Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, paní poslankyně. Bude reagovat paní poslankyně Smejkalová faktickou poznámkou. Prosím vaše dvě minuty.
Poslankyně Julie Smejkalová: Děkuju za slovo. Já už budu velmi stručná. Chci jenom říct, že každý z nás tu vykonává svůj mandát dle nejlepšího vědomí a svědomí, takže beru jako svoji povinnost se tady vyjádřit k návrhům, se kterými prostě nemůžu souhlasit. Takže mi, prosím, prostřednictvím pana předsedajícího, paní kolegyně, neříkejte, že už to tu jako bylo nějakým způsobem projednáno, vždyť od toho tu jsme snad všichni. A taky, prosím, úplně nemusíte sem tahat nějakou debatu o znásilnění. Já vím, že k tomu tady nedochází a doufám, že to i víte i vy a přijde mi to docela nemístné vůči všem, kteří to třeba zažili.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak paní poslankyně Peštová bude reagovat.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Paní kolegyně, já to beru jako nadsázku. Věkem jste tak moje dcera, která je stejně stará jako vy, ale jenom jsem vám chtěla říct, že ten stavební zákon, který se zrušil, vyhrál zákon roku napříč odborníky, o kterém vy žádáte, aby zde bylo o něm diskutováno. Takže vraťte se zpátky o nějakých čtyři, pět let nazpátek a zkuste si to najít, možná to vygooglíte. Opravdu ten zákon vyhrál zákon roku, byl to nejlepší zákon, který byl šmahem zrušen. A pak byl nahrazen tamtou (Ukazuje doprava.) skupinou poslanců, kteří byli inovativní, ale bohužel to nefungovalo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Hladík, připraví se pan poslanec Bendl v obecné rozpravě.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, já jsem si to tady vytiskl tu materii, se kterou dneska tady... (Ukazuje tlustý svazek dokumentů. Poslankyně Rázga se nad papírovou formou tisku podivuje.) Já jsem antitiskový člověk, ale vytiskl. A je to dvě stránky na list, dvě stránky na list a je toho hodně. Ještě jsem to celé nepřečetl.
Víte, ona cesta do pekel je dlážděna dobrými skutky. Tak já bych byl rád, když ty dobré skutky děláme, abychom je dělali v takovém souladu, aby nám to potom fungovalo. Vnímám tady - škoda, že nám paní ministryně neodpovídá, ale jinak tady vnímám náladu pro to, aby ten zákon dobrý byl. To, že Česká republika zaostává v rychlosti povolení staveb a potom jejich realizace, je objektivní fakt. To nikdo nezpochybňuje. Myslím si, že je potřeba to říct. Mě samotného jako komunálního politika vždycky štvalo, když prostě veškerá razítková práce je delší než ta vlastní výstavba. Zcela jednoznačně.
Trošku mě, ale tady v té novele, mám k ní několik zpětných vazeb. Ono zřídit superúřad se 7 000 pracovníky nebude jednoduché. Jestli si myslíte, že tam ti lidé ochotně přejdou z těch obcí, z těch ORPů, z těch krajů a že vlastně nadšeně se poženou do té nové organizace - trošku si myslím, že se mýlíte.
My jsme v Brně měli kdysi stavební úřady na městských částech, pak se to zcentralizovalo na magistrát. A víte, jaký byl výsledek? Ti lidé nechtěli přecházet, ti pracovníci z městských částí na ten magistrát. A tohle je, tohle je trošku jako riziko. Tak je potřeba si to jenom pojmenovat. To, že chybí prostě připomínkové řízení RIA, to jsme si všechno už dneska vyprávěli. U té RIA, , tam mám jednu věc a ta by stála za to dodělat, a to je opravdu, jak reálně se zrychlí to povolovací řízení podle nového zákona versus toho zákona stávajícího, ať se na to podíváme v reálných číslech a dopadech. Ono měnit zákon každou chvíli prostě není dobré. Ona nějaká jistota a předvídatelnost a já už jsem to tady dneska zmiňoval, že tu novelu, tak ta byla schválena za té minulé vlády, průřezem politického spektra.
My jsme se tady dneska hodně ptali, kdo to napsal. No tak napsali to developeři. Tak já to teďka tady řeknu, kdo to napsal, abychom si to jednou provždy prostě řekli.
