Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.40 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Já čtu, že si ten hasič bude muset zase dát prostě svůj palec úplně na všechny stavby. Tak to si, prosím vás, jenom, když tak dohledejme. No, ale já nechci žádný vyjádření hasiče. Ale proč všechny integrujete a hasiče neintegrujete? A zase jsem nepochopil, prostřednictvím pana předsedajícího, paní Peštovou. Tak jak to teda bude? Zřídíte superúřad se 7000 pracovníky, kteří budou dělat všechnu legislativu, stavební památky, zemědělství, vynětí ZPF a všechny věci. A zůstanou na těch ORP, anebo se přesunou na ty superúřady? Já jsem pochopil, že se přesunou, nebo ta kompetence se přesune na ty superúřady, teda fakticky ten DOS(?) vlastně není, že jo. Ono to bude jedno stavební řízení a bude se skládat jako z profesáků, když si to vlastně takhle můžeme popsat. Ale tak si to pojďme říct, jak to bude, protože vy říkáte, že zůstanou na těch ORP. A ty hasiči bych taky rád věděl, jak tam teda budou, protože tady my s panem poslancem souhlasíme, ale já to čtu v tom zákoně trochu jinak.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak... Je to pravda. (Reaguje na hlasité kýchnutí poslance.) Pan poslanec Hladík byl zatím poslední přihlášený k faktickým poznámkám. Tak budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní by měl podle pořadí vystoupit pan poslanec Baxa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Dobrý večer. Pane místopředsedo, paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych své vystoupení k novele stavebního zákona zaměřil tentokrát nikoliv na téma stavebního zákona z pohledu samospráv, ale na téma spojené s památkovou péčí. Já pevně věřím, že možná v nějakých dalších čteních paní ministryně k tomuto tématu vystoupí. Vy jste, paní ministryně, k tomu velmi kvalifikovaná, bych řekl. Shodou okolností jsem si přečetl, že máme stejné geografické vzdělání i stejnou starostenskou zkušenost. Tak myslím si, že bude určitě užitečné, když k této věci i z hlediska praktické vystoupíte.
Ale dovolte mi, abych teď se zaměřil na památkovou péči jako součást této novely. Pevně věřím, že bude mít příležitost se s tímto vystoupením seznámit i pan ministr Klempíř, protože myslím, že bude muset Ministerstvo kultury v této věci, v tom dalším postupu projednávání, konat, protože to, jakým způsobem je ta novela navržena, se památkové péče dotýká velmi závažně.
Já bych chtěl obecně říci, že soudobá památková péče rozhodně není fundamentalistická, jak se někdy v těchto veřejných debatách tak trošku předpokládá. A tím nechci konkrétně reagovat na paní poslankyni Ožanovou. Opravdu si to myslím, že soudobá, památková péče, záměrně používám slovo soudobá, nikoliv současná, soudobá. Prostě již delší dobu si je vědoma toho, že rychlý rozvoj měst, ale také adaptace v souvislosti s klimatickými změnami, s energetickými změnami nebo se změnami využívání energie klade na památkovou péči velké nároky, na které ona reaguje, pokouší se reagovat a vede k tomu zodpovědnou odbornou debatu.
Myslím si, že není v těchto debatách ani třeba klást do nějakého opozita památkovou péči a zájmy stavebníků, není třeba klást do opozita památkovou péči a to, že by měl být respektován rozvoj sídel v tom nejobecnějším slova smyslu, ale samozřejmě je třeba obzvlášť citlivě u stavebního zákona vážit, řekl bych, skoro na lékárnických vahách, jaké jsou jednotlivé veřejné zájmy. A já bych chtěl doložit i ze svého působení v čele Ministerstva kultury, jakým způsobem se Ministerstvo kultury s podporou odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v této věci snažilo.
Připomenu, velmi významný krok, což byla metodika fotovoltaické systémy v památkové péči, která byla vydána v roce 2022, později aktualizována a která byla v jistém slova smyslu průlomová, protože dávala nebo ne dávala, dává nějaký jasný nástroj k tomu, jak postupovat v případě aplikace fotovoltaických zařízení, přičemž to samozřejmě není vždycky jednoduché. Já jsem si vědom, ta metodika sama reaguje na to, že nějakým jiným způsobem je třeba přistupovat při ochraně nejpřísnějších památkově chráněných objektů samotných kulturních památek, památkových rezervací a zcela jinak památková péče může přistupovat k této problematice třeba v ochranných pásmech nebo v památkových zónách. Tak to je jeden z důležitých počinů, který byl vítán, to bylo na počátku mého působení.
