Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Nicméně u těchhle objektů je problém v tom, že jsme - a je stále platný zákon číslo 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ze Státního pozemkového úřadu a ten říká, že prodeje těchto nemovitostí musí jít takzvaným privatizačním projektem, který schvaluje vláda a každý jednotlivě. Ten proces je velmi dlouhý, výsledkem po tolika letech pořád ještě máme 1 500 subjektů, na každý se musí udělat speciální privatizační projekt, Ministerstvo financí s Ministerstvem zemědělství nebo se Státním pozemkovým úřadem se na tom musí domluvit, předložit do vlády. Je to prostě dlouhý proces a bylo by dobře, a můj dotaz zní na paní ministryni, jestli mě poslouchá, jestli náhodou nejste s novelou stavebního zákona v případě Státního pozemkového úřadu v kolizi s tím zákonem číslo 92/1991. Já bych si přál, abyste nebyli, i když jsem stejně přesvědčený o tom, že podle mě už se pomalu bude někde psát novela tohohle toho zákona, který jsme ještě neschválili, protože opravdu si myslím, že se ukáže tím, že jste neměli odvahu pustit to do toho připomínkového řízení, se ukáže, že je to ne všude úplně v pořádku, ale to bylo vaše rozhodnutí. Tak prosím, jestli by toto šlo nějak prozkoumat, jak na tom vlastně v tomhle ohledu jsme.
A pak mám pár připomínek k záležitostem týkajícím se oblasti lesnictví, protože i tam ten stavební úřad má poměrně silné kompetence. Moje první připomínka. Bude velmi složité, aby stavební úřady v rámci vedení řízení o povolení stavby posuzovaly veřejný zájem na ochraně lesa. Dotčení veřejného zájmu na ochraně lesa vyžaduje vysokou míru odbornosti v oboru lesního hospodářství, kterou zaměstnanci stavebních úřadů často nemají, nebo respektive dnes nemají, a za účelem řádného zajištění ochrany veřejného zájmu na ochraně lesa v průběhu stavebního řízení je nezbytné, aby orgán státní správy lesů nadále zůstal dotčeným orgánem v rámci řízení o povolení stavby, stejně jako v případě umístění staveb do 30 metrů od lesa. Při posuzování míry dotčení lesa v důsledku realizace stavby se posuzuje kromě přímého dotčení lesa, což je například míra ohrožení nebo poškození lesa, také nepřímé dotčení, čímž lze mít na mysli zejména vliv umístění stavby na hospodaření v lese a možnost nařízení smýcení porostu podle § 22 zákona číslo 289/1995 Sb.o lesích. Při posouzení nepřímého dotčení lesa se vychází mimo jiné ze vzdálenosti stavby od okraje lesa, výšky porostu, účelu a parametrů stavby a konfigurace terénu.
Odborné posouzení těchto otázek není možné provést stavebními úřady v průběhu řízení o povolení stavby. Argumentace, že na úřady rozvoje přejdou odborníci z ORP, jsou podle mého názoru v řadě případů velmi naivní. Prostě to se podle mě moc nestane nebo nečekám, že by se to podařilo ve 100 procentech. Opak spíš bude pravdou. Na ORP totiž dneska vykonává státní správu lesů úředník, který má od 0,2 do jednoho úvazku a nebude jednoduché speciálně u těch, kteří ten úvazek mají malý, aby přecházeli na jiné úřady. Bude to způsobovat komplikace při posuzování těch věcí a vůbec myslím si, že ti lidé nebudou ochotni odcházet a že to je jenom přání, ale realita může být jiná. V případě, že budou stavební úřady zařazeny do orgánů státní správy lesů, bude zakotven požadavek na vzdělávání podle § 47 odst. 4 lesního zákona a budou muset mít následující kvalifikační předpoklady. Za a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu v oblasti vzdělávání, lesnictví a dřevařství nebo právo, za b) úplné střední odborné vzdělání lesnického směru, anebo za c) alespoň pět let praxe s vykonáváním správních činností na úseku lesního hospodářství. Tohle podle mě bude jedna v některých lokalitách z nepřekonatelných podmínek a bude potřeba, abyste jako ministerstvo na to dohlédli a může to způsobovat komplikace.
