Neautorizováno!
(12.20 hodin)
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já zkusím zareagovat ve faktické, velmi krátce. Asi nemá smysl, abychom si tady vybírali konkrétní příklady - tím nemyslím nic proti paní kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího, protože samozřejmě ty případy jsou různé. My jsme řešili až na úroveň vlády, jestli někde může stát o 3 metry vyšší tělocvična pro děti, protože to zabraňuje nějakému výhledu na kostelík. Rozhodovala to vláda svým hlasováním. Já bych nešel tady do těch extrémů, já bych podpořil - ano, i z našeho pohledu - je to bydlení veřejný zájem, ale pojďme se skutečně bavit o nějakých pravidlech, která budou garantovat, že to bude to bydlení, které vyřeší tu situaci. Není pravdou, jak tady zaznělo od pana předřečníka, prostřednictvím pana předsedajícího, že ten developer má problém se těch bytů zbavit. Naopak, jakmile vzniknou teď byty na nákladovém nádraží Žižkov, kde se teď v Praze významně staví, nebo na dalších místech, ty byty jsou rozprodány prakticky ihned. Většinou je teda kupují ti, co už nějakou nemovitost mají - kvůli dostupnosti. A já bych byl nerad v paradoxu, že někdo vymydlí třeba Parukářku a postaví tam rezidenčo, které půjde na investiční byty. Proto říkám, ta kompetence samosprávám patří, nicméně vyjednat si dobré plánovací smlouvy. Já vidím ty developery v Praze, v Liberci, v Brně, kdy oni si klidně počkají natřikrát, až se protočí zastupitelstvo, navolí se tam ti správní lidé, a bum a staví se. Proto si myslím, že říkat: Ano, bydlení veřejný zájem je, ale pojďme se bavit, jestli již do toho, pokud tedy opomíjíme nebo potlačujeme jiné veřejné zájmy, nevložit ještě nějaká další pravidla už v defaultu, která umožní samosprávám nějakým nástrojem mitigovat tu budoucí zástavbu.
Jinak já si myslím, že tři předřečníci včetně kolegyně Veroniky Kovářové nebyli ve sporu. Bavíme se spíše o té úrovni detailu, která potom by tam měla být stanovena, a já jsem za dát těm samosprávám vyšší pravomoci, aby měly oporu v zákoně, nikoliv pouze na úrovni vyjednávání developer versus samospráva.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další s faktickou poznámkou - paní poslankyně Veronika Kovářová, vaše 2 minutky.
Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Já opravdu si myslím, že nejsme ve sporu, že prostě je to správně, aby bydlení se podpořilo, ale opravdu se ta procenta dostupných bydlení - nemusí to být hned sociální, to sociální tam může být v nabídce, že to je dotované státem, můžete to tam mít a nemusíte - ale dejte tam aspoň něco dostupného. Je běžné, že na Západě se to dělá, protože se ukázalo, že když se jenom staví byty, tak prostě ty dostupné byty chybějí.
A co se týče trávníčku a keře, já s vámi naprosto souhlasím, protože takových situací se stává spousta. Stejně tak se stává, že i památkáři dělají rozhodnutí, která prostě člověk nechápe, ale kvůli tomu, že jsou excesy, které se stávají, tak si musíme nastavit systém, který ty excesy bude minimalizovat nebo je odstraní, ale nemůžeme říct: Tak se na to úplně vykašleme. Já z těch aktuálních úprav toho zákona mám pocit, že tam je spíš ten pocit, teda ta snaha, omezme jim pravomoci, protože se nebudeme bavit o tom systému, a spíš mi to vlastně nabízí ta cesta, jak byl ten zákon předložen, a myslím si, že jsme schopni - protože znovu opakuju to, co jsem říkala v tom včerejším příspěvku - úplně nejlepší pro nás všechny, co tu sedíme, je, aby to byla poslední změna stavebního zákona. Tak pojďme se na ní domluvit společně, ať každý ustoupíme svůj krůček, dostaneme se do nějakého středu, který bude prostě pro nás všechny přijatelný, nikoho neohrozí. Pomůže to majitelům bytů v památkových zónách, aby si mohli vyměnit okna nebo si dát fotovoltaiku, ale nemůžou si ji dát úplně všude, a to teďka třeba jde. A mně to přijde úplně zvláštní, protože pořád nemáme fotovoltaiku na všech továrnách, na všech nemocnicích, na všech školách, ale odteďka ji můžeme dát na všechny historické památky, které nejsou kulturními památkami, jsou v památkové zóně. Jsou to prostě detaily, které si myslím nepřísluší ani tomuto plénu (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) - pardon - ale tomu mezirezortnímu připomínkovému řízení. Děkuji. (Potlesk poslanců z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Vyskočila mi tam ještě jedna faktická poznámka, která ovšem zase zmizela, takže předávám slovo panu poslanci Michalu Zunovi.
Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně. Dovolte mi, abych se také vyjádřil k předložené novele stavebního zákona. Možná trochu překvapivě - nebo ne překvapivě, protože je důležité, aby to tady zaznělo - ale podívám se na část novely, která se týká spíše mého pohledu, a to je tedy pohled člena výboru pro bezpečnost.
Jak už tady zaznělo, ta novela je velmi obsáhlá, upravuje celkem 42 zákonů. Znovu mi to nedovolí připomenout, že takhle obsáhlá novela, takhle obsáhlá materie, je opravdu odvážným krokem tím, že je to poslanecký návrh. Já budu věřit a doufat, že opravdu všichni předkladatelé se seznámili s těmi úpravami 42 zákonů.
A protože budu hovořit k jednomu z nich, je to zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., tedy zákon, který je více než čtyřicet let starý a do kterého jste se nebáli rovněž sáhnout. Mě mrzí, že tady nevidím příliš mnoho kolegů z koalice, kteří jsou členové výboru pro bezpečnost, ale alespoň někteří - děkuju za to - a byl bych moc rád, kdyby zejména oni plus paní ministryně mě chvíli poslouchali.
Považuji za velmi nešťastné upravovat zákon o požární ochraně tak, jak je navržen. Já jsem sice rád, že Hasičský záchranný sbor nebude integrován pod nově vznikající superstavební úřad, ale vidím tam velký problém v úpravách, a to konkrétně v § 31 v oblasti výkonu státního požárního dozoru. Myslím si, že jsme tady všichni ve shodě v tom, že bychom chtěli, aby se stavělo rychleji, a že vlastně na konci procesu novely stavebního zákona by mělo být zrychlené stavební řízení, ale nikoliv na úkor bezpečnosti. To si myslím, že je naprosto zásadní a velmi důležité, a ta úprava právě v oblasti výkonu státního požárního dozoru se týká toho, že Hasičský záchranný sbor, který připomínkuje v rámci stavebního řízení posouzením celé řady oblastí, ať už to je dokumentace pro povolení stavby, nebo dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro rámcové povolení nebo i jiné dokumentace, které jsou s tím souvislosti, tak vlastně doteďka, tak na konci tohoto posouzení, bylo závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru, kterým se stavebník nebo developer musel řídit.
Jsem přesvědčený o tom, že Hasičský záchranný sbor není ten, kdo zdržuje stavební řízení. Jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina vyjádření Hasičského záchranného sboru je ve lhůtě ve lhůtě 30 dnů. Dokonce vlastně po naší novele, pokud se nevyjádří, je tam souhlas fikcí. Takže není to HZS, který by zdržoval stavební řízení. Problémem jsou odvolání, s tím souhlasím, ale to se pojďme bavit o tom, že jsou to zejména ta účelová odvolání, která potom ten proces brzdí, ale za to už nemůže Hasičský záchranný sbor. A já tady považuju za zcela nešťastné, že právě v § 31 v odst. 1, písm. c) a v odst. 3 jsou nahrazena vydaná závazná stanoviska slovem, že Hasičský záchranný sbor vydává pouze vyjádření, tedy nějaké doporučení, kterým se ten developer může, ale také nemusí řídit. Tím pádem vy byste přenášeli celou odpovědnost za bezpečnost té stavby vlastně ze státu na stavebníka, na developera. Co si budeme povídat, myslím si, že je zcela jasné, co takový subjekt učiní. Pro něj bude důležitá rychlost, pro něj bude důležitá cena stavby a bezpečnost půjde zcela stranou, takže toto ohrožení staveb já považuju za zcela rizikové. ***
