch, kteří tuto takzvanou službu nikdy nevyužijí?

Vláda navrhuje zvýšení mediálních daní v době, kdy se v řadě zemí Evropy specifický poplatek za veřejnoprávní média spíše ruší. Pojďme se na to podívat, jak to vypadá v Evropě.

Posledním příkladem je Slovensko. A pozor, stalo se to nikoliv za Ficovy vlády, ale ještě před posledními slovenskými parlamentními volbami, kdy tam byla u moci současná opozice. Na Slovensku parlament poplatky dokonce zrušil a nahradil je podílem z daní. Podobné to je v řadě dalších evropských států, zatímco se především střední Evropa stává poslední baštou koncesionářských poplatků. Na Slovensku tehdy specifické poplatky nahradil každoroční státní příspěvek veřejnoprávním médiím v hodnotě 0,17 % HDP.

K podobným krokům došlo v posledních letech ve většině zemí západní a severní Evropy. Například ve Skandinávii došlo k překopání systému televizních poplatků v posledních deseti letech. První zemí, která povinné poplatky zrušila, bylo Finsko v roce 2013. Následovalo Švédsko 2019, Norsko v roce 2020 a Dánsko v roce 2002 (?). Tak proč by to dělaly, když je to tak skvělá věc, tak skvělá daň? Všechny tyto země se rozhodly veřejnoprávní média financovat z daní, kdy jde do fondu na veřejnoprávní média část daně z příjmů, maximálně však v přepočtu mezi 130 a 170 eury ročně na poplatníka.

Změnu v placení poplatků provedla v roce 2016 i Itálie. Vzhledem k množství nezaplacených poplatků začala vláda poplatky vybírat skrz přirážku k elektřině, kdy každá domácnost platí na účtech o 90 eur ročně navíc. Právě složitost a nákladnost vybírání těchto poplatků vedla ke změnám i v sousedním Polsku. I tam se nyní veřejnoprávní média financují přímou státní dotací, tak jak to navrhujeme my už dávno. Aspoň by si každou tu redakci někdo nemohl zprivatizovat. A je to rozhodně čistší a férovější způsob než ten náš stávající.

Hnutí SPD navrhuje již léta něco podobného. Já si pamatuju, pamatujete si?, kdy někdy okolo roku 2015 Český rozhlas, Česká televize si zvaly předsedu Tomia Okamuru a říkaly: jak jste to myslel? Co si to dovolujete, pane Okamuro? Navrhovat takovou hroznou věc, takovou hroznou věc, platit veřejnoprávní média ze státní...? No to by byla hrůza! A zvedaly se, ježily se jim vlasy tím, že by se to mohlo stát.

Ale já vám něco prozradím. Ono se to prostě jednou stane, protože to dělají všechny země. Protože to udělala třeba anglická BBC. Přišla BBC o nějakou nezávislost tím, že je placená ze státního rozpočtu Velké Británie? No vůbec ne. Prostě všichni přecházejí k něčemu, k něčemu lepšímu.

Přímé financování Českého rozhlasu a televize z příslušné kapitoly státního rozpočtu podléhá totiž kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Já si myslím, že to je ten problém, proč se jim ježí vlasy, s tím, že by měly být financovány ze státního rozpočtu. No představte si, že by je někdo kontroloval, že by kontroloval jejich hospodaření, no to je obrovský průšvih! A to oni nesmí připustit a nesmí to připustit ani pětikoalice. Takže to je to, co se tady vlastně děje. Koncesionářské poplatky před časem zrušilo i Maďarsko. Takže jsme v tomto ohledu středoevropskou anomálií. Ale víte, proč jsme tou anomálií? A to se tady snažím od začátku vysvětlit - protože to vyhovuje všem médiím, veřejnoprávním médiím, a vyhovuje to vládnoucí pětikoalici. Proto jsme anomálií.

No a zakončení mezinárodního okénka. Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí pouze v devíti z 27 členských zemí Evropské unie. Pouze v devíti zemích z 27 se platí koncesionářské poplatky. Pro úplnost dodám, že je to Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko. V 18 zbývajících státech se neplatí. Takže jedna třetina vůči dvěma třetinám. Takže my jsme součástí té jedné třetiny a děláme to jaksi dobře, ale prostě to dobře neděláme, děláme to ve prospěch těch médií, aby nemohla být kontrolována, a ve prospěch pětikoalice, žádný jiný význam to nemá.

Údaje o lidech, které veřejnoprávní média v České republice neevidují jako plátce, si tyto instituce nyní berou od dodavatelů elektřiny. Podle zákona je totiž povinen platit v zásadě každý, kdo je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak.

I tady se v případě schválení vládní novely dočkáme změny. Nově by měli své klienty, tedy uživatele internetového připojení, hlásit také poskytovatelé připojení. Těch je v Česku zhruba čtyřikrát více než dodavatelů energií. To znamená, pěkně si to pojistili, aby jim nikdo neutekl a nasypal pěkně.

Tento plán má oprávněně mnoho kritiků. Zatímco energie totiž bývají většinou napsány na jednu osobu v domácnosti, u internetových přípojek tomu tak být nemusí a taky většinou není. Věcné výhrady má například Asociace provozovatelů mobilních sítí. Poukazuje také na značnou byrokratickou zátěž, kdy se televize a rozhlas budou s lidmi hádat a soudit o to, kdy internetová přípojka umožňuje přehrávání mediálního obsahu a kdy slouží k jinému účelu, například SIM karta v alarmu či robotické sekačce na trávu. I k těmto absurditám povede vládní návrh. Ale je to úsměvné. Já si myslím, že je dobře si to zopakovat, že Česká televize a Český rozhlas budou vybírat poplatky za robotickou sekačku na trávu anebo za SIM kartu v alarmu, který máte v bytě nebo v domě. To jsou neskutečné absurdity.

Vraťme se ještě k brutálnímu navrhovanému zvýšení mediálních daní pro firmy. Zástupci podniků tvrdě odsuzují tyto úpravy. Největší zástupce firem Hospodářská komora argumentuje diskriminací a porušením programového prohlášení vlády. No, tak to už nikoho moc nezajímá, protože všichni vědí, že tato vláda svoje programové prohlášení vlády porušuje téměř denně. To už nikoho nepřekvapí.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky zase například upozorňují na to, že věcný záměr zákona nebyl zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. Já vám řeknu, jak to funguje. Když chtějí, aby jim to někdo nehodil na hlavu, protože je to nesmysl, tak buď to dají svým poslancům, aby to předložili, anebo to nepošlou ani do Legislativní rady vlády, anebo to nepošlou do mezirezortního připomínkového řízení, protože by se mohlo stát, že tam bude nějaký normální člověk, který řekne: to prostě nejde, to je blbost. A aby se tomu pětikoalice vyhnula, tak tyto věci obchází. Podle ředitele Sekce digitální ekonomiky a technologií svazu Ondřeje Ferduse tím byla porušena legislativní pravidla. No, tak všichni už mávnou rukou, protože tato vláda porušuje úplně všechno, tak nějaká legislativní pravidla, za to je asi nikdo nezavře, takže to je v pohodě. "V této věci jsme oslovili předsedu Legislativní rady vlády a o této skutečnosti jej informovali dopisem. Svaz i vzhledem k tomu, že nebyl k návrhu přizván ke konzultaci, s návrhem zásadně nesouhlasí. Po mimořádném připomínkovém řízení se v zákoně objevila další řada nových návrhů, které by měly negativní dopad." Konec citace.

S ostrou kritikou přichází i Hospodářská komora - cituji: "Odmítáme zavádění principů diskriminace podnikatelů a navýšení administrativní náročnosti, které návrh změny zákonů o rozhlasových a televizních poplatcích obsahuje." Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, a to je mimochodem nominant ODS - Zdeněk Zajíček, k tomu dodává, že pokud se mají firmy podílet na financování veřejnoprávních médií, mají vědět, na jakou službu mají nárok. Pokračuji v té citaci: "Správný postup by měl být takový, že nejprve se stanoví definice veřejné služby, která bude konkretizovat úkoly médií veřejné služby, a na základě toho teprve odůvodněně navyšovat finanční prostředky pro tyto instituce, aby mohly takovou veřejnou službu financovat a garantovat." Konec citace.

Navrhovaný nový model firemních poplatků nejvíce dopadne zejména na menší firmy. Upozorňuje na to například Asociace malých a středních podniků. Takže vidíte, že si tady nevymýšlím nějaké své vlastní osobní pocity nebo emoce, ale cituji tady z toho, co si o tom myslí odborná veřejnost, a dokonce i vaši nominanti, kteří s tím nesouhlasí. A proto si myslím, že je možná lepší financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu a nechat je kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem.

Asociace malých a středních podniků říká - cituji: "Vzhledem k tomu, že návrh rozlišuje okruh zařízení o mobilní telefony, tablety a notebooky," to jsou vlastně všichni, kteří něco takového vlastníte, a to je většina lidí, "budou koncesionářské poplatky platit prakticky všechny fyzické osoby." Tam, kde se platilo za domácnost, teď budou platit prakticky všichni. Z drtivé většiny půjde o zaměstnance. No, právě proto si myslím, že je lepší to platit ze státního rozpočtu než se dostávat do takových problematických až absurdních situací. "Firmy by tak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou." Takže já myslím, že to má pětikoalice pěkně vymyšlené: on bude platit za sebe, bude platit jako zaměstnanec ještě jednou, protože to za něho bude odvádět firma. Vy jste vlastně vymysleli dvojitou daň. Takže nejenom že zvyšujete ty normální daně všechny, ale vy jste tu daň ještě dokázali - já nevím, jak bych to řekl - zduplicitnit. Ten člověk bude platit dvakrát tu samou daň, jednou za něj bude platit zaměstnavatel v práci a podruhé to bude platit sám. To je úplně neskutečné.

"Firmy by tak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou, nehledě na to, že zaměstnanci ve firmách tyto služby nevyužívají i v případě, kdy taková zařízení mají," řekl pro CNN Prima News člen představenstva asociace Josef Jaroš. "Zástupci malých a středních podniků proto odmítají, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které nevyužívají." No, já přidám jednu takovou další absurditu. V tom případě by měly všechny podniky, které se starají o sběr odpadu, zaměstnancům na ta popelářská... na ty kakabusy přidělat televize, jak na tom stojí vzadu, aby se mohli vzdělávat po cestě, když už za to platí daně. Tak. A budu pokračovat: "Žádali jsme proto o upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců," říká člen představenstva asociace Josef Jaroš. "V současné chvíli se domníváme, že jde pouze o další skrytou formu zdanění firem," dodal pan Jaroš. "Ministerstvo kultury ani vláda rovněž tuto novelu vůbec nekonzultovaly se zástupci komerčních médií." Komerčních médií.

Související obsah. Co k tomu říká například ředitel televize Prima Singer: "Po mnoho let jsem slyšel od pana generálního ředitele Petra Dvořáka, že to, co Česká televize potřebuje v následujících letech, je 300 až 500 milionů korun navíc. Najednou se objevil během několika měsíců návrh na 1,3 až 1,5 miliardy navíc bez jakékoliv specifikace. Na co ty peníze navíc budou použité?" To, jak nám vyprávěli, že je to na krytí inflace, která se vrátila zpátky k normálu, to si myslím, že už jako nikdo nemůže brát vážně. "Máme pocit, že je to postup, kdy se nejdřív vypíše bianko šek, který zaplatí všichni majitelé mobilních telefonů, a poté se vymýšlí, co se s těmi penězi udělá. Tak by to být nemělo." No tak co se s těmi... Budou parlamentní volby, pětikoalice bude potřeba uspět, říká se to tady ve Sněmovně v kuloárech, že to navýšení poplatků je na parlamentní volby pětikoalice.

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt zase mimo jiné vyjádřil obavu z destabilizace celého audiovizuálního trhu: "Česká televize hospodaří s poměrně výrazným výrobním rozpočtem a jeho navýšení bude znamenat zásadní zvýšení cen výrobních činností i pro komerční subjekty." Připomněl, že jedním ze zásadních bodů, které komerční média vnímají jako problematické, je zachování reklamy a sponzoringu na programech České televize. Znamená to, že veřejnoprávní média jsou financována jak z koncesionářských poplatků, tedy z daně pro občany a firmy, tak z reklam, čímž jsou zvýhodněna oproti komerčním subjektům. Novela dokonce rozšiřuje výjimky pro umisťování on-line reklamy.

Předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání a ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák této souvislosti zdůraznil, že Český rozhlas má příjmy v tuto chvíli dvakrát vyšší, než jsou příjmy celého soukromého rozhlasového trhu. Komerční média se obávají také pokřivení pracovního trhu v oblasti médií. Tak já tomu nerozumím. Český rozhlas má příjmy dvakrát vyšší než komerční rádio a je to málo! Je to potřeba navýšit. Je potřeba ty prachy sebrat lidem do veřejnoprávních médií!

Novelu, jak je již u mnoha vládních legislativních návrhů špatným zvykem, kritizovala i Legislativní rada vlády. Tak to se omlouvám, oni to do Legislativní rady vlády dali, ale s negativním výsledkem. Podle ní řada návrhů v novele obsažených neprošla mezirezortním připomínkovým řízením a rovněž zde chybí relevantní ekonomické údaje, zejména existující náklady České televize a Českého rozhlasu v porovnání s výnosy z koncesionářských poplatků a výnosy z povoleného rozsahu reklamy. Chybí také definice toho, proč a v čem je současné financování nedostatečné, tedy jaký rozsah financování je třeba. Podle Legislativní rady vlády novela může rovněž snížit nezávislost veřejnoprávních médií. Slyšíte to? To je přece to nejdůležitější, nezávislost veřejnoprávních médií, a Legislativní rada vlády říká, že se může snížit nezávislost veřejnoprávních médií. A já se ptám: A není to právě ten důvod? Nejde právě o to? A to už je opravdu kocourkov a absurdistán na druhou.

Podle stanoviska Legislativní rady vlády je také zarážející, že pokud se navrhuje zvyšování poplatků s odůvodněním, že jejich aktuální výše není dostatečná, pak není jasný důvod, proč se příjmy České televize ze sponzorování pořadu mají převádět do Státního fondu kultury a proč nejsou ponechány k financování výroby pořadů České televize, na něž jsou sponzory poskytnuty. No, já to vím, ale nebudu to tady říkat.

Cituji: "Podle novely se do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu navrhuje doplnit, aby ministr kultury s generálním ředitelem České televize a s generálním ředitelem Českého rozhlasu uzavíral memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního, respektive rozhlasového vysílání. K této úpravě je třeba upozornit, že navrhovaným postupem může dojít k oslabení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu na moci výkonné, mimo jiné proto, že podle úpravy doplňované v čl. 1 bodu 40 a čl. 3 bodu 41 návrhu zákona do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu má být navíc nenaplňování tohoto memoranda důvodem pro odvolání generálního ředitele České televize, respektive Českého rozhlasu z funkce."

Takže do toho memoranda si pětikoalice a tady pan ministr Baxa napíšou, jak se má Česká televize chovat, a Český rozhlas, v souladu s principy Evropské unie, v souladu s principy naplňování západních hodnot a já nevím čeho, a když někdo řekne něco jiného, tak šup a ven. A ven! Takže to je nezávislé médium? To ani náhodou! To je opravdu gól do vlastní vládní branky. Já jenom potřebuji, aby to lidé věděli, že tady dochází ke spojování veřejnoprávních médií s mocí výkonnou. Já potřebuji, aby to lidé věděli, a pak už záleží na těch lidech.

Novela počítá i s tím, že Česká televize a Český rozhlas budou mít právo požadovat údaje o zákaznících od poskytovatelů připojení k internetu, tedy kupříkladu od mobilních operátorů. Takže kde máme tu ochranu osobních údajů? Kde to máme, když vy si tady budete získávat databáze lidí od mobilních operátorů a od všeho, a veřejnoprávní televize bude mít databáze, s kterými bude moct operovat? To je prostě Velký bratr. Velký bratr tři nebo pět nebo nějaké další číslo. Ti se proti plánované novince bouří, ti mobilní operátoři, a upozorňují, že nápad Ministerstva kultury ohledně novely je technologický nesmysl. Technologický nesmysl! Tak už nejenom že bude porušena nezávislost, že bude spojeno veřejnoprávní médium s mocí výkonnou, ale i technologicky ti, kteří o médiích nic nevědí, o politice vědí málo, tak říkají, že i technologicky je to na hlavu. Podle nich půjde o vážné narušení soukromí zákazníků, vysokou administrativní zátěž poskytovatelů internetu a podle všeho bude zpoplatňovat i ty, kteří nebudou mít přístup k televiznímu signálu.

