Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Nejasná a velmi volná pravidla pro posuzování hluku. Vznik takzvaných superúřadů, které mají rozhodovat o stavebních záměrech i o ochraně životního prostředí, zdraví nebo památek, aniž by bylo jasné, jak bude zajištěna jejich odbornost. Hrozí, že tato ochrana veřejných zájmů se tak postupem času stane zcela formální. Výrazně uvolňují pravidla v památkových rezervacích a zónách. Některé stavební úpravy, například zateplení nebo fotavoltaika, mají být bez jakékoliv regulace. To může vést k nevratnému poškození historických hodnot v území. Ruší se širší ochranná pásma památek, včetně nárazníkových zón u památek UNESCO, což může ohrozit jejich mezinárodní ochranu.

Definice přístupnosti je zúžena pouze na osoby se zdravotním postižením, což dříve nebylo, a je to podle blíže neurčeného zákona. Opomíjí tak další skupiny, jako jsou třeba senioři, těhotné ženy nebo doprovod kočárků. Novela tak umožní, aby se při úpravách stávajících budov požadavky na přístupnost vůbec neuplatnily, případně, aby byly odmítnuty jako ekonomicky nepřiměřené. To může vést ke zhoršení podmínek pro důstojný život části obyvatel.

Omezení práv účastníků řízení a narušení základních principů práva. Proti rozhodnutím o největších stavbách, jako jsou dálnice, dráhy, stavby pro hromadné bydlení, není možné podat řádný opravný prostředek u správního orgánu. Přezkum závazných stanovisek je časově velmi omezený a tím pádem může být v praxi nemožný. Soudní ochrana se zužuje tím, že žalobu nebude možné dodatečně rozšířit.

Zásadním problémem je také oslabení závaznosti územních plánů. Stavební úřad bude moci povolit stavbu i v rozporu s nimi na základě vágně formulovaných podmínek. Ohledně památkového zákona bych vaši pozornost ještě chtěla nasměřovat k otevřenému dopisu významných představitelů akademické obce jak z oblasti kunsthistorické, jako jsou docent Richard Biegel, zástupce ředitelky Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, profesorka Marie Rakušanová, ředitelka Ústavu dějin Filozofické fakulty umění Univerzity Karlovy, docentka Radka Nokkala Miltová, vedoucí semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, nebo profesor Jan Royt, člen vědecké rady Univerzity Karlovy. Tento dopis obsahuje i podpisy třeba rektora Akademie výtvarných umění v Praze, profesora Tomáše Pospíšila, rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, profesora Jindřicha Vybírala, ale také představitele architektů, jako jsou děkan fakulty architektury ČVUT docent Dalibor Hlaváček nebo vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury profesor Petr Vorlík, docent, inženýr, architekt Tomáš Efler a podobně. Tento dopis najdete na webových stránkách České tiskové kanceláře a jistě stojí za povšimnutí.

Novela totiž nenabízí, jak systémově pomoci majitelům objektů v památkové zóně, což je zcela legitimní věc, kterou by se mělo zabývat Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj, ale naprosto bezprecedentně ořezává ochranu památek. V rámci zákona lze nalézt takové paradoxy, jako že u novostaveb snižujeme energetické nároky, ale v památkové zóně můžeme nahradit historickou fasádu polystyrenem zcela bez povšimnutí.

Novela není zaměřena na řešení bytové krize, jak jsem se již zmínila. Vypadá, jako by byla připravena pouze pro velké developery, kteří se nechtějí zdržovat veřejnými zájmy. Naštěstí to nejsou všichni developeři, někteří se rádi veřejnými zájmy zabývají.

Právě rizika pojmenovaná Stanislavem Křečkem jsou přímým důsledkem toho, že u projednávání tohoto zákona bylo přeskočeno klasické mezirezortní připomínkové řízení, které by tyto a mnohé další námitky, které k zákonu máme, minimálně pojmenovalo a nabídlo k diskusi pro širší politickou shodu. Pro stabilitu a funkčnost stavebního prostředí, především v otázce povolování staveb, není nic horšího než další změna zákona, která z logiky věci opět dočasně zpomalí procesy. Proto by bylo vhodné, aby tato změna byla na delší dobu již poslední. Čím širší politickou shodu najdeme při této novelizaci, tím více pomůžeme kompletně našemu stavitelství. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka paní poslankyně, zároveň zpravodajka, paní poslankyně Ožanová, prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já si dovolím krátce reagovat na jednu z věcí, která zazněla u kolegyně Kovářové. Tam bylo, že se bude moci třeba stavět v parku. Jedna věc je tady základní. Já se k tomu, já nejsem navrhovatelem zákona, já jsem zpravodaj. Prosím vás, podle mě tam je jednoznačně řečeno, že základem je to územní plánování. V něm už se ty orgány nějakým způsobem vyjadřují a jsou zapracována ta jejich stanoviska a neznamená to, že jestli někdo řekne, teď to postavím v parku. Pokud tam v územním plánu nebude možno stavět, tak tam stavět nebude moci. Takže toto je trošku možná zavádějící. A již teď platí fikce souhlasu. Pozor na to. To není nějaká úplná novinka.

