Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.40 hodin)
(pokračuje Jiří Pospíšil)
Nedávno jsme slavili 10 let účinnosti občanského zákoníku. Odborná veřejnost se shodla na tom, že je dobře, že se před 12 lety přijal nový občanský zákoník, že ta situace v oblasti civilního práva se jednoznačně vylepšila a že zásahy do něj, pokud možno mají být jenom, když se prokáže nutnost zásahu a že ten zákon má být hlavně interpretován stabilní judikaturou. Takže jsem zvědav, co bude znamenat přiblížení digitální době, jestli je to teda nějaká novela nebo interpretace, uvidíme, ale opět říkám, je to obecná teze, s kterou je a není možné souhlasit. A je škoda, že vládní prohlášení tohle téma nepostihuje podrobněji.
Zavedeme povinné průběžné vzdělávání soudců. Tak to je téma, kdy já tady s panem ministrem budu souhlasit. Jenom upozorňuji na to, že velmi bude specifické najít řešení, které u Ústavního soudu uspěje. Poukazuji na ministra Bureše, před 20 kolika lety ministr spravedlnosti, který udělal reformu povinného vzdělávání soudců a státních zástupců a Ústavní soud ji tehdy zrušil. Je to možné, ale upozorňuji na to, že bylo dobře najít takové řešení, které zkrátka potom obstojí tak, aby ta práce nebyla zbytečná.
Budeme vymáhat vzniklou škodu rozhodováním soudců při porušení jejich povinnosti. Tak ano, ale upozornil na to, že klíčové je realizovat změny v oblasti kárného řízení. Bez toho tady ten bod týkající se náhrady škody soudci, kteří poruší svoji povinnost, nebude možný.
Téma, které považuju za mimořádně výbušné a kde teda zvedám prst, protože není zřejmé, na co zde je naráženo, je věta, která zní: zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory a veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná. Tak svoboda projevu je nedotknutelná, ale já teda se omlouvám, milá vládo, nevím o tom, že by v České republice docházelo k zneužívání státní moci vůči občanům za jejich názory. To znamená, že byly porušovány zákony platné v této zemi a že by někdo byl nějakým způsobem nezákonně trestán za svoje názory. Nejsme putinovské Rusko. To slovo je velmi silné, pokud tím tady je myšlena debata o verbálních trestných činech v platném trestním zákoníku, tak tu debatu samozřejmě je možné vést.
Když se trestní zákoník přijímal za mého působení, tak byla vedena debata o tom, jakou podobu, v jaké šíři mají být v něm i verbální trestné činy. Ale zkrátka a dobře, pokud policie, justice postupuje podle platného trestního zákoníku, tak se nám trestní zákoník nebo někomu se nemusí líbit, ale není to zneužívání státní moci. Postupuje se podle platného zákona. Takže tady mně to připadá jako velmi silné slovo, výbušné slovo a připadá mi to, že pro to nejsou důvody.
Pan ministr ve svém vystoupení zmínil další témata, která nejsou ve vládním prohlášení. Nevím tedy, jakou váhu je jim možné přisuzovat, ale já je zde zmíním a okomentuji. To je, za prvé, reforma soudů, omezení počtu okresních soudů. Určitě to je myšlenka správným směrem, která pokud povede k posílení specializace jednotlivých soudců na okresních soudech, je škoda ale, že tohle téma, které je tak fatální a klíčové, není v samotném vládní prohlášení. Možná, že tedy je chybou nejprve napsat vládní prohlášení a pak hledat jednotlivé ministry. Kdyby ti ministři své myšlenky napsali do vládního prohlášení, bylo by to takto zřejmé a bylo by možné pak následně kontrolovat, co tedy v té své kapitole dělají.
Takže já teď nevím, jakou závaznost prohlášení pana ministra mají. Budu rád, když se o té reformě budeme bavit, protože určitě omezení okresních soudů, kde je 1, 2, 3, do 10 soudců, má svou logiku, ale ve vládním prohlášení to zkrátka není.