Tak, pane ministře, já za sebe říkám, že nechci, abych byl součástí nějaké databáze, která bude běhat veřejnoprávními médii a prostě po internetu a po světě. Já vím, že nebude běhat po internetu, ale bude si to někdo půjčovat, prodávat. Já chci mít také svoje soukromí, stejně jako moje rodina, stejně jako rodiny všech ostatních lidí v České republice. Já nechci, abyste měl prostřednictvím memoranda s veřejnoprávní televizí nějaké informace o mých známých, o lidech, o přátelích. Prostě já to nechci! Takže myslím, že to je špatně.

Tak. A já znovu cituji: "Obáváme se, že předložený návrh je zásadně nedomyšlený. Ve svém důsledku povede jen k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí obyvatel České republiky." To neříkám, já. Cituji. "Návrh například vůbec nereflektuje dnes zcela obvyklou situaci, kdy na jednu osobu z rodiny je evidováno hned několik služeb připojení k internetu - mobilní i fixní, a to pro celou rodinu. Takových služeb je dnes celá řada." A já si myslím, že díky internetu se budou jejich počty zvyšovat. "A vůbec nemusí jít o služby připojení k internetu ve vztahu ke sledování televize. Mnohá z těchto připojení k internetu neumožní sledovat televizi. Reálně tak hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen pro sebe, ale i na zbytek společnosti uvalila těžko představitelné administrativní břemeno," komentoval šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. "Výsledkem bude bezbřehý chaos, kdy se dotčené subjekty budou různě bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivita výběru naopak sníží."

Ale to přece není vůbec důležité v tom zákoně. Důležité je, že vám veřejnoprávní média znovu pomohou obhájit vaše posty a budou krýt takové věci, jako je Dozimetr a podobné věci, o kterých jsme už dlouho neslyšeli, vlastně jak kdyby se to nestalo, korupci na krajích a podobně. Takže o to jde. Budou krýt to, že Česká republika jede z kopce, že nám klesá HDP, že nám poskočily reálné mzdy o něco nahoru, ale jako jediná země z V4 jsme pořád v minusu od roku 2019. Všechny tyto věci, které jsou prostě na vymetení této vlády ze Strakovky, ta média kryjí a vůbec o nich nemluví.

Hledání nového modelu konstrukce televizních poplatků vyžaduje širší diskusi, a to i za účasti regulátorů, stejně jako odborníků na technologie a jejich využití a znalce tržní situace. "Narychlo přepsané věty měnící zásadně celou podstatu výpočtu nemohou být solidním základem dlouhodobě udržitelného financování veřejnoprávních médií," doplnil Jiří Grund. Ale o to přece nejde. Řekli jsme si, o co jde. O spojení moci výkonné a veřejnoprávních médií. Podle něj přípravu zákona Ministerstvo kultury se zástupci mobilních operátorů nekonzultovalo.

Tak, pane ministře, s kým jste to vůbec konzultovali? No raději s nikým. Raději s nikým.

Ještě jednou cituji ředitele televize Prima. Cituji: Od tiskové konference Ministerstva kultury, na které bylo ohlášeno zvýšení poplatků, jsme se v principiálních otázkách moc neposunuli. Stále zapřaháme vůz před koně. Česká televize má dostat přidáno, aniž by byla předtím formulována státní poptávka, co má a co nemá dělat. - No jasně, my víme, co má dělat. Podporovat moc výkonnou, současnou vládu. - Její příjem z poplatků má být navyšován podle kumulované inflace, přestože její náklady se podle inflace nezvyšují. Nové služby má Rada České televize schvalovat podle pravidel a kritérií, které si ale Česká televize má sama stanovovat nebo měnit vnitřním předpisem. - To je neskutečné. - Konec citace.

Dopadům do komerčního trhu se nevěnuje žádný materiál, který Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčních subjektů, ale jsou součástí stejného systému. Novela bude mít negativní dopad na ekonomiku soukromých vysílatelů. Navíc například většina stanic Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto vůbec neliší a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti Českému rozhlasu. Ale doplňuji, Český rozhlas potřebuje moc výkonná. Tato novela tedy pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by se jakkoliv zlepšila veřejná služba. Ale už několikrát jsem tady řekl proč.

Naopak, množí se počty případů, kdy se Česká televize musí lidem omlouvat za křivá nařčení a lživá obvinění. Příklad z poslední doby: Česká televize se musí z rozhodnutí Městského soudu v Praze omluvit v pořadu Newsroom ČT24 imunoložce Zuzaně Krátké za to, že ji a její organizaci Zdravé fórum lživě označila za antivaxery, dezinformátory a šiřitele nebezpečných výmyslů. Česká televize dne 5. prosince 2021 v pořadu Newsroom ČT24 v reportáži s názvem Covidové dezinformace označila občanskou strukturu Zdravé fórum jako antivaxerskou skupinu a šiřitele nesmyslů a dezinformací, přičemž v této prezentaci využila loga platformy a zobrazila tváře jejích zástupců, advokáta Tomáše Nielsena a imunoložky Zuzany Krátké.

Když jsme u toho covidu, já vám něco řeknu, milá vládo. Až tady nebudete, tak já doufám, že vyplavou na povrch všechny důsledky a následky těch problémů, které celá ta covidová věc způsobila. Upozorňují na to lékaři, upozorňují na to všichni, ale díky vám a vašemu memorandu s Českou televizí a Českým rozhlasem se to nesmí dávat ani na internet, a už vůbec ne vysílat ve veřejnoprávních médiích.

Nyní Městský soud v Praze rozhodl, že se Česká televize za to musí doktorce Zuzaně Krátké omluvit. Rozsudek je pravomocný. Dotčení se přitom nejprve obrátili na vedení České televize se žádostí o nápravu, a když nebyli vyslyšeni, podali stížnost k Radě České televize. Ta na svém zasedání v červenci 2022 konstatovala, že pokud Česká televize označí někoho jako dezinformátora, jako učinila v pořadu Newsroom ČT24 iniciativu Zdravé fórum, je nutné věc doložit. Je naprosto neakceptovatelné, aby pomluvený či negativně zobrazovaný subjekt, zejména v případech tak citlivých, jako je v současnosti obvinění z šíření dezinformací, nedostal v daném pořadu prostor k vyjádření s odůvodněním na malý časový prostor reportáže, jako se to stalo v případě této reportáže, řekl tehdejší předseda Rady ČT Pavel Matocha.

Napadená paní doktorka a její organizace dala opakovaně najevo, že je připravena jednat o smírném řešení, ale Česká televize o ně nejevila zájem. Česká televize má přece memorandum, nebo bude mít memorandum s mocí výkonnou a už dlouho spolupracují, tak proč by se měla někomu omlouvat? Proč by měla přiznávat chybu, když oni jsou něco jako pětikoalice? Pětikoalice tady má 108, tak se nemusí s nikým bavit. No a když jsou spolu takhle, tak se ani veřejnoprávní Česká televize nemusí s nikým bavit. Navíc přišla Česká televize s tvrzením, že v inkriminovaném pořadu neoznačila tyto subjekty za dezinformační web, skupinu antivaxerů a šiřitele výmyslů, ale že jen poskytla objektivní informace tak, aby si diváci mohli udělat vlastní názor. Ano, já mám ty samé zkušenosti, že když něco řeknu, tak mě opravuje redaktor nebo moderátor, jak nemám pravdu a jak to vlastně ve skutečnosti je, takže potlačuje vlastně můj názor a říká: to jsou všecko nesmysly. Ale já vám řeknu - teď ten moderátor řekne - já vám řeknu, jak to vlastně je a co je pravda.

Takže suma sumárum, Česká televize ji zcela bezdůvodně a bez jakýkoliv důkazů označila za dezinformátorku. Já si dokonce pamatuju, jak tato vláda vypnula ty dezinformátorské weby. A soud řekl, že to není pravda. Dokonce vypnula web našeho europoslance, pana doktora Ivana Davida, že je to dezinformátorský web, tak to je něco podobného. Prostě ta vláda si dělá, co chce, a Česká televize taky.

Veřejnoprávní médium tedy dezinformovalo, když koncesionářům ve svém vysílání místo ověřené informace servírovalo lež. A přitom má Česká televize i česká vláda, která nyní navrhuje zásadní zvýšení televizní a rozhlasové daně, boj proti dezinformacím na svém erbu. A je to jedno z jejich hlavních hesel a hlavních činností. Tak já to nazvu pravým jménem: cenzura. Cenzura názoru. Hon na dezinformátory, omezování svobody slova, hon na nepohodlné lidi s nepohodlnými názory. Některé z těchto lidí chce vláda za pomoci veřejnoprávních médií odvolávat z kontrolní rad veřejnoprávních médií, jak jsme zde viděli naposledy - kdy to bylo včera, nebo předevčírem? - pana Lubomíra Xavera Veselého, který si říká, co chce. No to je nehoráznost, říkat si, co chce! Některé z těchto lidí chce vláda... ano, to už jsme řekli. A ještě chce lidem zvýšit rozhlasovou a televizní daň, a tak posílit a zakonzervovat informační a politický monopol České televize a Českého rozhlasu v našem mediálním prostoru. A já tomu říkám hlasité "ne!" a snad jsem dostatečně zdůvodnil proč. Jde o politizaci, porušení nebo snižování nezávislosti veřejnoprávních médií. Je to další daň pro lidi, kteří v některých případech budou platit i dvakrát. Je to technologický nesmysl z hlediska mobilních operátorů a je tam spousta dalších věcí, proč bychom měli říct "ne" této asociální vládě. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat pan ministr Baxa, takže další přihlášený ještě posečká. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Jenom připomenu, že tady někdo nechal brýle. Á, pan předseda (podává brýle předřečníkovi).

Paní předsedkyně, dámy a pánové, jenom krátce, věcně. Já myslím, že hodně argumentů zaznělo tady už včera, včetně reakcí na ty velmi kritické argumenty. Ale vzhledem k tomu, že je dnešní jednání přenášeno, tak bych rád ujistil vás všechny, poslankyně a poslance i veřejnost, která sleduje tento přenos, že ta část, která se týká mobilních operátorů, v návrhu zákona už není. My jsme vyhověli těm kritickým připomínkám, které měla asociace mobilních operátorů, nebo to uskupení mobilních operátorů, zdaleka se nejedná jenom o ty hlavní, ale o mnoho stovek poskytovatelů internetu, a na základě série jednání, které jsme s nimi absolvovali, jsme toto ustanovení z návrhu zákona vypustili a vláda už jej poslala do Poslanecké sněmovny bez tohoto ustanovení. To znamená, ten návrh zákona, o kterém my tady dnes jednáme, už neobsahuje možnost médií veřejné služby získat od poskytovatelů internetového připojení data o jejich zákaznících.

Současně chci zdůraznit, že naším cílem, který nás prvotně vedl k tomu, abychom tuto pasáž do návrhu zákona dali, nebylo nějaké sledování obyvatel, jak tady můj předřečník se pokoušel trošku bych řekl nepřímo sdělit, ale jakým způsobem vlastně médiím veřejné služby dát příležitost získat další druh dat o těch, na které by se po té novele zákona měla ta poplatková povinnost vztahovat. Ale není to tam, zůstáváme u toho tradičního modelu, to znamená prostřednictvím připojení k elektřině, na základě výzev. A znovu chci ujistit, že média veřejné služby nemají žádný přístup k nějakým jiným datům, natožpak aby mohla provádět nějakou fyzickou kontrolu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já na pana ministra. Jak jsem zmínil včera, nechci, aby to zapadlo. Jak bude počítáno u těch plátců - firem, jak jsem zmínil, jestli se bude počítat na počet zaměstnanců, nebo se budou počítat úvazky, co se týče těch plateb? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat taktéž faktickou poznámkou. Tímto mu uděluji slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si přímo najdu ustanovení v tom návrhu zákona, protože my jsme tady vyhověli připomínkám Legislativní rady vlády v této záležitosti. Obecně platí to, že vlastně v té včerejší rozpravě, zejména v těch částech vystoupení v pozdních večerních hodinách, někteří zde vystupující poslanci se vlastně ptali nebo vznášeli dotazy na věci, které byly ve stanovisku Legislativní rady vlády a kterým my jsme nakonec vyhověli a v tom návrhu zákona nejsou. Tak já samozřejmě budu připraven nejen při tomto dnešním jednání, ale pokud bude návrh zákona poslán do dalšího čtení, tak na jednání výboru moji kolegové nebo ve druhém čtení na toto reagovat.

A nyní konkrétní odpověď na dotaz pana poslance Wenzla, kdy v § 5 Základ poplatků v tom takzvaném poplatkovém zákoně je nově vložen odst. 6, který říká: Počtem zaměstnanců se pro účely odst. 3 a 4 - kde jsou ta rozpětí zaměstnanců - se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí počet zaměstnanců přepočtený na plné pracovní úvazky. Takže tuto cestu jsme zvolili, aby byl jednoznačný výklad toho, jaký je počet zaměstnanců. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dále chce s faktickou poznámkou reagovat pan ministr Šalomoun. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já to chci potvrdit. Je to tak, to vlastně vyhřezlo na Legislativní radě vlády, jak se budou počítat částečné úvazky a jak to bude. Takže vlastně Legislativní rada vlády přišla prostě s řešením, ať se to přepočítává na ty plné úvazky.

Stejně tak, co říkal pan předseda Fiala ohledně těch providerů, tak to taky prostě vypadlo. Vypadlo to už jako v průběhu... před Legislativní radou vlády. Když bylo jednání v komisích, tak x komisí mělo prostě poznámky, že to není úplně proporcionální, pak vlastně i ten předkladatel i pan ministr vedli i další jednání a vlastně na velké legislativní radě už proti tomu zachování vlastně za to nebojovali, takže vlastně stanoviskem Legislativní rady vlády to potom bylo definitivně vypuštěno a vláda se s tím ztotožnila. Takže ty provideři tam nejsou.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Havlíček ještě posečká, protože faktické poznámky pokračují. Nejdříve, pane kolego, ještě paní poslankyně Peštová, pak pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla využít toho, že pan ministr tady je, a určitě mi... (Ministr Baxa poznámka mimo mikrofon.) Ne, ne, ne, ne, já se bavím o panu ministrovi legislativy, ten tady nebyl.

Chtěla bych se zeptat, jak probíhala na Legislativní radě vlády diskuse ohledně toho, co probíhalo tady včera. To znamená, když já jsem se ptala, když mám ty nadnárodní společnosti nebo společnosti, který zaměstnávají 500 a více zaměstnanců, a ti zaměstnanci si... vlastně tam není zvykem, že by se někdo koukal na televizi nebo na rozhlas. To už jsem tady vysvětlovala, to už se nechci k tomu vracet, tak to prostě je, jo? Tak to je. Ale zajímalo by mě, zda Legislativní rada vlády se zamyslela nad tím, pokud tedy oni ty přijímače nemají, ani rádia, ani televize, a platí jenom za to, že zaměstnávají zaměstnance a jsou úspěšní, tak jestli nad tímto Legislativní rada vlády se zamyslela. Protože se mi to zdá jako absolutně nesmyslná daň, nevidím v tom absolutně žádný... Nevím, říkám, hledala jsem v tom nějaký smysl, ale smysl v tom nevidím. Takže to by mě zajímalo, jakým způsobem k tomu ta Legislativní rada vlády přistoupila. A když mi odpovíte, budu jenom ráda. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane ministře, reaguji na vás. Vy jste řekl: pokud bude ten tisk poslán do druhého čtení. Tak jasně že bude. Vy jste dali pevné hlasování, máte stoosmičku, to bude schválené. Vy všichni, co to sledujete, ten zákon projde, vy stejně to zaplatíte, ať chcete, nebo ne. Já to tady zopakuji jako včera. Vy se můžete bránit jenom jedním způsobem, tím, že budete nesledovat nebo minimálně sledovat tu zpravodajskou část České televize, nebo alespoň že si budete srovnávat ty informace, co ta televize, co ty ostatní vlastně říkají za pravdu, a hledat tu pravdu, to je vaše jediná obrana. A ještě bych doporučil vůbec dát si to někde úplně dozadu jako tlačítko poslední volby, že spustíte si zpravodajskou část.