A ještě jednou k tomu územnímu plánování. To, když si ta samospráva řekne, co a jak plánuje, budou se k tomu všechny ty orgány vyjadřovat, budou tam nějaká stanoviska. A co je výhodné u těch stanovisek, prosím vás, to, co teď někteří lidé mají s tím problém, a to je to, že někdo vydá stanovisko a pak ho změní v neprospěch. A netýká se to, prosím vás, developerů. Já mám sama zkušenost s tím, co dokážou stavební úřady nebo jsem v minulosti interpelovala předchozího ministra kultury, kolegu Baxu právě fotovoltaikou v památkové zóně na domě z devadesátých let, kde v okolí nebyla žádná kulturní památka, nic, žádné regulativy a docházelo, promiňte mi, ale právnicky je ten termín zvůle. Nebyla jasná pravidla, nebylo řečeno nic, jenom se řeklo, hele, tak co, tak nic, já to tam nechci. Takže takhle to vypadalo v některých situacích.

A ono, promiňte mi, nějaká ta pravidla mají být. A na kulturních památkách stále platí ta ochrana. Ale to, že vám, víte, já jsem nemohla dělat s prominutím střešní okno na bytě z padesátých let, ale na Louvru jsem jich viděla několik.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka, pan poslanec Martin Baxa. Přečtu omluvu, pan poslanec Štěpán Slovák od 19.30 do 21 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně kolegové, já jsem se vlastně jenom chtěl zeptat na rytmus tady toho projednávání novely stavebního zákona v prvním čtení, zda paní ministryně, budete reagovat na jednotlivé připomínky, které tady zaznívají. Protože já určitě rád povedu debatu s paní zpravodajkou, se kterou jsme vedli debatu na památková témata i později, ale myslím si, že by se slušelo, aby i předkladatelka k tomu návrhu mluvila. Tak jenom jsem se na tohleto chtěl zeptat, protože já ve svém vystoupení, které se bude týkat speciálně památkové péče, budu mít i nějaké konkrétní dotazy. Tak já myslím, že by se slušelo, aby vedle paní zpravodajky k této věci vystupovala i předkladatelka. Nechci vás, paní ministryně, nějak vyzývat, jenom si myslím, že by se to u tak závažné věci hodilo. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní další paní zpravodajka Ožanová, prosím, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Já s předchozím panem ministrem Baxou, vaším prostřednictvím, pane předsedo, ráda trošku podiskutuji. Víte, já si pamatuju, kolikrát já jsem v minulém období vyzývala a nikdo nereagoval vůbec na nic. Tady už taky vám reagoval, tady není v pozici paní ministryně v pozici ministryně. Tady je navrhovatelkou poslanecké novely zákona. Už se tu vyjadřoval i další z navrhovatelů zákona. To znamená, že se v průběhu reaguje. A já si vzpomínám na to, kdy se tady nereagovalo vůbec na nic a reagovalo se až v době, kdy ostatní reagovat nemohli. Takže já jenom, pokud chceme takto s prominutím spolu diskutovat, ráda vám budu k dispozici.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak další v pořadí pan poslanec Lukáš Vlček a připraví se pan poslanec Vojtěch Krňanský. Tak prosím, máte slovo.

Poslanec Lukáš Vlček: Tak pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dobrý už podvečer. Já nebudu dlouhý, já mám jenom pár poznámek napsaných rukou, nebudu opakovat ty věci, které už tady přede mnou říkali moji předřečníci. Ale i tak se s dovolením zastavím u některých věcí, které mně takto významným zákonem, který má podle mého názoru opravdu velmi významný hospodářský dopad, tak mi nedají, abych se na ně nezeptal nebo abych nevystoupil k nim v tom svém slovu.

Pokud se podívám správně na ten obsah té materie, tak ona opravdu je velmi rozsáhlá, ona zasahuje do 42 zákonů a je to tedy poslanecký návrh a tady já začnu za mě osobně, opravdu to není šťastné řešení, pokud zde, a já si myslím, že se obecně všichni shodneme na tom, že je potřeba urychlovat stavební řízení. A je dobře, že jsme na tom i v minulém období tu shodu nalezli, ať to byla třeba novela liniového zákona a nebo mnou předkládaného takzvaně lex plynu a novely energetického zákona, tak tomu vždy předcházela velmi, ač to byly třeba i Poslanecké návrhy a zde můžete říci, a vždyť vy jste také předkládali Poslanecké návrhy, tak ale ta debata, která tomu předcházela, tak byla opravdu mnohem, mnohem rozsáhlejší. ***