Stejně jako ve vládním prohlášení chybí téma digitalizace. Pan ministr to zmínil ve svém vystoupení zde. Téma e-spisu se řeší už 20 let. Za 20 let se bohužel tohle téma příliš daleko neposunulo. Před 20 lety jsme připravili první možnosti podávání elektronickou formou a e-spis se tedy začal obecně diskutovat. Dodneška není. To je dlouhodobé téma. Za to určitě nemůže jeden předchozí ministr. Jak tady byl zmiňováno, nemám důvod to hájit, ale je to téma, kde na to rezignovali ministři v posledních 15 letech. Když se to ministrovi podaří, určitě to bude průlomová a velmi důležitá věc.
Dámy a pánové, ve svém nekonfliktním věcném projevu jsem se snažil poukázat na to, že to vládní prohlášení mohlo být připraveno podrobněji a lépe s odkazem i na priority jednotlivých ministrů. Bohužel tomu tak není. Aspoň v kapitole, o které jsem já hovořil, takže to vládní prohlášení je spíše obecná deklarace než dokument, podle kterého bychom následně mohli my a veřejnost vládu kontrolovat.
V každém případě já se těším na práci, jsem připraven pracovat jako řadový poslanec, mám z toho radost a doufám, že třeba u té justice provedeme(?) opravdu věcnou debatu, protože justice má být nadstranická a ty změny, které se provádějí, mají přežít jedno volební období. Hezký den. (Potlesk poslanců z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Na řadě a k pultíku poprosím pana Hayata Okamuru. Připraví se Václav Pláteník. Faktické poznámky nejsou žádné. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ctěná vládo. Děkuji zvláště panu ministrovi zahraničních věcí, že přišel, protože jako člen zahraničního výboru chci mluvit hlavně k této agendě. Nechci opakovat to, co tady zaznívá opakovaně u řady kolegů napříč stranami.
Chci vám všem připomenout s pokorou, že žijeme ve svobodě a v demokracii, což jsou skutečnosti historicky i v současnosti velmi, velmi vzácné a nesamozřejmé. I když není v tom textu vládním přímo zmínka o podpoře perzekuovaných nedemokratickými režimy, o podpoře lidí nespravedlivě utiskovaných kvůli své náboženské víře, upřímně věřím tomu, že tato agenda nebude opomenuta, že pan ministr zahraničních věcí Macinka spolu se svým týmem bude na tyto věci pamatovat.
Chci za všechny připomenout těch přibližně 1000 nespravedlivě uvězněných politických vězňů v současném Bělorusku. Máme čerstvý příklad, jak šikovně vedené vyjednávání, bylo to vyjednávání ze strany administrativy pana prezidenta Trumpa, může vést k velmi konkrétnímu výsledku. Bylo to propuštění takové středně velké skupiny politických vězňů před několika týdny, včetně nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého, Marie Kolesnikové, vůdčího představitele běloruské křesťanské demokracie Pavla Sevjarince, na něhož manželka a malý synáček čekali asi šest let, než ho z toho vězení propustili.
Samozřejmě diplomacie má různé aspekty. Ekonomický. Jistě se oprávněně řídí i zájmem především naší země a obyvatel naší země. Přesto věřím, že nová vláda, pan ministr zahraničních věcí, pan premiér a další její členky a členové nezapomenou na to, že třeba v Číně trpí celé velké komunity. Jsou to Tibeťané, jsou to Ujgurové, o kterých existují věrohodná svědectví, že konají pod dozorem otrockou práci v tamních továrnách a i tyto výrobky z takovýchto továren se pak vyvážejí do zahraničí.
Jsou to hongkongští demokraté. V Hongkongu byl nedávno přední představitel tamního mírumilovného nenásilného prodemokratického hnutí Jimmy Lai, v předchozím životě úspěšný mediální magnát, odsouzen ve svém vyšším věku de facto k doživotnímu vězení. Nezapomínejme na tyto lidi. Nestojí to prakticky žádné peníze, je to věc spíš naší vůle a vytrvalosti.
Chci připomenout, že stejně jako v minulém volebním období chceme ustavit v naší Sněmovně napříč všemi politickými stranami například skupinu přátelství svobodného Běloruska. ***