A my všichni, co tady vlastně občas jsme požádáni, abychom vyslovili svůj názor. Žádný názor od vás nechtějí. Oni nechtějí váš názor. Oni chtějí, ti redaktoři, chtějí váš obličej a prostřednictvím vašeho obličeje říct svůj názor. To je vlastně ta snaha těch redaktorů. A tudíž obrana proti zase nás je, no ignorujme je. Tak my jim to nedávejme. Ať z nás nedělají hlupáky. To je tedy... To je rada pro vás. Vy občané, vy prosím to když tak minimálně sledujte a srovnávejte. A my zase, kteří poskytujeme nebo jsme dotázáni na svůj, na náš názor, tak my jim ty věci nedávejme, nenabíhejme si. A vlastně tím možná i zmírníme šíření dezinformací Českou televizí.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já to ještě doplním, protože toho bylo hodně. Jestli si uvědomujete třeba, že teď, v současné době, ať jsou to státní instituce, třeba ministerstva, tak jestli jste uvažovali a nechtěli jste to ještě víc okořenit tím, že kdo má monitor, by mohl platit. Protože každý, kdo má monitor, tak má internet, takže ministerstva ve své podstatě, a nejenom ministerstva, prostě všechny státní instituce a všichni, co tam sedí, tak ve své podstatě taky mají možnost koukat na televizi, protože si ji pustí, můžou si to pustit, nemusí, protože tam je ta možnost, můžou si to pustit. Takže jestli jsou taky třeba s těma... budou ty násobky platit, jo? Takže to znamená, že oni taky budou platit třeba ty stonásobky toho poplatku, byť nekoukají na televizi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy faktická poznámka pana ministra Šalomouna. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Legislativní rada vlády se toho dotkla poměrně jako okrajově, protože tohle je věcné řešení, do kterého Legislativní rada vlády úplně jako nezasahuje. Já se to pokusím vysvětlit, ale nejsem schopen to udělat ve faktické poznámce. Takže já se přihlásím s přednostním právem.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr Baxa s faktickou poznámkou.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Já samozřejmě vím, že se nad tím paní poslankyně Peštová věcně nepozastavovala, protože máme na to zcela odlišný názor. Tak určitě bude příležitost si k tomu ještě něco říct. Ale tady v té diskusi, a to jsem byl moc rád, že třeba v debatě s panem doktorem Kasalem včera se více akcentovala skutečnost, že my tady vlastně jakoby automaticky mluvíme o firmách, ale ta poplatková povinnost se týká obecně právnických osob. A týká se to jak té současné verze zákona, to znamená, dneska platí právnické osoby v tomto případě z počtu obrazovek, tak v té novele zákona budou platit právnické osoby na základě počtu zaměstnanců. Takže bezpochyby i třeba ministerstvo, kde jste, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, pracovala, tak platilo, já už nechci říkat ten termín koncesionářské, televizní a rozhlasové poplatky za obrazovky, které tam byly umístěné. U mě na ministerstvu, je to bezpochyby taky.

On ten systém vlastně samozřejmě měníme tím, že se redefinuje přístroj, ze kterého jsou poplatky odvozovány, ale v tom ohledu, že platí ten, kdo je vlastník - zdůrazňuji - vlastník toho přístroje, tak on se nijak jako zásadně, revolučně nemění. K revoluční změně by došlo, kdybychom přistoupili na placení médií veřejné služby ze státního rozpočtu nebo kdybychom zaváděli daň. Tady pořád vycházíme z té skutečnosti, kdy základem té úvahy je redefinice přístroje, která potom vyvolává to, že se třeba změnil ten způsob, jakým se přistupuje k definici platby u právnických osob.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou chce reagovat paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře. ale to je daň, poplatek je daň, podle daňového řádu je poplatek daň. Takže my nezavádíme daň, my ji pouze nějakým způsobem modifikujeme, rozšiřujeme. Jestliže v současné době platily právnické osoby za přístroje, to znamená, jestli měly jedno rádio, dvě televize, tak za to zaplatily, tak teď budou platit nesmyslně za počet zaměstnanců, byť ty přístroje nemají, a to mně vadí. Kdyby tam aspoň ty přístroje byly, ale ony tam ty přístroje nejsou. Protože si to ani nedovedu představit. Jestliže jsem u nějakého pásu, je tam těch 500 lidí, tak tam není žádná televize ani to rádio, aby poslouchali. A jestliže tam nějaké rádio je, tak musí projít revizní kontrolou, protože musíte splňovat ISO, máte tam interní audity. Ale to je, pane poslanče Jakobe - já chápu, že vy jste z toho zmaten, ale vy jste nikdy v praxi nebyl, vy jste asi zřejmě byl pouze kancelářskej. Jo? (Předsedající: Prostřednictvím.) Kdybyste to té praxe šel, prostřednictvím paní předsedající, tak byste to zažil. Prostě ta byrokracie tam taková je. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Babka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Tak dobrý den i dnes. Já budu reagovat na vás, pane ministře, i na to, co tady právě sdělila paní kolegyně Peštová. Jednak jsou to právě úpravy té změny. (Hovoří zadýchaně.) Omlouvám se, já jsem běžel z kanceláře, protože jsem poslouchal v kanceláři.

Já jsem tady už včera upozorňoval právě na tu změnu a na tu nesmyslnost toho, že ten poplatek, který budou hradit ty firmy, do 25 zaměstnanců tedy od něj budou osvobozeny. A zmiňovali jsme tady právě ty kadeřnice a ty další profese, které dneska platí právě za ten přístroj. Já jsem se ještě včera právě koukal do materiálu, který nám rozeslal Český rozhlas, a ten tam právě uvádí dopady této nové legislativy a této úpravy, a myslím si, že na tom je právě velice znatelná ta nesmyslnost vašeho návrhu, kdy oni tady přímo, Český rozhlas tady uvádí, že firmy, které hradí ten poplatek dle počtu zaměstnanců, nově upraveno, a z logiky té věci právě ho přestanou hradit ty menší, malé, které ten přístroj mají a které ho dodnes používají, tak Český rozhlas uvádí, že pro Český rozhlas tato úprava zákona bude znamenat roční ztrátu - ztrátu! - 90 milionů korun. Takže tady vlastně ještě to, co jsem včera říkal, tak ten argument podporuji ještě jakoby tímhle tím tvrzením přímo Českého rozhlasu, který říká, že my vlastně o ty koncesionáře přijdeme, touhle vaší úpravou, že vy zdaníte ty velké firmy. Já jsem tady včera uváděl tu částku, která je pro Českou televizi, asi bychom byli schopni ji spočítat i pro Český rozhlas, ale opět, tak jenom tady tím vlastně ještě podpírám ten argument (Předsedající: Čas.), že ta úprava je nesmyslná. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Jakob se svou faktickou poznámkou. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já nebudu hodnotit, kdo je, nebo není zmatený, nebo podobné invektivy, nicméně fakta. Ano, něco říká daňový řád, něco říká ekonomická teorie. Ekonomická teorie říká, že poplatek je platba za konkrétní službu, kdežto daň vybírá stát, je to příjmem rozpočtu, nebo rozpočtu samospráv, a ty prostředky přerozděluje na předem neurčené služby. To jsem říkal i včera.

Co se týká těch právnických osob, tak já chápu, že tu změnu filozofie někdo přijímá lépe, někdo hůře. Tady jde o to, že jsme zvolili debyrokratické řešení, tedy řešení, které je méně administrativně náročné pro všechny firmy, protože počet zaměstnanců, tedy úvazků, je zcela jednoznačný. Já jsem moc rád, že právě těm nejmenším se ulevuje, že všichni, kteří mají méně než 25 zaměstnanců, tak nebudou platit nic.

Co se týká toho výnosu z rozhlasového poplatku, já jsem na to upozorňoval už včera, a to je také úleva pro všechny podnikatele, ať se jedná o ty firemní flotily automobilů, za které to doteď museli evidovat složitě a platili, protože v každém autě je rozhlasový přijímač. To jim odpadne, tahle administrativa. A samozřejmě že ten návrh i v těch kalkulacích počítá, že zrovna toto opatření bude mít negativní dopad na výnos pro rozhlas, proto tam je i ten nárůst (Předsedající: Čas.) procentuálně vyšší. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan ministr Baxa s faktickou poznámkou, následuje paní poslankyně Knechtová. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Pro pana poslance Babku teď jenom čistě technicky. Paragraf - pardon (hledá v podkladech), už jsem to našel, odst. 5... základ poplatku... § 7, pardon, odst. 7: Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, která pronajímá dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač, platí rozhlasový nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek. Ustanovení odst. 3 a 4 tím nejsou dotčena. To znamená, vzhledem k tomu, že my jsme si, pane poslanče Babko, prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vědomi těchto dopadů pro Český rozhlas, které vy jste našel v té důvodové zprávě, tak tím zůstala zachována výjimka pro Český rozhlas, které se říká zjednodušeně řečeno rádia v autech leasingové společnosti. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Paní poslankyně Knechtová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já bych ráda zareagovala na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím, ohledně té debyrokratizace, a to z toho důvodu, že vy na to, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, koukáte z úhlu pohledu, že všichni budou platit. Mě by zajímalo, jestli tohleto kritérium bude platit i v okamžiku, kdy prostě ty poplatky nebudou zaplaceny, protože tam se obávám, že ta administrativa bude velká, a potom se tady dopracováváme k Milostivým létům a dalším, řeknu, nástrojům, jak bychom se s tím zas vypořádali. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vracíme se do rozpravy. Nyní pan místopředseda Havlíček s přednostním právem, následují přednostní práva: pan předseda Benda, pan místopředseda Juchelka a pan ministr Šalomoun. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, já jsem si vzal přednostní právo až na závěr a snažil jsem se dobře poslouchat celou debatu, která zde již druhým dnem probíhá. A musím konstatovat, že to je dobrá debata, jsou zde tvrdé argumenty, máme jasný názor, pětikoalice má jiný názor, myslím si, že to je docela férové. A přiznám se, že mi dnes úplně spadla brada dopoledne, když jsem uviděl od pětikoaličních zástupců návrh na to, aby se opět hlasovalo pevně. Jinými slovy zopakuji to, co řekl pan předseda Fiala v době, kdy ještě nebyl premiérem, že pevné hlasování, které my jsme dali jednou jedinkrát v době, kdy se rok a půl diskutovalo o EET - rok a půl - tak jsme dali pevné hlasování. Tehdy řekl, že jsme znásilnili jednací řád. Dnes, kdy diskutujeme druhým dnem, věcná diskuse, sice tvrdá diskuse, se opět dalo pevné hlasování v prvním čtení, podotýkám, že pevné hlasování pětikoalice dala už poosmé. Poosmé! Takže kdybych to měl okomentovat slovy pana premiéra Fialy, který řekl, že se znásilnil jednací řád, když jsme to jednou jedinkrát si dovolili udělat, tak vy jste v tomhle tom případě tedy skutečně sexuální predátoři. (Ohlas v sále.)

Nicméně pojďme k jednotlivým argumentům. Argument, kdy se zde tvrdí to, že se 16 let nezvyšovaly koncesionářské poplatky, svědčí o naprostém nepochopení té situace. Vysvětlím za chvíli proč. Stejně tak není vůbec namístě argumentovat tím, že třeba v jiných státních organizacích, veřejných institucích a tak dál se průběžně zdroje navyšují. Někde ano, někde ne, někde se ruší, někde zůstávají, někde se pracuje tak. jinde onak. To bych vůbec nesrovnával v tuto chvíli. A za další, co považuji za velmi nefér a zavání to vydíráním, kdy se tady tvrdí to, že se vyrábějí dětské pořady a že se tím snad mohou ohrozit.

Nikdo prosím pěkně nezpochybňuje, nezpochybňuje ani na minutu, že je třeba rozumným způsobem přidávat pochopitelně i zaměstnancům ve veřejné sféře. Je jasné, že se vyvíjejí mzdy a za posledních 16 let se zvedly zásadním způsobem. Ale já mohu zvyšovat mzdy i tehdy, když ve společnosti šetřím, třeba tím, že ji reorganizuji. Nikdo nechce zpochybňovat dobré podmínky pro lidi, kteří jsou dobří, a je úplně jedno, jestli jsou v České televizi nebo třeba v Energetickém regulačním úřadu. A nikdo ani nezpochybňuje a ani na minutu by nezpochybňoval to, že veřejnoprávní média mají naprosto nezastupitelnou úlohu. Například třeba v pořadech, které zde padaly, pro děti a tak dále.

Na druhou stranu, ať jsem zase objektivní, já považuji za špatné, pokud by politici měli rozhodovat o tom, který pořad je dobrý, který pořad je špatný, protože logicky každý z nás má úplně jiný názor. Někdo je fanouškem sportu, někdo je fanouškem kultury, každý to vidí jinak, někdo miluje ČT dvojku, někdo si pouští Radiožurnál, někdo Český rozhlas Plus a někdo si to nepustí nikdy. Někdo je ovlivněn svými zájmy a někdo je třeba ovlivněn svými zkušenostmi, které mohou být negativní. Ale já osobně rovněž považuji některé pořady veřejnoprávních médií za velmi dobré a některé považuji za katastrofální a někdo jiný to může vidět úplně jinak.

Ale to, o čem se rozhoduje dnes, pokud se to přijme, tak v podstatě znamená to, že se automaticky smiřujeme s tím - a o to mi tady jde a to jsem tady, přiznám se, zas až tolik neslyšel diskutovat - že ten model fungování, v tomhle případě obou médií, Český rozhlas a Česká televize, je naprosto v pořádku a že vlastně řešíme pouze přirozený růst jejich nákladů, na což musíme reflektovat tím, že jim přidáme, a že se tedy dokonce to ještě podloží valorizačním mechanismem, jinými slovy, bude-li vyšší inflace, tak se dostane víc.

Tenhleten přístup, tenhleten přístup - nejde mi teď o ty programy jednotlivé - je pro mě fakt nepřijatelný, protože ta diskuse, chceme-li něco změnit, musí začít úplně jinde. Za prvé tím, že se musí redefinovat po mnoha letech poslání a úloha veřejnoprávních médií. Jinými slovy, ekonomicky řečeno, nová vize, nová mise. Já jsem to zde dokonce i zaslechl od pana ministra, který skutečně to slovo, že zřejmě v příštích letech dojde k redefinici úlohy veřejnoprávních médií, zaslechl. Ale proč v příštích letech? Proč to neuděláme nyní? Proč se nezamyslíme nad tím, že zde máme zásadní změny v posledních letech? Nástup sociálních sítí, pochopitelně internetu, podcastů - tady máme tisíce různých podcastů, které tady nikdy nebyly v takovéhle míře. Nastupuje umělá inteligence, je zde pochopitelně další rozvoj komerčních stanic. Pojďme to porovnat s tím, co se děje ve světě, a pojďme začít zde. A jasně si vymezme, kde jsou veřejnoprávní média skutečně nezastupitelná - a je to fakt a určitě jsou v mnoha oblastech; kde jsou částečně zastupitelná, tam potom diskutujme o tom, jestli tedy k tomu využít veřejnoprávní médium, či nikoliv; a potom kde jsou bez problémů zastupitelná, kde když tyto pořady, programy vyrábět nebo vysílat nebudou, tak nenastane v zásadě nic mimořádného, a dokonce můžeme ušetřit, aniž bychom kohokoliv ohrozili, aniž bychom ohrozili svobodu slova. A teď nechci narážet, jestli StarDance ano, nebo ne a jestli detektivní pořady ano, nebo ne. Nechť to hodnotí ti, kteří jsou k tomu povolanější. A z toho by nám vyplynul určitý, říkejme, nový model, který bude odpovídat třetí dekádě jednadvacátého století. Z toho i vyplyne, které typy pořadů - ne pořad A, B nebo C - typy pořadů dává vůbec smysl vysílat a hlavně vyrábět za veřejné prostředky, případně co je schopen komerční sektor nahradit.

A já zde zareaguji na to - vidím zde pana poslance Lacinu, včera jsem ho poslouchal velmi pečlivě, kdy zde dával příklad investigativních pořadů. Dokonce i sám říkal, že pracoval ve dvou privátních televizích, jestli se nepletu, a že vlastně v té jedné privátní televizi nebo v té druhé privátní televizi, když jezdili třeba natáčet investigativní pořady, tak ho za jízdy zastavil zástupce majitele nebo někdo z té televize a víceméně dal mu stopku s tím, že by to bylo proti zájmu toho majitele. To nezpochybňuji, to skutečně mohlo nastat. Poté tedy tvrdí, že přišel do České televize, kde už to bylo čisté jako lilie. Ale co už zpochybňuji - za prvé to, že jsem toho názoru, že investigativní pořady, když se podíváme ve světě, tak dělají zejména privátní stanice. A dělají je profesionálně, mají na to hodně peněz. To, že mu to někdo někde zakáže, je asi pravda, na druhou stranu máme tady jinou privátní televizi, třetí, čtvrtou, já nevím jakou, která nepochybně si investigativní pořad může udělat jenom proto, že ho třeba ta jedna neudělala. A kde máme psáno, že ta veřejnoprávní to udělá férově? Tak jako do toho může mluvit majitel v privátní, no tak stejně tak do toho může mluvit šéf pořadu ve veřejnoprávní. A tou motivací pro majitele v privátní může být byznys a nějaký vztah třeba, já nevím, s tou či onou organizací, s politikem, no a tou motivací šéfa pořadu ve veřejnoprávní může být jeho vlastní přesvědčení, jeho vlastní aktivismus a tak dále.

