Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Zjednodušení pojmů vítám, ale pouze když nenarušíme tak intenzivně ochranu veřejných zájmů, jak je to nyní. Paní poslankyně zmínila, že když obce budou mít kompletní pravomoce k vytvoření územního plánu, tak si nakreslí park tam, kde chtějí, a nikdo jim to nezmění. To je určitě pravda, ale nuance problematiky například veřejné zeleně nejsou jenom velké parky. Dovysvětlila bych, čeho se u novely obávám. Územní plánování do rukou samospráv je návrat před novelu z roku 2006. Od té doby nám státní správa v přenesené působnosti územní plány pořizuje a samospráva je zadává a schvaluje. Novela vrací kompletní kompetence do rukou samosprávy, což je určitě vhodné z pohledu politické odpovědnosti k rozhodnutím v území, již méně vhodné z pohledu toho, že nyní je bude korigovat jen jeden architekt-urbanista, zatímco dosud je to spolupráce dvou. Ten proces tak dnes stále hlídá stát jako nadřízený orgán - u územního plánu města krajský úřad, který na tuto zákonnost dbá. Je správné, že tato možnost bude k dispozici zdarma i nadále pro obce, které by o ni měly zájem.

Myšlenka mít svého vlastního pořizovatele ale není nová, malé obce si ho můžou platit už řadu let a práci státu pak dělá externista v klasickém komerčním režimu. Že je dnes pořizovatel v přenesené působnosti, zajišťuje, aby měly územní plány aspoň metodicky něco v základu společného. Pokud by se pořizování od státní správy zcela odtrhlo, mohl by to být opravdu chaos. Je proto třeba zodpovědně a pečlivě metodicky nachystat, aby obce bez adekvátně odborné opory nemusely šlápnout do vzduchoprázdna. Pokud je to jedna z těch metodik, o které tady mluvil kolega Krňanský, tak to vítám a děkuji.

Vidím zde pozitiva v obcích, které mají zájem a erudici posunout město kupředu. Ruku v ruce s tím však přichází riziko zneužití zákulisními hráči u těch, kteří touto odbornou oporou nedisponují. Pokud by přišla pouze tato změna, neobávala bych se tolik. Dotčené orgány by totiž svými stanovisky mohly korigovat právě ty extrémní projekty. Pokud ale nastavíme, že závazná stanoviska jsou jen vyjádřeními, která můžeme i nemusíme respektovat, otevíráme si Pandořinu skříňku.

Územní plány by měly být navrženy tak, aby pomáhaly budoucímu vývoji. Pro větší obce by územní plán mohl být pouze vizí, která otvírá možnosti, prvky regulačního plánu v územním plánu jsou jedním z nástrojů, jak je zpřesnit a jsou tam již dnes. Na další podrobnosti máme i územní studie a regulační plány. Nyní si obce mohou vybrat, jakou podrobnost zvolí, ale žádná zásadní rizika z toho neplynou. Ale nemůžeme říct, že se to tak nestane do budoucna. Nemůžeme říci, že si obce pohlídají všechny veřejné zájmy v územním plánu, protože si je do něj všechny nakreslí. Významná část těchto plánů je stále spíše koncepční. Dejme obcím plnou územní plánovací pravomoc, ale neosekávejme pravomoci dotčených orgánů do té míry, jak je to nyní navrženo. Mohlo by to vést k tomu, že v jedné obci bude územní plán přeregulován tak, že si zachovají ochranu veřejných zájmů, ale zároveň její rozvoj bude silně omezen, a v druhé obci si bude stavět na úkor veřejných zájmů kdokoliv cokoliv. Veřejné zájmy jsou zde právě pro lidi. Není to něco proti nim. Je to pro jejich zdraví, které ovlivňuje například mikroklima, hluk nebo dopravní zátěž.

Stejně jako kolega Haas zmiňuji obavy zaměstnanců úřadu. Já mám například zprávy od úřadu pro územní plánování. Je třeba, aby tato reorganizace byla správně metodicky a zodpovědně nachystaná. Tak věřím a doufám, že se něco stane.

Také bych chtěla zdůraznit, aby novela byla poslána do všech čtyř adekvátních výborů, tedy i do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, na výbor pro mediální záležitosti, pro agendu podvýboru kultury a pro výbor pro životní prostředí. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů a STAN.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Já bych vás potom poprosil, jestli bychom to mohli ještě tady u mě dočíst nebo načíst.

Poslankyně Veronika Kovářová: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Poslankyně Veronika Kovářová: Výbor pro mediální záležitosti, pro agendu podvýboru kultury.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Mediální záležitosti.

Poslankyně Veronika Kovářová: A pro výbor pro životní prostředí.

Místopředseda PSP Jiří Barták: A výbor pro životní prostředí. (V. Kovářová: Děkuji.) Také děkuji. A mám tady s faktickou poznámkou pana poslance Vojtěcha Krňanského.

