Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.10 hodin)
(pokračuje Jan Sviták)
Vycházím z toho, že jako dlouholetý starosta malé obce mám se spoustou té projednávané problematiky osobní zkušenost. Vyšel jsem i z dokumentu veřejného ochránce práv a chtěl bych tady zmínit to, co je z toho dokumentu z mého pohledu důležité, protože samozřejmě stavební právo v podstatě utváří pravidla pro rozvoj obcí.
Z toho dokumentu veřejného ochránce práv zaznívá jasné varování. Ta novela posiluje rychlost a plynulost výstavby. Často je to však na úkor ochrany veřejných zájmů, ochrany zdraví, životního prostředí, památek a kvality bydlení. A já bych chtěl zdůraznit jednu věc, která je z mého pohledu velmi důležitá, a to je to, že v případě jakéhokoliv střetu těch zájmů neponese odpovědnost stát, ale přímo obec a ta obec bude takovým nárazníkem mezi občany a těmi problémy, což zase z praxe mohu říct, je někdy velmi problematické. A samozřejmě, že i vedení obce nese potom politické a společenské důsledky, což může trochu upravovat ten pohled na ty jednotlivé záležitosti. Další, v čem vidím problém této novely, je oslabení role územního plánování, což je samozřejmě základní nástroj samosprávy, kterým se ve většině případů řídí. Ten proces tvorby územního plánu, je vlastně v obcích velmi, velmi složitý, zapojuje se do něj v podstatě celá obec a ten výsledek je kompromisem mezi těmi zájmy jednotlivých občanů v území a samotným rozvojem obce. A tato novela umožňuje za určitých podmínek povolit stavbu i v rozporu s územně plánovací dokumentací. A je to na základě - z mého pohledu - trochu vágně formulovaných podmínek. Pak se tedy samozřejmě nabízí otázka, k čemu tedy ten územní plán obec bude mít, když je možno jej obejít správním rozhodnutím, a tím se tedy oslabuje nejen to samotné plánování, ale i samotná samospráva.
To, co vidím jako další problémy oslabení ochrany veřejných zájmů, tím, že se zkracuje možnost přezkumu, a to tedy znamená jediné, opět, že občan, který nebude mít možnost se účinně bránit v řízení, tak zase přijde na úřad a celou tu záležitost bude řešit starosta, případně zastupitelstvo a i vzhledem k tomu, jak to na obci reálně funguje, tak v tom spatřuji velký problém. Tady úplně na závěr bych chtěl zdůraznit, že novela stavebního zákona neřeší jenom rychlost povolování staveb, řeší i to, kdo ponese odpovědnost za její důsledky. A z toho mi jasně vychází, že tu odpovědnost ponesou obce, které nemají odpovídající pravomoci. A jak jsem říkal, někdy je tam to rozhodování velmi obtížné. Já bych vzhledem k tomu všemu, co jsem uvedl, chtěl vyzvat k široké diskusi nad tím předpokládaným návrhem, k důkladnému projednání a v podstatě jenom zopakovat to, co už tady zaznělo, že se jedná o tak obsáhlý a složitý dokument, že bych byl rád, kdyby opravdu to projednávání bylo co možná nejdůkladnější. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane poslanče. A dalším, kdo je přihlášený, tak je tam pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím.
Lukáš Vlček: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, milé poslankyně, poslanci. No, já jsem k tomuto tisku už jednou vystupoval a já se k tomu s dovolením ještě vrátím zpátky. Připravil jsem si mnoho poznámek, v mnoha ohledech budu navazovat i na mé předřečníky. Jsou věci, ke kterým bych se chtěl vrátit více do detailů nebo možná ještě v dalším vystoupení, uvidíme, jak to celé bude probíhat. Ale každopádně já osobně bych začal tím, že znovu zopakuji - a tím mohu víceméně pochválit to, že máme obecnou vůli, aby se zjednodušovalo a urychlilo stavební řízení v České republice. A právě tato debata například nad novým stavebním zákonem k tomu samozřejmě přispěje. A to je dobře. Tak jako jsme prostě v minulých letech tady našli společnou řeč a debatu nad jinými věcmi a také jsme našli obecnou politickou shodu, jako je například novela liniového zákona a nebo Lex plyn. A bude-li zájem, tak, jak říkám, v dalších vystoupeních milerád tyto tisky velmi důkladně znovu připomenu.