Vždyť se podívejme, jak to bylo v Reportérech. To nebylo selhání z jednoho měsíce na druhý měsíc, mnoho a mnoho let to tam bylo. A mně, popravdě řečeno, je v zásadě jedno, jestli tam někdo mňouká, nebo nemňouká. Mně víc vadilo to, že ten pořad byl zásadním způsobem šéfem toho pořadu ovlivňován a že se nemohly točit určité pořady. Takže vidíte, pane poslanče, že to není jenom výsada privátních stanic, ale že to klidně může nastat i v té veřejnoprávní. A já si dokonce myslím, že v té veřejnoprávní je to horší, protože tu privátní může zastoupit jiná stanice.

Nicméně o tom nechť je diskuse. Ale tahleta diskuse neproběhla, to je to, co mně na tom vadí. Protože teprve potom by to mohlo pokračovat tím, že se vytvoří určitá změna struktury programu veřejnoprávních médií, což bude odpovídat říkejme nové době se všemi změnami, které probíhají kolem nás ve světě a tak dále. A to už musí činit management médií, nikoliv politici. Politici nechť vytyčí směr, vizi, účel, misi a tak dále, ale poté už jsou manažeři veřejnoprávních médií a ti by měli navrhnout optimální programové složení. Ano, možná slučování některých programů, do toho už by neměli zasahovat v žádném případě politici. A už vůbec ne do těch pořadů. A opět musí vycházet vedení veřejnoprávních médií z toho, co jsem zde řekl, čili z toho, co je nadefinováno v rámci úlohy, zastupitelnosti, poslání a tak dále, ale rovněž už i z ekonomických parametrů. Jinými slovy, musí se snažit šetřit. Nesmí podlehnout - nesmí! - nesmí podlehnout zájmovým skupinám, protože rozhodovat nemůže ten, kdo je příjemcem benefitů nebo zakázek z televize nebo z rozhlasu. Nesmí se jim ani na minutu ustoupit, jakkoliv mají silný mediální vliv, dosah a tak dále. Paradoxně někdy mají mediální vliv právě proto, že mohou v České televizi nebo v Českém rozhlase něco tvořit. Já respektuji, že oni si můžou něco říct, ale nesmí se jim v tomto ustoupit, opakuji to. A víme velmi často, že se to tak činí.

Stejně tak nesmí podlehnout aktivismu v rámci interního prostředí, ať už skrytému aktivismu, anebo někdy zcela otevřenému, pracovníků těchto veřejnoprávních médií. Ale stejně tak nesmí podlehnout žádnému politickému tlaku. Žádnému. A je úplně jedno, jestli je to strana, která má pětatřicetiprocentní podíl, anebo dvouprocentní podíl. Musí rozhodovat, jak už jsem zde říkal, a zopakuji to: poslání veřejnoprávní média, nezastupitelnost a samozřejmě i ekonomika. A rozhodovat musí profesionální manažerský tým, myslím tím o změně, struktuře programu. Logicky z toho potom mohou vzniknout teprve rozpočty. A ty zase musí připravovat management. A ten musí být někým kontrolován. A hledejme optimální způsob té kontroly. A musí se logicky tlačit samozřejmě opět na určité úspory. Je to běžné, tak jako v jakýchkoliv jiných institucích. Nedělejme z toho něco mimořádného, netvařme se, že veřejnoprávní médium je tady něco, co je polobožstvo, co musí mít úplně jiné parametry kontroly než něco jiného.

A poté pochopitelně řešme, třeba i tvrdým střetem, způsob financování veřejnoprávních médií. Ano, pětikoalice tvrdí, že nejlepší je současný model. My tvrdíme, že lepší model je už model rozpočtový, který dneska jede ve dvou třetinách zemí Evropské unie. Vy tvrdíte, že se kloníte k zbývající třetině Evropské unie. A pojďme si tvrdě říkat plusy a minusy. Já například tvrdím, že argument vlivu politiků, pokud se pojede rozpočtovým způsobem, je argument lichý, to bychom v tomhle případě nemohli takhle financovat policii, státní zástupce, soudy, regulační úřady a tak dále. Ale to beru jako relevantní, tvrdou diskusi a o tom by to mělo být.

Předtím by tomu ale mělo předcházet všechno to, co jsem zde říkal, ale to bohužel neproběhlo a místo toho je to opět to přezíravé rozhodnutí, funkcionářské rozhodnutí od stolu. Prostě a jednoduše: zvýší se to. Zvýší se to o 15, respektive deset korun a bagatelizuje se ta částka. Tvrdí se, já nevím, kolik let se to nezvýšilo, vždyť se jedná o malé pivo měsíčně, tak prosím pěkně držte ta ústa - co to je to malé pivo? Vůbec nejde o malé pivo. Vůbec nejde o těch 15 korun, 10 korun. To jste vůbec nepochopili, o čem je tady ta diskuse. I když nutno říct, že 2 500 ročně za domácnost, beru Českou televizi, Český rozhlas, není úplně bagatelní částka pro některé domácnosti. Uvědomte si to, že tady máme po dvouapůl letech této vlády o 30 až 50 % více domácností na hranici chudoby. Za nás to byl milion, dneska je to 1,3 až 1,5 milionu, je to odhad. A to jsou ty, které jsou už pod hranicí chudoby, a dalších přibližně 1,5 milionu domácností je těsně nad hranicí chudoby. Jinými slovy hovoříme zde o 3 milionech domácností, které to opravdu nemají jednoduché. Musí zvládnout zaplatit byt, zaplatit energie, které u nás máme nejvyšší z celé Evropské unie díky nezvládnuté energetické politice této vlády. Musí zaplatit odpady, musí zaplatit vše, co si musí běžná domácnost pořizovat. A teď tedy co měsíc další drobné malé zvýšení a tak dále. Ono se to nezdá, ale opakovaně říkám, 2 500 ročně pro domácnost nemusí být úplně marginální věc.

Navíc ten způsob, to stanovení toho, jak se to bude platit, prostě máš ten chytrý telefon, tečka, vyřízeno, ten prostě je neakceptovatelný. U těch firem, to tady už mnohokrát padlo, pěti- až stonásobek více vůči tomu základnímu poplatku. Když se podíváte, tak u těch středních firem, u těch malých firem je to 12 000, u těch velkých firem je to 250 000 korun. To nejsou úplně bagatelní částky. Ale hlavně zase prostě mně vadí ten přístup. Nekoukáš na to v práci? No logicky, co by měl jaksi v práci dělat jiného než pracovat? Neposloucháš tam rozhlas? Pracuješ v průmyslu, u stroje? Žádná výjimka, nic prostě, smůla, budeš platit.

Já jsem poslouchal, co na to říkal pan ministr, a on vlastně to pojal trošku jinak. On říkal, ano, to asi máte pravdu, že v mnoha profesích není šance vůbec se dívat na televizi nebo poslouchat rozhlas, ale je to jakási - a to teď řeknu s troškou nadsázky - určitá sociální odpovědnost. Takhle jste to nějak nazval. To znamená, musíme si uvědomit, že ty firmy si samy musí uvědomit to, že tady veřejnoprávní média potřebujeme, tak nechť na ně něco přispějí. Nechť přispějí v rámci sociální odpovědnosti, ale pak ať je to dobrovolné a vy se snažte vytvořit prostředí, kde to bude třeba pro ně motivační. Když uděláte to, že tu částku jim dáte dvojnásobně do odpisu, tak si dovedu představit, podobně jako je to třeba na vývoj, že velké množství firem si uvědomí tu svoji sociální odpovědnost a řekne si ano, já bych do toho šel, a učiní tak. Vy jste neudělali nic jiného, než že jste na ně navalili další daň. A tady prosím pěkně se nepřetlačujme, co je poplatek, co je daň, protože daň, respektive poplatek je podle daňového řádu podle § 2 jednoznačně daní.

Svazy, asociace, komory a tak dál, jejich připomínky - nezájem. Prostě my jsme se tak rozhodli, tečka.

Co mi tam ještě vadí, já už jsem to tady zmínil, je ten valorizační mechanismus. Opět, já rozumím, o co vám jde, ale pak už si tedy jednou provždy řekněme, jestli se bude v té veřejné sféře takhle aplikovat, nebo nebude. Protože vy to máte tak, že někde ho aplikujete, někde ho neaplikujete. Tam, kde se vám to hodí, automaticky dáte valorizaci podle inflace, tam, kde se vám to nehodí, tak dokonce se nebojíte změnit zákon jenom proto, aby vám to vyšlo. Ano, hovořím o důchodcích. Tam z důvodu toho, že jste nechtěli zvyšovat důchodcům jejich zákonný důchod, zákonem definovaný důchod podle valorizace, no tak jste se rozhodli tu valorizace zákonem změnit, parametry té valorizace, protože jste tvrdili, že je příliš vysoká inflace, takže se to změní. U církevních restituentů jste to neudělali. Církevní restituenti dostali za rok navíc, respektive za půlrok, někde okolo tuším 8 miliard korun. Proč? No protože se jim to počítalo podle valorizace. Kdysi se tam dalo to, že se jim to bude podle inflace zvyšovat. Takže důchodcům jste to nenechali, těm jste to sebrali, církevním restituentům jste to nechali a Česká televize a Český rozhlas - opět zavádíte automatickou valorizaci. Tak buď všichni, anebo nikdo. To si myslím, že je fér. A kdybyste takhle postupovali, tak poté ano, můžeme se přít, jestli je to dobře, nebo špatně, ale aspoň to dělá náznak toho, že to děláte spravedlivě. Takhle to děláte tak, jak vám to vyhovuje.

Stejně tak, nepletu-li se, pane ministře kultury, jste ještě nedávno tvrdil, že se poplatky nezvýší. Ale na to jsme si už nějakým způsobem zvykli. Tvrdili jste, že nezvýšíte daně - prásk, zvýšili jste všechny daně. Pan premiér Fiala tvrdil, že nezvýší věk odchodu do důchodu, to bylo na konci roku 2022, teď se za to staví. Ještě v roce 2020 se jaksi posmíval korespondenční volbě, myslím si, že správně, kdy tvrdil, že to je sociální inženýring, tak dneska pro to zvedá ruku. Auta na spalovací motory jste tvrdili, že rovněž nedopustíte, rovněž jste hlasovali pro. A teď je to podobné nebo stejné u koncesionářských poplatků. Ale to už je o jiných příbězích. Nechť z toho si udělá každý z voličů svůj závěr.

Já udělám závěr ještě v jedné věci, a to je v dalším textu, který jste do toho protlačili podle návrhu Pirátů. Kdy tedy, a to teď zjednoduším trošku, tvrdíte, že Česká televize a Český rozhlas by se měly stát nástrojem pro potírání dezinformací. Ne! Já s tímhle fakt nesouhlasím. Veřejnoprávní média - Česká televize, Český rozhlas - mají být nástrojem pro šíření objektivních a vyvážených informací. Tečka. Nic víc za tím nehledejme. Nehledě na nějaké osobní preference redaktorů, různých lobbistů a tak dále, moderátorů. Já bych tímto opakovaně v této věci žádal vládu, já už jsem to tady říkal v úterý a říkal jsem to dostatečně důrazně, aby přestala zneužívat takzvaný - já říkám takzvaný - boj proti dezinformacím k posilování svých vlastních pozic. Bezskrupulózně zneužíváte válku tím, že každého, kdo s vámi nesouhlasí, označíte jako proruského kolaboranta. Zneužíváte nově vytvořené vládní komunikační týmy. A opět jsme u toho Ruska: kdo si dovolí někoho nazvat cenzorem, hlavního komunikéra, prásk, kremelský kolaborant. To jsme už úplně všichni zešíleli proboha? To přece nemůžeme myslet vážně! A nyní vyhrožujete, že tedy zapojíte ještě do vaší svaté války média.

Já vám totiž nevěřím, vážená vládo. Nevěřím vám, že v tomhle vám jde o dobro. A popravdě řečeno, nejsem to já jediný, kdo vám v tomhle nevěří. Pokud jste viděli včerejší výsledky OECD, tak jste nejméně důvěryhodnou vládou ze všech zemí OECD. Prosím, mějte to na paměti při tom, když nastavujete takhle citlivé zákony. Díky. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní faktické poznámky, nejdříve pan poslanec Lacina, který se hlásí s faktickou, následuje pan ministr Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji pěkně. Já budu reagovat jenom na velmi úzkou část projevu pana poslance Havlíčka, protože on to vzal tak od Šumavy k Tatrám velmi komplexně, to by asi na to nevystačil čas. Já jenom dvě takové stručné poznámky. Jednak k těm investigativním pořadům, o kterých jste mluvil. Ony už nejsou v těch komerčních televizích, protože jsou drahé a ty komerční televize si tím způsobují spoustu potíží. Takže Na vlastní oči už neexistují, Fakta neexistují, už jsou jenom Reportéři v České televizi. Tam právě ta Česká televize hraje tu nezaměnitelnou roli. To je velmi důležitý detail.

Potom jsem ještě chtěl říci, že my se nenacházíme v žádném bodě zlomu, kdy bychom ze dne na den museli definovat smysl médií veřejné služby. Ten smysl se definuje průběžně v těch třiceti letech jejich existence v tomto institucionálním nastavení, to znamená z první poloviny devadesátých let. Čili my teď nemusíme všechno redefinovat, stavět od začátku na konec. Je to prostě jenom tak, že ten poplatek, který pro Českou televizi v roce 2008 znamenal 135 korun, tak dneska znamená fakticky 57 korun, a my se tu situaci snažíme pouze narovnat do toho původního pořádku a stavu. Tak s dovolením tyto dvě zkušenosti.

A pak ještě ta třetí, jak jste říkal, že vy prosazujete ty poplatky, respektive financování ze státního rozpočtu a že to je trend, který teď funguje v Evropě. No, kudy my vyjedeme s mediálním výborem nebo s kulturním výborem do Evropy - to bylo Španělsko, Itálie, Slovensko - tak nám říkají všichni novináři: nedělejte to proboha, je to nevratný proces a uděláte si z veřejné televize televizi vládní. Je to obrovská chyba, které jsme se dopustili, nenásledujte tuto chybu. Tak promiňte za tuto poznámku, tu jsem ještě chtěl učinit a už se k tomu dneska asi dál vyjadřovat nebudu. Díky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan ministr Baxa, následuje paní poslankyně Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat na úplnou drobnost, ale považuji za podstatné to tady říci. Drobnost v tom, co řekl pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Já, pane místopředsedo, prostřednictvím paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, zásadně nepoužívám jakákoliv přirovnání ohledně výše koncesionářského poplatku nebo přirovnání k tomu, o kolik je to navýšení. Nevím, kdo tady z těch řečníků hovořil o tom, že je to cena jednoho piva, jogurtu, nevím. Já si myslím, že to není třeba používat pro tento návrh. Zásadně říkám, že navýšení rozhlasového a televizního poplatku o 15 u televizního a 10 u rozhlasového je únosné. Za tím si stojím. Myslím si, že takto to opravdu je.

