Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Takže naše stanovisko klubu SPD je, že tento zákon podporujeme, jsme u něj i připodepsaní. A proč? Protože nový stavební zákon přináší samozřejmě zásadní změny, jak se v České republice plánuje a povoluje výstavba. Chceme dostupnější bydlení. A to je právě cílem i naší koalice, aby se u nás stavělo rychleji, jednodušeji, a bez zbytečného papírování. Dnes stavební řízení často trvá roky, což brzdí lidi, obce i investory. Když to srovnám s Polskem, tam jsou schopni výstavby dělat mnohem rychleji.

Proto připravujeme změny, které ho mají skutečně rozhýbat. Základní princip je jasný. Jeden úřad, jedno povolení, jedno razítko. Lidé ani investoři nebudou tedy obíhat více institucí, vše vyřídí na jednom místě a potřebná stanoviska si zajistí úřad sám. Vznikne centrální stavební úřad, který sjednotí postupy po celé republice, zkrátí lhůty a umožní rychlejší povolování zejména u větších bytových projektů.

Obce zároveň dostanou jasná pravidla, aby bylo možné a zřejmé, za co odpovídají a o čem rozhodují. Zákon pamatuje i na mimořádné situace, jako jsou povodně či jiné katastrofy. Zavádí krizový režim pro rychlou obnovu zničených staveb. Digitalizaci zavádíme postupně a rozumně a nejprve sjednotíme procesy a navážeme na osvědčené systémy, které využívají samozřejmě i stavební úřady, Wistu a Weru (?).

Cílem je rychlé, přehledné a férové stavební řízení. Méně papírů, méně průtahů a více dostupného bydlení.

Součástí přípravy zákona byla právě také už i zmiňovaná roadshow, v jejímž rámci jsme se setkali s profesními asociacemi a tajemníky a diskutovali praktické dopady vlastně nové legislativy. Jinak už tady bylo předchozí řečeno. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. V této chvíli žádné faktické nemáme. Poprosím Elišku Olšákovou se stanoviskem klubu STAN. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci, já bych také na úvod ráda řekla stanovisko klubu STAN, který nepodporuje změnu stavebního zákona v tomto znění, a ráda bych uvedla důvody, které nás k tomu vedou.

Sněmovní tisk 67 není technickou úpravou, ale reformou s významnými institucionálními personálními a ústavněprávními dopady. Změny se zavádí jak ve stavebním řízení, tak v územním plánování. V situaci, kdy je současný stavební zákon teprve dva roky v účinnosti, by namísto reformy bylo správné udělat takzvanou ex post RIA. (Skupina poslanců se hlasitě baví.) Já se omlouvám, pane předsedo, ale -

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Pardon, já tedy sjednám klid. Poprosím kolegy v levé části, aby utišili svoje rozhovory nebo s nimi pokračovali na chodbě. Zase nás tady není tolik. Paní poslankyně, úplně v pohodě, nemáte žádný časový limit, takže můžeme v klidu počkat na klid a pak můžete pokračovat.

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji, pane předsedající. A následně by na základě těchto výsledků se měly hodnotit přínosy nového stavebního zákona a popřípadě navrhovat nebo určitě navrhovat změny.

Já bych jen připomněla a do kontextu uvedla to, že na současné podobě stavebního zákona byla shoda i s hnutím ANO, které pro zákon hlasovalo a na jejíž přípravě se podílela i tehdejší předsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Klára Dostálová.

Předkladatelé jdou ovšem již osvědčenou cestou a tak jako v případě lex Kolovratník i zde se jedná o poslanecký návrh, který nemá RIA a samozřejmě nebyl projednán v mezirezortu. A samozřejmě, to už bylo řečeno i od paní zpravodajky, mění dalších 42 zákonů.

V médiích a na jednáních zaznělo, že tento sněmovní tisk je vlastně návratem k původnímu stavebnímu zákonu, který byl v 8. volebním období v roce 2001 schválen a vyšel ve Sbírce pod číslem 283, a proto vlastně není třeba dělat RIAu, ani se více zabývat výpočty.

Já bych ovšem ráda uvedla toto tvrzení na pravou míru. Stavební zákon 283 z roku 2021 byl kompilátem vládního návrhu sněmovního tisku 1008 a pozměněn byl rozsáhlým pozměňovacím návrhem pana poslance Martina Kolovratníka. A stejně jako tehdy, tak i nyní nejsou mnohé problémy vyřešeny, neboť stejně jako tehdy, tak i nyní předkladatelé nemají jediné výpočty dopadů změn, konkrétně týkající se zrušení dvojkolejnosti úřadů a zavedení jedné centrální soustavy státních úřadů.

