Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně Peštová s faktickou. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Slibuju, že už je to poslední. V každém případě to, co říkám já, pusťme ten zákon. Slyšíte moc dobře, že dochází k tomu, ve své podstatě jakoby tomu mezirezortu, po kterém vy voláte, že předkladatelé se setkávají s jednotlivými ministerstvy. Včera říkám, včera se setkali s Ministerstvem životního prostředí, které odešlo uspokojené, moje v uvozovkách jakoby Alma mater, kde došlo ke kompromisu a zapracují se tam ty věci, které jim vadí nebo které oni identifikovali jako nedostatek. Ale není to nic fatálního, co se nedá upravit. To stejné proběhlo s Ministerstvem zemědělství a věřím tomu, že i s Hospodářskou komorou, která je taky součástí mezirezortu, a nejenom s ní. To znamená, že pokud je tam Hospodářská komora, tak je tam určitě průmysl, který to má vykomunikované s Hospodářskou komorou, protože ty jedou nakrátko svoje připomínky a všechno akceptují a vtělují to i oni do svých zákonů. A oni jsou ti, kteří i spolupracovali na tom energetickém zákoně, na tom lex plynu a tak dále, takže jako já bych to nezatracovala. Já bych řekla, pusťme to dál a pokud se tam vychytá něco, tak se udělá komplexní pozměňovací návrh, který se dá do tohoto těla.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A teď jsme se vypořádali s faktickými poznámkami a přichází prostor pro debatu v obecné rozpravě a pan poslanec Krňanský.

Poslanec Vojtěch Krňanský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím debatu vrátit zase zpátky ke stavebnímu zákonu. Jak jsem říkal už v mé faktické poznámce, já jsem také spoluautorem a předkladatelem této novely. Znovu zopakuji to, že na zpracování jsme se podíleli v nejužším týmu jako lidé, jako skuteční starostové, kteří máme tu zkušenost z těch místních samospráv a máme taky zkušenost s tím, jak je složité v naší zemi postavit školku, školu, dětské hřiště nebo kus chodníku. My jsme se tady všichni shodli na tom, že je potřeba ten proces zrychlit, že je potřeba ten celý proces zefektivnit. Ale zároveň tady někteří moji předřečníci přistupovali s tím, že vlastně chtějí nadále hájit to, co ten proces celý zpomaluje.

A já si dovolím reagovat na mé předřečníky ještě v jedné zásadní věci, a to je debata o tom, kde se nový stavební zákon, potažmo tato novela vzala a kdo ji psal. Kdo ten zákon četl, a předpokládám, že kolegové poslanci určitě ano, tak zjistí, že to je modifikace stavebního zákona, který předkládala již Klára Dostálová, a zpracovalo ho Ministerstvo pro místní rozvoj tehdy. Takže je to určitá modifikace a ten zákon nebyl psán od nuly, což rozhodně asi je za mě odpověď na všechny ty dotazy, kdo to platil a jak dlouho se to dělalo a kdo v tom má prsty a podobně. Takže ten zákon je skutečnou modifikací zákona, který již existoval.

Stát v tuto chvíli klade tisíce požadavků na administrativní úkony, na závazná stanoviska, na formuláře a celý ten proces získávání vlastně tady těch jakýchsi souhlasů se stal o sobě cílem, nikoliv získání toho stavebního povolení, které by mělo být vlastně tím kýženým výsledkem. A nový stavební zákon nebo tato novela má za úkol určitě to, aby celý ten proces toho stavebního řízení byl výrazně zjednodušen.

Tady moje předřečnice, paní poslankyně Kovářová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, sama řekla, že v tom vidí to zrychlení. A to zrychlení je samozřejmě i v tom zjednodušení. Ale rozhodně to není o tom, že bychom chtěli nějakým dotčeným orgánům ubírat tu možnost vyjádřit se k tomu procesu. Ale je potřeba si uvědomit, že mnohde, a má s tím zkušenost věřím, že každý starosta, každý stavebník, některé ty dotčené orgány, a je jedno, jestli to je životní prostředí, památkáři a další, svou pravomoc občas zneužívali. A právě to zneužití toho procesu - a já jako starosta města mám tuhle zkušenost bohužel poměrně velkou - docházelo k tomu, že stavební povolení na rekonstrukci školy trvalo tři a půl roku, stavební povolení na novou mateřskou školu trvalo dva a půl roku, jenom kvůli nesmyslným požadavkům, které ani nikdy neměly oporu v zákoně. A to je naším cílem tohle napravit a dát těm věcem jasný rámec.

