Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Jiří Mašek: Ta druhá. Ten úmysl byl určitě dobrý, já jsem ho akceptoval. Třetí, čtvrtá kategorie souhlas. To, že se k tomu vyjadřují hygienici, souhlas. Také na základě šetření hygieny - já jsem se toho kdysi účastnil - se zařazují do příslušné kategorie jednotlivé profese. Není úplně pravda, že by všichni pracovníci dneska vypadli z toho rizika proto, že pracují z nějakého velínu, nepřichází s těmi aerosoly nebo namáhavou prací, přetěžováním končetin, zad a podobně do kontaktu. To zdaleka pravda není. kdyby tomu tak bylo, pane ministře, tak by potom nebyly tyto profese zařazeny do rizikových kategorií.

Namyšlené to bylo dobře. Určitě s tím byl souhlas těch, kteří tomu rozumí, ale vy jste se prostě nechal politicky přesvědčit. Je to proti zájmům těch pracovníků. Do 67 let opravdu nejsou schopni ve třetí a čtvrté kategorii pracovat. To je jednoznačné. Čas to ukáže. Bavíme se o něčem, k čemu se budeme muset určitě vrátit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická je přihláška paní poslankyně Lenky Knechtové. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych chtěla panu ministrovi poděkovat za vysvětlení. Jenom bych chtěla zareagovat na dvě věci. Co se týká příspěvku na bydlení, tak tam si nejsem úplně jista, jestli data, o která se opíráme, jsou opravdu vůči tomu terénu férová. Protože spousta seniorů u nás třeba bydlí v rámci domů s pečovatelskou službou a tak dál, a tihle lidé opravdu mají zvýhodnění zase třeba ze strany obcí. To znamená, že čísla lidí, kteří by opravdu na to bydlení neměli, potřebovali by podporu, jsou podle mě v terénu daleko větší.

Druhá věc. My se tady vždycky chválíme za ta prorodinná opatření, nebo vždycky si tady vyjmenujeme, co pro rodiny všechno děláme. Chci ale upozornit na to, že náhled v terénu, ať už ze strany lidí, kteří budou odcházet do důchodu, tak ze strany mladých rodičů nebo lidí, kteří se chystají na mateřskou a rodičovskou dovolenou, je vždycky ambicióznější, protože ti lidé chtějí ještě vedle téhleté své role prostě žít a ta, řeknu, potřeba žít vyžaduje také nějaké finanční prostředky. To znamená, my jsme se za tři roky díky inflaci a zdražování energií, potravin, všech základních životních potřeb, dostali do situace, kdy se lidem zdražil běžný život. Proto se vytváří takový tlak na další požadavky a další finance. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. To byla prozatím poslední faktická poznámka a nyní se vrátíme k řádně přihlášeným. Vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral, poté pan poslanec Koten.

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ve svém vystoupení bych se rád vyjádřil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Tuto novelu zákona o důchodovém pojištění, kterou vládní strany všude prezentují jako takzvanou velkou důchodovou reformu, se jim podařilo protlačit na sílu až do třetího čtení. Nyní tento proces absolvujeme a jeho výsledkem bude, že v důsledku většiny v Poslanecké sněmovně si vládní koaliční poslanci novelu nejspíše odhlasují, jelikož už si odhlasovali pevné hlasování na pátek ve 12 hodin.

Pro začátek vyjádřím názor poslaneckého klubu hnutí SPD, který je neměnný a již zde zazněl při projednávání jak v prvním, tak i ve druhém čtení. Souhlasíme s tím, že je načase po dlouhých letech nečinnosti reformovat nastavený důchodový systém, pomocí kterého je poskytována více jak třem milionům příjemců penze. Projednávaná novela tak, jak je navrhována, ale žádnou reformu systému výplaty penzí nepřináší. Navrhovaná novela přináší pouze úpravu parametrických hodnot, které jsou ve finále oproti současnému stavu vůči budoucím příjemcům důchodů nastaveny tak, že výše budoucích důchodů bude nižší, a ještě k tomu budou muset odpracovat více let. Bude se i prodlužovat odchod věku do důchodu nad 65 let.

Zároveň ale musím pokračovat, že v hnutí SPD takto zpracovanou vládní novelu upravující důchodové pojištění v žádném případě nepodpoříme, neboť k ní máme celou řadu výhrad, kdy ty hlavní následně uvedu. Určitě většina z nich zde již od mých předřečníků z opozice zazněla, ale určitě není na škodu je znovu připomenout.