Stejně tak mám za to, že pokud tento náš návrh zavede poplatkovou povinnost pro domácnosti, které disponují přístroji schopnými produkovat televizní nebo rozhlasové vysílání, tak ta částka v součtu 205 korun je stále únosná. A znovu si za tím stojím, že takto tady ten fakt je. Poprosím ale, abyste minimálně mě nespojoval s tím, že používám nějaká přirovnání o pivu, jogurtu či něčem takovém. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy paní poslankyně Peštová, následuje pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěla zareagovat na pana poslance Lacinu. Když tady zmínil ty Reportéry, tak jsem si takhle dala jen tak do vyhledávače rychle Reportéři a Čapí hnízdo. To je: Důkaz v kauze Čapí hnízdo. Kde soud chyboval, když osvobodil Andreje Babiše? Takhle můžu pokračovat jednou upoutávkou za druhou na Reportérech. Ale že bych tam viděla nějaký Dozimetr? Půjčil telefon dětem, předtím si myslel, že ho nemá, pak zjistil, že ho má. Takové tam nejsou. Takže bych o těch Reportérech tady moc nemluvila, protože za mě to opravdu nejsou vyvážené reportáže. Kdyby byly vyvážené, tak je to 1:1, ale tohleto je 10:0. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan místopředseda Havlíček, následuje pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Díky za reakci, pane poslanče Lacino, prostřednictvím paní předsedající. Přece nemůžeme říct to, že když privátní televize nebo jiná média nebudou tolik točit investigativní pořady, tak že to je přesně teď ta pozice pro veřejnoprávní média. To přece nemůžeme myslet takhle úplně vážně. Jinde ve světě to dělají. Prostě tady nemůžeme se dívat na to, že oni méně, tak my o to více. Ta diskuse byla někde úplně jinde, pane poslanče.

Vy jste zde včera říkal, že v těch privátních to může být ovlivněno majitelem. Já vám dokonce dávám za pravdu. Může to být ovlivněno jedním, tak druhý ať udělá něco jiného a tak dále, to je trh. Já vám jenom tvrdím, že v tom veřejněprávním to může být také ovlivněno nejen majitelem, ale nějakým šéfredaktorem nebo šéfem publicistiky nebo tím, kdo o tom rozhoduje. Ukázal jsem to na těch Reportérech, které jste tady říkal. Vždyť tam mnoho let, nevím, jak dlouho tam pan Wollner byl, přece všichni víme velmi dobře, že to ovlivňoval svým názorem zásadním způsobem. Takže netvařme se, že veřejnoprávní to tady vyřeší a ta privátní že by to nezvládla. Čímž netvrdím, že v těch privátních teď možná těch pořadů je méně, ale to je trh, o tom ať se někdo rozhoduje.

Co se týká té redefinice. No, já jsem neviděl žádnou zásadní redefinici. Vidím jenom to, že programů přibývá a že nikdo nemá odvahu si stoupnout a říct, co je nezastupitelné. Jinými slovy, kde je ta role nezastupitelná v tom veřejnoprávním médiu a co už je možné vysílat někde jinde a u čeho by se nestalo vůbec nic, kdyby se to vysílalo někde jinde. To je podle mého názoru ten nechci říct přímo revoluční přístup, ale přístup odpovídající době, mimo jiné i z těch důvodů, co jsem tady říkal. To znamená obrovské množství podcastů, digitalizace, nevím, co všechno. Tahleta diskuse mně tady chybí. Díky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Díky za dodržení času. Nyní pan poslanec Nacher, následuje pan ministr Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych chtěl říct ještě jednu věc, kterou jsme si ještě tady nevyjasnili. Mně tam vadí od vás ta nekonzistentnost. Vy u korespondenční volby argumentujete, že to platí ve většině zemí, tady naopak platí ve většině zemí, že veřejnoprávní televize nejsou placené z koncesionářských poplatků. Přesto to tady hájíte. To mi dohromady moc nejde. My říkáme, že bychom to hradili nějakým jiným způsobem, vy se tomu bráníte i přesto, že to takhle funguje v řadě zemí. To je jedna poznámka.

Druhá. Myslím si, že je docela užitečná ta debata. Já jsem vám tady včera říkal příklad. Řekl jsem tady ping-pong, někdo se mi ozval s těmi společenskými tanci. Teď se mi někdo ozval, kdo žije ve Finsku, říká, že tam veřejnoprávní televize Yle - tak nějak se to jmenuje, Yle, nevím, jestli to čtu dobře - tak tam třeba je přísný zákaz novinářům říkat svoje názory na sociálních sítích a vyjadřovat se k politikům, jinak by druhý den vůbec nepracovali. To třeba u nás vůbec není. To je prostě to, na co my narážíme. My tam pak tu nezávislost, neutralitu nevidíme. Takže když už tedy chceme jít cestou některých veřejnoprávních televizí na západ od našich hranic, tak bychom měli respektovat a dodržovat i tahle pravidla. To se tady úplně utrhlo ze řetězu.

Poslední poznámka. Právě proto, že je užitečná ta debata, tak mě hrozně mrzí ten pevný čas pro hlasování. Tady musím tedy říct, že vy fakt přitvrzujete. Protože když jste to udělali poprvé, tak jste to nejprve omezili na dvakrát 10 minut. Pak vám to přišlo furt dlouhé, tak jste dali pevný čas. Potom jste dali pevný čas po projednání po týdnu nebo po 14 dnech. No a dneska jste vlastně trhli rekord, že včera se začalo v devět a dneska v devět už je návrh na pevný čas poté, co jsou tam jenom dva poslední poslanci. Tak to mně přijde jako neuctivé vzhledem k té debatě, která se k tomu vede a jak je důležitá. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Baxa, následuje pan poslanec Brož. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Jenom krátce. Já jsem původně chtěl reagovat ještě na to, co zde říkal pan místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček ohledně toho, že není odvaha vést debatu. Já si myslím, že to určitě takto není a že naopak ta potřeba je velká.

Ale teď v reakci na to, co říkal pan předseda výboru pro mediální záležitosti Patrik Nacher. Myslím, že léta letoucí tady byla debata o roli médií veřejné služby zanedbaná z různých důvodů. Já jsem ve Sněmovně relativně krátce, ale jak už jsem zmiňoval ve svém větším odpoledním projevu v reakci na vystoupení pana předsedy Nachera, tak vlastně poslední velká legislativní změna zákonů, které upravují mediální prostředí, se odehrála na přelomu nultých a desátých let v souvislosti s digitalizací. Od té doby nevím - možná Honza Jakob a další poslanci jsou větší znalci - vlastně nevím, že by se tady nějaká větší debata o roli veřejnoprávních médií vedla, přestože ta debata je zcela legitimní.

Řada médií veřejné služby na západ od nás má mnohem pokročilejší podobu smluvních vztahů mezi nimi a různými úrovněmi veřejné správy. Ve Spolkové republice Německo mají média veřejné služby smlouvy s vládami spolkových zemí. Ve Velké Británii je to slavná Charter BBC. Takže debata se tam vede.

My teď tím návrhem, který vřazuje povinnost uzavírat memoranda, minimálně vytváříme prostor k tomu, aby bylo další prostředí, kde se tato debata vede. Já si myslím, že role veřejnoprávních médií je definována zákonem a kodexem dobře. Vyžaduje to nějakou podrobnější diskusi a tu teď chceme otevřít přímo prostřednictvím zákona.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Brož, následuje pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já tu debatu hrozně oceňuji a vítám, akorát si myslím, že opravdu měla přijít trošku dřív. Speciálně k těm zahraničním zkušenostem, jak pan kolega Lacina tady o tom mluvil, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Pořád si říkáme: on nám někdo řekl, někdo z nějakých médií někde ve světě. Třeba to, co tady padlo, to Španělsko. Ono třeba Španělsko má sice z veřejného rozpočtu, ale má tam kombinaci, protože na ta veřejnoprávní média ještě přispívají telekomunikační společnosti, soukromá rádia, soukromá televize. Je to tedy bráno jako poplatek za využívání vln toho prostoru.

A potom ještě k tomu by se dalo, pokud by přišla nějaká opravdu podrobná analýza zahraničních zkušeností, tak i tam, kde jsou ty veřejné rozpočty nebo i ty licence, tak jsou nejrůznější ochranné mechanismy, které chrání tu veřejnoprávnost. Takže já vůbec nevím, proč se tomuhletomu bráníme a proč se víc nechceme otevřít zkušenostem ze zahraničí. A faktem je, že ne že by ty, které zavedly veřejnoprávní financování, nebo z veřejných rozpočtů, od toho chtěly ustoupit, ale naopak třeba ještě Irsko vyhlásilo, že od licenčních poplatků ustupuje a bude to řešit jiným způsobem. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Nacher. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. Děkuji za tu rozpravu. A mně se líbí ta slova pana ministra, jenom je to v rozporu s tím pevným hlasováním. Protože jednak za prvé tady se ta debata, byť ne tak intenzivně, vedla. Já si pamatuju, že Aleš Juchelka pořádal nějaké semináře jak v minulém volebním období, tak v tomto. Ale on je přihlášen, předpokládám, že si to asi popíše sám. A jednak jak vidíte, tak je to docela důležitou součástí vlastně toho návrhu. Protože my říkáme, a nejenom my, i ta odborná veřejnost, nejprve je potřeba definovat tu veřejnoprávní službu, to, co by to mělo naplňovat. Třeba už jenom téma sportu vyvolává velkou debatu tady, co tedy by Česká televize měla vysílat, jestli ty populární sporty, nebo naopak ty méně populární. Přece o tom to je. Ale když už tady máme ten návrh, takže jdeme jako opačně, tak aspoň paralelně s tím by se mohla vést ta debata.

Takže moje představa... A takhle, předpokládám, kdyby se naplnila slova ministra, tak by to bylo tak, že my teď vedeme debatu, to by asi do dvou neskončilo, protože jsme toho všichni plní, ve dvě by to skončilo, první čtení by pokračovalo potom na další schůzi, dál by se vedla debata. A to je přesně to, co vy potřebujete. To je ta diskuse o veřejnoprávní službě. Nikoliv že se to prostě utne. Takže vlastně ta zpětná vazba je vám jedno. (K ministrovi u stolku zpravodajů:) Třeba ne vám, ale možná koalici. A pak se ta debata nevede. Pak se to prostě fyzicky prohlasuje v tu jednu hodinu úplně na sílu. A to mně přijde, že prostě poškodí celou tu věc, protože pak už je druhé čtení, pak už budete říkat, že to spěchá, aby se to stihlo od 1. ledna. Jsou tam nějaké pozměňovací návrhy a tak dále. Za mě prostě pevný čas hlasování po pouhém jednom dni debaty je příliš striktní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné poledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. V současné době jsme vyčerpali všechny faktické poznámky. Mám zde dvě přednostní práva. Jako první vystoupí pan místopředseda Aleš Juchelka, potom pan ministr Šalomoun. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane předsedající. Tak já se budu vracet i k tomu, co tady dnes zaznělo. Je opravdu skandální, že jste dali po jednom dni pevný čas na hlasování. Nerozumím tomu, proč vládní koalice na to tak strašně spěchá, proč se to nedá posunout, že bychom to diskutovali delší dobu a klidně i na podzim. Opravdu tomu nerozumím. Debata o veřejnoprávních médiích se vedla, pane ministře, vy jste na těch seminářích bohužel chyběl, omluvil jste se mi. Já jsem je vedl v minulém volebním období i v tomto volebním období. Byl jsem i na vašem semináři, který byl mimo Sněmovnu, a tam se taktéž debata vedla.

Co se týká vládní nebo nevládní televize kvůli financování z rozpočtu, což navrhujeme my, protože je to trendem v Evropě a ten trend na placení rozhlasových a televizních poplatků končí, to je prostě jasné. Devatenáct zemí Evropské unie už neplatí veřejná média nebo média veřejné služby z poplatků, ale nějakým způsobem jinak, a deset států v Evropské unii, nebo devět, to platí ze státního rozpočtu. Vládní televizi totiž z toho nedělá nikdo jiný než politici. My když jsme byli v minulém volebním období u vlády, tak jsme neměnili ani řádku v žádném mediálním zákonu, nic, naopak jsme pomáhali veřejnoprávním médiím tím, že exministryně financí Alena Schillerová odpustila placení DPH a vyjednala to v Evropské komisi proto, aby mohly být peníze na digitalizaci a pro veřejnoprávní média. To, že z toho děláte vládní televizi, tak to je vaše věc. Z toho děláte tu televizi vy. A obecně z hlediska médií a cenzury a boje s dezinformacemi utahujete podle mě šrouby svobody tak, že to dokonce musel řešit i soud v České republice, který vám nedal - nedal - za pravdu.

Co nám tady chybí, tak je skutečně definice veřejnoprávních médií ve 21. století. Já to tady říkám opakovaně. My jsme chtěli být připuštěni k diskusi o tom zákoně. Vy jste tady na plénu, pane ministře, několikrát sliboval, říkal jste tady do tohoto mikrofonu, kde stojím já, ano, my k velké novele mediálního zákona přizveme i opoziční poslance. A nestalo se tak. Prostě jste tady normálně lhal. Takže tady toto mi opravdu vadí. Protože vy se tady skrze vaše lhaní a různé demagogické a manipulativní výroky tváříte, jak jste strašní zachránci veřejnoprávních médií, jenom kvůli tomu, že chceme jiné financování a vy navýšit pouze koncesionářské poplatky, ale opak je pravdou.

A teď to znovu tady zopakuji. Vy jste totiž v tomto volebním období udělali jednu velmi zásadní věc, která tady nebyla 30 let po sametové revoluci. Vy jste personálie volili veřejně a ne tajně. Nejdříve, a to říkám pro všechny, aby to bylo jasné, v tajné volbě mělo být zvoleno pět nových radních, to znamená kontrolorů České televize. To se ale samozřejmě nepovedlo, ve Sněmovně ti radní nedostali v tajné volbě tolik hlasů, aby mohli projít. A protože jim to samozřejmě dali i někteří, nebo nedali naopak, i poslanci z vládních lavic, tak se tato koalice rozhodla, že poprvé v historii po sametové revoluci, po 30 letech, bude personálie volit ne tajnou volbou, ale veřejnou, aby si pohlídala zvednuté packy jednotlivých poslanců, protože potom by je mohla samozřejmě nádherně vydírat, že nebudou třeba na kandidátce v dalším volebním období nebo je budou nějakým způsobem jinak ostrakizovat. Toto se skutečně stalo. Oni to odhlasovali a bylo najednou pět nových radních v Radě České televize.

Proč to říkám? Protože tady toto je jasné zpolitizování médií veřejné služby touto vládou. Je to tak. Je to jasné. Já to budu říkat do konce tady tohoto volebního období, protože vy se tváříte strašně demokraticky, ale naopak vaše činy vedou pouze k tomu, že média veřejné služby oklešťujete, omezujete je, protože je jasné, jak potom ti radní budou hlasovat a komu jsou povinováni. Bohužel tak to je. A vy jste tady tuto zásadu po 30 letech porušili.

Dále, co se týká toho memoranda, já tomu rozumím, že to memorandum, a jsem rád, že tady i pan ministr jako šéf Legislativní rady vlády Šalomoun, který to tam píše, že de facto díky tomu memorandu, které podepíše politik Martin Baxa jako ministr kultury s veřejnoprávními médii, tak zpolitizovává opět média veřejné služby, a cituji tam, že Legislativní rada vlády ve své zprávě říká, že může dojít k oslabení - k oslabení - nezávislosti na moci výkonné. To je druhé zpolitizování médií veřejné služby, tady toto memorandum.

Co se týká potom samotných dezinformací, které v zákoně jsou, domnívám se, že to je úplně nadbytečná úprava. Myslím si, že už v tuto chvíli vidíme, že Český rozhlas pracuje například díky svému pořadu Ověřovna na tom, že ty dezinformace tam říká. Ale to, že to dáváte do zákona, no tak to je prostě úplně něco nevídaného. Protože vy tam automaticky říkáte, že si ty dezinformace bude muset samotná Česká televize a Český rozhlas vyhledávat proto, aby je mohly potírat, aby média veřejné služby naplnila to, co jim v tom zákoně ukládáte. A ještě navíc, pokud nebudete s tím spokojeni, tak skrze to memorandum, když se tam něco v tom memorandu nepovede, tak můžete odvolávat generální ředitele České televize a Českého rozhlasu. To je absolutně nevídané. To je prostě zpolitizování veřejnoprávních médií tady touto vládní koalicí, ať se tváří byť svobodně a demokraticky a tak dále. Prostě není to pravda. A toto mi na tom vadí.

Tam jediný rozdíl, který my chceme udělat v tom zákoně z devadesátých let, je skutečně jenom změna toho, jakým způsobem ta média veřejné služby budeme financovat, jak já říkám, ze státního rozpočtu. Může to být samozřejmě, pokud chcete, aby to bylo odcloněno od nějakých politických rozhodnutí, což v tuto chvíli vidíme i na této vládě, že není prostě, protože média veřejné služby jsou pod velkým tlakem této vládní koalice, pod velkým tlakem, když se volí do rad jejich lidé, a viděli jsme to na těch pěti radních, tak bohužel se dostanou do většího tlaku i díky tomuto zákonu. A pokud se to bude platit ze státního rozpočtu, můžeme to udělat na pětileté období. Můžeme to udělat například jako ústavní věc, že prostě změnu financování může odsouhlasit pouze 120 poslanců, můžeme to udělat v pětiletém období čtyřletého volebního období a tak dále. Těch modelů je několik, stačí se podívat do zahraničí a jít tady tímto trendem. Myslím si, že prostě a jednoduše, jak říkal můj ctěný kolega Stanislav Berkovec, tak prostě mezi veřejnoprávními médii bohužel, která za to nemohou, a mezi občany České republiky díky tomuto zákonu pan ministr kope Baxisův příkop.