Druhá připomínka ve vztahu k lesům se týká dělení lesních pozemků při vzniku pozemků o výměře pod jeden hektar. Při dělení lesních pozemků, při vzniku pozemků o výměře pod jeden hektar je potřeba vázat povolení záměru dělení pozemků podle § 216 stavebního zákona stavebním úřadem na závazné stanovisko orgánu státní správy lesů. Obecně není žádoucí vznik lesních pozemků, které by svým tvarem nebo velikostí neumožňovaly řádné hospodaření v daném lese. Toto posouzení může opět provést pouze kvalifikovaný lesník, orgán státní správy lesů.
Třetí poznámka se týká dotčení třicetimetrového pásma od kraje lesa podle § 14 odst. 2 lesního zákona. Je myslím potřeba trvat na tom, aby orgán státní správy lesů i nadále vydával souhlas podle § 14 odst. 2 lesního zákona ve formě závazného stanoviska k projednávaným záměrům v rámci řízení o povolení záměru a pokud by posuzoval dopad na třicetimetrové pásmo stavební úřad, hrozilo by bezprostřední nebezpečí toho, že by v řízení o povolení stavby byl upřednostněn jiný veřejný zájem a případně zájem investora na úkor veřejného zájmu na ochraně lesa. Došlo by k významnému omezení možnosti hájit veřejný zájem na ochraně lesa v průběhu stavebního řízení ze strany orgánů státní správy lesů v neprospěch ochrany lesa jako veřejného statku plnícího ekosystémové služby ve prospěch celé společnosti. Obdobně je nezbytné, aby orgány státní správy lesů měly možnost hodnotit a vyjádřit se dopady návrhu územně plánovací dokumentace a jejich závazné stanovisko bylo nezbytné zapracovat do územně plánovací dokumentace, včetně nezastavitelného území od kraje lesa.
Další poznámka se týká § 13 odst. 1 a § 16 odnětí v lesním zákoně. V případě státní správy lesů nelze s ohledem na nízkou míru podrobností územně plánovací dokumentace integrovat závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 lesního zákona, což je závazné stanovisko ke konkrétnímu záměru. Do procesu schvalování územně plánovací dokumentace. V procesu schvalování územně plánovací dokumentace nelze s ohledem na její nízkou úroveň podrobnosti posuzovat parametry konkrétních zamýšlených staveb, což je pro posouzení vlivu stavby na existenci lesa a plnění všech jeho funkcí zcela určující. Nelze tak dostatečně hájit veřejný zájem na ochraně lesa v rámci schvalování územně plánovací dokumentace, kde lze pouze řešit obecné otázky ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, například možnost jejich využití a podobně. Uvedené vyplývá například z rozsudku Nejvyššího správního soudu, jehož číslo můžu případně, pokud o to paní ministryně bude stát, nebo já ho načtu - to číslo jednací 6AS258/2024-33 ze dne 3. 7. 2025. Z uvedeného důvodu by pak přesunutí rozhodování o odnětí ve fázi povolení záměru znemožnilo jeho řádné posouzení ze strany státní správy lesů. Z uvedeného důvodu je nezbytné zachovat pro případ odnětí či vydání rozhodnutí o povolení záměru zachovat závazné stanovisko orgánů státní správy lesů vydávané pro stavební úřad.
Ve změně zákona o lesích navrhuji vložit nebo budu navrhovat vložit do § 17 odst. 9 nové písmeno a doplnit: poplatek odnětí se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro výstavbu objektů a zařízení sloužících k obraně státu a potřeb Armády České republiky, což jste tam zapomněli dát a myslím si, že to tam prostě patří. Tak tolik za sebe ještě k těm lesům. ***
