Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.10 hodin)
(pokračuje Zuzana Mrázová)
Informovala jsem ho o tom, že připravujeme novelu stavebního zákona, která by měla toto řešit, a byl z toho velice potěšený, což mě samozřejmě těší také. Už nemáme čas ztrácet čas. Tato novela je jedním z klíčových prvků, jak situaci změnit. Jsme připraveni o návrhu věcně diskutovat a zapracovat náměty, které povedou k jeho zlepšení. Budeme rádi za vaši podporu, protože efektivnější stavební právo není otázkou ideologie, ale budoucnosti České republiky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji paní ministryni. Teď vám řeknu, jaký bude následující scénář. V této chvíli vystoupí zpravodajka pro prvé čtení kolegyně Zuzana Ožanová, pak otevřeme rozpravu, ve které máme dvě přednostní práva - začne Michal Kučera jako místopředseda klubu TOP 09, který ovšem je pověřen řízením klubu v nepřítomnosti předsedy; následovat bude se stanoviskem klubu SPD Marie Pošarová; a od toho momentu můžete se hlásit se svými faktickými poznámkami.
Ještě přečtu, paní poslankyně omluvy, aby to bylo vcelku všechno. Vít Rakušan od 17.30 - pracovní důvody, Marek Výborný od 16.45 do 19 - pracovní důvody.
A v této chvíli máte slovo. Zpravodajka Zuzana Ožanová.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu úplně stručná také proto, že tato materie si zaslouží opravdu velmi důkladný předklad. Obvykle bývají mé zprávy stručnější, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh zákona, si dovolím být trošku podrobnější.
Dne 12. 12. 2025 předložili poslanci Andrej Babiš, Karel Havlíček, Tomio Okamura, Petr Macinka, Alena Schillerová, Zuzana Mrázová, Radim Fiala, Boris Šťastný, Vojtěch Krňanský, Marie Pošarová návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon (č.) 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a některé další související zákony. Vláda na své schůzi dne 16. prosince 2025 návrh projednala a posoudila. Zaujala k němu kladné stanovisko. Předložený návrh zákona upravuje přetrvávající neuspokojivý stav v oblasti územního plánování, povolování staveb a výstavby. Navrhovatelé vycházeli ze stávajícího stavu - roztříštěná stavební správa mezi asi 600 samostatných stavebních úřadů; slabá územní samospráva neschopná samostatně pořizovat vlastní územněplánovací dokumentaci a odkázána v této oblasti na výkon státní správy; slabá integrace dotčených úřadů; nadále je potřeba obstarávat si mnoho podkladových aktů dotčených orgánů mimo samotného povolování záměrů a vést samostatné přezkumy závazných stanovisek; nefungující digitalizace stavební agendy, v důsledku čehož se řízení prodlužují a jsou netransparentní.
Cílem návrhu je integrované řízení vedené zásadně jedním úřadem, zakončené jedním povolením, s jedním integrovaným správním a soudním přezkumem a co nejmenším množstvím samostatných podkladových aktů. Výchozím předpokladem pro toto řešení je vznik jednotné soustavy stavebních úřadů integrujících kompetence většiny dotčených orgánů, jež podle dosavadních předpisů vydávají podkladové akty v řízení o záměru podle stavebního zákona.
Spolu s přechodem kompetencí dojde k přesunu odborných pracovníků z dosavadních dotčených orgánů na příslušné stavební úřady. Tím bude zajištěno, že posuzování jednotlivých veřejných zájmů - ochrana přírody, vodní hospodářství, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana veřejného zdraví a jiné - budou i nadále provádět stejní odborníci se specializovanými znalostmi v příslušných oblastech. Dojde k procesnímu zjednodušení.
Základním principem v oblasti územního plánování je přechod pravomoci k pořizování vlastní územněplánovací dokumentace do samostatné působnosti obcí a krajů, místo jejího pořizování úřady územního plánování. Zároveň pro obce, které nechtějí nebo nemohou pořizovat svou územněplánovací dokumentaci samy, zůstává zachována možnost jejího bezplatného pořízení úřadem rozvoje území nebo na základě dohody jinou obcí či zástupcem pořizovatele. V oblasti územního plánování se zachovávají dosavadní pravomoci dotčených orgánů i závaznost jejich stanovisek a klade se důraz na ochranu jim svěřených veřejných zájmů právě v této fázi, respektive při první příležitosti, kdy mohou své stanovisko uplatnit. Zároveň se posiluje postavení obcí a krajů při řešení rozporu mezi dílčími stanovisky a požadavky na způsob regulace území. Důraz je kladen na neformální řešení těchto rozporů v dohodovacím řízení. Pokud tímto způsobem k dohodě nedojde, rozhodne s konečnou platností Úřad rozvoje území ČR. Navrhovaná právní úprava mění jednotlivá ustanovení v rámci celého stavebního zákona tak, aby dohromady mohla vést ke zkvalitnění a zrychlení všech dotčených postupů. Změny se týkají zejména těchto oblastí.
Část první. Základní hodnoty, principy a integrace. Dochází k integraci ochrany veřejných zájmů a vytváření podmínek pro bydlení, práci a život lidí. Posiluje se nárokovost povolení a omezují se byrokratické překážky. Znemožnit rozvoj území nebo nepovolit záměr bude možné jen tehdy, není-li možné ochranu jiných hodnot zajistit podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími opatřeními. Urychlují se řízení u staveb pro hromadné bydlení a veřejnou infrastrukturu. Definují se stavby pro hromadné bydlení jako stavby s převažující funkcí bydlení s podlahovou plochou od 10 000 metrů čtverečních, to je přibližně 100 až 200 bytů, a zařazují se mezi vyhrazené stavby, o nichž v jediném stupni bude rozhodovat Úřad rozvoje území České republiky. Výstavba veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb bude ve veřejném zájmu.
Část druhá. Organizační změny. Územní plánování bude výhradně v kompetenci samospráv a povolování bude v kompetenci státní správy. Vznikne jednotná státní stavební správa. Vznikne úřad rozvoje území spojením stavebních úřadů, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy a Dopravního a energetického stavebního úřadu. Dále v sídlech krajů vzniknou úřady rozvoje kraje. V obcích s rozšířenou působností budou územní pracoviště. V případě místní potřeby bude možné zřídit pracoviště i v jiných obcích. Posílí se odbornost a jednotné metodické řízení.
Část třetí. Územní plánování. Definuje se zastavitelné území. Stanoví se zmírňující pravidla pro povolování záměru v zastavitelném území, neposuzuje se v něm znovu to, co již bylo posouzeno v územním plánování. Doplňuje se důraz na vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj území a pro život lidí, zejména jejich bydlení, práci, podnikání a rekreaci v návaznosti na smysl a účel celého zákona. Zrychluje se pořizování změn územněplánovací dokumentace a posíluje se význam politiky architektury a stavební kultury.
Část čtvrtá. Hmotné právo. Deregulují se požadavky u stávajících staveb. Výslovně se vymezují požadavky, které se nemusí uplatnit pro již dokončené stavby, pokud to není technicky možné, parkování, odstupy, izolační vlastnosti, úspora energie, přípustnost schodiště, výtahy, plochy, výšky a šířky. Umožňuje se splnění (požadavků?) na výstavbu společnými řešeními na základě uzavřené plánovací smlouvy s obcí. Zjednodušuje se rekonstrukce jednoduchých staveb pro bydlení lidí, domy do dvou pater a podkroví, které zkomplikovala novela č. 87/2025 Sb. Doplňují se požadavky na kvalitu veřejných prostranství a na pobytovou kvalitu ulic ve městě. ***