Pak z konce mého působení zmiňuji také velmi zásadní věc, kterou Ministerstvo kultury kooperovalo s Ministerstvem životního prostředí. Tehdy jsme s panem ministrem Hladíkem našli cestu, jak lze vypsat velký dotační program z modernizačního fondu, který umožňoval čerpat dotace, které spadají do modernizačního fondu právě na kulturní památky nebo objekty, které vykazují památkovou ochranu. A také se nám podařilo u mnoha konkrétních projektů najít cestu, jak skloubit požadavky památkové péče a rozvoje, v tomto případě konkrétně ochrany životního prostředí.
Také jsme uskutečnili dílčí novelu památkového zákona, která se týkala jiné problematiky, týkala se toho, jakým způsobem propojit památkovou evidenci s katastrem v nejobecnějším slova smyslu. Analyzovali jsme další části památkového zákona, které vyžadují změny a byli jsme vlastně ve stálé komunikaci s odbornou sférou o tom, jak má památková péče reagovat na současný rozvoj a přitom neustoupit, to je důležité, neustoupit z ochrany kulturního dědictví jako principu, který vlastně stojí v samých základech památkové péče.
Myslím si, že současné české prostředí je dostatečně připraveno k tomu, aby začala vážná debata o novém památkovém zákoně. Nebylo to součástí programového prohlášení vlády, jejímž jsem byl členem a myslím, že jsme v rámci Ministerstva kultury dokázali přivést v život mnoho jiných zákonů.
Nemá to v programovém prohlášení současná vláda, nekritizuji, to, je to opravdu velká výzva, ale jenom připomenu, že poslední památkový zákon byl vlastně doveden do třetího čtení v Poslanecké sněmovně před 10 lety. A myslím si, že určitě bude třeba k tomu, aby byla zahájena debata o tom, jak má vypadat nový památkový zákon.
A tady se skrývá můj první osten kritiky vůči té novele stavebního zákona, která je zde předložena skupinou poslankyň poslanců, totiž to, že tato novela stavebního zákona znamená věcně poměrně významnou nebo bych dokonce řekl, velmi významnou, věcnou změnu památkového zákona. To není jenom nějaká technická úprava, že nový pardon, že nový stavební zákon něco pozměňuje v památkovém zákoně, aby mohl lépe fungovat. Tady se prostřednictvím novely stavebního zákona velmi významně novelizují věcně, znovu zdůrazňuji věcně, některé části památkového zákona, o čemž chci dále hovořit.
Já nechci vést debatu o tom, kdo psal nebo nepsal poslaneckou novelu stavebního zákona. Ten návrh je tady teď na stole, o něm máme vést debatu, ale musí být ta debata věcná a poctivá. A na to já budu určitě dál apelovat, protože v této konkrétní části památkového zákona to určitě bude třeba. Já si teď dovolím zmínit několik věcí, které považuju z hlediska toho, co je navrženo ve vztahu k památkové péči za důležité, a co si podle mého názoru zaslouží kritiku. Takto to přímo říkám - kritiku, protože některé ty části opravdu problematické jsou.
Já asi za tu nejdůležitější považuju to, že tato novela stavebního zákona, znovu říkám, novela stavebního zákona, ruší ochranná pásma památkových rezervací a zón. Je to opravdu jako vážná záležitost. Možná z hlediska praxe ještě vážnější, když se ruší ochranná pásma památkových rezervací.
Mimochodem se toto, pokud by, což já věřím, že nestane, nabyla tato část účinnosti, tak se budou rušit ochranná pásma památkových rezervací, která jsou chráněna tím, že jsou zapsána ve seznamu světového dědictví UNESCO. To je už opravdu jako vážná věc, rušení ochranných pásem UNESCO památek, ale platí to obecně. Samozřejmě, že ochranná pásma představují jako diskutabilní téma v památkové péči, protože to, jakým způsobem... Jestli mohu poprosit pana místopředsedu o zklidnění... (Předsedající: ...v pravé části sálu, aby pan poslanec mohl pokračovat. Děkujeme.) A teď jsem ztratil nit na chviličku, kolegové z Pirátské strany.
Zpátky tedy k UNESCO památkám. Já vím, že jsem si vědom toho, že ta ochranná pásma mohou být diskutabilní věc, protože to je třeba posuzování takových záležitostí, jako je památková hodnota horizontu, památková hodnota pohledových, toho, co je chráněno z hlediska pohledu na tu kulturní památku. ***