A kde já vnímám riziko? Rušíte zastavitelné a zastavěné území. Chápu, proč to namnoze děláte, ale máme tam celou řadu problémů. Staré územní plány. To, že některé obce mají zastavitelné území, celý katastr, historicky. To, že bychom tím mohli pustit suburbální výstavbu třeba i do podhorských nebo horských oblastí, to je reálné riziko, které je potřeba prověřit a je potřeba na to reagovat v tom průběhu projednání.
Na zastavěné a zastavitelné je navázána celá řada dalších věcí; správa vodních toků, účelové místní komunikace a další a další prvky, které souvisí se všemi zákony. Vy tady měníte 42 zákonů. Respekt k tomu, respekt k tomu, pokud to dobře dopadne, protože já bych nechtěl s tou vaničkou vylít to dítě. Tak pojďme o tom hodně přemýšlet a mluvit, abychom neudělali nějaký problém. Vodoprávní úřady. Teďka jsme na Znojemsku měli velkou havárku, praskla jímka, natekla tam kejda. A byl to vodoprávní úřad, který byl kompetentní k tomu řešit, zda omezí dodávku pitné vody a tak dále a tak dále.
Já to úplně nečtu, kdo tím kompetentním by teďka byl v tom novém zákoně, protože vy tam ty samostatné úřady vlastně rušíte. Tak to jenom dávám z dalších příkladů toho, že bych rád slyšel od Ministerstva zemědělství, od životního prostředí, od Ministerstva kultury a dalších, jak se vlastně v praxi tyhlety konkrétní případy budou řešit.
Jestli to čtu dobře, tak se ruší ochranná pásma národních parků. Bývalý ministr Martin Baxa už tady hovořil o ochranných pásmech památek. Ochranná pásma národních parků mají svůj velký význam. My jsme tady řešili třeba velké tlaky developerů na Krkonoše. A tady bych zase nechtěl, aby se prostě jako jsme touto novelou pustili nějakou nepredikovatelnou výstavbu právě v národních nebo ochranných pásmech národních parků. Já nevím, jestli je to účel nebo cíl téhleté novely, zda tohleto má udělat. Ale když si pamatuju, co jsme si prožili s paní Sovovou třeba v takovém Národním parku Krkonoše a jak nám vyhrožovala, že ty věci prostě nenechá jen tak být, kdy má chalupu v klidovém pásu na vrcholku národního parku, tak bych na to byl opatrný.
Zájem nás jako poslanců by měl být o tom, aby veřejné zájmy byly vyrovnány, abychom schvalovali takovou legislativu, která zohlední všechny veřejné zájmy. Já podporuji to, aby hromadné bydlení bylo veřejný zájem. To říkám zcela jednoznačně. Myslím si, že to je dobře, že to potřebujeme, že potřebujeme, aby i bydlení a teď na rozdíl od jiných typů výstavby, ale bydlení specificky bylo povýšeno. Na druhou stranu se mi nezdá být v tom zákoně úplně dobře nebo transparentně popsán ten proces vyvažování těch konfliktů veřejných zájmů. Konflikt veřejných zájmů je vlastně normální věc, ta běžně funguje. Dokonce funguje konflikt veřejných zájmů třeba v rámci jednoho ministerstva. Já jsem velmi často uváděl, jaký může být konflikt ochrany přírody versus konflikt instalace obnovitelných zdrojů. A gesčně je to vlastně jeden rezort. Takže já tam vnímám trošku problém, že tam není transparentně nastaveno, jak ty veřejné zájmy jsou poměřovány při správním řízení a rozhodování a proč třeba jeden veřejný zájem převáží nad tím veřejným zájmem druhým. Tohle si myslím, že tahle stopa by tam zaznamenána být měla při tom správním rozhodovacím procesu.
Už tady dneska zaznělo, že se ruší jednotné environmentální stanovisko. A ono je to trošku paradoxní, protože tuhle reformu navrhla minulá Babišova vláda do Národního plánu obnovy, ta vláda Petra Fialy ji implementovala, to znamená, zavedla jednotné environmentální stanovisko a teď vy ho zase rušíte. Já myslím, že by bylo asi fajn si fakt jako říct, když jsme ten milník splnili, jestli nepřijdeme o ty peníze, jestli je tak zásadní rušit i celý zákon o jednotném environmentálním stanovisku. Tak docela bych tyhlety věci prověřil, než budou zrealizovány. ***