Osmdesát procent domácností v tuto chvíli je připojeno na internet, to znamená, že ti budou rozhodně platit koncesionářské, nebo respektive rozhlasový a televizní poplatek. Navíc vyberou, a tady je první rozpor, protože v důvodové zprávě je napsáno 865 milionů pro Českou televizi a 331 milionů pro Český rozhlas, se zprávou RIA, která říká, že to můžou být až jednotky miliard korun, pokud se naplní na 100 procent to, co vy v tom zákoně předpokládáte. A toto už jsou opravdu jakoby velké peníze. A já vůbec samozřejmě, nebo rozumím tomu, proč, když máme ten duální systém v tuto chvíli, jsou některá soukromá média skutečně v blocích a velmi to kritizují.

V tuto chvíli platí poplatek zhruba 3,3 milionu domácností, bude to navýšeno díky tomuto zákonu na 4,8 milionu. Já jenom chci pro kontext říct, protože tady se ukazoval graf, jak jsme na tom s placením koncesionářských, respektive rozhlasových a televizních poplatků v Evropě, tak ve Švýcarsku se platí 335 švýcarských franků, je tam průměrný plat zhruba 6 500 švýcarských franků a je to méně, než budou platit čeští poplatníci ke své průměrné mzdě.

Co se týká potom té důvodové zprávy jako takové, tak já jsem moc rád, že pan ministr Šalomoun tady vysvětlil, jak je to s těmi zaměstnaneckými úvazky, že skutečně i v té důvodové zprávě, kterou tady četl potom jako výklad pan ministr Baxa, tak to bude skutečně přepočítáváno na ty plné úvazky. Horší to samozřejmě u té platby je, že to bude povinně. Povinně pro všechny v našem svobodném demokratickém světě. Tak už to prostě nazvěme daň, udělejme to jako daň, to, co navrhuje ve svém prvním bodě Legislativní rada vlády, a nějakým způsobem se k tomu postavme jinak. Ale tvářit se, že my tady uděláme povinnou platbu právě proto, abychom si udrželi nezávislost, tak to je samozřejmě absolutní nesmysl.

Co se týká u těch samozřejmě firem, tak to je opravdu skandální, co vy jste pro ně připravili. Budou mít ztíženou administrativu, vy budete mít ztíženou kontrolu toho, jak budete kontrolovat to, kdo zaplatí, anebo nezaplatí. Svaz průmyslu a dopravy je proti vám, Hospodářská komora to velmi kritizuje, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů to velmi kritizuje a vy na to vůbec neberete žádný ohled, neslyšíte, nevidíte a jedete prostě v těch blocích, jedete... (Ministr Baxa mimoslovně reaguje od stolku zpravodajů.) Co? Já mluvím nahlas? (Ministr odpovidá mimo mikrofon.) No, neslyšíte, nevidíte, ano. Mimicky to krásně ukazujete, pane ministře. Dokonce byste mohl možná vystupovat v Národním divadle.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane ministře, vážený pane poslanče, já vás prosím, jako včera jsem upozorňoval, komunikujte pouze přes mikrofon. Prosím...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já jsem si myslel, že se něco stalo panu ministrovi, a chtěl jsem ho zachránit zdravotně, ale on jenom neslyší a nevidí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: To je od vás šlechetné, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Děkuji. Myslím si to taky.

Co se týče u těch firem, tak já se domnívám, že bychom jim neměli nakazovat to, a řekl jsem to tady včera, zdali mají, anebo nemají platit. Mě tady opravdu rozčilují všechny ty argumenty toho, že například podnikatel, který má nad 500 zaměstnanců, tak je tak strašně bohatý, že vlastně se mu nic nestane, když zaplatí čtvrt milionu korun ročně svůj poplatek, a že tady prostě někteří vládní poslanci říkají, že ta televize Prima, televize Nova má dost vysoké zisky, jako by to bylo fuj, že si může samozřejmě dovolit být i nadále v tom duálním systému, a že Česká televize rozhodně ne. Česká televize hospodaří se 7,5 miliardy v tuto chvíli a okolo 2 miliard hospodaří i Český rozhlas. Myslím si, že za to se dá pořídit skvělá veřejnoprávní služba.

Já už pomalinku budu končit, abych to nezdržoval. Jenom řeknu, že to je prostě opravdu velmi, bych řekl už poosmé, takový zvláštní princip, myslím si, že dokonce i už v tom množství si myslím protiústavní, že poosmé budeme mít hlasování napevno. Říkám, mně se to nelíbí. Myslím si, že ten zákon je velmi špatný, a proto budu hlasovat pro ten návrh Ondry Babky, který tady říká, že by chtěl, aby to bylo vráceno k přepracování, anebo zamítnuto. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Ano, oba návrhy ohledně zamítnutí nebo vrácení k přepracování budou hlasovány.

Eviduji dvě přednostní práva. Jako první vystoupí pan ministr Šalomoun, potom pan předseda Andrej Babiš. Jenom pro pořádek avizuji, že ve 13 hodin jsme odhlasovali ukončení rozpravy. Následují dvě faktické poznámky, než udělím slovo s přednostním právem. Jako první vystoupí pan poslanec Jan Lacina a potom pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji. Já si dovolím velmi stručně zareagovat na projev pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Juchelky, který mě v jednom z televizních duelů nazval, teď nevím, jestli socialistou, nebo levicovým politikem, nebo nevím, to mě docela pobavilo. Já jenom jsem uváděl ta čísla, abych zdůraznil, že ten duální vysílací systém, tak jak byl nastaven na začátku devadesátých let, v České republice funguje. To znamená, že při podobných obratech - Česká televize něco přes 7 miliard korun, televize Nova a televize Prima rovněž něco přes 7 miliard korun - Česká televize vrací všechny své příjmy do výroby, rozvoje nových formátů a své činnosti, zatímco ty komerční televize při tom sedmimiliardovém obratu generují zisk přes 2 miliardy před zdaněním. Tím jenom dokládám, že se mi zdá, že ten systém je vyvážený a že funguje.

Co se týče těch plateb právnických osob nebo firem, tak jsem mluvil o společenské odpovědnosti jako o tom klíčovém termínu. A samozřejmě jsem dával do kontextu, aby si lidé dokázali představit, o kom mluvíme, když mluvíme o společnosti nad 500 zaměstnanců, že to je třeba Komerční banka nebo je to ČEZ. A že pro ČEZ při zisku před zdaněním 30 miliard 250 tisíc korun tahle platba asi přece jenom je relativně zanedbatelná nebo okrajová, aby si to veřejnost dokázala nějak představit v praxi.

K těm protestům různých podnikatelských svazů. Do určité míry se divím především proto, že více než 90 % firem je touto naší novelou osvobozeno od toho poplatku. Čili naopak jim to zjednodušuje život a zůstává to na těch zbylých 10 %, které mají víc než 25 % zaměstnanců, čili osvobozuje to penziony, rodinné hotely, restaurace, kavárny, budou mít méně administrativy a nebudou platit. Tam se divím, že ty jejich svazy, které by se jich měly zastávat, proti tomu protestují. To mi úplně nedává smysl, ale třeba se to v dohledné budoucnosti dozvím, jak to je. Tak díky i za tenhle ten prostor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní faktická poznámka pan poslanec Hubert Lang, potom pan poslanec Ondřej Babka. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Tak já jsem byl původně přihlášen, potom jsem se odhlásil z té debaty. Všechno z naší strany tady zaznělo.

Pane ministře Baxo, my jsme oba z Plzeňského kraje. Já bych chtěl říct, že jste se vlastně tím, co jste tady navrhl, to znamená zvýšení těch poplatků za televizi i za rozhlas, tak jste se připojil k panu premiérovi Fialovi, připojil jste se k panu ministrovi Rakušanovi, připojil jste se k panu ministrovi financí Stanjurovi s tím, že vědomě jste prostě zalhal. Mě to celkem mrzí, protože před tím rokem a půl nebo dvěma lety jste v tom nějakém... na ten jasný dotaz toho redaktora řekl, že v tomto volebním období vlastně nedojde ke zvýšení těchto poplatků. A najednou je tady otočka.

Jestli ta otočka je spojená s tím, jak postupně pětikoalici klesají preference, a vy ve své podstatě tímto způsobem, také to tady zaznělo, se snažíte jaksi zkorumpovat to médium veřejné služby ve svůj prospěch... Já nevím, co se stalo. Já mám z toho trošičku obavy. Jak říkám, oba jsme politici Plzeňského kraje, blíží se nám krajské volby, blíží se nám za rok velké volby. Budete tam zase něco slibovat voličům, třeba v našem Plzeňském kraji, co potom nedodržíte? Jak můžete být věrohodný? Politik by měl být věrohodný. To, co někde říká, notabene když je to ministr, a řekne to prostě na kameru na jasný dotaz redaktora, a potom provede takovouto otočku, tak prostě já nevím, co si o tom mám myslet. Co si o tom má myslet občan? Proto bych chtěl říct, že pakliže budete něco říkat ve volebních programech ODS v Plzeňském kraji, tak já opravdu nevím, kdybych byl občan a potenciální váš volič, jestli vám můžu věřit, že to, co na tom billboardu napíšete, potom budete opravdu realizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní faktická poznámka pana poslance Ondřeje Babky, připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. No, já musím opět reagovat na kolegu Lacinu a na zdůvodnění toho, proč chtějí zdanit ty velké firmy, které s poslechem, podíváním se na média veřejné služby, nemají nic společného. Vy tady prostě stále argumentujete - a já jsem na to upozorňoval, že v té důvodové zprávě ani ve zprávě zpravodaje o tom není vůbec nic a jediným argumentem, který vy opakujete už poněkolikáté, je společenská odpovědnost firem. A argumentujete tady ČEZem a Komerční bankou, že ty mají ty obrovské zisky, tak přece pro ně není problém odvádět, já nevím, cca 200 tisíc korun České televizi. Vždyť to přece není možné pouze na tomto tvrzení vystavět celý argumentář toho, že několik tisíc firem v České republice nově začne platit daň a peníze budou odvádět do rozpočtu veřejnoprávních médií. Vždyť vám přišly dopisy od sdružení Svazu průmyslu a dopravy a dalších, vám přišly ty dopisy od těch firem, které se prostě od tohoto distancují. Tak jděte jiným způsobem, pane kolego Lacino, vaším prostřednictvím, a vyjmenujte tam ty firmy, které mají ty obří, ty nekřesťanské zisky podle vás, a ty to nechte platit. Buďte teda v tomhletom féroví a upřímní a řekněte, ukažte na ty špatné firmy, které mají ty zisky, a zdaňte je. Ale postupujte trošku logicky, anebo to aspoň podložte nějakými daty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Tomáš Helebrant. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Helebrant: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom velmi krátce reagovat tady na kolegu. Já si myslím, že v případě těch firem je to vlastně duplicitní platba, protože platí každá domácnost a každý zaměstnanec firem je vlastně člen nějaké domácnosti, takže z tohoto důvodu já jsem přesvědčený, že se jedná o duplicitní platbu a neměly by ji ty firmy platit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy přednostní práva. Jako první vystoupí pan ministr Šalomoun, potom pan předseda Babiš. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem tady slíbil, že se pokusím vysvětlit takovou tu dichotomii mezi daní a poplatkem. Obecně platí, že poplatek má mít nějaké protiplnění, daň je v podstatě povinná platba, která protiplnění úplně nemá. Problém je, že náš právní řád tady tohleto rozlišení úplně nedodržuje, nedodržuje ho v x případech, no a tady je to podobné. Protože tahleta úprava, kterou tady máme, na kterou navazujeme, tak ta je tady 30 let. A problém toho designu a tady té dichotomie spočívá v tom, že asi je logické, aby ty poplatky hradili ti, kteří nějak jako čerpají tu službu, protože z těch poplatků se zase ta služba vyrábí. No ale tohle v praktické rovině zajistit regulatorně je velice obtížné, téměř nemožné. Zákonodárce před 30 lety, když to nějakým způsobem designoval, tak to udělal tak, že si pomohl určitou konstrukcí a řekl: tak ti, co se na to vyloženě dívají, tak to asi nedokážeme, tak udělejme to, že to budou platit domácnosti, které mají přístroj - alespoň jeden a platí se za ten jeden, i když jich mají víc - které mají přístroj, který to vysílání nějak dokáže přijímat. No, ale touhletou pomocnou konstrukcí jsme vyšli z té poplatkové logiky a ta konstrukce je v zásadě daňová a je to svým způsobem podle té daňové teorie jako daň z majetku.

No, a co se stalo teď? Dneska máme konstrukci, že platí rodina, která má přístroj, který umí přijímat jednak terestrické vysílání, jednak vysílání po kabelu a jednak vysílání satelitní. No a po těch 30 letech asi ten stav techniky a samozřejmě i stav společnosti se poněkud proměnil a asi je logické do toho zařadit ten internet. Teď nejsem v detailech, jak moc se rozšíří ta poplatková povinnost, pro mě se nic nezmění, já si akorát změním ty platební příkazy a to bude všechno. A z hlediska těch rodin se v zásadě nic extra nemění v rámci těch úvah.

Něco jiného je u těch firem. Tam se totiž stala jiná věc. Ta současná konstrukce je taková, že podnikatel nebo firmy platí za každý přístroj. V devadesátých letech to bylo v zásadě v pohodě. To se tak týkalo toho, že máte auto (rádio) v autě, ale vlastně nikdo nějakou sólo televizi ještě extra ve firmě asi neměl. Nebo možná měl. Ale jak ta technika začala být čím dál tím lepší a už se nepoužívaly takové ty šílené monitory k počítačům, už se začaly používat trošku lepší hračky, abych takhle řekl, i ty monitory k počítačům už měly normální TV tunery, i ty mobily začínaly mít FM tunery - a všechny tyhlety věci by měly být zpoplatněny. Takže ta současná regulace je vůči firmám a vůči těm malým podnikatelům, nebo vlastně asi jakýmkoliv podnikatelům, poměrně hodně přísná. Pokud do toho promítneme tu samou úvahu a ještě rozšíříme to, že by se to týkalo i přístrojů na příjem internetu, tak tahle přísnost už by byla fakt jako krutopřísná.

A tak vlastně ministerstvo přišlo s nějakým pragmatickým řešením a to řešení je samozřejmě paušalizované a má své nedostatky. A přišlo se teda s konstrukcí, že dobře, nebudeme to vázat na vlastnictví toho přístroje jako dosud, ale budeme to vázat asi na počet zaměstnanců, u těch malých to asi nechme být a začněme pragmaticky asi s nějakými 25 zaměstnanci, že by se platilo za pět přístrojů. Té logice asi dokážu rozumět, asi mám nějakého ředitele, který bude mít nějaký počítač, nějaký telefon, nějakou sekretářku, budu mít nějakého účetního, budu mít tam pár aut, kde prostě ta rádia mít budu taky. Takže tohleto je to pragmatické řešení a nemyslím si, že by bylo nějak jako extra přísné. Pokud je platí zaměstnavatel od 25 zaměstnanců výš a v té první sazbě platí za nějakých pět přístrojů, no tak kolik to měsíčně je? Jestli náklady na jednoho zaměstnance, teď si pomůžu nějakým fakt jako jednoduchým výpočtem, náklady na zaměstnance včetně odvodů, dejme tomu 50 tisíc, pokud jich mám alespoň 25, tak to jsme 1 250 tisíc, a pokud jsem schopen hradit tohle všechno, tak zaplatit ještě tisícovku navíc v rámci těchhle poplatků mně nepřipadá nic extra. To, že se to jako nějakým asociacím podnikatelským nelíbí, pak tomu úplně nerozumím, protože asi do toho neprojektují zájmy těch svých jako nejmenších členů, protože těm se výrazně uleví. A pokud by zůstala ta stávající logika, tak by to pro ně opravdu značně přísné bylo.

A ještě na doplnění. Legislativní radě vlády se na tom nelíbila... Spíš upozorňuje na jednu věc, na to, že ta terminologie není úplně správná, ale tu tady máme 30 let, tohleto prokletí, akorát na to navazujeme.