Novela stavebního zákona také nastavuje jasné kompetence pro architekty a projektanty. Protože pokud člověk s kulatým razítkem, který předkládá projektovou dokumentaci, prochází jakýmsi zkoušením nebo zkouškou od stavebního úředníka, tak je to trochu nedůstojné, protože ten člověk má kulaté razítko a měl by mít svoji zodpovědnost a kompetenci za ten konkrétní předkládaný projekt. A to si myslím, že je strašně důležité zmínit, že v této novele je tady to jasně napraveno a definují se ty zodpovědnosti, kdo má zodpovědnost za co.

Pokud jsme se tady bavili o tom, že požárníci, hasiči by se nevyjadřovali k projektové dokumentaci, tak je potřeba říct, že už nyní jsou takzvaná řemesla, která v projektových dokumentacích zpracovávají celé týmy odborníků, odborníků, kteří mají kulatá razítka. A speciálně požárně bezpečnostní řešení rozhodně není něco, co by si nakreslil jakýkoliv projektant, speciálně například třeba u bytových domů je to "bépéřetko" (PBŘ) poměrně složité. A za nás je naprosto zbytečné, aby člověka s kulatým razítkem kontroloval stavební úředník, jestli to udělal špatně. Ať si za to ten konkrétní člověk s kulatým razítkem nese zodpovědnost. Je to naprosto logické.

Bavili jsme se tady také o jednotném environmentálním stanovisku. Ano, JES je věc, která možná byla zamýšlená dobře, ale vůbec se nepovedla. Každý stavebník, který se někdy dostal do procesu jednotného environmentálního stanoviska, tak vlastně zjistí, že je to jenom razítko na razítka. Není to nic jiného. Takže já naprosto kvituji zrušení jednotného environmentálního stanoviska, protože je to věc, která stavební proces ve své podstatě naprosto paralyzuje.

Další věc, kterou novela stavebního zákona přináší, a je potřeba ji zmínit, je možnost kolaudace staveb autorizovanými inspektory, protože v tuhle chvíli náš stavební systém je paralyzován natolik, že stavebníci po dokončení staveb čekají i měsíce na uvedení staveb do provozu. A je to jenom kvůli tomu, že ty stavební úřady jsou přetížené, nemají čas. A je potřeba si uvědomit, že podíl stavebnictví na hrubé přidané hodnotě celé české ekonomiky je mezi pěti až šesti procenty.

Zaměstnanost ve stavebnictví je zhruba 420 000 osob včetně podnikatelů. A je potřeba také zmínit, že v roce 2024 byl počet vydaných stavebních povolení 72 066 a dosáhl tak nejnižšího čísla od roku 1999. Čerpám z publikace, kterou každý rok vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu a jsou tam skutečně zajímavé věci a je potřeba se na to koukat komplexně. (Poslanec Krňanský ukázal plénu písemný materiál.) Dále je potřeba říct, že hodnota zakázek ve stavebnictví v roce 2024, což je zveřejněné číslo, činila 330 miliard a stavební společnosti v roce 2024 provedly stavební práce v hodnotě 700 miliard korun. Takže stavebnictví jako celek je skutečně nepostradatelnou součástí pro naši ekonomiku. V době, kdy víme, že průmyslová výroba, zejména tedy autoprůmysl, těžká strojírenská výroba, bude mít nadále problémy, je potřeba, abychom stavebnictví podporovali.

Dále novela stavebního zákona přináší jasné rozdělení kompetencí mezi stát a samosprávy. Stát skutečně se má starat o ten proces povolování staveb. Ale já jako starosta, a trošku mě překvapilo, že to nemá podporu od hnutí STAN, nebo že to nebylo úplně tak explicitně řečeno, kvituji to, že novela stavebního zákona přináší víc kompetencí v rámci územního plánování do rukou radnic a obecních úřadů, protože jsou to konkrétní zastupitelé, kteří mají tu největší místní znalost. Nikdo jiný nemá větší místní znalost než to zastupitelstvo, než ten starosta. A proto je zvolen, proto je zvolen lidmi doma, aby rozhodoval o tom, co je kde potřeba, jestli ta obec potřebuje školku, nebo jestli potřebuje silnici, nebo jestli potřebuje bytovou výstavbu. To ví vždy to konkrétní zastupitelstvo. A já jsem strašně rád, že ta novela právě posiluje tu pravomoc konkrétních obecních a městských zastupitelstev v tomhletom konkrétním bodu, protože nikdo jiný to neví lépe. ***