Neautorizováno!
(13.20 hodin)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu poslanci. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Jan Síla. Prosím, pane kolego, mikrofon je váš.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, dámy a pánové, dnes společně řešíme téma, které je nejen aktuální, ale i nesmírně důležité pro náš demokratický systém, a tím jsou platy nejen politiků, ale jak už tady bylo řečeno, asi 6 procent představitelů státní moci. Já se zaměřím na záležitost nebo platy politiků, kteří byli zvoleni lidmi, abychom je zastupovali.
Odměny by měly reflektovat nejen naši odpovědnost, ale také hodnoty naší společnosti, pojďme se proto společně podívat, jaké jsou argumenty pro to, aby platy politiků byly transparentní, ale hlavně spravedlivé. Než začneme diskutovat o etice, morálce a spravedlnosti platu, je dobré si nejprve ujasnit, jak se platy politiků určují. V mnoha zemích existují specifické zákony a nařízení, které stanovují základní platy pro různé politické funkce. Tyto platy se často odvíjí od průměrného platu občanů, inflace a hlavně možností státního rozpočtu.
Teoreticky, když se podíváme, jak by to mělo fungovat, ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že bychom měli platy politiků snižovat, existují i argumenty, které vyzývají k jejich zvýšení. Je to motivace a konkurence. Politika by měla přitahovat talentované a vzdělané jednotlivce. Vyšší platy mohou přitáhnout odborníky, kteří by jinak zvolili kariéru v soukromém sektoru. Potom je to taky odpovědnost a náročnost práce, kterou všichni vykonáváme. Politici se potýkají s obrovským tlakem. Jejich rozhodnutí ovlivňuje životy milionů lidí, což si zaslouží adekvátní kompenzaci. Transparentnost a etika je další faktor. Transparentní a spravedlivé odměňování může snížit riziko korupce. Když politici dostávají férové platy, snižuje se pravděpodobnost, že budou hledat doplňkové příjmy.
Na druhé straně existují ale velmi silné argumenty pro to, abychom platy politiků udrželi na rozumné úrovni. Veřejné zdroje a rozpočet je jeden z nich. Každý výdaj ze státního rozpočtu musíme obhájit. Snižující se příjmy rodin s dětmi nebo samoživitelek, rostoucí výdaje na energie, sociální služby a zdravotnictví kladou výrazný důraz na potřebu šetřit. Vysoké platy politiků vyvolávají také negativní ohlasy a dojem, že si politici žijí nad poměry. To vede k pocitům frustrace mezi občany, kteří čelí každodenním ekonomickým problémům. Politici by měli být vzorem pro ostatní. Postoj, který říká, že bychom měli sdílet a budovat solidárně společnost, by měl být vyjádřen v odměnách.
Mnoho zemí má různé přístupy (k) odměňování politiků. V Německu se platy poslanců pravidelně revidují podle inflace a průměrného platu občanů. Ve Švédsku je odměna pro politiky nastavena tak, aby byla transparentní, což přispívá k vysoké míře důvěry společnosti. Na druhou stranu v některých zemích, jako je třeba Venezuela, byly platy politiků v minulosti obrovské, avšak kvůli ekonomickým problémům a korupci vedly pouze k potížím a ztrátě důvěry veřejnosti.
Nalezení správné rovnováhy mezi spravedlivými platy politiků a odpovědností vůči veřejným financím je klíčové. Úplná transparentnost ve stanovování a vyplácení platů politiků je nutná. Občané mají právo vědět, kolik jejich zástupci vydělávají a na jakém základě jsou jejich platy určovány. Místo fixních platů by měly být platy politiků pravidelně revidovány, aby odrážely ekonomické podmínky a životní náklady celé společnosti. Část platu by možná mohla být věnována na podporu sociálních různých programů, což by nejen pomohlo obyvatelstvu, ale také by vytvářelo symbolickou hodnotu jejich odměn.
Dámy a pánové, diskuse o platech politiků není pouze jen otázkou čísel. Je to otázka etiky, důvěry našich obyvatel. Je nezbytné, abychom našli rovnováhu, která bude reflektovat spravedlnost, odpovědnost a transparentnost. Politici by měli být odměňováni spravedlivě, ale zároveň musí mít na paměti, že jsou zde pro občany, společně budovat systém, který stanoví průhledná a férová pravidla pro všechny. Musíme zajistit také hlavně důvěru, kterou naše společnost potřebuje obnovit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taky děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli Vladimír Zlínský je další, kdo se přihlásil do rozpravy. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, rád bych se také vyjádřil k této problematice. Fakt je ten, jak tady už někteří mí předřečníci řekli, že už tady bylo mnoho řečeno, takže můj projev bude obecnější a bude se týkat tématu, které tady nebylo zmíněno.
Já jsem si tady přinesl knihu, která se jmenuje Sedm zákonů. Je to kniha od pana profesora Miroslava Bárty, což je známý egyptolog, který se zabývá koncepcí kolapsu civilizací. Možná si říkáte, jakým způsobem to souvisí - kolaps civilizací - se zvyšováním platů, a myslíte si, že jsem úplně zešílel, ale nicméně si myslím, že tam souvislost je, protože jeden ze základních pilířů fungování jakékoliv společnosti je takzvaná společenská smlouva. To znamená, je to smlouva mezi elitami a zbytkovou společností, kde ta zbytková společnost nebo obyvatelstvo nějakým způsobem akceptuje, že elita řídí danou společnost a že samozřejmě má z toho jakési výhody, protože ten poměr je samozřejmě asymetrický, protože elita má přístup jednak k financím, jednak k informacím a k řízení té společnosti, takže je třeba vždycky zajistit to, aby ta společenská smlouva byla vyvážená a aby se hlavně v době, kdy nastane kritická situace nebo se zhorší celospolečenská situace nebo situace bezpečnostní v okolí, tak aby ty elity akceptovaly tuto situaci, to znamená, i na ty svoje, jak bych to řekl, výhody nebo prebendy, prostě na základě té situace, která se odehrává, tak to prostě akceptovaly a ty prebendy upravily té situaci, která je.
Samozřejmě celou tu knížku nebudu číst, to bych asi nebyl pochválen, nicméně vy víte, že já se vždycky snažím aspoň trochu tady poučit jednak občany, jednak i poslance, takže abyste věděli, co to vlastně takový ten kolaps společnosti je a co se za tím skrývá, tak já tady budu citovat z té knihy, takže: "Kolapsy jsou obecně nepředpověditelné a neočekávané." Tím se myslí to, že možná všichni cítíme, že něco je ve vzduchu, něco je špatně, ale nikdo z nás neví, kdy se něco stane. To je myšleno tady touto myšlenkou. "V době těsně před kolapsem musí dojít k náhlému poklesu výnosů v ekonomickém smyslu." ***