A je tam tedy jedna zvláštnost, a to, že ať už je to daň, nebo poplatek, to už je jedno, tak stejně na to máme udělaný jiný nástroj, na tu správu, a v podstatě by se to mělo jet podle daňového řádu, ale tady máme takovou speciální proceduru, že se vlastně ty nedoplatky žalují u civilního soudu. Je to zvláštní věc, ale je to věc, která je tady prostě 30 let, a ta praxe se s tím nějak sžila. Takže žít s tím asi umíme, koneckonců s tím 30 let žijeme, ale terminologicky správně to úplně není.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážení spoluobčané. Já myslím, že ta debata je úplně jasná a víme, o co jde. Jde o to, aby stávající garnitura, která ovládla celou naši zemi, všechny instituce - Sněmovnu, Senát, prezidenta, Ústavní soud -, aby si vybudovala pozici, že už tady budou strašně dlouho. Proto udělali ten zákon o koalicích, proto udělali korespondenční volbu a teď aktivně už dělají kampaň za peníze daňových poplatníků - všechny zdravím. A teď je to o dezinformacích, protože veškerá kritika na pětikoalici je dezinformace. Proto si našli tam toho pána. A samozřejmě Česká televize a Český rozhlas, a já jsem o tom mluvil dlouze, jsou ti, kteří v podstatě jsou neobjektivní a kteří fandí této pětikoalici a kteří tak organizují ty předvolební debaty, že samozřejmě je to vždycky neobjektivní.

Ale proč vystupuji? Vystupuji proto, že to není ještě konec. Konec je v tom, že já jsem tady vystoupil, že tahle novototalitní struktura zakládá Radu vlády pro paměťovou agendu a měla by, v uvozovkách, hlídat výklad dějin a dohlédne alespoň na dělení peněz. Takže tenhle článek z Lidovek říká, že ta Rada vlády pro paměťovou agendu se má zaměřit mimo jiné na posilování občanské odolnosti v reakci na hybridní a revizionistické zneužití historie, zejména v kontextu evropského paměťového odkazu. - Tak pokud tomu někdo rozumí, tak vám gratuluji. Já jsem takový jednoduchý, my máme i jednoduché voliče, vždycky nás kritizují. A o co jde? Tak co to je, tohle? To je projekt pana Žáčka, nic jiného to není, že na Úřadě vlády bude 20 členů, odborníků, to jsou ti jejich odborníci a experti, a hlavně tam budou peníze, dotační tituly. A já jsem si dovolil při mém vystoupení říct, že bychom se konečně mohli o té historii někdy pobavit. A příležitost bude obrovská. Bude 35 let od revoluce, tak konečně bychom mohli slyšet od České televize, Českého rozhlasu a jiných médií ty skutečné chartisty. Ty skutečné. A dovolil jsem si říct, že někteří svazáci, kteří šli na tu povolenou demonstraci na Albertov, se stali následně revolucionáři.

A co se stalo? Stalo se to, že deník nenávisti neboli Deník N a to je ten Deník N (Denník?), který vznikl na Slovensku a který významným způsobem přispěl k tomu, co se stalo premiérovi Ficovi - a to říkal i on sám. To štvaní, ta nenávist. Ta nenávist! Kdo tady rozeštvává tu společnost? To nejsou jenom aktivističtí novináři České televize a Českého rozhlasu, ale to jsou i takovéhle deníky nenávisti. A hned v tom článku lžou pětkrát. Pětkrát lžou. O mně, a že jsem prohlásil něco o revoluci. Ne. Já jsem jenom prohlásil, že někteří svazáci, který byli v souladu s tím režimem, zkrátka po revoluci převlékli kabát a udělali si z některých věcí svoji kariéru. To je všechno.

Takže já zásadně odmítám tyhle lži. A samozřejmě ti skuteční chartisti, jako například Jan Schneider, který se podepsal pod Chartu v prosinci 1976, tak ti dneska bojují za to, aby nebyli stíháni lidi za názor. Ano, tam jsme se dostali! Takže samozřejmě, kromě těch... Máme tady deník. No kdo je to ten Deník N? No to založili ti správní podnikatelé. Ti správní. Ti sponzoři pětikoalice, prezidenta. A nejen to, ten deník, ale oni si ještě vytvořili takovou, oni jsou všichni totiž nezávislí. Všichni jsou nezávislí. Oni si vytvořili Nadační fond nezávislé žurnalistiky. To je jedna parta. To je, jak jsem mluvil o tom v projevu. Například redakce CNN Prima News upozornila, že Nadační fond nezávislé žurnalistiky není transparentní, když nezveřejnil, od koho finanční prostředky získává. Politolog Jan Kubáček uvedl, že... A tak dále. Takže jako to je strašně nadlouho.

Takže já jsem len chtěl říct, že ta nenávist, která tady je, je hlavně kultivována těmito aktivisty, ano? Takže já len reaguju na to, že proč je ta nenávist? Proč někdo nenávidí Kunderu? Proč? Protože si možná myslí, že on byl v tom Žertu? V té novele? Nebo co to je? Tak já se na to těším, na ten 17. listopad, na 35. výročí. A uděláme konečně nějaký seminář, aby tam přišli i skutečně lidi, kteří byli u toho, ne kteří zrazu zjistili, že je potřeba změnit značku. Takže bylo by dobré... A můžeme se bavit o... Tu vznikl ten ústav, ten ÚSTR. Jo? Tady je taková krásná analýza: Vytvoření ústavu bylo vítězstvím pojetí dějin, před nímž varoval George Orwell. Zákonem byly soustředěny zpravodajské archivy, vytvořen ÚSTR k jejich prezentaci a rámcově stanovena i konkrétní interpretace dějin. - Už zase. - Práce expertů ústavu je založena na dokumentech Státní bezpečnosti, která je však, když se hodí, týmiž experty prohlašována za ďáblovo lejno. Některé dokumenty pochopitelně již nejsou k nalezení, jiné jsou naopak dokonce medializovány, často podle politických potřeb doby. Příklady jsou známy: zveřejnění seznamu příslušníků rozvědky, kauzy Kundera, Karel Gott, Tošovský, Neckář, Jiřina Bohdalová - moc ji zdravím, vyhrála soud, byla očištěna - Hlaváček, Ploc a jiné.

Takže o tom je. Po té revoluci nějaký svazák si udělal svoji kariéru a stále ji propaguje. A teď buduje další strukturu a bude nám vykládat ty dějiny.

Takže, vážení spoluobčané, prosím vás, je potřeba vědět, která média komu patří, jak to vlastně je, a to vymývání mozků a to šíření nenávisti nejde jenom od jednotlivých, některých, redaktorů České televize a Českého rozhlasu. Já jsem přesvědčen, že většina je korektní. Většina je korektní. Ale ti aktivisti samozřejmě jsou všude, a v dalších a dalších médiích. A oni, tihle šílenci na Slovensku, se přičinili o to, co se stalo Ficovi. No. Takže pokud příští rok před volbami budeme mít 39 %, tak doufám, že se to nestane taky mně. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další v pořadí je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Jiří Kobza, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Mnoho bylo řečeno a myslím si, že ta diskuse, která byla vedena na téma nejenom poplatků, ale pozice a práce České televize, je plně legitimní. A to že k České televizi a k tomu, co se v ní děje, a k tomu, co z ní vychází, je řada výhrad, je plně oprávněné.

Největší prioritou Fialovy vlády je kromě poškozování současných i budoucích důchodců a protlačení korespondenčního hlasování ještě plné politické ovládnutí České televize a Českého rozhlasu skrze volbu jejich rad a učinit z těchto subjektů klíčové mediální, ale především propagandistické instituce v zemi. Tady je zapotřebí říct, že instituce, které ovládají veřejné mínění, tak ovládají zásadním způsobem i výsledky voleb. A fakt je, že propagandě pětikoalice je různými formami v České televizi věnováno skutečně hodně energie.

To, že se nyní uvažuje o zvýšení povinných televizních a rozhlasových poplatků a umělým vytvořením statisíců nových plátců této speciální daně skrze rozšíření počtu povinných, kteří toto výpalné mají platit, na uživatele internetu a vlastníky chytrých mobilů, je poměrně arogantní, protože už teď mnoho z nás, kdo používají satelitní televizi a kromě toho si dovolili ten luxus, že mají autorádio, tak už vlastně ty poplatky platí dvojmo, jednak prostřednictvím toho satelitu a jednak samozřejmě musí platit za to, co mají doma.

Taky mě napadla ještě jedna věc, když vlastně tyto poplatky chcete uplatnit na všechny, kdo si dovolí mít chytrý telefon, tak jenom, protože v mém okolí žijí i bezdomovci, pro které tento telefon je vlastně jediným spojením na systém a na to, co se děje, tak by mě docela zajímalo, jak to z nich budete chtít páčit? Jestli jim zdražíte ty předplacené karty nebo jakým způsobem to budete dělat? protože jsou různé odhady o jejich počtech. Údajně jich je 20 000 registrovaných, ale odhadování je, že jich může být až 80 000.

Česká televize a Český rozhlas už dávno nejsou minimálně ve své zpravodajské a zejména publicistické dimenzi objektivní, nezávislé ani apolitické, a už vůbec ne veřejnoprávní média. Informují, jak se přiznal minulý ředitel, podle jasných direktiv, a informují o pečlivě vybraných událostech pečlivě vybraným způsobem a o některých zásadních událostech ve světě i u nás a jejich souvislostech se naopak nedozvídáme vůbec nic.

Politickou závislost těchto médií nedávno posílilo to, že významnou část jejich členů i členů jejich kontrolních rad bude volit pětikoaliční politicky jednobarevný Senát, který má sice trvale nulovou důvěru veřejnosti, ale kde vítězné senátní kandidáty v jejich volebních obdobích nevolí ani desetina oprávněných voličů. Jak už bylo řečeno zde a já to zopakuji, protože některý z diváků to mohl minout, šest z osmnácti členů Rady České televize bude volit Senát, tedy plnou třetinu, ačkoliv volební účast v senátních volbách a hlavně v jejich druhém kole je oproti sněmovním volbám sotva šestinová. Navíc z nich volí titíž lidé, kteří hlasují rovněž ve volbách do Poslanecké sněmovny. A právě v těchto volbách se plně vypovídajícím způsobem ukazuje, jaké že je rozložení názorů a preferencí ve společnosti. Je tedy evidentní, že pětikoalice se snaží, dokud drží opratě moci, ovládnout na další léta vysílání veřejnoprávních médií i za cenu pošlapání všech myslitelných demokratických principů, práva na informace, a nezapomínejme na kvalitní práci skutečných novinářů.

Dámy a pánové, co se týče návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků a výrazného rozšíření okruhu jejich povinných plátců bych opravdu rád věděl, proč mají občané platit více peněz instituci, která opakovaně prokazatelně manipuluje s informacemi, dezinformuje, pokud přímo nelže, a byla v tomto směru i dokonce odsouzena.

O čem hovořím? 16. února 2023 obdržela Aliance pro rodinu od předsedy Rady České televize pana Karla Nováka posouzení její stížnosti na reportáž pro všechny, kterou vysílala Česká televize v pořadu 168 hodin 12. 6. 2022. Rada České televize dala zcela za pravdu Alianci pro rodinu a zcela rozcupovala vysvětlení redaktorky České televize Nory Fridrichové, které Rada České televize obdržela jako stanovisko vedení tohoto média. Aliance pro rodinu opírala svou stížnost zejména o to, že ačkoliv jsou ve společnosti významně zastoupeny dva odlišné názorové proudy, z nichž jeden chce ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy a druhý přijetí takzvaného stejnopohlavního manželství, zmíněná reportáž byla zpracována pouze jednostranně ve prospěch názorového proudu, který prosazuje uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry.

Na obhajobu dramaturgie pořadu, který stoprocentně protežoval zastánce redefinice manželství, se Nora Fridrichová vyjádřila tak, že daná reportáž neměla za cíl znovu a stále dokola popisovat známé postoje obou táborů. To je podle ní dnes už mediálním evergreenem. Vše prý už zaznělo mnohokrát od uzákonění registrovaného partnerství v roce 2026. Rada České televize takovou obhajobu zcela odmítla s tvrzením, že není možné argumentovat tím, že postoje obou táborů jsou známé a jsou mediálním evergreenem, a proto se reportáž nezabývala stanovisky odpůrců. Jednak při použití této logiky mohla reportáž stejně tak dobře mapovat pouze stanoviska odpůrců a nezabírat se argumenty příznivců takzvaného manželství pro všechny. Ale hlavně, co je nejpodstatnější, takové zpracování se jeví zcela v rozporu s Kodexem České televize, konkrétně s čl. 5, který hovoří o tom, že Česká televize poskytuje divákům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci - a pozor - svobodné utváření jejich názorů.

Dalším hrubým faulem ze strany České televize, který Rada České televize v tomto případě odhalila, bylo pozvání údajně nezávislého sociologa Zdeňka Svobody, o němž ovšem televize se zapomněla zmínit, že je zakladatelem, aktivistou a LGBT aktivistou za platformu Proud. Rada České televize konstatovala, že pohled na svět, který je konzervativní, a nikoliv ultrakonzervativní, jak Alianci pro rodinu označuje vyjádření České televize, je v euroamerickém kulturním okruhu legitimní součástí společenské diskuse a jeho vytěsňování by Českou republiku posunulo k režimům, které svobodnou diskusi potlačují. Zajímavé.

Pozoruhodné je, jakým způsobem se Česká televize podílí na propagaci naprosto scestných dogmat, Green Dealu a šíleností, které tomu předcházely, například Bursíkovo kůrovcové tažení. Česká televize má k dispozici nepřetržitou řadu expertů, propagátorů Green Dealu, které tahá jako králíky z klobouku a kteří postupně opakují vědecky - a to chci zdůraznit, aspoň pokud jde o přírodní vědy, a tady nemluvím samozřejmě o věcech takzvaných genderových oborů a sociálních věd - naprosto nepodložené mantry o dekarbonizaci či mitigaci. To bez toho, že by někdo z nich měl aspoň minimální představu o tom, co bude následovat, pokud se obsah kysličníku uhličitého v atmosféře sníží například o 50 %. Jak zareaguje biosféra? Jak bude pokračovat růst celulózy, vytváření bílkovin? Vzpomeňme si, že ve středověku bylo chladněji, a tudíž méně CO2 v atmosféře, lidé byli výrazně menší, než jsou nyní. A především nezodpovězená otázka - no ona je zodpovězená, ale taktně se o tom mlčí - jak snížení obsahu kysličníku uhličitého ovlivní klima na planetě Zemi a jestli právě to není kysličník uhličitý, který chrání planetu před zmrznutím?

Dalším příkladem selhání České televize je, jakým způsobem neinformovala o nedávné válce v Náhorním Karabachu, jakým způsobem byl úplně opomenut osud arménských bojovníků, důstojníků a politiků Náhorního Karabachu, kteří po válce zůstali v ázerbájdžánských vězeních, často brutálně mučení, a dodnes nebyl umožněn jejich návrat domů. Exodus 120 000 karabašských Arménů, kteří během tří dnů museli opustit své domovy a vydat se do vnitřní Arménie jen s tím, co se jim vešlo na vůz nebo do auta, nikoho v České televizi očividně nezajímal, ani obrovská vlna zatýkání karabašských představitelů ze strany azerských složek právě během tohoto exodu.

Bylo docela překvapující, že zrovna Česká televize, která se jindy selektivně tolik ohání lidskými právy, na ně dokázala úplně zapomenout. Stejně tak pečlivě se vyhýbá jakýmkoliv informacím o tom, co se děje v poslední enklávě Islámského státu v oblasti syrského Idlíbu, kde pod ochranou Spojených států amerických dochází k nelegální těžbě syrské ropy a jejímu exportu přes Turecko.

V otázkách migrace jsem rovněž ve vysílání České televize nezachytil jedinou zmínku o tom, že již před rokem a půl syrský prezident Bašár Asad udělil devíti prezidentskými dekrety celkovou amnestii všem Syřanům, kteří proti němu bojovali, a pozval je k beztrestnému návratu do Sýrie, aby pomohli znovu vybudovat zničenou Sýrii.

Na druhou stranu musím říct, oceňuji práci například Davida Borka v Izraeli, ale to považuji za jeho osobní kredit, nikoliv za kredit České televize.

O tom, že Čína přivezla automatickou sondou z odvrácené strany Měsíce vzorky půdy, Česká televize informovala kratičkým šotem navzdory tomu, že jde o úžasný technologický přelom a pokrok.