Poslanec Vojtěch Krňanský: Děkuji, pane předsedající. Já budu reagovat na svoji předřečnici, vaším prostřednictvím. Tam je důležité zmínit to, že jsem trošku zaskočen tím, že nechceme samosprávám dát tu možnost maximálního ovlivňování toho, co v tom území má vznikat. Jsou to právě místní samosprávy, které jsou voleny do těch zastupitelstev právě díky své místní znalosti. Ony přece nejlépe mají vědět, co ta konkrétní města a obce potřebují. A pokud se budeme bavit o tom, že nějaké město by chtělo nahrávat budování nedostupného bydlení, tak já si myslím, že by střílelo samo sebe do nohy, že bych nepodceňoval skutečné starosty na těch radnicích, o tom, že nevědí, co ta konkrétní města potřebují.

My v našem městě v tuhle chvíli třeba máme projekt dostupného bydlení, který budujeme a víme, že ho potřebujeme, a v životě by nás nenapadlo, že by tam mělo vzniknout něco jiného. Ta města mají možnost také mít plánovací smlouvy a v těch plánovacích smlouvách ti konkrétní zastupitelé mohou říct přesně, co tam má být.

Takže já bych v tuhle chvíli tady nepaušalizoval to, že budou na městech a obcích vznikat nějaké nahrávky developerům, protože to nikomu neprospěje, a ve finále ani ten developer ve chvíli, kdy bude mít prázdné byty, tak jemu to nedává ekonomický smysl. A to jenom k tomu.

Ale druhá věc, k tomu územnímu plánování. Jasně, metodika bude jednotná. To jenom je skutečně ta možnost volby, že ta města budou mít daleko větší pravomoce, ale nebude to tak, že jedno město bude mít územní plán, že si ho nakreslí prostě pastelkami, a druhé město bude mít územní plán, který bude v nějaké top kvalitě. Ta metodika bude jednotná, ale ta města a obce budou mít tu pravomoc si do toho daleko více zasahovat, ti konkrétní zastupitelé o tom rozhodovat a ne nějaký úředník, který se rozhodne, že to takhle nebude. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky, takže s další faktickou poznámkou paní poslankyně Veronika Kovářová.

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. To je právě to, co jsem říkala. Já bych těm obcím tu možnost dala, ale je potřeba neosekávat ty pravomoci dotčených orgánů tak, jak je to nyní navrženo, protože tak, jak je to nyní navrženo, tam nemáme žádnou brzdu ve chvíli, kdy samospráva nebude dostatečně silná vůči těm developerům nebo vůči jiným investorům v území. Nejsou to jenom developeři, kteří staví byty, můžou to být jacíkoliv investoři v tom území a jsou samosprávy, které prostě nemají tu odbornou oporu, a pak se třeba dostanou do situace, že neví, jak napsat ty plánovací smlouvy nebo je to vůbec politicky nevhodné, a v tu chvíli ten dotčený orgán dělá tu brzdu. Tak jak jsou nyní osekány pravomoci dotčených orgánů, tak ta brzda nebude. Ale co se týče územně plánovacích pravomocí, tak za nás je to v pořádku, že to budou rozhodovat města.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Eva Fialová a potom následuje pan poslanec Ivan Bartoš.

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuju za slovo. Já také budu reagovat na ctěnou kolegyni, která tady vystupovala ohledně územních plánů, veřejných zájmů a tak dále, aby se dbalo na všechny. Ano, ale ta diskuse probíhala už na pracovních skupinách, co vlastně je větší veřejný zájem, které vedl váš ctěný kolega ještě pan ministr Ivan Bartoš, kam já jsem chodila, a ani tam mezi těmi odborníky nebyla shoda, jaký ten veřejný zájem má být první.

A teď řeknu praktický příklad z obce. Budeme mít rigidní územní plán, který vám zamezí jakýmkoliv způsobem zasáhnout do zeleně a budeme ochraňovat natvrdo zeleň v situacích, kde třeba vedle komunikace je dávno již ta zeleň rozježděná, obce si s tím neví rady, protože neustále by měly obnovovat trávníček, který tam vzniká, místo toho, aby si mohly například rozšířit komunikaci z podélného na příčné parkování, které stejně v té lokalitě takto běhá. To je ta znalost těch místních politiků. A mnohem víc by bylo prospěšné, kdyby například v blízkosti této veřejné zeleně nebo v tom jiném kousku byly vysazeny keře, které mají mnohem lepší funkci než samotná rozježděná zeleň. Takže se dostáváme opravdu do těchto paradoxů v těch daných územích, co je opravdu veřejný zájem, jestli ochrana 1,5 metru zeleně, trávy, anebo to, aby lidé měli kde mít dostatek své obslužnosti, parkovacích míst a dalších jiných subjektů, které k tomu kvalitnímu bydlení, o kterém jste tady mluvila, hovoří. A co bude větší tedy veřejný zájem? Já se na to opravdu ptám, protože ty diskuse probíhaly, a já jsem proto, ano, také dát bydlení jako hromadný zájem, ale je to na úkor třeba, když zavedeme sociální kvóty (Předsedající: Paní poslankyně, čas!), na úkor sestřiček a zdravotníků? ***