Tak já i vnímám tuto aktivitu, která tady teď je, a to je tedy vůle zjednodušit stavební řízení. Nemá smysl - opět ale možná můžeme si to říci - význam stavebnictví pro české hospodářství, můžeme se kouknout i na konkrétní čísla té současné doby nebo té doby předchozí, můžeme se kouknout i na nějaké výhledy - ale možná teď to ještě není úplně nasnadě. Ale určitě má smysl tedy minimálně připomenout ten rozsah této normy. A to je právě to hlavní, co já musím znovu zopakovat, že mně osobně vadí. Na jednu stranu oceňuju tu snahu, že chceme stavební řízení urychlit, a v řadě věcí se nám to povedlo, ale to, co určitě pochvalně nehodnotím, tak je, abychom takto velký rozsah - 42 zákonů, 850 stran samotného textu - tak projednávali touto formou. V situaci, kdy nám prostě chybí nebo není zpracovaná RIA, neproběhl mezirezort, není stanovisko Legislativní rady vlády. Ano, slyšeli jsme tady dneska, že s některými odborníky nebo s některými zástupci té odborné veřejnosti to bylo projednáno, ale já sám jsem si řadu těch věcí ověřoval. Přece jenom člověk za těch několik mnoho let má mnoho kontaktů, abych se sám osobně zeptal i šéfů těch organizací, jak to tedy reálně bylo. Ono to vlastně ve finále bylo jenom řekněme prostým představením této novely nebo této materie, bez nějaké další možnosti, jakým způsobem zapracovat vlastně jejich připomínky, kterých opravdu není málo. A ono to ani reálně nebylo možné, protože samozřejmě vlastně současná vláda představovala tento objem v situaci, kdy už byl mnohdy nahrán, tedy nebylo ani možné k němu dát mnohdy velmi důležité praktické připomínky. A řada z nich tady zazněla i z úst mých kolegů, tak já je nebudu opakovat, ale prostě osobně si myslím, že je velká chyba, jakou formou takto základní věc opravdu základního hospodářského dopadu, tak jakým způsobem je projednávána. Prostě chybí ten mezirezort. Mohli jsme si řadu věcí odladit. Ano, můžeme si říkat, že to tedy potom zvládneme ve druhém čtení, ale osobně si myslím, že to není dobrá cesta, protože se neodladí prostě tolik věcí, kolik by se odladilo, kdyby proběhl ten standardní mezirezort nebo v rámci zpracování, zpracování RIA. Ale tomu já se nechci věnovat, jakým způsobem, jak má probíhat mezirezortní připomínkové řízení, respektive podání na Legislativní radu vlády, anebo RIA. Anebo se k tomu i třeba vrátíme zpátky. Uvidíme. Mám k tomu připravenu i řadu literatury, takže si pak můžeme velmi detailně tady probrat v nějakém dalším příspěvku, jakým způsobem se zpracovává mezirezortní připomínkové řízení, jak se vypořádává, kdo všechno by do toho měl být zapojen, a nebyl, jak funguje RIA, proč je, a tak dále a tak dále.
Tedy já sám za sebe asi zopakuji to, co jsem už jednou navrhl - asi dva dny zpátky nevím, kdy jsme ten tisk projednávali - ano, aby tento tisk byl tedy vrácen k přepracování předkladateli, to tedy, prosím, pro pana předsedajícího, jenom pro poznamenání. A taktéž navrhuji v rámci § 91 odst. 3 - tedy návrh na prodloužení lhůty k projednání ve výborech o 20 dnů, pokud tedy Sněmovna tento tisk tedy pošle přes první čtení.
No, pak je tady asi i moje osobní zkušenost s ohledem na stavební řízení. Přece jenom, jak jsem říkal, člověk má nějakou zkušenost, řadu projektů z různých oblastí za sebou, abych mnohokráte poznal, že to hlavní mnohdy je o lidech. ***