Další příklad je můj osobní a ten je snad nejhorší ze všech. Šlo o redakci pořadu Reportéři ČT. Když na podzim roku 2022 Miloš Zeman vyznamenal na můj návrh devět českých a slovenských studentských předáků popravených 17. listopadu 1939, tak tato povedená redakce, konkrétně režisér David Ondráček, natočila, umně sestříhala a 14. 11. 2024 odvysílala reportáž, která nejenom že nevzala v potaz historické skutečnosti těchto vražd, ale ze které vyzněl naprosto arogantní. neslýchaný narativ, že tito popravení studenti vlastně ani nebyli žádní studentští vůdci, ani odpůrci nacismu, ani německé okupace, že se jednalo o náhodně vybrané oběti a že tím, že vyjednávali s Němci - připomínám, že v té době na českých univerzitách byla polovina studentů Němců a taky už jsme byli půl roku pod okupací - že s nimi vlastně vyjednávali, že s nimi tedy de facto spolupracovali, což je samozřejmě do nebe volající bezostyšná lež a urážka těchto mrtvých hrdinů a pozůstalých po nich. A vrcholem této špíny bylo, když režisér Vondráček se v té reportáži ptal bývalého premiéra Petra Pitharta, jestli mu nevadí, že ta vyznamenání navrhl poslanec SPD. Takže tohle má být představa o tom, že reportéři nemají vnášet své názory, že nemají ovlivňovat diváky a mají jim umožnit dělat si vlastní názor. Všechno je to k dohledání na veřejných sítích.

Podotýkám, že všech devět hrdinů, které jsem navrhl vyznamenat, již v říjnu 1945 společně s Gabčíkem a Kubišem obdrželo od prezidenta Beneše Československý válečný kříž 1939. Já si neumím představit, že by kdokoliv, kdo by jenom mírně byl podezřelý z kolaborace, v té době něco takového mohl dostat. Byla to ukázka naprosto brutální manipulace a ukázka toho, jakým způsobem se Česká televize v rámci snahy o zpochybnění SPD arogantně snažila znevěrohodnit všechno, co děláme, a znevěrohodnit tím pádem a poškodit památku těchto hrdinů. Je to důkaz, že ve své ideologické zaslepenosti, protože o ničem jiném už se tady mluvit nedá, se Česká televize nezastaví opravdu před žádnou špinavostí ani před kopáním do mrtvých hrdinů. A těmto lidem máme teď v rámci daně nasypat další miliony!

Kromě toho doplním ještě jednu věc, jak Česká televize pořádá za peníze daňových poplatníků hon na politicky nepohodlné lidi, jak je nahání, pronásleduje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do rozpravy, ale kolegyně spíše v pravé části sálu, poprosím vás o ztišení, aby bylo dobře rozumět, co pan poslanec říká. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já jsem tento hon zažil na vlastní kůži, když mě reportéři ČT naháněli doma, i když jsem jim napsal, že s nimi nechci mluvit. To jim nezabránilo, aby pronikli na dvůr domu, kde žije můj syn, takovým způsobem v noci, že vyděšená snacha byla nucena zavolat Policii České republiky. Věřte mi, že to není vůbec nic příjemného. Jsou snad tito reportéři víc než ostatní lidé? Vychovávají snad novinářské obory našeho školství nové nadlidi, nové übermesche, kteří si myslí, že jim projde úplně všechno, že jsou víc než obyčejný člověk? Kdo jim dal právo myslet si, že mohou takto jednat s ostatními lidmi?

Takže pokud za takovou bezohlednou aroganci máme také platit, navíc formou nové a vymahatelné daně, i když se vláda dušovala, že daně nikdy nebude zvyšovat ještě víc než nyní, tak říkám nikdy. Naopak budu navrhovat novelu zákona o České televizi, podle které bude Česká televize placena stejně jako soukromé satelitní soukromé stanice nebo satelitní vysílání, to znamená, kdo ji bude chtít sledovat, ať si ji zaplatí, a kdo ji nebude chtít sledovat, ať ji nedostává.

Takže když to shrnu, podtrhnu a sečtu... Já se musím přiznat, že já sleduju zprávy a zpravodajství České televize, například zpravodajství o počasí je docela zajímavé. Zpravodajství jako takové sleduji samozřejmě také, protože sleduji, o čem se mluví. A vím, že když Česká televize prezentuje nějakou událost, tak se můžu vsadit, že je to úplně jinak, takže vím, že tuto variantu, kterou mi předkládají, můžu vyloučit. Zrovna tak pečlivě sleduju to, o čem nemluví Česká televize. Například co se děje na texasko-mexické hranici, jakým způsobem vypadá bezpečnostní situace v Bruselu, v Paříži, jakým způsobem vlastně probíhala jednání o istanbulských protokolech v dubnu 2022, když mír mezi Ukrajinou a Ruskem byl na spadnutí, dokud do toho nevletěl Boris Johnson a nepřinutil Ukrajince, aby bojovali. Umíte si představit, kolik lidí od té doby mohlo být naživu? Kolik lidí zbytečně zemřelo, bylo zmrzačeno? A Česká televize - ani ťuk.

Takže já si myslím, že jsme svědky něčeho, co skutečně přesahuje lidskou slušnost, přesahuje cokoliv, co je považováno za vznešenou novinařinu, kdy skutečně... Neumím si představit v České televizi, jak by mohli fungovat lidi jako Seymour Hersh nebo podobní. Neumím si to představit, jak dlouho by tam přežili. A musím říct, že mě to osobně mrzí, protože za svůj poměrně dlouhý život jsem poznal dost novinářů, poctivých, čestných, kteří se skutečně snažili ty věci prezentovat tak, jak jsou, objektivně, nezaujatě a politicky prostě tak, jak to má být. Bohužel začínám je považovat za dinosaury současného věku.

Dámy a pánové, já vám děkuji za stále klesající pozornost, přeji hezký den.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě máme dvě minuty. Udělím faktickou poznámku panu poslanci Ondřeji Babkovi. Jenom avizuji, že na 13. hodinu jsme odhlasovali, že přerušíme jednání a budeme hlasovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pan předsedající. Když to vyšlo zrovna takhle, tak mi dovolte okomentovat tu situaci, která prostě se v tomhle volebním období opakuje neustále. To, že my tady - a myslím si, že zrovna v tomto konkrétním zákoně - zcela fakticky připomínkujeme ten zákon, že je v některých věcech špatně, tak celý den nebo včera celý den tady prostě mluvíme do prázdného sálu. A mě to mrzí. Protože, kolegové, kdybyste slyšeli některé ty naše výtky, tak vy - já mluvím ke kolegům poslancům, protože oni budou teď hlasovat a pravděpodobně budou hlasovat všichni podle toho, jak se jim tady ukáže. Já to jako respektuju, ale mrzí mě to, protože zrovna i třeba kolegové, vy, ti pravicověji smýšlející z vás, by vás přece muselo minimálně donutit k zamyšlení, jestli prostě je v pořádku zdaňovat firmy s pouhým argumentem: vždyť oni přece mají ty zisky. Jestli by vám přišlo v pořádku, že dílem Pirátské strany je v tomto zákoně ta zmínka o tom, že tedy ta média veřejné služby budou dohlížet nad potíráním dezinformací.

A přesně takovéhle věci, které prostě, kdybyste tady seděli a tu debatu poslouchali, tak by vás to nějakým způsobem muselo zarazit, že pravděpodobně tam jde o dvojí zdanění, že těmhle institucím (tyhle instituce) jako Česká televize a Český rozhlas jako první budeme chránit před tou indexací, vlastně před inflací, že prostě tím otevíráme nějakou Pandořinu skříňku a že pravděpodobně další státní instituce budou následovat. A tohle jsou přesně věci, které podle mě kdybyste slyšeli a tu debatu poslouchali, tak by vás nějakým způsobem určitě musely donutit k zamyšlení.

A na závěr mi dovolte jenom konstatovat, že pokud ten zákon bude schválen v tomto znění, tak jak jej předložilo Ministerstvo kultury do prvního čtení, tak nejen České televizi, i Českému rozhlasu ublíží.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že je 13.00 a my jsme si odhlasovali, že ve 13.00 budeme hlasovat, tak já už neudělím další slovo.

Nyní tedy přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a nejprve budeme hlasovat o ukončení rozpravy. Budeme víceméně postupovat stejně, jako to bylo při 104. i 107. schůzi Poslanecké sněmovny.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro ukončení rozpravy? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 93, proti 70. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a ukončili jsme rozpravu.

 

Ptám se pana ministra a pana navrhovatele, pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? (Bez odezvy.) Vážení kolegové, pane ministře a pane zpravodaji, chcete závěrečné slovo? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat nejprve o návrzích, které zazněly.

Nejprve dáme hlasovat o předloženém návrhu na zamítnutí tohoto tisku. Eviduji žádost o odhlášení, všechny vás odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Počet se ustálil.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto tisku? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 94. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého... (Poslankyně Schillerová - žádost o umožnění kontroly hlasování.) Omlouvám se, prosím, kontrola hlasování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Omlouvám se všem, hlasoval jsem proti, ale byl jsem pro. Zpochybňuji hlasování. (Komentáře z pléna.) Hlasoval jsem pro, na záznamu mám proti. Zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, toto je hlasovatelné. Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zpochybnění hlasování? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 164, proti 1. S námitkou byl vysloven souhlas.

 

A já tedy zahajuji hlasování a opakovaně se ptám, kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 93. Návrh nebyl schválen.

 

Nyní budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vrácení předloženého návrhu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 90. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro mediální záležitosti jako výboru garančnímu. Je zde návrh na jiný garanční výbor, než je výbor mediální? Nevidím takový návrh.

 

V tom případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro mediální záležitosti jako garančnímu výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 165, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro mediální záležitosti jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a ptám se, zda je zde návrh na přikázání jinému výboru nebo jiným výborům. Pan poslanec Kolovratník. Prosím. (Hluk v sále.) Ještě než vám udělím slovo, poprosím vás o ztišení, kolegové, ať dobře rozumíme, o čem budeme hlasovat. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Se vší vážností, pokud jste poslouchali naše rozpravy, my jsme o tom mluvili, že to dopadá tvrdě na firmy, na průmysl, vidíme to jako velký problém. Avizoval jsem ve svém vystoupení pozměňovací návrhy na toto téma, tedy na dopad právě do průmyslu, hospodářství, do firem malých, středních i velkých, takže se vší vážností určitě prosím o přiřazení do hospodářského výboru. Je to téma, které tam potřebujeme probrat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Je zde nějaký další návrh ještě? Nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 59. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě padl ještě návrh na doprovodné usnesení, tak dám o něm hlasovat. Nejprve ho přečtu, abyste, kolegyně a kolegové, věděli, o čem budeme hlasovat.

Doprovodné usnesení k tomuto tisku zní: "Sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá Nejvyšší kontrolní úřad, aby podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu provedl kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu s koncesionářskými poplatky, a to včetně vyhodnocení efektivity, a to nejen aby přezkoumal jejich věcnou a formální správnost, ale také aby posoudil, zda výdaje těchto institucí byly účelné, hospodárné a efektivní." Tolik text doprovodného usnesení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro toto doprovodné usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 3. Tento návrh nebyl schválen.

Ještě než udělím slovo, tak přečtu omluvy, potom udělím slovo. Dnes bere zpět svou omluvu na celý jednací den z pracovních důvodů pan poslanec Jan Bauer. Od 11.15 do 12 hodin z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Dále bere zpět svou omluvu na celý jednací den pan poslanec Bohuslav Svoboda. A dále od 9 do 9.07 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Barbora Urbanová a na celý jednací den bez udání důvodu se omlouvá pan poslanec Radek Vondráček.

Vidím žádost s přednostním právem, paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak jak jsem řekla včera, podařil se vám houslový koncert na gumových strunách. Evidentně. Protlačili jste to. Přestože tam ještě chtěla vystoupit jedna ctěná kolegyně z klubu SPD, tak přesto bylo zařazeno pevné hlasování, znova opakuji, poosmé v tomto volebním období, potřetí v prvním čtení. Nicméně my to nevzdáme. Připravíme celou řadu pozměňovacích návrhů. Budeme tady bojovat za firmy, budeme tady bojovat za lidi, budeme bojovat za seniory, kteří píší mé ctěné kolegyni, paní profesorce Válkové, která vede seniorský klub ANO a dostává od nich opravdu srdcervoucí emaily a zprávy. Budeme bojovat dál za (proti?) všechny tyto nespravedlnosti, které takto neseriózně tlačíte. Takže v září zase na viděnou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě poprosím, kolegyně, kolegové, o strpení, schůze ještě neskončila, ještě je zde jedna přihláška s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já myslím, že se přesně tím posledním hlasováním, nebo jedním z těch posledních hlasování přesně potvrdilo to, co jsme tady celou dobu říkali. Vás nezajímají české firmy a čeští podnikatelé a napálíte jim další daně. Kdyby vás to zajímalo, tak to dáte do hospodářského výboru. A vy jste to tady zamítli. Stejně tak nechcete, aby Českou televizi a veřejnoprávní média obecně někdo kontroloval - ani Nejvyšší kontrolní úřad, který je největší autorita z hlediska kontroly. Vy to prostě nechcete, protože víte, co se tam děje, co to je za podvody! Takže přesně jste svým hlasováním potvrdili to, co jsme tady celou dobu říkali. Děkuji. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě pan předseda Tomio Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Právě jste zamítli návrh usnesení, který jsem tady předložil a kde jsem žádal, aby Sněmovna vyzvala Nejvyšší kontrolní úřad, aby provedl kontrolu hospodaření. (Hluk v sále. Řečník se otáčí k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, já vás žádám o ztišení v pravé části sálu. V pravé části sálu, kolegyně, kolegové, v pravé části sálu vás žádám o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: Právě poslanci Fialovy vládní pětikoalice zamítli návrh usnesení SPD, který jsem předložil, kde jsem chtěl, aby Sněmovna vyzvala Nejvyšší kontrolní úřad, aby provedl kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu s koncesionářskými poplatky, včetně vyhodnocení efektivity. Takže tady se ukázala vaše pravá tvář. Na jednu stranu chcete zvýšit daně občanům České republiky, plošně jim zvýšit, občanům i firmám, poplatky za televizi a rádio, a na druhou stranu Fialova vládní pětikoalice nechce, aby se provedla kontrola hospodaření České televize a Českého rozhlasu s těmito poplatky. Já si myslím, že je to jasné. My jako SPD budeme dál bojovat proti zdražování televize a rozhlasu, proti zvyšování daní a samozřejmě nás jen tak neodstrčíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jsou zde ještě tři přihlášky s přednostním právem. Nejprve pan předseda Benda, pan zpravodaj, pan ministr Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já v tuto chvíli pevně doufám, že vyčerpám oba dva své ctěné kolegy. Všichni dobře víme, že hlasování o přikázání Nejvyššímu kontrolnímu úřadu by bylo protizákonné, proto vládní koalice pro to nehlasovala. Protože podle nálezu Ústavního soudu Nejvyšší kontrolní úřad nemůže kontrolovat finance, které nejsou - nejsou - státní. Museli bychom nejprve změniti ústavu. A my jsme na to samozřejmě připraveni.

Současně, abych shrnul, jak říká ráda paní předsedkyně největšího opozičního klubu, čeho jsme tady byli svědky: Vládní vláda má plnou důvěru této Poslanecké sněmovny. Přes opakované pokusy vyvolat nedůvěru, přes opakované pokusy tady obstruovat nějaké návrhy, všechno, co vláda předložila, prošlo. Já bych současně chtěl poděkovat všem, i vládním, i opozičním poslancům, i opozičním poslancům, a myslím to tak. Ano, některé projevy byly trochu dlouhé, ano, některé faktické poznámky mně připadalo, že reagují samy na sebe, přesto si myslím, že jsme se dokázali to první pololetí tady k sobě chovat relativně slušně, urážet se jenom v rámci možností. (Smích v sále.) A já bych za to chtěl všem, všem poděkovat a popřát příjemné léto. Díky. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám se ještě pana zpravodaje, zda si chce vzít slovo? Není tomu tak.

Ještě než ukončím schůzi, dovolte, abych za sebe poděkoval i zaměstnancům Poslanecké sněmovny, kteří s námi a nás provázeli celá tato naše noční jednání a byli nám k dispozici. A za to i jim patří velké poděkování. (Potlesk v sále.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, projednali jsme schválený pořad 111. schůze, kterou tímto končím, a přeji vám klidný zbytek dne a pěkné léto.

 

(Schůze skončila ve 13.15 hodin.)

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.