Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já zkusím zareagovat ve faktické velmi krátce. Asi nemá smysl, abychom si tady vybírali konkrétní příklady, tím nemyslím nic proti paní kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího, protože samozřejmě ty případy jsou různé. My jsme řešili až na úroveň vlády, jestli někde může stát o 3 metry vyšší tělocvična pro děti, protože to zabraňuje nějakému výhledu na kostelík. Rozhodovala to vláda svým hlasováním. Já bych nešel tady do těch extrémů, já bych podpořil - ano i z našeho pohledu - je to bydlení veřejný zájem, ale pojďme se skutečně bavit o nějakých pravidlech, která budou garantovat, že to bude to bydlení, které vyřeší tu situaci. Není pravdou, jak tady zaznělo od pana předřečníka, prostřednictvím pana předsedajícího, že ten developer má problém se těch bytů zbavit. Naopak jakmile vzniknou teď byty na nákladovém nádraží Žižkov, kde se teď v Praze významně staví, nebo na dalších místech, tak ty byty jsou rozprodány prakticky ihned. Většinou je teda kupují ti, co už nějakou nemovitost mají - kvůli dostupnosti. A já bych byl nerad v paradoxu, že jako někdo vymydlí třeba Parukářku a postaví tam rezidenčo, které jako půjde na investiční byty. Proto říkám, ta kompetence těm samosprávám patří, nicméně vyjednat si dobré plánovací smlouvy. Já vidím ty developery v Praze, v Liberci, v Brně, kdy oni si klidně počkají na třikrát, až se protočí to zastupitelstvo, navolí se tam ti správní lidé a bum a staví se. Proto si myslím, že říkat ano, bydlení jako veřejný zájem je, ale pojďme se bavit, jestli již do toho, pokud tedy opomíjíme nebo potlačujeme jiné veřejné zájmy, nevložit ještě nějaká další pravidla už v defaultu, která umožní těm samosprávám nějakým nástrojem mitigovat tu budoucí zástavbu. Jinak já si myslím, že tři předřečníci, včetně kolegyně Veroniky Kovářové, nebyli ve sporu. Bavíme se spíše o té úrovni detailu, která potom by tam měla být stanovena, a já jsem za dát těm samosprávám vyšší pravomoci, aby měly oporu v zákoně, nikoliv pouze na úrovni vyjednávání developer versus samospráva.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Další s faktickou poznámkou - paní poslankyně Veronika Kovářová, vaše dvě minutky.
Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Já opravdu si myslím, že nejsme ve sporu. Že prostě je to správně, aby bydlení se podpořilo, ale opravdu se ta procenta těch dostupných bydlení, nemusí to být hned sociální, to sociální tam může být jakoby v nabídce, že to je dotované státem, můžete to tam mít a nemusíte, ale dejte tam aspoň něco dostupného. Je běžné, že na západě se to dělá, protože se ukázalo, že když se jenom staví byty, tak prostě ty dostupné byty chybějí. A co se týče trávníčku a keře, já s vámi naprosto souhlasím, protože takových situací se stává spousta. Stejně tak se stává, že i památkáři dělají rozhodnutí, která prostě člověk nechápe, ale kvůli tomu, že jsou excesy, které se stávají, tak si musíme nastavit systém, který ty excesy bude minimalizovat nebo je odstraní, ale nemůžeme říct, tak se na to úplně vykašleme. Já z těch aktuálních úprav toho zákona mám pocit, že tam je spíš ten pocit, teda ta snaha, omezme jim pravomoci, protože se nebudeme bavit o tom systému. A spíš mi to vlastně nabízí ta cesta, jak byl ten zákon předložen, a myslím si, že jsme schopni - protože znovu opakuju to, co jsem říkala v tom včerejším příspěvku - úplně nejlepší pro nás všechny, co tu sedíme, je, aby to byla poslední změna stavebního zákona. Tak pojďme se na ni domluvit společně, ať každý ustoupíme svůj krůček, dostaneme se do nějakého středu, který bude prostě pro nás všechny přijatelný, nikoho neohrozí. Pomůže to těm majitelům bytů v těch památkových zónách, aby si mohli vyměnit okna nebo si dát fotovoltaiku, ale nemůžou si jí dát úplně všude. A to teďka třeba jde. A mně to přijde úplně zvláštní, protože pořád nemáme fotovoltaiku na všech továrnách, na všech nemocnicích, na všech školách, ale odteďka ji můžeme dát na všechny historické památky, které nejsou kulturní památkami, jsou v té památkové zóně. Jsou to prostě detaily, které si myslím nepřísluší ani tomuto plénu... (Předsedající upozorňuje poslankyni na uplynutí času.) ...pardon, ale tomu mezirezortnímu připomínkovému řízení. Děkuji. (Potlesk poslanců z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak vyskočila mi tam ještě jedna faktická poznámka, která ovšem zase zmizela, takže předávám slovo panu poslanci Michalu Zunovi.
Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych se také vyjádřil k předložené novele stavebního zákona. Možná trochu překvapivě nebo ne překvapivě, protože je důležité, aby to tady zaznělo, ale podívám se na část novely, která se týká spíše mého pohledu, a to je tedy pohled člena výboru pro bezpečnost. Jak už tady zaznělo, ta novela je velmi obsáhlá, upravuje celkem 42 zákonů, znovu mi to nedovolí připomenout, že takhle obsáhlá novela, takhle obsáhlá materie, je opravdu odvážným krokem tím, že je to poslanecký návrh. Já budu věřit a doufat, že opravdu všichni předkladatelé se seznámili s těmi úpravami 42 zákonů.
A protože budu hovořit k jednomu z nich, je to zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb., tedy zákon, který je více než 40 let starý a do kterého jste se nebáli rovněž sáhnout. Mě mrzí, že tady nevidím příliš mnoho kolegů z koalice, kteří jsou členové výboru pro bezpečnost, ale alespoň někteří. Děkuju za to. A byl bych moc rád, kdyby zejména oni plus paní ministryně, mě chvíli poslouchali. Já považuji za velmi nešťastné upravovat zákon o požární ochraně tak, jak je navržen. Já jsem sice rád, že Hasičský záchranný sbor nebude integrován pod ten nově vznikající superstavební úřad, ale vidím tam velký problém v úpravách, a to konkrétně v § 31 v oblasti výkonu státního požárního dozoru. Myslím si, že jsme tady všichni ve shodě v tom, že bychom chtěli, aby se stavělo rychleji, a že vlastně na konci toho procesu novely stavebního zákona, tak by mělo být zrychlené stavební řízení, ale nikoliv na úkor bezpečnosti. To si myslím, že je naprosto zásadní a velmi důležité. A ta úprava právě v oblasti výkonu státního požárního dozoru, tak se týká toho, že Hasičský záchranný sbor, který připomínkuje v rámci stavebního řízení, posouzením celé řady oblastí, ať už to je dokumentace pro povolení stavby nebo dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro rámcové povolení nebo i jiné dokumentace, které jsou s tím souvislosti, tak vlastně doteďka, tak na konci tohoto posouzení, tak bylo závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru, kterým se stavebník nebo developer musel řídit.
Já jsem přesvědčený o tom, že Hasičský záchranný sbor není ten, kdo zdržuje stavební řízení. Já jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina vyjádření Hasičského záchranného sboru, tak je ve lhůtě ve lhůtě 30 dnů. Dokonce vlastně po naší novele - tak pokud se nevyjádří, tak je tam, tak je tam souhlas fikcí. Takže není to HZS, který by zdržoval stavební řízení. Problémem jsou odvolání. S tím souhlasím, ale to se pojďme bavit o tom, že jsou to zejména ta účelová odvolání, která potom ten proces brzdí. Ale za to už nemůže Hasičský záchranný sbor. A já tady považuju za zcela nešťastné, že právě v § 31 v odst. 1, písm. c) a v odst. 3 jsou nahrazena vydaná závazná stanoviska slovem, že Hasičský záchranný sbor vydává pouze vyjádření, tedy nějaké doporučení, kterým se ten developer může, ale také nemusí řídit.
Tím pádem vy byste přenášeli celou odpovědnost za bezpečnost té stavby vlastně ze státu na stavebníka, na developera. ***