Zcela zásadní je z našeho pohledu tvrzení současné vlády, že tento zde projednávaný materiál představuje velkou důchodovou reformu, na které bylo odpracováno dle vlády mnoho hodin. Poslanci koaličních stran při zpracování novely byli vedeni pouze myšlenkou, že v rámci kampaně před důležitými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v příštím roce budou hlásat, že se jim jako jediným podařilo reformovat důchodový systém tak, aby byla zajištěna výplata budoucích důchodů i pro současné mladé občany. V rámci kampaně budou apelovat převážně na mladé voliče, že z důvodu přijetí této novely bude zajištěna výplata penzí i pro ně, až půjdou do důchodu. To ale považujeme za zcela mylné, neboť stát musí vždy a za každé situace zajistit dostatečné finanční zdroje na výplatu penzí. Navíc výhledově musí počítat i s tím, že bude příjemců penzí stále více a i výše důchodů bude muset být každoročně navyšována, a to nejen s ohledem na inflaci.

Takže ještě jednou zdůrazním, že dobře řízený stát vždy zajistí dostatek financí pro své seniory, a to v takové výši, aby jim to vystačilo na zajištění jejich životních nákladů a nebyla výrazně omezována kvalita jejich života. Dobří manažeři si s otázkou financování důchodového systému musí poradit, což znamená, že ve státním rozpočtu budou mít vždy finanční zdroje na zajištění jeho průběžného financování. Naši senioři, kteří budovali tuto republiku, si to zajisté zaslouží. Připravit o finance nejzranitelnější skupinu osob je to nejsnadnější řešení, ale zároveň to nejméně profesionální.

Jestliže to současní vládní poslanci dopustí tím, že tuto projednávanou novelu uvedou v platnost, tak zároveň potvrdí, co naše hnutí SPD tvrdí od samého nástupu vládní dnes už čtyřkoalice k moci. Tato vláda je silně asociální a tvrdě jde proti zájmu všech našich slušných a pracujících občanů, včetně mladých rodin s dětmi, seniorů a zdravotně postižených občanů. To za svého tříletého vládnutí několikrát svými opatřeními potvrdila. Kdybych zde měl všechna vyjmenovat, tak by se mé vystoupení podstatně protáhlo.

Nás, hnutí SPD, jenom zaráží, že většina médií toto občanům pravdivě nesděluje a některá dělají spíše pravý opak. Zde musím připomenout zpravodajské pořady vysílané Českou televizí, které jsou manipulativně směrovány k podpoře současné Fialovy vlády a s tím ruku v ruce Evropské unie. Toho všeho jsou si vládní strany moc dobře vědomy, a proto se narychlo snaží za využití své převahy zde ve Sněmovně dokončit z jejich pohledu i takzvanou velkou mediální novelu.

Zde si dovolím položit otázku, na kterou si umí odpovědět každý z vás. Komu to prospěje a kdo naopak na to doplatí? Dovolím si odpovědět na druhou část otázky. Doplatí na to opět naši slušní občané tím, že se navýší výše koncesionářských poplatků, které budou muset platit. Mnohem závažnější je však pro ně ohrožení demokracie, neboť nedostávají zcela objektivní zprávy a informace. Jak jsem uvedl, jde o informace o tom, co dělá současná vláda pro blaho našich občanů a jak v "skvěle" pracuje celá Evropská unie. Pouze minimum zpráv je o tom, že EU dlouhodobě zcela likviduje český průmysl opatřeními vyplývajícími z Green Dealu a nezvládá nelegální migraci do zemí Evropské unie.

Ale zpět k novele zákona o důchodové reformě. Vláda chce aktuálně v novele zakotvit návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který nově navrhuje prodloužení věku odchodu do starobního důchodu nad 65 let, vždy o jeden měsíc pro každý populační ročník, počínaje lidmi s rokem narození 1966. My v SPD vidíme konečný věk odchodu do starobního důchodu nejpozději v 65 letech a ani o den déle.

Součástí této vládní reformy má být i nový výpočet penzí pro budoucí důchodce, který pro ně bude méně výhodný. Vláda to argumentuje tím, aby nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda, a navrhuje úpravu parametrů spočívající jednak v postupném snižování zápočtu příjmů a v postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu. K těmto změnám má docházet postupně v průběhu let 2026 až 2035 a má se docílit zpomalení růstu nových důchodů v řádu stokorun ročně. S tím rozhodně nesouhlasíme a považujeme zachování původních parametrů.

Též argumentace vlády, že důchody jsou nyní nejvyšší v procentuálním porovnání k průměrnému platu zaměstnanců, je zavádějící, neboť musíme brát v úvahu, že platy se zaměstnancům více jak dva roky nezvedaly, což je také velká ostuda Fialovy vlády. ***