A tak stejně jako před pěti lety, tak i nyní nikdo neví, kolik úředníků bude chtít přejít z obcí do státního úřadu, zda obce budou chtít ponechat státní úřad ve svých budovách, jestli budou mít dostatečný prostor a také jestli si obce své úředníky nebudou chtít ponechat, zvlášť ve chvíli, kdyby touto novelou mělo přejít územní plánování do samostatné působnosti obcí a pro zaměstnance by se tak dostalo kvalitního uplatnění.

V tuto chvíli již nejsem předsedkyní Sdružení místních samospráv, ale mohu zde odcitovat výsledky tehdejšího dotazníkového šetření, které jsme si v letech 2021 a 2022 udělali. V rámci ankety mezi zaměstnanci stavebních úřadů, do níž se zapojilo téměř 1300 respondentů, uvedlo pouze 40 procent z nich, že by za tehdy známých podmínek byli ochotni přejít do státní služby, třetina respondentů, asi 32 procent, naopak deklarovala, že by v případě transformace systému své zaměstnání opustila nebo by odešla do důchodu a dalších téměř asi 27 procent předpokládalo setrvání u současného zaměstnavatele, ale v jiné agendě.

Tato data dlouhodobě zpochybňují předpoklad, že by bylo možné novou soustavu stavebních úřadů personálně stabilizovat bez výrazných výpadků zkušených pracovníků. Bez funkční digitalizace přitom systém stojí především na odborných kapacitách úředníků, jejichž odchod by mohl vést k výraznému zpomalení, případně kolapsu stavebního řízení.

V této fázi musím zopakovat taky jeden z argumentů, který kdysi Sdružení místních samospráv mělo. Nejdřív zdigitalizujte a pak rušte systém stavebních úřadů.

A ten, kdo zná situaci z roku 2004 (2024?) a vybaví si, když nenaskočila digitalizace, tak celý ten chaos, který zavládl, vlastně zvládla jen síť kvalitních úředníků.

Domnívám se, že takto časté, nepřipravené a neodůvodněné zásahy do klíčové legislativy rozkládají právní jistotu, podkopávají důvěru ve stát a jeho instituce a odporují principům demokratického právního státu. A věřte, že to opět budou pracovníci stavebních úřadů, na které dopadne tíha tohoto lehkovážného rozhodnutí. Úředníci ale nejsou položky systému, jsou to také občané. A ono to není ani o lidech, ale i o tom, že by ti lidé měli mít kde sedět, být dostupní pro občana, a v tomto případě opravdu nelze automaticky předpokládat, že státní stavební úřady zůstanou v budovách obcí, ani že obce nebudou mít zájem o své schopné zaměstnance.

Z šetření, o kterém jsem mluvila, tenkrát vyplynulo, že více než 75 procent obcí jim v případě změny systému nabídne jiné pracovní uplatnění, případně by si je chtěly ponechat, pokud by to organizační možnosti dovolily. A to se týká zejména kvalifikovaných a zkušených pracovníků, do jejichž odborného růstu obce dlouhodobě investovaly.

Jak se tedy zjednoduší a zrychlí stavební řízení a územní plánování bez úředníků na úřadech a digitalizace, která by mohla být se střízlivým odhadem hotova až v roce 2030?Nebylo by opravdu lepší nejdříve digitalizovat a pak až následně měnit soustavu? A zároveň se také musím ptát, v čem bude centralizovaná státní správa stavebních úřadů lepší než ta na obcích, když stavební úřady už dnes fungují v přenesené působnosti, rozhodují jménem státu, řídí se státními předpisy, metodicky je vede ministerstvo.

V čem je ta změna, úspora, zefektivnění a profesionalizace, když si stát převezme stejné úředníky, nechá je sedět ve stejných budovách obcí a jejich rozhodování bude vymezeno ve většině případů stejnými lhůtami, jen okořeněné poměřováním veřejných zájmů.

A to se ještě nebavíme o nákladovosti celého systému, což je také něco, co není ze strany předkladatele vypočítáno. A tak dle zkušenosti s tím musíme konstatovat, že z obce dostávají na výkon přenesené působnosti právě na stavební úřady zhruba 40 procent od státu a zbytek si doplácí třeba ohodnocením, odměnami, bonusy a dalšími výhodami, které mohou jako samosprávy nabídnout. ***